M I M Č O N A C E S T ĚČasopis (nejen) o pupečníkové krvi / léto 2012 0 1

Bezpečí dítěte v rukou tatínka

Mýty a fakta o pupečníkové krvi

rodinná bankapupečníkové krve

Jak se žije Monice Žídkové?

Zdravá výživa

3

EditorialVážení rodiče a přátelé naší rodinné banky pupečníkové krve,

Editorial / Mimčo na cestě / léto 2012

dostáváte do rukou první číslo našeho časopisu. Jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli k jeho vydání, je zvýšená snaha o správnou informo-vanost rodičů o kmenových buňkách z pupeč-níkové krve. To by však nebylo zdaleka možné, pokud téma kmenových buněk nezasadíme do kontextu dalších informací týkajících se zdraví a bezpečí našich dětí. Připravili jsme proto pro Vás řadu informací o těhotenství, zdravé výživě, poro-du, ale také o mýtech, které často v této oblasti panují. A že vyvrátit je bývá někdy velmi obtížné, zaznamenáváme tady u nás velmi často. Jed-ním z největších omylů, s kterým se setkáváme, je přesvědčení, že uchovávat pupečníkovou krev svému dítěti je jen nedostupným luxusem pro několik vyvolených, žijících poblíž velkých po-rodnic. Tato doba je skutečně dávno pryč. Dnes již mohou budoucí rodiče svému dítěti nechat odebrat pupečníkovou krev ve více než 70% po-rodnic v České republice. A že je služba finanč-ně náročná? Snad v minulosti, kdy částky za odběr pupečníkové krve šplhaly někdy i velmi vysoko nad dvacet tisíc korun. Aktuálně cena nepřesáhne ani jednu desítku tisíc, alespoň v naší rodinné bance pupečníkové krve tomu tak je. Klademe si totiž za cíl dopřát každému z dětí, aby mělo uložené vlastní kmenové buňky. Vždyť jejich spokojený život je pro každého z nás tím nejdůle-žitějším.Sám, protože jsem tatínkem čtyřleté Nelinky, si velmi dobře uvědomuji, že zvláště pro nás muže je

doba těhotenství partnerky nesmírně citlivým obdobím. Maximálně se snažíme chránit ženu i dítě, a současně se v jistém ohledu cítíme tak trochu bezmocní. A to zvláště v době porodu, kdy hlavní práci musí odvést partnerka a pro nás zů-stává vyčleněna role podporovatele a často jen přihlížejícího. A přesto můžeme v každém okamži-ku pro své blízké tolik udělat. Proto také v našem časopise budete pravidelně nacházet témata vý-sostně tatínkovská, v prvním čísle je to například článek Bezpečí dítěte v rukou tatínka.

Přeji příjemné počtení.Tomáš Pavlíček

country manager rodinné banky pupečníkové krve CORD BLOOD CENTER CZ

Obsah / Mimčo na cestě / léto 2012

4

5 Jak se bude jmenovat?

6 Mýty a fakta o pupečníkové krvi

11 Nad vašimi dopisy

12 Rozhovor s Monikou Žídkovou

14 Rozhovor s MUDr. Ivanem Falesem

17 Bezpečí dítěte v rukou tatínka

19 Poprvé babičkou

21 Lidové moudrosti nejsou vždy moudré

22 Vaříme pro sebe i dítě

OBSAH

6 Pupečníková krev, velmi se o  ní mluví,

píše, ale vzniká i řada částečných nebo úplně zavádě-

jících mýtů, které se šíří mezi rodiči a někdy dokonce

i v lékařských kruzích. Které z nich jsou nejrozšíře-

nější a jaká je skutečnost?

22 jídlo je společenskou událostí a  lidé v našem

okolí mohou mít významný vliv na vytváření stravovacích

zvyklostí a výběr potravin. Pojďme se zamyslet nad tím,

jak se vyvinuly naše stravovací zvyklosti.

17 Je nedůvěra našich partnerek, co

se týče bezpečnosti dětí, oprávněná? Co

můžeme sami připravit již předem, aby

naše dítě bylo v opravdovém bezpečí?

5

Výběr jména je na  celý život. Musí být zvučné a  mělo by ladit s  příjmením. Ale současně také podléhá módním trendům. V  určitých obdobích tak můžeme pozorovat zvýšenou oblibu některých jmen. Chcete vědět, jaké právě letí? Dozvíte se je z  žebříčku deseti nejoblíbenějších dívčích i chlapeckých jmen.

Jak se bude jmenovat?

Tereza d svátek 15. října,původem řecké jméno, znamená pocházející z ostrova Thery.

Anna d svátek 26. července,původně hebrejské jméno, znamená milostná, milostiplná, milá, líbezná.

Eliška d svátek 5. října,je variantou jména Alžběta, původně hebrejského původu, znamená Můj Bůh je má přísaha.

Karolína d svátek 14. července,jedná se o  ženskou variantu německého jména Karel, původem latinské jméno.

Natálie d svátek 21. prosince,je dítětem vánoc, narozená v den Kristových narozenin.

Jan d svátek 24. června,hebrejské jméno, které znamená Bůh je milosti-vý, Bohem daný, milostivý dar Boží.

Jakub d svátek 25. července,původně hebrejské označení druhorozeného, toho, kdo se v přeneseném slova smyslu chytá za patu.

Tomáš d svátek 7. března,označuje dvojče, blížence, původem aramejské.

Lukáš d svátek 18. října,latinské jméno, pocházející z Lukánie, italského původu.

Filip d svátek 26. května,řecké jméno označující milovníka koní.

Mýty a fakta o pupečníkové krviPupečníková krev je fenoménem současnosti. To je fakt. Velmi se o ní mluví, píše, ale vzniká i  řada částečných nebo úplně zavádějících mýtů, které se šíří mezi rodiči a někdy dokonce i v lékařských kruzích.Které z nich jsou nej-rozšířenější a jaká je skutečnost?

Odběr pupečníkové krve je zcela bezpečnáprocedura, která neovlivní zdraví vašeho dítěte.

d MÝTUS č. 1Lékaři nikdy nemohou použít vlastní pupeční-kovou krev dítěte na  jeho léčbu. Obsahuje totiž zárodky onemocnění.

