KULTURA NA POČÁTKU NOVOVĚKU

RENESANCE A HUMANISMUSVe 14. století se začali italští učenci zajímat o antickou, zvláště

římskou kulturu. Četba antických autorů silně ovlivnila jejich názory.Zatímco ve středověku se pozornost učenců i umělců upírala k Bohu,nyní se čím dál tím více stával středem pozornosti člověk. Lidé samo-zřejmě stále věřili v Boha, ale vedle toho začali klást důraz na lidskýrozum a vlastní úsudek. To ovlivnilo i pohled na svět. Zatímco ve stře-dověku se lidé upínali k nadpřirozenému světu a vkládali naděje doposmrtného života, nyní se začali více zajímat o tento svět a snažili sepochopit jeho zákonitosti. Tím byla také otevřena cesta pro poznávánípřírody a rozvoj vědy vůbec. Tento myšlenkový směr, kdy je hlavnípozornost věnována člověku, nazýváme humanismus. Díky záliběv antice a humanismu vznikl i nový umělecký styl- renesance. Umělcise totiž znovu (stejně jako například za Karla Velikého) pokoušeli ob-novit antickou kulturu a vzdělanost.

U nás spadají počátky renesance do období vlády Jagellonců.

• Vysvětlete pojmy humanismus a renesance.• Co bylo podnětem pro vznik humanismu a renesance?• Jaký je rozdíl ve vnímání světa ve středověku a v období renesan-

ce?• Vzpomeňte si, kdy už jste se s pojmem renesance setkali.

Renesanční zámekVelké Losiny

ARCHITEKTURA

Za kolébku renesance je považováno ital-ské město Florencie. Florentská katedrálaSanta Maria del Fiore se pyšní obrovskoukopulí. Umění stavby kopule do Itálie při-nesli byzantští architekti, kteří sem uprchlipo dobytí Konstantinopole Turky.

Technika, kterou byly renesanční stavbyv českých zemích zdobeny, se nazývá sgra-fito. Nejdřív se budova nahodila tmavouomítkou a po zaschnutí tenkou vrstvouomítky světlé. Do ještě vlhké světlé omítkyse vyškrabaly požadované obrazce - rost-linné ornamenty, výjevy z antických bájínebo velmi oblfbená.psaníčka"

~ Jaký je rozdíl mezi sgrafitem a graffiti?Může být graffiti uměleckým dílem? Kampatří a kam ne?

Rozdíl ve vnímání světa je patrný na první pohled v renesančníarchitektuře. Zatímco gotická architektura (zvláště chrámy) jako bysvými vysokými liniemi přímo směřovala vzhůru k Bohu, renesančníbudovy jsou stavěny spíše do šířky a působí dojmem, že pevně sedína zemi. Renesanční stavby mívají také na rozdíl od gotických plochéstropy. Budovy byly podobně jako antické chrámy zdobeny římsamia sloupy. Sloupy spojené oblouky nesoucí podlahu balkonu nebo vyš-šího patra se nazývají arkády (vidíte je na obrázku na této stránce). Renesanční radnice v Prachaticích

141

'\F'·'J\'{~.ď V"·ft~\

Letohrádek Hvězda v Praze

~ Zjistěte, jaké renesanční památky stojív blízkosti vašeho bydliště či školy, ve va-šem městě či kraji. Přikreslete je do své ma-py románských a gotických památek.

~ f:j Michelangelo Buonarotti [mikelan-dželo buonaroty] je autorem sochy Davida.Zjistěte, kdo to byl David. A o Michelange-lovi si udělejte referát. Tato socha totiž neníjeho jediným světoznámým dílem. Sežeňtesi obrazovou publikaci s fotografiemi antic-kých soch (poradí vám vyučující výtvarnévýchovy) a porovnejte je se sochou Davida.

Významné renesanční stavby najdeme na Pražském hradě. Za nej-krásnější a stylově nejčistší renesanční stavbu na sever od Alp bývápovažován letohrádek královny Anny v zahradách Pražského hradu(Belveder - viz obrázek na str. 135).Nedaleko od něj, na Hradčanskémnáměstí, je celá řada renesančních šlechtických paláců. Zároveň alešlechta přestavovala své staré hrady na zámky, nebo zakládala zámkyúplně nové. Zámky na rozdíl od hradů neplní funkci pevnosti, protonemají žádné opevnění. V zámcích se mělo pohodlně bydlet. Kroměobytných místností tu jsou velké jídelny či plesové sály, kde se mohlypořádat slavnosti pro hosty. U zámků se zakládaly rozlehlé zahrady.Velké renesanční zámky najdeme například v Litomyšli, Telči neboOpočně. Zajímavou renesanční stavbou je i letohrádek Hvězda v Pra-ze, který má půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy.

