MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta · Lesnická a d eva ská fakulta...

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

POROVNÁNÍ ANATOMICKÉ A MORFOLOGICKÉ STAVBY ITERUJÍCÍCH A

REITERUJÍCÍCH LETOROSTŮ LÍPY (Tilia sp.)

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2015/2016 Valentino Cristini

Lesnickáa d eva skáfakulta

Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologieAkademick rok: ?07512016

Zpracovatel :

Studilní progiram:

Obor:

Název té matu:

Rozsah práce:

ZADÁnÍ BAKAHŘSKÉ PRACE

valentino cristini

Arboristika

Arboristika

Porovnání anatomické a morfologlické stavby iterují cí ch a reiterují cí ch letorostlilí py Cfilia sp.)

40 stran, vč etně fotodokumentace

Zásady pro vypracování :

1. V rámci ]iterární ho p ehledu se zablí vejte obecně tvorbou rn mladkri, typy rn mladktia jejich vlastnostmi. Charakterizujte rod lí pa. Popiš te v mladnou schopnost lip.

2. odeberte pat ič n poč et letorostrj rn mladkri (reiterac0 z vybrané ho jedince lí py (Tilia

sp.). Dále odeberte odpoví dají cí poč et letorostť r pravidelně opakovan ch p í rristť r(iterac0 z vrcholové , st edové a bazální č ásti koruny.

Urč ete jejich morfologické charakteristiky (deltu letorostu, obvod bazální a vrcholovéč ásti letorostu, poč et axilární ch pupenrj).Proveďte p í č né ezy v bazální a vrcholové č ásti letorostu. Vyhodnoť te vybranéanatomické vlastnosti letorostrj (celkovou plochu, plochu l kové Č ásti, plochu d evníč ásti, d eně).

3. V sledky vyjád ete pomocí grafť r a tabulek, statisticky vyhodnoť te. Navzájemporovnejte rozdí ty mezi stavbou iterací a reiterací a vyvoďte závé ry.

Mendelovauniverzita tu Srne ala

§

Seznam odborné Iiteratury:

1. BARTELS, A. Rolmnoiaoóní d eoin. Praha: SZN, 1988. 452 s.2. BEGQN, M. - HARPER,J L. -TOWNSEND, C R. a kol. Ekoí ogie: jedinci, popuí aceaspoí e,č enstoa : ilnoestice do ro4soje o3dě{óoóní , reg.č .: CZ7.07/2.2.00/15.0084].1. vyd. Olomouc:Vydavatelswí Univerzity Palacké ho, 1997. 949 s. |SBN 80-7067-695-7.

s. rbLAŘí K, J. - MARTNť oVÁ, M. - č enuÁr, M. - GEBAUER, R. - Š ntwRov(,z. - HoRÁČ EK,P. - PRAUS, L. - xnzuÓŘÍ n, P. - BEMNEK, J. - uČ KA, D. Pé č e o d eainy rostoucí mimo Í es

//. 3. vyd. Vlaš im: Č esk,, svaz ochráncrj p í rody, 2010. 696 s. ll. |SBN 978-80-86327-85-3.4. Ků ROVÁ, J. V mladná schopnost rodu TiIia v pa ezinách. ln Venkooskó krajina 2011.1. vyd.

Hostětí n: Č eská společ nost pro krajinnou ekologii, CZ-IALE, ?a77,|SBN 978-8&7458-001-7.5. URADNí č EI<, L. _ MADĚRA,'p. - rrcHÁ, S. - xoglÍ ŽEx, J. D eoing Č eské repubí ikg. 2, vyd.

Kostelec nad Č ernlimi Lesy: Lesnická práce, s.r.o., 2009. 367 s. |SBN 978-80-87754,62-5.6. VYSKOI M. a kol. Pěstění í esri. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelstvÍ , 7978.448 s.

7. CORCUERA, L. - CAMARERO, J.J. - SERGlo SISÓ, S.- GIL_PELEGRÍ N E. Radial-growth andwood_anatomical changes in overagied Quercus pyrenaica coppice stands: functional resPon-

ses in a new Mediterranean landscape. Trees 20, 2006: 91-988. ZBQNAK, A.- BUSH, T._ GRZESKOWIAK, V. Comparison of tree glrowth, wood density and

anatomical properties between coppiced trees and parent crop of six Eucalyptus gienotypes.

Paper presented to the |UFRO conference: lmprovements and culture of eucalypts, 22-25October 2OO7, Durban.

Datum zadání bakalá ské práce:

Termí n odevzdání bakalá ské práce:

listopad 201,4

duben 201,6

L. S.

', lb#V.r/_n l/-^.'valentino cristini

Autor práce

l\_n,

/!i.-L"

lng.. Zuzana pinlerová, Ph.D.Vedoucí práce

L" ,.doc. lng.

ď:::"'\\' Mende|ova )

doc. Dr/ngi. Petr l!|á Radoní í rDěk

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci: Porovnání anatomické a morfologické stavby iterujících a reiterujících letorostů lípy (Tilia sp.) zpracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne: .................... podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval své vedoucí práci Ing. Zuzaně Špinlerové, Ph.D.

za vedení při zpracování bakalářské práce, za cenné rady a informace. Dále

bych rád poděkoval doc. Ing. Romanu Gebauerovi, Ph.D., Ing. Zdeňku

Adamcovi Ph.D. a Ing. Barboře Vojáčkové, DiS. za rady a připomínky. V

neposlední řadě také děkuji své rodině za psychickou podporu.

Valentino Cristini

Porovnání anatomické a morfologické stavby iterujících a reiterujících letorostů lípy (Tilia sp.)

ABSTRAKTV rámci arboristiky jsou výmladky poslední dobou velmi důležité a probírané téma,

proto je důležité znát jejich vlastnosti a jejich hlavní rozdíly od iterujících prýtů.

V bakalářské práci byly porovnány anatomické a morfologické charakteristiky

iterujících a reiterujících letorostů vybraného jedince Tilia platyphyllos (lípa velkolistá)

ve městě Brno, Česká Republika.

Pomocí statistické korelace byly zjištěno, že existují prokazatelné závislosti mezi

jednotlivými částmi stonku (dřeň, xylém, floém a primární kůra) jak u iterujících, tak

u reiterujících letorostů.

Také na základě naměřených hodnot, lze konstatovat, že reiterující letorosty mají jiné

anatomické a morfologické vlastnosti oproti iterujícím letorostům.

Klíčová slova: iterace, reiterace, výmladky, letorost, dřevina, arboristika, anatomie,

morfologie, lípa

Valentino Cristini

The comparison of anatomical and morphological structure of iterating and reiterating annual shoots of lime (Tilia sp.)

ABSTRACTThese days, within Arboriculture are wather sprouts a very important discussed topic, so

it is important to know their qualities and their main differences from normal (iterating)

shoot.

In the bachelor thesis are compared anatomical and morphological characteristics of

normal (iterating) and epicormic (reiterating) annual shoots of selected individual of

Tilia platyphyllos (largeleaf linden) in Brno, Czech Republic.

By statistical correlation was found that there are demonstrable dependencies between

different stem segments (pith, xylem, phloem and primary cortex) either at normal or at

epicormic annual shoots.

Key words: iteration, reiteration, wather sprouts, annual shoots, woody plant, arboriculture, anatomy, morphology, lime

Obsah1. ÚVOD……………………………………………………………………………….10

2. CÍL PRÁCE .……………………………………………………………………..….11

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED .………………………………..………………………….12

3.1 Větvení dřevin.………………..…………………………………………………12

3.2 Architektura větví…………………………..…………….……………………..13

3.3 Druhy větvení……..…………………………………………………….……….14

3.3.1 Způsoby vývoje větví..…………………………………………….………14

3.3.2 Napojení větví na mateřský stonek …………………………………..…..15

3.4 Iterace……………………………………………………………………………15

3.5 Reiterace…………………………………………………………………………15

3.5.1 Druhy reiterce ……………………………………………………….……..16

3.6 Vegetativní regenerace-tvorba výmladků………………………………………..16

3.6.1 Příčiny vegetativní regenerace……………………………………………..16

3.7 Výmladnost dřevin………………………………………………………………17

3.7.1 Pařezová výmladkost dřevin .…………………………………………..…..17

3.8 Vývin dřevin-Stárnutí ..………..…………………………………………….…18

3.8.1 Ontogeneze……………………………………………………………..….18

3.9 Fáze ontogeneze dle Raimbaulta …………………………………………….….19

3.10 Pěstební zásahy stimulující tvorbu výmladků.…………………………….…..21

3.10.1 Dekapitace stromů-topping…..……………………………………………21

3.10.2 Hlavový řež-pollarding.……………………………………………………22

3.11 Čeleď Tiliaceae - lípovité …..…………………………………………………23

3.11.1 Rod Tilia - lípa ……………………………………..……………………..23

3.12 Výmladnost rodu Tilia - lípa …..…….. ……………………………………… 26

3.13 využití výmladků..…..…………………………………………………………26

3.13.1 Výmladkové plantáže …..…..…………………………………………….27

3.14 Publikace zabývající se výzkumem výmladků………..……………………….27

4. METODIKA ………………………………………..………………………………29

4.1 Výběr jedince ……..…………………………………..……………………….29

4.1.1 Lokalizace stromu ………………………………………………………….29

4.1.2 Dendrologický průzkum.……….…………………………………………..30

4.2 Stanoviště ..……..…………………………………….…………………………30

4.2.1 Klimatické podmínky ……………………………………………………..30

4.2.2 Geologické a půdní podmínky .……………………………………………31

4.3 Odběr větví…..…………………………………………………………………..31 4.4 Zpracování materiálu a skladování …………….……………………………….33

4.5 Příprava vzorků a měření délek a počtů pupenů……..………………………….34

4.6 Focení vzorků……………………………………………………………………36

4.7 Měření anatomických hodnot ……………………………………………….…..36

4.8 Porovnání dat…………………………………………………….………………37

4.8.1 Korelace, korelační koeficient a medián……………………………………37

4.8.2 způsob porovnání …………………………………………………………..38

4.8.2.1 anatomické porovnání…………………………………………………..38

4.8.2.2 morfologické porovnání……………………………………….………..38

5. VÝSLEDKY ..………………………………………………………………………39

5.1 Anatomické porovnání - tabulky s naměřenými hodnotami a grafy..…………..39

5.1 Morfologické porovnání - tabulky s naměřenými hodnotami a grafy …..…..…84

6. DISKUZE……………………………………………………………………….….94

7. ZÁVĚR ………………………………………………………………………..……98

8. SUMMARY …………………………………………………………………….…100

9. POUŽITÉ ZDROJE………………………………………………………………..102

PŘÍLOHA Č. 1 - TABULKY NAMĚŘENÝCH ABSOLUTNÍCH HODNOT

1. ÚVOD

Stromy jsou živé organismy, které se na rozdíl od živočichů nemohou pohybovat, kvůli

tomu musí na určitém stanovišti podléhat procesu stárnutí. To znamená, že v případě

působení stresových faktorů se musí adaptovat, k čemuž mají výborné adaptační

schopnosti. Některé z těchto schopností jsou klasické růstové adaptace, jako jsou

pupeny, které umožňují vrcholový růst, tvorbu nových orgánů, nebo adaptace pletiva,

která umožňují sekundární (tloušťkový) růst rostlin. Spící či adventivní pupeny se

mohou aktivovat až v případě poškození, nebo vlivem různých druhů dalších stresorů.

Dá se říci, že stromy mají velmi vyvinuté schopnosti přežití.

Městské prostředí přináší stromům mnoho stresových faktorů, které musí snášet. Proto

se u nich dá pozorovat větší tvorba výmladků, jako reakce na těžší životní podmínky.

Hlavní otázkou zůstává, v čem se výmladky rozlišují od normálních prýtů?

Abychom odpověděli předchozí otázce, v této bakalářské práci byly porovnány

anatomické a morfologické vlastnosti iterujících a reiterujících letorostů vybraného

jedince Tilia platyphyllos (lípa velkolistá).

�10

2. CÍL PRÁCE

Cílem bakalářské práce je zabývat se iterujícími a reiterujícími letorosty u Tilia

platyphyllos.

• Určit anatomické a morfologické rozdíly iterujících a reiterujících letorostů.

• U každé skupiny letorostů ověřit korelace mezi plošnými podíly dřeně, xylému,

floému a primární kůry.

• U každého typu letorostu ověřit závislost mezi délkou a počtem pupenů.

• U každého typu letorostu spočítat plochu xylému na zásobovaní jednoho pupene.

�11

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Větvení dřevin Bez zásahů člověka, mohou bazální větve na městských stromech přetrvávat po celou

dobu života jedince. Mnoho stromů v městském prostředí vyvine kodominantní stonky

již v časných fázích ontogenického vývinu. V jistém smyslu, městský strom stárne

rychleji než strom v přirozeném prostředí. Ve městě můžeme překvapivě vidět velmi

velké stromy, které nejsou příliš staré. Obvykle si totiž spojujeme věk s velikostí. Na

druhou stranu, mnoho lesních stromů není tak masivních i když jsou mnohem starší.

Velké spodní větve na stromě ve městě nejsou nebezpečné jen proto, že jsou velké

a nízko nasazené. Pokud je přítomna tlaková vidlice, jsou přímo velmi nebezpečné,

jelikož mohou velmi jednoduše selhat.

Lesní stromy mají jen zřídkakdy velké nízké větve, také jsou schopny "odstranit" větve,

co mohou tvořit tlakové vidlice ještě, když jsou mladé. Pokud je tlaková vidlice

přítomna, stonky jsou obvykle vertikální a méně náchylné k prasknutí. (Shigo, 1991).

Účelem větví je především dobytí prostoru, prosadit se vůči konkurentům

a s minimálními výdaji umístit co největší počet listů v prostoru tak, aby na jedné straně

byl efektivně využit získaný prostor k fotosyntéze a na druhé straně se minimalizovalo

stínění a následně poškozování. Ve stínu se osvědčilo dvouřadé uspořádání větví na

vodorovných větvích. Při plném oslunění jsou naproti tomu optimální svisle postavené

větve s dceřinými osami odstávajícími na všechny strany. (Pejchal, 2008)

U stromů obvykle odlišujeme hlavní stonek (kmen), který nezůstává nevětvený a nese

vedlejší (postranní, boční) stonky (auxiblasty), které dávají základ tvaru koruny. Tyto

kosterní větve se nazývají makroblasty (větve druhého a dalších řádů). Boční větve

makroblastů mohou být silně zkrácené, ty se označují jako brachyblasty. Olistěné

stonky dřevin se nazývají prýty. Všechny větve dohromady tvoří soustavu kterou

nazýváme korunu, jež dodává stromům charakteristický vzhled - habitus, který je

odvislý od způsobu větvení, počtu větví, rychlosti růstu, směru větví, míry olistění atd.

Větvení stonků dřevin je holoblastické (vzrostlý vrchol se nerozdělí, zůstává v celku)

a bočné. Pod meristémy vzrostlého vrcholu se zakládají hrbolky listů a později v jejich

�12

úžlabí, hrbolky bočních větví. Zatímco se listy rozvíjejí, zabraňují sice úžlabním

pupenům růst, ale umožňují jim vytvořit základy budoucích listů. Pokud pupen z jara

vyraší a bude dále růst, může nastat několik typů vzájemných vztahů mezi pupenem

vrcholovým a pupeny bočními. (Kolařík, 20010)

Podle Pejchala (2008) lze na rostlinách najít tři druhy výhonů: makroblasty (dlouhé),

brachyblasty (krátké) a lineární.

- Makroblasty jsou dlouhé několik centimetrů. Jejich boční pupeny jsou zřetelně

vyvinuty a v následujícím roce se větví. Mají předpoklad dlouhodobé existence,

vytváří se z nich kmen, kosterní větvení i jejich větve dceřiné. Jejich tvorba je

základním předpokladem pro konkurenceschopnost – pomocí těchto výhonů jedinec

dobývá prostor. Dlouhé výhony mohou přecházet v tvorbu krátkých výhonů a naopak.

(Pejchal, 2008)

- Brachyblasty mají roční přírůst zpravidla jen několik mm, internodia jsou velmi

zkrácená. Plně vyvinut je jen terminální pupen, po stranách se nachází pouze

proventivní pupeny, v následujícím roce se proto brachyblasty nevětví. (Pejchal,

2008)

- Lineární výhony se podobně jako krátké výhony nevětví, roční přírůsty jsou však

delší než u brachyblastů. Důvody vzniku těchto výhonů jsou různé, např. postranní

květy. (Pejchal, 2008)

3.2 Architektura větví Znalost architektury větví a architektury dřevin je důležitá v arboristické praxi.

Primárně slouží ke správné determinaci taxonu, posouzení vitality nebo k bioindikaci

stanoviště, jakož i pro volbu vhodného druhu nebo kultivaru dřevin pro zahradnickou

tvorbu, resp. projekty a realizace výsadeb dřevin. Na druhé straně je nutná pro zvládnutí

správných pěstebních a údržbových činností, zejména probírek, zmlazovacího

a úpravného řezu a dalších umělých zásahů do přirozeného vývoje dřeviny nebo jejich

porostů (Kolařík, 2003).

�13

Charakter koruny se může během života jedince zřetelně měnit. Tato přeměna může mít

následující formy: změnu způsobu větvení a postavení větví, změnu stupně hierarchie

koruny, tzv. reiteraci, změnu architektury v závislosti na změně vitality (Pejchal, 2003).

3.3 Druhy větvení

Větvení může být monopodiální (excurrent) nebo sympodiální (decurrent).

Monopodiální větvení je výsledkem apikální dominance, sympodiální větvení je

výsledkem apikální kontroly. Monopodiální větvení je dáno slabou apikální kontrolou

a silnou apikální dominancí, naopak sympodiální větvení je dáno silnou apikální

kontrolou a slabou apikální dominancí. Bez ohledu na podmínky, některé stromy mají

jediný silný stonek, vzhledem k tomu, že apikální pupeny rostou každý rok (většinou

jehličnany). Ostatní stromy mají apikální pupeny jež často neraší. V přirozeném lese

většina stromů začíná život silným dominantním růstem, poté, co stromy docílí vrcholu

růstu porostu, apikální pupeny už neraší. To se děje u jehličnanů i listnáčů. Stromová

architektura se skládá z řady kodominantních stonků, vrchol se zaoblí. To je známkou

dospělosti přirozeného lesa. Stromy, které rostou v horkém, suchém prostředí, často

vyvinou široce zaoblené koruny již v raném věku. (Shigo 1991)

3.3.1 Způsoby vývoje větví

Dle Raimbaulta a Regnarda (2013) se větve mohu vyvíjet podle pozice a směru růstu:

- amfitonicky (projevuje se amfitonie) : transverzální vývoj stonku, kde orgány (listy,

olistěné prýty a pupeny), které se nacházejí ve vodorovné rovině, mají přednost vývoje

před jejich protějšky v jiných pozicích.

- hypotonicky (projevuje se hypotonie) : transverzální vývoj stonku, kde orgány (listy,

pupeny, olistěné prýty), které se nachází na spodní straně, mají přednost vývoje před

jejich protějšky v jiných pozicích.

