Zdravotní stavMaliník je velice vnímavá rostlina. Je na-

padána fiadou hospodáfisky dÛleÏit˘ch virÛ,které dokáÏou citelnû sniÏovat plodnost ro-stlin a i zdecimovat celé plantáÏe maliníku.Asi k nejzávaÏnûj‰ím patfií virus kefiíãkovitézakrslosti maliníku (Raspberry bushy dwarfvirus). Ten zapfiíãiÀuje rozpadání plodÛ a aÏnáslednou ztrátu plodnosti u rostlin mali-níku. Dal‰í virová onemocnûní mají za ná-sledek nezdrav˘ rÛst a malou plodnost.

Základem pûstování a udrÏovacího ‰le-chtûní jsou bezvirózní mateãnice obou kul-tur. V souãasné dobû mnoÏíme dvanáct

odrÛd maliníku a dvû odrÛdy ostruÏiníku.Mateãnice kaÏdoroãnû kontrolují inspektofiiÚKZUZ Brno a SRS, testuje se v˘skyt viróz.Jen pokud je v‰e v pofiádku, je vystavenuznávací list na jednotlivé odrÛdy. Tím je,vedle pravosti odrÛdy, zaji‰tûna i zdravásadba maliníku a ostruÏiníku.

Vypûstování sadbyNejvût‰í mnoÏství odnoÏí (i plodÛ) dávají

v˘sadby ve vûku 5 aÏ 6 let. Sazenice dob˘-váme ruãnû (druhá dekáda záfií a fiíjen) odr˘-váním r˘ãem. Sazenice jsou dík tomukvalitní, vyzrálé, s nenaru‰en˘mi kofieny

a pr˘ty. Nepo‰kodí se ani matky, odstraní senevyzrálé v˘hony, porost se prosvûtlí a pro-vzdu‰ní. Zbylé v˘hony odstraÀujeme a pá-líme na jafie. Omezujeme tak ‰ífiení závaÏnéhoubové choroby maliníku, tzv. odumíránímaliníku (Didymella applanata). Fialovûhnûdé skvrny okolo pupenÛ postupnû ne-krotizují, zasychají a vylamují se, mÛÏe uhy-nout celá rostlina. Didymelu lze omeziti prevencí – odplevelováním, provzdu‰nû-ním porostu, odstranûním pfiebyteãn˘ch v˘-honÛ a pravideln˘m hnojením, zálivkoua také obmûnou porostu.

24 88//22001133

JiÏ dlouhá desetiletí patfií·lechtitelská stanice veVelk˘ch Losináchk tradiãním mnoÏitelÛma pûstitelÛm maliníkua ostruÏiníku v âeskérepublice. V místních(podhorsk˘ch)podmínkách zkou‰ímeodrÛdy z evropskéhoi svûtového sortimentu. MezinejdÛleÏitûj‰í kriteriahodnocení patfií schopnostpfiezimování, zdravotní stav,plodnost a kvalita plodÛ. Nazákladû kladn˘ch v˘sledkÛbyl vybrán sortiment odrÛd,které se dosud u násúspû‰nû mnoÏí.

Maliníkya ostružiníkyz Velkých Losin

MEDEA odrůda plodící na jednoletých výhonech

Plody odrůdy MEDEA se sklízejí od srpna do prvních mrazíků.

Časně zrající, ostnitý ostružiník, toje odrůda WILSONŮV RANÝ.

ZLATÁ KRÁLOVNA patří meziodrůdy klasické, plodící na

dvouletých výhonech.

A-PDF Merger DEMO : Purchase from www.A-PDF.com to remove the watermark

2588//22001133

Zakládání porostÛv zahradû

Maliník je na pÛdu nároãnûj‰í neÏ jinédruhy drobnoplodého ovoce (rybíz, angre‰t).Nejlépe prospívá na hlinitopísãit˘ch a písãi-tohlinit˘ch pÛdách s lehkou propustnou spo-dinou. Hladina spodní vody nesmí sahatv˘‰e jak 1–1,5 m pod povrch. Jinak rosteslabû a odumírá – nesná‰í zamokfiené pÛdy.Na druhou stranu trpí i na such˘ch stano-vi‰tích. DÛleÏitá je poloha pozemku. Nej-vhodnûj‰í jsou rovinaté, ãi mírnû svaÏitéa dostateãnû oslunûné plochy, zastínûné po-zemky a údolní polohy nejsou vhodné.

