Kra
j na
seve
ru
V prázdninovém magazínu Starostů pro Liberecký kraj mimo jiné najdete:
→Prysk:zalétemskovboji(str.6)
→ Podporujemeregionálnívýrobce(str.8)
→ Krajemnaseveru(str.10)
2
Tesařovská kaple, Kořenov
Náš kraj, náš domovVítejte na stránkách našeho prázdninového magazínu Kraj na severu, který vám přináší výběr toho nejzajíma-vějšího ze stejnojmenných internetových stránek. Od začátku letošního roku se na nich můžete dočíst o lidech, kteří v našem kraji na severu, tedy Libereckém kraji, žijí a snaží se jej den za dnem měnit k lepšímu.
Žijeme v kraji na severu a velká část z nás díky mnoha životním zkušenostem dávno pochopila, že pomoc na-jdeme nejlépe na konci vlastní paže, ve svých rodinách, nebo ve skupinách přátel a známých. Naposledy se tahle schopnost pomáhat si projevila v prvních týdnech koro-navirové epidemie a nouzového stavu, který zastavil chod celé země a ze dne na den změnil naše životy a zdánlivě neměnné zvyky. V téhle situaci se ukázalo, jak hodně jsou lidé (a nejenom v našem kraji na severu) ochotní pomá-hat druhým. Výroba a šití roušek na většinou delší dobu nepoužívaných šicích strojích ukázaly, že šikovné ruce a organizační talent jsou nám vlastní. Výroba dezinfekce, okamžité využívání nápadů vědců z Technické univerzity v Liberci, zapojení stovek lidí z firem do okamžité výroby ochranných pomůcek. Mobilizace lidí a jejich schopnos-tí. To vše nám pomohlo vypořádat se s katastrofálním nedostatkem ochranných pomůcek a vyřešit zásadní rozpor mezi sliby znějícími na tiskových konferencích a skutečností.
Dokázali jsme to. Stejně jako mnohokrát předtím. Není si ale třeba nic nalhávat. Žít v Praze nebo Brně vždy bylo, je a bude snazší. Pro mnoho aktérů pražské politi-ky a byrokracie, která svírá schopnosti lidí v naší zemi, jsme jen malý region někde za Ještědem, mimo hlavní dění a mimo jejich pozornost. O to víc si já i mí kolegové v našem hnutí Starostové pro Liberecký kraj vážíme vás všech, kteří tady žijete, pracujete, podnikáte a staráte se o svoje rodiny, svoje okolí a místa, ve kterých žijete. Děláte dobré věci, díky kterým se vám a vašim blízkým žije lépe. Žít v kraji na severu není pro každého – je tady větší zima, víc tady fouká a údolí jsou hlubší a odlehlejší než kdekoli jinde. A to doslova i v přeneseném slova smyslu. Velká část našeho kraje se navíc stále vyrovnává s následky dramatických událostí 20. století, ale věřím tomu, že
slovo domov máme se svými vesnicemi, městečky a městy spojené čím dál tím víc.
Lehké to nebudeme mít ani v následujících měsících, kdy se budeme muset společně vypořádat s následky koronakrize. Ekonomika a naše životy projdou změnou, která už je za dveřmi. Na nás bude záležet, nakolik to bude změna k lepšímu. Jen těžko ovlivníme globální trhy a změny v ekonomických odvětvích. Můžeme ale podporovat místní firmy a podnikatele a při každém ná-kupu přemýšlet o tom, kam směřují naše peníze a u koho, v kterém obchodě je necháváme. Kraj se bude v příštích měsících a letech významně víc věnovat podpoře tra-dičních řemesel a technologií ve sklářství a bižuterii v Křišťálovém údolí, podporovat nápady, inovace a nové firmy v podnikatelském inkubátoru s cílem umožnit vznik nových technologií a udržet mladé naděje české vědy v regionu.
Díky bohatým zkušenostem z každodenní správy kra-je, měst a obcí moc dobře víme to, co vy. Totiž že pou-hým mluvením ještě nikdo nic nedokázal vybudovat ani opravit. Obzvlášť u nás na severu, kde nám nikdo nic nedaruje. Proto jsme se také např. rozhodli místo prv-ní části předvolební kampaně podpořit naše regionální výrobce. V červnu jste tak na billboardech po celém na-šem kraji mohli vidět kvalitní výrobky z našeho kraje, které o prázdninách nahradí tipy na zajímavá a nepříliš známá místa v našem regionu. Ostatně dočtete se o nich i na stránkách tohoto magazínu a ještě mnohem víc na jeho webu, kde najdete také podrobný adresář většiny regionálních výrobců.
Věřím, že Kraj na severu bude cenným zdrojem inspi-race právě pro vás, kteří byste kvalitu života ve vašem městě nebo obci rádi změnili k lepšímu. Jsme na tom s vámi připraveni spolupracovat, náš cíl je stejný, žijeme tady a jsme tady doma. Paradoxně i v dnešní době plné informací toho totiž často víme víc o dění na druhé stra-ně planety než v sousední ulici nebo vesnici. Nesmíme zapomínat na to, že náš svět je především tady, v našem kraji na severu. S jeho zlepšováním si můžeme nejlépe pomoci my sami.