- epitonicky (projevuje se epitonie) : transverzálního vývoje stonku, kde orgány (listy,

pupeny a olistěné prýty), které se nacházejí na horní straně, mají přednost vývoje před

jejich protějšky v jiných pozicích.

�14

- izotonicky (projevuje se izotonie) : je charakterizována tím, že se orgány nachází po

obvodu větve a vyvíjí se všemi směry.

3.3.2 Napojení větví na mateřský stonek

Shigo (1991) popisuje model napojení větví na mateřský stonek jako série

překrývajících se límců vytvořených za sebou ve větvi a pak ve kmeni v každém

vegetačním období. Na bázi větve se vytváří vrstvu xylému, která je pak ve většině

případů, překryta vzrůstem kmene. Tento model připevnění byl stanoven na základě

řezu pilou, postupným odstraňováním větevních spojení a různými testy vodního toku

za použití barviv.

3.4 Iterace Klasickou tvorbu větví nazýváme jako iterace (iteration). Je to následná a pravidelná

tvorba jednotlivých modulů o principiálně shodné stavbě a funkci s omezenou živností.

Na větvích nižšího řadu se vytváří větve řádu následujícího. (Špinlerová, 2014)

3.5 Reiterace Reiterace (reiteration) je proces zahrnující cyklickou tvorbu výhonu vysokého řadu

(výmladků) jež částečně (parciální reiterace, čili tvorba nových větví) nebo v plném

rozsahu (totální reiterace, čili tvorba nových větvích, případně nových kmenů)

reprodukují daný architektonický model. Výmladky rostou nahodile z kmene, větví,

z kořenů dospělých stromů a z pařezů pokácených jedinců. Jejich původ je zpravidla

z adventivních či potlačených spících pupenů. (Oldeman, 1974)

V procesu reiterace se mění prvotní iniciální architektura v tzv. oportunistickou

architekturu. Příčiny reiterace mohou být traumatické, jako např. náhlé negativní vlivy

prostředí, především poškození. I adaptivní, ty mohou být vyvolány měnícími se

podmínkami prostředí. (Pejchal, 2003)

�15

3.5.1 Druhy reiterací

Oldeman (1974) kategorizoval reiterace následujícím způsobem.

- Traumatické reiterace: tvorba výmladků jež nastane v důsledku poškození.

- Adaptační reiterace: spontánní tvorba výmladků jako součást normálního procesu

stárnutí stromu.

- Proleptické reiterace: tvorba výmladku z dormantního meristému.

- Syleptické reiterace: tvorba výmladku z apikálního meristému.

3.6 Vegetativní regenerace – tvorba výmladků Všechny dřeviny mají schopnost zachovávat existenci svého druhu jak generativním,

tak vegetativním způsobem (čili bez tvorby gamet). Pokud jde o stabilní prostředí,

vegetativní (asexuální) rozmnožování umožňuje rychlý růst populace.

U starších stromů si nejdelší životnost ponechává báze kmene. Pokud koruna odumírá

a v kořenové soustavě je dostatek živin, pak je v předjaří míza vytlačována směrem

nahoru ale nedostane se před odumřelá pletiva daného jedince. V tom případě se

v bazální části kmene shromažďuje velké množství cytokininu, jež způsobí

remeristemaci živých buněk. Díky dalším fytohormonům jež diferencují jejich deriváty

dojde k tvorbě pařezových výmladků.

U nějakých druhů dřevin je vegetativní regenerace zakotvená v jejich programu a je

prvořadá (Maděra a Martinková 2009).

3.6.1 Příčiny vegetativní regenerace

Jako vegetativní regeneraci rozumíme reakci dřevin na poškození biomasy

(disturbance).

Tyto disturbance mohou být způsobeny abiotickými nebo biotickými faktory.

Biotický faktor může být například poškození nadzemní části stromu fytofágem.

Způsob reakce záleží vždycky na druhu škodlivého organismu a druhu poškozené

dřeviny. Okus zvěří hlavně u mladých stromků, pokud dojde k poškození terminálního

pupenu, může způsobit reakci spících pupenů na bázi kmene a tím pádem vytvořit více-

kmenného jedince.

�16

Abiotické faktory jsou například sucho nebo mráz. V párcích může dojít k poškození

pracovními stroji (např. sekačkou) nebo člověkem. Další činitel je vítr, jenž může

poškodit jen část koruny, nebo v extrémních případech vyvrátit či zlomit celý strom. Na

základě těchto poškození dřevina reaguje regenerací v koruně, nebo případně na kmeni

Je třeba zdůraznit, že každá reakce je regulována daným poškozením a danou dřevinou

(Maděra a Martinková 2009).

3.7 Výmladnost dřevin Výmladnost můžeme rozlišovat na kořenovou, pařezovou, kmenovou a korunovou. Na

základě místa, kde se nové výmladky vytváří. Tato schopnost se liší u jak u jednotlivých

dřevin, tak také v závislosti na stanovištních podmínkách. jehličnaté dřeviny mají velmi

slabou výmladnou schopnost (výjimkou je tis). Naopak, u listnatých dřevin je tato

schopnost velmi častá. Lípa patří mezi dřeviny s velice vysokou výmladností, přičemž

výmladky kořenové tvoří jen zřídka (Svoboda, 1952).

3.7.1 Pařezová výmladnost dřevin

- Dřeviny s velmi dobrou pařezovou výmladností jsou: habr obecný (Carpinus betullus),

lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), olše lepkavá (Alnus

glutinosa), jilm habrolistý (Ulmus minor) a všechny druhy vrb (Salix spp.)

- Dřeviny s dobrou pařezovou výmladností jsou: všechny druhy dubů (Quercus spp.),

javor babyka (Acer campestre), jilm drsný (Ulmus glabra), olše šedá (Alnus incana),

jeřáb ptačí (Sorbus acuparia), topol černý (Populus nigra), a topol bílý (Populus alba).

- Dřeviny se slabou pařezovou výmladností jsou: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior),

javor klen (Acer pseudoplatanus), a javor mléč (Acer platanoides) a topol osika

(Populus tremula).

-Dřeviny s nepatrnou pařezovou výmladností jsou: buk lesní (Fagus sylvatica) a bříza

bělokorá (Betula pendula).

Schopnost tvořit výmladky není však stejná v průběhu celého života daného jedince.

Svoboda (1952) tvrdí, že pařezová výmladnost ubývá v souvislosti s věkem. Největší

�17

tvorba výmladků bývá u mladých stromů. Po zpomalení výškového růstu výmladnost

postupně ubývá, samozřejmě závisí také na výmladnosti pařezu.

-Velmi dlouhodobou výmladnost mají duby (Quercus spp.).

-Dlouhodobou výmladnost mají habr (Carpinus spp.), jilm habrolistý (Ulmus minor),

jilm drsný (Ulmus glabra), lípy (Tilia spp.) a vrby (Salix spp.).

-Střední trvání mají javor babyka (Acer campestre), olše lepkavá (Alnus glutinosa),

jeřáb ptačí (sorbus acuparia) a topoly (Populus spp.).

-Druhy charakterizovány krátkodobou výmladností jsou buk lesní (Fagus sylvatica),

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer

pseudoplatanus), olše šedá (Alnus incana) a bříza (Betula spp.) (Maděra a Martinková

2009).

3.8 Vývin dřevin – stárnutí Vývin dřevin (nebo-li stárnutí) je proces plnění geneticky naprogramované informace

v organismu, nebo jeho části, jež v průběhu času určuje, jak je ovlivněn faktory

životního prostředí, a jiných živých struktur, které by využily energii z hostitelského

systému. V jistém smyslu, stárnutí je jako hraní kazety: v okamžiku početí nebo

oplodnění, páska začne přijímat a kombinovat informace z obou rodičů. V době

narození, je páska vysunuta a nyní musí hrát ven informace a zároveň poskytnout

vlastní zdroj energie. Jak dlouho a jak páska hraje závisí na životním prostředí nebo

abiotických faktorech a jiných biotických soustavách, které by vysály energii

z hostitelského systému. Pak parazitní systém využívá energii ke spuštění své pásky

nebo aby se reprodukoval. Vzhledem k tomu, že abiotické a biotické faktory ovlivňují

hostitelský systém v průběhu času, hrací pásky mohou být dlouhé nebo krátké, nebo

můžou mít nějaká přerušení. Tato myšlenka platí i pro dřeviny (Shigo, 1991).

3.8.1 Ontogeneze Ontogeneze je dynamický vývin celého života daného jedince. Na tento proces můžeme

nahlížet jako na kombinaci kvantitativních a kvalitativních změn, jež se uskuteční mezi

počátkem a koncem jeho existence. Průběh ontogeneze je organizovaný nezměnitelným

časovým posunem a u rostlin je významně ovlivňován prostředím, s nímž organismus

�18

žije v neustálé výměně látek, energie a informací, jemuž se neustále přizpůsobuje

a které neustále ovlivňuje (Pavlová a Fischer 2011).

3.9 Fáze ontogeneze dle Raimbaulta Hodnocení fází ontogeneze podle Raimbaulta (2006) rozumíme jako zobecnění

ontogenetického vývinu listnatých stromů. Všechny morfologické vlastnosti nadzemní

části se vyvíjí na základě fyziologického vývoje daného jedince.

Raimbault popisuje fáze ontogeneze pomoci tvorby iterací a reiterací v průběhu času.

Během svého života strom projde čtyřmi po sobě následujícími strategiemi, které

mohou být podrobněji popsány sledem čtyř morfologických a fyziologických fází

vývinu.

1. fáze – je zde důraz na výškový růst (investice energie především do tvorby kmene).

Stadium 1 – (trvající několik týdnů až 1 až 2 roky) stromečky vytvářejí prýty bez jejich

dalšího větvení.

Stadium 2 – (1 až 3 roky) větve jsou krátké dočasné prýty.

Stadium 3 – (trvá cca 10 let) všechny větve se vyvíjejí zcela pod dominancí

terminálního prýtu kmene nazývaného jako terminál. Větvení je zprvu výlučně

amfitonické , poté zčásti hypotonické. S koncem tohoto stadia jsou všechna uspořádání

větví vyvinuta do podoby představující strukturované jednotky.

Staduíum 4 – (trvající 10 až 50 let) se strukturované jednotky větví dále formují pouze

na vrcholku stromu s amfitonickým, později hypotonickým habitem větvení. Nejníže

situované větve a báze výše položených větví opouštějí od apikální dominance, přičemž

ztrácí svůj hypotonický vývin a případně vykazují i proces samočištění, a to ztrácením

svých vlastních, níže položených větví. Na konci stadia 4 dominance terminálu mizí.

Veškeré větvení vyvinuté pod touto apikální dominancí je předurčeno k zániku ve

střednědobém výhledu a utváří se přechodná koruna.

�19

2. fáze – raně dospělý strom vytváří svou vyspělou korunu s rozvinutým zápojem, větve

se rozrůstají do všech směrů.

Stadium 6 – (trvající 10 až 50 let) hlavní kostra koruny se rychle vyvíjí pomocí

postupných syleptických reiterací (izotonie) a stává se vice vyspělá a zaoblená. Větve

zralé koruny podléhají intenzivní akropetální mortalitě, dochází k shazování jejich

vlastních vnitřních větví. Kmen progresivně odhazuje všechny staré potlačené větve

dočasné koruny. Na konci tohoto stádia je nadzemní část stromu prakticky složena

z mnoha biologicky nezávislých (semiautonomních) jednotek.

3. fáze – stárnutí struktury: strom si udržuje objem koruny částečnou obměnou pomocí

epitonických větví.

Stadium 7 – ( trvající 20 až 100 let) epitonie se rozšiřuje od nejníže po nejvýše

položené větve. Tyto dílčí reiterace jsou zprvu formovaný syleptickými reiteracemi

obvodových větvi a poté následujícími reiteracemi vice vnitřních (ke kmeni blíže

přilehlých) epitonických větví. Velmi pozvolna jsou epitonickými reiteracemi

nahrazovány původní koncové prýty hlavních větví, které postupně ochabují, odumírají

a poté odpadají.

Stadium 8 – (trvající 10 až 80 let) charakteristické ztrátou vitálního růstu. Toto stádium

lze považovat za počátek senescence stromu, ačkoliv toto pojetí senescence je chápáno

v jiném smyslu oproti projevům stárnutií a odumírání pletiv a orgánů. V pozdější době

stádia odumírají periferní větve a jsou nahrazovány zpožděnými reiteracemi, které se

objevují na bázích starých architektonických jednotek. Strom, u kterého se původně

projevovala akrotonie, se stává lokálně bazitonickým. Mortalita a tvorba reiterací stoupá

a směřuje směrem ke středu stromu (ke kmeni).

4. fáze – strom redukuje svoji korunu a skládá se z víceméně na sobě nezávislých

totálních reiterací.

Stadium 9 – (trvající 5 až 20 let) odumírají zde důležité větve a jsou jen částečně

nahrazovány totálními reiteracemi. Tyto reiterace se vyvíjejí na velkých větvích.

�20

Pozdější reiterace jsou větších dimenzí a vyskytují se blíže ke kmeni. V tomto stadiu

zpravidla strom umírá.

Pouze několik individuí, vyrostlých jako izolovaně jednotky, podléhá kompletní

transformaci:

Stadium 10 – dosavadní struktura stromů se hroutí. Celá koruna odumírá. Vitální

reiterace na kmeni nebo poblíž kmene stimulují lokální bazipetální kambiální aktivitu,

díky níž se formují sloupce dřeva a kůry, které mohou být i vizuálně zřetelné. Po 10, 20

nebo více letech je iniciována tvorba nového kořenového systému, který připouští

výživovou nezávislost reiterací. V tomto stadiu je strom v podstatě složen výlučně

z biologicky na sobě navzájem nezávislých jednotek (jedinců).

3.10 Pěstební zásahy stimulující tvorbu výmladků V rámci péče o mimolesní dřeviny, zásahy na stromech tvořící traumatické reiterace

jsou běžné. Většinou se provádějí jako tvarovací řezy, aby vrůst koruny byl limitován

a strom mohl růst na dané stanovišti kde je požádána menší velikost jedince. Tyto

zásahy můžeme rozdělit do dvou hlavních typů řezu: dekapitace stromu (topping)

a hlavový řez (pollarding).

3.10.1 Dekapitace stromů – topping

Dekapitace stromů je bezohledný řez větví na pahýly nebo boční větve, které nejsou

dostatečně velké, aby převzaly roli terminálu. Tento zásah stimuluje tvorbu

traumatických reiterací. Tato technika se často používá ke zmenšení velikosti stromu.

Lidi mohou cítit, že strom se stal příliš velký pro jejích majetek, nebo že vysoké stromy

mohou představovat nepřijatelné riziko. Dekapitace, však není životaschopný způsob

snížení výšky a rozhodně nesnižuje budoucí rizika. Ve skutečnosti zvýší riziko

v dlouhodobém horizontu. Tento zásah považujeme za technologicky správný jen na

senescentních stromech (Anonym, 2001).

�21

Stresové faktory

Pomocí dekapitace stromů se může odstranit 50 až 100 procent asimilačního aparátu.

Jeho odstranění může strom dočasně vyhladovět a spouštět různé mechanismy přežití.

Jsou aktivovány spící pupeny a je vnucen rychlý růst více výhonků (výmladků) pod

každým řezem. Strom potřebuje vytvořit nový asimilační aparát co nejdříve. Nemá-li

strom uložené k takovéto tvorbě energetické rezervy, bude vážně oslaben a může zemřít.

Stresovaný strom s velkými otevřenými ranami po řezu je náchylnější k napadení

hmyzem a chorobami. Strom může postrádat uloženou energii pro chemickou obránu

rán před napadení, některé organismy jsou přitahovány uvolňováním chemických

signálů stromů (Anonym, 2001).

Škodlivé následky

Mechanismus přežití, který způsobí, že strom produkuje traumatické výmladky okolo

každé větší rány je pro strom velkou spotřebou energie. Tyto výhonky se vyvíjejí

z pupenů blízko povrchu starých větví. Na rozdíl od běžných větví, které se vyvíjejí

v systému překrývajících se vrstev dřeva, tyto nové výhonky jsou zakotveny pouze

v nejvzdálenějších vrstvách mateřských větví a jsou slabě připojeny.

Nové výmladky rostou rychle, u některých druhů až 6 m za jeden rok. Bohužel,

výhonky jsou náchylné k vylomení, zejména při silném zatížení (vítr, sníh, námraza,

ledovka atd.). Zatímco původním cílem řezu bylo snížení rizika selhání koruny, tak

tímto zásahem se iniciuje nové riziko selhání téže struktury (Anonym, 2001).

3.10.2 Hlavový řez – pollarding

Hlavový řez (pollarding) je správná technologie řezu jež stimuluje produkci

traumatických výmladků. Jedná se o opakovaný řez obvykle jednoletých až tříletých

výhonu. Výhony jsou sesazovaný na vypěstované zduřeniny – “hlavy” – obvykle

v intervalu jednoho až tří let, v opodstatněných případech i delším (Arboristické

standardy SPPK A02 002:2013 - řez stromů).

Díky opakovaném prořezávání již od mládí, řezné rány nejsou příliš velké a udržuje se

rovnováhu mezi asimilačním aparátem a kořenovým systémem.

Na rozdíl od předchozího řezu se tato technika provádí postupně a na delší dobu. Díky

tomu strom reaguje na ořezávání koruny tím, že staví hustou hmotu dřevnatých vláken

�22

kolem řezných bodů (hlavy). Tato objemná hmota odolává rozkladu a účinně rozděluje

juvenilní rychlý růst od staršího stonku (Harris et al. 1999).

Stresové faktory jsou stejné jako u dekapitace stromů. Hlavní rozdíl je v tom, že

tvorbou většího množství meristematického pletiva kolem řezných ran stromy nejsou

tak náchylné vůči napadení hmyzem či houbami.

3.11 Čeleď Tiliaceae – lípovité Jedná se o opadavé stromy nebo keře se slizovými buňkami (idioblasty) ve dřeni

i v kůře. Větvení je sympodiální. Listy střídavé, jednoduché, celistvé nebo laločnaté,

často asymetrické.

Palisty většinou záhy opadavé. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné 4–5 četné, ve

vrcholičnatých květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné. Tyčinek je mnoho,

někdy na bázi srůstají ve svazečky (pěti až desetibratné) a prašníky se 2 prašnými

váčky, semeník je svrchní ze 2–5 plodolistů. Plodem je 2–5pouzdrá tobolka, někdy

abortací jednopouzdrý, většinou jednosemenný oříšek. V této čeledi je asi 50 rodů

(cca 450 druhů) rozšířených hlavně v tropech a subtropech (Koblížek, 1992).

3.11.1 Rod Tilia – lípa

Lípy jsou krásné, statné stromy s hustou, stinnou korunou. Dorůstají výšky až 30 m.

Hluboko koření a zmlazují z pařezu. Borka je tmavošedá, podélně rozpukaná. Dřevo je

měkké, vhodné například pro řezbářské účely. Listy mají nesouměrně srdčité, pilovité,

na podzim žluté. Květy jsou žlutavé, medonosné. Květenství má blanitý listen, plod je

nažka. Preferují živnější a vlhčí půdy, dosti dobře však snášejí sucho. Škodí jim

znečištěné ovzduší, hlavně domácím druhům. Jsou citlivé vůči zasolení (Hurych, 2003).