Každý rok se na světě uskuteční desítky tisíc autologních transplantací krvetvorných kmeno-vých buněk, neboli transplantací vlastních krve-tvorných buněk, kdy je pacient „daruje“ sám sobě. Pokud je možné k léčbě použít vlastní krvetvorné kmenové buňky a pacient je má i k dispozici, jedná

6

Téma / Mimčo na cestě / léto 2012

se o  ideální situaci, protože odpadá problém posuzování shody či neshody mezi dárcem a pří-jemcem. Odpadá tedy i problém imunitní reakce štěpu proti hostiteli, potransplantačního onemoc-nění, které je hlavní příčinou úmrtí transplanto-vaných pacientů. Podání vlastních krvetvorných kmenových buněk se provádí i při onemocněních, jako jsou lymfomy, myelomy nebo solidní nádory. Podle studie převzaté z  odborného onkologic-kého časopisu Journal of Clinical Oncology byly vlastní transplantáty kmenových buněk u  dětí s  některými typy leukémií stejně úspěšné jako sourozenecké transplantáty. Pupečníková krev není kontaminovaná například nádorovými buň-kami a  není ani poškozená léky, chemoterapií

krvetvornými buňkami velmi rychle pokračuje vpřed, a proto je těžké přesně vypočítat pravděpo-dobnost, s jakou rodina může využít transplantát z pupečníkové krve při současných nebo budou-cích léčebných postupech. Podle posledních výzkumů je pravděpodobnost, že dítě budě někdy potřebovat svoje vlastní kmenové buňky ode-brané při porodu, asi 1: 450.Do toho však ještě nejsou započteny nové, poten-ciální možnosti použití krvetvorných

kmenových buněk z  pupečníkové krve v  rege-nerativní medicíně na léčbu onemocnění srdce, cukrovky, revmatoidní artritidy, Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby, poškození míchy atd. šance použití kmenových buněk po  dobu života se s  rozvojem vědy a  medicíny neustále zvyšuje a pro hluboce zamrazené kmenové buňky z pupečníkové krve neexistuje „doba exspirace“.

d MÝTUS č. 3Není nutné dát si zamrazit vlastní pupečníko-vou krev, stačí, když vlastní krvetvorné kmenové buňky člověku odeberou z kostní dřeně až v prů-běhu života, když ví, že je bude potřebovat.

Ano, existuje možnost odebrání krvetvor-ných kmenových buněk i  z  jiných zdrojů, a  to

Mýty a fakta o pupečníkové krvi

„Pupečníková krev není kontaminovaná napří-klad nádorovými buňkami a  není ani poškozená léky, chemoterapií či jinými faktory prostředí...“

Téma / Mimčo na cestě / léto 2012

či jinými faktory prostředí, protože se odebírá po  narození. Vlastní štěp krvetvorných buněk z pupečníkové krve je možno využít i k rychlej-šímu zotavení při agresivní léčbě cytostatiky, protinádorovými léky, které mají řadu nežádou-cích účinků (obvykle platí, že čím vyšší dávka chemoterapie, tím menší riziko návratu onko-logické choroby, ale zase vyšší riziko infekce z důvodu likvidace obranných bílých krvinek. Samozřejmě existují onemocnění, při jejichž léčbě není možné použít vlastní krvetvorné kmenové buňky, protože původ choroby v  nich může být přítomný od narození. Jedná se zejména o různé

typy genetických onemocnění krvetvorby nebo metabolismu. Potřebu léčby krvetvornými buň-kami - ať již vlastními nebo od  dárce – určuje ošetřující lékař ve  spolupráci s  transplantační komisí. Oni určí, jaký zdroj krvetvorných kme-nových buněk je v  případě konkrétní diagnózy nejvhodnější.

d MÝTUS č. 2Pravděpodobnost, že někdo bude po dobu života potřebovat pupečníkovou krev je tak malá, že se ji odebrat a skladovat nevyplatí.

Příčina vzniku většiny nádorových onemoc-nění, ale i  získaných poruch krvetvorby nebo metabolismu, je neznámá. Věda v oblasti léčby

Pupečníková krev se odebírá ihned po narození miminka, není tudíž zatí-žená životním stylem nebo aktuálně probíhajícím onemocněním. Není ani poškozená chemoterapií, léky či jinými faktory prostředí. Kmenové buňky z pupečníkové krve jsou velmi mladé a mají dobrou schopnost množit se.

»»

7

Téma / Mimčo na cestě / léto 2012

Pupečníková krev se využívá obdobně jako kostní dřeň v léčbě závažných one-mocnění. V současné době probíhá velké množství výzkumů a klinických stu-dií zabývajících se dalšími možnostmi využití pupečníkové krve, především v regenerativní medicíně a to mimo jiného u nemocí jako jsou dětská mozková obrna a cukrovka.

Dalším argumentem ve  prospěch transplan-tátu z pupečníkové krve je skutečnost, že krve-tvorné buňky již lze v praxi namnožit, nazývá se to expanze krvetvorných buněk. Zavedení této metody do  klinické praxe v  širokém měřítku je jen otázkou času.

d MÝTUS č. 5Odběr pupečníkové krve ubere vzácnou krev mému dítěti.

Pupečníková krev obsažená v pupeční šňůře a v placentě se po porodu standardně považuje za biologický odpad. Pokud tedy požádáte o odběr pupečníkové krve pro své dítě, jediná změna oproti standardnímu postupu je ta, že po zasvor-kování a přestřihnutí pupečníku, tedy potom, co novorozence odnesou k dalšímu ošetření pediat-rem, porodník pomocí jehly a dlouhé kanyly ode-bere vzácný mok ze žil spirálově stočené pupeční šňůry. Až po tomto úkonu, kdy se již pupečníková krev i  se svými vzácnými součástmi nachází ve  speciálním vaku s  protisrážlivým roztokem, se pupeční šňůra s  placentou stávají součástí odpadního materiálu.

přímo z kostní dřeně nebo z periferní krve, kam se buňky vyženou z  kostní dřeně pomocí sti-mulačních látek. Existují však tři srozumitelné a nezpochybnitelné důvody, proč jsou krvetvorné buňky z pupečníkové krve odebrané při narození mnohem lepší alternativou, než je odběr z kostní dřeně nebo periferní krve. Za prvé: s krvetvornými buňkami onkologického pacienta se často odeberou i nádorové buňky a při transplantaci se vrátí pacientovi. Obavy ze zane-sení nádorových buněk nazpět pacientovi jsou pravděpodobně největším limitem širšího použití transplantace vlastních krvetvorných buněk.Druhým důvodem, proč je vlastní pupečníková krev vhodnější než krvetvorné buňky pacienta z  jiného zdroje, je skutečnost, že pacientovy krvetvorné kmenové buňky jsou již poškozené předcházející chemoterapií nebo ozařováním. Ozařování a většina cytostatik totiž nejvíce poško-zují právě krvetvorné buňky v těle.Třetím důvodem je situace, kdy se nepodaří ode-brat dostatečné množství kmenových buněk, a proto není možné transplantaci provést. Pokud by v  takovém případě měl pacient k  dispozici třeba jen malý transplantát z pupečníkové krve, je možné provést tzv. kombinovanou transplantaci, a tak tento problém vyřešit.

d MÝTUS č. 4Transplantát z pupečníkové krve bývá často příliš malý a většinou stačí jen pro dětské pacienty.

