Možné způsoby financování sportu - Petr Lundák

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

FAKULTA EKONOMICKÁ

Bakalářská práce

Moţné způsoby financování sportu

The Possible Ways of Funding Sport

Petr LUNDÁK

Plzeň 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma

„Možné způsoby financování sportu“

vypracoval samostatně pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce za pouţití

pramenů uvedených v přiloţené bibliografii.

V Plzni dne 10. 5. 2011 …………………………….

podpis autora

Poděkování

Rád bych poděkoval paní Ing. Pavlíně Hejdukové za pomoc, podporu, cenné postřehy a

odborné vedení při zpracování této bakalářské práce.

Dále bych chtěl poděkovat pokladníkovi SK Obory, o.s., panu Stanislavu Kadlecovi za

poskytnutí informací o financování sportovního klubu.

5

Obsah

Úvod ................................................................................................................................. 7

1 Sport jako ekonomický statek ............................................................................... 8

1.1 Dělení sportu ...................................................................................................... 8

1.1.1 Vrcholový a profesionální sport ................................................................. 9

1.1.2 Výkonnostní sport ..................................................................................... 10

1.1.3 Rekreační sport ......................................................................................... 10

1.1.4 Tělesná výchova a sport na školách .......................................................... 10

1.1.5 Sport zdravotně postiţených ..................................................................... 10

1.2 Zařazení sportu mezi ekonomické statky ......................................................... 11

1.2.1 Dělení ekonomických statků ..................................................................... 11

1.2.2 Zařazení sportovních statků mezi statky ekonomické .............................. 12

1.3 Sport jako externalita ....................................................................................... 13

1.3.1 Pozitivní externality .................................................................................. 14

1.3.2 Negativní externality ................................................................................. 17

1.4 Ekonomický rozměr sportu .............................................................................. 18

1.5 Průzkum veřejného mínění .............................................................................. 18

1.6 Sport jako ekonomický statek – shrnutí ........................................................... 19

2 Financování sportu v ČR ..................................................................................... 21

2.1 Podíl zdrojů financování na disponibilním fondu sportu ................................. 21

2.2 Veřejné zdroje financování sportu ................................................................... 22

2.2.1 Financování sportu ze státního rozpočtu (SR) .......................................... 23

2.2.2 Nepřímá finanční podpora sportu ............................................................. 31

2.2.3 Financování sportu územními samosprávnými celky ............................... 34

2.3 Soukromé zdroje financování sportu ............................................................... 38

2.3.1 Finanční prostředky domácností ............................................................... 38

2.3.2 Finanční prostředky podniků a firem ........................................................ 39

2.4 Podpora sportu z Evropské Unie (EU) ............................................................. 40

3 Financování jednotlivých skupin sportu v ČR ................................................... 41

3.1 Financování vrcholového a profesionálního sportu ......................................... 41

3.1.1 Financování státní sportovní reprezentace ................................................ 41

3.1.2 Financování sportovně talentované mládeţe ............................................ 41

3.1.3 Financování ostatního vrcholového a profesionálního sportu .................. 42

3.2 Financování výkonnostního sportu .................................................................. 44

6

3.2.1 Financování fotbalového klubu SK Obory, o. s. ....................................... 45

3.3 Financování rekreačního sportu ....................................................................... 46

3.4 Financování tělesné výchovy (TV) a sportu na školách .................................. 47

3.5 Financování sportu zdravotně postiţených ...................................................... 48

3.6 Financování významných mezinárodních sportovních akcí ............................ 48

4 Komparace veřejných výdajů na sport v EU ..................................................... 50

4.1 Specifika financování sportu v ČR .................................................................. 52

5 Problémy a alternativní zdroje financování sportu v ČR ................................. 53

5.1 Problémy financování sportu v ČR .................................................................. 53

5.1.1 Financování sportu z veřejných zdrojů ..................................................... 53

5.1.2 Financování sportovních zařízení ............................................................. 54

5.1.3 Dobrovolníci ............................................................................................. 54

5.1.4 Odvody loterních společností na VPÚ ...................................................... 54

5.1.5 SAZKA, a.s. .............................................................................................. 55

5.1.6 Financování velkých mezinárodních sportovních akcí ............................. 55

5.2 Alternativní zdroje financování sportu............................................................. 55

5.2.1 Zdroje z majetku střešních organizací ...................................................... 56

5.2.2 Spolufinancování sportu ze zdravotnictví ................................................. 57

5.2.3 Osobnostní práva v oblasti sportu ............................................................. 57

5.2.4 Autorská práva v oblasti sportu ................................................................ 57

5.2.5 Změna odvodů loterních společností ........................................................ 58

5.2.6 Nepřímá podpora sportu ........................................................................... 58

5.2.7 Strukturální fondy EU ............................................................................... 59

5.2.8 Financování z výnosů z reklamy České televize (ČT) ............................. 59

Závěr .............................................................................................................................. 60

Seznam tabulek ............................................................................................................. 62

Seznam obrázků ............................................................................................................ 63

Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................... 64

Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 65

Seznam příloh ................................................................................................................ 68

7

Úvod

„Sport je lidská činnost založená na základních společenských, výchovných a kulturních

hodnotách. Sport tyto hodnoty bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení,

náboženství a víru, sexuální orientaci a společenské či ekonomické zázemí u jednotlivců

i ve spolčenosti jako celku posilují. Sport představuje v současnosti společenský a

ekonomický jev narůstajícího významu, jež význačným způsobem přispívá k rozvoji

společnosti.“ (Analýza, 2009, s. 6)

V současné době je v České republice financování sportu velmi aktuální téma, o čemţ

svědčí i to, ţe změny ve financování sportu jsou jedním z bodů programového

prohlášení vlády. Financování sportu je řešené zejména v souvislosti se sniţováním

výdajů na sport z veřejných zdrojů, ale také s problémy loterní společnosti SAZKA,

a.s., která je v majetku sportovních svazů, a která byla v posledních dvaceti letech

jedním z pilířů financování sportu. Další z důvodů, proč je řešeno financováním sportu,

jsou nejasnosti kolem financování mistrovství světa v klasickém lyţování v roce 2009

v Liberci. V důsledku všech těchto faktů se hovoří o vytvoření nového modelu

financování sportu. V úvahu jsou brány i další moţné zdroje financování mimo těch

stávajících a vytvoření větší koncepčnosti ve financování sportu v České republice.

