KREATIVNÍ PRÁCE S INFORMACEMI
TÉMA 6
Mediální gramotnost
Po nastudování byste měli: » chápat, co je mediální gramotnost, » vědět, čím se vyznačuje mediálně gramotná osoba, » umět aplikovat principy mediální gramotnosti.
Proč jsme toto téma zařadili a k čemu sloužíMédia mají velký vliv na chování společnosti i jedince, na styl i kvalitu jeho života. Sdělení v médiích však mají různorodý charakter, jsou vytvářena různorodými lidmi, a tak výjimkou nejsou ani různé manipulace. Kvůli takto velkému vstupu médií do společnosti je důležité, aby lidé poznali povahu a podstatu jejich působení. Jendá se o kompetenci, které říkáme mediální gramotnost. Tato gramotnost je ve společnosti velmi nerovnoměrná, lidé si k mediální gramotnosti hledají cestu pomalu. Cílem tohoto modulu je přiblížit vám problematiku mediální gramotnosti a ukázat vám na příkladech, jak si sami můžete mediální gramotnost zlepšovat.
Klíčové pojmyMédia prostředek komunikace, sdělovací prostředek,
nositel sdělení.Mediální gramotnost schopnost a kompetence vyhledávat, analyzovat a
hodnotit informace z médií.
2
TeorieMediální gramotnost můžeme definovat jako schopnost získávat přístup k médiím a kriticky vyhodnocovat informace z médií. Média i jednotlivé ekonomické a politické síly se snaží mít vše pod kontrolou, ve svých rukou. Vzniká tak nerovnoměrný vztah mezi médii, politickými a ekonomickými elitami a uživateli. Právě proto by se mediální gramotnost měla stát součástí všeobecného vzdělávání. Média mají výrazný vliv na chování jednotlivce i společnosti, měli bychom se tedy naučit zpracovávat, vyhodnocovat a využívat podněty přicházející z médií. Jen díky zvyšování mediální gramotnosti může jednotlivec dosahovat plnohodnotného života ve společnosti. Podívejte se na model mediální gramotnosti. Z obrázku můžete vyčíst, že základními pilíři jsou texty, publikum a produkce. Základní funkcí médií je zprostředkování informací. Neméně významnými funkcemi jsou i zábava, uchování a přenos znalostí nebo vzdělávání. Cílem médií je dostat rychle informace do myslí lidí (někdy bohužel i informace zbytečné či škodlivé). Vším tím naplňují média potřeby většiny lidí – komunikovat, bavit se, vzdělávat se. Média znají zákonitosti a nástroje komunikace a díky nim umí podnítit čtenáře či posluchače k činům. Médií existuje spousta. řadíme k nim jak média masová (televizi, rozhlas, noviny, časopisy), tak média zájmová a sociální (tematické weby, zájmové časopisy) či média institucionální (vydávaná firmami či úřady).
Čím se vyznačuje mediálně gramotná osoba? » Umí hodnotit a srovnávat fakta, rozlišovat podstatné od nepodstatné-
ho. » Zapojuje se do mediální komunikace, chápe média jako zdroj infor-
mací. » Srovnává získané informace se svými znalostmi a zkušenostmi. » Má kritický odstup od médií, uplatňuje analytický přístup. » Rozlišuje různé komunikativní styly a vnímá typy mluvených a psaných jazyko-
vých prostředků. » Rozlišuje mezi bulvární a významnou mediální informací, vyhodnocuje věrohod-
nost informace. » Aktivně sleduje zpravodajství. » Vnímá rozdíly ve sděleních (stylistické, kvalitativní, lexikální atd.). » Rozlišuje vlivy nebezpečně ovlivňující jeho názor. » Při tvorbě mediálních sdělení volí vhodné výrazové prostředky, využívá kvalitní
zdroje, sděluje pravdu.
3
Na mediální gramotnost můžeme nahlížet ze dvou úhlů pohledu: znalostního a dovednostního. Znalostní rozměr zahrnuje poznatky o principech fungování médií a o jejich rolích a hrozbách. Dovednostní rozměr se zaměřuje na získávání a rozvíjení dovedností při práci s médii. Jde o sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jedince do mediální komunikace.
Myslete na to, že jste nejen příjemci, ale také tvůrci mediálního sdělení a že nesete za svoje sdělení zodpovědnost.
Aplikace a příkladyAbychom lépe pochopili to, jak média pracují, podívejme se na základní principy:
» Média neodrážejí svět; vše, co se v médi-ích objeví, je výsledkem výběru a zpraco-vání.
» Každá z etap zpracování prochází ze-stručněním.
» Interpretace příjemce je ovlivněna jeho osobními zkušenostmi, publikum není uni-fikovaná masa.
» Obsah média je ovlivňován více faktory, ne pouze jedním. » Existuje velké množství způsobů pro vyjádření a prezentaci sdělení.
Média mnohdy ovlivňují náš harmonogram dne, rozvržení prostoru, jsou součástí našich každodenních rituálů a ilustrují mezilidské vztahy.
Jak ovlivňují média naše myšlení?Je samozřejmé, že společnost si bude hledat nástroje, kterými bude předkládat hodnoty a normy pro ovlivňování chování lidí. Mediální sdělení mohou velmi ovlivňovat náš pohled na svět. Příkladem může být definice krásy objevující se ve většině médií. Krásná je jedině ta žena, která je hubená, s pevným, sportem vypracovaným tělem, dokonale pěstěnými hustými vlasy, profesionálně nalíčená, vždy usměvavá, šťastná atd. Dalším příkladem mohou být reklamy na rozmanité zboží. Všimněte si, že vám reklama vnucuje něco, co ve skutečnosti nepotřebujete. Snaží se vám však nutit názor, že pokud výrobek nebudete mít, nebudete šťastní, nebudete dobří, budou vám hrozit různá nebezpečí atd. Opravdu potřebujete ten nový prací prášek, který je lepší, voňavější a účinnější? A jak to, že o tom prášku, který byl prezentován před měsícem, se již nemluví?
