2

Mlčeti zlato Slovo redakce

„Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé...“, slyšíme v obchodech, milí čtenáři, již nejméně od začátku adventu, a tak nám k té vánoční idylce chybí už jen kapr na stole a sníh a mráz vůkol nás. Nebo se mýlím? Doufám, že ano. K opravdové vánoční radosti se dopracovává trošku jiným způsobem. Jakým? To už nám prozradí P. Vincent Zonták hned na další straně.

A když se k ní dopracujete, nenechejte si ji pro sebe! Rozdělte se o ni v první řadě mezi svými blízkými nebo např. na některé z akcí v naší nabídce. Vybírejte a neváhejte. Znáte to: „Kdo dřív přijde, ten ....“ a to už si dosaďte sami (např. k Silvestru na Vesmíru bych doplnila:...spí na celé matračce!). Reportáže nám zcela jasně prozrazují, že se v královéhradecké diecézi pořád něco děje. A to je super. Na mnoha místech probíhají Večery mladých, na Vesmíru byli v poslední době cetiletí a v Chrasti už oslavili Silvestr ☺! Nevěříte? Tak se přesvědčte sami.

P. Jan Balík opět odpovídá v Otaznících života a hned za ním se v rubrice Vzdělávání loučíme se sv. Pavlem, kterému jsme se nyní delší dobu věnovali. A pro změnu vítáme nového kaplana pro mládež: P. Jendu Barborku, který se nám představil v Portrétech osobností.

Také v závěru tohoto roku vás chceme požádat o zaslání vašeho příspěvku na výrobu Hromosvodu. Platbu můžete poukázat na účet Biskupství královéhradecké-ho u Raiffeisenbank a.s. v Hradci Králové, číslo účtu: 1006010044/5500, variabilní symbol: 21410, specifický symbol: vaše registrační číslo (na adresním štítku vpra-vo nahoře, čtyřmístné číslo před lomítkem). Děkujeme!

A teď už jen: Krásné a požehnané Vánoce vám i vašim drahým! Ať vás nepře-kvapí v krku kůstka z kapra a nepoloží žádná chřipka! Opatrujte se ☺!

-čer-

Slovo redakce..................2 Duchovní slovo.................3 Informace.......................4 Reportáže........................6 Papež a otazníky..............10 Rok sv. Pavla..................11 P. Jan Barborka................14

Obsah devátého čísla:

3

Milí mladí přátele!

Na náměstích jsou již rozsvícené stromečky, vánočními motivy (mnohdy kýčovitě) vyzdobené výkladní skříně obchodů, všude až násilně působící reklama na vánoční dárky, nákupní horečka … Dá se v tomto shonu prožívat advent jako očekávání příchodu Páně a radostnou přípravu na svátky jeho narození?

Je tomu několik dní, co jsem se zeptal jedné inteligentní věřící paní, jak pro-žívá advent. Odpověděla mi: „Povím Vám pravdu. Já to moc neprožívám. Pro mne každý den s Bohem je stejný. Bez ohledu na to, jaké je období.“ V opravdovém vztahu mezi lidmi je láska stejná, ale jinak se prožívá, když má náš milovaný svá-tek, či narozeniny. Je to příležitost oživit i prohloubit vztah. Ale oslava se nekoná jenom tak mimochodem. To chce přípravu, i čas. Dárky, ani slavnostní jídlo to nespraví. Musí v tom být cítit srdce – připravené a plné lásky. Svět reklamy, světla reflektorů, decibely reproduktorů, či fronty u pokladen tomu nenapomáhají.

Křesťanský advent předpokládá chvíle ticha a usebranosti.

Na dovolené u moře si mnoho lidí nenechá ujít příležitost silného zážitku - vidět východ slunce. V tichosti čekají na první červánky, postupně světla přibývá, až vidí celé slunce. V jeho záři jsou každý den, ale ve shonu různých aktivit ho téměř nevnímají. Teď z něj

mají skutečnou radost. Odměna převyšuje přípravu a očekávání. Ale jde zastavit ten předvánoční kolotoč? Jo, jde. Vyzkoušej to! Mnoho celebrit se chlubí, jak si dopřáli jistý čas duchovní relaxace v horách Tibetu, či na jiném atraktivním mís-tě. Carlo Carretto, řeholník a spisovatel, tak blízký mladým lidem, každému do-poručuje najít si svou poušť i uprostřed velkoměsta. Nejde o to být sám, vždyť poušť v jeho chápání neznamená nepřítomnost lidí, ale přítomnost Boha. Východ Slunce, je možné radostně očekávat i prožívat ve společenství.

Na adventním věnci přibývá světla. Dovolte, aby ho přibývalo i ve vašem srd-ci. Když ho naplní pravé Světlo, které přišlo na tento svět, „otevřou se vaše oči“ a uvidíte všechno v novém světle. Člověk naplněný Láskou, touží lásku rozdávat.

Radost z oslavy Narození Páně je úměrná kvalitě přípravy, proto si nenechte advent „proplout mezi prsty“. Čas rychle běží a my máme ze svého života udělat něco nádherného pro Boha, jak nás vyzývá Matka Tereza.

