1

Minimální preventivní program

Školní rok: 2018/2019

Ředitelka školy: PhDr. Věra Olšáková

Školní metodik prevence: Bc. Silvie Zábojníková Obsah:

1. Úvod

2. Charakteristika školy a okolí

3. Cíle programu

4. Vytýčení rizikových jevů

5. Analýza současného stavu ve škole

6. Spolupráce s rodiči

7. Vzdělávání pedagogů

8. Metody práce

9. Aktivity školy

10. Měsíční přehled úkolů na školní rok 2018/2019

11. Jednorázové a volnočasové aktivity

12. Poradenská a jiná preventivní zařízení, důležité kontakty:

13. Školní metodik prevence

14. Rámcový minimální preventivní program pro první stupeň

15. Bezpečné klima ve škole 16. Šikana zaměřená na učitele

17. Závěr

18. Seznam příloh

2

1. Úvod

Všechny sociálně patologické jevy se dotýkají žáků, kteří navštěvují základní školu.

Je důležité zahájit primární prevenci od začátku docházky a poskytnout žákům

dostatečné a potřebné informace formou, která je přiměřená jejich věku. V tomto

věku patří žáci ZŠ k nejohroženější skupině, proto se naše škola snaží hlavně

vlastními pedagogickými silami, ale i za pomoci různých organizací a odborníků

připravit a realizovat komplexní program primární prevence rizikového chování.

Vycházíme ze školského zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů,

vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských

zařízeních č. 197/ 2016 Sb., vyhlášky č. 27/ 2016 Sb. kterou se mění vyhláška č.

73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími

potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných a Metodický pokyn

ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a

školských zařízeních č. j. MŠMT-21149/2016

2. Charakteristika školy a okolí

Základní škola Čtyřlístek, s.r.o. vznikla v roce 1993 a je úplnou školou s devíti

postupnými ročníky. V roce 2017 se vedení školy rozhodlo úzce spolupracovat s

panem senátorem Ivem Valentou. Ve školním roce 2018/2019 začala fungovat škola

také na adrese: Zlín, nám. T. G. Masaryka 1279. Naše škola je umístěna v centru

města Zlína. Ve vzdálenosti asi sto metrů je zastávka městské hromadné dopravy.

Přibližně pět set metrů od školy je autobusové a vlakové nádraží. Jsme neúplnou

soukromou základní školou (1. – 3. ročník), do které dojíždějí nejen zlínští žáci, ale

také žáci z okolních měst a vesnic. Žáci jsou rozděleni do 4 tříd, které jsou naplněny

maximálně do počtu 14 žáků. Pedagogický sbor tvoří ředitelka školy, 4 učitelky, 3

asistenti anglické výuky a dvě vychovatelky školní družiny. Všichni pedagogičtí

pracovníci jsou kvalifikovaní. Vyučování začínáme v prvním až pátém ročníku

většinou v 8.30 hodin. V 1. ročníku jsou dvě třídy, v ostatních po jedné třídě.

Academic School je úplná škola s alternativními metodami výuky (již řadu let se

zaměřujeme na projekty ve výuce, kooperativní a konstruktivistické vyučování,

skupinovou práci aj.). Žáky vedeme k rozvoji sebehodnocení a schopnosti vlastní

sebereflexe. Důraz je kladen na rozvoj a udržení pozitivního klimatu ve třídách. Žáci

3

své znalosti a zájmy prohlubují a pod odborným vedením a výsledky své práce

každoročně někteří z nich prezentují na Dětské vědecké konferenci.

Vybavení školy

V budově školy máme k dispozici 6 učeben, z toho čtyři kmenové třídy, navíc máme

odbornou učebnu – výtvarný ateliér, školní družinu a učebnu využívající na

nejrůznější aktivity, mimo jiné využívanou i jako relaxační místnost, hudební místnost

nebo čítárnu. Prostory pro výuku působí díky aktivitám učitelů a žáků příjemným

dojmem. U vstupu do školy se nachází vrátné, které jsou zde po celou dobu

provozních hodin školy. V patře, kde sídlí základní škola, je navíc recepční. Škola je

moderně vybavena i nadstandardní technikou, jakou jsou například interaktivní plně

dotykové panely (tabule), tablety apod. Škola má volnou wi-fi síť. V okolí je pak

multifunkční a zábavné hřiště, které se využívá při výuce i při aktivitách školní družiny

a zájmových kroužcích. O prázdninách škola nabízí příměstské tábory.

3. Cíle programu

Dlouhodobý cíl:

Celkovým působením všech složek zaměřit PP na zlepšení komunikačních

dovedností žáků, potlačení agresivního chování a snížení projevů šikanování.

Zároveň se pokusit pozitivním působením i vhodnou nabídkou volnočasových aktivit

zlepšit celkové osobní postoje žáků a potlačit projevy rizikového chování. Cílem bude

osvojení si takových znalostí, dovedností a postojů, které podporují zdravý životní

styl, smysluplné trávení volného času, individuální rozvoj. Eliminujeme obavy z

komunikace s dospělými i s vrstevníky a nebudou mít potřebu řešit problémy právě

užitím ať už legální či nelegální drogy. Budou mít jistotu, že požádají-li o pomoc nebo

o informaci, bude jim poskytnuta. Podpoříme zdravý postoj žáků k dané

problematice.

Střednědobý cíl:

Zaměřit pozornost na děti s rizikovým chováním, zlepšit komunikaci ve třídách. S

pomocí třídních učitelů již na 1. stupni pracovat efektivněji na vytváření pozitivního

klimatu třídy. Snaha podchytit v začátcích např. začínající agresivní chování. Důraz je

kladen na informovanost žáků ve všech vyučovacích hodinách i v rámci ranních

4

komunitních kruhů. Nedílnou součást života školy tvoří odpolední zájmová činnost v

různých kroužcích (jazykové, výtvarné, rukodělné, umělecké, hudební, pohybové).

Krátkodobý cíl:

1. Poskytovat základní informace o nebezpečí návykových látek a o dalších

rizikových faktorech ohrožující zdravý vývoj dětí a mládeže

2. Zajistit pomoc v případě existence problému (výchovný poradce, metodik

prevence, třídní učitel, rodiče aj.) a informovat o dalších možnostech pomoci

(nástěnka s důležitými informacemi např. telefonní čísla……).

3. Vytvářet pozitivní klima školy. Snižovat rizika spojená se zneužíváním

návykových látek, projevů agresivity atd. (slouží k tomu pedagogický dohled,

systém postihů ve školním řádu aj.)