Jak ovlivňují média náš čas?Televize vysílá pořady v určitou dobu. Časopisy a noviny se objevují na stáncích také v určitý čas. Na tom ještě nemusí být nic problematické. Problém nastává, když si svůj čas
4
Je toto opravdu jediná možná definice krásy ženy?
5
a zájmy řídíme podle vybraných pořadů. Když se např. začínaly v televizi vysílat seriály, zjistilo se, že výrazně poklesl silniční provoz a bylo méně lidí v tramvajích. Stejně tak všichni známe situaci, kdy se chodilo spát „po Večerníčku“.
Jak ovlivňují média náš prostor?Dobrý příkladem může být opět televize. Obývací stěny jsou designovány s předpokladem, že tam umístíte televizi. Na WC si skladujeme časopisy, které jsme si nakoupili. V RSS čtečce máme několik online deníků, aby nám neunikla žádná informace. Každý si určitě najdete příklad ilustrující váš prostor pro média.
Jak média mají sklon tvořit rituály?Takovým rituálem může být např. ranní popíjení kávy/čaje a čtení novin či online deníků. Do tramvaje či auta někdo nenasedne bez hudby a sluchátek v uších. Po příchodu domů zapneme televizi, rádio… Rizikem je to, že se nám tyto činnosti zautomatizují, a nastane-le nečekaná změna, jste nervózní (nefungující internet, vybité baterie…).
Tipy a trikyPodívejte se, jak s námi média nejčastěji manipulují.
» Klamání titulkem – titulek často nevyjadřuje obsah článku, většinou totiž titulek tvoří jiný člověk než autor textu.
» Klamání popiskem obrázku – k neutrálnímu obrázku umožňujícímu různé inter-pretace redaktor nasměruje popiskem tam, kam po-třebuje.
» Desinterpretace – zejména v rozhovorech, kde taza-tel klade posunuté informace, se zneužívá zejména fakt, že jeden výraz může nabývat různých význa-mů.
» Desinformace – stává se, že autor nemá dostateč-nou znalost tématu a podává nepravé informace, neodlišuje šum od podstatné informace a neumí správě seřadit fakta.
» Předpojatost – často se různé postoje a názory ignorují nebo zesměšňují, chybějící neutralita pak způsobuje zejména etické a politické problémy.
» Změna kontextu – dochází k němu nejčastěji u televizních pořadů při výpovědích, kdy jsou odpovědi osob „rozsekány a poslepovány“ podle potřeb autora.
» Záměrná fabulace – jedná se vždy o záměr, kdy si autor vymýšlí informace, které prezentuje jako skutečnost.
» Vytěsňování témat – je důsledkem předpoja-tosti, nevzdělanosti či časového presu. Mnoh-dy se jedná o témata jako výchova, věda, ná-boženství, generační problematika…
Existují zprávy, které nejsou jednoznačné, u nichž je potřeba se zamyslet a vyhodnotit si jejich pravdivost a významnost.
Jak na to? 1. Přečtěte si k tématu názory všech stran, ne pouze jedné. Následně si udělejte vlastní
názor. 2. Nebojte se názor měnit. Pokud jste ale přesvědčeni o svém názoru, stůjte si za ním. 3. Čtěte mezi řádky a čtěte důkladně. 4. Myslete na to, že vždy může existovat korporace, která si článek objednala. 5. Sledujte, kdo jaký časopis, článek, webovou stránku atd. sponzoruje nebo je jejím
partnerem. 6. Položte si otázku „Kdo je cílovou skupinou zprávy?“.
Zdroje a nástrojeLiteratura1. JIRÁK, Jan a Radim Wolák. Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. Radioservis,
2007. ISBN 978-80-86212-58-62. Média v našem každodenním životě. Mediální gramotnost. [online]. [cit. 2013-02-19] Do-
stupné z: http://medialnigramotnost.fsv.cuni.cz/files/cigankova-klara-media-kazdo-denost.doc
3. Mediální gramotnost. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://medialnigramotnost.fsv.cuni.cz
4. PASTOROVÁ, Markéta. Mediální výchova – ukázka zpracování. Metodický portál RVP. [online]. 21. 03. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/cla-nek/o/z/2108/MEDIALNI-VYCHOVA---UKAZKA-ZPRACOVANI.html
5. Škola médií. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.skolamedii.cz/metodic-ky-material/koncentrat-medialni-teorie
6. VRANKOVÁ, Eva. Mediální gramotnost. Revue pro média[online]. 8 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_gramotnost.htm
7. VRANKOVÁ, Eva. Ujasněme si pojmy: Mediální gramotnost. Klíče pro život: Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání. [online] 2006. [cit. 2013-02-19] Dostupné z: http://www.nidm.cz/projekty/realizace-projektu/klice-pro-zivot/me-dialni-vychova-a-medializace/realizace/ujasneme-si-pojmy-medialni-gramotnost
8. ZAJÍC, Jiří. Mediální výchova v mediální společnosti. Metodický portál RVP. [online]. 8. 7. 2011. [cit. 2013-02-19] Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/NO/13207/ME-DIALNI-VYCHOVA-V-MEDIALNI-SPOLECNOSTI.html
K zamyšlení1. Kdy jste se setkali s tím, že média výrazně manipulovala společností? 2. Jak se aktivně podílíte na zapojení do mediální komunikace? 3. Jak si zvyšujete mediální gramotnost?
6