Přejí Vám všem radostné prožití adventu i Vánoce plné lásky a pokoje! P. Vincent Zonták, CM

Duchovní slovo Zuby, nehty

4

Nevíš která bije? Informace, aktuality

Rychnov nad Kněžnou—22. ledna 2010, Dobruška. Kontakt: Johanka Stejskalová, tel.: 776 713 880, e-mail: anyzka28@seznam.cz.

Hradec Králové—8. ledna 2010, Černilov. Téma: Pozitivní pohled na dobu zná-mosti (manželé Maříkovi). Začátek v 17:00 hod. mší sv. Kontakt: Anežka Polívko-vá, tel.: 608 433 141, e-mail: agnespv@seznam.cz.

Chrudim—15. ledna 2010, Skuteč. Téma: Maltézští rytíři (P. František Hofman). Kontakt: Petr Vích, tel.: 728 978 677, e-mail: petr.vich@centrum.cz; David Schej-bal, tel.: 732 249 421, e-mail: dada.schejbal@seznam.cz.

Nevíte, jak letos prožít Silvestr? DCŽM Vesmír otevírá náruč právě pro vás a zve ke společnému ukončení roku 2009 a vstupu no roku 2010! V termínu od 27. pro-since do 3. ledna vás čeká pestrý program, na kterém se budete podílet i vy sami: modlitba, zábava, práce, přednášky, setkání se zajímavými osobnostmi, navázání nových přátelských vztahů, chvíle legrace i ztišení a snad i kupa sněhu! S sebou: spacák, přezůvky, teplé oblečení. Doporučený pří-spěvek 200 Kč/den. Prosíme, hlaste se předem na DCŽM Vesmír, e-mail: dczm.vesmir@atlas.cz, tel.: 494 663 140, www.vesmir.signaly.cz.

Komunita Chemin Neuf nabízí mladým lidem od 18-ti do 30-ti let vánoční duchov-ní obnovu. Začátek 28. 12. v 18:00 hod. Závěr 3. 1. v 15:00 hod. Místo: Tucho-měřice u Prahy. S sebou: Bibli, spacák, přezůvky, psací potřeby. Cena: 1800 – 2100 Kč. Program: kromě silvestrovské oslavy v nabídce naleznete ztišení v modlitbě, práci, přednášky, společné modlitby, rozjímání, duchovní doprováze-ní, dopolední silencium. Kontakt: Komunita Chemin Neuf, Apolinářská 10, 128 00 Praha 2, tel.: 224 920 598, e-mail: mladez@chemin-neuf.cz

Snowboard víkend je tady! Od 22. do 24. 1. 2010 se DCŽM Vesmír ote-vírá zvlášť pro milovníky jízdy na „prkně“. Startujeme v pátek od 18:00 hod. Zváni jsou všichni profíci i začátečníci. S sebou: spacák, přezůvky, prkno, přilbu! Doporučený příspěvek 200Kč/den + něco na vleky. Prosíme, hlaste se na: DCŽM Vesmír, tel.: 494 663 140, e-mail: dczm.vesmir@atlas.cz, www.vesmir.signaly.cz.

Večery mladých

Silvestr na Vesmíru

Jericho – vánoční duchovní obnova

SNB weekend

5

Milí žáci, studenti, učitelé, profesoři! Od 29. do 31. ledna 2010 jste srdeč-ně zváni na DCŽM Vesmír, kde můžete prožít pololetní prázdniny! S sebou: přezůvky, spacák. Doporučený příspěvek 200 Kč/den. Prosíme, hlaste se předem na: DCŽM Vesmír, tel.: 494 663 140, e-mail: dczm.vesmir@atlas.cz, www.vesmir.signaly.cz.

3.oddíl skautské středisko Sopka Nová Paka vás srdečně zve na Tradiční skautský ples. Přijďte se i vy 16. 1. 2010 od 19:30 bavit do P-CENTRA MILITKÝ Nová Paka (sál bývalé Velvety). K tanci a poslechu zahraje kapela Elektrolux. Občerstvení a bohatá tombola zajištěna. Vstupné 80 Kč. Rezervace do 9. 1. 2010 na skaut-np@seznam.cz, tel.: 775 255 308 Jana Tauchmanová, více informací na www.skauting.wz.cz

Skautské středisko Jilm Jilemnice a Společenství mládeže Vavřineček si Vás dovolují pozvat na 7. společenský večer Vavřineček, který se usku-teční v sobotu 6. února 2010 od 19:30 hod. ve Společenském domě Jilm v Jilemnici. K tanci a poslechu zahraje skupina „Tady a odjinud“. Čekají

vás opět dvě předtančení od společenství Vavřineček. Bližší informace později na www.spolco.jilemnicko.vavrinecek.cz.

Kutnohorská KuKuKaKa zve všechny příznivce na vánoční koncert, který se usku-teční na Svátek Svaté rodiny—dne 27. prosince 2009 v Kutné Hoře. Začátek v 16:00 hod. v kostele sv. Jakuba. Vstupné dobrovolné.

