2116/2010 •20 • 16/2010
TÉMA•
TEXT SCARLETT WILKOVÁ
FOTO MAFA – NGUYEN PHUONG THAO,
BORIS RENNER / WWW.OSTRAVACI.CZ
Mají krátké zobáky. Často říkajísprostá slova. Víc pracují. Fandí Baníku.
Jsou tak nějak legrační. Mnozí obyvatelé Čech a Moravy je považují
za zvláštní živočišný druh.
OSTRAVÁCIMLUVÍ KRÁTCE,
MLUVÍ SPROSTĚ:OSTRAVA ROVNÁ SE HORNÍK. Mýtus přetr-vává, ač se uhlí v Ostravě netěží už šest-náct let .
22 • 16/2010 2316/2010 •
TÉMA•
T ento článek vznikal těžce. Téma Ostraváci vymysleli Pražáci, pro-tože je zajímalo, proč se v Ostravě velmi často používá jedno slovo. To
slovo začíná na p, má čtyři písmena a je součástí pozdravu fanoušků Baníku.
Napsat o tom mám já, Ostravačka. Problém nastal v momentě, kdy Pražáci měli jasně formulovat, o jaké slovo se jedná. „Já se to až stydím napsat,“ psal jeden v mailu. Jiní situaci řešili slovy: p a tři tečky, však víš...
Přemýšlím: Oni si fakt myslí, že se lidé v Ostravě takto zdraví na ulici? Čekají, že když vystoupí z pendolina, potkají chlápky s černí podmalovaný-ma očima a baterkou čelovkou, přestože byla poslední šachta v Ostravě zavřená před šestnácti lety?
Mně připadali Ostraváci vždy úplně normální, nijak zvlášť zajímaví. Jenže teď, tváří v tvář nadlidskému úkolu, tématu s názvem Ostraváci, jsem si uvědomila, co kolegové Pražáčci asi mají na mysli. Když jsem nad talířem špaget poprvé řekla, že jsem se pokipa-la, hleděli jak telátka. Netušili, že poki-pat rovná se pobryndat. Když se s nimi domlouvám, že začneme pracovat ráno, míním v osm hodin, oni v jedenáct. Moje pražské kamarádky vzpomínají,
jak před patnácti lety zakládaly life-stylové magazíny, já jim vyprávím, jak jsem jezdila na šestou ráno fotit odpich železa v Nové huti. Omáčce říkám mačka, rýpavému kolegovi zaškvara, z porad se vyvlékám slovy, že je třeba robit, a když mi není valně, hlásím, že jsem jakasi zdechla.
Mluvím o pochybnostech se zpěvač-kou Věrou Špinarovou. „Jasně, že jsme jiní,“ tvrdí. „Říkám někomu v Praze rožni, a on neví, že má rozsvítit. Když jsem chtěla barvu na ryny, prodavačky až po dlouhém vysvětlování pochopily: ‚Jé, vona chce barvu na vokapy.’“
Hledám na internetu vtipy o Os-travácích. Jenže jak je interpretovat? Vážení čtenáři, omlouvám se. Kdo nechce, ať nečte dál, ale docela vý-stižný je třeba tento:
Pražák se ptá Ostraváka: Proč vy v tý Ostravě mluvíte tak krátce? Bonemamečastypičo.
BALABÁN A VIEWEGHOstrava kandiduje na titul Ev-ropské město kultury 2015, což je monstrózní akce srovnatelná div ne s olympiádou. V Ostravě se hraje Davis Cup. V Ostravě se pořádá mistrovství republiky v la-tinskoamerických tancích, z Os-travy pochází spousta uznáva-ných umělců. Hokejisté Vítkovic i fotbalisté Baníku bojují o titul, i £ orbalisté bojovali.
Ostravský magistrát si nechal za téměř dva miliony navrhnout nové logo města. Tvoří jej slovo Ostrava a tři vykřičníky. Mají vy-jadřovat emoce, sílu, sebevědomí. „Tři vykřičníky, to si ještě nikdo nedovolil,“ tvrdí autor loga Aleš Najbrt. Ostravští politici nechali vyrobit s těmi vykřiční-ky trička, placky, bonbony. Všechno to teď leží za výlohou Ostravského infor-mačního centra, Ostraváci chodí kolem a mají z toho srandu.
INZERCE
FO
TO A
RC
HIV
MA
FA
na úřadech, v práci nebo v restau-racích.
