O B Z O B .ROČNÍK XIV. H A Ú .E T S V IIX E , T E X A S, 15. Č E R V N A 1905 . ČÍSLO 2 2 .'

y- OBCHOPÉ E . H. JVUTCHEL-H A LLE TTSV ILLE, TEX A S,

N A L E Z N E T E nejlepší grocerii, střižní zboží, obuv. klobouky, zboží železné, plechové, kultivátory, sekací stroje a hrabě na seno ¡ a jiné farmářská nářádí za ceny nízké. Též skoupíme všechny ¡ farmářské výrobky a platíme i hotově.. Neopomeňte nás navštíviti i dříve než koupíte jinde.

Český prodavač Aug. Linhart každého řádně a vlídně obslouží.

y sv. nik

KUPTE Š1 JEN•■EJLEPŠÍ stroj na sázení kukuřice a bavlny,

kultivátor, vůz atd. Výrobky Standard a John Deer u

Rosenberg Bros.,Hallettsville, Texas.

L A. KAHANEKnový hostinec

vedle Sokolovu hotelu.

Čerstvé pivo a doutníky, jakož i veškeré lihoviny a vína vždy na

’ skladě. Každý den teplý i studený furiò. Objednávkám pro domácnost věnuje zvláštní pozornost.

C. L. Stavinoha, jčeský právník

___a pozemkový Jednatel,

H allettsville, Texas.

Vyřizuj* veěkoré soudní zálrfltostl r._ , Jen v Okresu Lavaos, ale na požádáni Jode i do Jiných okresů. Pi?e dnedy, zkoumá

ì v ln„ini.-tvi |..,/.,-i,ikú. vy!iotovu.li'ali'lr;iktv | I o poslední vůle. Viochnn právo vyřízena I spolehlivě. Písárna v Ralilwjvè budově (

S r. Nikodéma Odváděči Chili T o u le jJest zaručen, že vyléčí inalarli, li

neb zimnlnl zn Jeden den. Peníze si Jestli nepomůže. Cena 26centů.

Sv. Nikodému HuIsiihiIuit Jott proaUvony lák pru katil* druhJest viudo k orni SO centů.

Sv. Nikodému Cuctol.Výtočn* prostředek pro žaludek, n

střevu a Játra. Xojlepií lék pro zatvn zácpu. Cena 15 renta.

Sv. Nikodému Iron Toule, (železItáSsllivka.) léčí chudokrevnost, blodnlčku aff

slabost. Povzbncuje chuť k Jídlu. Cena II. 6

Sv. Nikodéma tabletky proti holeni &hlavy uleví vidy při bolesteoh v liluvč. v w

kostiwh a oclilndl herečku. Tomuto léku se nic nevyrovná. Cena Ü5 centů.

Sv. Nikodému Magnetický OlejZázračný lliltcl vicoli bolesti zcvnčjitcli u

vnitřních. Jcdnn dávka zastaví choleru a průjem. Výtečné mazáni. Cena 50 centů, a

Sr. Nikodéma lahodná hořká

Tiv. Nikodéma Kouralla

ohýře. I.éíl skvíc u starců ... činných ledvin pocházející. Ceny i

Nlkfiv K reo sol,Nejlopil tekutý prostředek proti červůn

runách, při pořezáni oetr—■*— — —svrubu a prailvlnů. NIČ zárodky. ba«n»<»e|it|ij

Nik. Morls, český lékárník,HA.LLRTSVIi.LF., TEXAS

ol p. Nasi upila.

& HAFER, první třídy

i Dr. F. G. Daehne !I český lékař a ranhojič, +•ř - West, Texas. +

Mim ct.sloužit k vědomi, že unie (Irma Matula Bros. vlče neexistuje. Povedu obchod na své Jméno. Moji snahou bude. knždébo obsloužili k Jeho spokoje- nosil, lludu miti úplnou ttrocerll. nčco zboží střiž­ního. oděvního a náhlili kucbytlskáho. Jestli se nikdy stalo a byl nčkdo na něčími. zkrácen. Jsem volny vil- nahradili. V naději. že mne krajané I nadálo budou podporovali, zůstávám v úctě vžilv službovolny

ALOIS MATULA,HALLKTT8VILLE, TEXAS.

Zvláitui pozornost věnuji drůlieti a m íliu plním ncjvyili cenu.

m i m š Id

_ _ _ _ _ EXPELLER.' Vitoco ceněny vSemL kdo lei nikdr použili,

f Jedno z mnohých dosvědčeni známých osob i' STÁHNU RECTORY.

HO EAST 12? ST.V New Yorku,25záři 1893 Přesvědčiv sa o přednos- V À

těch Vaieho ..KOTVOVÉHO" * f r PAIN EXPELLERU a vyzkoušev jeho účinnost o kteréž svědectví vydá­v a jí nesčíslná dosvědčení pánQyynikqjúícb Y lékařských i jiných fltcMfib. neváhám připoj iti : W asivu i k těm, kteří chválí h

ý lečny přípravek.

praven 82 katolických ikol ^ • asesté far Yc •

k fiS a S íí? :) padilkllUctSuvi.

ČLENŮM S. P. J. S. T.!

Na žádost mnoho bratrů vyhotovii jsem : odznaky S. P .J. S. T. v podobě

šroubovacích knoflíkůtěch samýcli barvách jako ony zlaté, po mnoha léta mnou !

• prodávané. Tyto nové odznaky jsou silně zlatém plněné a zaručeny ) na mnoha léta, že nezčernají. Cena jich je s t pouze (10 ctil. ku s. • Bratři, kteří dosud nemáte odznaky naší milé Jednoty, zde se !

I,rVám naskýtá příležitost si je opatřiti lacino, a já nahradím každý \ novým, který se neosvědčí, jak tuto popsán. Kupujte doma a • dejte přednost bratru před cizinci. Váš bratr

A. V . SCHVAB, hodinář a zlatník,SH IN ER, TEXAS.

Léky. chemikálie, cnlunterm a toiletnl zboží n i velkém výběru. Veikeréevropské a americké lékyvždy na skladě. Předpisy lékařské uřesně I----1Manil *n ceny ne leVuěJSi. Každému bude fič rychle poslouženo.

bR R IW íntw nnt waattitnainw iuurtuuctut tn/t/utji/iriivi/tt MIH.r " a.»./»./T7777777777.77.7Z7T.7Z7z-w7V.7Z.7r-1r.xt.VLXVVLML1vvX.VV IMI II lt II UH II II II 5 M ̂ r

KORBELOVÁ VÍNAODPORUCUJÍ jSE SAMA.

KORBELOVÝ VINNÉ BRANDYJsou výtečným domájcim lékem.

F. KORBEL &BÍROS,IIN4-IW0 W est 12th Street, (jhlMite lila .

Vyřábímt: té/, hořká víno, které jest při nejnienšítp vždy tak >bré:| účinné jako ta ostatní, často s' yéuM m 'Bombastem

oznan$vaná hořká vína. - ' ' ' • ‘ 80 AN i prodej ve všech čelných hostincích v TejRfSöv"'

.V<

- 88 tt

STONE & HITCHCOCK,Culdwell, Textui,

Nárožní lékárna a klenotnický závod.Dokonulý výbčr nejle|>}ich léčiv vidy imruoe. Př*Jele-ll si lék, navítlvtc nás uopatřtc >1

mtjlepii. Máme ký výbér klenotů, hodin, hodinek atd.. Jel prodáváme lucluo. Ručíme zu veškeru hodinářskou a klenotnlekou práci, Jakož i za veSkeré zboží, které prodáriie. Mluvíme jj česky. Vili přlznčsl válíme. STONE fi HITCHCOCK.

Prudká jízdaJE S T nebezpečnou, máte-li špatnou buggy, kočár něho postroj. Abyste měli vše dokonalé navštivte náš ob­chod a vyberte si pevný kočár, po­stroj neb sedlo, na než můžete se spolehnouti za každých okolnosti. . Naše ceny jsou nižší než kdekoliv. Přijdte a přesvědčte se a ť již koupíte čili nic. Mé zákazníky žádám, aby ' přízeň, kterou mému obchodu až dosud prokazovali, nadále zachovali.

J. D. SCHULZE,obchodník ryži ve velkém í malém,

HALLEtTSVILLB. TEXAS.(Obchod nedaleko pivnice p. Jo s. Holotíka)

• 25 1b nejlepší rýže z a ................................................................. ř i.o o100 lb rýže pro slepice z a ................................................. í i. 50ioo tb rýže pro kuřata z a .......................................................... $1.75too lb rýže dobré k jídlu z a ....................................................... $2.00100 lb rýže neloupané z a .......................................................... ři.40

; Zvláštní ceny obchodníkům, kteří kupují rýži ve velkém.

První třídy řeznický obchod,John Rothschmidt majitel,

HALLKTTSVILLB, TEXAS.

H l HFVF sedlář a obchodník kočáry• J « I I L 1 L ) IlnllettHville, Texas.

;

ČERSTVÉ muso vidy V zásobí, Jukni I uzenky, rozličné uzenářské pochoutky vlastni ví rohy n vůbec veSkeré zboží do oboru toho spadající. Ilurhccuv každý deu. Ceny lovné n

obilním řádná. Obchod nn ituréni tnlitč. V nedéli otevřeno ráno do S hod.Za kůže pluti nojvylli tržní cony.

Za nákupní cenu.

Dra. Formánka Aceptinelent výtečný iék na čerství rány, vasta­ra 1 o bolesti, vředy, vyrnžeulny, uhry, katarh v nose « krku. proti bůlotoki, spařenlndm po t paži a raozl prsty. Ce­nu 1 touze (O centi).

Dru. Fo> m.ittUa bal-óni pro plíce

Jest spolehlivým pro ticď em pioti väcin . o...invai krku apilo. 111*111 v,.. nim, tien i rast uulým.iuom-čim. >tčlosll. zapáleni òr. dUMilc a'kau.Vol pii'. Cenaste a tOieutù D rn . F o rm á n k a tabletky p ro ti

boleni hlavy a neuralgii Jsou výte ným prostředkem piv I* vSemlioui.vs/nosil. zmalátmToMi. bòzKi.u’.tl b přepracováni. c ena 2? n-itú.

Drař-ortmiuka regulátor ŽonskýcU Lemoci

ímlrjr, léčí bélotok, zapáleni 1__močového, vyléčí nervonnost. a odstraní ■ tudeué pocity nohou utd. Conti(l.uv.

lira. Formanka galvano' elektrický olej

olpomfi e vžem bolestoin Jnko od rhett-

alistím, ueuralřU, boleni v kříži, za- eul pobrmlulee. Cenu 50 centů.

Di 2. Formánka člstlte l krve•est ti icojvýěo dobrý lék, který elll no- bnhacu o krev, zbavuje tuto všech nečl- ---- - látek. icnatToa

asturttlejéi; vyléčí jej úplné.

Dra. Formánka tiš ltcl dítek. ,1& t výte itý lélt pro dítky, kteié upl ' průjmem. • otulitém atd Připraví u -t Hrr u zdravy spunok (letem. Ceuu t i ci(l

Dra. Formánka galvano' elektrická nrtplusť

\V ulehči ti vylčd ro. uranu mus, ueuriu- ;• t i , zapni po ihťuutilce a pod. Cauu ite.

Dru. Formtiukn kapky proti buleni zubit

okamžité utevi bolesti. Kupky tyto neobtuibUjI Cudné jedy. Cenu .Uceblů. Dra. Formánka sllítel vinsi

Dra. Formánka silite! ledvin a jater

Jeet nepřekonatelným lékem ve v Sech nemo ech Jater, ledvin a méchýře proti ž o lene-, vo-tnatelnnsti ti pisku v mo­či. holeni v zádě-’', ' Wálonl > zádccn zapiiloiil,»tcr. ledv.nuimcbý.e. (: o

1’očiunjn tímto méslccm budu prodávuti veSkeré zboll za nákupní cenit. 1’olřchujcto-ll cokoli z oboru zlatnického a hodinářského, jako hodiny, hodinky, řetízky, knoflíky, prsteny, jehlice, stř íb rné a ozdobné nádobí n td .,můžete značně pcnézuSctřltl, když dříve než koupito Jinde nebo zboží t.1 ohjislnáte, prohlednete íi zlwži v mém závodů. Přilícíte • lehnu kntuloi;, tile néltož zboží hodláte objednati, n přesvědčíte se, £0 my totéž zlioil prodáváme laotnéjl. Výbir hudebních náitmjů

I u českých harmonik nnlczncto ti nás úplný.

A. STANKIEW ICZ,

hodinář a zlatníkllallettMvIllc, Texas,

J. R. KUBĚNA,I obchodník smíšeným zbožím

FA V E T T E V IL L E , T E X A S .

Má na skladě vždy dokonalý výběr čerstvého smíšeného zboží, ’ jako jest grocerie, střižné zboží, Šatstvo, obuv a hospodářské ’ nářadí a vůbec vše, co v obchodě první třídy je ke koupi. Za | bavlnu a jiné farmářské zboží platí nejvyšší tržní cenu. Kdo ’ opravdu něco dobrého, trvanlivého a laciného koupiti chce, nechť ’

t neopomene zajiti si k p. Kuběnovi.

Chutným lunčem, teplým nebo studeným a čerstvým pivem

vb , .... ....Iv ,1|.II

I DRA. FORMÁNKA LÉK Y JSOU NA PRODEJ VE VŠECH LÉKÁRNÁCH A OBCHODECH S LÉKY.L Porada úplní zdarma. « • • pište si c áotazník.Dr. Formánek, 612 ThroopISt., Chicago.

poslouží víra i» celý den

A. F. PAYELKA►..PIVNICI FARMER’S HALL,»-»

lIAlil.ETTSVILM’., TEXAS.

DOST ATKČNÁ místnost pro rodiny, kdež okamžité poslouží se nejlcpllmi zákusky, přlpruvl ryby, ustřico íi víc, zučkdo požádá. Čcskédýmky, výborné doutníky a tabák, sodová voda, eider, cukroví aul. vždy v zásobč. Ctčné krajany k četné návílfvé zve A. F. PAVELKA.

Dárek z lásky.Na velkém náměstí kroměříž-

ském hemžili se lidé, jako když se včely rojí. Byl výroční trh a tu se sešli kupující ze všech končin roz­sáhlého kraje Kroměřížského.

“ Nebel bech sem šil semka, hale dež je toťka dnes i tarmak, tož ta­tíček poručili, bech kópil novó pá­ro. Veš ta naša klesna šimlica je nějaká zmožená na nohe a včilka do tej hrubé ptáče se už hani neho­dí. Prodáme ju doma a hřebca tu dnes hodprodám. Myslím, že už tu náš Vincek bóde.” Takto hovořil Fanin BleŠa ze Svabenic ku svému dávnému příteli Metodovi Barnetů z Nitkovic.

Fanin Bleša byl synem bohatého sedláka, měl již vojančinu odbytou. Rád provedl časem hloupost, jež někdy špatně zakončila. Šelmov- ství mu v očích hrálo. Metod slou- žíval před několika roky u jeho otce,odtud to přátelství obou chlap­ců. Teď sloužil Metod v Nitkovi- cích; přála si matka, by jí byl na blízku.

“ A s kem ty si tade?" tázal se Fanin Metoda.

“ I je toť od nás a z Litenčic ce­lá hromada chlapců. ”

“ Ha co nakupuješ?"“ E co be, to veš, jarmak hospo­

dářovi nehodpustíme, to nás mosi- jó pustit, jinak be sme jim hováza- le hancekresta," smál se Metod.

“ No, a co vaše děvčata nejsó ta­dy?" novou otázku kladl Fanin.

“ I só, só, hale ta moja není me­zi nimi, její panímáma nechcelé jó pustit," svěřoval Metod příteli.

“ No, ha proč? Věru, rád bech znal tu tvoju Polinu, deť ti oči e- nom svítijó když o ní hovoříš."

“ Ja, šak je to hale děvčica jak růža, ta tak na tebe, Fanme, věru be ti křidélka trochu přistřihla."

“ Snaď nemysléš, že sem ešče ja­ko spíš?” durdil se Fanin, včilka mám už to pravó a na rok bode svajba."

.“ Aj, aj, toje novina. No, šak si ich měl hož dosť! Enem esli se ne- napálíš? VeŠ, tací chlapci hobyčej- ně přebero."

“ Neboj se, já ju dobře znám. Esli se pamatuješ — Staňova Cilka to je," hrdě se chlubil se svou ne­věstou Fanin.

"Jak be nél No, to’s si vebral mladičkó— meslímmás osomnást."

“ Ja, osomnáct měla včil z provo- da. Chlapče, d ivčica jako lusk.”

“ Věřím, déť si neměl nigdá špat­né pko," lichotil mu Metod.

"A jej, henka só našřhuž kupu- jó. Mosím k něm. No, měj se hez­ky, Sak se snaď ešče ho vidíme,” loučil se Metod s Fanincm, podá­vaje mu ruku.

“ Hale enem poď sebó, umluv si s němá sejití a póď mně pomoct’ kópiť koňa,” přemlouval ho Fanin.

"No tož třeba," svolil Metod a kývnuv na Isidora Rektóříka, smlu­vil s ním hodinu amisto sejití, na­čež se s Faninem ubírali na malé náměstí, kde se odbýval “ tarmak” . Netrvalo to dlouho a měli koupi smlouvenou,a tuopčt přemluvil Fa­nin Metoda na litr piva.

"Šak na tebe počkajó, ho půl ho- dinke nebude zle."

Metod byl měkký jako vosk a dal se snadno přemluviti.

Z jednoho litru vyrostlo pěkné číslo, kteréž ovšem Metod nepočí­tal. Dobrý kamarád za něho platil.

“ No, veš, Fanine, včil hož snaď hode čas domi” řekl po několika půlhodinkách Metod, vznášeje se už poněkud ve vyšších sférách.

"Jejda, podivé se deť hož je so­mrák,” vzkřikl téměř, vyvaluje své šedivé oči v upřímném udivu.

“ No, což, šak ešče dondem dó­mů," zasmal se Fanin. “ Náš Vin­cek hož bude s koňma pomaly do­ma. Tož póď, půjdem už. No, nic nedělá, člověk se može negdy troš­ku poveraziť! A tebe to mrzí?"

“ Co by mrzelo!" odpíral Metud, "hale jak dondu domi? A co včti kópím Polině? Huž venku nic ne­bude.

"D ež nebode venku, podem do kvelbu," upokojoval ho Fanin. "Ve městě dycke kópiš, enem měj plno kapsó."

Právě šli kolem obchodu, s vo­ňavkami.

“ Počkej, Metode, počkej, toť je něco pro tvoje devčisko. Můj ka­marád na vojně, frajtr Gardovský, kupoval decke svojí milé škatulku s práškem, abe pré byla ešče osob­nější. To kup tvojej Polině, ta se ti nastrojí,” radil Fanin.

