Model příčiny a následku
Studenti šetří činnosti, situace, konflikty
Vytváří příčiny, následky, příčiny příčin, následky následků – zapisují do tabulky
Vytváří závěr a uvažují o chování lidí v podobných situacích
Učitel = facilitátor, klade otázky
Model vede k diskuzím Začíná se vyšetřováním specifické situace Končí se hledáním akcí v podobných situacích
Student studuje situaci do detailů → diskuze U studentů se tvoří myšlení pro usuzování,
srovnávání podrobností, hledání rozdílů
Kroky modelu
1. téma, data, situace k analyzování
2. hledání příčin a podpor pro ně
3. hledání následků a podpor pro ně
4. hledání příčiny příčin a podpor pro ně
5. hledání následků následků a podpor pro ně
6. stanovení závěru ( těžké – abstraktní myšlení)
7. vytváření hlubších závěrů - obecnější
Student usuzuje o příčinách a následcích Student hledá mezi vztahy a charaktery Na základě toho lze sepsat esej Závěry jsou opřeny o příčiny a následky Lze ocenit spolupráci studentů, jejich diskuzi,
nápady Model pomáhá studentovi předvídat budoucí
události v systematické cestě a umět je dokázat podepřít
Studenti si vyjasňují vše mezi sebou (diskuze) Studenti určují konstrukci hodiny a její konec
Někteří studenti mají problém nad analyzováním problému, textem nebo situací ve které je problém
Učitel musí mít proto dost otázek velkého pokrytí a mít zkušenosti z myšlením studentů
Učitel musí vybrat problém s jasnými souvislosti a tak aby student měl k němu znalosti a zkušenosti – těžké
Diskuzí mohou studenti měnit složitost otázek Učitel může uvést příklady závěru a zobecnění Zápis do tabulky – vizuální učení, proto
důležitost se zaměřit na analytické schopnosti
V modelu je kreativní a praktická inteligence U závěrů použity reálné životní situace Učitel přidává praktické názory do diskuze –
jakou to má roli v reálném světě a jak to použít ve škole
Student zde vytváří alternativní problémy k analyzování, vymýšlí příklady závěrů a zobecňuje, objevuje nové a rozdílné spojitosti mezi příčinami a následky, predikují co by se mohlo dít, kdyby příčina či následek by byl vyměněn
Příčiny pomáhají vysvětlit následky
Vlastní návrh modelu
Pro SŠ, fyzika Studenti jsou informováni z přednášky o
jaderné elektrárně Temelín Tématem je jaderná elektrárna Temelín Učitel jim klade otázky :
Co vede k neustálému zvyšování bezpečnosti jaderné elektrárny a co se může stát vlivem nízké bezpečnosti ?
Proč byl zřízen sekundární okruh elektrárny, k čemu slouží ?
Proč jsou v jaderné elektrárně chladící věže a co děají ?
Proč se používá jaderné palivo a k čemu se hodí již vyhořelé palivo ?
Proč se chce postavit další reaktorový blok a k čemu to bude dobré ?
Co se musí udělat proto, aby správně fungoval reaktor a co pak ten reaktor dělá ?
Studenti hledají odpovědˇ na otázky a zapisují do tabulky příčiny a následky
Např.
Proč byl zřízen sekundární okruh elektrárny ? Příčina : sekundární okruh byl zřízen kvůli užití
vysokého tepla z primárního okruhu Příčina příčin : Vysoké teplo vzniká kvůli
reaktoru – zde dochází ke štěpení jader uranu – to produkuje teplo
Následek : Teplá voda jde do parogenerátoru, zde převedena na páru
Následek následku : Pára pohání turbíny
Studenti odpoví na všechny otázky a stanovují závěr
např. :
Aby jaderná elektrárna Temelín správně fungovala musí mít primární, sekundární a terciální okruh.
Potom následuje zobecnění závěru
např.:
V každé jaderné elektrárně je umístěn reaktor, který vlivem štěpení produkuje teplo.