Martin Půta hejtman Libereckého kraje předseda hnutí Starostové pro Liberecký kraj — Svět kolem nás potřebuje změny k lepšímu. Začít můžeme každý, a to nejlépe hned.
2
Severské létoV našem kraji se v následujících týdnech koná celá řada zajímavých akcí, které se zcela bez pochyb postarají o to, abyste se ani na minutu nenudili. Vybrali jsme pro vás několik z nich, která tato kritéria splňují do puntíku a kde si každý najde to své, ať už dává přednost umění, památkám, sportu či gastronomii.
Křišťálové údolí8.června–15.září2020/ Libereckýkraj
Díky projektu Křišťálové údolí máte až do poloviny září možnost navštívit na jednu vstupenku na dvě desítky sklářských a bižuterních provozů v našem kraji. Nahlédnete tak nejen do sklářských hutí či brusičských dílen, ale uvidíte také zblízka jemnou šperkařskou práci, výrobu vánočních ozdob nebo tavených plastik. Týdenní vstupenka v ceně 250 Kč pro jednotlivce a 480 Kč pro celou rodinu platí také v boha-tých expozicích sklářských a bižuterních muzeí v našem kraji.
Lomnické kulturní léto23.července–4.srpna2020/ LomnicenadPopelkou
Hned na několika místech v Lomnici nad Popelkou se v druhé polovině července uskuteční již 25. ročník literárně dramatického festivalu Lomnické kulturní léto. Jeho organizátor, tamní ochotnický Divadelní spolek J. K. Tyl, připravil pro diváky opět bohatý kulturní program, který zahájí svým nastudováním legendárního českého muzikálu Noc na Karlštejně. Představí se ale také celá řada dalších hostů z celé České republiky jako Divadlo bratří Formanů nebo Cimbálová muzika Jaroslava Čecha z Uherského Hradiště.
Keltská noc7.–8.srpna2020/ Harrachov
V srpnu se pod skokanskými můstky v Harrachově uskuteční již 25. ročník hudební-ho festivalu Keltská noc, na kterém se opět představí celá řada předních interpretů z celé České republiky. Mezi hlavní hvězdy budou patřit Tři sestry, Rybičky 48, Mňága a Žďorp, Wohnout nebo Alkehol. Na sousední Acoustic Stage vystoupí např. Kohout plaší smrt, E!E nebo Znouzectnost. Krkonošský open air festival tak nenabídne ne-jen nejlepší výhled, ale také spoustu skvělé muziky.
Běhej lesy29.srpna2020/ Bedřichov
Organizátoři slavné Jizerské padesátky myslí na širokou sportovní veřejnost po celý rok, když znovu připravili letní verzi legendárního závodu. Budete tak mít možnost se opět vypravit na ikonická místa jako Hřebínek, Smědava, Jizerka nebo Olivetská hora, tentokrát ale bez sněhové přikrývky. Vybrat si můžete z několika tratí – od ultramaratonské na 50 km až po tu nejkratší na 11 km.
3
Semilský pecen11.–12.září2020/ Semily
Konec léta je v našem kraji už tradičně spojen s dožínkovou slavností Semilský pecen a nejinak tomu bude i v letošním roce. Pro návštěvníky je opět připraven bohatý pro-gram, ve kterém nebude chybět dožínkový průvod městem, expozice hospodářských zvířat, ukázky historické i současné zemědělské techniky nebo pestrý doprovodný kulturní program na podiu před zámkem.
Lípa Musica12.září–28.října2020/ Libereckýkraj
Koncertem pro Liberecký kraj bude 12. září v libereckém Divadle F. X. Šaldy zahájen již 19. ročník mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Až do 28. října se tak na mnoha místech našeho kraje rozezní to nejlepší ze současné klasické hudby i alter-nativních hudebních žánrů v podání interpretů z celé České republiky. Uměleckým garantem festivalu bude i v letošním roce renomovaný houslista Josef Špaček, který si pro diváky připravil hned několik zajímavých projektů.
In vino veritasLibereckýkraj
Prázdninová setkání mladých lidí s Janem Šolcem, filozofem a bývalým poradcem Václava Havla, která se budou konat během léta hned na několika místech naše-ho kraje. Přijďte si popovídat o současné společenské situaci v naší zemi, ale také v zahraničí a u sklenky vína společně debatovat o těch věcech, které nás rozdělují, ale také o těch, které nás opravňují k hrdosti.