Prvním z cílů mojí práce je charakterizovat sport jako ekonomický statek a na základě

analýzy existence trţních selhání v oblasti sportu zjistit, jestli existují důvody pro

financování sportu z veřejných rozpočtů. Hlavním cílem práce je definovat problémy,

které jsou spojené s financováním sportu v České republice, a představit alternativní

zdroje financování sportu, které by mohly být v České republice vyuţity. Proto abych

mohl zhodnotit problémy ve financování sportu v ČR je nutné nejdříve analyzovat

současnou situaci ve financování sportu. Určím tedy současné zdroje, ze kterých je

sport financován, v jaké velikosti a jakým způsobem. Pro přiblíţení současné situace ve

financování sportu vyuţiji příkladů ve financování konkrétních sportovních klubů na

různých výkonnostních úrovních a porovnám financování sportu v mezinárodním

měřítku provedením komparace výdajů z veřejných rozpočtů na sport v rámci Evropské

Unie. Na základě analýzy současné situace následně určím problémy ve financování

sportu a představím jejich moţné řešení.

8

1 Sport jako ekonomický statek

Nejdříve je nutné definovat termín sport a jak je chápán. Evropská charta sportu

definuje sport v článku 2 jako „všechny formy tělesné činnosti, které ať již

prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení

tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků

v soutěžích na všech úrovních“. 1

(Evropská charta sportu, 2001). V této práci, pokud

bude pouţíván termín sport, tak bude chápán, jak ho vymezuje právě Evropská charta

Sportu.

Při financování sportu z veřejných rozpočtů vyvstává několik otázek. Měl by se vůbec

sport financovat z veřejných zdrojů? Je na sportu něco zvláštního, výjimečného, co

ospravedlňuje alokaci prostřednictvím veřejného sektoru a nikoli prostřednictvím trhu?

Chtějí lidé, aby byl sport financován z veřejných zdrojů?

V kapitole Sport jako ekonomický statek je nejdříve sport rozdělen do několika

kategorií. Dále jsou charakterizována trţní selhání, která lze pozorovat v oblasti sportu.

V souvislosti s tím je sport zařazen mezi ekonomické statky. Zmíněny jsou také

pozitivní a negativní externality, které sport přináší. V další části kapitoly je rozebrán

ekonomický rozměr sportu, jak lidé vnímají financování sportu z veřejných rozpočtů a

co si o něm myslí. V závěru kapitoly je odpovězeno na otázky, které byly poloţeny

výše.

1.1 Dělení sportu

Termín sport, jak ho definuje Rada Evropy v Evropské chartě sportu2, je velice široký

pojem, proto je pro zařazení sportu mezi ekonomické statky a určení jeho externalit

sport rozdělen do několika skupin. Toto dělení (viz Obrázek 1-1), které usnadní

orientaci v problematice, bude vyuţito i v další kapitole, která se zabývá financováním

sportu v České republice (ČR).3 Sport je rozdělen do pěti základních skupin podle

výkonnostních úrovní a určitých specifik. První skupinou je vrcholový a profesionální

sport, druhou výkonnostní sport, třetí rekreační sport (jinak také sport pro všechny),

čtvrtou tělesná výchova a sport na školách a pátou skupinou je sport zdravotně

postiţených.

1 Zejména v české literatuře je takto široké vymezení sportu označováno jako tělesná kultura.

2 Evropská charta sportu je v Příloze A tohoto dokumentu.

3 Jedná se o vlastní autorovo dělení sportu. V literatuře můţeme najít další různá dělení sportu.

9

Obrázek 1-1: Dělení sportu

Zdroj: vlastní zpracování, 2011

1.1.1 Vrcholový a profesionální sport

„Představuje nejvyšší výkonnostní úroveň sportu, organizovanou ve sportovních

klubech a odborných pracovištích. Nároky na řízení vrcholového sportu přesahují

možnosti dobrovolného zajištění. Pravidelné soutěže řídí sportovní svazy. Činnost

vrcholových sportovců je určitým společenským závazkem. Vrcholový sport je producent

hodnot, jejichž spotřebitelem je veřejnost. Plní funkci propagační. Působí na veřejnost

v domácím prostředí (vzory) a je prostředkem reprezentace ČR. Profesionální sport je

organizován zpravidla v obchodních společnostech bez státní finanční podpory (např.

nejvyšší postupové soutěže ve fotbale, ledním hokeji).“ (Koncepce, 2009, s. 4)

Specifickou podskupinu tvoří v rámci vrcholového a profesionální sportu státní

sportovní reprezentace. Státní sportovní reprezentace znamená „účast sportovců a

realizačních týmů na mezinárodních sportovních akcích a soutěžích organizovanými

mezinárodními sportovními federacemi a Mezinárodním olympijským výborem či

Mezinárodním paralympijským výborem, na které byli nominování příslušným

sportovním svazem, organizací.“ (Koncepce, 2009, s. 5)