Lípy rostoucí v České republice můžeme rozlišovat na druhy domácí a druhy

introdukované. V této práci byly detailněji popsány druhy domácí.

�23

Domácí druhy:

- Tilia cordata Mill. (syn. T. parvifolia Ehrh.) – lípa srdčitá (l. malolistá).

Strom středních rozměrů, často s křivým kmenem a košatou, nepravidelnou korunou.

Dosahuje v zápoji výšek 25–30 m, průměru kmene až 1 m a věku 150 let. Volně

rostoucí starší stromy mají silné, někdy vykotlané a boulovité kmeny až 3 m v průměru

a dožívají se 300–400 let. Lípa malolistá nedorůstá takových rozměrů a nedožívá se

takového věku jako lípa velkolistá. Má vynikající pařezovou výmladnost. Letorosty jsou

lysé, pupeny kryté dvěma šupinami (spodní přesahuje polovinu délky pupenu). Střídavé

listy jsou srdčité, asymetrické, 4–8 cm dlouhé, na lící leskle zelené, na rubu

modrozelené, lysé, pouze v paždí žilek mají rezavé chomáčky chloupků. Žilnatina

3. řádu je nezřetelná. Na podzim listy žloutnou a brzy odpadávají. Raší a rozkvétá asi

o 14 dní později než lípa velkolistá. Oboupohlavné květy jsou uspořádané ve

vrcholících a kvetou v červnu až v červenci. Na rozdíl od lípy velkolisté jsou květenství

umístěna většinou nad listy. Drobné, tenkostěnné oříšky bez žeber opadávají na podzim

v zimě (Úradníček, 2009).

Ekologie a rozšíření

Lípa srdčitá patři mezi stín snášející dřeviny naších lesů. Stanoviště lípy srdčité jsou

vlhkostně příznivá. Druh má na půdu střední nároky a je velmi přizpůsobivý vůči

klimatickým činitelům. Škody silnými mrazy nebo vysokými teplotami nejsou u nás

známy. Časné ani pozdní mrazy ji rovněž nepoškozují. Snáší přesazování, seřezávání

i nešetrné zacházení, výkopy kolem kmene, navážku, je však citlivá na solení. Lípa

srdčitá roste téměř v celé Evropě, s výjimkou nejsevernějších a nejjižnějších oblastí

kontinentu. U nás je lípa srdčitá rozšířena po celém území, její hlavní stanoviště jsou

suťové svahy. Nejvýš položené lokality dosahují asi 600 m n. m. (předhůří Šumavy).

Ve srovnání s lípou velkolistou to bývají spíše stinné svahy a také méně živné podklady

a půdy.

Lípa malolistá se používá hlavně na výsadby do měst a aleje. (Úradníček, 2009)

- Tilia platyphyllos Scop. (syn. T. grandifolia Ehrh.) – lípa velkolistá.

Strom velkých rozměrů s dosti přímým válcovitým kmenem a košatou korunou.

Dosahuje v zápoji výšek přes 30 m, průměru kmene 1,5 m a věku 200 let. O samotě

�24

rostoucí stromy dosahují několika set let věku; nejstarší jsou prý 1000 let staré. Kmeny

těchto starých stromů bývají vykotlané a dorůstají průměru až 4 m, mívají daleko

sahající, křivolaké, na povrch vystouplé kořeny. Většina starých památných líp náleží

tomuto druhu. Letorosty odstále chlupaté nebo lysé, pupeny kryté dvěma šupinami

(spodní dosahuje do poloviny pupenu). Střídavé listy jsou srdčité, poněkud asymetrické,

7–12 cm dlouhé, na líci matně zelené, na rubu světle zelené, roztroušeně chlupaté.

V paždí žilek mají chomáčky bělavých později okrových chloupků, žilnatina 3. řadu je

vyniklá. Okraj listové čepele je mírně svěšený. Lípa velkolistá raší a kvete asi o dva

týdny dříve než lípa srdčitá; květenství visí dolu pod listy, květy ve vrcholících jen po

2–5 jsou žlutavé, stejně jako blanitý listen na stopce květenství, který vytrvává i za

plodu. Tvrdé, žebernaté, většinou vlnaté oříšky (větší než u lípy srdčité) setrvávají na

stromě přes zimu. (Úradníček, 2009)

Ekologie a rozšíření

Lípa velkolistá dobře snáší zastínění (je však náročnější na světlo než lípa srdčitá), je

středně náročná na půdu. Nejlépe se jí daří na hlubokých živných půdách bází svahu

menších údolí či na skeletových rankerových půdách na svazích pahorkatin. Lesostepní

typ se více vyrovná s nedostatkem vláhy, ale jen tehdy, jde-li o živné horniny jako

vápenec, čedič nebo andezit. Opadané listí s měkkou strukturou na povrchu půdy dobře

zetlívá a přispívá k vytvoření příznivé vrstvy živného humusu. Lípa velkolistá je

druhem západní, střední a jihovýchodní Evropy. V České republice lípu nacházíme

roztroušeně po celém území od pahorkatin do podhůří. Původní rozšíření lípy velkolisté

se týká dvou typů stanovišť: sutí v teplých pahorkatinách a lesostepních lokalit.

Lípa velkolistá se používá zejména jako meliorační dřevina, na výsadby do města (snáší

dobře seřezávání) a aleje (Úradníček, 2009).

- Oba domácí druhy se navzájem kříží a jsou spojeny četnými přechody - Tilia x

europaea L. (syn. T. vulgaris Hayne) – lípa evropská (l. obecná): tento hybrid je již

dávno znám jako parková a alejová dřevina, zejména v západní Evropě, občas se

vyskytuje i na území ČR. (Úradníček, 2009)

�25

Cizokrajné druhy:

- Tilia euchlora K. Koch – lípa zelená:

pochází z Kavkazu, podobá se l. velkolisté, avšak mladé větvičky jsou zelené, listy na

líci leskle zelené a zuby zakončené krátkými osténky. Větve má překloněné.

V městském prostředí je odolnější než domácí druhy (Hurych, 2003).

- Tilia tomentosa Moench. (syn. T. argentea Desf.) – lípa stříbrná:

pochází z jihovýchodní Evropy. Má kuželovitou vznosnou korunu s vystoupavými

větvemi. Letorosty jsou chlupaté, listy vespod šedobílé plstnaté s krátkým řapíkem.

Kvete až v druhé polovině července a silně voní. Sucho a znečištěné ovzduší snáší

nejlépe ze všech lip. Je velmi cenná, vhodná do městského prostředí. (Hurych, 2003)

- Tilia petiolaris Dc. – lípa řapíkatá:

původ, nároky a olistění má jako l. stříbrná. Liší se od ní převisajícími větvemi

a delšími řapíky listů. Není proto vhodná do alejí (Hurych, 2003).

- Tilia Americana L. – lípa americká:

Listy má velké, až 20 cm dlouhé, nápadně nesouměrné, naspodu až šikmo uťaté

a oboustranně zelené. Jedná se o náročnější druh (Hurych, 2003).

3.12 Výmladnost rodu Tilia – lípa Rod Tilia sp. je charakterizován výraznou pařezovou výmladností. Kořenový systém

nepřestává fungovat a nadzemní část ve formě vícekmenných jedinců poměrně rychle

narůstá. Z produkčního hlediska čím je strom mladší, tím je zásah způsobující tvorbu

pařezových výmladků po biologické stránce lepší.

Lípy mají zároveň výbornou korunovou výmladnost. Tato vlastnost má velký význam

při pravidelném seřezávání korun v malých prostorách (Hurych, 2003).

3.13 Využití výmladků Používání výmladků bylo vypátráno zpátky v čase až do neolitu, kde byly vykopány

dřevěné cesty v bažinaté zemi vyrobeny výhradně z výmladného materiálu.

Existují písemné záznamy sahající až do roku 1251, které popisují hodnoty a využití

výmladného materiálu lesů ve východní Anglii.

�26

Výmladky mohu poskytnout stálý přísun materiálu pro širokou škálu použití. Tento

materiál má velikost, kterou se snadno manipuluje. To bylo velmi důležité, než byly

vyvinuty stroje pro řezání a přepravu velkého dřeva.

Nicméně v polovině dvacátého století využití výmladkových lesů znatelně pokleslo a na

velkých plochách lesa byly opětovně vysazovány jehličnany, některé další plochy byly

ponechány ladem (Thomason, 2008).

3.13.1 Výmladkové plantáže

Velmi známý způsob využití výmladků jsou takzvané výmladkové plantáže, čili lesy

výmladkového původu. K tomu účelu se používá vegetativní regeneraci dřevin s dobrou

či výbornou pařezovou výmladností. Nejvíce používané dřeviny jsou topol (Populus

spp.) a vrba (Salix spp.).

V České republice vznikla první výmladková plantáž v roce 1994 v Hřebči-Peklově.

Cílem výroby výmladkových plantáží je produkce biomasy, čili produkce štěpky jako

biopaliva (Weger, 2011).

3.14 Publikace zabývající se výzkumem výmladků Publikace zabývající se výzkumem výmladků, jež byly nalezeny v rámci této práce jsou

zaměřené na obor lesnictví, většinou se zabývají výmladkovými plantážemi

a vlastnostmi dřeva jejich výmladků.

Zbonak (2007) se zabýval porovnáním vlastností dřeva mateřských jedinců

s vlastnostmi dřeva výmladků vyrostlých z jejich pařezů v jedné plantáži v jižní Africe.

K tomu v rámci výzkumného procesu bylo pokáceno 6 různých genotypů eukalyptu. To

umožnilo následující tvorbu pařezových výmladků. Po porovnání došli k závěru, že

mateřské stromy měly výrazně menší vlákna a menší dřeň. Důsledkem toho bylo, že

dřevo mateřských jedinců mělo větší hustotu něž dřevo výmladků.

Cílem této práce bylo předvídat kvalitu pokácených stromů pro budoucí pěstební

strategii. Pokud výnos produktivity a kvality dřeva z pokácených stromů jsou

srovnatelné s těmi z mateřských stromů, pak by vegetativní regenerace byla vhodnější

volba pro pěstění, protože to může výrazně snížit náklady.

�27

Corculera (2006) se ve své práci zabýval tím, zda nedávná změna v hospodaření

výmladkových plantáží může hluboce ovlivnit jejich strukturu a funkci. Opuštění

tradičních postupů hospodaření výmladkových porostů, které se skládaly z krátkých

životních cyklů (10–15 let), způsobil přestárnutí výmladků (stonky jsou obvykle

mnohem starší, než když byly vykáceny).

Práce se zabývá změnami v anatomii dřeva, radiálním růstem, a hydraulickou stavbou

ve dvou porostech Quercus pyrenaica, dubu ze Středomoří s kruhovitě pórovitým

dřevem, který je využíván ve výmladkových plantážích v západním a severozápadním

Španělsku. Byla naměřena časová variabilita šířky, počtu cév a průměru, a dále byla

odhadnuta vodivost jarního a letního dřeva.

Přestárnutí výmladků způsobilo prudký pokles růstu letního dřeva ve věku 14 let.

Ukázalo se, jak úzce souvisí radiální růst a vodivost a jak je tento vztah ovlivněn

stárnutím.

�28

4.METODIKA

4.1. Výběr jedince Zkoumaný strom je jedinec druhu Tilia platyphyllos (lípa velkolistá) z čeledi Tiliaceae

(lípovité). Tento druh byl vybrán z důvodu jeho výborné výmladnosti a též vzhledem

k tomu, že je hodně využíván v městském prostředí. Konkrétní jedinec byl vybrán pro

velké množství bazálních a větevních reiterací a jeho růst v městském prostředí.

4.1.1 Lokalizace stromu

Strom se nachází na území České republiky, ve městě Brně, městská část Brno-sever,

v Seifertově ulici.

Souřadnice stromu : 49°13'22.3"N 16°37’45.7"E (Google Maps, 2016).

- Vybraný jedinec

Obr. č. 1- Mapa s označeným vybraným stromem, mapa je orientována k severu

�29

4.1.2 Dendrologický průzkum

Taxonomické, dendrometrické a kvalitativní údaje stromu byly zjištěné dle

arboristických standardů “hodnocení stavu stromů” (SPPK A01 001:2015). Výšky byly

měřeny za pomocí výškoměru Nikon 550 FORESTRY, průměr kmene za pomocí

průměrky.

• Taxon: Tilia platyphyllos

• Průměr kmene: 32 cm

• Výška stromu: 6,5 m

• Výška nasazení koruny: 1,5 m

• Šířka koruny: 4 m

• Fyziologické staří: 4

• Vitalita: 2

• Zdravotní stav: 1

• Stabilita: 1

4.2 Stanoviště

4.2.1 Klimatické podmínky

Brno leží v tzv. okresu A3 teplé oblasti A. Toto území patří k teplejším částem ČR

s menšími úhrny srážek. Mikroklima Brněnska je ovlivněno členitostí terénu, teplotou

vzduchu, srážkami a větrnými poměry. Rozdíly počasí mohou být mezi jednotlivými

místy výrazné. Průměrná roční teplota se zde pohybuje od 7°C do 11°C, průměrné

lednové teploty vzduchu dosahují –3 °C, mrazových dnů (tj. dnů, v nichž minimální

teplota byla nižší než 0 °C) je kolem 100–120 a ledových dnů (tj. dnů, kdy maximální

teplota vzduchu byla nižší než 0 °C) je v závislosti na nadmořské výšce 25–40. V létě

teplota průměrně dosahuje méně než 16°C, maximální letní teploty se pohybují kolem

25°C, počet letních dnů je až 60, avšak častěji jen 50–55 (Homolková, 2012).

�30

4.2.2 Geologické a půdní poměry

Geologická stavba města Brna je velmi bohatá. Nachází se zde horniny ze starších

i mladších geologických období. Svůj podíl na tom má hlavně blízké sousedství dvou

geologických jednotek ČR (starší hlubinné horniny) a také to, že tato oblast byla pod

hladinou moře (usazeniny). Význam geologického podkladu se projevuje hlavně

v návaznosti na pedogeografické poměry, jelikož je to základ pro matečnou horninu

(složka půdního profilu). Jako příklad lze uvést okolí Jedovnic, kde je podklad

vápencový, tudíž půdy, které se zde nacházejí jsou mnohem úrodnější (vápenec má

zásaditou reakci, půdy jsou tedy mírně zásadité a to je důležité pro úrodnost), proto je

možné vidět pěstování plodin i v relativně vyšších nadmořských výškách 300 m n. m.

a víc (Homolková, 2012).

4.3 Odběr větví

Větve byly odebrány dne 5. února 2015 odpoledne. Odběr větví v koruně bylo

prováděnou ruční pilkou a za pomocí stromolezecké techniky, bazální výmladky byly

odstřihány pomocí zahradnických nůžek.

Obr. č. 2 - Odběr vzorků na stanovišti

�31

Z koruny stromu byly odebrány tři typy iterací:

• iterace vrcholové: z vrchní části koruny

• iterace střední: ze střední části koruny

• iterace bazální: ze spodní části koruny

Ze stromu byly odebrány dva typy reiterací:

• reiterace větevní: ze čtyřletých, pětiletých a šestiletých větví v koruně

• reiterace bazální (kmenové): z báze kmene, čtyřleté, pětileté a šestileté

Obr. č. 3 - Odběr bazálních (kmenových) výmladků

�32

4.4 Zpracování materiálu a skladování

Odebraný materiál byl ihned zpracován. Pomocí zahradnických nůžek byly odděleny

poslední letorosty.

Obr. č. 4 - Poslední letorosty větevních reiterací ze čtyřletých (vlevo), pětiletých

(uprostřed) a šestiletých (vpravo) větví

Zpracovaný materiál byl uloženo speciálních uzavíratelných lahví,a byl zakonzervován

roztokem FAA (formaldehyd : kyselina octová : etylalkohol). Všechny letorosty byly

skladovány v celku, kromě reiterací náběhů. Ty byly, vzhledem k velkým rozměrům

letorostů, rozstříhány a uloženy byly pouze jejich vrcholy a báze, které se již do lahví

vešly. Z tohoto důvodu byly délky a počty pupenů letorostů měřeny a počítány před

rozstřiháním a uložením do láhví.

�33

Obr. č. 5 - Zpracovaný materiál skládán do speciálních láhví

4.5 Příprava vzorků a měření délek letorostů a počtů pupenů

Aby bylo možné porovnat anatomické rozdíly mezi iterujícími a reiterujícími letorosty,

bylo nutné připravit vzorky na mikroskopování. Z každé skupiny bylo použito

30 letorostů, aby byla zajištěná dostatečná statistická důvěrnost souboru. U reiterací

byly použity jen letorosty z pětiletých větví, vzhledem k tomu, že to byla jediná skupina

s dostatečným množstvím letorostů ke zpracování dat u obou typů reiterací. Před

přípravou mikroskopických vzorků byly změřeny délky jednotlivých letorostů pomocí

délkového měřidla s milimetrovým dělením a určeny jejich počty pupenů.

Z každé skupiny letorostů byly připravovány mikroskopické vzorky jak z bází letorostů

tak z jejich vrcholů. Vzorky vrcholů letorostů byly odebrány 5 mm pod vrcholovým

pupenem, aby šířka letorostu nebyla ovlivněna přítomností onoho pupene. Vzorky bází

letorostů byly odebrány co nejblíže k počátkům letorostů tak, aby velikosti vzorků

�34

nebyly ovlivněny přítomností pupenů. Příčné řezy, jež byly provedeny pomocí ručního

mikrotomu Schenkung Dapples – Microt. L-NR. 1176, byly naloženy na půl minuty do

roztoku floroglucinolu a 25% kyseliny chlorovodíkové (HCl), který zabarvil dřevěné

části provedených vzorků. Následně byl vzorek položen na laboratorní sklíčko a zakryt

krycím sklíčkem. Na sklíčko bylo napsáno číslo vzorku a zkratka odpovídající typu

větví.

Při přípravě sklíček k lepšímu orientování ve vzorcích byly vytvořené následující

zkratky:

• IT-V-V : iterace vrcholové – vrchol

• IT-V-B : iterace vrcholové – báze

• IT-S-V : iterace střední – vrcholy

• IT-S-B : iterace střední – báze

• IT-B-V : iterace bazální – vrchol

• IT-B-B : iterace bazální – báze

• REIT-V-V : reiterace větevní – vrchol

• REIT-V-B : reiterace větevní – báze

• REIT-B-V : reiterace bazální (kmenové) – vrchol

• REIT-B-B : reiterace bazální (kmenové) – báze

�35

4.6 Fotografická dokumentace vzorků

Vzorky (anatomické řezy) byly vyhodnoceny v mikroskopu Olympus BX 51 a

zdokumentovány na něm osazeným digitálním fotoaparátem Canon EOS DS 126 491.

Fotografie byly následně uloženy v počítači.