Nostalgické jízdy vlakemLibereckýkraj
Během prázdnin na vás hned na několika místech v našem kraji čeká celá řada nostalgických jízd historickými vlaky. Na jediné ozubnicové trati v České republice Tanvald – Kořenov se 22. srpna můžete těšit na Borůvkovou sobotu, která kromě projížďky legendární ozubnicovou lokomotivou Rakušanka nabídne návštěvníkům také borůvkové hody nebo jízdu historickým autobusem. Zpátky časem se ale můžete vydat také při cestách Parním vlakem Českým rájem nebo motoráčkem Hurvínek na Sklářské lokálce Šenovka.
S Valdštejny po zámkuDoksy
Nedávno zrekonstruovaný Zámek Doksy si na letošní prázdniny připravil pro své návštěvníky celou řadu zajímavých akcí. Těšit se můžete především na nový moderně historický okruh věnovaný původním majitelům rodu Valdštejnů. Připraveny jsou i speciální komentované prohlídky s divadelními herci. V zámeckém parku bude v létě také každou neděli promítat letní kino. A zapomenout samozřejmě nesmíme ani na Muzeum Čtyřlístek, které najdete ve třetím patře zámku.
4
Expedice Peru ’70V letošním roce si připomínáme půl století od tragédie, při níž v Peru zahynula parta českých horolezců. Jejich životy ukončila 31. května 1970 lavina plná kamení a sněhu, která se zřítila z Huascaránu na město Yungay. Připravila o život sedmdesát tisíc lidí, zničila vesnice po cestě a strhla druhou lavinu. Pohřbila cestou i tábor československých horolezců. Čtrnáct jich zahynulo, patnáctý člen výpravy přišel o život už pár dní před tím.
Na výpravu do jihoamerické-ho Peru se skupina horolezců z Liberecka, Prahy a Ústí nad Labem vypravila na začátku roku 1970. Už počátek jejich cesty provázely potíže, když uvízli ve městě Lima, kam jim měla loď přivézt zásoby. Loď se opozdila a horolezci psali v dopisech domů, jak je ubíjející a nudné čekat dlouhé dny. Nakonec se dočkali a vyrazili za zdoláním vysněné hory Huascarán.
Základní tábor postavili pod severní stěnou Huascaránu a o krá-sách zdejší přírody a okolí psali nad-šené dopisy svým rodinám. Jejich nadšení ale brzy vzalo konce, když
je potkalo 18. května 1970 neštěstí. Jeden z nejzkušenějších lezců, sedmadvacetiletý Ivan Bortel, nešťastně uklouzl a zřítil se do třicetimetrové hloubky. Na místě zemřel. Jeho přátelé jej museli snést do městečka Yungay, kde se s ním také důstojně rozloučili.
„Po Ivanově smrti jsme zdrceni. Pořád se mi vrací pohled na něho. Když jsem ho viděl, byl to pro mě nejhorší okamžik v životě. Cítil jsem se na pokraji zhroucení, byl jsem unavený, zhroucený,“ psal do Československa jeden z tehdejších členů expedice. Protože ztratili nejzkušenějšího lezce, rozhodli
se ostatní, že svůj plán na zdolání Huascaránu pozmění. Těžší výstu-py zavrhli a rozhodli se vylézt na Huascarán nejlehčí cestou a pak co nejrychleji zpět dolů. Ráno 30. květ-na 1970 zalévalo základní tábor svými paprsky slunce. Čeští horo-lezci se chystali na cestu a potkali se s italským cestovatelem Cino Ghigim, s nímž se spřátelili. Část z nich také vyfotografoval, aniž by tušil, že je fotí naposledy živé.
Druhý den ráno Cina vyrušily v karavanu otřesy a on se domníval, že jde o vtípky jeho nových českých přátel. Vykoukl ven a zůstal zděšeně zírat. V místech, kde ještě včera stá-val základní horolezecký tábor, byla jen hromada kamení, ledu a sněhu. V noci na 31. května 1970 přišlo velké zemětřesení. Mohutná lavina padala na město Yungay a strhla s sebou ještě druhou lavinu, která padala mezi dvě jezera Llanganuco. Právě tam měla česká expedice tá-bor. Všech čtrnáct mužů okamžitě pohřbila.
Ivan Bortel (zahynul 18. 5. 1970), Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr, Václav Urban, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský. Všichni tito muži zahynuli 31. května 1970 pod Huascaránem. Na památku expedice Peru 1970 stojí pomník v Bedřichově. Proto, aby jej měli na očích nejenom procházející turisté, ale také účastníci Jizerské 50. Ta se totiž začala běhat také na památ-ku tragicky zemřelých horolezců v Peru. Oni sami totiž stáli u jejího zrodu, závod vymysleli proto, aby si v zimě udržovali kondici.
Poslední snímek části expedice pod Huascaránem | foto: Cino Ghigi
5
Sever sobě!Když v březnu naplno vypukla koronavirová nákaza, celá Česká republika a výjimkou nebyl ani náš kraj, se vinou liknavého přístupu české vlády potýkala s nedostatkem ochranných prostředků dýchacích cest. Člověk ani nechce domyslet, co by se stalo, nebýt obrovského počtu nadšených dobrovolníků, kteří v tu chvíli začali doma šít jednu roušku za druhou nebo ve svých dílnách operativně vyrábět důležité součástky potřebné k výrobě ochranných pomůcek.
