Foto © Jiří Řezáč / Greenpeace

eNerGetickÁ revoluce

iNterNet mÁ bÝt svobodNÝ

ceNa Pro dobrovolNíka GreeNPeace

ArktickároPNÁ horečka

Foto © Jiří Řezáč / Greenpeace

eNerGetickÁ revoluce

iNterNet mÁ bÝt svobodNÝ

ceNa Pro dobrovolNíka GreeNPeace

ArktickároPNÁ horečka

ArktickároPNÁ horečka

Arktická

maGazíN | JARO 2012

2

Asie, Japonsko, Mount Fuji, 28.2.2012 – Mezinárodní horolezecký tým Greenpeace vystoupal 28. února na vrchol japonské

hory Fuji. Přinesl s sebou tisíce vzkazů, přání a poselství z celého světa – jako symbol naděje a podpory pro oběti jaderné

katastrofy ve Fukušimě. Výstup absolvovalo jedenáct horolezců z Kanady, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Polska, Švédska,

Švýcarska a USA.

fotografie čísla

Foto

© C

hris

tian

Åsl

und

/ G

reen

pea

ce

3

ve zkratce

Rok po FukušiMěDo loňského 11. března jen má-lokdo v Česku věděl, kde leží Fu-kušima a že tam mají atomovou elektrárnu. Pak Japonsko zasáhlo obrovské zemětřesení a spustilo

největší jadernou havárii od Černobylu. Greenpeace po celém světě uspořádalo sérii aktivit jako připomínku tohoto smut-ného výročí, například výstup mezinárodního horolezeckého týmu na japonskou horu Fuji (viz foto čísla). Dopady fukušimské tragédie vnímalo nejen Japonsko, ale celý svět. Důležitým poučením je fakt, že havárii sice spustilo zemětřesení a vlna tsunami, ale nemalý podíl viny nesou také japonské úřady a provozovatel elektrárny, kteří postavili obchodní zájmy nad bezpečí obyvatel. Řada států během loňského roku přehodnotila schopnost svých jaderných reaktorů odolat přírodním katastrofám. Ně-mecko odstavilo 8 nejstarších jaderných elektráren a zavázalo se zcela odstoupit od používání jaderné energie. Veřejná pod-pora jaderné energetiky v Japonsku byla oslabena. V součas-né době je přes 90 % z 54 japonských reaktorů mimo provoz.

ocenění oSn pRo „LeSního hRdinu“Paulo Adario, vedoucí ama-zonské kampaně Greenpeace, získal 9. února od Organizace spojených národů ocenění „Lesní hrdina“ za svou dlouholetou

intenzivní práci v oblasti ochrany Amazonie. Jeho aktivity sa-hají od jednání se zástupci těžebního průmyslu až po expedi-ce do nitra amazonského pralesa. Po kampani proti nelegální těžbě dřeva, která v roce 2003 vedla k moratoriu na meziná-rodní obchod s mahagonem, vyhrožovala dřevařská mafie Paulovi dokonce smrtí.

editorial

Milé čtenářky, milí čtenáři,letošní jarní vydání Greenpeace magazínu má ambici stát se interaktivnější formou komunikace s vámi, našimi příznivci. Přestože jde o komunikaci „papírovou“, budeme se snažit „vtáhnout“ vás do našich aktivit, a pokud budete mít chuť, získat od vás i zpětnou vazbu. Změnili jsme strukturu magazínu, přidali rubriky a snažili se zpříjemnit čtení textů přehlednější grafikou. Novinkou je pravidelná dvoustrana, na níž vás budeme informovat o konkrétních krocích, které podnikáme v našich kampaních, a nabízet vám možnosti, jak se k naší práci aktivně připojit. V dalších nových rubrikách získáte praktické rady, jak pomoci životnímu prostředí při každodenních činnostech jako je nakupování, péče o domácnost nebo úspora energie. Pozveme vás za kulturou, nabídneme vyzkoušený recept na osvědčenou mňamku, větší prostor věnujeme našim dobrovolníkům, v rozhovorech se zaměstnanci a kolegy poodhalíme každodenní fungování Greenpeace kanceláře. Hlavním tématem jarního magazínu zůstává Arktida, neustále ohrožovaná těžařským vpádem společnosti Shell. 24. února obsadili aktivisté Greenpeace loď, kterou si Shell najal, aby mohl v Arktidě podniknout první průzkumné vrty. O jejich akci a problematice těžby ropy v arktické oblasti se dočtete v článku Michala Komárka. Čistou energetickou alternativu fosilních paliv představí Michal Komárek ve stručném shrnutí odborné studie Greenpeace a nezávislých odborníků „Energetická revoluce“. Dostanete tak příležitost konfrontovat připravovanou vládní Energetickou koncepci se „zelenou“ variantou naší budoucnosti.Lucie Jakešová ve svém článku vysvětlí, proč se česká kancelář Greenpeace připojila k protestu proti dvěma zákonům, směřujícím do amerického Kongresu, i to, jak souvisí svobodný internet s ochranou přírody. Budeme rádi, když se s námi podělíte o svůj názor (nejen) na problémy, kterým se věnujeme na stránkách magazínu. Zeptejte se nás, pište nám a buďte s námi.