Snaží se, jenže na zbytek země mnohem víc než bonbon se třemi vykřičníky zabírají nápady typu Denik Ostravaka. Spisky napsané stylem, jakým před desítkami let mluvili ostravští horníci a hutníci, se před pár roky staly bestsellerem. Jenže lidi, kteří tak běžně mluví, už v Ostravě potkáte výjimečně.
„Lidé v Ostravě jsou jiní než v Praze,“ tvrdí producent Čestmír Kopecký, který rozjel projekt kan-didatury města na titul Evropské město 2015, od něhož si Ostrava slibuje příliv peněz, turistů a zvýše-ní prestiže. „V Ostravě jsem kdysi natáčel § lm, pak jsem se tam vrátil. I po té době jsem si zase hned uvě-domil, že Ostraváci jsou odlišní,“ říká. Kopecký, pražskému způsobu života navyklý, může srovnávat: „Mají těžší život, proto se zajímají o zásadnější věci než třeba Pražáci.
Typický příklad najdeme v současné lite-ratuře. Ostravský spisovatel Jan Balabán píše jinak a o jiných věcech než Michal Viewegh. Lidé v Ostravě nechodí okolo. Když je problém, řeknou, v čem jej vidí.“
Při pátrání, zda jsou Ostraváci zvláštní živočišný druh, se nemůže-me vyhnout lekci z dějepisu. Sem s ní.
KRÁSNÉ MĚSTO.
(VPRAVO) Parta
ostravských fotografů
provozuje web ostravaci.cz.
Fotí místa, která Ostra-
vané míjejí bez povšimnutí.
Na jejich sním-cích jsou krás-ná a magická. Toto je pohled
na centrum.
POHLEDZ VĚŽE.(NAHOŘE) Radniční věž měří osmdesát pět metrů, je z ní vidět až do Polska.
STARÉVÍTKOVICE. (DOLE)Tramvajová trať vede přímo přesprůmyslový areál.
Ostraváci se pořád někam cpou. Stále něco organizují, vymýšlejí. Třeba hu-dební festival Colours of Ostrava, který se stal za pár let jedním z nejnavštěvo-vanějších v zemi. Jako by chtěli zbytku republiky dokázat, že už nepracují jen v dolech a že pozdrav „banikpičo“ se tam sice říká často, ale nezdraví se jím
JAROMÍR NOHAVICAhudebníkŽe jsme my Ostraváci absolutně odlišní od zbytku republiky,
ba i světa, dokládá už například taková maličkost, že naše špičková odsud vzešlá česká novinářka se jmenuje příjmením Wilková psáno s dvojitým W a křestním Scarlett s dvěma TT. Vedle této vzácné cizokrajné kolie je nějaký Janek a k tomu Kroupa pouhý český voříšek. Newyorský tyglík, v němž se vaří guláš střední Evropy. To jsme my.
JAN BALABÁNspisovatelGeografi cky je z Ostravy do Prahy a z Prahy do Ostravy stejně daleko, tři a půl
hodiny vlakem. Společensky je však cesta v druhém směru mnohonásob-ně delší a skoro nikdo ji nepodnikne, pokud skutečně nemusí. Z toho pak vznikají mýty o zvláštních Ostravácích, obyvatelích jakéhosi černého města. Myslím, že v dnešní době komuni-kačních médií se lidé z různých míst stále víc navzájem podobají a skuteční domorodci se svým nářečím a míst-ními zvyky mizí. Jejich místo zaujímají hypermarkety a bulvárem sjednocení konzumenti a burani, kteří se od sebe taky místo od místa moc neliší, snad jen nápisy na fotbalových šálách. Ostra-va má svou specifi ckou průmyslovou historii a osud možná v něčem těžší než jiná pěknější a zdravější města. Na druhé straně má svou specifi ckou, mnohdy vyvzdorovanou kulturu, která se poměrně často dobere i národního uznání. Je to město tak jiné jako všech-na jiná města.
VĚRA ŠPINAROVÁzpěvačkaJednáme na rovinu. Nekličkujeme. Říká-me, co si myslíme,
i když si tím často ztěžujeme život. Když dělám v Praze rozhovory, dodnes mi říkají, že mluvím ostravsky, krátce. Já si to nemyslím. Pak se slyším v rádiu a říkám si: No ty mluvíš hrozně. Nevadí mi, že se nám Pražáci smějí. Já se jim směju, že mluví dlouze.
