ProgramMakeinIndia mádobýtsvět. Jetošanceipročeskéfirmy · to je budoucnosti Indie Nová...

Partneremmagazínu je:

číslo 04květen 2017

Jaké jsou priority a plány novéhošéfa resortu průmyslu a obchodu?

Indie – subkontinent plný mladýchlidí a obchodních příležitostí

Náročnost při výrobě potravinse zúročí v exportu

Rozhovor s J. Havlíčkem Pohled na region Odvětví byznysu

INDIEProgram Make in India má dobýt svět.

Je to šance i pro české firmy

2

Obsah

český exportér květen 2017, číslo 04

DÁVÁME VYNIKNOUT LIDEM A JEJICHPŘÍBĚHŮM PO CELÉ REPUBLICE

Našich odborných setkání a společenských galavečerů

se účastní ti nejlepší podnikatelé ze všech regionů.

www.zivnostnikroku.czwww.firmaroku.cz

HN051756

3

Obsah


Vážení čtenáři,dovolte mi, abych vás v květ-novém čísle pozval společněs kolegy z MPO a agentury

na podporu exportu CzechTrade, kteříse podíleli na tvorbě tohoto čísla, do exo-tické Indie. Ta patří mezi země priorit-ního zájmu našeho exportu. Je zemís více než miliardovým trhem, jež našimvýrobcům a exportérům nabízí obrovskévývozní a investiční příležitosti. Ale jei zemí tradic, kontrastů a specifik.O to více jsou pro naše exportéry

důležité informace. Věřím, že prospěšnérady, týkající se možností a zvláštnostíindického trhu, naleznete i v tomto vydá-ní Českého exportéra. Ještě podrobnějšíinformace, kontakty a především vyni-kající znalost indického trhu a zásad proúspěšné obchodování v této zemi mohounašim exportérům nabídnout přímospecialisté agentury CzechTrade.Přes všechna pozitiva, růst posledních

let, rekordní objemy a optimismus, jepro náš export nesmírně důležitá diver-zifikace. Vývoz našich firem dosáhl vloninaprosto rekordní výše 3,97 bilionukorun, meziročně vzrostl o 2,3 procen-ta. Vzrostl ale i podíl našeho vývozudo zemí Evropské unie na 83,6 procenta.Stále rostoucí objem vývozu českýchfirem na vyspělé trhy EU je na jednustranu pozitivní, protože dokumentujevysokou úroveň naší produkce. Logic-ká je ale i naše snaha hledat a otevíratnové trhy a snižovat tak závislost našíekonomiky na jednom cílovém regionua rozkládat tak vývozní rizika.V tomto smyslu také byla aktualizová-

na Exportní strategie ČR, která přinášíflexibilní pravidla pro rychlejší reakcestátu na změny na světových trzích.V tomto duchu rozvíjíme i jednotnouzahraniční síť pro podporu exportu.Přeji vám, abyste se v květnovém vy-

dání Českého exportéra dozvěděli o In-dii a možnostech českých firem na jejímtrhu spoustu užitečných informací.V červnu společně s Českým exporté-rem navštívíme USA a o letních prázdni-nách pak slunné Španělsko a Itálii.

Jiří Havlíčekministr průmyslu a obchodu

TémaIndie se chystá na svou průmyslovou revoluci.Je to šance i pro české firmy

RozhovoR s T. Rouskem a I. kameníkemmladí lidé do 30 let, to je budoucnost Indie,shodují se šéfové kanceláří CzechTrade v Indii

Pohled na RegIonIndie – subkontinent plný obchodních příležitostí

na CesTěobchodování v Indii vyžaduje hlavně trpělivost

kRáTCe ze svěTazprávy z Chorvatska, Indie, Chile nebo maďarska

RozhovoR s mInIsTRem J. havlíčkemvývozu se teď daří, stát ale musí v pomociexportérům pokračovat dál

InfoRmační seRvIsopomenutá Bolívie – země plná překvapení

15 let ByznysInfo

odvěTví Byznysunáročnost při výrobě potravin se zúročív exportu – příkladem je košer slivovice

úsPěšný exPoRTéRemco boduje ve vývozu potravin,dokázalo se prosadit v usa i v Rusku

InfoRmační seRvIsčtyři svobody vnitřního trhu:nedělitelné nejen v principu, ale i v praxi

I stroje se chtějí v zahraničí líbit,pomoci má projekt CzechTradu

Investice do designu,která se opravdu vydařila

RozhovoR s k. BuRešemšéf české exportní banky: za pět let nemámežádný případ se selháním. všichni splácejí

kalendář akCízahraniční veletrhy se společnou prezentací

české oficiální účasti na veletrzíchv říjnu a listopadu 2017

nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu

4

8

12

144

18

26

16

18

20

22

24

26

21

2829

30

32

4

Téma


Indie se chystá na svou průmyslovourevoluci. Je to šance i pro české firmyVláda premiéra Naréndry Módího za jednu z klíčovýchpriorit považuje rozvoj zpracovatelského průmyslu.Na trh se má vrátit značka „Make in India“.

K nejdůležitějším obchodním part‑nerům Česka v Asii patří Indickárepublika, druhá nejlidnatější zeměsvěta. A také země, jejíž hospodář‑

ství v současné době roste nejrychleji na svě‑tě. Vláda v Novém Dillí slibuje, že ho otevřevíce světu a bude liberalizovat podnikánív klíčových sektorech. V nich umožní vyššíúčast zahraničních investorů.

Premiér Naréndra Módí si při nástupudo úřadu v květnu roku 2014 předsevzal, žeIndie se ve známém žebříčku „Doing Business“(zveřejňovaném vždy na podzim Světovoubankou) dostane během pěti let do první pade‑sátky. Nyní zaujímá nelichotivou 130. příčkupřibližně ze 190 sledovaných ekonomik. „Je tovelice ambiciózní cíl, ale zase ne tak bláznivý,jak by se mohlo zdát,“ komentoval toto před‑sevzetí před třemi lety Onno Ruhl, zástupceSvětové banky v Novém Dillí.

Evropská unie od roku 2007 jedná s Indiío volném obchodu a investování. Rozhovoryjsou ale složité. Unii jde při nich předevšímo snazší přístup na obrovský indický trha účinnější ochranu evropských investic.Indie, jež patří k prioritním exportním terito‑riím, se podílí na českém vývozu 0,4 procenta,zatímco podíl Číny je přibližně třikrát větší.

Hospodářství by mělo zrychlit tempoIndické hospodářství šlo v předchozíchletech nahoru slušným tempem bez ohleduna značnou regulaci podnikání a dominantnípostavení státu v mnoha sektorech.

Západní ekonomové jeho dynamiku častopoměřují s Čínou. Ta v období 1999–2008rostla průměrným ročním tempem 10,1 pro‑centa, zatímco indická 6,9 procenta. Vyplýváto z údajů Mezinárodního měnového fondu.Nejlidnatější země světa pak srovnaly temporůstu HDP v roce 2014. A už následujícírok Indie zaznamenala rychlejší dynamiku(7,9 procenta proti čínským 6,7 procenta).

Loni se ale v Indii projevilo zpomalení tem‑pa růstu v průmyslu, na který dolehly slabšídomácí poptávka, stoupající ceny vstupníchsurovin i horší dostupnost bankovních úvěrů.Tak hodnotí poslední vývoj Hospodářskáa sociální komise OSN pro Asii a Tichomoří(ESCAP) ve své květnové zprávě. Podle nímůže Indie letos počítat s růstem hrubého

Václav Lavič[email protected]

domácího produktu o 7,1 procenta a v rocepříštím by mohla zrychlit až na 7,5 procenta.

Indii, jež patří k největším dovozcům ropy,pomáhá výrazné zlevnění této komodity, kte‑ré nastalo přibližně od poloviny roku 2014.

„Z hlediska hospodářského růstu je todárek v hodnotě několika desítek miliarddolarů,“ prohlásil guvernér centrální ReserveBank of India Urjit Patel.

Daňový průlom má ozdravit veřejné financeHospodářství chce svojí fiskální politikoudále povzbudit ústřední vláda. I když seschodek veřejných financí pohybuje kolemšesti procent HDP, hodlá v rozpočtovém roce2017/18 (od letošního 1. dubna) zvednoutveřejné investice zhruba o čtvrtinu.

Celkové daňové příjmy indického státu Me‑zinárodní měnový fond odhaduje na necelýchosm procent hrubého domácího produktu,což je o dost méně než v ostatních rozvojo‑vých ekonomikách Asie. Vláda potřebuje vícepeněz, a proto hodlá během července zavéstcelostátní daň ze zboží a služeb (goods andservices tax – GST). Tím se v ekonomice, kdeveřejný dluh odpovídá přibližně 73 procentůmHDP, výrazně rozšíří daňová základna. Před‑pokládá se, že většina zboží se bude danit12 a 18 procenty, zboží luxusní 28 procenty,uvádí server Gstindia.com.

Kabinet podle agentury Reuters uvažujedokonce o zdanění příjmů 220 milionů ven‑kovských domácností. Takový krok dosudministr financí Arun Jaitley vylučoval. Pre‑

IndieNové Dillí

• oficiální název: Indická republika

• hlavní město: Nové Dillí

• počet obyvatel: přesáhl 1,3 miliardy

(druhá nejlidnatější země světa po Číně, na km2 v průměru

v průměru připadá 361 obyvatel)

• Podíl městského obyvatelstva: 31 %, zvolna stoupá

• Politické uspořádání: svazový stát (federace)

• Hlavní jazyky: hindština a angličtina

• Obchod se zbožím: odpovídá 31 % HDP

(podíl na HDP je zhruba stejný jako v Číně)

• Veřejný dluh: přibližně 73 % HDP

5

Téma


miér Naréndra Módí navíc slíbil, že vláda sepostará o to, aby se příjmy zemědělců do roku2022 zdvojnásobily.

rozvoj průmyslu je jednou z klíčových prioritIndie si rovněž předsevzala, že zvýší úlohuzpracovatelského průmyslu ve svém hospodář‑ství. Tento sektor nyní vytváří asi 18 procenthrubého domácího produktu, což je mnohemméně než v ostatních asijských ekonomikách.Do roku 2022 by to mělo být alespoň 25 pro‑

cent. Módího kabinet kvůli tomu zřídil zvláštníwebovou stránku s oficiálním sloganem „Makein India“. Zahraničním investorům umožnídržet v indických firmách až stoprocentnípodíl, pokud budou dodávat na trh – a hlavněvyvážet – zboží označené Make in India.

Zvýšit podstatně váhu průmyslu v ekonomi‑ce ale předpokládá provést několik zásadníchzměn. Předně uvolnit striktní zákony regulu‑

jící trh práce. Samotní vládní úředníci v Dillípřipouštějí, že jsou velice tuhé a rozporné. Toje také důvod, proč většina pracovních místvzniká ve stínové ekonomice.

Má‑li se rozvíjet průmysl, musí se také zlepšitzásobování energií. V neposlední řadě je nutnéprovést pozemkovou reformu, neboť podnikate‑lé si stěžují, že mnohdy nemají kde stavět novétovárny. Na stejný problém naráží stát, kdyžchce stavět nové silnice nebo železnice, pozna‑menává britský list Financial Times.

Země prožila šok zvaný demonetizaceIndové zažili 8. listopadu 2016 šok. PremiérNaréndra Módí jim ve večerním televiznímprojevu sdělil, že se s okamžitou platnostístahují z oběhu dvě bankovky s nejvyšší no‑minální hodnotou (500 a tisíc rupií).

A aby toho nebylo málo, dodal, že obchodynebudou od půlnoci přijímat většinu banko‑vek. Lidé si mohli do konce roku 2016 směnit

Indie si předsevzala, že zvýší úlohu zpracovatelského průmyslu ve svém hospodářství. Tento sektor nyní vytváří asi 18 procent hrubého domácího produktu, což je mnohemméně než v ostatních asijských ekonomikách. Chce toho dosáhnou s pomocí propagace značky Make in India – Vyrábějte v Indii. Foto: ShutterStock

staré bankovky za nově vytištěné, případnězískat nové bankovky proti penězům ulože‑ným na bankovních účtech.

Vláda tento nečekaný krok, nazvaný demo‑netizace, zdůvodnila obavami ze šířícího sepadělání bankovek. Nikoho nepřekvapilo, žepřitom ukázala na odvěkého rivala – sousedníPákistán, který obviňuje, že se podílí na ob‑chodu s drogami i na financování terorismu.

Avšak zmíněná měnová operace týkajícíse 86 procent veškeré hotovosti v oběhu bylave skutečnosti namířena na příjmy plynoucíze stínové (nebo také „černé“) ekonomiky. Tase podle některých odhadů podílí na indic‑kém HDP asi 20 procenty.

Po náhlé demonetizaci následovaly v Indiiprotesty a stávky. Ekonomika dočasně pocíti‑la naprostý nedostatek oběživa, což negativněovlivnilo průmysl, realitní trh i služby. Indic‑kou vládu ostře kritizovali i mnozí ekono‑mové v zahraničí. Situace s oběživem se aleběhem letošního ledna stabilizovala.

Co vyvolalo poprask v pohostinstvíIndický Nejvyšší soud loni v prosinci postavilmimo zákon prodej alkoholu do vzdálenostipůl kilometru od všech silnic první třídya dálnic. Zdůvodnil to tím, že je nutné snížitpočet lidí umírajících každý rok při doprav‑ních nehodách.

Vláda zdůvodnila demonetizaci obavami ze šířícíhose padělání bankovek. Avšak měnová operace týkajícíse 86 procent hotovosti v oběhu byla ve skutečnostinamířena na příjmy plynoucí ze stínové ekonomiky.

6

Téma


Rozhodnutí soudu vyvolalo značný popraskv pohostinském průmyslu, jehož zástupci seho pokusili zvrátit sérií odvolání. Všechna aleskončila zamítnutím a zákaz vstoupil v plat‑nost začátkem letošního dubna.

Majitelé hotelů, restaurací a barů stojícíchdo vzdálenosti půl kilometru od silnic vyššíkategorie se obávali, že zákaz bude mít projejich podnik likvidační následky. Už prvnídny po zavedení zákazu v platnost ukázaly,že se nemýlili: jejich zisk se prakticky přesnoc zhroutil. Podnikatelské skupiny a odbo‑rové svazy uvádějí, že jsou ohroženy statisícepracovních míst.

Soudem to ale nijak nepohnulo, a proto semístní vlády rozhodly vložit do hry a pravidlaponěkud poupravit. Například největší indic‑ký stát Rádžasthán provedl revizi proceduryklasifikace silnic a došel k závěru, že několikdůležitých silnic bylo „nedopatřením chybněoznačeno jako dálnice“.

Využije země „demografickou dividendu“?Experti se obávají, že ani sedmiprocentnítempo hospodářského růstu nepostačujeke vzniku dostatečného počtu pracovníchmíst. „Je to vážný problém. Částečně proto,že průmyslu a stavebnictví, které zaměstná‑vají nejvíce lidí, se tolik nedaří, částečně pro‑to, že stoupá produktivita práce,“ konstatujeDharmakirti Joshi, hlavní ekonom indickératingové agentury Crisil.

V tomto ohledu lépe nebude, neboť nekvali‑fikovanou práci, kterou v Indii vykonávají mi‑liony lidí, stále více nahrazuje automatizace.„Pro Indii z toho vyplývá, že se musí v globál‑ním hodnotovém řetězci posunout výš,“ říkáSher Verick, náměstek ředitele Mezinárodníorganizace práce (ILO) v Dillí.

V Indii žije více než 1,3 miliardy lidí, z tohojsou zhruba dvě třetiny mladší 35 let. To zna‑mená, že země má největší počet mladých lidína světě a stárnutí populace, s nímž se potýkástále více ekonomik, jí v dohledné budouc‑nosti nehrozí.

Avšak Indie může mít z této „demografickédividendy“ prospěch jedině v případě, žemladí lidé naleznou odpovídající pracovníuplatnění. A do tohoto optimálního stavu jehodně daleko. „Největším problémem, s nímžbude Indie zápolit, je nezaměstnanost tétogenerace,“ varuje Jayshree Sengupta z dillís‑ké Observer Research Foundation.

Indičtí statistici míru nezaměstnanostipravidelně nezjišťují. Poslední údaj z roku2012 uvádí, že ve věkové skupině patnáctaž dvacet čtyři let přesahuje 10 procent.Uvedené číslo ale nepostihuje mladé lidi,kteří se živí samostatně příležitostnou pra‑cí, ani ty, kteří nacházejí obživu ve stínovéekonomice.

Jedna ze studií, kterou si nechala loni vy‑pracovat vláda, vypovídá, že skoro 80 procentvšech pracovních sil v Indii jsou buď „osobysamostatně výdělečně činné“, nebo se živípříležitostnou prací.

Největší příjemci investic Obchodní výměna Indie s Českem

Meziroční tempo hospodářského růstu zemí skupiny BRIC(údaje v %)

Největší ekonomiky světa(podle hodnoty HDP propočtené s ohledem na paritu kupní síly, v bilionech dolarů)

Čína

2009

2010

2010

15,1

11,610,9

11,7

12,6

15,1

16,617,9

15,1

12,8

1112,3

13,4

15,2

2011 2012 2013 2014 2015 2016

12

8

4

0

-4

-8

10

15

20

2010

2014 2015 2016 2017 *

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017*

23,2

317,9

475,3 485,3

332,1

500,3 515,3

399351316,2273,7

20,9 19,4

9,5

5,4 4,1 3,9 3,3 3,2 2,9

EU USA Indie Japonsko

16,9Evropská unie

15,2 USA11,3 Evropskáunie 5,4 Švýcarsko

15,7 Čína 5,4 SaúdskáArábie

5,3 USA11,4 Spojenéarab. emiráty

4,6 Hongkong

3,6 Čína

Německo

Jde o předpověď Mezinárodního měnového fondu na letošní rok

*Rok 2017 je dubnová předpověď Mezinárodního měnového fondu

*Rok 2017 je předpověď

Rusko Indonésie Brazílie Británie

Zahraniční dluh a devizové rezervy Indie(v miliardách dolarů)

Klíčoví obchodní partneři Indie(podíly v %, rok 2015)

(údaje v miliardách korun)

Pozn. Jde o předběžný odhad (UNCTAD)

(přímé zahraniční investice v mld. USD, rok 2016)

■ Čína

■ dluhy

■ Indie

■ rezervy

■ vývoz (celkem 239,9 mld. eur)

■ vývoz z ČR

■ dovoz (celkem 353,5 mld. eur)

■ dovoz do ČR

■ Rusko ■ Brazílie

48,3 ostatní země 56,9 ostatní země

ZDROJ: MMF, CITI RESEARCH, EVROPSKÁ KOMISE, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, ASIJSKÁ ROZVOJOVÁ BANKA

USA 385Británie 179Čína 139Hongkong (Čína) 92Singapur 50Brazílie 50Francie 46Nizozemsko 46Austrálie 44Indie 42

7

Téma


Hospodářství tíží špatné půjčkyOptimismus ohledně nesporného růstovéhopotenciálu Indie kalí problém s přibývající‑mi špatnými půjčkami. To, že část dlužníkůbankám nesplácí, není pro Indii nic nového,poznamenává list Wall Street Journal. Horšíje, že tento neduh, dříve příznačný pro státemkontrolované banky, se rozšířil i na bankysoukromé. Například ústav Yes Bank, pátánejvětší privátní banka v Indii, koncem dubnaoznámil, že v posledním finančním roce(do konce letošního března) se mu objemnesplácených úvěrů zdvojnásobil. Bylo tozpůsobeno hlavně tím, že přestala splácetjedna velká cementárna.