Krásné, pohodové jaro vám přeje

obsah číslaFotografie čísla ........................................................... 2Editorial | Ve zkratce ................................................... 3Arktická ropná horečka ........................................... 4-7Na čem pracujeme ...................................................8-9Rady, tipy ...................................................................10Energetická revoluce .................................................. 11 Greenpeace na webu – rozhovor ............................. 12Internet má být svobodný .................................................13Křesadlo 2011 .....................................................................14Obchůdek............................................................................15Zdravotnický trénink ...........................................................16

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Pavla HavelkováGrafická úprava: Petr Slezák | Jazyková redakce: Anna BřezinováRegistrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993.Tištěno na 100% recyklovaném papíře.

Pavla Havelková

šéfredaktorka

editorial | ve zkratce

Foto

© A

rdile

s R

ante

/ G

reen

peac

eFo

to ©

Mic

hael

Nag

le /

Gre

enpe

ace

4 klima

5

Foto © Nigel Marple / Greenpeace

klima

arktickÁ roPNÁ horečka

Přístav Taranaki na Novém Zélandu ještě spí, všude je klid, ticho se láme o pravidelné nárazy vln na pobřeží. Vlnobitím občas pronikne jen slabý hluk z lodi Nobel Discoverer: sedm lezců tu za pomoci lan stoupá na šedesát metrů vysokou vrtnou věž. Je ráno 24. února a boj o záchranu Arktidy právě začíná.

6

Aktivisté Greenpeace, k nimž se připojila populární herečka Lucy Lawless, známá především jako seriálová bojovnice Xena, se rozhodli zablokovat loď, kterou si najala firma Shell. Nobel Discoverer má vyrazit do Arktidy, aby tam provedl několik průzkumných vrtů. Je to první signál k nastartování „ropné horečky“ v Arktidě. Aktivisté nejsou šílenci. Vědí, že dříve či později je policie z věže dostane dolů, že loď nezastaví. Nicméně mají s sebou spací pytle, zásoby jídla a vody i notebook na sluneční baterii, aby mohli sledovat ohlas na svoji akci a posílat do světa zprávy. Chtějí zůstat tak dlouho, jak jen to bude možné. A mají s sebou samozřejmě i transparenty, které vyvěšují z vrcholu věže: „Stop Shell!“ a „Save the Arctic!“ Na vrtnou věž je vedou dva hlavní důvody: přímá akce dokáže upoutat pozornost médií a světové veřejnosti, o problému těžby ropy v Arktidě se tak začne intenzivně diskutovat. Je šance vyvolat veřejný tlak na politiky i samotnou firmu Shell. A zadruhé se hraje o každý den, období, kdy je možné v Arktidě průzkumné vrty provádět, je krátké. Každé zdržení má na výsledek akce nezanedbatelný vliv.

Ropná hoReČkAPod hladinou oceánů se v oblasti Arktidy nachází podle posledních odhadů přibližně 90 miliard barelů ropy. Je to největší „ropné pole“, kde ještě nezačala těžba. A právě letos se bude rozhodovat o tom, jestli se těžit skutečně začne. Povahu arktické „ropné horečky“ nejlépe vystihuje následující paradox: tání arktického ledu je pro ropné společnosti šancí, jak se snadněji do oblasti dostat a připravit vše potřebné pro hlubokomořskou

těžbu ropy. „Odtávání Arktidy“ je zároveň jedním z nejviditelnějších symbolů a dokladů dopadu klimatických změn. A dál je ten uzavřený kruh už dobře známý: spalování fosilních paliv má zásadní vliv na změny klimatu. Čím více ropy vytěžíme a spálíme, tím snadněji se pro její zbytky do Arktidy dostaneme. Tedy do oblasti, kterou jsme jako Arktidu znali v minulosti… Je v tom ale jeden velký problém: za pár let už nebudeme mít ani led v Arktidě, ani ropu. A právě takové jsou obrysy zápasu o záchranu Arktidy: buď budeme přihlížet tomu, jak ničíme poslední zbytky téměř nedotčené přírody, ohrožujeme vzácné živočišné druhy a přispíváme k přiblížení katastrofických důsledků změny klimatu, nebo se Shell a další ropné společnosti a státy, které za nimi stojí, pokusíme zastavit. Popravdě řečeno, roli zde hrají také mocenské zájmy - mezi státy, které mají o arktickou ropu zájem, patří takové velmoci jako Spojené státy nebo Rusko. Je třeba svět přesvědčit, že může energii získávat z jiných zdrojů a že energií nemusí plýtvat…

200 000 zA ČTyři dny Zatím na vrtnou věž lodi najaté firmou Shell vystoupalo sedm aktivistů Greenpeace… Nakonec z toho byla nejdelší přímá akce v historii novozélandské kanceláře Greenpeace. Aktivisté vydrželi nahoře téměř čtyři dny. Jejich program byl vcelku prostý a stereotypní: vyvěšování a držení bannerů v prudkém větru, úklid tábora, posílání zpráv, komunikace s vnějším světem… V noci jim zpestření poskytla posádka lodi: tábor nasvítila výkonnými světlomety a přes tlampač pouštěla co nejhlasitěji hudbu. Ra, jedna z aktivistek, napsala ve svém blogu: „Je to pár pěkně těžkých

