Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Latinsk Bible Jana GaudenciaAuthor(s): RADKO ASTNSource: Listy filologick / Folia philologica, Ro. 103, s. 3 (1980), pp. 150-154Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23464095 .Accessed: 15/06/2014 10:03

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologick / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 91.229.248.111 on Sun, 15 Jun 2014 10:03:50 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/stable/23464095?origin=JSTOR-pdfhttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsphttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

Latinsk Bible Jana Gaudencia

RADKO ASTN (KUTN HORA)

Jej psa, objednavatel a osudy.

Pi literrnhistorick prci na rukopisech Dalimilovy kroniky zaujme osobnost Fraka ze Verub, autora kutnohorskho pozdn husitskho ru

kopisu Dalimila (tzv. Frantiknskho] z roku 1440.1 Jeho asnm dlem velkch rozmr je pergamenov rukopis latinsk bible z roku 1418 ( 354 list foliovho formtu), kter si objednal knz Jan Gaudencius. E. Ur bnkov upozornila na tento rukopis (MS 72J pi popisu fondu bval kltern knihovny v Oseku, chovan dnes v Rukopisnm oddlen SK SR v Praze.2 Star podrobnj popis tto bible je v seznamu ruko pis cistercickch klter.3

Rukopis Gaudenciovy bible je pozoruhodn v nkolika smrech. Literr nho historika zaujmou osobnosti psae i objednavatele i osudy knihy, pro filology mohou bt zajmav nap. marginlie jazykov, pro historiky rzn dal ppisky, pro historika umn iluminace rukopisu.

O psai ns informuj pedevm explicity, psan jednak jm samm, jednak nkterm z uivatel, mon i Janem Gaudenciem.

Na 1. 337a, na konci Apokalypsy, pipsal Frank ze Verub daj o do konen sv prce na svatou Kateinu r. 1418 a pipojil latinskou verova nou modlitbu zakonenou temi eskmi slovy tak buoh daj", jedinmi v textu (krom marginli).4

Protoe mezi dky tohoto explicitu je dvojnsobn mezera ne v ostat nm textu rukopisu, vepsala dal ruka, njakho duchovnho, interli nern dal explicit, z nho se dovdme, e psaem je Frantiek ze Verub a e prce byla objednna Janem Gaudenciem, farem v Bubo vicch.5 Zpis je jist pozdj (tuncj a byl napsn nkterm uivatelem, jen byl informovn o vzniku rukopisu.6

Osobu Jana Gaudencia, objednavatele a majitele rukopisu, nm pibli uje, krom ji uvedenho, explicit na 1. 354b, zcela na konci knihy za vklady biblickch hebrejskch jmen, pipojenmi k textu Novho zko na. Jan Gaudencius byl synem Petra, zvanho Ptek z Domaslavi, jinak z Tepl. Na knze byl ordinovn r. 1408 sufragnem Jaroslavem, za ar chiepiskoptu Zbyka Zajce z Hasenburka, v Praze v klternm kostele

1 Srov. moji studii Husitsk rukopis Dalimilovy kroniky, esk literatura 27, 1979, str. 477487.

2 E. Urbnkov: Rukopisy a vzcn tisky prask Universitn knihovny, Praha 1957, str. 64 (5. 483). Na tomto mst vyslovuji dr. E. Urbnkov i pracovnkm oddlen dk za ochotu, s n mi poskytli vzcn rukopisy k dlouhodobmu studiu.

3B. Wohlmann: Verzeichniss der Handschrijten in der Bibliothek des Stiftes Osseg. In: Die Handschriften Verzeichnisse der Cistercienser tifte II., Wien 1891 str. 145.

i Completum est hoc opus Biblie anno domini millesimo CCCC decimo octavo in

die Sancte Katharine, pro quo sancta et increata trinitas in eternum sit benedicta. Et per quem sunt hec inscripta omnipotens dignetur sua delere delieta. Omnes etiam lectores queso ut precibus suis adhec mei sint coadiutores." Nsleduje erven psmo: Templm Sancte trinitatis et mater fili! deitatis, aduva me miserum aput tuum filium, ut concdt delieta digne deflere ac tibi congaudere in celorum patria. Amen tak buoh daj."