Hmotnost pacienta, pro kterého může být transplantát použitelný, se určuje podle obsahu tzv. jaderných buněk, kam patří i  krvetvorné kmenové buňky. Už dávno neplatí, že transplan-tát z pupečníkové krve většinou vystačí pouze pro dětské pacienty.Dnes již mají gynekologové dostatek zkušeností na  to, aby uměli odebrat dostatek pupečníkové krve, která by v  případě potřeby stačila i  pro dospělého příjemce. V  30 procentech případů stačí odběr pro pacienta s hmotností nad 60 kg.

8

Téma / Mimčo na cestě / léto 2012

Pupečníkovou krev lze odebrat jen jednouv životě, a to při porodu dítěte.

d MÝTUS č. 7Pokud by mé dítě někdy potřebovalo transplan-taci krvetvorných kmenových buněk, vždy jsou zde ještě dárcovské banky, v  kterých je možné najít vhodného dárce.

Při řadě onemocnění se využívají před-nostně nebo výlučně pouze vlastní (autologní) krvetvorné kmenové buňky. Z důvodů, které jsme tu již uváděli, je nejvhodnější a  nejbezpeč-

nější transplantát z  vlastní pupečníkové krve. Pokud je nutné k  léčbě použít krvetvorné kmenové buňky od  zdravého dárce, hledá se vhodný dárce mezi rodinnými příslušníky. Až po selhání této možnosti se hledá v meziná- rodních registrech kostní dřeně a  pupečníkové krve. Stává se však, že pro určitý počet paci-entů se nepodaří najít vhodného dárce ani při opakovaném vyhledávání ve  velkém souboru dobrovolných dárců, navíc takové hledání trvá velmi dlouho. A  to přesto, že se hraje o  čas. Nesmíme zapomínat ani na  to, že v  registrech dárců krvetvorných buněk (s výjimkou registrů pupečníkových transplantátů) jsou pouze jména potenciálních dárců, ne skutečné transplan-táty. Pokud se tedy podaří najít vhodného dárce v seznamu, neznamená to, že se odběr jeho kostní dřeně nebo krvetvorných buněk z jeho periferní krve (dárce si z těchto dvou možností darování

d MÝTUS č. 6Krvetvorné kmenové buňky v  pupečníkové krvi nejsou po  dlouhodobém skladování životaschopné.

Směrnice amerického ministerstva zdravot-nictví ke skladování pupečníkové krve uvádějí, že

kmenové krvetvorné buňky se v tekutém dusíku dají skladovat neomezeně dlouho. V současnosti neexistuje důkaz, že by tyto buňky skladované při teplotě -196 °C za  neporušených podmínek ztrácely životaschopnost nebo biologickou akti-vitu. Zatím nejstarší klinicky použité buňky byly spermie uskladněné v  tekutém dusíku 28 let. Poslední poznatky z České republiky ukazují, že 15 let zamrazená pupečníková krev má stejné vlast-nosti jako pupečníková krev zamrazená několik týdnů.

„Při řadě onemocnění se využívají přednostně nebo výlučně pouze vlastní (autologní) krvetvorné kmenové buňky.“

»»

9

může vybrat) i  uskuteční. Dárce se mohl mezi tím odstěhovat, těžce onemocnět, zemřít nebo si darování kdykoliv rozmyslet a odmítnout ho.

d MÝTUS č. 8Můžu darovat pupečníkovou krev do dárcovské banky, a pokud ji náhodou mé dítě bude potřebo-vat, získá ji odsud?

Pro rodiny, které podepisují informovaný souhlas, je důležité, aby pochopili, že ne všechny darované vzorky musí skončit uskladněné v dár-covské bance pupečníkové krve. O  tom, zda se darovaná pupečníková krev dostane do dárcov-ské banky, rozhoduje řada faktorů určených legis-lativou. Banka může vzorek odmítnout pro nízký objem odebrané pupečníkové krve, z  důvodů kontaminace vzorku nežádoucími bakteriemi, z důvodů nežádoucí rodinné anamnézy („nepo-volená“ genetická zátěž v rodině) nebo anamne-stických údajů o rodičce („nepovolené“ překonané nebo aktuální onemocnění) a podobně. V tako-vém případě se transplantát z pupečníkové krve může ještě využít k výzkumu nebo se likviduje.

-red-

Téma / Mimčo na cestě / léto 2012

Nové klientské centrum nabízí rodičům možnost využít odborného

poradenství týkající se odběru pupečníkové krve při porodu.

Přijďte se osobně informovat o odběrech pupečníkové krve, zpracování, uskladnění

a dalším využití.

Klientské centrum je otevřeno prozatím každé

úterý od 12 hod. do 17 hod. (nebo dle telefonické domluvy).

Kde nás najdete? Vršovická vodárna v Braníku

(areál Kroužky na Vltavě)Vltavanů 229,

Praha 4 - BraníkVíce informací na +420 244 473 000 nebo na www.cordbloodcenter.cz

10

Již dlouhou dobu není pravdou, že kme-nové buňky z pupečníkové krve vystačí pouze pro dětské pacienty. Lékaři mají v dnešní době dostatek zkušeností na to, aby uměli odebrat dostatek pupeč-níkové krve, která by v případě potřeby stačila i pro dospělého příjemce.

rodinná bankapupečníkové krve

Z vašich dopisů/ Mimčo na cestě / léto 2012

MUDr. Alexandra Minksová – je odbornou konzultantkou rodinné banky pupečníkové krve CORD BLOOD CENTER. Zodpoví Vám dotazy spojené s odběry, zpracováním a uchováváním kmenových buněk z pupečníkové krve.

Dobrý den, chtěla bych vědět, jaké množství pupečníkové krve se vlastně odebírá a postačí to i k léčbě dospě-lého člověka? (Marta, Kladno)Dobrý den, paní Marto, především je zapotřebí si uvědomit, že u každého odběru pupečníkové krve je jiný výsledek. To proto, že tkáně dítěte (placenta a pupečník) jsou u každého jiné a tím pádem skýtají různé množ-ství pupečníkové (správně placentární) krve. Průměrně se odebírá cca 90ml krve, ale jsou případy, kdy se podaří odebrat pouze několik málo mililitrů anebo se dá získat až 190 ml. V odborné literatuře se uvádí, že je možné odebrat až 200 ml, ale skutečnost se většinou pohybuje někde kolem 80–90 ml. Důležitý je také fakt, jestli se krev z pupečníku poskytuje na vyšetření pediatrům (což může být i 20–30 ml) – tím pádem je jí méně ke zpracování do transplantátu a také, jestli se provádí správná technika odběru pupečníkové krve, která zcela nepochybně může vést k rozdílným výsledkům v množství odebrané pupečníkové krve. To, zda bude možné použít pupečníkovou krev i v dospělosti je závislé právě na množství pupečníkové krve a její buněčnosti. Dnes jsme schopni říci, jaká je maximální možná hmotnost pacienta, aby bylo možné konkrétní transplantát použít. Pokud si rodiče nechají pupečníkovou krev odebrat pro vlastní potřebu dítěte, dostávají informaci o tom, jaká je maximální hmotnost, při které bude možné pupečníkovou krev uložit. A je možné ji využít i v dospělosti.