4. Rozvíjet komunikační dovednosti, napomáhat formování kladných pozitivních

hodnot a postojů

5. Budovat pozitivní klima třídy, podporovat kamarádské vztahy, pracovat s

rizikovými žáky.

6. Pomoci žákům při vstupu do školy (1. ročník) a odstranit škodlivé návyky a

nedostatky v chování.

7. Sledovat výskyt rizikového chování.

8. Nabízet dětem zajímavé volnočasové aktivity, naučit je aktivně využívat volný

čas.

9. Dále rozvíjet a zlepšovat komunikaci s rodiči, zainteresovat je více do akcí

školy, poskytovat jim informace, řešit problémy s jejich aktivní účastí.

10. Vytvořit tým spolupracovníků.

11. Zapojit všechny třídy do všech školních akcí a tradic.

4. Vytýčení rizikových jevů

Prevence rizikových jevů u žáků naší školy se soustřeďuje především na aktivity

v těchto oblastech prevence:

- kyberšikana,

- netolismus,

- šikanování, vandalismus a další formy násilného chování,

- adiktologie,

- extrémně rizikové sporty,

5

- propagace zdravého životního stylu, ochrana zdraví,

- komunikace, asertivní chování, sebepoznání, nácvik reálných životních situací.

5. Analýza současného stavu ve škole

K vyhodnocení stavu ve škole slouží rozhovory s jednotlivými žáky, rodiči

i pedagogy. Vzhledem k tomu, že naše škola patří k malým školám, mají učitelé

i rodiče vcelku přehled o chování žáků. O šikaně jsou žáci schopni mluvit, ale ne

vždy se jí dokáží bránit. Dále jsou rizikové jevy analyzovány v rámci výuky v různých

vyučovacích předmětech.

Prevence ve výuce:

Prvouka

- mezilidské vztahy, majetková nerovnost

- rasismus, xenofobie, antisemitismus

- práva a povinnosti občana

- domov a rodina

- komunikace

- chování v mimořádných situacích – projekt „Hasík“, projekt zdravotnické záchranné

služby

- kyberšikana a šikana

- netolismus

- kultura, společnost

- týrání a zneužívání dětí

Tělesná výchova

- význam pohybu pro zdraví člověka

Matematika, Český jazyk, Anglický jazyk

- kyberšikana

- netolismus

6

- bezpečné chování na sociálních sítích

Komunitní kruhy

- dodržování pravidel slušného chování a školního řádu

- vztahy ve škole a třídách

- slušné chování ve škole i na veřejnosti

- zdravý životní styl

- šikana a kyberšikana

- ochrana za mimořádných událostí

- bezpečnost v dopravě

- smysluplné trávení volného času

- osobní problémy, kde hledat pomoc

6. Spolupráce s rodiči

Rodiče jsou třídními učiteli informováni o realizaci MPP na škole. Případné problémy

spojené s rizikovými jevy se v případě výskytu řeší ve vzájemné spolupráci s rodiči.

Rodiče jsou denně informováni o situaci na škole i o možnostech případné pomoci

na třídních schůzkách. Rodiče mají možnost konzultovat případné problémy

s vyučujícími nebo metodikem prevence a výchovným poradcem.

7. Vzdělávání pedagogů

Všichni pedagogové byli seznámeni a proškoleni s tématem „Šikana“ - prevence,

jejích počáteční stádia, možnosti řešení šikany. Pedagogové se v rámci svých

možností účastní aktivit a seminářů zaměřených na rizikové chování.

8. Metody práce

Mimo klasických metod práce, pedagogové využívají metody, které se jim osvědčily

již dříve. Prevence bude probíhat mezipředmětově. Vyučující v hodinách používají

7

hlavně metodu určitého názoru, výklad, samostatné práce, besedy, sociální hry,

hraní rolí, nácvik řešení modelových situací, párové a skupinová práce.

V souvislosti s rozvojem sociálních sítí prevenci zaměříme hlavně na kyberšikanu,

šikanu, netolismus a ostatní formy rizikového chování.

9. Aktivity školy

- komunitní kruhy

- jednorázové akce

- jednotný postup v případě zjištění rizikových forem chování

- konzultační hodiny výchovného poradce a metodika prevence

10. Měsíční přehled úkolů na školní rok 2018/2019

ZÁŘÍ

Aktualizovat nástěnky, doplnit informační letáky a aktuální telefonní čísla.

Připomenout pedagogům (e-mailem) postup v případě podezření, že je žák pod

vlivem návykových látek. Reagovat na nové metodické pokyny.

1. Zahájit činnost kroužků.

2. Plánování akcí pro PP.

3. Zhodnotit počáteční situaci ve třídách (třídní učitelé, pedagogický sbor).

4. Vytipovat ve spolupráci s třídními učiteli možné problémové žáky.

5. Zjistit chystané preventivní aktivity ostatních složek (policie, poradny…).

6. Den bez aut – podpora zdravého životního stylu (1. stupeň).

ŘÍJEN

1. Seznámit pedagogické pracovníky s úkoly PP, program vyvěsit na web školy.

2. Třídní schůzky 1. stupeň – seznámit rodiče se strategií školy, nabídnout

pomoc, kontakty, konzultační hodiny.

3. Besedy podle možností (nabídka Centra pro rodin Zlín, Centra vzdělávání a

dialogu, Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje – projekt Hasík,

Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje apod.).

8

LISTOPAD

1. Pedagogická rada – hodnocení 1. čtvrtletí.

2. Beseda o bezpečnosti na silnicích ve spolupráci s BESIP.

3. Besedy podle možností (nabídka Centra pro rodin Zlín, Centra vzdělávání a

dialogu, apod.).

4. Tripartitní pohovory – učitel, rodič, žák.

PROSINEC

1. Vánoční Zvoneček, besídky.

2. Vánoční dílny se zapojením rodičů.

LEDEN

1. Pedagogická rada – zhodnocení 1. pololetí.

2. Besedy podle možností (nabídka Centra pro rodin Zlín, Centra vzdělávání a

dialogu, Hasičský záchranný sbor Zlínské kraje, ČČK……)

ÚNOR

1. 4.2. Světový den proti rakovině.

2. 13. 2. Světový den rádia.

3. 21. 2. Mezinárodní den mateřského jazyka.

4. Besedy podle možností (nabídka Centra pro rodin Zlín, Centra vzdělávání a

dialogu, Hasičský záchranný sbor Zlínské kraje, ČČK……)

BŘEZEN

1. Lyžařský výcvikový kurz.

2. Měsíc čtenářů.

3. 21.3. Světový den boje za odstranění rasové diskriminace.