Víkend v tichu a meditaci nad Písmem se uskuteční od 12. do 14. února 2010 v Jezuitském exercičním domě v Kolíně. Provázející: P. Petr Havlíček SJ. Kontakt pro přihlášení: Denisa Červenková, Jezuitský exerciční dům, Kut-nohorská 26, 280 02 Kolín, e-mail: meditace@gmail.com, tel.: 257 212 426, http://www.jesuit.cz/kolin/.

Od 8. do 23. 7. 2010 se uskuteční další Mezinárodní výměna mládeže. Hostitel-skou zemí bude Litva. Přípravný víkend: 14.—16. 5. 2010. Zájemci, hlaste se u Bc. Veroniky Sodomkové, e-mail:: sodomkova@diecezehk.cz, tel.: 731 646 873.

Pololetní prázdniny

Skautský ples

Vavřineček

Vánoční koncert

Ignaciánský víkend

Mezinárodní výměna mládeže

6

Jeden sobotní úlet, aneb špion na vikariátku v Rychnově

Že má PB smysl pro humor ukázal mnohokrát, i během jedný suprový akce – totiž vikariátního setkání mládeže rychnovského vikariátu. Ačkoli geografickou polohou nepatřím do tohoto církevního rajónu, bylo mi ctí přijmout pozvání od několika Lotrů ☺. No, vlastně to byl výměnný obchod: „Když přijedeš na vikariát-ko k nám, tak pak s tebou pojedem na vikariátní zábavu.“ (konala se ten samý den ve Víchové n.Jiz. na Jilemnicku). A tak se taky stalo!

První komplikace začala hned ráno a to přesně ve 4:00, kdy jsem si nějak zamáčknul budík. Vlak mi jel ve 4:48. Jaký bylo teda zděšení, když jsem následně pootevřel zalepený kukadla a zamžoural na mobil nekompromisně ukazující 4:39… Sice jsem trochu zanedbal ranní hygienu, ale díky mému asi osob-nímu rekordu ve sprintu na půl kilometru, jsem vlak, laicky přezdívaný pojizerská střela, stihnul.

Asi po 58 přestupech jsem konečně uviděl nádraží s nápisem Rychnov nad Kněžnou. Dorazil jsem na faru, kde už skupina místních borců a borkyň v čele s místním padrem Petrem Stejskalem (nebo spisovně Stýskalem?☺) dopřipravovala program. A že se jim to povedlo o tom není pochyb.

Moderátoři koordinovali program, padre nejen duchovně mluvil, snídalo se, zpívalo se,… Příjemným bodem setkání bylo témátko Křesťan a mé-dia, který měl mediálně otřelý P. Zbigniew Czendlik. Ukázal nám, že kněží nenosí jen kleriky, ale i stylové oblečení. Tím hlavním, co nám

přinesl, bylo ale poselství plynoucí z jeho četných zkušeností. Je potřeba, aby křesťané byli aktivní, nelze media odsoudit, ba naopak se podílet na tom, co v nich bude. Protože jak sám vtipně podotkl, jsou to právě média, která, spolu se sexem, patří mezi největší síly vesmíru.

Pak už přišel na řadu oběd a po něm úplně suprová hra plná luštění, šifer a napětí. Zlatým bodem programu byla odpolední mše svatá. Grády a slavnostnost jí dodával nejen páter Stejskal, ale i hudební doprovod perspektivní kapely Lo3.

Usnesení revizní komise je tedy takové, že rychnovský vikariát prošel. Klo-bouk dolů před nápaditou organizací, prostě prima lidičkama, kteří kus svého dra-hocenného času věnovali přípravě tohoto setkání. Jen tak dál!

Co nás nezabije, to nás utuží Reportáže

7

Sportovní VeMlad v HK Pátek 16.října 2009

Zahájení bylo - ostatně jako vždy - tentokrát v katedrále Sv. Ducha. Sloužil ji P. Šlégr. Mše s hudebním doprovodem většiny z nás se celkem povedla, ač důchodcům se nejspíš nelíbilo, že jsme jim opomněli dát zpěvníky ☺. Po skončení mše jsme si uložili věci v Novém Adalbertinu a vyrazili jsme ven hrát hru od Pepy Machka na KGB a CIA i přesto, že pršelo a byly 3°C. Kupodivu jsme ale snad skoro nikdo neonemocněl.

Byli jsme rozděleni na dvě skupiny, jež bránily svou oblast, v níž se protivníci pokoušeli vyhledat klíč k tajemné zprávě. K tomuto účelu jsme obdrželi mapku s vyznačenými klíči, které jsme museli získat. Tak jsme asi hodinu běhali po Vel-kém náměstí a snažili jsme se je najít (většinou docela marně). Svou činností jsem zaujali dokonce i policii, která vůbec nechápala, co se děje. ☺ Když jsme se však po hře sešli před Adalbertinem, zjistili jsme, že nám někdo chybí. Kde je Anka?! Po nějaké době čekání jsme udělali pátrací dvojice a prošli celou oblast

náměstí i jeho okolí. Když jsme se po domluvených deseti minutách opět sešli, zjistili jsme, že Anička přišla asi dvě minuty po nás, takže veškerý strach byl zbytečný. Po tomto zdárném „zakončení“ hry, jsme se šli najíst. Podával se čaj, mluvili jsme o všem možném a vychvalovali jsme všechny ty domácí buchty do nebes. Večer jsme zakončili společnou modlitbou. Kolem

desáté se s námi někteří rozloučili, ostatní setrvali zhruba do půl jedenácté.