Zajímalo by mě, jak dlouho může být pupečníková krev uskladněna? (Michaela L.)Vážená paní Michaelo, s uskladněním biologického materiálu máme v medicíně zkušenosti necelých 30 let. Po tuto dobu můžeme ověřeně říci, že uskladnění buněk v tekutém dusíku jako metoda funguje spolehlivě a že jakýkoliv biologický materiál (ať je to již pupečníková krev nebo oplodněná vajíčka, sperma atd...) se po tuto dobu chová tak, že se jeho vlastnosti před zamrazením a po zamrazení téměř nemění. Proto se dá odhadovat, že i další roky uskladnění nebudou mít zásadní vliv na kvalitu a bezpečnost pro případné použití. Byl také vypočítán matematický model délky uskladnění pupečníkové krve a ten naplnil naše očekávání. Lze tedy před-pokládat, že může být uchována další desítky let, tedy po celý život člověka. M.j. matematický model vypočetl délku možného uskladnění na 69 let.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda může byt odebraná pupečníková krev, když mám těhotenskou cukrovku a zřejmě budu rodit císařským řezem. Děkuji za odpověď. (Lucie, Blatná)Příjemný dobrý den, vážená paní Lucie, odpověď je jednoduchá. Ani jedna z Vámi sdělených skutečností nebrání odběru pupečníkové krve. Při porodu je však vždy prioritou bezpečí miminka i Vás. A i když samotný odběr pupečníkové krve nepřináší žádná rizika, je někdy nutné, aby se porodnický tým soustředil na jiné, důležitější věci, a proto se odběr pupečníkové krve nemusí provést. Každé lidské tělo je jiné a porod je individuální a nemů-žeme nikdy předvídat jeho celý průběh.

Kdo se ptá, ten se dozví...

11

...alespoň to o sobě říká žena, které se splnil životní sen snad každé mladé dívky: stala se Miss České republiky ,95, triumfovala jako Miss Europe,95 a dnes je českou Miss tisíciletí. Když se s ní setkáte, budete okouzleni nejen její krásou, ale i  vstřícností a  přívětivostí. Jak se žije Monice Žídkové, jak dnes nahlíží na svou kariéru a co je pro ni tím nejdůležitějším v životě?

Nejsem snílek...

Na úvod je třeba se zeptat, čemu se v součas-nosti nejvíce věnujete?

Práce je u  mě velmi různorodá. Nejvíce se věnuji své kosmetické firmě, ale také moderování společenských akcí, podpoře charitativních akcí, focení kampaní a produkci. A nesmím zapome-nout na své dvě zlatíčka, protože těm věnuji veš-kerý volný čas.

12

Rozhovor / Mimčo na cestě / léto 2012

Jak vypadá Váš běžný den?

Vstávám kolem 6.30 a za půlhodiny budím svou dceru do školy, chystám snídani a svačiny. Potom vedu syna Davida do školky a vrhám se do denního kolotoče. Jedu na firmu, na domlu-vené schůzky nebo pracuji z domova na počítači. K rituálům patří i dopolední káva, většinou jí dopí-jím studenou. Niki chodí ze školy rovnou domů, takže skoro každý den vařím. Někdy vypomůže s obědem babička, jindy se stavíme do restaurace. Stihneme úkoly a začínají rozvozy na kroužky – mažoretky, angličtina, koně, klavír… to už s námi jezdí i David a dělá mi parťáka. Doma se scházíme kolem 18 hodiny a přiznám se, že večer se těším na seriál, na knížku, prostě na klid. »»

která jednou může zachránit život. Měla jsem skvělého porodníka, který mi vše vysvětlil a měla jsem jasno. Věděla jsem, že to neohrozí mě ani miminko. A tak nebyl důvod, proč do toho nejít. Nikdy dopředu nevíte, zda se odběr povede a kolik krve se odebere, důležité je rozhodnutí do toho jít.

Jak Vás mateřství změnilo?

Začala jsem si i víc uvědomovat, co to zna-mená bát se o  děti. A  čím jsou starší, tím je to silnější. Najednou víte, proč vám rodiče říkali – tam nechoď, tohle nedělej… Vychovávat děti je velmi těžké a není žádný recept na  to, jak to udělat správně. Nemám už odpovědnost jen sama za sebe, to je ten hlavní rozdíl.

Jaké jsou podle Vašeho názoru současné maminky a  mají svou situaci složitější než například generace jejich maminek?

Řekla bych, že v  něčem je složitější a  něco máme teď jednodušší – papírové plínky, hotová jídla pro kojence, očkování, zdravotnickou péči, informace. Na druhou stránku musí mamky hned do práce, aby nepřišly o místo, vracejí se hned – musí dát děti do jeslí nebo si najmout chůvu. Tím, že je všude internet, mobilní telefon a pořád jsme v práci, nemáme moc času ani doma na děti.

Zvítězila jste v soutěži o českou Miss tisíciletí, proč myslíte, že jste to byla právě Vy?

Asi proto, že hlasovali lidé na internetu a ne nějaká desetičlenná porota. Je to pro mě velká čest. Přece jen rok 1995 je už dávno minulostí, a  lidé nezapomněli… Jsem moc ráda, že mezi jednadvaceti královnami krásy si vybrali mě.

Co je Vaším snem, po čem toužíte?

Nejsem moc velký snílek, raději mám pří-jemnou realitu, kterou mohu ovlivnit. Ráda bych si zdokonalila angličtinu a  podívala se nějaké exotické místo. Ale naprosto šťastná budu, když budeme doma všichni zdraví a spokojení.

Děkujeme za rozhovor.

Rozhovor / Mimčo na cestě / léto 2012

Jaké to je skloubit mateřství a  kariéru tak úspěšné ženy, jako jste Vy?

Někdy je to obtížné, zvláště když jedu třeba na dva dny do Prahy a musím sbalit sebe, děti… zavést je k babičce. Na nic nezapomenout… Jinak se s manželem doma střídáme, někdy se potkáme opravdu až po  dvou dnech. Vše řešíme telefo-nicky. Výhoda je, že si pak můžu udělat víc volna a jsem v práci sama svým pánem.

Jak jste prožívala svá těhotenství?