I měšťané si oblíbili renesanční sloh. Kamenné domy ve městechv této době už převažovaly a nejkrásnější renesanční stavby můžemeobdivovat například v Telči, Slavonicích nebo Třeboni.

V renesančním Zlatém sále na zámku v Telči se pořádaly hostiny a plesy.

• Čím se liší renesanční architektura od gotické?• Jak byly renesanční stavby zdobeny?• Jak se změnila obydlí šlechty?• Vyjmenujte alespoň pět renesančních památek nebo míst, kde se ta-

kové památky nacházejí. Najděte je na mapě České republiky (nebona plánu města).

VÝTVARNÉ UMĚNÍZájem o člověka a o pozemský svět se projevil i ve výtvarném umění.

Umělci se naučili tvořit realisticky, tedy zachycovat věci tak, jak vypa-dají ve skutečnosti. Malíři například začali používat perspektivu, tedypravidlo, že vzdálenější předměty se jeví jako menší a méně barevné.Mnohem častěji také na svých obrazech zachycovali krajinu. Tématemmaleb zůstávaly i náboženské výjevy. Malíři však byli také ovlivněniantikou, proto si často vybírali náměty z řecké a římské mytologie. Tojim umožňovalo zobrazovat nahé lidské tělo. Oblíbené byly také por-tréty panovníků nebo jiných vysoce postavených osobností, ale i oby-čejných měšťanů. Náměty sochařských děl se od námětů obrazů přílišnelišily. Sochaři však měli oproti malířům lehčí cestu k napodobeníantického umění: antických soch se totiž na rozdíl od obrazů zachova-lo velké množství.

142

• Jak se humanistické vnímání světa projevilo ve výtvarném umění?• Vysvětlete, co je to perspektiva. Vzpomeňte si, čím znalost perspek-

tivy nahrazovali například egyptští malíři.• Jaké náměty uměleckých děl jsou v období renesance nové?• Proč potřebovali renesanční umělci studovat stavbu lidského těla?• Proč mohli sochaři snáze napodobovat antické umělce než malíři?

VZDĚLANOST A LITERATURA

Vzdělanost a literatura v EvropěRenesanční lidé měli touhu poznávat, a to co nejvíce oblastí vědy

a umění zároveň. Ideálem pro ně byl všestranně nadaný moudrý člo-věk. Ztělesněním takového ideálu se stal zejména Ital Leonardo daVinei [vinči] - malíř, architekt, vědec, vynálezce i anatom.

Základem vzdělání byla znalost jazyků, zejména latiny, která zů-stávala mezinárodním jazykem vzdělanců. Studovala se však i řečtinaa v menší míře hebrejština. Díky reformaci a s ní spojeným překladůmBible se v literatuře a později i ve vědě stále více uplatňovaly také ná-rodní jazyky. Začaly vznikat nové vědní obory. Pozornost se věnova-la studiu přírody, rozvíjela se fyzika, chemie a botanika. Anatomienebyla užitečná jen pro malíře a sochaře, ale především pro lékaře.Nejpřevratnější objevy byly učiněny na poli astronomie.

I renesanční literatura přinesla mnoho nového. Protože si tehdejšíautoři - podobně jako malíři a sochaři - všímali lidí a jejich každoden-ního života, čtou se jejich díla dodnes. Jednou z nejznámějších knihje Dekameron italského autora Giovanniho Boccaccia [džovanyhobokača]. Do období renesance patří i jeden z nejslavnějších autorů di-vadelních her, Angličan William Shakespeare.

Koperníkova helio-centrická soustava

• Kdo byl ideálem renesančního člověka? Znáte nějakou takovouosobu ve svém okolí?

• Které cizí jazyky se studovaly? Zkuste přijít na to, proč právě tyto.• Proč došlo k rozvoji národních jazyků v literatuře? Vzpomeňte si,

kdy byla poprvé přeložena Bible do češtiny.• Které nové vědní obory vznikly? Existují aspoň některé dodnes?• Co nového přinesla astronomie?• Podle obrázku na této straně vysvětlete, jak si Koperník představo-

val uspořádání vesmíru. Odpovídá našim představám? Vzpomene-te si, zda si některý starověký národ představoval vesmír podobně?

• Proč jsou některá renesanční literární díla dodnes oblíbená?

143

Ei K nejslavnějším renesančním obrazůmpatří Mona Usa od Leonarda da Vinci. Udě-lejte si o Leonardovi referát.