JSMEODLIŠNÍ?CO SI MYSLÍZNÁMÍ OSTRAVÁCI
24 • 16/2010
TÉMA•
Autor, který v roce 1906 psal do časo-pisu Revue moravsko-slezská, Ostravu vylíčil slovy: „Ostravsko je zemí klasic-ké tmy kulturní, beznadějným úhorem, kde daří se nanejvýš parazitům civili-zace, nikoliv civilizaci samé.“ No a pak se někdo po téměř sto letech diví, že potomci lidí z tohoto koutu země mluví poněkud drsněji.
Dnešní Ostravák je směska lidí ze všech koutů Čech, Moravy, Slovenska, Polska a bůhví odkud ještě. Ostrava odjakživa lákala lidi jako mucholapka mouchy. Stěhovali se do ní ti, kteří to dostali jako trest u soudu. Ti, kteří se snažili začít nový život, protože ten dosavadní za nic nestál. Dobro-druzi, zoufalci i ambiciózní jedinci toužící po penězích. Do Ostravy se chodilo na nucené práce a na takzva-né umístěnky. To znamená, že člo-věk třeba z Hané či Šumavy skončil školu, zašel na úřad a tam mu řekli: Budeš pracovat v Ostravě. Tak přišly na Ostravsko desetitisíce lidí. Mezi roky 1947 a 1961 se tam přistěhovalo přes padesát tisíc obyvatel. Tak rych-lý rozvoj nezažilo žádné jiné české či moravské město.
JAK VZNIKLO SLOVO OD PJe deset ráno a písničkář Pepa Streichl sedí jako obvykle v hospodě v ostrav-ské čtvrti Vítkovice. Je sice trochu po-smutnělý, protože kvůli zdraví musí popíjet limonádu, ale na téma se chy-tá. „Jak jinak než drsně tady lidé mají mluvit?“ říká. „Když se někde sejdou lidé různých národností a potřebují se domluvit, používají posunky, zkrat-
ky. Podobné to bylo v Ostravě, když se tu sešli lidé z různých koutů země. Možná z toho vznikla zkrácená řeč, jednoduchá a drsná slova. Když děláte těžkou manuální práci a potřebujete si ulevit, nejlepší je říct krásné sprosté slovo. Tak to říkali naši tátové, dědo-vé a v nás to zůstalo. Pražští úředníci nikdy těžkou práci nedělali, tak si ule-vovat nepotřebovali,“ vysvětluje.
„U mladší generace se drsná slova už vytrácejí,“ míní Dalibor Záruba, autor knihy Ostravsky slovnik a mluvčí fot-balového klubu Baník. „Souvisí to s tím, že mladí lidé už méně pracují v dolech a hutích. U počítačů si sice můžete za-sakrovat, ale nezní to tak jako v šachtě.“
Právě Záruba je nejpovolanější oso-bou, která může vysvětlit, kde se vzal pozdrav baníkovských fanoušků, který Pražáky tak fascinuje. „Ptal se jeden fa-noušek druhého, kdo vyhraje ligu, a ten mu odpověděl: Banik, pičo. Ale když to teď lidé skandují na tribunách, neberou to jako něco vulgárního. Stalo se z toho normální heslo, které nevyjadřuje nic sprostého,“ říká.
„V Ostravě je tolerance ke sprostým slovům poněkud posunutá,“ potvrzuje sociolog Lubor Hruška-Tvrdý, expert společnosti Proces, která se zabývá výzkumem a analýzami pro obce. „Výrazy, které si můžu běžně dovo-lit na přednáškách v Ostravě, by byly v Praze nevhodné. Ostraváci nejsou zvědaví na vzletná slova, jsou zvyklí mluvit přímo. Když v Ostravě přijdete do hospody, můžete předpokládat, že buďto dostanete přes hubu, nebo vás někdo pozve na pivo.“
Smrdí to tam. Čím dál víc, tak znečištěný vzduch v ní nebyl ani za komunismu. Srovnatelný dýchají jen lidé v Pekingu.
Krade se tam. Minimálně jed-nou do roka, zpravidla častěji vám v Ostravě vykradou auto. Stejně jisté je, že vás okradou v tramvaji. Policisté budou na toto tvrzení reagovat tím, že podle statistik drobná kriminalita nestoupá. Všichni Ostravané však vědí, že je to tím, že takové drobnosti nikdo nehlásí. Jsou běžnou součás-tí života, není třeba se jimi zdržovat.