4. 22. 3. Den vody. Velikonoční akce – vítání jara.

5. 28. 3. Den učitelů.

6. Besedy podle možností (nabídka Centra pro rodin Zlín, Centra vzdělávání a

dialogu, Hasičský záchranný sbor Zlínské kraje, ČČK……)

7. Světový den vody.

8. Realizace projektů.

DUBEN

1. 2. 4. Dny porozumění autismu.

9

2. 7. 4. Den Zdraví ve spolupráci se Střední školou obchodně technickou Zlín.

3. 22. 4. Den Země – výtvarné zpracování.

4. Realizace projektů.

5. Besedy podle možností (nabídka Centra pro rodin Zlín, Centra vzdělávání a

dialogu, Hasičský záchranný sbor Zlínské kraje, ČČK……)

6. Třídní konzultace a pohovory (učitel, žák, rodič).

KVĚTEN

1. 9. 5. Den Evropy

2. Den matek – druhá květnová neděle.

3. 15. 5. Mezinárodní den rodiny.

4. 28. 5. Světový den her.

5. Příprava výletů.

6. Realizace projektů.

7. Besedy podle možností (nabídka Centra pro rodin Zlín, Centra vzdělávání a

dialogu, Hasičský záchranný sbor Zlínské kraje, ČČK……)

ČERVEN

1. 1.6. Mezinárodní den dětí – soutěžní dopoledne, olympiáda.

2. Výlety, exkurze, Slunovrat.

3. Pedagogická rada – závěrečné hodnocení.

4. 5.6. Světový den životního prostředí.

Program PP bude průběžně aktualizován a doplňován. V případě nutnosti a vzniku

situace vyžadující speciální řešení, bude tato situace řešena třídním učitelem,

speciální pedagožkou i pedagogickým sborem. Primární prevenci na 1. stupni má na

starosti třídní učitel, popřípadě ostatní vyučující učitelé. Mnohá témata prevence se

probírají při hodinách Prvouky, jako je: Člověk a jeho zdraví, Lidé kolem nás, Rodina,

Vztahy mezi lidmi, Lidské tělo, Péče o zdraví a zdravá výživa, Návykové látky a další

rizika v chování lidí.

11. Jednorázové a volnočasové aktivity

Jednorázové akce:

- Moštování se Střední školou obchodně technickou Zlín

10

- Halloween

- Lyžařský kurz

- Noc ve škole aneb Pevnost Academic School

- Valentýn

Cílem akcí je nejen získání sportovních dovedností a prohloubení vzájemných vztahů

jak mezi žáky, tak mezi žáky a pedagogy. Součástí sportovních akcí je také

seznámení žáků s bezpečným chováním při mimořádných událostech.

Volnočasové aktivity:

- besedy a přednášky se zajímavými osobnostmi

- společné oslavy Vánoc, Velikonoc…..

- exkurze

- návštěvy knihovny, muzea a galerie

- účast ve vědeckých, výtvarných a sportovních soutěžích

Kroužky Academic School 2018/2019

Deskové hry a hlavolamy – hraní, vývoj, výroba

Lektor: p. uč. František Horňák

Termín: pondělí 15:30 – 16:30

Hraní deskových her a řešení hlavolamů

Vývoj vlastních (jednoduchých) deskových her

Určeno pro 1. – 3. třídu.

Flétna

Lektor: D. Machalíčková

Termín: pátek 13:15 – 14:00

Hudební nauka

Lektor: D. Machalíčková

Termín: pátek 14:05 – 14:50

Je nedílnou součástí hry na nástroj v ZUŠ. Hravou formou se dozvíte něco o notách,

rytmu, stavbě hudby. Dítě může navštěvovat tento kroužek i bez hry na nástroj. Je to

vhodná průprava rok před nástupem na nástroj.

11

Kytara

Lektor: K. Markytán

Termín: pondělí 15:00 – 15:45

Naučíte se akordy k mnoha populárním písničkám a různé jiné kytarové dovednosti.

Loutkové divadlo

Lektor: L. Sasínová

Termín: pondělí 15:30 – 16:15

Renomovaná loutkoherečka vás zavede do tajů výroby loutky i její ovládání.

Vytvoříte si loutku sami a zahrajete představení.

Jóga

Lektor: V. Jakšíková

Termín: úterý 14:45 – 15:45

Protáhneme si tělo, procvičíme všechny svaly a naladíme emoce na pozitivno.

Keramika

Lektor: J. Hamerníková

Termín: úterý 15:00 – 16:00

Práce s hlínou, rozvíjení kreativity, prostorové ztvárnění představ.

Muzikál

Lektor: E. A. Pláňavská (choreografie A. Pavelková)

Termín: čtvrtek 14:45 – 16:30

Herectví, zpěv, tanec, vše v jednom. Vytvoříme představení, kde nebude malých rolí.

Pro anglicky mluvící žáky vhodné ve složce tanec.

Moderní zpěv

Lektor: E. A. Pláňavská

Termín: středa 15:45 – 16:45

Láká tě Superstar? Budeš chodit do Muzikálu? Pak budete dobře připraveni po

hlasové stránce. Zabrousíte do populární písně a poodhalíte i lidovou notečku.

Dramaterapie

Lektor: E. A. Pláňavská

12

Termín: středa 14:50 – 15:45

Vyzrajete na své bolístky a strachy, zjistíte, co jsou emoce a jak s nimi zacházet,

naučíte se správnému chování v krizových situacích. Zahrajete si scénky.

Taneční kroužek

Lektor: iDance studio J. Pohlodek a spol.

Termín: pondělí 16.00 – 16.45 + středa 16:00 – 17:30

Taneční kurz pro kluky a holky ve věku 6-10 let vedený mistry ČR. Děti se naučí

základní sestavy latinskoamerických a standardních tanců /waltz, quickstep, chacha,

jive, polka/, které jsou soutěžními tanci pro danou věkovou kategorii. Součástí

tréninků je také 1 lekce týdně věnovaná sportovní a koordinační přípravě pod

dohledem trenéra národních reprezentantů. Připravíme tak děti na možnost tancovat

v páru, absolvovat vystoupení a první taneční soutěže.

Sport & CB fit

Lektor: Charles Burton

Termín: pátek 15:00 – 16:00

Chceš být fit? Zacvič si s Charlesem fitness aktivity!

Francouzština

Lektor: J. Točeva

Termín: dle rozpisu lektora (1 – 3 x týdně)

Španělština:

Lektor: K. Herrera

Termín: pátek 14:00 – 14:45 pokračující

Čínština:

Lektor: K. Han

Termín: úterý 16:00 – 17:00

Dále je realizováno divadlo, kino, koncert, exkurze, výstavy, projekty v rámci

jednotlivých předmětů.

