1

LUBOMÍR KANTOR – ČIBIABOS

STOLETÍ MORAVSKÉHO JUNÁKA Přípravný materiál pro organizaci oslav sto let skautingu na

Moravě

Těžký a nepovolený začátek

Velmi důstojně jsme oslavili století vzniku našeho českého skautingu. Vzpomněli jsme, jak v začátcích druhého desetiletí dvacátého století bylo skautování v různých formách u nás rozšiřováno z Prahy všemi směry po Čechách a Moravě. S největším úspěchem se setkaly promyšlené a dobře cílené akce profesora žižkovského reálného gymnasia A. B. Svojsíka. Hnutí „Junák“ vytvářel na základě a po přeložení knihy Lorda Baden Powella a s jejím přepracováním na naše české poměry, s následným pokusným tábořením u Vorlovské myslivny. Své zkušenosti pak sděloval napsáním a vydáním nových skautských příruček. Svoji činnost v této době završil vydáním „naší skautské bible“- Základů junáctví. Ta vyšla již v roce 1912. Skauting pak popularizoval četnými přednáškami pořádanými nejen v Praze, ale po celé české zemi.

Od začátku vytváření nového výchovného hnutí usiloval Svojsík o jeho vlastenecký, národní charakter. Bylo to v době, kdy vrcholilo národní uvědomování. Není mi známo, že by náš zakladatel navazoval jakékoliv kontakty s germanofonními skauty - Pfadpfindery. Tedy skauty rakouskými či německými.

Z vynikající knihy, Kroniky čs. skautského hnutí od Bruno Břečky, se dozvídáme, že první skautský oddíl na Slovensku vznikl v Komárně až v r. 1918. Předpokládáme tedy, že při formování českého a tím i moravského skautingu nebyly uplatněny žádné vlivy zapříčiněné sousedstvím Moravy s Horním Uhrami - Slovenskem.

Dále si dovoluji doslovně citovat výše uvedenou knihu profesionálního historika. Vše co je z ní opsáno, ale i citace napsané jinými autory, budou dále vytištěny kurzívou.

V roce 1914 jednal Svojsík se zemským místodržitelem Täubrem o rozšíření činnosti spolku JUNÁK – ČESKÝ SKAUT na Moravu nebylo úspěšné a spolek nebyl za války na Moravě povolen, mělo k tomu dojít, až budou vybudovány zemské organizace. (Dopis ABS z 18.4. 1915)

Nemůže být pochyby o tom, že se nové progresivní hnutí spontánně šířilo z Prahy na všechny strany. Tedy i východním směrem na Moravu. Musíme předpokládat, že pokusů a snah o vytvoření různých skautských hnutí u nás bylo větší množství. Od začátku zde nebylo jednoty při náhledu na novou výchovnou soustavu, ale nejsilnější a nejúspěšnější byla snaha profesora Svojsíka. Doba byla zlá. V roce 1915 již probíhala druhým rokem hrůzná první světová válka. Můžeme předpokládat, že i na Moravě byli mladí lidé seznámeni s knihou Základy junáctví a ti vytvářeli první skautské skupiny. Neorganizovaně, neuměle, pokusně. Mnohdy asi i značně neúspěšně. Těžká válečná doba tomuto úsilí nepřála. Aktivisté byli povoláváni na frontu. Z té doby, okolo roku 1915, se nám na Moravě dodnes dochovalo jen několik málo dokladů o skautských aktivitách. A opět použijme citace z knihy Bruna Břečky a opíšeme doslova první zprávu o skautování na Moravě:

2

1. ledna 1915 založil v Brně knihkupecký příručí Josef Tvrdý skautskou družinu Kukaček..Měla asi 20 členů, pozdější místonáčelník Svazu pro Moravu František Hanzelka byl mezi nimi.

Činnost družiny kukaček trvala však jen několik měsíců do odchodu Josefa Tvrdého na vojnu.

18. dubna Svojsík odpověděl na dopis tehdy dvanáctiletého Ferdinanda Stopky, brněnského zájemce o skauting a věnoval mu současnou skautskou literaturu, vč. časopisu Junák.