Celková suma nesplácených úvěrů, kterátíží banky kontrolované státem, se odha‑duje zhruba na 12 bilionů indických rupií,v přepočtu kolem 185 miliard dolarů. PodleHospodářské a sociální komise OSN pro Asiia Tichomoří špatné půjčky koncem minuléhoroku představovaly skoro 12 procent všechposkytnutých úvěrů.

Centrální indická banka nedávno nařídi‑la komerčním ústavům, aby navýšily svůjkapitál a současně „přitlačily“ na dlužníky.Rovněž si vyhradila právo zasahovat do jejichhospodaření, například tím, že jim omezívýplatu dividend.

Před svými dluhy vůči bankám přesahu‑jícími miliardu dolarů „utekl“ počátkemloňského března do Británie indický magnátVijay Mallya. Minulý měsíc byl ve Spojenémkrálovství zatčen a čelí obvinění z podvodů.Mallya, který v minulosti šéfoval například

největšímu indickému výrobci lihovin UnitedSpirits, patří k těm podnikatelům, kteří seod poloviny minulého desetiletí vrhli na akvi‑zice jak v Indii, tak v zámoří, na něž si častopůjčovali od bank.

To, co bankám dluží Mallya, je ovšem je‑nom špička obrovského ledovce. Indické pod‑niky koncem loňského září nesplácely skoro17 procent svých bankovních úvěrů. Celkovádlužná suma odpovídá přibližně 8,4 procentahrubého domácího produktu, uvádí švýcar‑ský ústav Credit Suisse. „Sedíme na časovanébombě. Osm procent je opravdu hrozivé číslo.Za kritickou hranici se považuje pět procent,“podotýká bombajská ekonomka RajeswariSenguptová. Jak dodává, situace dospěla nynítak daleko, že indické banky nechtějí půjčo‑vat ani finančně zdravým firmám.

Centrální Reserve Bank of India v září roku2015 komerčním ústavům nařídila, že musído letošního března své bilance „pročistit“.Ale to se nestalo. „Nic nenasvědčuje tomu, že

se problém se špatnými půjčkami podařilozvládnout,“ konstatuje Ashish Gupta, kterýv Credit Suisse odpovídá za výzkum akcio‑vých trhů.

Indický ministr financí Arun Jitley se snažínalézt řešení. Jedním z nich je založení jedné

konsolidační banky, do které by se „spláchly“všechny nesplácené firemní půjčky. Další va‑riantou je vznik firem pro správu aktiv (assetmanagement).

Insolvenční zákon se teprve musí prosaditOdepsat špatné půjčky by bylo snazší, pokudby banky mohly přimět dlužníky k prodejičásti aktiv a získat v nich určitý majetkovýpodíl. K tomu je ale nutný účinný insolvenč‑ní zákon. Indický parlament ho schválilloni v květnu. Ale potrvá několik let, než seprosadí v praxi, uvádí britský list FinancialTimes.

Zákon, který investoři velice přivítali, byměl umožnit, aby se věřitelé ke svým peně‑zům dostali maximálně během 180 dnů. Novýzákon také stanoví trest odnětí svobody ažna pět let manažerům, kteří zašantročí maje‑tek platebně neschopné společnosti.

Úpadkové řízení v Indii se v průměru vlečevíce než čtyři roky, uvádí Světová banka.

Jak si stojí ambiciózní premiér?Mnozí Indové předsedu vlády Módíhoi po listopadovém „šoku“ obdivují a důvěřujímu, napsal počátkem letošního roku britskýtýdeník The Economist. Nadále ho podporujekolem 80 procent voličů.

Znalci indické politické scény hovoří o „Mó‑dího magii“. Podle nich je to rozený politik,který dovede nasadit kamennou tvář a přitompronášet říznou hindštinou plamenné pro‑jevy, v nichž obhajuje své kroky. Obléká sestereotypně a používá stejná gesta. Nepořádátiskové konference. Veřejné mínění ovlivňujehlavně prostřednictvím pečlivě připravenýchrozhovorů.

Když stál Módí v čele indického státuGudžarát coby nejdéle sloužící předseda jehovlády (2001–2014), projevil se jako nekompro‑misní manažer, který prosadil četné investič‑ní projekty a podařilo se mu zlepšit hospoda‑ření státních firem.

Není to ale žádný ekonomický liberál. „Za‑mlouvá se mu východoasijský model kladoucídůraz na značnou váhu státu v hospodářství,“říká o něm jeho příznivec a podporovatel Gur‑charan Das, veřejně činný intelektuál a takéautor knihy o reformě indického hospodářství.

Premiérovi přeje štěstěna i v tom smyslu, žeIndická lidová strana, jejímž je lídrem, disponu‑je solidními finančními zdroji a má proti soběznačně roztříštěnou opozici. Ta navíc nepřichá‑zí se žádnými významnými podněty. Kongre‑sová strana, která vládla v Indii celá desetiletía stále si udržuje celostátní vliv, trpí korupční‑mi skandály a nemá vyjasněn svůj program.

Více o regionu na www.businessinfo.cz/indie

Indie má největší počet mladých lidí na světě a stárnutípopulace, s nímž se potýká stále více ekonomik, jív dohledné budoucnosti nehrozí. Ale tito mladí lidémusí ještě také najít odpovídající pracovní uplatnění.

Skoro 80 procent všech pracovních sil v Indii jsou buď „osoby samostatně výdělečně činné“, nebo se živí příleži-tostnou prací. Třeba jako tenhle pouliční krejčí. Foto: ShutterStock

8

Rozhovor


Mladí lidé ve věku patnáct až třicet let,to je budoucnosti IndieNová generace je prozápadně orientovaná, přijímá evropský životnístyl v oblékání, hudbě, technologiích, ve všem, vyjma gastronomiea víry. To představuje obrovský potenciál do budoucna.

D vě kanceláře má CzechTradev Indii, zemi protikladů, kdevedle sebe stojí mramorové palácea hliněné chatrče, tepající velko

města a vesnice, kam nejezdí ani rikša. IvanKameník, který vede kancelář v Bengalúru,i Tomáš Rousek působící v Mumbaí si ji zamilovali i se všemi jejími zvláštnostmi.

Zastoupení CzechTradu v Indii se zhrubapřed rokem a půl rozrostlo. Ke kanceláři,která funguje od roku 2004 v Mumbaí,přibyla další v Bengalúru. Proč?Kameník: Strategie české ekonomické diplomacie směřuje k pokrytí celého indickéhosubkontinentu službami pro exportéry. V oblasti Západní Indie funguje už dlouho kancelář CzechTradu v Mumbaí, na severu země setéto role ujala ambasáda v Dillí a na jihu nověvzniklo zastoupení v Bengalúru. Důvodemje nejen velikost země, ale také rozdílnostjednotlivých teritorií, a tím pádem i nutnostodlišných přístupů.

Rousek: Mumbaí je tradiční obchodní centrum, je tam přístav a velké množství bank,nesmírně rozmanitý trh. Bengalúru je město,které v posledních letech prodělalo obrovský rozmach a profiluje se jako centrum ITa technicky vyspělého strojírenství. Protomá smysl tyto obory více profilovat speciálněna jihu Indie.

Export z České republiky do Indie mádlouhou tradici. Na co můžeme navazovata s čím dnes čeští vývozci slaví úspěchy?Rousek: Největší investicí českých firem v Indii je nejspíše Škodovka, která má továrnuv Aurangábádu. Tam je také závod na výrobupodvozků soukolí pro železniční vozidla firmyBonatrans, to je asi druhá největší investice. Historicky Česko, a tehdy vlastně ještěČeskoslovensko, začínalo v sedmdesátýchletech v Indii s velkými investičními celkyv energetice a strojírenství. Ta doba už jedávno pryč, dnes už si Indové mnoho továren postaví sami a také zde působí investořiz celého světa.České firmy už ostatně velké investiční

celky vyváží mnohem méně, než tomu bylodo konce osmdesátých let. Změna strukturyčeského vývozu je patrná v mnoha zemíchtřetího světa, nicméně v Indii stále působítřeba Škoda Doosan nebo Vítkovice HeavyMachinery, které tady mají své zástupce.

Kameník: Teď nedávno ale požádala IndieČeskou republiku, zda by české firmy neprovedly generální opravy a modernizace státních strojírenských závodů v Ránčí, metropolinedávno vzniklého státu Džhárkhand na východě země. Tento závod stavěly v sedmdesátých letech podniky z tehdejšího Československa. Češi mají v Indii stále dobré renomévýborných strojařů a producentů špičkovýchobráběcích strojů. Indická armáda tradičněvyužívá podvozky značky Tatra a zdá se, žepo určitých drobných potížích, které se podařilo vyřešit, sem bude Tatra znovu dodávat.Opět zde začíná vyrábět Zetor.Úspěšní na indickém trhu jsou čeští výrobcilustrů, a to jak Preciosa, tak Lasvit. Preciosa nedávno dodala lustry pro terminál IIobrovského bombajského letiště. A Lasvitvyráběl lustry do pětihvězdičkového hotelu

Ivana Gračkováspolupracovnice redakce

[email protected]

Ivan Kameník

ředitel kanceláře CzechTradu v Bengalú[email protected]

Ivan Kameník působil jedenáct let jakoředitel tuzemské exportní firmy, kterouzaložil v roce 1994. Od roku 2006pracuje v agentuře CzechTrade. Prvnízkušenosti v Indii získával od roku2010 v zahraniční kanceláři v Mumbaía od roku 2016 v Bengalúru. Při ob-hajobě titulu MBA se zaměřil na me-tody vstupu firem na zahraniční trhy.Doktorský titul Ph.D. získal v oblastienvironmentálních technologií.

Foto: ArchIv hN

9

Rozhovor


1. Buďte trpěliví.

2. Opřete se o důkladný průzkum trhu.

3. Nabízejte pouze špičkové technolo‑gie, výrobky a služby.

4. Zajistěte si firemní přítomnost neboobchodního zástupce.

5. Indičtí partneři se snaží „vtáhnout“zahraniční firmu do společného pod‑nikání. Buďte obezřetní při stanovenípodílu a sdílení know‑how.

6. Indický trh není momentálním řeše‑ním odbytových potíží v postkrizovémobdobí. Přistupujte k němu s dlouho‑dobou vizí.

7. Počítejte s časem a prostředkyna osobní návštěvy.

8. Rozhoduje špička firemní hierar‑chie – jednejte jen s těmito strukturami.

9. Indii ani indického partnera nikdynepodceňujte.

10. Učte se vhodnému osobnímu jed‑nání – aneb yes znamená možná.

Desatero pro obchodovánís Indií

JW Marriott u letiště v Dillí. Špičkový hotela letiště jsou atraktivními výkladními skříněmi, a tedy i referencemi pro českou sofistikovanou produkci.

Kdy nastal zlom ve vývozu do Indie?Kameník: Po propadu v devadesátých letechvývoz z České republiky do Indie od začátkumilénia rostl, ovšem jen velmi mírně. Pak došlo vlivem světové ekonomické krize a v roce2010 i v důsledku politické krize v Indii opětk propadu asi o dvacet procent. Úroveňkorupce a nastavené bariéry tehdy v Indiipostupně zcela ochromily zahraniční obchod.Rostoucí trend vidíme opět v posledních dvouletech.

Jaké jsou hlavní bariéry dovozu do Indie?Kameník: Především jsou tu relativně vysokádovozní cla. Indové samozřejmě chtějí, abyse co nejvíce vyrábělo na místě. Vyhlásiliprogram Make in India, nabízející investiční pobídky jak domácím, tak zahraničnímpartnerům, kteří se rozhodnou investovatdo výroby. A další bariérou je složitý daňovýsystém.

Rousek: Přestože není trendem snižovatdaňové zatížení dováženého zboží, tak sesituace mění k lepšímu. Vláda NaréndryMódího, která nastoupila před dvěma lety,se rozhodla systém zjednodušit a sjednotitcelou řadu daní. Dosud bylo zboží zatíženodaní pro dovozce i vývozce a také při přesunu z jednoho indického státu do druhého.Tak se daně jedna na druhou kaskádovitěnabalovaly a producenti nemohli napříkladpřesunout část výroby do některé zaostalejšíoblasti s levnější pracovní silou. Od letošního července ale bude platit jedna univerzálnídaň, která by měla zahrnovat i daň z přidanéhodnoty. Vláda si od toho slibuje oživeníněkterých zaostalejších oblastí. Pro výrobce„automotivu“ to bude například znamenat,že bude moci vyrábět jednotlivé díly v různých indických státech, aniž si tím prodražíkonečný produkt. To je revoluční změna,která by mohla nastartovat průmysl v mnoha oblastech.

Již deset let se Evropská unie snaží sjednatdohodu o volném obchodu. Už je nějakývýsledek?Kameník: Každý rok se na zasedání mezivládní Českoindické smíšené komise prohospodářskou spolupráci ptáme na totéž.Obáváme se ale, že jednání na unijní úrovninikam nevede. Indická strana navrhuje stálenové výjimky, kvůli nimž liberalizační procesde facto uvízl na mrtvém bodě. Myslím, žeIndové prostě svůj trh nechtějí plně otevřít.My jsme jim přitom ten náš už otevřeli a onitoho umí využít.

Nejsou překážkou obchodu obrovské vzdá-lenosti?

tomáš rousek

ředitel kanceláře CzechTradu v Mumbaí[email protected]

Tomáš Rousek se po absolvováníPrávnické fakulty Univerzity Karlovyvětšinu profesního života věnovalmezinárodnímu obchodu, převážněv soukromých firmách v energeticea životním prostředí. Před příchodemna CzechTrade též působil ve Svazuprůmyslu a dopravy ČR. V letech 2009až 2012 pracoval v Etiopii. Vedoucímkanceláře CzechTradu v Mumbaí v In-dii je od srpna 2015.

Foto: ArchIv hN

10

Rozhovor


Kameník: Doprava v Indii není zásadníproblém, dálniční síť mezi městy je téměřna evropské úrovni. Naopak se země potýkás velkou poruchovostí a nízkou kvalitou dopravy po železnici. Pro distribuci zboží po Indii jedobré najít si osvědčeného místního partnera.

Doporučujete tedy model vývozu s místnímpartnerem?Rousek: Pro menší a střední firmy je to ideální model. Místní partner má daňová zvýhodnění, zná poměry, má vybudovanou distribuční síť. S vyhledáním prověřeného partnerafirmám pomáháme.

Našel by se nějaký konkrétní příklad?Rousek: Asi před rokem a půl se o indický trhzačala zajímat česká firma vyrábějící krmivopro zvířata. V Indii je trh s produkty prodomácí mazlíčky novinkou, je to nový trendmezi rostoucí střední třídou i mezi místnísmetánkou. V Mumbaí, kde je průměrná celoroční teplota nad třicet stupňů Celsia, jsemdokonce potkal pána, jak venčil sibiřskéhomalamuta. Zhruba 80 procent trhu s krmivempro psy ovládá jedna velká nadnárodní firma.Prodávají se dva základní segmenty – eco

nomy food a premium food. V economy tříděby se česká firma neprosadila v cenové konkurenci výrobků z Thajska nebo Malajsie, aleve třídě premium přišla se stejnou kvalitoua přitom s nižší cenou. Vytipovali jsme pro niněkolik možných distributorů, z nichž jeden

se ukázal jako nejvhodnější, kapitálově silný,se zkušenostmi s economy řadou, kterou vozíz Thajska, s výbornými sklady, fungující distribuční sítí po celé Indii, ze které zásobujemaloobchody, supermarkety i veterináře.A protože zvládá i proces certifikací výrobků,

tak náš český klient už s nimi začne v nejbližšídobě dovážet do Indie první dodávky krmiva.

Druhým vhodným modelem může být jointventure, který si poradí s bariérou vysokýchcel. Před půl rokem se to povedlo napříkladSedlčanským strojírnám.

Kameník: Společný podnik se svým indickýmpartnerem uzavřela i společnost LikoS, kterávyrábí dělicí příčky a izolace. V roce 2012 navázala kontakt s indickou firmou, jež přijelana brněnský veletrh, a teď už společně v Indiimontují příčky například i pro velké indickéautomobilky. Tak by to mělo fungovat.

Kdo je největším investorem na indickémtrhu – stát, nebo velké nadnárodní korpora-ce? Jak je na tom Indie ekonomicky?Kameník: Stát je stále velký investor, ale sílítrend většího zapojení privátního kapitálua privátních investorů. Stát je každopádněnejvětším zaměstnavatelem, přičemž proIndii je typická přezaměstnanost. Kde u násv kavárně obsluhují dva lidé, v Indii jich tutéžpráci bude dělat deset, samozřejmě za menšípeníze. Indie se ovšem chce stát supervelmocí, chce dohnat Čínu. Proto potřebuje budovat zpracovatelský průmysl, který se dnespodílí na hrubém domácím produktu jen asi18 procenty. Stát ale nemá dostatek kapitálu,a tudíž se snaží lákat investory, aby průmyslbudovali a modernizovali.

Rousek: Dle klasifikace Světové banky užIndie není rozvojovou zemí. Patří mezi zeměse střední úrovní příjmů, takže již nenípříjemcem rozvojové pomoci a její rozvojnemůže být financován ani Světovou bankou,ani Asijskou rozvojovou bankou. To ji nyníponěkud omezuje.Na druhou stranu teď země prožívá dobré

období. Po nástupu Módího se výrazně snížilamíra korupce, lepší se hygiena a zdraví populace, začíná se klást důraz na životní prostředí. Loňský růst hrubého domácího produktučinil 7,8 procenta. Tahounem ekonomiky jetaké sílící střední vrstva, která roste obrovským tempem, dnes je to kolem 300 milionůlidí. Zvedají se mzdy, a tím pádem rostoui ceny spotřebního zboží. A zatímco v Číněobyvatelstvo stárne, v Indii tvoří největšísegment populace lidé ve věku 15 až 30 let.Nová generace je vesměs prozápadně

orientovaná, přijímá evropský životní stylv oblékání, hudbě, technologiích, samozřejměvyjma gastronomie a víry. To představujeobrovský potenciál do budoucna.