klima

Foto

© G

reen

pea

ce

Foto

© D

avid

San

dis

on /

Gre

enp

eace

7

dnů, ale chytám druhý dech, když vidím jak naše akce – sedm kiwi sedí na těžební věži – vyvolala tak obrovskou lavinu nesouhlasu, který se nyní valí směrem na Shell.“ Lucy Lawless to vyjádřila takto: „Nahoru nás vyšplhalo sedm, dolů nás slezlo 130 000.“ Právě tolik lidí během blokády těžební lodi zareagovalo na výzvu Greenpeace a poslalo vedení firmy Shell protestní email. A počet protestujících neustále narůstal, takže v době, kdy byli aktivisti zatčeni a obžalováni z vloupání, blížilo se množství emailů ve schránce managementu Shellu dvěma stům tisícům. Politici i manažeři dobře vědí, že to je teprve začátek. A že ty stovky tisíc a v budoucnu pravděpodobně miliony lidí, které zajímá osud Arktidy, jsou potenciální zákazníci u čerpacích stanic a voliči. Takže „sedm kiwi“ sedících na těžební věži není zase až tak úplně bez šance.

zMěnA MyšLeníZásoby ropy v Arktidě by pokryly celosvětovou poptávku přibližně na pouhé tři roky. Přesto v současném světě převažuje představa, že si nemůžeme dovolit tuto ropu nevytěžit – poptávka po energiích celosvětově stoupá a další zásoby prostě nemáme a mít nebudeme. Je sice hezké brát ohledy na přírodu a lední medvědy, ale člověk má přednost. Navíc máme stále dokonalejší technologie,

takže rizika pro životní prostředí se snižují. A pokud jde o změny klimatu: nikdo pořádně neví, jaké to doopravdy bude, a tahle arktická ropa to ani nepřivolá, ani neodvrátí. Neboli: pokud se budeme dívat zhruba na tři roky dopředu, pak si můžeme být téměř jisti tím, že ke katastrofě způsobené klimatickými změnami nedojde. A když budeme mít trochu štěstí, tak ani k jiné katastrofě. A pak to můžeme zkoušet další tři roky. A tak dále. A když budeme mít opravdové štěstí, tak před příchodem katastrofy stihneme umřít. Můžeme nechat politiky a byznysmeny volně diskutovat o tom, jak je obtížné dokázat rychlý dopad klimatických změn. Nebo o bezpečnosti technologií pro hlubokomořskou těžbu či transport ropy. Bude to ale pravděpodobně trvat příliš dlouho na to, aby cokoli zbylo z Arktidy, jak ji známe dnes. A možná i ze světa v jeho dnešní podobě. Čím dál tím víc lidí ví, že máme i jiné možnosti, jak se chovat k přírodě a vlastní civilizaci. Jiné možnosti než je snaha vytěžit do dna veškeré zásoby uhlí a ropy, než se dívat dopředu pouze na tři roky.

klima

michal komárek programový ředitel Greenpeace

z našeho webu www.greenpeace.cz můžete odeslat společnosti Shell svůj požadavek na zastavení ropných vrtů, které představují pro arktickou přírodu obrovské riziko. Informujte o kampani své přátelé, rodinu a všechny, kterým není budoucnost Arktidy lhostejná.

Naši práci můžete podpořit také finančně prostřednic-tvím platební brány na www.greenpeace.cz.Děkujeme vám.

mUdr. lenka Pipková koordinátorka klimatické kampaně

poMozTe náM zAbRániT Těžbě Ropy v ARkTidě!

8 na čem PracUjeme

SpoČíTALi JSMe nákLAdy pRoLoMení Těžebních LiMiTŮ

Jedním z rozhodujících střetů o zachování či prolomení těžebních limitů hnědého uhlí bude v tomto roce příprava a schvalování Státní energetické koncep-ce. V této souvislosti jsme společně s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a občan-ským sdružením Kořeny vydali originální studii, která

téma limitů těžby zasazuje do dosud málo probáda-ného a diskutovaného kontextu. Jde o externí dopady případného prolomení limitů. Odborníci z Karlovy univerzity jasně dokládají, že pokud by bylo v českých elektrárnách a teplárnách spáleno hnědé uhlí, které leží za limity těžby, pak by dopady na lidské zdraví, zemědělskou produkci a škody spojené se změnami klimatu dosáhly částky přibližně 1,3 bilionu korun, zhruba čtyři miliardy korun každý rok v průběhu těžby. S výsledky studie jsme seznámili poslance a sená-tory a informovat budeme příslušné ministry. Naším cílem je, aby doklady o vedlejších účincích těžby a spalování uhlí zohledňovali při přípravě Státní energe-tické koncepce a podpořili zachování těžebních limitů.

poSTAviLi JSMe Se pRoTi převozu A SpALování ToXickÝch kALŮ

Nebezpečný odpad z ostravských ropných lagun v závěru minulého roku podstoupil absurdní cestu z Ostravy na sever Čech. Firma Geosan, kte-

rá zakázku na likvidaci kalů vyhrála, si s nimi zjevně neví rady, a tak se je rozhodla uskladnit a spálit u Litvínova. Převoz nebezpečného odpadu přes polovinu repub-liky byl nejen absurdní, ale navážení kalů na litvínov-skou skládku bylo i nezákonné. Podali jsme stížnost proti rozhodnutí krajského úřadu, který akci Geosanu povolil, a nakonec i žalobu proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které postup kraje schválilo. Požadujeme, aby kaly byly zlikvidovány způsobem, který minimalizuje dopady na lidské zdraví a životní prostředí.