Dalším brněnským zájemcem o skauting korespondujícím se Svojsíkem byl patnáctiletý Václav Černý, pozdější známý br. Umkvaj, sborový vůdce 1. sboru v Brně a zemský zpravodaj pro oldskauty.

Dalším Moravanem, který navázal styky se Svojsíkem a Jar. Novákem byl Josef Nebeský, úředník banky v Přerově.

Jako poslední uvedený citát ze vzácné, br. Břečkou napsané knihy, uvádím další údaj, který se rovněž týká roku 1915:

V Uherském Brodu založilo šest chlapců junáckou družinu, vedenou Milošem Stojanem. Začali skautovat podle knihy Základy junáctví, konali přírodovědné vycházky do okolí. Pořídíli si skautské kroje a v lese na Rubaniskách si postavili boudu, kterou vybavili pro pobyt. A v knize Skautské století je na str. 62 psáno:

Nesnáze mimopražských

Oproti pražským skautům, kteří měli výhodu vzájemných vazeb a podpory, se skauti na

„periferii“ museli spolehnout sami na sebe, či na svého vůdce nejvyššího. Že to nebylo snadné, dokládá i dopis, který v r.1915 napsal zakladatel uherskohradištských skautů Miloš Stojan../Zřejmě se jedná o vůdce z Uherského Brodu/

Moji hoši jsou všichni žáky zdejší vyšší zemské reálky. Pan ředitel i v první naší rozmluvě oznámil, že jiných hochů než studentů nesmím přijmout, jinak by mělo studentstvo zakázáno. Pak všechno naše konání: výlety, schůzky atd.se musí díti pod dozorem některého pana profesora… Řekl jsem několika pánům profesorům, ale byl jsem odmítnut. Teď našli se rodičové /neznám je, byloť udání anonymní pro mne/, kteří si stěžovali u pana ředitele, že vycházky podniknuty bez profesora…Ale zde není profesora, jenž obtěžoval by se choditi a probírati se celý den v lese.

Další časné skautské aktivity se dají vystopovat také v Ostravě. V Prostějově by bylo vhodné pátrat po aktivitách básníka J. Wolkera a o existenci jím vedené skautské družiny, která připravila do skautského života pozdějšího náčelníka Dr. Rudolfa Plajnera.

Ale považte, co bylo nalezeno v horácké obci nedaleko Prostějova, v městečku Konici:

Objev na skalisku

V sedmdesátých letech jsem se od strýce mé manželky dozvěděl, že na skalnatém okraji lesa u Konice, ve směru cesty k Runářovu, je na skále vyryta skautská lilie a že před lety mladí „koničáci“ říkali tomu místu hrad mládeže. Lilii, silně již porostlou lišejníkem, jsem na tom místě tehdy skutečně našel. Nedávno jsem o té záležitosti mluvil s konickým

3

sdělil, že to místo dobře zná. Od pradávna se jmenovalo Čertovy schody, po válce Slibová rokle, neboť tam koničtí skauti slibovali a za komunistů Hrad mládeže . Nyní lilii očistil od nánosů a mechu a vyfotografoval. Ejhle! V baculaté lilii je vyryto vročení 1915 a iniciály VO. Po pátrání na úřadech bratr Bor zjistil, že jde o 27 letého Vilibalda Opletala, který v daném roce narukoval do rakouské armády a padl. Podle Vilibaldova věku můžeme usuzovat, že nešlo jen tak o povrchní záležitost a že jmenovaný chtěl zřejmě zanechat nějakou památku na svoji uvědomělou započatou skautskou činnost, kterou již pravděpodobně prováděl se svými mladšími kamarády - jedněmi z prvých moravských skautů.

Dnes, podle starých konických kronik víme, že skauting do Konice přenesl jeden konický učeň - malíř pokojů Radek Huběnka, který dojížděl do Olomouce na kole a někdy přespával ve známém olomouckém Fortu. To bylo až v roce 1920.