Takže s čím by mohli být čeští exportéřiv Indii ještě úspěšní?Rousek: Do Indie se dá vozit v podstatě cokoliv. Jen je třeba si zodpovědět dvě otázky:dokážu se srovnat cenou a dokážu nabídnutněco trošku odlišného, než mají ti ostatní?Na tak obrovském trhu není obor, kde by byladíra na trhu. K dostání je tam vše. A taky tamjsou všichni. Je tam Čína, západní Evropa,Austrálie, Nový Zéland, Malajsie, všechny

tyto země tam dováží. Přesto lze zkusitv podstatě jakýkoliv produkt, jen to chcenápad, něco trochu unikátního, no a srovnatse s cenou.

Kameník: Cena je základem pro úspěšnývývoz do Indie. Pro Indy je potvrzením dobrékvality zboží, pokud ho kupují i Němci. Požadují ovšem německou kvalitu za české ceny,což může být někdy kamenem úrazu.

Je Indie bezpečná země?Kameník: Kriminalita v Indii je nízká, lidéjsou tady zdvořilí při obchodování i v běžnémkontaktu. Bezpečné je zde i obchodovat, jenje třeba si uvědomit, že Indové vnímají časjinak než Evropané. Takže případné řešenínesrovnalostí soudní pří může být opravduna mnoho let. Ale nehrozí, že by se člověknedovolal svého práva.

Rousek: Indie je bývalá britská kolonie.Evropan se tu může cítit dobře, protože zeměje uspořádaná, bezpečná, funguje tu soudnísystém a je tu zaručena svoboda vyznání.Indie je největší demokracií na světě. Navícmůžeme sledovat významné změny k lepšímu,třeba větší pořádek v ulicích i na úřadech.Není divu, že někteří podnikatelé tady dělajísvůj byznys proto, že se tu cítí dobře.


Pro Indy jepotvrzenímdobré kvalityzboží, pokud hokupují i Němci.Požadují ovšemněmeckoukvalitu za českéceny, což můžebýt někdykamenem úrazu.

Indie je bývalábritská kolonie.Evropan se tumůže cítit dobře,protože zeměje uspořádaná,bezpečná,funguje tusoudní systém.Není divu,že někteřípodnikatelétady dělají svůjbyznys proto, žese tu cítí dobře.

11

Rozhovor


HN051659

12

Pohled na region


Indie – subkontinent plnýobchodních příležitostíIndie není jenom dlouhodobý a tradiční obchodní partnerČeské republiky, ale také mohutná ekonomika, kteráv posledních letech nabírá novou dynamiku růstu.

Druhá nejlidnatější země světa Indieje významným odbytištěm pro českévýrobky jak z oblasti strojírenství,tak z oblasti spotřebního a luxusního

zboží. Velikost a různorodost země nabízí ob-chodní příležitosti v nejrůznějších oblastech.Prostřednictvím Indie je možné také pronikatna některé menší trhy v oblasti jižní Asie.

Historické vazbyObchodní vztahy mezi českými zeměmi a in-dickým subkontinentem se datují již od konce19. století, kdy rozvíjející se český průmysldodával své výrobky do celého světa. Živávýměna zboží pokračovala i po roce 1918.Zatímco Československo dodávalo do Indie

především strojírenské zboží a některá ener-getická zařízení, z Indie se dováželo koření,textilie a kožedělné výrobky. Největší českoustopu z té doby v Indii zanechal Tomáš Baťa,který tam na konci 30. let minulého stoletípostavil dvě továrny na obuv a kolem jednéz nich vybudoval celé město. To dodnes neseBaťovo jméno – Batanagár.Indie získala krátce po druhé světové válce

nezávislost a v roce 1947 navázala s Česko-slovenskem diplomatické vztahy. V letošnímroce proto slavíme kulaté výročí – 70 letčesko-indických vztahů.V rámci industrializace rozvojových zemí

se Československo podílelo na řadě investič-ních projektů také v Indii. Dodalo napříkladzařízení pro závod strojírenské metalurgiev Ranchi, podílelo se na výstavbě závodu navýrobu traktorů Zetor, zavedlo výrobu mo-tocyklů Jawa v Maisúr, postavilo klasickouelektrárnu u Madrásu.Čeští výrobci dodávali do Indie strojírenské

i nestrojírenské výrobky, mezi kterými jemožné zmínit nákladní vozy Tatra, obráběcí,tiskařské, textilní a kožedělné stroje, plastic-ké hmoty či skleněné výrobky.Převratné politické a ekonomické změny

na začátku 90. let 20. století přinesly citelnýútlum obchodních vztahů, což se projevilov dramatickém poklesu hodnoty vzájemnévýměny zboží.Kontakty se podařilo obnovit na začátku

tohoto tisíciletí a jejich rozvoji mimo jinénapomáhají investice, jako bylo například vy-budování závodu Škoda Auto v blízkosti měs-

ta Aurangábád v roce 2001. Vzájemný obratzačal strmě narůstat a v roce 2011 překonalhranici 1,5 miliardy amerických dolarů.Dnes do Indie čeští výrobci vyvážejí kromě

automobilových komponentů obráběcí stroje,zařízení a díly pro energetiku, ložiska, tele-komunikační zařízení, ale také fotomateriály,papír či luxusní sklo.Naproti tomu z Indie nakupujeme oděvy

a textil, farmaceutické výrobky, elektrosou-částky, chemikálie, kožedělné výrobky, kávu,čaj, koření či tabák.Je potěšující, že se česko-indické vztahy ne-

omezují pouze na výměnu zboží. V Česku nalé-

Současný premiér Naréndra Módí, který do funkcenastoupil v květnu 2014, prosazuje sérii ekonomickýchreforem, které mají za cíl vytvořit z Indie moderníprůmyslově-zemědělskou velmoc. Foto: reuters

Josef Vrbenskýoddělení Afriky, Asie a Austrálie,

sekce Evropské unie a zahraničního obchodu,Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

[email protected]

záme indické restaurace, potkáváme stále víceindických turistů a filmové studio Bollywoodvyužívá příležitostně české reálie k natáčenísvých filmů. V minulém roce byl napříkladv Praze natáčen velkofilm The Ring.

Indické hospodářství postupně mění svou tvářSoučasný premiér Naréndra Módí, který dofunkce nastoupil v květnu 2014, přináší sériiekonomických reforem, které mají za cílvytvořit z Indie moderní průmyslově-země-dělskou velmoc.Již v září 2014 vyhlásil program „Make in

India“, jehož cílem je nastartovat domácí vý-robu a přilákat do Indie zahraniční investice.S tím souviselo i zlepšení podmínek pro za-hraniční investory, když byla zvýšena hranicepro majetkovou účast zahraničních subjektův řadě oborů (např. v případě některých obo-rů souvisejících se železniční infrastrukturoudokonce na 100 %).Vláda Módího rovněž vyčlenila finanční

prostředky na výstavbu hlavních komunikač-ních koridorů, na vybudování dvou desítekvýrobních zón a na program „smart cities“,který si klade za cíl jak zefektivnění fungovánídopravních infrastruktur ve městech i meziměsty (a tím usnadnění chodu ekonomiky), taki zlepšení podmínek pro život obyvatel. Částstátního rozpočtu je věnována také na budová-ní nových a modernizaci stávajících strojíren-ských kapacit, které jsou v rukou státu.V předešlém roce došlo k významné ekono-

mické události, když se indické vládě podařilov parlamentu prosadit daňovou reformu, kteráumožní zavést tzv. jednotnou daň na zboží aslužby. Tento krok po plném zavedení zjednodu-ší systém nepřímých daní, jenž je v současnosticharakterizován rozdílnými sazbami a pravidlyv jednotlivých indických svazových státech. Ny-nější daňové hranice mezi těmito státy kompli-kují cesty zboží, zpomalují a prodražují je.Uvedená opatření přinášejí velké množ-

ství příležitostí jak pro dodavatele pokro-kových technologií, tak pro zahraničníinvestory. Jak je uvedeno výše, českoslo-venští výrobci v minulosti dodali do Indiecelé průmyslové závody nebo alespoň jejichstrojní vybavení. Tato skutečnost vytvářípředpoklad k získání zakázky na moderni-zaci takových závodů.

13

Pohled na region


Jak se přiblížit indickému trhu?Při hledání cest na indický trh může českýexportér nebo investor využít některé z akcí,které iniciují či organizují česká minister-stva nebo zastupitelské úřady. V letošnímroce indická vláda akceptovala nabídku, abyse opět po pěti letech Indie účastnila Mezi-národního strojírenského veletrhu v Brně,který se bude konat v polovině října, jako„Země – partner“.Indická agentura EEPC, která spadá pod

Ministerstvo obchodu a průmyslu Indie,přivede na veletrh několik desítek firem.Bude se jednat o obchodníky a výrobce, kteřímají zájem o navázání spolupráce s českýmispolečnostmi. Naši podnikatelé budou mítmožnost se s těmito firmami pobavit o pří-padné spolupráci jak na jejich stáncích, taktaké v rámci Česko-indického podnikatelské-ho fóra, které na veletrhu proběhne.Indické firmy na veletrh v Brně přivede mi-

nistryně obchodu a průmyslu Indie NirmalaSitharamanová. Této skutečnosti obě stranyvyužijí k uspořádání 11. zasedání Česko--indické smíšené komise pro ekonomickouspolupráci pod vedením ministrů průmyslu aobchodu obou zemí. V rámci tohoto zasedáníobě strany identifikují nové obchodní příleži-tosti, zhodnotí vývoj obchodních vztahů odminulého zasedání v roce 2015 a budou hledat

Nejvýraznější českou stopu v minulém století v Indii zanechal Tomáš Baťa, který tam na konci 30. let postavil dvě továrny na obuv a kolem jedné z nich vybudoval celé měs-to. To dodnes nese Baťovo jméno – Batanagár. Foto: sHutterstoCK

řešení k odstranění případných překážekvzájemné výměny zboží.Před uspořádáním zasedání mohou podni-

katelé navrhovat témata, která by měla býtprojednána. Následně, po jeho skončení, budečeská podnikatelská veřejnost prostřednic-tvím asociací a obchodních komor informo-vána o obchodních příležitostech, které oběstrany během zasedání identifikovaly.Na prezentaci Indie na veletrhu v Brně

bude navazovat představení českéhoprůmyslu na mezinárodním strojírenskémveletrhu IESS v Čennaí v březnu 2018. Mini-sterstvo průmyslu a obchodu zařadilo tentoveletrh mezi podporované oficiální účastina veletrzích a výstavách; naši podnikateléby se proto měli chopit podané ruky a všechnabízených příležitostí využít.Zajímavým projektem je rovněž Český

podnikatelský inkubátor, který letos v březnuzaložila v Bengalúru Asociace malých a střed-ních podniků ve spolupráci s CzechTradem.Úkolem tohoto projektu je poskytnoutčeským firmám, které se snaží prosadit naindickém trhu, kompletní logistický a od-borný servis na místě. Pro bližší informaceo uvedených akcích neváhejte kontaktovatautora tohoto článku.


Cílem programu„Make in India“ jenastartovat domácívýrobu a přilákatdo Indie zahraničníinvestice. S tímsouvisí i zlepšovánípodmínek prozahraniční investory.Byla napříkladzvýšena hranice promajetkovou účastzahraničních subjektův řadě oborů.

14

Na cestě


Ruční výrobou Indy neohromíte.Manuálně se tam vyrábí téměř všeŘada manažerů českých podniků tlačí své obchodníkyk rychlému úspěchu v podobě uzavřeného obchodu. Takhle toale v Indii nefunguje a firmy se pak zbytečně brzy vzdávají.

Obchodovat s Indií není pro českéexportéry složité. Alespoň to tedytvrdí Venkatasubramanian Krishnamoorthy, jeden z indických

manažerů ArcelorMittalu Ostrava. Na druhoustranu ne všichni čeští obchodníci, kteří Indiiznají, mu dávají za pravdu.Podle Krishnamoorthyho jsou Indové v ob

chodních kontaktech přátelštější a uvolněnější než Češi. Potřebují si ke svému obchodnímu partnerovi vytvořit až kamarádský vztah.Běžné jsou pro ně vzájemné návštěvy domaa před zahájením obchodního rozhovoruspolečenská konverzace i na osobní témata –nejčastěji o rodině.Základní chybou, které se může český

manažer při obchodování v Indii dopustit, jepodle jeho slov spěch a odstup. Zato dresscode je natolik uvolněný, že v něm Češi užvíce méně nechybují. Ženy by měly dbát na to,aby měly zakrytá ramena a kolena. Pro mužesice košile s krátkým rukávem bez kravatyi saka může na obchodní schůzce působit ažpříliš neformálně, ale v Indii je to i vzhledemk převládajícím teplotám poměrně běžné.Sabina Tančevová ze sekce mezinárodních

vztahů Svazu průmyslu a dopravy upozorňujena to, že Indové se na obchodní jednání většinou oblékají v západním stylu, který ovšemdoplňují některými tradičními prvky oblečení.Nejběžnějším dress codem na vstupních

setkáních nebo oficiálních akcích je ovšemstále oblek s kravatou. Tvrdí to i Pavel Maco,generální ředitel společnosti Home Credit.„V obchodních jednáních jsou Indové stálespíše konzervativní. Ovšem Indie se vyvíjí obrovským tempem a ve větších městech je patrný rostoucí vliv západního liberalismu. Tense odráží jak v běžném životě, tak ve firemníkultuře. Přesto existují určitá pravidla, kteráje vhodné respektovat,“ vysvětluje Maco.Indové stále běžně používají oslovení sir

nebo madam jako důkaz respektu. Jsoucitliví na svoji komfortní zónu, takže objetínebo vřelé poplácání při prvních kontaktechnejsou příliš vhodné. Pokud k nim ovšemindický partner sám nedá prvotní podnět.I Pavel Maco zdůrazňuje, že na začátku roz

hovoru, než se přejde ke skutečnému jednání,je zvykem probrat „nedůležité“ věci, Indovési potrpí na budování osobního kontaktu se

Indové se na obchodní jednání většinou oblékají v západním stylu, který ovšem doplňují některými tradičnímiprvky oblečení. Foto: ARchIv hN

Ivana Gračkováspolupracovnice redakce

[email protected]

svými dlouhodobými partnery – běžné je tedynapříklad pozvání domů na rodinnou večeřinebo slavnost. Obchodního partnera si člověkzíská právě osobním přístupem, úctou k rodině a také respektem.Pro Indy je velmi důležitá vizitka, častokrát

ji předávají oběma rukama s úklonou.

specifické vnímání časuS čím podle Pavla Maca čeští byznysmeni nejčastěji bojují, je přístup indických partnerůk času. „V tom se Indie evropskému vnímánístále neblíží, schůzky velmi často začínají sezpožděním,“ doplňuje eufemisticky.Co to skutečně znamená, upřesňuje Filip

Šimek, ředitel společnosti Lasvit pro jižnía východní Asii: „V Indii se projekty běžnězpožďují i o léta a všechno se řeší na posledníchvíli, takže i když jednáme o zakázce několiklet, v momentě, kdy se klient rozhodne, chcepak vše obratem. My šibeniční termín dodržíme, ale naše výrobky stejně končí ve skladu, protože klient ještě není schopen zbožípřijmout. Při vyjednávání o ceně očekávajíklienti obří slevy, finální jednání o ceně můžetrvat klidně i celý den. Když řeknete, že je něcovyrobeno ručně na míru, tak to tím na hodnotě

spíše ztratí, protože v Indii se vyrábí ručněvše. Pracovní síla je levnější než stroje,“ vyjmenovává své zkušenosti, které mohou evropskéobchodníky nepříjemně překvapit.„Indická obchodní kultura je značně

odlišná od té evropské a je nutné se přizpůsobit,“ varuje také Sabina Tančevová. Podlení je důležitá hlavně trpělivost. „Jednání seopakují a proces vedoucí k případné dohoděje na naše poměry zdlouhavý. Je nutná zdvořilost, kterou jsou Indové pověstní, a přátelskost. Znalost místních poměrů, zvyků a kultury je předností. Indové velmi ocení, pokudzjistí hlubší zájem o jejich společnost a životv jejich zemi. Je dobré navázat přátelské a neformální vztahy.“ Zdůrazňuje také, že Indovéneradi odmítají a považují „ne“ za nezdvořilost. Proto se záporné odpovědi vyhýbají, cožmůže někdy způsobit nedorozumění.„Řada manažerů českých podniků tlačí své

obchodníky k rychlému úspěchu. To ale v Indii nefunguje a firmy se pak zbytečně brzyvzdávají. Po prvních jednáních skládají zbraně s tím, že indičtí partneři neprojevují adekvátní zájem,“ popisuje své zkušenosti IvanKameník z indické kanceláře CzechTradu.Podle něj prostě jedna návštěva Indie nestačí.

15

Na cestě


„Musíte tam znova zajet. Musíte indické partnery pozvat k sobě. Obchod se tam uzavírána přátelství, splynutí názorů. To my neumíme, chceme všechno honem. Ale Indové totak nechtějí. Ptají se nás, kam to chvátáme.“Když zjistí, že už by stálo za to s vámi jednat,zbrzdí vás ještě kávou či čajem. Zkoumajíobchodního partnera i obchod.„Málo Čechů umí nechat čas jen tak ply

nout,“ dodává Kameníkův kolega Tomáš Rousek: „Naši čeští klienti se rozčilují – tak užmu zavolej, napiš mu, jak to vypadá. Mračí sena mě, když říkám – nech to chvíli být, netlačna pilu, prostě teď s tebou nechce mluvit.“„Když mají Indové zájem o obchod, po čase

se ozvou se společenskou otázkou, jak se vámdaří a co pořád děláte. To už my šílíme, pročještě neposlali čísla, proč ještě nepodepsalipapíry. Jsou stovky přístupů k obchodu a tenindický je jiný než ten náš. Indové tradičněobchodovali na tržišti a stále na něm obchodují. To jsme my dělali naposledy snadv 15. století. Je tam spousta komodit, kteréjde koupit jedině za hotovost,“ líčí Ivan Kameník. Přitom jakmile začnou sami Indovéobchodovat v Evropě, ihned se přizpůsobínašemu tempu, a ještě ho zvýší. Stejně takbychom se my měli přizpůsobit v jejich zemijejich stylu obchodování.

