Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., 294/2008 Sb.,305/2008Sb., 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., a s přihlédnutím k nařízení vlády 567/2006 Sb., vyhláškám 357/2007 Sb. a č. 451/2008 Sb., … Mgr. Ilona Kostadinovová [email protected]http://akilda.webnode.cz/ Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni 14. 10. 2009
Transcript
Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb.,
ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb.,
294/2008 Sb.,305/2008Sb., 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., a s přihlédnutím k nařízení vlády 567/2006 Sb., vyhláškám 357/2007 Sb. a č. 451/2008 Sb., …
Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni14. 10. 2009
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích, charakteristika a její předpoklady
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu obecná Odpovědnost zaměstnavatele za škodu zvláštní- Odpovědnost za škodu na odložených věcech- Odpovědnost za škodu při odvracení škody- Odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z
povolání, bezpečnost a ochrana zdraví při práci/BOZP
Doporučená literatura - učebnice: Bělina, M. a kol. : Pracovní právo, C. H.
BECK, Praha 2007, ISBN 80-7179-672-5 Galvas, M. a kol. : Pracovní právo,
Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, Brno 2004, ISBN 80-210-3558-7 (Masarykova univerzita Brno), ISBN 80-7239-173-9 (Doplněk Brno)
ZACHARIÁŠ, J. a kol.: Praktikum pracovního práva. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2007, ISBN 978-80-7380-045-1
Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009, ISBN 978-80-7380-109-0
Doporučená literatura - monografie: Dandová, E. : Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, ASPI, a. s., Praha 2004, ISBN 80-7357-029-7
Mikyska, M. : Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, podle právního stavu k 15. 02. 2005, ASPI, Olomouc 2005, ISBN 80-7263-273-6
Šubrt, B. a kol. : Bezpečnost a ochrana zdraví při práci podle právního stavu k 30. 04. 2007, ANAG, Olomouc 2007, ISBN 978-80-7263-400-2
Janáková, A. : Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ANAG, Olomouc 2004, ISBN: 80-7263-223-X
Dandová, E. : Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích, ASPI, a. s., Praha 2008, ISBN
Doporučená literatura – komentáře k právním předpisům:
Bezpečnost práce v praxi, Soubor právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ASPI, a. s., Wolters Kluwer, Praha 2009, ISBN 978-80-7357-439-0
Bělina, M., Součková, M. a kol. : Zákoník práce komentář, C. H. Beck, Praha 2008, ISBN 978-80-7179-607-7
Jakubka a kol. : Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2009, ANAG, Olomouc 2009, ISBN 978-80-7263-496-5
Klíma, K. a kol. : Komentář k ústavě a listině, 2. rozšířené vydání, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009, ISBN 978- 80-7380-140-3
Kubíčková, D. – Kottnauer, A. : Zákon o inspekci práce komentář, ASPI, Praha 2006, ISBN
Odborné články a internetové zdroje: Pracovnělékařská péče podle nového
zákoníku práce, Kostadinovová, I., Karlovarská právní revue, 4/2007, str. 48-56, ISSN 1901-2193, http://akilda.webnode.cz/odborne-clanky-k-pracovnepravni-tematice/pracovnelekarska-pece/
Prameny práva Listina základních práv a svobod, z. č.
2/1993 Sb., v platném znění, hospodářská, sociální a kulturní práva
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Prameny práva pokračování: Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, účinnost od 01. 01.2013, novela č. 282/2009 Sb. opětovně odložila účinnost zákona, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR)
Prováděcí předpisy základní: Nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví
podmínky ochrany zdraví při práci Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou
se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (bude nahrazeno z. č. 266/2006 Sb., s účinností od 01. 01. 2013)
Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
N. v. č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu
N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
N. v. č. 590/2006 Sb., příloha – Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci: 1. Vyšetření nebo ošetření 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření
nebo očkování související s výkonem práce 3. Přerušení dopravního provozu nebo
zpoždění hromadných dopravních prostředků 4. Znemožnění cesty do zaměstnání 5. Svatba 6. Narození dítěte 7. Úmrtí 8. Doprovod 9. Pohřeb spoluzaměstnance 10. Přestěhování 11. Vyhledání nového zaměstnání
Sankce za porušení povinností v pracovněprávních vztazích Odpovědnost za škodu Krácení dovolené za neomluvenou absenci o
1 – 3 dny, neomluvená zameškání směn se mohou sčítat, § 223 odst. 2 ZP
Pokuty ze strany kontrolních orgánů: Úřady práce, zákon o zaměstnanosti, z. č.
