Lednicko – valtický areál

Management plán památky

světového kulturního a přírodního dědictví

UNESCO

aktualizovaná verze

31.12.2012 se zapracovanými připomínkami členů MOPS pro LVA

Projekt je financován z programu MK ČR „Podpora pro památky UNESCO“

Tento projekt byl podpořen společností MND a.s., Hodonín,

v rámci grantového programu Energie z přírody 2012

2

Úvodem, cíle a potřebnost zpracování Management Planu.

Když jsme se v závěru roku 2011 zamýšleli nad patnáctiletým výročím slavnostního

zápisu Lednicko-valtického areálu (LVA) na Seznam památek světového kulturního

a přírodního dědictví UNESCO, vzpomněli jsme i na slavnostní náladu všech, kteří se přímo

či nepřímo o tento úspěch naší kulturní diplomacie zasloužili. Vždyť se oficiálně prokázala

mezinárodní výjimečnosti této krajiny! LVA byl zařazen mezi několik nejkrásnějších

kulturních krajin světa, které svým významem oprávněně tvoří základ společného světového

kulturního dědictví. Jen málo ze zasvěcených odborníků si ale tehdy uvědomovalo, jak velkou

odpovědnost na sebe zároveň Česká republika převzala. Logo UNESCO a světového dědictví

totiž představuje především morální ocenění. Daleko důležitější ale je, že spolu se zápisem

na Seznam památek světového dědictví se Česká republika zavázala, že o takto vysoce

oceněný kulturní statek bude náležitě pečovat, aby jej zachovala, chránila a rozvíjela pro věky

budoucí a to v zájmu celého světa.

Abychom mohli předmět ochrany a péče účinně chránit, musíme jej dokonale poznat.

V současné době má LVA největší myslitelnou hodnotu jen jako celistvý krajinný systém,

tvořený přírodními a kulturními hodnotami, ale pouze v úzkém sepětí s lidskými krajinnými

aktivitami všeho druhu. Jen když porozumíme složitým souvislostem vývoje krajinných

ekosystémů, vývoji lidské společnosti a krajinných profesí a pochopíme trend vývoje potřeb

lidské ekumeny do budoucna, můžeme odvodit a zdůvodnit potřebu zachování a ochrany

některých důležitých prvků v krajině. K tomu všemu je třeba vytvořit přijatelnou vizi pro

LVA jako celek v horizontu minimálně 50 roků a k ní směřující koncepci a pravidla, které

budou občany a všemi relevantními subjekty v LVA akceptovány.

Toto vše je hlavním cílem Management plánu LVA (MP LVA). Management plán je

povinnou písemnou součástí nominační dokumentace této památky UNESCO. Přímým

zadavatelem vypracování prvního MP LVA byl až v roce 2006 Krajský úřad Jihomoravského

kraje (KÚ JMK) podle usnesení Mezioborové skupiny pro LVA na jaře roku 2006. Na

základě výsledků výběrového řízení, vypsaného KÚ JMK byla vybrána Biosférická rezervace

Dolní Morava, obecně prospěšná společnost, (OPS), která MP LVA zpracovala ve dvou

etapách. Po provedených oponenturách byl schválen a jeho platnost se začala odvíjet 27. 12.

2007.

Jeho naplňování však není snadnou záležitostí. Je potřebné, aby byla vytvořena a

udržována příznivá společenská atmosféra, ve které bude dostatek vůle na sdělení a vstřebání

důležitých informací, výměnu odborných argumentů a přijetí řady pravidel, která budou

důležitá pro zachování všech hodnot v LVA. Jedině to bude předpokladem pro zachování

LVA jako trvalé položky v Seznamu památek světového dědictví. Být v této exkluzivní

skupině znamená být schopni obhájit členství při pravidelných přísných kontrolách ze strany

orgánů UNESCO. Je třeba založit systém pravidel a preventivních opatření, pozitivně

motivovat všechny zúčastněné na co nejlepším stavu památky a nepřipustit žádné ohrožující

faktory, které by ve svém nejhorším důsledku vedly k vyškrtnutí LVA ze Seznamu.

Význam dobrého managementu LVA je naprosto nezbytným předpokladem rozvoje

cestovního ruchu jako rozhodujícího rozvojového faktoru celého regionu. I proto byla

vyvinuta v roce 2011 úspěšná snaha, aby ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR byly

formou grantového příspěvku z programu Záchrana památek UNESCO zajištěny finanční

prostředky na potřebnou aktualizaci MP LVA a na jeho uvedení do běžného života celé

oblasti LVA. Všichni si zřejmě již uvědomují, že v celosvětové soutěži o nejlukrativnější

turistické destinace hraje velkou roli právě zařazení na prestižní Seznam památek UNESCO a

3

jeho dobré spravování. Stejně tak je dnes již zřejmé, že je nutné vybudovat kvalitní turistickou

infrastrukturu s logistickým zázemím na úrovni světových standardů. Není problémem turisty

do této oblasti nalákat. Důležité je být připraveni na zájem, který ale musí být uspokojen

i nabízenými programy a komplexním zázemím, od ubytování a stravování počínaje

a několikadenními turistickými programy konče. Letiště v Brně, ve Vídni i v Bratislavě jsou

připravena ročně přijmout miliony návštěvníků. Kdy bude připraven LVA?

Součástí aktualizovaného Management plánu LVA je i návrh na fungování

ustanoveného Site-Managera LVA (SM) - koordinátora, který bude odpovědný za naplňování

Management plánu LVA, za jeho aktualizace a hlavně za implementaci v samosprávě, státní

správě i v běžném životě všech občanů i subjektů LVA v propojení na jasně popsanou a

uplatňovanou roli Mezioborové pracovní skupiny pro LVA (MOPS). Cílem této aktivity

"zdola" je vytvořit základ pro vybudování pozic Management plánu LVA a koordinátora

LVA jako morální autority, která nezávisle, objektivně, na základě odborných argumentů,

v pozitivní atmosféře hledání konsensu k naplnění přijatelné společné vize přispěje

k všeobecnému vnímání univerzálních hodnot kulturní krajiny LVA. Jedině takto lze vytvořit

pocit společně sdílené odpovědnosti za správu tohoto veřejného statku jako součásti

světového dědictví - kulturní výbavy světové civilizace.

23. 12. 2011 a 28.12.2012

Jan Vybíral, ředitel BR Dolní Morava, o. p. s.

4

Resumé

Co je to Management Plan?

Management Plan je dokument, který by měl být zpracován pro všechny památky Světového

dědictví UNESCO. Slouží dalšímu rozvoji území. Management Plan není produktem, ale

procesem, jehož by se měli aktivně zúčastnit všichni nositelé rozhodujících kompetencí v

daném místě. Výsledkem Management Planu je vytvoření a realizace souhrnu projektů

směřujících k regeneraci, pravidelné údržbě a využití památky zapsané na Seznam světového

dědictví.

What is a Management Plan?

A Management Plan is a document which should be drawn up for all UNESCO World

Heritage Sites. It provides a strategy for further development of a particular site. A

Management Plan is not a product but a process in which all stakeholders in the given area

should actively participate. Its result is the design and implementation of projects intended to

regenerate, regularly maintain and use the listed property.

Co je cílem Management Planu? Management Plan by měl být nástrojem aktivního řízení změn památky UNESCO. Hlavním

jeho smyslem je popsat a komentovat všechny souvislosti zabezpečující existenci a rozvoj

památky pro další časová období. Je žádoucí přiznat také nedostatky a naznačit směry,

způsoby a časové možnosti jejich odstranění. Plán je tvořen ve prospěch Lednicko -

valtického areálu a veškeré jeho části musí sledovat zájem o jeho uchování, regeneraci a

prezentaci. Cíle Management Planu jsou definovány tak, aby byla zajištěna ucelená ochrana a

péče o komponovanou krajinu spolu se stavebními památkami a přírodními hodnotami území.

Péče o lokalitu je definována systémem právních předpisů, jež jsou vzájemně provázány,

vzájemně se respektují a vytvářejí podmínky pro uchování všech funkcí a hodnot.

What is the aim of a Management Plan?

Management Plan should be a tool for active management of a UNESCO World Heritage

Site. Its primary purpose is to describe and comment the complex contextual requirements

safeguarding the existence and development of the property in the future. It is advisable that it

acknowledges possible deficiencies and outlines ways and time allowance for their removal.

The Plan is designed to benefit the Lednice-Valtice Cultural Landscape, World Heritage Site,

and all its parts must strive to protect, conserve and present the property. The objectives of

the Management Plan are defined in a way which ensures a complex protection and

management of the cultural landscape, along with its architectural and natural monuments.

The management of the site is defined by a system of legal regulations which are

interconnected, respect each other and create conditions for preservation of the site’s

functions and values in their complexity.

5

Předkládaná I. fáze aktualizovaného Management Planu 2012 zahajuje širší multidisciplinární

práci na koncepci řízení Lednicko – valtického areálu, památky světového dědictví. Toto

řízení musí zaručit, aby v současnosti ani budoucnosti nebyla oslabena mimořádná

univerzální hodnota památky a ta mohla být v adekvátním stavu předána dalším generacím.

The presented Stage I of the updated Management Plan 2012 launches wider multi-

disciplinary work on management of the Lednice-Valtice Cultural Landscape, World Heritage

Site. The management system must ensure effective protection of the outstanding universal

value of the site for present and future generations.