Dotazový model
Záhada, problém prozkoumán dotazováním Ve škole děti opakují jen správné odpovědi,
nehledají jiné možnosti, ve světě uspějí jen ti co hledají
To co se děti učí ve škole je odlišné než v reálném světě
Založen na teorii problémového učení → učitel podává problém, vede, konsultuje, ale nepředává informace a není jediným zdrojem znalostí
hl. role učitele – povzbuzovat studenty ke spolupráci, opatřit vhodné informace pro držení studentů, vyhnout se negativní zpětné vazbě, příjmout roli kamarádského učitele
Jerome Bruner popsal 4 užitky problémového učení :
1. zvýšení intelektuálního potenciponálu → rozvoj kompetencí k učení, učí se poznávat různé jevy za různých podmínek, rozvoj flexibility dětí
2. Změna z vnějších k vnitřním odměnám
3. Jak formulovat problém, aby šel ověřit
4. porozumnění dané věci, kterou řešíme
Na základě toho vytvořeny 3 modely – Suchmanův model, WebQuest model, Model založen na základě šetření
Suchmanův model - kroky
1. vybrání problému a vedení výzkumu →
učitel vybere problém, zváží kolik informací poskytne studentům na začátku – podle toho určí obtížnost
2. představení procesu a prezentování problému
učitel vysvětli model, je hlavním zdrojem dat, odpovídá na otázky ano, ne
přidává nebo vyměňuje informace, kontroluje proces, ale né to co si studenti myslí
Studenti jsou seznámeni s těmito pravidly :
1. Student může položit otázku, tehdy když je
vyzván.
2. Studenti mohou mluvit mezi sebou pouze
během určité doby, v době skupinové
diskuze a ve spolupráci mezi studenty
3. Otázky musí být formulovány tak, aby učitel
odpověděl ano, ne.
4. Student se může ptát otázkami tak dlouho,
pokud dostává pozitivní reakce od učitele
Učitel čte problém nahlas – ústně, ilustruje obrázky
3 krok – Sběr dat
otázky položeny na ano, ne, musí vést k nějakému závěru – zamyšlení studentů
4 krok – Rozvinutí teorie a ověření
nasbíraná data se napíší, prokazuje se to co se zjistilo, diskuze, na základě toho navede učitel studenty na další informace, laboratorní pokusy
pokud studenti mají již ověřenou teorii pokračují
5. Vysvětlení teorie a stanovení pravidel s ní
spojené
studenti musí vysvětlit příjmutou teorii a stanovit pro ní pravidla, zjišťují zda pravidla mohou být použita i v jiných situacích, jak teorie může být testována
mohou se zjistit nedostatky v teorii – sbírají znovu data a experimentují
6. Analyzování procesu
studenti mají posoudit proces, dospět k přijetí teorie, zamyšlení nad zrychlením procesu, analyzují typy otázek, hledají účinější techniky
7 krok – hodnocení
studenti zhodnotí výzkum, situaci, vybírají se nejzajímavější problémy
testování zda studenti pochopili teorii, její pravidla, jinou situaci
diskuze o teoriích
Vlastní návrh modelu
Vybrání tématu :
Funkce jaderné elektrárny Temelín Učitel seznámí studenty s modelem Studenti kladou otázky :
Slouží reaktor ke štěpení uranu ?
Teplo z primárního okruhu se předává do sekundárního okruhu ?
Je jaderná elektrárna bezpečná ?
Studenti pak diskutují o tom co nasbírali, učitel je může navést na další informace
Např. Zaměřte se více na primární okruh, na funkci reaktoru.
Pokud mají informace studenti nasbírané musí vysvětlit funkci jaderné elektrárny Temelín → pokud nedostatky zase sběr dat
Studenti potom posuzují proces, analyzují otázky
např. Používali jsme hodně podobných otázek, které nás nikam moc neposunuli.
Měli jsme se nejprve zaměřit na primární okruh a pak postupovat k sekundárnímu a terciálnímu.
Na závěr učitel může dát test studentům, zda pochopili funkci jaderné elektrárny
Diskutuje se o funkci jaderné elektrárny, mohou následovat další otázky a zajímavosti
Studenti zhodnotí jak se jím to líbilo, zda se tímto modelem více naučili
WebQuest model Speciální forma dotazování Web je primárním zdrojem informací WebQuest – tématické celky na webu, obsahují
informace na webu, i jiné zdroje Studenti používají také učebnice, doplňkovou četbu
a jiné zdroje Činnosti na webu zahrňují zprávy, pozorování,
poznámky, výzkum průzkumu, životní zkušenosti, pohovory
Problém se řeší s danými prostředky, pomáhá naučit požadovaný obsah ve vzdělávacím programu
WebQuest poskytuje organizační schéma pro studenty, učitelovi usňadňuje učení
1.krok – učitel vybere problém a provádí předběžný výzkum
WebQuest začíná otevřeným problémem, záhadnou situací s rúznými možnosti řešení
Studenti zkoumají s webem, zdroji, textem, řešení problému je založeno na hledání
Hodně věcí na webu není vhodné pro studenty – jiný jazyk, jiné znalosti →
Učitel musí nalézt vhodné nejvíce užitečné odkazy
2 krok – Reprezentování problému na WebQuest šabloně
na http://webquest.sdsu.edu/lessonTemplate.html
instruktážní videa na WebQuest.org
ve škole technická osoba – pomáhá s vytvořením webové stránky
WebQuest šablona organizována do sekcí, aby vyhovovala výuce
sekce: 1. Úvod – krátký odstavec pro představení činností, lekce studentům
2.Úkol – ostrý a jasný popis, co bude konečným výsledkem studentů, informovat o sběru informací a formování
3.proces – zde by měl být výčet kroků, které vedou až do splnění úkolů, kroky vedeny jako číslovaný seznam
4.hodnocení – jak budou studenti hodnoceni, jak vypadá úroveň kvality
5.závěr – stručné shrnutí toho co se studenti naučí touto lekcí, vyšetřováním
3 krok – Studenti sbírají data a informace k vyřešní problému (nikoliv učitel), studenti pracují samostatně nebo ve skupinách
úkolem učitele je odpovědět na technické a jiné otázky a vést studenty k nástrojům, které vedou k cíli
4. krok – studenti vypracovávají a ověřují svá řešení
studenti mají odpovědnost za vývoj, testování a ověřování řešeného problému, neexistuje jediné řešení
Vlastní návrh modelu
Téma : Jaký vliv má jaderná elektrárna na životní prostředí.