Na závěr bych ráda poděkovala všem, kdo přišli a zároveň je, i jiné zájemce, pozvala na další VeMlad!

Anička Dubnová

Silvestr v Chrasti

Silvestr už v listopadu? Proč ne! Konec církevního roku a začátek nové etapy je třeba oslavit. Úchvatný plakátek zvoucí na večer mladých nalákal kolem 30 lidí, kteří se 27. listopadu začali scházet na chrastec-ké faře.

Program odstartovalo pohádkové seznamování, v rámci něhož jsme hledali svého večerníčkového parťáka. Následovalo témátko o adventu s P. Vláďou Brokešem. Uvažovali jsme nad tím, co naše srdce otevírá a zavírá, čeho se bojíme, z čeho máme radost, kdy jsme naštvaní a kdy se naopak cítíme dobře. Příkladem nám byli svatí, kteří se nebáli, na začátku svého obrácení chtěli změnit srdce a z ošklivé larvy jejich života se stal díky Bohu krásný motýl. P. Vláďa prokládal svou katechezi vtipy a příběhy, čímž nás hned zaujal ☺. Poté jsme nasytili i své žaludky, které se už hodnou chvíli neúprosně hlásily o slovo.

8

Čas nad jídlem jsme strávili příjemným klábosením a očekáváním, co bude dál. Organizátoři pro nás venku připravili úplně úžasnou hru. S nohama svázanýma jsme se po dvojicích rozprchli po farní zahradě. Chtě nechtě, překonávajíce všemožné dolíky, haldy čehosi a nedosta-tek světla jsme nadšeně běhali a skákali od citátu k citátu, pamatovali, zapisova-li, porovnávali a hledali v Bibli. Dokonale jsme se vyblbli a pak si v klidu vyslechli správné výsledky. Venku přituhovalo, tak jsme šli do kostela ☺.

Večer vyvrcholil tím nejkrásnějším, co existuje – mší svatou. Na přelomu pát-ku a soboty jsme ji slavili s P. Jendou, který nás v Chrasti hostil, s P. Jaroslavem, který tu vedl v sobotu duchovní obnovu a s „naším“ P. Zdeňkem, který se o nás stará. Při svíčkách a s kadidlem krásně vynikla hloubka mše a slov… A i když se nám klížily oči, neb noc se nachýlila a nový den přiblížil, každý se nějak zapojil – ministrováním, čtením, hudbou… Po mši ještě rychle na faru. Slavíme přece Sil-vestr a k tomu patří přípitek a po něm loučení. Ale ne nadlouho! Za měsíc se tě-ším na večer mladých u nás v Chrudimi!

Kikina Boháčová

Křesťan a média

Tuhle zprávu píšu ještě dnes, to je v sobotu 7. listopadu večer, kdy jsem ještě plný pěkných zážitků a pocitu z krásně prožitého dne. Dnes totiž v Rychnově nad Kněžnou proběhlo setkání mládeže našeho vikari-

átu. Účastníků se sjelo zhruba třicet, i když někteří optimisté očekávali až dvoj-násobný počet hostů, což ale nijak nepokazilo skvělou atmosféru a kvalitně při-pravený program.

Naše setkání, které mělo tentokrát téma KŘESŤAN A MÉDIA, začalo už v 9 hodin ráno, takže po úvodu a seznamování přišlo na řadu občerstvení, pro ně-které snídaně. Poté nás navštívil host, pater Zbigniew Czendlik, kterého možná někteří znáte, protože má s médii vlastní zkušenosti - občas píše do novin a občas noviny píší o něm. Nedávno se objevil i v pořadu TV Nova MR. GS. Podělil se s ná-mi o vlastní zkušenosti s televizí, bulvárem i se známými osobnostmi, se kterými se zná. Na závěr svého povídání odpovídal na naše dotazy.

Jelikož nás diskuze s hostem opravdu zaujala, dalším bodem pro-gramu se stal oběd, jmenovitě moc dobrý guláš. A co je lepší po obě-dě než procházka na zdravém vzduchu, řekl si asi Standa, který pro nás přichystal povedenou hru spojenou s procházkou okolo centra Rychnova. Na pěti stanovištích bylo naším úkolem najít zašifrovanou zprávu a roz-luštit ji. Zpráva obsahovala vždy nějaký úryvek z Bible, který se vztahoval k téma-tu vikariátka a o kterém jsme mohli diskutovat cestou k dalšímu bodu.

9

Celé setkání završila mše svatá v kostele Sv. Havla kterou sloužil P. Petr Stejskal společně s P. Jiřím Štorkem z Litomyšle. O hudební doprovod se postarala místní nadějná kapela Lotři, složená ze čtyř pětin ze sou-rozenců Barabášových, které doplňuje Zuzka Šmídová.