Metod se dobromyslně usmál a pravil:

"C o be ne, kópim, ať má ra- dosť,” a vkročiv se soudruhem do obchodu, vybral si pěknou krabičku se zlatým nápisem “ Poudre". Ani se neulekl udané ceny za tak ma­lou věc, furiantskv -uplatil — a ce­lý šťastný odchá d s Faninem z obchodu,ani si n> , Áimnuv zvlášt­ního úsměvu procuvace.

“ Co pak ti asi Polina řekne?” uvažoval Fanin

"N o, hovidíme", hrdě odvětil Metod, a zahnuv za roh, zašel do zájezdní hospody, kdež se ptal po svých známých.

"Čekalé tu dosti dlouho a prám před chvílečko hodeŠlé,” oznámil mu hostinský.

“ Enom já so tu ešče zostal,” hlásil se právě do jizby vkročivší Štěpán Foltýn z Pačlavic. v “ No, tos hodné chlapec! Tak so rád, že nemosem jít sám. Dež je od vás k nám enem skok,” pochva­loval si Metod a rozloučil se s Fani­nem, který tu ještě nějaké přátele nalezl.

Při měsíčku chlapcům cesta pěk­ně ubývala, takže ani dlouho netr­valo a došli svého domova, ale pře­ce již bylo dosti pozdě, takže Me­tod dárek svůj dnes již nemohl ode­vzdat.

II."No, vidíš, děvčico, te decke

marcepáno nechceš, kópil sem ti včil něco iného, enem to hoživé, ha budeš velice bosobná, ešče víc, jak si včil," těmito slovy odevzdal na­zítří večer Metod dárek své nejmi­lejší.

" A co že to má béť?" tázala se Polina, modrooké švarné děvče, v krátké suknici a s vykásanýma ru­kávy a zasmála sc na Metoda tak milostně, že mu srdce v těle po­skočilo.

“ Enem se na to podivé. Hale každému o tom povídat nemoséš; huživé to a poznáš, jak ti to bode svědčiť,” poučoval Metod Polinu a hledě na ni, myslil si, že věc nadar­mo kupoval, vždyť ona nemůže a- ni uŽ být hezčí.

“ No, nevím,” nedůvěřovala Po­

lina. “ Hanebo dostáno véražko po tem a snáď se ti huž hani nelí­bím, že chceš, abech bela osob­nější," vyčítala mu poněkud uraže­ně.

“ Nic to, nic, Polinko. Já tě mám rád tako jako si,deť vízo, že seš ve- dleva jiných nejosobnější z celé dě- diné. Hale chco, abe mi tebe kaž­dé záviděl," usmiřoval ji Metod.

"Polino, Polino!" ozvalo se vo­lání ze dvora, u jehož vrat milenci stáli.

"Jejda, toť panímáma; co pak mně chcó," ulekla se Polina. "Tož s Bohem Metodku, zétra mi povíš, jaké to belo na jarmako. A tu ška­tulku si schovám,” šeptala mu v spěchu.

“ Enem to uživí, uŽivé-------!”napomínal Metod, obávaje se, aby peníze za prášek vydané nepřišly na zmar neupotřebením.

“ No, zkosiť to možu!"ve spěcbu odvětila Polina a zmizela ve dvoře.

Když se pak ukládala ku spaní, vytáhla dáreček svého hocha a se zalíbením prohlížela si vkusnou krabičku. Nad práškem kroutila hlavou.

Jak enem to hužívat? N asépať do höbe? Hm, ten be se třeba špat­ně polekal," rozmýšlela se,až jí ko­nečně napadlo smíchat ho s vodou. Nepozorovaně donesla si hrnéček s vodou a vsypala něco prášku do ní. Zamíchala a vypila obsah na jednou. Nemělo to nijakou zvlášt­ní příchuť, takže pila beze všeho odporu.

Druhý den jakmile vstala, nele­nila si vytáhnouti střípek od zrca­dla a zkoumala, jaký účinek měla včerejší dávka. Neshledala však žádné změny. Druhý den vzala zase jednu dávku— poněkud silněj­ší, však ráno,když opět shledala, že užívání nemá žádného účinku, roz­hněvala se a hodila krabičku do truhly.

"C o pak se tak mračíš, Polino,” tázala se jí panímáma při snídaní.

“ E, mám zlosťl Metod mi dones jarmaku — pro zlosť,” vybuchla Polina.

"N o, no, co ses hani nepochló- bila?"

“ To bech měla Čím!""N o tož, přece to belo něco,”

nutila ji k důvěrnosti zvědavá ho­spodyně.

"T ož přece hókaž, ať se na to podívám.”

Polina se rozmýšlela, mádi vy­plnit přání hospodyně a svěřit jí ta­jemství, netrvalo však dlouho a donesla krabičku s osudným práš­kem.

"Ja, u svátého Kryšpína — gde to ten zpropadené chlapec nabral?” spráskla ruce nad hlavou. “ Matič­ko Hosténská, deť je to jed, on tě chtěl hotráviť! Děvčico, ha huži- las huž teho móc? Ha proč si mi to spíšej neřekla? A tota pěkná ška­tulka,— no nevím, nevím, co ten chlapec meslil. Včil to dej semka, takovó věc já v domě trpět nebó- dul” nakazovala hospodyně.

"Hale, prosím vás, tetičko, def tým nemeslel nic zlého; chcel enem, abych byla osobnější,” s úzkosti vy­světlovala Polina.

338"Neščasná roho, ha té's mu věři­

la? Je včil svět, můj Pambíčkol No, děvčico, to moh namlóviť enem to bě. Gdq ví, proč tě chtěl sprovodit’ ze světa," vykládala panímáma ce­lá bez dechu, stojíc jako v sloup o- brácená. Najeánou.se vzchopila a popadla do jedné ruky škatulku a druhou uchopila Polinu a táhla ji ze dveří veh.

“ Slechávám, že mléko ničí moc jedu, toťka máš mísu mléka, vepij třebas plní," póbízela Polinu.

Tato uposlechla à jako ve snách napila sé mléka. Selka zatím ode­šla s práškem na dvůr. V malé chvíli vrátila se s prázdnou škatul­kou, jťž podala Polirjě

■ *Nàj tó si móŽeš schpvať, ten jed sem 'vyiépala do lín >ja á hod­ně slamò přikréla.abe se to snaď a- ni nakažlivě nedařilo. . Děvčisko, dttch sVaté tě osvítil, ž t ’s mi to ře k1a. Mohla s ib ě ť zá týden huž aj ha desce."

Panímáma celá rozrušená zavo­lala hospodáře,který na zápraží co­si kutil a doslovně mu to. opakova­la.

•‘To' siíáď bódé chetřé, dež se to udá. D yť móže to děvčiáko z toho i šnuť měťl" navrhoval sedlák vy­jeveně pohlížeje na žeňuí

"N é, né, BtréČko, pro Boha vás ¡¿rosém, d eť on<3ft nic;nemože]" ’ ú- pěnlivě prosila Polina. 1

" N o ,v e š ,, děvčico, déž né prò četníka, tož dokument, zando prq dochtora, a ť tě prohlédne, esli| ně­jaké pokazo na tobě nenajde. A esli to byl jedí tož Mttodovi nepo- móže hani hancekrest — mosf k só- du. D eť to není maličkost1, " kázal horlivý hospodář a obleknuv svá­teční kabát, odběhl pro lékaře.

V malé chvíli ho přivedl. Jeho malé oči pohlédly zkoumavě z pod brýlí dívce do očí. Tato se třásla strachem.

"N o , no, to nic dívenko, vždyť ono to nebude ták zlé!" těšil ji. "A kam jste to dali?" obrátil se k ho­spodářům.

‘ •Prosím, pane dochtor, já sem h\iž ten prášek vysépala, haletoťka Polina m í tu škatulku od něho.Do­nes to-honem, děvčico, doneSjsnaď taní ešče troška toď e."

Polina odběhla a všecka se chyě- jíc, OČÍ pláčem zarudlé, vrátila ‘ še pò chvíli s osudnou krabjčkou. Byi loť jí z célé .dúšé (ító, že Metod S ní takto jednal a stále netpóhla/úvžŤf- ti, že za jeho upřímností skrývali se licoměrnost, jak tvrdila panímá­

ma. S odvráceným obličejem poda- »klamání. ; V pekle Je mu lépe.la lékaři krabičku. Ten pohlédnuv Před několika roky jistý politi-1 "Spiritismus jest dobrá věc, a- na nápis, hlasitě se rozesmál. Všeci kář z Mississipi se ucházel o nomi- ¡ spoň pro někoho,"vypravoval guv.

naci do kengresu a za tím účelem So. Caroliny několika svým přáte-s údivem podívali se na něho.‘No, ty můžeš být pyšná na své­

ho hocha! T o je ňáký nóbl chla- pík 1" pravil po chvíli k Polině, až si byl smíchem ulevil.

"Kterak mu jen napadlo koupit ti pudr? Pověz mi děvče, co jsi s tím dělala?” otázal se jí dosud se usmívaje.

Polině za jeho smíchu spadl ká­men se srdce; poznala hned, že by se tak nesmál, kdyby to byl jed.

"Metud mi říkal, déž to bódu hužívať, že bódo— že bódo— ešče osobnější," přiznávala se zajíkavě Polina, v obličeji hoříc jako mák. "Nechtěla sem o tem spíš hani sly- šeť, hale dež mě nutil, tož sem si nalila do stupečky vody a trošku prášku vsépala do ní a vepila.”

‘A nebylo ti po tom zle, že?" připomínal lékař. " A co ta krása

byla’s hezčí?" a znovu se hlasi­tě rozesmál.

‘Ne, pane dochtor, a proto sem o tem panímámě vekládala a oni mysleli, že mě mój dodré Metod chtěl hotráviť."

‘To jste mu, panímámo, velice křivdila! Jak se říká: nevědomky hříchu neučiníš. Milý Metod kou­pil něco a nevěděl sám, co. Děvče ovšem také nevědělo, co s práškem a v prostoduchosti své ho užila jako léku, ač je to jen toaletní prostře­dek, jejž dámy ve městech užívají k uchránění pleti, na obličej jej roztí­rajíce. Ne do žaludku, děvče, ale

tvář jsi měla prášku použiti I Že by tě to ale bylo učinilo hezčí, ani nemyslím, vždyť jsi jako vejlupek. No, díc tol Byl pro nic velký zrna- j

jezdil po farmách a městech, aby si získal pomoc k předvolbám. Ná­hoda ho zanesla jednou do jednoho města a plukovník Carnie, tak se kandidát nazýval,vrazil do prvního domu, který se hemžil dětmi různé­ho stáří. V středu jich stála stat­ná matrona a plukovník pokloniv se jí zdvořile, pravil: "Madame dovolte mi prosím, abych tu dro- botinu vaši zlíbal."

Matrona se usmála a plukovník políbiv každé dítě na tváře, řekl o- pět súklonou: "Prosím,vyřiďte pa­nu manželi, že plukovník Carnie zde byl, prositi ho o pomoc k před­volbám."

Odpusťe, pane plukovníku, ale já nemám žádného manžela," vyra­zila ze sebe rdící se matrona.

•A čí jsou všechny ty děti?" zvo­lal udiveně p. Carnie. "Č i jste snad vdova?"...

Nikoliv," zněla odpověď. " T o ­hle je sirotčinec!”

Ze školy.Učitel k žákovi: ‘-‘ Konopásku,

počítej od i do io o ."Když byl žák s počítáním hotov,

ptá se ho, zdali by to nyní dovedl obráceně.

Konopásek, nečekaje ani, aby mohl říci ano, obrátí se rychle k u- čiteli zády a spustí zase i, 2, 3 atd.

lům. “ Znal jsem jednu vdovu, kte­rá mormomocí chtěla se svým ze­mřelým manželem mluviti a za tím účelem navštívila jednoho spiriti- stu, který ji za pětku rozmluvu se zemřelým slíbil.

Spiritista shasnul všechny světla ve světnici a pojednou v koutě ob­jevily se mlhavé rysy mužské po­stavy.

"JseŠ ty to, můj drahý manželi, jseš ty to, John?” šeptala vdova v zanícení ke zjevu.

"Ano, jsem John,” odvětil baso vý hlas z kouta.

Vdova na okamžik nebyla schop­na slova, načež zvolala lítostivě:

"Odpustil jsi mi, že jsem s tebou tak špatně nakládala?” ^

"Odpustil jsem všechno,” odpo­vídal basový hlas.

" A jsi štastnější nyní, nežli když jsi žil?"

"Mnohem šťastnější."‘A nemáš žádnou touhu více po

zemi a po mně?"Docela žádnou."‘A kde se nalézáš, John?"V peklel” odvětil basový hlas

a vdova vztekem omdlela.

Zr soudní sině .Soudce ku svědkovi předvolané­

mu k přísaze: "D říve, nežli před­stoupíte ku přísaze, musím Vám položití otázku: "Přísahal jste už někdy?"

. . . . . . . , . Svědek vdovec: "A n o— že se užtek. JeSté dobře, p ů l i lo , Se |.te | nikd „ „ neofanlm|,neběžel k soudu, jak jste měl v ú- 1 ____ ____myslu;o tomto žertu by jistě pak | Na stanici P. vjel vlak; v tomno viny psaly I’

Téhož večera dovčděl se Metod o všem. Zaláteřil notnč a odplivl si jako starý kuřák.

"Ten Fánin, potutelnfk, věděl asi, co za tem vězí, ale chtěl mě e- nem napálit’. Neščapené chlapisko, člověka1 do řečí přivede!"

“ Wébój se, Mctodku, žádné o tem nic neví a pan dochtor to snaď vekládať nebóde?’

Že1. ale pan ďpktor nemlčel, o tom svéďčí lóto vyprávění.

Mefód ?e ha Fanina nezlobil.

okamžení, kdy na peronnu zastavil, rozlehlo se pronikavé zavolání: "Pane Maierl" Jistý Israelita vše­tečně vykoukl otevřeným oknem, leč v tom ho někdo udeřil.

Žid vtáhl rychle hlavu nazpět a volal na konduktéra. Konduktor přišel a tázal se, co se mu stalo? “ Inu," naříkal žid, “ když jsme za­stavili, volal někdo pořád "pane Maic-r” — já vykouk oknem a do­stal jsem pohlavek I” "N u, a nazý váté se snad Maier?’ ’ tázal se kon dukter. "No. to n e," — vece žid

p itv a l t o přec za prvního družbu -‘Tak jste neměl koukat venl" od naW ojt ‘'svatbu",Icteráž se odliý- s-kl průvodčí vlaku a přimknul vaia ještě téhož roku na podzim, j hlučně dvířka vozu.

Stavovská hrdost modlstky.

U velké modistky pařížské táza­la se mladá Američanka po ceně o- děvu do společnosti.

Dva tisíce pět set franků," o d -^ větila jí jedna z "řiditelek" závodu.

'Za dva tisíce ho nedáte?” tá­zala se Američanka.

■ Dva tisíce pět set," odvětila di- rectrice s neochvějným klidem.

'Nuže, podržím ho," pravila dá­ma po krátké úvaze, "ale pak je aspoň přece dobře šitý?l Moje ko­morná nemá jiného na práci, než šiti pevněji šaty, které jsem od vás koupila.

U nás, milostivá paní, se "tvo­ří", nešijel" odvětila modistka hrdě.

Jen když je zavolá.Paní Dobrá:Právě jsem četla č lá­

nek, že by měli lékaři člověku stí-_ ženému nevyléčitelným neduhem™ dopomoci k smrti.

Pan Dobrý: Oni mu dopomohou, jen když je zavolá.

Hrdina od pantofle (čte v novi­nách): Nejvíce neštěstí stane se v divadle. Jako tuhle v Chicagu. Žádná veřejná místnost netr.á tolik na svědomí. (Zamýšlen). "T a k te­dy ne kostely?"

P o s i lu koriàèlf.7;:• »r.q s“trtirrj7 .itoliqob.nif'T

“ John,studentskýiivpt !% k studentskému životu v_ ,p^ch^cji!'/n

Tak promluvil as 24, jar Čítající jinoch ku svému soudruhu, jenž byl pravým obrazem Čecho-amerikána úhledné postavy a slušného zevněj­šku. Oba dokuřovali při svitu ma­lé lampy v malé knihovně později jmenovaného jinocha zbytky svých doutnfkú.

"Ach, máš pravdu Roberte," od­větil John,'“ než Život amerických studentů též nepostrádá svých ve­selých a příjemných okamžiků.”

"Ale takové kousky, jaké se pro­vádějí na českých gymnasiích aneb dokonce i na české universitě se tu nijak nemohou provádětil”

“ Dobře máš, Roberte, ale věř mi, že i v americké koleji mftže se pravý studentský kousek provésti. Za mého studentského času, jenž ovšem v Americe velmi krátkým byl, provedl se mnohý kousek, jenž by se vyrovnal mnohým kouskům Českých studentů. Sám jsem při mnohém takovém kousku účinko­val, ba dosti Často i hlavni úlohu hráli Při posledním jsem ši však v jistém slova smyslu vaz zlámal a své studentské kariéře velmi uškodil."

“ Nuž vypravuj, jak se to stalo!" zvolal Robert.

"Nebudeš-Íi mne vyrušovati, tak vše dopodrobna povím.”

“ Jsem připraven již jen k pošlou cháni, jen již začni!”

“ Studoval jsem v Minnesotě ne­daleko St. Paul," započal John s vypravováním. Tampější ústav ne­byl právě světoznámým; ale kdo chtěl mohl se dosti dobře učiti i načití. Onen ústav byl postaven na venkově na nízkém návrši, jež bylo na třech stranách listnatým lesem vroubeno, ze strany Čtvrté byla krásná vyhlídka W jezeru, kde jsme se velmi často projížděli v člunech. Řiditelem ústavu byl J. K.',neoby­čejně nosatý, roztržitý, zapomětli­vý, ale dobromyslný pán. Mohlo se však přece o něm. říci: "Velmi nebezpečno jest se lv$m zahrávati!" Ale Bohu diky, že týž řiditel byl většinu času tichým beránkem. Do­bře podařený žert dovedl oceniti lé­pe než každý jiný, ovšem jen ten­kráte, když se tlm nepokořovala je­ho důstojnost a při tom netrpěla je­ho nervosnost. Mimo pana J. K.

po.zůstaval profesorský sbor ještě z osmi jiných pánů, jichž vlastnosti ¿de vypisovali nepatři k mému vy jyravovánl, vždyť chci vypravovati jenom o svém posledním kousku studentském.

Bylo to i. dubna. Měli jsme prázdno, proč, nevím a bylo nám "dovfllentr hráti si na vykázaných místech. Při hraní míčem, jezdění v loďkách a p. zábavách ubíhal nám den neobyčejně rychle a ani nemu­sím podotýkati, že na oslavu téhož dne mnohý z nás byl “ aprýlem” poslán.

