FOTO

:STA

NIS

LAVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Pohleďte vzhůrua potěšte sezdobnou fasádoui krásou detailůsecesní budovyna Národní 7a poté vstupte dozrekonstruovanéhoprůchodu,který vás zavedek divadlu Viola.

ab ÚNOR 2009bulletin 2ak

adem

ický

akad

emick

ý bulletin

Palachovo sebeupálení připomněla výstava Pražský studentv Clam-Gallasově paláci, která ozřejmila úlohu

univerzitních studentů v důležitých okamžicíchpražských i národních dějin. Expozici spolupořádalo

Muzeum hlavního města Prahy a Ústav dějin a archiv UK.Na snímku vpravo Posmrtná maska Jana Palacha

od Olbrama Zoubka.

ODKAZ,KTERÝNEUTICHÁVKřížové chodbě pražského Karolina se

od 16. ledna do 14. února 2009 kona-la výstava Jan Palach ’69, která vznikla vespolupráci Filozofické fakulty UK, Národní-ho muzea, Ústavu pro studium totalitníchrežimů a Archivu bezpečnostních složek ke40. výročí sebeupálení Jana Palacha. Expo-zici i vydání stejnojmenné knihy připraviliPetr Blažek, Patrik Eichler a Jakub Jareš.Návštěvníci mohli poprvé spatřit originályvšech dopisů Jana Palacha signovanýchPochodeň č. 1. nebo také prohlášení JanaZajíce Občané Republiky československé.Radikální čin, který by společnost vybur-coval k odporu proti sovětské okupacia nastupující normalizaci, promýšlel JanPalach delší dobu. Zvažoval různé způso-by protestu, což potvrzuje i jeho neúspěš-ný návrh na obsazení Československéhorozhlasu a vysílání výzvy ke generálnístávce. Na svůj apel zřejmě nedostal od-pověď, a tak se rozhodl k závažnější forměprotestu. Jan Palach se zapálil 16. ledna1969 v horní části pražského Václavskéhonáměstí. Jeho pohřeb se stal velkou ma-nifestací proti pokračující okupaci. PoPalachově vzoru se o měsíc později nastejném místě upálil osmnáctiletý studentJan Zajíc, v dubnu je v Jihlavě následovalEvžen Plocek. �

red

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

FOTO

:LUD

ĚKSV

OBO

DA,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

IN

1 ab

ObálkaOdkaz, který neutichá 2Nové knihy 3L’Oréal pro ženy ve vědě 4

Obsah, úvodník 1

UdálostMezinárodní rok astronomie 2009celosvětově zahájen v Paříži 2V Praze se sešli odborníci na rentgenové dalekohledy 5

Z BruseluProč hodnocení dopadů investic do výzkumu a vývoje? 6

Věda a výzkumPřesná měření pro nanotechnologie a průmysl 2008 7Teologové a filozofové na témapoststředověká scholastika 8Historici představili ročenku 9Škola doktorských studií v biologických vědáchna jihu Čech 10Mobilita českých vědců 12

239. zasedání Rady pro výzkum a vývoj 1554. zasedání Akademické rady AV ČR 16Příprava volby členů Akademické rady AV ČRa Vědecké rady AV ČR na funkční období2009–2013 16

Portréty z archivuBohumil Trnka 19

Představujeme projektyVěda se řídit nedá!? 20

RozhovorVěda a umění aneb Utajené světy 22

OsobnostDoyen Historického ústavu předal štafetu mladším 25

Resumé 28

PřílohaVstupte! Průchodu Viola se navrátil půvab

Vážení a milí čtenáři,

stále znovu se prostřednictvím vašich ohlasů přesvědčuje-me, jak pečlivě a pozorně Akademický bulletin sledujete, ja-kou polemiku některé články vyvolávají. Právě proto bychomvám rádi zprostředkovali rychlejší a přímější komunikaci,kterou nám všem dopřává elektronické médium, tedy pro-střednictvím webových stránek Akademického bulletinuhttp://abicko.avcr.cz v rubrice „Ohlasy“, kam vaše dopisymůžeme aktuálně zařadit.

V médiích poněkud nepřesně interpretovaná informaceo volbě nového předsedy vedla dokonce i některé naše čte-náře k domněnce, cituji z ohlasu: „král je mrtev“. Není a aždo března plní své povinnosti! A my v redakci slibujeme, žebulletin rozhodně „výměnu králů“ neopomine. Jestliže jsmevás tedy v minulém čísle informovali o vítězném kandidátovi

na funkci předsedy AV ČR, pak tentokrát přinášíme na stranách 16–19 se-znam osobností navrhovaných za členy dvou nejvýznamnějších poradníchorgánů Akademie věd – Akademické rady a Vědecké rady na funkční obdo-bí 2009–2013. Vzhledem k technickým možnostem časopisu uvádímepouze základní údaje s tím, že širší informace jsou vám k dispozici nawww.avcr.cz.

Při této příležitosti bych vás ráda pozvala, abyste spolu s námi vstupo-vali „elektronickými dveřmi“ do šesti desítek vědeckých pracovišť a samise tak přesvědčovali, nakolik se naše ústavy přibližují požadavku dobya otevírají se široké veřejnosti. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

VYJÁDŘENÍ RADY PRO POPULARIZACI VĚDYRada pro popularizaci vědy se omlouvá ústavům třetí oblasti věd za pod-hodnocení jejich vlastní propagace prostřednictvím internetu uvedenév článku Karla Pacnera Popularizace vědy spěje k výšinám v AB 11/2008.Článek do značné míry vyjadřuje osobní stanovisko autora (viz posledníodstavec příspěvku).

Akademický bulletin již v poznámce pod uvedeným příspěvkem vyjádřilsvé výhrady formulací: „S plošnou výhradou k webovým stránkám spole-čensko-vědních oborů se redakce neztotožňuje. Mnohé jsou velmi kvalitní,některé se postupně vyvíjejí a jejich kontrola na internetu je zcela veřejná.“

JIŘÍ KOLBEK,předseda Rady pro popularizaci vědy a předseda redakční rady AB

o b s a h 2 / 2 0 0 9

AKADEMICKÝ BULLETIN

Vydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392

Šéfredaktorka: Mgr. Marina Hužvárová (HaM), tel.: 221 403 531, fax: 221 403 356,e-mail: huzvarova@ssc.cas.cz

Redakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: adamkova@ssc.cas.cz;Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: svoboda@ssc.cas.cz;fotografie Mgr. Stanislava Kyselová (skys), tel.: 221 403 332, e-mail: kyselova@ssc.cas.cz;tajemnice redakce Bc. Markéta Pavlíková, tel.: 221 403 513, e-mail: pavlikova@ssc.cas.czPřeklad resumé: Luděk Svoboda, John Novotney; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: vitkova@kav.cas.cz

Redakční rada: předseda – doc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc. (AR); členové – PhDr. AntonínKostlán, CSc., Ing. Karel Pacner, Jiří Padevět, Mgr. Tomáš Palatý, prof. PhDr. František Šmahel, DrSc.,JUDr. Miroslav Šmidák

Grafická úprava: Zuzana GrubnerováTisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5, e-mail: serifa@volny.cz

Příspěvky přijímáme e-mailem na adresu abicko@ssc.cas.cz. Redakce si vyhrazuje právo příspěvkykrátit. Za odborný obsah příspěvku ručí autor.

Adresa redakce: Praha 1, Národní 3, 4. patro – Viola; http://abicko.avcr.cz, http://ab.avcr.cz.AB 2/2009 vychází 17. února 2009.

bulletinak

adem

ický

Účastníky přivítali generální ředitel UNESCOKoichiro Matsuura, prezidentka IAU Catherine

Cesarsky a další významní hosté. To nejzajímavějšíse však odehrávalo odpoledne a celý následujícíden. Vědecký komitét totiž pozval do Paříže vý-znamné světové odborníky, kteří dychtivému obe-censtvu připravili opravdové lahůdky.

Hlavními vědeckými hvězdami byli podle méhomínění především prof. Martin Rees z Cambridge,v současné době prezident britské Královské spo-lečnosti, a dále prof. Jocelyn Bellová-Burnellováz Oxfordu – objevitelka pulsarů. Třetím do světo-vého astronomického mariáše byl nositel Nobelo-vy ceny za fyziku prof. Robert Wilson z USA.

2ab

Hned v prvních letošních dnech se prakticky na všech kontinentech slavnostně zahajovalMezinárodní rok astronomie 2009. Šťastnou shodou okolností Česko právě na Nový rokpřebíralo předsednictví Evropské unie, a proto se z iniciativy eurokomisaře pro vzdělání

a vědu Janeze Potočnika evropské zahájení uskutečnilo v Praze (viz AB 1/2009).O týden později se sjelo na 800 odborníků, astronomů-amatérů, studentů, sponzorů,

diplomatů i politiků do sídla UNESCO v Paříži, kde byl ve dnech 15.–16. ledna IYAzahájen celosvětově. Slavnost připravil šestnáctičlenný mezinárodní vědecký komitét,

v němž nás zastupoval prof. Jan Palouš.

u d á l o s t

Kompletní českádelegace.

Zleva:Pavel Suchan,

Jiří Grygar,Jakub Toman,

Miloslav Machoň,Jan Vondrák,

Bruno Jungwierta Jan Palouš.

Prof. Burnellová vyšperkovala svou poutavoupřednášku o pulsarech jedinečnými demonstrač-ními pokusy, k nimž jí stačily drobné předmětyv plastové tašce: kapesní svítilna, delší provázek,kuchyňské minutky a náprstek. K tomu navíc zezáznamu pouštěla akusticky transformované im-pulsy od pulsaru v souhvězdí Plachet (0833-45)s frekvencí 11 Hz, což odpovídá otáčkám neutrono-vé hvězdy (675 ot./min). To jsou přibližně otáčkymotoru traktoru při volnoběhu. Pak se však z repro-duktorů v sále ozvalo pištění milisekundového pul-saru 1937+21 v souhvězdí Lištičky, který má frek-venci pulsů 640 Hz (téměř dvoučárkované e),tj. 38 000 ot./min, a přesto se nerozletí odstředivou

MEZINÁRODNÍ ROK ASTRONOMIE 2009CELOSVĚTOVĚ ZAHÁJEN V PAŘÍŽI

FOTO

:JAK

UBTO

MAN

,ARC

HIV

AUTO

RA

silou navzdory svému průměru 30 km a hmotnos-ti větší než Slunce.

Kapesní svítilna sloužila k demonstraci majákové-ho modelu pro pulsary a pípající minutky na dlouhémprovázku roztočila prof. Burnellová tak svižně, žejsme zřetelně slyšeli kolísání tónu i intervalu mezi píp-nutími během jednoho „oběhu“ minutek kolem paníprofesorky. Pokus vyvrcholil demonstrací efektu ztrá-ty energie při obíhání složek binárního pulsaru vlivemvyzařování gravitačních vln. Stačilo, aby si běhemobíhání minutek kolem vlastní hlavy namotávala pro-vázek na ukazováček – oběžná perioda minutek serychle zkracovala a délka šňůrky rovněž. Na závěrpak vysvětlila velkou hustotu neutronových hvězd tím,že kdyby se veškeré lidstvo napěchovalo do náprs-tku, vznikl by z něho degenerovaný neutronový plyn.

Neméně pozoruhodná mi připadla i přednáškaprof. R. Wilsona o historii objevu reliktního záření.Nejprve připomněl, jak měla kosmologie mezi odbor-níky velmi špatnou pověst, protože jediný cenný po-zorovací údaj až do prvního desetiletí XX. stol. se tý-kal temnoty oblohy mezi hvězdami. Kdyby totiž bylvesmír prostorově nekonečný, měla by noční oblohazářit oslepujícím jasem jednoho slunce (průměrnéhvězdy) vedle druhého. Tento tzv. Olbersův paradox(správně by se spíš měl jmenovat Keplerův) se pova-žoval za důkaz prostorové konečnosti vesmíru,což ale byla metodická chyba. Astronomové totižnetušili, že tzv. mez dohlednosti ve vesmíru je přiznámé – astronomicky vzato velmi malé – rychlostisvětla příliš dlouhá, takže světlo odtamtud letí mno-hem déle, než je životnost průměrných hvězd ve ves-míru. Druhým faktorem, který zesiluje vesmírnou tmumezi hvězdami, je rozpínání vesmíru, jež předpově-děla teorie relativity a poprvé potvrdil E. Hubble ažv r. 1929. Přesto však ještě v r. 1948 vznikla domněn-ka ustáleného stavu vesmíru autorů H. Bondiho,T. Golda a F. Hoylea, která byla vyvrácena až po ob-

3 ab

V současné doběprožívá astronomiezlatý věk zejménadíky úžasnémupokrokuve způsobech,jak vesmírzkoumat.Právě za našígenerace se totižpodařilo poprvév historiiastronomie otevřítvšechna oknavesmíru dokořán.

AmerickýradioastronomRobert W. Wilson(vpravo), laureátNobelovy cenyza fyzikuz r. 1978

jevu reliktního záření. Wilson ukázal, jak byla celá řa-da odborníků v USA, ale též v SSSR docela blízko to-muto objevu, protože technicky to neměl být problémuž pro detektory známé kolem r. 1950.

Nejrůznější omyly a předsudky však způsobily, žek objevu došlo až v r. 1965 při potížích s kalibrací šu-mu trychtýřové antény, kterou R. Wilson s A. Penzia-sem postavili v Bellových laboratořích kvůli zlepšeníkomunikace s umělými družicemi Země. Pak si všakuvědomili, že tím získali nástroj pro absolutní kalibra-ci rádiových měření jasnosti mezihvězdného elektro-magnetického záření, a tak chtěli anténu zkalibrovat.K jejich zklamání se jim to nedařilo. Pořád měli v přijí-mači nadbytečný šum, který ani po devítiměsíčnímúsilí nedokázali odstranit. Nakonec rozhodly dva tele-fonické rozhovory s B. Burkem z MIT a R. Dickemz Princetonu. Dicke totiž jako jediný bral vážně před-pověď existence reliktního záření kosmického pozadí,kterou již v r. 1948 publikoval G. Gamow a jeho žáci.Stavěl proto se svými studenty citlivý mikrovlnnýradiometr právě pro detekci předpokládaného záření.Když se dozvěděl o zdánlivě neúspěšných měřeníchPenziase a Wilsona, ihned pochopil, že ho v hledáníreliktního záření neúmyslně předběhli.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

FOTO

:JIŘ

ÍGRY

GAR,

ARCH

IVAU

TORA

bulletinak

adem

ický

Paradoxně však reliktní záření bezděčně objevilijiž v letech 1939–1943 američtí a kanadští astrono-mové, kteří pomocí optické spektroskopie měřili ro-tační teploty molekul CN v chladných mezihvězdnýchmračnech. Odtud kanadský astrofyzik G. Herzbergodvodil přebytek teploty 2,3 K, velmi blízký dnespřesně měřené hodnotě pro teplotu reliktního záře-ní 2,7 K. Dokonce i E. Ohm v Bellových laboratoříchnašel na obloze přebytek teploty 3,1 K, ale ani onnetušil, co vlastně pozoruje. Reliktní záření je totižtak intenzivní, že k jeho „pozorování“ stačí rozladittelevizor a sledovat zrnění na monitoru. Celé 1 % to-hoto zrnění je projevem reliktního záření, kteréprochází zemskou ionosférou z vesmíru.

Intelektuálním vrcholem zasedání bylo téměř urči-tě vystoupení prof. Martina Reese, jenž proslul tím,že svými četnými publikacemi, napsanými zčásti vespolupráci se svými žáky, zasáhl téměř do všechoblastí soudobé astrofyziky. V přednášce ukázal, jakbyl podle dnešních poznatků vesmír těsně po svémvzniku prajednoduchý. To vytušil už Ch. Darwin, kdyžsi všiml, že oběh Země kolem Slunce lze díky gra-vitaci popsat docela snadno, ale zato je velmi ne-snadné pochopit, kde se vzaly všechny ty různoro-dé a roztodivné formy života na Zemi. Prof. Reespromítl kresbu mytického hada Ouroborose, kterýje stočen do kruhu a požírá svůj vlastní ocas. Podéltěla hada nakreslil stupnici typických velikostí ob-jektů; od hlavy, v jejíž lokalitě pozorujeme astrono-mické galaxie o rozměrech trilionů metrů, až poocas, kde se v mikrosvětě s typickými rozměry ele-

4ab

u d á l o s t

mentárních částic triliontin metru nacházíme my.Člověk je svou velikostí právě uprostřed hadova tě-la a právě tam je složitost existence nejvyšší.U extrémně malých i extrémně velkých objektů sesetkáváme s pozoruhodnou jednoduchostí.

Rees se pak dále věnoval antropickému principu,který vychází z údivu nad tím, jak slabou silou vevesmíru je gravitace, která navzdory tomu dobřevysvětluje velkorozměrovou strukturu vesmíru naúrovni nadkup galaxií a kosmických stěn.