Nároky na vláhu a ÏivinyNa vláhu a Ïiviny v dobû rÛstu a plodnosti je

velmi nároãn˘. Pfii v˘sadbû plochu vyhnojímenejlépe chlévskou mrvou, ãi jin˘m kvalitnímrozleÏen˘m hnojem (králiãí, koÀsk˘), kompos-tem, v dávce asi 5 kg na 1 m2 nebo i granulo-van˘m hnojem dle doporuãeného dávkování.Pfii v˘sadbû nepouÏíváme Ïádná minerálníhnojiva, abychom nespálili kofieny sazenic. Oddruhého roku po zakofienûní pravidelnû kaÏ-doroãnû brzy na jafie pfiihnojujeme organic-k˘mi i minerálními hnojivy (Cererit, Kristalonapod.). I minerální hnojiva mají znaãn˘ vliv nazv˘‰ení skliznû malin. PouÏitím fosforeãn˘ch

i draseln˘ch hnojiv v dávce 60–80 g roz-pustn˘ch Ïivin na 1 m2 souãasnû

s poloviãní dávkou chlévskémrvy dosáhneme dobr˘ch

v˘sledkÛ. Kromû hlav-ního hnojení na jafie

mÛÏeme obdobnûhnojit i na podzimnebo také po od-kvûtu a po sklizniplodÛ. Pfiihnoju-jeme vÏdy do vlhképÛdy. Je-li sucho,zavlaÏíme a hnojivo

zapravíme do pÛdy.

Péãeo porosty

Maliník vysazujeme dofiádkÛ, ãi dvojfiádkÛ nebo na

záhon. Jednotlivé sazenice (matky) vysazu-jeme na vzdálenost 0,6–0,8 m od sebe. Podlezvolené odrÛdy si mÛÏeme postavit i jedno-duchou drátûnku, tyãe spojené dvûma drátyv rÛzn˘ch úrovních, dle vzrÛst-nosti odrÛdy. Volíme takov˘spon, abychom mûli dobr˘ pfiís-tup k jednotliv˘m rostlinám,abychom udrÏeli porost nezaple-velen˘, v dobré kondici.

OstruÏiník má nároky po-dobné. Je citlivûj‰í k zimnímmrazÛm. Zvlá‰tû plazivéa pnoucí odrÛdy namrzají pfii ne-dostateãné snûhové pokr˘vce,zejména kdyÏ teploty klesají pod–20 °C. Na nechránûn˘ch stano-vi‰tích je v zimû ãasto okusujezvûfi. VyÏadují úrodné a dosta-teãnû vlhké pÛdy a dobré hno-jení, vysazují se na vzdálenost2,5–3 metry.

OstruÏiníkya malinoostruÏiny

Doporuãuji pfii pûstování malinoostruÏin,beztrnn˘ch a klasick˘ch ostruÏin, které jsoupfieváÏnû bujného rÛstu, jednotlivé v˘honyvyvazovat k drátûnce, ãi jiné opofie. VÏdy poodplození dvoulet˘ v˘hon odstranímea vzrostlé mladé v˘hony zakrátíme na pod-zim asi o jednu tfietinu. U kefiovit˘ch kulti-varÛ jako je TAYBERRY a THORNFREEjejichÏ v˘hony dosahují délky 3 m i více jenutné je pfii rÛstu za‰tipovat, aby se letorostrozvûtvil, kvetl a plodil na postraním ob-rostu. Na rostlinû se ponechávají obyãejnûtfii v˘hony.

Klasick˘, jednou plodícímaliník

U odrÛd, které plodí na dvoulet˘ch v˘ho-nech v letních mûsících vÏdy odplozen˘v˘hon u zemû odstfiihneme a nové v˘honyzakrátíme na podzim o tfietinu. Vzdálenostmezi v˘hony by mûla b˘t cca 10 cm – slab‰ízahu‰Èující v˘hony se odstraÀují celé.

Remontantní odrÛdyU remontantních maliníkÛ, které se pûstují

zejména pro plody na jednolet˘ch v˘ho-nech, uplatÀujeme jin˘ zpÛsob fiezu. Poukonãení skliznû (obyãejnû po prvních pod-zimních mrazících), letorosty zakrátíme asio polovinu, aÏ do vyzrálého dfieva. Brzy najafie je sestfiihneme u zemû. Za léto vyrostousilné letorosty, které nakvetou v srpnua plodí. Kromû odrÛd s bujnûj‰ím vzrÛstemse vzpfiímen˘mi v˘hony (HERITAGE), jsoutaké v této skupinû odrÛdy niωího kefiíãko-vitého vzrÛstu (ADA, MEDEA).

Kombinací v˘sadby klasick˘ch a remon-tantních odrÛd malin si zajistíme obdobískliznû na dobu tfií aÏ ãtyfi mûsícÛ.