13

12. Poradenská a jiná preventivní zařízení, důležité kontakty:

KPPP a ZDVPP Zlín, pracoviště Zlín, J. A. Bati 5520 (SVIT, budova č.22), 760 01 Zlín, telefon: 575 570 491, mobil: 734 780 348

Rodičovská linka - 840 111 234 / www.rodicovskalinka.cz

Probační a mediační služba / www.pmscr.cz

Občanská poradna STROP / www.strop-zlin.cz

Středisko výchovné péče / www.svpdomek.cz

Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy / www.centrum-poradenstvi.cz

Odbor sociálních věcí / https://www.zlin.eu/odbor-socialnich-veci-cl-1769.html

Důležitá telefonní čísla:

Linka SOS Zlín: 577 431 333

Linka bezpečí: 800 155 555

Linka vzkaz domů: 800 111 113

Internetové odkazy a poradny:

www.adiktologie.cz

www.atlinka.cz (anonymní linka pomoci)

www.bkb.cz (znásilnění, pohlavní zneužívání, domácí násilí, oběti a svědci

trestných činů, přepadení)

www.dds.winet.cz (děti, volný čas, drogy)

www.detskaprava.cz

www.donalinka.cz (pomoc osobám ohroženým domácím násilím)

www.drogovaporadna.cz

www.minimalizacesikany.cz

www.modralinka.cz

www.nasedite.cz

www.odrogách.cz

www.koordona.cz (koalice neziskových organizací proti domácímu násilí)

www.plbohnice.cz/nespor (závislosti)

www.podaneruce.cz

www.poradenskecentrum.cz

www.prestantekourit.cz

www.sikana.cz

http://www.bezpecnyinternet.cz/ (bezpečný internet)

www.spondea.cz (krizové centrum)

14

13. Školní metodik prevence

Zabezpečuje odpovídající podmínky tělesného a duševního zdraví dětí a pomáhá

předcházet negativním projevům chování.

Pro splnění tohoto úkolu je třeba:

1. Propagovat zdravý životní styl.

2. Formovat odmítavý postoj dětí k drogám.

3. Nezkresleně informovat o sexuální problematice (včetně AIDS).

4. Formovat osobnost dětí, prohlubovat jejich sebepoznání a sebeúctu.

5. Zvyšovat úroveň komunikace dětí s vrstevníky i dospělými.

6. Podporovat kvalitní hodnotovou orientaci dětí.

7. Vytvářet podmínky pro kvalitní využití volného času.

8. Spolupracovat s rodiči, kolegy, PPP, PČR, atd.

Každý žák může přijít, když:

• se někoho bojí,

• má problém v rodině,

• chce pomoci kamarádovi s problémem,

• ví o páchané trestné činnosti,

• získal informace o ubližování, týrání, šikanování, zneužívání a neví si s ní

rady,

• našel někde nebezpečnou látku nebo např. pomůcky na užívání drog.

14. Rámcový minimální preventivní program pro první stupeň

1. ročník

• základní hygienické návyky

• seznámení s běžnými návykovými látkami / alkohol, cigarety / a s jejich vlivem

na zdraví člověka

• stanovení pravidel soužití mezi žáky, žáky a učiteli, žáky a ostatními dospělými

zaměstnanci školy

• ochrana před neznámem, bezpečná cesta do školy

• důvěra a nedůvěra k neznámým lidem

15

• zdravá výživa

• využití volného času

2. ročník

• jak se chovat v nesnázích

• zdravotní rizika spojená s kouření a pitím alkoholu, nebezpečí internetu

• seznámení s pojmem šikana / nevhodné chování k druhým /, co dělat, když mi

někdo ubližuje

• volný čas a režim dne ∙ pojem první pomoc, seznámení se s tísňovými

telefonními čísly

3. ročník

• prevence nemocí, poznání základních funkcí lidského těla

• jednoduchá první pomoc

• zdravá životospráva – režim dne, zdravý jídelníček, volný čas….

• nácvik dovedností, jak čelit negativnímu vlivu vrstevníků

• posilovat schopnosti vypořádat se se zklamáním

• pojmy z oblasti prevence / šikana, kyberšikana … /

Děti by měly umět

• definovat rodinu jako zázemí a útočiště

• zvládat rozdíly v komunikaci s dětmi a dospělými

• mít základní sociální dovednosti

• umět se chránit před cizími lidmi

• mít základní zdravotní návyky

• mít základní návyky při pohybu po komunikacích

• umět si zorganizovat svůj volný čas

• umět rozlišit pojem léky a návykové látky

• znát přesné informace o alkoholu, tabáku a dalších návykových látkách

• znát následky užívání návykových látek

• znát pojem šikana a sním spojená nebezpečí, vědět, jak reagovat

15. Bezpečné klima ve škole

16

Klima školy vypovídá o tom, jak se jednotliví účastníci (žáci, učitelé

i rodiče) školního procesu cítí v prostředí dané školy, jak je toto prostředí motivuje k

práci a studiu, jak ovlivňuje průběh učení i učební výsledky apod. Klima školy se

nedá exaktně změřit a naplánovat, ale přesto je nutné na klimatu školy systematicky

pracovat a zlepšovat je.

Současní učitelé by měli třeba více přemýšlet o tom, jak vytvářet co nejpříznivější

podmínky pro jejich kvalitní rozvoj. Když se vyskytnou problémy a žákům se nedaří,

hledat možné příčiny. Uvažovat o tom, co by se dalo dělat jinak, lépe, aby se věci

vyvíjely příznivěji. Hledat odpověď na otázky: Proč vzniká nekázeň, nezájem, nuda,

lhostejnost, agrese vůči druhým, šikana? Co mohu dělat preventivně proti těmto

negativním jevům? A právě péče o kvalitní sociální klima ve třídě je naprosto zásadní

věc.

16. Šikana zaměřená na učitele

Šikana zaměřená na učitele ze strany žáků musí být chápána jako celostní problém,

který se týká všech členů školy. Neměla by být tedy považována za individuální

záležitost konkrétního pedagoga, kterou by si měl vyřešit sám.

Šikana zaměřená na učitele je specifická tím, že dojde k narušení jasně

definovaných rolí (učitel x žák) a žák se dostane do pozice větší moci než pedagog,

bez ohledu na formálně vyšší moc a autoritu učitele.

Nejčastěji se odehrává ve škole, nicméně se může odehrávat i mimo školu na

veřejnosti, v místě bydliště pedagoga nebo v kyberprostoru.