Okolnost, že v porovnání s fyzikou je chemie ves-míru podstatně složitější, je vyvolána velejemnýmvyladěním mezi jadernými silami a silou elektro-magnetickou. Další okolnosti, které vedly ke vznikukomplexního života vesmíru, jsou závislé na nepatr-né asymetrii (1 : 10 mld.) v počátečním zastoupeníhmoty a antihmoty, dále na velmi jemně vyladěnémtempu rozpínání vesmíru a konečně na nenulovýchfluktuacích hustoty látky ve velmi raném vesmíru.K tomu, aby vesmír dospěl do komplexního stavuse životem (alespoň) na Zemi, bylo zapotřebí ne-smírně dlouhého a sladěného řetězce vesmírnéhovývoje od jednoduchého ke složitějšímu, takže – jakopět správně postřehl Darwin – „žádné stvoření sisvou podobu během času nezachovává“.

Prof. Rees končil svou brilantní úvahu konstato-váním, že jsme se zrodili v epoše, v níž má člověkpoprvé ve své historii technické prostředky k tomu,aby další vývoj výrazně ovlivnil, anebo dokoncezkazil. Jsme fakticky první generace, která vinousvětelného znečištění nevidí na obloze hvězdya Mléčnou dráhu. Podobně se dramaticky zvýšilorádiové znečištění, zejména vinou rozvoje bezdrá-tové komunikace, a současně předtím nikdy neví-daným tempem přibývá oxidu uhličitého i dalšíchskleníkových plynů v atmosféře. Jelikož astronomieje díky existenci Měsíce, planet i hvězd v principudobře přístupná porozumění široké veřejnosti, mělibychom se všichni snažit rozšířit povědomí o ves-míru tak, aby si většina lidí uvědomila svou doslovakosmickou zodpovědnost. Vždyť se zdá, že jsmejediná obydlená planeta široko daleko.

Je prakticky nemožné připomenout všechny výji-mečné okamžiky, které vnímavé obecenstvo této his-toricky jedinečné události prožívalo v sále i v přilehlýchvýstavních a demonstračních prostorách pařížskéhoUNESCO. Český organizační výbor IYA proto přiblížilcelou akci jak snímky, tak videozáznamy umístěnýmina webové adrese: www.astronomie2009.cz. My, kte-ří jsme měli příležitost vidět zblízka, co dokázalaa kam kráčí soudobá astronomie, cítíme totiž svoupovinnost zpřístupnit široké veřejnosti poznatkya myšlenky, které z úst předních světových odbor-níků zazněly na pařížském zasedání, prostě proto,že všichni jsme obyvateli vesmíru. �

JIŘÍ GRYGAR,Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

Náhledový snímekz výstavy ve foyer

konference:kometa Hale-Bopp

na předměstíMoskvy

REPR

OFO

TO:J

IŘÍG

RYGA

R,AR

CHIV

AUTO

RA

Pracovní setkání zorganizovaly Astronomický ústavAV ČR, v. v. i., a České vysoké učení technické

v Praze. Uskutečnilo se pod záštitou rektora ČVUT,který se také spolu s ředitelem Astronomického ústa-vu zúčastnil slavnostního zahájení. Hlavním organi-zátorem setkání byl doc. René Hudec, vedoucí sku-piny astrofyziky vysokých energií stelárního odděleníAstronomického ústavu AV ČR. Předsedou vědecké-ho organizačního výboru semináře byl prof. MartinElvis z Harvard Smithsonian Center for Astrophysicsv USA.

Kvůli vývoji nového kosmického dalekohledu sesdružily kosmické agentury Evropy, USA a Japon-ska. NASA se tak rozhodla připojit k ostatním zemíma zrušit svůj původně plánovaný dalekohled Constella-tion X, zatímco Evropa naopak zastavila projekt XEUS.Ke spojení vědců více zemí napomohla už loňskáschůzka mezi českými odborníky a NASA. Stavba vel-kého vesmírného rentgenového dalekohledu je techno-logicky náročný úkol. Vyžaduje součinnost odborníkůz různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Ještěpřed zahájením stavby optiky dalekohledu je třebazvládnout některé dosud nevyřešené technické problé-my. I proto se na semináři v Praze sešlo na 40 zástup-ců spolupracujících institucí. Odborníci řešili např.technologie rentgenové optiky založené na tenkýchvrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování sklači metrologické testy a měření. Řadu těchto technologiístudují také čeští vědci. Rentgenová kosmická optika jevyvíjena v České republice už téměř 40 let a čeští ba-datelé v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávanýchvýsledků. Teď mají velkou šanci podílet se na skutečněvýznamném kosmickém dalekohledu. Práci jim ulehčiltaké vstup České republiky do Evropské kosmické

5 ab

Předsedavědeckéhoorganizačníhovýboru seminářeMartin Elvis z USA

agentury 12. listopadu 2008. Dalekohled IXO by mělbýt vypuštěn v roce 2013 a bude se specializovat nasledování rentgenového záření z vesmíru. Z odbornýchdiskuzí zatím plyne, že by měl být dlouhý asi 25 metrůa bude mít desetkrát nebo dvacetkrát větší optickou plo-chu než současná rentgenová družice Chandra. Plo-cha má naprosto zásadní vliv na množství světla, kterédokážeme zachytit ve vesmíru od různých rentgeno-vých zdrojů. Navíc na ni dopadne stejné množství svět-la za mnohem kratší dobu, což bude mít obrov-ský vliv na výzkum rentgenových zdrojů. Ty setotiž mění poměrně rychle, protože se jednáo rozměrově poměrně malá tělesa, jako jsou ne-utronové hvězdy a černé díry, kolem nichž krou-ží hmota na časové škále pouhých minut. Bezrentgenových dalekohledů by se některé typyvesmírných objektů vůbec nedaly zkoumat.

A jak zhodnotil seminář předseda vědecké-ho organizačního výboru prof. Martin Elvis?„Díky tomuto semináři se mohli setkat lidé, kte-ří ve světě vyvíjejí rentgenovou optiku. Větši-nou nemají tolik příležitostí se touto problema-tikou zabývat, protože na ni na velkýchkonferencích není dostatek prostoru. Pracovnísetkání takovéhoto druhu jsou novou myšlen-kou a já doufám, že jich bude celá série.“ �

PETR SOBOTKA,Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.

O vývoji nového rentgenovéhodalekohledu IXO – InternationalX-ray Observatory,česky Mezinárodní rentgenováobservatoř – diskutovali účastnícize sedmi zemí na mezinárodnímsemináři odborníků,kteří se zabývají výzkumemrentgenového záření z vesmírua vývojem rentgenové optiky.Setkali se spolu v pražské vileLanna koncem loňského roku.

V PRAZE SE SEŠLI ODBORNÍCINA RENTGENOVÉ DALEKOHLEDY

OBĚ

FOTA

:MAT

ÚŠKO

CKA,

ARCH

IVAU

TORA

bulletinak

adem

ický

Závěrečné hodnotící zprávy většinou obsahují pouzestatistické údaje o počtu realizovaných projektů,

počtu účastníků a o výši vložených finančních pro-středků. Hodnocení dopadů na evropské úrovniprobíhá ex ante, nikoli ex post. Rovněž metody a ná-stroje hodnocení národních dopadů se značně liší.

Právě této prioritě českého předsednictví v oblastivýzkumu se věnoval seminář v Evropském parla-mentu, jenž 3. prosince 2008 zorganizovala kancelářCZELO s francouzskou kanceláří CLORA (CLub desOrganismes de Recherche Associés) a ve spoluprácis Panelem EP pro vědecký výzkum (Science andTechnology Option Assessment, STOA). Aktuálnost té-matu potvrdila skutečnost, že tato akce s názvem Hod-nocení dopadů evropských rámcových programů provýzkum a vývoj (Evaluation and Impact Assessmentof European Framework Programmes for Researchand Development), které poskytlo záštitu francouzsképředsednictví, přilákala na 220 účastníků, vesměsz bruselských odborných kruhů a z evropských institu-cí, ale přicestovali i experti z dalších evropských zemí.

O významu, který hodnocení dopadů přikládá i Ev-ropský parlament, svědčila aktivní účast několika euro-poslanců, členů Výboru EP pro průmysl, výzkum

6ab

Diskuse na téma hodnocení dopadů investic je aktuálnější a častější nejenna národních úrovních, ale v poslední době i na úrovni evropské. Investicemi do výzkumu

rozumějme financování projektů v národních i komunitárních rámcových programechvýzkumu a vývoje. Během předsednictví v Radě EU bude Česká republika usilovat o to,

aby do současné diskuse významně přispěla a přinesla nové impulsyke skutečnému hodnocení výsledků a jejich vlivu na konkurenceschopnost Evropy.

PROČ HODNOCENÍ DOPADŮ INVESTICDO VÝZKUMU A VÝVOJE?

z B r u s e l u

Zleva:Philippe Busquin,

Armel de laBourdonnaye,

Jan Březina,Peter Fisch

a energetiku (ITRE) – především předsedy STOAa bývalého evropského komisaře pro výzkum PhilippaBusquina, místopředsedkyně ITRE Anne Laperrouze,rakouského europoslance Paula Rübiga a českéhoeuroposlance Jana Březiny. Ten vyzdvihl důležitostzpětné vazby, a to i přesto, že je nesnadné získávatúdaje o dlouhodobých dopadech.

V rámci prvního panelu, který byl věnován nástrojůma metodologiím, vystoupil s prezentací zástupce ředite-le Technologického centra Akademie věd ČR VladimírAlbrecht. Rámcové programy pro výzkum a vývojoznačil za důležité nástroje Lisabonské strategie a in-formoval o vzrůstajícím zájmu českých vědců o spolu-financování z evropských zdrojů – v současnosti je jižvýše kontrahované finanční podpory z evropskýchzdrojů téměř stejně vysoká jako rozpočet Grantovéagentury ČR. Seminář ukončil český vládní zmocně-nec pro evropský výzkum Ivan Wilhelm a symbolickytak převzal žezlo od francouzského předsednictví.

Závěry semináře potvrdily vzrůstající zájem o jed-notnou metodologii hodnocení dopadů, neboť pouzetak lze porovnávat dopady relevantních národnícha evropských programů a na základě těchto analýzpak formulovat programy nové. Bude nutné vyvinoutměřitelné cíle pro různé úrovně – od programů až pojednotlivé projekty – tak, aby bylo možné získávat ne-jen kvantitativní, ale i kvalitativní údaje. Prezentace zesemináře jsou dostupné na webových stránkách STOAwww.europarl.europa.eu/stoa/default_en.htm.

Téma hodnocení bude plně rozpracováno na čes-ké předsednické konferenci EUFORDIA (EU Forumon Research and Development Impact Assessment),která se koná v Praze ve dnech 24.–25. února 2009.Veškeré informace naleznete na www.eufordia2009.eu.V návaznosti na tuto konferenci budou na úrovniRady EU pro konkurenceschopnost připraveny Závěryk hodnocení, které ministři pro výzkum schválí nasvém květnovém zasedání. �

ANNA VOSEČKOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,

Technologické centrum AV ČRFOTO

:ARC

HIV

CZEL

O

Seminář zahájil předseda Akademie věd ČRprof. Václav Pačes, jenž vyzdvihl současný roz-

voj vědecké a odborné spolupráce ústavů AV ČRs podnikovou sférou, jejímž oborem jsou pokročilétechnologie s vysokou přidanou hodnotou. Zároveňtaké připomněl, že ÚPT v Brně vždy patřil mezi aka-demická pracoviště, která úspěšně kooperují s průmy-slem, a vyjádřil potěšení, že nová generace vědců natuto tradici úspěšně navazuje.

Dr. Ondřej Číp v rámci přednášek seznámil účastní-ky s projektem Laserový nanokomparátor pro kalibra-ce délkových snímačů, který je odpovědí na požadavekčeských výrobců délkové měřicí techniky, totiž mít k di-spozici kompaktní kalibrační přístroj s přímou návaz-ností na definici jednotky jeden metr. Laserový nano-komparátor patří v současnosti mezi nejpřesnějšídélkoměry v České republice a kromě rozlišení v řádudesetin nanometrů vykazuje rovněž vynikající linearitustupnice. V jeho koncepčním řešení se prolínají výzkuma použití nových unikátních metod z oblasti laserové in-terferometrie (pracoviště ÚPT AV ČR), zkušenostis přesným měřením v nanosvětě (pracoviště ČMI) a no-vé postupy v návrhu precizní a jemné mechaniky (firmaMesing). Nanokomparátor vznikl během necelých tří letza významného finančního přispění firmy Mesing a téždíky programu Tandem FT–TA3/133, jehož poskytova-telem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Řešitel-ský tým za něj na 50. mezinárodním strojírenském vele-trhu v Brně získal Cenu redakce Technického týdeníkua Cenu časopisu Automatizace.

Dr. Petr Balling z ČMI v Praze ve svém referátu při-pomněl, že se Česká republika aktivně účastní mezi-národního výzkumu v oblasti metrologie délky a zapo-juje se do několika evropských projektů organizaceEURAMET. Ing. Jan Kůr ze společnosti Mesing vesvém vystoupení zdůraznil, že je nezbytné pokračovatv badatelském výzkumu měřicích metod s rozlišenímpod hranicí jednoho nanometru: „Současné špičkovéobráběcí technologie již nyní dosahují přesností v řádudesítek nanometrů a je jen otázkou času, kdy nano-technologie ovládnou plně i tento sektor výroby. Me-trologický výzkum ČR nesmí v tomto ohledu zůstat po-

7 ab

Předseda Akademievěd ČR Václav Pačeszahajuje seminář.

v ě d a a v ý z k u m

zadu.“ S jeho názorem se ztotožnil dr. Bohdan Růžič-ka z ÚPT AV ČR, zastupující výzkumný tým odděleníKoherenční optiky v projektu CESLAB, jehož cílem jev jihomoravské metropoli vybudovat výkonný elektro-nový urychlovač – synchrotron. Přítomné seznámils možnostmi využití synchrotronu pro metrologickéúčely, především jako zdroje světla pro rentgenový in-terferometr, kterým lze dosáhnout rozlišení měřenívzdáleností v řádu pikometrů.

V následné diskuzi se účastníci semináře shodli, žepro rozvoj metrologie České republiky je synchrotronvelmi důležitý. Pokud se projekt CESLAB uskuteční, nej-méně jedna z tzv. beamlines (uživatelská linka světlas vysokým jasem) bude vyhrazena pro český metrolo-gický výzkum. Nemělo by se tudíž spoléhat pouze napřípadné financování z operačního programu Výzkuma vývoj pro Inovace (OP VaVpI), ale měla by se najít ši-roká podpora z jiných fondů EU za současného financo-vání ze státního rozpočtu ČR. Synchrotron je přístroj,který bude sloužit několik desítek let k inovacím vevšech odvětvích českého průmyslu. A český průmysl jetím, kdo významně plní náš státní rozpočet. Stát by pro-to měl pomoci s financováním této mimořádně důležitévědecké a průmyslové infrastruktury. �

ONDŘEJ ČÍP,Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.

PŘESNÁ MĚŘENÍ PRO NANOTECHNOLOGIEA PRŮMYSL 2008

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., firma Mesing, s. r. o., a Český metrologický institut(ČMI) uspořádaly 3. prosince 2008 v hlavní budově Akademie věd na Národní 3specializovaný seminář, který se zaměřil na novinky ze základního a průmyslovéhovýzkumu laserového měření délek v České republice. Semináře se zúčastnili i zástupciSvazu průmyslu a dopravy České republiky, Českého vysokého učení technickéhov Praze, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a novináři odborných periodik.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

bulletinak

adem

ický

Zatímco medievistická studia zaznamenala v minu-lých desetiletích značný rozkvět, scholastika no-

vověku a 20. století zůstávala do značné míry ve stí-nu. Přitom se jedná o univerzitní filozofii ranéhonovověku, důležitou inspiraci a diskusní partnery promyslitele jako Descartes nebo Kant.

Protože scholastická filozofie v tomto období žilado značné míry ve spojení s teologií a také teologiesamotná patří nedílně ke scholastickému odkazu, jepochopitelné, že i výše zmíněné instituce zahrnují jakfilozofy, tak teology. Jedná se o Teologickou fakultuJihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Filo-sofický ústav AV ČR. Obě tyto instituce uzavřely v ro-ce 2008 smlouvu o spolupráci spočívající v založeníspolečné výzkumné pracovní skupiny pro studiumpoststředověké scholastiky.

Tato výzkumná pracovní skupina se ve svém širo-ce koncipovaném předmětu zabývá systematickýmzkoumáním scholastické filozofie a teologie od koncestředověku (15. století) až po současné proudy nava-zující na scholastický odkaz vrcholného středověku.Právě rozvíjení myšlenek Alberta Velikého, TomášeAkvinského, Jana Dunse Scota, Viléma Ockhama čiraně novověkého Františka Suáreze v podobě více čiméně pevně nadefinovaných školských systémů sestává hlavním těžištěm badatelské činnosti pracovní-ků skupiny. Zvláštní důraz je kladen na tzv. barokní fi-lozofii neboli scholastickou filozofii raného novověku(jde především o období tzv. posttridentinské), která sev současné době stává, a nejen vzhledem ke svémuhistorickému významu spojenému se vznikem moder-ní „učebnicové“ filozofie (R. Descartes, G. W. Leibnizatd.), stále více předmětem zájmu celé řady badatelůz celého světa.