Druhá fáze aktualizace Management Planu bude zahájena v roce 2013 – jako fáze

implementační (prováděcí). Management Plan bude rozpracován do souboru projektů a akcí,

které se stanou součástí aktualizovaného Akčního plánu na období 2013-2015.

Stage II of updating the Management Plan will be launched in 2013 as an implementation

stage. The Management Plan will be developed into a series of projects and events which will

become part of the updated Action Plan for 2013 – 2015.

6

Poděkování

Kolektiv zpracovatelů Management Planu děkuje Ministerstvu kultury České republiky za

podporu a příspěvek k realizaci tohoto dokumentu.

Poděkování za podporu a cenné rady patří i Národnímu památkovému ústavu, ústřednímu

pracovišti v Praze a územnímu odbornému pracovišti v Brně.

Velký dík patří rovněž všem, kteří se svou aktivní spoluprácí podíleli na vzniku I. fáze

aktualizace Management Planu – zástupcům měst a obcí na území LVA, pracovníkům Lesů

České Republiky s.p., pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO

Pálava a KS Brno a odborníkům Mendelovy univerzity v Brně.

7

Obsah Management Planu LVA Úvodem, cíle a potřebnost zpracování Management Planu. ............................... 2

Resumé ............................................................................................................................. 4

Poděkování ...................................................................................................................... 6

A. Obecná charakteristika statku a Management Planu ........... 11 1. Základní informace o hodnotách statku. .................................................... 11 1.1. Název statku. ........................................................................................................ 11

1.2. Mimořádná universální hodnota (outstanding universal value – OUV) .............. 11

1.3. Kritéria přiznání mimořádné univerzální hodnoty. .............................................. 12

1.4. Další hodnoty statku. ............................................................................................ 14

1.4.1. Hodnoty kulturní krajiny .................................................................................. 14

1.4.2. Ekonomické hodnoty krajiny ............................................................................ 16

1.5. Informace o autenticitě a integritě. ....................................................................... 20

1.6. Indikátory sledování hodnoty a stability OUV. ................................................... 20

2. Cíle Management Planu ................................................................................. 22

2. Cíle Management Planu ................................................................................. 22 2.1. Základní cíle Management Planu ......................................................................... 22

2.2. Konkrétní cíle aktualizovaného Management Planu ............................................ 22

2.3. Obecné principy naplňování Management Planu. ................................................ 22

2.4. Status a časová platnost Management Planu ........................................................ 22

B. Analytická část Management Planu ................................................. 24 1. Administrativní, technické informace o statku, identifikace ................ 24 1.1. Administrativní příslušnost statku ........................................................................ 24

1.1.1. Stát. ................................................................................................................... 24

1.1.2. Kraj. .................................................................................................................. 24

1.1.3. Obce s rozšířenou působností. ......................................................................... 24

1.1.4. Katastrální území. ........................................................................................... 24

1.2 Identifikace polohy a geografické souřadnice. ..................................................... 25

1.3. Plocha statku. ....................................................................................................... 25

1.4. Hranice jádrového území a nárazníkové zóny. .................................................... 25

2. Odborné popisné údaje o statku ....................................................................... 26 2.1. Kulturně - historický vývoj území. ...................................................................... 26

2.2. Kulturní památky. ................................................................................................. 27

2.2.1 Kulturní památky v katastru obce Lednice ....................................................... 28

2.2.2 Kulturní památky v katastru města Valtice ...................................................... 31

2.2.3 Kulturní památky v katastru obce Hlohovec .................................................... 34

2.2.4 Kulturní památky v katastru obce Charvátská Nová Ves ................................. 34

2.2.5 Kulturní památky v katastru města Podivín ..................................................... 35

2.2.6 Kulturní památky v katastru města Břeclav ..................................................... 35

2.2.7. Ostatní stavby ovlivňující vzhled LVA – mimo areál. ...................................... 35

2.2.8. Drobné stavby v LVA. ....................................................................................... 36

2.2.9. Zaniklé stavby. .................................................................................................. 36

2.2.10. Zanikající technické prvky. ........................................................................... 36

2.3. Komponovaná krajina. ......................................................................................... 36

2.3.1. Kompoziční centra v areálu. ............................................................................ 37

2.3.2. Kompoziční prvky – aleje, linie, průseky a cesty: ............................................ 38

2.3.3. Pohledové linie, utvářené průhledy, nadhledy a panoramata, hlavní průhledy a

pohledy (neúplný seznam) ................................................................................................ 38

8

2.4. Obce a města ........................................................................................................ 40

2.5. Krajinný ráz .......................................................................................................... 41

2.5.1 Niva řeky .......................................................................................................... 41

2.5.2. Říční plošiny a terasy ....................................................................................... 41

2.5.3 Pahorkatina ...................................................................................................... 42

2.6. Přírodní charakteristika území.............................................................................. 42

2.6.1. Geomorfologie .................................................................................................. 42

2.6.2 Geologie ........................................................................................................... 43

2.6.3 Hydrologie ........................................................................................................ 43

2.6.4 Pedologie .......................................................................................................... 44

2.6.5 Biota ................................................................................................................. 44

2.7. Hodnocení širších krajinných vztahů ................................................................... 45

2.8. Infrastruktura a antropogenní prvky ..................................................................... 45

2.8.1 Linie dopravní infrastruktury ........................................................................... 45

2.8.2 Linie a objekty technické infrastruktury ........................................................... 46

3. Současný stav památky a rizikové faktory. ................................................... 47 3.1. Fyzický stav dochování. ....................................................................................... 47

3.1.1. Stavební památky. ............................................................................................. 47

3.1.2. Komponovaná krajina. ..................................................................................... 48

3.2. Současný stav využívání statku – stanovení hlavních problémů a střetů. ............ 49

3.2.1. Hlavní problematika vyplývající z profesních střetů z hlediska zachování

statku OUV jako kulturního dědictví. ............................................................................... 49

3.2.2. Seznam negativních faktorů působících na jednotlivé lokality ........................ 50

3.3. Seznam dalších možných negativních faktorů – všeobecné. ............................... 53

3.4. Výrazné profesní střety v průběhu platnosti Management Planu z roku 2007. ... 54

4. Právní rámec. Správa území a spolupracující subjekty. ............................ 54 4.1. Významné legislativní nástroje a ustanovení v LVA ........................................... 54

4.1.1 Určující ustanovení z hlediska ochrany hodnot kulturní krajiny LVA ............. 54

4.1.2. Přehled nejvýznamnějších právních předpisů z pohledu zachování hodnot

kulturní krajiny LVA ......................................................................................................... 55

4.1.3. Mezinárodní úmluvy ......................................................................................... 56

4.1.4 Významná ustanovení v památkové péči v legislativě České republiky ........... 56

4.1.5 Významná ustanovení v ochraně přírody a krajiny v legislativě České republiky

57

4.2. Správa území LVA .............................................................................................. 57

4.2.1. Historie správy v LVA ...................................................................................... 57

4.2.2. Správa LVA v současnosti ................................................................................ 58

4.3. Obce a města LVA ............................................................................................... 59

4.3.1 Obec Lednice .................................................................................................... 59

4.3.2. Město Valtice .................................................................................................... 59

4.3.3 Obec Hlohovec ................................................................................................. 59

4.3.4 Ostatní obce a města LVA ................................................................................ 60

4.4. Ustanovení odborných skupin a institutů pro řízení a koordinaci zájmů v LVA . 60

4.4.1. Sdružení obcí regionu LVA (od r.2005 DSO LVA) .......................................... 60

4.4.2. DSO Mikulovsko ............................................................................................... 60

4.4.3. Mezioborová pracovní skupina pro LVA (MOPS) ........................................... 61

4.5. Památková péče v LVA ........................................................................................ 61

4.5.1. Strategické cíle památkové péče............................................................................. 62

4.5.2. Výkon státní památkové péče. ................................................................................ 63

4.6. Ochrana přírody a krajiny v LVA ........................................................................ 63

9

4.6.1. Cíle ochrany přírody ....................................................................................... 63

4.6.2. Orgány ochrany přírody na území LVA. ......................................................... 64

4.7. Hospodářské a jiné činnosti v LVA ..................................................................... 69

4.8. Vlastnictví v území LVA ..................................................................................... 73

4.9. Zhodnocení účinnosti právního rámce z hlediska OUV. ..................................... 74

5. Dokumenty zajišťující uchování a péči o nominovaný statek. ................ 75 5.1. Současný stav územně plánovací dokumentace. .................................................. 75

5.1.1. Územní plánování ............................................................................................. 75

5.1.2. Další plánovací podklady ................................................................................. 76

5.2. Současná připravenost obnovy či regenerace statku. ........................................... 77

5.3. Analýza existujících koncepcí z hlediska cestovního ruchu a jejich rámec. ........ 78

5.4. Analýza existujících koncepcí a dokumentů z hlediska dopravy v pohybu a klidu.

78

5.5. Analýza existujících rezerv rozvojových a investičních tlaků a trendů. .............. 79

5.6. Analýza významnějších akcí technické infrastruktury. ........................................ 80

5.7. Analýza demografické situace obcí a trendů, včetně vzdělanostní struktury. ..... 80

5.8. Analýza ochrany životního prostředí. .................................................................. 80

5.9. Analýza kulturního života a kulturní infrastruktury. ............................................ 81

6. Aspekty služeb pro návštěvníky a prezentace hodnot .............................................. 82

6.1. Cestovní ruch v LVA. .......................................................................................... 82

6.1.1. Koordinace a plánování cestovního ruchu v LVA ............................................ 82

6.1.2. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v LVA ............................................. 83