Pije se tam. Centrum je o večerních víkendech plné opilých a řvoucích návštěvníků Stodolní ulice. Zatímco pražští novináři ji líčí jako příjemné centrum kultury, ve skuteč-nosti jde o obyčejnou střepy a zvratky pokrytou ulici.
3 DŮVODY
VÝRAZŮ
3 DŮVODY
Udělá z vás otužilce. Zvyknete si žít ve smrdu-tém ovzduší a všude jinde si připadáte jako v ráji. Stanete se optimistou, protože víte, že může být jen lépe.
Vychová vás k ostraži-tosti. Při výletu do Prahy se nestanete obětí kapsářů. Jste totiž zvyklý mít ruku stále na peněžence. Navíc kapsáře v davu hned poznáte, protože do Prahy jezdí ti vám dobře známí, ostravští.
Naučí vás pít. Kdo prožil pár let na Stodolní ulici, vychází po zbytek života z každého ve-čírku jako absolutní vítěz. Když Pražáci usínají na stolech, Ostraváci se začínají bavit. Z alkoholu jim není špatně, jsou z hospod zvyklí pít pančo-vaný. Vědí, že když si v Ostravě objednají fernet citrus, je velká pravděpodobnost, že je podo-mácku vyrobený a příchuť mu dodává citrusový sprej určený na WC.
PROČ JI NENÁVIDĚT
PROČ JIMILOVAT
babrak nešikovný člověkbula hloupý, omezený člověkcosik předupat něco ztratit či propásnoutdřystat mluvit, jen tak plácatenem jenfachat pracovatfajront konec pracovní doby, volnohamovat brzditchechlat manipulovat s něčímchudy hubený, chu-de maso znamená libové masokivnut souhlasitklunker nepotřebná věckobzol bramborluchat pršetskura kůžešibnut posunoutšmarovat jít, pochodovatšopa kůlnazdechlak líný člověkzkaličit zbít někohoVybráno z knihy Dalibora Záruby Ostravsky slovnik.
KTERÉ USLYŠÍTEPOUZE V OSTRAVĚ
20
VEČER NA STODOLNÍ
Původní kouzlo ulice plné barů je pryč.
Hospody se podobají jedna druhé a často
mění majitele.
26 • 16/2010
TÉMA•
Hana Zagorová zpěvačkaMarie Rottrová zpěvačkaVěra Špinarová zpěvačkaMartin Chodúr zpěvákIvan Lendl tenistaZdeněk Jirotka spisovatelViktor Kolář fotografJaromír Nohavica muzikantMartina Kociánová moderátorkaRichard Krajčo muzikantRadek Pastrňák muzikantIlja Hurník hudební skladatelVilém Závada básníkVlastimil Brodský herecMarek Jankulovski fotbalistaTomáš Galásek fotbalistaRichard Tesařík zpěvákVěra Chytilová režisérkaOta Filip spisovatelJosef Mikoláš hokejista
FO
TO A
RC
HIV
MA
FA
AŤ SI KOREJCI NAJMOU TLUMOČNÍKYV Ostravě se na rozdíl od Prahy jen vý-jimečně setkáte na ulici s žebráky. Lidé tam jsou zvyklí se o sebe postarat. Když bývalo nejhůř, vzali vozík, zajeli na hal-du pro uhlí nebo sebrali nějaké železo. Říkalo se jim vuzkaři a jsou v Ostravě vidět stále.
Ostraváci moc neholdují angličti-ně. Ve srovnání s Prahou tam v běžné mluvě neslyšíte výrazy: fastfood, brie-§ ng, deadline a jim podobné. Když se uchází o práci v pobočce zahraniční § rmy Pražák, snaží se naučit co nejlé-pe anglicky. Když se Korejci provozující v Nošovicích nedaleko Ostravy § rmu Hyundai divili, že uchazeči o práci ne-umějí anglicky, v Ostravě se říkalo: Ať si najmou tlumočníky, když chtějí, ať pro ně robime.
V Ostravě neexistuje pojem „dobrá adresa“. Říká se, že jí je Čeladná, pod-beskydská obec vzdálená pětadvacet minut jízdy autem od Ostravy, kam se přestěhovali majetní Ostraváci.