Rychlosti blesku uběhl den a na­stal večer, k 9. hodině se měl kaž­dý na své lůžko odebrati. já však den před tlm obržel jsem od svého otce psaní s penězi a nakoupil sobě doutníků, jež jsem nesměl v po­svěcených místnostech ústavu kou- řiti. Neboť užívání tabáku jakým­koliv spůsobein, bylo přísně zapo­vězeno.

Zákon ten jsem se odhodlal pře- kročiti a téhož večera aspoň jeden doutník zmařiti. 1 vyšel jsem ven a pod košatou lípou požíval jsem za­povězeného ovoce, jež mi neoby­čejně chutnalo.

Dokouřiv,ještě jednou jsem si od­plivl, namířil k domovu a chtěl jsem se nepozorovaně k tichému spánku odebrati. Udeřilať jiždesátá. y domě bylo již všechno ve spánek ponořeno, yelmi opatrně otevřel jsem první těžké dvéře./ Teď jsem se chtěl pustiti nahoru po scho­dech, jež vedly do mé ložnice, než tu mi ďábel snad sám přivedl v ce­stu řiditelového společníka, veliké­ho psa, jejž jmenovali "Duke” .T ýž byl miláčkem všech studentů a ta­ké je všechny velmi dobře znal. A proto aui nezavrčel, nýbrž přiběhl ke mně a lichotně se otíral a mezi tím co jsem jeho huňatou srsť hla­dil, napadla mi myšlenka, jež ve­škerou moji krev rozproudila. Chtěl jsem se sice myšlenky té všemožně zbaviti, ale ustavičně mi cosi na­šeptávalo: “ Vždyť je první aprii a nikdo tě nemůže prozratiti." Při­prav studentům nějaké gaudium. “ Janku,” pravím k sobě, ten kou­sek se musí vydařiti."

Na chodbě visel provaz, jenž byl upevněn k domácímu zvonci. Za­měřil jsem k tomuto lákaje psa za sebou. Můj plán byl přivázati Du- kovi na krk provaz, pak se do po­stele odebrati a očékávati co se sta­ne. Co jsem si umínil, to jsem vy­konal. Opatrně jsem přivázal na

krk Dílků/ provaz, pak jsem mu poručil, aby si tiše lehnul a zuv bo­ty pospíchal jsem do své ložnice, jež byla zrovna vedle schodů v tře­tím poschodí. Přišed nahoru, tiše jsem otevřel dvéře, přesvědčil jsem se, že mne žádný nepozoruje,svlekl jsem se poněkud, přikradl tiše ku schodům a polohlasitě jsem zvolal; "Sick himl sick him, Dukel" Pak co nejrychleji do své světnice od­běhl a dvéře za sebou zamkl.

Co teď následovalo nedá se ni- kte.Jc vysvětliti.

Duke se chtěl na předstíraného zloděje vší mocí vrhnouti, ale ne­mohl z místa, neboť byl za provaz přivázán. I počal zuřivě skákati a štěkati a v témž okamžiku počal domácí zvonec žalostně a nepravi­delně tlouci, což bylo znamením kii všeobecnému poplachu. Hrozný křik se rozléhal po celém domě a úskostlivé volání bylo slyšeti na všech místech. A k tomu ještě kdo­si z plna hrdla zvolal: hoří! hoří! A hned mnohonásobná ozvěna o- zývala se po domě. Nastal hrezný zmatek po celém domě. Jeden přes druhého skákal a válel se se scho- dou, vše ve hrozném zmatku a spě­chu pryč z domu. Každý z plna hrdla křičel a naříkal. Také já byl celý poděšen, bych všeliké pode­zření odvrátil. Většina poplaše­ných dostala se do prvního poscho­dí, kde na konci chodby se objevilo světlo. Zde se všichni zastavili a poněkud z vyděšení vzpamatovali, zvláště, když zpozorovali blížiti se chodbou k ním světlo očekávajíce tiše, až se přiblíží, což vypadalo, jako by spásu očekávali od něho.

Také se jim spásy dostalo.V pravé ruce drže svíčku, levici

svékalhoty, bez kabátu a vesty, přicházel sám p. řiditel J. K.

"Pánové, zvolal z daleka, vzmuž­te se a nelekejte se! Hleďme ne­bezpečí udatně vstříc!"

Posud stáli studenti a profesoři všichni v prvém poschodí. Smutné údery zvonu již utichly, polekaní se vzpamatovali a udiveně jeden na druhého pohlíželi. Stáli tu profeso­ři i studenti v jedné kupě, všichni jen na polovic oblečeni, ba mnozí byli jen o jedné botě nebo i ve spě­chu obráceně kalhoty navlekli a teď ve svém hrdinném kostýmu byli při­chystáni k zoufalému útěku.

O Roberte, věř mi, že by to bylo za to stálo skupen] toto žlutým svě­tlem svíčky ozářené vymalovati, nyl by to obrázek vzorný pro diva­delní scénu."

Teď ale zvolal řiditel: " Pánovi, kdo z vis učinil takový poplach?"

Žádni wdj.ověď. Jrdm hleděl rozpačitě na druhého a mlčeli, a já se tvářil jakobych neuměl doitří po­čítat

"N už, podívejme se dolů," pra­vil řiditel a pustil se po schodech dolů se svíčkou v ruce a my za ním. Přijdouce tam, spatřili jsme nový obraz. Podle z'di ležel Dukesjazy- ken vyplazeným a blízek smrti, byl by se chudák málem zaškrtil.

Řiditel byl jako ohromen, div že mu nevypadla z ruky svíčka.

Než brzy se vzpamatoval a pra­vil:

“ Klukovský kousek, drzost a sprostotal”

Pak »yfial nůž a přeřízl provaz, jenž byl nebohého Duka nevolni- ckým zvoníkem učinil. Byv zbaven svého pouta, počal pes radostně štěkati a jako blázeu po chodbě tančili. Všem se teď ulehčilo, všich­ni si oddechli.

Než co pak je to? Co tam zdvihl p. řiditel? Je to snad nějaké psaní? Při světle nelze dobře viděti. Řidi­tel pozoruje a zkoumá zvednutý pa­pír, jeho tváře stávaly se bledšími než byly před tím, ruce se mu tře­sou a hlava kolem točí,div že neu­padne.

Vše jest v pořádku. Jděte klid­ně spáti. J. K. nezapomeňte zitta po snídaní ke mně přijfti. Dohrou noc, pánové! Vyspěte se dobřel

Pomalu kráčel řiditel po scho­dech nahoru a ostání za ním; já býl posledním.

Netrvalo dlouho a všichni se o- pět spřátelili se svými lůžky,aby se po přestálém strachu posilnili spán-' kem. Jediná osóba.nemohla usnout a tou nešťastnou osobou byl jsem já. A to nešťastné psaní otcovo by­lo mým zrádcem! . ,

Co jsem měl dělati? Veřejně odpuštění prositi jsem přece ne-< mohl, to nedovolovala moje hrdost a osud můj byl zpečetěn. Nemoha usnouti provalovaljsem s e s jedné strany na druhou a netrpělivě oče­kával soudný den, jimž mělo býti nastávající jitro.

Ráno hned po snídaní s tlukou­cím srdcem a těžkou myslí odebral jsem se k řiditeli, jenž mne velmi chladně přijal.

“ Mr. John K. přiznáváte se, že jste byl původcem všeho, co se by­lo včerejší noci událd?"

"Ano, pane řiditeli,tak jest, jsem vinen,” přiznal jsem se, ale nic mi

— 340 —

to nepomohlo.“ A kdo byl vaším společníkem?”“ Nikdo.""N ikdo?"“ Ne, pane řiditelil”“ Nuže Mr. K. jste propuštčn z

ústavu. Ve dvou hodinách a ť jste mi z ústavu pryč. Adieu 1"

Tak jsem se rozloučil s panem řiditelem J. K.

Se zarmoucenou myslí spakoval jsem svých pět švestek, rozloučil jsem se se svými spolužáky a s těž­kým srdcem odešel jsem z domu, jenž byl svědkem mých vědeckých snah a mého posledního student­ského kousku.

1’újřka za oplátkuJeden spisovatel míval ve zvyku

přátely své rozmanitými žerty šká­dlili. Když jednou jeden přítel na cestu se vydával, žádal ho spisova­tel, aby mu časem zprávu podal, jak se mu dati. Přítel dostál záhy slo­vu. Z nejbližší stanice poslal na útraty spisovatelovy schválního po­sla s psaním v němž stálo:

"Příteli, daří se mi dobře.”Spisovatel přijal ten žert, ale u-

mínil si důkladně se odměnit. Za nějaký čas dostal přítel ve vzdálené zemi velikou nevyplacenou bednu a v ni ohromný kámen, na němž byla přilepena cedulka tohoto obsa­hu:

“ Milý příteli! Když jsemobdržel radostnou zvěsť, že se ti dobře da­ří, spadl mi se srdce přiložený ká­men."

% pouhé šetrnosti.Pan Zvědavý: “ A vy tvrdíte, že

nikdy vodu nepijete?"Broncho Bob: “ Tak jest. Já

přicházím od západu, kde vody je tak mnoho zapotřcba k zavodňová­ní poli, že se s n í nesmí plýtvat."

Redaktor jednoho časopisu v Missouri, uveřejnil následující kra­tičkou zprávu: “ Jeden zdejší ob­chodník, který má ve zvyku celo vati svoji služku, upozorňuje se, a- by toho zanechal, jinak v příštím Čisté uveřejním jeho jméno.” Ná­sledujícího dne dostavilo se do re­dakce 27 obchodníků, každý si před­platil časopis a žadali redaktora, a- by nevěnoval podobným klevetám žádné pozornosti.

Krupaři přivezl vozka z blízkého mlýna mouku. Když krupař platil za dovoz nabízel vozkovi málo.

Vozka se rozhorlil a zvolal: “ Co pak si myslejí?! D yť jsme na to čtyři voli a já pátý!”

Krev křesťanky.Slunce sklánělo se za Bosporské

vrchy, pozlacujíc svými poslední­mi paprsky z pozadí temen jejich vysílanými blankytné moře. Byl ti­chý podvečer,jemňounký vánek tiše rozčeřoval vodní hladinu. Než za krátko rožestřela tma své perutě po obou březích, vrchy se slily, a letohrádky, na úpatí jejich vystave­né a tonoucí v zeleni zahrad, jevily se jen nejasnými temnějšími skupi­nami stínovými.

Ardem, dcera Boozova, mladá šička, pracovala po celý den u sou­seda paši. Vrátivši se domů,, do své malé dřevěné chaloupky na ko­pečku zvaném Bébek. připravovala si večeři. Z uen idání ozval se křik a hluk. Ženy a děti v divokém útě­ku prchaly na kopec, aby tam v domech Angličanů hledaly útočiště.

Naše dívka zaměstnáua přípra­vou večeře hrubě si toho zhonu ne­všímala. Než po nějakém čase u- poutalo přece pozornost její blikání světla. Vzhlednuvši spatřila před sebou Hamdi beje, jediného syna pašova.Vešel k ní zahradními dveř­mi a průvanem takto způsobeným počala lampa poblikávat!.

“ Ardem", pravil jí s chvateiVi, “ pojď, zachraňme se. Dnes v noci budou Arméni rubáni.”

Mladá dívka celá ustrašena po­hlédla na něho.

“ Neboť sultán,” — pokračoval Hamdi, “ dal k tomu rozkaz. Otec můj, vrátiv se z paláce, svěřil nám to.”

“ Kde je můj otec?” otázala se Ardem zblednuvši.

Booz, otec dívčin byl soukro­mým rybářem pašovým. Ja-ko otu­pěla hleděla dívka kolem sebe, ne- chápájíc, co se vlastně kolem děje.

“ Tvůj otec?" — pravil něžně Turčín. - Ty nevíš, kde je? Od rá­na už sedí ve vězení. Než upokoj se, můj otec ho zach rání."------

“ A proč je v Žaláři?” rozkřikla se mladá dívka. “ Co zlého učinil?"

“ P ojď ," domlouval jí mladý bej, Turci hnedle tu budou.”

Ardem pod dojmem té zprávy 0- mdlela. Než opřena o zeď kuchyň­skou poznenáhlu zase se vzpama­tovala. Hledíc zahradními dveřmi na kvítí, jímž vítr cloumal, pravila: “ Proč žádáš ode mne, abych šla k vám?"

“ Abych tě zachránil.”A ještě více zněŽniv svůj hlas děl:

— “ T y budeš světlem našeho do­

mu", a hlasem láskou zvučícím do­dal: — “ Ardem, ty budeš mou nej- milcjší ženou.”

Dívka překvapením ztratila řeč. A Turčín povzbuzen tímto mlče­ním pokračoval:— “ Už dávno tě mi­luji. Vrkoče tvých havraních vlasů mne omámily.” A vzdychnuv si: “ Co jsem noci probděl pro tvou ča­rovnou tvář, jež mi s očí sejiti ne­chtěla, mysle jedině na tebe.”

Mladá dívka stála nehybně, jako by se nohy její byly v zemi zakoře- Bily.

“ Ardem ,"— pravil opět prosebně Hamdi, uchopiv ji za ruku. "Pojď ­me přec."

“ Kam?" opáčila děva celá zmá­mená.

“ K nám" — odpověděl Turčín. “ Poturči se a budeš spasena.”

Jak krásná byla ve svém hně” u. Její planoucí rty se chvěly, líce jí hořela nezvyklým růměncem, bílý­mi pak zoubky hryzla se do rtů, a- by nepropukla v pláč. Všecka bez sebe, bezmála šílená, vrhla se na mladíka, by ho do ruky kousla, vo­lajíc v záchvatu zlosti: “ Táhni! Táhni! Nohou sem už nepláchni!"

“ Kterak můžeš tak mluviti?"Třesouc se po celém těle a divně

se smějíc opakovala v jednom ku­se: — “ Já — Turkyní? — Já?!"

Mladík nevěděl si rady.“ Nepůjdeš-li se mnou” , pravil

výhrůžnč, “ vallali, zabiju těl"“ Zab mne,” — křičela dívka,

“ zab, aby tomu byl pojednou ko­nec."

Turčín popadl ji kolem pasu a vyzvednuv ji, snažil sejiodnésti.

Venku zatím rostl lomoz. Ardem jala se křičeti, co hrdla měla. Ná­vrhem Turčínovým se vzpamatova­la.

“ Já abych se stala Turkyní?" o- pakovala stále, opírajíc se o zeď. “ Abych snad zapřela svou víru? Táhni!"

“ Ardem,” domlouval jí mladík už dopálen, “ přijmi náboženství světla. Spasíš se a staneš se hanu- mou" (velkou paní).

I uvlékal ji z domu.“ N e", bránila se dívka, “ nel —

Volím raději smrt.”“ Ardem,” naléhal na ni opět ně­

žně,— “ zachraň se, dokud jest Čas. Slyším je už přicházeti,znásilní tě .”

“ N e," křičela Ardem, snažíc se mu vyvinouti z rukou. Za toho odporu, rozpustily se jí vlasy a roz­vlnily se jí po tváři. Pod tím závo­jem dštily oči je jí blesky hněvu,

třásla se po všem těle a odpuzovala od sebe všecky dotyky Hamdil o. Turčín dopálen, vytáhl z pasu dý­ku, ve tmě se zalesklo a dýka sc pohroužila do dívčiných ňader.

Ardem zavřela oči. Krev potůč­kem se jí řinula z rány. Po chvilce pootevřela očí a utkvěla pohledem na TurČínovi. Ústa majíc uzavře­na, lapala po vzduchu. Hamdi v domnění, že mu chce něco říci, spo­léhal se čelem svým o čelo dívčino a s ústy rovněž otevřenými čekal. V tom přišel na Ardem záchvat ka­šle, a krev z úst jejích vletěla Tur­Čínovi do úst. Odvrátil se s oškli­vostí a pustil mladou dívku. Tělo její zhroutilo se na zemi; Ardem by­la mrtva.

Zatím v řeži venku pokračováno. Hamdi dlouho těkal ulicemi caři­hradskými. Bledý, zdrcený, proná- sledavaný oním kašlem, za něhož Ardem duši vypustila, co chvíle jej opanoval, aniž to pozoroval. Umřel na souchotě, a staří Turci potřása­jíce hlavami pravili: " T o ť krev té — křesťanky!"

Ali na lpp.Tři mladí páni vydali se na ce­

sty. Sotva že v železničním voze usedli, pustili se do tarokö. V tom otevřel konduktor dvířka u kupé a žádá: “ Karty, pánové!" Tito mu ze žertu podali tři hrací karty, jež on zcela vážně propíchnul, zpět o- devzdal a opět dvířka přirazil. Tu teprv vyvalil jeden na druhého oči, co to vyvedli, neboť měli tři karty znamenané a nemohli dále hráti.Za chvíli otevřel konduktor opět dvéře a když mu svou nehodu zdělili, řekl: “ Dejte mi dva zlaté à já vám to spravím, že budete moci zase hráti. ”

“ Jak?"“ Jen dejte dva zlaté a uvidíte.”S radostí mu vtiskli do ruky dva

zlatníky. Konduktor vzal chladně ostatních 3g karet, propíchnul je jako předešlé tři a podal je pánům řka:

“ Tak, teď můžete hráti dále, jsou všechny stejné!”

Tu teprv naši páni čubrněiil

Ze školy.Učitelka: Co pak je to? Já tu vy­

kládám o huse, a Stoličková nedá­vá pozor, jakoby se jí to netýkalo!

V Rusku je sekta, které je nepla­cení daně článkem víry. No, tako­vé “ bludařství” stíhala by jistě kaž­dá vláda.

-=■ 341Řiaeni farmy.

Veledůležitým živlem v každém odvětví průmyslovém, hospodář­ském neb obchodním jest t. zv. síla výkonná, totiž schopnost udrŽovati průmyslový závod, obchod aneb hospodářství v činnosti, v běhu,aby lidé, stroje a kapitál zde uložený přinášely dostatečného a přiměřené­ho výtěžku. Kdo řídí závod průmy­slový, hospodářství aneb obchod, mu3Í miti tolik obchodních schop­ností, aby dovedl co nejlépe v pod­niku uložený kapitál, stroje a síly pracovní využitkovati. Mnoho lidí dovede říditi malý obchod, malý závod aneb podnik jakéhokoliv dru­hu, ale vyskytne-li se Člověk, který má větší rozhled ve věci této, který má větší výkonné a obchodní schop­nosti, takže může říditi závod větší a může používali výhod z výroby ve velkém plynoucí, tu vytlačí ma­lé závody a obchody, kteréž stanou se od něj závislými.