6.2. Analýza dostupnosti statku pro návštěvníky. ....................................................... 84 6.3. Analýza základních existujících služeb pro návštěvníky. .................................... 84

6.3.1. Ubytování ......................................................................................................... 85

6.3.2. Stravování ......................................................................................................... 85

6.3.3. Turistické informace ......................................................................................... 85

6.3.4. Možnost lékařského ošetření. ........................................................................... 85

6.4. Analýza dalších rozvojových potenciálů statku a jeho okolí. .............................. 85

6.4.1. Možný rozvoj lázeňství. .................................................................................... 85

6.4.2. Možný rozvoj cykloturistiky a jezdecké turistiky. ............................................. 86

6.4.3. Možný rozvoj specifických turistických zájmových aktivit. .............................. 86

6.5. Analýza počtu návštěvníků. ................................................................................. 86

6.6. Analýza stavu odbornosti personálu a zapojených subjektů z odborné i výkonné

složky památkové péče. ................................................................................................... 87

6.7. Analýza stavu prezentace a spolupráce s veřejností. ........................................... 87

7. Analýza financování. ...................................................................................... 87 7.1. Přehled dostupných dotačních programů souvisejících se zachováním statku

OUV. 87

7.1.1. Z resortu Ministerstva kultury ČR. ................................................................... 87

7.1.2. Z resortu Ministerstva životního prostředí ČR. ............................................... 88

7.1.3. Z resortu Ministerstva zemědělství ČR ............................................................. 89

7.1.4. Z resortu Ministerstva pro místní rozvoj .......................................................... 89

7.1.5. Jihomoravský kraj – Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod .......... 89

7.2. Přehled hlavních investic do statku LVA – objekty ve správě NPÚ.................... 90

7.3. Přehled hlavních investičních činností v LVA vztažených k jednotlivým

dotačním titulům. ............................................................................................................. 90

7.3.1. Akce financované z fondů EU (ukončené, zahájené a připravované)- s přímou

vazbou na statek OUV ...................................................................................................... 90

10

7.3.2. Akce financované z fondů EU (ukončené, zahájené a připravované)- bez přímé

vazby na statek OUV ........................................................................................................ 91

7.3.3. Program Podpora pro památky UNESCO. ...................................................... 92

7.3.4. Program Záchrana architektonického dědictví. .............................................. 92

7.3.5. Havarijní program. .......................................................................................... 92

7.3.6. Program restaurování movitých kulturních památek. ..................................... 92

7.4. Komentář k financování statku LVA. .................................................................. 92

C. Stručná SWOT analýza ............................................................................ 94 1. Profesní zájmy .................................................................................................. 94 1.1. Krajinné úpravy .................................................................................................... 94

1.2. Druhová ochrana, ochrana biotopů ...................................................................... 95

1.3. Památková péče .................................................................................................... 95

2. Cestovní ruch .................................................................................................... 96 2.1 Welness, lázeňství, kongresová turistika .............................................................. 96

2.2. „Letní“ turistika – hlavní sezóna .......................................................................... 97

2.3. Víkendová turistika .............................................................................................. 98

2.4. Jednodenní výletní turistika ................................................................................. 98

D. Návrhová část. ................................................................................................ 99 1. Východiska řešení. .............................................................................................. 99

2. Nutná operativní opatření směřující ke stabilizaci a zlepšování stavu

statku. .............................................................................................................................. 99 2.1. Operativní opatření v oblasti ochrany a řízení statku ........................................... 99

2.2. Operativní opatření v oblasti konzervace a obnovy statku .................................. 99

2.3. Operativní opatření pro snížení rizik a předcházení poškození statku ............... 100

2.4. Operativní opatření v majetkoprávní oblasti ...................................................... 100

2.5. Operativní opatření v oblasti optimálního využívání statku .............................. 100

2.6. Potřebné projekty v oblasti prezentace a interpretace hodnot statku. Potřebné

projekty v oblasti vzdělávání personálu a veřejnosti ..................................................... 100

2.7. Operativní opatření v oblasti dostupnosti statku a dopravních vazeb ................ 100

2.8. Monitoring statku z hlediska uchování OUV ..................................................... 101

2.9. Potřebné odborné a vědecko-výzkumné práce ................................................... 101

2.10. Akční plán. ..................................................................................................... 102

2.10.1. Stav plnění Akčního plánu z roku 2007 ......................................................... 102

2.10.2. Návrh akčního plánu pro roky 2013 – 2015 (2018) ................................... 111

3. Postup a způsob realizace Management Planu. ..................................... 115 3.1. Časový horizont Management Planu. ................................................................. 115

3.2. Koordinační skupina světové památky. ............................................................. 115

3.2.1. Site Manager .................................................................................................. 115

3.2.2. Steering Group ............................................................................................... 116

3.3. Základní rozpočet pro naplňování plánu. ........................................................... 117

4. Periodická kontrola a způsob hodnocení Management Planu................ 117 4.1. Kontrola naplňování Management Planu. .......................................................... 117

4.2. Aktualizace Management Planu. ........................................................................ 117

Použitá literatura ........................................................................................................ 119

Seznam použitých zkratek ....................................................................................... 121

Zpracovatel Management Planu – kontaktní informace. ................................. 122

11

A. Obecná charakteristika statku a Management Planu

1. Základní informace o hodnotách statku.

1.1. Název statku.

Lednicko – valtický areál (CZ)

Lednice – Valtice cultural landscape (EN)

1.2. Mimořádná universální hodnota (outstanding universal value – OUV)

Rozpoznání hodnot je prvotním předpokladem jakékoli cílevědomé činnosti v péči o

krajinu. Vymezením hodnot stanovujeme zároveň limity možných úprav a změn. Změny jsou

možné potud, pokud nebudou na úkor poznaných hodnot. Rozpoznání a pojmenování

kulturních hodnot krajiny je klíčovým předpokladem k jejich zachování a péči.

V roce 1972 přijaly členské země UNESCO Úmluvu o ochraně světového kulturního

a přírodního dědictví, která doplňuje legislativní úpravu péče o kulturní a přírodní památky

jednotlivých zemí a která směřuje k identifikaci, ochraně, obnově a prezentaci

nejvýznamnějších světových památek. Úmluva o ochraně světového dědictví je podle sdělení

federálního ministerstva zahraničí ČSFR č.159/1991 Sb., a v souladu s článkem 10 Ústavy

České republiky, součástí našeho právního řádu. Lednicko-valtický areál byl zapsán

na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví dne 7. prosince 1996 pod

identifikačním číslem C 763. Název památky světového dědictví podle nominační

dokumentace je Lednice – Valtice kulturní krajina.

V roce 1992 Výbor světového dědictví rozhodl uznat kulturní krajinu jako podkategorii

kulturních míst. Aby mohlo být místo zařazeno na Seznam památek světového dědictví, musí

splňovat minimálně jedno ze šesti kritérií, stanovených v Operačních směrnicích pro

implementaci Úmluvy o světovém dědictví (Operational Guidelines for Implementation of

World Heritage Convention). Zápisem Lednicko-valtického areálu na Seznam bylo přiznáno,

že místo splňuje hned několik z výše uvedených kritérii. Lednicko-valtický areál odpovídá

kritériím Operačních směrnic UNESCO ve smyslu odstavce a), části I., II., IV.:

I. kulturní krajina reprezentuje mistrovské dílo lidského kreativního genia

II. představuje významnou výměnu lidských hodnot, v průběhu času a v rámci kulturního

místa na světě, v rozvoji v architektuře a technologiích, monumentálním umění,

urbanismu a krajinnému designu

IV. je výjimečným příkladem typu budov, architektonických a technologických souborů

nebo krajiny, který dokládá významnou etapu v historii lidstva.

odstavec b), části I., II.

Lednicko-valtický areál splňuje i další požadovaná kritéria, kterými jsou:

I. prokazatelná autenticita doložená dochovanou dokumentací

II. adekvátní legislativní ochrana a plánovací nástroje na národní i místní úrovni

12

1.3. Kritéria přiznání mimořádné univerzální hodnoty.

V následující části Management plánu jsou popsány kvality mezinárodního (světového)

významu Lednicko-valtického areálu, které jsou vyjádřením „výjimečné světové hodnoty“

místa.

Kriterium I

Mistrovské dílo lidského kreativního genia

Kulturní krajina mezi Lednicí a Valticemi představuje jedinečný umělecký výkon, který

vznikl záměrnou krajinářskou činností zejména v období baroka a romantismu v součinnosti

se zahradními, krajinářskými a stavebními architekty (J. B. Fischer von Erlach, D. Martinelli,

F. Caratti, G. G. Tencalla, G. Carlone, J. Hardmuth, J. Kornhäusel, F. Engel, J. Poppelack., B.

Petri). Této umělecké činnosti předcházela kontinuální kultivační činnost člověka v krajině,

výrazná zejména v době renesance, baroka a na přelomu 18. a 19. století. Kvalitou, rozsahem

a měřítkem je Lednicko-valtický areál nejvýznamnějším krajinářským dílem v České

republice a je ojedinělý ve světovém měřítku. Krajina byla několik století kontinuálně

ovlivňována rodem knížat z Liechtensteinu, kteří se v jednotlivých etapách stali hlavními

iniciátory a tvůrci změn v krajině dodnes zachovanými a záměrně ochraňovanými.