Na závěr musím samozřejmě poděkovat všem, kdo se podíleli na organizaci setkání, přípravě pohoštění i programu. Pán Bůh vám to oplať na dětech ☺!

Za všechny zúčastněné Petr Kotyza

Cetiletí na Vesmíru

Ve dnech od 4. do 6. prosince jsme se zúčastnili již tradičního víkendu pro cetileté. Po dlouhém očekávání nás přivítal Vesmír sladkou vůní perníčků. Cetiletí se postupně sjížděli, po mši a po večeři zde bylo téměř 40 lidí. Večerní program byl ve znamení seznamování a následně hry Activity. Hezky jsme se pobavili a popovídali si.

Druhý den jsme se probudili do mlhavého dne. O to kouzelnější byly roráty – přesun do kostela za doprovodu zpěvu a vonných svíček. Po mši jsme se nasnídali a těšili se na setkání s panem Bc. Miloslavem Macelou. Seznámil nás s problematikou ústavů, dětských domovů a s plány do

budoucnosti. Přednáška byla velmi poučná, každý se zamýšlel, zda může přispět svou pomocí. Ve zbývajícím čase každá skupinka připravovala scénky na večerní program. Odpoledne jsme se šli projít ke kříži. Poté pro nás byla připravena hra, kde jsme odpovídali na nejrůznější otázky o Deštném a okolí.

Večerní program se skládal ze tří částí. Nejprve jednotlivé skupinky předvá-děly své umění za použití těchto slov: koruna, anděl, křídlo, jídlo, závěj. Zavítali k nám také Mikuláš s andělem (čerta nechali raději doma, že Vojto?). Druhou část tvořila nádherná adorace. U hořícího krbu, za vůně kadidla a při četbě evangelia a homilie Benedikta XVI. každý mohl otevřít své srdce Bohu a naslouchat.

Asi nejdelší čas jsme strávili v čajovně, při které jsme si povídali, zpívali moravské písně, a také byla možnost naučit se tancovat „hodovú polku“.

V neděli ráno jsme hned po snídani šli na mši dolů do Deštného. Po namáhavé cestě zpět nás čekalo sdílení zážitků z celého víkendu. Vše bylo završeno luxus-ním nedělním obědem.

Celá akce byla vynikající, moc se těšíme na další setkání s cetiletými!

K.H. a M.B.

10

3. POHLED NA KONDOMY Z DRUHÉ STRANY

V poslední době se často kritizuje postoj katolické církve a papeže Benedikta XVI. ke kondomům. Samozřejmě jde o otázku velice komplexní, a proto je dobré ukázat i pohled z druhé strany.

Odborníci na epidemiologii ve francouzském časopise Le Mond ze dne 11. 4. 2009 uvádějí, že jsou tři způsoby boje proti nákaze virem HIV. Jedná se o triádu ABC: A – abstinence, B – věrnost a C – užívání kondomů. Dále tvrdí, že podle do-stupných výzkumů nikde nepomohla pouze cesta C – užívání kondomů. Na afric-kém kontinentě dokázaly snížit nakažlivost jedině ty země, které ze zmíněné triá-dy aplikovaly ve všech sektorech společnosti metody A a B. Z toho vyplývá, že samotný preservativ není jednoznačnou pomocí.

Kardinál Turkson z Ghany tvrdí, že používání prezervativu dává chu-dým falešný pocit bezpečí, který je příčinou šíření choroby. Říká, že prezervativy, které jsou vyváženy do Afriky, nejsou kvalitní, bývají vystaveny vyšším teplotám a nezřídka dochází k jejich porušení bě-hem použití. Toto tvrzení podporují i jiné údaje. Například senegal-

ský kardinál Theodor-Adrien Sarr říká, že v Senegalu se roku 1995 spojili křesťané a muslimové a zapojili se do boje proti AIDS výchovou ke zdrženlivosti a věrnosti. Díky této společné iniciativě, která vsadila na mravnost, nákaza nemocí AIDS v této zemi zůstává na nízké úrovni.

To, že kondomy nejsou jediná cesta, ukazují i jiná čísla. V Ugandě je zřetel-ný pokles počtu nakažených díky důrazu na výchovu k věrnosti. Koncem 80. let bylo nakaženo 20% obyvatelstva a dnes jde o pouhých 7 %. Podobně agentura Life-Site News udává, že podle statistik z roku 2003 v Burundi výskyt AIDS dosahuje velice nízkých čísel díky převážné katolické části obyvatelstva. Obdobná situace je i v Angole, Ghaně apod.

V České republice stejný názor vyjadřuje profesor bioetiky Květo-slav Šipr, který udává jako známý fakt, že zásobování Afriky kondomy nevedlo ke snížení výskytu AIDS.

Odpovídá P. Jan Balík, tiskový mluvčí papežské návštěvy

Bít či nebít Otazníky života

PAPEŽ A OTAZNÍKY ? ?