Právě bádání na tomto stále ještě „poli neoraném“,ve spojení s literárním bohatstvím daným vybave-ností českých a moravských, především klášternícha univerzitních, „barokních knihoven“ společně s po-měrně širokou a slibnou základnou badatelů sdruže-ných ve Skupině, skýtá dobrou perspektivu systematic-kého výzkumu scholastické teologie a filozofie tohoto

8ab

Již několik let postupně krystalizovalo na dvou českých pracovištích,Teologické fakultě JU a Filosofickém ústavu AV ČR, v. v. i., badatelskétéma, které kromě díla prof. Stanislava Sousedíka věnovaného hlavně

českému filozofickému baroku, dosud u nás nebylo systematicky pokrytoa jež je v mezinárodním kontextu velmi ceněné a v současnosti rozvíjené.

Je to oblast scholastického myšlení v období po středověku.

TEOLOGOVÉ A FILOZOFOVÉ NA TÉMAPOSTSTŘEDOVĚKÁ SCHOLASTIKA

v ě d a a v ý z k u m

období. Vedle raně novověké scholastiky 16.–18. stole-tí zaujímá důležitou badatelskou oblast i tzv. třetí scho-lastika, často (a poněkud nepřesně) označovaná jakonovotomismus. Také v současnosti existují výraznémyšlenkové proudy navazující různým tvůrčím způ-sobem na scholastiku, a právě autoři tohoto obdobíumožňují jedinečnou příležitost konfrontovat scho-lastiku s moderním světem, který představují přede-vším moderní věda a nové politické či filozofickésystémy (filozofie života, fenomenologie, hermeneu-tika, existencialismus, personalismus, analytická filo-zofie, marxismus, postmoderna). Zejména aktualiza-ce v oblasti analytické filozofie, která je dána celouřadou podobností mezi scholastikou a „analytikou“, jeúspěšná.

Badatelská činnost pracovníků skupiny se rozvíjív následujících 10 okruzích: a) Renesanční italskáscholastika; b) Vztah filozofie a teologie po konci stře-dověku; c) Dílo a vliv osobnosti Františka Suáreze;d) Filozofie Tovaryšstva Ježíšova v 16. století; e) Raněnovověký tomismus, scotismus a jezuitská scholastika17. a 18. století; f) Vztah raně novověké univerzitní filo-zofie a raně novověké „učebnicové“ filozofie; g) Protes-tantská scholastika 17. a 18. století; h) Novoscholastika19. a 20. století; ch) Personalistický tomismus 20. sto-letí; i) Analytický tomismus. �

DANIEL HEIDER, TOMÁŠ MACHULA,Teologická fakulta Jihočeské univerzity

v Českých Budějovicích

ILUS

TRAC

E:VÁ

CLAV

JOHA

NUS,

ARCH

IVJU

9 ab

Česko-slovenskákomise historikůve spoluprácis ÚSD AV ČRpředstavila15. prosince 2008Česko--slovenskouhistorickouročenku.Zleva:Vladimír Goněcz Historickéhoústavu FF MUBrno, předsedaredakční radyČesko--slovenskéhistorickéročenky, VojtechČelko z ÚSDAV ČR, tajemníkčeské částiČesko--slovenskékomise historiků,a Vilém Prečanz Česko--slovenskéhodokumentačníhostřediska.

Po rozdělení Československa si čeští a slovenštíhistorici položili otázku, jak bude pokračovat je-

jich vzájemná spolupráce, a rozhodli se i nadále udr-žovat kontakty a předcházet vzájemné izolaci obounárodních historiografií. Již dva roky po rozdělení fe-derace byla ustavena Česko-slovenská komise his-toriků. Oba z Národních komitétů historiků – českýa slovenský – zastupuje devět členů z historickýchi univerzitních pracovišť a akademií věd. Předsedoučeské části komise je prof. Vilém Prečan, předsedouslovenské části je dr. Ivan Kamenec. Komise zasedádvakrát do roka – na jaře na Slovensku a na podzimv České republice. Na nejbližším, 30. zasedání sehistorici setkají ve dnech 21.–23. dubna 2009 ve slo-venském Svidníku, kde budou diskutovat na témaArmáda jako fenomén v československých vztazích.

Komise se dlouhodobě zaměřuje na podporu rozvo-je bohemistiky a slovakistiky na univerzitách v obou ze-mích a na postupné zkompletování informačních ma-teriálů, které by pomohly překlenout přetrvávajícíinformační vakuum. Symbolicky zaštiťuje každoročníseminář učitelů dějepisu o česko-slovenských vztazích

v Liberci a mezinárodní konferenci mladých vědeckýchpracovníků o českých, slovenských a českosloven-ských dějinách 20. století v Hradci Králové. Podporujetéž výměnu učitelů historie mezi vysokými školamiv České a Slovenské republice, iniciuje stipendijní pro-gramy pro studenty českých dějin ze Slovenska a stu-denty slovenských dějin z České republiky, napomáháspolupráci na výzkumných projektech z dějin česko-slovenského státu, jakož i perspektivní součinnosti napřípravě pramenů k dějinám československého státu.Od roku 1996 vydává komise každoročně Česko-slo-venskou historickou ročenku, která umožňuje prezento-vat její práci před veřejností a zároveň tímto způsobemúčinně vstupuje do vědecké komunikace českých a slo-venských historiků. Ročenka, jež je kromě prvních dvoujiž rozebraných ročníků stále k dispozici pro zájemcez řad odborné a laické veřejnosti, se řadí k publikacím,které by neměly chybět v odborných vědeckých knihov-nách, a alespoň jeden exemplář by měl být v každémokresním městě. �

ZUZANA BUKOVSKÁ,Odbor mediální komunikace AV ČR

HISTORICI PŘEDSTAVILI ROČENKU

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.,si Vás dovoluje pozvat na přednášku

z cyklu Zvané přednášky na ÚOCHB 2009/The IOCB Invited Lectures 2009

2. dubna 2009 od 10:00 hod.Electronics with Single Nanographenes

prof. Jürgen P. RabeDepartment of Physics, Humboldt University, Berlin, Německo

29. dubna 2009 od 10:00 hod.Biocatalytic Oxygenations in Bioactive Compound Synthesis

prof. Marko D. MihovilovicInstitute of Applied Synthetic Chemistry, TU Wien, Rakousko

Přednášky se konají v přednáškovém sále Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.,Flemingovo náměstí 2, Praha 6.

Bližší informace: RNDr. Irena G. Stará, ÚOCHB AV ČR, tel.: 220 183 315,e-mail: stara@uochb.cas.cz; www.uochb.cz

bulletinak

adem

ický

Ustavením Školy doktorských studií v biologickýchvědách (Graduate School of Biological Sciences)

sledujeme hned několik cílů. Za prvé posílit a prohloubittradiční oboustranně výhodné vztahy mezi pracovištiAV ČR a PřF JU; za druhé přenést těžiště spoluprácea těsných vazeb z pregraduálního (bakalářského) stu-dia do graduálních pokročilých studií magisterskýcha zejména doktorských programů. Tato snaha je v cen-tru našeho zájmu. Vždyť fáze vývoje, kdy bakalářskéa magisterské obory byly prakticky jediným zdrojem no-vé generace budoucích badatelů, je v rozvoji konkuren-ceschopného vědeckého výzkumu na pracovištích AVpřekonána. V současné době je třeba klást jednoznač-ně důraz na doktorská (případně i magisterská) studiaa postdoktorskou výchovu na pracovištích AV. Třetím cí-lem je zkvalitnit školitelskou základnu pro DSP. Proved-li jsme proto analýzu dosavadní úspěšnosti jednotlivýchškolitelů z hlediska počtu publikací v impaktových časo-pisech. Tento rozbor poslouží ke kritickému zvažovánípři přiřazování nových studentů v DSP jejich potenciál-ním školitelům. Za čtvrté bychom chtěli posílit nabídkupokročilých předmětů/kursů pro doktorské oborya zkvalitnit přípravu doktorandů společnými silami PřFJU a pracovišť Akademie – nově se již koná pokročilýcyklus přednášek Cell Signalling. Pátým úkolem je při-chystat a zavést motivační nástroje pro externí zájemceo DSP (včetně zahraničních) v rámci Školy doktor-ských studií na jihu Čech. Většina ze současnýchcca 180 doktorandů jsou absolventi našich magister-

10ab

Po vzoru četných zahraničních univerzit jsme se na Přírodovědecké fakultěJihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodli založit Školu doktorských studií

v biologických vědách jako společnou školu PřF JU a jihočeských pracovišťAkademie věd ČR, které mají společně akreditované doktorské studijní programy (DSP).

v ě d a a v ý z k u m

V biochemickémpraktiku

Přírodovědeckéfakulty JU

ských oborů. Situaci bychom rádi změnili a naši doktor-skou školu obohatili i o studenty odjinud. Vedle odbor-né/vědecké kvality DSP hledáme stipendijní možnosti(fellowshipy) pro talentované studenty nad rámecstávajících doktorských grantových projektů GA ČR– v současné době celkem dva ve spolupráci s praco-višti Akademie. Hledáme též finanční zdroje z privátnísféry. Za šesté bychom chtěli společnými silami využívatvýzev operačního programu EU Vzdělávání pro konku-renceschopnost k formování nových týmů a posilovánívybraných směrů doktorského vzdělávání – např. pro-jekty na posílení „molekularizace“ fakulty, vytvoření tý-mu pro rozvoj biomedicínských oborů, posílení přípravyodborníků pro biotechnologické aplikace a další.

Prozatím jsme působnost Školy doktorských studiívymezili pro biologické vědy, jakkoli spolupráce s nebio-logickými ústavy Akademie věd sahá i mimo biologiia ekologii, tradiční domény jihočeské badatelské zá-kladny. A to z toho důvodu, že dosud nemáme v nabíd-ce PřF JU žádné nebiologicky orientované doktorskéstudijní obory. Až do poloviny roku 2007 jsme fungovalijako biologická fakulta, a tak se nebiologické progra-my/obory v současnosti začínají rozvíjet. Pevně všakvěříme, že se nám brzy podaří připravit také DSP v hra-ničních oblastech biologie s chemií, fyzikou, matemati-kou či informatikou. Uvědomujeme si totiž, jak zásadnědůležitá jsou pro naši společnost kvalitní doktorská stu-dia, jejichž budoucnost v početné rodině členských stá-tů EU závisí především na rozvoji znalostní ekonomiky.

Se Školou doktorských studií přicházíme navzdorytomu, že náš zákon tento pojem nezná. Snad také pro-to jej chceme zavést do našeho prostředí. Vidíme totižspoustu nedostatků současného doktorského studia,které je mnohde vykonáváno dosti formálně a nekvalit-ně, s malými nároky, a to i proti původnímu systému vě-decké výchovy (vědecká aspirantura) v dobách dávnominulých. Akademie se právem cítí dotčena, že ze zá-kona ztratila možnost pro samostatné a na vysokýchškolách nezávisle uskutečňované doktorské studium.Vždyť vědecká výchova v předlistopadové Akademiipatřila v oblasti přírodních a technických věd k tomu nej-lepšímu, co naše vzdělávací soustava nabízela. V mezi-národním měřítku byl systém vědecké výchovy v Aka-demii velmi respektován a uznáván. Aktuálně je situaceFO

TO:L

UBO

ŠGR

UBHO

FFER

,ARC

HIV

AUTO

RA

ŠKOLA DOKTORSKÝCH STUDIÍV BIOLOGICKÝCH VĚDÁCH NA JIHU ČECH

taková, že na řadě fakult vysokých školpředstavuje doktorská disertace jakousitřetí kvalifikační/diplomovou práci (pobakalářské a magisterské), jež zůstávádaleko za všeobecně požadovanýmistandardy vědecké práce. Bohužel reak-ce z úst zodpovědných činitelů nezřídkabývá „a proč ne, vždyť titul doktor, vezkratce Ph.D., je ze zákona přeci akade-mický titul a nikoli vědecká hodnost“.A výsledek? Trvalá devalvace doktorské-ho studia navzdory snahám Akreditačníkomise MŠMT ČR. Celý problém navíczhoršuje systém financování/dotací vy-sokých škol, v němž jsou v čitateli vzo-rečku počty habilitovaných docentů a jmenovaných pro-fesorů. Získat a udržet habilitační práva je podmíněnobezpochyby správně alespoň jedním DSP na fakultědané školy, a tak nemohou být požadavky na akredita-ce DSP nikterak náročné. Neměli bychom totiž docen-ty a potažmo peníze. Nade vší pochybnost je nešťastné,že jsme odejmutím samostatných školicích práv Akade-mii porušili pluralitu v pokročilých/doktorských studiích.Když už k tomu došlo, považujeme za nezbytné, abyprávě u nás, kde přírodovědecká (původně biologická)fakulta vznikla přímo z akademických pracovišť, byl po-díl Akademie na uskutečňování DSP zcela zásadní.Většina oborových rad DSP pro biologické obory, zej-ména těch, jejichž oborové zaměření má u nás na jihuČech partnera v podobě pracoviště AV, je skutečněv péči kolegů a kolegyň z Akademie. To je pro nás cen-ná deviza, na níž chceme stavět kvalitu doktorskéhostudia v původním smyslu výchovy k vědecké práci.

K praktické realizaci projektu Školy doktorskýchstudií uveďme, že její ustavení schválil v průběhu roku2008 Akademický senát a Vědecká rada PřF JU.Společnými silami s Akademií věd provozujeme naPřF JU devět oborových rad DSP; každá z oborových

11 ab

Noční pohledna společný kampusBiologického centraAV ČR a JUv ČeskýchBudějovicích

Tabulkaakreditovanýchoborů v DSPvčetně společnýchakreditací PřF JUa pracovišť AV ČR(společnouakreditaciv některém z DSPmají spolus PřF JU kroměvětšinyjihočeskýchpracovišť AV takétři akademickéústavy z jinýchregionů,Botanický ústavAV ČR, v. v. i.,v Průhonicích,Ústav biologieobratlovců AV ČR,v. v. i., v Brněa Ústav živočišnéfyziologiea genetiky AV ČR,v. v. i., v Liběchově)

rad má svého předsedu/předsedkyni. Škola doktor-ských studií je neformální sdružení všech stávajícíchoborových rad DSP a její činnost je koordinována pro-děkanem pro vědu a doktorské studium. Ustavenímškoly nikterak nestupňujeme administrativní zatíženíspojené s uskutečňováním doktorských studií a aninenavyšujeme počet pracovních míst.

V závěru bych zopakoval, že naše Škola doktorskýchstudií nemá ani nemůže mít žádné jiné institucionálníambice než ty, které vedou k trvalému rozvíjení a posi-lování symbiotického vztahu PřF JU a pracovišť Akade-mie. Nemá žádné institucionální zakotvení ani majetek.Má představovat určitou „obchodní značku“, jež sledu-je především význam propagační a marketingový. Veskrytu duše bychom si přáli, aby se stala iniciátorempro zavedení Škol doktorských studií v celostátním roz-měru s jediným/hlavním cílem: zkvalitnit doktorskástudia a vrátit je k naplnění jejich původního významu,tj. výchově k vědecké práci. �

LIBOR GRUBHOFFER,Přírodovědecká fakulta JU

a Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

FOTO

:JIŘ

ÍKUB

ÁSEK

,ARC

HIV

AUTO

RA

Rozšíření akreditace čtyřletých doktorských studijních programů na pracoviště Akademie věd ČR

Program Obor Ústav AV ČR

Biologie Entomologie Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice

Hydrobiologie Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice

Parazitologie Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice

Biologie ekosystémů Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Průhonice

Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice

Botanika Botanika Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Průhonice

Ekologie Ekologie Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Průhonice

Fyziologie Fyziologie a vývojová Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice

a imunologie biologie Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Průhonice

Molekulární Molekulární a buněčná Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice

a buněčná biologie biologie a genetika Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., Liběchov

Zoologie Zoologie Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., Liběchov

Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., Brno

bulletinak

adem

ický

verzitě v portugalském Portu. Působení na Univer-sity of Alberta si předem domluvil s budoucím nad-řízeným. Na základě ústního příslibu postdoc pozicenásledně od sekretariátu svého budoucího praco-viště obdržel zvací dopis s návrhem délky pracovní-ho kontraktu, pracovní náplně i platu. S tímto zvacímdopisem navštívil kanadskou ambasádu a běhempouhého jednoho dne získal pracovní povolení.

Po příjezdu do Kanady dostal od sekretářky své-ho nadřízeného k vyplnění všechny potřebné doku-menty (placení zdravotního a sociálního pojištění).Příslušný úřad sociálního zabezpečení poté vydalSocial Insurance Number (SIN).