O Ostravácích se sice říká, že jsou patrioti, ale výsledky nedávného průzkumu to nepotvrzují. Na otázku „Do jaké míry jste hrdý na nejbližší okolí vašeho bydliště a vaši čtvrť?“ odpovědělo, že jsou velmi hrdi, nece-lých patnáct procent Ostravanů. Re-publikový průměr je u této otázky 33 procent. Že jsou velmi hrdi na celou Ostravu, uvedlo přes 21 procent Os-travanů. Průzkum společnosti SC&C a Fakulta sociálních studií Ostravské
univerzity, mimo jiné ukázal, že spo-kojeno s životem v Ostravě nyní je okolo třiceti procent Ostravanů, přes dalších šestnáct procent uvedlo, že je spokojeno dokonce velmi hodně.
Ostravě ubylo v roce 2009 obyvatel, je jich o víc než sedmnáct stovek méně. Naopak Brnu obyvatel přibylo.
„Nejčastěji z Ostravy odcházejí lidé ve věku 31 až 45 let,“ komentuje sociolog Lubor Hruška-Tvrdý. „Bo-hatší, mladší obyvatelé s dětmi se stě-hují na Frýdecko-Místecko a Hlučín-sko, kde si stavějí domy. V poslední době se také zvýšila migrace z Ostra-vy do Prahy. Zároveň v Ostravě roste počet pracovních míst, za poslední dva roky o patnáct tisíc.“
Kolem třiceti procent účastníků průzkumu si myslí, že se Ostrava v posledních letech rozvíjela, téměř čtyřicet procent věří, že má slibnou budoucnost.
Možná že s tím souvisí i zatím úspěšné tažení Ostravy v boji o titul Evropské město kultury 2015. „Když se mě komise ptala, proč by titul měla dostat právě Ostrava, odpověděl jsem, že Ostrava si to na rozdíl třeba od Plz-ně opravdu zaslouží,“ říká producent Čestmír Kopecký.
Není o tom pochyb. Které jiné měs-to by mělo být vyhlášeno evropským kulturním centrem než to, které dalo světu pozdrav, v němž je hanlivé ozna-čení pro ženské přirození bráno jako obyčejné ahoj? �
JINDŘIŠKAZnáte jiné město, v jehož
centru stojí těžní věž? Hned za ní se bydlí.
Památka na dobu, kdy se v Ostravě těžilo uhlí.
ZUZANA KAJNAROVÁherečka, dcera ostravského primátoraOstrava je svébyt-
ná a výjimečná a nemá zapotřebí soutěžit nebo se nějak vymezovat vůči jiným městům jako Brno vůči Praze. Já jsem bohužel dezertovala za prací do Prahy. Dokonce jsem už ztratila i typický ostravský přízvuk. Přesto, když prohlásím, že Ostrava je fajna, svůj původ nezapřu.
EVŽEN TOŠENOVSKÝbývalý moravsko-slezský hejtman, europoslanecBezesporu
specifi čtí jsme, žijeme přece v „kraji razovitem“. Ale bez parafráze: jak se zde lidé vyjadřují a jak jsou zvyklí žít, to je dáno historickým vývojem. Pražané si dělají legraci z naší mluvy, přitom jejich slang škodí češtině daleko víc. My mluvíme spisovněji, i když krátce a rychle. Na dlouhé povídání tady nikdy nebyl čas. Zjednodušený pohled zvenčí podporují i média, stereotypně se mluví o černé Ostravě, kraji plném dolů a hutí. Každý místní vám poví, že tomu tak dávno není.
RADOVAN LIPUSrežisér(Šumná města)Lidé jsou dobří a zlí tu i tam. Tak
zjednodušující dělení odmítám! Jestli snad Ostraváky něco odlišuje a zdobí, pak: jsou přímí, otevření a nejsou maloměšťáčtí snobi. Popíšu jeden drobný, leč výmluvný detail z pražské MHD, zvané s de-spektem socka, který jsem nikde jinde u nás neviděl a nezažil. Lidé si naprosto běžně sedají na krajní sedadlo do uličky, to u okna nechají prázdné nebo na ně položí tašku, aby měli kolem sebe dost místa a pohodlně se jim vystupovalo. Vů-bec jim přitom nevadí, že nad nimi stojí další cestující, kteří se přes ně k volnému místu nedostanou. V Ostravě by to nikoho ani nena-padlo, a pokud ano, byl by okolím velice rychle ze svého prostorové-ho sobectví vyléčen.
JSMEODLIŠNÍ?CO SI MYSLÍZNÁMÍ OSTRAVÁCI
RODÁKŮ20
