konference pro rodiče a pedagogy o systémech, přístupech a aspektech dnešní doby
ve vzdělávání dětí
7.11. 2020 / 8.30 - 15.0014|15 Baťův institut, Zlín
M A P I I O R P Z L Í N p o ř á d á :
Projekt „Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Zlín II“ je spolufinancován Evropskou unií.
Registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0009039
pod záštitou Bc.Kateřiny Francovénáměstkyně primátora statutárního města Zlína
Program:
8:30 zahájení
8:45 - 10:15 blok I : IA: Smysluplná matematika, která děti baví
(Mgr. Tomáš Chrobák)IB: Čtenářství jako prostředek rozvoje žákovských dovedností
(Mgr. Monika Olšáková)IC: Služby KKFB dětem, rodičům a školám /Knihovna jako místo celoživotního vzdělávání /
Knížky do lavice / Paměť národa (Bc. Jana Hoferková, Mgr. Dagmar Marušáková, Mgr. Pavlína Vaculíková, Jitka Andrysová)
ID: Badatelsky orientovaná výuka (Erika Nedomová)
10:45 - 12:15 blok II: IIA: Sdílení dobré praxe ve sborovně
(Mgr. Monika Olšáková)IIB: Otevřený vztah UČITEL-RODIČ-DÍTĚ
(Mgr. Tomáš Chrobák)IIC: Uplatnění absolventů ZŠ s Montessori programem v dalším vzdělávání
(Mgr. Jana Hrázská)IID: Badatelsky orientovaná výuka
(Erika Nedomová)
13:00 - 14:30 blok III: IIIA: On-line výuka před a po „době koronavirové“
(Mgr. Martina Raiserová, Mgr. Michal Prchlík)IIIB: Rovné příležitosti ve vzdělávání
(Mgr. Monika Fojtáchová)IIIC: Emoce do školy?
(Mgr. Kateřina Palová, PhD. )IIID: Centrum podpory vzdělávání
(Mgr. Libor Marek, PhD.)
Registrace:
Přihlašování účastníků konference probíhá elektronicky zde: https://1url.cz/gzZH2Odkaz na přihlašovací formulář najdete také na webu zlin.eu a na Facebooku MAP II.
Uzávěrka přihlášek: 4.11. 2020 nebo při naplnění kapacity.
Konference je bez poplatku. Každý účastník obdrží Osvědčení o absolvování konference.
Kontakt:
e-mail: [email protected] Facebook: MAP II ORP Zlín
Konferenci moderuje Saskia Mišová.
IA: Smysluplná matematika, která děti baví (Mgr. Tomáš Chrobák)V 1. třídě je matematika často nejoblíbenější předmět. Podle výzkumu zájem o ni pozvolna upadá, až v8. třídě se učí matematiku velmi nerado, či nerado dva ze tří žáků. Čím je způsoben tento pokles?Jedním z důvodů je i způsob výuky. A to nejen ve škole, ale i doma. Vyzkoušíme, si jaké to je, znovu seučit malou násobilku. Budeme diskutovat o zásadách, které je nutné při učení dodržovat. Odměnounám může být, že matematika bude pro žáky stále zajímavá a přínosná. Vaše děti si, tak uchovajítouhu přemýšlet i ve svém budoucím životě.
IB: Čtenářství jako prostředek rozvoje žákovských dovedností (Mgr. Monika Olšáková)Pojďme se společně zamyslet, jak čtenářství přispívá k žákově učení. Jaký dopad má na vznik jehovědomostí, dovedností a postojů tím, že zpracovává různé typy textů v různých kontextech. Nakonkrétních ukázkách z vyučovacích hodiny si ukážeme, kterak čtenářství u žáka může rozvíjetkritické přemýšlení, vnitřní motivaci k učení a radost z poznávání.
IC: Služby KKFB dětem, rodičům a školám /Knihovna jako místo celoživotního vzdělávání/ Knížkydo lavice / Paměť národa (Bc. Jana Hoferková, Mgr. Dagmar Marušáková, Mgr. Pavlína Vaculíková,Jitka Andrysová)KKFBZ věnuje nemalou pozornost nejmladší generaci čtenářů a jejich rodičům. Jako podporunejranějšího čtenářství lze využít v rámci projektu „Do knihovny od malička“ bezplatnou registraci dětído tří let zdarma, na malé školáky nastupující do první třídy je cílena kampaň s názvem „Vesele doškoly, vesele do knihovny.“ Rodičům nabízí speciálně vyčleněný fond odborné literatury, pro práci sdětmi mohou využít tematické kufříky (předčtenářské, logopedické), didaktické pomůcky a hračky.
Role knihoven jako půjčoven knih je v současnosti již překonána. Knihovny se stávají přirozenýmiinformačními, kulturními, vzdělávacími a komunitními centry obcí a měst. Organizují odbornépřednášky, kurzy a dílny, univerzity třetího věku, tréninky paměti, stávají se přirozenou infrastrukturouvzdělávacího systému. Jako centra znalostí a informací podporují formální vzdělání všech stupňů amají významnou úlohu v oblasti celoživotního vzdělávaní a učení. Příspěvek se zaměřuje na konkrétníčinnosti krajské knihovny v oblasti celoživotního vzdělávání.
Služba Knížka do lavice je určena pro základní školy, které jsou zapojeny v projektu MAP II ORP Zlín.Spočívá v půjčování souborů knih pro jednotlivé třídy základních škol, určených pro práci v hodináchčeského jazyka. Souborem se rozumí max. 30 exemplářů jednoho titulu. Vyučujícím jsou zároveň kdispozici také pedagogy zpracované pracovní a metodické listy.