Krajina má zachovaný organizační řád, jehož základ tvoří výrazná barokní hvězdice

dopravních os vedená z Valtic, podepřená oboustrannými alejemi, a příční osou Lednických

rybníků z 15. století. V krajině je jednoznačně vymezený prostor pro lesy a honitby (Horní les

a Boří les), zemědělské kultury – vinohrady, sady a pole, louky, a parkové prostory kolem

zámků a saletů, určené pro společenský život.

Krajina je záměrně komponována, kompozice krajiny je založena na principu sentimentální

a zejména pozdější romantické stafážní zahrady po vzoru anglické krajinářské školy (C.

Brown, W. Repton, kníže Pückler), s cílem dokumentovat úroveň hospodářství a osvícenost

knížat z Liechtensteina. Areál je prokazatelně spojen s osvícenstvím, myšlenkovým proudem

pro Evropu velmi významným. Struktura krajiny zřetelně ilustruje ideál osvícenství, podle

něhož jsou racionálně uspořádány jak ekonomické, tak estetické požadavky na krajinu.

Dochovaná fáze areálu představuje jeden z nejrozsáhlejších evropských dokladů o spojení

krajiny s architekturou, vzešlého z idejí osvícenství, pantheismu a klasicistního romantismu.

Spojení kultivované přírody s architekturou patří k nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším

tvůrčím počinům v kontextu evropského a světového zahradního umění. Tvoří je soubor

empirových a romantických zámečků, chrámů a pavilonů z 1. čtvrtiny 19. století,

akcentujících na ploše 185 km² přírodní prostory se skutečným „geniem loci“. Prostorové

rozvržení, měřítko a architektonické kvality staveb, jejich vzájemné vztahy v komponované

krajině vytvářejí celek ve světovém měřítku jen obtížně srovnatelný. Zatímco na evropském

kontinentu jsou parkové klasicistní a romantické stavby většinou jen aplikací drobných

pavilonů, představují lednicko-valtické stavby soubor náročně řešených loveckých zámků

a zámečků, jejichž obytná a společenská funkce je často dobově podřízena roli dominantní

krajinné stafáže. Většina staveb, promyšleně rozmístěných v areálu, přiznává svou základní

společenskou funkci a má vysokou architektonickou kvalitu bez kopírování dobových vzorů.

Zvláště působivé je prostorové začlenění staveb do komponované krajiny.

Hlavními prostory, určujícími charakter kulturní krajiny mezi Lednicí a Valticemi, jsou

krajinářské parky u zámků v Lednici a ve Valticích a parkově upravené plochy kolem

Lednických rybníků a saletů v krajině. Celý krajinný prostor dotvářejí a propojují linie ve

formě alejí, kompozičních os a průhledů. V kompozicích hraje dominantní roli vegetace.

Z hlediska dendrologického mají významný podíl v zastoupení druhů dřeviny introdukované.

Významnou roli v celkové kompozici krajiny hraje lužní krajina s komplexy lesů, nivními

loukami a solitérními duby v průhledech a v romanticky utvářené krajinné scenerii.

13

Jedinečná je architektura obou zámeckých souborů v Lednici i ve Valticích, která je dokladem

kontinuity stavebních slohů a umu jejich tvůrců. Součást areálu lednického zámku tvoří

komplex barokních stájí, novogoticky přestavěný zámek s kostelem a unikátní klasicistní

palmový skleník. Valtický zámek je příkladem barokního šlechtického sídla, které vzniklo

na středověkých základech. Součástí komplexu jsou španělské stáje, kočárovna a barokní

divadlo z 18. století

Kriterium II

Památka představuje významnou výměnu lidských hodnot, v průběhu času a v rámci

kulturního místa na světě, v rozvoji v architektuře a technologiích, monumentálním umění,

urbanismu a krajinnému designu.

Ve vývoji krajinné tvorby patří Lednicko-valtický areál k nejvzácnějším evropským

příkladům kontinuálně rostlé kultivované krajiny, ve střední Evropě srovnatelné především

s obdobně komponovanou krajinou anhaltského vévodství mezi Desavou a Wörlitz a

s krajinou braniborskou v okolí Postupimi, která však byla narušena rozvojem berlínské

velkoměstské aglomerace.

Lednicko-valtický areál měl a má vliv na krajinářství podunajského prostoru. Členové

liechtensteinského rodu ovlivnili krajinářské úpravy v okolí Brna, na střední Moravě,

v jižních Čechách a v okolí Vídně. Absolventi Zahradnické fakulty MZLU, která sídlí

v Lednici na Moravě a je zde tradicí pokračujícího zahradnického školství, ovlivňují tvorbu

zahrad v České a Slovenské republice a v jiných zemích.

Kriterium IV

Výjimečný příklad typu budov, architektonických a technologických souborů nebo krajiny,

který dokládá významnou etapu v historii lidstva

V průběhu staletí vznikl pozoruhodný urbanistický celek, který v sobě sloučil estetické prvky

uměle vytvářené krajiny s přirozenou krajinou zemědělskou, to vše doplněno o architekturu

šlechty a bohatých měšťanů i architekturu staveb církevních, vesnických a hospodářských.

Vztahy v krajině jsou harmonické. Jsou podmíněny dlouhodobým zemědělským využíváním

krajiny, kdy dochází k souladu hospodářské činnosti a přírodního prostředí s krajinářskými

úpravami ve volné krajině.

Lednicko-valtický areál je výjimečnou ukázkou, ilustrující urbanismus malého města Valtice,

které bylo vybudované na středověkém půdorysu s dominující architekturou v barokním

slohu, a urbanismu obce Lednice, jejíž centrum bylo nově vybudováno na konci 19. století

v duchu dobové architektury. Zapojení obou urbanistických struktur do rozsáhlého krajinného

plánu je jedinečné.

Valtice byly od poloviny 16. století centrem majetkových držav Liechtensteinů na pomezí

Moravy a Dolních Rakous a organizačním centrem celého areálu. Lednice byla letním sídlem

knížete.

Oba celky se uplatňovaly jako dvě ohniska nejvyšších krajinných a uměleckých hodnot

v areálu.

Mezi prvořadé technické památky, které rovněž patří k nejvýznamnějším architektonickým

dílům v Lednicko-valtickém areálu, patří barokní stáje v Lednici a ve Valticích a empírové

chlévy v Novém dvoře, vinný Křížový sklep ve Valticích a litinový skleník v Lednici.

14

1.4. Další hodnoty statku.

1.4.1. Hodnoty kulturní krajiny

1.4.1.1. Přírodní hodnoty

Lednicko-valtický areál je místem, kde byly přírodní podmínky člověkem po dlouhá staletí

citlivě vnímány, respektovány a využívány takovým způsobem, který umožnil zachování

rozmanitosti přírody a její rozvinutí do takové míry, že v některých aspektech areál dosahuje

výjimečnosti překračující rámec České republiky. Tato skutečnost se promítla i do početných

legislativních ustanovení v území, která chrání společenstva i jednotlivé druhy rostlin

a živočichů. V území LVA se nachází několik zvláště chráněných území, významných

z hlediska národního i mezinárodního.

1.4.1.2. Kulturní hodnoty

1.4.1.2.1. Kulturně – historické hodnoty

Území Lednicko-valtického areálu patří k nejstarším člověkem osídleným místům na Moravě.

Stopy nejstarších lidských sídel se v této oblasti dochovaly v nivě řeky Dyje. Racionalita

renesance položila základ účelného využívání zdejší krajiny, barokní sloh se projevil

v organizaci krajiny a architektuře města Valtic. Období baroka krajinu na některých místech

komplexně nebo částečně přetvořilo. Prostory barokní krajiny byly provázány síti vizuálních a

ideových vztahů. Osvícenství přináší nové myšlenky, jejichž vliv se odráží ve zdokonaleném

ekonomickém využívání krajiny a v přiznání nové krajinotvorné role zemědělství.

Romantismus objevil krásu a malebnost zdejší přírody a povýšil ji uměleckými prostředky.

V nejnižších polohách lužních lesů a navazující krajiny se zachovala svědectví pravěkých

a středověkých kultur. Záměrná kultivace a tvorba slohové parkové krajiny zde uchovala

kultivační vrstvy od krajiny pozdně gotické až po vrcholné úpravy barokně klasicistní

a romantické.

1.4.1.2.2. Estetické hodnoty

Lednicko-valtický areál je místem s dochovanými estetickými hodnotami, které jsou utvářeny

přírodním, ekonomickým a kulturně-historickým vlivem v území. Estetická hodnota je

klíčovým pojmem pro hodnocení krajinného rázu LVA. Krajina LVA se vyznačuje

přetrvávající harmonií mezi činností člověka a jeho respektem k přírodním, kulturním

a historickým hodnotám. V Lednicko-valtickém areálu platí, že estetická hodnota krajiny je

zdánlivě neviditelným principem organizace a zviditelněním funkcí praktických.

1.4.1.2.3. Duchovní hodnoty

Vliv na kulturní povědomí lidu ve zdejší oblasti měla cyrilometodějská mise. Rozhodující

stopu na utváření krajiny LVA a architekturu měst však zanechalo období baroka.

Monumentální barokní architekturu vrcholného období představují hlavně církevní stavby.