435/2004 Sb., § 139 – 140 přestupky a správní delikty
Oblastní inspektoráty práce, z. č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce, přestupky a správní delikty
Náhrada škody, § 248 a násl. Zaměstnavatel odpovídá objektivně bez ohledu na
zavinění. Zaměstnanec odpovídá pouze za zavinění, tedy
porušil-li povinnosti vyplývající z pracovního poměru:a) Úmysl – přímý (chtěl) a nepřímý (věděl a byl s tím
srozuměn)b) Nedbalost – vědomá (věděl, že může, spoléhal však,
že nezpůsobí) a nevědomá (nevěděl, avšak vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl)
(§ 4 trestního zákona, z. č. 140/1961 Sb., v platném znění, nově s účinností od 1. 1. 2010 § 15 a 16 z. č. 40/2009 Sb.)
škodu, není-li uvedeno v předešlý stav, limit 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku, byla-li škoda způsobena z nedbalosti
2. Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody, § 251 ZP – limit trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, zaměstnavatel přihlédne k okolnostem, které bránili splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele
3. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, § 252 ZP, zaměstnanec může odstoupit, pokud zaměstnavatel do 15 dnů neodstraní závady, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu)
4. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, § 255 ZP - vždy převyšuje-li cena 50 000,- Kč
- Zaměstnanec musí nahlásit škodu zaměstnavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozví, jinak právo na náhradu škody zanikne
4. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 275 + 365 a násl. ZP
Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu,§ 265 ZP Škoda vznikla zaměstnanci porušením právních
povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273, 274 ZP)
Též za škodu, kterou způsobili zaměstnanci jednající jeho jménem
Neodpovídá za škodu na dopravním prostředku, který zaměstnanec použil bez jeho souhlasu
Neodpovídá za škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních, předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které zaměstnanec použil bez souhlasu zaměstnavatele.
Rozsah náhrady škody, § 268 odst. 1 ZP, zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu, jde-li o škodu způsobenou úmyslně, též i jinou škodu.
Plnění pracovních úkolů, § 273 ZP Výkon pracovních povinností. Činnost na příkaz zaměstnavatele. Činnost, která je předmětem pracovní cesty. Činnost na podnět odborové organizace, rady
zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, z vlastní iniciativy,
Nepotřebuje-li zaměstnanec zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů, § 274 ZP Úkony potřebné k výkonu práce a úkony během
práce a nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení.
Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.
Vyšetření ve zdravotnickém zařízení na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s noční prací v objektu zaměstnavatele.
Ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět v objektu zaměstnavatele.
Školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvýšení jejich odborné připravenosti.
Společná ustanovení o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, § 269 ZP Zaměstnavatel je povinen nahradit
zaměstnanci škodu v penězích, pokud neodčiní škodu uvedením v předešlý stav
Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, odpovědnost zaměstnavatele se poměrně omezí
Regresní nárok zaměstnavatele, § 271 ZP Zaměstnavatel, který nahradil
poškozenému zaměstnanci škodu, má právo na náhradu škody vůči tomu, kdo poškozenému zaměstnanci tuto škodu způsobil a za tuto škodu odpovídá podle občanského zákoníku, zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění
Dohodnutá náhrada, § 190 ZP
Dohoda či individuální písemné určení Vnitřní předpis zaměstnavatele
- může určit podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance
Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce, část sedmá ZP § 152 ZP – cestovní náhradya) Pracovní cesta - § 42 ZP, tuzemská, zahr. b) Cesta mimo pravidelné pracovištěc) Cesta v souvislosti s mimořádným výkonem
práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště
d) Přeložení - § 43 ZPe) Přijetí do zaměstnání v pracovním poměruf) Výkon práce v zahraničí
Druhy cestovních náhrad,§156 ZP Jízdní výdaje Výdaje za ubytování Stravné Nutné vedlejší výdaje Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 417/2008
Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2009
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 451/2008 Sb., kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví průměrná cena pohonných hmot
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci při odvracení škody hrozící zaměstnavateli, § 266 ZP Věcná škoda Účelně vynaložené náklady- které utrpěl zaměstnanec při odvracení
škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví
- škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance, i pokud za ni odpovídá zaměstnavatel
- zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech, § 267 ZP Na věcech, které se obvykle nosí do práce a které
zaměstnanec odložil na místě k tomu určeném nebo obvyklém
Při plnění pracovních úkolů (§ 273 ZP) nebo v přímé souvislosti s tímto plněním (§ 274 ZP)
Prekluzivní lhůta! Právo zaměstnance na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Rozsah náhrady škody, § 268 odst. 2 ZP-za věci, které zaměstnanci do práce obvykle nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10.000,- Kč
Způsobil-li škodu jiný zaměstnanec zaměstnavatele nebo převzal-li zaměstnavatel věci do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel škodu v plné výši.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 a násl. ZP Zákoník práce upravuje do doby, než bude účinný nový zákon o
úrazovém pojištění zaměstnanců, § 365 ZP Pracovní úraz, § 380 ZP Nemoci z povolání, nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se
stanoví seznam nemocí z povolání Druhy náhrad, § 369 ZP § 105 – povinnosti zaměstnavatele při úrazech a nemocech z
povolání – evidovat v knize úrazů všechny pracovní úrazy, záznamy o úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny a k úmrtí zaměstnance
§ 106 odst. 4 písm. h – zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin
N. v. č. 494/2001 Sb. – vzor záznamu o úrazu
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, část pátá zákoníku práce, §§ 101 - 108Základní povinností zaměstnavatele je dbát na dodržování
předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při
práci všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti, § 101 odst. 5 ZP.