Je důležité chápat pravidla hry„Indové jsou nároční zákazníci, očekávajívelice individuální přístup. Potkáte se s nimipouze v tu chvíli, kdy se jim to hodí. V podstatě neodpovídají na emaily, bez cesty tamse nikam nedostanete. V Indii se skutečněvyjednává i o cenách a hrají se hry. Klientvás třeba nechá čekat po příletu na letišti,abyste pro vyjednávání byli unavení. Vyjádření bývají často přehnaná a indičtí partneři předpokládají, že je to stejně i u vás.Očekávají ústupky a slevy. Počítají s tím, žeje máte zabudované v ceně. Je tedy zásadnísprávně nastavit první cenovou nabídku.Indický partner obecně nehledá winwin,ale winlose; musí cítit, že z vás dostal tonejlepší, co mohl, jinak má pocit, že prohrál,“přidává doporučení ze své dlouholeté praxeFilip Šimek z Lasvitu.Přestože vstup na indický trh není snadný,

mnoho českých firem už tam má své pobočkya společné podniky s indickými partnery.Případného partnera je ale třeba si dobře prověřit nebo využít nejprve služeb konzultačnífirmy. „Bez spolupráce s indickým partneremje uplatnění v této zemi těžké, což platí obecně pro asijské trhy,“ zmiňuje Tančevová.Indie patří k bezpečným zemím s nízkou

kriminalitou. Ovšem kvůli laxnějšímu chá

pání času je dobré si pohlídat financováníobchodu. „Pouze na ústní dohodu se nelzespolehnout. Ne že by neplatila, ale každý si jibude vykládat po svém. Nedoporučuji platbypo instalaci. Jakmile ztratí člověk na indického partnera páku, ničeho se hned taknedomůže. Spoléhat se na tamní soudy neníprávě rychlé řešení. Spolehlivě funguje platbaformou dokumentárního akreditivu,“ přidávádalší postřehy Lasvitu Filip Šimek.Přes všechny komplikace, na které může

v Indii český exportér narazit, je to země,která stojí za pozornost. „Indie je obrovskáa různorodá země. Co indický stát, to jinézvyky, jiná kuchyně a jiný jazyk. Aktuálnětady například publikujeme téměř všechnymarketingové materiály ve zhruba jedenáctijazykových mutacích včetně angličtiny, kteráfunguje jako univerzální obchodní jazyk,“s nadšením líčí Pavel Maco z HomeCreditu.Ačkoliv je tradiční povědomí o Indii spojenés velkou chudobou, právě HomeCredit působív Gurgaonu, kterému se přezdívá indické Silicon Valley. A ten je mladým a kosmopolitnímměstem. „Můžete tu v podstatě žít tak, že aninepoznáte, že jste v Indii. Ale domnívám, žeto by byla velká škoda,“ uzavírá Maco.


Česká banka pro český export

Česká exportní banka, a.s.l plně ve vlastnictví českého státul jeden z pilířů proexportní politikyl poskytuje exportní financování

zejména v rizikovějších teritoriíchl klienty banky jsou čeští vývozci

bez ohledu na velikost obratu

Ratingové hodnoceníStandard and Poor’s AA-Moody’s Investors Services A1

Produktyl Předexportní úvěryl Dodavatelské úvěryl Zárukyl Odkup vývozních pohledávekl Financování investic v zahraničíl Odběratelské úvěry

www.ceb.cz

Česká exportní banka, a.s., Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika,tel.: +420 222 843 111, e-mail: [email protected], fax: +420 224 226 162

HN051824

Inzerce

16

Krátce ze světa


Indie: kvalitnější zdravotní péče pro všechnyPolitika ochrany zdraví 2017 představuje složitýa rozsáhlý program k zabezpečení lékařské péčepro obyvatelstvo Indie, tedy pro 1,27 miliardylidí. Snahou je zajistit zdravotní péči pro veškeréobyvatelstvo úměrně příjmům občanů a zdro-jům státu. Politika již neprohlašuje za základnísamotné právo na zdravotní péči, ale spíše sezaměřuje na kvalitu této péče.Vládní výdaje na zdravotnickou péči mají růst až

do výše 2,5 procenta HDP v roce 2025 (v roce 2016to bylo jen 1,15 procenta), v roce 2020 si vyžádají8 procent státního rozpočtu. Doposud nesl největ-ší břímě nákladů na zdravotnictví stát, ale počításe s vyšším zapojením soukromého sektoru.Politika státu se zaměří i na dostupnost

lékařské péče, dostatek lékařů a zdravotnickéhopersonálu a využití IT technologií. Do popředízájmu státu v oblasti zdravotnictví se dostanoui opatření v oblasti pobídek pro soukromé inves-tory. Pro české exportéry je zajímavé, že dovozzdravotnického materiálu a přístrojů je liberali-zován a dovozní cla patří k nejnižším na světě.

Modernizace tramvajového parku v Záhřebušancí pro české dodavateleZáhřebský městský dopravní podnik ZETpo sedmi letech znovu obnovil modernizacivozového parku. Byla vytvořena odbornápracovní skupina, jejímž úkolem je koordi-nace nákupu 60 krátkých nízkopodlažníchtramvají. Sedmičlenné skupině předsedávedoucí městského Hospodářského úřadupaní Mirka Jozić.Lze očekávat, že mezi základní požadavky,

které budou kladeny na nové tramvaje, budepatřit kapacita 130 cestujících, z toho 35 se-dících a 95 stojících, a maximální cestovnírychlost 70 km/h. Tato kratší verze má oprotidelším, pětičlánkovým vozům, které v sou-časnosti převažují na kolejích v Záhřebu, odva moduly méně, resp. je kratší o 11,26 met-ru a pojme o 72 cestujících méně.Tramvajový park dopravního podniku ZET

činil k 31. prosinci 2016 celkem 346 vozovýchjednotek, tj. tramvají a vlečných vozů. Průměr-ný věk vozidel činil 26,66 roku; 30 tramvají bylostarších než 47 let. Vypsání veřejného výbě-rového řízení na nákup nových tramvají seočekává do konce letošního roku. První vozymají být dodány již v roce 2018 a celý projektmá být dokončen v roce 2020. Jeho celkováhodnota se odhaduje na cca 600 milionůHRK (tj. cca 2,23 miliardy korun).

Regionální zprávy připravili pracovnícizahraničních kanceláří CzechTrade

[email protected]

Na záhřebských kolejích v současnosti převažují pětičlánkové tramvaje. Město sechystá nakoupit i menší vozy. Foto: shutterstock

Politika indického státu v oblasti zdravotnictví se zaměří i na dostupnost lékařské péče, dostatek lékařůa zdravotnického personálu a využití IT technologií. Foto: reuters

17

Krátce ze světa


český software se podílí na špičkových stavebních projektech ve světěIDEA RS s.r.o. je rodinná technologická firma z Brna. Ve spolupráci s technickými univerzitami vyvíjí a úspěšně exportuje software IDEAStatiCA do více než čtyřiceti zemí světa, zejména EU, USA, Latinské Ameriky, Asie. Tento software zefektivňuje a usnadňuje práci sta-vebním inženýrům, výrobcům konstrukcí, konzultantům a dalším profesionálům, kteří analyzují a dimenzují konstrukce. Software IDEAStatiCA je používán při navrhování nejmodernějších a nejsložitějších staveb světa, kde je schopen zefektivnit práce konstruktérů natolik,že se zkrátí z týdnů na řádově desítky minut. V Peru a dalších zemích Latinské Ameriky spolupracují se svým regionálním partnerem fir-mou Construsoft. V prostorách obchodní komory v Limě představili zástupci společnosti IDEA RS s.r.o. více než dvěma stovkám odborníkůtento unikátní software, a to za oficiální podpory České republiky prostřednictvím CzechTradu.

Chile: rozšíření ropovodu Maipú–pudahuelsi vyžádá 60 milionů dolarůSpolečnost Sonacol předložila ke schváleníprojekt na výstavbu druhého ropovodu, kterýby měl posílit dodávky ze zásobníků firmySonacol na hlavní letiště Santiaga ve čtvrtiPudahuel. Podle propočtů firmy si právěprobíhající rozšiřování letiště a plánovanýnárůst leteckého provozu vyžádají zvýšenýodběr pohonných hmot. Délka nového ropo-vodu podle stávajícího projektu je 27,4 km apočítá se s potrubím o průměru 32,4 cm (12 ¾palce). Vedle schvalovacího řízení k získáníklíčového povolení vlivu na životní prostře-dí (EIA) probíhají konzultace s místnímobyvatelstvem s cílem získat podporu protento projekt a překonat odpor části popula-ce. Podaří-li se získat včas veškerá povolenía přesvědčit místní komunitu, nový ropovodbude uveden do provozu v prosinci 2019.

V Maďarsku chystají chytré novinky ve stavběkomunikacíZákladní kameny nové testovací dráhy vytvo-řené speciálně pro samořídící auta se budoupokládat již v květnu. V návaznosti na tentoprojekt se v župě Zala bude stavět i smartsilnice (R76) spojující město Zalaegerszega dálnici M7 (Balatonszentgyörgy), která sestane součástí testovací zóny.Přesná koncepce a obsah „chytrých“ prvků,

kterými bude silnice R76 disponovat, se teprveladí na základě návrhů automobilek a IT společ-ností. Mezi nápady je inteligentní osvětlení a se-mafory či měnitelné silniční pruhy. Ákos Kara zministerstva národního rozvoje, odpovědný zainfokomunikaci a ochranu spotřebitelů, dodal,že město Zalaegerszeg se může stát prvním bo-dem v síti nové generace 5G. V první fázi inves-tice by se do jara 2018 mělo dostavět testovacícentrum pro samořídící auta, do konce příštíhoroku pak i zóna vhodná na testování vyššíchrychlostí a na simulaci inteligentního města.

Umaďarského Zalaegerszegu vznikne úsek „chytré“ dálnice, kde se budou zkoušet napříkladinteligentní osvětlení a semafory či měnitelné silniční pruhy. Foto: shutterstock

Nový chilský ropovod by měl posílit dodávky ze zásobníků firmy Sonacol na hlavní letiště Santiagave čtvrti Pudahuel. Foto: reuters

18

Rozhovor


Vývozu se teď daří, stát ale musív pomoci exportérům pokračovat dálNový ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček popisuje svépriority a vize, kam by se pod jeho vedením mělo ubíratMPO a další podřízené instituce.

M inistrem průmyslu a obchodubyl Jiří Havlíček jmenován přednecelými dvěma měsíci. Prácina MPO zná ale detailně. Tři

roky byl prvním náměstkem ministra a na mi-nisterstvu pracoval i před několika lety.Velmi dobře tedy ví, že podpora exportu patřímezi vůbec nejdůležitější úkoly MPO.

Pane ministře, jak jste spokojen s výsledkyexportu v posledních měsících?Export našich firem vloni opět vzrostl na re-kordních 3,97 bilionu korun. Takového obje-mu čeští exportéři dosud nedosáhli! Upřímnějim gratuluji. Bilance zahraničního obchoduvloni skončila přebytkem 184 miliard korun,tedy téměř o 54 miliardy více než v roce 2015.Stejně tak výsledky prvních měsíců letošníhoroku potvrzují meziroční nárůst. Věřím proto,že i letošní rok bude pro export příznivý.Pozitivní vývoj obchodní bilance se promítánejen do kladné bilance platební, ale má vlivi na růst zaměstnanosti a nabídky pracovníchmíst.Klíčovým trhem pro naše firmy jsou země

EU. Mířilo tam 83,6 procenta našeho vývozu.Největším obchodním partnerem zůstaloNěmecko, kam směřuje téměř třetina našehoexportu. Přestože dosavadní orientacena trhy EU je přirozená, stále se snažímediverzifikovat cílové země našeho exportua vytvářet podmínky pro otevírání novýchmimoevropských trhů.

Podpoře exportérů mimo země unie se dlou-hodobě věnuje agentura CzechTrade. Taprávě letos v květnu slaví dvacet let od svéhovzniku…A musím říci, že zraje jako víno. Je důležité,že CzechTrade rozšiřuje a zlepšuje svojeslužby firmám. I když ji po dvacetileté cestěprovázely nejen úspěchy, domnívám se, žesvoji úlohu, tedy napomáhat znalostmi a po-radenstvím českým podnikatelům v jejichexportní expanzi a internacionalizaci, plnilaa plní velmi dobře.CzechTrade dnes své poradenské a infor-

mační služby nabízí ve dvaapadesáti zemíchsvěta. To je dosud rekordní počet destinací,k nimž v poslední době přibyly nové kancelářeve vzdálenějších mimoevropských teritoriích –

v Singapuru, peruánské Limě, íránském Tehe-ránu či v Nigérii. Svou druhou kancelář otevřelv Indii a v Číně již čtvrtou. To je jasný příkladpodpory teritoriální diverzifikace exportuv souladu s naší exportní strategií.

Jaké jsou aktivity agentury v evropskýchzemích?Agentura má v Evropě celkem 18 zahranič-ních kanceláří z celkových 51. Je jasné, žeobrovský zájem našich firem je o našehonejvýznamnějšího ekonomického partnera,tedy SRN. Německo je velmi významné i prozačínající exportéry. Cílovou skupinou Czech-Tradu jsou především malé a střední firmy,které sbírají své zkušenosti na zahraničníchtrzích nejdříve u sousedících zemí Česka.Jde o jednotný evropský trh, který je stabilnía přináší méně překážek.Zvažujeme proto v rámci optimalizace sítě

zahraničních kanceláří v EU přesun nevyuži-té kapacity v této síti právě do Německa.Potvrzuje se, že optimalizace sítě zahranič-ních kanceláří a spolupráce s ekonomickýmiúseky zastupitelských úřadů jsou správnoucestou.Zmínit musím i nový program „Šance pro

váš úspěšný export“. Klienti CzechTradu,kteří splní konkrétní podmínky programu,mohou získat poprvé v historii agentury dalšíindividuální služby zahraničních kancelářízdarma.Rád bych na tomto místě zmínil i 15leté vý-

ročí portálu BusinessInfo.cz, který integrujeinformace z klíčových ministerstev a institucíveřejné správy a následně je přehlednou for-mou poskytuje podnikatelům a exportérům.Jsem samozřejmě rád, že se CzechTradu dařía je užitečným pomocníkem zejména promalé a střední podniky při realizaci jejichvývozních plánů. Navíc služby agentury jsoudnes díky regionálnímu zastoupení dostupnéve všech krajích České republiky.

Export je v posledních letech úspěšný. Neníto právě ten moment, kdy je třeba ještě víceprohlubovat pozice našich exportérů na za-hraničních trzích?Souhlasím. I když se českému vývozu nebývaledaří, nezbavuje nás to úkolu vytvářet co nejlep-ší podmínky pro podnikatele, kteří mají zájem

František Kotrbavedoucí tiskového oddělení MPO

[email protected]

Jiří Havlíček

ministr průmyslu a obchodu

Vystudoval Národohospodářskoufakultu Vysoké školy ekonomickéa marketing a komunikaci na pražskésoukromé škole LIGS University, kdezískal titul MBA.V roce 2000 nastoupil na ministerstvofinancí. O tři roky později přešel na mi‑nisterstvo průmyslu a obchodu, kde byltři roky ředitelem kabinetu ministra.V únoru 2014 se stal náměstkem mi‑nistra průmyslu. V této funkci do jehopůsobnosti na MPO spadala oblastrozpočtu a financování, legislativa,informatika a hospodářská správa.Na ministerstvu se rovněž specializovalna česko‑čínskou spolupráci.Ministrem byl jmenován v dubnuletošního roku.

19

Rozhovor


expandovat na zahraniční trhy. Velmi důležitáje přitom spolupráce všech zainteresovanýchresortů, zejména ministerstva průmyslu a ob-chodu a ministerstva zahraničních věcí.Oblastí, kterých se tato spolupráce týká,

je dnes celá řada. Patří sem nepochybněJednotná zahraniční síť tvořená zahraničnímikancelářemi agentury CzechTradu a zastupi-telskými úřady. Patří sem Klientské centrumpro export, Katalog služeb Klientského centraa Jednotné zahraniční sítě a jednotlivé Pro-jekty na podporu ekonomické diplomacie.Těší mne, že se prokazatelně daří znásobo-

vat aktivity a propojovat úsilí všech zainte-resovaných resortů a institucí ve prospěchnašich exportérů. Aktualizovaná Exportnístrategie, schválená vládou v listopaduloňského roku, se zaměřuje nejen na tradičníoblasti podpory, ale bude se zabývat nověnapříklad aktivní nabídkou služeb agenturyCzechTrade firmám, které úspěšně realizova-ly projekty v rámci podpory vědy, výzkumua inovací, aby se mohly dál rozvíjet. Tedyvčetně úspěšného exportu. A neopomíjí anivýzvy tzv. čtvrté průmyslové revoluce, kterápřinese do naší ekonomiky velkou technolo-gickou změnu.

Jedním z klíčových momentů pro českéexportéry je pomoc v oblasti státem podpo-rovaného exportního financování a pojišťo-vání. Chystáte v této oblasti nějaké změny?Současný systém funguje již více než dvacetlet. Je tedy namístě posoudit jeho udržitel-

nost tak, abychom zamezili vynakládáníprostředků státu bez odpovídajícího ekono-mického přínosu.Na druhé straně chci zdůraznit, že v zájmu

české ekonomiky je podpora komerčně sil-ných transakcí v rizikových teritoriích. Tedyživotaschopných projektů, projektů s reali-stickou strukturou financování, pojištění,zajištění a následného splácení. Důležitý jeekonomický přínos podpořených obchodůs ohledem na multiplikační efekt a podporučeského vývozu, odvětvovou a teritoriálnídiverzifikaci a přístup segmentu malýcha středních podniků k exportnímu financová-ní a pojištění.Je důležité, aby systém přispíval ke zvýše-

ní konkurenceschopnosti našich exportérův soutěži na světovém trhu, protože zahra-niční finanční instituce poskytují svýmexportérům často výhodnější podmínky.Proto vláda schválila letos v únoru zprávuo aktuální situaci systému státem podpoře-ného exportního financování a pojišťovánía navrhla další opatření. Součástí této zprávyje i příprava optimální varianty institucionál-ního uspořádání. V nejbližší době proto začnepůsobit pracovní skupina, jejímž cílem budeposouzení ekonomických a právních aspektůmožných úprav dosavadního fungování Českéexportní banky a Exportní garanční a pojiš-ťovací společnosti.

Jak nahlížíte na další podporu účasti čes-kých firem na veletrzích a výstavách?

„Je důležité, aby systém přispíval ke zvýšení konkurenceschopnosti našich exportérů v soutěži na světovém trhu,protože zahraniční finanční instituce poskytují svým exportérům často výhodnější podmínky,“ myslí si nový mini-str průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Foto: ArcHiV HN

Z průzkumů mezi podnikateli vyplývá, žečeští exportéři stále velmi oceňují možnosti,které poskytují české oficiální účasti na za-hraničních výstavách a veletrzích. Od polo-viny loňského roku mají exportéři v oblastiklíčových technologií další možnost pro účastna 150 vybraných výstavách a veletrzíchv rámci projektů Novumm a Novumm Ket.Víme o tom, že některé podmínky se jeví

jako určitá komplikace k získání podpory proúčast na veletrzích. Cílovou skupinou v těch-to projektech jsou malé a střední podniky.Pokud se tedy například z hlediska propoje-nosti a vazeb mezi sebou dostanou do kate-gorie velkých podniků, nemají na poskytnutípodpory nárok. Snažíme se proto podpořitprojednání změny podmínek tak, aby bylanově cílová skupina malých a středních pod-niků rozšířena i o velké podniky.Dobrou příležitostí pro navázání obchod-

ních kontaktů je i účast České republikyna světové výstavě Expo 2017 v kazach-stánské Astaně, jejímž tématem je „Energiebudoucnosti“. Připravovaná expozice ČRna téma „Důmyslnost řešení“ má za cíl ukázatinovativní a neotřelá řešení v oblasti energeti-ky a s ní spojených odvětví.Ačkoliv Expo není primárně komerční vý-

stavou, snažíme se ji maximálně využít k pod-poře českého exportu. Spolupracujeme protos podnikatelskými reprezentacemi, jakojsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociacemalých a středních podniků a živnostníků ČRči Komora pro hospodářské styky se zeměmiSNS, jež by nám měly pomoci zajistit proex-portní dimenzi naší účasti.