vyzvALi JSMe poSLAnce, Aby nepovoLiLi SMoG zdARMA

Akcí před budovou Parlamentu, dopisy, osobními setkáními, letákem, komentáři v médiích a tiskovými zprávami jsme se snažili poslance přesvědčit, aby neschválili nesmyslný návrh novely zákona o ovzduší, který odpouští největším znečišťovatelům poplatky za vypouštění jedovatých látek do ovzduší. V prvním kole jsme uspěli jen částečně: poslanci sice opravdu schválili „smog zdarma“, ale o novelu zákona a hlasování se začala zajímat média a poslanci se dostali pod tlak veřejné kritiky. V polovině března pak Senát sice plošné zrušení poplatků odmítl, ale jeho návrh vyvazuje z povinnosti platit řadu velkých znečišťovatelů. Nyní se boj o zákon vrací na půdu Sněmovny. A my budeme při tom.

Na čem Pracujemevážené čtenářky, vážení čtenáři, na následujících dvou stranách bychom vás rádi pravidelně informovali o tom, jak postupují naše kampaně, o akcích, které jsme podnikli, o projektech, na kterých pracujeme.

SHRNUTÍ STUDIE

Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku

Případ velkolomů Československé armády a Bílina

Jan Melichar, Vojtěch Máca, Milan Ščasný

Centrum pro otázky životního prostředíUniverzita Karlova v Praze

Únor 2012

Foto

© w

ww

.mar

tinb

oud

a.cz

Foto

© w

ww

.mar

tinb

oud

a.cz

© G

reen

pea

ce

9na čem PracUjeme

vydALi JSMe pRŮvodce pRo odpovědnÝ vÝběR MořSkÝch pLodŮ

V nabídce ryb a mořských plodů v tuzemských obchodech je řada druhů, které jsou kriticky ohrožené či lovené devastujícími rybolovnými technikami, jejichž oběťmi se jako „vedlejší produkt“ stávají další druhy ryb či mořských savců a které devastují mořské ekosystémy.Náš průvodce přináší základní

informace o problémech současného rybolovu, ohrožených druzích a možnostech odpovědné spotřebitelské volby. Takové informace zpravidla v prodejnách zcela nebo částečně chybí. Připravujeme novou rozšířenou verzi průvodce, která bude součástí kampaně zaměřené na velké prodejní řetězce: spolu s vámi chceme změnit jejich nákupní politiku tak, aby přispívaly k ochraně moří a oceánů a ze své nabídky vyloučily ohrožené druhy mořských živočichů.

zveřeJniLi JSMe pRŮvodce zeLenou eLekTRonikou

Greenpeace vydává průvodce elektronikou od roku 2006 a jeho prostřednictvím vyvíjí tlak na velké výrobce, aby zohledňovali kritéria udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Mezi základní kritéria patří například snižování emisí skleníkových plynů při výrobě, podpora obnovitelných zdrojů na domácím i světovém trhu, odstranění nebezpečných látek z výrobků, odpovědný zpětný odběr a recyklace, zvyšování energetické účinnosti, vyloučení „krvavých nerostů“ z celého dodavatelského řetězce apod. Průvodce letos hodnotil patnáct velkých výrobců elektroniky a poskytuje jak praktické informace pro spotřebitele, tak je i dalším kolem kampaně Greenpeace, která vede velké firmy k odpovědnější nákupní a výrobní politice.

zAháJiLi JSMe kAMpAŇ zA záchRAnu ARkTidy

Blokádou vrtné lodi najaté firmou Shell začala v novozélandském přístavu kampaň na ochranu Arktidy před zájmy ropných korporací – podrobnosti čtěte na straně 4.

připRAvuJeMe eneRGeTickou RevoLuci

Celosvětově proslulá studie Energetická revoluce, kterou Greenpeace ve spolupráci s nezávislými odborníky připravilo už pro více než desítku zemí, vyjde poprvé také v „české“ variantě a stane se tak odbornou oponenturou navrhované Státní energetické koncepci – podrobnosti na straně 11.

michal komárek programový ředitel Greenpeace

Foto

© N

igel

Mar

ple

/ G

reen

pea

ce©

Gre

enp

eace

© G

reen

pea

ce©

Gre

enp

eace

10 Pelmel

eko tiPYv nové rubrice vám poradíme, jak s minimálním úsilím pomoci životnímu prostředí a odlehčit svému rodinnému rozpočtu.

oceT v domácnosti můžete využít i jinak, než jako součást salátové zálivky. Chcete-li šetřit životní prostředí před chemikáliemi a svou kapsu před zbytečnými výdaji, nechte se inspirovat…

3Plísně ve spárách mezi dlaždicemi se snadno zbavíte tak, že je večer nastříkáte octem, necháte působit přes noc a ráno setřete.

3Zářivě lesklá budou vaše zrcadla, když k jejich čištění použijete roztok tří lžic octa a litru horké vody. K vyleštění postačí zmuchlané noviny.

3Skleněná dvířka krbů a kamen budou čirá a lesklá, když je vyčistíte neředěným kuchyňským octem, třeba pomocí papírové utěrky nebo gázy.