Úvod : Jaderná elektrárna je jeden ze zdrojů elektřiny, která se využívá skoro všude. Je však jaderná elektrárna bezpečná a nebo hrozí poníčení životního prostředí. Vaším úkolem to bude zjistit za použití všech uvedených zdrojů.
Úkol: Vašim úkolem je zjistit, jak by se jakákoliv závada či chyba jaderné elektrárny odrazila na životním prostředí a jak důležité je proto zajišťovat bezpečnost jaderné elektrárny.
Proces :
1. Podívejte se na stránky JE Temelín a
přečtěte si zde vše o bezpečnosti jaderných
elektráren. 2. Podívejte se co se dělá z jaderným
odpadem. 3. Stala se někdy v historii nějaká katastrofa
jaderné elektrárny. 4. Jaký je váš názor na jaderné elektrárny. 5. Sepište na základě informací esej.
Hodnocení :
Zaměřte se na všechny aspekty z procesu, opírejte se vždy o zdroj informací.
Na základě informací pak sepište esej.
Hodnotí se kvalita práce, zajímavosti, záleží na obsahu než na kvantitě práce.
Závěr :
Jaderná elektrárna se může stát nebezpečnou, ale pouze tehdy pokud zde není prováděna kontrola a nedodržuje se přísná bezpečnost.
3 krok : Studenti sbírají informace 4. krok : Studenti vypracovávají svá řešení –
sepisují esej
Model řešení problémové úlohy (PBL)
Učitel je zdroj informací, konzultant, nezprostředkovává informace
Učitel poskytuje přiměřené informace, snaží se vyhnout negativní zpětné vazbě
Studenti hledají řešení → pokud hledají sami příjdou k hlubšímu pochopení
Problém se prezentuje jako první, používá se k řešení graf (tabulka)
Mohou být použity nápady a dovednosti z jiných oborů
Kroky modelu 1. Prozkoumání problému
definování problému tak, aby se studenti mohli ptát otázkami
2. Použití dotazovacího grafu
každý student musí mít dotazovací graf
v levém horním rohu je problém
studenti formulují otázky na problém
studenti vytváří hypotézy na odpovědi na otázky
vypisují zdroje a pak shrnutí
Studenti pracují ve skupinách, odpovídají na otázky a hledají řešení problému → vytváří tím další otázky, které se zapisují do pravého sloupce v grafu
3. Sdílení různých problému
jakmile vyplňí graf studenti formulují různá řešení problému společně
4. Akce
jak studenti problém pochopili, možnost zveřejnění problému a řešní (tisk, ..)
Vlastní návrh modelu
Téma : funkce jaderné elektrárny Použití dotazovacího grafu Studenti si stanoví otázky
např. : Jak funguje primární okruh ?
Je potřeba k fungování elektrárny třetí
okruh ?
Studenti vytvoří hypotézy na odpověďi
např.: V primárním okruhu je reaktor, který štěpí uran a to vytváří teplo.
Třetí okruh je důležitý k fungování
jaderné elektrárny. Studenti vypisují zdroje, kde hledali a kde
ověřovali hypotézy. Následuje shrnutí
např. : V reaktoru dochází ke štěpení uranu a tím se vytváří teplo, které se ve vodě přemění na páru a pohání turbíny.
Pára se sráží za pomocí vody z terciálního okruhu a voda je pak ochlazována.
Studenti mohou vytvářet další otázky, které vznikají později.
Např. Musí se vždy štěpit uran nebo lze štěpit i
jiný prvek ?
Jak dlouho vydrží palivo v reaktoru ? Otázky zapisují v pravém sloupci Potom studenti diskutují a mohou napsat
nějakou esej, která pak může být zveřejněna v tisku, či na internetu