Mnohý farmer dovede s úspě­chem hospodafiti na farmě osmde­sáti akrové, avšak nebyl by úspěš­ným na stošedesátce. Mnozí dove­dou třebas úspěšně říditi farmu sto šedesáti akrovou, ale všichni z nich sotva dovedli by se stejným zda­rem hospodařiti na půl sekci. A tak opět zdární hospodáři na půl- sekcích často nejsou sto říditi far­mu zaujfmající sekci celou. Mnohý dovede řídit celou rodinu a dovede výhodně používati vlastní své síly, avšak když dojde na pomocníky zjednané a k používání strojů, ča­sto neví, jak práci zaříditi a rozdě- liti, aby z ní co nejvyhodněji těžil, následkem Čehož jest pak v nevý­hodě, vzdor tomu, že má větší far­mu, neboť nevýhodným využitko- vánfm síly a strojů ztrácí. Více po­zemků vyžaduje více práce a staro­stí, jakož i více schopností obchod­ních, proto jen ten může říditi vě- čí farmu, kdož tyto podstoupiti je schopen.

Řízení farmy jest velmi důleži­tým umčnfm, kteréž by mělo býti pilně pěstováno a v němž by se měl každý farmer stále vzdělávali. Ko­mu se tohoto nedostává, kdo nemů­že úspěšně říditi práci jiných a vyu­žitkovati plnou měrou práci strojů avýhody hospodaření moderními a a dokonalými způsoby, nemůže ob- státi dlouho v čele složité mašinérie hospodářské a musí se krátce státi jen podřízeným článkem jejím pod vedením člověka, kterémuž neschá­zí na schopnostech.

Žádný průmyslový závod, žádný obchod aniž jakýkoliv podnik může trvale zůstati rozsáhlejším, nežli jsou schopnosti jeho fiditele. Mla­dý člověk musí se v tom ohledu stá­le vzdělávati, aby nabyl potřebných vědomostí a rozhledu, a stal se ho­spodářství schopným aneb jakýko­liv podnik s úspěchem říditi. Nedo- cíli-li toho, nemůže státi v čele, mu­sí se státi podřízeným jiného, kdo podobné schopnosti má. Mnozí a mnozí setkávají se s nezdarem jedi­ně z té příčiny, že řízení jich podni­ku přesahovalo jejich schopnost a rozhled, že nedovedli úspěšně vyu­žitkovati kapitálu do něho vložené­ho, aniž strojů aneb práce. Far­mer, který má jen tak velkou far­mu, že dovede ji úplně ovládati, vytěží z ní více, nežli farmář, mají­cí farmu dvojnásobnou, na níž po­hltí mu čistý zisk, ztráty násled­kem nevýhodného využítkování sil pracovních, strojů, atd.

Po suchém, prudkém krmivu (.ovsu, semenci, semenech kolenco- vých atd. ) trpívá drůbež, pokud se ne napájí vodou dostatečně,brzo zá­cpou, vyléčí se však opět, dostává- li po delší čas v masité polévce má­čený bílý chléb. Nepomůže-li toto, sebeřme opěnovaČkou pěnu z vaří­cího masa, přimíchejme do ní tro­chu žitné mouky a na drobno rozse­kaného salátu.

Zákrsky mají kořeny v hořejší půdě rozprostřené. V létě trpí su­chem, v zimě snadno vymrzají a hy­nou. Oboje zlo snadno se odstraní, když okolo kmene až po konce {do­rostů stromek obložíme slamnatým hnojem. Tím se zachrání před niči­vým vlivem mrazu, sucha i před příliš ranným pučením v době, kdy tuhé mrazy mohou zničit rozvinuté pupeny.

Usušte jalovec, rozemelte na prá­šek, přidejte k moučce trochu soli a smíchejte obé. Každý den přidejte do obroku tohoto prášku a přesvěd číte se o dobrém účinku “ krmného prášku” vlastní výroby pro koně.

Na každých íoofb živé své váhy potřebuje dobytče na zachování svého života nevyhnutelně den co den i#ft> sena. Vážil-li by hovězí kus 600 Jb, potřeboval by denně ioJ4 lb.

Tykvové a dýhové semeno není zdravé pro prasata,ona je nemohou strávit a následek je nemoc. Vy­berte je a uvařte.

Polévání obroku koním nemá žádný užitečný účinek, jen ten, že kůň obrok dříve sežere. Není-li však toho třeha, nepolévejte ovsa. Polívaný oves kůň shltne beze slin; sliny pak právě napomáhají ku trá­vení a nebyly-li vytvořeny, kůň 0- ves tak nevytráví. Kůň sice dobře vypadá, ale tlouštka ta jest od vo­dy, kůň nemá jádro, nic také nevy­drží. Místo máčení obroku dejte mu k uhašení žízně putnu vody.

Dřepčíci v zahradě ničí se tak,že se dá kvočna v posadě i s kuřátky na záhonek. Kuřata se rozběhnou a dřepčíky vyberou. Pak přenese se posada na jiný záhouek. Kvočna se z posady nepustí, aby záhon­ky nerozhrabala. T ak jednoduchým způsobem zbaví se každý dřepčíků v zahrádce. Posada zřídí se jedno­duše z hůlek neb ze staré bedničky.

Každý farmář, jehož farma se nachází v takové krajině, kde se dobře rodí víno, měl by jej rozhod­ně alespoň poblíž svého domu nasa- diti, neboť vinné hrozny přináší ne­jen skvělý užitek, a h jsou rozhod­ně zdravějším nežli všecky ostatní druhy ovoce.

Největšími pijáky mezi zvířaty jsou indický slon a indický nosoro­žec. Velký slon berlínské zoologi­cké zahrady dostává denně 150 kvartů, v létě 200 kvartů vody. In­dický nosorožec obdrží ráno a ve­čer 60 kvartů, dohromady 120 kvar­tů vody.

Jak vyšetříme jakost kůže. Ukroj kousek usně (kůže) a ponoř ji do octa; je-li useň dobře vydělaná, změ­ní se poněkud barva do tmava, ne­ní-li ale kůže taninem prosákla, na­bubří silně a změní se v krátkém ča­se v rosolovitou hmotu.

Dávejte prasatům zelenou komu a sbírané mléko, to jim napomáhá k vzrůstu, a pak se lehce a v krá­tkém čase kornou vykrmí.

Nedávejte hnůj okolo stromů na podzim; tím se povzbuzuje mí­za a strom může lehce zmrznout. Lépe je hnojit až v zimě.

Rajská jablíčka dříve dozrají a budou chutnější a větší když jim všechny vedlejší výhony odřízneme a též i vršků je zbavíme.

Za sucha zalévejte ovocné stro­my, sice všechno ovoce opadá a to, co na stromě zůstane, bude malé a málo šťávnaté.

W est, 8. června. — Řád Hvězd­natý Prapor, čís. 55., zvolil sobě následující úředníky:

John Šmaistrla, předseda,Frank Gerik, dozorce,A. E. Beseda, taj.,Josef F. Knapek, účetník,Frank Havran, pokladník,John Bartoň, průvodčí,John ReČek ml., vnitřní stráž, John K. Sýkora, ven. stráž.

A. E. Beseda, taj.

El Campo, 12. června. — Do řádu Bratrská Podpora, čís. 43., byly uvedeny Ida Peterka, Anna Málek, Anna Tobola, Anna Bartoš, Marie Bartoš a Veronika Hillmann. Pro příští měsíc márr.e zase tři no­vé Čekance.

Br. Frank Moll pro neplacení a aniž by o sobě dal vědět, kde se zdržuje, byl vyloučen. '. S bratrským pozdravem

Jos. Bartoš.

Edgle, 5. června.ZĎ o řádu Pa- lacký, čís. 21., byl uveden Frank Mareš.

Prosím členy našeho řádu, by se v plném počtu dostavili do schůze na iho odpoledne. Jest to čtvrtlet­ní schůze. S bratrským pozdravem

F. D. Bednárek, taj.

Watt, l i . června. — Do řádu Nové Květy, čís. 35., uvedeni byli Ant. Holub, Josefina Holub a Kle­ment Píchá.

S bratrským pozdravemC. V. Adámek, taj.

Karbolka, t. j. zředěná kyselina karbolová v každé domácnosti má býti stále po ruce. V žd yť nemine den, aby se v hospodářství někdo neporanil. Tu šlápne někdo na hře­bík, rozřeže si nohu na skle, řízne se nožem, píchne se ostrým před­mětem, roztříští prst a jiné způsobí si poranění. Byl-li předmět nečistý, rezavý, je nebezpečí Že povstane otrava krve. Neméně pováŽlivo je, kďyž se do rány dostane Špína, hlí­na, anebo dokonce hnůj. Tu sna­dno může nepatrné škrábnutí býti příčinou náhlé a přebolestné smrti. Je tudíž velmi rozumno, když kaž­dou ránu ihned důkladně vymyjeme v čisté vodě, do níž se kápne něco karbolky. Potom se rána ovine či­stým plátýnkem, natřeným kaší ze lněného semene. Obvaz se ponechá tak dlouho, až rána přestane ru­dnout a palčivá horkost, pomine.

Vypěstovat prase jest o mnoho lacinější než-li je vykrmit.

_______ •h)

- 342 -

Povznesením Jednoty sebe povznáším e.

Zajisté každý bratr náš s radostí pohlíží na pokrok S .P J.S . T ’., kte­rého jsme se domohli za ten krátký öas vzdor všem překážkám a ne­přátelskému osočování. Vše jsme přečkali a překonali a dnes slavíme naše vítězství.

Jest-li se kdo táže,co jest Slovan­ská Podporující Jednota státu Te­xas a její zásady, může nalézti od­pověď hned na prvním listu našich stanov. Jest to kruh mužů, kteří sestoupili se v jednotu, by společ­ně řeč Českou v Texas a vůbec, kde řády založeny jsou,udržovali a sebe ušlechťovali, a zároveň všem řád­ným česky mluvícím občanům pří­ležitost poskytovali, aby svůj podíl na duševních i hmo:ných zájmech požadovali a vespolek se pod poro­vati mohli. Toho docilujeme, když jednotlivé řály spojí se v bratrský celek,tak že Člen kteréhokoliv řádu jest zároveň členem celé jednoty a proto i každého řádu jiného, a cítí se býti částí onoho velikého celku.

Vstoupením v celek tento béře- me na sebe nejen povinnosti,nýbrž i' práva. Přistupujem ku straně trpících bratrů a sester a jich rodin, bychom v nouzi postaveným poma­tlali, o nemocné pečovali, zemřelé pohřbívali, trpící těšili a vdovy a sirotky po zemřelých bratrech o- chraňovali.

Při vstupování k řádu S.P.J.S. T nezadává ani nezkracuje nikdo své politické ani náboženské názory a zásady, jelikož ve schůzích svých netrpíme žádných přehmatů a žád­nému vyznání víry náboženské ne­bo politické přednosti nedáváme, aniž jakékoliv jednání stranické připouštíme. Netrpíme ani sváry a roztržky mezi sebou, jež by pořád­ku neb jednání našemu na ujmu Hýti mohly. Zavázali jsme se ve­spolek ve svém jednání a chování, mezi bratry a sestrami v řádu i mi­mo řád, vynasnažovati se, co členo­vé bratrského spolku býti vždy upřímnými a svědomitými a ochot­nými se podporovati a si pomáhat! a; též zákonů Šetriti, bychom sobě úctu bližních zjednali. Abychom byli dokonalými členy, musíme v domácnostech svých býti co man­želé upřímnými a věrnými, co otco­va a matky bedlivými a pečlivými o své rodiny; co dítky poslušnými a vzornými, co bratři a přátelé mu­ži povah pevných a upřímných, co abčané správnými a svědomitými.

Zváštní pak úlohou naší jest, co bratstvo S. P. J . S. I vykonávati skutky dobročinnosti v tom nejlep­ším smyslu toho slova. Tak jako užíváme výhod a výsad řádu, k ně­muž náležíme, |ako užíváme krás­ných chvil přátelského spolu po­bytu a slavnostních chvil svorných schůzí, tak též jsme povinni vyko­návati všeliké povinnosti, jež vše­chno toto podmiňují.

Naše řádové síně stojí otevřené právě tak synům a dcerám práce, jako dítkám zámožnosti, kde může se jim dostati rady a pomoci. Kaž­dé shromáždiště naše jest svatyní přátelství, před jehož oltářem svlé­kají se vášně, kde nepřátelskč smý­šlení nemá žádného místa, kde je­diným zástojem vespolného zápasu jest: “ Kdo může více přispěli k dobru a blaženosti bratrství?"

Mravní povaha každého našeho Čekance je hlavní podmínkou jeho přijmutí a na takový to spůsob mu­síme doufati, že řády S.P. J . S. T. šířili se budou nadále silou vlastní, a přibývali bude jim na vážnosti, neboť mimo tyto podmínky není žádného jiného prostředku, jenž by nás vedl ku kýženému cíli a jen tak jest pojištěno naše společné heslo mnoho vyznamenávající: Podpora, Lidskost, Bratrství.

Řády S.P .J.S. T musí dle ústavy a svého účele a zodpovědnosti pod­poroval a povznášeti mravní spo­lečenské i duševní zájmy všech, jenž k této Jednotě přináleží. Zá­roveň je též povinností těch, jimž čest Jednoty na srdci leží, aby tuto hájili a opatrní byli, by nikdy žád­ná skvrna na ni nepadla, ani při jednání jednotlivců v životě obec­ném nebo veřejném.

Žádný z nás nemá zapomenouti na povinnost soucitu a bratrské lásky, jež jsou mu v řádu vštěpo­vány, a následkem jichž chování jeho po celý život vůči všem, s ni­miž se stýká, budiž takové, aby mu zabezpečovalo úctu všech.

Vzdělávejme se a povznášejme Jednotu naši, majíce vždy na mysli slova slovanského pěvce. Kollára:

"Pracuj každý s pílí usilovnou na národu roli dědičné. Cesty mo­hou býti rozličné, jenom vůli měj­me vždycky stejnou.”

Život je květina, která jak pro boháče tak pro chudého roste. Bo­háč ji zalévá šampaňským, chudý slzami.

Čas jest kapitál přičinlivého člo­věka.

fcnnis, 4. Června. — Poněvadž každý řád má svého dopisovatele do našeho milého orgánu, tu náš řád nechtěje býti pozadu, též zvo­lil si jednoho a to jsem náhodou já. Inu, když už jsem zvolen, tak mu­sím psát. Nejprve se musím zmí­nit o našem řádu Gnnis, čís.25. Po- kraěují-li všecky řády tak jako náš, pak bude naše Jednota v krátkosti dosti silná vzdorovati všem nepří­znivým nájezdům. Není takřka jed­né schůze, aby nebyli přijímáni no ví členové neb členkyně. Minulou schůzi jsme přijímali br. Fr. Haš- kovce a na příští schůzi máme při- jímati pí. Marii Haškovcovou a Jana Praživku s manželkou.

Již po několik minulých schůzí se sešlo málo bratrů. Ovšem někdo řekne, že bylo špatné počasí, ale jsou někteří, již i při pěkném poča­sí nejdou do schůze, až tedy, když nemají kam jeti na besedu. Bratři, to nekonáte své povinnostil Nemy­slete si, že ve schůzi nemusíte být, je to povinností každého a pak to naše stanovy předpisují.

Též se musím zmínit, že by bylo slušno, by se bratři chovali tiše při schůzi, by člověk slyšel, oč se jed­ná. Ale zdá se mi, že mnozí až když je schůze zahájena, mají nej­víc si co povídat. Doufáni, Že se žádný nebude cítit uražen touto po­známkou, a že se příště polepší.

V dubnové schůzi byl zvolen dr. Musil za našeho lékaře na místo dr. Dowdell-a.

Novinky jsou zde řídkostí a tu­díž nemám co psát. Konečně se nám vyčasilo a každý se činí, by se zbavil přebytečné trávy, která již chtěla tu královnu zardousit. Vy­hlídky na úrodu jsou obstojné, ač­koli budeme brzy potřebovat déšť, neboť je země po velikých lijácích ubita a tvrdá.

Fr. F. Ťoupal.

Nelsonvllle, 4. června. — Do řádu Hvězda Míru, čís. 33., uvede­na byla Emilie Kroulík.

Zároveň uvědomuji Členstvo řá­du Hvězda Míru, č. 33., že příští schůze bude odbývána 18. června na Bleiblerville.

S bratrským pozdravemF. B. Mareš, taj.

Grätiger, 1. června. — Členové í řádu Komenský, čís. 20., jsou žádá­ni, by se dostavili do schůze v pl­ném počtu, neb máme důležité jed­nán”. S pozdravem

J. R. Machů, taj.

Čínská přislovi.

Známý německý spisovatel Fer­dinand Heigl seznamuje ve své knize "N áboženství'a kultura Č í­ny” ,je ž v Berlíně těchto dnů vy- ^ šla, evropské čtenářstvo s výběrem čínských přísloví, právě tak zají­mavých jako důmyslných, jichž překlad tuto podáváme.

Kdo chce žiti se svými příbuzný­mi navždy v pokoji a míru, nechť jim prodává všechno na úvěr, ale nežádá od nich nikdy peněz.

Kdo je boliat, má přátele všech druhů; chudého nezná nikdo.

Poctivějších lidí nalezneš ve věz­nici nežli v celnici.

Jsi-li chůd, žádný bohatec ti na pömoc nepřispěje, ale jsi-li nemo­cen, ví každý člověk o nějakém re­ceptu, jenž tě může uzdraviti.

Chce-li se nebi pršeti a ženě po­druhé vdávati, žádná moc světa je 9 od toho neodvrátí.

Do otevřených dveří mnohem míň zlodějů vejde než do zavře­ných.

Co je člověk bohatý, to ví i nej- hlupší hlupte,ale je málo i nejmou­dřejších lidí, kteří znají pojem chudoby.

Kdyby hvězdy měly i nejlepší vů­li, měsíci nepomohou.

Učenci mluví o knihách,řezníci o prasatech.

Nesnadnější věcí jest ovládati rodinu, než spravovati říši. Císaři nikdy není blaženěji v paláci, než když jej prohlašují za nemocného. 0

Klenoty jsou poslední věcí, které kupujeme a první, které prodává­me.

Kdo život v sázku dá, i císaře s koně shodí.

Kdo nechce být ošizen, nechť se ve třech krámech ptá po ceně.

Veliké radosti prodávají se za cenu velkých zlostí.

Mandarina můžeš podváděti, ale nesmíš uraziti.

Vězení dnem i nocí jsou zavřena a přece pořád plna; kostely jsou stále o.tevřeny, ale ustavičně také prázdny.

Armáda vydržuje se tisíc dní, aby £ jen jednoho dne byla použita.

Nejschytralejší žena dostane z pravidla nej hloupějšího muže.