První těhotenství jsem si užívala, i přesto, že jsem byla v posledním ročníku na vysoké škole a  státnicovala jsem v  sedmém měsíci. Státnice jsem měla v  červnu a  Niki se narodila v  srpnu. Takže žádná procházka růžovým sadem. Ale na miminko jsem se moc těšila, i když s obavou, zda vše zvládnu. Každý měsíc jsem pečlivě stu-dovala, co všechno se děje, jak je miminko veliké, jestli slyší… U druhého už na  to nebyl čas, tam dala zabrat čtyřletá slečna.

Co Vás vedlo k rozhodnutí nechat svým dětem uložit pupečníkovou krev?

Myslím si, že to bylo velmi správné rozhod-nutí. O  této možnosti jsem se dozvěděla krátce před porodem a vůbec jsem neváhala. Je to věc,

13

Rozhovor / Mimčo na cestě / léto 2012

14

Pane doktore, přesto, že v  mnoha ohledech je to opakování, můžete shrnout význam pupeč-níkové krve? Pupečníková (placentární) krev pochází z  placenty a  pupeční šňůry, která spojuje plod s matkou. Tato krev je bohatá na kmenové buňky (podobně jako kostní dřeň), které mohou být pou-žity k transplantaci krvetvorné tkáně. Kmenové buňky jsou zárodky pro vytvoření nové, zdravé krve. Mohou se proměnit na všechny druhy krev-ních elementů – červené a bílé krvinky a krevní destičky.

Musejí maminky, které chtějí provést odběr pupečníkové krve, ať již pro darování nebo uschování pro vlastní potřebu dítěte podstoupit nějaká vyšetření? Žena, která se rozhodla pro darování pupeč-níkové krve, vyplní (nejlépe s  lékařem v  těho-tenské poradně) formulář, který se týká jejího

celkového zdravotního stavu, prodělaných onemocnění, ale také průběhu těhotenství a  již provedených vyšetření. Musí také vyplnit infor-movaný souhlas. Ve chvíli porodu je jí odebrána krev a otestována opět na známky možné infekce. Toto vyšetření se opakuje znovu, v případě, že je pupečníková krev vhodná ke zpracování, po šesti měsících v  rámci šestiměsíční kontroly, která mimo jiné zahrnuje i vyplnění formuláře o zdra-votním stavu dítěte pediatrem.U tzv. rodinných odběrů jsou pravidla obdobná, co se týče infekčních vyšetření. V ostatních ohledech bývají oproti dárcovským bankám větší rozdíly.

Jak probíhá odběr pupečníkové krve? Krev se odebírá z pupečníku ihned po porodu dítěte a  před porodem placenty, a  to s  pomocí speciálního vaku na  odběr pupečníkové krve. Pupečník je zaškrcen a přestřihnut, krev je odebí-rána z pupeční šňůry sterilní jehlou a stéká hadič-kou do vaku. Odběr je rychlý a zcela nebolestivý pro matku i dítě. Odebírá se všechna krev, která v pupečníku a v placentě zbyla, množství se pohy-buje při dobrém odběru okolo 80 až 100 mililitrů.

Kdy odběr pupečníkové krve není možné provést? Existují samozřejmě i případy, kdy pupeční-kovou krev odebrat nelze. Například při infekčně

Pupečníková krev má smyslMUDr. Ivan Fales patří k jednomu ze zakladatelů Banky pupečníkové krve ČR a  průkopníkům odběrů pupečníkové krve v  České republice vůbec.

Rozhovor / Mimčo na cestě / léto 2012

15

zkalené plodové vodě a  dalších komplikacích, které se v  průběhu samotného porodu mohou objevit. Ale primárně se k  odběru pupečníkové krve nepřistoupí ani tehdy, existuje-li riziko, že by pak mohla být zdrojem komplikací pro pacienta. Těchto důvodů je celá řada od nedávno proběh-lých běžnějších infekcí, přes závažná infekční onemocnění, až po  například i  vyléčená nádo-rová onemocnění a závažná systémová onemoc-nění. To ale opět platí především pro dárcovství. U uschovávání pro „vlastní“ potřebu bývají pra-vidla různá.

Jaké je v  současné době využití pupečníkové krve? V současné době se pupečníková krev používá jako zdroj druhé volby (po kostní dřeni) při léčbě zhoubných krvetvorných i  jiných nádorových

onemocnění (např. leukémie), vrozených poruch imunity, vrozených metabolických poruch apod. Naprostá většina transplantací je s  použitím darované pupečníkové krve z dárcovských bank nebo pupečníkové krve od sourozence. Transplantací provedených z  pupečníkové krve uschované pro „vlastní“ potřebu je zatím málo, ale je zde předpoklad, že se vzrůstajícím počtem takto uschovaných krví a  pomalým stárnutím populace, která má uschovanou pupečníkovou krev, bude jejich počet stoupat, ačkoliv pravdě-podobnost použití není nijak závratná. Důvodem je například to, že klony maligních buněk se mohou vyskytovat již v  pupečníkové krvi. Dále je není možné použít u vrozených one- mocnění a samozřejmě záleží i na kvalitě odběru a množství skladovaných buněk.

Jaký výzkum využití pupečníkové krve aktu-

álně probíhá? Jsou již nějaké první výsledky? Velmi často se hovoří o  možném využití v kardiologii nebo neurologii.S  pupečníkovou krví přišlo velké očekávání. V  této krvi jsou vedle již zmíněných krvetvor-ných kmenových buněk i další kmenové buňky, ačkoliv ve  velmi nízké koncentraci. Předběžné pokusy na  zvířecích modelech ukazovaly možnost využití pupečníkové krve při léčbě poškození různých tkání od srdeční, přes nervo-vou až například po léčbu takového onemocnění,

jako je diabetes. Při pokračujícím výzkumu se ukázalo, že si řešení pro člověka vyžádá více času, než byl předpoklad. V současnosti bych připustil velmi mírný optimismus.

Řada rodičů řeší dilema, zda pupečníkovou krev darovat nebo ji uchovat pro své dítě, jaký je Váš názor na tuto problematiku? Já jsem jedním ze zakladatelů té dárcovské banky a dárcovství také propaguji. Z mého sou-kromého pohledu je pravděpodobnost, že bude použita uchovaná pupečníková krev pro vlastní potřebu dítěte, pro mne malá, pohybuje se (pokud se vyhnu extrémním názorům na  obě strany) někde kolem 1 k několika tisícům. Ale dobře si dokážu představit situace, kde uscho-vání této krve má svou míru racionality. Nicméně

„Ale primárně se k odběru pupečníkové krve nepřistoupí ani tehdy, existuje-li riziko, že by pak mohla být zdrojem komplikací pro pacienta.“

Rozhovor / Mimčo na cestě / léto 2012

16

bych nerad polemizoval na  téma, zda vydané peníze stojí za  poskytnutou službu, protože to má pro každého jinou hodnotu a myslím, že mi to vůbec nepřísluší. To, co si naopak myslím, že bych komentovat měl, je dostatečné poskytování informací, na základě kterých se rodiče rozhodují a tam si myslím existují mezery. Ostatní je už jen soukromé rozhodnutí rodičů.

