Mgr. Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha

Praha 4. 12. 2013

Drogy a společnost, přednáška 10: Drogové kultury a subkultury

Východiska Drogy jsou vždy užívány v nějakém sociálním

kontextu (ovšem ne vždy v přítomnosti jiných osob).

Na užívání nelegálních, ale i legálních drog je výhodné pohlížet prizmatem subkultury.

Hlavní poselství přednášky Užívání drog je společným projevem řady

rozličných skupin, nejen subkultur. Sociologie a veřejná politika zkoumá nejen

jejich rozmanitost, ale i vliv subkultur na vzorce užívání drog a praktické veřejně politické otázky, např. možnosti a překážky minimalizace škod v těchto skupinách.

Osnova přednášky Pojem kultury a subkultury Drogové subkultury Co studuje sociologie na drog. subkulturách? Minimalizace škod v subkultuře Jak může ze studia drogových subkultur těžit

drogová politika? Sociologický pohled na filmy o subkulturách

party people, pivařů, hooligans, hippies

Pojem kultury (1) Kultura v širším smyslu zahrnuje veškeré lidské

výtvory nebo životní podmínky lidí (na rozdíl od všeho, co nalézáme v přírodě). Spektrum kulturních forem sahá od stavby budov přes užití nástrojů, odívání, etiketu a sociální instituce až po oblasti vědy a umění.

Pojem kultury (2) Kultura v užším smyslu je omezena na

duchovní a umělecké aspekty. Často nese konotaci něčeho „vyššího“ a neúčelového. Zahrnuje především literaturu, krásná umění a filosofii.

Zdroj: Vogt (2005)

Pojem subkultury Subkultura je odvozena od širší referenční kultury, ale

odlišuje se od ní. Pojem volně označuje sdílené systémy norem, hodnot

nebo zájmů, které nějakou skupinu odlišují od širších společností a od širších kulturních systémů.

Obvyklé případy: subkultury mládeže; etnické; regionální; profesní; nebo vzniklé okolo lidí sdílejících speciální zájmy, jako je pozorování ptactva, filatelie nebo kriminální či delikventní vzorec chování.

Zdroj: Short (2001)

Prolínání subkultury a širší kultury Komentovaný příklad: Němý videoreport

z akce Babion 2011 http://www.youtube.com/watch?feature=play

er_embedded&v=eoeflNB2EbI Zdroj: http://www.psytrance.cz

Pojem subkultury Každá subkultura je v něčem odlišná od

referenční kultury – některé více, jiné méně Deviantní subkultury se formují okolo vzorců

chování, které jsou v rozporu s dominantními kulturními normami a hodnotami.

Zdroj: Faupel (2001)

Pojem subkultury Obecné charakteristiky subkultur: 1. Mechanismy udržování hranic 2. Svébytné normy 3. Specializované znalosti 4. Svébytná sociální organizace

Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004

Drogové subkultury „Skupiny, které jsou součástí kulturního

mainstreamu a často s ním sdílejí mnohé hodnoty a cíle, nicméně udržují si zvláštní životní styl, utvářený okolo užívání nelegálních drog“

Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004

Deviantní drogové subkultury Historicky vznikaly v prostředí ilegality nebo

silného společenského odsudku drog Utilitární pohled – deviantní drogové subkultury

usnadňují dosahování společných cílů: opatřování drog opatřování prostředků na nákup drog prevence odhalení prevence zdravotních škod sdílení specializovaných znalostí a dovedností Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004

Identita v postmoderní době S klesající předurčeností životních drah na základě

rodiny, rasy, pohlaví, statusu nebo místa narození se stupňuje snaha mladých lidí o nalezení osobní identity

Jednou ze strategií konstrukce identity v konzumní společnosti je spotřeba – „shopping for a self“

„Rozhodnutí mladého člověka o koupi konkrétních druhů zboží a služeb je dnes motivováno méně představou o jejich funkční užitečnosti a více představou o tom, co vypovídají o povaze kupujícího“

Zdroj: Duff 2003

Postmoderní drogové subkultury Volný čas je pro mladé lidi klíčovou

příležitostí k autonomnímu vyjádření jejich identity a preferencí.

Užívání legálních a nelegálních drog je významnou složkou tohoto procesu

Normalizační teze: „Většina rekreačního užívání drog se [dnes] odehrává v rámci spotřebního, nikoli deviantního životního stylu“

Zdroj: Duff 2003, Parker et al. 1998

Postmoderní drogové subkultury původní sociologická premisa, že hodnoty,

normy a přesvědčení drogových subkultur musí být v rozporu s dominantní kulturou, tak platí pouze v omezené míře

např. u tanečních subkultur může být užitečnější Bourdieuova teorie kulturního kapitálu – tyto subkultury propůjčují svým členům identitu a hodnotu prostřednictvím distinktivního životního stylu

Zdroj: Perrone 2007

Postmoderní drogové subkultury Postsubkultura je chápána jako fragmentární,

nesoudržná a neukotvená (post-)subkultura jako praktika každodenního

života konstruuje své členy jako podnikavé individuality, které se nezajímají tolik o sociální rozpory (…) jako spíše o seberozvoj, sebeřízení a seberealizaci.