Když vyřídil všechny uvedené procedury, zaslalSIN a kopii pracovního povolení na postdoc kance-lář University of Alberta (http://www.postdoc.ualber-ta.ca/), která Michala Fulema zaregistrovala jakouniverzitního postdoc odborného asistenta, obdrželosobní číslo, e-mail a přístup na intranet, do knihov-ny i do sportovního areálu. Následně začal dostávatpravidelný plat, z něhož mu bylo strháváno automa-ticky zdravotní pojištění. Říká, že „prostě začal fun-govat“. Michal s odstupem času hodnotí celou proce-duru jako poměrně jednoduchou a rychlou.

Případ druhý: dr. Martin Drobek (Vysoká školachemicko-technologická v Praze, Institut Européendes Membranes, Monpellier, Francie)

Martin Drobek pracoval jako vědecký pracovníkv Ústavu organické technologie VŠCHT Praha. Dí-ky dlouholetým přátelským vztahům jeho přímého

12ab

Mobilita českých vědců je jednou z často diskutovaných otázek.Před několika lety se stala dokonce námětem k satirické reklamní kampani o odlivu

českého vědeckého potenciálu do zahraničí, zobrazující mladou vědkyniz oblasti přírodních věd s dodatkem Poslední místo výskytu: Rozvadov.

Přinášíme tři příklady mladých vědeckých pracovníků Vysoké školy chemicko-technologickév Praze vypovídající o způsobu a možnostech uplatnění ve světě. Mohou se lišit místem

a druhem působení, spojuje je však jeden podstatný prvek – vrátili se.

MOBILITAČESKÝCH VĚDCŮ

v ě d a a v ý z k u m

nadřízeného se mu dostalo možnosti pracovat naprojektu na Membránovém institutu ve Francii. Mar-tin popisuje své začátky, rady a vůbec první kontakts Francií v následujících řádcích.

Před vycestováním za prací do Francie je nezbyt-né si z několika nezávislých zdrojů zjistit, jaké do-kumenty bude zaměstnavatel od uchazeče vyžado-vat, a nespoléhat jen na to, co člověk dostanev propozicích. Pokud někdo tuto zdánlivou malič-kost podcení, může teprve na místě zjistit nepříjem-nou skutečnost, že „něco“ chybí. Ani sami Francou-zi se často ve všem úplně neorientují a na mnohomaličkostí přicházejí teprve zpětně. Francouzskýadministrativní systém je totiž neobyčejně přebuje-lý a často vyžaduje formality, které mnohdy hraničíaž s absurditou. Od 1. července 2008 mají nově pří-chozí žadatelé naštěstí situaci o poznání jednoduš-ší, protože již není nutné žádat o pracovní povolení,což byl běh na delší trať. Avšak i nadále zůstávajík vyřízení záležitosti, jež jsou pro legální pracovnípobyt ve Francii nezbytné. Mnoho věcí naštěstí za-řídí zaměstnavatel, který příslušné úřady obešlesám. Mezi důležité dokumenty patří cestovní doklad(nejlépe platný cestovní pas se strojově čitelnýmiúdaji; na občanský průkaz je často nahlíženo s ne-důvěrou), kartička zdravotní pojišťovny, eventuál-ně řidičský průkaz. Dále je vhodné s sebou přinéstočkovací průkaz a notářsky ověřenou kopii rodného

listu přeloženou do fran-couzštiny. Bez ní se to-tiž problematicky sjed-nává zdravotní pojištění,jež je podobně jakov ČR strháváno přímoz platu a je povinné.Mějme na paměti, žezdravotní péče je z to-hoto pojištění hrazenajen z části, a proto jevhodné připlácet si dal-

Případ první: dr. MichalFulem (Vysoká škola che-micko-technologická v Praze,University of Alberta, Edmon-ton, Kanada)

Michal Fulem pracoval ja-ko vědecký pracovník v Ústa-vu fyzikální chemie VŠCHTPraha a posléze rok na Uni-

ší připojištění, z něhož je v případě zdravotníchproblémů hrazena celá částka za lékařskou péčidanou pojišťovací institucí. Další nezbytností je vyří-zení přechodného pobytu, který je nutné si obstaratosobně na místní prefektuře. Žádost je na příslušnýúřad zaslána zaměstnavatelem se všemi údaji nez-bytnými k vyplnění. Osobní návštěva je nutná kvůlipodpisu a ověření údajů přímo před úředníkem. Přivyřizování jakékoli záležitosti, v níž je zaintereso-ván stát a jsou vyžadovány fotografie, je třeba s se-bou přinést současnou podobenku žadatele zespecializované provozovny. Na její podobu se vzta-huje celá řada restriktivních opatření (definovanávelikost a pozice hlavy, bez úsměvu, brýlí atd.). Ne-má smysl přivážet fotografie z ČR, protože je úřed-ník nebude akceptovat. Lépe je pořídit fotografiepřímo ve Francii a nechat si obálku s nimi opatřitpříslušným razítkem. Při jakékoli komunikaci s úřa-dy je třeba se obrnit značnou trpělivostí, protože narozdíl od ČR ve Francii vše trvá o poznání déle.Členství ČR v Evropské unii s sebou naštěstí přiná-ší určité výhody v podobě vstřícnějšího přístupuk obyvatelům EU ve srovnání s rezidenty ze zemí„třetího“ světa, a čekání ve frontách je tudíž kratší.Základním určujícím krokem všeho je, zda člověkhovoří francouzsky nebo ne. Počítejte s tím, ževšechny potřebné formuláře jsou pouze ve fran-couzštině a jejich cizojazyčné mutace neexistují.Stejně tak se na úřadech člověk nedomluví jinýmjazykem než francouzsky, a to ani na přepážkáchurčených cizincům. Mnoho Francouzů sice anglic-ky alespoň trochu rozumí, ale většinou předstírajíopak a v angličtině nikdy neodpoví. Pokud fran-couzštinu dobře neovládáte, raději požádejte zná-mého o tlumočnickou službu – přítel na telefonu při-pravený překládat úředníkovy dotazy může pomociprojít úskalím administrativního procesu. I formálnísnahu o komunikaci ve francouzštině většina lidíkvituje s neobyčejným povděkem. Naučit se párfrancouzských výrazů a frází proto udělá často divy.Kromě místní prefektury se na začátku pobytu rov-něž musí navštívit lékařské zařízení v rámci vstupnízdravotní prohlídky před nástupem do zaměstnání.Prohlídka je jen zběžná, ale často je vyžadovánrentgen plic kvůli TBC. Striktně se také vyžadujeočkovací průkaz. Bez něj je nutné podstoupit pře-očkování. Co se jazyka týká, situace se zlepšuje;mladí lékaři hovoří anglicky obstojně, ale u staršígenerace člověk často narazí na neochotu danouani ne tak neznalostí jako spíše nechutí hovořit jinak

13 ab

než francouzsky. Podobná situace nastává v přípa-dě zřizování účtu ve francouzské bance. Pokud ne-máte opravdu veliké štěstí, jinak než francouzskyse nedomluvíte. Účet vám neotevřou mimo obvyk-lých dokumentů ani bez potvrzení o pobytu v místěpřechodného bydliště ve Francii – bez něj nelzeúčet zřídit. Jinam než na účet ve francouzské ban-ce nechtějí zaměstnavatelé peníze posílat. Kroměklasických kreditních a debetních karet mají šeky,které člověk obdrží k účtu, ve Francii své stálémísto na slunci a některé instituce akceptují výhrad-ně jen je. V rámci účtu je vhodné se připojistit nazodpovědnost vůči třetím osobám a též si pojistitbyt. Existuje celá řada balíčků, které obsahují pojiš-tění na vše možné včetně ztráty šekové knížky ne-bo platební karty. Závěrem bych shrnul, že byť sezpočátku mohou zdát některé záležitosti těžko pro-veditelné, nakonec jimi lze s trochou trpělivostii přes některá popisovaná úskalí projít bez většíchproblémů. Snahou všech je totiž vyjít dotyčnémuvždy maximálně vstříc – administrativní mašinérieje jen nutným zlem, kterému se nikdo ze zaintere-sovaných nemůže vyhnout. Podobná situace jei v mnoha jiných zemích a určitě by se neměla státstrašákem, jenž by odrazoval od myšlenky vycesto-vat do Francie i za jiným účelem, než je turismus.

Případ třetí: dr. LukášBartek (Vysoká školachemicko-technologic-ká v Praze, University ofSt. Andrews – Queen’sUniversity Belfast, VelkáBritánie)

Lukáš Bartek vyces-toval za účelem získáníprofesních zkušenostív oboru. Finanční ohod-nocení bylo u všech tří

vědců v pořadí až druhou, ne však nepodstatnouveličinou.

Klíčovým faktorem při hledání práce ve VelkéBritánii je forma žádosti, většinou o otevřenou (tzv.„vypsanou“) pozici. Nahodilé rozesílání CV se v Bri-tánii velmi často hodnotí jako praktika uchazečůz „rozvojových“ států. Důležitým parametrem úspě-chu je i forma oslovovacího dopisu a samého ži-votopisu. Britský zaměstnavatel – tím spíše na tra-diční a konzervativní univerzitní půdě – se nebudeprohrabávat v hromadách dopisů plných hrubek

bulletinak

adem

ický

s anonymním oslovením „Dear Sir/Madam“. Většinaz nich proto končí v koši. V případě, že je CV i prů-vodní dopis po formální stránce v pořádku, je dobréna nabídku práce odpovědět předepsanou formou.

Průvodní dopis na ručním hlavičkovém papíruspolu s CV zaslaný jmenovitě příslušné kontaktníosobě znamená první krůček v soukolí přijímacíhomechanismu. Při výběru pozice je dobré volit oborči specializaci co nejbližší té vaší, protože na po-stdoc pozice hledají zaměstnavatelé hotové pra-covníky, kteří mohou prvním dnem začít pracovata nepotřebují náročnou rekvalifikaci. Pozvánka natelefonní interview mnohdy znamená pouze dílčíúspěch, často se ovšem chápe jako předem pro-hraná bitva určená pro tzv. „zbylé“ uchazeče. Nainterview v místě pracoviště s hrazením cestovnícha ubytovacích nákladů (což je ve Velké Britániisamozřejmost) se většinou zvou tři, maximálněpět uchazečů z celkového počtu žadatelů. Větši-na britských univerzit inzeruje otevřené pozicekromě svých vlastních webových stránek rovněžna veřejných internetových serverech, jako jsounapř. www.newscientistjobs.com, www.science-job.co.uk, www.nature.com/naturejobs, http://www.rsc.org/chemistryworld/careers/index.asp. Uchazečůo každou pozici je proto celá řada, a to předevšímz asijských států, jako jsou Indie či Čína. Našincezřejmě překvapí, že například indičtí vědečtí pra-covníci jsou v Británii často vyhledáváni díky kvalit-nímu indickému vysokému školství a historickýmvazbám mezi oběma státy. O úspěšném absolvová-ní pohovoru se většinou uchazeči dozvědí běhemdvou tří dnů. Prodleva je poměrně spolehlivým in-dikátorem případného neúspěchu. Britská admi-nistrativa je logická a přehledná a z velké většinyzaložená na dohodě a tradici. Oproti našim pod-mínkám se tolik nepodepisuje, ale na druhou stranupotřebujete v Británii prakticky ke všemu reference,tj. doporučení, například zaměstnavatele, nadříze-ného, ale v praxi často pomůže i kratičký dopis ko-legy z kanceláře či kamaráda, který má bankovníúčet a adresu, na niž mu chodí pošta. Univerzitav St. Andrews ve Skotsku je jednou z nejstaršíchuniverzit ve Spojeném království a úrovní péčeo zaměstnance patří mezi nejlepší. Vzhledem kečlenství České republiky v Evropské unii je para-doxně život a práce v Británii pro Čecha výraznějednodušší než např. pro občana USA. V případě,že máte založený účet v bance, což je s univerzitníreferencí na hlavičkovém papíře otázka půl hodiny,

14ab

v ě d a a v ý z k u m

lze vše ostatní kromě tzv. Council tax (daně měst-skému úřadu) vyřídit s pomocí personálního oddě-lení (HR). HR oddělení University of St. Andrews zanově přijatého platí administrativní poplatky úřa-dům pro registraci zahraničních pracovníků. Důle-žitou součástí činnosti oddělení je i vzdělávání za-městnanců a péče o jejich spokojenost.

Pozice v oblasti chemie jsou v univerzitním pro-středí Velké Británie rozděleny do několika kate-gorií. Jednak se jedná o tzv. akademické pozice– tj. odborných asistentů, docentů a profesorů,které jsou ovšem v britském prostředí poznamená-ny historickou tradicí jednotlivých univerzit, tudíž senazývají různě a mají řadu odlišných úrovní (Assis-tant, Fellow, Lecturer, Senior Lecturer, Reader,Associate Professor, Full Professor a jejich dalšítěžko uvěřitelné kombinace a obměny). Poměrněčastým jevem jsou čestné tituly či nadační pozice,např. Ramsay Fellow, Irvine Professor of Chemistry,které do celé situace vnášejí ještě větší zmatek.Kromě výše uvedených akademických pozic, naněž jsou výběrová řízení podstatně náročnějšía úvazek se předpokládá s prodloužením na ne-určito, existují klasické postdoc pozice, které jsouvázané na projekt či nadaci. Kromě Královskéspolečnosti (Royal Society) a EPSRC (Enginee-ring and Physical Sciences Research Council),což jsou hlavní poskytovatelé podpory výzkumuv oblasti chemie, existuje několik velkých nadací(např. The Leverhulme Trust), jež mohou sponzo-rovat výzkumné projekty. Jakákoli jiná podporavýzkumu je ryze průmyslová. V praxi to znamená,že člověk, který se chce zabývat výzkumem, naněj musí získat prostředky. Analogie s vžitou pra-xí přežívání na výzkumných záměrech v našichpodmínkách neexistuje. Hlavní zdroj příjmů řadyuniverzit činí průmyslové projekty – předevšímv oblasti chemie. �

HANA BARTKOVÁ,Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Pozn. red.Vážení kolegové, pracovníci našich akademickýchústavů, budeme rádi, když se i vy podělíte se čte-náři Akademického bulletinu o své zkušenostiz dlouhodobých zahraničních stáží.

ZÁVAŽNÉ PROJEDNÁVANÉ BODY A ZÁVĚRYZE ZASEDÁNÍ

Informace o plánovaném průběhu předsednic-tví ČR v Radě EU pro oblasti VaV určená Radě provýzkum a vývoj podává přehled o akcích připravova-ných na období předsednictví České republiky Ra-dě EU (dále jen „CZ-PRES“) a jejich cílech. BěhemCZ-PRES budou podávány Radě informace o prů-běhu a výsledcích jednotlivých akcí.

MŠMT podalo Radě již v roce 2007 informacio přípravě CZ-PRES, kterou Rada vzala na vědomí.Během roku 2008 byly jednotlivé akce a jejich za-měření projednány s Evropskou komisí (dále jen„EK“) v rámci TRIO (tři po sobě jdoucí předsednictví– FR, CZ, SE). Následující TRIO je tvořeno ES, HU,BE. Logistické zabezpečení bylo řešeno prostřed-nictvím k tomu zřízeného útvaru MŠMT s Úřademvlády ČR nebo ve vybraných případech (kde pořa-datelem není CZ-PRES) s věcně příslušným orga-nizačním útvarem EK.

Rada bude pravidelně na svých zasedáních infor-mována o proběhlých akcích týkajících se oblastiVaVaI.

Volby nových členů Komise pro hodnocenívýsledků VaV

Na 237. zasedání Rady 14. 11. 2008 Radaschválila změnu statutu a doplnění členů Komisepro hodnocení výsledků a vyzvala členy Rady, abydo 3. 12. 2008 předkládali návrhy na nové členy(jednalo se o dva členy, z toho jeden zástupce hu-manitních věd a jeden zástupce technických věd).Na základě rozhodnutí Rady ze dne 12. 12. 2008(238. zasedání) byl termín pro předkládání návrhůprodloužen do 31. 12. 2008.

Předloženými návrhy se zabývalo předsednictvoRady na svém jednání 9. 1. 2009, které navrhlo Ra-dě provést volbu nových členů, a to výběrem jedno-ho člena jako zástupce humanitních věd a jednohočlena jako zástupce technických věd.

Proběhly tříkolové volby a Rada zvolila za členyKomise pro hodnocení výsledků VaV za technickévědy doc. RNDr. Františka Ježka, CSc., a za huma-nitní vědy PhDr. Pavla Barana, CSc.