- - Obr. č. 6 - Fotografický snímek vzorku IT-V-B

4.7 Měření anatomických hodnot

Na každé fotografii příčného řezu byly měřeny následující hodnoty: celková plocha

vzorku, celkový obvod, plocha dřeně, plocha xylému, plocha floému a plocha primární

kůry. Měření bylo provedeno pomocí počítačového programu QuickPHOTO

MICRO 3.1. Program počítal plochy podle oblasti jenž byla zabrána pomocí myši.

Výsledkem měření byly obvody a plochy jednotlivých zabraných částí v milimetrech.

Plochy vybraných částí stonku pak byly vypočítány odčítáním jednotlivých ploch. Pro

další analýzu dat byly naměřené plochy jednotlivých vzorků vyjádřeny také

v procentech (%). Vzhledem k různým velikostem letorostů by bylo neobjektivní použít

k porovnání plochy pouze v absolutních hodnotách (mm2).

�36

4.8 Porovnání dat

4.8.1 Korelace, korelační koeficient a medián

Korelace - statistická metoda jež popisuje vliv změny úrovně jednoho znaku na změnu

úrovně jiných znaků a platí pro kvantitativní (měřené) znaky. (Drápela, 2010)

V rámci této práce byla použita jednoduchá korelace, čili korelace jež popisuje vztah

dvou znaků.

Korelace může být kladná (se zvyšováním hodnot jednoho znaku se zvyšují i hodnoty

druhého znaku) nebo záporná ( se zvyšováním hodnot jednoho znaku se zmenšují

hodnoty druhého znaku.

Výsledkem korelace je Pearsonův korelační koeficient, což je bezrozměrná míra

lineární korelace. Nabývá hodnoty 0-1 pro kladnou korelaci a 0-(-1) pro zápornou

korelaci. Hodnota 0 znamená, že mezi posuzovanými veličinami není žádný lineární

vztah (může být nelineární) nebo tento vztah zůstal na základně dat, jež máme

k dispozici, neprokázán. Hodnota 1 nebo (-1) indikuje funkční závislost. Hodnota

korelačního koeficientu je stejná pro závislost X1 na X2 i pro opačnou závislost X2 na

X1. (Drápela, 2010).

V rámci této práce, vzhledem k tomu že se jedná a biologické měření a hodnoty jsou

velmi variabilní, nebudeme konstatovat statistickou významnost jednotlivých

korelačních koeficientů. Budeme považovat korelační koeficienty větší než 0,8 a menší

než -0,8 jako prokazatelnou závislost dvou znaků a budou zvýrazněné zelenou barvou.

Korelační koeficienty mezi (+;-) 0,7 a (+;-) 0,8, budou zvýrazněné modrou barvou,

vzhledem k tomu, že nejsme si jistí jejich prokazatelnou závislostí, ale hodně se k tomu

blíží.

Vzhledem k tomu, že data jsou hodně variabilní, bylo rozhodnuto v této práci používat

místo aritmetického průměru medián. Medián je základní statistická kvantilová

charakteristika polohy. Je to hodnota, která reprezentuje prostřední prvek vzestupně

uspořádaného souboru. (Drápela, 2010)

�37

4.8.2 Způsob porovnání

Data byla postupně porovnána statistickým způsobem. Porovnání bylo rozděleno na

anatomické a morfologické porovnání.

4.8.2.1 Anatomické porovnání

Anatomickým porovnáním v rámci této práce rozumíme porovnání plochy dřeně,

xylému, floému a primární kůry (včetně krycích pletiv) v každé skupině letorostů

a následně porovnání mezi všemi skupinami. V každé skupině letorostů byly vzorky

porovnány mezi sebou pomocí statistické korelace v Excelu. Výsledkem korelace byla

korelační matice kde byly vyjádřeny korelační koeficienty. Díky korelačním

koeficientům bylo možné prokazovat, jaká je a zda-li vůbec existuje závislost mezi

různými znaky. Prokázané závislosti byly pak vyjádřeny pomocí bodových grafů.

V rámci každé skupiny byly vypočítány mediány naměřených hodnot (jak v procentech

tak v milimetrech čtverečných). Tyto mediány byly následně použity k porovnání všech

skupin pomocí sloupcových grafů.

4.8.2.2 Morfologické porovnání

Morfologickým porovnáním v rámci této práce rozumíme porovnaní délek letorostů

a počtů pupenů u každého typu větví a následně mezi všemi typy větví, a porovnání

celkových ploch mikroskopických vzorků mezi všemi skupinami. V rámci každé

skupiny byly vypočítány mediány naměřených celkových ploch. Tyto mediány byly

následně použity k porovnání všech skupin pomocí sloupcového grafu. U každého typu

větví byla vypočítána lineární korelace pomocí bodových grafů, aby se zjistily případné

souvislosti mezi délkou letorostu a počtem pupenů. Následně byly vypočítány mediány

naměřených délek a počtů pupenů. Tyto mediány byly následně použity k porovnání

délek letorostů a počtů pupenů mezi všemi typy větví. Jako poslední část porovnání

byly vypočítány mediány naměřených ploch xylému (v milimetrech čtverečných) na

bázi každého typu větví, následně tyto průměrné hodnoty byly porovnané s počty

pupenů u každého typu větví, aby se zjistilo, jaká plocha xylému odpovídá jednomu

pupene.

�38

5. VÝSLEDKY

5.1 Anatomické porovnání – tabulky s naměřenými hodnotami a grafy

Pro zjednodušení orientace v datech byly v tabulkách a grafech použity následující

zkratky:

• REIT-V-V: reiterace větevní – vrcholy

• REIT-V-B: reiterace větevní – báze

• REIT-B-V: reiterace bazální – vrcholy

• REIT-B-B: reiterace bazální – báze

• IT-V-V: iterace vrcholové – vrcholy

• IT-V-B: iterace vrcholové – báze

• IT-S-V: iterace střední – vrcholy

• IT-S-B: iterace střední – báze

• IT-B-V: iterace bazální – vrcholy

• IT-B-B: iterace bazální – báze

• dřeň (%): zastoupení plochy dřeně

v procentech

• xylém (%): zastoupení plochy xylému

v procentech

• floém (%): zastoupení plochy floému

v procentech

• primární kůra (%): zastoupení plochy

primární kůry v procentech

- V příloze č. 1 jsou uvedené všechny měřené absolutní hodnoty (mm2), v rámci

porovnání byly použity jen jejich průměrné hodnoty (mediány).

�39

Tab. č. 1 - naměřené hodnoty REIT-V-V

Číslo vzorku Celková plocha (mm2)

Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

floém plocha (%)

Primární kůra plocha (%)

1 3,21 15,58 20,87 18,69 44,86

2 3,62 12,98 25,41 24,31 37,29

3 5,15 12,62 28,74 24,66 33,98

4 4,92 14,43 23,78 25,61 36,18

5 3,57 15,97 20,17 19,61 44,26

6 4,05 15,31 24,69 21,48 38,52

7 5,24 11,83 28,44 27,67 32,06

8 4,50 15,78 23,56 21,56 39,11

9 2,66 14,29 17,67 21,05 46,99

10 4,04 14,11 25,25 22,52 38,12

11 3,60 13,89 20,56 22,50 43,06

12 2,89 15,22 19,38 19,38 46,02

13 2,20 15,45 20,45 18,18 45,91

14 2,75 17,09 19,27 18,55 45,09

15 4,34 17,28 23,27 20,05 39,40

16 4,69 9,59 29,00 28,78 32,62

17 2,48 12,90 19,76 22,98 44,35

18 2,32 13,79 19,83 20,26 46,12

19 3,29 14,59 18,54 18,84 48,02

20 2,59 15,44 19,31 20,08 45,17

21 4,12 17,48 21,84 20,15 40,53

22 2,55 14,90 20,00 18,82 46,27

23 3,58 12,01 21,79 22,63 43,58

24 2,25 14,22 18,22 17,78 49,78

25 3,60 12,22 24,17 24,44 39,17

26 4,30 15,58 26,28 22,09 36,05

27 2,65 16,60 20,00 17,74 45,66

28 2,92 16,78 19,52 18,84 44,86

29 3,02 9,27 26,49 26,82 37,42

30 3,10 14,19 21,61 20,65 43,55

MEDIÁNY 3,43 14,51 21,24 20,85 43,56

�40

Tabulka č. 1 obsahuje naměřené hodnoty REIT-V-V, jež byly použity pro korelaci.

Znázorňuje i mediány naměřených hodnot následně použité pro porovnání. Navíc

obsahuje celkové plochy a jejich medián.

Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u REIT-V-V má největší plošný podíl

primární kůra (43,56 %). Xylém a floém mají skoro stejná zastoupení (xylém 21,24 %,

floém 20,85 %). Nejmenší plošný podíl má dřeň (14,51 %).

'

graf č. 1 - Plošné podíly v procentech REIT-V-V

Graf č. 1 ukazuje všechny naměřené hodnoty REIT-V-V v porovnání mezi sebou.

Z grafu č. 1 lze předpokládat, že existují určité závislosti. Aby byly potvrzeny

a vyjádřeny, byly vypočítány korelační koeficienty mezi všemi faktory.

Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29

dřeň (%) xylém (%)floém (%) primární kůra (%)

�41

Tab č. 2 - korelační koeficienty REIT-V-V

Tabulka č.2 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů REIT-V-V.

Z tabulky lze vyčíst, že existují čtyři prokazatelné závislosti. Mezi xylémem a primární

kůrou (kor. koeficient: -0,9666) je nejsilnější závislost. Další prokazatelné závislosti

jsou mezi floémem a primární kůrou (kor. koeficient: -0,8451), xylémem a floémem

(kor. koeficient: 0,8195) a mezi dření a floémem (kor. koeficient: -0,8024). Jedna

prokazatelná závislost je kladná (xylém-floém), což znamená, že při růstu plochy

xylému plocha floému také roste. Ostatní prokazatelné závislosti jsou záporné, to

znamená, že při růstu jednoho faktoru se druhý faktor zmenšuje.

dřeň xylém floém primární kůra

dřeň 1

xylém -0,5415 1

floém -0,8024 0,8195 1

primární kura 0,4471 -0,9666 -0,8451 1

�42

'

Graf č. 2 - Závislost mezi xylémem a prim. kůrou REIT-V-V

Graf č. 2 ukazuje závislost mezi plošným podílem xylému a plošným podílem primární

kůry REIT-V-V. Je vidět, jak se při růstu xylému plocha primární kůry zmenšuje.

prim

ární

kůr

a (%

)

25

30

35

40

45

50

xylém (%)15 18 21 24 27 30

�43

Tab. č. 3 - naměřené hodnoty REIT-V-B


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 11,86 14,08 23,52 23,10 39,29

2 18,69 9,26 29,48 27,07 34,19

3 26,60 10,23 32,71 26,05 31,02

4 21,16 10,49 31,47 27,50 30,53

5 14,83 13,62 23,33 24,21 38,84

6 16,81 8,15 31,65 27,72 32,48

7 15,76 11,23 29,19 31,03 28,55

8 19,67 13,68 26,84 26,03 33,45

9 8,34 7,79 25,90 25,78 40,53

10 14,75 11,86 25,83 25,02 37,29

11 13,03 9,67 24,56 28,01 37,76

12 10,15 13,40 19,80 22,36 44,43

13 7,35 12,79 22,31 25,85 39,05

14 9,42 15,07 19,43 25,37 40,13

15 11,75 12,43 22,13 26,64 38,81

16 15,73 7,06 31,21 29,75 31,98

17 8,82 9,41 24,60 27,66 38,32

18 11,18 11,18 19,59 22,54 46,69

19 11,17 11,82 20,68 23,90 43,60

20 13,47 12,47 21,68 26,06 39,79

21 10,93 11,53 22,96 26,99 38,52

22 10,20 14,80 19,51 23,82 41,86

23 14,07 8,46 28,57 28,71 34,26

24 10,05 11,64 21,00 25,17 42,19

25 10,54 10,72 23,81 27,23 38,24

26 14,43 10,53 25,43 27,23 36,80

27 14,17 14,47 23,36 24,84 37,33

28 10,94 15,17 20,29 25,59 38,94

29 8,85 6,10 31,75 31,98 30,17

30 10,18 11,20 19,25 25,83 43,71

MEDIÁNY 11,81 11,38 23,67 26,04 38,42

�44

Tabulka č. 3 obsahuje naměřené hodnoty REIT-V-B, jež byly použity pro korelaci,

znázorňuje i mediány naměřených hodnot následně použité pro porovnání. Navíc


Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u REIT-V-B má největší plošný podíl

primární kůra (38,42 %). Nasledují floém (26,04 %) a xylém (23,67 %). Nejmenší

plošný podíl má dřeň (11,38 %).

1

Graf č. 3 - Plošné podíly v procentech REIT-V-B

Graf č. 3 ukazuje všechny naměřené hodnoty REIT-V-B v porovnání mezi sebou.

Z grafu lze předpokládat, že existují určité závislosti. Aby byly potvrzeny a vyjádřeny,

byly vypočítány korelační koeficienty mezi všemi faktory.

Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29


�45

Tab č. 4 - korelační koeficienty REIT-V-B

Tabulka č. 4 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů REIT-V-B.

Z tabulky lze vyčíst, že existuje jedna prokazatelná závislost mezi xylémem a primární

kůrou (kor. koeficient: -0,9127). Tato závislost je záporná, to znamená, že při růstu

plochy xylému se plošný podíl primární kůry zmenšuje.

Závislost mezi floémem a primární kůrou je taky dost silná (kor. koeficient: -0,7841),

avšak podle nastavených parametrů nelze říci, že je tato závislost prokazatelná.


dřeň 1

xylém -0,6959 1

floém -0,6819 0,6938 1

primární kůra 0,4604 -0,9127 -0,7841 1

�46

1

Graf č. 4 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou REIT-V-B


kůry REIT-V-B. Je vidět, jak se při růstu xylémuplocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

25

30

35

40

45

50

Xylém (%)15 20 25 30 35

�47

Tab. č. 5 - naměřené hodnoty REIT-B-V


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 7,36 15,08 36,55 21,74 26,63

2 9,28 23,71 26,94 18,86 30,50

3 13,69 23,30 25,57 18,92 32,21

4 9,02 18,40 31,71 20,07 29,82

5 4,62 26,41 20,56 15,37 37,66

6 6,44 19,57 25,93 20,50 34,01

7 8,60 15,12 34,77 23,72 26,40

8 8,75 14,63 33,03 22,74 29,60

9 8,59 22,24 29,34 20,37 28,06

10 12,45 15,42 34,38 23,78 26,43

11 10,04 22,01 25,30 19,82 32,87

12 10,16 18,01 30,02 20,96 31,00

13 6,01 25,12 17,80 15,64 41,43

14 5,90 23,56 24,58 17,46 34,41

15 6,44 17,08 22,20 20,65 40,06

16 8,67 25,03 28,37 18,34 28,26

17 7,55 24,77 19,60 17,09 38,54

18 8,75 19,54 29,49 20,69 30,29

19 14,38 20,86 29,35 23,09 26,70

20 10,77 11,61 39,46 25,63 23,31

21 7,18 19,64 28,13 18,80 33,43

22 6,47 21,95 26,89 18,86 32,30

23 5,69 22,85 21,62 16,87 38,66

24 6,10 25,08 25,08 16,56 33,28

25 5,79 20,21 26,25 19,34 34,20

26 6,04 21,52 20,70 21,52 36,26

27 4,43 20,77 27,09 19,86 32,28

28 6,30 20,00 25,71 20,48 33,81

29 5,69 15,99 26,01 22,14 35,85

30 4,78 23,85 23,85 18,20 34,10

MEDIÁNY 7,27 20,81 26,57 19,97 32,59

�48

Tabulka č. 5 obsahuje naměřené hodnoty REIT-B-V, jež byly použité pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u REIT-B-V má největší plošný podíl

primární kůra (32,59 %). Následují xylém (26,57 %) a dřeň (20,81 %). Nejmenší plošný

podíl má floém (19,97 %).

1

graf č. 5 - Plošné podíly v procentech REIT-B-V

Graf č. 5 ukazuje všechny naměřené hodnoty REIT-B-V v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29


�49

Tab č. 6 - korelační koeficienty REIT-B-V

Tabulka č. 6 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů REIT-B-V.

Z tabulky lze vyčíst, že existují dvě prokazatelné závislosti. Mezi xylémem a primární

kůrou (kor. koeficient: -0,9241) je nejsilnější závislost. Další je mezi dření a floémem

(kor. koeficient -0,8837). Tyto závislosti jsou záporné, to znamená že při růstu jednoho

faktoru, další faktor se zmenšuje.

Závislost mezi xylémem a floémem (kor. koeficient: -0,7757) a mezi dření a floémem

(kor. koeficient -0,7717) jsou taky dosti silné, ašak podle nastavených parametrů nelze

říci, že jsou tyto závislosti prokazatelné.


dřeň 1

xylém -0,7717 1

floém -0,8837 0,7757 1

primární kůra 0,5285 -0,9241 -0,6969 1

�50

1

Graf č. 6 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou REIT-B-V


kůry REIT-B-V. Je vidět, jak se při růstu xylému plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

20

25

30

35

40

45

Xylém (%)15 20 25 30 35 40

�51

Tab. č. 7 - naměřené hodnoty REIT-B-B


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 60,72 10,95 43,08 24,92 21,05

2 37,44 17,55 35,52 22,41 24,52

3 62,62 6,72 46,45 28,28 18,54

4 40,66 10,28 45,20 25,80 18,72

5 30,84 3,70 53,79 30,93 11,58

6 57,73 2,43 50,15 31,23 16,20

7 60,92 4,09 54,78 29,55 11,59

8 29,11 5,91 40,95 28,55 24,60

9 70,84 8,63 50,32 26,52 14,53

10 24,55 9,33 35,07 26,72 28,88

11 21,18 11,71 37,20 27,90 23,18

12 51,67 7,61 45,54 25,53 21,33

13 53,02 6,60 48,87 28,06 16,47

14 28,47 12,19 37,13 26,80 23,88

15 34,63 12,33 39,99 27,43 20,24

16 29,65 6,88 40,57 28,06 24,49

17 76,38 5,84 53,27 25,88 15,00

18 37,54 18,83 38,33 24,16 18,67

19 19,61 13,67 30,29 28,05 28,00

20 40,68 8,26 44,69 28,91 18,14

21 32,99 14,70 37,77 26,13 21,40

22 53,54 5,86 48,92 28,54 16,68

23 32,72 16,90 26,74 25,83 30,53

24 24,21 16,11 27,88 24,62 31,39

25 45,57 9,90 43,25 26,36 20,50

26 45,75 12,85 37,75 24,98 24,42

27 61,80 5,99 53,72 27,73 12,56

28 55,00 5,29 46,00 29,71 19,00

29 42,31 9,15 43,06 27,70 20,09

30 70,81 2,43 55,51 26,62 15,44

MEDIÁNY 41,50 8,89 43,08 27,12 20,17

�52

Tabulka č. 7 obsahuje naměřené hodnoty REIT-B-B, jež byly použity pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u REIT-B-B má největší plošný podíl

xylém (43,08 %). Následují floém (27,12 %) a primární kůra (20,17 %). Nejmenší

plošný podíl má dřeň (8,89 %).