Pedagog může vnímat situaci, kdy je šikanován žáky, jako stigma a pociťuje stud a

selhání, což mu často brání vyhledat pomoc u kolegů nebo vedení školy. V řešení

situace pak pedagoga oslabuje obecně zažitý mylný názor, že vysoce zkušení a

kompetentní pedagogové problém s udržováním kontroly ve třídě nemají.

17. Závěr

Minimální preventivní program je součástí vzdělávání a výchovy žáků během celé

školní docházky na základní školu. Na programu se podílí celý pedagogický sbor,

žáci, rodiče a odborníci z různých oblastí prevence. V uskutečňování MPP je důležitá

kombinace poskytování informací z oblasti prevence s výcvikem sociálních

17

dovedností. Program musí brát ohledy na věk a individualitu jednotlivých žáků. Je

důležité, aby všichni zúčastnění viděli smysl ve své práci, uměli si navzájem

naslouchat a informovat se o problémech, jedině tak bude mít tato práce dobré

výsledky.

Učitelé, rodiče i žáci budou seznámeni s preventivním programem na školní rok

2018/2019 prostřednictvím webových stránek školy. Uvítáme další nápady a návrhy,

které by pomohly splnit cíle našeho programu. Při výskytu rizikového chování

postupujeme dle Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u

dětí a mládeže (Dokument MŠMT č. j. MSMT-21149/2016 ). V příloze uvádíme

vybrané druhy rizikového chování – Alkohol u dětí, Záškoláctví, Šikana, Poruchy

příjmu potravy dle výše uvedeného doporučení.

18. Seznam příloh

Příloha č. 1: Alkohol u dětí školního věku

Příloha č. 2: Školní šikanování

Příloha č. 3: NABÍDKOVÝ KATALOG programů primární prevence pro školní

rok 2018 - 2019

18

Příloha č. 1: Alkohol u dětí školního věku

CO DĚLAT, KDYŽ - INTERVENCE PEDAGOGA

Rizikové chování ve školním prostředí - rámcový koncept

Alkohol u dětí školního věku

Typ rizikového chování Východiska

Rizikové faktory

Doména Protektivní faktory

Genetické (závislost na alkoholu u rodičů zvyšuje pravděpodobnost výskytu poruchy u potomků)

Rodina Práce s rodinou, s rodinným systémem, podpora rodiny

Specifické: nevhodné konzumní zvyklosti rodičů, špatný rodičovský model. Obecné: Nedostatek rodič. kontroly, duševní poruchy v rodině, konfliktní partnerské vztahy mezi rodiči, stress, nevhodné výchovný styl, málo času na dítě, inadekvátní komunikace

Rodina Dobré rodinné vztahy, jasná pravidla chování, která jsou sdílena a dodržována, pozitivní rodičovský model pokud jde o vztah k alkoholu, dostatek času, který rodiče věnují potřebám dítěte a komunikaci s ním.

„Pro konzumní“ orientace komunity (alkohol je považován za žádoucí součást zábavy). Nevhodné vzory (zpěváci, hudební skupiny sportovci apod. reprezentující hodnotovou orientaci s vysokým oceněním excesivního užívání alkoholu nebo drog).

Komunita Pozitivní vzory v komunitě, které prezentují úspěch ve sportu, umění, práci a životě bez asociace s alkoholem nebo jinými návykovými látkami.

Silná pouta na nevhodnou vrstevnickou skupinu (kouření a užívání alkoholu ve skupině).

Vrstevníci Dobrá vrstevnická skupina s přiměřenými zájmy a aktivitami (vhodné jsou i vrstevnické vazby v rámci organizované skupiny jako např. Junák nebo jiné zájmové organizace).

19

Impulzivita, ADHD, poruchy chování.

Osobnost Normální osobnost, schopnost sebekontroly.

Nízké sebehodnocení, velká potřeba ocenění ze strany referenční vrstevnické skupiny.

Jedinec Dobré sebehodnocení, samostatnost, odolnost vůči skupinovému tlaku. Cílená intervence /popř. psychoterapie/

Příliš kompetitivní školní prostředí, které se nevěnuje mezilidským vztahům a opomíjí zdravý životní styl.

Škola Škola s důrazem na rozvoj vědomostí i sociálních dovedností, podněcující kooperaci a zdravý životní styl.

K prvním zkušenostem s alkoholem dochází nejčastěji ve věku 11 až 13 let.

Výzkumné práce dokládají, že raný začátek pravidelného pití je silným prediktorem

pozdějších problémů. Nelze opomíjet skutečnost, že alkohol je spojován mezi

mladými lidmis řadou nejrůznějších očekávání a zejména při pití ve skupině je

vnímán jako faktor skupinové koheze. Účinek alkoholu na psychiku a sociální funkce

alkoholu pak mohou již u dětí školního věku vést k aktivnímu vyhledávání příležitostí

spojených s konzumem alkoholu. Často jde o okamžik, kdy se (zatím sice

nepozorovaně) začíná problém s alkoholem formovat. V podmínkách základní školy

není velký prostor na aktivní intervenci ze strany pedagoga, a ani není možné

zásadní intervenci od učitele očekávat. Nicméně rozpoznat problém je možné a

jednat v takovém případě s rodiči, školním psychologem nebo poradnou je nutné.

Síť partnerů, spolupráce v komunitě, kraji (vydefinování, s kým je možno spolupracovat, na koho se obrátit a kdy, odkazy na kvalitní web info i zahraniční apod.)

V každém případě je nutná spolupráce s rodiči. Pokud jsou rodiče bez zájmu, je možné se obracet na ped.- psych. poradnu, specializované pracoviště zabývající se prevencí (v Praze např. Pre-centrum nebo Sananim). Pokud škola nemá na žádné specializované zařízení kontakt, může se obrátit na krajského protidrogového koordinátora, který má přehled o specializovaných pracovištích v kraji.

Legislativní rámec, dokumenty, (krajské plány, strategie, web. odkazy)

Základní informace týkající se alkoholu a drog včetně aktuální legislativní úpravy je možné získat na stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti www.drogy-info.cz. Dobré www stránky mají také velké NNO, které se zabývají

20

problematikou závislostí, nadregionální působnost mají Sananim o.s. (www.sananim.cz) a Podané ruce o.s. (www.podaneruce.cz). V dané oblasti po léta úspěšně působí pražské Prev-centrum (www.prevcentrum.cz). Užitečný zdroj kvalifikovaných informací jsou webové stránky primáře Karla Nešpora (www.drnespor.eu). Na těchto stránkách je možné nalézt a volně stáhnout materiály o závislostech, svépomocné manuály i metodické příručky vhodné pro využití ve škole.