Moravské prvenství

Snad se brněnští bratři nebudou zlobit, když jim výše napsané prvenství z 1. ledna 1915 upřeme. Byl to přece jen jeden z prvních pokusů, který neměl trvalý význam. Skončil nezaviněně neúspěšně, ale podobně, jako u mnoha jiných činovníků. Odchodem na vojnu. Některé aktivity prvních skautů Uh. Brodu byly trvalého charakteru. Brodští skauti se příležitostně setkávali jako přátelé a i na vlasteneckých manifestacích. Podle zpráv setrvali v činnosti po celé období války. Známá je jejich aktivita při srazech Slováků a Čechů na hoře Javořina v Bílých Karpatech, ve válečných letech. V Uherském Brodě je čtyřistaletá tradice učitele národů J.A.Komenského. Pro skauty je to symbolické, neboť i v některých skautských příručkách je uváděn jako jeden z předchůdců skautingu.

Již v příštích svobodných letech bylo brodské prvenství potvrzeno oslavami desetiletí. A to v roce 1925 za přítomnosti náčelníka Svojsíka a pak po třiceti letech v r.1945 za účasti br. náčelníka Rudolfa Plajnera. Jako doklady uvádíme kopie titulních listů tehdejších almanachů:

1925 1945

4

Co se uherskobrodských skautů týká, je tady již vytvořena určitá tradice a některé ukazatele potvrzují jejich prvenství. Například vžitý název střediska “Středisko prvních junáků na Moravě“ příhodná poloha pro skautskou turistiku na výspě východního okraje republiky s překrásnou přírodou. Blízkost státní hranice se Slovenskem. Přínosná je i tradice Komenského, která se dá i výhodně využít při naplnění výchovných cílů.

Co se dělo v Uherském Brodě v r. 1915?

Jak to začalo? Do almanachu Vatra byl přejat článek z časopisu „Stan“ od br. Jar.Hladkého:

Podle posledních zpráv byl skauting zaveden již v roce 1915 v Prostějově a pak v Brně. Avšak byly to jen družiny či skupinky hochů, kteří skautskou myšlenku vzali za svou. Uherskobrodský oddíl byl v r. 1915 řádně organizován a tvoří skutečný základ skautingu na Moravě. Jarda Hladký píše o tom, jak s Bohušem Stojanem byli již při večerních zimních procházkách r. 1914 naplněni zvláštní touhou po seznamování se s noční i denní přírodou. Toužili po toulkách v neznámém okolí. A tu jednou hovořil Bohuš o tom, že se dozvěděl, že v Praze již existuje zvláštní sdružení mládeže, jejíž členové se nazývají skauty. Miloš Stojan brzy získal v Hložkově knihkupectví knihu A. B. Svojsíka „Základové junáctví“. Ta byla pro ně opravdovým zjevením. Našli v ní vše, co již bylo obsaženo dříve v jejich představách. Prostě byl to zázrak. Na každé straně knihy nalézali poučení a praktické rady. Velkým štěstím pro začátky skautingu v Uh. Brodě bylo velké pochopení rodičů obou bratrů Stojanů, MUDR. M. Stojana a jeho manželky. Jejich přesvědčení o správnosti skautské myšlenky bylo převedeno na oba syny, kteří se stali zárukou a garancí skautingu ve městě a okolí. A paní Stojanová ráda zasvěcovala hochy do kuchyňských tajemství, pro skauty tak potřebných.

První vycházku z jara 1915 popisuje bratr Hladký. Šli jsme na Rubanisko a zúčastnili se Miloš, Bohuš a Vláďa Stojanovi, Sanitzer, Pacák a Jar. Hladký:

Na polích ležel ještě sníh. Vedl nás Miloš a ihned jsme se zabývali stopováním,

odhady, signalizací, skautským během, pozorováním. Velikého porozumění pro jejich činnost se dostalo od pana nadlesního Zikána, který byl správcem našeho „království“. Ten vyřídil i podporu jiných orgánů. Bylo nám povoleno opatřit si potřebné dříví na stavbu naší boudy. A již zjara jsme ji začali stavět na Rubaniskách v části zvané Jeleně. Ještě před prázdninami jsme na místo dovezli součástky kamen a z nich jsme postavili sporák s troubou.