Další specifickou podskupinou, která se řadí do skupiny vrcholového a profesionálního

sportu, je sportovně talentovaná mládeţ. „Sportovně talentovaná mládež, které je

věnována systematická soustavná péče a státní finanční podpora. Výběr, výchovu a

zabezpečení sportovní přípravy má v odpovědnosti sportovní svaz. Péče je určena pro

diferencovaný okruh sportů, převážné olympijských.“ (Koncepce, 2009, s. 5)

SPORT

Vrcholový a profesionální

sport

Státní sportovní reprezentace

Sportovně talentovaná

mládež

Ostatní vrcholový a profesionální

sport

Výkonnostní sport

Rekreační sport

Komerční rekreační sport

Nekomerční rekreační sport

Tělesná výchova a sport na školách

Tělesná výchova

Sport na školách

Sport zdravotně postižených

10

1.1.2 Výkonnostní sport

„Zájmová činnost soutěžního charakteru se systematickou sportovní přípravou,

organizovanou ve sportovních klubech. Vychází z příslušných lokálních podmínek.

Pravidelné soutěže v diferencovaných věkových a výkonnostních kategoriích řídí

sportovní svazy. Sportovci provozující výkonnostní sport vytvářejí sportovní hodnoty a

sami jsou jejich spotřebiteli.“ (Koncepce, 2009, s. 4)

1.1.3 Rekreační sport

Motivací a hodnotami jsou pohybové vyţití, zábava, sociální kontakt, udrţení nebo

zlepšení zdravotní i psychické kondice. Jedná se o zájmový, organizovaný nebo

neorganizovaný sport a pohybové aktivity občanů, rekreačního, soutěţního i

nesoutěţního charakteru. (Koncepce, 2009)

Rekreační sport se dělí na dva základní směry. Na komerční a nekomerční rekreační

sport. Komerčním rekreačním sportem je myšlen především sport provozovaný ve

fitcentrech, wellnes klubech a sportovních centrech přístupných za úplatu, cestovní ruch

se sportovním programem (např. squashová centra, lanovky, vleky a bazény).

V nekomerční rekreačním sportu jde o sportovní aktivity, které si jedinci, domácnosti

nebo různé skupiny zajišťují sami a za vyuţívání prostředí ke sportu neplatí, nebo platí

část ceny (např. turistika, cykloturistika).

1.1.4 Tělesná výchova a sport na školách

Tělesná výchova (TV) ve školách má velký význam na zdravý vývoj populace.

Nejenţe se dětí a mládeţ pohybují, coţ má pozitivní vliv pro jejich vývoj, ale také jsou

vytvářeny podmínky pro budoucí vztah ke sportu a k pohybovým aktivitám. TV je tedy

důleţitá především svou výchovnou funkcí a na základních a středních školách je TV

povinnou součástí výuky. Sport na školách je zájmová sportovní činnost na

základních, středních i vysokých školách ve volném čase dětí a mládeţe.

1.1.5 Sport zdravotně postižených

Sport zdravotně postiţených zahrnuje sportovní a pohybové aktivity osob se zdravotně

sníţenými schopnostmi. Členěn je podle druhu postiţení do kategorií v souladu

s mezinárodními standardy a je prováděn na všech výkonnostních úrovních (rekreační,

výkonnostní i vrcholový).

11

1.2 Zařazení sportu mezi ekonomické statky

Faktory, které způsobují neschopnost trhů dosahovat efektivních výstupů (tzv. tržní

selhání), jsou existence veřejných statků, externalit a nedokonalá konkurence (bariéry

konkurence, úspory z rozsahů výroby a asymetrické informace). První ze zkoumaných

trţních selhání je existence veřejných statků ve sportu. Existují vůbec veřejné statky

v oblasti sportu? A jaké statky to případně jsou?

V této podkapitole je tedy sport řazen mezi ekonomické statky. Na začátku podkapitoly

jsou ekonomické statky definovány dle ekonomické teorie a teprve následně je řešena

problematika ekonomických statků v oblasti sportu.

1.2.1 Dělení ekonomických statků

Ekonomické statky se třídí podle různých hledisek. Pro účel zařazení sportu mezi

ekonomické statky postačí dělení podle místa a způsobu rozhodování o statcích a jejich

financování. Dělí se na soukromé, veřejné a smíšené statky. Vlastnosti soukromých,

veřejných a smíšených statků a popis dělení je v Tabulce 1-1 a pod touto tabulkou.

Tabulka 1-1: Dělení ekonomických statků

Vyloučitelné Nevyloučitelné

Riv

alit

ní

Čisté soukromé statky

1. Náklady na vyloučení jsou

nízké

2. Produkované soukromými

firmami

3. Distribuované prostřednictvím

trhů

4. Financované z výnosů prodeje

Smíšené statky

1. Statky, jejichţ prospěch je kolektivně

spotřebován, ale které podléhají

přetíţení nebo vytlačování

2. Produkované soukromými firmami

nebo přímo veřejným sektorem

3. Distribuované prostřednictvím trhů

nebo přímo prostřednictvím veřejného

rozpočtu

4. Financované z výnosů prodeje, např.

poplatky za právo sluţbu uţívat či

z daňových výnosů

Ner

ival

itní

Smíšené statky

1. Soukromé statky s externalitami

2. Produkované soukromými

firmami


trhů se subvencemi nebo

korigujícími daněmi

4. Financované z výnosů prodeje

Čisté veřejné statky

1. Náklady na vyloučení jsou vysoké

2. Produkované přímo vládou nebo

soukromými firmami na zakázku státu


veřejného rozpočtu

4. Financované z výnosů povinných daní

Zdroj: Jackson, Brown, 2003

12


Náklady na vyloučení spotřebitelů ze spotřeby čistých soukromých statků jsou nízké.