OdrÛdová skladbamnoÏen˘ch odrÛdmaliníku

Klasické odrÛdy s ãerven˘mi plody, plo-dící na dvoulet˘ch v˘honech

RUBÍN BULHARSKÝJe velmi známá odrÛda, která vyniká vÛní

a charakteristickou aromatiãností plodÛ.Plody jsou velké, tmavû ãervenû vybarvené,

kuÏelovité. V˘borné pfiedev‰ím na ‰Èávya marmelády. Jsou dosti mûkké a rychle pfie-zrávají. Mateãné kefie bohatû odnoÏují. RÛstje bujn˘, odrÛda tvofií silné, vzpfiímené leto-rosty.

ZEVA IIJedna ze spolehliv˘ch odrÛd. Plody se

dobfie sklízí, jsou lehce oddûlitelné od lÛÏka,jsou velké, pevné, tmavû ãervenû vybar-vené, aromatické. V˘hony jsou silné, trnitûj‰ís ãervenofialovou borkou. V pfiíznivém, te-plém podzimu tyto v˘hony nûkdy opût na-kvétají a plodí (pokud se bûhem léta zakrátía neuschnou). Zakvést mohou i vyzrálé v˘-hony jednoleté.

MÁJA Pochází ze ·lechtitelské stanice ve Velk˘ch

Losinách. Velmi v˘nosná odrÛda se stfiednûvelk˘mi svûtle ãerven˘mi plody s vÛní les-ních malin. Mateãné kefie jsou niωíhovzrÛstu, bohatû odnoÏují.

VETENMá velké tmavû ãervené sladké plody.

Sv˘m habitem rÛstu pfiipomíná BULHARSKÝRUBÍN. Slabûji v‰ak odnoÏuje.

CANBYPlody jsou kulatého tvaru, jasnû ãervenû

vybarvené, sladké pfiíjemné chuti. Porostyjsou vzpfiímené, pevné, borka v˘honÛ jesvûtle zelenavá aÏ stfiíbfiitû ‰edá i po vyzráníletorostÛ. Charakteristické pro ní je, Ïe nemáskoro Ïádné trny, je hladká. V tuh˘ch zimáchmohou porosty této odrÛdy i odrÛdy Vetennamrzat.

GRANÁTMá velké protáhlé velmi dobré aromatické

plody. Vytváfií vzrÛstn˘ porost, v˘hony jsouostnité, aÏ do fialovûãervena vybarvené.Velmi málo odnoÏuje.

TAYBERRY má plody dlouhé3-4

cm.

Svazek sazenic maliníkus pupeny, ze kterých povysazení vyraší nové výhony.

26 88//22001133

Îlutoplodé (klasické) odrÛdyZLATÁ KRÁLOVNA Má stfiednû velké aÏ narÛÏovûlé plody la-

hodné, sladkokyselé chuti. V˘hony jsousvûtle zelenû vybarvené, hodnû ostnité vespodní ãásti. Porost je vysok˘ a silnû odno-Ïuje, nevymrzá.

FERTÃDI ARANYFÜRT Pfiedností jsou velké, Ïluté, kuÏelovité

plody se sladkou, ale ménû aromatickouchutí neÏ je u Zlaté Královny. Porost je pev-nûj‰í se silnûj‰ími ménû ostnit˘mi v˘hony.Velmi dobfie sná‰í drsnûj‰í zimy

OdrÛdy plodící na jednolet˘ch v˘honechTyto odrÛdy prodluÏují dobu skliznû aÏ do

pozdního podzimu. Abychom docílili vysokéúrodnosti, necháváme plodit pouze jedno-leté v˘hony.

ADAPrvní zralé plody se zaãnou objevovat

v srpnu a zrají aÏ do zaãátku listopadu. Vût-‰inu spálí první silné podzimní mrazy, alei tak úroda b˘vá velmi vysoká. Plody jsoustfiednû velké aÏ velké, kuÏelovité, tmavoãer-vené, velmi dobré chuti a dobfie oddûlitelnéod lÛÏka. Jsou pevné, nemaãkají se a protovelmi vhodné k zamrazení.

MEDEAObdobná odrÛda remontantního maliníku

plodícího na jednolet˘ch v˘honech. Je o nûcoranûj‰í zraje asi o 7–10 dní pfied odrÛdou Ada,má atraktivní velké tmavû ãervené plody,velmi dobré sladkokyselé chuti. Velmi lehcese sbírají. Pro obû odrÛdy je typická kefiíãko-vitá forma rÛstu matek a silné odnoÏování.