~ Víte, že se po Leonardovi jmenuje je-den z programů Evropské unie na podporuvzdělávání? Přímo vám jsou určeny progra-my Sokrates a Comenius. Zjistěte o nich conejvíc informací.

Ei Jedním z astronomů, kteří učinili pře-vratné objevy, byl polský vědec MikulášKoperník (na obrázku). Nebyl ovšem sám.K dalším významným astronomům patřiliGiordano Bruno [džordáno], Galileo Galilei,Johannes Kepler nebo Tycho Brahe. Vyber-te si jednoho z nich a udělejte si refertáto něm a o jeho práci.

~ Václav Hájek z Libočan, český duchov-ní, sepsal Kroniku českou. Hodně si v ní vy-mýšlel a pozdější historici jeho výmyslyčasto přebírali, aniž by něco tušili. Kniha užje tištěná. Vynález dřevořezu umožnil dotištěných knih přidávat ilustrace. Ty se pakručně vybarvovaly.

~ Co je to dřevořez?

V době renesance se zapisování melodieještě více přiblížilo dnešnímu. Už se použí-valo pět linek v notové osnově, delší noty sepsaly s prázdnou hlavičkou a kratší s plnou.A začaly se používat taktové čáry.

~ Umíte číst a psát noty? Vyzkoušejte sito. Poradí vám vyučující hudební výchovy.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Hudbu často skládali i "neprofesionální"hudebníci - jedním z nejvýznamnějšíchčeských renesančních hudebních sklada-telů je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.Některé písně dalšího z českých skladatelů,Adama Michny z Otradovic, dokonce zlido-vělya zpívají se dodnes, například vánočníChtíc, aby spal.

~ Hodně známá je také Michnova svateb-ní píseň Nebeští kavalérové. Sežeňte si notya slova a naučte se ji. Pomůže vám vyučujícíhudební výchovy.

~ Jaká je dnes oblíbená svatební hudba?

Vzdělanost a literatura v ČecháchLidé, kteří měli zájem o vzdělání, mohli v Čechách navštěvovat buď

Karlovu univerzitu, která byla husitská (pod obojí), nebo katolic-kou univerzitu založenou jezuity. [ezuité v Čechách otevírali takéřadu gymnázií. Iezuitské školství svou kvalitou přitahovalo i studentynekatolického vyznání, zvlášť když úroveň "husitské" univerzity po-někud poklesla. Ke studiu byla samozřejmě nezbytná znalost latiny,ale i česká literatura dosáhla dosud nebývalého rozkvětu. Zasloužilse o to samozřejmě také vynález knihtisku. V zemi vznikala řada tis-káren. Nejvýznamnějšími z českých předbělohorských tiskařů byliJiří Melantrich a jeho zeť, Daniel Adam z Veleslavína. Vydávala senaučná literatura z nejrůznějších oborů, slovníky, jazykové učebnicei cestopisy. Mnoho knih bylo přeloženo z různých jazyků do češti-ny. Nejvýznamnějším překladem, který v 16. století v českých zemíchvznikl, je nový překlad Bible. Podílela se na něm řada učenců z jed-noty bratrské; nepřekládali ji z latiny (protože to už je sám o sobě pře-klad), ale přímo z původních jazyků rukopisných textů, tedy z heb-rejštiny a řečtiny. Bible byla vytištěna v Kralicích na Moravě, a protoji známe jako Bibli kralickou. Jazyk Bible kralické se stal vzorem prospisovnou češtinu. V 16. století také vznikla v Praze první židovskáknihtiskárna ve střední Evropě.

• Na jakých školách mohli lidé v českých zemích studovat? Jakýmjazykem se vyučovalo?

• Co podpořilo rozvoj české literatury?• Proč myslíte, že překladatelé Bible kralické nechtěli vycházet z la-

tinského překladu Bible?• Jakývýznam měl nový překlad Bible?

HUDBAHudební skladatelé se v období renesance věnovali převážně více-

hlasým skladbám. Na rozdíl od dřívějších vícehlasů, kde se vzájemněproplétalo několik melodií, byla nyní jedna melodie hlavní a ostatníhlasy ji doplňovaly. V této době se začaly skládat mše - několikadílnéskladby, které se zpívaly při bohoslužbě. Další novinkou byly instru-mentální skladby, tedy určené pouze pro hudební nástroje beze zpě-vu. Velmi oblíbeným renesančním nástrojem byla loutna, pro kterouvznikla celá řada skladeb. Panovníci a bohatí šlechtici si na svých dvo-rech vydržovali dvorské kapely, jakési předchůdce dnešních orchest-rů, a své vlastní skladatele.