11

(pokračování z minulého čísla)

Sv. Pavel učitel naší doby Drazí bratři a sestry,

rád bych dnes začal nový cyklus katechezí, věnovaný velkému apoštolovi Pav-lovi, kterému – jak víte – je věnován jubilejní rok, který se začal letošní slavností sv. Petra a Pavla a skončí se toutéž slavností roku 2009. Apoštol Pavel, výjimečná a takřka nenapodobitelná, přece však podnětná postava stojí před námi jako pří-klad naprosté oddanosti Pánu a jeho církvi, ale také velké otevřenosti k lidstvu a jeho kulturám. Je tedy správné, abychom mu vyčlenili zvláštní místo nejen v naší úctě, ale také ve snaze porozumět tomu, co chce říci i nám, křesťa-nům dneška. Na tomto našem prvním setkání bychom se pozastavili a zamysleli

nad prostředím, ve kterém žil a působil. Mohlo by se zdát, že nás toto téma zavede daleko od naší doby, když vstoupíme do světa, jaký byl před 2 000 lety. Nicméně, je tomu tak jen zdánlivě a částečně, poněvadž bude-me moci zjistit, že sociálně-kulturní kontext dneška se v různých aspek-tech od toho tehdejšího příliš neliší.

Primární a základní faktor, který je třeba vzít na vědomí, je vztah mezi pro-středím, ve kterém se Pavel narodil a vyrostl a globální kontext, do kterého se potom začlenil. Pochází z pevně vyhraněné, lokalizovatelné a zajisté menšinové kultury Izraelského národa a jeho tradic. V antickém světě a zejména v rámci římské říše, jak nám tvrdí odborníci v této oblasti, tvořili Židé kolem 10% celkové-ho počtu obyvatelstva. Tady v Římě byl pak jejich počet v polovině prvního století ještě menší a dosahoval maximálně 3% obyvatel města. Jejich víra a životní zvy-ky, jak je tomu až dodnes, je zřetelně odlišovaly od okolního prostředí. Vedlo to ke dvěma postojům. Buď to byl výsměch, který mohl vést až k intoleranci anebo obdiv, který se vyznačoval různými druhy sympatie jako v případě tzv. „bohabojných“ či „proselytů“, tzn. pohanů, kteří se začleňovali do Synagogy a sdílely víru v Boha Izraele. Jako konkrétní příklady tohoto dvojího postoje můžeme citovat jednak ostrý úsudek rétora jakým byl Cicero, který pohrdal jejich náboženstvím a dokonce i městem Jeruzalémem (srov. Pro Flacco, 66-69) a z druhé strany postoj, který zaujímala

Padni, kam padni Vzdělávání

Život sv. Pavla

12

Neronova manželka Poppea, o níž se Josef Flavius zmiňuje jako o osobě „sympatizující“ se Židy (srov. Židovské starožitnosti 20,195.252; Vita 16), ne-mluvě pak o tom, že Julius César oficiálně Židům přiznal zvláštní práva, jak nás o tom informuje zmíněný židovský historik Josef Flavius (srov. ibid.14,200-216). Je jisté, že počet Židů, kteří žili mimo Izrael, tedy v diaspoře byl mno-hem větší než na území, které druzí nazývali Palestinou. A tak je tomu ostatně dodnes.

Není proto divu, že samotný Pavel byl vystaven oběma zmíněným protiklad-ným stanoviskům. Jisté je jedno. Zvláštnosti židovské kultury a náboženství na-cházely klidně své místo i uvnitř vše pronikající instituce římské říše. Obtížnější a bolestnější byla pozice skupiny těch Židů i pohanů, kteří vírou přijali osobu Je-žíše Nazaretského do té míry, že se sami odlišili jak od judaismu, tak od vládnou-cího pohanství. V každém případě ovlivňovaly Pavlovo úsilí dva faktory. Prvním byl řecká či lépe helénistická kultura, která se po Alexandrovi Velikém stala při-nejmenším pro oblast východního Středozemí a Středního Východu společným dě-dictvím, třebaže do sebe pojala také mnohé kulturní prvky národů, které byly tradičně označovány za barbarské. Jeden spisovatel té doby v této souvislosti pra-

ví, že Alexandr „zavedl, aby všichni považovali za svou vlast celou zem (oikúmené).. a přestali rozlišovat mezi Řekem a Barbarem“ (Plutarchos, De Alexandri Magni fortuna aut virtute, §§ 6.8). Druhým faktorem byla

politicko-administrativní struktura římské říše, která zaručovala mír a stabilitu od Británie po jižní Egypt, a sjednotila území dosud nevídané rozlohy. V tomto pro-storu bylo možné se dostatečně svobodně a bezpečně pohybovat také za využití mimořádné soustavy cest, přičemž v každém cílovém bodě bylo možné nalézt zá-kladní kulturní charakteristiky, které, aniž by to bylo na úkor místních hodnot, představovaly společné tkanivo jednoty super partes, takže židovský filosof Filón Alexandrijský, současník sv. Pavla chválí císaře Augusta za to, že „uvedl do soula-du všechny primitivní národy.. a stal se strážcem míru“ (Legatio ad Caium, §§ 146-147).