Představení činnosti Paměti národa v oblasti vzdělávací, což jsou především zážitkové workshopy narůzná historická témata 20. století. Dále pak vzdělávací projekt Příběhy našich sousedů.
ID, IID: Badatelsky orientovaná výuka (Erika Nedomová)Badatelsky orientovaná výuka přináší další posun v kvalitách edukace. Žák se mění v badatele, vědcea má hlavní roli při svém bádání. Učí se ze svých činností prostřednictvím rozšířením zkušeností zreálného světa a konstruuje si nový poznatek, který má šanci přeměnit v dlouhodobou vědomost čidovednost. Při badatelsky orientované výchově má žák prostor pro své vlastní schopnosti k získávánínových poznatků.
Anotace:
IIA: Sdílení dobré praxe ve sborovně (Mgr. Monika Olšáková)Škola by měla být centrem vzdělávání v každé komunitě. Je prokázáno, že pokud je ve škole nastolenakultura spolupráce na společných cílech, otevřené komunikace, sdílení příkladů dobré praxe, pak je tospolečenství, které vzájemně silně podporuje jak samo sebe, tak hlavně všestranný rozvoj žáka. Ukážemesi několik příkladů, jak lze rozvíjet kulturu školy, kolegiální učení a tímto způsobem rozvíjet profesnídovednosti každého pedagoga spolu podílejícího na životě školy.
IIB: Otevřený vztah UČITEL-RODIČ-DÍTĚ (Mgr. Tomáš Chrobák)Společně si prožijeme Rodičovskou kavárnu, kde pravidelně rodičům představuji cíle mé výuky. Na dílněbych rád sdílel moji osobní zkušenost s tím, jaké kroky jsem udělal v rámci změny výuky v ZŠ Baška. Takérád nabídnu model třídních schůzek, kterých se účastní nejen rodič a učitel, ale i žák. Cílem našehosetkání bude zamyšlení nad třemi zásadními pilíři : Sebevědomý učitel, který stále chce zlepšit své učení –Informovaný rodič, který rozumí stylu výuky a je s ním v souladu – Spokojený žák, který vidí ve svémvzdělávání smysl.
IIC: Uplatnění absolventů ZŠ s Montessori programem v dalším vzdělávání (Mgr. Jana Hrázská)Jak vypadá běžný den v MŠ a ZŠ Na Rovině v Chrudimi? Co považujeme za důležité a co naopak vůbecne? Proč mícháme dohromady děti různého věku i nadání? Co je cílem vzdělávání na naší škole?Připravujeme děti na příjímačky, nebo na reálný život... a nebo reálný život žijeme právě teď? O tom, jak toprožívají současní deváťáci nebo absolventi minulých ročníků, kteří jsou nyní na středních školách, užpovypráví oni sami.
IIIA: On-line výuka před a po "době koronavirové" (Mgr. Martina Raiserová, Mgr. Michal Prchlík)Jak se podařilo malé venkovské škole ve velmi krátkém čase rozjet online výuku pro všechny žáky všechročníků....Naše malá venkovská škola ve Střílkách se dokázala vypořádat se situací díky své předchozí,aktivní práci a projektům, díky nimž získala nadstandardní vybavení a pedagogickou průpravu formoutýmových školení. Díky spojení všech těchto atributů jsme mohli odstartovat pro mnohé školynedosažitelné online vzdělávání. Po prvních dnech zkušeností s online výukou jsme sepsali krátkédesatero postřehů k zavádění online výuky. V rámci našeho příspěvku se nad těmito body zamyslíme anabídneme k diskuzi náš pohled o několik měsíců a několik desítek online hodin později.
IIIB: Rovné příležitosti ve vzdělávání (Mgr. Monika Fojtáchová)Panelová diskuse nad tématy: možnosti předcházení a řešení problémových situací u dítěte, v rodině (jakna to),síť odborné pomoci, kdo je kdo, kompetence subjektů a odborníků v rámci podpory dítěte, rodiny,pedagoga, práce s kazuistikami, tedy příběhy dětí a rodin (náhled z pozice dítěte, rodiče, třídníhokolektivu, pedagoga), jak motivovat dítě (rodiče) směrem k žádoucí změně v chování, práce se zdrojidítěte, rodiče a učitele, principy posílení resilience (nezdolnosti) pedagoga, dítěte a rodiče
IIIC: Emoce do školy? (Mgr. Kateřina Palová, PhD.)Emoce se ve škole objevují, ať chceme nebo nechceme. Často však máme tendenci je bagatelizovat,ignorovat je či je dokonce potlačovat. Z dlouhodobého hlediska je tento přístup poněkud nešťastný. Hrozí,že se děti nenaučí svým emocím rozumět, což může výrazně ovlivnit jejich duševní pohodu. Zároveň semůže stát, že pokud děti nebudou mít rozvinutou empatii, půjdou vztahy ve třídě z kopce. Sociální aemoční stránka jsou totiž propojené nádoby, které není možné od sebe oddělovat. Co by školy mohlydělat pro podporu pozitivního prožívání a zdravých vztahů svých žáků? Je možné se emocím a vztahůmvěnovat nějak systematicky? A pokud ano, na co je třeba si dát pozor? Za pomoci modelu sociálně-emocionálního učení se v příspěvku pokusíme na tyto otázky nalézt odpovědi.
IIID: Centrum podpory vzdělávání (Mgr. Libor Marek, PhD.)Prezentace nového projektu Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