Patříte k  zakladatelům Banky pupečníkové krve ČR, jaké je její postavení ve  světě, mezi ostatními bankami? Naše banka patří k těm starším. Její činnost byla zahájena již v roce 1996 a od roku 1997 nabízí štěpy k  transplantaci prostřednictvím mezi-národního registru. Byla tak 9. až 12. na světě. V  současnosti patří kvalitou štěpů z  hlediska množství buněk do první desítky. Pokud k  tomu přidáme opakované vyšetření matky na  známky závažné infekce a  vyšetření dítěte pediatrem, obojí po půl roce od porodu, což významně zvyšuje bezpečnost štěpů, pak si trou-fám říct, že patří mezi nejkvalitnější na světě. Ale pochopitelně, v mnoha věcech máme co vylep-šovat a pořád, i dvacet let po změně režimu, se někdy setkáváme s trochu přezíravým postojem.

Ve světě také můžeme v některých zemích vidět tzv. smíšené banky, tedy takové, které prová-dějí odběry jak pro vlastní potřebu dítěte, tak i darované pro léčbu cizího příjemce. V čem spa-třujete výhody a nevýhody takového modelu? Na takový model se může každý dívat různě. Zarytý odpůrce komerčních odběrů v něm vidí jen jakési kupování si svědomí. Já ze zkušenosti s naší spřízněnou dárcovskou bankou vím, že to může být také jediné východisko, jak ji vůbec udržet v chodu.

Děkujeme za rozhovor.

MUDr. Ivan FalesPatří k významným českým odborníkům v oblasti buněčné terapie. Jako jeden z prvních specialistů se podílel v ČR na prvních odběrech a využití pupečníkové krve. V současnosti pracuje na Oddělení buněčné terapie při Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.

Zaměřeno na tatínky / Mimčo na cestě / léto 2012

Bezpečí dítěte v rukou tatínka

„A  dávej na  něj pozor“, slyšíte pokaždé, když se s vaším dítětem vydáváte na  vycházku, máte jej ohlídat v době partnerčiny nepří-tomnosti nebo jedete na návštěvu k  babičce. Je nedůvěra našich partnerek, co se týče bezpečnosti dětí, oprávněná? Co můžeme sami připravit již předem, aby naše dítě bylo v  opravdovém bezpečí? Shrňme si alespoň základní prvky bezpečnosti našich dětí.

Krom toho, že hladký průběh těhotenství vyža-duje klid partnerky, pravidelné kontroly u lékaře a  kvalitní přípravu k  porodu, je třeba se také pomalu připravovat na  přítomnost miminka. Obvykle leží na bedrech tatínka technické zajiš-tění bezpečnosti křehkého tvorečka, který se velmi rychle promění v neutuchající aktivitu, jež zaplaví celou domácnost.

Bezpečně na cestáchNa prvním místě tatínka čeká cesta z porodnice a potom nesčetně cest s dítětem nejen k lékaři, ale i na výlety, návštěvy nebo rodinnou dovole-nou. Nic neochrání dítě lépe než kvalitní autose-dačka. Abychom vybrali tu správnou, spíše než reklamním inzerátům je třeba věnovat pozornost crash testům, které velmi dobře odhalí skutečnou kvalitu jednotlivých výrobků. Výsledky takových testů jsou snadno dostupné na internetu a pro-hlédnout si je zabere jen několik minut času.

17

Kvalitní autosedačka však není jediným ochran-ným prvkem, který snižuje riziko případného úrazu v autě. Co se děje za Vašimi zády, když se věnujete řízení a  dítě sedí na  zadním sedadle samo? Daleko bezpečnější než otáčet se na kont-rolu dítěte během řízení, je instalace přídavného zpětného zrcátka. Jedná se o drobnou investici, která výrazně zvýší vaši bezpečnost na silnici.

Domácnost jako džungleHned vzápětí je třeba myslet na  domácnost, která se v  okamžiku, kdy dítě začne sedět, lézt a  chodit, stane doslova džunglí plnou nástrah. Samostatnou kapitolou je kuchyně, kde je třeba dítě ochránit před horkou varnou des-kou, osvědčená je ohrádka proti stržení horkého hrnce z plotny a otáčení nádobí uchem ke stěně. Všechno horké však i přesto pokládejte na zadní

stranu sporáku, kam dětské ručičky v  žádném případě nedosáhnou. Malý šotek se může vloudit také do lednice, kterou je třeba uzavřít pojistkou, stejně jako umístit náležitě vysoko a nejlépe pod zámek veškeré léky, čistící prostředky nebo další chemikálie.

Úraz číhá všudeAni další pokoje našeho bytu nejsou zcela bez-pečné. Veškeré rohy nábytku je vhodné opatřit gumovými chrániči, dveře zarážkami proti skříp-nutí dětských prstíků a  jejich skleněné výplně bezpečnostní fólií, která udrží střípky pohromadě v případě, že dojde k rozbití skla. Samozřejmostí jsou kryty elektrických zástrček, pojistky proti otevření okna, nebo dveří pečící trouby.Nástrahy číhají samozřejmě i  v  koupelně. Obávat se můžeme, zvláště u pákových baterií, snadného opaření dítěte, kterému předejdeme instalací chrániče vodovodní baterie nebo ter-mostatickou baterií. Častým úrazem v koupelně

jsou samozřejmě i pády v hladké vaně. Řešením jsou protiskluzové podložky, jak do  vany, tak i  na  kluzkou dlažbu. Malé dítě však ani přes sebevětší množství bezpečnostních prvků nesmí zůstat v koupelně samo, a to ani na několik minut.

Podlaha není kluziště A pokud ano, je nejvyšší čas to změnit. Zvláště nebezpečné jsou koberečky položené na  hlad-kém linu nebo plovoucí podlaze, nevhodná je také tvrdá a  studená dlažba nebo příliš kluzké

parkety. Od 1 do 7 let věku dítěte je nejbezpečnější podlahovou krytinou koberec, nejlépe s  gumo-vou protiskluzovou spodní stranou. Nebezpečné mohou být také přechodové lišty, o které malé nožičky snadno zakopnou. Co se týče obouvání, jsou na místě botičky s kvalitní podrážkou, která může leccos zachránit.

Je opravdu bezpečno? Udělali jste pro své dítě všechno tak, aby jeho svět byl zcela bezpečný? Nezapomínejte ale na to, že největším bezpečnostním opatřením je trvalý dohled rodiče. Jen ten totiž může včas přede-jít nebezpečím, o  kterém nemá křehké dítě ani tušení.