HERITAGEPlody má kulaté, pevné, lehce oddûlitelné

od lÛÏka, stfiednû velké, tmavû ãervenés jemn˘m stfiíbfiit˘m ojínûn˘m. Jsou hodnûsladké. Úrodnost je vysoká. Porost je vzpfií-men˘ se siln˘mi pevn˘mi v˘hony, mateãnékefie bohatû odnoÏují, v˘hony jsou trnitéa ãervenohnûdû zbarvené, bez postranníhoobrostu.

Zkou‰íme i dal‰í odrÛdy jako je POLKAa POLANA z Polska, AUTUMN BLISS a GOL-DEN BLISS z Anglie, TULAMEEN z Kanady.V souãasné dobû máme vysazen bohat˘ ge-nofond znám˘ch i ménû znám˘ch odrÛda novo‰lechtûní pro dal‰í etapu pokusÛ, na-pfiíklad odrÛdy NORNA, MALLING JOY,COMOX, CHILLIWACK, RUTRAGO, GRA-DINA, SKEENA, GLEN MOY, HAIDA, CRIM-SON MAMUT, GATINEAU, FAIRVIEV. KolekcidoplÀujeme novinkami a hybridy ze zahra-niãí (Nizozemí, Polsko, Velká Británie, Nor-sko). Po jejich odzkou‰ení budeme moci fiíct,jestli doplní souãasn˘ bohat˘ sortimentmnoÏen˘ch odrÛd, ze kterého si kaÏd˘ i zaãí-nající pûstitel dle sv˘ch poÏadavkÛ zaruãenûvybere.

OdrÛdová skladbamnoÏen˘ch odrÛdostruÏiníku

WILSONÒV RANÝ V na‰ich podmínkách s ním máme velmi

dobré zku‰enosti. Zraje ranû, koncem ãer-vence. Stfiednû velké aÏ velké plody ãerno-

fialové barvy mají slad‰í aromatickou chuÈ.Kefi je hust˘, vzpfiímen˘. Silnû odnoÏuje. Jenároãnûj‰í na fiez, odstraÀování pfiebyteã-n˘ch v˘honÛ a odplozen˘ch letorostÛ. V˘-hony jsou po celé své délce trnité. Je toplodná a k vymrzání odolná odrÛda.

THORNFREEBeztrnná poléhající odrÛda. Má v˘hony

velmi dlouhé, tfii i více metrÛ. Pfii jejím pûs-tování je potfiebná opora. Má velké temnûãernofialové plody s kyselej‰í chutí. Dozrávákoncem srpna aÏ záfií. V de‰tivém a chlad-nûj‰ím poãasí plody plesniví (‰edá hniloba)a opadávají.

Dal‰í odrÛdy, které pûstujeme, jsouPOLAR, BLACK GIGANT, DIRKSEN.

V sortimentu ke zkou‰ení máme napfi. od-rÛdy BRISTOL, THEODOR REIMERS, mali-noostruÏinu TAYBERRY. Tyto odrÛdyv na‰ich podhorsk˘ch podmínkách dávajívcelku uspokojivé v˘nosy. Nûkteré odrÛdybeztrnn˘ch ostruÏin jako je NAVAHO ãiHELEN u nás ãasto vymrzají. ¤e‰ením prohor‰í klimatické podmínky je zavádûní bez-trnn˘ch odrÛd typu primocane. U nich totiÏjiÏ jednoleté vyrostlé v˘hony postupnû na-kvétají a zároveÀ od léta aÏ do zámrazuplodí. Na na‰em pracovi‰ti také zkou‰ímejednu odrÛdu tohoto typu. V zatím krátkémãasovém horizontu jsou její v˘sledky velmidobré.