A dále br. Jarda Hladký vypráví: Když jednou v neděli poprvé jsme si vykračovali v řádné skautské formaci po ulicích Brodu, všichni si nás pozorně prohlíželi a líbili jsme se, neboť jsme byli perfektně krojováni a vybaveni. Tuším, že jsme si vše objednali u firmy Rott v Praze. Vše bylo anglického původu a výborné kvality. Od bratra Gustava jsem dostal první stan a tak jsme měli všechno, co mají praví skauti mít.

Členy první junácké družiny na Moravě, tedy v Uherském Brodě, byli bratři Bohuš Stojan, Vladimír Stojan (pozdější zemský místonáčelník a okrskový velitel), Antonín Sanitzer, Jiří Pacák a já, Jaroslav Hladký. Navzdory své skromnosti jsem byl ustanoven rádcem.

Nevím, zda jsme byli registrováni v ústředí Junáka. Ale myslím, že ne, neboť v té době nebylo skautování na Moravě úředně povoleno.

Vzpomínám, jak nám tenkrát bratr Miloš říkal, že jsme první moravští skauti.

5

O prázdninách jsme již po dobu celého týdne tábořili v našem srubu. V té době to bylo opravdu něco nového, neobyčejně dobrodužného a vlastně nesmírně krásného a nezapomenutelného.

Velmi dobře jsme si dnes uvědomili, že nás život v této jeho části v současné době učí neustálému pozorování přírody a života. A také tomu, aby vždy naše sledování přírodních i společenských jevů vedlo k našemu poučení a sebezdokonalování.

Hoši ještě ani nestihli dokončit výstavbu chaty, když jejich vůdce, jako tisíce mladých

mužů, byl odveden a narukoval. I přes příchod několika nováčků činnost družiny stagnovala. Nadějný příchod Jaroslava Hladkého byl též marný. Musel také do rakouské armády. A stále prodlužovaná válka odebírala lidem veškeré ideály. Doba skautingu nepřála. Dokonce bylo zakazováno i krojování. Brodští skauti se scházeli jen při různých příležitostech. Zúčastnili se také československých manifestací na Javořině.

Zjara 1919 se bratr vůdce vrátil z I. světové války a ihned začal organizovat skautský oddíl. Byla to již demokracie, ale ředitelství gymnázia ještě přistupovalo ke skautingu silně odmítavě. Ale ihned na první schůzce byly zorganizovány tři družiny. Hochů přibývalo, byla jich plná třída. Myšlenka zakořenila. Vůdce měl ještě povinnosti v armádě a proto byl v tom roce mimo Brod a nakonec musel, zjara roku 1920, odjet do Argentiny. Vedení oddílu se ujal prof. O. Zvěřina a po něm prof. Matějček.

V Uherském Brodě vzniklo velké středisko asi o 150 členech. Rozvinulo bohatou činnost. Uspořádalo i řadu zahraničních zájezdů. Ale to již nepatří do kapitoly o pionýrských dobách skautingu na Moravě.

6

Ze života zakladatele moravského skautingu br. Miloše Stojana

Kdybychom budovali Slavín moravských skautů, byl by jistě br. Miloš Stojan na čelném místě. Narodil se 8. ledna 1895 v Uh. Brodě. Vystudoval zdejší reálku a obchodní školu v Praze. Tam se seznámil se skautským Svojsíkovým hnutím, které na něj silně zapůsobilo.

Po studiích v r. 1913 odejel do Argentiny a zjara v r. 1914 se vrátil. Ihned chtěl přistoupit k založení skautingu v Uh. Brodě, ale pro vypuknutí války mu to nebylo umožněno. První skautské kroky podnikl až v březnu 1915. Toho roku na podzim Miloš narukoval a válku prožil na rumunské a italské frontě. Jako politicky podezřelý byl vyšetřován a odsouzen. V létě roku 1918 ho uchránila od pevnostního vězení otrava bojovým plynem.

Po návratu z vojny v r. 1915 organizuje skauting v Uh. Brodě a dává mu pevné základy. Pak znovu odjíždí do Argentiny na stálo. Ještě jednou se vrací na krátký čas do

Evropy. Pak v daleké cizině často vzpomíná na svoji rodinu i na své skauty.