5 Per Franciscum scriptorem de Verub, in Bobovicz in pensis Johannis presbytei dicti Caudencius, tune plebani ecclesie in Bobovic. Anno presbytatus mei XII0.'

6 O dalch osudech i prci psae Fraka viz pipomenutou studii v Ch.

150

This content downloaded from 91.229.248.111 on Sun, 15 Jun 2014 10:03:50 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

LATINSK BIBLE JANA GAUDENCIA

sv. Anny na Mal Stran pod Petnem.7 Psobil potom jako far v Bubo vicch nedaleko Beznice. Stal se husitou a zd se (podle nejasnho ppisku na 1. la), e potom il v Litomicch; a asi nkdy ve 40. letech 15. stolet se s nm setkvme na zbo Jakoubka z Vesovic ve lutcch. Tam svou ivotn drhu tak ukonil. Zemel pravdpodobn roku 1455. Svd o tom jeho kaft v radnm manulu msta Zlutic od r. 1435.8

V Gaudenciov zvti nachzme i rukopis MS 72. V seznamu knih, kte r odkazuje lutickmu kostelu, je na prvnm mst uvedena bible: ,,It. Biblia in cute rubra (a tu jest odkzal Jankovi pacholku, pteli svmu, jestlie by ten Janek knzem byl, tehdy mme mu ji vydati, pakli by kn zem nebyl, tehdy m pi naem kostele zstati lutickm)." Je nepochyb n, e jde o latinskou iluminovanou bibli psanou Frakem Verubskm v Bubovicch, protoe patila k nejvzcnjm a nejdram ze 34 kus

Gaudenciovy knihovny. Na druhm mst v kaftu toti je Liber passiona lis magnus in pergameno.9 Tato souvislost I. Hlavkovi ula, nebo v jeho seznamu pod bodem 6, kde je vnovna pozornost dnenmu dochovn a uloen zbytk knihoven, je u Gaudenciovy knihovny msto przdn.

Zda bible zstala v lutickm kostele, nebo zda se sluebn pacholk Janek" stal knzem a potom putovala s nm, tko zjistit. Jisto vak je, e cel 15. stolet byla v rukou kalinickch, jak o tom svd zpisy na 1. lalb,10 o nkterch dalch bude jet e, a zd se, e i v nsleduj cm stolet (podle dal marginlie), byli driteli knihy utrakvist. Teprve patrn a v dob protireforman se dostala do rukou njakho pslun ka Milosrdnch brat (marginlie na 1. lb) a pak do kltera v Oseku. Odtud potom s celm knihovnm fondem po r. 1945 do Univerzitn kni

hovny v Praze. Foliant byl vak nov svzn (tum v 18. stolet), take po pvodn erven ki nen pochopiteln ani pamtky.11

Historii knihy, respektive obraz jejch osud v souvislosti s jejmi ui

vateli, dokumentuj ob strany prvnho listu, jen je doslova peplnn jednak souvislm latinskm textem, jednak ppisy z let 14311471, po kud je psmo iteln. Souvisl text je v uvedenm soupisu rukopis cis

tercickch klter klasifikovn jako neiteln ( verwischt ) ,12 akoli se domnvm, e modernmi ppleografickmi metodami by bylo mono jej rozlutit. Z ppisk je celkem iteln zpis o bitv u Lipan (zde apud Kurim), kde se hovo o porce sirotk a tbor, o 13 tiscch pobitch a uplench, o rozbit vozov hradby a smrti Prokopa Holho i Prokpka a dalch kn. Zajmav je i zlomek zpisu dvjho, z r. 1431, kde pi

7 Johannes dictus Gaudencius quondam natus Peti dlcti Patek de Domaslav alias de

Tapla, presbyter ordinatus est anno domini MCCCC VIII per dominm Jaroslaum

sufraganem episcopum sub archiepiscopatu domini Zbynconis de Hasenburg in ecclesia

sancte Anne in Minori civitate Pragensi sub monte Petrzin, qui hanc bibliam compara vit in Bobovicz."