Spotřeba je plně dělitelná. Čisté soukromé statky jsou produkované soukromými

firmami, distribuované prostřednictvím trhů a jsou rivalitní.4

Čistý veřejný statek

Čisté veřejné statky jsou uţitečné celé společnosti, a proto je veřejný zájem na jejich

zabezpečování. Jsou spotřebovávány kolektivně. Neprochází trhem (dochází k trţnímu

selhání). Čisté veřejné statky jsou nevyloučitelné5 a nerivalitní.

6 Nerivalita vychází

z nedělitelnosti7 čistého veřejného statku. Spotřeba čistého veřejného statku

jednotlivcem nezmenšuje spotřebu tohoto statku jiným spotřebitelem. Jedná se však o

hledisko kvantity, ale nebere v potaz kvalitu spotřebovávaného statku. Neochota platit

dobrovolně za poskytované čisté veřejné statky je nazývána problém černého pasažéra.

Smíšený statek

Ani ekonomika s převládajícím prvkem trţní ekonomiky není sloţena pouze z čistých

soukromých a čistých veřejných statků, ale vyskytují se v ní spíše smíšené statky, které

obsahují prvek statku soukromého a zároveň produkují externality. Externality jsou

příčinou trţního selhání, které můţe být korigováno vládou. (Jackson, Brown, 2003)

1.2.2 Zařazení sportovních statků mezi statky ekonomické

Sport jako čistý veřejný statek

Nevylučitelnost ze spotřeby sportovních statků, patřících do skupiny čistých veřejných

statků, je dána volnými podmínkami provozování určitých sportů (viz Tabulka 1-2).

V těchto případech se současně jedná o nerivalitu, protoţe není omezen přístup členů

společnosti k těmto sportům. Pro tyto sporty také platí nulové mezní náklady na

spotřebu dalšího sportovce. Se zvyšujícím počtem sportovců náklady nevzrůstají.

(Hobza, Rektořík, 2006)

Tyto statky jsou většinou poskytovány bezplatně především státem nebo územními

samosprávnými celky (kraje, města, obce).

4 Jednotliví spotřebitelé mezi sebou navzájem soutěţí.

5 Čisté veřejné statky mohou být technicky vylučitelné, ale náklady na vyloučení jsou příliš vysoké.

6 Mezní náklady přidání další osoby ke spotřebě statku jsou nulové.

7 Přidáním další osoby nedochází k zvýšení variabilních nákladů produkce (aţ po omezení kapacity).

13

Tabulka 1-2: Příklady zařazení sportovních statků mezi statky ekonomické

Vyloučitelné Nevyloučitelné R

ival

itní


1. Sportovní potřeby (obuv, oděvy pro

různé druhy sportovní činnosti)

2. Sportovní výţiva a nápoje

3. Rekreační sport komerčního

charakteru (sjezdové lyţování,

fitness, tenis…)

Smíšené statky

1. Veřejné koupaliště

2. Veřejné kluziště

Ner

ival

itní

Smíšené statky

1. Pasivní sport (u vrcholové nebo

výkonnostního sportu)

2. Některé druhy výkonnostního sportu,

které nabízejí občanská sdruţení

(fotbal, tenis, hokej…)

Čisté veřejné statky

1. Tělesná výchova

2. Sportovní výchova mládeţe

3. Státní sportovní reprezentace

4. Rekreační sport v přírodě

(turistika, cykloturistika, běh na

lyţích, běh ve volné krajině)

5. Veřejná hřiště


Sport jako čistý soukromý statek

Nabídka sportovních statků je v této oblasti determinována zejména ziskovými

příleţitostmi trhu a také schopností uspokojit vymezený okruh spotřebitelů v jejich

mimořádné, či nestandardní podobě. (Hobza, Rektořík, 2006)

Sporty, které se řadí do této skupiny jsou poskytovány standardně prostřednictvím trhu

a cena je tedy určována trţně.

Sport jako smíšený statek

Velká skupina sportovních statků patří do skupiny smíšených statků (příklady viz

Tabulka 1-2). Zejména statky patřící do skupiny smíšených statků, které jsou

nevyloučitelné a rivalitní (např. veřejné kluziště, bazén), jsou spotřebovávány

kolektivně, ale při naplnění kapacity vykazují efekt přetíţení. U některých sportů

rostoucí počet provozovatelů sniţuje kvalitu poskytovaného statku. (Hobza, Rektořík,

2006)

Na financování smíšených statků se podílí spotřebitel a veřejný sektor. Veřejný sektor je

zastoupen státem případně municipalitami (kraje, města, obce).

1.3 Sport jako externalita

Dalším z trţních selhání, které se mohou vyskytovat i ve sportu je existence externalit.

Nejdříve si tedy definujeme, co to externalita je podle ekonomické teorie.

14

„Externality neboli efekt přelévání nastává, když výroba nebo spotřeba způsobuje

nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným; tj. náklady nebo přínosy jsou přenášeny na

jiné, aniž ti, kdo náklady způsobují, nebo ti, kdo přínosy získávají, za to platí. Přesněji,

externalita je dopad chování jednoho ekonomického subjektu na blahobyt jiného

subjektu, přičemž tento dopad se neodráží v dolarech nebo tržních transakcích.“

(Samuelson, 1995, s. 770)

Externality jsou děleny, dle jejich příznivého či záporného vlivu, na pozitivní a

negativní. Následně je ukázáno, jaké pozitivní a negativní externality se vyskytují

sportovním prostředí.

1.3.1 Pozitivní externality

Mezi pozitivní externality, které sport produkuje, patří především jeho společenský

význam a vliv. Jaký má sport význam pro společnost? Jaké tedy jsou pozitivní

externality sportu? Je to význam a vliv v oblasti výchovy, vzdělání, zdraví, kvality

ţivota, sociální integrace a propagace země.