Jaké jsou v současné době priority společnéobchodní politiky EU?Mezinárodní obchod a společná obchodnípolitika momentálně čelí několika výzvám.Patří sem rostoucí protekcionistické tenden-ce, nejasná pozice USA a příprava na vyjedná-vání o parametrech brexitu.Volný obchod pro Českou republiku zůstává

hlavní prioritou. Díky němu mohou našefirmy expandovat, získávat levnější vstupya spotřebitelé si mohou vybírat ze široké šká-ly produktů. Prioritou je aktuálně Komplexníhospodářská a obchodní dohoda s Kanadou(CETA). Věřím, že se podaří dohodu v ČRratifikovat co nejdříve a dát tak jasný signálzahraničním partnerům o našem zájmu pro-hlubovat ekonomické vazby.Parlament se v nejbližší době bude zabývat

také ratifikací Protokolu o přistoupení Ekvá-doru k dohodě mezi EU a Kolumbií a Peru,která se provádí již čtvrtým rokem. Očekáva-ný je i podpis dohody mezi EU a Vietnamem,která umožní naše úzké historické vazbyještě prohloubit. Zásadní bude rozhodnutíSoudního dvora EU v případě dohody seSingapurem. Toto rozhodnutí ovlivní budoucídohody o volném obchodu i to, jak se k nimbude přistupovat z hlediska rozdělení kompe-tencí mezi členskými státy a EU.

20

Informační servis


Ministerstvo průmyslu a obchodua agentura CzechTrade chtěly na‑bídnout podnikatelské veřejnostion‑line zdroj důležitých informa‑

cí o podnikání, jeho legislativních základech,možnostech financování, exportu či daních.Důvodem vzniku byla tehdejší roztříštěnost

informací, které zástupcům firem poskyto‑vala státní správa. Dnes už nemusíte prochá‑zet desítky stránek, abyste našli odpovědina své otázky k založení a provozu podniku čivývozu zboží do zahraničí. Stačí otevřít webBusinessInfo.cz.Jeho významnou přidanou hodnotou je zve‑

řejňování všech důležitých zpráv a informacípocházejících od partnerů portálu. Mezi tytopartnery patří nejen ministerstva a státníorganizace, ale také podnikatelské repre‑zentace jako Svaz průmyslu a dopravy ČR,Hospodářská komora ČR či Asociace malýcha středních podniků a živnostníků ČR.

Virtuální one stop shopPortál má sice 15 svíček na pomyslném dortu,idea jeho vzniku je ale starší. „Důvody provznik výstižně shrnuje motto, jehož pomocíjsem vznik portálu prosazoval: Kdo má infor‑mace, vítězí,“ říká zástupce gestora projektuMiloslav Marčan z ministerstva průmyslua obchodu.„Zápis z roku 1997 je stále aktuální: Vládní

úřady jsou spolehlivými zdroji informací, ales malou schopností je šířit. Informační tech‑nologie umožňují nahradit neefektivní způsobšíření dat v papírové podobě přístupemon‑line 24 hodin denně,“ doplňuje MiloslavMarčan.Záměrem bylo „vytvořit virtuální one stop

shop“, soustřeďující v elektronické podoběvšechny relevantní informace pro posílení ex‑portních schopností českého průmyslu. Záběrportálu byl dále rozšířen i o podporu podni‑kání jako celku. A v této podobě je od roku2002 BusinessInfo.cz on‑line.Od roku 2008 jsou na portálu publikovány

souhrnné teritoriální informace zpracováva‑né českými diplomaty na zastupitelských úřa‑dech. Přinášejí komplexní informace pro ty,kteří chtějí obchodovat s partnery v libovolnézemi světa. Informace se průběžně aktua‑lizují a pomáhají zájemcům zorientovat se

Portál BusinessInfo.cz sloužípodnikatelům už 15 letPortál BusinessInfo.cz letos slaví významné výročí.Již 15 let najdou podnikatelé na jednom místě ucelenéinformace o podnikání a exportu.

v podmínkách podnikání i exportu na danémtrhu.

Zájem uživatelů na prvním místěUživatelé na stránkách BusinessInfo.cz nej‑častěji hledají informace týkající se financí,daní, legislativy či nejrůznějších právníchúkonů. Ve spolupráci s CzechTradem portálneustále aktualizuje databáze exportníchpříležitostí a informace z oblasti zahraniční‑ho obchodu.BusinessInfo.cz je správná adresa pro ty

podnikatele, kteří hledají formuláře na in‑ternetu, chtějí získat podporu či dotaci pro

své podnikání nebo hledají zahraničníhoodběratele pro své výrobky. Pomůže i s pře‑hledem daňových termínů či návody, jakpostupovat při styku s úřady. Portál využijíi zájemci o účast na seminářích, konferen‑cích a obchodních misích. Přináší čtenářůmtaké speciály s informacemi k aktuálnímtématům, která zajímají nebo trápí podnika‑telskou veřejnost.„Portál slouží jako komunikační kanál,

kterým lze rychle, z jednoho místa a ve srozu‑mitelné formě oslovit široké spektrum podni‑katelské veřejnosti,“ shrnuje Marčan významBusinessInfo.cz pro státní správu.

V prvním čtvrtletí letošního roku byla průměrná měsíční návštěvnost portálu téměř 340 tisíc návštěvníků.

Redakce [email protected]

21

Informační servis


Bolívie plná překvapeníBolivijci dobře znají Českou republiku a vědí toho dosto jejím moderním průmyslu. Ale hlavně mají zájem o kvalitnívýrobky a servis oproti levným kopiím z jiných částí světa.

Ve stínu obřích okolních států by seBolívie mohla leckomu zdát z hle‑diska obchodních příležitostí méněnápadná a nepříliš zajímavá. Opak

je ale pravdou. Bohatá země s devíti milionyobyvatel a rozmanitostí nejen přírodní, alei kulturní zažívá v posledním období vý‑znamný ekonomický růst mezi třemi až pětiprocenty HDP ročně. A to hlavně díky těžběnerostných surovin a také díky výkonůmpotravinářského a chemického průmyslu.Již po příletu do Santa Cruz, průmyslového

centra země, zjistíte, že zde jsou obrovsképříležitosti pro obchod. Nejste sice zahlcenireklamou a přetlakem výrobků, ohromujícíchnabídek či služeb, čekáte v řadě před letištěm

na taxi, které vás odveze do hotelu. Do centrase ovšem svezete po moderní tříproudové dál‑nici s mimoúrovňovými křižovatkami a no‑vou silniční infrastrukturou, za kterou by senemuselo stydět žádné evropské velkoměsto.Z obchodního jednání s bolivijskými part‑

nery na téma technologií šetrných k životní‑mu prostředí a vodohospodářství má člověkvelmi dobrý pocit. Nejenže dobře znají Českourepubliku a vědí toho dost o jejím modernímprůmyslu, ale hlavně mají zájem o kvalitnívýrobky a servis oproti levným kopiím z jinýchčástí světa. Na naši otázku stran financovánís úsměvem odpovídají, že to je ten nejmenšíproblém. Mají totiž možnost zapojit vlastní pro‑středky nebo finance z mezinárodních fondů.

Druhým příjemným překvapením je, žev průběhu několikahodinového jednání vásdoporučí dalším institucím a společnostema zorganizují vám ještě tři další jednánína tentýž den.V Santa Cruz žije početná komunita čes‑

kých krajanů, kteří jsou vstřícní a ochotní,mluví velmi dobře česky a jsou skvěle organi‑zovaní; často se scházejí a pořádají kulturnía společenské akce.Za všechny jako příklad můžeme zmínit

pana Stanislava Poláška (otce českéhohonorárního konzula), který prožil v Bolíviivětšinu života a kterého najdete jako mladíkave Zlíně na fotkách se Zikmundem a Hanzel‑kou. I přes svůj úctyhodný věk neztrácí šarma obchodního ducha.Bolívie je tedy jednou ze zemí Latinské

Ameriky, ve kterých je velký obchodní po‑tenciál a kde máme historicky velmi dobroupověst. A na tu mohou čeští exportéři do bu‑doucna úspěšně navázat.

Emil Ulrychvedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Peru

[email protected]

Ze středočeských Čelákovic až na In-dický poloostrov. Už teď pětice českýchstrojů ve dvou indických závodech vy-rábí ozubená kola. A dodávka další-ho obráběcího zařízení je v jednání.Tuzemská firma Gearspect je jednouz těch, kterým s exportem do Indiepomohla Česká exportní banka (ČEB).„S ČEB jsme již v minulosti spolupraco-vali a banka nám nabídla nejvýhodněj-ší podmínky ručení za vystavené ban-kovní garance. Bez nich by se obchodneuskutečnil,“ pochvaluje si spolupráciekonom firmy Petr Boháček. „Umímei malému klientovi sestavit specifickouzáruku a jsme jednou z mála bank, kte-rá dokáže vystavit protizáruky do to-hoto teritoria,“ vysvětluje generálníředitel ČEB Karel Bureš.

Česká exportní banka má oprotiostatním výhodu v tom, že je vlast-něna státem, takže indické bankovnídomy s chutí akceptují české protizá-ruky. „Navíc můžeme, opět jako jedniz mála, komunikovat s jednou z nej-větších indických bank – State Bankof India – formou zabezpečenýchswiftových zpráv napřímo. Šetřímetak exportérovi peníze, které by jinakmusel platit zprostředkovatelské ban-ce,“ vyzdvihuje Bureš.Za poslední dvě dekády podpořila

Banka tuzemské exportéry v Indii 550miliony korun. „Samozřejmě že Indieje teritoriem, kde by Česká exportníbanka měla export podporovat. Šancitu má nejen české strojírenství. A jetaky třeba si uvědomit, že Indický trh

svou velikostí představuje tolik příle-žitostí jako několik států najednou,“podotýká předseda představenstvaAsociace malých a středních podnikůKarel Havlíček. Právě s delegací malýcha středních podniků jeli letos v březnudo Indie i zástupci ČEB, kteří teď jedna-jí s několika tamními lokálními banka-mi o prohloubení spolupráce.„S našimi klienty tak dokážeme spo-

lečně vybrat nejvhodnější partnerskoubanku,“ vysvětluje šéf oddělení me-zinárodních vztahů ČEB Petr Križan.Indie totiž patří k zemím, které jsoupro českou exportní politiku a tudíži pro ČEB prioritní. „O naší další za-kázce pro indický trh jednáme právěs Českou exportní bankou,“ dodáváBoháček z firmy Gearspect. HN051825

Česká exportní banka Indii umí

Advertorial

22

Odvětví byznysu


Náročnost při výrobě potravin se zúročív exportu, příkladem je košer slivovicePřestože export českých potravin roste, existují trhy, kamse firmy nehrnou kvůli velké vzdálenosti. Přitom třebav Asii je po evropských značkách velká poptávka.

O renesanci státní podpory potravi‑nářským firmám v poslední doběhovoří Martin Déva, exportníředitel společnosti Rudolf Jelínek.

Na mysli má jak tři ministerstva – průmyslu,zahraničí a zemědělství, tak především agen‑turu CzechTrade.„S jejími pracovníky spolupracujeme

nejčastěji. Účastníme se jak veletrhů a vý‑stav, na nichž CzechTrade zajišťuje českouprezentaci, tak třeba i propagačních akcív zahraničí, které agentura pro české výrobceorganizuje,“ uvádí Déva.Přitom výrobce destilátů ve Vizovicích má

s exportem dlouholeté zkušenosti, vyvá‑žet totiž začal už v roce 1934, a dokonce aždo USA, kde se prosadil s košer produkty.I v současné době je v tomto teritoriu úspěš‑ný, a nejenom tam. Z loňského půlmiliardo‑vého obratu představoval vývoz 40 procent,do už zmiňované Ameriky, ale také do okol‑ních zemí, jako jsou třeba Rakousko, Němec‑ko, Polsko a samozřejmě Slovensko, které jehistoricky největším exportním trhem.

Daří se vyvážet potraviny na kubuNa firmě Rudolf Jelínek tak lze dokumento‑vat, kam především čeští potravináři vyvá‑žejí. Loni právě Slovensko získalo 26 procentz celkového českého vývozu potravin. Mezidvacet a deset procent se pak dostaly Němec‑

ko a Polsko. Pod pomyslnými stupni vítězůse seřadily Rakousko, Maďarsko, Itálie, VelkáBritánie… Export českých potravin tedysměřuje především do Evropské unie. Cožje i logické, protože vývoz potravin na většívzdálenosti je omezen jejich trvanlivostí.Ale i tak produkty s delší životností hrají přiexportu prim.Na obiloviny a obilné výrobky připadá

23 procent z celkového vývozu potravin,

14 procent dělá export kávy, čaje, kakaa a vý‑robků z nich a třetí pomyslné místo s 13 pro‑centy patří mléčným výrobkům a vajíčkům.Pro zajímavost, zelenina a ovoce nebo masaa masné produkty mají po osmi procentech.Sortiment s delší životností nejčastěji jistí

Exportní garanční a pojišťovací společnosti(EGAP). „Z potravinářského sortimentu pod‑porujeme hlavně vývoz mléčných výrobků,nápojů včetně piva, obilí, sladu a potravi‑nových doplňků. Celková pojistná hodnotaza deset let činí 2,8 miliardy korun, podpoře‑ný vývoz 3,5 miliardy,“ uvádí Jan Procházka,generální ředitel EGAP.Pochopitelně pojišťovna pomáhá exporté‑

rům na rizikovějších trzích a těmi jednoznač‑ně Evropa není, takže nejvíce v poslední doběpodporuje firmy, které vyvážejí potravinyna Kubu.Odborníci OECD zařazují země do osmi

kategorií, přičemž nula znamená vyspělétrhy a sedmičku mají země s nejvyšší úrovníteritoriálního rizika. Kuba je aktuálnězařazená do 7. kategorie, a přesto EGAPnehlásí problémy se splácením. „V současnédobě je Kuba bez problémů, není tam žádnápohledávka po splatnosti, platební morálkaje velice dobrá,“ míní Procházka s tím, žena Kubu čeští exportéři vyvážejí hlavně slad,pšenici, potravinové produkty a doplňkyi sušené mléko.

export potravin a živých zvířat rosteCelkově vývoz potravin z Česka neustáleroste. Například v roce 2010 představoval76 miliard a loni téměř dvojnásobek – skoro142 miliard korun. V posledních letech se daříčeskému exportu v sektorech potravinářstvía zemědělství. Během posledních pěti letrostla jenom producentům potravin a živýchzvířat každý rok hodnota vývozu téměř o dva‑náct procent.

Marcela Honsová[email protected]

„Pevně věřím, že snad již uplynuly dobya prohlášení, že potraviny si můžeme levnědovézt a zemědělství žádnou podporunepotřebuje. Naopak rok od roku je výrobapotravin stále významnější a strategičtějšía všechny vyspělé státy a jejich vlády si svézemědělce v maximální možné míře hýčkají,protože vědí, že bez potravin a zdrojů vodynemůže žádná společnost fungovat a přežít,“uvádí Zdeněk Jandejsek, prezident Agrárníkomory ČR.Do čela komory nastoupil letos v březnu

právě s prioritou posílit tuzemskou zeměděl‑skou produkci a následné zpracovaní těchtoproduktů, tedy toho, co si čeští farmářive vlastním prostředí vyprodukují. Je známýjako kritik toho, že čeští producenti vyklidilinejenom tuzemský trh, ale i většinu tradičníchsvětových trhů, kde měly české suroviny i po‑traviny silné jméno. V poslední době podle nějale byly učiněny i dobré kroky. „Ministerstvozemědělství zprovoznilo institut zemědělskýchdiplomatů a v regionech jako USA, Blízkývýchod, Japonsko, Čína, Rusko či v bývaléJugoslávii, ale i jinde je potřebná aktivní a čin‑ná agrární politika pro uplatnění techniky,technologií, vývozu surovin i potravin.“Myšlenku, že Česko je příliš malá země, aby

zemědělské komodity a potraviny vyváželo,Jandejsek striktně odmítá s tím, že není dů‑vod klást si malé cíle. Zvláště když v produkcihovězího nebo vepřového masa na 100 hek‑tarů zemědělské půdy Česko předstihují ne‑jenom země jako Německo a Holandsko, alei menší Dánsko. „Pohled do historie ukazuje,že máme schopnosti i podmínky na udrženípotravinové soběstačnosti i na vývoz,“ tvrdíšéf Agrární komory.

Agrární produkce je ekonomicky výhodnáJeho kolega Miroslav Toman, prezident Po‑travinářské komory ČR, vidí rezervy zejménave struktuře, kde na vývoz míří nezpracovanésuroviny jako třeba mléko, obilí, živá zvířata,řepka. Naopak dovážejí se výrobky zpracované,tedy s přidanou hodnotou. „Není třeba, aby čle‑nové vlády cestovali jako Marco Polo, ale abyvěděli, kam a proč jedou, aby podnikatelé jelis nimi jako partneři jednání, a ne jako křoví.“Jeden z hlavních důvodů, proč z tuzemska

míří do zahraničí nezpracované suroviny, vidí

U agrární produkce a potravin může být bez problému100 procent hodnoty výrobku vytvořeno v tuzemsku.Proto je podpora agrární produkce a exportu zpracovanýchproduktů tak důležitá a ekonomicky zajímavá.

23

Odvětví byznysu


Toman v tom, že v zahraničí nemá Česko svéobchodní sítě, které by výrobky prodávaly.„Významné posílení vývozu by mohlo snížit

závislost českého průmyslu na tuzemskémtrhu a oslabit diktát obchodních řetězcůa vydíratelnost dodavatelů,“ uvádí šéf Potra‑vinářské komory, podle něhož hodně vyvážejínadnárodní firmy právě v rámci specializacenebo proto, že mají v zahraničí obchodnístrukturu, která jim to umožňuje.„Jako dobré příklady českého exportu

můžeme brát třeba Budějovický Budvar nebočokoládovnu Carla a sýrařskou firmu Brazza‑le Moravia se sýrem Gran Moravia.“Podle Tomana je obecně přidaná hodno‑

ta v tuzemsku velice nízká (viz montovnya podobně). „U agrární produkce a potravinmůže být bez problému 100 procent hod‑noty výrobku vytvořeno v tuzemsku a toje zásadní rozdíl. Proto je podpora agrárníprodukce a exportu zpracovaných produktůtak důležitá a ekonomicky zajímavá,“ míní šéfPotravinářské komory.Za perspektivní trhy pro český export

potravin považuje lokality, které jsou čistýmidovozci, v nichž má Česko historické vztahy,kontakty a produkce dobré jméno. Typic‑ky jsou to severní Afrika, Blízký a Střednívýchod, země bývalého Sovětského svazua asijské země jako Čína či Vietnam.