3Potřebujete se zbavit šatních molů? Smíchejte dva díly octa a jeden díl melasy. Lepkavé směsi (kterou navíc nalijete do žluté nádobky) moli neodolají. Stejná hmota láká i rybenky.

3Čištění odpadů v koupelně i kuchyni zvládnete snadno tak, že do odpadu nasypete čtvrt šálku sody a zalijete půl šálkem octa. Odpad zašpuntujete, dokud nepřestane šumět. Pak prolijete čtyřmi litry vařící vody.

3Vodního kamene v pračce nebo rychlovarné konvici se zbavíte použitím roztoku ze dvou dílů octa a jednoho dílu sody.

zveme vÁs Na vÝstavu11. března loňského roku postihlo japonsko mohutné zemětřesení, jež bylo počátkem jaderné katastrofy v elektrárně fukušima. na podzim se spolu s greenpeace do oblasti vydali fotograf

robert knoth a dokumentaristka antioinette de jong. spatřili zde krajinu stínů… Na fotografiích z oblasti Fukušimy chybí lidé. Zůstal jen opuštěný zemědělský kraj pohlcený přízrakem ozáření - pole zarůstají plevelem, dětská hřiště jsou opuštěná, domy prázdné… Výstava přibližuje příběhy lidí, kterým jaderná havárie ve Fukušimě od základu změnila život. Seznámit se s nimi můžete i vy – v Praze (26.3 – 13.4, areál Univerzity Karlovy v Praze Jinonicích a dvůr kina Aero) a v Brně (16.4. – 27.4., sál B. Bakaly, Žerotínovo nám. 6). Více najdete na: www.greenpeace.cz/krajinastinu.

boloŇskÉ ŠPaGetY Po veGaNskuať už jste vegani, vegetariáni, nebo masožravci, na boloňských špagetách po vegansku si zaručeně pochutnáte.

budete potřebovat:1 sáček sojového granulátu, 1 velká cibule, olivový olej, bezvaječné špagety, tofu uzené, kečup jemný, česnek, sůl, pepř, bazalka, oregano, tymián, mletá paprika sladká, mletá paprika pálivá

Sojový granulát nasypeme do hrnce s vodou, přidáme lisovaný česnek, sůl a koření. Vaříme deset minut. Scedíme a vymačkáme zbývající vodu. Na pánev nalijeme trošku olivového oleje a do zlatova osmažíme jemně nakrájenou cibulku. Přidáme sojový granulát, kečup, česnek a koření. Povaříme pět minut.Špagety připravíme klasicky v osolené vodě s kapkou olivového oleje.Hotové špagety přelijeme omáčkou a posypeme nastrouhaným tofu.

hrajte siZavzpomínejte s námi na nepřekonatelnou hru Tetris a poskládejte co nejúsporněji svůj

jaderný odpad! Na našem webu www.greenpeace.cz v sekci multimédia.

11energetika

„Energetická revoluce“ – někomu to zní možná příliš divoce, zbytečně pateticky. Ale „energetickou revoluci“ lze rozebrat a vysvětlit i věcně, bez zbytečných emocí. Především: O „energetické revoluci“ můžeme dnes přemýšlet ve třech základních rovinách. Zaprvé je to už zmíněná odborná studie. Zadruhé je to proměna, ke které právě teď dochází v Německu, Dánsku a řadě dalších zemí především v Evropě. A za třetí je to vize budoucnosti, v níž sice emoce nechybí, ale která vychází z pevné půdy aktuálních zkušeností vyspělých zemí a odborných analýz.

dánSko JedeZačněme tím, co se dnes děje v Evropě. U nás převažuje zájem o Německo a interpretace, že Němci se zbláznili, podlehli „post-fukušimské“ hysterii, uspěchali odchod od jádra, situaci nezvládnou a ještě rádi budou dovážet energii z našeho nového Temelína. „Energetická revoluce“ v Německu v praxi znamená postupný a relativně rychlý odchod od uhlí a jádra a ma-sivní investice do energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů, jejichž podíl se už dnes pohybuje kolem 20%. U nás tato čísla interpretujeme jako neslučitelná s fungo-váním existujících rozvodných sítí a zdravým rozumem. Pro Němce je to naopak teprve začátek, a navíc v tom ani zdaleka nejsou sami: Dánsko například nedávno ohlásilo, že chce do roku 2030 vyrábět 100% elektřiny z obnovi-telných zdrojů. A s nárůstem až k 80% počítá v horizontu několika desítek let i analýza Evropské komise. Důvody jsou jasné: obnovitelné zdroje jsou už dnes cenově konkurenceschopné a navíc reprezentují rozvoj moderních technologií, vytváření nových pracovních míst a energetickou bezpečnost. Podobně uvažují i ve Spoje-ných státech nebo v Číně.

ČeSko přešLApuJeU nás naopak v poslední době sílí hlasy, že obnovitelné zdroje nejsou perspektivní a musíme vsadit především na jádro. A pochopitelný je i názor, že máme ve srovnání s Dánskem – kde jsou velké větrné parky v moři – i jinými zeměmi nevýhodné přírodní podmínky.