Podpora zdraví a kvalita života

Mezi nejdůleţitější faktory působení sportu a pohybových aktivit na člověka patří faktor

zdravotní. Na pozitivní vliv sportu na zdraví existuje celá řada analýz.8 Nedostatek

pohybových aktivit člověka zvyšuje pravděpodobnost nadváhy a obezity se kterou

souvisí celá řada onemocnění. Naopak dostatek pohybu zvyšuje zdatnost člověk a

působí preventivně proti hromadným neinfekčním nemocem. Proto investice do sportu

sniţuje zatíţení státního rozpočtu v oblasti zdravotnictví. Studie z ekonomického fóra

v Davosu z roku 2009, říká, ţe: „Za každý jeden dolar investovaný do sportu se ušetří

čtyři dolary ve zdravotnictví.“ (Sport: An Untapped Asset, 2009).

Pozitivní vliv sportu na zdraví má i nepřímé ekonomické souvislosti. K těmto

souvislostem se řadí zvýšení pracovní schopnosti (sníţení nemocnosti sniţuje nepřímé

náklady na pracovní sílu), úspory v čerpání nemocenského a zdravotního pojištění,

zvýšení výkonnosti subjektů (zvýšení efektivně odpracované doby zvýší produktivitu

práce), sníţení nákladů firem na pracovní sílu, potenciál ke zlevnění produkce,

nemocnost má také vliv na ztrátu kupní síly. (Hobza, Rektořík, 2006)

8 Jedna z analýz na pozitivní vliv sportu na zdraví je v Příloze B tohoto dokumentu.

15

Mimo zlepšení zdraví člověka, sport přináší další hodnoty, které zvyšují kvalitu ţivota.

Sport člověka ve volném čase umoţňuje aktivní odpočinek, regeneraci, přináší

uspokojení z pohybu, kontaktu a spolupráce s dalšími lidmi, vítězství, tělesného rozvoje

a společenského postavení. Sport je pro společnost zajímavý i v pasivní formě, tedy je

divácky přitaţlivý a přináší určitou kulturní hodnotu.

Funkce výchovná a vzdělávací

„Sport sehrává roli ve formální i neformální výchově a ve vzdělávání, tím napomáhá

k posílení lidského kapitálu. Hodnoty, které sport zprostředkovává, přispívají k rozvoji

vědomostí, dovedností, motivace, utváření osobnosti, odolnosti, formování charakteru,

odpovědnosti, sebehodnocení, smyslu pro povinnost, vztahu k ostatním, houževnatosti,

cílevědomosti, sebeovládání, připravenosti k osobnímu nasazení, překonávání překážek.

Příznivě ovlivňuje fyzický i mentální rozvoj dětí. Pomáhá učit se jistým pravidlům a

respektovat rovné příležitosti, podporuje rozvoj schopnosti soustředění, schopnosti učit

se a buduje sebedůvěru. V souhrnu se jedná o prvky socializace a morálky, tj.

ovlivňování chování lidi ve vztahu k lidskému společenství.“ (Analýza, 2009, s. 7)

Sport umoţňuje být součástí nějaké skupiny či týmu a vytváří důleţité hodnoty, jako je

týmový duch, solidarita, tolerance, pomocí sportu si člověk osvojuje zásady fair play,

učí se dodrţovat pravidla a disciplínu, překonávat překáţky a vytvářet si respekt vůči

ostatním. Aktivní zapojení mladých lidí můţe kladně působit na vyuţití jejich volného

času a působit jako prevence proti negativním společenským jevům jako je

alkoholismus či vandalství a krádeţe.

Preventivní působení v kriminální oblasti můţe přinést nemalé úspory ve státním

rozpočtu, náklady na jednoho vězně činí v ČR přes 323 tisíc korun ročně a v roce 2009

bylo vězněno průměrně přes 21 tisíc lidí.9

Sociální integrace

Sport posiluje společenskou soudrţnost. Ve sportu se nerozlišuje společenský původ a

sport tak můţe být nástrojem pro integraci přistěhovalců, nebo skupin na okraji

společnosti. Velký význam má sport pro zdravotně postiţené. Sport pro zdravotně

postiţené je důleţitý pro společenskou integraci, výchovu k samostatnosti a

9 Údaje jsou ze statistické ročenky Vězeňské sluţby České republiky za rok 2009. Dostupné na www:

http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/Statistick%C3%A

9%20ro%C4%8Denky/Ro%C4%8Denka%202009_1.pdf

http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/Statistick%C3%A9%20ro%C4%8Denky/Ro%C4%8Denka%202009_1.pdf

http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/Statistick%C3%A9%20ro%C4%8Denky/Ro%C4%8Denka%202009_1.pdf

16

soběstačnosti lidí se sníţenými zdravotními schopnostmi a částečně můţe přispívat ke

kompenzaci zdravotních omezení.

Propagace země a vlastenectví

„Velké mezinárodní sportovní soutěže se stávají světovými, kontinentálními či

regionálními společenskými událostmi. Sportovci jsou považování za vyslance –

reprezentanty svých zemí a jejich výkony dostávají vědomě či nevědomě další rozměr –

součást zahraniční prezentace sportu, kultury a úrovně té které země. Současně směrem

dovnitř bývají zdroje národní hrdosti a vlastnictví.“ (Analýza, 2009, s. 8)

Největší působení této externality je spatřováno ve státní sportovní reprezentaci země

nebo, kdyţ země pořádá sportovní soutěţ mezinárodního významu.