Typ prevence specifická prevence x nespecifická prevence

Všeobecná prevence: formování vhodných postojů k návykovým látkám v rámci výchovy ke zdraví. Přiměřeně věku by měli mít žáci informace o alkoholu, jeho povaze, účincích a rizicích. Specifická: realizuje se většinou jako prevence zaměřená na zneužívání návykových látek, kde by vedle ilegálních drog měly být zastoupeny i legální návykové látky (alkohol a tabák).

Doporučené postupy a metody z hlediska pedagoga X Nevhodné postupy

Osvědčuje se věcnost, a to jak při předávání informací o návykových látkách, tak při řešení případných problémů. Z interakce s pedagogem mají žáci vycítit zájem o jejich zdraví a prospěch. Totéž platí pro jednání s rodiči. Při sdělování informací o návykových látkách není nutné, aby se pedagog stavěl do role experta, je však žádoucí, aby informace, které šíří, byly ověřené, věcné a odpovídaly stavu poznání o tématu. Prezentování příkrých hodnotících soudů bývá málo efektivní a někdy dokonce kontraproduktivní. (Žáci sdělení nepřijmou pro formu jeho podání). Sdělení formulovaná hodnotícím tónem (např. „Je špatné, když děti pijí alkohol.“ nebo „Kouření je špatné, protože způsobuje rakovinu plic“) jsou méně účinná než sdělení, která jsou suchým konstatování faktu (např. „Alkohol působí na vyvíjející se nervovou soustavu a může ohrozit zdravý vývoj psychiky. Lékaři i společnost chtějí chránit zdraví

21

mladých lidí, proto ze zákona není dovoleno alkohol podávat nezletilým.“).

Kdy, koho a v jakém případě vyrozumět – škála rizika ve vztahu k typům prevence

Informovat rodiče je nutné v případě, že dítě má závažnější problém s návykovými látkami. Vždy je vhodné informovat dětského lékaře. Pokud je nutná intervence a není dobrá spolupráce s rodiči, obracejte se na specializovaná zařízení. V případě, kdy spolupráce s rodiči není efektivní a dítě je ohroženo, má škola povinnost obrátit se na OSPOD s upozorněním na možné ohrožení výchovy dítěte (ustanovení § 201 zákona č. 40/2009 Sb.). Škola má povinnost oznamovat (dle § 10 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí a mládeže) OSPOD, že jde o děti, které jsou ohroženy a jsou uvedeny v § 6 tohoto zákona. Pokud rodiče se školou nespolupracují a dítě je ohroženo na výchově, mohlo by jejich nespolupracování zakládat také podezření ze spáchání trestného činu Ohrožování výchovy dítěte dle ustanovení § 201 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. – tím, že závažně porušuje svou povinnost o dítě pečovat nebo porušuje jinou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, tento trestný čin lze spáchat i z nedbalosti.

Možnosti a limity pedagoga (doporučení rozvoje duševního zdraví, prevence burn out …)

Učitel v mnoha případech může odhalit problém v jeho počátcích a mnohdy stačí rozumné usměrnění dítěte, které je pak schopné korigovat své chování. V případech kdy je problém závažnější, měl by učitel pomáhat při zajištění vhodné odborné péče. Učitel není specialista na řešení problémů se závislostí, nemá také nést odpovědnost za řešení problémů, které přesahují jeho kompetence a poslání.

Odkazy, literatura

Webové odkazy viz výše. Jako vhodnou literaturu lze použít Nešpor K., Csémy L. Alkohol drogy a vaše děti (volně ke stažení na www.drnespor.eu). Stejně dobře je možné použít i jiné zdroje informací (viz internetové adresy uvedené výše.

22

Příloha č. 2: Školní šikanování

CO DĚLAT, KDYŽ - INTERVENCE PEDAGOGA

Rizikové chování ve školním prostředí - rámcový koncept

Školní šikanování

Definování typu rizikového chování

1.1. Co to je šikanování

Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a opakované užití fyzických a psychických útoků jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, především prostřednictvím internetu a mobilu (viz. podrobněji samostatnou přílohu č.7 KYBERŠIKANA). Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků (zde je potřeba citlivě zvážit, zda se jedná o šikanu, či jde o projev nedostatečně rozvinutého sociálního cítění žáků).

23

Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. (Metodický pokyn ministra školství mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. .j. 224 246/2008-50 ze dne 3. 12. 2008) 1.2. Co šikanování není?

Za šikanování se nepovažuje škádlení a jednorázová agrese. Například, když se poperou dva přibližně stejně silní žáci, například kvůli dívce, která se jim líbí oběma, nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy oběť se neumí nebo z různých příčin nemůže bránit.

V prvé řadě musíme vědět, že podstatnou vlastností šikanování je skrytost a nepřístupnost. Je to dáno především tím, že často všichni přímí i nepřímí účastníci šikany, včetně obětí z různých důvodů a pohnutek brání jejímu odhalení. Tento mechanismus se označuje jako základní zakrývající systém nebo také komplot velké šestky. Je proto důležité, abychom uměli rozpoznat přímé a nepřímé signály šikanování, které bývají obvykle nenápadné. Odkrytí šikany nám však samozřejmě nestačí. Jestliže chceme šikanu řešit a neublížit, potřebuje znát speciální

24

Východiska pro pomoc teorií, která se přímo váže k řešení konkrétních případů. Patří do ní dvě podstatné věci:

1. Musíme porozumět trojrozměrnému modelu šikanování, v němž je fenomén chápán jako nemocné chování, závislost a těžká porucha vztahů.

2. Musíme znát základní a neobvyklé formy šikany. Tyto poznatky je potřeba chápat jako nezbytné klíče pro promyšlený výběr nejúčinnějších metod. Bez práce s těmito indikačními kritérii není možná bezpečná pomoc. Jestliže nejsou při léčbě rozlišována vnitřní stadia šikany a nepracuje se s pravými formami šikanování, potom je naše pomoc riziková a v zásadě vždy chybná. Podrobně a srozumitelně najdete tuto teorii zpracovanou v doporučené základní literatuře. Stručně trojrozměrný model šikanování a formy šikanování osvětlíme v následující kapitole Jak postupovat při řešení šikany.

3.1. Obecné návody na šikanu

neplatí

Obecné a zjednodušené návody v podobě kuchařek a receptů na šikanu neplatí. Hrozí nebezpečí, že někdy více ublíží, než pomohou. Ve světě zatím tento trend převažuje. Česká šikanologie přispěla ke zvýšení bezpečnosti a snížení rizikovosti metod používáním indikačních kritérií.