Příprava hodnocení výzkumných organizacína rok 2009a) Kritéria pro vyřazení výsledků z hodnocení

v roce 2009

15 ab

r a d a p r o v ý z k u m a v ý v o j

b) Tvorba Seznamu nakladatelství působícíchv ČR s vědeckou redakcí

c) Aktualizace Seznamu recenzovaných neim-paktovaných periodik vydávaných v ČRKomise pro hodnocení výsledků VaV předložila

Radě ke schválení kritéria, podle kterých budou vy-řazovány výsledky z hodnocení výsledků v roce2009 na základě své činnosti a na základě připomí-nek k výsledkům hodnocení VaV v roce 2008, a při-pravila tři druhy podkladů:– Kritéria pro vyřazení výsledků z hodnocení VaV

v roce 2009 (dále jen „Kritéria“);– Postup pro tvorbu seznamu nakladatelství s vě-

deckou redakcí;– Postup aktualizace Seznamu recenzovaných

neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR.Rada projednala a schválila Kritéria pro vyřazení

výsledků z hodnocení výsledků VaV v roce 2009,která budou zveřejněna na www.vyzkum.cz. Kritériabudou rovněž součástí Metodiky hodnocení výsledkůvýzkumu a vývoje v roce 2009. Postup tvorby obouseznamů bude realizován podle harmonogramuuvedeného v materiálech.

Výsledky hodnocení výzkumných organizacív roce 2008

V souladu s částí B.3.1.4. Metodiky hodnocenívýsledků výzkumu a vývoje v roce 2008 byly posky-tovatelům podpory VaV, zřizovatelům výzkumnýchorganizací zahrnutých do hodnocení výsledků, vý-zkumným organizacím zahrnutých do hodnocení(prostřednictvím jejich poskytovatelů a zřizovatelů)a odborným komisím RVV dne 19. listopadu 2008zpřístupněny výsledky 1. etapy hodnocení výsledkůvýzkumných organizací v roce 2008 s možností vy-jádření se k těmto výsledkům do 20. prosince 2008.

Materiál obsahoval vypořádání vyjádření k vý-sledkům 1. etapy hodnocení 2008 a výsledky hod-nocení výzkumných organizací (dvě standardizova-né tabulky).

Rada schválila výsledky hodnocení výzkumnýchorganizací v roce 2008 a uložila je zveřejnit nawww.vyzkum.cz do 31. ledna 2009 po prošetřeníkonkrétních případů a po vyrozumění předkladatelůpřipomínek o výsledku zpracování jejich připomínky.

Informace z 239. zasedáníRady pro výzkum a vývoj dne 16. ledna 2009

bulletinak

adem

ický

Svolala XXXIV. zasedání Akademického sněmu AV ČR (šestézasedání Sněmu v pátém funkčním období 2006–2010) na úterý24. března 2009 v 9:30 hodin s takto navrženým programem:

1. Zahájení, schválení programu zasedání a volba pracovníchkomisí Akademického sněmu;

2. Zamyšlení nad vývojem a činností Akademie věd ČR v uply-nulých čtyřech letech – V. Pačes (jako písemný materiál rozesílá-ny s pozvánkou návrh výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČRza rok 2008 a zpráva o činnosti Akademické rady AV ČR za obdobíod XXXIII. zasedání Akademického sněmu);

3. Volba členů Akademické rady AV ČR pro funkční období2009–2013 (písemný materiál je členům Sněmu rozesílán s po-zvánkou);

4. Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období2005–2009 a koncepční návrhy pro další období – F. Šmahel(písemný materiál rozesílán s pozvánkou);

5. Volba členů Vědecké rady AV ČR pro funkční období 2009–2013(písemný materiál je členům Sněmu rozesílán s pozvánkou);

6. Zpráva o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2008 a její zá-věrečný účet – J. Rákosník (písemný materiál rozesílán s pozvánkou);

7. Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu – J. Spížek(písemný materiál bude rozdán před zasedáním);

Volné návrhy;8. Zpráva návrhové komise Akademického sněmu, schválení

usnesení a závěr zasedání.

Schválila� opatření provedená k realizaci usnesení XXXIII. zasedání

Akademického sněmu AV ČR,

16ab

Informace z 54. zasedáníAkademické rady AV ČR dne 20. ledna 2009

Akademická rada se zabývala těmito nejdůležitějšími záležitostmi:

z a k a d e m i c k é r a d y

� přidělení investičních prostředků na nákladné přístroje praco-vištím AV ČR v roce 2009,� záměry stavebních akcí velkého rozsahu se zahájením po

roce 2009,� dodatek č. 1 ke Směrnici č. 5/2007 – Zásady přidělování slu-

žebních bytů a vybraných ubytovacích jednotek v rámci AV ČR,� směrnici o ubytování v ubytovnách Mazanka a Sedlec.

Souhlasila� s Dohodou o spolupráci mezi Akademií věd České republiky

a Národní akademií věd Běloruska,� s výsledky konkurzního řízení na zahraniční pracovní cesty

v rámci dvoustranných dohod pro rok 2009,� s úkony při nakládání s majetkem a s byty a ubytovnami na

základě návrhů pracovišť AV ČR.

Vyslovila předchozí souhlas� s účastí Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.,

v připravovaném inovačním klastru MedChemBio, z. s. p. o.

Jmenovala� předsedu a členy Rady programu podpory projektů meziná-

rodní spolupráce AV ČR; zároveň schválila statut a jednací řád Rady.

Doporučila předsedovi AV ČR� aby na základě předloženého návrhu Rady Matematického

ústavu AV ČR, v. v. i., jmenoval RNDr. Pavla Krejčího, CSc., do funk-ce ředitele Matematického ústavu AV ČR, v. v. i., na pětileté funkč-ní období s účinností od 1. května 2009.

Vzala na vědomí� Výroční zprávu AV ČR o poskytování informací za rok 2008.

Příprava volby členů Akademické rady AV ČRa Vědecké rady AV ČR na funkční období

2009–2013Na XXXIV. zasedání Akademického sněmu AV ČR, které bylo

svoláno na úterý 24. března 2009, se uskuteční volba členů Aka-demické rady AV ČR a Vědecké rady AV ČR na další čtyřletéfunkční období (2009–2013).

Členové Akademické rady AV ČR budou voleni stejně jako do-sud podle těchto pravidel:� Členy Akademické rady volí tajným hlasováním Akademic-

ký sněm ze svých členů, kteří byli do této funkce navrženi shro-mážděními výzkumných pracovníků jednotlivých pracovišť. Ved-

le těchto členů jsou členy Akademické rady z titulu svých funkcípředseda AV ČR, jmenovaný prezidentem republiky na návrhAkademického sněmu projednaný vládou ČR, a předseda Vě-decké rady AV ČR, kterého volí tajným hlasováním Vědeckárada.

� Celkový počet členů Akademické rady je nejvýše sedmnáct;při tom se přihlíží k přiměřenému zastoupení hlavních vědních ob-lastí Akademie.� Tatáž osoba může být členem Akademické rady nejvýše dvě

po sobě jdoucí funkční období.

� Členství v Akademické radě je neslučitelné s funkcí ředitelepracoviště AV ČR a s funkcí člena Dozorčí komise Akademickéhosněmu.

� Kandidát na člena Akademické rady, který nebyl zvolen, mů-že na témže zasedání Akademického sněmu kandidovat i na funk-ci člena Vědecké rady AV ČR.

Členové Vědecké rady AV ČR budou tentokrát podle novýchStanov AV ČR, platných od 1. ledna 2007, poprvé rovněž voleniAkademickým sněmem a nikoli jmenováni. Pro jejich volbu platí ta-to pravidla:

� Vědeckou radu tvoří zástupci pracovišť AV ČR, zástupci vy-sokých škol a dalších institucí výzkumu a vývoje a významní vědcize zahraničí. Volí ji Akademický sněm z kandidátů navrženýchshromážděními výzkumných pracovníků pracovišť AV ČR.

� Vědecká rada má nejvýše třicet členů, z toho nejméně jednučtvrtinu a nejvýše jednu třetinu tvoří externí členové včetně členůzahraničních. Při volbě členů se rovněž přihlíží k přiměřenémuzastoupení hlavních vědních oblastí Akademie.

� Na rozdíl od kandidátů na funkce předsedy AV ČR a členůAkademické rady nemusí být osoby kandidující do Vědecké radyčleny Akademického sněmu a kandidovat do ní mohou i ředitelépracovišť AV ČR.

� Počet funkčních období, po která je možno vykonávat funkcičlena Vědecké rady, není omezen.

Pro volbu členů Akademické rady AV ČR na funkční období2009–2013 byli navrženi:

I. oblast věd o neživé příroděProf. Jiří Chýla, CSc. (nar. 1948)Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc. (nar. 1944)Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. (nar. 1949)Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.RNDr. Jan Šafanda, CSc. (nar. 1952)Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Prof. Ing. Miroslav Tůma, CSc. (nar. 1958)Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.Doc. Ing. Pavel Vlasák, DrSc. (nar. 1941)Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.

II. oblast věd o živé přírodě a chemických vědIng. Karel Aim, CSc. (nar. 1947)Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.Ing. Petr Bobák, CSc. (nar. 1951)Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.Doc. RNDr. Jiří Dědina, CSc., DSc. (nar. 1946)Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.RNDr. Miroslav Flieger, CSc. (nar. 1948)Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.Prof. Ing. Vladimír Mareček, DrSc. (nar. 1944)Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.Doc. Ing. Petr Ráb, DrSc. (nar. 1951)Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.MUDr. Radim Šrám, DrSc. (nar. 1939)Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Jan Zima, DrSc. (nar. 1952)Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.

17 ab

III. oblast věd humanitních a společenskýchPhDr. Jiří Beneš (nar. 1950)Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.Prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. (nar. 1948)Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc. (nar. 1956)Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová (nar. 1942)Knihovna AV ČR, v. v. i.Prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., dr. h. c. (nar. 1947)Historický ústav AV ČR, v. v. i.PhDr. Taťána Petrasová, CSc. (nar. 1961)Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.Mgr. et Mgr. Klára Plecitá, Ph.D. (nar. 1971)Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D. (nar. 1976)Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.PhDr. Jaroslav Strnad, Ph.D. (nar. 1954)Orientální ústav AV ČR, v. v. i.Mgr. Martin Tomášek, Ph.D. (nar. 1971)Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.Krešimir Žigić, Ph.D. (nar. 1958)Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.

Pro volbu členů Vědecké rady AV ČR na funkční období2009–2013 byli navrženi:

I. oblast věd o neživé přírodě – interní kandidátiProf. RNDr. Pavel Bosák, DrSc. (nar. 1951)Geologický ústav AV ČR, v. v. i.Prof. Ing. Jiří Čtyroký, DrSc. (nar. 1946)Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.RNDr. Antonín Fejfar, CSc. (nar. 1962)Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Ing. Zdeněk Chára, CSc. (nar. 1957)Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Václav Janiš, DrSc. (nar. 1954)Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Ing. Karel Jungwirth, DrSc. (nar. 1941)Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. (nar. 1949)Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.Doc. Ing. Jan Kučera, CSc. (nar. 1946)Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Ludvík Kunz, CSc., dr. h. c. (nar. 1947)Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.RNDr. Jan Laštovička, DrSc. (nar. 1944)Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.Ing. Ilona Müllerová, DrSc. (nar. 1954)Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.Prof. Ing. Jaromír Příhoda, CSc. (nar. 1939)Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.RNDr. Jan Šílený, CSc. (nar. 1952)Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Doc. RNDr. Jiří Šíma, CSc. (nar. 1968)Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.RNDr. Antonín Šimůnek, CSc. (nar. 1944)Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.RNDr. Petr Štorch, DrSc. (nar. 1956)Geologický ústav AV ČR, v. v. i.

bulletinak

adem

ický II. oblast věd o živé přírodě a chemických věd

– interní kandidátiIng. Karel Aim, CSc. (nar. 1947)Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc. (nar. 1944)Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., FRSC (nar. 1946)Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.Doc. Ing. Michal Hocek, DSc. (nar. 1969)Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. (nar. 1937)Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Ladislav Kavan, DSc. (nar. 1951)Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.Prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc. (nar. 1942)Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.Doc. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D. (nar. 1967)Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Jihočeská univer-zita v Českých BudějovicíchProf. RNDr. Emil Paleček, DrSc. (nar. 1930)Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.Doc. RNDr. Michal Roth, CSc. (nar. 1954)Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. (nar. 1942)Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. (nar. 1940)Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.Prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc. (nar. 1947)Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.

III. oblast věd humanitních a společenských– interní kandidátiJUDr. Jan Bárta, CSc. (nar. 1951)Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc. (nar. 1956)Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc. (nar. 1965)Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. (nar. 1950)Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.Prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. (nar. 1955)Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. (nar. 1969)Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.Doc. PhDr. Milan Mráz, CSc. (nar. 1939)Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. (nar. 1958)Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. (nar. 1957)Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.Doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc. (nar. 1941)Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c. mult.(nar. 1934)Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.

18ab

z a k a d e m i c k é r a d y

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A. (nar. 1960)Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.Doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. (nar. 1957)Historický ústav AV ČR, v. v. i.

I. oblast věd o neživé přírodě – externí kandidátiDoc. Ing. Miroslav Čech, CSc. (nar. 1954)České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jadernáa fyzikálně inženýrskáProf. RNDr. Josef Humlíček, CSc. (nar. 1947)Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakultaProf. RNDr. Mojmír Šob, DrSc. (nar. 1951)Masarykova univerzita a Ústav fyziky materiálůAV ČR, v. v. i.Prof. RNDr. Josef Štěpánek, CSc. (nar. 1951)Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikálnífakultaProf. Bedřich Velický, CSc. (nar. 1938)Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikálnífakulta

II. oblast věd o živé přírodě a chemických věd– externí kandidátiProf. Ing. Stanislav Labík, CSc. (nar. 1951)Vysoká škola chemicko-technologická v PrazeProf. Ing. Miloš Marek, DrSc. (nar. 1939)Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,Ústav chemického inženýrstvíProf. Ing. Karel Štulík, DrSc. (nar. 1941)Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

III. oblast věd humanitních a společenských– externí kandidátiProf. PhDr. Milena Bartlová, CSc. (nar. 1958)Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminářdějin uměníProf. Dr. Tilman Berger (nar. 1956)Slavisches Seminar der Universität TübingenProf. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. (nar. 1957)Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodo-vědecká fakultaProf. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D. (nar. 1946)Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních vědProf. PhDr. Pavel Kouba (nar. 1953)Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta,Ústav filosofie a religionistikyDoc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. (nar. 1947)Archiv hlavního města PrahyProf. PhDr. Jarmila Panevová, DrSc. (nar. 1938)Univerzita Karlova v Praze,Matematicko-fyzikální fakulta,Ústav formální a aplikované lingvistiky

Bližší charakteristiky jednotlivých kandidátů naleznetena webových stránách AV ČR www.avcr.cz.

19 ab

Český jazykovědec Bohumil Trnka pocházel zestarého evangelického soukenického rodu. Na-

rodil se jako syn kletečského nájemce dvora. Záhyztratil otce, přestěhoval se s matkou do Humpolcea posléze do Prahy. Absolvoval žižkovské klasickégymnázium a poté studoval v letech 1913–1918 ger-manistiku, anglistiku a bohemistiku na Filozofické fa-kultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Z vyso-koškolských pedagogů jej nejvíce ovlivnili VilémMathesius a Josef Zubatý.

V roce 1920 získal Trnka doktorát z anglické a ger-mánské filologie. Po krátkém působení na pražskýchstředních školách a v Pedagogickém muzeu J. A. Ko-menského se stal roku 1923 vědeckým pomocníkema nejbližším spolupracovníkem prof. V. Mathesia, kte-rého postihla oční choroba. O dva roky později se naFF UK habilitoval spisem Syntaktická charakteristikařeči anglosaských památek básnických pro obor an-glické filologie (1930 byl jmenován mimořádnýma 1938 řádným profesorem).

Trnkovo jméno je spojeno nejen s univerzitním pro-středím, kde působil i řadu let po svém penzionování(1970), ale také s vědeckými společnostmi a spolky.Roku 1926 spolu s Bohuslavem Havránkem, Roma-nem Jakobsonem, Vilémem Mathesiem a JanemRypkou zakládal Pražský lingvistický kroužek (PLK).Bohumil Trnka vynikl jako pilný jednatel spolkua přednašeč. Po druhé světové válce za změněnýchpolitických poměrů inicioval vznik skromného nástup-ce PLK – Skupiny pro funkční jazykozpyt v rámciKruhu moderních filologů při ČSAV. Přínosné bylyjeho aktivity v Britské společnosti, Unii anglo-ame-rických spolků v Republice československé, Komité-tu pro školské a kulturní styky se Spojenými státy aj.Trnkovy odborné kvality ocenila Královská českáspolečnost nauk, která ho zvolila členem mimořád-ným (1929) a posléze řádným (1947). Roku 1940 sestal mimořádným členem České akademie věda umění, do jejíž činnosti se záhy zapojil v několikakomisích.

ab

p o r t r é t y z a r c h i v u

Velký význam pro něj měla účast na I. mezinárod-ním kongresu lingvistů v Haagu, sjezdu německýchfilologů a pedagogů v Göttingenu, I. sjezdu česko-slovenských profesorů filozofie, filologie a historie(všechny 1928) a na mezinárodní Pražské fonolo-gické konferenci (1930). Roku 1948 byl B. Trnka ja-ko uznávaný jazykovědec jmenován na VI. meziná-rodním lingvistickém sjezdu v Paříži sekretářemkomise pro kvantitativní lingvistiku při Stálém mezi-národním lingvistickém výboru pořádajícím jazyko-vědné sjezdy.