Mezinárodní kontakty a podpora míru

„Sportovní soutěže a kontakty na všech úrovních sportu mají potenciální váhu pro

porozumění mezi jednotlivými národy a kulturami. Olympijské hnutí spojuje rozvoj

sportu s cílem podpořit mír prostřednictvím sportu a olympijských ideálů, podpořit

přátelství a porozumění ve světě a zvláště vyzdvihnout starou řeckou tradici

olympijského příměří. Sport může hrát roli v souvislosti s různými aspekty zahraničních

vztahů jako položka v programech zahraniční pomoci a jako součást dialogu mezi

partnerskými zeměmi a v rámci veřejné diplomacie.“ (Analýza, 2009, s. 8)

Rozvoj cestovního ruchu

Sport pomáhá rozvíjet cestovní ruch. Cestování za sportem je velice rozšířené a lze jej

dělit na dva základní účely, aktivní a pasivní. Aktivním účelem je myšleno provozování

rekreačního sportu například u disciplín sjezdového a běţeckého lyţování, turistiky a

cykloturistiky. Pasivním účelem je, kdyţ lidé navštěvují sport jako diváci, a musí za

ním cestovat (sportovních akce mezinárodního významu). Sport tak přispívá

k cestovnímu ruchu a následnému regionálnímu rozvoji například i v nehostinných

horských prostředích.

Sázení na sport

V roce 2007 bylo dle Ministerstva financí (MF) vybráno na kursových sázkách v ČR

celkem 11 972,4 mil. Kč, přičemţ nejvyšší část těchto sázek jsou právě sázky na sport.

Samotné sázení na sport, jako hazardní hra, nemá pozitivní vliv na společnost, ale je

bezesporu pozitivní externalitou pro společnosti provozující tyto sázky.

17

1.3.2 Negativní externality

Kromě pozitivních externalit přináší sport i negativní externality. Negativní externality

se dají rozdělit do tří skupin a jedná se o negativní vlivy na zdraví člověka, ţivotní

prostředí a komercionalizaci sportu. Výskyt negativních externalit není pravidelný a

váţe se jen na určité situace. (Hobza, Rektořík, 2006)

Negativní vliv na zdraví člověka

Mimo pozitivních vlivů na zdraví člověka má sport na zdraví také negativní vlivy.

Negativními vlivy na zdraví člověka jsou úrazy, které jsou způsobeny přetěţováním

nebo nesprávným prováděním sportu. Pozitivní vlivy jsou minimalizovány, pokud je

tělo zatěţováno jednostranně. Velkým problém, týkající se vrcholového sportu, je

doping. „Pro zajištění maximálního výkonu sportovců jsou používány různé, mnohdy

skryté formy dopingu, které poškozují zdraví sportovců. Tato forma stimulace jež je

neetická a nelegální je také jednou z nejčastějších průvodních negativních externalit

sportu.“ (Hobza, Rektořík, 2006, s. 109)

Negativní vliv na životní prostředí

Z hlediska negativního působení na ţivotní prostředí se jedná zejména o sporty

provozované v přírodě a pro moţnost jejich vykonávání jsou nutné zásahy do přírody.

Mezi takovéto sporty patří lyţování, turistika, cykloturistika, ale například i

horolezectví, nebo adrenalinové sporty. Negativní vliv na ţivotní prostředí mají také

motoristické sporty. Dochází ke zvýšení hlučnosti, prašnosti a znečištění ovzduší.

V některých případech mají tyto negativní vlivy na ţivotní prostředí způsobené

sportem vliv na výdaje státního rozpočtu na ţivotní prostředí. Výdaje spojené

s nápravou škod na ţivotní prostředí jsou například: náklady na sníţení prašnosti a

hluku a ošetřování lesních stezek poškozených lyţaři. (Hobza, Rektořík, 2006, s. 109)

Komercializace sportu

Sport, který je extrémně zaměřený na komerci, můţe působit negativně. Jedná se o

případy, kdy je upřednostňován obchodní výsledek před posláním sportu. Do této

kategorie se řadí různé komerční tlaky, bezohledné vyuţívání mladých hráčů, ale i

korupce nebo praní špinavých peněz.

18

Dalšími negativními externalitami způsobené sportem jsou odstraňování škod

způsobených vandalstvím fanoušků a náklady spojené s ostrahou policie sportovních

fanoušků.

1.4 Ekonomický rozměr sportu

Sport je jedním z ekonomických odvětví. Jedná se o dynamické a rychle rostoucí

odvětví, které má poměrně vysoký makroekonomický dopad. Můţe přispět k vytváření

pracovních míst, přispívat k regionální rozvoji a rozvoji cestovního ruchu a být

impulzem k modernizaci infrastruktury. V roce 2004 dle studie vypracované rakouským

předsednictví EU vytvořil sport přidanou hodnotu v EU ve výši 407 mld. EUR, coţ

odpovídá 3,7 % HDP EU a vytvářel pracovní místa pro 15 milionu lidí, tedy 5,4 %

pracovní síly EU. (Bílá kniha o sportu, 2007)

1.5 Průzkum veřejného mínění

Myslí si lidé, ţe by se měl sport financovat z veřejných rozpočtů? Odpověď této otázky

nám usnadní průzkum veřejného mínění, který byl vytvořen ke konferenci Sport a stát.10

Obrázek 1-2: Údrţba místních sportovních zařízení

Zdroj: SANEP, 2010

Z uvedeného průzkumu vyplývá, ţe 93,3 % lidí si myslí, ţe by se města, obce, nebo

kraje měly starat o provoz a údrţbu místních sportovních zařízení (Obrázek 1-2) a 67,2

% lidí si myslí, ţe finanční prostředky, které stát vynaloţí na státní sportovní

reprezentaci, jsou rozumnou investicí pro propagaci ČR (Obrázek 1-3). Z průzkumu

také vyplývá (Obrázek 1-4), ţe lidé nejvíce upřednostňují státní financování sportu v

oblasti mládeţe. Pro tuto moţnost bylo 58 % respondentů. 25,2 % dotázaných si myslí,

10

Internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 20. - 30. dubna 2010 proveden na

reprezentativním vzorku 14,307 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Celkově se průzkumu

společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145 tisíc registrovaných uţivatelů 29,832 dotázaných.

Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny

obyvatel se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu. Celý průzkum dostupný na:

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2010/sanep_sport_a_stat.pdf

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2010/sanep_sport_a_stat.pdf

19

ţe by stát měl upřednostňovat financování všech oblastí sportu. Naopak, ţe by stát

neměl podporovat ţádnou z oblastí sportu si myslí jen 6,6 % respondentů.

Obrázek 1-3: Financování státní sportovní reprezentace

Zdroj: SANEP, 2010

Obrázek 1-4: Očekávané priority ve financování sportu státem

Zdroj: SANEP, 2010

1.6 Sport jako ekonomický statek – shrnutí

Měl by se vůbec sport financovat z veřejných zdrojů? Je na sportu něco zvláštního,

výjimečného, co ospravedlňuje alokaci prostřednictvím veřejného sektoru a nikoli

prostřednictvím trhu?

Pro financování sportu z veřejných rozpočtů hovoří trţní selhání, které byly v této

kapitole uvedeny. Zmíněny byly pozitivní externality sportu, mezi které patří zejména

příznivý vliv na zdraví člověka, dále výchovná a vzdělávací funkce sportu a také

externality v oblasti sociální integrace a propagace země nebo rozvoje cestovního ruchu

a sázení na sport. Dalším trţním selháním, které bylo uvedeno, je existence sportů řadící

se mezi čisté veřejné nebo smíšené statky.

Pozitivní externality a existence čistých veřejných a smíšených statků financování

sportu z veřejných zdrojů ospravedlňují, ale byly uvedeny také faktory, které hovoří

proti financování sportu z veřejných rozpočtů. Mezi tyto faktory patří problémy, které

sport způsobuje. Zmíněn byl negativní vliv na ţivotní prostředí a zdraví, včetně

20

problematiky dopingu. Tyto negativní vlivy jsou však vnímány jako niţší v porovnání

s pozitivními vlivy sportu.

Proti financování sportu ze státních, případně dalších veřejných rozpočtů hovoří

zejména obecné problémy financování z veřejných zdrojů. „Efekty sousedství

(externality pozn. autora) představují dvousečný argument: mohou sloužit jako důvod

pro omezení aktivit vlády, stejně jako pro jejich rozšíření. Efekty sousedství brání

dobrovolné směně, protože je obtížné identifikovat dopady na třetí strany a měřit jejich

velikost; tato potíž se však vztahuje i na vládní činnost. Stěží lze zjistit, kdy jsou efekty

sousedství dostatečně vysoké, aby ospravedlnily příslušné náklady na jejich eliminaci, a

ještě obtížnější je tyto náklady přiměřeným způsobem rozdělit. Pokud se tudíž vláda

zapojí do aktivit zaměřených na jejich překonání, vytvoří ve skutečnosti částečně

dodatečný soubor efektů sousedství, protože se jí nepodaří jednotlivce přiměřeně zdanit

nebo kompenzovat. Pouze fakta o jednotlivých případech mohou rozhodnout, a to pouze

přibližně, zda vážnější jsou nové nebo původní efekty sousedství. Použití vládních

zásahů má navíc samo o sobě krajně důležitý efekt sousedství, který se ke konkrétnímu

vládnímu zásahu vůbec nevztahuje. Každý vládní akt intervence omezuje přímo oblast

individuální svobody a nepřímo ohrožuje zachování svobody…“ (Friedman, 1994, s. 39)

„Hlavní vadou těchto (vládních pozn. autora) opatření je, že se prostřednictvím vlády

snaží přinutit lidi, aby jednali proti svým bezprostředním zájmům a podporovali tak

domnělý všeobecný zájem… Za hodnoty účastníků dosazují hodnoty vnějších

pozorovatelů; buď říkají ostatním, co je pro ně dobré, nebo vláda bere jedněm, aby

dávala druhým.“ (Friedman, 1994, s. 173)

Poslední poloţená otázka byla, zda lidé chtějí, aby byl sport financován z veřejných

zdrojů? V průzkumu veřejného mínění ke konferenci Sport a stát bylo ukázáno, ţe lidé

souhlasí s financováním sportu z veřejných zdrojů. Největší prioritou by, podle

dotázaných, mělo být financování sportu v oblasti mládeţe. Jak dokazuje průzkum

veřejného mínění, tak velká většina lidí schvaluje financování určitých oblastí sportu

z veřejných rozpočtů.

21

2 Financování sportu v ČR

Financování sportu se, podle zdrojů financování, dělí na dva základní typy, financování

z veřejných zdrojů a financování ze soukromých zdrojů. Přičemţ financování

z veřejných zdrojů se dále rozděluje na financování ze státního rozpočtu (včetně

nepřímé podpory) a rozpočtů municipalit. Soukromé zdroje jsou zdroje domácnostní a

firem. Často dochází k prolínání všech způsobů financování a pak se hovoří o

vícezdrojovém financování sportu.

2.1 Podíl zdrojů financování na disponibilním fondu sportu

Sport v současnosti není v ČR samostatně statisticky sledovaným oborem, a tak,

vzhledem ke špatné dostupnosti dat, především ze soukromých zdrojů, jsou dispozici

pouze údaje za rok 1990. Od roku 2012 by měla vzniknout jednotná metodika

statistického sledování výdajů na sport pro celou EU, která umoţní velikost výdajů na

sport z jednotlivých zdrojů lépe pozorovat.