Po třicetileté válce rod Liechtensteinů podporoval katolickou církev, stavěl kostely a povolal

řád Milosrdných bratří, který kromě víry šířil i osvětu a vzdělanost. Krajinu zdobí boží muka,

kaple, kostely a křížky. Katolická víra se silně promítla do životů zdejších lidí, do jejich

kultury a tradic, spojených s každodenním životem.

Území dnešního LVA se nacházelo na moravsko – rakouském pomezí, kudy procházela

zemská hranice a mnohé staré obchodní stezky. Setkávali a mísili se zde lidé, kultury a vlivy

15

ze všech koutů Evropy. Místní obyvatelé se tak potkávali a prolínali s odlišnými národnostmi

a byli ovlivňováni německým, židovským a balkánským vlivem. Otevřenost a pohostinnost

jsou vlastnosti charakteristické pro zdejší obyvatelstvo.

Rod Liechtensteinů, jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších rodů v rakouské monarchii

a také v moravských a českých zemích, zval na svá panství nejlepší umělce a odborníky doby.

1.4.1.2.3. Tradice

Významné místo v každodenním životě mají tradice, folklór a lidová kultura. Blízkost hranice

se Slovenskem a fakt, že český a slovenský národ po dlouhou dobu utvářely společný stát,

znamená prolínání obou národů a jejich kultur. Vlna chorvatského osídlení začátkem 16.

století podnítila vznik obcí Hlohovce a Charvatské Nové Vsi a ovlivnila život obyvatel

i v nedaleké Lednici. Oblast, ve které se nachází i Lednicko-valtický areál je národopisně

velmi zajímavá, neboť se zde navzájem prolínaly kulturní prvky německé, moravské

a chorvatské. Tato oblast je však z pohledu zachování tradic nejméně zachovalá. Poválečný

odsun Němců a Chorvatů a následné a nové osídlení z Hodonínska, Břeclavska, Hustopečska

ale i z Valašska, Slovenska a Čech znamenaly, že nepatrné zbytky domácího obyvatelstva

nemohly svou kulturu udržet živou. Celá tato oblast byla a v současnosti je převážně

zemědělskou. Její obyvatelé byli úzce spjati se zemědělstvím a přírodou. Tento vztah se

projevoval v různých formách kulturního života obyvatelstva. Jen v některých místech

Lednicko-valtického areálu jsou ještě dnes udržovány tradice spojené s církevními svátky

(hody), lidové obyčeje, nářečové prvky a folklorní tradice. Jejich zásluhou se místy dochovaly

tradiční obřadné tance, které jsou však víc charakteristické pro sousední oblast Podluží

a Moravské Slovácko. (Podlužácký „verbuňk“ byl zapsán v roce 2005 na Seznam

nehmotných památek světového kulturního dědictví UNESCO).

1.4.1.2.4. Vzdělávací hodnoty

Zemědělství a zahradnictví jsou tradičními činnostmi v LVA i z pohledu vzdělávání. Tradice

zahradnického školství navazuje na poznatky získané dlouhodobou záměrnou kultivací

krajiny, která byla „výkladní skříní“ hospodářských úspěchů svých správců, knížat

z Liechtensteinu. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Lednici navazuje na činnost

Vyšší ovocnicko-zahradnické školy v Lednici na Moravě, zřízené v roce 1895. Střední

vinařská škola ve Valticích pokračuje v tradici Rolnicko-vinařské školy ve Valticích, založené

v roce 1872 ve Valticích, kde je dnes také Střední odborné učiliště vinařské. Uznávaným

centrem přírodních věd se stal řád Milosrdných bratří ve Valticích, který zde sídlil od roku

1605. Dokladem významnosti tohoto řádu pro pokrok v přírodních vědách a zahradnictví byly

práce opata Norberta Adamuse Boccia, hlavně herbář z roku 1776, považovaný za nejstarší

v Evropě, a kniha „Liber Regni Vegetabilis“ (Kniha království rostlin), která obsahuje více

jak 2 700 vyobrazení původních druhů i kultivarů rostlin ve 14 svazcích, dokončená v roce

1804 (Boccius na ní pracoval více než 40 let). V návaznosti na jeho poznatky byly ve

Valticích založeny první rozsáhlé sbírky živých rostlin v tzv. „Seminarium oeconomicum“,

které sloužily k výuce a výchově panských zahradníků a lze je považovat za počátky

odborného školství v LVA. Tradiční je také výzkumná činnost, spojená především se jménem

J. Gregora Mendela (vědecko-výzkumné pracoviště Mendeleum, první svého druhu ve střední

a východní Evropě, založené v roce 1913), první biologická stanice na Moravě, Zemědělské

muzeum a množství jiných výzkumných aktivit.

Absolventi škol v Lednici a Valticích zpětně svou odbornou činností působí na stav a další

vývoj kulturní krajiny LVA. Vliv na udržování a rozvoj vinohradnictví a vinařství v LVA a

v širokém okolí mají Národní vinařské centrum a Národní salon vín České republiky, které se

nacházejí na zámku ve Valticích. Valtice jsou také sídlem vinařského vzdělávacího spolku

Moravín – svazu moravských vinařů, který byl v roce 1964 založen na Vinařském ústavu

16

VŠZ v Lednici na Moravě a ve Valticích sídlí i Vinařské akademie. Ve Valticích působí

Střední vinařská škola a Střední vinařské učiliště.

Lednicko-valtický areál ovlivňuje výchovu odborníků zahradního umění, kteří mají vliv

na další památky zahradního umění u nás i za hranicemi. Mendelova univerzita v Brně, její

Zahradnická fakulta v Lednici, se metodicky podílí na odborném usměrňování ochrany

a utváření komponované krajiny. Podrobná znalost problematiky kulturní krajiny v širším

kontextu umožňuje pozitivní ovlivňování areálu. Výsledkem mnoha výzkumných

a vědeckých prací jsou studie, které jsou využitelné jako podklady pro další poznání, ochranu

a usměrňování pozitivního vývoje Lednicko-valtického areálu.

Biosferická rezervace Dolní Morava a obecně prospěšná společnost (o. p. s.) téhož jména

svými aktivitami naplňuje zásady tzv. Sevillské strategie, podporuje a naplňuje program

ekologické a kulturní spolupráce v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra (MaB), jehož

cílem je podpora rozumného využívání přírodních zdrojů a zavedení vyvážených vztahů mezi

člověkem a přírodou. Jednou ze základních funkcí BR Dolní Morava je i podpora výchovy,

vzdělávání a výzkumu souvisejících s ochranou přírody a kulturního dědictví a s udržitelným

rozvojem v území.

V LVA se nachází několik institucí, které svou činností významně přispívají k poznávání

a obecnému zlepšování informovanosti v poznání historie, tradic a způsobu života v území

v minulosti a dnes. Tato činnost je velmi významnou z hlediska zajištění, ochrany

a dlouhodobého udržení některých hodnot v LVA.

Na území LVA jsou tyto stávající naučné expozice:

Slovanský památník Pohansko – archeologická expozice z období Velké Moravy

Národní zemědělské muzeum v Praze, pobočka Valtice – výzkum, sbírky a výstavy.

Městské muzeum Valtice - archeologické nálezy, dějiny rodu Liechtensteinů, vinařství, lidová

kultura

1.4.2. Ekonomické hodnoty krajiny

Ekonomické hodnoty se mohou vztahovat i ke krajinným prvkům, které krajinu LVA utvářejí

nebo činnostem, které krajinné prvky ovlivňují. Tyto mohou být označeny jako hodnoty,

pokud jsou využívány ve smyslu principu trvalé udržitelnosti a jejich přiměřeným

ekonomickým využíváním je možné použít část výnosů k udržení hodnoty, která je jinak bez

potřebného finančního krytí ohrožena.

1.4.2.1 Zemědělství

Tradičním odvětvím, které od nejstarších dob spoluutvářelo ráz krajiny, je zemědělství,

postavené na produktivitě, jako hlavním aspektu zajištění obživy a zisku. Je nespornou

hodnotou území, že se zemědělství dodnes podílí na uchování charakteru krajiny a

na spoluvytváření ekonomických hodnot LVA.

Krajinu tvoří pole, louky, lesy, ovocné sady, vinice, zahrady, pastviny, rybníky, vodoteče, ale

i lidská sídla a dopravní infrastruktura. I když zemědělství dnes není základním ekonomickým

pilířem v území, je jedním z oborů důležitých pro další zachování podstaty kulturní krajiny

a je žádoucí je v krajině udržet. Dnes může být zemědělství zajímavé z hlediska udržování

a oživování tradičních forem (vinařství, rybářství a rybníkářství) a hledání nových způsobů

pro zhodnocení některých odvětví - ovocnictví (věda a výzkum, uchování tradičních druhů

a odrůd, ekologická a certifikovaná produkce), udržování a obnovování ekologické stability

v území (lesnictví, vodohospodářství), pěstování zeleniny (certifikované produkty

a bioprodukty), agroturistika a podobně, nebo rozvíjením nových forem využívání krajiny,

17

například pěstováním biomasy pro energetické účely (u kterých však bude nutné sledovat a

vyhodnocovat jejich vliv na krajinu LVA).

1.4.2.1.1. Polní hospodářství

Polní hospodaření je převažující zemědělskou činností v území. Orná půda v pozemkových

blocích dnes tvoří cca 40 % území LVA. Z hlediska utváření krajinného rázu území je

mimořádně významné zastoupení maloplošných kultur, které utvářejí charakteristickou

a členitou mozaiku bohatých prostorových a tvarových i funkčních forem.