V číně je hlad po evropských potravináchV současné době je v zahraničí předevšímv asijských zemích patrný hlad po evropskýchbrandech a toho by měly české potravinářskéfirmy využít. Třeba jako společnost Marlenkainternational, která vyváží do Číny už třetímrokem, loni tradiční medové dorty, snac‑

ky, napoleonky a další cukrovinky celkemza 2,5 milionu korun.Díky vynikajícím konzervačním účinkům

medu nevadí, že zboží cestuje z Frýdku‑Míst‑ku kamiony a pak hlavně loděmi po mořiv chladicích boxech 1,5 měsíce. Zdrženína celnici trvá další dva týdny, takže celkověputují produkty Marlenka na čínský trh dvaměsíce. Tam je lze koupit v hotelech, cukrár‑nách a luxusních obchodech.Zájem o potraviny z Evropy dokazují mimo

jiné i jejich ceny na čínském trhu. „V obcho‑dě stojí Marlenka 1150 korun a v kavárně1500. Tím, jak vzniká v Číně bohatá skupinaspotřebitelů, roste zájem o kvalitní produktyz Evropy. Třeba kavárníci jsou rádi, že majínaše zboží, které jim zvyšuje obrat,“ uvádízakladatel a majitel společnosti GevorgAvetisyan. V čínských luxusnějších supermar‑ketech si všiml několika evropských pro‑duktů. „Třeba italské a francouzské sušenkystojí deset dolarů, litr německého mléka vícenež pět dolarů (přes 120 korun, pozn. red.).Číňané prý mají nekvalitní mléko, a protožejeho spotřeba roste, mají evropské mléčnéprodukty zelenou,“ dodává.

práce na košer destilátech se finančně vyplatíI když pro potravináře není z legislativníhohlediska čínský trh jednoduchý, tak se určitěvyplatí. Martin Déva, šéf exportu ve firměRudolf Jelínek, přiznává, že ho Čína hodněpotrápila. Ale i tak tam firma vyváží, stejnějako na další exotické trhy, které stále přibý‑vají. „V Japonsku pijí naši whisky, borovičkua vodku, do Panamy vyvezeme absint, prvnízakázku za sebou máme v Hongkongu,“ vy‑jmenovává exportní ředitel.

Přitom firma nemá strategii neustále rozšiřo‑vat portfolio zemí, kam exportovat. Spíš jdecestou zvyšování prodeje na trzích, na něžse už dostala. „Řekli jsme si, že budeme vícpoznávat naše zákazníky, třeba upravovatvýrobky podle jejich představ a místních zaži‑tých zvyklostí. Ve vývozu chceme vyjít maxi‑málně vstříc našim odběratelům,“ prozrazujevizovické exportní know‑how Déva.Recept, podle kterého podnikají ve Vizo‑

vicích, má ovšem mnohem víc ingrediencí.Snaží se například dělat maximum, aby zpra‑covávali vlastní produkci, nebyli na nikommoc závislí. Proto třeba vysazují a rozšiřujívlastní sady, z nichž zpracovávají švestky,třešně, meruňky a podobně. Firma dokonceexpanduje do ciziny a vyrábí destiláty v Bul‑harsku a také v Chile. V těchto zemích po‑stupně osazuje nakoupené hektary hrušněmi,z hrušek dělá v místě destiláty a ty pak dovážído Česka na další zpracování.Mezi vlajkové lodě firmy patří košer alko‑

hol, na němž se dá nejlépe dokumentovat,že čím vyšší přidaná hodnota, tím větší ziska atraktivnější trhy. „Získat certifikát košerudělený americkou Ortodoxní unií není jed‑noduché a musíme ho neustále obhajovat. Do‑konce k nám jezdí i dozor ze zahraničí, kterýkontroluje kvalitu ovoce, kvašení, stáčeníi třeba plombuje jednotlivé sudy,“ prozrazujeMartin Déva, exportní ředitel společnostiRudolf Jelínek. Ve výsledku jde o opravduprvotřídní slivovici, o niž je zájem nejenomv USA, ale také v Polsku, Izraeli i dalšíchzemích, kde je chápána jako velice kvalitnía luxusní alkohol. Větší náročnost výroby seprý firmě vyplatí. „Hlavně v USA se daří pro‑dávat s vysokou přidanou hodnotou.“

Vývoz potravin a živých zvířatúdaje v milionech korun * za první tři měsíce

2010

76 266

91 355

108 057116 093

130 369141 938 141 780

35 812

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017*

POZN.: BeZ NáPOjůZdrOj: ČSÚ

(Údaje za rok 2016, v milionech Kč)Vývoz potravin a živých zvířat podle zemí

Slovensko

Německo

Polsko

ostatní

RakouskoMaďarsko

Itálie

Spojenékrálovství

Francie

Rumunsko

Nizozemsko

37 199 / 26,24 %

29 063 / 20,50 %

15 624 / 11,02 %

24 512 / 17,27 %

8746 / 6,17 %7525 / 5,31 %

4928 / 3,48 %

4332 / 3,06 %

3630 / 2,56 %

3273 / 2,31 %

2948 / 2,08 %

24

Úspěšný exportér


Emco boduje ve vývozu potravin,dokázalo se prosadit v USA i v RuskuPůvodně distribuční firma se vyprofilovala vevýznamného výrobce cereálií, kterému se daří na vlastnímoderní výrobu a vývoj lákat zahraniční partnery.

Mezi čtyřicítku zemí, kam českárodinná firma Emco vyváží, pa-tří i tak velké trhy, jakými jsouamerický a ruský. Ale zakladatel

a majitel společnosti Zdeněk Jahoda mocnedělá rozdíly mezi jednotlivými zahranič-ními odběrateli. Přistupuje ke všem stejně,ze všech má radost, všech si váží, ať už jsouz USA, Trinidadu či Slovenska…„Nemám zázračný recept, jak se prosadit

v zahraničí. Osvědčilo se nám hledat odliš-nost proti místním výrobcům, přizpůsobitobaly a zejména mít správný poměr cenyke kvalitě výrobku,“ vyjmenovává s tím, že sinemůže firma dovolit třeba nákladné dlouho-trvající reklamní televizní kampaně.„Při prosazování značky v cizině je důle-

žitý dobrý distribuční partner, který dokážeprodukt dostat do obchodů. Tam si to lidévyzkoušejí, a když jsou spokojeni, pak se dalšízákazníci už nabalují,“ míní Jahoda, jehožfirma Emco byla původně také distributor.Podobné partnery aktuálně hledá po celém

světě, protože společnost nekomunikuje přímos obchodními řetězci, ale s obchodníky. Nikdena světě nemá vlastní distributory, ale vždyhledá v cizině tu největší a nejúspěšnější firmu,která dodává zboží řetězcům a pochopitelněnezastupuje nikoho z konkurentů Emca.

V UsA dodává emco dokonce do WalmartuV receptu na to, jak prorazit na zahraničníchtrzích, se ovšem skrývá mnoho ingredien-cí a Jahoda patří k těm, kteří se o získanézkušenosti rádi podělí. Emcu se napříkladvyplácí účast na mezinárodních potravinář-ských veletrzích třeba ve spolupráci s Czech-Tradem. Pravidelně od roku 2013 využívajívýhod této společné prezentace na jednomz největších evropských potravinářskýchveletrhů PLMA v Amsterdamu. Firma také ne-ustále vyhledává a oslovuje případné odběra-tele. Dokonce si koupila databázi distributorůna celém světě. A jako člen Svazu evropskýchdistributorů má přístup k potenciálním part-nerům v Evropě. Když ovšem Jahoda začnerozebírat jednotlivé zahraniční trhy, taktéměř ke každému přidá osobitý příběh, jakse tam podařilo Emcu prosadit.„Třeba americký partner nám původně sám

nabízel nějaké zboží, a když neuspěl, tak se

rozhodl, že se podívá, co děláme. Přiletěldo Prahy a já ho chtěl něčím zaujmout, takjsem připravil projížďku na kole,“ vzpomínábyznysmen, jak u 140kilogramového obchod-níka se zraněným kolenem z války ve Vietna-mu s výletem neuspěl. Ale v byznyse uspěl –když mu Henry Leighton položil otázku, zdadělá bezlepkové potraviny, o něž je v USAzájem, tak bez váhání přikývl. Tvrdil, že topro Emco není problém, přestože téměř nevě-děl, co bezlepková potravina je, natož aby jefirma vyráběla. „V USA mají bezlepkové müsliz kukuřice, já si řekl, že my to budeme dělatz pohanky a jáhel, abychom byli nějak odlišní.Ale víc než müsli se tam chytily tyčinky.“V současné době Emco na americkém trhu,

na němž začínalo v roce 2012, ročně utrží50 milionů korun. A český výrobce se dokon-ce prosadil v tak významném obchodnímřetězci, jako je Walmart.

Investice do výroby v rusku se vyplatilaRoční tržby Emca na ruském trhu dělají80 milionů rublů, tedy přes 30 milionů korun.A Rusko je také jedinou zemí, kde má Emcomimo tuzemsko i výrobu. Zdeněk Jahoda při-znává, že je to země, která ho hodně potrápila.Samozřejmě slyšel, že není jednoduché se tamprosadit, přesto byla skutečnost mnohem těžšía komplikovanější, než očekával. V roce 2007koupil zaniklou pekárnu poblíž Tuly, zhruba200 kilometrů od Moskvy, a zrekonstruoval ji.„Po našem předchůdci tam byl přivede-

ný plyn a já počítal, že budeme v odběrupokračovat. Ne tak Gazprom, od něhož jsmese dozvěděli, že jsme noví a že nás připojí takza rok. Možná chtěli úplatek, nevím, ale jározhodl, že nebudeme nikde uplácet,“ přibli-žuje Jahoda jistou zkušenost z ruského trhu.Pozice Emca se v Rusku zlepšila po zákazu

dovozu zahraničních potravin a prudkémpoklesu rublu. Z trhu zmizeli zahraniční do-vozci a česká firma konečně zúročila investicido výroby.V současné době v Rusku vyrábí müsli,

což představuje tak 70 procent ročních tržebna ruském trhu, z vlastních surovin si nechá-vá místním výrobcem míchat kaše a müslityčinky dováží z Česka. Podle Jahody se Emcoprosadilo už v pěti ruských obchodních řetěz-cích, takže není problém koupit značku Emco

Marcela Honsová[email protected]

Zdeněk Jahoda (61)Absolvent VŠE v Praze oboru zahra-niční obchod začal podnikat hnedv roce 1990. Zúročil tak své zkuše-nosti z působení v podniku zahranič-ního obchodu Investa, který vyváželtextilní stroje. Původně počítal s tím,že se bude živit jako poradce, využijeznalosti cizích jazyků, pak se ovšemzačal věnovat obchodu. Dovážela vyvážel všechno možné od kalhotpřes dřevo, až se soustředil na budo-vání vlastní potravinářské výroby.Začínal v lednu 1991 a jeho prvnímkontraktem bylo sedm palet marga-rínu, které dovezl z Německa. Tvrdí,že měl štěstí, protože u této zakázkyse dohodl na zaplacení, až se mupodaří margarín prodat. O čtyřiroky později se rozhodl, že přestanekonkurovat českým výrobcům sezahraničními značkami, a nechávalsi potraviny pro svou značku Emcovyrábět. V roce 1998 rozjel vlastnívývoj a o rok později i výrobu.

foto: HN - L. BíBA

25

Úspěšný exportér


třeba na Sibiři. Vyrábí i pro dvě tamní privátnífirmy. Přesto prý není česká potravinářskáfirma v Rusku za vodou. „Ruský trh má velkýpotenciál, ale je to tam pořád dost těžké.“Nikde v zahraničí samozřejmě nevítají

zahraniční konkurenci se slavobránou, přestoJahodu nikdy nenapadlo působit jen v tuzem-sku. „Takhle jsem nikdy neuvažoval. To sou-visí pravděpodobně s tím, že jsem studovalzahraniční obchod,“ vzpomíná byznysmens tím, že si v devadesátých letech velice brzyuvědomil, jak důležité je mít vlastní výrobu.„Bez vlastní výroby je export těžko realizo-vatelný. Když do Česka přišly řetězce, kterése odmítaly bavit s překupníky a jednaly jens výrobci, řekl jsem si, že začneme vyrábět.“Ještě před tím ovšem první zahraniční

pobočku Emca založil Jahoda na Slovenskuv roce 1993, hned po rozpadu Českosloven-ska. Poté následovaly trhy Polska a Maďar-ska, ovšem ne kvůli tomu, že byly nejblíže,spíš náhodou. „Nevytyčuji strategii, kamvyvážet, ale chápeme se každé příležitosti,“prozrazuje podnikatel, že jednou z posledníchzemí, kde se Emco prosadilo, jsou i Filipíny.„Berou milion našich sušenek.“

Na emcu si pochutnávají i v karibikuDva roky dodává Emco své cereální produktydo Japonska, například do největšího japon-ského obchodního řetězce Kobe Bussan nebopro výrobní firmu Cargill. Než došlo k podpi-su kontraktu, byli se japonští partneři třikrátpodívat v české fabrice. Kontrolovali kvalitupotravin, zajímaly je kontrolní systémy nasta-vené v Česku a podobně.Podle Jahody právě export firmu profesně

posouvá, respektive zahraniční partneřikladou často na Emco až nepředstavitelnépožadavky. Třeba kvůli Američanům museli

foto: ARcHiv HN

v Emcu přistavit i požární schody nebo v ex-pedici instalovali kamery, aby bylo naklá-dání kontejnerů pod dohledem. „Zajímá jei sociální stránka, museli jsme jim ukazovatvýplaty zaměstnanců, jsou mnohem horší nežministerstvo financí,“ usmívá se Jahoda.Nové kontakty čerpá firma i z databáze

světových distributorů, kde objevila třebaspolečnost z republiky Trinidad a Tobago.Takže když mířilo Emco na veletrh do Me-xika, danou firmu oslovilo a pozvalo do své-ho stánku. Ale oni se rozhodli pro setkánív Česku. „Provedli jsme je továrnou a potése rozhodli, že od nás budou brát zboží. Nynídodáváme kontejnery do Trinidadu a oniobsah distribuují po ostrovech v Karibiku,“naznačuje Jahoda, jak potřebné bylo inves-tovat do výrobní fabriky v Hrdlích. Moderníprovozy, technologie, vlastní vývoj, to všeu zahraničních partnerů boduje.„Také my máme dobré zkušenosti s tím,

když si zástupci zahraničních společnostímohou prohlédnout provozy v Česku, vidína vlastní oči, jak se tam pracuje, jak jsouvybavené,“ doplňuje zkušenosti podnikateleMarcela Havlová, vedoucí oddělení Propaga-ce a komunikace agentury CzechTrade.Když Zdeněk Jahoda líčí exportní úspěchy

Emca, neopomene připomenout, že to neníjenom jeho zásluha. Naopak on se vždy vícevěnoval výrobě, novým produktům, financíma podobně. Šéfem marketingu a výroby jev současné době jeho syn Martin, který mákolem sebe podle Jahody seniora profesio-nální tým. „Když je člověk autokratický, takdusí iniciativu lidí. Osobně jsem si potvrdil,že když lidé mají důvěru a volnost a jsoudobří, je to ku prospěchu firmy,“ tvrdí ZdeněkJahoda, majitel a zakladatel potravinářskéfirmy Emco.

Emco

Firma vznikla v lednu 1991 jako obchodníspolečnost zabývající se vývozem a dovozem. V současné době sice stále dovážíněkteré potravinové produkty, jako třebarostlinné nápoje Alpro, těstoviny Barillanebo čokolády Schogetten, ale především se věnuje vlastní výrobě cereálníchproduktů.Jde o rodinnou firmu, v níž zpočátkupomáhala zakladateli manželka, nyní sezačínají angažovat i děti.Veškerá výroba v Česku je soustředěnado Hrdel u Terezína, kde v roce 2014vyrostly nové haly s moderními technologiemi v celkové investici 250 milionů korun.Zároveň firma vlastní mlýn ve Vřescíchna Táborsku, ve kterém vyrábí ovesnévločky.Loňské tržby dosáhly 980 milionů korun,což představovalo meziroční navýšenío 40 milionů. V roce 2016 došlo také k výraznému růstu provozního zisku, z 15 milionů v roce 2015 na 37 milionů korun.Export loni přinesl do firemní kasy370 milionů korun. Emco vyváží do 40 zemísvěta, hlavními exportními trhy jsou vedleSlovenska především USA, pak následujízemě jako Alžírsko, Maroko, Dánsko, Ruskoa další.

26

Informační servis


Čtyři svobody vnitřního trhu:Nedělitelné nejen v principu, ale i v praxiBudoucnost vnitřního trhu EU po brexituzávisí na naší víře v nedělitelnosttakzvaných čtyř svobod.

Co jsou to čtyři svobody? Jsou základ‑ním smluvním principem Evropskéunie (EU), který umožňuje čtyřizákladní formy volného pohybu

po celém vnitřním trhu EU. Jde o volný pohybzboží, osob, služeb a kapitálu. Tento principje pak důležitým základem každodenní praxeevropských firem a občanů, kteří mohouvolně žít a podnikat kdekoli v EU, a to ať užpocházejí z jakéhokoli členského státu.

Pro takový princip má aktuální Smlouvao fungování Evropské unie samozřejmě svémísto. Je jím článek 26, stanovující, že „vnitř‑ní trh zahrnuje prostor, v němž je zajištěnvolný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“.Mnohem důležitější však je, jak takový právníprincip umožňuje každodenní fungování EUv praxi.

Při bližším pohledu na každodenní životobčanů a na podnikání firem v EU dojdemek závěru, že čtyři svobody jsou nedělitelnénejen v principu, ale také v praxi, jelikož míravýkonu jedné svobody podmiňuje míru výko‑nu ostatních tří svobod.

Pro příklad uveďme jednu z mnohýchživotních situací na vnitřním trhu. Předevšímv dnešní digitální době již přijímáme auto‑maticky, že si zákazník přes internet v jinémčlenském státě objedná svoji oblíbenouznačku bot, za které samozřejmě zaplatí přesvlastní bankovní účet, a v průběhu několikadnů až týdnů boty obdrží.

Avšak bez existence vzájemně propojenýchčtyř svobod by se taková transakce nemuselaudát vůbec, nebo by byla vykoupena neúměr‑ně vysokými transakčními náklady (typickycelními poplatky).

Bez volného pohybu kapitálu by nebylovůbec možné nebo by bylo velmi obtížnéza boty zaplatit mezinárodním převodem.Bez volného pohybu zboží by bylo proble‑matické zaplacené boty z dalšího členskéhostátu dovézt.