Danu‰e StrakováFoto autorka

Sazenice beztrnné odrůdy THORFREE

2788//22001133

● U rajãat odstraníme 2–3 spodní listy,aby mezi rostlinami dobfie proudilvzduch a omezilo se riziko roz‰ífieníhoubov˘ch chorob. Ve druhé polo-vinû srpna za‰típneme vegetaãnívrchol. Nebudeme dále podporovatrÛst rostliny, ale dorÛstání a zránírajãat. Nové plody by jiÏ nestaãilydozrát. I nadále vy‰tipujeme v˘-hony v paÏdí listÛ.● Okurky ve skleníku a fóliovníkupravidelnû pfiihnojujeme, zalé-váme a chráníme pfied choro-bami a ‰kÛdci, zejména plísniokurkové a savému hmyzu. ● Papriky pravidelnû okopávámea mírnû pfiihrnujeme, aby byla ro-stlina s tûÏk˘mi plody stabilnûj‰í. Sklí-zíme je opatrnû a vylamujeme je dostrany, abychom nepo‰kodili pletiva ro-stliny.● Na venkovních záhonech okurky nahra-dily cukety, které mají del‰í vegetaãní dobua jsou odolnûj‰í proti plísni okurkové.● V srpnu sklízíme první lilky. Na rostlinûnecháváme 4—5 plodÛ, více by jich v na-‰ich klimatick˘ch podmínkách nedozrálo.Správnû zral˘ lilek musí mít pevnou du-Ïninu a lesklou slupku. Pokud by bylaslupka matná, lilek je pfiezrál˘ a má nahofi-klou chuÈ.● Zaãínáme sklízet první melouny vodní.Znakem dozrání je lesklá slupka a zaschlástopka. Pouze v místû, kde se plod dot˘kalzeminy, je Ïlutá skvrna. U melounÛ cukro-v˘ch tato skvrna neb˘vá.● Pokraãujeme ve sklizni cibulové zeleniny.Cibuli podryjeme a necháme doschnout nazáhonech. Pfied skladováním je vhodné ne-chat cibuli zaschnout na stinném, dobfie vû-tratelném místû. Po doschnutí odstranímeuschlé kofieny, uvolnûné suknice a zakrá-tíme stonek na 1–2 cm. Cibuli mÛÏeme za-plétat do copÛ, do svazkÛ s ãesnekem,nebo kombinovat i s letniãkami vhodn˘mina su‰ení. Vytvofiíme si krásnou dekoracido kuchynû na celé zimní období.● âesnek na záhonech nenecháváme, posklizni jej ve svazcích povûsíme do míst,kde proudí vzduch a zde necháme do-schnout. Suknice nesmí b˘t popraskaná,musí chránit strouÏky. Po zaschnutí mÛ-

Ïeme ãesnek nechat ve svazcích, nebo dal-‰ím zpÛsobem upravit. âesnek je nejzdra-vûj‰í cibulovou zeleninou. Máantibakteriální úãinky, sniÏuje vysok˘ krevnítlak a hladinu cholesterolu v krvi. Je nedíl-

nou souãástí na‰í ãeské ku-chynû. ● Podle potfieby sklízímemrkev karotku, petrÏel a celers natí. Kofienovou zeleninuke skladování je‰tû nechá-váme na záhonech do záfií aÏfiíjna.● Pozdní zelí ke skladovánípfiihnojíme draselnou solí,nebo jin˘m hnojivem s vy-‰‰ím obsahem draslíku, aby-chom podpofiili pevnost

a vyzrávání pletiv. Takové hlávky vydrÏív dobrém skladu i 6 mûsícÛ. Zelí kruháren-ské jiÏ nehnojíme dusíkem, mohla by b˘tohroÏena kvalita a prÛbûh mléãného kva-

‰ení pfii v˘robû kysaného zelí. ● VyuÏíváme volné záhony po sklizenézeleninû a vyséváme fiedkviãky, ‰penátzeln˘, nebo polníãek kozlíãek pro pod-zimní sklizeÀ. Ve druhé polovinû srpnavyséváme cibuli kuchyÀskou pro jarnísklizeÀ cibule zelenaãky.● Vysazujeme salát hlávkov˘, listov˘,pekingské zelí a kedlubny rané. Tatozelenina je chladuodolná a mÛÏeme ji

sklízet na podzim do prvních mrazíkÛ.

âervené odrÛdy listov˘ch salátÛ se vlivemnízk˘ch teplot intenzivnû vybarvují.● Je vhodné období pro dûlení trsÛ zele-niny a bylinek. Tímto zpÛsobem mÛÏemerozmnoÏovat napfiíklad rebarboru, chfiest,paÏitku a cibuli zimní. Z bylinek tfieba mátu,‰alvûj, libeãek, tymián a dal‰í. Rostlinydobfie zakofiení na novém stanovi‰ti do pfií-chodu prvních mrazÛ. Zeminu obohatímekompostem, ale nebudeme jiÏ pouÏívat du-síkatá hnojiva.

Iva Brej‰ováâZA Mûlník, stfiední a VO·

kalendárium

Zeleninová zahrada v srpnuSalát připravený propozdní výsadbu

U okurek nezakracujeme vegetační vrchol,ale pokud přerostl oporu, spustíme jej nadruhou stranu. Zejména u hadovek semůžeme dočkat ještě bohaté sklizně.

Průběžně sklízíme plodovou zeleninu.

Chuť a obsah léčivých látek českého česneku je velmikvalitní a nelze ji srovnávat s česnekem z dovozu.