Můj sen

Po dubnovém oddílovém výletě a slavnostním táborovém ohni, na kterém jsem byl hostem, jsem se zúčastnil slibového obřadu své vnučky. Blaženě jsem usnul.

Zdálo se mi, že jsem v pátečním pozdním odpoledni druhého májového víkendu na uherskobrodském nádraží. Je po bouřce. Z vlaku přijíždějícího z Olomouce vystupují nadšení, veselí a čerství skauti. Mají „plnou polní“, jsou vzorně krojováni a nápisy na jejich oddílových i střediskových vlajkách sdělují, že jsou z celé Moravy. Všichni odcházejí přímo na parkoviště, na kterém je zřízena menší tribuna. Je slavnostně zdobena chvojím a nese velký nápis: „Uherský Brod vítá účastníky oslav skautského století na Moravě. Skauti shazují své tlumoky na zem a vyrovnávají řady. Z tribuny se ozývá břeskný zvuk polnice: „Skautské ideály spojují svět!“ Troubí je žák učitele základní umělecké školy, který je v Brodu skautským činovníkem. A z tribuny nás ve skautském kroji zdraví středisková vůdkyně a také pan starosta Uherského Brodu v buřince, s cvikrem a dlouhou bradkou. A vzadu, trochu jakoby v mlze, se tyčí dlouhá, štíhlá postava ve starodávném, černém hábitu. Ano, vždyť ji také dobře poznáváme. Měli jsme její obrázek v učebnici páté třídy. Ano, je to Jan Amos Komenský, učitel národů. Vítají nás svými krátkými, ale hřejivými projevy. A pak se všichni ubíráme na volné prostranství u místního gymnázia. Na vykolíkovaném prostoru si vybíráme stanoviště pro své starodávné jehlanové stany. Ještě je nám předáno několik provozních informací. Ty se týkají organizace srazu. Za účastnický poplatek každý dostává odznáček sjezdu, bloček se stravenkami a čtyři pohlednice. A také tenkou publikaci o našich začátcích v Uherském Brodě. Zítra nás čeká perný den. Uléháme a z některých stanů se brzy ozývá jemné pochrupávání…

Procitnutí

„Vstávej, vstávej lenochu ospalý!“ Ten těžký, téměř nehratelný signál je opět zahrán s jistou virtuozitou. Ale je nám protivný. Vylézáme tentokrát ze svých moderních kopulovitých stanů. A organizátoři, pochopové, nás ženou rovnou na rozcvičku. Jako bychom ani nebyli hosté. Ať jde o malou světlušku, nebo o kníratého zasloužilého činovníka,

7

všichni musí předvádět tyto ranní „směšné“ pohyby. Inu, když skautujeme, tak se vším, co k tomu patří. Pak nás služba uvádí ke gymnaziálnímu hygienickému zařízení a zve nás na snídani. Jak vidíme, je o nás dobře postaráno. Však očekáváme program, který bude tak nabitý událostmi, že na skautské vaření nebude čas.

Ráno přijíždí ještě plný vlak dalších účastníků. Ti mají naspěch. Musí stihnout nástup na brodském náměstí u pomníku J.A. K. již v 10:00. Herec - Komenský stojí osobně v plné kráse vedle své skulptury a vítá nás vřelými slovy. (Dozvídáme se totiž, že je to člen Slováckého divadla z Uherského Hradiště, bývalý člen jednoho ze skautských brodeckých oddílů.) Vedení slavností nám sděluje ještě další organizační pokyny a informuje nás dosti detailně o bohatých dějinách místních skautů. Zdravici pronese také náčelník Junáka, který obětavě přijel za námi až z daleké Prahy. Na závěr všichni zazpívali, ovšem za dirigování učitele ZUŠ, první sloku junácké hymny. A nastává čas organizovaného volna. Vždyť již do 14:30 se musíme všichni vystřídat na prohlídce skautského muzea ve skautském domě a poobědvat. A v rámci slavností je nám také zdarma poskytnuta prohlídka vzácného Komenského muzea.