Důvěra v sebe sama jest polo­vičním vítěztvím.

Nemůžete býti sami šťastni, do­kud nedovedete luipiti jiné šťast­nými.

313Z M m n in n it i Hlaraílo Mia.

Rozpočet na pnul polovici úmrtí čin. 70« učíslo 77.

Čís. i ........ $48 Čís. 29........ $21" 2 ..... l i ” 30......... 28” 3 ..... 23 " 3 1......... 18" 4 ..... 13 ” 32......... 16" 5 ..... 14 " 33......... 32" 6 ..... 49 " 34......... 9” 7 ..... 28 " 35......... 13” 8 ..... 33 " 36......... 15

9 ........ 50 ” 37......... 12” 10..... 41 ” 38......... 35" l i ........ 31 " 39......... 26" 1 2 ........ 18 ” 4 0 ----- 12" »3........ 21 " 4 1 . . . . 15” 14........ 19 " 42......... 10” •15........ 42 " 43.......... 12" 18..... 15 ” 44......... l i’’ 17 ...... 67 " 45.......... 14" 18..... l i " 46.......... 8

” 19..... 43 ’’ 47.......... 18" 2 0 ........ 42 ” 48......... 10" 2 1 ........ 24 ” 49......... 7" 2 2 ........ 17 " 50......... 6" 2 3 ........ 21 " 5 1 ......... 12” 24...... 69 ” 52.......... 12” 2 5 ... . 5» ” 53.......... 3" 2 6 ......... 7 ” 54. . . . 4” 27....... 36 " 55........ i" 2 8 ........ 18 ” 56.......... i

*1250Řády čís. i. , 2., 3., 4., 5., 6., 9.,

33. a 42. zasílají peníze na br. JanaJurču, Nelsonville, Texas, a ostatní na br. Josefa Pšenčíka, Smithville, Texas.

S bratrským pozdravemJ. R. Kuběna, taj. H. Ř.

PROJEV SOUSTRASTI.

Smithville, 5. června. Chladná ruka smrti opět navští­

vila kruh náš bratrský a svým ne­lítostným sevřením vyrvala ze stře­du našeho milovanou sestru,

C E C IL II A. PRASATÍKO VO U .

Pozemskou pouť svou dokonala dne 25. května, ve stáří 20 let, po krátké nemoci. Řád náš želí velice ztráty milované sestry, neboť v ní ztrácí členkyni, jež osvědčila se býti neúnavnou pracovnicí pro roz­šíření a blaho S.P .J.S.T . Proto nad jejím tak včasným odejitím ve­lice truchlíme a projevujeme nad její ztrátou pozůstalému manželu a synáčkovi jakož i všem přátelům zesnulé hlubokou soustrast’.- Budiž jí země lehká.

Za řad Světlo, čís. 38.,Jos. O. Dušek, taj.

M arietta, Ind. Ter., 29.květua.Ctění bratři! Obzvláště od řádu

Komenský, čís. 20. v G ranger, T e­xas. Je Vás hodný počet, kteří chtěli, abych jim dal vědomost o zdejší krajině, ale kdyby měl Člo­věk psát každému zvlášt, to by ani nepostačil, tak jsem si umínil, že nአorgán bude nejlepším prostřed­níkem mezi námi a poslouží také druhým čtenářům.

Za mého sedmiměsíčního pobytu skusil jsem zde dost a také ještě málo, měl jsem štěstí i neštěstí, ale přece až doposavad se mi zde veli­ce líbí, neboť co jsem zkoušel a na­šil, vše krásně roste, jen že posled­ních 14 dní velice prší, což velmi Škodí zemákům, z nichž některé už i hnijí, za to ale ostatní zelenina prospívá více než kde |inde jsem kdy viděl. Ani bych neřekl.že jsme v indiánském území, tak dalek* na sever a přece zemáky už jíme přes měsíc i jinou zeleninu, ani si člo­věk na to už nemyslí, neb to více ani nechutná. Vždycky jsem slý­chával, že není nad Taxas, ale my­slím, že jen někde a zároveh i jinší krajiny jsou tak dobré. Je pravda, v Texasu je dobrých pozemků dost, ale ty jsou už osazené a člověk chu­dý jich nedostane, neboť jsou pří­liš drahé a bavlna laciná. Tak co potom? Komu pěstovat a prasata, ale to též nejde pro rentýře, neboť každý farmář zorá vše, i kdyby mo­hl s pluhem pod chalupu i tam by tu bavlnu nasel. A potom kde je pastviště, louka a co vše třeba, aby mohl rentýř s úspěchem se do toho pustit, když ani si nemůže krávu někde držet. Kdež pak by mohl potom prasata chovat! Kdo chce se chovem prasat zabývat, musí miti pro ně pastevník a něco zeleného a k tomu kornu, ale držet je v ohra­dě, to se docela nevyplácí. Jak si teu rentýř může jinak pomoci. Ci­bili v středním a jižním Texase ne­roste, anebo když roste, tak přijde déšť, obilí chytí rez a je potom. A kdo to potom vymlátí a semole, to je vše k uvážení. Prodat vše honem za 20 neb 25 centů- buši, to je rentýřovi, který platí $4.50— $5-00 z akru, do skoku, po sklizni 15 neb 20 bušlů po akru po 20 centech buši, a teď dát od sečení £1.00, od mlácení díl a semeno na setí buši po 50 centech, tři bušle na akr, o- rání a vše jiné, co k tomu patří— to je výdělek co? Kdo umíš počítat, tak to počítej, kolik ti zbude až sklidíš, třebas 30 bušlů po akru.

Farmář, který je na svém a má své náčiní a land vyplacený, tomu je ji- náč. Až zde pobudu déle, budu ví­ce psáti o zdejších poměrech a také byl bych rád, aby někteří bratři z Oklahomy dávali o sobě vědět, jak si to kde libují, zdaž lépe než v T e­xasu anebo hůř. Zde je vše “ all- right” , jen že tu není skoro žád­ných škol, což jest velmi nemilá věc, neboť co jsou školy, musí se na dítky platit. Cesty jsou též ještě z dob Indiánů.

F. J. Černoch.

Moravia, 31. května. — Ukáza­lo se nám po dlouhých déštích něja­ký čas pěkné počasí, ale již zase se dostavily se severovýchodním vě­trem veliké lijáky, prudké bouře a co nejhoršího — kroupy, které na­dělaly vcliaé škody. Rolníci utr­pěli značné škody, jak na kukuřici, tak i na bavlně, kterou místy na­čisto zničily. Tráva roste a bují, ale pro mokro nemůžem do pole. Nevím, jak to bude dále.

Vlasta Technik.

Taylor, 2. června.—-Řád Praha, čís. 29. uvedl do S.P.J.S. T Josefa M. Švadleňáka.

S bratrským pozdravemJ. Huňka, taj.

Hleďme k tomu, aby náš mladý dorost byl v čás zařaděn do Jedno­ty. Připravte mu v každé osadě střediskp, kde by se scházel, ušle­chtile bavil a poučoval. Jen tím spůsobem si jej pro naše řády od­chováme, jen tím spůsobem ho od nežádoucí společnosti ochráníme.

Úmrtní podpora Jednoty může býti odkázána jen nejbližším pří­buzným a těmi jsou manželka a dítky. Cizí osoba, byť by i odkaz v její prospěch zněl, nemá žádného práva na peníze od Jednoty.

Ctižádostivost jest potřebná, ne­boť pobádá k činnosti a práci. Pak­liže však se zvrhne v domýšlivost, je nectností, neboť každý člověk je nahraditelným, b y ť by byl sebe lepší výtečník.

Místo bezúčelného mluvení a kritizování jednotlivců chopme se práce a agitování pro společné zá­jmy naše. Co dobrého pro Jednotu vykonáme, sami pro sebe jsme učinili.

Máme-li příští dorost získati, musí se naučiti česky mluviti a ci­titi, mu6Í sobě býti vědom, že je slovanského původu.

Illinoiský zákon o záložním rondu.

Ulinoiský zákon o bratrských spolcích, schválený dne 22. června 1893, a pozdější dodatky daly bra­trským jednotám právo zařídit si a spravovati záložní fond podle sta­nov a pravidel spolkových. T oto široké právo značně omezil zákon ze dne 14. května 1903, dle něhož záložní fond smí býti uložen pouze v určitých cenných papírech, jako jsou: dluhopisy (bondy)Spojených Států; státu Illinoisu; kteréhokoliv okresu, města nebo taunu ve státě; neb akcie národních banků; nebo první morkyče na pozemkový ma­jetek mající cenu nejméně ve dvoj­násobné výši zapůjčené sumy, ajen takové jiné cenné papíry, které by­ly schváleny státním superinten­dentem pojišťování. Toto omeze­ní platí pro všechny spolky.

Tento zákon však dává bratr­ským jednotám také právo uložil si záložní fond anebo část jeho v sumě nejméně padesáti tisíc dolarb pod ochranu státu v úřadovně stát­ního superintendenta. Toto ulože­ní ovšem není nucené, nýbrž dobro­volné. Jednota, která této výho­dy zákona použije, podrží ovšem právo— dokud Sama je v dobrém stavu a placení schopna — kollek- tovat úrok nebo dividenty ze svých cenných papírů, neb 1 plnou sumu, když jsou splatný, pro svůj úmrtní a záložní fond. Když by příjem ú- mrtního fondu nestačil krýti všecky ztráty vzešlé kdykoli za 60 dní,jed­nota smí si vyzdvihnouti dostateč­nou sumu, aby schodek kryla.

Cenné papíry Jednotou takto u- ložené nesmějí býti jinak vyzdviže­ny, leč když hlavní úřadovna, nebo jiné nejméně pčtičlenné těleso k to ­mu účelu oprávněné, předloží listj- , nu, ověřenou od předsedy a tk < nika jednoty, s vysvětlením, z * ' kou cenu listin spolek chce vyzd hnouti a za jakým účelem.

V prvním roce platnosti tohoto zákona použila ho pouze jed na bra­trská jednota, zvaná North Amer­ican Union,sídlem v Chicagu, která si u státního superintendenta ulo­žila za $274,953.25 různých bondft a morkyčů.

Nejlepší lidé vždy bývají nejdří­ve nalezeni ode svých nepřátel: pro­tivník vrhne na člověka ostré světlo, a kdo v té záři obstojí, podal tím důkaz své výtečnosti.

Čeho nemáš, neslibuj _ pro slí­bené jeď na rychlém koni.

— 344 —

Nové d ru h y ovoce.

Expertům zemědělského depart­mentu podařilo se po trpělivých po­kusech vypěstovati dva nové druhy ovoce, jimž dána jména “ tángelo” a “ chráně". Výsledku toho docílili doktoři Webber a Swingla, kteří po léta prováděli pokusy s pomeranči a jiným citrónovým ovocem a docí­lili konečně výsledků, jež bez nad­sazování mohou se zváti divý. Prv­ní z nich, jmenované už “ tangió­lo", jest skřížení mezi malým po- neranČem, tak zvaným “ lángeri- nem” , a “ pomelem" čilí vinným o- vocem. — Jiným druhem nového ovoce, jest zmíněný “ citranč", po­meranč vzdorující mrazu, sladké, šťavnaté ovoce, jádra skorém po­strádající, kteréž docíleno skříŽe- ním obyčejnéno pomeranče z Flo­ridy s bezcenným, avšak velice tu­hým druhem pomeranče importo­vaného z Japonska. “ Tángelo" pochytilo ve svých vlastnostech něco z obou druhů ovoce, jichž jest plodem — jak z trpasličího, velice sladkého tangerinového pomeranče tak i z “ grape-fruit"; slupka dá se snadno odloupnouti, dužina má barvu temného pomeranče, trochu navinutého, velice chutného, spíše sladkého,vzhledu příjemného a jest lehce dělitelný. — Daleko důleži­tějším výplodem umělého sadařství však jest citranč, který vlastnostmi svými je snad určen převrátit úpl­ně pomerančovou industrii v jižních státech. Jsa velice příjemné chuti, jest také dosti tuhým, aby překo­nal podnebí celého gulňckého re­gionu. Ve skutečnosti vypěstovány dva druhy tohoto nového ovoce, jež naprosto se liší od každého, až do­sud známého citrónového ovoce. Jeden z nich jest výsledkem kříže­ní, při čemž onen japonský, mrazu Vzdorující oranČ zastával místo “ otce", kdežto v druhém případě zastával hodnost matky. Zmíněný japonský oranč je bezcenné malé ovoce, jež pěkné na pohled, měří v průměru pouze půldruhého palce a jest plné jader. Ale jeho kvalita, jako ovoce mrazu prostého, má pro sadaře cenu velikých milionů dol­larů, pakliže osvědčí se i při ny­nějším skřížení. Citranč má svou vlastní příchuť — maje vlastnosti obou rodičů svých. Není ani slad­kým oranČemani kyselým citronem. Zkouškami dokázáno,že snesl i šest stupňů zimy, kdy jiné stromy po- mrzly. V jižu í Karolině nalézá se

pokusná stanice pro jich pěstování a zemědělský department jest toho náhledu, že budou se moci bez pro­tekce stromy citrančové sázeti po celé Jižní Karolině, Georgii, Ala- bamě, Mississippi, Louisianě, Ar­kansas, v některých částech Ten­nessee a v Texas.

Znařné ztráty.ranných kuřat dle příznaků připiso­vány jsou po většině chorobám bjišním,střevním. Z důvodu toho mnohá hospodyně, jakmile takto onemocnělé kuře zpozoruje, chvátá změniti potravu drobotině té, aniž by toho namnoze třeba bylo. V la­stní příčina onemocnění mladých kuřat, zvláště však ranných, spočí­vá v nastydnutí a to za chladných nocí. Za dne kuřata nenastydnou tak lehce, poněvadž se pohybují, leč v noci, musí-li ještě k tomu schouliti se pod kvočnou na stude­né zemi, zcela jistě nastydnou a ta­ké po většině hynou následkem to­ho. Kuřata z mládí stižená střevní­mi nemocemi z nastydnutí povstalý­mi,zřídka kdy G pěkné'kusy-dospě- jí. Zůstávají již zakrnělá a neduži­vá. Proto nutno jest postarati se jim o přiměřeně teplý úkryt na noc, kde by nastydnouti nemohla, chce- me-li se těchto velkých a k tomu nemilých ztrát uvarovati.

Pokrm z nočních můr, a sice ze zvláštního druhu tučných můr žlu- tokřídlých zhotovují vždy na zimu domorodci v Novém Jižní Walesu, sídlící podél Burgonských hor. Tam slétají se v zimní podvečery zmí­něné můry v celých oblacích i bý­vají schytány pomocí ohňů rozdě­laných na pobřeží, a zbaveny no­hou, křídel a tykadel. Z tlustých válcovitých těl můr, v dřevěných hmoždířích na kaši roztlučených dělají pak domorodci malé masité koláčky,jeŽ na mírném ohni pekou. I Evropané, kteří podivného pokr­mu toho okusili, chválí delikátní jeho chuť. Z počátku působí poží­vání jeho obtíže žaludeční, později ale jde krmě ta každému velmi k duhu.

Když dáváte tele na pastvu na provaz, je přofi dlouhý provaz tuze těžký. Lépe je zarazit dva kolíky do země, asi padesát stop jeden od druhého, na ně se napne drát při samé zemi a k tomu drátu se tele uváže krátkým provazem. Na kon­ci provazu se přidělá skobka s pé­rem (snap) a ta se zapne na drát.

Slovanská Podporující Jednota

Státu Texas.HLAVNÍÚftAUOVNA:

I. J. Quilla. přcdacdu. Kngle, Teiui.J. N. Vávru, dozorce, Culdwell, Texe».J. R. Kuběnu, tn). a polcl., Faypttevllle,Texai. ŮCctnl výbor: Tomáš Hrušku, Rayettovllle,

Texas, Jouel Mlkesku, Wesley, Texas, J. Pokorný, Roínov, Texas.

Adresář řádů.Pokrok Texasu, Č. L Jan Slavík,

taj., Fayelteville.2. Koperník, Jos. Pokorný, taj.,

Rožnov, Fayette Co.Novohrad, Čís. 3. F. K. Buček,

taj., Moulton R. F. D. i.Karel Havlíček, č. 4. F. Fabian,

taj., Hallettsville.Jaroslav, číslo 5. Josef Šumbera,

tajemník, LaGrange, R. 3.Moravští Bratři, číslo 6. Tom.

Přikryl, taj., W est.Rovnost, čís. 7. Jan Jurčák, taj.,

Caldwell. R. F . D. i Prapor Svobody, čís. 8. Josef

Kunetka, taj., Weimar.Slovan, čís. 9. Štěp. Martinka,

taj., Šebesta.io. Texasský Mír, Vác. Paul, taj.,

Shiner.Svojan, Jan Báča, taj., Fla-

tonia, fd. i .Dubina, čís. 12. Jiří Hromádka,

taj., Dubina.13. Texasská Orlice, Jos. Kocou­

rek, taj., Dime Box, Lee Co.14. Veselí, L . Polášek, tajemník,

Latium. •Svornost Jihu, číslo 15. F. A.

Marek, taj., Cameron.Bitá Hora, č. 16. F. Drozd, taj.,

Oakland.17. N ový Tábor, Jos. Sipták, taj.,

Caldwell.Jan Žiška, č. 16. Rud. Haisler,

taj., Elgin.Velehrad, čís. 19. Val. Gallia,

taj., Moravia.20. Komenský, Jos. R. Machů, taj.,

Granger.21. František Palacký, F. Bedná-

rek, taj., Schulenburg, fd. 2.22. Jiří Washington, F. Dolejší,

taj., Cat Spring.Nová Morava, č. 23. F . Rubala,

taj., Moravia.24. Český Prapor, F. J. Marek,

Oenaville, fd. 3. box 77.25. Ennis, A. Krutílek, taj., Ennis,

R .F .D . 6.Slovan Jihu, čís. 26. Vincenc

Doubrava, taj., Skidmore.27. Pokrok Moultonu, Ant. Mičul-

ka, taj., Shiner, fd 3.Karel Jonáš, č. 28. Jos. Wašíček,

taj., Wallis.Praha,čís. 29. Tom. Hunka, taj.,

Taylor.Hvězda Jihu, čís. 30. Jos. P.

Klečka, taj., Taitón.Pokrok Slovanů, čís. 31. Frank

Stahala, tajemník, Yoakum.32. Našinec, Tomáš Janota, taj.,

Victoria, R .F .D . 2.