8 I. Hlavek: Stedovk soupisy knih a knihoven v eskch zemch. Praha, Universita Karlova 1965, str. 28.

9 R. K n o 11 : Die Bucherei eines utraquistischen Pjarrers in luditz. MVGDB 39, 1901, str. 186187.

10 E. Urbnkov, c. d., str. 64

11 Zd se, e pi pozdj pevazb dolo 1 k pemstn nkolika foli z konce knihy

dopedu, take texty vesms mlad (i iluminace) a rzn ppisky, o nich byla e,

rukopis vlastn uvdj a Genesis zan a na foliu 9b. 12 B. W o h 1 m a n n, c. d., str. 145

151

This content downloaded from 91.229.248.111 on Sun, 15 Jun 2014 10:03:50 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

RADKO ASTN

satel zaznamenv, e sirotci vlili v Uhrch (pro lege di) na ece Vhu.

Zpisy ukazuj k tomu, e uivatel bible, asi Gaudencius, u tehdy byl v njakm vztahu k Jakoubkovi z Vesovic, kter, a u Lipan byl na stra n pansk, byl povaovn za sirotka. Vcelku lze ci, e rukopis v tomto smru je dokladem o postojch umrnnch utrakvist (v seznamu Gau

denciovy knihovny je tak spis o pijmn sub utraque podle uen Ja koubka, Husa a Pbrama), k nim v dob podbradsk patila vtina nroda.

U textu rukopisu, pokud jsem zjistil, jsou marginlie dvojho druhu, psan zejm pvodnm psaem Frakem. Jedny, vesms erven, po stranch upozoruj na vznamn msta textu (zvlt jmna), nebo shr

nuj obsah kad ze dvou kolon na foliu (ty jsou na jejich dolnch okra

jch). Druh typ jsou marginlie erven nebo ern, zpravidla jedno slovn, a jsou to esk ekvivalenty mn znmch termn latinskch. Tak nap. 1. 18b Gn 37,3: polymitam krumpovnu, 19a Gn 38,14: theristrum hedvbnk (tj. hedvbn at, roucha), 20b Gn 42,28: obstupefacti uasli se, 40b Lv 27,8: estimacionem acunka, 61b Jos 7,1: de anathemate z prokletiny, 122a 2 Par 31,3: calendis vronch dn, 259b Dn 3,22: urgebat nutiee, 259b Dn 3,38: neque sacrificium, neque oblatio, neque incensum, neque locus primitiarum ani posvt n, ani sezen ob, ani ofra, ani zazen ob prvnch rod, atp.

Literrnhistoricky vak nejzajmavj je tko iteln (byla vyma zna) marginlie na 1. 34a, kde se te pod pravm sloupcem (Lv kap. 6) v psmu myslm 16.17. stol., varianta znmch ver (tzv. proverbium Libusse) o vztahu Nmc k echm: Had kdy se bude na led hti a