O půl třetí se formuje dlouhý ukázněný průvod. Dvě malé světlušky a dvě vlčata kladou kytice šeříků a polních květů pod novou pamětní desku zakladateli moravského skautingu. Ten přece jako malý chlapec vyrůstal na nároží brodského náměstí. Jeho otec tam měl ordinaci. A pak se průvod vydává na dlouhou cestu tam, kde kdysi hoši z první skautské družiny stavěli svůj srub. Je to v „Jelení na Rubaniskách“. Také dnešní skauti si tam staví svoji novou základnu. A v ní je improvizovaný model „chatrče“ jak asi vypadala před rovnými sto lety. Průvod se s celou svojí vlajkoslávou pomalu odebírá na příhodné místo - křižovatku dnešních turistických cest. Tam je nová malá mohyla z pískovce, ve které je vyrytý podobný emblém, jaký máme všichni na slavnostním odznáčku. Je tam moravská šachovnicová vlajka, starodávná, svazová skautská lilie a veduta Uh. Brodu. Tedy silueta městských věží. A nápis: „Zde v roce 1915 vznikl moravský skauting.“

Nápis vyrytý v hrubém kameni bude poutníkům, kteří se vydávají.a své toulky po Bílých Karpatech, slovenských hranicích, připomínat dnešní slavný den. Podobně jako na odznáčcích a na pohlednicích. A zase skautské projevy. Ale tak dlouhé, aby to našim nejmenším účastníkům, světluškám a vlčatům, nepřipadlo jako únavné a aby někteří dokonce neomdlívali. Při zpěvu druhé sloky Junácké hymny jsou vlajky skloněny v úhlu 45 stupňů a všichni skauti bez rozdílu svých funkcí zdraví. Pravá ruka je u na okraji klobouku či čepice, palec je přeložen přes malík a tři prsty “trčí do prostoru“ na znamení tří bodů slibu.

Po večeři za setmění je třením dřev slavnostně zažehnut „stoletý táborák“. V začátku je velmi vážný, jak se sluší při vzpomínce na zakladatele moravského skautingu. Pak bratr Komenský mluví o svých pedagogických i výchovných zásadách a srovnává je se současnými - skautskými. Písněmi se nálada postupně mění až do bujaré. Výborným moderátorem je opět náš oblíbený skaut - herec z oblastního divadla. Však mu také na památku předáváme model chaty, který jsme přinesli z Rubaniska.

Některým světluškám a i vlčatům se začínají klížit oči. Tak tedy ještě dvě smutné písně a okolo ohně vytváříme tři soustředné kruhy. Účastníků je opravdu hodně. Zpíváme starou skotskou Píseň na rozloučenou. A zpíváme ji ve čtyřčtvrtečním taktu tak, jak se má. Ne, jako některé skautky, které ji zpívají jako šlágr ze starého francouzského filmu „Valčík na rozloučenou“. Pak brumendo třetí věty večerky jako by doznívalo v dálce. Rozechvěni aktem loučení a unaveni celodenními zážitky celý tábor brzy usíná.

Zbývá dodat, že krásnou pagodu, hromadu dříví na otop a hlídání denního i nočního tábora spolehlivě a obětavě zajistili roveři a rangers, členové dvou uherských středisek - brodského a hradišťského.

A po ukázněné noci se všichni účastníci slavnosti vraceli domů plni krásných zážitků.

8

Na skautských schůzkách, besedách i u táboráků účastnici slavnosti ještě dlouho vykládali o tom, co se dozvěděli o začátcích skautingu na Moravě i o pěkné mohyle na Rubanisku.

Velký projekt „Oslavy století“

Co vše je potřeba udělat, aby se náročná akce podařila? Nebude to lehké, ale skauti, to jsou přece nějací organizátoři! Ale pokusím se naznačit alespoň některé úkoly, které bude nutno ještě doplnit:

• Ještě v září 2013 uskutečnit schůzku zlínské krajské rady se zástupci skautského střediska z Uherského Brodu a jinými skauty, o kterých již předem víme, že by byli schopni a ochotni pomoci.