Ve velkém začala vyrábět nanorouš-ky Technická univerzita v Liberci, jejíž zasedací místnost Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technolo-gie a inovace se narychlo proměnila v šicí dílnu a z dvaceti zaměstnan-ců univerzity, od laborantů až po chemiky se doslova přes noc staly švadleny. Místo původně pár kousků pro vlastní potřebu tak uni-verzita šila roušky pro Liberecký kraj, Krajskou nemocnici Liberec a stovky dalších lidí v první linii.
Opodál nezůstaly stát ani střední umělecké školy v našem kraji,
které na chvíli odložily své umě-lecké aktivity a naplno se vrhly do výroby ochranných pomůcek. Na Vyšší odborné škole – SUPŠ a VOŠ Jablonec nad Nisou tak např. adaptovali masky na šnorchlování a vytvořili chytré spojení respi-rátoru i štítu. Střední umělec-koprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě pro změnu vyrá-běla ochranné štíty ve spolupráci s dobrovolníky „3D tiskem proti Covid-19 – Liberecký kraj“. Střední uměleckoprůmyslová škola sklář-ská v Kamenickém Šenově využila
svoji vlastní 3D tiskárnu a tiskla vodiče na šňůrky do roušek. Kromě toho také řezala látky na laseru podle střihů nebo vyvíjela prototy-py ochranných brýlí.
Ruku k dílu v době koronavirové nákazy přiložily také naše starost-ky. Vlastnoručně vyrobenými rouš-kami tak zásobovaly své okolí např. Lena Mlejnková v Semilech, Eva Burešová v Doksech, Eva Zbrojová v Harrachově nebo naše krajská radní Květa Vinklátová. Důležité ale bylo také roušky následně co nejrychleji shromáždit a dopravit tam, kde byly nejvíc potřeba. To už se kromě našich starostek mohla do celého procesu zapojit také celá řada našich starostů, a z mnoha radnic v našem kraji se tak doslova přes noc stal centrální sklad a hlavní distribuční místo roušek v jednom. Mobilní verzi takové-ho sběrného místa provozovala v České Lípě Markéta Červinková, která kromě svozu a distribuce roušek také aktivně vyhledávala nové švadlenky, střihače a vhodné látky. Bylo skvělé pozorovat, jak si v našem kraji na severu dokážeme navzájem pomáhat a naše starostky a starostové v tom opět hráli víc než aktivní roli.
Vyvrcholením celého úsilí výroby ochranných pomůcek v našem kraji vlastními silami bylo spuštění průmyslové výroby vysoce kvalitních nanoroušek v Turnově. Jedním z prvních zákazníků byl Liberecký kraj, který si objednal je-den a půl milionu roušek. „Budeme je dodávat do zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Výhodná je i cena, která je až o patnáct korun nižší než od ostatních výrobců,“ řekl náš hejtman Martin Půta.
Do šití roušek se zapojila také naše harrachovská starostka Eva Zbrojová
6
Prysk: za létem s kovbojiO vesničce ukryté mezi strmými svahy Lužických hor na samé západní hranici našeho kraje jste možná ještě neslyšeli, o to víc byste se tam ale měli jet podívat. Důvodů, proč tak udělat, je totiž v případě Prysku až neuvěřitelně moc.
Začít můžeme třeba tím, že se tam natáčel legendární film Léto s kovbojem. „Já znám široko daleko všechny krávy, ale vás jsem tady ještě neviděl.” Ano, ten. Nebo že Prysk se stal v roce 2016 vesnicí roku našeho kraje a v celostátním kole následně skončil druhý. Ale víc než všechna ocenění a slavné filmové lokace vám toho o Prysku prozradí
samotná kvalita života v obci, o kterou už neuvěřitelných osmnáct let bez ustání pečuje náš tamní starosta Honza Sviták. Někdejší náš dlouholetý a úspěšný motocyklový reprezentant v enduru (jen slavné motocyklové olympiády Šestidenní se zúčastnil hned pětkrát) začal se starostováním hned po konci své úspěšné sportovní kariéry.
Nasazení a zarputilost vrcholového sportovce přenesl i do své nové životní etapy. Nebo jak on sám říká, neustále makat na 110 %.
„Lidé vám jako starostovi začnou věřit ve chvíli, když vidí, že jednáte férově a pracujete pro jejich obec 24 hodin denně,“ prozrazuje svůj re-cept na úspěšného starostu Honza Sviták. „Potom vás kdykoli v čemkoli podpoří a stojí za vámi. Ze všeho nejdůležitější je ale pokora, nikdy si nemyslet, že jste něco víc jenom proto, že jste starosta.“ A v případě preškavského starosty také jít osobním příkladem a schopnost
Pohled na Prysk a zapadající slunce z úpatí Středního vrchu
7
nadchnout lidi pro věc. Když chtěl Honza do obce přivést horolezce, založil spolek, stal se jeho předse-dou a po okolních skalách samo-zřejmě i sám lezl. Stejné to bylo i s tamním divadelním spolkem, pro který kromě jeho založení píše také divadelní hry a působí také jako herec. A výjimku neudělal ani třeba u fotbalu, který jak říká „moc nemusí a neumí“.