Účinná a bezpečná pomoc vyžaduje odlišení šikany od příbuzných fenoménů, vnitřní zmapování šikanování a alternativní léčbu. Při řešení konkrétního případu šikany je nutné respektovat stadium a formu šikany. Přihlížet je nutné také k dalším kritériím, například k

25

přítomnosti a intenzitě závislosti mezi agresorem a obětí, síle a typu zakrývajícího a protiuzdravného systému.

Následně doporučený způsob neposkytuje obecnou hotovou kuchařku řešení, ale popisuje kroky účinné a bezpečné léčby šikany. Ukazujeme v něm směr a důležité milníky pomoci.

A teprve v rámci těchto kroků odkazujeme na texty v přílohách, které mají charakter kuchařek. (Uceleně a instruktivně se s tímto postupem seznámíte v doporučené základní literatuře).

3.2. Tři kroky kvalifikované pomoci – Odlišení šikany od příbuzných fenoménů, vnitřní mapa šikanování, alternativní léčba šikany

3.2.1. První krok pomoci -

Diferenciální diagnostika

Na úplném počátku, když se k nám dostanou signály o možném ubližování silnějšími slabším, musíme co nejrychleji vyhodnotit situaci a posoudit, zda se jedná o šikanu, či nikoliv. K tomu nám poslouží znalosti - Co je a co není šikanování. Při první orientaci je přirozené opřít se o nejnápadnější zřetelné projevy násilí. Připomeňte si naší vnější definici šikanování (1.1.). Při zhodnocování projevů násilí vždy posuďte, zda jsou přítomny znaky šikanování: záměrnost, opakování, samoúčelnost agrese a nepoměr sil.

Současně je potřeba udělat diferenciální diagnostiku. Prakticky to znamená: odlišit šikanování od čtyř typů škádlení. Rozlišujeme přátelské, divoké, neobratné a agresivní

26

škádlení. Oddělit šikanování mezi žáky od příbuzných fenoménů zla – jako je například zneužívání moci pedagoga vůči žákovi a šikanování od jiných typů násilí mezi žáky, například od jednorázového konfliktu či rvačky mezi podobně silnými chlapci, kteří se poperou kvůli dívce, která se jim oběma líbí.

Předpokladem našeho úspěchu je připravenost na překážky, které knokautují hledače pravdy hned na počátku. Zejména musíme zvládnout vlastní obrany vůči úzkosti, které podporují vášnivé hraní hry Nevidím zlo. Pro první nástřel diferenciální diagnózy nám pomůže znalost deseti hraničních kamenů mezi šikanováním a škádlením a vnější definice těchto fenoménů (viz 22 PŘÍLOHA 2 Rozdíly mezi šikanováním a škádlením).

3.2.2. Druhý krok pomoci - Vnitřní

diagnostika

Když víme, že se jedná o šikanu, potom se o ní musíme dozvědět co nejvíce, aby naše pomoc byla diferencovaná a cílená. Co v této diagnostice samotného šikanování sledujeme? Především se zaměřujeme na dvě základní kritéria. Jsou jimi posouzení šikany ze tří praktických pohledů a určení formy šikany. To nám poslouží pro určení základního směru léčby a nastavení hranic, kdy může šikanu řešit škola sama a kdy musí spolupracovat s odborníky specialisty ze školních servisních zařízení (PPP, SVP atd.) a odborníky ze státních i nestátních institucí (OSPOD, policie apod.) Pro doplnění či zpřesnění vnitřní mapy šikany je užitečné posoudit sílu a typ zakrývajícího a protiuzdravného systému, načrtneme příčiny a podmínky – spouštěcí mechanismy šikanování a odhadneme dopad šikanování na oběť. Zde

27

okomentujeme jen dvě základní kritéria.

Základní mapa šikany Hrubou vnitřní diagnostiku šikanování – posouzení dvou základních kritérií je potřeba udělat ve všech případech. Tedy i tehdy, když nejsme odborníci specialisté. Jestliže jsme například metodici školní prevence, kteří absolvovali výcvikový kurz první pomoci pro počáteční stadia šikanování, tak potřebujeme posoudit, zda konkrétní případ šikany zvládneme sami nebo potřebujme pomoc zvenku.

První kritérium – posouzení šikany ze tří praktických pohledů Při vlastní diagnostice šikany potřebujeme zkoumat tento fenomén ze tří praktických pohledů - jako nemocné chování, závislost a poruchu vztahů ve skupině. Mapování šikany jako nemocného chování Zkoumání vnějšího obrazu šikanování jsme již provedli z větší části při diferenciální diagnostice (viz první krok). Připomínáme, že vnější pohled vyjádřený definicí (1. 1.) spolu s našimi znalostmi o škádlení nám pomohl posoudit, zda se jedná o šikanu či nikoliv. Konkrétní vnější projevy šikanování mají význam pro léčbu. Například v případě přítomnosti vážného násilí – fyzického poranění oběti nelze zpravidla indikovat léčbu usmíření, i když jde o počáteční stadium šikany. Mapování šikany jako poruchy vztahů Druhý pohled, který musíme při diagnostice šikany uplatnit, je sociálně psychologický. Jde hlavně o hrubé odhadnutí, zda jde o počáteční (1., 2. a 3.) nebo pokročilé (4. a 5.) stadium šikany (podrobněji viz PŘÍLOHU 2 – Zkrácený popis stadií šikanování). Užitečné je dále rozlišení dvou počátečních, tzv. rozptýlených stadií destruktivního

28

procesu. Je-li to možné, stanovíme konkrétní stadium (1. až 5. stadium vnitřního vývoje, případně poslední metu pátého stadia – prorůstání parastruktury šikany s oficiální školní strukturou). V případě, že se jedná o psychickou šikanu, registrujeme její zvláštnosti. Tato diagnostika závažnosti šikany má více důvodů. Existuje zásadní rozdíl ve vyšetřování a dílčí léčbě u počátečního a u pokročilého stadia šikanování. Organizovaná stadia jsou obtížněji ovlivnitelná než stadia rozptýlená. Dále - celková léčba má svoje zvláštnosti pro každé stadium. Kromě toho stadia určují možnosti jednotlivých typů odborníků. Jestliže jsem odborník prvního kontaktu, tak řeším počáteční šikany a ty pokročilé přenechávám specialistům. Přítomnost psychické šikany nás vede k opatrnosti při diagnostice a k respektování jejich komplikací při léčbě. Mapování šikany jako závislosti Naše poslední uchopení šikany je psychodynamické. Zde posoudíme vzájemné vazby mezi agresory a oběťmi. V případě přítomnosti závislosti odhadneme její intenzitu. Je to užitečné pro vedení vyšetřování, výběr nástrojů diagnostiky a léčby. Druhé základní kritérium – Určení formy šikany Další nezbytnou informací, kterou potřebujeme pro vnitřní zmapování šikany, jsou poznatky o jejích formách. Jde o to, abychom určili, o jakou základní formu jde, a posoudili, zda se jedná o neobvyklou formu šikany. Často se jedná o více vnějších obrazů. Rozlišujeme šest skupin elementárních podob podle typu agrese (sem patří i specifická forma psychické šikany – kyberšikana), věku a typu školy, genderu, způsobu řízení školy a specifických vzdělávacích potřeb aktérů šikanováním (podrobněji viz PŘÍLOHA 3). V případě, že