Ano: nemáme moře a ani tu nesvítí sluníčko s tako-vou intenzitou jako třeba ve Španělsku. Nicméně studie „Energetická revoluce“ dokládá, že i v Česku je možný po-stupný přechod na obnovitelné zdroje. Vyžaduje to ovšem politickou vůli, protože je zapotřebí nasměrovat investice do nových technologií a rozvodných sítí. Zatím se bohužel zdá, že nejenomže přešlapujeme na místě, ale spíš se dokonce hodláme vydat opačným směrem než ostatní vyspělé země. Jsme na pokraji stavby nové „železné opony“. Tentokrát bychom si ji ale postavili zcela ze své vlastní vůle.

vizeNositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman nedáv-no přirovnal rozvoj solární energetiky ke snům hippies ze šedesátých let, vyjádřených ve slavné písni Let the Sun-shine In. Dnes je možné „nechat slunce vejít“ a proměnit nejenom energetiku, ale i zvýšit kvalitu života a rozšířit pole osobní svobody. Zbavit se závislosti na uhlí, ropě a jádru by totiž znamenalo nejenom zbavit se ničení krajiny, omezit emise skleníkových plynů a jiných škodlivých látek, vyhnout se rizikům spojených s jadernou energetikou, eliminovat závislost na totalitních státech, na jejichž území shodou okolností leží zásoby ropy… Rozvoj obnovitelných zdrojů by totiž v důsledku zna-menal i rozpad tradičního centrálního zásobování energií, decentralizaci až do úrovně nezávislosti jednotlivých obcí či domů, neboli konec mocných monopolů, které (jako napří-klad ČEZ) ovládají nejenom českou energetiku, ale i politiku. „Energetická revoluce“ je v tomto ohledu mnohem víc než proměna energetiky. Je to proměna způsobu myšlení a stylu života. Ale je-li to pro někoho příliš divoké a patetické, pak ať to chápe jen jako úvod k podrobnější diskusi nad stránka-mi české studie „Energetická revoluce“.

eNerGetickÁ revoluce: let the suNshiNe iNletos poprvé vychází odborná studie greenpea-ce a nezávislých odborníků energetická revoluce ve speciálním vydání pro českou republiku. veřej-nost, odborníci i politici tak dostávají příležitost kon-frontovat připravovanou vládní státní energetickou koncepci s jiným pohledem na naši budoucnost.

michal komárek programový ředitel Greenpeace

Foto

© S

hayn

e R

obin

son

/ G

reen

pea

ce

12 rozHovor

v každém vydání magazínu nově najdete rozhovor s některým z našich kolegů, který vám poodhalí fungování české kanceláře greenpeace. tentokrát je to roman rogner, náš „on-line komunikátor“, díky němuž jsme s vámi v neustálém kontaktu „po síti“. jak greenpeace funguje v kyberprostoru, se mi roman pokusil vysvětlit v následujícím rozhovoru.

Jaké možnosti využívá Greenpeace pro komunikaci na internetu?

Kromě článků a dalších textů s informacemi o všem, co jsme kdy dělali a děláme v kampaních, používáme i další online nástroje. Naši příznivci, kteří si oblíbili sociální sítě, najdou Greenpeace nejen na těch, které se používají většinově,

ale i na nových, které možná zasáhnou do rozvoje komunikace na internetu v dalších měsících. Jsme samozřejmě na Facebooku - máme stránky pro Greenpeace Českou republiku, anglickou obdobu Greenpeace Czech, stránku našich dobrovolníků, frontlinerů nebo aktuálních kampaní. Používáme Twitter a nově i Google Plus. Naše videa najdete na YouTube a fotografi e (kromě naší vlastní webové galerie) i na Flickru. Starší magazíny lze prohlížet online pomocí služby Issuu a zajímavé fotografi e toho, co děláme, i na úplně novém, rychle se rozvíjejícím Pinterestu. Přehled odkazů na naše sociální sítě je k nalezení na adrese http://www.greenpeace.org/czech/cz/Zapoj-se/Zapoj-se-na-internetu. Přidejte se k nám a šiřte odkazy na svých profi lech!

co by návštěvníci webových stránek Greenpeace neměli vynechat?Určitě bych zmínil náš Obchůdek, který se velmi rychle rozvíjí a díky velkému množství objednávek jistě dozná i změn, aby byl pro naše příznivce a kupující pohodlnější a rychlejší.

Greenpeace má na svých stránkách také blogy – tedy formát, který má být osobnějším pohledem na to, co děláme a co si myslíme. Kromě textů od stávajících autorů „zevnitř organizace“ se tu brzy objeví i další velmi zajímavá jména a osobnosti.

existuje způsob, který našim příznivcům usnadní on-line kontakt se stránkami Greenpeace? Ano. Na našem webu mohou najít odkaz na speciální verzi vyhledávací lišty, kterou lze nainstalovat do prohlížeče. Kromě toho, že získají snadný přístup k vyhledávači, budou mít rychlou volbu i pro připojení se do struktury našich stránek. Tato lišta je vhodná pro prohlížeče Internet Explorer, Chrome, Firefox i Safari.

proč klade Greenpeace takový důraz na online aktivity?Možná to bude znít jako paradox, ale kromě informování našich dárců a příznivců o kampaních a práci organizace je naší snahou přivést lidi k tomu, aby pro záchranu přírody udělali něco konkrétně – mimo svůj počítač nebo mobil. Aby se zvedli, přišli k nám a třeba nabídli svoji pomoc. Aby se zapojili jako dobrovolníci nebo frontlineři. Každá návštěva našeho webu a připojení se k našim online zdrojům je velkou podporu pro to, co děláme. Bude-li ale výsledkem i to, že uvidíme naše příznivce osobně, že s námi budou občas sedět v jedné kanceláři a pomáhat nám, bude to i díky komunikaci, kterou vyvíjíme on-line.