Universalistická vize typická pro Pavlovu osobnost nebo přinejmenším pro křesťana Pavla po události, k níž došlo cestou do Damašku, má určitě svůj zásadní impuls ve víře v Ježíše Krista, poněvadž postava Zmrtvýchvstalého překračuje každou stranickou redukci. Podle apoštola totiž „už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena, všichni jste jeden v Kristu Ježíši“ (Gal 3,28). Přesto však historicko-kulturní situace jeho doby a jeho prostředí nemohla nemít vliv na jeho rozhodnutí a jeho nasazení. Kdosi definoval Pavla jako „muže tří kultur“ s přihlédnutím k jeho judaistickém zákla-du, jeho znalosti řečtiny a jeho výsadě římského občanství (civis romanus), což ostatně dosvědčuje i jeho jméno, jež je latinského původu. Zmínit je třeba zvláš-tě stoickou filosofii, která v Pavlově době převládala a měla, byť jen okrajový vliv

13

také na křesťanství. V této souvislosti nelze přejít mlčením jména některých stoických filosofů jako např. iniciátoři Zenón a Kleanthés, a dále těch, kteří byli Pavlovi chronologicky bližší, totiž Seneca, Mu-sonius a Epiktétos. U nich se vyskytovaly nejvznešenější hodnoty lidství a moudrosti, které byly přirozeně přijaty křesťanstvím. Jeden odborník na tuto oblast píše výstižně, že „Stoicismus… hlásal nový ideál, který sice ukládal člověku povinnosti vůči jeho bližním, ale současně jej zbavoval všech fyzických a národnostních svazků a činil z něho pouze duchovní by-tost“ (M.Pohlenz, La Stoa, I, Firenze 1978, str. 565s). Pomysleme například na nauku o kosmu pojatém jako jedno, velké a harmonické tělo, a z toho plynoucí nauku o rovnosti mezi všemi lidmi bez sociálních rozdílů, na přinejmenším prin-cipiální zrovnoprávnění muže a ženy a dále na ideál střídmosti, umírněnosti a sebeovládání, který se snažil vyhýbat každé krajnosti. Když Pavel napsal Fili-panům: „mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedli-vé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály“ (Flp 4,8), vlastně tím jen odkazoval na zře-telně humanistickou koncepci, jež byla vlastní filosofické moudrosti.

V době svatého Pavla probíhala také krize tradičního náboženství, přinej-menším v jeho mytologických a občanských aspektech. Poté, co Lukrécius již v prvním století polemicky syntetizoval, že „náboženství vedlo k mnoha zloči-nům“ (De rerum natura, 1,101), filosof Seneca zašel mnohem dál než každý ze-vnější ritualismus a učil, že „Bůh je ti nablízku, je s tebou a v tobě“ (Listy Luci-liovi, 41,1). A podobně se Pavel obrací k posluchačům epikurejských a stoických

filosofů na Athénském Areopagu a doslova praví: „Bůh nepřebývá v chrámech, které vystavěly lidské ruce. V něm totiž žijeme, hýbáme se a jsme“ (Sk 17.24.28). Odkazuje tím zajisté na židovskou víru v jednoho Boha, jehož nelze zpodobit v antropomorfních výrazech, ale využívá také náboženského proudu, který jeho posluchači dobře znali. Kromě

toho si musíme uvědomit, že mnohé pohanské kulty nepoužívaly oficiální chrá-my města a probíhaly na soukromých místech, což usnadňovalo iniciaci adeptů. Nebylo tedy divu, že se také křesťanská shromáždění (ekklesíai), jak dosvědčují především pavlovské listy, konala v soukromých domech. Žádné veřejné budovy (křesťanského kultu) navíc v té době ještě neexistovaly. Shromáždění křesťanů se proto současníkům musela jevit jako pouhá varianta této nejintimnější nábo-ženské praxe. Rozdíly mezi pohanskými kulty a křesťanským kultem však nejsou bezvýznamné a týkaly se jak vědomí identity jednotlivých účastníků, tak společ-né účasti mužů i žen na slavení „večeře Páně“ a čtení Písma.

Na závěr této zběžné projekce kulturního prostoru prvního století křesťan-ské éry stává se zřejmým, že svatého Pavla lze odpovídajícím způsobem pocho-pit jedině na dobovém – a to jak židovském, tak pohanském - pozadí. Jeho

14

postava tak získává na historické a myšlenkové závažnosti a zároveň ve vztahu k tomuto prostředí vyjeví svou originalitu i spřízněnost. Platí to však analogicky také pro křesťanství všeobecně, jehož paradigma zosobňuje v první řadě právě apoštol Pavel, od něhož se dosud máme mnoho co učit. A právě to je účelem Roku sv. Pavla: učit se u svatého Pavla, učit se víře, osvojit si Krista

a naučit tak i cestě správného života.