Na Prysku, jehož historie sahá až do 14. století, je nadšení starosty pro věc, kterým dokázal strhnout i své spoluobčany, víc než znát. Zachránil se tak třeba zchátralý barokní kostel sv. Petra a Pavla,
na jehož opravě odpracovali preška-vští zdarma stovky brigádnických hodin a v roce 2014 mohl být znovu vysvěcen. V Prysku je také hned ně-kolik nově vybudovaných turistic-kých stezek, z nichž nejzajímavější je určitě Meixnerova pohybová stez-ka, která propojuje Dolní a Horní Prysk mimo silnice a kde najdete také spoustu cvičebních a herních prvků nebo originální dřevěné ukazatele od tamního řezbáře Petra Jelínka. Nechybí ani znovuobno-vená vyhlídková místa doplněná o historické altány.
Krásných vyhlídek mají ale v Prysku mnohem víc. Ta nejpů-sobivější je určitě ze Středního vrchu neboli Střeďáku, odkud uvidíte nejen Lužické hory, ale také Českosaské Švýcarsko a České středohoří. V souvislosti s Matterhornem Lužických hor, jak se pro minialpský vzhled skalnaté-mu vrcholu také říká, se ještě sluší a patří zmínit, že před pár lety tam parta nadšenců (náš starosta samo-zřejmě nemohl chybět) dotáhla až nahoru téměř tunu vážící nafuko-vací hrad! Ten se vzápětí stal hodně netradiční ozdobou Prysku, ale jak
říkají místní, každá správná vesnice si zaslouží svůj hrad. Střední vrch je také místem, kde se koná celá řada akcí, za všechny jmenujme např. Keltský telegraf, kdy se první jarní sobotu vrcholy významných kopců v zemi navzájem postupně propojí světelným ohňovým signálem.
Kulturních a společenských akcí se ale v Prysku koná mnohem víc, Honza Sviták jich jeden rok dokon-ce napočítal 45! V letošním roce ale téměř všechny plány vzaly za své vi-nou koronakrize, a tak nezbývá než doufat, že za rok už bude i v Prysku vše takové jako kdysi. Včetně populárního Léta s Pryskem, během kterého je na programu spousta atrakcí a zážitků pro děti i dospělé a nechybí ani nefalšované domácí koláče. Nebo divadelnímu festivalu Chrámfest, který se koná
v nádherném prostředí bývalého pískovcového lomu a svůj název dostal na počest herečky Vlasty Chramostové, která v Prysku měla dlouhá léta chalupu.
Je toho mnohem víc, co se v Prysku děje a o čem jsme se ne-stačili zmínit, takže nejlepší bude, když se o tom vydáte přesvědčit sami. A s velkou pravděpodobnos-tí hraničící s jistotou se při tom setkáte i s naším tamním starostou, Honzou Svitákem, který to všechno má tak trochu na svědomí.
Meixnerova pohybová stezka vám nabídne nejen krásné výhledy z his-torických altánů, ale díky spoustě cvičebních a herních strojů také přiměje trochu rozhýbat vaše tělo
V krásně zrekonstruovaném barokním kostele sv. Petra a Pavla se pravidelně koná i vánoční koncert, na kterém zpívají koledy i děti z preškavské školy a školky
Náš preškavský starosta Honza Sviták v současné době kromě své obce pečuje jako náměstek hejtmana také o krajskou dopravu a investice
8
Křišťálový chrám plný zázrakůStarostové pro Liberecký kraj se rozhodli v současné nelehké době poskytnout zdarma své pronajaté billboardové plochy pro podzimní krajské volby vybraným regionálním výrobcům. Namísto předvolební kampaně tak celý červen upozorňovali na kvalitní výrobky a služby z našeho kraje. Jedním z takových výrobců je i sklárna Pačinek Glass v Kunraticích u Cvikova.
Za všechno vlastně může jeden školní výlet, během kterého se byl malý Jirka podívat ve sklár-ně v Novém Boru. Návštěva ho inspirovala natolik, že se o několik let později rozhodl bez váhání stát sklářem. Po absolvování středního učiliště se přes nejstarší fungu-jící sklárnu na světě v Chřibské (od roku 1414) dostal až do dnes už legendární umělecké sklárny AJETO, kterou Jiří Pačinek zaklá-dal v 90. letech minulého století společně s významným umělec-kým sklářem Petrem Novotným a slavným architektem světového věhlasu Bořkem Šípkem. Jako mistr jedné z dílen měl Jiří Pačinek
v následujících letech možnost procestovat doslova celý svět, kde prezentoval nejen české umělecké sklo, ale také svou vlastní originální a nezaměnitelnou tvorbu. A to už byl jen malý krůček ke vzniku jeho vlastní značky Pačinek Glass.
