Mateřská škola u Bílého králíka, s.r.o., Žizníkov, Česká Lípa

Tradice a slavnosti ve škole waldorfského typu

MgA. Ivana Honsnejmanová

Kurz určený pro učitele mateřské školy představí tradiční i méně známé

svátky a slavnosti v koloběhu ročních období.

 Využití svátků a slavností při plánování činností

osobnostního a sociálního rozvoje dětí v mateřské škole.

• Lidé odedávna slavili různé svátky, tradice, se svou rodinou, obcí po celý rok.

• Písně, veselky ale i náboženské rituály obohacovaly život našich předků a předávaly se z pokolení na pokolení.

• Prostředkem ke stmelování rodiny či obce byly rituály, zvyky a tradice, spjaté s přírodou, mýty a vírou lidí.

• Vnášely do života jistý řád a pravidelnost, pospolitost, mravní hodnoty, ale také radost.

• Slavnosti jsou součástí kultury společenství od samého počátku. • Jednou z institucí věnující se práci s dětmi, zaměřenou na

uchovávání a rozvíjení lidových tradic a kulturních hodnot je waldorfská mateřská škola.

• Waldorfská pedagogika vyzdvihuje důležitost pravidelnosti, jistoty a řádu spolu s pospolitostí, radostí a hlubokým prožitkem, které se nám nabízejí právě v přírodním koloběhu oslav lidových tradic a svátků.

Oltářík ročního období

Waldorfská pedagogika

• První waldorfskou školu otevřel Rudolf Steiner ve Stuttgartu v září 1919.

• Podnět k jejímu založení vzešel od Emila Molta, spolumajitele továrny na výrobu cigaret Waldorf Astoria, který se na Steinera obrátil s dotazem, zda by bylo možné vypracovat nový učební plán, jež by vychovával takové mladé lidi, kteří by již nikdy nedopustili, aby se opakovaly hrůzy 1. světové války.

• Steiner vyšel tomuto přání ochotně vstříc, a tak mohl o několik měsíců později otevřít Svobodnou waldorfskou školu pro 252 žáků. Od té doby se její pedagogický impuls rozšířil do desítek zemí na čtyřech kontinentech společně s jejím původním názvem.

• Waldorfská pedagogika se v České republice začala rozvíjet až po roce 1989 jako alternativa k běžnému modelu vyučování.

Principy a metody práce  • Principy a metody práce ve waldorfské MŠ vycházejí z

anthroposofie - duchovní vědy, jejímž cílem je člověk chápaný ve své celistvosti jako bytost tělesná, duševní a duchovní.

• Anthroposofie vidí člověka a celý hmotný svět jako výraz působení duchovních sil. Vývoj samotného člověka tak probíhá v přibližně sedmiletých cyklech.

•  Každý člověk z tohoto pohledu prochází jednotlivými fázemi osobitým způsobem a v každé vývojové fázi jsou možnosti pro optimální rozvoj rozmanitých lidských vlastností a sil. 

• V prvním sedmiletí je dítě zcela v zajetí smyslových vjemů, schopnost identifikace je v této fázi největší. 

• Dítě má přirozenou potřebu rytmu nejen co se týká spánku a bdění, klidu a aktivity, ale i opakování pohybu, zvuku a rytmu. Proto je důležité rozdělení dne, týdne, měsíce i roku. Všechno se opakuje v pevném rytmu, střídá se napětí s uvolněním. 

Základní cíle výchovy a vzdělávání• Cílem waldorfské pedagogiky je vychovávat v dětech všestranně a

harmonicky rozvinutou osobnost. Výuka rovnoměrně sytí pohybové, intelektuální, umělecké i sociální potřeby dětí. Obě mozkové poloviny jsou zatěžovány a rozvíjeny rovnoměrně.

• Pěstuje v dětech zdravé sebevědomí. To se utváří díky pozitivnímu hodnocení dětí, které respektuje jejich individuální rozvoj a schopnosti. V široké nabídce činností si každý najde alespoň jednu oblast, v níž je dobrý. Na druhé straně je rozvíjen smysl pro odpovědnost, děti se učí podřídit své zájmy zájmu celku.

• Waldorfská pedagogika vysoce cení a rozvíjí spolupráci, nikoli soutěž mezi dětmi. Děti vědomě poskytují své individuální schopnosti ve prospěch celku. To je průprava pro budoucí zaměstnání, kde je vždy třeba spolupracovat a ne pouze vynikat.

• Svým působením podporuje tvořivost a touhu po vzdělání. Pomocí úzké spolupráce rodičů se školou jsou tyto výchovné prvky přenášeny i do rodinné výchovy, což přispívá k celkové harmonizaci dítěte.