-red-

Zaměřeno na tatínky / Mimčo na cestě / léto 2012

Od  1 do  7 let věku dítěte je nejbezpečnější podlahovou krytinou koberec, nejlépe s gumovou protiskluzovou spodní stranou.

18

19

Poprvé babičkouOhlášení prvního vnoučátka bývá pro nastávající babičku i  dědečka velkou událostí. Radostné očekávání však provází také řada otázek, nejasností a  někdy i  obav. Zkrátka a  dobře – správně se chopit role babičky a dědečka nebývá snadné. Jaké nejčastější chyby děláme a jak se jich vyvarovat?

Příliš těšeníTěšit se na vnoučka a zájem o probíhající těho-tenství dcery nebo snachy je zcela na  místě. Jak se ale vyvarovat nežádoucího zasahování do věcí, které už může být pro nastávající rodiče nepříjemné? Základem je naslouchání. Každá nastávající maminka prožívá nejen radost, ale

i  notnou dávku obav a  nejistoty. Bude naše miminko zdravé? Co znamená ten tlak v bříšku? Je to normální, nebo se něco děje?Nejlepší pomocí v takovém případě je uklidnění, ujištění, že není důvod se obávat. Rozhodně je třeba vyvarovat se nevyžádaného pře-dávání zkušeností z  dob, kdy babička byla

Rubrika pro prarodiče / Mimčo na cestě / léto 2012

20

novopečenou maminkou. Osvědčené babské rady a  tvrzení (je jich celá řada a vy si některé z  nich můžete přečíst v  následujícím článku) mladou maminku jistě nepotěší a  ani jí nepomohou.

Nákupy, nákupy, nákupyNěkteré babičky se své role chopí opravdu z gruntu, a ačkoliv nastávající maminka ještě ani nepřekročila první třetinu těhotenství, babička má již nakoupenou výbavičku na prvního půl roku života dítěte. Ale ouha – zeptala se také, jakou výbavičku si mamina s tatínkem přejí?

Někdy to nemusí být problém, jindy jsou sytě růžové šatičky se slonem opravdovým zkla-máním. A  ačkoliv se babičce může zdát úplně zbytečné, že maminka se při takové parádě dává do pláče, stačí si vzpomenout na výkyvy nálad a přecitlivělost za dob svého těhotenství. Mnohé se dá vyřešit třeba jen tím, že budoucí mamince nabídnete společné nákupy, až se ona sama na to bude cítit. Uvidíte její vkus a poté už nebude výběr takovým problémem.

Být na blízkuNěkdy si babičky stěžují, že mladé maminky hojně využívají jejich pomoc při hlídání dětí, ale nepřijmou žádné – ani ty nejlépe míněné – rady. Vskutku je to tak. Můžeme to přičíst na  vrub i  době. Když naše babičky čekaly své děti, zda-leka se tak o  těhotenství a  mateřství veřejně nemluvilo, internet neexistoval, televizní pořady byly v plenkách a o časopisech všeho druhu ani nemluvě. A tak byly tehdejší maminky odkázány především na  předávání zkušeností od  svých maminek, tet a babiček. Často se tak tradovaly informace, které již dávno lékařská věda zpochybnila. Je třeba pochopit, že současné maminky mají k  dispozici všechny zdroje informací, nové poznatky o  těhotenství,

péči o  miminko a  jeho zdraví se dovídají prak-ticky ihned. Zkrátka a  dobře – ani nejrychlejší babička není rychlejší než internet. Smiřme se s tím a užívejme si svá vnoučátka. A pokud nás to baví, můžeme se pokusit držet s  moderními maminkami internetový krok.

Nech ho křičet, ať se nerozmazlíJedním z  kamenů úrazu bývá i  spor o  to, jak dlouho a kdy miminko chovat. Velmi častá před-stava babiček o tom, že dítěti je třeba dělat režima zbytečně je nezvykat na chování v náručí může být zdrojem velkých konfliktů. I tady je třeba dát za pravdu maminkám, nebo spíše přírodě. Každá

maminka má přirozený cit pro své dítě, vnímá, co je pro ně v pravý okamžik nejlepší a jak projevuje své potřeby.Být babičkou je v  mnoha ohledech radostí, v mnoha ohledech starostí. A nebojte se. Všechno bude klapat ve chvíli, kdy se spolehnete na to, že pokud si mladá maminka nebude jistá, určitě se vás ráda zeptá. Potom bude vaše rada na místě a ukáže se, že zkušenosti babičky zdaleka nejsou nepotřebné, tak jak se na první pohled zdálo.

-red-

Být babičkou je v  mnoha ohledech radostí, v  mnoha ohledech starostí.

Zajímavosti / Mimčo na cestě / léto 2012

21

» Žena se nemá dívat do ohně, nebo se miminko narodí s hemangiomem, lidově ohněm «

Řada maminek, kterým se narodily děti s  čer-venými skvrnami na  těle, přísahají, že jediný plamen, který po dobu těhotenství viděly, hořel doma na sporáku. A přece. Hemangiom je cévní anomálie a  až v  polovině případů se vyskytuje u dítěte na tváři. Má výraznou červenou barvu, která připomíná oheň. A  tak není divu, že naše babičky si jeho vznik vysvětlily po svém.

» Těhotné ženy by se neměly koupat ani plavat, aby nedostaly vaginální infekci «

Plavání je pro těhotnou ženu tou nejlepší rela-xací. Odpočívají při něm namáhané svaly, páteř i psychika. Voda nám dodává energii a odbourává stres. Ani těhotná žena se nemusí vzdát koupání ve  vaně nebo pobytu na  plovárně a  koupališti. Jediné, čeho by se měla opravdu vyvarovat, je koupání v horké vodě. Jako ochrana před mykó-zami poslouží tampón potřený lékařskou vazelí-nou nebo lékařským olivovým olejem, na který se nemají infekce šanci zachytit.

» Pokud těhotná žena trpí pálením žáhy, znamená to, že bude mít vlasaté miminko «

S rozbouřenou žaludeční kyselinou bojují až dvě třetiny těhotných žen. Dostává se do jícnu a způ-sobuje nepříjemný tlak za hrudní kostí. Vyskytuje se především na začátku a na konci těhotenství a je způsoben těhotenským hormonem progeste-ronem. V pokročilém stupni těhotenství se navíc připojuje tlak zvětšující se dělohy na  žaludek. Nicméně asi se všichni shodneme, že vlásky dítěte v tomto problému žádnou roli nehrají.

» Ve  špičatém bříšku je děvčátko, v  kulatém chlapeček «

Každé těhotenství je jiné a dokonce i tatáž žena má při každém těhotenství jiný tvar břicha. Jeho tvar je ovlivněný pozicí vyvíjejícího se plodu, ale i sva-lovým napětím nebo množstvím plodové vody. Někdy předpovědi podle tvaru bříška vyjdou, ale je to spíše jen dílem náhody. Nezapomínejme, že odhadce má vždy 50% šanci na úspěch. A to není rozhodně málo!