Zásadní studie uveřejňoval v Časopisu pro moder-ní filologii, Travaux du Cercle Linguistique de Prague,ve Slovu a slovesnosti aj. Spojoval je především zá-jem o moderní jazyk v duchu funkční lingvistiky. MeziTrnkova přední díla patří systematická fonologie mo-derní spisovné angličtiny z roku 1935 (v roce 1966vydána též v Japonsku). Mnohé jeho vědecké prácevyšly v zahraničí, kde v roce 1982 spatřil světlo světa(Berlín – New York – Amsterodam) také výbor z díla,redigovaný Vilémem Friedem. Posmrtně vydal JiříNosek Trnkovy Kapitoly z funkční jazykovědy (1990),do nichž zahrnul některé dosud nepublikované statě.Trnkovo celkové pojetí anglické gramatiky nalezne-me v jeho vysokoškolských skriptech.

Teoretik B. Trnka věnoval soustavnou pozornosttaké jazykové praxi. Podílel se na sestavování os-nov angličtiny pro střední školy a napsal učebniceangličtiny, dánštiny, holandštiny, norštiny a švédšti-ny. Měl zájem o těsnopis a budoval vlastní těsnopis-nou soustavu.

Nenápadný člověk, hluboce oddaný vědecké prá-ci, svým blízkým i přátelům, projevil osobní stateč-nost, když v dubnu 1939 pomohl ruskému jazykověd-ci židovského původu R. Jakobsonovi odjet z Prahydo Kodaně. Ocenění si rovněž zaslouží kontinuitaTrnkovy odborné činnosti. �

HANA KÁBOVÁ,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Bohumil Trnkana fotografiiz oslavy předáníčestné plakety

„…prof. Bohumil Trnka svými jazykozpytnými pracemiplatně přispěl k vybudování české vědecké tradice anglistickéa šířil spolu s prof. V. Mathesiem její dobré jméno v cizině.Protože jimi také cenně přispívá k prohlubování českéhomyšlení lingvistického, zaslouží si plně, aby byl za své zásluhy vědecké zvolenřádným členem Královské české společnosti nauk,“ uvedli jeho kolegovéJ. Kopal, B. Ryba a B. Havránek v návrhu z roku 1947.

BOHUMIL TRNKA(1895–1984)

FOTO

:ARC

HIV

MÚA

AVČR

bulletinak

adem

ický

20ab

Zatímco Kurz základů vědecké práce, jazykovékurzy či doktorské studium jako přípravu pro vě-

deckou práci považujeme za samozřejmé, řídícípracovníci v Akademii žádnou systematickou pří-pravu pro své funkce nemají. Tím nechci říci, že v nínejsou schopní ředitelé. Naopak, je obdivuhodné,jak mnozí zvládají své funkce bez patřičné průpravy,kterou často nahrazují osobním nasazením. Lze na-mítnout, že organizační schopnosti jaksi samozřej-mě patří k výbavě vědců. Mladí vědečtí pracovnícise přece učí organizovat své experimenty, plánovatgranty a někdy vedou i malé kolektivy. Ale to jevšechno. V okamžiku jmenování do funkce začínajířídit desítky a stovky vysoce kvalifikovaných pracov-níků. Přijímají zodpovědnost za rozpočty, majetekv řádech stovek milionů a především za rozvojsvých ústavů. Organizují porady a vyjednávají vesložitých situacích. Řeší personální rozvoj pracoviš-tě i konflikty, které nevyhnutelně přijdou. Více nežpřístroji a pokusy se náhle musí zabývat lidmi. Musíorganizovat svůj čas, rozhodovat a rozdělovat úkolytak, aby ústav prosperoval a zároveň si zachovaliduševní a tělesné zdraví tím, že se naučí zvládatstres. Vystupují na veřejnosti, pracují se zástupcimédií, jednají s právníky a podnikateli. To vše jsou

ab

Výchova pracovníků schopných kvalifikovaně řídit ústavy nebo jejich částibyla v Akademii věd ČR dlouhodobě podceňována. V podstatě se spoléhalo

jen na to, že se mezi vědeckými pracovníky najdou schopní manažeři,že vrcholoví manažeři české vědy vzniknou jaksi samoplozením.U význačné vědecké instituce je taková víra poněkud iracionální.

VĚDA SE ŘÍDIT NEDÁ!?

p ř e d s t a v u j e m e p r o j e k t y

Prezident Českémanažerské

asociaceLadislav Macka(vlevo) předává

certifikáto absolvovánívzdělávacího

programuManagement vědyTomáši Wencelovi,

vedoucímuFinančního odboru

Střediskaspolečných činností

za účastiředitele SSČ

Jiřího Malého.

dovednosti, které při své odborné přípravě většinouvůbec neměli možnost získat.

Vědci, nebo manažeři?Zda mají ústavy řídit vědci, nebo manažeři, je jedna

z často diskutovaných otázek. Pokud přijmeme tezi, žev čele ústavů by měly stát vědecké osobnosti, pak byměly mít příležitost – ne-li povinnost – si své vzdělánídoplnit. Že na to po uvedení do funkce nemají už vůbecčas, protože jsou zavaleny daleko důležitějšími úkoly?Nejsou! Je to jen otázka priorit a rozhodnutí. Jsem sijist, že po několika prakticky zaměřených lekcích ma-nagementu zjistí, že času mohou mít daleko víc. Nejenpro své další vzdělávání, ale i pro své rodiny, protožezačnou svůj čas lépe řídit. Že si o tom mohou jen něcopřečíst? To sotva! S překvapením totiž zjistí, že praktic-kých příruček jak řídit vědu mnoho nenaleznou. Že ús-tav Akademie je podnik jako každý jiný a zákonitostimanagementu jsou obecné? Ne tak docela. Manage-ment podniků ústavům Akademie ne vždy dobře padne– viz rozhovor v AB 7–8/2008 Intelektuální práci nelzeřídit jako průmysl. Že si ředitelé na mnohé činnosti mo-hou najmout odborníky? To jistě, ale měli by se v per-sonalistice, ekonomice a řízení dobře orientovat. Tímspíše, že vznikem veřejných výzkumných institucí zís-kaly ústavy větší samostatnost a s ní i odpovědnost. Žeje na to už pozdě, protože „starého psa novým kous-kům nenaučíš“? To je bezpochyby dobrý argument,který nás však vede k zamyšlení, kdy by se vlastně mě-li začít v Akademii manažeři vychovávat? Myslím, žepoměrně brzy; tak někde na úrovni postdoktorandů.Nejde totiž jen o řízení ústavů. Větší grant s několikaspoluřešiteli už přeci vyžaduje manažerské dovednos-ti, o mezinárodních projektech nemluvě.

Kurz managementu vědyV roce 2008 se uskutečnil historicky první Kurz ma-

nagementu vědy, který zorganizovalo Středisko spo-lečných činností AV ČR, v. v. i. Předcházela mu pečlivápříprava ve spolupráci s Českou manažerskou asocia-cí, velká snaha sestavit jej podle potřeb ústavů. Do-tazníková akce Co by mělo být náplní kurzu mana-VŠ

ECHN

AFO

TA:S

TANI

SLAV

AKY

SELO

VÁ,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

IN

21 ab

gementu? přinesla přímo symptomatický výsledek.Z 60 ústavů Akademie reagovalo na dotazník 33, jen24 z nich dotazník vyplnilo. Nezájem o kurz vyjádřilo10 (!) ústavů (těm by možná prospěl úplně nejvíc). Kaž-dý ředitel nebo rada instituce, kteří mají s ústavem dob-ré úmysly, by měli dbát, aby měli v „zásobě“ připravenékvalifikované a vzdělané manažery vědy schopné pře-vzít vedení ústavu. Třeba by pak výběrová řízení probí-hala méně bolestivě a za většího zájmů vědců. S vědo-mím, že jdou do své funkce dobře připraveni, by semožná snáze smířili i s nevyhnutelným omezenímsvých vědeckých ambicí, které řízení vědy přináší.

Odpověď na otázku, proč s iniciativou uspořádatkurz přišlo právě SSČ, je překvapivě jednoduchá. Je-ho pracovníci často přicházejí z komerční sféry, kdebyli prostě na pravidelné vzdělávání manažerů zvyklí.A chtěli pomoci také vedoucím pracovníkům Akade-mie orientovat se lépe v novém legislativním a ekono-mickém prostředí veřejných výzkumných institucí.

Kurz byl průkopnický čin, s výborným organizačnímzajištěním a vynikajícími pedagogy. Trval 19 pátků a ko-nal se ve dvou skupinách. První tvořili ředitelé a vedou-cí pracovníci ústavů, druhou zaměstnanci SSČ a dele-govaní zástupci akademických ústavů. „Paralelky“jsem zvlášť ocenil, když jsem se z časových důvodůnemohl několikrát zúčastnit se „svou“ skupinou.

Lze jen litovat, že ačkoli přihlášených bylo hodně,účast ředitelů ústavů bývala poměrně nízká. A topřestože pořadatelé na základě „dotazníku“ vyhovělivýběru místa a dne konání kurzu. Ředitelům velmidobře rozumím; když jsem po hektickém pracovnímtýdnu usedal v pátek v pět ráno v Českých Budějovi-cích do auta směr Praha, zpočátku jsem si nadával,co to bylo za nápad se do kurzu přihlásit. K jeho kon-ci jsem se už těšil. Možná i proto, že výuka zaměře-ná na praktické manažerské dovednosti byla více in-teraktivní než ekonomická témata, která podle prioritústavů převažovala na počátku kurzu. Ostatně časo-vý rozvrh a rozsah jednotlivých témat pořadatelé vy-hodnotili a operativně přizpůsobili již po polovině kur-zu. Francouzská INRA tento problém řeší klauzurouškolicího střediska na „pustém ostrově pokud možnomimo dosah signálu mobilních operátorů a internetu“.

ab

Co mi kurz přinesl?Především vrchovatou porci nových poznatků, inspi-

race a podnětů k zamyšlení, příležitost porovnat svétěžce nabyté zkušenosti s výkladem profesionálů. Po-slouchat názory předsedy Úřadu průmyslového vlast-nictví na patentování, ředitele odboru mezinárodní spo-lupráce ve výzkumu a vývoji MŠMT nebo jednohoz autorů novely zákoníku práce rozhodně nepovažuji zaztrátu času. Měli jste někdy příležitost vidět své vystou-pení natočené na kameru a rozebrané odborníkem namediální prezentaci? Silný zážitek. Kurz byl jedinečnoupříležitostí poslechnout si často pozoruhodné názory,jak se na organizaci a řízení Akademie dívají profesio-nální manažeři zvenku. Poskytl i čas k výměně zkuše-ností mezi řediteli a k seznámení s pracovníky SSČ.

Podobné kurzy v komerční sféře a v zahraničí stojítisíce eur. V Německu provozují z iniciativy DFG odroku 2003 Zentrum für Wissenschaftmanagement(viz www.zwm-speyer.de). Vítám, že se SSČ rozhodlopodat do první výzvy Operačního programu Vzdělává-ní pro konkurenceschopnost MŠMT projekt Vzdělává-ní výzkumníků a manažerů výzkumu pracovišť AV ČRzaměřený na kurzy pro mimopražské akademickéústavy. Věřím, že pokud se realizuje, využijí jej ústavypro své mladé pracovníky a vzdělávání manažerůvědy se v budoucnosti stane samozřejmostí.

Proč jsem se vlastně do kurzu přihlásil? Protožepo 10 letech ve vedení ústavu vím, že pár osvědče-ných manažerských postupů a praktických rad vydáza víc než tlusté svazky teorie. Při prvním uvedení dofunkce ředitele jsem totiž dostal radu jedinou, kterázněla „dávejte pozor na to, co podepisujete, pane ře-diteli“. Byla k nezaplacení.

Jeden z přednášejících řekl: „Organizace, která ne-má strategický plán rozvoje, je předem odsouzenak zániku.“ Myslím, že výchova manažerů vědy z řadvlastních vědeckých pracovníků je pro Akademiidobrou rozvojovou strategií. �

JOSEF ŠPAK,ředitel Ústavu molekulární biologie rostlin,

BC AV ČR, v. v. i.

Lektor Josef Valenta(vlevo) a ředitelÚstavu pro jazykčeský AV ČRKarel Olivapři praktickémcvičení na seminářiMediální komunikace

Z akademickýchústavů se kurzuzúčastnili mj. (zleva)Marek Blatný, ředitelPsychologickéhoústavu AV ČR,František Rypáček,ředitel Ústavumakromolekulárníchemie AV ČR,a Jana Bludská,ředitelka Ústavuanorganické chemieAV ČR.

�

bulletinak

adem

ický

22ab

Pane docente, máte úvazek v Biologickém cent-ru i na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univer-zity, jste členem Rady pro popularizaci vědy, se-znam vašich článků, přednášek, publikovanýchfotografií, samostatných i společných výstav, fo-tografických soutěží, rozhovorů, účastí v televiz-ních pořadech a při práci s dokumentárním filmemplus popularizační akce všeho druhu vydaly v mémpočítači více než úctyhodný seznam. Jak vy sámvnímáte svou práci?

Jsem entomolog, zabývám se hlavně ultrastruktu-rou buněk a tkání hmyzu a členovců. A jak se tak pro-fesně toulám po všemožných tkáních, nacházím přibádání ještě jednu rovinu, totiž krásu, která je utajenav mikrostrukturách. To je obrovská výsada mikrosvěta– krása dokonale soustředěná, navíc krása neotřelá,i když se takové „objevování“ dnes ve světě hodně dě-lá. Rastrovací elektronový mikroskop využívají napří-

ab

Kouzlo mikrosvěta už nějaký čas působí nejen na vědce, kteří elektronovými mikroskopyodhalují a fotograficky zachycují jeho podobu. Vzrušuje i návštěvníky výstav, kde obrazy

vědecké fotografie zavádějí hosty do světů lidským očím kdysi nedostupných,v nepatrnosti svých obyvatel utajených a do tajemství skrytých.

Jedním z těch, kdo si osvojili klíč k otevírání mikrosvěta a stali se průvodciv jeho labyrintech, je doc. RNDr. František Weyda, CSc., z Biologického centra AV ČR

(Entomologický ústav) v Českých Budějovicích. Mikrosvět, výstava českévědecké fotografie, kterou v tamější Galerii Nahoře připravil spolu s kolegou

RNDr. Petrem Znachorem, Ph.D., a galeristkou paní Bohuslavou Maříkovou,vzbudila ohlas, o jehož smyslu bychom s ním chtěli hovořit. Úvodem několik slov o tom,

jak se entomolog stane umělcem, badatel poslem utajených světů a fotograf vypravěčem.

r o z h o v o r

Smyslový orgánna tykadlechrousta.

František Weyda,Biologické

centrum,ENTÚ AV ČR

v ČeskýchBudějovicích

klad v Americe specialisté, kteří se zabývají výrobouodborných plakátů, je to docela dobrá živnost. Obrov-ská variace struktur – jedná se o nepatrné věci, jichž jenekonečné množství – vede k téměř nekonečnémupoznání. Objevují se vám úžasné kombinace tvarů, takbohaté, že by se jimi člověk mohl zabývat několik ži-votů. Nevyčerpatelná inspirace…

Po výstavě Ohromen mikrosvětem, uspořádanékoncem léta v České Lípě, následovala výstavav Budějovicích, nazvaná prostě Mikrosvět – výsta-va české vědecké fotografie. Dnes ji hostí Národnímuzeum fotografie v Jindřichově Hradci. Práce naní vystavuje dvacet osm autorů, většinou vědcůz vědeckých pracovišť České republiky, které vášpřípravný tým na výstavu přizval. Do jaké míryjsou jejich – a vaše – obrazy vědeckou fotografií,kdy a jak se stanou uměním?

FOTO

:FRA

NTIŠ

EKW

EYDA

,ARC

HIV

AUTO

RA

VĚDA A UMĚNÍ aneb

Dělám, stejně jako moji kolegové a kolegyně, přede-vším vědu, většinou chvátám, mikrostruktury jsou složi-té věci. Je tolik informací, které se objevují pouhýmzvětšením! Když si nastavím elektronový mikroskop nazvětšení například dvacet tisíckrát, vidím spoustu bu-něčných detailů. V konkrétní tkáni studuji konkrétní vě-decký problém, ale velmi často zaregistruji i nějakouhezkou kombinaci „mimo“ sledovaný objekt. Samozřej-mě si ji také vyfotografuji – dnešní moderní zobrazova-cí techniky s CCD kamerou na mikroskopu nám umož-ňují pracovat velmi rychle a efektivně. S tímtoobrazem pak – až se najde volná chvíle – dál pracuji.