1

graf č. 7 - Plošné podíly v procentech REIT-B-B

Graf č. 7 ukazuje všechny naměřené hodnoty REIT-B-B v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

15

30

45

60

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29


�53

Tab č. 8 - korelační koeficienty REIT-B-B

Tabulka č. 8 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů REIT-B-B.


kůrou (kor. koeficient: -0,9431) je nejsilnější závislost. Další je mezi dření a xylémem

(kor. koeficient -0,8357). Tyto závislosti jsou záporné, to znamená že při růstu jednoho

faktoru, další faktor se zmenšuje.

Závislost mezi dření a floémem (kor. koeficient -0,7717) je taky dosti silná, avšak podle

nastavených parametrů nelze říci, že je tato závislost prokazatelná.


dřeň 1

xylém -0,8357 1

floém -0,7338 0,4695 1

primární kůra 0,6585 -0,9431 -0,4428 1

�54

1

Graf č. 8 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou REIT-B-B


kůry REIT-B-B. Je vidět, jak se při růstu xylému plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

10

15

20

25

30

35

Xylém (%)20 30 40 50 60

�55

Tab. č. 9 - naměřené hodnoty IT-V-V


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 2,68 9,70 25,00 27,61 37,69

2 2,08 9,62 23,08 26,92 40,38

3 2,28 9,65 23,68 25,88 40,79

4 3,01 10,30 22,92 26,25 40,53

5 3,54 11,58 23,45 26,84 38,14

6 2,82 9,22 25,18 27,66 37,94

7 2,15 12,09 17,67 22,33 47,91

8 2,52 9,13 23,81 25,79 41,27

9 1,57 11,46 14,65 19,75 54,14

10 1,89 9,52 21,69 22,75 46,03

11 1,49 9,40 18,79 20,81 51,01

12 2,06 10,68 19,42 22,82 47,09

13 1,95 9,74 21,03 27,18 42,05

14 1,80 10,00 20,56 23,33 46,11

15 2,27 10,13 20,70 23,79 45,37

16 1,82 10,44 18,13 22,53 48,90

17 2,40 9,58 22,08 24,58 43,75

18 2,74 8,76 25,18 25,91 40,15

19 2,93 7,85 26,96 28,33 36,86

20 2,38 9,24 25,21 28,15 37,39

21 2,44 10,66 22,54 25,00 41,80

22 2,15 10,70 19,53 23,26 46,51

23 2,68 9,70 25,75 26,12 38,43

24 2,04 9,80 23,04 26,47 40,69

25 2,36 10,17 21,19 25,42 43,22

26 1,87 8,02 25,13 28,34 38,50

27 1,79 8,38 23,46 29,05 39,11

28 2,46 8,54 25,20 29,27 36,99

29 1,73 10,40 19,65 26,59 43,35

30 2,16 9,72 21,30 26,39 42,59

MEDIÁNY 2,22 9,71 22,73 26,02 41,54

�56

Tabulka č. 9 obsahuje naměřené hodnoty IT-V-V jež byly použity pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u IT-V-V má největší plošný podíl

primární kůra (41,54 %). Nasledují floém (26,02 %) xylém (22,73 %). Nejmenší plošný

podíl má dřeň (9,71 %).

1

graf č. 9 - Plošné podíly v procentech IT-V-V

Graf č. 9 ukazuje všechny naměřené hodnoty IT-V-V v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

15

30

45

60

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29


�57

Tab č. 10 - korelační koeficienty IT-V-V

Tabulka č. 10 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů IT-V-V.

Z tabulky lze vyčíst, že existují tři prokazatelné závislosti. Mezi floémem a primární

kůrou (kor. koeficient: -0,9499) je nejsilnější závislost. Korelace mezi xylémem

a primární kůrou (kor. koeficient: -0,9437) je skoro stejná. Další korelace je mezi

xylémem a floémem (kor. koeficient: 0,8379). Jedna prokazatelná závislost je kladná

(xylém-floém), to znamená, že při růstu plochy xylému plocha floému také roste. Další

dvě závislosti jsou záporné, to znamená, že při růstu jednoho faktoru, se druhý faktor

zmenšuje.

Závislost mezi dření a xylémem (kor. koeficient -0,7095) je také dosti silná, avšak podle

nastavených parametrů nelze říci, že je tato závislost prokazatelná.


dřeň 1

xylém -0,7095 1

floém -0,6163 0,8379 1

primární kůra 0,5715 -0,9437 -0,9499 1

�58

1

Graf č. 10 - závislost mezi floémem a prim. kůrou IT-V-V

Graf č. 10 ukazuje závislost mezi plošným podílem floému a plošným podílem primární

kůry IT-V-V. Je vidět, jak se při růstu floému plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

30

35

40

45

50

55

60

Floém (%)15 20 25 30

�59

Tab. č. 11 - naměřené hodnoty IT-V-B


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 5,06 8,70 22,53 30,83 37,94

2 5,42 9,23 23,43 28,04 39,30

3 4,93 8,52 28,60 29,82 33,06

4 6,75 8,15 25,63 28,74 37,48

5 6,36 10,06 26,57 27,99 35,38

6 7,32 7,92 28,28 29,64 34,15

7 5,61 7,49 28,88 31,37 32,26

8 5,79 8,46 25,56 30,57 35,41

9 5,30 9,81 22,45 26,79 40,94

10 4,94 9,31 23,68 28,34 38,66

11 3,65 9,59 21,37 27,67 41,37

12 4,38 10,27 24,20 29,68 35,84

13 5,63 8,17 25,93 31,62 34,28

14 5,19 9,44 23,31 30,64 36,61

15 5,94 9,60 23,57 29,80 37,04

16 4,36 10,09 17,89 24,77 47,25

17 5,44 8,82 23,53 28,13 39,52

18 5,14 7,78 29,38 30,74 32,10

19 6,19 7,43 27,79 31,18 33,60

20 5,50 8,00 27,09 32,55 32,36

21 4,71 8,70 22,93 30,57 37,79

22 5,89 10,02 21,56 28,69 39,73

23 5,91 8,29 27,07 29,27 35,36

24 6,17 8,27 25,77 29,98 35,98

25 7,03 9,96 24,32 29,73 35,99

26 4,99 8,02 23,45 31,26 37,27

27 4,21 9,03 22,80 28,98 39,19

28 6,20 7,26 24,52 30,97 37,26

29 5,20 8,85 24,42 30,38 36,35

30 4,33 9,70 21,71 29,79 38,80

MEDIÁNY 5,43 8,76 24,26 29,80 36,82

�60

Tabulka č. 11 obsahuje naměřené hodnoty IT-V-B, jež byly použity pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u IT-V-B má největší plošný podíl

primární kůra (36,82 %). Následují floém (29,80 %), xylém (24,26 %). Nejmenší plošný


1

graf č. 11 - Plošné podíly v procentech IT-V-B

Graf č. 11 ukazuje všechny naměřené hodnoty IT-V-B v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29


�61

Tab č. 12 - korelační koeficienty IT-V-B

Tabulka č. 12 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů IT-V-B.

Z tabulky lze vyčíst, že existuje jedna prokazatelná závislost mezi xylémem a primární

kůrou (kor. koeficient: -0,9267). Tato závislost je záporná, což znamená, že při růstu

plochy xylému se plošný podíl primární kůry zmenšuje.

Závislost mezi floémem a primární kůrou je taky dost silná (kor. koeficient: -0,7988),

avšak podle nastavených parametrů nelze říci, že je tato závislost prokazatelná.


dřeň 1

xylém -0,6644 1

floém -0,6445 0,5747 1

primární kůra 0,5931 -0,9267 -0,7988 1

�62

'

Graf č. 12 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou IT-V-B


kůry IT-V-B. Je vidět, jak se při růstu xylému, plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

30

35

40

45

50

Xylém (%)15 20 25 30

�63

Tab. č. 13 - naměřené hodnoty IT-S-V


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 4,43 12,87 24,15 24,38 38,60

2 3,91 8,44 28,13 30,43 32,99

3 3,20 11,56 22,81 26,25 39,38

4 3,39 11,80 20,65 24,48 43,07

5 2,76 11,23 19,57 25,00 44,20

6 3,30 10,61 25,15 28,48 35,76

7 4,64 8,41 29,96 30,60 31,03

8 4,31 8,12 29,00 32,71 30,16

9 3,03 9,90 28,05 29,70 32,34

10 2,92 9,25 25,00 28,77 36,99

11 1,95 14,87 14,87 22,05 48,21

12 2,20 9,55 23,18 28,18 39,09

13 2,15 11,63 20,93 26,05 41,40

14 2,39 9,62 22,18 27,20 41,00

15 3,81 8,40 25,20 28,61 37,80

16 4,36 9,40 28,67 28,21 33,72

17 3,83 9,14 28,98 29,77 32,11

18 2,88 10,42 23,26 28,82 37,50

19 2,42 7,44 26,86 27,27 38,43

20 4,26 7,28 28,64 33,80 30,28

21 2,69 9,67 25,28 28,62 36,43

22 2,33 9,44 21,46 24,46 44,64

23 3,00 10,00 24,67 27,33 38,00

24 3,23 8,67 26,93 30,96 33,44

25 2,64 7,95 25,00 30,30 36,74

26 1,84 11,96 21,20 28,26 38,59

27 2,05 11,22 21,95 27,32 39,51

28 2,67 9,36 24,72 27,34 38,58

29 2,24 10,27 20,54 22,77 46,43

30 2,29 10,04 24,02 27,95 37,99

MEDIÁNY 2,9 9,64 24,69 28,2 38

�64

Tabulka č. 13 obsahuje naměřené hodnoty IT-S-V, jež byly použity pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u IT-S-V má největší plošný podíl

primární kůra (38 %). Následují floém (28,2 %), xylém (24,69 %). Nejmenší plošný


1

graf č. 13 - Plošné podíly v procentech IT-S-V

Graf č. 13 ukazuje všechny naměřené hodnoty IT-S-V v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29

dřeň (%) xylém (%)floém plocha (%) primární kůra (%)

�65

Tab č. 14 - korelační koeficienty IT-S-V

Tabulka č.14 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů IT-S-V.

Z tabulky lze vyčíst, že existují tři prokazatelné závislosti. Mezi xylémem a primární

kůrou (kor. koeficient: -0,9388) je nejsilnější závislost, avšak korelace mezi floémem

a primární kůrou (kor. koeficient: -0,9238) je také hodně vysoká. Další korelace je mezi

xylémem a floémem (kor. koeficient: 0,82257). Tato prokazatelná závislost je kladná


dvě závislosti jsou záporné, to znamená, že při růstu jednoho faktoru,se druhý faktor

zmenšuje.

Závislosti mezi dření a xylémem (kor. koeficient -0,7791) a mezi dření a floémem (kor.

koeficient -0,7414) jsou také dosti silné, avšak podle nastavených parametrů nelze říci,

že jsou tyto závislosti prokazatelné.


dřeň 1

xylém -0,7791 1

floém -0,7414 0,82257 1

primární kůra 0,6475 -0,9388 -0,9238 1

�66

1

Graf č. 14 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou IT-S-V


kůry IT-S-V. Je vidět, jak se při růstu xylému plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

25

30

35

40

45

50

Xylém (%)15 20 25 30

�67

Tab. č. 15 - naměřené hodnoty IT-S-B


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 13,04 9,05 26,38 30,37 34,20

2 11,58 5,79 32,21 36,53 25,47

3 10,37 9,26 22,47 28,35 39,92

4 14,64 4,92 33,67 34,15 27,25

5 7,13 8,70 24,26 29,73 37,31

6 7,53 8,37 28,15 36,52 26,96

7 11,51 6,34 28,93 35,71 29,02

8 9,17 7,96 27,26 31,84 32,93

9 12,60 6,75 30,56 33,10 29,60

10 7,90 7,59 26,84 33,92 31,65

11 5,12 10,55 21,48 29,69 38,28

12 6,08 8,55 21,88 30,26 39,31

13 5,80 10,17 22,59 31,03 36,21

14 6,18 9,22 23,95 31,07 35,76

15 9,48 7,07 23,95 32,59 36,39

16 13,00 6,00 29,85 34,00 30,15

17 10,39 6,64 31,57 35,51 26,28

18 8,17 7,83 23,99 30,72 37,45

19 6,52 9,66 24,54 31,29 34,51

20 10,40 7,69 31,06 35,96 25,29

21 10,35 6,76 31,01 37,00 25,22

22 5,91 8,63 24,70 30,96 35,70

23 9,61 6,76 28,20 35,80 29,24

24 8,27 7,86 28,05 37,61 26,48

25 7,13 6,17 23,00 32,40 38,43

26 5,10 9,22 25,69 32,75 32,35

27 5,35 9,35 24,86 29,91 35,89

28 7,28 7,55 23,35 33,24 35,85

29 6,39 8,92 23,16 28,64 39,28

30 7,57 7,93 25,10 33,55 33,42

MEDIÁNY 8,04 7,89 25,39 32,67 33,81

�68

Tabulka č. 15 obsahuje naměřené hodnoty IT-S-B, jež byly použity pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u IT-S-B má největší plošný podíl



1

graf č. 15 - Plošné podíly v procentech IT-S-B

Graf č. 15 ukazuje všechny naměřené hodnoty IT-S-B v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29


�69

Tab č. 16 - korelační koeficienty IT-S-B

Tabulka č. 16 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů IT-S-B.



a primární kůrou (kor. koeficient -0,9141) je také hodně vysoká. Tyto závislosti jsou

záporné, to znamená že při růstu jednoho faktoru, se další faktor zmenšuje.

Závislost mezi xylémem a floémem (kor. koeficient -0,7686) a mezi dření a xylémem

(kor. koeficient -0,7267) jsou také dosti silné, avšak podle nastavených parametrů nelze

říci, že jsou tyto závislosti prokazatelné.


dřeň 1

xylém -0,7267 1

floém -0,6518 0,7686 1

primární kůra 0,5911 -0,9303 -0,9141 1

�70

1

Graf č. 16 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou IT-S-B


kůry IT-S-B. Je vidět, jak se při růstu xylému plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

20

25

30

35

40

45

Xylém (%)20 25 30 35

�71

Tab. č. 17 - naměřené hodnoty IT-B-V

Číslo vzorku Celková pocha (mm2)

Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 2,56 10,55 21,88 25,00 42,58

2 2,06 10,68 17,48 21,84 50,00

3 3,64 6,04 34,89 33,79 25,27

4 3,43 11,37 26,24 25,66 36,73

5 3,16 11,08 25,32 25,95 37,66

6 2,82 8,51 26,95 31,21 33,33

7 2,53 9,09 24,90 29,64 36,36

8 3,39 10,32 25,07 29,20 35,40

9 3,03 8,58 27,72 30,03 33,66

10 2,62 9,54 26,34 32,06 32,06

11 2,38 11,34 18,91 21,43 48,32

12 2,58 8,91 25,97 29,07 36,05

13 1,56 10,90 16,67 26,28 46,15

14 1,86 11,83 16,67 22,58 48,92

15 1,80 11,67 17,22 25,00 46,11

16 1,91 8,90 23,04 27,23 40,84

17 2,73 8,42 24,91 28,94 37,73

18 1,97 10,15 19,29 24,37 46,19

19 3,31 7,55 30,82 30,82 30,82

20 3,41 7,33 28,74 32,26 31,67

21 3,90 7,69 30,26 34,62 27,44

22 2,10 11,43 21,90 26,19 40,48

23 2,95 7,80 27,46 31,19 33,56

24 2,31 10,39 22,08 23,81 43,72

25 1,93 11,92 22,80 26,94 38,34

26 1,91 9,42 21,99 26,18 42,41

27 2,12 8,49 25,94 28,77 36,79

28 1,88 9,57 21,81 22,87 45,74

29 1,73 9,83 17,34 25,43 47,40

30 2,52 7,94 23,02 28,57 40,48

MEDIÁNY 2,53 9,56 23,97 27,08 38,04

�72

Tabulka č. 17 obsahuje naměřené hodnoty IT-B-V, jež byly použity pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u IT-B-V má největší plošný podíl



1

graf č. 17 - Plošné podíly v procentech IT-B-V

Graf č. 17 ukazuje všechny naměřené hodnoty IT-B-V v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

Číslo vzorku1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29


�73

Tab č. 18 - korelační koeficienty IT-B-V

Tabulka č. 18 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů IT-B-V.






dvě závislosti jsou záporné, to znamená, že při růstu jednoho faktoru, se druhý faktor

zmenšuje.

Závislost mezi dření a xylémem (kor. koeficient -0,7791), mezi dření a floémem (kor.

koeficient -0,7414) a mezi dření a primární kůrou (kor. koeficient 0,7082) jsou také

dosti silné avšak podle nastavených parametrů nelze říci, že jsou tyto závislosti

prokazatelné.


dřeň 1

xylém -0,7609 1

floém -0,7827 0,8497 1

primární kůra 0,7082 -0,9651 -0,9368 1

�74

1

Graf č. 18 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou IT-B-V


kůry IT-B-V. Je vidět, jak se při růstu xylému plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

15

20

25

30

35

40

45

50

Xylém (%)15 20 25 30 35 40

�75

Tab. č. 19 - naměřené hodnoty IT-B-B


Dřeň plocha (%)

Xylém plocha (%)

Floém plocha (%)


1 7,58 6,99 23,61 30,47 38,92

2 6,40 7,66 24,22 31,09 37,03

3 6,87 6,99 25,18 28,68 39,16

4 9,88 6,68 31,78 34,92 26,62

5 6,11 8,51 28,15 33,72 29,62

6 7,18 8,50 26,04 34,40 31,06

7 7,02 7,55 28,21 34,62 29,63

8 9,45 6,98 28,89 32,70 31,43

9 6,76 7,99 24,11 33,88 34,02

10 6,34 7,57 27,60 33,75 31,07

11 5,90 9,15 23,90 27,97 38,98

12 7,38 7,05 25,34 33,06 34,55

13 5,17 8,32 21,47 28,43 41,78

14 6,41 7,33 23,24 31,51 37,91

15 5,56 9,35 19,24 24,10 47,30

16 4,46 7,17 26,23 33,86 32,74

17 6,21 7,09 27,54 33,66 31,72

18 4,46 8,07 21,08 28,25 42,60

19 6,79 9,13 26,36 30,93 33,58

20 6,03 7,30 29,85 34,83 28,03

21 9,35 6,20 26,84 31,12 35,83

22 6,80 7,79 23,38 32,50 36,32

23 6,56 7,77 25,91 35,52 30,79

24 6,35 8,35 19,53 25,83 46,30

25 8,35 6,71 29,94 33,41 29,94

26 6,19 4,85 29,40 36,83 28,92

27 5,94 9,26 24,07 28,45 38,22

28 5,26 8,56 23,76 28,14 39,54

29 6,30 7,94 25,87 32,54 33,65

30 7,37 5,97 28,49 34,60 30,94

MEDIÁNY 6,41 7,61 25,89 32,62 33,84

�76

Tabulka č. 19 obsahuje naměřené hodnoty IT-B-B jež byly použity pro korelaci,



Z vypočítaných mediánů v tabulce lze vidět, že u IT-B-B má největší plošný podíl



1

graf č. 19 - Plošné podíly v procentech IT-B-B

Graf č. 19 ukazuje všechny naměřené hodnoty IT-B-B v porovnání mezi sebou.



Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

Číslo vzorku1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30


�77

Tab č. 20 - korelační koeficienty IT-B-B

Tabulka č. 20 obsahuje korelační koeficienty všech faktorů IT-B-B.





(xylém-floém), což znamená, že při růstu plochy xylému plocha floému také roste.

Další dvě závislosti jsou záporné, to znamená, že při růstu jednoho faktoru, se druhý

faktor zmenšuje.


dřeň 1

xylém -0,5865 1

floém -0,6041 0,8165 1

primární kůra 0,4993 -0,9434 -0,9406 1

�78

1

Graf č. 20 - závislost mezi xylémem a prim. kůrou IT-B-B


kůry IT-B-B. Je vidět, jak se při růstu xylému plocha primární kůry zmenšuje.

Prim

ární

kůr

a (%

)

25

30

35

40

45

50

Xylém (%)15 20 25 30 35

�79

Tab č. 21 - průměrné plošné podíly dřeně ve všech skupinách vzorků

Tabulka č. 21 obsahuje všechny vypočítané

průměrné plošné podíly dřeně ve všech skupinách

vzorků. Z tabulky lze vyčíst, že obecně v bazálních

částech letorostu je plošný podíl dřeně menší než

u vrcholů. Největší procentuální zastoupení dřeně je

u vzorků REIT-B-V (20,81 %), naopak nejmenší lze

vidět u vzorků IT-B-B (7,69 %). Největší absolutní

zastoupení dřeně je u vzorků REIT-B-B (3,79 mm2),

naopak nejmenší je u vzorků IT-B-V (0,23 mm2).

Graf č. 21 - průměrné procentuální plošné podíly dřeně ve všech skupinách vzorků

�80

Skupina vzorků

DŘEŇ (%)

DŘEŇ (mm2)

REIT-V-V 14,43 0,47

REIT-V-B 11,23 1,40

REIT-B-V 20,81 1,40

REIT-B-B 8,63 3,79

IT-V-V 9,73 0,22

IT-V-B 8,82 0,46

IT-S-V 9,55 0,30

IT-S-B 7,88 0,64

IT-B-V 9,48 0,23

IT-B-B 7,69 0,52

Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50

Skupina vzorkůreit-v-v reit-v-b reit-b-v reit-b-b it-v-v it-v-b it-s-v it-s-b it-b-v it-b-b

DŘEŇ (%)

Tab č. 22 - průměrné plošné podíly xylému ve všech skupinách vzorků

Tabulka č. 22 obsahuje všechny vypočítané průměrné

plošné podíly xylému ve všech skupinách vzorku.

Z tabulky lze vyčíst, že obecně v bazálních částech

letorostu je plošný podíl xylému větší než u vrcholů.

Největší procentuální zastoupení xylému je u vzorku

REIT-N-B (43,16 %), naopak nejmenší lze vidět

u vzorků REIT-V-V (21,24 %). Největší absolutní

zastoupení xylému je u vzorků REIT-B-B

(18,20 mm2), naopak nejmenší lze vidět u vzorků

IT-B-V (0,57 mm2)

Graf č. 22 - průměrné procentuální plošné podíly xylému ve všech skupinách vzorků

�81

skupina vzorků

XYLÉM (%)

XYLÉM (mm2)

REIT-V-V 21,24 0,76

REIT-V-B 23,81 2,80

REIT-B-V 26,13 1,88

REIT-B-B 43,16 18,20

IT-V-V 21,89 0,46

IT-V-B 24,20 1,34

IT-S-V 24,72 0,69

IT-S-B 24,98 2,12

IT-B-V 22,91 0,57

IT-B-B 25,88 1,72

Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50


XYLÉM

Tab č. 23 - průměrné plošné podíly floému ve všech skupinách vzorků


plošné podíly floému ve všech skupinách vzorku.

Z tabulky lze vyčíst, že obecně v bazálních částech

letorostuje plošný podíl floému větší než u vrcholů.

Největší procentuální zastoupení floému je u vzorků

IT-S-B (32,63 %), naopak nejmenší lze vidět u příčných

řezů REIT-B-V (19,97 %). Největší absolutní

zastoupení plochy floému je u vzorků REIT-B-B (11,57

mm2), naopak nejmenší lze vidět u vzorků IT-V-V

(0,56 mm2).

Graf č. 23 - průměrné procentuální plošné podíly floému ve všech skupinách vzorků

�82

Skupina vzorků

FLOÉM (%)

FLOÉM (mm2)

REIT-V-V 20,85 0,73

REIT-V-B 26,05 3,04

REIT-B-V 19,97 1,34

REIT-B-B 27,43 11,57

IT-V-V 25,85 0,56

IT-V-B 29,80 1,58

IT-S-V 28,21 0,83

IT-S-B 32,63 2,71

IT-B-V 27,08 0,68

IT-B-B 32,52 2,10

Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50


FLOÉM (%)

Tab č. 24 - průměrné plošné podíly primární kůry ve všech skupinách vzorků


plošné podíly primární kůry ve všech skupinách

vzorku. Z tabulky lze vyčíst, že obecně v bazálních

částech letorostu je plošný podíl primární kůry

menší než u vrcholů. Největší procentuální

zastoupení plochy primární kůry je u vzorků

REIT-V-V (43,56 %), naopak nejmenší lze vidět

u vzorků REIT-B-B (20,09 %). Největší absolutní

zastoupení primární kůry je u vzorků REIT-B-B (8,13

mm2), naopak nejmenší lze vidět u vzorků IT-B-V

(0,94 mm2)

Graf č. 24 - průměrné procentuální plošné podíl prim. kůry ve všech skupinách vzorků

�83

Skupina vzorků

P. KŮRA (%)

P. KŮRA (mm2)

REIT-V-V 43,56 1,73

REIT-V-B 38,32 4,74

REIT-B-V 33,07 2,41

REIT-B-B 20,09 8,13

IT-V-V 42,32 0,95

IT-V-B 36,61 1,99

IT-S-V 37,99 1,08

IT-S-B 34,16 2,62

IT-B-V 40,48 0,94

IT-B-B 34,20 2,28

Ploš

ný p

odíl

(%)

0

10

20

30

40

50


PRIMÁRNÍ KŮRA

5.2 anatomické porovnání – tabulky s naměřenými hodnotami a grafy

Pro zjednodušení orientace v datech byly v tabulkách a grafech použity následující

zkratky:

• REIT-V-V: reiterace větevní – vrcholy

• REIT-V-B: reiterace větevní – báze

• REIT-B: reiterace bazální (kmenové)

• REIT-B-V: reiterace bazální – vrcholy

• REIT-B-B: reiterace bazální – báze

• IT-V-V: iterace vrcholové – vrcholy

• IT-V-B: iterace vrcholové – báze

• IT-S: iterace střední

• IT-S-V: iterace střední – vrcholy

• IT-S-B: iterace střední – báze

• IT-B: iterace bazální

• IT-B-V: iterace bazální – vrcholy

• IT-B-B: iterace bazální – báze

�84

Tab č. 25 - průměrné celkové plochy ve všech skupinách vzorků

Tabulka č. 25 obsahuje všechny průměrný celkové

plochy (mediány z předchozích tabulek) ve všech

skupinách vzorků.

Z tabulky lze vyčíst, že největší celkovou plochu mají

vzorky REIT-B-B ( 41,50 mm2), naopak nejmenší

průměrná plocha je u vzorků IT-B-V (6,41 mm2).

Graf č. 25 - průměrné celkové plochy ve všech skupinách vzorků

�85

Skupina vzorků CELKOVÁ PLOCHA (mm2)

REIT-V-V 3,43

REIT-V-B 11,81

REIT-B-V 7,27

REIT-B-B 41,50

IT-V-V 2,22

IT-V-B 5,42

IT-S-V 2,90

IT-S-B 8,04

IT-B-V 2,53

IT-B-B 6,41

Ploc

ha (m

m2)

0

10

20

30

40

50


CELKOVÁ PLOCHA

Tab č. 26 - naměřené délky letorostů

Tabulka č. 26 obsahuje všechny

naměřené délky letorostů u všech

typů větví a jejich mediány následně

použité pro porovnání.

Z tabulky lze vyčíst, že nejdelší

letorosty jsou REIT-B, (průměrná

délka 61,2 cm), další jsou letorosty

REIT-V (průměrná délka 14,5 cm),

IT-S (průměrná délka 7,85 cm), IT-B

(průměrná délka 6,45) a nejkratší

jsou IT-V (průměrná délka 6,2 cm).

�86

Číslo vzorku

REIT-V (cm)

REIT-B(cm)

IT-V (cm)

IT-S (cm)

IT-B (cm)

1 19,5 63,1 5,2 13,1 7,4

2 20 56 5,7 11,2 8,5

3 29,2 42,9 7,2 8,3 8,7

4 27,8 82,8 7,4 13,5 11,2

5 22,6 61,7 5,8 7,4 6,3

6 19,3 84,5 8 7,9 6,7

7 19,2 56,2 6,4 9,7 8,9

8 27,2 53,1 7,3 9,6 8,5

9 21,3 16,8 6,2 11,1 7

10 15,5 23,2 6,9 7,4 6,8

11 15,3 35,1 4,9 6,7 6,4

12 15,9 21,2 5,5 7,1 6,5

13 11,7 13,8 6,2 6,4 5,6

14 11,9 19,3 5,6 7,7 5,2

15 9,3 11,3 6,6 7,6 5,9

16 14,1 21,8 5,6 9,1 4,8

17 14,4 91,5 7,6 10,2 6,2

18 10,5 99,4 6,3 7,8 5,1

19 13 94,8 7,2 8,7 9,4

20 10,4 76,9 6,6 11,6 6,8

21 16,2 63,6 4,6 9,6 7,1

22 13,3 76,8 5,2 6,4 5,7

23 14,6 61,4 5,7 9,5 5,8

24 13,7 83,8 6,2 9,6 8,3

25 13,1 75,7 6 6,1 5,9

26 12,2 81,6 5,5 6,6 6,3

27 10,1 55,7 5,8 6,5 6,8

28 27,6 83,6 4,9 7,2 5,2

29 12,6 61 6,5 7,1 5,5

30 10,4 50,3 6,3 7,8 6,1

MEDIÁNY 14,5 61,2 6,2 7,85 6,45

'

Graf č. 26 - naměřené délky letorostů

Graf č. 26 obsahuje všechny měřené délky letorostů u všech typů větví.

V grafu lze vidět, jak jsou délky letorostů REIT-B vskutku variabilní. Délky letorostů

REIT-V jsou také variabilní, ale mnohem méně než REIT-B.

Celkově lze říci, že variabilita délek u iterací (IT-V, IT-S, IT-B) je hodně nízká.

Délka

leto

rost

u (c

m)

0

20

40

60

80

100

Číslo letorostu1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29

reit-v reit-b it-v it-s it-b

�87

Tab č. 27 - počty pupenů

Tabulka č. 27 obsahuje všechny počty

pupenů letorostů u všech typů větví

a jejich mediány následně použité pro

porovnání. Z tabulky lze vyčíst, že

největší počet pupenů je u letorostů

REIT-B (8) další typy větví (REIT-V,

IT-V, IT-S, IT-B) mají stejný

průměrný počet pupenů (6)

�88

Číslo letorostu

REIT-V (cm)

REIT-B (cm)

IT-V (cm)

IT-S (cm)

IT-B (cm)

1 6 8 5 6 6

2 8 14 6 7 6

3 7 7 6 6 6

4 8 10 6 7 6

5 7 7 5 6 5

6 6 11 6 6 6

7 7 9 6 6 6

8 7 13 6 6 6

9 7 13 6 7 6

10 7 6 6 6 6

11 7 10 5 6 5

12 7 7 6 6 6

13 6 4 6 6 6

14 6 6 6 6 5

15 5 8 6 6 6

16 6 13 6 6 5

17 6 11 6 6 5

18 6 5 6 6 5

19 6 5 6 6 6

20 6 5 6 7 6

21 7 4 5 6 6

22 6 6 5 6 6

23 6 5 6 6 6

24 6 5 6 6 6

25 6 10 6 5 5

26 6 12 5 6 6

27 5 4 6 6 6

28 8 3 5 6 6

29 6 11 6 6 6

30 5 11 6 6 6

MEDIÁNY 6 8 6 6 6

1

Graf č. 27 - počty pupenů

Graf č. 27 obsahuje všechny počty pupenů letorostů u všech typů větví.

V grafu lze vidět, jak jsou počty pupenů letorostů REIT-B vskutku variabilní. Počty

pupenů letorostů REIT-V jsou také variabilní, ale mnohem méně než REIT-B.

Celkově lze říci, že variabilita délek u iterací (IT-V, IT-S, IT-B) je hodně nízká.

Poče

t pup

enů

0

5

10

15

Číslo letorostu1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29

reit-v reit-b it-v it-s it-b

�89

V grafu č 28 lze vidět, že

mezi délkami a počty pupenů

letorostů REIT-V existuje

nějaká závislost, mají

lineární trend, avšak není

moc silný.

Graf č. 28 - závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů REIT-V



letorostů REIT-B neexistuje

žádná závislost.

Graf č. 29 - závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů REIT-B

�90

Poče

t pup

enů

4

5

6

7

8

Délka letorostu (cm)5 10 15 20 25 30

R² = 0,6153Poče

t pup

enů

0

5

10

15

Délka letorostu (cm)0 25 50 75 100


mezi délkami a počty

pupenů letorostů IT-V

existuje malá závislost.

Mají lineární trend, ale

hodně slabý.

Graf č. 30 - závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů IT-V


mezi délkami a počty

pupenů letorostů IT-S

existuje malá závislost.

Mají lineární trend, ale

hodně slabý.

Graf č. 31 - závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů IT-S

�91

Poče

t pup

enů

4

5

6

7


R² = 0,4346Poče

t pup

enů

4

5

6

7

Délka letorostu (cm)5 7 9 11 13 15

R² = 0,4414



letorostů IT-S existuje malá

závislost. Mají lineární trend,

ale hodně slabý.

Graf č. 32 - závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů IT-B

Tab. č. 28 - průměrné plochy xylému na bázi všech typů větví

Tabulka č. 28 obsahuje všechny průměrné plochy

xylému (v milimetrech čtverečných) měřené na bázi

všech typů větví.

V tabulce lze vidět, že největší hodnota je u bází

REIT-B, naopak nejnižší je u bází IT-V.

Tab. č. 29 - průměrný počet pupenů u všech typu větví

Tabulka č. 29 obsahuje všechny všechny průměrné

počty pupenů u všech typů větví jež byly uvedené

v tabulce č. 27.

�92

Poče

t pup

enů

4

5

6

7


Typ větví XYLÉM (mm2)

REIT-V 2,80

REIT-B 18,2

IT-V 1,34

IT-S 2,12

IT-B 1,72

Typ větvení Počet pupenů

REIT-V 6

REIT-B 8

IT-V 6

IT-S 6

IT-B 6

Tab č. 30 - průměrná plocha xylému na jeden pupen u všech typů větví

Tabulka č. 30 ukazuje průměrné zastoupení xylému na

jeden pupen u všech typů větví.

V tabulce lze vidět, že největší plochu xylému na jeden

pupen je u REIT-B, další jsou REIT-V, IT-S, IT-B

a nejmenší plocha je u IT-V.

�93

Typ větví XYLÉM (mm2)/počet pupenů

REIT-V 0,47

REIT-B 2,28

IT-V 0,22

IT-S 0,35

IT-B 0,29

6. DISKUZE

V rámci arboristiky jsou výmladky poslední dobou velmi důležité a aktuální téma, proto

je důležité znát jejich vlastnosti a jejich hlavní rozdíly od iterujících prýtů. S existencí

dřevin se silnou korunovou výmladností a s tendencí tvořit sekundární korunu je totiž

spojena skutečnost, že některé dřeviny mohou být zdrojem určitých bezpečnostních

rizik.

Jednou z hlavních otázek zůstává, jaké jsou hlavní rozdíly mezi výmladky a klasickými

prýty. Bohužel nebyly nalezeny publikace, které by se zabývaly stejnou nebo podobnou

problematikou, jež je tématem této bakalářské práce. Z toho důvodu, není možné

porovnat výsledky práce s výsledky jiných autorů. Kůrová (2011) a Lysák (2011) se

zabývali délkovým přírůstem a mortalitou dvouletých pařezových výmladků. Porovnat

bazální tloušťky pařezových výmladků nelze, vzhledem k tomu, že v této práci jsou

hodnoceny pouze nejmladší přírůsty výmladků pětiletých.

První část této bakalářské práce se zabývá anatomickým porovnáním, čili rozdíly mezi

plochami dřeně, xylému, floému a primární kůry iterujících a reiterujících letorostů,

a případnými závislostmi mezi těmito faktory.

Z výsledků lze říci, že u všech vzorků byla prokázána záporná závislost mezi xylémem

a primární kůrou. To znamená, že u všech vzorků,větší plocha xylému odpovídala menší

ploše primární kůry. U šesti skupin vzorků z deseti byla prokázána záporná závislost

mezi floémem a primární kůrou, u ostatních skupin byly korelační koeficienty také dosti

vysoké, ale nedosáhly minimální hodnoty stanovené v metodice (0,8-(-0,8)). Stejnou

situaci lze vidět mezi xylémem a floémem, kde u pěti skupin z deseti byla prokázána

kladná závislost, čili při růstu plochy xylému i plocha floému roste.

Je zajímavé konstatovat, že závislosti mezi těmito faktory jsou v podstatě stejné jak

u iterujících, tak u reiterujících letorostů. Jediný rozdíl je v tom, že u výmladků byla ve

dvou případech prokázána záporná závislost mezi floémem a dření. To nelze považovat

za relevantní, jelikož i u ostatních skupin mají závislosti korelační koeficienty vysoké,

ale nedosáhly požadované hodnoty, aby byly považovány za prokazatelné.

�94

V rámci anatomického porovnání bylo také zjišťováno procentní zastoupení všech

faktorů (dřeň, xylém, floém a primární kůra) u každé skupiny vzorků.

Co se týče plošného podílu dřeně, největší procentuální zastoupení bylo nalezeno ve

vrcholech letorostů bazální reiterace (20,81 %) . Lze říci, že plošný podíl dřeně

u vrcholu je vždy větší než u báze letorostu. Největší absolutní zastoupení bylo

nalezeno v bázích letorostů bazálních reiterací (3,79 mm2). Obecně můžeme

konstatovat, že plošný podíl dřeně bývá větší u reiterujících letorostů než u iterujících.

Dřeň slouží hlavně jako zásobní pletivo, tudíž u reiterujících letorostů by mohla být

vzhledem k jejich velikosti větší z důvodu větší potřeby zásob.