33. Hvězda Míru, F. B. Mareš taj., Nelsonville.

34. Slovanští Bratři, Jan Švec, taj., Caldwell.Nové Květy,č. 35. C .V . Adámek,

tajemník, Watt, Limeston Co. Q36. Slovanská Růže, Vojtěch

Mühlstein, Hackberry.37. Nová Vlast’, Frank Ševčík, taj.,

Frýdek.38. Švětlo, Jos. Dušek, tajemník,

Smithville.39. Bedřich Smetana, F. J. Reg-

mund, taj., Smetana.40. Čechoslovan, Alois Trojčák,

taj., Hillje.Nová Ratolest, číslo 41. Jose

Marek, taj., Royal, Calhoun Co.Moravan, čís. 42. W . C. Kunetka,

taj., Monaville.Bratrská Podpora, čís. 43. Jos.

Bartoš, taj. El Campo.Čeští Bratři, č. 44. Jos. Žalman,

taj., Schcenau.45. Vlastenec, Jos. Elšík taj.,

Shiner. ^Volnost, číslo 46. Jan W ašíček,™

tajemník, Sealy, Austin Co.Hvězda Texasu, Čís. 47. J- H.

Lešikar, taj., Oenaville, R F D 3.48. Vyšehrad, F. H. Schiller, taj.

Taylor, Williamson Co.Pokrok Roweny, čís. 49. J. J.

Koppa, taj., Rowena, Runnels Co.Pokrok Pierce.Čís. 50. V . Kučera

sr., taj., Pierce.Věrndšt.čís. 51. Tom. S. Hruška,

taj., Ellinger.Osvěta, čís. 52. J. A. Vyvjala,

taj., Kovář, Bastrop Co.Český Lev, čís. 53. Jos. F.

Ressler, taj, Frelsburg, ColoradoC.54. Jaromír, Karel Zapajač, taj.,

West. £55. Hvězdnatý prapor. A. E. Be- ^ seda, taj., West.56. Upřímnost, Geo. Surovík, taj.,

Yarrellton; Milam Co.

Podpora v pádu sm rti u S.P.J.S TÚmrtní podpora u Slovanské

Podporující Jednoty Státu Texas obnáší bmf $250, S500 aneb ¿1000, dle přání přistupujících členů. Na Í1000 mohou býti pojištěni pouze čekanci, kteří nejsou ještě 45 roků stáři.

Poplatek, kterým se obnos pod­pory sbírá, platí každý člen této Jednoty měsíčně dle stáří, kdy při­stoupil a sice:Doba přistoupeni, os S2B0, SSOO, »1000.Od IR do Sl roků.. 18 centů SOcontů. *0.60

•• »I Ig " ... 86 " 0.70

Jakékoliv míchání záležitostí ná­boženských anebo politických do jednání při schůzích se zapovídá a budiž povinností předsedajícího bratra rázně v každém podobném pádu zakročiti.

— 345 —

Převéření m ásla.

Máslo čerstvé drží v létě při o- byčejném uchbvání jen krátký čas a nemá-li se spotřebovat! hned v

^domácnosti, nakládá se,neb zaváří. Nakládání děje se tím spňsobem.že se máslo hned po vyprání napěchu­je osolené do kameného hrnce a na- leje se naň prostě čerstvé vody,kte- rá vícekráte se obnovuje.

Nejobyčejnější a nejjednodušší spůsob uschování másla jest převá­lení; může se tak diti dvojím spů- sobem. Při jednom spůsobu dá se máslo do čistého hrnce, anebo na kastrol dostatečně veliký, by máslo nepřeběhlo a při mírném ohni se rozpustí. Pěna při tom se vytvořu­jící se sbírá a dává na talíř. Jak­mile jest máslo úplně čisté dá se s ohně a nějaký Čas se nechá klidně státi, načež se opatrně, aby se sse-

Chlinou nepohnulo, slije do nádoby, v níž se má přechovávati. Hliněné nádoby se pro máslo nehodí, mast­nota je proráží. Nádoba má se pak dobře přikrýti. — Druhým spůso- bem se máslo převálí, když se s hrncem postaví do vody v kotli by stála po stranách nádoby voda o něco výše, než v ní nacházející se máslo. — Voda se pozvolua, zahří­vá, až se máslo rozpustí a pak se nechá vyčistit, sýrovina usadí se na dně a lehčí části plují na povrchu, kde se seberou. Čisté máslo se sbě­račkou nabírá a dává do nádoby k plechování.

® Rostlina, prorok povětrnoxtl.Mezi pnoucími se rostlinami, jež

k okrášlení pokojů slouží á velice dobře snese umístění na květino­vých stolcích, zaujímá “ tradescan- tie’’se svými různými odrůdami mí­sto vynikající. Tradescantie jsou zvlášť oblíbeny pro hojnost svých listů. Když tuto rostlinu vystavíme třeba jen částečně vlivu přímých paprsků slunečních, objeví se v brzku světlefialová poupata, jež rozvíjejí se přesně 24 hodin před deštěm,neb má-li padat sníh či při­jití bouře. Jelikož tradescantie k iyž jednou do květu přišla, vždy má

fp ou p at dosti, které se za udaných O ko ln ostí rozvíjejí, máme v ní spo­

lehlivého levného proroka povětr- noati. Tradescantie dá se jak zná­mo, velice rozmnožovati, každý kousek se ujme a proto beze všeho umění dá se též pěstovati. Hleďme si zaopatřiti tradescantii s listy pru­hovanými (Tradescantia zebrina) nikoli odrůdu s listy pouze zelený­mi, postavíme ji do světlého slune­čního pokoje,aby nasadila poupata.

Phacellna (čečorka nebo xrazenka) ,jest nová picni rostlina. Výborně se hodí pro pastvu včel. poněvač ! jest velice medonosná. Jest to ro­stlina picni původně u nás v někte-! rých krajinách pěstovaná, snese ve­liké sucho a nečiní žádných nároků na půdu, i v nejlehčím písku se da­ří. Vyvíjí Se velice rychle. Síti se může v kteroukoliv dobu, jelikož v Šestém týdnu po zasetí již kvete, dosahuje výšky 10-20 palců a má hojnost jemných lístků. Odporuču- je se velice ke zkouškám.

Aby kráva mléko nezdržovala.Mnohdy bývá s některou krávou

potíž, že nechce spustit mléka a že po celé dojení je zadržuje; příčinou zadržování jest, napjetí svalů bři­šních. Nejlepší přestfedek proti to­mu jest, pozornost dojnice při do­jení něčím jiným upoutati. Toho lze docíliti česáním, škrabáním rozích, přiložením vlhkého pytle na hřbet, tlakem na kříže, v místa, kde začínají obratle bedrové.

Drůbež trpí průjmem a jiné cho­roby nastanou, nemá-li látek vápe­natých, z nichž se kosti a peří tvo­ří a tělo buduje. Zejména mláďata špatně rostou, velmi pozvolna se peří a zakrní, nemají-li dostatek vá­penatých látek jež také trávení u- možňují přebytečné kyseliny ve vo­leti a žaludku pohlcujíce. Tím se vysvětlují blahodárné účinky mleté a plavené křídy aneb skořápek va­jec na prach roztlučených a do zo­bu pravidelné přidávaných.

J. D.STOKES,Caldwell, Texas,

první třídy sedlářský obchod, :MÁ na skladě nejlepší zboží toho druhu v Caldwell za ceny ! časům přiměřené. Sedlářské zboží zhotovujeme doma. !

P o s t r o j e , c h o m o u ty , s e d la , k o č á r ymůžete si zde vybrati každou dobu dle chuti. Obstarává veškerou sedlářskou práci vždy rychle, správně a levně.

Přesvěčte se o našich cenách kočárů dřív • než je objednáte z daleka. Dovozné po : dráze ušetříte a zboží uvidíte před koupí. :

Kolem čeho točí se svět i Tvrdí se někdy, že celý svět se

točí kolem otázky žaludkové a ko­lem žaludku, My ovšem svůj úsu­dek v této věci pronášeti nemůže­me, ale tolik si dovolujeme tvrditi, Že přece jenom na žaludku mnoho závisí. Na jeho dobrém a zdravém stavu záleží zdraví a tím tedy i ště­stí každého jednotlivce. Bez zdraví není štěstí ani blaha. Poruchám Ža­ludečním lze předejiti anebo tyto vyléčiti jedině užíváním Severovy Žaludeční hořké. O tom píše p. J. Markus z Hibbing, Minn: "Vaše Žaludeční hořká se výborně osvěd­čila u mého přítele, který si ji vel­mi chválí." Severova Žaludeční hořká sili zažívací ústrojí, vzbuzu­je chuť k jídlu, léčí nezáživnost. Cena 50 ctů. a $1. v lékárnách a- nebo přímo u W . F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.

Severův Vlastenecký kalendář na rok 1905 dostanete ve všech lékár­nách zdarma. Ne-li, pište nám pří­mo. Má pěknou úpravu a obsahuje 64 stránek zábavného a poučného Čtení. W . F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.

Máme na skladě Sv. Nikodéma, Severovy a Formánkovy léky.

Stone & Hitchcock, Nárožní lékárna, Caldwell, Tex.

Iiéčba omrzlinzáleží V pomalém ohříváni omr­zlých údů; nejlépe působí studené lázně, jichž teplota se zvolna zvy­šuje až dosáhne teploty těla. Dále prospívá tření sněhem, rýžovými kartáči. Užívat se dává kořalka s malým množstvím kafrového líhu nebo čpavku.

Omrzliny čili oznobeniny bývají mnohdy dlouho trvajícího utrpení, a přece stává velmi jednoduchého přostředku jímž se tomu odpomoci může. Jemně rozetřená křída se s čistým rybím tukem v hustou hmo­tu rozmísí, touto poněkud větší kousek platna nežli oznobenina na­tře a na tuto přiloží.

Náplasť ta se tak často obnovuje, až konečně se nezahřeje, později jednou z rána a jednou u večer. Za 5— 6 dní se obyčejně oznobenina úplně vyléčí.

Oleandr, který tak rádi pro krás­ný květ a vždy zelený list ve svých obydlích tak i v zahrádkách pěstu­jeme, jest dosti nebezpečný zdraví lidskému. Stalo se, že více osob vdýchajících vůni z oleandri! těžce onemocnělo. Též i list jest jedova­tý. Květ obsahuje jedovatiny, které způsobují ochabnutí tepny, bolení hlavy, zvrácení i smrt.

N EPŘIJÍM EJTE NÁHRAŽKY.

Není nic tak dobrého proti malá­rii, zimnici a horečce jako Dr. Mendenhall-a lék proti zimnici a horečce. Užívejte ho jako všeobec­né silivky a vždy namísto chininu. Jestli vás neuspokojí, zašlete před­ní stranu krabice J. C. Mendenhall- ovi, Evansville, Ind., a obdržíte peníze zpět.

Kvitancc a plnoinocenství do Ra- kousko^Uherska správně vyhoto­vuje firma F. Brodský & Co., 1389 2. Ave., New York; poplatek $4.00i s konsulátním ověřením; rovněž vymáhají podítv a pohledávky.

Mám na skladě úplný výběr léků Dr. Formánka. Krajané, kteří si tyto přejí, mohou je obdržeti kaž­dou chvíli.

Alois Matula.

Máte-li v úmyslu objednati st hodinky, hodiny anebo cokoliv ji­ného v oboru hodinářském a zlatni­ckém, přineste svůj cenník do na šeho obchodu a my prodáme Vá vyhlédnuté zboží za tutéž nebo niž­ší cenu. Za veškeré prodané zbo­ží a práci ručíme. Jako zkušený optik prozkoumám Vaše oči a za­opatřím každému vhodné brýle.

B. F. Jackson,hodinář a zlatn ík.

CALDWELL, TEXAS.

Vyplatí se Vám nakupovati léky v lékárně Chas. Gra.nm-a. Prodá- •vá vše lacino a obslouží rolníky řádně. Ct. české obecenstvo ob­slouží p. Ed. Šillcr. Každý jest pře­svědčen, že p. Gramm má lékárnu první třídy a v okresu Burleson nejlépe zbožím zásobenou.

C has. Gramm,OALliwrLL, TEX.

- 346 -

Odpovědí k dotazůmTuHce. (NuticntHH.l

Deanville, 27. května.— Mám ja­kousi travinu v orném poli, jejíž jméno neznám. Už jsem zkoušel rozličným spůsohem ji vyhubit, ale čím dál víc jí přibývá. Je velmi Škodlivá každé plodině. Posílám Vám bylinu tu na ukázku. Buďte tak laskaví a zdělte, jak se jmenuje a jaíc ji vyhubit. Pavel Mikulín.

Odp.— Pan O. M. Ball, profesor rostlinopisného oddělení pokusné rolnické stanice v College Station, jemuž isme rostlinu k prozkoumání zaslali, odpovídá následovně: Za- i slaná rostlina náleží mezi tufice ! (sedge family) a vědecké jméno | její je Cyperus rotundus. Roste na j místech přirozeně vlhkých a nemá [ vůbec žádné ceny. Myslím, že by se dala vyhubiti z pole po řádném odvodnění a vysušení pozemku. |

Zatvrdlé boule.Vlastním kobylu 6 roků starou. 1

Když byla hříbě 14 dm' staré, kousl ji had pod krkem a na boku. Mělo ta místa velice oteklá. Já jsem mu to rozřezal, materie vyteklo asi pňl gallón li, pak se to zahojilo, ale zá i roven zatvrdlo a udělaly se- boule ; velké jako pěst’. Neškodí jí to, ale! dodává špatného vzhledu. Odpo ! vězte, zdaž možno ty boule odstra­nit. Jsou navrchu pod knží a tvrdé jako suk. P. M.

O dp.— Jest to jakýsi druh p o -; vrchní otravy kůže a sice jed se na-1 lézá v míznicích. Vyjma červů, j všecky podobné otravy léčí se stej- ! n£. Nejdříve všecky bulky a kůži j kolem nich dobře umyjte kartáčem, teplou vodou a nějakým ostrým | mýdlem, tak aby pak léky mohly ¡ dobře vnikali do kůže. Pak mu o- : viňte místa, kde se bulky nalézají, j hadrem namočeným v roztoku for malinu, a sice se dá malá lžička for- i malinu do kvartu vody. Navrch se ¡ pak obalí suchým plátnem. Po 2— 3 dnech se to pak maže následují­cí mastí, která se musí do bulek a kolem nich do kůže dobře zatříti: ! Ichthyolu i oz., síry '/3 oz., lano- j linu 3 oz. ( Ichthyol 1 oz., Sulphur

oz., Lanolin 3 oz.) T o se dobře smíchá, až povstane jemná mast’. Kdyby byla příliš hustá, může se rozdělati čistým olivovým olejem. Místo se jí každý den dobře umyje roztokem 1 oz. hyposulfitu sodna- tého(hyposulphyte of soda) ve kvar­tu teplé vody. To se koná tak dlou­ho, až bulky zmizí. Když se počne používat masť, přestane se

I.éěení houli’.Mám kobylu, která má asi rok j

bouli na přední lopatce. Když jsem I s ní dělal, tak zapudila, že byla ! někdy jako klobouk. Nyní nepra- i cuje, tak boule jest jako pěsť, ale ! slézt nechce. Poraďte mi, co tu d ě-! lat. N. A.

Odp. — Mažte jí to každý den jednou následující mastí: Červené­ho jodidu rtuťnatého, 10 gr., vase- linu i oz. (Red lodide of Mercury io gr., Vaseline 1 oz. ) Vždy se to má dobře zatříti do chlupů, ne však holou rukou, nýbrž pomocí kousku kůže. Když se kůže oduje a povsta­ne puchýř, neb se kůže loupe, do­bře se to horkou vodou umyje a namaže olejem a až sc to zahojí,po­kračuje se znovu, až boule úplně zmizí. Mazat se to má vždycky rá­no. Večer pak um dávejte na to horké obklady, třebas hadry vyždí­mané z horké vody asi po 20 mi­nut a pak na to nalejte okov stude­né vody. Za nějakou dobu na to dejte opět chvíli horké obklady, až se místo rozehřeje a pak to namaž­te olejem bavlněného semene. Pak­li jest to ale novotvar, pak shora u- dané léčení nepomůže. Ten se dá pouze operaci odstraniti, kterou jen zvěrolékař může vykonali. Zkuste | nějaký čas shora udané léčení a j pakli to nepomůže, musíte zavolat! zvěrolékaře.

Prsní nádor čili limile.Port Lavaca, 5. června — Žádám

radu v následujícím případu: Moje mula dostala nádor na prsa v půl lopatky. Spozoroval jsem to ve středu odpoledne při orání. Mula měla opuchlou lopatku od hřbetu až po jabko, v prostřed plece nej­víc; poboček byl asi palec zaniač- .knutý v opuchliuě. Přes noc se mu to drobet ztratilo. Když ho to ue- bolelo, tak jsem oral celý týden. V pondělí už měl nádor velikost pře- houšlí, měkký, jako vodou naplně­ný. Mazal jsem to kafrovým liliem, čpavkem a terpentýnem. Po tom se mu dělaly na kůži pryskýře ve­likosti hrachu. Když jsem na ně přimáčknul vytékala voda a boule byla stále větší. Pod touto nabě- hlinoti byla jiná, vypadalo to jako kabelky s vodou. Později se mu stáhlo vše do jednoho místa. Zvíře projevuje nyní bolest, když na bou­li máěknu. Geo. Holý.

Odp.— Prsní nádor čili tak zv. prsní boule vyskytuje se ponejvíce u tažných koní a mul, neboť vzni­

ká následkem otlačení; jsou však též případy, že vniknutím bacilů (při chřípčcí a aktinotnykoie) ná­dory ty se utvoří. Bouli je třeba hledět z počátku hned odstranit rozhánějícími prostředky a sice ho­dí se nejlépe smíšenina z 1 dílu čpavku, ze 6 dílů mýdlového líhu a ze 3 dílů kafrového líhu; 3krát den­ně mazat. Když nádor za tři dny se nezmenší, maže se pak mastí připravenou z 1 dílu šedé, rtuťové masti (grey mercury salve) a z jed­noho dílu zeleného mýdla.— Obsa- huje-li nádor tekutinu nebo hnis, jest nejlépe udělat dlouhý řez a kaž­dodenně dvakrát otvor vymazávat jo­dovou tinkturou (tinctureof ¡odine) pomocí jemné štětičky. Je-li nádor houbovitý, tu je nejlépe přivodit nový zánět a sice se do nádoru u- dělá malý otvor a do tohoto se vstrčí kousek modré skalice (bine- stone), as jako vlašský ořech veli­ký. Dalším prostředkem jc vylou­pnutí celého nádoru, což má býti přenecháno zkušenému zvěrolékaři k vykonání. Pracovat s mulou ne­můžete po delší dobu, nechcete-li ji úplně zkazit.

Zánět piceni lni málu.Co soudíte o následujícím přípa­

dě. Koním otečou přední plece a nemohou.11a přední nohy chodit.což trvá asi týden. F. J.