1.4.2.1.2. Vinohradnictví a vinařství

Vinařství je významným tradičním odvětvím zemědělství, které má v Lednicko-valtickém

areálu dlouhou historii i perspektivu. Vinice se podílejí na utváření charakteristické struktury

zemědělské krajiny LVA, která bývá zmiňována i v souvislosti s významnými kulturními

krajinami s vinařskou tradicí v rámci UNESCO. S ohledem na přírodní podmínky se vinařství

v kulturní komponované krajině nerozvíjelo rovnoměrně. Nejproslulejší vinařskou lokalitou

Lednicko-valtického areálu jsou Valtice a okolí.

Město Valtice přijalo „epiteton ornas“ a nazývá se nyní „Valtice, hlavní město vína“.

Podnikatelskou činnost zde vyvíjí několik vinařských firem a celá řada malých vinařů.

S vinařstvím jsou spojovány typické stavby, které se podílejí na specifickém koloritu krajiny a

na tradičních činnostech, jako jsou vinné košty, vinobraní, výstavy vín a vinné trhy. Vinařská

turistika je odvětvím, které má v LVA značný potenciál. V současnosti je LVA součástí

systému vinařských stezek, které mají za cíl přitáhnout návštěvníky se zájmem o vinařství,

propagovat místní vína a místní vinařskou tradici a seznámit zájemce s tradičními kulturně

historickými hodnotami v území LVA.

1.4.2.1.3. Ovocnářství

Výsadby ovocných dřevin byly v minulosti charakteristickým znakem zdejší krajiny. Ovocné

dřeviny se objevovaly v řádcích, navazujících na záhumenky, byly vysazovány kolem cest, do

rozsáhlých sadů, nebo tvořily doplnění potravy pro zvěř v oborách. Jejich umísťování

vycházelo z dokonalé znalosti místa a potřeb rostlin, a jejich využití souviselo s potřebou

doby. Dnes jsou rozsáhlé plochy ovocných dřevin strukturou, která se z krajiny vytrácí.

1.4.2.2. Lesnictví

Lesy tvoří významnou část člověkem utvářené krajinné struktury a kompozice LVA.

Nejrozsáhlejší jsou lesní komplexy v nivě řeky Dyje (Horní les, Kančí obora) a lesy mezi

Lednicí a Valticemi (Boří les). Představují zde značně pozměněné geobiocenózy jak

v důsledku hospodářské činnosti, tak i jako výsledek dobového okrasného zahradnictví nebo

sbírek dřevin. Na území LVA lesy plní produkční, ochranné a vodohopodářské funkce. Mimo

tyto funkce mají význam z hlediska ochrany přírody a krajiny, vědy, výzkumu, vzdělávání

a rekreace.

Revitalizace

V devadesátých letech 20. století byly v Kančí oboře, Herdách a některých dalších lokalitách,

ve snaze zlepšit hydrologický režim a obnovit zaniklé biotopy, provedeny revitalizace.

V rámci revitalizací byly uskutečňovány simulace jarních povodní vodou z Novomlýnských

nádrží. Technickými opatřeními došlo ke zprůtočnění lesních kanálů a bývalých slepých

říčních ramen, a k obnově některých tůní, což způsobilo zvodnění mokřadů, lesních porostů

a luk. Následný monitoring prokázal jednoznačné zlepšení vlhkostního režimu půd a stavu

ekosystému lužního lesa.

18

1.4.2.3. Myslivost

Dlouhou tradici má v Lednicko-valtickém areálu myslivost. Největšího rozmachu dosáhla

v období baroka a později v 19. století, kdy většina romantických staveb v krajině byla

programově využívána v souvislosti s hony a lovy zvěře. Tato záliba se výrazně podílela

na utváření krajiny v Lednicko-valtickém areálu, k myslivosti byly využívány některé stavby

v LVA (Lovecký zámeček, Janohrad, Rendez-vous, Chrám Tří Grácií, Rybniční zámeček,

Pohansko, Lány, kaple sv. Huberta, částečně i Belvedere). Tato tradiční činnost byla

soustředěne především do lesních komplexů v nivě řeky Dyje a v Bořím lese. Oborní chov

zvěře se zachoval dodnes nejen v názvech některých území (Kančí obora) ale i v kdysi

liechtensteinské oboře Soutok, v nivě řeky Dyje, která dnes slouží především chovu jelení

a daňčí zvěře. I dnes se pořádají společné hony a lovy, spojené s oslavou svatého Huberta

nebo Diany, patronů myslivců a lovců.

Jezdectví bylo v minulosti spojeno hlavně s myslivostí, jízda na koni a v kočáru byla jedním

z mála dostupných dopravních prostředků v minulosti. Dnes je jezdectví atraktivní

volnočasovou aktivitou a zálibou, která má v LVA dobré předpoklady pro další rozvoj.

1.4.2.4. Vodohospodářství

Řeka Dyje je určujícím a základním časo-prostorovým fenoménem významné části území

LVA. Je základním faktorem utváření krajiny a jejího typického rázu, podstatou udržení

ekologické stability lužních lesů a bohatství biotopů v území a určujícím faktorem pro

společensko – ekonomické využití části území LVA. Vlivem regulace toku řeky Dyje došlo

k poklesu hladiny spodní vody v lužních lesích a následnému zhoršení zdravotního stavu lesů.

Tento problém byl systémově řešen v devadesátých létech minulého století, kdy byla

vybudována revitalizační soustava. Negativní dopady regulace řeky jsou však stále zřejmé a

jsou jednou z příčin pokračující degradace nivních luk a mokřadů.

1.4.2.5. Rybářství a rybníkářství

Rybářství a rybníkářství jsou dlouhodobými a tradičními činnostmi, které se významně

podílely na utváření krajiny a jejího typického rázu na území LVA. Chov ryb byl jedním

z hlavních důvodů pro založení Mikulovsko – lednické rybniční soustavy už na počátku 15.

století. Produkční rybníkářství se v současnosti orientuje na takový způsob obhospodařování

vodních ploch, který zohledňuje požadavky ochrany přírody a krajiny a respektuje také

mimoprodukční funkce rybníků. Po období intenzivního chovu ryb se postupně přechází

na chov polointenzivní a extenzivní, který v konečném pozitivním důsledku může znamenat

snížení eutrofizace vod, zvýšení její průhlednosti a pestřejší druhové složení rybí obsádky.

Území Lednicko-valtického areálu patří mezi oblíbené rybářské lokality a lov ryb je jedním

z místních fenoménů. Hydrologický systém aluviálního území dolního toku Dyje je

z ichtyologického hlediska unikátní v rámci celé ČR. Rybářství je důležitým prvkem, který

lze pozitivně zhodnotit v oblasti turistického ruchu a to i mimo hlavní letní sezónu.

1.4.2.6. Těžební činnosti

Území LVA je z pohledu nerostného bohatství a jeho potencionálního využití úzce spjato

s jeho geologickou stavbou. Zastoupeny jsou zde stavební nerostní suroviny – štěrkopísky

a cihlářské suroviny a významná ložiska energetických surovin (lignit, ropa, zemní plyn).

19

V návaznosti na tyto suroviny se v území vyskytují rovněž ložiska léčivých jodo – bromových

pramenů.

1.4.2.7. Rekreační hodnota území

Zapsání památky na Seznam památek světového dědictví UNESCO je prestižní záležitostí

a známkou kvality, která odlišuje dané území od ostatních, v důsledku čehož je cílem

zvýšeného zájmu návštěvníků domácích i zahraničních. Lednicko-valtický areál tvoří jednu

z nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství českého národa. Statut území jakožto

památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO, může sloužit jako marketingová

značka, lákající specifické typy návštěvníků, jež vyžadují speciální druhy zážitků a vyšší

standard kvality nabízených služeb. V současné době se v České republice nachází 12

památek, zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, přičemž Lednicko-valtický

areál je jedinou památkou zapsanou v kategorii kulturních krajin.

Zájem o návštěvy historických lokalit v celosvětovém měřítku neustále vzrůstá a výnosy

z kulturní turistiky tvoří v Evropě významné procento z veškerých výnosů cestovního ruchu.

Zápis LVA na Seznam památek je možné vnímat jako významný podnět pro rozvoj

cestovního ruchu.

V době, kdy zemědělství již není prioritním hospodářským odvětvím, se stává cestovní ruch

odvětvím, které může tvořit velmi významný objem prostředků pro obnovu a revitalizaci

krajiny. Je proto společensky velmi žádoucí, aby při zachování všech zásad památkové péče

a podmínek ochrany přírody a krajiny byly podporovány podnikatelské aktivity, vedoucí

k zajištění rovnoměrného rozvoje LVA tak, aby se celá oblast stala vyhledávaným cílem

cestovního ruchu.

Statut lokality, jako významné památky Světového dědictví UNESCO, může být využit jako

nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti LVA na mezinárodním turistickém trhu. LVA patří

mezi památky, o které je v ČR největší zájem. PÚ Brno ve svém materiálu Obnova památek

Lednicko-valtického areálu ve správě PÚ Brno z roku 1999, uvádí návštěvnost areálu okolo

600 000 návštěvníků ročně. Je otázkou, jestli se zvýšil zájem o jeho návštěvu v důsledku

zapsání Lednicko-valtického areálu na Seznam památek světového kulturního a přírodního

dědictví UNESCO v roce, nebo zvýšená návštěvnost LVA souvisí s růstem návštěvnosti

východoevropských zemí koncem 20. století a nárůstem cestovního ruchu obecně.