-red-

Lidové moudrosti nejsou vždy moudréI vy jste se po dobu těhotenství setkali s lidovými moudry, nad kterými zůstal rozum stát? Schválně přečtěte si, co je na nich pravdy.

Vaříme pro sebe i dítě / Mimčo na cestě / jaro 2012

Faktory prostředí ovlivňující

výživové chování dětí v průběhu

jejich vývoje(1)

Mgr. Kamila Jančeková

Jídlo je společenskou událostí a  lidé v  našem okolí mohou mít významný vliv na  vytváření stravovacích zvyklostí a výběr potravin. Pojďme se zamyslet nad tím, jak se vyvinuly naše stravo-vací zvyklosti, jak se vyvíjí zvyklosti našich dětí a jak tento vývoj můžeme jako rodiče ovlivňovat. Už od raného stádia vývoje mají stravovací zvyk-losti matek, jejich přístup a způsob krmení dítěte značný vliv na přijetí stravy dítětem. Dokonce už to, jak se maminka stravuje v  těhotenství a  při kojení, představuje pro dítě velice časnou zkuše-nost s různými chutěmi, která má v důsledku vliv na to, co bude dítě rádo jíst – tedy na jeho potra-vinové preference. Postupy a přístupy, které jako rodiče využíváme při krmení dítěte, také ovlivňují potravinové prefe-rence. Pokud dítě dostává potraviny jako odměnu za uznávané chování, vyvine se k těmto potravi-nám větší preference. Naproti tomu, pokud dítě dostane odměnu za to, že něco sní („Pokud sníš zeleninu, můžeš se dívat na televizi“), potravina, která musí být pro dosažení odměny snědena, se stává méně preferovanou. Dejte si proto pozor na označování potravin jako „zdravé“ a „nezdravé“ nebo „dobré“ a „špatné“, kdy špatné potraviny by se jíst neměly a dobré ano. Tato strategie totiž příliš nefunguje a může mít spíše opačný účinek. Je prokázáno, že zakazo-vání některých „nezdravých“ potravin činí tyto

22

23

Vaříme pro sebe i dítě / Mimčo na cestě / léto 2012

potraviny pro děti atraktivnějšími. Přehnaná kontrola, nabízení odměn a přílišné zásobení dětí výživovými informacemi často udělá více škody než užitku.Pro vývoj stravovacích zvyklostí dětí je klíčové období, kdy se poprvé seznamují s potravinami. Dítě obvykle nepřijme nové pokrmy hned, ale vyvíjí si chuť na  určitou potravinu v  závislosti na tom, jak často je mu nabízena, a teprve po opa-kovaném nabízení a opakované dobré zkušenosti překoná strach z  neznámého. Kojené děti lépe přijímají nové chutě než děti na umělé výživě a to proto, že mateřské mléko do jisté míry mění chuť podle potravin, které maminka jí. Dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které má spojeny s příjemnými pocity, s pocitem nasycení, bezpečí, příjemných situací, pohody. Častou příči-nou problémů se zaváděním příkrmu bývá právě absence příjemné atmosféry v  rodině během společných jídel, nebo i  úplná absence společ-ného stolování v  rodině. Dítě si naopak může vyvinout averzi k potravinám, jejichž konzumaci

má spojenou s nepříjemnými pocity – nevolností, zvracením, nemocí, nebo je-li do  jídla nuceno nebo během něj káráno. Dítě si může vytvořit averzi i k potravině, kterou musí sníst, aby dostalo odměnu. Takové potravinové averze často přetr-vávají až do dospělosti.Vývoj stravovacích zvyklostí ovlivňuje spousta faktorů, které jsou různé pro různá období růstu dítěte. V příštím díle se zaměříme na stravování dětí na úplném začátku života.

Celozrnný zeleninový kuskus s fazolemi

Suroviny na 2 porce:d 100 g celozrnného kuskusu

d lžíce oleje

d 1 cibule

d 40 g rajského protlaku

d 1 menší cuketa

d 1/2 papriky

d 100 g vařených červených fazolí

d ½ lžičky sladké papriky

d špetka pepře, sůl

Cibulku osmahneme na  oleji, přidáme koření a rajský protlak, povaříme, vložíme nakrájenou zeleninu, podlijeme vodou a dusíme pod poklič-kou. Nakonec přidáme uvařené fazole a kuskus. Pro děti nemusíme používat celozrnný kuskus, stačí ten obyčejný – bílý. Děti nemají tak velkou potřebu vlákniny, jako dospělí. Potřebnou vlákninu navíc dodá i  zele-nina, která je v  pokrmu obsažena. Fazole jsou výborným zdrojem bílkovin. Pro obměnu je možné je nahradit např. krůtím masem.Pokud budeme recept připravovat pro děti, budeme opatrní se solí a kořením – není potřeba používat vůbec. Příprava je velice rychlá a  jed-noduchá, starší děti ji zvládnou i  samy, mladší mohou alespoň pomáhat.

Stránky o výživě pro vás připravila Nutrivia – Dietologické poradenství, více na www.nutrivia.cz

KDE TRÁVÍTE VOLNÝ ČAS S RODINOU?Skutečným rájem pro rodiny s dětmi je před rokem otevřené centrum Kroužky na Vltavě v pražském Braníku. Kromě restaurace s velkým dětským koutkem a speciál-ním jídelním lístkem tu je největší dětské hřiště v Česku. V areálu také najdete množstí zájmových kroužků pro děti i dospělé. Během krátké existenci si Kroužky na Vltavě oblíbili místní i mimopražští rodiče. Proč?Ptáme se maminek a tatínků

Monka Moravcová PrahaNaše Laura tu miluje pravidelné minidiskotéky. Tahá mě na ně každé odpoledne. Měli jsme tu i narozeninovou oslavu a program i jídlo bylo naprosto vynikající. Moje známá tu oceňuje zavěšené kolíbky a jídelní lístek i pro miminka. O víkendu sem pravidelně chodíme na rodinný oběd a hodně často i na večeři.

Monika s Laurou jsou v restauraci Kroužky na Vltavě pravidelnými hosty

Jan Štěrba, ChrudimDo Prahy jezdím často, moje paní má v hlav-ním městě pracovní povinosti. No a my jí vždycky vysadíme a jedeme do Kroužků na Vltavě. Děti se vyřádí venku na hřišti, v zimě si můžou zabruslit na kluzišti a navíc tu skvě-le vaří. Doporučil jsem to i několika známým na celodenní výlet a všichni se vrátili úplně nadšeni.

Jan Štěrba se synem Jéňou a dcerou Bárou