Odp — Přílišným namáháním o- nemocní dosti často plecní předra menni sval (musculus biceps bra­ci.ii), který leží na plecním kloubu a dolem. Následkem zánětu nasta­ne oblý, podlouhlý otok, při jehož dotyku projevuje zvíře bolest a sil­ně kulhá. Od rheumatismu plec- ních svalů liší se tato nemoc tím, když kůň si důkladně odpočine, ne- knlhá nic anebo pouze málo a te- prvé když delší dobu namahavč pra­cuje začne silněji kulhat. Vyléčení je vždy skoro možné a léčba sama trvá 7— 14 dní. Z počátku, pokud jsou otoky horké, umývají se častě­ji roztokem z olověného cukru (su­gar of lead) anebo se na ně dávají ledové obklady. K dyž horkost zmi- zí, mažou se důkladně dvakrát den­ně 5 procentním ichthyolem.

Otlačení od chomoutu.Mému koni udělal se již dvakrát

nádor na krku, v místě, kde cho­mout přilehá. Ponejprv se mi po­dařilo nádor sehnat, teď však to ne­jde a proto mi laskavě zdělte, ja­kých léků mám použit. V onom mí­stě je kůže odchlíplá. B. C.

Odp.— Ochranným prostředkem proti tomu je vykrojit chomout tak, aby na místo, kde se nádor tvoří, vůbec nepřiléhal. Bouli umyjte roztokem připraveným ze dvou ká­vových lžiček lysolu nebokarbolpvé kyseliny a z 1 pajntu vlažné vody a pak, až to uschne, namažte jed­nou denně mastí z jednoho dílu olo­věného cukru (sugar of lead) a z 20 dílů vaseliny. Masť tuto mažte 7— 14 dní a po celou tu dobu místo to nemyjte,ale držte je v Čistotě;sta- rou masť setřete kouskem čisté vaty, nežli novou masť namažete. Od- chlíplou kůži šetrně poznenáhlu Či­stými nůžkami ustřihujte.

Zelené liuujení kravským hubeni.Mám setý kravský bob k vůli ze­

lenému hnojení, který je již v kvě- tu, lak bych rád věděl, kdy jest ho nejlépe zaorat, aby pole co nej­více obohatil. E. Z.

Odp. — Čínský fazol, obyčejně kravský bob zvaný, iest nejlepší plodinou v Texas pro zelené hno­jení, neboť on přijímá volný dusík ze vzduchu a zanechává ho v půdě připravený ve sloučenství jiným rostlinám přístupném. Poněvadž dusík jest nejdražší součástkou ka­ždého, hnojivá, nutno 7. toho ohledu čínský íazol za nejvzácnější hnoj- nou rostlinu považovati. Fazol tento možno výhodně užiti na zele­né hnojení kterýkoliv čas v letě a při každém postupu osevním, seje- li se po zelenině, bramborech, ovsi atd. Zaorávání zelené nati děje se, když tato úplně dorostla a pole ne­chá se v hrubé brázdě ležet, je-li to na podzim, tedy celou zimu. Čím větší zelenou nať fazolovou zaorá- me, tím i nahromaděn! dusíku je větší a proto zaorávání dějž se co nej později.

Dvanáct přikázáni ku ochraně koní vyvěšeno jest v stájích -Morda Hamptona ve Westminsteru a měli by si je všichni naši chovatelé koní dobře zapamatovati. Je to těchto dvanácte “ proseb koně” : Do vrchu bitím neštvi mne! 2. S vrchu— ne­hoň mněl 3. Na rovině nešetři mne!, 4. V stáji nezanedbávej mněl 5. Ovsa sena neodpírej mněl 6. Či­stou vodou zaopatřuj mne! 7 Kar­táčem a hřebelcem častěji čisť mněl 8. Měkkého suchého stlaní dopřej mněl 9. Když jsem zemdlen prací a vedrem neopouštěj mněl io. V nemoci a mrazu trpěti zimou nedo­pouštěj mněl i i . Uzdou, udidlem, naočními náklapkami nemoř mněl 12. Ve zlosti netrýzni mněl

— 347 —

Nakládáni okurek.

Okurky v suli.Já okurky nakládám do sudu.

Když jsou okurky 3 neb 4 dny sta­ré, jdu a uřežu je tak, aby měly stopky celé. To činím vždy ráno za rosy, aby byly čerstvé. Pak je otřu suchým šatem a ukládám do soli. Vždy dám vrstvu soli a vrstvu oku­rek a tak pokračuji, až jest sud pl­ný. Způsobem tímto vydrží okurky i 3 léta. Pak se musí okurky umý­vat každý den jako zelí.

Okurky, které byly na zimu sklá­dány jen do samé soli, dají se vy- máčet do čerstvé studené vody 28 hodin, v tom čase se z nich čtyři­krát voda sleje a dá se čerstvá. Ny­ní se naměří tolik octa jak bylo té poslední vody na okurkách staví se na kamna. Když již skoro vře, tak se dá schladnout jen co by byl vlažný, pak se vleje na ty 0- kurky. Nyní dá se na ně lehká vá­ha, za 7 dní se ten ocet z nich sle­je a naměří se zrovna tolik toho nejlepšího octa, jaký je možno kou­pit; naleje se na okurky tak,'Jak se koupí, ani se neohřívá a ani se ne­smí přidávat žádná voda. Čtvrt li­bry koření tak zvané "mÍxejí ápi­ces" postačí na 10 galonů okurek, to se sváže do bílého plátna, může se trochu to koření rozklepat a svázané se vloží mezi okurky než se dá druhý ocet. Ten první ocet se může uschovat a postačí na tu samou potřebu ještě jednou, když by se opět okurky nakládaly, tím samým způsobem.— V letě se zro­vna tak nakládají, jen že se nechají dříve 14 dní v soli,může se iich na­ložit sebe větší množství, tak se ni­kdy nezkazí a jsou velmi dobré.

Okurky v octě.Když mám asi gallón okurek zdé-

lí jednoho prstu, dám je večer do slané vody, ráno je z té vody vy­peru, nechám oschnout, načež dám vařit stejné množství (půl a půl) vody a octa, trochu cukru podle chuti a kóření se dá též vařit jako: hřebíček, červený pepř, nové koře­ní a celerové semeno. Když se to vaří, vysypu tam okurky a nechám vařit 3 minut, načež dám do láhví a zazátkuju, vydrží a mohou se hned jíst.

Okurky t syrovátce.Když jsou okurky tč velkosti,jak

kopr. Když jsem s rovnáním hoto­va, mám k tomu účcli připravenou dobrou syrovátku, kterou osolím o málo více jak solíme jídla. Tu dám vařit do polévaného hrnce a vařím ji asi 10 minut, načež ji nechám chvíli stát. Když se učistí leju ji přes husté plátno do soudku nebo do hrnce na okurky, ty kamenem obtěžkám, jinak by plovaly a hnily.

Léčivé vlastnosti ananasu.Kubánští lékaři tvrdili již dávno,

že Šťáva z ananasu (Pine Apple) má mnohé léčivé vlastnosti a v ně­kterých případech účinkuje lépe než jiné léky. Zejména jest známa, co příjemné dráždidlo žaludku a že vydatně podporuje trávení, jak lá­tek škrobovitých, tak bílkovitých. Účinkuje stejně dobře v mediu ky­selém, jako alkalickém. Dále pra­ví, že ananas jest dobrým prostřed­kem proti kašli a rozřeďuje hlen v krku a plících, že se dá dobře vy­kašlali a nemocný si může snadno pas krk a prsa kašláním vyčistiti.

Následkem tohoto tvrzení jali se američtí lékárníci zkouŠeti tuto šťá­vu a při analysi nalezli látku po­dobnou diastasu čili rostlinnému pepsinu,který vydatně pomáhá trá­vení láte^, jak škrobovitých, tak i masitých. Kdo trpí slabým zažívá­ním, prospěje mu velmi pojídání kousku ananasu po každém jídle. Musí jej dobře rozžvýkat a pomalu spolykat. Suchý kašel, při němž jsou hleny v krku zaschlé a těžko k vykašlání,se často spustí po sněde­ní několika kousků ananasu po so­bě, neb vypití několika lžiček šťá­vy z něho. ZároveR podporuje dý­chání a nemocný, jenž následkem silného kašle a vazkých hlenů so­tva mohl dýchati, po vypití několi­ka lžic šťávy několikráte za sebou, vyčistil si snadno kašlem krk, že pak mohl snadno usnouti a dýchati.

Lékárníci nyní vyrábějí několik různých příprav z ananasu, více méně dobrých, ale poněvadž se do sud nezná ona látka, která v něm účinkuje na dýchání, může se pou- žívati k tomuto účelu právě tak dobře ananas neb šťáva z něho, ja­ko připravený lék.

Jak odstrauitl mech s ovocných slroniů.Mech a jiná podobná neřesť jest

na stromu ovocném velice Škodli­vý; nejen že odebírá stromu výživu

že jest jakýmsi příživníkem — nýbrž i všeho druhu hmyz hledá kryt svůj pod vrstvou mechu a ze­jména vajíčka svá tam klade. Bu­diž proto úlohou každého sadaře netrpěti na svých stromech ovo­cných mechu, nýbrž hleděti, aby byla kůra vždy čistou. A následují­cím jednoduchým způsobem možno veškerý mech na ovocném stromu rychle zničiti:

Z dřevěného popele připraví se prostředně silný louh a vždy na 10 kvartů tohoto louhu přidá se ll> kyseliny karbolové. Směs se nechá něco povařitia napotom horkou na­tírá se koštětem neb slaměným věchtem ovocný strom mechem po­krytý. Za několik dnů veškerý mech až na poslední prášek se stromu o- padá, aniž by se na natřených mí­stech tak brzy znova objevil, aneb nátěr ten stromům ovocným byl na škodu; kůra zůstane čistou a zdra­vou.

Nejlepší doba ku natírání tomu jest doba podzimní. A proto netrp nikdo tohoto škůdce na svých ovoc­ných stromechl

Na kmeni stromů vyrůstají rovťié výhonky, ktetým se říká vlci nebo zloději. Tyto výhonky jsou stromu Škodlivý, proto se uřezují nebo u- lamují. Vyrůstají-li na úpatí stromů

je vidíme v obchodech, mrhám, o- ! z kořenů, má !>e od nich země od-myju a ukládám je buď do soudku hrnout a výhonky se mají dobře I y “ ÍékáVn4ch!* J o ^ T ri^ érrV ^ So! nebo do hrnce ¿ mezi ně prokládám j uřezat. j Ashland Ave., Chicago, 111.

Česká učitelka.Slečna Emma Henglerova, uči­

telka v Bruno, Neb., těžce ochura- věla, takže přátelé její pozbyli té­měř veškeré naděje na uzdravení její. Pan Frank Mengler, otec její, usazený v Milligan, píše o tom: “ Moje dcera ochuravěla před ně­jakým časem velmi nebezpečně plicní a žaludeční chorobou a trpě­la často prukými záchvaty dávení, jež později změnily se v chrlení krve, takže jsme se obávali již, že se nepozdraví. Tu konečně vzali jsme útočiště k Trinerovu Léčivé-

Hořkému Vínu, jež má na skla­dě u nás pan Jos. Jícha, a podivili jsme se, jak rychle ta slabá, úplně 'ysílena dívka se zotavovala. Síla

tělesná se jí vrátila, takže dnes cítí se tak zdravou a silnou, jako nikdy před tím. Doporučujeme tedy výte­čné Trinerovo Léčivé Hořké Víno všem trpícím.” Kdekoli jest třeba sesílení těla, chuti k jídlu, čisté kr­ve, stálých nervů, čisté pleti, tam Trinerovo Léčivé Hořké Víno jest lékem jediným, na nějž můžete v každém případě spolehnouti. Ono všechna ústrojí tělesná dádo pořád­ku. Pište nám, rádi Vám poradíme.

lučení zvířat včelami pobodaných.

Jisté přísloví praví: "Devět sršní zabije koně." Nikdy však jsem ne­slyšel, že by bodnutím sršní nebo vos, ač je toto velmi bolestné život domácích zvířat ohrožen byl. — Naproti tomu zhyne každoročně bodnutím včel dosti značný počet menších i větších domácích zvířat. Pakli se koně v blízkosti úlů zdr­žují a pohybem ohonu včely drá­ždí, nebo když celý roj na zvířata usedne a tato se počnou bránit, tu bodají všechny včely v roji. Po­blíže úlů bývají koně pouze na je­dné straně popícháni. Zvířata ža- hadly poraněná projevují velkou bolest, kopají, válí se a za krátký Čas se jim udělají velké otoky, ze­jména na hlavě. Následuje horečka, krvavý výtok z nosu, zápal plic a smrt buď za několik hodin nebo za několik dní. Mnohdy odumrou pouze některé části těla, zvláště u- ši. Čím větším množstvím včel bylo zvíře pobodáno tím větší je o jeho život obava; velká zvířata snesou více nežli malá. Nebezpečí záleží a) v poranění, jež si zvířata, při zoufalých pokusech včely odehnat, sama způsobí, b) v zánětu dýcha­cích ústrojů (zadušení), c) v čá­stečném, snětivém odumření kůže a d) v tom, že může nastat ochro­mení údů celého těla. — Léčba. Ku odehnání podrážděných včel je nutno z počátku opatřit se příslu­šnými škraboškami. Včely nemají rády tmavá, velká místa a tu je nej­lépe zavésti zvířata do tmavé stáje a postříkat tělo studenou vodou. Na to se dávají obklady ze silně rozředěného čpavku (ammonia-wa- ter) nebo roztok připravený z i . dílu olověného cukru (sugar of le? a ze 100 dílů studené vody; zvíře v nebezpečí udušení, jen udělat řez na průdušnici. Užívat se dá třikrát denně koflík silného vína se lžící kafrového líhu (spirit oí camphor), menší zvířata dostanou pouze i. čtvrtinu této dávky.Vyjma jmenovaných obkladů omývá se tě­lo několikrát denně slabým rozto­kem z lysolu nebo kreoiinu.

P ro ti bodnuti včel.Bodnutí se předejde, když se ru­

ce natřou a hodně mnou směsí 1 dí­lu karbolinu a 2 dílů vaselinu. Ro­vněž tak dobrým prostředkem jesl silný roztok solný, jenž velmi mírní bolest a zabraňuje velkému otoku. Též prospívá čistá vápenná voda. Do ní namočí se kousek vaty a při­loží na ránu. Bolest přestane a otok se nedostaví. Rovněž tak pomáh4 roztok kyseliny salicyldvé.

- 348Šebesta, 4. června.— Osada čís.

31. R. V. O. S. vyzývá všecky čle­ny, by se dostavili do schůze dne 18. června odpoledne, j. třetí neděli, neboť důležité jednání toho vyžaduje.

Českoslovanský hospod á ř s k ý spolek odbývá své schůze třetí ne­děli v měsíci večer ve školní budo­vě. Dostavte se všichni. Někteří ilenové bručí na správu tohoto spolku a přece schůze málo na­vštěvují. Jak mně může osení růst, když na pole nepůjdu a nebudu ho obdělávat? Tak je to i se spolkem. Stanovy nám praví, že údové toho­to spolku musí býti činní a bedliví svého hospodářství. To víte jeden každý, že když se Člověk přičiní a je bedliv, že dokáže víc jak si ně­kdy myslí.

Letos zde bylo sazeno hodně ze­máků, ale se nepovedly. Někteří ani tolikjiesklídili, co jich nasadili. Zelí také není skoro žádné. Kropy jsou zde rozmanité, ale víc špat­ných. Každému ostalo několik akrů ležet,.co mělo být ještě zaseto ba­vlnou, ale takto budou rolníci sázet hodně "june corn” .

Toto je jeden suchý týden v tom­to roce, co jsme celý mohli v poli pracovat.

S bratrským pozdravemP. Blaha.

Taylor, 7. června.— Uvědomuji členy náležející k osadě ŠvadleSák, čís. 14. R. V. O. S ., by se dostavili v plném počtu do schůze třetí ne­děli v červnu o 2 hod. odpoledne. Budeme miti důležité jednání. Po­vinností každého člena je, by se do této schůze dostavil. Se vší úctou

Joe Čuba, taj.

C lrclevllle, 5. června. — Ozna­muji všem členům osady Circleville čís. 77. R. V. O. S . , že dne 18. června bude se odbývati schůze o 3 hodinách odpoledne v domě p. F. R. Červenky. Důležité jednání vyžaduje přítomnost všech členů.

Jos. Matýsek, taj.

Rowena, 3. června.— Tímto u- pozorňuji všechny Členy osady Ro­wena, čís. 17. R .V .O .S ., aby se v neděli dne 18. června jistě dostavi­li do schůze o 2 hodině odpoledne. Máme důležité jednání a proto by každý Člen měl býti přítomen.

J. J. Koppa, taj.

, Co jest civilizovaný člověk? Divoch, jenž byl donucen v potu tváře chléb si dobývati.

East Bernard, 30. května. — Tímto se uvědomují členové osady East Bernard, čís. 21., R .V.O .S.

Texas, že se mají na třetí ue- děli v červnu v plném počtu dostavili do schůze, která bude se odbývat o druhé hodině odpoledne ve škole Middle Bernard. Povinnost každého vyžaduje, by se dostavil, neb dne 1. ledna t. r.měla se odbý­vati volba úředníků, ale při tak malém počtu členů schůzi této pří­tomných, zůstalo všechno při sta­rém, ale poněvadž staří úředníci si přejí úřadu svého se vzdát, tak se v nastávající schůzi naší osady bu­dou volit noví úředníci.

Dne 8. května byla svolána mi­mořádní schůze místo pravidelné schůze březnové, kteráž po dva­krát byla svolána, přece se neodbý- vala, a i při tomto májovém, te­plém počasí, slabě členy navštíve­na byla.

Kteří osadníci totiž členové, po tomto uvědomení, bez dostatečné omluvy se nedostaví, budou poku­továni. S úctou

Frank Janík sr.

Uuatemalský mravenec.Tajemník zemědělství ve W ash­

ingtonu, Wilson,obdržel ve skleně­né nádobě asi 40 vojů guatemal- ských mravenců, kteří měli sprostit Ameriku bavlněného pilousa, jenž 'ždy každoročně způsobí za ¿20,

000,000 škody. — Mravenci jsou chováni s největší péčí v náležitých místnostech, v naději, že se rozple- mení, načež se rozešlou pěstitelům bavlny do rozličných částí země. Při tom třeba poukázati na tu žá­dost několika plantážníků o zasta­vující rozkaz, jelikož guatemalský mravenec, ačkoliv pilousa opravdu zahubí, jest také lidem tak nepříji mný, Že by všechny sběrače z polí vyhnal. Ostatně není ještě dokázá­no, že jest opravdu tak účinným nebo tak zuřivým. Mnoho na tom záleží, aby pod vlivem civilisace se spřátelil se sběrateli bavlny a niko­liv mravenci. Znalci prohlašují, Že mravenec ten je nejsilnější a také nejzuřivější, jakého kdy viděli. Že mezi pilousy spůsobí velikou po­rážku, uvěří každý, kdo ho jen po­někud zná. O jeho síle se povídá ledaco. Barvy je temno červené a dvakrát větší nežli veliký černý mravenec ; sní. Mravenec za pole­dne spí, !-dv pilous je nejčinnější, ale za to : -uje v noci. Nenávist jeho proti pilousovi má původ svůj

jako obyčejně v boji o ten kus chle­ba. Oba totiž pochutnávají si na šťávě, kterouž vyssají ze srdce ba­vlněného bolee. Rozdíl je ten, že mravenec rostlině neuškodí, kdežto pilous ji zničí. Nechtějí-li mravenci tedy hladem zahynout, musí pilou­sy odklidit. A to prý oni také umě­jí. Jen dají-li pokoj sběračům.