Hráči na flétnua loutnu

144

• Jak se liší renesanční vícehlas od staršího vícehlasu?• Jaká novinka v hudbě vás nejvíce zaujala? Proč?• Umíte píseň Chtíc, aby spal? Pokud ne, naučte se ji.

Na portrétu paníz Pernštejna s dce-rou vidíte, že v 16.století ještě neexis-tovala dětská móda- dětské šatičky bylyzmenšenou kopiíoděvu dospělých.

SHRNUTÍDozvěděli jste se, že změna pohledu na svět se okamžitě odrazí

i v umění a také ve vývoji vědy. Dokážete na příkladech z architek-tury, malířství, sochařství i různých vědních disciplín vysvětlit, jakse v jednotlivých oborech projevil vliv humanismu. Zjistili jste, žev období renesance se vnímání světa a jeho poznávání blížilo tomunašemu.

• Porovnejte gotickou architekturu, sochařství a malířství s renesanč-ním uměním a architekturou. V čem vidíte největší rozdíly? Coz toho je důsledkem změny pohledu na svět?

SLOVNíČEK člověka; název je odvozen od latinskéhoslova humanus - lidskýinstrumentální - nástrojovýrealistický - opravdový, skutečnýsgrafito - plošná výzdoba stěny typickápro období renesance, provedená pro-škrabáváním ještě vlhké omítky, pod nížje vrstva omítky jiné barvy

anatomie - nauka o stavbě těla; anatom- vědec zkoumající stavbu lidského tělaheliocentrický - se Sluncem uprostřed;naše sluneční soustava je heliocentrická,protože planety obíhají kolem Sluncehumanismus - myšlenkový a názorovýsměr, který klade do středu pozornosti

VÝSLOVNOST A SKLOŇOVÁNÍGiordano Bruno [džordano], 2. p. Giordana BrunaGiovanni Boccaceio [džovany bokačo l,2. p. Giovanního BoccaceiaLeonardo da Vinei [da vinči], 2. p. Leonarda da VineiMichelangelo Buonarotti [mikelandželo buonaroty], 2. p. Michelangela Buonarottího

145

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebyljen hudební skladatel, ale také vzdělanec,malíř a cestovatel. Na konci 16. století se vy-dal na cestu do Palestiny a Egypta, kde zažilmnoho dobrodružství, která vylíčil ve svémcestopise .... 0 ihned osm silných pacholkův s oštipciarabskými, s luky f1 místo šavle s dlouhýmipřipásanými noži tureckými proti nám se vy-skytlo, mezi nimiž byl také jeden capo jejichs dlouhou ručnicí, k nám ní naměřujíc, a tivšichkni společně zbraněmi svýma, na násobrácenýma, proti nám up rkem běželi a do-běhše nás obskočili. Tu my nemohouce utecia zbraně při sobě žádné neměvše, jako ovčič-ky k zabití povolně jsme se dávali ... Byl jsemod čtyř obklíčen, kteřížto nože svédobyté,jakoby mi krk zařezati chtěli, k křtánu mému přiči-něli a za obě ramena mne tuze drželi ... Takjá nevida zbytí, pomyslil jsem sobě, že dám-liněco dobrovolně, tím je spokojím ... aletojimrovně tak vzáctno bylo, jak jedno bobové zrnolvu Iítému a hladovitému v hrdlo vrci ... Proto-že jako vzteklí dali se do svlačení mých šatů,chytivše mne jeden za jeden rukáv, druhý zadruhÝ, tak nelitostivě mnou trhali, nejináčenež jako by mne křížem roztáhnouti chtěli.Po strhnutí ze mě sukně, když viděli, že jsemsprostné plátěnné šátky na sobě měl, tou mě-rou ze mne to stáhli a k tomu mne, abych sena zem posadil, přinutili, a tu jeden za jedenstřevíc, druhý za druhý, nerozvázavše řemín-ků, po písku a kamení mnou táhajíce vláčeli,až jsem všeho z sebe do košile pozbyl. Na tomnepřestali, ale zdvihše vzhůru košili, ji mněpřes hlavu přetáhli; že pak byla pevně o kolokrku zavázaná a rukama jsem dobře drželv rukávích, nemohli mi ji stáhnouti, ale mezitím krk můj trpěti musil, nebo mne zaň hrubětáhli, až praštěl, a obnaženým tělem mým se-motamo trhali, takžejsemjináč nesoudil, nežže tu již o hrdlo a život přijdu.

Pan Harant přepadení přežil a z daleké ces-ty se v pořádku vrátil domů. Měl před sebouještě 23 let života. V roce 1621 byl popraven.V další kapitole se dozvíte proč.

Renesanční loutna