Co to znamená?Znamená to, že kromě „vědecké linky“ mi v hlavě

běží ještě jedna, řekněme vědecko-populární. K přísnědokumentárním fotografiím, jež zhotovuji ze situací tý-kajících se studovaného problému, zachytím často i ně-co navíc. Třeba část tkáně, kterou nebudu potřebovatpřímo do svého výzkumu, ale využiji ji ve svých popu-lárně-vědeckých článcích. Mikrostruktury, které mnezaujmou z estetického hlediska, později třeba použijipro výtvarnou práci s vědeckým obrazem. Tak vznik-ne výtvarné dílo inspirované či založené na původnímvědeckém obraze, jež ale vědeckým obrazovým doku-mentem už není. Vědec nesmí tyto tři druhy zobrazová-ní (dokumentární, populárně-vědecký a výtvarný obraz)zaměňovat. O výtvarnou fotografii založenou na pů-vodním vědeckém obraze je ve světě – a jsem rád, žeuž i u nás – velký zájem. Součástí mnoha mezinárod-ních vědeckých kongresů ve světě jsou doprovodnéakce zahrnující i populárně-vědeckou a výtvarnou fo-tografii (nebo jiné druhy zobrazování). Pro „tvořící“vědce jsou nachystány i různé soutěže, v nichž semohou realizovat. O tom, že se nejedná o nějakouokrajovou záležitost, svědčí například, že jednu tako-vou velkou mezinárodní soutěž organizuje i slavnáamerická nadace National Science Foundation.

Najít, uvidět obraz v kapce hmyzí hemolymfy– například – předpokládá určité vidění, tušení,cit. Je tady už ve hře víc než pohled vědce?

Jistě, ten obrázek musíte uvidět, máte-li si ho „vy-táhnout“. Právě to, myslím, je ona tvořivá účast, projevkreativity. Když jsem byl na základní škole, měl jsemvelké štěstí, že jsem mohl chodit do malířských krouž-ků, psát básně i knížky. Věda tyto činnosti trochu po-tlačuje, člověk musí být „seriózní“, musí interpretovat,co vidí. Ale i když je vědecká metoda jasně definova-ná, pořád má člověk rezervu pro jiný výklad: tu krásu...

23 ab

jiné světy… tušení… A tak hledá. Mluvím-li s podobnězaměřenými kolegy, všichni takhle hledají, napříkladPetr Nohel se svými paralelními civilizacemi nebo bo-hužel už zesnulý Josef Reischig s jeho skrytou krásoustvoření – a to jsou jen dva příklady. Zdá se, že světvědy je světu tvořivosti, světu umění docela blízko.Jsou to sice dva různé světy, ale podstata obou je spo-lečná: řád. To je asi jeden ze zvláštních úkazů, kterémikrosvět odhaluje, objevuje se tu řád. I když je obrazvelice poetický, malebný, řád v něm jasně je. A vědeci umělec se snaží tento řád uchopit. Hledají v něm, coby zachytili. Vědec vědecký řád, umělec řád, kterývnímá on. V podstatě se jedná o podobné hledání,podobnou tvůrčí práci. Vědecká metoda je přecetvůrčí, i když dnes hodně používáme matematickéformulace. Scientometrie se stala trochu módou – aleproč ne. Na druhou stranu si myslím, že není třeba pře-hánět. Dobrý vedoucí pozná, jestli má ve svém týmu ta-lent, k tomu nepotřebuje čísla. Spíš jde o hledání. Jak ří-kali staří profesoři – a jsem moc rád, že jsem je zažil:věda je chození po nevyšlapaných chodníčcích…

Když dnes napíšu určitý typ grantu, mám většinoupocit, že ho nedostanu. Že mi řeknou, to není konkrét-ní. Ale když chci hledat, jak mohu napsat něco konkrét-ního? Když vidím cestu, ale nevím ještě, co je na jejímkonci?

ab

Silně ztloustlébuněčné stěnysklerenchymustonku jmelí(Viscum album).Trvalý preparát,barvenígenciánovávioleť + oranž G.Aleš Soukup,PřF UK v Praze

FOTO

:ALE

ŠSO

UKUP

,ARC

HIV

AUTO

RA

UTAJENÉ SVĚTY

bulletinak

adem

ický

24ab

Asi je pořád dobrodružství poznání v jisté sou-vislosti s nezajištěností, že?

Když jsem byl kluk, babička mi říkala, že za všech-no se na tomhle světě musí platit. A ono to tak oprav-du je, za svobodu musí člověk zaplatit hodně velkoucenu, za poznání, za všechno. Asi není vždy jednodu-ché dopracovat se k nějakému velkému poznání a býtk tomu i dobře zabezpečený. Ono by to smysl mělo,i peníze vám dávají svobodu. Na druhé straně, když jejich „rozumný“ nedostatek, také je to hodně stimulující.Soustředíme se pak více na podstatu bez zbytečných„kudrlinek“. Člověk se pořád učí. Ale nedosáhnoutkvůli financím poznání by byla nesmírná škoda. Určitějsou tady rezervy, jen je vnímat. Pro koho má poznánínějakou cenu, ten stejně obětuje, co může.

Nezdá se Vám, že dnes, kdy se tak rádi vydává-me do dálky, do kosmu, ale i do různých vesmírůmysli, nás cesty do mikrosvěta upozorňují, že jetaké cosi na dosah tady a teď, které často vůbecnevnímáme? Že nás vedou k tomu všímat si malič-kostí, nepatrností, v nichž je skryto – možná – dů-ležité sdělení?

Myslím, že pohledy do mikrosvěta jsou opravduv mnohém ponaučením. Jak je člověk v životě nena-sytnější a nenasytnější, jak už ho neuspokojují běžnévěci, chce dál a dál. Ale ono je to trochu nebezpečné.Někde je hranice, za kterou už není nic. A až všech-na tabu porušíme… Pohledy do mikrosvěta nám do-kazují, že ještě máme kolem sebe co vnímat, jsouobrovskou inspirací a jsou nekonečným zdrojem ta-jemství a krásy. Tedy toho, co všichni tolik potřebuje-me. Jsem přesvědčen, že s rostoucím poznáním sebude člověk do mikrosvětů obracet. Ten proces užběží. Nanobiologie, nanotechnologie…

Všechny ty vstupy do mikrosvěta jako by miněco známého připomínaly. Týkají se mne. Bylajsem tam. Je to náhoda, že do vaší knihy návštěvk obrázku Cévní svazek v příčném řezu stonkempryskyřníku napsal někdo následující text?

ab

r o z h o v o rAž do této sítědopadne moje slzatamkde je místopro její cílvzplane oheňa zazářízasradost živá

Či k obrázku Zoufalá rozsivka rodu Nitzchia se pro-plétá změtí sinic:

V obklíčenímůže zajatecjedinékdyž přesila hrozíudusit jeho bytíVznést se!A hle, letíspasena nachází jindesvůj domov a cíl

Co říkáte těm básnickým pozdravům návštěv-níka vaší výstavy?

Myslím si, že obrazy mikrosvěta jsou opravdu reflexíněčeho, co máme v sobě z pradávna, proto člověka to-lik přitahují. Také myslím, že se mikrosvět s makrosvě-tem někde propojují, jako dvě přímky, které se setkáva-jí v nekonečnu. Připadá mi, že mikrosvět a makrosvětse také v nekonečnu setkávají. Světy, jež k sobě jakoby nepasují, jeden velký, druhý malý, ale nějaké propo-jení mají, alespoň si to člověk může představit. Něcov něm rezonuje z dřívějška – a možná, že právě tady jezatím ne zcela jasná cesta ze slepých uliček, do nichžjsme se dostali: to, že nás mohou těšit a uspokojovatvěci, které jsou okolo nás, jenom si na ně neumímezatím tak docela sáhnout… �

(Pokračování)SYLVA DANÍČKOVÁ

Asclepias syriaca– klejicha

hedvábná.Semena rostliny,

zvětšení 5x,stereomikroskop.

Viktor Sýkora,1. LF UK v Praze,obor molekulární

biologie

Larvadesetinohého

korýše z čelediPorcellanidae

(DecapodaAnomura).

Josef Reischig,Biologický ústav

LF UK v Plzni

FOTO

:VIK

TOR

SÝKO

RA,A

RCHI

VAU

TORA

FOTO

:JO

SEF

REIS

CHIG

,ARC

HIV

AUTO

RA

25 ab

Popisek

Zavřené oči, zakloněný trup, dozadu zvrácená hlavaa z úst plynoucí lavina faktů, postřehů a myšlenek.

Šedavé, nakrátko střižené a občas i trochu neposluš-né vlasy, lišácký, přesto laskavý výraz, a předevšímobrovské, okolím nijak nerušené zaujetí diskutovanýmproblémem. Vlastislav Lacina, doyen HÚ AV ČR, prá-vě rozdává plnými hrstmi plody a výpěstky své téměřpůlstoleté práce na poli novodobých českých dějin…

Narodil se 27. července 1931 v obci Blaženice, zá-padně od Benešova. V tomto kraji prožil i většinusvého mládí. Při rozšiřování cvičného prostoru prooddíly SS v roce 1942 byla jeho rodina nacistickýmiokupanty násilně vysídlena a dočasné útočiště našlav Rožďalovicích u Nymburka. Zde začal svá středo-školská studia, jež po válce dokončil opět v Benešově.

Snad právě nucené vystěhování rodiny nacistickoumocí jej utvrdilo v odporu k totalitním praktikám vše-ho druhu a zformovalo Lacinovo navýsost demokra-tické cítění. Až do dneška, byť ve věkem zmoudřelépodobě, kdy léta otupila ostrost většiny nepravostía křivd a dovolila přejít k úsměvné nadsázce či k iro-nii, uplatňuje své kritické postoje k nedemokratickýmprojevům minulosti a k některým nikoli nepodobnýmnešvarům současnosti.

Středoškolská léta vtiskla adeptovi historie in spei další osobnostní a pracovní rysy; vytrvalost a zdat-nost, vypěstované v mládí na různých sportovníchkolbištích (kopaná, košíková, rohování), si podrželdodnes. Nadprůměrný znalec latiny (ještě po letechsi troufl v některých otázkách tohoto jazyka opono-vat i známému českému medievalistovi Jiřímu Spě-váčkovi) dlouho váhal mezi historií a – chemií. Postudiu na Filozofické fakultě UK v Praze působilkrátce jako středoškolský profesor. Z těchto let siodnesl laskavý, tolerantní a trpělivý přístup, kterýpozději ocenili studenti či mladší kolegové, jimž byla dodnes je vždy ochoten nezištně pomoci radou,skutkem či nesobeckým střípkem z bohaté studnicesvých znalostí.

Na počátku 60. let začal pracovat v Historickémústavu Československé akademie věd. Jako mladý

ab

Vlastislav Lacinapři neformálnídiskusi s kolegy

vědecký pracovník a člen redakční rady Českoslo-venského časopisu historického, vrcholného perio-dika naší historiografie, se setkával s rozličnými lid-mi a zažil mnoho rozmanitých situací. Z této doby siuchoval řadu vzpomínek ze zákulisí tehdejší vědy.Nepatrné drobečky, jež občas proniknou jinak pev-ně zataženou oponou jeho diskrétnosti, odhalujíněkteré kuriózní epizodky z kuloárů tehdejšího vě-deckého života. Nejspíš kniha pamětí by pomohlapřekonat jeho přirozenou zdrženlivost a poodhalilaby zajímavé, často ale i tragikomické příběhy z teh-dejších let.

Období tzv. normalizace vědeckou dráhu Vlastisla-va Laciny zabrzdilo. V ústavu sice zůstal, opakovanékrátkodobé smlouvy ale neskýtaly existenční jistotu.Upozaděný odborník poněkud přeorientoval svůj pro-fesní zájem a začal se věnovat studiu hospodářskýchdějin českých zemí konce 19. a zejména první polovi-ny 20. století. Postupně se stal neformální, ale o touznávanější autoritou. O Lacinových pracích začalapříznivě referovat některá prestižní zahraniční perio-dika, zatímco publikacím tehdejších koryfejů nevěno-vala často ani zmínku. Vztah s vedením ústavu se takopět zkomplikoval…

o s o b n o s t

DOYEN HISTORICKÉHO ÚSTAVUPŘEDAL ŠTAFETU MLADŠÍMPřes opakovanou žádost vedení ústavu a přemlouvání kolegů, aby ještě nějaký čas zůstal,se služebně nejstarší pracovník Historického ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Vlastislav Lacinapřekvapivě rozhodl k 1. lednu 2009 odejít do penze. Letitý kolegiální vztah mi snad dávádostatečný puvoár k tomu, abych doyena našeho ústavu přiblížil v důvěrnější rovině,než bývá při podobných příležitostech zvykem. Obvyklá neosobní až aseptická klišébych rád nahradil obrazem plnokrevné osobnosti, mající přednosti i drobné zvláštnůstky.

bulletinak

adem

ický

26ab

Vzdálen „oficiálnímu“ dění normalizovaného pra-coviště se Lacina v 70. a 80. letech rád zapojoval doneformálních aktivit zejména mladších pracovníkůústavu. Ještě coby zralý padesátník se například jakojediný ze své generace účastnil nejrůznějších spor-tovních podniků a turnajů akademických pracovišť,při nichž působil jako důstojný a obětavý partner ko-legů o jednu či dokonce dvě generace mladších.

Na přelomu 80. a 90. let Vlastislav Lacina duševněi tělesně rozkvetl. Získal znovu obrovskou chuť dopráce i do života a oplýval až neuvěřitelnou aktivitoua pro něj typickou vitalitou. To se projevilo na jehopublikační produkci, jež vzrostla závratným způso-bem. V krátkém časovém sledu vydal monografiejednak zásadním způsobem mapující hospodářskývývoj českých zemí na rozhraní 19. a 20. století, jed-nak analyzující problémy spojené se vznikem ekono-miky nového československého státu. Po deseti le-tech tuto triádu dovršil shrnující prací o ekonomickémvývoji ČSR v průběhu 20. let 20. století.

Zapojil se též do řady týmových projektů. Jeho pra-covní preciznost způsobila, že vedle osobního vědec-kého přínosu to byl zpravidla právě on, kdo příslušnýprojekt popoháněl ke včasnému publikačnímu za-vršení. Dodnes je jeho pracovním standardem, žesvé texty dodává nejen načas, ale většinou ještěs předstihem, čímž své kolegy (včetně autora těchtořádků) občas přivádí do poněkud prekérních situací.

Nesoustředí se přitom pouze na vlastní výzkum;své schopnosti a síly dává ve prospěch širší historic-ké obce. V ústavu zastával dlouhá léta funkci zástup-ce vedoucího oddělení novodobých českých dějin,několik funkčních období pracoval ve výboru Společ-nosti pro hospodářské a sociální dějiny ČR. Vyzdvih-nout je třeba i dlouholetou pedagogickou spoluprácis Ústavem hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Přes velké pracovní vytížení si stále nachází časi na své celoživotní záliby – lásku k rodné zemi, k půdě

ab

o s o b n o s t

a ke zdravému pohybu. Pěší turistika mu po celý ži-vot pomáhá kompenzovat sedavou úmornost histori-kovy práce. Úpravná zahrada se mu zase odvděčujemožností tiché kontemplace při nenáročné tělesnéčinnosti.

Přestože mu řada českých univerzit nabízela pro-fesuru, zůstal věrný Akademii. Jeho oficiální pracovníúvazek se sice postupně snižoval, stránkovým obje-mem publikací se však vyrovnal výsledkům prácedvou až tří mladších kolegů. Rozhodnutí odejít dopenze tak zaskočilo většinu jeho spolupracovníkůi vedení ústavu.

Lacinova stěžejní témata jsou přitom stále živá. Je-ho klasická práce o hospodářské krizi v Českoslo-vensku ve 30. letech obzvlášť aktuálně rezonujev dnešní době celosvětové finanční tísně. Rovněž řa-da studií o dezintegračních a reintegračních tenden-cích středoevropského prostoru na počátku 20. stoletímá nepopiratelný vztah k naší současnosti.

Pevně věřím, že osobní i pracovní pohoda vydržíVlastíkovi Lacinovi co nejdéle. Zcela sobecky pakrovněž doufám, že nám ve svých dalších publikacíchzasvěceně, čtivě a přitom neobyčejně fundovaně – jakje to ostatně u něj obvyklé – přiblíží ještě celou řadutémat, otázek a problémů z našich novodobých hos-podářských dějin. �

JAN HÁJEK,Historický ústav AV ČR, v. v. i.

VŠEC

HNA

FOTA

:JAN

HÁJE

K,AR

CHIV

AUTO

RA

27 ab

Popisek

ab

bulletinak

adem

ický

EVENTInternational Year of Astronomy in ParisAstronomers from around the world gathered in Parisfor the start of the International Year of Astronomy2009 (IYA 2009), the largest event for sharingthe wonders of the Universe with the public. The officialOpening Ceremony for the IYA 2009 beganJanuary 15, 2009 and continued for over two days inParis. Events were accessible to all via live webcast.The International Year of Astronomy 2009 is a globaleffort initiated by the International Astronomical Union(IAU) and UNESCO to help citizens of the worldrediscover their place in the Universe.

Debate on a new X-ray telescope at Vila LannaScientific experts debated a new X-ray telescopeat Vila Lanna. The International X-ray Observatory(IXO) is a new X-ray telescope with joint participationfrom NASA, the European Space Agency (ESA), andJapan’s Aerospace Exploration Agency (JAXA).