Požfrají-li slepice snesených va­jec, odvykneme je tomuto zlořádu snadno tím, když je od ostatních oddělíme a dáme jim vejce, jež by­la prve vyfouknuta a něčím, co ho­dně páchne neb odporně chutná, naplněna,na př. volskou žlučí. Ro­zumí se, že dají se napáliti, ale je­nom jednou a pak je pokoj.

Rolnický Vzájemně Ochranný

Spolek v T exas.

STaTNÍ ÚSTÍtEDNÍ VÝBOR.

J. F. Krlitek. pfrdacdn, Uolraan, Tola».Jan Tauber. inlltopfedsoda, College Stati.>iA Ant. Kulhánek. tajemník, Waller. Teja». w F Holub, pokladník. Taylor. Teja

Farma na prodej.196 akrů západně od Halletsville

při dráze,3 míle od Sweet Home. 3 domky, 3 studny, 122 akrů vzdělá-

I. Vesměs dobrý pozemek k rolni­čení se hodící. Prodá se po $30 akr.

100 akrů při Rocky Creeku, j $20 akr. Hlaste se u J. R. Partin,

Sweet Home, Texas.

GALVESTON NEWSdallaI n e w s

_____ ___ . __, _ . pálek.Každé Sulo nbinhujc 8 «tran »vétových zprav, flžnkll a obrazů. Laciná a užitečná četbu pm katdáho pokročilého Teiána. 8umlay New* »toll rotadII.HO. Členové 8. P.J.S.T.. zteřl »1 u né» objednali Sunday New» k "Obzoru" obdrll (uto, kdy* nám začlou 11.8*. llennl Newiitoli pouze7*ot. mfiiičnč, lili) čtvrtlétn*, M -37.fiOročnč počtou.

i p&llctnč i

{fiditeli: - Frank Shlllor. llrenhum. Tez.Jos. Dušek Jr, Caldwoll, Texa Jun TauberCollege Station Texas.

Osada. Tajemník. Počta.1. Ocker. J. R. Schiller. Ocker, Texas.3. Cyolonc, Jos. Plaček, Cycloue,4. Huckholt». Frank Krmi». Huckholt», Hoz 845. Sentón. Cha». Merenda, Sentón,0. Dílnu Hoz, Jo». Ilejtmaučlk. Dime Hoz,

Jan .lurčák, FD 1. Caldwoll,8. Rosehud. Jan Koppa. Kosubiid.9. Nový Tábor Jo». Ji. Vávra, Culdwell.

IO. Cora Hill. Marl. Vrabci, ■ lehrnville,II. Oranger, JIH Lubu), f d 3. Taylor.13. Miku*. Tom. Mlkuč, Taylor.13. Marák, Jo«. Tomek. IluokbulU.14. ŠvndleBák. Jo». Cuba. Taylor,15. FJgln. Jo». Důtek, KIgln.16. Nelionville, Frani. ScU-stn. Nelionville,17. Rowena, .1. J. Koppa. Rowena.18. llollk. Jau H. llollk. Holík.19. Waller, L. Mikulenka. Waller, m20. Krásna. Pr. Pazdčrný. Wallt». 131. Ka»tHernard, Pr. Janík Sr. Kast Bernard22. Tallón, O. M. Stavlnolia Talton.23. Nada. Karel KofroB. Nada,24. Pinek, Frank Kulháni- Písek,25. LIveOakHlII.Ig. K. Křenek, Fayettevllle,26. Píeme, Jo». Peterka. Plcrw.27. El Campu Ad. Mužiček, Kl Campo.28. Loni»!, P. A. Knubl. El Campo,29. Weiley. Jan Havlík, Weiley,

Latinm.31. Se Unta, Paul lllnhu, ŠcU-ita,32. Kenney, I. D. Kama», Kenney,

Dr. MendenhaH’alék proti zimnici

a horečce.

13. lillà llora.34. V»clin.35. RadhoSf. 37. Vylehrad,

ta O rei ve, Moravia. Praha,

48, Kamlčov, 44. 8t. John. 4*. Rydell,48. Kfiáan,47. Maruk.48. Kojt,

Svornntt,

(Tato podobizna nu každé láhvi.)¿dél zimnici, horečka, malárii, žlucnatost. Užívá >e cu včoobecný »Ulici a vidy na míst* chi. oluu. Odstraní kálel. nastuiem a la grippe leštil levyUči, aestejl ale.

J. C. MENDENH ALL,Výhradní majitel. Bvamsvllle, lai'

Jol. VnlotanJ, ml. Oakland.Loulz Kartillan. Sublime,Ant. Janáček. UreaUu,Jo*. Peáok. HalletUville,

Sweet Home, Jnkuli PráJek. Sweet Home.J. V.Hezooný, fdl.Monlton.Jan Mitri. Praha.A. K. Mika, Moulton,Prank Ililý, (d 1., Platonu,Karel Kuhalu, fd 4. Sohulenburg. Ptorlau Petr, Sohulenburg dfcJos. Mlkoike ml. f d 3. Abbott. W Jo*. Svaček. Welt.J. P. Kohout,Jnn Hogar.J. R. Čoček,

Hora, P. W. Kubltza.JanM.Vrla,

*3. Frýdek, Jos. Zápalka.63. Rcokvlllc, Jan Vačiček,*4. FrenStát. Fr. Kačer. PI). I

Sohlllervllk-, Jan lloiek.58. Marekville, Jan Patenlca,57. Skldmore. Petr HéJbáiek,58. Válek, Pr. Ccufal.

I. Silva. Jan llirta.80. Dubina, JIH Hromádka,81. Ulnlblervllle, Jan Plaček.83. Vlkov. Jan A. Černoček, La Orange,83. Ohmh, Jo». P. KHčtek, Hulmán,81. Sedan. Jo». F. Borger. Weimar.85. Komenský, Frank Ločtovlca. La Grange,87. CUtern, Ant. Pienčlk, CUtcrn,88. KováF. Jau Adamčik,88. Smlthvtlle, Jnn Preytag,70. Fojtík. Jnn SltU.Ti. Kopecký. Ilohd. Kaliu»,7*. Fayettevllle. Mart. Rvza.73. Cnracron. Pr. Žároský.

Weit,Weit,Mt. Cairn, idi.

Sealy,8only,

. Caldwoll,Da CosU,Port Lavata,

Skldmore,Zapp.Weimar.Dubina.HIelblervlllc,

74. Yoal75. Roli

77. C

Smlthvillo, Smlthrllle, g Guy, "Ruteravlllo. Fayettevllle, Camcron.

Pr. J. Vuličck, fdS Yonkum.Jo». Pokorný. Rožnov.Hart. Záčkoda. Klllnger.

oville, Jo». MntýielBrno. Pr. Mčrka.

7P. Nov* Morava. Vlno Škubal. SO. Smelali». Jludř. Illažck.81. Olomouc. Tom. Holík.83. Ilalcnkov. Jo». Výmolu,83. Holland, Pr. Hobnllk,

— 84»

• • • r > r > ř v r > r > c > • r v r v r v r v r v ^ • • •• •

Z I M N I C EV krajinách malarických často se vyskytuje zimnice. Nemocni trpí ochablostí, bolením hlavy a zíváním, je jim Často ošklivo od žaludku a mají mrazení po těle a zase horkost. SE V E R O V A F E B R O K U R A jest v tom ohledu lékem nepřekonatelným. Účinkuje bezpečné a rychle, nezanechávajíc žádných škodlivých následků.

SeverovaFebrokura

?1

I

?

léčí zimnici všeho druhu, horečku, bolesti v kostech, vypuzuje malarický jed a sílí i upravuje celé tèlo. Měla by býti v každé domácnosti. Cena 75 cento.

i Vydal přes $100.00 doktorům. MCtěný pane SřTero: - Vaše léky dochází velké obliby nejen

mezi rodáky, nýbrž I mrzl jinouárodovrl a Febrokura, lék proti zimnirl, jest nepřekonatelná, obzvláště v malariekýcli krajinách. Loihkého roku mnoho pršelo, tak žc byl skorém každý malarlrkou zimnicí postižen. J á s mojí rodinou vydal Jsem p řes $100.00 do* ktorůni, ale n ie to neprospělo. Zimnici na nějaký ěas zastavili, ale pak přišla zase. Objednal Jsem proto Vaši ťebrokuru a po vynživáni Jedné láhve bylo po zimnici. Také jeden z mých soused A, p. Pavel Yáclavík, byl už tak špatně v tom, že myslil, že Je mn konec. Přenechal jsem mu Jednu láhev a po vynživáni jest zdráv jako bnk. S veškerou úctou

JOS. F. KOCOUREK, Oak Forest, Texas.

Severovy Léky jsou na prodej ve všech lékárnácha obchodech s léky. Lékařská porada zdarma. •

W. F. Severa Co. CEDAR RAPIOS IOWA

Proti housenkám na zelí a karflolu.Roztlučte 5 lb. kalafuny (resin)

či bednářské smúlv 11a prášek, dej­te ji do železného hrnce přes 5 ga- jflnů držícího, na to nalejte pajnt ^Pbího tuku (“ fishtron” ) a galon vřelé vody. To vařte až se smola roztaví. Když se tak stalo, vsypte do toho opatrně a za stálého mí­chání i ft, práškového louhu (v plechových krabicích) a promíchej- te to dobře. Pak přilejte ještě 4 ga­lony horké vody a vařte to tak dlouho, až se z toho stane stejno­rodá tekutina, která se se studenou vodou rychle a snadno spojuje. O tom přesvědčíte se zkouškou. Nyní máte 5 gal. směsi, kterou uschová­te až do doby, kdy se má stříkat. Nesmí se tím ale kropit, jak to je, nýbrž připravili si následující směs: Na i gal. připravené směsi vezme A 16 gal. vody a 3 gal. vápenného mléka. To se dobře promíchá a po případě přidá Čtvrt libry pařížské zeleni a pak se může stříkati.

Petrolejové emulse. — Vezme se půl lb mýdla (tvrdého) rozpustí se v i gal. měkké vody, když se to váří,odstaví se od ohně a přileje se 2 gal. kerosinu. Tím se musí mí­chat rychle a důkladně, až se je­dnotlivé součástky od sebeneoddě- luji. To stane se nejlépe pomocí stříkačky, kterou se zpět do nádo­by stříká. Tdto emulse béře se 1 kvart na 10— 20 kvartů vody.

Nehašené vápno. — Vápnem v

«lnici pracuje se zcela jednoduše.erátka vezme se nehašené vápno

a roztluče se na drobný prášek a tím se zelí a jiné zeleniny posypá­vají. Nejlépe jest to dělat z rána, když není příliš velký vítr nebo na večer, aby práce nebyla marna, má-li pomoci a housenky zničit a zeleninu zachránit. Také kdo by nechtěl sypat samým vápnem, mů­že přidali Čásť dřevěného popele. To také pomáhá stejným způsobem. Kde housenka kazí malé sazeničky zelné nebo jiné, může se tím sa­mým způsobem, totiž vápnem po­moci a přísadu zachránit. Stačí jen

Soprášit jemním práškem vápna l ý záhon, až se vše bělá. Vápno

není škodliné zeleninám a půdě též neškodí, spíše pomůže. Déšť neb rosa, větry a slunce po pár dnech listy zelenin zase očistí a můžeme jí pak bez obavy požívati, což při stříkání jedem tak není.

Hoďte do nádoby, z níž slepice pijou, několik starých hřebíků, neb kousek železa.

Čím více krmí se píce Šťávnaté, tím více slámy jest zapotřebí. A na­opak jenom když jest hodně slámy, nabývá se náležitého užitku ze Šťá- vnatých rostlin kořenových.

Ze všech rostlin má největší list druh palem, který roste v jižní Americe {«éél feky Marafionu.List má délku 9— 15 yardů, šířku 3—

yardů.

Pí. Anna Pavlinová, zkoušená porodní babička, nabízí své pomo­ci ženám při porodu v Hallettsville a v okolí. Bydlí u p. Pavelky, ho­stinského v Hallettsville.

— 350 -

Obzor Hospodářský.Časopis v fu ováný rolnictví, zahrad­

nictví, domácímu hospodářství a příbuzným odvftvlm.

Vychází 1. n 16. každého mislce.

Předplatné ročně.............. 6o ctů.Zašlá se Je n picdplntltclům

Adresa: “ Obzor Hospodářský, Hallettsville, Texas.

‘ O bzor H o sp o d á řsk ý,” The only Agricultural and Horticultural Journal in thè Bohemian language in thè South.

P o t l i s M s t r a o i l M j b y F , F a b i a n .\dvertisirig rates on application.

Enterca as second-class matter in thè Hallettsville, Texas, posi - office.

Stone's L i ver Regulator, (Stonc-ů v Silitel Jater) v plechových krabi- kkách většího obsahu než jiné, ja- gost zaručená, 25 ct. nebo5 za $t. „tone & Hitchcock, Nárožní lékár­na, Caldwell, Texas.

Ferd. Sokol, kolář a kovář,

Ušetří vám za malý pení- velkých starostí, když se vám v nej pilnější práci po- rouchástroj, vůz nebo ná­řadí rolnické. Sokol je ve svém oboru pravý mistr.

Obdržíte vždy práci první třídy.

S u o l a i « s t r o j n i c k á b l i n a .S k l a d l i o s j o f l á f s k é l i o n á ř a f l l .

Ilullrttsville. Texas. >++++++++++<"{•++++"M

iMDUr. Em. Van Yittirnii,l é k a ř , ran h o jič

a m a g is te r p o ro d n ic tv í

HHINEH, Lavar» county, Texas.

, Mondrick, NI, D, !Český lékař a ranhojič, J

*véilnib.r et. obwcuttvu vodí Má zvláátni zkušenost

! léčeni nemoci oči, uši, nosu n krku.Úindovini v .lome,-ovó lékárnř.

i krku. ;

Tiskové práce všech druhA a ve­likostí, pro spolky i jednotlivce, Vykonáváme vkusně, rychle a sprá­vně. Objednávkám z venkova vě­nuje se náležitá pozornost.

Česká pivnice•evorozáp.roli nitníitl proti olicliudu K.II.MItchi'1,

JE ST to pravé místo, kde hosté obdrží stále čerstvé pi­vo, nejlepší doutníky, sodovou vodu, mošt a chutný studený lunč. V pravdé krajanské po­bavení. Ctěné příznivce vždy

ochotně obslouží.

Y. Nastoupil.

Prapory, odznaky, šerpy §nejvýhodněji lze objednati u největší české firmy toho druhu M

v Americe,

Bacimi an,« 8 0 So. Center Ave., Chicago, 111.

Sta odporučeni předložíme\ Pište si pro náš 40 stránkový cennlk.

velkého formátu, jakož i pro hotové i vzorky, které ochotně ku prohlednutí

zasílám. Mám medaliony se znakem / S .P .J.S .T . jakož i špendlíky na od­

znaky Č. Ř. K. J. T. Ovšem i znaky všech čelných jednot českých, slo­vanských a chorvatských.

S t ř ž n o s t na z á s t a v u m o če a s t v r d l á , b o le s t n á zádaN Á S LE D K E M nečinnosti ledvin je mezi starým lidem všední. Příznaky nemocc ledvin neb měchýře můžete spozorovat v kterékoliv roční době. ale v létě zvláště. Staří lidé si nejvíce stěžují na tyto choroby, protože výkonná síla tělesných orgánů stářím slábne. Zastavení moče li starců jest nemoc nejen obtížná nýbrž i nebezpečná. \ stvrdlá zada jsou neduhem o nic lepším. Jedna i druhá nemoc jest povážlivá, ale miti obě, jest zdrcující. Proč se však trápiti, když obě tyto nemoce mohou snadně býti výléčeny K O N V A L ll? Zajisté neměl by se nikdo těmito nemocemi trápiti, pokud

KONVALIA,proslavený lék proti nemocem

ledvin a m ěchýře,je k dostání.

JE D IN Á láhev výléčí všechny nemoce ledvin a měchýře, odstraní kámen, vyléčí diabetes, semenné výtoky, bolesti v zádech a všechny nepravidelnosti ledvin a měchýře mužů i žen. Pravidluje dětské nemoce měchýře. ledna malá láhev vystačí na dva měsíce a vyléčí jedenkaždý zhora udaný případ. Cen» láhve $ 1.00 .

Všude k dostání neb poštou se zašle po obdržení ceny. O bjednávky adresujte:

IVI Iv. MORIS,vyrabitel léků sv. Nikodéma,

_________ ______________ . jfydleUnvHle, Texas.

./ Sv. N iM e i ( M f t í t M i i c íyléüízimnieUMnom Je c u m• < — 1 ........................................................ - . . . -------------------_

Hackberry, T ex.— Co toto píšu, jsem 70 let starý a po více než 15 lét zkoušel jsem snášeti těrchu vě­ku svého. Často se mi zdálo, že klesnu pod obtíží v zádech, a bez naděje, že se můj stav sotva někdy zlepši a že jen smrť mne z té tíže osvobodí, trpěl jsem dále. Z niče­ho nic přinesl mi soused láhev Kon- valie, které jsem se hned chopil a uživ několik dávek sprostil jsem se všech bolesti v zádech, narovnal se opětně a shledal, že život, ačkoliv ve stáři, jest předce jen sladký. Já­saje nad svou bývalou hybkostí, . snažím se tento lék v další působě- , ní rozšířiti. S úctou

1900. Dan McKmnon.

To postačí.

'■ ‘ Byl jsem delší čas upoután na lůžko následkem nesmírných bole­stí v zádech. Nemohl jsem se obrá­tit ani zdvihnout. Když jsem dva dni Konvalll užíval, byl jsem v stavu z lůžka povstati. Nevyužíval jsem ani celou láhev a byl jsem ú- plně zdráv. S potěšením odporučuji Konvalll lidem podobně nemoc­ným.

Aug. Lindenberg,H»llettsy¡lle, TexiS?"