V rámci plošného podílu xylému, největší procentuální zastoupení bylo nalezeno

v bázích letorostů bazální reiterace (43,16 %). Největší absolutní zastoupení bylo též

nalezeno v bázích letorostů bazální reiterace (18,20 mm2). Lze říci, že plošný podíl

xylému u báze je vždy větší než u vrcholu letorostu. Zastoupení dřeva je hodně podobné

u všech skupin kromě bází letorostů bazální reiterace. Velký procentuální plošný podíl

xylému u bází letorostů bazální reiterace mohou způsobit dva hlavní faktory. První je,

že vzhledem k větším velikostem bazálních reiterujících letorostů je třeba větší plocha

xylému, aby zásobila vodou a minerálními látkami celý letorost. Druhý faktor je

mechanický, podmíněný většími rozměry letorostů. Pokud letorost dosáhne délky

desítek až stovek centimetrů, tak tlakové poměry na bázi letorostu narůstají.

Co se týče plošného podílu floému, největší procentuální zastoupení byla nalezena

u bází iterujících letorostů (průměrně 28 %) , avšak největší absolutní zastoupení bylo

nalezeno v bázích letorostů bazální reiterace (11,57 mm2). Celkově lze říci, že plošný

podíl floému u báze je vždy větší než u vrcholu letorostu. U reiterujících letorostů je

procentuální zastoupení floému celkově menší než u letorostů iterujících, avšak u nich

bylo nalezeno největší absolutní plocha, to znamená že u reiterujících letorostů transport

organických živin (produktů fotosyntézy) je největší.

Největší procentuální plošný podíl primární kůry byl nalezen ve vrcholech letorostů

vrcholové reiterace (43,56 %), naopak nejnižší lze vidět u bází letorostů bazálních

�95

reiterací (20,09 %). Největší absolutní zastoupení primární kůry bylo nalezeno u bází

letorostů bazální reiterace (8,13 %). Celkově lze říci, že procentuální plošný podíl

primární kůry u báze je vždy menší než u vrcholu letorostu. V souladu s předchozím

konstatováním lze říci, že procentuální zastoupení primární kůry závisí na velikosti

celkové plochy, čili na velikosti celkového obvodu.

Ve většině případů největší procentuální plošný podíl neodpovídá největšímu

absolutnímu plošnému podílu. Je to dáno tím, že letorosty bazální reiterace mají

mnohem větší plochu než ostatní druhy větví, což znamená, že i když procentuální

plošný podíl je menší, absolutní plocha bude stejně největší.

Druhá část této bakalářské práce se zabývá morfologickým porovnáním, čili rozdíly

mezi celkovými plochami, délkami a počty pupenů iterujících a reiterujících letorostů,

a případnými závislostmi mezi délkami letorostů a počty pupenů a mezi plochami

xylému v milimetrech čtverečných a počty pupenů.

Po porovnání celkovým ploch můžeme konstatovat, že největší celková plocha je

u bazálních výmladků (41,5 mm2). Obecně lze říci že celkové plochy měřené

u reiterujících letorostů jsou větší než u iterujících. Zároveň je velký rozdíl mezi

větevními a bazálními výmladky (REIT-V-B 11,81 mm2 / REIT-B-B 41,5 mm2 ). To je

způsobeno délkou letorostů, jelikož letorosty bazálních výmladků dosahují délky téměř

jednoho metru (99,4 cm). Větevní výmladky jsou taktéž delší než iterující letorosty, ale

ne o tolik, vlastně mají průměrnou délku kolem šestnácti centimetrů. Všechny typy

iterujících letorostu mají skoro stejnou délku, kolem šesti až osmi centimetrů. Co se

týče variability, samostatná měření jsou mnohem méně variabilní u iterujících letorostů

než u reiterujících.

Co se týče počtu pupenů, největší průměrný počet je u letorostů bazálních výmladků

(8 pupenů), což se moc neodlišuje od ostatních typů prýtů, kde jsou průměrné počty

pupenů stejné (6 pupenů). Jedním z cílů práce bylo ověřit hypotézu, zda existuje

závislost mezi délkou letorostu a počtem založených pupenů. Největší závislost byla

u letorostů větevní reiterace. U všech iterací je závislost také patrná, avšak počty

pupenů byly téměř stejné, odlišily se od sebe maximálně jen o jeden pupen. Naopak

�96

u reiterujících letorostů je mnohem větší variabilita. U bazálních výmladků nebyla

nalezena žádná závislost, jde tímto konstatovat že u bazálních výmladků se počet

pupenů neřídí délkou letorostu.

Jako poslední byla vypočítána plocha dřeva v milimetrech čtverečných na jeden pupen.

Z výsledků vyplývá, že největší plochu xylému na jeden pupen mají bazální výmladky,

větevní výmladky měly tyto hodnotu o výrazně nižší. Stále je však tato hodnota větší

než u iterujících letorostů. Lze se domnívat, že to může být taky dáno rychlostí růstu

letorostu. Proto je u reiterujících letorostů třeba větší plochy vodivého pletiva na

zásobování jednoho pupene.

�97

7. ZÁVĚR

V bakalářské práci byly porovnány anatomické a morfologické charakteristiky

iterujících a reiterujících letorostů vybraného jedince Tilia platyphyllos (lípa velkolistá)

ve městě Brně, Česká republika.

V rámci práce byly naměřeny anatomické a morfologické hodnoty dvou typů

reiterujících letorostů (větevní a bazální) a tří typů iterujících (vrcholové, střední

a bazální). U každého letorostu byly naměřeny hodnoty jeho báze a vrcholu.

Byla zjištěna korelace mezi plochami jednotlivých částí příčných řezů (dřeň, xylém,

floém a primární kůra) u každé skupiny vzorků. Z výsledků vyplývá, že u všech skupin

existuje prokazatelná záporná závislost mezi plochou xylému a primární kůry. To

znamená, že u všech vzorků větší plocha xylému odpovídala menší ploše primární kůry.

Některé závislosti platily jen pro určité skupiny, např. mezi floémem a xylémem byla

prokázána závislost jen u šesti skupin vzorků z deseti.

Z porovnání ploch jednotlivých částí stonku (dřeň, xylém, floém a primární kůra) vyšlo,

že reiterující letorosty mají jak procentuálně (%) tak absolutně (mm2) větší zastoupení

plochy dřeně a xylému. Procentuální zastoupení floému je větší u iterujících letorostů,

avšak vzhledem k větší velikosti výmladků, absolutní zastoupení floému je větší

u reiterujících letorostů. Procentuální plošný podíl primární kůry u báze je vždy menší

než u vrcholu letorostu. Proto lze říci, že procentuální zastoupení primární kůry závisí

na velikosti celkové plochy, čili na velikosti celkového obvodu. Absolutní zastoupení je

největší u výmladků.

Reiterující letorosty jsou obecně delší než iterující letorosty, ale také mnohem více

variabilní. Extrémní velikosti mají letorosty bazálních výmladků, které někdy dosáhnou

až desetinásobku délky iterujícího letorostu.

Počet pupenů u výmladků je variabilnější než počet pupenů u iterujících letorostů.

Průměrné počty jsou však skoro stejné. Nebylo možné prokázat žádnou závislost mezi

délkou letorostu a jeho počtem pupenů.

�98

Taktéž bylo prokázáno, že u bazálních výmladku je větší zastoupení dřeva na

zásobování jednoho pupene. U ostatních druhů větví je zastoupení skoro stejné.

Závěrem je možno říci, že reiterující letorosty mají jiné anatomické a morfologické

vlastnosti oproti iterujícím letorostům. To by mohlo znamenat, že tvorba výmladků je

pro strom z energetického hlediska náročnější. Na druhou stranu strom díky jejich

tvorbě dokáže za kratší dobu vytvořit větší plochu asimilačního aparátu, a to znamená

následně větší množství zásob pro strom. Z toho důvodu lze vysvětlit tvorbu výmladků

za přítomnosti stresových faktorů.

Cílem této práce bylo popsat, jak se odlišují reiterující prýty od iterujících, a to zejména

proto, abychom si uvědomili, jaké změny ve větvení mohou způsobit stresové faktory

na stromech, což je z pohledu arboristy velmi důležité téma.

�99

8. SUMMARY

In the bachelor thesis were compared anatomical and morphological characteristics of

normal (iterating) and epicormic (reterating) shoots of selected individual of Tilia

platyphyllos (largeleaf linden) in Brno, Czech Republic.

In this work were measured anatomical and morphological values of two types of

epicormic annual shoots (limb and basal) and three types of normal annual shoots (top,

middle and basal). For each annual shoots were measured values of its base and top.

Correlations have been tested between individual stem segments (pith, xylem, phloem,

and primary cortex) for each group of samples. It came out that in all groups there is

a proven negative correlation between the xylem and primary cortex. This means that at

all samples a larger area of xylem correspond to a smaller area primary cortex. Some

dependencies have been proved only for certain groups, for example the dependence

between phloem and xylem has been proved only for six samples groups of ten.

From a comparison of the surfaces of the individual stem segments (pith, xylem,

phloem and primary cortex) was released that epicormic shoots have as a percentage

(%) and absolute (mm2) greater representation of pith and xylem. Percentage

distribution of phloem is greater in normal annual shoots, but due to the larger size of

the sprouts, absolute representation phloem is greater in epicormic annual shoots. The

percentage area fraction of the primary cortex at the base is always less than at top of

annual shoots. Therefore, one can say that the percentage of primary cortex depends on

the size of the total area or the size of the overall circuit. The absolute representation is

highest for whater sprouts.

Epicormic annual shoots are generally longer than normal annual shoots, but also much

more variable. Epicormic basal annual sprouts have extreme sizes, which sometimes

reach up to ten times the length of normal annual shoots.

The number of buds of wather sprouts are more variable than the number of buds of

normal annual shoots. Average numbers, however, are nearly the same. It was not

�100

possible to prove any correlation between the length of the annual shoots and the

number of buds.

It was also shown that in epicormic basal annual sprouts is greater wood area to supply

a single bud. For other types of branches is represented pretty much the same.

In conclusion, we can say that epicormic shoots have different anatomical and

morphological characteristics compared to normal sprouts. This could mean that the

formation of whater sprouts for the tree is in terms of energy more intensive. On the

other hand, the tree thanks to their formation, in less time can create a larger

assimilation apparatus area, and it is consequently means a greater amount of supplies

for the tree. For this reason can be explained the formation of sprouts by the stress

factors presence.

�101

9. POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ANONYM, (2011) INTERNATIONAL SOCIETY OF ARBORICOLTURE, Why topping hurts trees - [online] - 2011 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.treesaregood.com/treecare/resources/whytoppinghurts.pdf

CORCUERA, L., CAMARERO, J.J., SERGIO SISÓ, S., GIL-PELEGRÍN E. (2006) Radial-growth and wood-anatomical changes in overaged Quercus pyrenaica coppice stands: functional responses in a new Mediterranean landscape. Trees 20,: 91-98 s.

HARRIS, R. W., KLARK, J.R., MATHENY, N.P. (1999) Arboriculture - č. vyd. Prentice Hall, Upper Sidle River, NJ, 687 s., ISBN: 0133866653.

HOMOLKOVÁ, J. Závěrečná zpráva z terénního cvičení Brno životní podmínky - [online] 2012 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/el/1441/podzim2012/Bi2BP_AEKC/27797085/Brno_a_okoli_11_Kompletni_seminarni_prace_2.pdf

HURYCH, V. (2003) Okrasné dřeviny pro zahrady a parky - Praha : Český zahrádkářský svaz, 204 s., ISBN 978-80-85362-46-6.

KOBLÍŽEK, J. (1992) Tilia cordata Mill. - lípa srdčitá. Tilia platyphyllos Scop. – lípa velkolistá. In HEJNÝ, S. SLAVÍK, B. (eds.): Květena České republiky 3. Academia Praha. s. 276 – 280. ISBN 80- 2000256-1.

KOLAŘÍK, J. a kol. (2003) Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. 2. dopl. vyd. Vlašim: ČSOP. 290 s. ISBN 80-86327-36-1.

KOLAŘÍK, J. a kol. (2010) Péče o dřeviny rostoucí mimo les - II. 3. dopl. vyd. Vlašim: ČSOP. 710 s. ISBN 80-86327-44-2.

LYSÁK, V. (2011) Růst a mortalita výmladků lípy (Tilia sp.) ve 2. roce po převodu na výmladkový les (Bakalářská práce) - Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a Dřevařská fakulta, 2011, 41 s.,Vedoucí bakalářské práce Ing. Radim Matula, Ph.D.

MADĚRA, P., MARTÍNKOVÁ, M. (2009) Role vegetativní regenerace a propagace dřevin v přirozených podmínkách v ČR. In: Dreslerová, J. Svátek, M. (eds.) (2009): Sborník příspěvků ze semináře Nízke a střední lesy v krajině, Brno. 3-4. dubna 2009. MZLU v Brně CD. 6 s.

MAPY.CZ, Mapový portál - [online] 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z. WWW: https://mapy.cz/zakladni?x=16.6302243&y=49.2236523&z=17&l=0

�102

OLDEMAN, ROELOF, A. A. (1974) L’ architecture de la foret guyanaise - Paříž: ORSTOM, 204 s. ISBN 2709903466.

PAVLOVÁ, L., FISCHER, L. (2011) Růst v vývoj rostlin - Praha: Karolinum, 362 s., ISBN 978-80-246-1913-2.

PEJCHAL, M. (2003) Architektura dřevin - cíl i východisko jejich řezu. In: Strom pro život – život pro strom: řez dřevin z pohledu nového tisíciletí, Národní aforistická konference a 3. Mistrovství ČR ve stromolezectví. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení. s. 21 - 25.

PEJCHAL, M. (2008) Abroristika I: pro další vzdělání v arboristice - Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola v Mělníku, 168 s.

RAIMBAULT, P. (2006) A basis for morpho-physiological tree assessment - In: Tree Morphology – Principles and Application for Diagnostics and Management, 5. seminar in Ashton Court Mansion Bristol. 20.–24. March 2006.

RAIMBAULT, P; REGNARD, J. L. (2013) Amphitonie, Epitonie, Hypotonie - [online]. 2013 [cit. 2016-04-07]. Definitions. Dostupné z WWW: http://www.groupedetudedelarbre.org/admin/userfiles/AMPHITONIE.rtf

SHIGO, A. L. (1991) Modern arboriculture - 1. vyd. Snohomish, USA: Shigo and trees, associates, LLC, 440 s., ISBN 0-943563-09-7

SPPK A 01 001 (2015) Standardy péče o přírodu a krajinu, Arboristické standardy - Hodnocení stavu stromů, 35 s.

SPPK A 02 002 (2013) Standardy péče o přírodu a krajinu, Arboristické standardy - řez stromu, 25 s.

SVOBODA, P. (1952) Nauka o lese - 1. vyd. Praha: Přírodovědecké vydavatelství, 323 s.

ŠPINLEROVÁ, Z. (2014) Ekofyziologie dřevin - Brno: Mendelova univerzita v Brně, 108 s., ISBN: 978-80-7509-158-1.

THOMASON, R. (2008) A brief history of coppicing - [online] - 2008 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z WWW: http://smallwoods.org.uk/our-work/woodland-products/a-brief-history-of-coppicing/

ÚRADNÍČEK, L., a kol. (2009) Dřeviny české republiky - 2. přeprac. vyd., Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce s. r. o. s. 368 s. ISBN 978-80-87154-62-5.

�103

WEGER, J. (2011) Výmladkové plantáže topolů a vrb - [online]. 2011 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z WWW: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vymladkove-plantaze-topolu-a-vrb. ISSN: 1801-2655.

ZBONAK, A., BUSH, T., GRZESKOWIAK, V. (2007) Comparison of tree growth, wood density and anatomical properties between coppiced trees and parent crop of six Eucalyptus genotypes. Paper presented to the IUFRO conference: Improvements and culture of eucalypts, 22-25 October, Durban.

�104

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

• cca: circa

• ČR: Česká republika

• např.: například

• prim.: primární

• m.n.m.: metry nad mořem

SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU

• Obrázek 1: Mapa s označeným vybraným stromem, mapa je orientována k severu

• Obrázek 2: Odběr vzorků na stanovišti

• Obrázek 3: Odběr bazálních (kmenových) výmladků

• Obrázek 4: Poslední letorosty větevních reiterací ze čtyřletých (vlevo), pětiletých (uprostřed) a šestiletých (vpravo) větví

• Obrázek 5: Zpracovaný materiál skládán do speciálních láhví

• Obrázek 6: Fotografický snímek vzorku IT-V-B

�105

SEZNAM TABULEK V TEXTU

• Tabulka 1: Naměřené hodnoty REIT-V-V

• Tabulka 2: Korelační koeficienty REIT-V-V

• Tabulka 3: Naměřené hodnoty REIT-V-B

• Tabulka 4: Korelační koeficient REIT-V-B

• Tabulka 5: Naměřené hodnoty REIT-B-V

• Tabulka 6: Korelační koeficienty REIT-B-V

• Tabulka 7: Naměřené hodnoty REIT-B-B

• Tabulka 8: Korelační koeficienty REIT-B-B

• Tabulka 9: Naměřené hodnoty IT-V-V

• Tabulka 10: Korelační koeficienty IT-V-V

• Tabulka 11: Naměřené hodnoty IT-V-B

• Tabulka 12: Korelační koeficienty IT-V-B

• Tabulka 13: Naměřené hodnoty IT-S-V

• Tabulka 14 Korelační koeficienty IT-S-V

• Tabulka 15: Naměřené hodnoty IT-S-B

• Tabulka 16: Korelační koeficienty IT-S-B

• Tabulka 17: Naměřené hodnoty IT-B-V

• Tabulka 18: Korelační koeficienty IT-B-V

• Tabulka 19: Naměřené hodnoty IT-B-B

• Tabulka 20: Korelační koeficienty IT-B-B

• Tabulka 21: Průměrné plošné podíly dřeně ve všech skupinách vzorků

• Tabulka 22: Průměrné plošné podíly xylému ve všech skupinách vzorků

�106

• Tabulka 23: Průměrné plošné podíly floému ve všech skupinách vzorků

• Tabulka 24: Průměrné plošné podíly primární kůry ve všech skupinách vzorků

• Tabulka 25: Průměrné celkové plochy ve všech skupinách vzorků

• Tabulka 26: Naměřené délky letorostů

• Tabulka 27: Počty pupenů

• Tabulka 28: Průměrné plochy xylému na bázi všech typů větví

• Tabulka 29: Průměrné počty pupenů u všech typů větví

• Tabulka 30: Průměrná plocha xylému na jeden pupen u všech typů větví

�107

SEZNAM GRAFŮ V TEXTU

• Graf 1: Plošné podíly v procentech REIT-V-V

• Graf 2: Závislost mezi xylémem a primární kůrou REIT-V-V

• Graf 3: Plošné podíly v procentech REIT-V-B

• Graf 4: Závisost mezi xylémem a primární kůrou REIT-V-B

• Graf 5: Plošné podíly v procentech REIT-B-V

• Graf 6: Závislost mezi xylémem a primární kůrou REIT-B-V

• Graf 7: Plošné podíly v procentech REIT-B-B

• Graf 8: Závislost mezi xylémem a primární kůrou REIT-B-B

• Graf 9: Plošné podíly v procentech IT-V-V

• Graf 10: Závislost mezi floémem a primární kůrou IT-V-V

• Graf 11: Plošné podíly v procentech IT-V-B

• Graf 12: Závislost mezi xylémem a primární kůrou IT-V-B

• Graf 13: Plošné podíly v procentech IT-S-V

• Graf 14: Závislost mezi xylémem a primární kůrou IT-S-V

• Graf 15: Plošné podíly v procentech IT-S-B

• Graf 16: Závislost mezi xylémem a primární kůrou IT-S-B

• Graf 17: Plošné podíly v procentech IT-B-V

• Graf 18: Závislost mezi xylémem a primární kůrou IT-B-V

• Graf 19: Plošné podíly v procentech IT-B-B

• Graf 20: Závislost mezi xylémem a primární kůrou IT-B-B

• Graf 21: Průměrné procentuální plošné podíly dřeně ve všech skupinách vzorků

• Graf 22: Průměrné procentuální plošné podíly xylému ve všech skupinách vzorků

�108

• Graf 23: Průměrné procentuální plošné podíly floému ve všech skupinách vzorků

• Graf 24: Průměrné procentuální plošné podíly prim. kůry ve všech skupinách vzorků