GreeNPeace Na Webu aNeb z oNliNe PŘízNivce ŽivÝm aktivistou

Pavla Havelková

šéfredaktorka

13internet

S čím jsme vlastně nesouhlasili a proč? Připravované zákony (SOPA, PIPA) měly umožnit korporacím cíleně zablokovat webové stránky, o nichž si myslí, že porušují jejich autorská práva nebo jejich ochranné známky. Firmy by se nemusely obracet na soud, stačilo by jim pouze podat oznámení o porušování jejich autorských práv po-skytovateli webových služeb, např. tomu, kdo na internetu registruje doménu greenpeace.org, a ten by měl pět dní na to, aby ukončil provoz oznámených stránek. Pokud by se později prokázalo, že Greenpeace autorská práva ne-porušilo, byl by poskytovatel chráněný před naší žalobou. A jak to souvisí s ochranou přírody? On-line aktivis-mus je pro naše kampaně důležitým nástrojem komunika-ce s firmami, které poškozují životní prostředí. V minulosti se nám podařilo upozornit na problémy řady velkých korporací právě pomocí jejich vlastních propagačních pro-středků. Řada našich kampaní je totiž založena na parodii dané značky či její vlastní reklamy. Poupravená reklama na tyčinku Kit-Kat firmy Nestlé, která ukazovala souvislost mezi kácením deštného pra-lesa a výrobou palmového oleje, se šířila kyberprostorem i navzdory snahám Nestlé ji z internetu stáhnout. Kampaň Green My Apple zas byla založená na webo-vých stránkách v designu Apple.com a jejím cílem bylo ozelenit tuto jinak progresivní firmu a přimět ji k prosazení lepších pravidel nakládání s elektronickým odpadem. V současnosti na webu koluje parodie na dosud nejdražší

reklamu Volkswagenu inspirovanou Hvězdnými válkami, která upozorňuje na snahy této automobilky blokovat evropskou legislativu o energetické účinnosti a nižších emisích CO

2. I díky takovýmto kreativním kampaním jsme dosáhli již nejednoho vítězství. Nestlé se snahou stáhnout naše video parodující KitKat neuspělo. I když bylo staženo z YouTube, stovky našich příznivců je přeposílaly na jiné stránky a na své účty na Facebooku. Odkaz byl později na YouTube znovu obnoven. Po intenzivní kampani se Greenpeace nakonec podařilo přimět společnost Nestlé k tomu, aby přestala odebírat palmový olej od firmy, která ničí indonéské pralesy. Pokud by platil navrhovaný americký zákon, mohl by být kvůli sdílení našeho videa o tyčince KitKat zrušen samotný Youtube i Facebook. Doména greenpeace.org na celém světě by byla vypnuta. A firmu Nestlé by naši příznivci a její zákazníci nikdy nedonutili ke změně doda-vatelské politiky pro palmový olej. Proti firmám, které poškozují přírodu, používáme jejich vlastní značky, jejich jazyk, jejich marketing i jejich silnou pozici na trhu, a můžeme tak upozorňovat na jejich bezo-hledné kroky. A nejen to: můžeme je měnit.

lucie jakešová

tisková mluvčí Greenpeace

jakožto projev solidarity se stránkami jako Wikipedia, Boing Boing a reddit potemněly 18. ledna 2012 na 12 hodin i stránky greenpeace, včetně těch českých. Přidali jsme se tak k protestu proti dvěma zákonům, které směřovaly do amerického kongresu. ale byl to také protest proti snahám

o cenzurování internetu jako takového.

iNterNet mÁ bÝt svobodNÝ, aNeb Proč GreeNPeace zatemNilo svÉ strÁNkY

14 doBrovolníci

19. února získal martin rožek z Ústeckého kraje prestižní ocenění dobrovolnické práce křesadlo 2011 – „cenu pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“. ocenění je o to významnější, že rok 2011 byl vyhlášen evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství. dobrovolnické centrum v Ústí nad labem každoročně připravuje slavnostní ceremoniál, a umožňuje tak udělení ceny lidem, kteří se významným způsobem účastní dobrovolnických aktivit v Ústeckém kraji – těm, kteří se angažují více, než by mohli nebo museli – v ekologii, kultuře i v jiných oblastech neziskového sektoru.

Jana Pravdová, koordinátorka dobrovolníků Greenpeace, se Martina ptala nejen na udělené ocenění, ale především na jeho dobrovolnické angažmá za záchranu Horního Jiřetína, ze kterého Martin pochází.

Martine, měl jsi z ocenění své dobrovolnické práce radost?I když kvůli ocenění to samozřejmě nedělám, jsem moc rád, že se mi ho dostalo. To potěší.

proč ses stal dobrovolníkem Greenpeace?Když někomu vadí nějaký problém, měl

by něco dělat. Neměl by se jen rozčilovat u televize nebo říkat, co si myslí, naprázdno v hospodě. Měl by se přidat jako dobrovolník k organizaci, která se v řešení problému angažuje, aby věděl, na čem vůbec je. Ať s tím vyjde na veřejnost, jako já kvůli svému domovu - městu Horní Jiřetín, které bojuje s těžbou hnědého uhlí.