A bez volného pohybu osob a služeb bynemohla dopravní firma přeshraničně vyslatsvé zaměstnance, aby společně s dalšímzbožím objednané boty zákazníkovi dovezlitak rychle a relativně levně, jak je již dnesnormou.

Jakákoli nerovnováha ve výkonu čtyřsvobod by tak mohla dnes již banální operaci

Brexit, neboli odchod Velké Británie z EU a jednání o novém uspořádání vzájemných vztahů, může do jisté mírynalomit integritu vnitřního trhu. Foto: reuters

Daniel Šiteraodbor evropských záležitostí a vnitřního trhu,

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

[email protected]

nákupu prostých bot v jednom členském státěz jiného členského státu zkomplikovat jak profirmy, tak občany.

Brexit může ohrozitintegritu vnitřního trhuBrexit, neboli odchod Velké Británie z EUa jednání o novém uspořádání vzájemnýchvztahů, může do jisté míry nalomit integrituvnitřního trhu. To by hrozilo, pokud by EUpřistoupila na možnost s britskou stranoupartikulárně směňovat ústupky v jednotli‑vých svobodách.

Nejedná se přitom pouze o budoucnostevropsko‑britských vztahů. Přistoupenína podobnou salámovou metodu by vyslalonegativní signál pro budoucí úvahy o směřo‑vání vnitřního trhu jako takového. Ačkoli jiždnes víme, že brexit nemůže mít vítěze anina jedné straně, lpěním na principu nedělitel‑nosti čtyř svobod lze alespoň omezit případ‑né škody vzniklé na nespočtu současnýchobchodních vztahů evropských a britskýchfirem nebo životních plánech britských a ev‑ropských občanů. Spravedlivá a komplexnídohoda, jež vezme v potaz tento princip, na‑

víc umožní základ pro rozvoj nových vzájem‑ných vztahů. Proto je nutné, aby EU v dalšíchúvahách o směřování evropsko‑britskýchvztahů obhajovala základní pilíře všech čtyřsvobod.

Jedině s volným pohybem osobdává vnitřní trh pro občany eU smyslVolný pohyb osob umožňuje občanům EUcestovat a usídlit se za účelem práce, pod‑nikání, studia nebo turistiky v jakémkoličlenském státě. Lze říci, že bez možnostivolně se fyzicky pohybovat po vnitřním trhuby pro mnoho občanů a podnikatelů ztratilvnitřní trh smysl. Bez něho by totiž nemohliplně využívat zbývající výhody, které vnitřnítrh nabízí, protože jejich životní prostor by seopět omezil víceméně na reálné nebo admini‑strativní hranice vlastního členského státu.

Omezení volného pohybu osob by prvotněnegativně postihlo samotný výkon volnéhopohybu služeb, protože podnikatelé by ztratiliprávo usazení se v jiném členském státěza účelem podnikání. Podobně občané EUa jejich rodinní příslušníci by ztratili právaspojená se stejným a nediskriminačním

27

Informační servis


přístupem na trh práce jakéhokoliv jiného ČS.Stejně ohrožena by byla jedinečná koordina‑ce sociálních systémů EU spojená s volnýmpohybem osob, která zajišťuje, aby občanéEU neztratili nárok na důchod či jiné sociálníbenefity jen z toho důvodu, že se v průběhusvé kariérní dráhy odhodlali žít a praco‑vat v dalších členských státech. Nelze pakopomenout fakt, že dnešní globálně operujícífirmy se bez mnohonárodnostní diverzitysvých zaměstnanců jen těžko obejdou.

Bez volného pohybu služebby byl vnitřní trh jen fikcíBez volného pohybu služeb, který je jinakúzce propojen s volným pohybem osob, byvnitřní trh jen těžko mohl fungovat. Vedlezmíněného práva na usazení v dalším člen‑ském státě by bez svobodného poskytováníslužeb evropské firmy nemohly jednodušepřeshraničně poskytovat služby například vy‑sláním svých pracovníků do zahraničí. Ačkolise dnes poskytování služeb čím dál více digi‑talizuje, informační společnost potřebuje fy‑zické provádění služeb v zahraničí. Napříkladsi lze jen těžko představit hladké fungovánínaší ekonomiky bez toho, aby byla zajištěnabezbariérová mezinárodní doprava, pro niž jevolný pohyb pracovníků nezbytností.

Volný pohyb zbožíje páteří vnitřního trhuPodobně volný pohyb zboží by byl bez vol‑ného pohybu osob a služeb nepředstavitelnýnebo jen těžko uskutečnitelný. Zároveň jevšak nezbytný pro ostatní svobody. Vytváří sejím totiž zóna volného obchodu bez jakýchko‑li tarifních překážek, v jejímž rámci členskéstáty s institucemi EU spolupracují na spo‑lečné technické harmonizaci (tj. sjednocenítechnických, zdravotních a jiných požadavků)nebo bezproblémovém vzájemném uznáváníneharmonizovaných výrobků. Právě díkyvolnému pohybu zboží lze na vnitřním trhutransportovat jakékoli zboží vyrobené nebouvedené na trh jednoho členského státuv souladu s jeho právními předpisy i v dalšímčlenském státě bez jakýchkoli překážek.

Ani bez volného pohybukapitálu to nepůjdeSvoboda pohybu kapitálu je pro vnitřní trhdůležitá stejně jako krevní oběh pro lidskýorganismus. Bez něj by se jen těžko usku‑tečňoval jak volný tok plateb (tj. peněžníchtransferů za prodané zboží, založení účtuatd.), tak investic (tj. do kapitálových či hmot‑ných statků).

Základem pro bezproblémové mezinárodnípřevody plateb a realizace investic je princippasportizace finančních služeb uvnitř vnitř‑ního trhu, nebo určování ekvivalence mezifinanční regulací EU a některých blízkýchtřetích zemí, jako Švýcarska. Pasportizaceumožňuje finančním institucím usídlenýmv jednom z členských států poskytovat

Šéfem vyjednávacího týmu Evropské unie o podmínkách brexitu bude někdejší eurokomisařMichel Barnier. Foto: reuters

finanční služby v dalším členském státě bezdalších omezení.

Není třeba upozorňovat na to, že bez sy‑nergie s dalšími svobodami by volný pohybkapitálu byl do jisté míry zbytečný a mnohdyneodůvodnitelný.

Co vnitřní trh nezabije,to ho posílí!Právě proto, že dokončování vnitřního trhu jekomplexní a mnohdy nelineární proces, jehointegrita již čelila mnohým výzvám. Brexitmůže být tou zatím historicky největší.

Nicméně právě víra členských států v prin‑cip nedělitelnosti čtyř svobod, ale i nekončícísnaha umožnit jeho realizaci v praxi, zatímvždy vedly k jeho dalšímu prohlubování.Právě proto musí EU v jednáních s VelkouBritánií zastávat pozici, že čtyři svobodyvnitřního trhu jsou nedělitelné nejen v princi‑pu, ale i v praxi.

Brexit nemůžemít vítěze anina jedné straně.Lpěním na principunedělitelnosti čtyřsvobod lze alespoňomezit případnéškody na vztazíchevropskýcha britských firemnebo životníchplánech britskýcha evropských občanů.

28

Informační servis


I stroje se chtějí v zahraničí líbit,pomoci má projekt CzechTraduRozhovor se Zuzanou Sedmerovou,vedoucí manažerkou projektuDesign pro konkurenceschopnost.

V roce 2016 začala realizace interníhoprojektu CzechTradu Design prokonkurenceschopnost 2016–2018s cílem zvýšit mezinárodní konku‑

renceschopnost firem prostřednictvím desig‑nu produktů a propagačních akcí v zahraničí.Projekt je spolufinancován z evropskýchstrukturálních fondů a využívá prostředkyOperačního programu Podnikání a inovacepro konkurenceschopnost. Tímto projektemCzechTrade umožňuje českým exportérůmza zvýhodněných podmínek využívat pro‑fesionální designérské služby a účastnit sevýznamných zahraničních veletrhů a odbor‑ných přehlídek.

Úspěch výrobků známých světových značekzcela evidentně souvisí s jejich vzhledemnebo inovativní funkčností. Jak se v tomtoohledu chovají české společnosti?Řada velkých českých společností již designsvých produktů nepodceňuje a investujedo něj spoustu energie a nemalé finančníprostředky. To však úplně neplatí pro maléa střední podniky, které si význam kvalitníhodesignu mnohdy neuvědomují, případně sejim zdají služby profesionálního designérapříliš drahé. Projekt Design pro konkurence‑schopnost je proto zaměřen na podporu právěmalých a středních firem, které nechtějí čijiž nemohou konkurovat pouze cenou a prokteré moderní design může být jednou z cestk vyšší prosperitě.

Design tedy má mezi nástroji pro zvýše-ní konkurenceschopnosti své místo. Cokonkrétně malým a středním podnikůmnabízíte?Bariéru pro řadu těchto menších firempředstavuje zejména obava z vysokýchnákladů a nedostatek času či zkreslenéinformace o významu designu. Spoluprácis designérem tak často odkládají či zcelazavrhují. Přitom právě kvalitní a modernídesign je dnes jedním z nejvýznamnějšíchatributů úspěchu na světovém trhu. Jednouz priorit agentury CzechTrade je proto moti‑vovat exportéry k nastartování spolupráces designérem, a to prostřednictvím zvý‑hodněných služeb profesionálů z Adresáředesignérů CzechTrade, přičemž z projektu

Zuzana Sedmerová. FoTo: CzeChTrade

Marta StolařováCzechTrade

[email protected]

ničních akcích a mohou tak zvýšit svůj tržnípotenciál. Projekt poskytuje zvýhodněnéslužby na individuální stánky jednotlivýchfirem, a to bez podmínky společné prezen‑tace na designových akcích v zahraničí.Maximální výše podpory je 130 000 korunna pokrytí výdajů spojených s účastí a jakou individuální spolupráce s designérem i zdeplatí povinnost padesátiprocentní participaceze strany firmy.

Kdo jsou nejčastější zájemci o zvýhodněnéslužby z projektu Design pro konkurence-schopnost?Od spuštění projektu požádalo o spoluprácis designérem už více než 40 menších a střed‑ních podniků. Nejvíce zájemců o tuto službuevidujeme v oborech strojírenství, elektronikaa v nábytkářském průmyslu. Do projektu jenyní zapojeno 12 průmyslových designérůz Adresáře designérů CzechTrade. Současněprobíhají akvizice také na zahraniční veletrhy.

Malé a střednípodniky sivýznam kvalitníhodesignu mnohdyneuvědomují. Nebose jim zdají službyprofesionálníhodesignéra příliš drahé.

Na všechny podporované akce semohou firmy hlásit prostřednictvímPřihlášek do projektu, které nalez-nou na webu agentury CzechTrade.Přihlášky lze podávat do 30. 6. 2018nebo do vyčerpání stanovenéhofinančního limitu.

Design pro konkurenceschopnost je pokry‑to 50 procent výdajů na designérské službyve výši až 50 tisíc korun.

Kde mají firmy designéra hledat?Zvýhodněné designérské služby mohouposkytovat pouze designéři zveřejně‑ní v Adresáři designérů CzechTrade,www.designers‑database.eu. Elektronickýadresář je kvalitní pomocník nejen při vyhle‑dávání průmyslových designérů, ale je takénástrojem propagace designu v zahraničí. V ad‑resáři firmy naleznou řadu držitelů prestižníchocenění, jako jsou Red Dot Award, Czech GrandDesign, Národní cena za design, Nábytek roku,a mohou tak díky naší podpoře snadněji dosáh‑nout na kvalitní design od profesionálů.

Co dalšího v rámci projektu CzechTrademohou exportéři využít?Díky projektu mají firmy i designéři možnostpředvést své výsledky na prestižních zahra‑

29

Informační servis


Společnost Nuba vznikla v roce 2002odkupem výrobního družstva inva‑lidů Kyjovan Kyjov. Postupem časuse modernizovala výroba, až vznikla

ryze česká firma, která je z 95 procenttvořena zaměstnanci se sníženou pracovníschopností. Dvě pětiny produkce značkyNuba se vyvážejí do zemí EU, Vietnamua Ruska.Trh trafopájek, jejichž výrobou se Nuba

zabývá, se postupně vyvíjel a bylo potřebazákazníkům dopřát větší komfort při pájenía především nahradit zastaralé součásti mo‑dernějšími. „Chtěli jsme našemu zákazníkovinabídnout kvalitní výrobek za přijatelnoucenu a tím konkurovat mnohdy nekvalitnímasijským produktům. Začali jsme proto uva‑žovat o změně designu našich výrobků a vícese zajímat o profesionální designérské služby.Po podrobnějším průzkumu trhu jsme oslovilistudio Adam Design z Adresáře designérůCzechTrade, kde jsme se dozvěděli o možnos‑ti zapojit se do projektu Design pro konku‑renceschopnost,“ říká Martina Kundratová,jednatelka společnosti.Při výběru designéra zajímaly českého

výrobce trafopájek jeho předchozí realizacea dobré reference. Dalším faktorem bylai vzdálenost studia od sídla společnosti.„Po úvodních rozhovorech s designéry

bylo společně vytvořeno zadání a desig‑nérské studio obratem předložilo několikzákladních návrhů – skic, ze kterých jsmepo společné konzultaci vybrali nejvhodnějšívariantu. Ta se postupně upravovala a zdo‑konalovala, až jsme společně doladili výsled‑ný návrh designu, projektovou dokumentacia návrh nových forem. Páječka je nejen mo‑

dernější, ale především menší a lehčí, čímžposkytuje větší komfort při práci. Spoluprá‑ce s designérem z Adresáře designérů Czech‑Trade byla na vysoké úrovni, přesto nebylanijak technicky či personálně náročná,“popisuje spolupráci Martina Kundratová.

Změny, které díky designu nastaly, přispělyk rozvoji společnostiPro realizaci nového výrobku bylo nutnézměnit výrobní technologii. Vznikly novévstřikovací formy na výrobu páječky i blist‑rů, do kterých jsou páječky baleny, změna sedotkla také výrobního postupu.Zvyšující se zájem o trafopájky Nuba, více

pozitivních referencí a především vyšší objemvýroby svědčí o tom, že se investice do de‑signu opravdu vyplatila. Nárůst produkcesi vyžádal navýšení počtu pracovních místa celkově lze konstatovat, že spolupráce s de‑signérem odstartovala ve společnosti změny,které přispěly k jejímu rozvoji.Výsledky spolupráce s designérem se

promítají také do vývozu společnosti Nuba.

Firma jednak zaznamenala větší poptávkuu stávajících partnerů, jednak také získalazcela nové odběratele – právě vyjednává s no‑vým zákazníkem z Polska.

Zvýhodněné designérské službyjsou správnou volbouPodle Martiny Kundratové je zapotřebív České republice podporovat český průmysla jeho export. Zapojení designéra do vývo‑je a využití zvýhodněných designérskýchslužeb agentury CzechTrade je podle ní tousprávnou volbou a doporučuje je také dalšímfirmám.

Adresář designérů Czechtradedává garanci kvalitního výběruSpolupráce CzechTradu se studiem AdamDesign začala již v roce 2011, kdy si je vybraloke spolupráci několik klientů.„Již od začátku jsem byl příjemně pře‑

kvapen přístupem manažerů CzechTraduke všem otázkám a ochotnou podporou přirealizaci, čímž mě přesvědčili o své profe‑sionalitě. Obdobně tuto agenturu vnímajítaké klienti, kteří se do projektu Design prokonkurenceschopnost zapojili,“ hodnotí spo‑lupráci s CzechTradem Jiří Adam, jednatelspolečnosti Adam Design.„Díky naší přítomnosti v Adresáři desig‑

nérů nás v rámci naší oborové specializaceoslovily desítky firem. Samozřejmě nespor‑nou výhodou jsou naše zkušenosti i rozsahposkytovaných služeb, avšak velmi zásadnívliv mají i kompetentní lidé z agentury Czech‑Trade podílející se na projektu. Před zaháje‑ním spolupráce našim společným klientůmochotně vše vysvětlí a celý proces metodickydozorují. Ve finále jde tedy o společný výsle‑dek,“ dodává zároveň Adam.Adresář designérů CzechTrade je zdrojem

kontaktů na profesionály v oblasti průmys‑lového a produktového designu. Skutečnost,že v databázi jsou jen prověření profesioná‑lové, dává potenciálním zákazníkům garancikvalitního výběru. Podle Jiřího Adama firmyriskují maximálně úvodní časovou investicido jednání s vytipovanými designéry a takénásledná finanční participace ze stranyCzechTradu napomáhá snížit obavy tutospolupráci vyzkoušet.

Investice do designu,která se opravdu vyplatilaJednou z firem, která se do projektu Design prokonkurenceschopnost zapojila, je firma Nuba. A díkytomu se jí podařilo výrazně přilákat zájem zákazníků.

Zuzana Sedmerovávedoucí manažerka projektu

Design pro konkurenceschopnost

[email protected]

Adresář designérů CzechTrade je zdrojem kontaktůna profesionály v oblasti průmyslového a produktovéhodesignu. Skutečnost, že v databázi jsou jen prověřeníprofesionálové, dává potenciálním zákazníkům garancikvalitního výběru.

FoTo: adam desIgn

30

Rozhovor


Šéf ČEB: Za pět let nemáme žádnýpřípad se selháním. Všichni splácejíČeská exportní banka měla loni podle svého šéfa Karla Bureše dobrýrok. Banka už nedělá jen obří projekty, které bývaly v minulosti častoztrátové. Ale raději financuje desítky úvěrů menším firmám.

V edení České exportní banky v po‑sledních letech bojovalo hlavněs toxickými úvěry z minulých let.Podle jejího šéfa Karla Bureše je

doba těchto mnohamiliardových rizikovýchúvěrů passé. Za posledních několik let anijeden nezkrachoval. Posledním, který je třebavyřešit, je turecká elektrárna Adularya. Nověse banka zaměřuje například na zemědělství.

Státní podpora exportního financovánízískala negativní nádech kvůli problémo-vým projektům, které vedly ke ztrátám ČEBa EGAP. Jaký pro vás byl minulý rok?Myslím, že ve střednědobé historii bankyrozhodně nejlepší. Hrubý zisk byl 611 milionůkorun. Rok předtím to byla ztráta 141 milionů,ale bylo to kvůli vysokým daním při řešeníněkterých problémových zakázek. Navíc jsmeloni nežádali o dotaci ze státního rozpočtu,to je také něco unikátního. To se naposledypovedlo před 12 lety.

Nežádali? Vláda vám přece na podzim2,5 miliardy poslala…To se ovšem jednalo o případ sibiřskéelektrárny Poljarnaja, kdy nám EGAP krátil80 procent z pojistky. Nicméně tento případspadá do roku 2015, kdy výplata trvala délea zasáhla do roku 2016.