Lednicko-valtický areál, jako jedno z tradičně nejnavštěvovanějších míst České republiky, se

pravidelně objevuje mezi památkami, které jsou každoročně posuzovány v celostátním

měřítku v souvislosti s vyhodnocováním návštěvnosti a podmínek pro návštěvníky. Tato

památka patří k pěti nejoblíbenějším destinacím v České republice.

Území má předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu a turistiky. Hlavním atributem je

jedinečná harmonická kulturní krajina s unikátní kombinací přírodních, kulturně historických

a estetických hodnot a s vysokou koncentrací památek a výjimečnými přírodními lokalitami.

Zachované tradice, zvyky a obyčeje a tradiční formy hospodaření (např. vinařství) doplňují

potenciál tohoto území pro další rozvoj cestovního ruchu. Místo má dobré podmínky

k provozování turistiky, cykloturistiky, jezdectví a vodních sportů. Významným atributem

v území se může stát lázeňství. Lázně využívající nedalekých jodobromových pramenů byly

otevřeny v roce 2007 v Lednici, připravuje se výstavba vinných lázní na okraji Valtic,

historicky významné středověké sirné lázně měla v minulosti obec Sedlec. Po dobudování

potřebné infrastruktury se může Lednice stát významným kongresovým centrem.

Výhodná poloha v blízkosti hranic dvou států a snadná dostupnost poskytují příležitosti pro

další poznávání hodnot této kulturní krajiny a zajišťují ocenění jejího významu a interpretaci

jejích hodnot nejen v místním, regionálním ale i národním a světovém kontextu. Významným

faktorem je i umístění LVA nedaleko Vídně, dobrá návaznost na blízké hlavní komunikační

tahy, silniční i železniční, a blízkost letišť v Brně, v Bratislavě a ve Vídni. Krajina je

20

dostatečně prostupná, umožňuje relativně volný pohyb v prostoru. K tomu přispívá

i dostatečná místní komunikační síť a dobrá dostupnost jednotlivých památek, které jsou

využívány k turistickým aktivitám, šetrným k prostředí.

1.5. Informace o autenticitě a integritě.

Lednicko-valtický areál má dochovanou historickou i slohovou autentičnost staveb

a krajinných úprav, které byly od poloviny 19. století jako živé dílo přírody a člověka jen

pietně cizelovány. Zámecký areál v Lednici byl na přelomu 19. a 20. století rozšířen

o Michelliho formální zahradní parter a o úpravy obce Lednice. Dílčí úpravou, vyvolanou

provozními požadavky, prošlo v 80. letech minulého století zámecké nádvoří ve Valticích.

Struktura krajiny, tak jak byla známá před druhou světovou válkou, se vzhledem

k dnešnímu stavu zásadně nezměnila. Města a obce se mění pod vlivem doby, mnohokrát se

rozšiřují na úkor krajiny, ale stále si zachovaly svůj původní ráz, malebnost a charakter. Areál

je jedním z posledních příkladů zanikající Shenstonovy parkové úpravy zemědělské krajiny

zvané „ferme ornée“, která ve světě téměř zmizela pod tlakem urbanizace a zástavby

příměstské zemědělské krajiny, nebo byla funkčně změněna na rekreační a sportovní areály

1.6. Indikátory sledování hodnoty a stability OUV.

Monitorovací indikátory jsou základní částí monitorovacího a kontrolního procesu, měly by

být shromažďované a posuzované pravidelně, aby mohly být objektivně hodnoceny vývojové

trendy. Indikátory by měly být voleny tak, aby objektivně zajistily posouzení dopadu změn

a zásahů na výjimečnou světovou hodnotu LVA, světové dědictví UNESCO. Tyto jsou

v souladu se statky světového dědictví, reagují však individuálně na charakteristiku a stav

jednotlivých statků.

Monitorovací indikátory stanovené pro LVA:

stav zámku v Lednici a zámku ve Valticích a ostatních staveb – kulturních památek v komponované krajině

stav a údržba parků, parkových ploch v krajině a vodních ploch

Monitoring uskutečňuje NPÚ, územní odborné pracoviště Brno, který při provádění

monitoringu spolupracuje s některými dalšími institucemi a subjekty.

Navržené monitorovací indikátory specifické pro LVA:

sledování změn zastavěnosti krajiny a významných stavebních činností mimo intravilán obcí a měst v souvislosti s možným narušením krajinného rázu

monitoring vzrůstu/poklesu početnosti a druhové rozmanitosti rostlinných a živočišních druhů v lokalitách, ve kterých probíhaly nebo probíhají krajinné a

porostní úpravy (Lednické rybníky, zámecký park Lednice)

sledování a vyhodnocování činností ovlivňujících významně LVA (např. lázeňství a kongresová turistika, obora Obelisk, cykloturistika, jezdectví apod.)

návrh na sledování počtu návštěvníků na zámcích, saletech a určených místech v krajině

21

sledování změn hospodaření a následných dopadů na hodnoty kulturní krajiny, například v souvislosti s letněním rybníků, ukončením chovu ryb v Zámeckém

rybníku atd.

posouzení způsobu a efektivity zahrnutí místního obyvatelstva do rozhodovacích procesů v souvislosti s koordinací území LVA

V souvislosti s novými navrženými monitorovacími indikátory budou navrženy i subjekty,

odpovídající za výkon této činnosti.

Pro vyhodnocování dalších monitorovacích indikátorů budou muset být ustanoveny další

personální i finanční zdroje. Spolupráce subjektů v území je důležitým faktorem efektivního

monitoringu památky světového dědictví. Do budoucna by mohl sledovat a shromažďovat

monitorovací údaje Site Manager a ve vhodné formě zpracovávat reporty pro UNESCO

a zajistit aby se report dostal ke všem zainteresovaným.

22

2. Cíle Management Planu

2.1. Základní cíle Management Planu

Management plán LVA směřuje k potřebě chránit výjimečnou světovou hodnotu

Lednicko-valtického areálu. Snaží se o dosažení široké vize kvality, potvrzení významu

a vytvoření podmínek pro management památky světového dědictví UNESCO a jejích

opravdových a přetrvávajících hodnot. Vyjadřuje vizi, že „Světové dědictví, mezinárodní,

národní a ostatní hodnoty Lednicko-valtického areálu, památky světového kulturního

a přírodního dědictví, budou pochopeny a že ony a místo samo budou chráněny a ceněny po

všechny věky.“ Tato široká myšlenka zahrnuje ochranu a zlepšování kulturních a přírodních

hodnot krajiny, zachování udržitelného hospodaření, využití komplexního poznání

a interpretování kulturní krajiny jako zdroje poznání, vzdělávání a k podpoře místního

obyvatelstva - jeho kulturní, sociální a ekonomické vitality. Management plán LVA míří

k ubezpečení, že vize je obecně akceptovatelná a tudíž je morální povinností ji naplňovat.

2.2. Konkrétní cíle aktualizovaného Management Planu

aktualizovat popisné údaje stávajícího MP z roku 2011

vyjmenovat hlavní profesní střety na území LVA

zachytit změny na území LVA v letech 2007-2011

vytvořit podklad pro periodickou hodnotící zprávu (roční, pětiletou)

aktualizovat akční plán z roku 2007

navrhnout funkční systém Site Managera LVA ve vztahu ke státní správě a samosprávě

vytvořit rámec pro vzdělávání, výzkum a monitoring v krajině

2.3. Obecné principy naplňování Management Planu.

hledat obecně přijatelnou filosofii pro využití, ochranu a udržitelný rozvoj Lednicko-valtického areálu

vytvořit rámec pro management území

vyvinout mechanismus k rozvinutí spolupráce a motivace subjektů

identifikovat kulturní, přírodní hodnoty a ekonomický potenciál území

stanovit priority ochrany hodnot

zvýšit na všech úrovních obecné povědomí a zájem o památku UNESCO

vytvořit rámec pro vzdělávání, výzkum a monitoring v krajině

2.4. Status a časová platnost Management Planu

Management plán není statutárním dokumentem, nepředstavuje tedy žádnou závaznou

moc, ani nijak nezasahuje do odpovědnosti organizací a jednotlivců. Může ale radit,

doporučovat, informovat a podporovat vhodný management v území. Orgány státní správy a

ostatní subjekty působící v LVA by měly uznat význam památky světového dědictví jako

klíčový faktor a zohlednit jej v politikách, strategiích a plánech. Pokud bude uznaný

klíčovými organizacemi, může Management plán fungovat jako katalyzátor různých podnětů

pro dílčí managementy, územně plánovací dokumentace a být nezávaznou pomůckou pro

23

správní řízení. Uznání důležitosti role MP LVA jeho schválením například Mezioborovou

pracovní skupinou pro LVA, ve které jsou zastoupeni oboroví odborníci a zástupci státní

správy, by usnadnilo jeho využití všemi zájmovými skupinami na úrovni státní správy,

samosprávy, institucí i soukromých osob.

Časová platnost zpracovaného Management Planu je stanovena na pětileté období v

letech 2013 – 2018 s každoroční „malou“ aktualizací (zpřesněním), případně může být

sladěna s plánovacím obdobím EU.

V tomto období by mělo rovněž dojít k ustanovení správce statku (místo zaniklého

okresu Břeclav) a oficiální pozice Site Managera, v ideálním případě tak, aby 20. výročí

zápisu LVA do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (rok 2016) probíhalo již

v konsolidovaných podmínkách.