Ta našla v roce 2007 svůj domov nejprve v roubené chaloupce v Lindavě, když zde Jiří Pačinek po-stavil svou první vlastní sklářskou pec a založil i první studio. Budova však pro svůj stále větší věhlas nestačila postupem času zvládat neustále rostoucí zájem umělců, designérů, architektů a dalších zá-jemců ze strany odborné veřejnosti, a tak se Jiří rozhodl uskutečnit
ještě mnohem ambicióznější plán – vybudovat vlastní sklárnu. V roce 2015 tak v nedalekých Kunraticích u Cvikova mohla vyrůst na zákla-dech bývalé traktorové stanice a ko-nírny půvabná vesnická sklárna, stojící hned vedle tamního kostela. Kromě sklářské hutě, brusírny a prodejní galerie tam návštěvníci najdou také místo pro odpočinek. Buď na sklářském dvorku nebo magické skleněné zahradě.
Děti si dosyta vyhrají ve sklář-ském koutku, kde mohou prosévat sklářský písek, hledat skleněné per-ličky nebo trénovat otáčení sklář-skou píšťalou. Nejvíc pozornosti na sebe ale upoutá unikátní skleněná zahrada, ve které návštěvníci sklárny najdou desítky skleněných květin, rostlin a dalších objek-tů, úplně k nerozeznání od těch přírodních, v jejich těsné blízkosti. Ten pravý vrchol návštěvy sklárny přichází ale až v jejím těsném sou-sedství, v kostele Povýšení svatého kříže, který Jiří Pačinek po dohodě s obcí a farností nedávno proměnil v Křišťálový chrám.
Ve státem chráněném sakrál-ním prostoru se tak objevují unikátní skleněné objekty, svítidla a instalace, které vám nabídnou nejen nevšední zážitek, ale také přispějí ke zlepšení technického stavu budovy. Část z každé vstu-penky totiž směřuje na speciální transparentní účet, který přispěje na postupnou rekonstrukci kunra-tického kostela. Do té doby se nejen tam, ale také v sousedním areálu sklárny, můžete obdivovat nádherným skleněným umělec-kým artefaktům, které už několik desítek let vytváří mistr sklář Jiří Pačinek.
Sklářský mistr Jiří Pačinek vytváří další mistrovské dílo
9
Oldříš voní po chlebuDalším z regionálních výrobců, které se Starostové pro Liberecký kraj rozhodli podpořit v současné nelehké době, je pekárna Na Mariánské stráni z Dolní Oldříše, jejíž chléb i drobné pečivo se těší velké oblibě nejen ve Frýdlantském výběžku. Také Mariánskou pekárnu jste tedy mohli společně s ostatními vybranými regionálními výrobci vidět celý červen na billboardech po celém našem kraji.
Život Šárce Nemešové, lektorce a majitelce pekárny Na Mariánské Stráni, přinesl řadu zajímavých zkušeností, nezapomenutelných okamžiků a ukázal mnoho cest různými směry. Věnovala se atletice, studovala hoteliérství a cestovní ruch, ale také teologii, religionistiku a filozofii. Nakonec ji zavál do Dolní Oldříše, kam se přestěhovala po narození své dcery a vrátila se tak pomyslně do svého dětství. Louky, pole, život spjatý
s přírodou a tradicemi, to bylo to, co znala z dětství a nyní znovu prožívá. Ruku v ruce s tím jde i ře-meslo, kterému se naplno a srdcem věnuje. Pekařství.
A tak se Šárka Nemešová jedno-ho dne rozhodla postavit chlebovou pec a naučit se péct chleba. A ne ledajaký, podle vlastní receptury a pečený v peci vytápěné dřevem. Chléb (i některé ostatní pečivo) pečou Na Mariánské Stráni z vlast-ního živého kvasu. Těsta zadělávají
ručně, zatápí dřevem z místních lesů, které si i sami zpracovávají. Pečou od úterý do čtvrtka, v sobotu pro slavnostní příležitosti.
V Mariánské pekárně pečou několik druhů kváskového chle-ba – Mariánský pšenično-žitný, Svatomartinský žitný kváskový, Kateřinský špaldový kváskový, Svatomartinský žitný kváskový celozrnný, Violin jemný chléb, Kateřinský špaldový chléb BIO, Ezechielův chléb, Zdislavin bezlep-kový chléb a jejich varianty. Dále ostatní drobné pečivo, pletýnky, koláče, vánočky, mazance a bá-bovky. Sušenky a jiné malé slané a sladké dobroty. Nabídka bývá pro-měnlivá, podle sezónních surovin i nálady pekařů.