Zdroj: Muggleton (2000), dle Ren (2005) Česky též: Kolářová (2011)

Drogové subkultury a sociologie na drogových subkulturách studujeme

sociologicky relevantní jevy jako normy, hodnoty, role, status, identita, ideologie, spotřeba, habitus…

kulturní projevy jako hudba, vkus, móda, rituály, argot tvoří pozadí, nikoli hlavní zaměření tohoto studia

využíváme teorie deviantní subkultury i teorie postmoderní

Minimalizace škod v subkultuře Příklad 1: Rekreační uživatelé extáze v Austrálii Hodnoty: zábava, zdraví, solidarita,

přátelství… Normy: pre-party, užívání ve skupině,

společný čas užití, udržování skupiny pohromadě, afterparty

Role ve skupině: nákupčí, řidič, zásobovač vodou…

Minimalizace škod v subkultuře → praktiky minimalizace škod: prevence

špatného setu, nákup z ověřeného zdroje, sladění prožitku intoxikace, kontrola spotřebovaného množství drogy, kontrola vypitého množství vody, péče, doprava domů bez nehody…

ideál versus skutečnost

Zdroj: Panagopoulos a Ricciardelli 2005

Minimalizace škod v subkultuře Příklad 2: injekční uživatelé heroinu a kokainu

v Rotterdamu Hodnoty solidarity a přátelství v prostředí

materiálního nedostatku vedou k normě sdílení drogy mezi nejbližšími přáteli.

To minimalizuje riziko abstinenčního syndromu Některé praktiky sdílení však představují riziko

přenosu HIV, žloutenky atd.

Zdroj: Grund 1993

Jak může ze studia drogových subkultur těžit drogová politika? osvěta peer pracovníků se má zaměřovat

nejen na jednotlivce, ale i na skupinovou dynamiku (Panagopoulos a Ricciardelli 2005)

z pozorování hodnot, norem a praktik „prospívajících“ uživatelských skupin se mohou poučit oficiální preventivní aktivity

Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Hooligans

Hodnoty Normy chování, rituály

Role Minimalizace škod

Věrnost Stát si za názorem, týmem Úcta k autoritě, k hierarchii Skupinová solidarita, bratři ve zbrani Hrdost a čest Odvaha nenávist k oponentovi Nacionalismus, lokální patriotismus Fair play

Pití alkoholu Rvát se se členy out-group Zpívání hymny Pití rund Hospoda – fotbal – rvačka Oblékání: bílé boty, modré džíny, Fred Perry bunda Stále stejná hospoda Uzavřenost skupiny Do ležícího se nekope

Vůdce firmy Pravá ruka Bojovníci Kamarádi, bratři Otec, manžel Učitel Zaměstnanci Úředník Syn Bratr

Velikost skupiny – vítězství Stále stejná hospoda – riziko napadení Vzájemná pomoc v boji Hierarchie – domluva s nepřítelem, pravidla boje

Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Slavnosti sněženek

Hodnoty Normy chování, rituály

Role Minimalizace škod

Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Human Traffic

Hodnoty Normy chování, rituály

Role Minimalizace škod

Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Easy Rider

Hodnoty Normy chování, rituály

Role Minimalizace škod

Přeji Vám pěkné adventní dny.

Mgr. Jan Morávek, Ph.D.

Institut sociologických studií FSV UK jan.moravek [at] gmail.com http://www.jan-moravek.cz

Web kurzu: http://nekola.verejna-

politika.cz/vyuka/drogy-a-spolecnost/

Použitá literatura Duff, C. 2003. Drugs and Youth Cultures: Is Australia Experiencing the ‘Normalization’ of Adolescent Drug Use? Journal

of Youth Studies 6 (4): 433–446. Faupel, C. E. 2001. Subcultural Aspects of Drug Use. Prezentace. Dostupné online na

http://www.auburn.edu/~faupece/CR501/cr501ppt.htm Faupel, C. E., Horowitz, A. M. a Weaver, G. 2004. The Sociology of American Drug Use. New York: McGraw-Hill. Grund, J. P. 1993. Drug Use as a Social Ritual: Functionality, Symbolism and Determinants of Self- Regulation. Rotterdam: Instituut

voor Verslavingsonderzoek. Dostupné online na http://www.drugtext.org/library/books/grund01/grundcon.html Kolářová, M. (ed.) 2011. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství. Morávek, J. 2007. Kontrolované užívání drog: co nám přináší výzkum uživatelů, kteří s drogami umějí zacházet. Adiktologie

7 (4): 445–455. Muggleton, D. 2000. Inside Subculture: The Postmodern Meaning of Style. Oxford: Berg. Panagopoulos, I. a Ricciardelli, L. A. 2005. Harm reduction and decision making among recreational ecstasy users.

International journal of drug policy 16: 54–64. Parker, H., Aldridge, J. a Measham, F. 1998. Illegal Leisure: The Normalization of Adolescent Drug Use. London: Routledge. Perrone, D. 2007. Clubbing, culture, consumption, capital and control: Drug use among the New York City club kids. Disertační práce.

Rutgers: State University of New Jersey Ren, H. 2005. Subculture as a Neo-Liberal Conduct of Life in Leisure and Consumption. Rhizomes (10). Dostupné online

na http://www.rhizomes.net/issue10/index.html. Short, J. F. Jr. 2001. „Criminal and Delinquent Subcultures“. Pp. 509–515 in Encyclopedia of Sociology, Vol. 1. New York:

Macmillan Reference. Vogt, L. 2005. „Culture and Civilization“. Pp. 181–182 in Encyclopedia of Social Theory, ed. George Ritzer. Thousand Oaks,

CA: Sage Reference.