Dále pak je nezbytné ustanovení institucí státní správy a samosprávy, které jsou

kompetentní Management Plan schvalovat a iniciovat jeho doplnění a změny. V případě LVA

je problematika složitější v tom smyslu, že areál statku neleží na jednom katastru a nemůže

tedy být schvalován tak, jak je obvyklé u jiných MP v České republice, kdy je MP považován

za schválený po odsouhlasení radou či zastupitelstvem příslušného města či obce a pozice Site

Managera je obsazována zaměstnancem městského či obecního úřadu. Funkcí SM je často

pověřen starosta obce, tajemník obecního či městského úřadu nebo zvlášť pověřený

zaměstnanec.

24

B. Analytická část Management Planu

1. Administrativní, technické informace o statku, identifikace

1.1. Administrativní příslušnost statku

1.1.1. Stát.

Česká republika

1.1.2. Kraj.

Jihomoravský

1.1.3. Obce s rozšířenou působností.

Břeclav, Mikulov

1.1.4. Katastrální území.

1.1.4.1. Celá katastrální území:

Lednice 679828, Nejdek 679836, Valtice 776696, Hlohovec 639435

1.1.4.2. Části katastrálních území:

Bulhary 616168, Ladná 678872, Rakvice 739201, Přítluky 736333,

Sedlec 746789, Úvaly 776688, Charvatská Nová Ves 650684, Poštorná

726346, Podivín 723835

25

1.2 Identifikace polohy a geografické souřadnice.

Vymezení areálu souřadnicemi nejsevernějšího nejvýchodnějšího, nejjižnějšího a

nejzápadnějšího bodu

Číslo Bod S-JTSK Y S-JTSK X Souřadnice WGS S. Š. Souřadnice WGS V. D.

1 S bod 588676,227 1201595,715 48°50'20.2876"N 16°47'46.6393"E

2 V bod 579942,988 1215949,296 48°43'7.5378"N 16°56'5.3570"E

3 J bod 581646,45 1217572,824 48°42'9.5745"N 16°54'50.6470"E

4 Z bod 596871,675 1207763,897 48°46'33.6814"N 16°41'39.1651"E

1.3. Plocha statku.

Plocha areálu LVA: 143,373643 km2

Obvod hranic LVA: 81,6060 km

1.4. Hranice jádrového území a nárazníkové zóny.

Hranice jádrového území je vyznačena na mapách v Příloze č. 1. Nárazníkové zóny a

ochranná pásma nebyly vyhlášeny, jejich existence by se měla týkat spíše lokalit

vymezujících komponovanou krajinu v LVA, pohledy a průhledy a okolí stavebních a

technických památek a zámeckých parků. V k.ú. Sedlec je areál LVA částečně překryt

areálem CHKO Pálava.

26

2. Odborné popisné údaje o statku

2.1. Kulturně - historický vývoj území.

Podmínky, ve kterých se rozvíjela dnešní centra krajiny, obec Lednice a město Valtice,

nejsou v území stejnorodé. Obec Lednice a její okolí náleží k sídelnímu území, které bylo

osídlováno již od doby kamenné, zejména kvůli svým výhodným klimatickým, pedologickým

a hydrologickým podmínkám. Pravěké, raně a vrcholně středověké osídlení se soustředilo do

výhodných poloh v blízkosti vodních toků, zde především na okraj pravobřežní terasy řeky

Dyje. Dnes známé a doložené osídlení je v časovém horizontu rozloženo od paleolitu až po

vrcholně středověké období, jehož osídlení je ukryto pod povrchem dnešní obce v jejím

historickém jádru.

Osou pravěkého, středověkého, ale i současného osídlení byl tok řeky Dyje, kolem níž

se vyskytují i dnešní archeologická naleziště. Ve vymezené oblasti Lednicko-valtického

areálu se výrazně kumuluje pravěké i časně středověké osídlení na pravobřežní terase Dyje od

Bulhar až po Břeclav. Zastoupení kultur a vývojových etap je zde reprezentativním průřezem

pravěkých až raně středověkých dějin Moravy. Nejvýznačnějšími archeologickými

památkami v kulturní krajině Lednice – Valtice jsou dvě opevněná hradiska z období prvního

slovanského státního útvaru, Velkomoravské říše, jejíž vznik je datován do 9. století. U obce

Nejdku, v nížinném lužním terénu mezi rameny Dyje, se nachází významná archeologická

lokalita – hradisko u Nejdku. Druhou, známější archeologickou lokalitou je Pohansko

u Břeclavi, ležící na levém břehu Dyje jižně od Břeclavi.

V tomto raném období dochází činností člověka k zásadním změnám v utváření

krajiny. Výrazné odlesňování mělo vliv na vodní poměry v nivě řeky a v konečném důsledku

znamenalo přemístění sídlišť do bezpečnějších míst. Od 10. století se spleť říčních ramen

stala přirozenou fortifikací mezi českým státem a Rakouskem. Pás močálů tvořil přírodní

zemskou hranici a zároveň dělil dvě středověká panství. Nejstarší zmínka o Lednici je z roku

1222, známá historie Valtic se datuje až do 12. století. Obě se na konci 14. století (Lednice již

v roce 1249 a v majetku rodu zůstala až do roku 1945, s krátkou přestávkou 5 let) dostala do

majetku rodu Liechtensteinů, kteří ovlivňovali kulturní a umělecký rozvoj území déle než

půltisíciletí a utvářeli specifické rysy areálu.

Počátek kultivování krajiny mezi Lednicí a Valticemi můžeme položit do období po

husitských válkách, pravděpodobně na přelom 15. století, kdy došlo ke sjednocení

majetkových držeb. V tomto období byly vybudovány rozlehlé rybníky v místech bývalých

močálů. Hraniční bariéra se v zemi s vyspělým rybníkářstvím proměnila v umělá jezera, dnes

nejpůsobivější krajinářské jádro areálu. Založením Lednických rybníků bylo započato

velkolepé krajinářské formování areálu.

V 16. století byl v Lednici vystavěn nový zámek v renesančním slohu, u kterého byly

založeny okrasné a užitkové zahrady. Valtice se staly v roce 1608 rodovým sídlem

Liechtensteinů a nedaleká Lednice jejich letní rezidencí. V 17. století pokračují práce

na zvelebování obou sídel i jejich zahrad. Na rozdíl od Valtic, městě rostlém na návrší, terénní

dispozice v Lednici umožnila rozvinout zde bohatý zahradní program, jehož součástí byly

i oranžerie, amfiteátr, míčovna, kuchyňská zahrada. Na severovýchodě navazovala na park

obora se systémem promenád, utvářených alejemi, uspořádanými do tvaru hvězdy a

s centrálním pavilonem založeným na kruhovém půdorysu, tzv. lednická Hvězda.

Období po bitvě na Bílé hoře (1620) přineslo mnoho změn politických, sociálních

i národnostních. Toto období znamenalo dovršení koncentrace majetku. Výsledkem bylo

posílení moci šlechty a úpadek drobné šlechty nejen majetkový, ale i početní a politický.

27

Právě Liechtensteinové vyšli z války významně majetkově posíleni, což jim umožnilo

rozsáhlé investice do zvelebování svých majetků a upevňování pozice na moravsko –

rakouském pomezí. Snaha vytvořit zde liechtensteinské knížectví se promítla i do organizace

krajiny. V tomto období byly budovány církevní a hospodářské stavby, rozšiřovány

a zakládány obory. Za nejvýznamnější přínos doby barokní je možné označit především

zapojení širší krajiny do architektonického konceptu. Baroko vneslo do krajiny systém a řád.

Vznikly aleje, nejkratší spojnice mezi významnými místy, které se vymezily jako výrazné

prostorotvorné linie v zemědělsky obdělávané krajině. Rozdrobené pozemky byly slučovány

v souvislé celky, které se snadněji obdělávaly, umožňovaly „hospodaření ve velkém“. Právě

toto rozšíření „velkovýroby“ na rozsáhlých panstvích poznamenalo vzhled barokní krajiny

na pomezí Dolních Rakous a Moravy. Velkostatky v rukou vládnoucího rodu měly takový

rozsah, že do svého hospodářského systému začleňovaly dokonce vesnice a města.

Koncem 17. století byl na okraji zámecké zahrady v Lednici vybudován komplex raně

barokních koníren a jízdáren. Ve Valticích byl v tomto období postaven kostel Nanebevzatí

Panny Marie a klášterní komplex Milosrdných bratří. Valtický zámek získal svou dnešní

podobu.

V průběhu 18. století byla novostavbou divadla dokončena přestavba valtického

zámku. V Lednici byla vybudována dřevěná oranžérie, zámecká zahrada byla dle Le

Notreových zásad otevřená do krajiny a byl velkoryse přestavěn zámek. Monumentální

francouzská zámecká zahrada byla dotvořena v sentimentálním duchu a francouzská partie

byla doplněna partií anglickou. V následujících létech byla lednická zahrada doplněna

souborem saletů, čerpajících z motivů antických, orientálních i středověkých. V dalších letech

se zahradní stavby dostávají mimo hranice parku do volné krajiny. Koncem 19. století tvořili

lesy významnou část krajinářských prostor, navazujících na park. Hospodaření v lesích bylo

až do konce 18. století zcela podřízeno zájmu myslivosti. V roce 1754 byl vydán „Císařský

královský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající“. P