Hradí náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, § 101 odst. 6 ZP, tyto náklady nesmějí být přenášeny na zaměstnance,
Uděluje příslušné pokyny vedoucím zaměstnancům na všech stupních řízení. V rozsahu jejich funkcí odpovídají vedoucí zaměstnanci za plnění úkolů zaměstnavatele, § 101 odst. 2 ZP.
Cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující život zaměstnanců a jejich zdraví při práci, § 101 odst. 1 ZP.
Bezpečnost a ochrana zdraví §§ 101 – 108 ZP Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tzv. zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zákon upravuje požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, výrobní pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky.
Dále jsou v něm upravena pravidla pro předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců, zákaz výkonu některých prací, odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost osob hodnotících rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců a postavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.
N. v. č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu
Kniha úrazů – zaměstnavatel je povinen ji vést tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu a postupuje přitom podle vzoru záznamu o úrazu, který je uveden v příloze k nařízení.
Druhy náhrad
Ztráta na výdělku Bolest a ztížení společenského uplatnění Účelně vynaložené náklady spojené s
léčením Věcná škoda
Způsob a výši náhrady je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a zaměstnancem.
Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zcela, § 367 odst. 1 ZP: Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla tím, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo
ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány
V důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit.
》 Tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zčásti, § 367 odst. 2ZP: Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla:
V důsledku skutečností dle § 367 odst. 1, které byly jednou z příčin škody.
Proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
jednal lehkomyslně,
přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.
》 za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou
se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (bude nahrazeno z. č. 266/2006 Sb., s účinností od 01. 01. 2013)
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání podle nového zákona o úrazovém pojištění, z. č. 266/2006 Sb. (účinnost od 1. 1. 2013, novela 282/2009 Sb. opět odložila jeho účinnost)
Plátcem pojistného je zaměstnavatel. Procentní sazba z úhrnu vyměřovacích
základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení v rozhodném období, kterým bude kalendářní měsíc.
Sazby pojistného v příloze č. 2 zákona o úrazovém pojištění od 0, 28% k 5, 04% - převažující ekonomické činnosti OKEČ
Příloha č. 1 – seznam nemocí z povolání
Úrazové pojištění zaměstnanců Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců
byl publikován pod č. 266/2006 Sb. a účinnosti by měl plně nabýt dnem 1. ledna 2013, část devátá čl. IX bodu 4 a část třicátá čl. XXX nabývají účinnosti již 1. Července 2006.
V tomto zákoně je definován pojem pracovní úraz a nemoc z povolání, ztížení společenského uplatnění a poškození zdraví.
Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců vymezuje v § 17 peněžité dávky z úrazového pojištění jako například bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění atd. a případné věcné dávky ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.
§ 328 ZP Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí
nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho
průměrného výdělku přecházejí mzdové nároky na jeho:
Manžela Děti Rodiče》 jestliže s ním v době smrti žili ve
společné domácnosti
§ 342 ZP
Smrtí zaměstnavatele pracovněprávní vztah zaniká.
Výj. pokračování v živnosti. Úřad práce příslušný podle místa činnosti
zaměstnavatele vystaví zaměstnanci, jehož pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti zanikly, na jeho žádost potvrzení o zaměstnání, a to na základě dokladů předložených tímto zaměstnancem.