mrtv na mrch iti, tehdy bude Nmec echu pieti". Jinou verzi, jak znmo, m nap. Hus: A dle s pe, pili s tak star Izrahelt ke krli do Ebron. A tiemto obyejem by mla pokolenie nmeck, jen js v echch, jiti ped krle a pishnti, aby jemu i zemi byli vrni: ale to s stane, a had na ledu se sheje!"13 Dal znn najdeme u Vavince z Bezov ve verovanm Poroku (Budynsk rukopis), v. 599600: Dieve had s v led sheje, neli Nmec echu zpeje!"14 Podobn znn vkld do cittu z Dalimila Krtk sebrn z kronik eskch: Spiee s had na ledu shje, neli echu dob Nmec zpje."15 Snad se uve den marginlie v Gaudenciov bibli vztahuje i k textu, u nho byla pi pojena, kde se mluv o obtech za provinn, kdy by nkdo oklamal blinho svho ve vci sob sven aneb v spolku njakm, aneb moc by vzal nco, aneb lstiv podvedl blinho svho..Je-li napklad p pisek z doby poblohorsk, nebyla o podobn zkuenosti jist nouze, tak e v marginlii se me skrvat zitek osobn i kolektivn. Pohnutky k vymazn ver jsou v kadm ppad zejm: bible pela do nmec kch rukou.

Krom toho, e znme celkem dost podrobn stalet osudy tohoto ne obyejnho literrnho i vtvarnho dla, otevr se nm jm i pohled na charakter t sti umrnnch utrakvist, kte pes svou pslunost k hu sitskmu hnut zachovvali nkter tradin postoje. Kdy Jan Gauden cius zadval Frakovi Verubskmu napsn bible (bylo to s velkou prav

13 M. Jana Husi Sebran spisy esk, vyd. K. J. Erben, I, Praha 1865, str. 100 14 Husitsk skladby Budynskho rukopisu, vyd. J. Dahelka, Praha 1951, str. 77 15 R. Urbnek: O volb Jiho z Podbrad za krle eskho, Praha 1958, str. 34

152

This content downloaded from 91.229.248.111 on Sun, 15 Jun 2014 10:03:50 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

LATINSK BIBLE JANA GAUDENCIA

dpodobnost nkdy kolem roku 1415), byl sotva radiklnm stoupencem Husovm. esk ctn autora rukopisu, vyjden zmnnm tak buoh

daj", bylo objednavatelem jist sdleno. To bylo roku 1418. Ze zstal u li

turgick i literrn latiny, dokazuj ppisky z jeho doby (tj. a do naps n kaftu v polovin stolet). Ostatn uivatel si ponali stejn. V latin sk zvti Gaudenciov je vak esk poznmka, zejm pipsan vyko navateli zvti, j je bible slbena sluebnmu pacholeti. etina je tam

patrn kvli tomu chlapci a dovedeme si iv pedstavit vlastn kaftovn

jednn, veden esky a zapisovan latinsky. Latina tu byla tedy chpna i jako jazyk edn a prvn. Je ostatn znmo, e i prvn praxe radikl nch husit (nap. jejich zpisy v mstskch knihch) i dokumenty ofi ciln platnosti a projevy na koncilech a sjezdech byly latinsk. Proto tak nap. Vavinec z Bezov jak kroniku, tak Pse o vtzstv u Doma lic, napsal latinsky, avak skladby Budynskho rukopisu jsou esk.

Maj jin, lidov uren. Situace se podstatn nemn ani v dob podbrad sk.

Dle je jist zajmav i to, e vzdoba rukopisu, velmi bohat, je d sledn ornamentln (figury se objevuj u text pozdjch na nkolika

prvnch folich). I tu tedy vidme ideov pijateln dvj vtvarn tra dice. Iluminace rukopisu je tak myslm dokladem toho, e pokud jde i o malstv kontinuita jeho vvoje nebyla husitskmi vlkami ani na chvli peruena, i kdy snad v dob jejich nejvtho vzplanut malsk innost sten ochabla".16

Konen bez vznamu nen ani ten detail, na nj upozornil R. Urb nek a kter je dokumentovn histori naeho rukopisu, toti e kn utrakvistit zachovvali celibt, a to tak psn, e leckte z nich u vali jen posluhy musk".17

Pomrn rozshlost Gaudenciovy knihovny je dle svdectvm o mimo

dnch kulturnch zjmech a vzdln venkovskho knze, kter byl zejmm milovnkem krsnch knih, mezi nimi je i jeho vlastn vtvor Collectanea per Gaudencium super evangelia et epistolas , a v neklid

nch dobch dokzal a do konce ivota zachovat cel soubor. Z nho, dk sv latinsk podob, se zachovaly snad i dal svazky, dosud neiden

tifikovan, zvlt velk pergamenov pasionl. Stane-li se Gaudencio va - Frakova bible pedmtem zjmu historik, filolog a historik um

n, m mon i pasionl nadji.

