Mikroskop:
česky též drobnohled optický přístroj pro zobrazení malého
sledovaného objektu ve větším zvětšení obvykle je myšlen optický mikroskop,
který pro zobrazení využívá světelných paprsků, existují však i jiné mikroskopy, např. elektronový mikroskop
podle některých zdrojů první drobnohled sestavil v roce 1590 v Holandsku Zacharias Jansen – na základě jeho konstrukce se dále mikroskopy zabýval Galileo Galilei
další mikroskop byl sestaven v roce 1 676 holandským obchodníkem a vědcem Antonem Leeuwenhoekem – jeho práce byly vrcholem mikroskopického pozorování 17. st.
další přelom byl díky britskému geologovi Robertu Hookovi – větší rozvoj mikroskopie, popsal konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením
základem čočky tvořící objektiv a okulár (objektiv a okulár většinou výměnné)
jednoduchý mikroskop ze dvou soustav čoček majících stejnou optickou osu
předmět umísťujeme před předmětové ohnisko -> vzniká obraz skutečný, zvětšený, převrácený – pozorování obdobné jako u lupy
ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech centimetrů
obrazové a předmětové ohnisko od sebe vzdáleno o hodnotu optického intervalu – hodnoty kolem 15-20 cm
pro úhlové zvětšení mikroskopu platí vztah
-> γ a γ0 označuje zvětšení objektivu a okuláru-> f - obrazová ohnisková vzdálenost objektivu -> f0 - předmětová ohnisková vzdálenost okuláru-> Δ - optický interval mikroskopu -> d - konvenční zraková vzdálenost.
běžně se dosahuje zvětšení 50× až 1000×
Optický mikroskop Elektronový mikroskop Konfokální mikroskop Polarizační mikroskop Fluorescenční mikroskop
Optický mikroskop jedná se o mikroskop, v němž je obraz
zvětšován dvěma sadami spojných čoček: objektivem a okulárem
v biologii se pro účely optické mikroskopie užívají objektivy různé síly, tj. různé zvětšovací schopnosti
okulár jen zvětšuje obraz vržený objektivem
obdoba optického mikroskopu fotony nahrazeny elektrony a optické
čočky elektromagnetickými čočkami vlnové délky urychlených elektronů o
mnoho řádů menší než fotonů viditelného světla -> Proto má elektronový mikroskop mnohem vyšší rozlišovací schopnost a může tak dosáhnout mnohem vyššího zvětšení (až 1 000 000×)
v materiálovém inženýrství se využívají transmisní i rastrovací elektronové mikroskopy k zjištění povrchových defektů materiálu, případně k zjištění chemického složení a krystalografické orientace
zkoumání ve virologii v biologických výzkumech
transmisní elektronový mikroskop (TEM) › nepohyblivý elektronový svazek, detekce
elektronů prošlých vzorkem (TE) na fluorescenčním stínítku nebo detektorem
rastrovací elektronový mikroskop (SEM)› pohyblivý svazek, zobrazení povrchu vzorku
pomocí sekundárních elektronů (SE), odražených elektronů (BE), případně signálu z jiných detektorů
druh optického mikroskopu, jehož výhodou je vyšší rozlišovací schopnost daná detekcí světla pouze z ohniskové roviny mikroskopu
v obecné vědecké mluvě se též mluví o konfokálu
rastrující konfokální mikroskop› skenující zařízení zařizuje posun ohniska
excitujícího laserového paprsku konfokální mikroskop s rotujícím
diskem› místo skenujícího zařízení obsahuje rotující
Nipkowovův kotouč, na kterém je mnoho navzájem oddělených clonek
řídí se Biotovými zákony v dnešní době uplatnění především v
mineralogii v biologii se používá v případech, kdy
potřeba vyloučit chyby vzniklé dvojlomem, při některých cytofotometrických experimentech či v patologii
ve forenzní chemii se polarizační mikroskop používá k podrobnějšímu zkoumání, především vláken a vlasů
Fluorescenční mikroskop používá se zde ultrafialových paprsků,
z elektrických obloukových lamp nebo ze rtuťových výbojek, které vyvolají světélkování předmětu v mikroskopu. Při osvětlení předmětu světlem , které nedopadá do objektivu
Mikroskopem lze pozorovat částice průměru asi setiny mikronu, avšak nelze rozeznat jejich tvar.