Jsi dobrovolníkem už čtyři roky. co tě motivuje?Pokud bude hrozit rozšiřování povrchového hnědouhelného dolu ČSA za naším městem, nenechá mě to v klidu nikdy a angažovat se budu

dál. Budu informovat lidi, sbírat podpisy na petice nebo třeba roznášet letáky.

Jak na tvoji aktivitu v Greenpeace reaguje tvé okolí, rodina, kamarádi?Rodina je na dva tábory. Rodiče chtějí, abych se věnoval škole a pak teprve dalším aktivitám. Ostatní příbuzní mě ale podporují. Kamarádi mi fandí

a jsou rádi, že mě mají. Okolí, tedy většina obyvatel Horního Jiřetína, mě chválí a drží palce, abychom ten boj zvládli.

co je podle tebe na dobrovolnictví nejlepší?To, že se setkáš se spoustou nových lidí, získáš hodně zkušeností a zjistíš nové informace. A určitě každému doporučuji přijít se jako dobrovolník podívat, jak to chodí v ekologické organizaci. Ať si teprve potom každý udělá svůj obrázek.

Jaká akce Greenpeace pro tebe byla nejzajímavější? Nejlepší zážitek s Greenpeace byla akce „Hřbitov zaniklých obcí“ na zahradě zasedající Vlády. Z každé akce jsem si ale odnesl zkušenost k nezaplacení.

Čeho bys chtěl ještě jako dobrovolník Greenpeace dosáhnout?Zastavení těžby hnědého uhlí na Mostecku. Město Horní Jiřetín je totiž jedno z posledních původních historických měst, které na Mostecku ještě zbylo. Máme tu krásné zachovalé stavby, i 400 let starý kostel. Žijí zde lidé, kteří se kvůli těžbě museli už třeba třikrát stěhovat. Město by mělo být zničeno soukromou firmou, která chce vytěžit malé množství nekvalitního hnědého uhlí? Určitě budu se svými spoluobčany bojovat za jeho zachování ze všech sil.

Myslíš, že můžete tenhle boj vyhrát?Nemyslím si to – já to vím.

martiN roŽek, dobrovolNík GreeNPeace, získal ceNu kŘesadlo 2011

jana Pravdovákoordinátorka dobrovolníků Greenpeace

15

RAinboW WARRioR, bílé

Dámy: M, LPáni: L, XLCena: 390,- Kč

nucLeAR ScReAM

Dámy: S, M, L, XLPáni: M, L, XLCena: 390,- Kč

RAinboW WARRioR, černé

Dámy: LPáni: M, L, XLCena: 390,- Kč

veLRybA

Dámy: S, M, L, XLPáni: M, L, XLCena: 300,- Kč

PodPořte greenPeace

opice, fialové, červené

Dámy: S, M, L, XL—Cena: 350,- Kč

opice, bílé

Dámy: M, LPáni: M, LCena: 350,- Kč

TAškA veLRybA

Cena: 120,- Kč

opice, šedé

Dámy: S, M, L, XLPáni: M, LCena: 350,- Kč

TAškA z bAnneRuUnikátní recyklované tašky, ručně vyrobené z bannerů, které byly použity při našich přímých akcích. Každý kousek je originál. Každý má svůj příběh. Přestože jejich historická a umělecká hodnota je nevyčíslitelná, nabízíme nyní tyto sběratelské skvosty za cenu 90,- Kč!

Naše kampaně můžete podpořit i finančním darem prostřednictvím platební brány na www.greenpeace.cz. Děkujeme Vám.

obchŮdek

MikinA

Unisex: XLCena: 900,- Kč

GReenpeAce

Dámy: S, M, L, XLPáni: M, L, XLCena: 390,- Kč

Zakoupením zboží z našeho obchůdku podpoříte naše aktivity a zároveň si uděláte radost. Kompletní nabídku triček, mikin, tašek, kalendářů a dalších dárků najdete na webové adrese www.greenpeace.cz/obchudek. Své objednávky posílejte na pavla.havelkova@greenpeace.org. Zboží Vám obratem zašleme na dobírku (115,- Kč) nebo si k nám pro ně můžete zajít osobně (Prvního Pluku 12, Praha 8).

zdravotNickÝ trÉNiNk – vÝzva Pro hoolYWoodskÉ maskÉrYgreenpeace připravuje pro své dobrovolníky každý rok několik tréninků a seminářů, na kterých se dozví spoustu užitečných věcí, které uplatní nejen při spolupráci s greenpeace, ale i v osobním nebo profesním životě.

Dobrovolníci mohou během roku absolvovat lezecký výcvik, trénink komunikace a moderování besed se studenty, semináře o kampaních Greenpeace, akční trénink, seminář o práci s toxickým materiálem, získají maximum informací o obnovitelných zdrojích, mohou se naučit řídit motorový člun… Především ale musí absolvovat trénink první pomoci a zdravovědy. Podívejte se na fotky z toho únorového.

Fo

to ©

Ver

on

ika

Han

ušo

vá

Velmi oblíbenou částí zdravotnického tréninku je praktická simulace úrazů a jejich ošetření. (Během zdravotnického tréninku nebyl zabit ani zraněn žádný dobrovolník, pozn. red.)