Mouku pečlivě zdejší pekaři vybírají u dobrých mlynářů. Pečou z mouky ze mlýna v Raspenavě, z bio mouky z Čéškova mlýna, ručního mlýna v Bohutíně a také ze mlýna Dubecko u Turnova. Také ostatní suroviny se v co největším množství snaží získávat z místních zdrojů. Připraveni jsou péct i dobro-ty pro slavnostní příležitosti. Stačí se jen domluvit. Pokud se vám už při čtení řádků sbíhají sliny, můžete si pro pečivo přijet buď rovnou k pekařům do Dolní Oldříše. Anebo strávit příjemný čas v Pekárně Poezie ve Frýdlantu (ul. Míru 1400), která je v provozu od úterý do pátku vždy odpoledne, od 12 do 17 hodin. V nabídce jsou i dobré pomazánky a saláty nebo ovocná vína.
Pačinek Glass a Mariánská pekárna jsou jen jedni z mnoha regionál- ních výrobců v našem kraji – seznam celé řady z nich najdete na www.krajnaseveru.cz/pomahame.
Šárka Nemešová peče chléb a další pečivo ve své Mariánské pekárně v Dolní Oldříši
10
Krajem na severuNáš kraj na severu nabízí celou řadu přírodních krás a kulturních památek, které každým rokem navštěvují tisíce lidí. V době koronakrize, kdy dovolená v zahraničí s sebou přináší celou řadu komplikací, jejich počet na těchto místech jistě ještě vzroste. Proto věříme, že vám přijdou vhod naše tipy na zajímavá, a ne příliš známá místa v našem kraji, kterým se davy zatím vyhýbají.
Martin Půtahejtman Libereckého kraje, předseda Euroregionu Nisapříležitostný zahrádkář, cyklista a volejbalista
Rekreační areál Kristýna, Hrádek nad NisouJen stěží bych spočítal chvíle, kolikrát jsem se na Kristýně koupal, kolikrát jsem tam hrál volejbal, bavil se s přáteli, radoval se z prvních krůčků svých dětí nebo jejich sportovních pokusů. Stejně to mají všichni ostatní Hrádečáci a řekl bych, že čím dál tím víc i spousta dalších lidí z jiných míst našeho kraje. Jsem proto také moc rád, že současné vedení Hrádku nad Nisou v čele s panem starostou Horinkou Kristýnu a její okolí neustále zvelebuje tak, aby se tam nám všem líbilo i v budoucnosti.
Květa Vinklátovákrajská radní pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči, milovnice květin, cestování, divadla a hudby
Poutní areál Navštívení Panny Marie, Horní PolicePřijměte pozvání na návštěvu jedinečného barokního skvostu v Horní Polici u České Lípy, národní kulturní památky, která v posledních letech prochází nákladnou re-konstrukcí. Její první polovina, během které byl opraven kostel, zvonice, věžičky na ambitech a prostranství mezi jednotlivými částmi areálu, byla dokončena na konci června. Opravy, na jejichž financování se podílí také Liberecký kraj, budou pokračo-vat do konce příštího roku.
11
Jan Svitáknáměstek hejtmana pro dopravu a investice, starosta Prysku, bývalý reprezentant v enduru, nyní motokros a cross country
Sloní kamenyKolem Sloních kamenů u Jítravy, kterým se oficiálně říká Bílé, jezdím téměř každý den do práce. A pokaždé se nemůžu zbavit dojmu, jako kdyby krajinou Lužických hor opravdu táhla rodinka slonů. Tak věrně totiž připomínají zdejší pískovcové skály s výraznou příměsí kaolinitu, který jim dal netradiční bílé zbarvení a oblé tvary, největší suchozemské savce naší planety.
Lena Mlejnkovástarostka Semil, dobrovolná hasička, pejskařka a motorkářka
Krkavčí skálaJen málokteré místo v našem kraji nabízí tak úchvatný výhled jako právě Krkavčí skála, kterou najdete kousek od Semil. A to už je v kraji plném rozhleden co říct! Vyhlídka na vysunutém skalním bloku, který se tyčí vysoko nad hlubokým kaňonem řeky Jizery, byla vybudována semilským Okrašlovacím spolkem už před více než sto lety a za tu dobu neztratila nic ze své výjimečnosti.
Tomáš Hockestarosta Turnova, skaut tělem i duší, bývalý dlouholetý vedoucí střediska Štika
Nejkratší tunel v ČeskuTunely na celém světě se mezi sebou předhánějí ve své délce, my ale v našem kraji máme suverénně ten nejkratší. Minimálně v Česku, ale dost možná i v celé Evropě. Najdete ho v Českém ráji, u obce Vyskeř nedaleko Turnova. Měří čtyři metry a do ská-ly, které místní říkají Mnich, byl ve stylu gotického lomeného oblouku vytesán v roce 1914, při stavbě silnice z Libošovic na Vyskeř.