• Zvolit hlavního předsedu výboru pro organizaci oslav. • Určit vedoucího finančníka, který eventuálně umí obstarat peníze - sponzory, vlivné

činovníky z městské kanceláře i skautského ústředí, organizátora sbírek na pomník, odznáčky, pohlednice atd.

• Stanovit datum Oslavy století - asi na druhý víkend v květnu 1915. Je to až čtrnáct dnů po Ivančině a ještě dlouho před tábory. A dá se už s „děcky“ tábořit a spát pod stany.

• Vyřídit povolení akce u kompetentních orgánů. • Určit činovníky pro jednotlivé uvedené úkony. • Zajistit uskutečnění sbírky pro získání peněžních prostředků pro výrobu pomníčku na

Rubanisku a pamětní desky na rohu náměstí. Připravit nějakou cenu, památku, jako odměnu pro nejaktivnější a nejúspěšnější moravské středisko.

• Na vhodném místě improvizovaného tábora umístit informační oznamovatel s programem a možností vyvěšování eventuálních změn.

• Domluvit se školní jídelnou na uvedené dny o stravování. Bude potřeba, aby kuchařky sloužily i o víkendu. Myslím, že jídelna nebude proti, neboť se jí to finančně vyplatí.

• Domluvit pozemek na postavení stanů a vykolíkovat místa pro stany. Zajistit místo k uspořádání táboráku. Připravit sedadla, pagodu a dřevo.

• S lesní správou domluvit dřevo na táborák a povolení k velkému odpolednímu výletu na Rubanisko.

• Schválit logo akce (moravský symbol orlice či šachovnicové vlajky, stará lilie a radniční věž - vše jednobarevné).

• Z vhodného pískovcového balvanu vyrobit „upomínkový pomník“ pro místo, kde vznikl roku 1915 moravský skauting. Umístit jej někde poblíž místa, kde první družina stavěla svůj srub. A to na křižovatce značených turistických cest a veřejném průchozím místě k nástupu na turistiku po Bílých Karpatách. Pokud možno na turistické značce.

• Výroba odznáčků, nebo nášivek, pohlednic a pamětní desky na roh náměstí, která bude připomínkou na br. Stojana, zakladatele skautingu na Moravě. Nebo jen improvizovaný objekt? Zajistit pro všechny účastníky oslavy alespoň dvoulistovou publikaci o vzniku skautingu na Moravě.

• Vypracovat časový harmonogram oslav i s určením dat a doby konání akcí - vítání, akce na náměstí, zajištění muzeí, předání květů na náměstí a průvod na Rubanisko.

• Domluvit organizátora pro styk s ředitelstvím daných škol a s radnicí i lesní správou. • Zajistit „moderátora“- herce či amatéra. • Stanovit výši účastnického poplatku. • Zajistit pozvánky a přihlášky na akci. • Vybírání účastnických poplatků spojit s předáváním stravenek, odznáčků a pohlednic. • Příprava improvizované chatky i jejího modelu na Rubanisku.

9

• Domluvit ostrahu tábora ve dne i v noci. • Zajistit přípravu obřadu. Oheň zapálit třením dřev. • Styk s ústředím Junáka, pozvání delegace a eventuální žádost o dotace. • Vzpomenout na to, na co jsme ještě zapomněli. • Po odjezdu návštěvníků, během nedělního odpoledne, zajistit perfektní úklid všeho, co

bylo využíváno. Zajistí místní skauti a roveři a rangers z Uherského Brodu, případně i z Uherského Hradiště.

Zbývá dodat, že vše musí být naorganizováno tak, aby byly do všeho co se bude dít plně zapojeni mladí skauti a skautky. A to proto, aby nevznikl dojem, že se jedná jen o akci oldskautů. Pak by byla celá akce méně úspěšná.