• Waldorfští učitelé usilují o výchovu svobodných lidí, nevštěpují jim žádný určitý světový názor. Usilují o rozvinutí vloh svých svěřenců tak, aby byli v dospělosti schopni vlastní orientace, samostatného, odpovědného a společensky citlivého jednání.

Cíle výchovně vzdělávacího procesu ve waldorfské MŠ

• Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu ve waldorfské MŠ je harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast citovou a morální. Vzhledem k tomu, že dítě v této době potřebuje své síly k rozvoji a upevnění stavby orgánů a své tělesnosti, není tato výchova zaměřena pouze na rozvoj intelektu, ale je výchovou napodobováním.

• Dětem je zapotřebí poskytnout co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto tři oblasti dává do souladu. 

• V oblasti rozvoje vůle je kladen důraz na poskytování vhodných vzorů k napodobování, vytvoření spořádaného okolí s pevným životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl pro pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností.

• V oblasti rozvoje cítění jde o umožnění rozvoje tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev a jejich vnitřní podstaty, pomocí uměleckého zážitku z pohádek, přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v souvislostech kulturně historických i přírodních.

 • V oblasti myšlení je cílem zprostředkovávat a charakterizovat

dětem určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných pojmů na základě vlastní zkušenosti, tvořit nevědomě působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj řeči a možnost komunikace.

 • Veškerá činnost je vedena vědomím, že dítě musí mít možnost

spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto učitelka provádí všechny činnosti s dětmi (šije, maluje, peče chléb, apod.).

 

Uspořádání života dítěte ve škole

• Z hlediska organizace je život v MŠ podmíněn pevným rytmem roku, týdne a dne. 

• Rytmus roku vychází z rytmu přírody a s tím spojených ročních svátků.

• Čtyřem pólům ročních období odpovídají čtyři hlavní roční slavnosti, ke kterým jsou v průběhu roku připojeny další ve snaze uchopit jejich původní význam pro současnost. 

• Práce je zde vedena vědomím, že Země je živoucí organismus, který vždy po roce dospěje na tentýž bod.

  

Rytmus roku vychází z rytmu přírody a s tím spojených ročních svátků

• Svatováclavská (září)• Michaelská (říjen)• Martinská (listopad)• Adventní (prosinec)• Vánoční (prosinec)• Tříkrálová (leden)• Hromnice (únor)• Masopust (březen)• Morana (březen)• Jarní- velikonoční (duben)• Svatojánská (červen)• Loučení se školáky (červen) 

.

Rytmus týdne

Pondělí – Péče o domácnost vaření, monte pomůcky běžného života

Úterý – Výtvarný ateliér( malba, batika, keramika,…)Středa – Dramaticka výchovaČtvrtek – Pracovní ateliér ( kresba práce s přírodninami,

stříhání, lepení, …)Pátek – Hudebně-rytmická

výchova( joga, flétna, zpěv, tanečky, …)Činnosti prolínají celý týden,

zde pouze hlavní zaměření

Rytmus dne • Pravidelnému rytmu je podřízen i průběh dne. Při přípravě se

zohledňuje podmínka rovnováhy mezi volnou hrou dětí pro rozvoj jejich vlastní iniciativy a mezi společnou činností skupiny vedené učitelkou.

 • Ranní kruh  - děti se každý den  soustředí v kruhu s učitelkou,

přivítají se ,  povypráví vše, co mají na srdci a potom si spolu zahrají pohybové hry, zazpívají písničky, naučí nové hry a básničky. Obsah ranního kruhu vyplývá z jednotlivých témat.

 • Pohádka - významné místo v průběhu každého dne v MŠ zaujímá

klasická pohádka. Stejně důležitá jako obsah je přitom celá atmosféra, ve které se vypráví i naslouchá. Nejvhodnější jsou pohádky nedotčené civilizačními hledisky účelnosti a užitečnosti. Každé dítě jejich prostřednictvím prožije obrazy harmonie na počátku, střety s nebezpečím a porušení této harmonie i šťastný konec a pomocí těchto základních pra-obrazů jednání získává vzory a později pochopení pro jednání své i ostatních.

Role učitele ve waldorfské mateřské škole

 • Současná pedagogika řadí osobnost učitele mezi nejdůležitější určující

činitele úspěchu výchovně vzdělávacího procesu. • V tomto ohledu jsou zmiňovány tři faktory- odborné vzdělání,

pedagogicko-psychologická příprava a vysoké morální vlastnosti, na jejichž základě je možno budovat přirozenou autoritu a poskytovat určité vzory a normy chování pro dítě.

 • Základem takové autority se pak stává určitý vztah, jehož součástí je

důvěra, že osobnost učitele je plně v souladu se zmíněnými třemi faktory.

 • Učitel je jedním z nejbližších dospělých, kteří jako první dítěti pomáhají

orientovat se ve vztahu „já a svět“, a hledat určitou jednotu mezi tímto já a světem.

  

Děkuji za pozornost