The Latin Bible of Jan Gaudencius RSUM

RADKO ASTN

The Manuscript Department of the State Library of the SR keeps in its fonds the

manuscript MS 72, the Latin Bible of Jan Gaudencius, which in the last place was

deposited in the library of the monastery at Osek and as part of it passed upon the

University Library in Prague. This illuminated parchment manuscript which in 1418

was finished by the scrivener Frank from Veruby is remarkable in some respects. It is probably the first great work of this scrivener who also in 1440 created in Kutn

Hora the manuscript of the Dalimil Chronicle (so called Franciscan). The customer of the bible, priest Jan Gaudencius, became a Hussite and worked at

first in Bubovice not far from Plze, then in some other places of North Bohemia and

ie P. Kropek: Malstv doby husitsk, Praha 1946, str. 178 17 R. Urbnek: esk djiny lil. 3, Praha 1930, str. 877

133

This content downloaded from 91.229.248.111 on Sun, 15 Jun 2014 10:03:50 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

RADKO ASTN

last at Zlutice where he died n 1445. He bequested his whole library to the church of lutice. On the list in the first place there is the manuscript |of the Latin Bible the

identity of which with the manuscript MS 72 has not yet been discovered. Besides the bible is remarkable by the fact that there are historical records from

14311471, philologically interesting czech marginai notes and aniother variety of the well known proverb: The serpent will sooner become warm on the ice than the German will do the Czech well. On the basis of the literary historical analysis of the glosses, marginai notes and historical news the whole history of this literary and graphie work was followed from its origin up to its prsent dposition including the exact data about the scrivener and customer. The manuscript can supply further interesting material for

philologists, paleographists and historians of art. It is an interesting document about the character of the moderate utraquism especially in the 15th century.

154

This content downloaded from 91.229.248.111 on Sun, 15 Jun 2014 10:03:50 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

Article Contentsp. 150p. 151p. 152p. 153p. 154

Issue Table of ContentsListy filologick / Folia philologica, Ro. 103, s. 3 (1980), pp. 129-192Front MatterEthnic Movements in Southern Egypt and Northern Sudan: Blemmyes-Beja in Late Antique and Early Arab Egypt until 707 A. D. [pp. 129-143]Slova tvoen sufixem -ista ve slovn zsob stedovk latiny v eskch zemch [pp. 144-147]Staroesk jehnd za lat. palma [pp. 148-149]Latinsk Bible Jana Gaudencia [pp. 150-154]Ze staroeskho slovnku [pp. 155-163]K ivotopisu Milie z Krome [pp. 164-166]ZPRVYZ korespondence Jindicha Egrerze Litomickho (14641467) [pp. 167-176]Neznm husitikum ve Vatiknsk knihovn [pp. 176-179]

REFERTYReview: untitled [pp. 180-180]Review: untitled [pp. 180-181]Review: untitled [pp. 181-182]Review: untitled [pp. 182-183]Review: untitled [pp. 183-184]Review: untitled [pp. 184-185]Review: untitled [pp. 185-185]Review: untitled [pp. 185-186]Review: untitled [pp. 186-187]Review: untitled [pp. 187-188]Review: untitled [pp. 188-189]Review: untitled [pp. 189-190]Review: untitled [pp. 190-191]Review: untitled [pp. 191-192]

Back Matter