Adresy k doručení tohoto obsáhlého materiálu

Náčelnictvo Junáka v Praze Městská rada v Uherském Brodě Školní jídelna v Uherském Brodě Lesní závod - správa území Uherského Brodu Tiskové distribuční centrum Junáka - Praha Krajská rada Junáka ve Zlíně Okresní rada Junáka ve Zlíně Východomoravská lesní škola Jesenická lesní škola Středisková rada Junáka v Uherském Brodě Středisková rada Junáka v Uherském Hradišti Krajská rada Junáka v Olomouci, Šumperku a Jeseníku Krajská rada Junáka v Brně Krajská rada Junáka v Ostravě Krajská rada Junáka v Jihlavě Okresní rada Junáka v Uherském Hradišti Okresní rada Junáka v Olomouci Okresní rada Junáka v Kroměříži Okresní rada Junáka v Novém Jičíně Okresní rada Junáka ve Valašském Meziříčí Okresní rada Junáka v Hodoníně Okresní rada Junáka v Břeclavi

Je mi líto, že se ze zdravotních důvodů asi nebudu moci věnovat přípravám akce. Budu rád, když se jí budu moci zúčastnit jako přihlížející. Děkuji brodským oldskautům za laskavé zapůjčení vzácných tištěných materiálů.

Budu rád, když partnerskými orgány organizátorů ze zlínského kraje bude také okres Olomouc se svou krajskou a okresní radou, Jesenickou lesní školou a v neposlední řadě Hanáckou družinou Svojsíkova oddílu, která má se zlínskou družinou navázány četné pracovní kontakty.

10

Napsal Lubomír Kantor – Čibiabos

Fotografie nášivky HDSO Generála Píky 6A, 779 00 Olomouc Email: kanlu@seznam.cz

Mobil: +420 722 405 289

Rádce HDSO Ing. Zdeněk Šobr – Fil Mozartova 75, 779 00 Olomouc Email: zdenek.sobr@seznam.cz Tel.: +420 588 519 523

Obsah celé této brožury můžeš najít na http://sdrv.ms/14sxXvH Jazyková úprava Mgr.Jitka Tomková - Kantorová, Ph.D. Grafická úprava Ing. Miloslav Crha

Vážené sestry a bratři !

Oslavy 100 let našeho hnutí v minulých dvou letech proběhly na patřičné úrovni, k výročí se uskutečnila řada akcí a byla vydána reprezentační publikace Skautské století. Jsem rád, že mě osobně se podařilo během roků 2011 a 2012 navštívit dvě významné lokality pro český skauting a sice Orlovskou myslivnu a Foglarovu Sluneční zátoku. Kniha Skautské století je reprezentativní a přes drobné výhrady celkem podařená, nicméně zdá se nám, že je tam málo prostoru věnováno dějinám skautování na Moravě. Zamýšleli jsme se nad tím také v Hanácké družině Svojsíkova oddílu s tím, že bychom se měli pokusit bílá místa moravské skautské historie nějak zaplnit. Z počátečních velkolepých komplexních záměrů vykrystalizovaly naše úvahy k tomu, že se soustředíme na dvě tematické oblasti, na které si myslíme, že svými silami stačíme a sice:

• Doplnit Slavín Olomouckých skautů o další osobnosti • Dopátrat se podrobněji prvopočátků skautování na Moravě

Slavín je publikace vydaná ORJ Olomouc v roce 1999 a obsahuje medailony významných skautů z olomouckého regionu. Na jejím doplnění již začali pracovat olomoučtí členové Hanácké družiny spolu s dalšími olomouckými oldskauty. Na druhý bod se zaměřil zejména bratr Lubomír Kantor - Čibiabos a výsledek jeho snažení vám předkládáme k úvaze jako inspiraci, jako hozenou rukavici od Hanácké družiny SO. Uvažte sami, nakolik je tento záměr pouze chiméra nebo zda je reálný a životaschopný a co se z něj dá uskutečnit. V Olomouci, v indiánském měsíci zrní 2013. S modrou oblohou a se stiskem levice Zdeněk Šobr – Fil, rádce Hanácké družiny SO.

11

Prosíme členy HDSO o vyjádření k výše uvedenému písemnému materiálu a o připomínky, nejpozději do 19.září 2013.

Pokud neodpovíte, považujeme vše za souhlas a materiál již předáme Krajské radě Junáka ve Zlíně a oldskautům v Uherském Brodě. Toto vše podnikáme v rámci spolupráce se Zlínskou družinou Svojsíkova oddílu. V Olomouci 6.9.2013

Skautsky zdraví Fil a Čibi

12