A jaký jste měli rok, co se týče obchodníchpřípadů?Měli jsme ambiciózní plán poskytnout expor‑térům úvěry za více než čtyři miliardy korun.Z toho jsme nakonec splnili jen něco přespolovinu. Hlavním důvodem bylo protaženíněkterých případů do roku 2017. Patří semnapříklad úvěr pro Papcel Litovel, který vyvážípapírenský stroj do Ruska za miliardu. Ten senačerpal hned v lednu.Velká změna u nás ovšem proběhla co

do počtu obchodních případů. Před pěti letydělala banka možná dvanáct případů ročněza miliardy korun. A zde vznikly ty problémo‑vé projekty jako elektrárna Adularya a další.My jsme ale loni poskytli úvěry na více než80 obchodů, z nichž připadá 69 na maléa střední podniky. A je tu ještě jeden trend –začali jsme více spolupracovat s ministremzemědělství Jurečkou a polovina ze zmiňova‑

ných úvěrů byla pro drobné agroexportéry.Do té doby byla podpora zemědělství téměřnulová a dnes je na vzestupu.

Co Češi v zemědělství vyváží?Například vybavení pro farmy na chov hospo‑dářských zvířat, prasat či drůbeže. Nejde o to,že se postaví velký prasečák, ale o špičkovoutechnologii, automatické systémy krmení,dodávky vody. Taková zařízení vyžadují užjen servisní obsluhu.

Donedávna se týkala podpora exportu hlav-ně průmyslu, elektráren, velkých projektů.Co dalšího kromě zemědělství podporujete?Hodně tam máme letectví. Ne všechny bankyho chtějí nebo umějí dělat. Asi nejznámějšíje naše podpora Aera Vodochody. Podpořilijsme vývoz letadel L‑159 do Iráku. Tam žádnájiná banka nepůjde. Je to technika, kteráslouží hlavně k výcviku vojenských pilotů.Také jednáme a jsme připravení spolu s pojiš‑ťovnou EGAP podpořit vývoj nového cvičné‑ho letadla L‑39NG.

To už jste dělali, podporu vývoje?Ano. Například opět s Aerem Vodochody jsmepodpořili vývoj částí přepravních letadel probrazilského výrobce Embraer. V těchto pro‑jektech dá většinou polovinu peněz výrobce,půlku poskytneme my. U letadel L‑39NG tobudou vyšší stovky milionů korun.

Máte nějaké další zajímavé projekty?Máme rozjednaný zajímavý ekologickýprojekt pro jednu latinskoamerickou zemi.

Petr Lukáč[email protected]

Češi v jednom velkém městě nabízí řešenína klíč na energetické využití odpadů. Detailybohužel zatím říci nemohu, ale jednalo by sezhruba o 100 milionů eur. A skvělé je také to,že to nebudeme půjčovat konsorciu měst, alenaším klientem by byly silné lokální banky.

Jaký byznys chce dnes vůbec ČEB financo-vat? Bralo se to tak, že ČEB má být u projek-tů, které už komerční banky dělat nechtějí.To naprosto odmítám. Máme tu historicky pří‑pady, které ukazují, že to je cesta do pekel. Mydnes máme dobře a striktně nastavené řízenía kontrolu rizik. A mohu říci, že za posledníchpět let nemáme jediný případ se selháním.Všichni splácejí. To je podle mě úspěch.

Proč by tedy měl jít exportér k vám, a neke komerční bance? Peníze jsou levné, ban-ky půjčují na kdeco…Máme velmi kvalitní tým lidí, který patřív rámci exportního financování vůbec k těmnejvětším. Výrazně jsme zkrátili dobu na vyří‑zení obchodních případů, u malých a středníchpodniků to trvá v řádu pár týdnů. Dokoncekdyž náš zákazník, firma MZ Liberec, potře‑boval rychle úvěr necelých 10 milionů ko‑run do Ruska, stihli jsme to za sedm dnů.

Jsou dnes projekty, které nezafinancujete?Neděláme už sami obří úvěry typu elektrár‑na Adularya téměř za 12 miliard. Bylo správ‑né, že to celé udělala ČEB? Nebo by bylolepší, kdyby se tam přizvaly dvě tři české a tu‑recké banky? Po bitvě je každý generál. Alednes bychom do podobného projektu sami ur‑čitě nešli. Je to vidět například na úvěru proázerbájdžánskou železnici. Ve dvou krocíchdosáhne půjčka zhruba 12 miliard korun. A toděláme v bankovním klubu, sdílíme rizikas bankami, které jsme přizvali.

Půjčujete i na akvizice firem?Ano. Jako příklad mohu uvést strojírenskoufirmu Fermat, která přišla s tím, že chcekoupit amerického distributora, jenž jí zajistípřístup na trh, větší marži i značku Made inUSA. My jsme jim na to relativně rychle půjči‑li, i když dokumentace byla velmi kompliko‑vaná. Úvěr je téměř splacen a podíl této českéfirmy na americkém trhu roste.

Foto: ArchiV hN

31

Rozhovor


PRODUKCEGENERÁLNÍ PARTNER PARTNER VE SPOLUPRÁCI POŘADATEL MEDIÁLNÍ PARTNER POD ZÁŠTITOU

PRUMYSL 4.0Už žádná teorie – program plnýkonkrétních příkladů z praxev tuzemsku i zahraničí!

OBJEVTE CHYTRÁ ŘEŠENÍ PRO VÁŠ PODNIK

7/6—2017Hospodářské noviny pořádajíodbornou konferenci

Mezi vystupující budou zástupci progresivních firem jakoŠkoda Auto, Bentley Systems Incorporated, Valeo, Sapeli,Kiekert-CS, GZ Media, A123 Systems, Panasonic AutomotiveSystems Czech a dalších.Přihlášení a více informací na events.economia.cz

Nová budovaČeského institutuinformatiky,robotikya kybernetikyČVUT v Praze

HN051835

32

Kalendář


16.–18. 6. 2017IFe 2017 – China International Food exhibitionand Guangzhou Import Food exhibitionkuang‑čou (kanton), čínaNejvětší potravinářská výstava v regionu jižní Číny!Delta Perlové řeky patří k ekonomicky nejrozvinutějšímoblastem Číny (centrum obchodu s velkými městy), kteréskýtají velký spotřebitelský potenciál pro české dováženéprodukty. České firmy se budou prezentovat na společ-ném stánku CzechTradu o rozloze 90m².Kontakt: [email protected], 724 966 504.

8.–12. 9. 2017Maison & objet 2017, paříž, FrancieMaison & Objet Paris je přehlídkou toho nejlepšíhov oblasti interiérového designu, vybavení pro domác-nost a doplňků s dlouholetou tradicí. V době konáníveletrhu probíhá v Paříži festival designu PARIS DESIGNWEEK, který pozitivně ovlivňuje jeho návštěvnost.Cílem této akce je především uzavírání obchodníchkontraktů. Mezi návštěvníky jsou kromě místníchobchodníků i obchodníci z Asie a Afriky.Kontakt: [email protected], 724 009 829.

23.–25. 7. 2017pure London 2017, Londýn, Velká BritániePure London patří mezi nejvýznamnější veletrhy z oblastimódy v Evropě. Portfolio vystavovatelů zahrnuje nezávislé

módní designéry, menší výrobce i známé značky. PureLondon je skvělou příležitostí také pro výrobce obuvia módních doplňků. Veletrh pravidelně navštěvují nákupčíz celého světa.Kontakt: [email protected], 724 966 511.

3.–5. 10. 2017HI Industri 2017, Herning, DánskoZahraniční kancelář CzechTrade Scandinavia připravujejiž tradičně na největším dánském strojírenském veletrhuHI Industri 2017 prezentaci českých firem zaměřenýchna výrobu a služby v oblasti strojírenských subdodávek.Největší zájem ze strany nákupčích je především o sva-řované konstrukce z oceli, přesné obrábění, zpracováníocelových plechů, hliníkové odlitky, dále odlitky z litinyči oceli, výkovky, plasty, nástroje a formy na vstřikovánía sestavy z komponentů.Kontakt: [email protected], 224 907 513.

14.–17. 11. 2017elmia subcontractor 2017Jönköping, ŠvédskoCzechTrade organizuje společnou účast českých vystavo-vatelů a komplexní servis na švédském veletrhu subdodá-vek Elmia Subcontractor 2017. Primární zájem ze stranynákupčích zaznamenáváme o svařované konstrukce,přesné obrábění, zpracování ocelových plechů, odlitkyz hliníku, litiny či oceli, dále výkovky, plasty, vstřikování

plastů, nástroje, formy, sestavy aj.Kontakt: [email protected], 724 808 086.

26.–29. 11. 2017tHe BIG 5 2017Dubaj, spojené arabské emirátyCzechTrade Dubaj nabízí představení výrobků a novinekna společné expozici největšího stavebního veletrhu v ze-mích GCC. BIG 5 je nejstarším veletrhem s nejdelší tradicí,zaměřeným na novinky a inovace ve stavebním sektoruv regionuMENA. V roce 2016 veletrh navštívilo nejméně78 000 návštěvníků z více než 100 zemí světa. Taktéžročník 2017 slibuje značnou účast, předně díky plánovanévýstavbě a chystaným projektům v souvislosti s připravo-vaným Expo 2020 Dubai.Kontakt: [email protected], 725 820 162.

Agentura CzechTrade organizuje české účasti namezi-národních veletrzích, při kterých zahraniční zastoupeníkromě příprav společné expozice nabízí řadu doprovod-ných služeb pro zvýšení zájmu o české vystavovateleze strany zahraničních obchodních partnerů. Společnáexpozice umožní prezentaci těm firmám, které neplánujísamostatnou prezentaci.

CzechTrade také dlouhodobě pomáhá firmám s aplikacíprůmyslového designu s cílem posílit konkurenceschop-nost jejich výrobků na zahraničních trzích.Přehled všech akcí najdete na www.czechtrade.cz.

Zahraniční veletrhyse společnou českou prezentací

Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání osobních vztahů se zahraničními partnery a představení firemní produkce. Pokud vás některý veletrhzaujme, kontaktujte garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo k asistenčním službám CzechTradu.Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz.

30. 10.–3. 11. 2017FIHAVHavana, kubaOficiální účast České republiky na meziná‑rodním veletrhu multioborového zaměřeníbyla organizována ministerstvem průmyslua obchodu již v minulosti. Letošní účast bylainiciována Svazem průmyslu a dopravy ČR.Veletrh FIHAV se koná od roku 1983 v listopaduv Havaně a je tradičně nejvýznamnějším veletr‑hem v regionu. Jeho hlavní předností je to, žeje jednou z mála možností přímého kontaktus osobami, které jsou rozhodující pro obchodníspolupráci a podniky zahraničního obchodu.(Zahraniční obchod na Kubě stále probíháv rámci podniků zahraničního obchodu.Důležitým hráčem je také Kubánská obchodníkomora.)

Kontakt: Věra Zelinková, [email protected],tel.: 22485 3044.

7.–9. 11. 2017Mining Industry expo 2017kyjev, UkrajinaOficiální účast České republiky organizujeministerstvo průmyslu a obchodu na tomto ve‑letrhu poprvé. Jde o veletrh výrobců dobývacítechniky, kdy po delší době MPO organizuječeskou oficiální účast na veletrhu na Ukrajině.Pro české firmy představuje poptávka z tohotosektoru na Ukrajině klíčové příležitosti, a protospolek Česká dobývací technika navrhl zařadittento veletrh do oficiálních účastí.Kontakt: Lenka Koucká, [email protected],tel.: 22485 2745.

12.–18. 11. 2017AGrIteCHNICAHannover, NěmeckoOficiální účast České republiky organizujeministerstvo průmyslu a obchodu na tomtoveletrhu již poněkolikáté. Jde o významný ve‑letrh výrobců zemědělské a lesnické techniky,který se koná jednou za dva roky. Veletrh bylnavržen Asociací výzkumných organizací. Natomto mezinárodním setkání odborníků ze‑mědělské techniky se prezentují vystavovateléz celého světa.V roce 2015 se zúčastnilo celkem 2907 vysta‑vovatelů z více než padesátky zemí. Celkověna veletrh zavítalo 451 357 návštěvníků ze115 zemí.Kontakt: Věra Brožková, [email protected],tel.: 22485 2680.

České oficiální účasti na veletrzích v říjnu a listopadu 2017

33

Kalendář


Nejbližší akce exportního vzděláváníCzechTradu31. 5. 2017ostrava: Jak úspěšně exportovatdo skANDINÁVIeZajímá vás aktuální situace na švédském, norskéma dánském trhu? Na semináři zazní mj. i témataperspektivní obory a zajímavé projekty pro českéexportéry, přehled oborových veletrhů s účastíCzechTradu (stánek, asistence), doporučené krokyexportérům při vstupu na dané trhy.V rámci akce proběhnou také individuální konzul-tace.Cena: zdarma.

30. 5. 2017praha: efektivní propAGACe pro exportVíte, jak připravit nabídku, která zaujme na prvnípohled? Znáte osvědčené zásady vytváření pro-pagačních materiálů? Je vaše sdělení dostatečněpřesvědčivé? Jste spokojeni s odezvou na vašekampaně? Vše se dozvíte na tomto zajímavémodborném semináři.Cena: 1900 Kč bez DPH.

1. 6. 2017praha: ItÁLIe – pojištění vývozuSeminář zaměřený na aktuální stav italské ekono-miky, podmínky týkající se pojištění pohledávekodběratelů při obchodování se zahraničními

Podrobné informace o seminářích a konferencích naleznetena www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar‑akci.

Veletrh Maison & Objet Paris je přehlídkou toho nej-lepšího v oblasti interiérového designu, vybavení prodomácnost a doplňků. foTo: ShuTTerSToCk

14.–17. 11. 2017eLMIA subcontractorJönköping, ŠvédskoJeden z nejstarších a nejznámějších veletrhův celé Skandinávii věnovaný subdodávkámvšeho druhu „Elmia Subcontractor“. Veletrhmá čtyřicetiletou tradici, jeho specifikem je, žese návštěvníci rekrutují výhradně z řad zástup‑ců velkých skandinávských strojírenských pod‑niků, kteří hledají nové dodavatele. Loňskéhoročníku se zúčastnilo 1280 vystavovatelůz 26 zemí. V rámci veletrhu funguje systémSubcontractor Connect, jehož prostřednic‑tvím si vystavovatelé i návštěvníci dopředudomlouvají schůzky s potenciálními zákazníkyči dodavateli.Kontakt: Vlastimil Janecký, [email protected],tel.: 22485 2781.

15.–17. 11. 2017Central Asian Industrial Weektaškent, UzbekistánOficiální účast České republiky organizujeministerstvo průmyslu a obchodu na tomtoveletrhu poprvé. Jde o multioborový veletrhnavržený Svazem průmyslu a dopravy.Uzbekistán se jeví jako perspektivní zeměpro spolupráci v celé řadě oborů (energetika,strojírenství, vodohospodářství a odpadnívody, odpadové hospodářství, infrastrukturaatd.).Kontakt: Lenka Koucká, [email protected],tel.: 22485 2745

22.–25. 11. 2017MetALexBangkok, thajskoOficiální účast České republiky organizuje mini‑sterstvo průmyslu a obchodu na tomto veletr‑hu poprvé. Jde o strojírenský veletrh navrženýSvazem strojírenské technologie. Thajská vládasi stanovila několik priorit ekonomického roz‑voje – rozvoj průmyslu a průmyslových klastrů,digitální ekonomiky, cestovního ruchu, hospo‑dářství, dopravní infrastruktury, speciálníchekonomických zón a modifikaci zemědělskévýroby.Kontakt: Věra Zelinková, [email protected]

Více o programu Mpo na podporu českýchoficiálních účastí na mezinárodních veletrzícha výstavách v zahraničí na www.mpo.cz

partnery, možnosti a typy rozsahu pojistných krytí,vymáhání pohledávek, jaké informace o obchod-ních partnerech jsou v Itálii dostupné, kde je získata kolik stojí, a další důležité informace.Cena: zdarma.

6. 6. 2017praha: obchod s čÍNoU bez rizikaa se ziskem & e‑CoMMerCeNa semináři zjistíte, jak využít silných a slabýchstránek čínské ekonomiky až po podpis smlouvys čínským dodavatelem. Naučíte se rozpoznat,jestli není váš čínský „partner“ ve skutečnosti pod-vodník, a zjistíte, jak v Číně prodávat importovanévýrobky.Cena: 1900 Kč bez DPH.

7. 6. 2017praha: obchodní vyjednávání,zvládání námitekIntenzivní seminář, jehož cílem je nalézt nová krea-tivní řešení obchodních případů v interakcis kolegy z obchodní praxe a natrénovat „nanečis-to“ strategie a techniky, které zajistí optimálnívýsledek.Cenná je i bezprostřední zpětná vazba, kteráv praxi často chybí.Cena: 1900 Kč bez DPH.

34

Fotokvíz


tirážČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturouCzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Editor: Marek Bičík / Foto: ČTK/AP, HN – Milan Bureš, HN – Lukáš Bíba, Profimedia, Reuters,Shutterstock, archiv firmy Alca Plast, AAS, BVV, archiv závodu Centr‑Keramika, Kovobel, Moskva‑avisalon.com / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Albert Bartoš, JanaJandáčková / inzerce: [email protected] / tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné

A – centrála Oraclu, Redwood

B – centrála Microsoftu, Redmond

C – centrála Applu, Coupertino

Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie?Nová centrála firmy, která je proslulá designem svých výrobků, je těsně před dokončením. A i ona byla vybudována tak, abyohromovala – výstavba stála zhruba pět miliard dolarů, jen pozemky byly za 160 milionů dolarů. Brzy se do ní začnou sjíždětprvní zaměstnanci, bude ale trvat půl roku, než se do ní sestěhuje všech 12 tisíc lidí, kteří zde mají pracovat. Autorem návrhukolosálního kruhového komplexu, jehož průměr je skoro půl kilometru, je britská firma Foster + Partners, která navrhla i takovéarchitektonické skvosty, jako je Wemble Stadium nebo Millenium Bridge v Londýně. Nová centrála bude získávat energii pouzez obnovitelných zdrojů, vysazeno zde bylo devět tisíc nových stromů, používat se bude pouze recyklovaná voda. Součástíkomplexu je i sál pro tisíc lidí pojmenovaný po zakladateli firmy, v němž budou představovány i nové produkty společnosti.Nebo sedm kaváren, přičemž do největší z nich se vejdou až tři tisíce lidí. Odpověď naleznete v příštím čísle.

Spojené státy americké

V příštím čísle Českého exportéraJaké jsou šance českého exportu

v oblasti vodohospodářstvíDalší číslo časopisu vyjde

v HN 20. června a v týdeníkuEkonom 22. června.

Správná odpověď z minulého čísla:V dubnovém čísle jste měli na fotografiipoznat město Fatehpur Sikrí v Indii.

35

Fotokvíz


Jsme s vámi,ať jste kdekoliv

www.HNPremium.cz

noviny l aplikace l web

HN051873

36

Fotokvíz


HN051252

Date post:	12-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ProgramMakeinIndia mádobýtsvět. Jetošanceipročeskéfirmy · to je budoucnosti Indie Nová...

Documents