Jedině v tomto osobním vztahu s Kristem, jedině v tomto setkání se Zmrtvýchvstalým se stáváme skutečně křesťany. A tak se otvírá náš

rozum, otvírá se celé Kristově moudrosti a veškerému bohatství pravdy. Modle-me se tedy k Pánu, aby nás osvítil, aby nám dal setkat se v našem světě se svou přítomností, a tak nám daroval živoucí víru, otevřené srdce a velkou lásku ke všem, lásku, která dokáže obnovit svět.

Brožura: Promluvy papeže Benedikta XVI.

P. Jan Barborka Vikariátní kaplan pro mládež – Jičín

Datum a místo narození: 5. 12. 1980 Rodiče, sourozenci: Marie a Luboš + 6 dětí (Jenda, Helen-

ka, Pavel, Péťa, Majka, Lucka) Školy: ISŠaU Nová Paka, obor Cukrář; KTF UK, obor Teolo-

gie Kdy vysvěcen na kněze: 28. 6. 2008 v královehradecké

katedrále Místa působení: Lázně Bělohrad, Vysoké Veselí Od kdy kaplanem pro mládež: od 1. 10. 2009 1. JENDO, KTERÉ MÍSTO Z DĚTSTVÍ PATŘILO K TVÝM NEJOBLÍBENĚJŠÍM A PROČ? Nejradši jsem měl altánek a přilehlý parčík, kde se scházela parta dětí z naší ulice. V tom parčíku byl také velký buk, kde měl každý z nás své místo, a kde do kůry stromu vyryl vlastní znak. Já jsem tam měl vyrytý luk a šíp.

2. JAK A KDY JSI ZASLECHL BOŽÍ VOLÁNÍ NA CESTU KNĚŽSTVÍ?

Cítil jsem, jak mě Bůh nesmírně miluje a hledal jsem způsob, kterým bych mu jeho lásku oplatil. Rozhodl jsem se, že mu daruji svůj život. Bylo to na Vesmíru v roce 1997.

Bez práce nejsou koláče Portréty osobností

15

3. KDO BYL PRO TEBE NA CESTĚ KE KNĚŽSTVÍ „ANDĚLEM“, KTERÝ ŠEL PŘED TEBOU?

Myslím, že to jsou moji rodiče a pan farář Karel Exner. Nikdy mi kněž-ství nevnucovali, ale byli mi vždy oporou.

4. VÍME, ŽE JSI NĚJAKÝ ČAS PŘED KNĚŽSKÝM SVĚCENÍM POBÝVAL V ITÁLII. CO TI TENTO ROK DAL?

Byli jsme s Pavlem Rouskem v Loppianu. Je to městečko Hnutí fokoláre, ve kte-rém žijí lidé různých národů podle evangelia. Společně jsme chtěli světu uká-zat, že vzájemná láska jak ji učí Ježíš a mír mezi lidmi je možný.

5. VE VYSOKÉM VESELÍ, KDE TEĎ PŮSOBÍŠ, ŽIJE DOST VELKÉ PROCENTO OBY-

VATEL ROMSKÉHO PŮVODU. JAK TYTO LIDI VNÍMÁŠ?

My jim s Pavlem říkáme „děti větru“. To znamená, že jsou nespoutaní a větši-nou si dělají co chtějí. Se všemi Romy se však známe a občas romské rodiny na-vštěvujeme.

6 NA CO SE TEĎ TĚŠÍŠ?

Snažím se žít přítomný okamžik a plnit Boží vůli. Každý den je pro mě darem, na který se těším.

...................................................... Milí čtenáři,

dovolte, abychom na tomto místě jménem DCM, ale také vás všech poděkovali našim kaplanům a zástupcům pro mládež, kteří se do této nelehké služby s chu-tí pustili a často jí obětují mnoho ze svého volného času, peněz, trpělivosti ...

Vše dobré, co jste pro mladé dravečky, uličníky a své bratry a sestry udělali, ať Hospodin odmění svým požehnáním, zaslouženým odpočin-kem, tabulkou té nejlepší čokolády či voňavým šálkem výborné značkové kávy!

Jako malý dáreček a pomůcku do nového roku pro chvíle totální bezmoci nabízí-me citát Karla Rahnera:

„Nauč mě, Pane, modlit se a milovat tě. Tak v tobě zapomenu na svou vlastní bezmocnost. (...) A jen tak se stanu bratrem lidí, někým, kdo jim pomůže najít to jediné, co potřebují: tebe, Boha mých bratří.“

16

Vydává Diecézní centrum pro mládež, Velké Náměstí 32,

500 03 Hradec Králové, tel. 495063421, e-mail: dcm@diecezehk.cz

Toto číslo připravili: Zdiška Černochová, Lída Horáčková

a Jakub Klimeš.

„A Ty, úchvatné betlémské Dítě,

vnes pokoj do každé rodiny a města,

do každého národa a světadílu.

Přijď Bože, který ses stal člověkem!

Přijď, aby ses stal srdcem světa obnoveného láskou!

Přijď tam, kde jsou ohrožovány osudy lidstva!

Přijď a neotálej!

Ty jsi náš pokoj.“

Jan Pavel II.

Milí čtenáři,

děkujeme za vaši přízeň v roce 2009.

Přejeme požehnané Vánoce.

DCM