Markéta Khauerovástarostka Hodkovic nad Mohelkou, nadšená amatérská závodnice na koloběžkách
Průrva PloučniceNa úpatí výrazné dominanty našeho kraje, vrcholu Ralsko, se nachází další výjimeč-né místo, které by rozhodně nemělo uniknout vaší pozornosti, Průrva Ploučnice. Technickou památku, které se také říká Pekelný jícen, Hromová rána nebo Čertova díra, prorazili dělníci pískovcovým skalním masivem nad řekou Ploučnicí už v 16. sto-letí. Dnes se tento umělý vodní tunel těší čím dál tím větší oblibě nejen u turistů a cyklistů, ale také vodáků, kteří si průjezd soutěskou náležitě užívají.
Radek Lípastarosta Zákup, zapálený myslivec a muzikant
Hradčanské stěnyNejen Český ráj nebo České Švýcarsko se mohou pochlubit zajímavými pískovcovými skalami. Hradčanské stěny, které najdete na území bývalého vojenského prostoru Ralsko, mezi Máchovým jezerem a Mimoní, nejsou možná tak impozantní, ale to nijak neubírá na jejich kráse. Tu navíc ještě umocňuje to, že zde rozhodně nenarazíte na žádné davy turistů.
12
Severský výběrV červnu jste mohli na billboardech po celém našem kraji vidět vybrané regionální výrobce, kterým se Starostové pro Liberecký kraj rozhodli dát přednost před svou původně plánovanou předvolební kampaní. Tipy na zajímavé regionální výrobky vám přinášíme teď i tady, na stránkách našeho prázdninového magazínu.
MěstečkoPopusťte uzdu své fantazii a sestavte si městečko vašich snů z dřevěných kostek od tradičního českého výrobce hraček Detoa z Albrechtic v Jizerských horách.
www.detoa.cz
ArielVyrobte si z kreativní sady Krasohrátky vlastní mořskou pannu Ariel a zažijte vůni moře, mušlí a písku na chodidlech.
www.krasohratky.cz
TruckSilný tahač z tradiční stavebni-ce Seva ze Slané u Semil, která dělá radost malým i dospělým po celém světě už od roku 1979.
www.seva-czech.cz
Ruční papírPoznejte tisíciletou tradici a krásu ručního papíru Papyrea z malé rodinné manufaktury ve Zdislavě.
www.papyrea.cz
Klíč 12°Prémiový světlý ležák pojmenovaný po nedalekém nepřehlédnutelném vrcholu Lužických hor se vyrábí v Cvikově tradiční metodou spodního kvašení.
www.pivovarcvikov.cz
HvězdaPoznejte třpytivou krásu tradičních perličkových vánočních ozdob, které rodinná firma Rautis vyrábí v Poniklé už od roku 1902.
www.rautis.cz
Extra jahodováOchutnejte klasickou českou pochoutku s extravelkým množstvím jahod (až 80 %), jinak také hrdým držitelem ocenění Nejlepší výrobek Libereckého kraje 2016.
www.marmeladyzraje.cz
13
Vyluštěte severskou tajenku a získejte autorského průvodce Lieberec!Prvních deset čtenářů, kteří nám do 31. srpna 2020 pošlou správné znění tajenky na [email protected], získá knihu Lieberec – autorského průvodce blogu jizerské *ticho po Liberci.
1. Hradnadvoustrmýchčedičovýchskaliscích
2. Hudebnífestival,kterývzniklna MaléSkále
3. PrvníčástanglickéhonázvuprojektuKřišťálovéúdolí
4. Světověproslulýkonstruktérautomobilůz Vratislavicnad Nisou
5. NejvyššíhoraLibereckéhokraje
6. Druháčástnázvuslavnéhozávoduv běhunalyžích
7. NejslavnějšístavbaarchitektaKarlaHubáčka
8. BájnývládcenejvyššíchhorLibereckéhokraje
9. Příjmeníhandicapovanéženy,kterápřeplavalakanálLa Manche
10.Město,kdejepohřbenasvatáZdislava
11.NejstaršírozhlednaJizerských hor
12.Hrad,kterémusetakéříkáBránadopekel
13.HovorovýnázevnejvětšívodníplochyLibereckéhokraje
14.Řeka,kteráprotékáFrýdlantem
15.Rybník,kdesenatáčelfilmDovolenás Andělem
16.Temněčervenýdrahokam
17.NejdelšířekaLibereckéhokraje
18.VýraznáhoranedalekoNového Boru
Kraj na severuPrázdninovýmagazínStarostůproLibereckýkraj
Starostové pro Liberecký krajTuristická19746334HrádekNadNisou,DonínIČ:71339485
5
12
3
13
15
17
8
10
2
9
6
14
1
11
7
4
16
18
CH
↓
ww
w.k
rajn
asev
eru.
cz
ww
w.s
taro
stov
epro
liber
ecky
kraj
.cz
Zadavatel: Starostové pro Liberecký kraj Zpracovatel: Dream Communications, s.r.o.
Letn
í poh
led
na Je
štěd
z H
amru
na
Jeze
ře