29

zaregistrujeme neobvyklou (nestandardní) formu, musíme znát její specifika. Základní formy šikany souvisí bezprostředně s léčbou. Potřebujeme znát minimálně největší obtíže pro jejich odhalování a nápravu. Neobvyklé formy šikanování potom vyžadují menší či větší doladění základního postupu. Stanovení konkrétní diagnózy a volba postupu Na podkladě získaných informací ve dvou uvedených základních kritériích načrtneme hrubou diagnózu. Ilustrativní diagnózu podle těchto základních kritérií viz tab. 1 (Komplexní diagnózu podle pěti kritérií máte k dispozici v doporučené základní literatuře).

Tab. 1 Ilustrativní diagnóza podle dvou základních kritérií

Základní vnitřní mapa Šikana ze tří praktických pohledů Vnější pohled Pět agresorek, jedna iniciátorka a čtyři aktivní účastnice, opakovaně, přibližně čtyři měsíce psychicky týrají spolužačku ze třídy. Používají k tomu verbální přímou a nepřímou agresi. Šikanování probíhá jak ve škole, tak v kyberprostoru prostřednictvím mailů a SMS. Závislost Vztahy oběti a agresorek jeví známky skrytého scénáře spolupráce. Oběť vyhledává přítomnost svých trýznitelek. Porucha vztahů Počáteční šikana ve 3. stadiu, je vytvořené jádro agresorek. Formy šikany Základní forma Dívčí a psychická šikana, kyberšikana u žáků v osmé třídě. Neobvyklá forma Změna v základním schématu šikany. Rodiče iniciátorky a jedné aktivní účastnice ubližování jsou učiteli a škole, kde k šikaně došlo

30

3.2.3. Třetí krok pomoci - určení typu scénáře pro základní směr léčby (co zvládne škola sama a kdy potřebuje pomoc zvenku) Vyhodnocení hrubé diagnózy provedeme následovně. Základním kritériem je zjištění, zda jde o šikanu počáteční v 1., 2. a 3. stadiu nebo pokročilou ve 4. a 5. stadiu. (Jednotlivá stadia jsou blíže popsána v PŘÍLOZE 4.). A k němu přidáme široké kritérium, ve kterém se rozhodujeme, zda se jedná o běžnou či komplikovanou formu šikany. Do komplikovaných forem šikany zařadíme především neobvyklé formy šikany. Patří do nich šikany krajně ohrožující bezpečí pedagoga a život oběti. Dále šikany se změnou v základním schématu. Prakticky jde zejména o nějakou zvláštnost u přímých a nepřímých účastníků šikany. Například rodič iniciátora šikanování je ředitelem ve škole, kde se to stalo, nebo zastává silnou mocenskou pozici na okrese, případně je finančním mecenášem školy. To je určující kritérium, se kterým je potřeba pracovat. Nicméně pro orientační rychlé vyhodnocení lze do tohoto kritéria zařadit i poznatky z dalších oblastí, které poukazují na překážky při léčbě. Mohou to být například základní formy šikany, se kterými nemáme zkušenosti, neznáme například zvláštnosti kyberšikany. Nebo sem patří

31

rozvinutý zakrývající a protiuzdravný systém, intenzivnější závislostní vztah mezi oběťmi a agresory a těžší dopady šikany na oběť. Nicméně většinou jsou tyto komplikace vázány na pokročilou šikanu a jsou tudíž již v tomto kritériu zahrnuty. Když tato dvě klíčová kritéria - stadium a formu šikany vyhodnotíme a k výsledkům přiřadíme jedno ze dvou typů řešení - první pomoc nebo celkovou léčbu, tak získáme šest skupin scénářů (viz tabulku 1). Ty nám ukazují základní směr řešení a nastavují hranici, zda konkrétní případ může škola řešit sama nebo potřebuje spolupracovat s odborníky.

Tabulka 1: Klasifikace scénářů pomoci podle cíle léčby, stadia a formy šikanování (Kolář, 2011) Situace, které zvládne škola sama

a. První pomoc pro obyčejnou počáteční šikanu. b. Celková léčba pro řešení prvních dvou stadií šikanování, RTP –

Rámcový třídní program.

Scénáře, kdy potřebuje škola pomoc zvenku

1. První pomoc pro komplikovanou počáteční šikanu.

2. První pomoc (krizové scénáře) pro obyčejnou pokročilou šikanu.

3. První pomoc (krizové scénáře) pro komplikovanou pokročilou

šikanu, patří sem např. výbuch skupinového násilí, tzv. školní lynčování.

4. Celková léčba pro třetí stadium šikanování s běžnou i komplikovanou formou, ZIP - Základní intervenční program (u organizovaných šikan, od třetího stadia vždy v kombinaci s první pomocí)

Legenda:

1) Stadia Rozlišíme počáteční (1. 2. a 3.) a pokročilé (4. a 5.) stadium

32

šikanování. 2) Forma šikany

Určíme, zda se jedná o běžnou nebo komplikovanou šikanu. Do komplikované šikany zařadíme především neobvyklé formy šikany. Dále sem zahrneme základní formy šikany, se kterými nemáme zkušenosti. Patří sem rovněž šikany s rozvinutým zakrývajícím a protiuzdravným systémem. Vážnou komplikací je intenzivnější závislostní vztah mezi oběťmi a agresory a vážnější dopady šikany na oběť - například známky úzkostné poruchy.

3) Úroveň cíle léčby Zvolíme ze dvou úrovní léčby: a) První pomoc čili symptomatickou léčbu, která rychle a bezpečně zastavuje šikanu, b) Celkovou léčbu, čili kauzální léčbu na úrovni školy, která dlouhodoběji pracuje se vztahy v celé třídě.