• Graf 25: Průměrné celkové plochy ve všech skupinách vzorků

• Graf 26: Naměřené délky letorostů

• Graf 27: Počty pupenů

• Graf 28: Závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů REIT-V

• Graf 29: Závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů REIT-B

• Graf 30: Závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů IT-V

• Graf 31: Závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů IT-S

• Graf 32: Závislost mezi délkami a počty pupenů letorostů IT-B

�109

PŘÍLOHA Č. 1 - TABULKY NAMĚŘENÝCH ABSOLUTNÍCH HODNOT

REIT-V-V absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)

Primární kůra plocha (mm2)

1 3,21 0,50 0,67 0,60 1,44

2 3,62 0,47 0,92 0,88 1,35

3 5,15 0,65 1,48 1,27 1,75

4 4,92 0,71 1,17 1,26 1,78

5 3,57 0,57 0,72 0,70 1,58

6 4,05 0,62 1,00 0,87 1,56

7 5,24 0,62 1,49 1,45 1,68

8 4,50 0,71 1,06 0,97 1,76

9 2,66 0,38 0,47 0,56 1,25

10 4,04 0,57 1,02 0,91 1,54

11 3,60 0,50 0,74 0,81 1,55

12 2,89 0,44 0,56 0,56 1,33

13 2,20 0,34 0,45 0,40 1,01

14 2,75 0,47 0,53 0,51 1,24

15 4,34 0,75 1,01 0,87 1,71

16 4,69 0,45 1,36 1,35 1,53

17 2,48 0,32 0,49 0,57 1,10

18 2,32 0,32 0,46 0,47 1,07

19 3,29 0,48 0,61 0,62 1,58

20 2,59 0,40 0,50 0,52 1,17

21 4,12 0,72 0,90 0,83 1,67

22 2,55 0,38 0,51 0,48 1,18

23 3,58 0,43 0,78 0,81 1,56

24 2,25 0,32 0,41 0,40 1,12

25 3,60 0,44 0,87 0,88 1,41

26 4,30 0,67 1,13 0,95 1,55

27 2,65 0,44 0,53 0,47 1,21

28 2,92 0,49 0,57 0,55 1,31

29 3,02 0,28 0,80 0,81 1,13

30 3,10 0,44 0,67 0,64 1,35

MEDIÁNY 3,43 0,47 0,73 0,76 1,43

�2

REIT-V-B absolutní hodnoty

Číslo vzorku

Celková plocha (mm2)

Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 11,86 1,67 2,79 2,74 4,66

2 18,69 1,73 5,51 5,06 6,39

3 26,60 2,72 8,70 6,93 8,25

4 21,16 2,22 6,66 5,82 6,46

5 14,83 2,02 3,46 3,59 5,76

6 16,81 1,37 5,32 4,66 5,46

7 15,76 1,77 4,60 4,89 4,50

8 19,67 2,69 5,28 5,12 6,58

9 8,34 0,65 2,16 2,15 3,38

10 14,75 1,75 3,81 3,69 5,50

11 13,03 1,26 3,20 3,65 4,92

12 10,15 1,36 2,01 2,27 4,51

13 7,35 0,94 1,64 1,90 2,87

14 9,42 1,42 1,83 2,39 3,78

15 11,75 1,46 2,60 3,13 4,56

16 15,73 1,11 4,91 4,68 5,03

17 8,82 0,83 2,17 2,44 3,38

18 11,18 1,25 2,19 2,52 5,22

19 11,17 1,32 2,31 2,67 4,87

20 13,47 1,68 2,92 3,51 5,36

21 10,93 1,26 2,51 2,95 4,21

22 10,20 1,51 1,99 2,43 4,27

23 14,07 1,19 4,02 4,04 4,82

24 10,05 1,17 2,11 2,53 4,24

25 10,54 1,13 2,51 2,87 4,03

26 14,43 1,52 3,67 3,93 5,31

27 14,17 2,05 3,31 3,52 5,29

28 10,94 1,66 2,22 2,80 4,26

29 8,85 0,54 2,81 2,83 2,67

30 10,18 1,14 1,96 2,63 4,45

MEDIÁNY 11,81 1,40 2,80 3,04 4,74

�3

REIT-B-V absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 7,36 1,11 2,69 1,60 1,96

2 9,28 2,20 2,50 1,75 2,83

3 13,69 3,19 3,5 2,59 4,41

4 9,02 1,66 2,86 1,81 2,69

5 4,62 1,22 0,95 0,71 1,74

6 6,44 1,26 1,67 1,32 2,19

7 8,60 1,30 2,99 2,04 2,27

8 8,75 1,28 2,89 1,99 2,59

9 8,59 1,91 2,52 1,75 2,41

10 12,45 1,92 4,28 2,96 3,29

11 10,04 2,21 2,54 1,99 3,3

12 10,16 1,83 3,05 2,13 3,15

13 6,01 1,51 1,07 0,94 2,49

14 5,90 1,39 1,45 1,03 2,03

15 6,44 1,10 1,43 1,33 2,58

16 8,67 2,17 2,46 1,59 2,45

17 7,55 1,87 1,48 1,29 2,91

18 8,75 1,71 2,58 1,81 2,65

19 14,38 3,00 4,22 3,32 3,84

20 10,77 1,25 4,25 2,76 2,51

21 7,18 1,41 2,02 1,35 2,4

22 6,47 1,42 1,74 1,22 2,09

23 5,69 1,30 1,23 0,96 2,2

24 6,10 1,53 1,53 1,01 2,03

25 5,79 1,17 1,52 1,12 1,98

26 6,04 1,30 1,25 1,3 2,19

27 4,43 0,92 1,2 0,88 1,43

28 6,30 1,26 1,62 1,29 2,13

29 5,69 0,91 1,48 1,26 2,04

30 4,78 1,14 1,14 0,87 1,63

MEDIÁNY 7,27 1,4 1,88 1,34 2,405

�4

REIT-B-B absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 60,72 6,65 26,16 15,13 12,78

2 37,44 6,57 13,3 8,39 9,18

3 62,62 4,21 29,09 17,71 11,61

4 40,66 4,18 18,38 10,49 7,61

5 30,84 1,14 16,59 9,54 3,57

6 57,73 1,40 28,95 18,03 9,35

7 60,92 2,49 33,37 18 7,06

8 29,11 1,72 11,92 8,31 7,16

9 70,84 6,11 35,65 18,79 10,29

10 24,55 2,29 8,61 6,56 7,09

11 21,18 2,48 7,88 5,91 4,91

12 51,67 3,93 23,53 13,19 11,02

13 53,02 3,50 25,91 14,88 8,73

14 28,47 3,47 10,57 7,63 6,8

15 34,63 4,27 13,85 9,5 7,01

16 29,65 2,04 12,03 8,32 7,26

17 76,38 4,46 40,69 19,77 11,46

18 37,54 7,07 14,39 9,07 7,01

19 19,61 2,68 5,94 5,5 5,49

20 40,68 3,36 18,18 11,76 7,38

21 32,99 4,85 12,46 8,62 7,06

22 53,54 3,14 26,19 15,28 8,93

23 32,72 5,53 8,75 8,45 9,99

24 24,21 3,90 6,75 5,96 7,6

25 45,57 4,51 19,71 12,01 9,34

26 45,75 5,88 17,27 11,43 11,17

27 61,80 3,70 33,20 17,14 7,76

28 55,00 2,91 25,3 16,34 10,45

29 42,31 3,87 18,22 11,72 8,5

30 70,81 1,72 39,31 18,85 10,93

MEDIÁNY 41,50 3,79 18,2 11,575 8,13

�5

IT-V-V absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 2,68 0,26 0,67 0,74 1,01

2 2,08 0,20 0,48 0,56 0,84

3 2,28 0,22 0,54 0,59 0,93

4 3,01 0,31 0,69 0,79 1,22

5 3,54 0,41 0,83 0,95 1,35

6 2,82 0,26 0,71 0,78 1,07

7 2,15 0,26 0,38 0,48 1,03

8 2,52 0,23 0,6 0,65 1,04

9 1,57 0,18 0,23 0,31 0,85

10 1,89 0,18 0,41 0,43 0,87

11 1,49 0,14 0,28 0,31 0,76

12 2,06 0,22 0,4 0,47 0,97

13 1,95 0,19 0,41 0,53 0,82

14 1,80 0,18 0,37 0,42 0,83

15 2,27 0,23 0,47 0,54 1,03

16 1,82 0,19 0,33 0,41 0,89

17 2,40 0,23 0,53 0,59 1,05

18 2,74 0,24 0,69 0,71 1,1

19 2,93 0,23 0,79 0,83 1,08

20 2,38 0,22 0,6 0,67 0,89

21 2,44 0,26 0,55 0,61 1,02

22 2,15 0,23 0,42 0,5 1

23 2,68 0,26 0,69 0,7 1,03

24 2,04 0,20 0,47 0,54 0,83

25 2,36 0,24 0,5 0,6 1,02

26 1,87 0,15 0,47 0,53 0,72

27 1,79 0,15 0,42 0,52 0,7

28 2,46 0,21 0,62 0,72 0,91

29 1,73 0,18 0,34 0,46 0,75

30 2,16 0,21 0,46 0,57 0,92

MEDIÁNY 2,22 0,22 0,475 0,565 0,95

�6

IT-V-B absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 5,06 0,44 1,14 1,56 1,92

2 5,42 0,50 1,27 1,52 2,13

3 4,93 0,42 1,41 1,47 1,63

4 6,75 0,55 1,73 1,94 2,53

5 6,36 0,64 1,69 1,78 2,25

6 7,32 0,58 2,07 2,17 2,5

7 5,61 0,42 1,62 1,76 1,81

8 5,79 0,49 1,48 1,77 2,05

9 5,30 0,52 1,19 1,42 2,17

10 4,94 0,46 1,17 1,4 1,91

11 3,65 0,35 0,78 1,01 1,51

12 4,38 0,45 1,06 1,3 1,57

13 5,63 0,46 1,46 1,78 1,93

14 5,19 0,49 1,21 1,59 1,9

15 5,94 0,57 1,4 1,77 2,2

16 4,36 0,44 0,78 1,08 2,06

17 5,44 0,48 1,28 1,53 2,15

18 5,14 0,40 1,51 1,58 1,65

19 6,19 0,46 1,72 1,93 2,08

20 5,50 0,44 1,49 1,79 1,78

21 4,71 0,41 1,08 1,44 1,78

22 5,89 0,59 1,27 1,69 2,34

23 5,91 0,49 1,6 1,73 2,09

24 6,17 0,51 1,59 1,85 2,22

25 7,03 0,70 1,71 2,09 2,53

26 4,99 0,40 1,17 1,56 1,86

27 4,21 0,38 0,96 1,22 1,65

28 6,20 0,45 1,52 1,92 2,31

29 5,20 0,46 1,27 1,58 1,89

30 4,33 0,42 0,94 1,29 1,68

MEDIÁNY 5,43 0,46 1,34 1,585 1,99

�7

IT-S-V absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 4,43 0,57 1,07 1,08 1,71

2 3,91 0,33 1,1 1,19 1,29

3 3,20 0,37 0,73 0,84 1,26

4 3,39 0,40 0,70 0,83 1,46

5 2,76 0,31 0,54 0,69 1,22

6 3,30 0,35 0,83 0,94 1,18

7 4,64 0,39 1,39 1,42 1,44

8 4,31 0,35 1,25 1,41 1,3

9 3,03 0,30 0,85 0,9 0,98

10 2,92 0,27 0,73 0,84 1,08

11 1,95 0,29 0,29 0,43 0,94

12 2,20 0,21 0,51 0,62 0,86

13 2,15 0,25 0,45 0,56 0,89

14 2,39 0,23 0,53 0,65 0,98

15 3,81 0,32 0,96 1,09 1,44

16 4,36 0,41 1,25 1,23 1,47

17 3,83 0,35 1,11 1,14 1,23

18 2,88 0,30 0,67 0,83 1,08

19 2,42 0,18 0,65 0,66 0,93

20 4,26 0,31 1,22 1,44 1,29

21 2,69 0,26 0,68 0,77 0,98

22 2,33 0,22 0,5 0,57 1,04

23 3,00 0,30 0,74 0,82 1,14

24 3,23 0,28 0,87 1 1,08

25 2,64 0,21 0,66 0,8 0,97

26 1,84 0,22 0,39 0,52 0,71

27 2,05 0,23 0,45 0,56 0,81

28 2,67 0,25 0,66 0,73 1,03

29 2,24 0,23 0,46 0,51 1,04

30 2,29 0,23 0,55 0,64 0,87

MEDIÁNY 2,9 0,295 0,69 0,825 1,08

�8

IT-S-B absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 13,04 1,18 3,44 3,96 4,46

2 11,58 0,67 3,73 4,23 2,95

3 10,37 0,96 2,33 2,94 4,14

4 14,64 0,72 4,93 5 3,99

5 7,13 0,62 1,73 2,12 2,66

6 7,53 0,63 2,12 2,75 2,03

7 11,51 0,73 3,33 4,11 3,34

8 9,17 0,73 2,5 2,92 3,02

9 12,60 0,85 3,85 4,17 3,73

10 7,90 0,60 2,12 2,68 2,50

11 5,12 0,54 1,1 1,52 1,96

12 6,08 0,52 1,33 1,84 2,39

13 5,80 0,59 1,31 1,80 2,10

14 6,18 0,57 1,48 1,92 2,21

15 9,48 0,67 2,27 3,09 3,45

16 13,00 0,78 3,88 4,42 3,92

17 10,39 0,69 3,28 3,69 2,73

18 8,17 0,64 1,96 2,51 3,06

19 6,52 0,63 1,6 2,04 2,25

20 10,40 0,80 3,23 3,74 2,63

21 10,35 0,70 3,21 3,83 2,61

22 5,91 0,51 1,46 1,83 2,11

23 9,61 0,65 2,71 3,44 2,81

24 8,27 0,65 2,32 3,11 2,19

25 7,13 0,44 1,64 2,31 2,74

26 5,10 0,47 1,31 1,67 1,65

27 5,35 0,50 1,33 1,6 1,92

28 7,28 0,55 1,7 2,42 2,61

29 6,39 0,57 1,48 1,83 2,51

30 7,57 0,60 1,90 2,54 2,53

MEDIÁNY 8,04 0,635 2,12 2,715 2,62

�9

IT-B-V absolutní hodnoty


Dřeň plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 2,56 0,27 0,56 0,64 1,09

2 2,06 0,22 0,36 0,45 1,03

3 3,64 0,22 1,27 1,23 0,92

4 3,43 0,39 0,9 0,88 1,26

5 3,16 0,35 0,8 0,82 1,19

6 2,82 0,24 0,76 0,88 0,94

7 2,53 0,23 0,63 0,75 0,92

8 3,39 0,35 0,85 0,99 1,2

9 3,03 0,26 0,84 0,91 1,02

10 2,62 0,25 0,69 0,84 0,84

11 2,38 0,27 0,45 0,51 1,15

12 2,58 0,23 0,67 0,75 0,93

13 1,56 0,17 0,26 0,41 0,72

14 1,86 0,22 0,31 0,42 0,91

15 1,80 0,21 0,31 0,45 0,83

16 1,91 0,17 0,44 0,52 0,78

17 2,73 0,23 0,68 0,79 1,03

18 1,97 0,20 0,38 0,48 0,91

19 3,31 0,25 1,02 1,02 1,02

20 3,41 0,25 0,98 1,1 1,08

21 3,90 0,30 1,18 1,35 1,07

22 2,10 0,24 0,46 0,55 0,85

23 2,95 0,23 0,81 0,92 0,99

24 2,31 0,24 0,51 0,55 1,01

25 1,93 0,23 0,44 0,52 0,74

26 1,91 0,18 0,42 0,50 0,81

27 2,12 0,18 0,55 0,61 0,78

28 1,88 0,18 0,41 0,43 0,86

29 1,73 0,17 0,3 0,44 0,82

30 2,52 0,20 0,58 0,72 1,02

MEDIÁNY 2,525 0,23 0,57 0,68 0,935

�10

IT-B-B absolutní hodnoty


Dřen plocha (mm2)

Xylém plocha (mm2)

Floém plocha (mm2)


1 7,58 0,53 1,79 2,31 2,95

2 6,40 0,49 1,55 1,99 2,37

3 6,87 0,48 1,73 1,97 2,69

4 9,88 0,66 3,14 3,45 2,63

5 6,11 0,52 1,72 2,06 1,81

6 7,18 0,61 1,87 2,47 2,23

7 7,02 0,53 1,98 2,43 2,08

8 9,45 0,66 2,73 3,09 2,97

9 6,76 0,54 1,63 2,29 2,3

10 6,34 0,48 1,75 2,14 1,97

11 5,90 0,54 1,41 1,65 2,30

12 7,38 0,52 1,87 2,44 2,55

13 5,17 0,43 1,11 1,47 2,16

14 6,41 0,47 1,49 2,02 2,43

15 5,56 0,52 1,07 1,34 2,63

16 4,46 0,32 1,17 1,51 1,46

17 6,21 0,44 1,71 2,09 1,97

18 4,46 0,36 0,94 1,26 1,9

19 6,79 0,62 1,79 2,1 2,28

20 6,03 0,44 1,8 2,1 1,69

21 9,35 0,58 2,51 2,91 3,35

22 6,80 0,53 1,59 2,21 2,47

23 6,56 0,51 1,7 2,33 2,02

24 6,35 0,53 1,24 1,64 2,94

25 8,35 0,56 2,5 2,79 2,5

26 6,19 0,30 1,82 2,28 1,79

27 5,94 0,55 1,43 1,69 2,27

28 5,26 0,45 1,25 1,48 2,08

29 6,30 0,50 1,63 2,05 2,12

30 7,37 0,44 2,1 2,55 2,28

MEDIÁNY 6,41 0,52 1,715 2,1 2,28

�11

Date post:	01-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta · Lesnická a d eva ská fakulta...

Documents