SCIENCE AND RESEARCHMobility of scientific researchersOne of the most significant academic discussionsnow is focused on the international mobility of scientificresearchers. We presented to you three examplesof young scientists from Institute of ChemicalTechnology Prague. These examples establish waysand possibilities of professional efforts abroad.

FROM BRUSSELEvaluation and Impact Assessment of EuropeanFramework Programmes for Research andDevelopmentThe event, held in Brussels in December 3, 2008,focused on presentations and discussions regardingthe issues of methodology for evaluation and impactassessment studies. It provided an overall synthesis,presenting a global view of what has been achievedby FPs. The workshop included a Commission’spresentation of its organization and evaluation

The brave actof the twenty year

old studentJan Palach was

rememberedby a number

of events.Exhibition

Jan Palach ‘69,which was held

in Karolinum,presentedunknown

photographsand other

documents.

strategy, contributions from experts in publicpolicy evaluation, a presentation of existing studiesand approaches at the levels of EU institutions andmember states. Attention was also paid to training onhow to implement the outcome of an evaluation.

INTERVIEWScience and Art or Secret WorldWe brought to you an interview with doc. FrantišekWeyda from Institute of Entomology AS CR. Digitalimaging increases its role in image processing in manyfields of science. Scientist Weyda is interestedin reflecting these trends in the field of entomologyand its micro world.

FOR WOMEN IN SCIENCEL’Oréal AwardRemarkable Czech women scientists have receivedthe L’Oréal Award. The ceremonial act took place atthe Academy of Sciences Library January 27, 2009.The awards were presented to Viktoriya Poteryafrom J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry,Marta Štefánková from Silesian University in Opava,and Alena Zíková from the Institute of Parasitology– Biology Centre of ASCR.

ANNIVERSARYThe self-immolation of Jan PalachThe 40th anniversary of the death of PhilosophicalFaculty student Jan Palach who set himself on fireto protest the Soviet occupation of Czechoslovakiaon January 16, 1969 was observed in Prague.Palach could not accept the Warsaw Pact invasionof Czechoslovakia in August 21, 1968, and he tookpart in a few events to demonstrate against the politicaldevelopment in our country at the time. The funeralof Palach turned into a major protest the occupation,and a month later another student, Jan Zajíc, burnedhimself to death in the same place, followed in April1969 by Evžen Plocek in Jihlava.

ab 28

r e s u m é

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

SOUMRAK A ÚSVIT ČESKOSLOVENSKÉ DIPLOMACIE15. březen 1939 a československé zastupitelské úřadyMonografie se zabývá dějinami české diplomacie po 15. březnu 1939,kdy po německé okupaci měly být likvidovány československézastupitelské úřady v zahraničí, ale ne všechny uposlechly. Autor nazákladě studia v domácích i zahraničních archivech podrobně sleduje jejichosudy v mnoha zemích světa, popisuje vznik nové, exilové československézahraniční služby a také poválečné vyšetřování, které mělo provést očistu čes-koslovenské diplomacie.Němeček, J., edice Novověk, Academia, Praha 2008. Vydání 1.

VÁŠEŇ A IDEÁLNa křižovatkách modernyAutorem publikace je člen oddělení dějin literatury Ústavu pro českou literaturuAV ČR, v. v. i., Daniel Vojtěch. Jeho cílem bylo obohatit obraz českého fin desiècle (konce století) a přispět k porozumění období počátku 20. století v českéliteratuře v jeho specifičnosti.Vojtěch, D., Academia, Praha 2008. Vydání 1.

FAUSTNové vydání Fausta již na první pohled zaujme originálními ilustracemi PavlaRůta. Světoznámé drama německého básníka vyšlo prvně až po jeho smrti,v roce 1833, a od té doby se dočkalo mnoha podob a ztvárnění. Text byl po-drobován mnohým analýzám a interpretacím, které by vydaly na rozsáhlouknihovnu.Goethe, J. W., Academia, Praha 2008. Vydání 2.

POHÁR SLZDeník varšavského ghettaDeník, který se našel po skončení druhé světové války ukrytý v konvi na mléko,je kronikou každodenního životního zápasu v ghettu – varšavské židovskéčtvrti, kterou nacisté v roce 1940 odřízli od okolního světa. Pohár slz je jedineč-ným svědectvím o Židech ve Varšavě, kde se nacházelo jedno z největšíchghett v okupovaném Polsku.Lewin, A., edice Stíny, Academia, Praha 2008. Vydání 1.

DUCHOVNÍ SITUACE DOBYSvětlo světa spatřila tato kniha už v roce 1931, tedy ve stejném roce jakoJaspersova Filosofie. V té době se nad Německem již stahovala mračnaa Jaspers se bytostně bránil nadcházejícímu vývoji. Autor v této knize zkoumáprostor mezi selhávajícím člověkem a tím, který se z něj má stát, aby splnil svůjdějinný úkol.Jaspers, K., edice Europa, Academia, Praha 2008. Vydání 1.

NÁVRATYBásnická sbírka je formátem, rozsahem, formou veršů i obrazovým doprovo-dem (samotné autorky) příjemně zklidňující. Ústřední název Návraty a obálkas panoramatem náchodského zámku nejsou náhodné: Olga Szymanská sev Náchodě narodila a prožila tu dětství. Po dobu, kterou tu žila, přímo nasávalajeho atmosféru. Z nynějších, skutečných návratů poetickým pohledem podchy-tila mnohá místa města i jeho okolí.Szymanská, O., AG-TYP, Kostelec nad Orlicí 2008. Vydání 1.

NOVÉ KNIHY

L’O R É A LVŠ

ECHN

AFO

TA:S

TANI

SLAV

AKY

SELO

VÁ,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

IN

V rámci národního stipendijního programu,který je součástí mezinárodního partner-

ského projektu na podporu žen ve vědě ForWomen in Science, byla dne 27. ledna 2009v prostorách Knihovny Akademie věd předánajiž potřetí Stipendia L’Oréal ČR pro ženy ve vě-dě. Slavnostní večer se uskutečnil za účastipředsedy Akademie věd ČR prof. VáclavaPačesa, Ing. Pavla Škody, vedoucího tajem-níka České komise pro UNESCO, a MarcoFabiena, generálního ředitele společnostiL’Oréal Česká republika. Předsedkyně odbor-né poroty prof. Helena Illnerová vyzdvihlavšech 36 přihlášených vědeckých prací mla-dých badatelek, z nichž některé byly podlemínění porotců na světové úrovni.

Roční stipendium pro tři laureátky bylo na-výšeno na částku 200 000 Kč. Dr. ViktoriyaPoterya z Ústavu fyzikální chemie J. Hey-rovského AV ČR v Praze jej získala za práciStudium fotochemických procesů ve volnýchnanočásticích, v níž se zabývá zkoumánímteplotní závislosti koeficientů rekombinaceiontu, které se vyskytují v ionosféře Titanua mezihvězdných mracích. Doc. Marta Šte-fánková z Matematického ústavu Slezskéuniverzity v Opavě ve své práci pro změnupopsala diskrétní dynamické systémy nakompaktních metrických prostorech. Je nej-mladší docentkou na Slezské univerzitěv Opavě. Třetí z laureátek je dr. AlenaZíková z Parazitologického ústavu BC AV ČRv Českých Budějovicích. Ocenění získala zapráci Energetický metabolismus lékařsky vý-znamného parazita rodu Trypanosoma, anebmůžeme vyléčit spavou nemoc?, ve které stu-duje lékařsky a veterinárně významné parazityrodu Trypanosoma. Její výsledky objasňují

PRO

ŽENY

VE

VĚDĚ

nejen unikátní buněčné procesy, ale mohou být také využity při vyvíjení nových léčiv.Porota a pořadatelé Stipendia se rozhodli vyzdvihnout vysokou kvalitu a úroveň přihlášených prací a udělit dalším pěti vědky-

ním Čestné ocenění poroty. Získaly jej dr. Jitka Bušková z Neurologické kliniky 1. LF UK, doc. Eva Matalová z Ústavu živočišnéfyziologie a genetiky AV ČR, dr. Lydie Plecitá z Fyziologického ústavu AV ČR, dr. Petra Štěpančíková z Ústavu strukturya mechaniky hornin AV ČR a dr. Hana Vaisocherová z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. lsd

VSTUPTE!PRŮCHODU VIOLASE NAVRÁTIL PŮVAB

Akademický bulletin provázel své čtenáře po celý loňský rok galerií uměleckých děl,která jsou v majetku Akademie věd České republiky

a nacházejí se v hlavní budově na Národní třídě.Novorenesanční stavbě jako takové byla věnována samostatná kapitola (AB 11 a 12/2008).

Ovšem zraky kolemjdoucích nepochybně ještě víc přitahuje sousední zdobná budovave stylu secese. I tento dům patří Akademii věd.

Budovu na Národní 7 proslavila zejména poetická vinárna,která zde vznikla již v roce 1963 a pod jménem Viola se

stala místem protkaným múzou, kde se v komorním prostředísetkávali naši známí umělci s náročným publikem. Přestožev letech „socialistického realismu“ věhlas Violy neklesal, obvyklýdevastující způsob užívání objektů se nemohl nepodepsat anizde. Lidé navštěvovali divadlo a přilehlou restauraci, kam jez Národní třídy přiváděl nevábný průchod. Jak nespravedlivé tobylo vůči původně skvostnému projektu budovy architektaOsvalda Polívky z počátku 20. století.

Tento secesní dům bývalé Pojišťovny Praha z let 1906 až 1907je kulturní památkou České republiky. O návrat k původní krásejeho průchodu se úspěšně postaralo Středisko společných čin-ností AV ČR, v. v. i. V letech 2006 až 2008 prošel stejně náročnoujako zajímavou rekonstrukcí, na níž se podílelo několik restaurá-torských firem. Autorství projektu patří architektce Zuzaně Rákos-níkové. Obnovu stěn, stropu a mramorového obkladu zajistilaspolečnost Art Arcus, práce na podlahách prováděla firma Arch-kaso, zatímco vstupní portál restauroval Petr Hartmann. Restau-rátoři chtěli nejen zachovat, ale i objevit co možná nejvícez původní tváře průchodu. „Museli jsme se potýkat s negativnímiotisky, které na interiéru zanechala ‚svérázná péče‘ období socia-lismu,“ vzpomíná Jitka Havlíková ze stavebního odboru SSČAV ČR, která měla rekonstrukci průchodu na starosti. Paradoxněvšak právě vzhledem k necitlivým zásahům této éry objevili pa-mátkáři například historický výkladec v dubovém provedení, kterýzůstal pohřben pod jednou „novodobou úpravou“.

Dům čp. 1011 na Národní třídě koupila v r. 1905 jako svéreprezentativní sídlo Pojišťovna Praha. V následujícím roce zahájilajeho zásadní přestavbu. Tou byl pověřen jeden z představitelů tehdymódního architektonického stylu secese Osvald Polívka.

PORTÁLPřed opravou portálu bylo nutné nejprve sundat kovové konzole a popisné cedulky, jejichž povrch odborníci zbavili prachových nečistota svrchních degradovaných vrstev. Kovová mříž se opravovala v ateliéru, kde na finálně ošetřený povrch dostala vyzlacenou historickou replikunápisu RESTAURACE VIOLA tak, jak byl použit na fasádě – s tmavým ohraničením.

PRAŽ

SKÉ

DOM

YVY

PRÁV

ĚJÍ..

.V,I

LUST

RACE

KARE

LST

OLA

Ř,AC

ADEM

IA

První fáze rekonstrukce spočívala v celoplošném odkryvua konsolidaci odsnímaného povrchu. V následné druhé

etapě pracovali restaurátoři na plastikové a malířské výzdo-bě, rekonstruovali nedochované části výmalby stěn a stropu,kamenného obložení a konečně i vchodového portálu.

Doufali, že jim k realizaci dobových rekonstrukcí napomů-že rozšířený badatelskýprůzkum, a také věřili,že se najdou historickéfotografie. Bohužel do-bové snímky a ostatnídokumentace byla buďzničena, anebo – v lep-ším případě – nebylaještě v době zahájeníprací rozmražena popovodni z roku 2002(tehdy bylo jediným ře-šením zasažené doku-menty, knihy atd. zmra-zit). Z toho důvodu serestaurátoři ani nesna-žili o naprosto přesnoubarevnou rekonstrukcistěn říms a fabionu.U těchto architektonických prvků proto použili mono-chromní šedou barevnost, která pravděpodobně původně slou-žila jako podklad výrazně barevných dekorů. Původní prvkyvšak bylo možno rekonstruovat pouze ve stropních zrcadlech.

A jak se udržuje takto náročně zrekonstruovaný prostor?Podlahy jsou ošetřeny vosky, na něž nepůsobí kyselé ani za-

solené prostředí. Jenže ani tyto vosky nezabrání provoznímuošlapání, a proto se musí čas od času obnovit.

Strop a stěny jsou vymalovány vápennými barvami na sád-rovém podkladu. To je technologie, při níž reagují barvy na

změny vlhkosti, a protose mohou objevit ba-revné odchylky. Přesvšechnu užitnou funkcizůstává průchod Violasoučasně uměleckým dí-lem – pokud by se tedystalo, že by někdo zne-čistil stěnu např. pár-kem s hořčicí, musel byse k „úklidu“ – opravě– povolat restaurátor.

Kamenné ostění prů-chodu je zhotovenoz mramorových desek.U nich se musely pro-vést barevné retušetmelů a barevných od-chylek, a to akrylovými

barvami. Povrch světlejších mramorů se nakonec uzavřel akry-lovým lakem s UV filtrem, zatímco soklové tmavé mramory res-taurátoři uzavřeli voskem. I tento povrch se pouze oprašuje jem-ným štětcem nebo bezdotykovým odsáním.

VSTUPNÍ DVEŘE

Měděné částivrchních výplní,včetně vstupní mříže,pokrývala degradovanástará vrstva laku,nečistot a koroze.Na snímcích dolejsou vidět detailypo úpravě.

MOZAIKY PODLAH

Restaurování podlah bylo rozděleno do dvou navazujících etap.Nejprve se zakreslily chybějící části mramorové mozaikya následně byly odebrány vzorky pro identifikaci použitých materiálů.Bylo nutno dohledat totožné materiály a dnes již neexistující druhy nahraditobdobnými. Použití materiálů se konzultovalo s odbornými zástupciNárodního památkového ústavu a po jejich odsouhlasení restaurátoři podlezakreslených šablon s vykreslením jednotlivých kostiček seskládali mozaikudo jednotlivých daných vzorů a dekorů.

NÁPIS PRAHA

Ve druhé etapě se práce z ateliéru přesunuly přímo do průchodu Viola.Restaurátoři museli nejprve celý povrch šetrně přebrousits ohledem na co nejmenší úbytek materiálu.Poté připravili podklad pro nové osazení doplňovaných mozaikovýchdekorů a vzorů. Následovalo doplnění chybějících jednotlivýchmramorových kostiček. Písmena nápisu PRAHA byla osazenapodle původní podoby a okolí na závěr restaurátoři zalili novou směsíterazza v červeném odstínu.

ZLACENÉ DEKORY A NÁPISY

Na pravé stěně průchodu můžete číst:

ROZUMNÝ HOSPODÁŘ POJIŠŤUJENEJDRAŽŠÍ STATEK SVŮJ. „ŽIVOT.“

Vlevo:

ŽIVOTNÍ POJIŠŤOVÁNÍ ROZMNOŽUJEJMĚNÍ, SPOKOJENOST A ŠTĚSTÍ RODINY.

STROP

Zrcadla stropů restaurátoři mohli zrekonstruovati z hlediska barevnosti – na šedý podkladnastříkali zrna umělého ultramarínu a namalovaličtvercovou linkovou mříž se zlacenými detailyčtverečků v křížení. Při detailním pohleduje vidět, že linky jsou v prvním a čtvrtém polihnědé, ve druhém a třetím poli modré.Přes tyto linie se táhnou ještě slabší linkyzelenavě nažloutlé s drobnými čtverečky.

MRAMOROVÉ OBLOŽENÍ CHODBY

Aby mohli obnovit mramorové obložení,museli restaurátoři odstranit rozvodné skříněz pravé strany pasáže. Zjistili však,že podkladové zdivo vpravo od vchodu vystupujedo prostoru, a tudíž jej bude nutné upravitve velkém rozsahu. Obávali se, že nebudou mocidodržet původní linii povrchu, ale nakonecdocílili roviny původního zdiva.Ovšem s odkryvem nepůvodních omítekpodobných nepříjemných odhalení přibývalo…

MOTÝLI

V trojúhelníkových výsecích v mramoruse při rekonstrukci stěn „vylíhli“ motýli.Původně měli pravděpodobně vykládaná křídlasklem odlévaným do formy. V levé částirestaurátoři rekonstruovali červená křídlapouze barevně, tělíčka motýlů podložili stříbrema zlatem a domalovali ve vínovém, modrém,žlutém a zeleném odstínu.

Text MARINA HUŽVÁROVÁa STANISLAVA KYSELOVÁ,

foto STANISLAVA KYSELOVÁ,Akademický bulletin a archiv DSMS