Aktuálnější údaje o podílu zdrojů na financování sportu jsou dostupné pouze jako

průměrné údaje za EU z roku 2008 (viz Obrázek 2-1). Tyto podíly byly vypočítány na

základě údajů poskytnutých ze 13 zemí EU (ČR potřebné údaje neposkytla). Větší část

zdrojů ve financování sportu tvoří zdroje soukromé (63,8 %), kdyţ domácnosti se

podílejí na celkových výdajích 49,7 % a firmy 14,1 %. Větší část veřejných zdrojů tvoří

zdroje z místních rozpočtů (24,3 % všech výdajů). Výdaje státu jsou zhruba na

poloviční úrovni výdajů municipalit.

Obrázek 2-1: Podíl zdrojů na financování sportu v EU (za rok 2008)

Zdroj: Analýza financování sportu v ČR, 2009

Pokud by byl přepočítán průměr EU na poměry ČR (podle státních výdajů, které jsou za

ČR k dispozici, včetně odvodů loterních společností do oblasti sportu v ČR), tak lze

porovnat výdaje na sport v ČR v letech 1990 a 2008 v následují Tabulce 2-1. Dle tohoto

22

přepočtu byl v roce 2008 disponibilní fond sportu v ČR 38,436 mld. Kč (1,04 % HDP

ČR), coţ by byl nominální nárůst oproti roku 1990 o 59,2 %. Výdaje veřejných zdrojů

se zvyšují o 178,1 %. Nejvyššího zvýšení dosahují odvody loterií na veřejné prospěšné

účely (VPÚ) do oblasti sportu (nárůst o téměř 200 %), zvyšují se i výdaje státu (o 159,5

%) a municipalit (o 181,0 %). Co se týče výdajů ze soukromých zdrojů, tak ty rostou

niţší tempem neţ výdaje z veřejných zdrojů (o 28,2 %). Výdaje domácností, dle

přepočtu, jsou vyšší v roce 2008 oproti roku 1990 o 33,6 % a výdaje firem o 12,1 %.

Zajímavé je srovnání reálných výdajů na sport roku 1990 oproti výpočtu výdajů v roce

2008. Pro tyto účely je počítáno s vývojem míry inflace spotřebních cen. Potom

vychází, ţe reálně se disponibilní fond sportu od roku 1990 do roku 2008 sníţil o 63,6

%. Otázkou zůstává, jak se podíl jednotlivých zdrojů ve financování sportu blíţí

evropskému průměru.

Tabulka 2-1: Porovnání výdajů na sport v ČR dle zdrojů financování (v mld. Kčs/Kč)

Zdroje financování 1990 2008 Nárůst 2008

oproti 1990

Stát 1 135 2 946 159,5%

Odvody loterií na sport 544 1 628 199,3%

Místní rozpočty 3 324 9 340 181,0%

Celkem veřejné zdroje 5 003 13 914 178,1%

Domácnosti 14 300 19 103 33,6%

Firmy 4 835 5 419 12,1%

Celkem soukromé zdroje 19 135 24 522 28,2%

Disponibilní fond sportu 24 138 38 436 59,2%

Zdroj: vlastní zpracování11, 2011

2.2 Veřejné zdroje financování sportu

Postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti vymezuje Zákon č.

115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon dále stanovuje

úkoly ministerstev, správních úřadů, působnost územních samosprávných celků při

podpoře sportu a určuje úlohu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT),

které má zabezpečovat finanční podporu sportu ze státního rozpočtu, vytvářet podmínky

pro státní sportovní reprezentaci, přípravu sportovních talentů, rozvoj sportu pro

všechny a sportu zdravotně postiţených občanů. MŠMT dle tohoto zákona zřizuje

rezortní sportovní centrum (RSC), zabezpečuje jeho činnost a koordinuje činnost RSC

Ministerstva obrany (MO) a Ministerstva vnitra (MV).

11

Údaje o podílu jednotlivých zdrojů financování sportu pro roku 1990 jsou z Novotný, 2000. Údaje

pro rok 2008 jsou získané na základě vlastního výpočtu z průměrného podílu výdajů na sport v EU

v tomto roce.

23

2.2.1 Financování sportu ze státního rozpočtu (SR)

Vláda spolufinancuje sport dotacemi ze SR prostřednictví MŠMT. MŠMT poskytuje

účelové dotace dvojího druhu a to neinvestiční a investiční. Po obsahové stránce je

finanční podpora z MŠMT zaměřena na oblast sportovní reprezentace, výchovy

sportovních talentů, sportu pro všechny, sportu zdravotně postiţených sportovců a na

údrţbu, provoz a investiční podporu modernizace sportovních zařízení.

Dalším zdrojem financí, který proudí do sportu ze státního rozpočtu, je financování

RSC z rozpočtů MŠMT, MO a MV. Sport je financován i prostřednictvím dotací

z Všeobecné pokladní správy (VPS) a to mimořádnými dotacemi sportovním svazům

přes MŠMT a financováním přímo jednotlivých investičních projektů programem 298

220 Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny a vlády ČR. Obrázek 2-2

zobrazuje toky financování sportu z centrálních zdrojů.

Neinvestiční programy podpory sportu

Neinvestiční dotační programy podpory sportu se v roce 2011 dělí na dva základní

výdajové okruhy, kterými jsou Sportovní reprezentace a Všeobecná sportovní činnost

(VSČ). Výdajové okruhy se skládají z dotačních programů. Oproti předcházejícím

rokům byl v roce 2011 počet vyhlášených programů sníţen z osmi na čtyři. Nedošlo

k redukci rozsahu zaměření, ale pouze k restrukturalizaci za účelem sníţení

administrativních nákladů a odstranění duplicit ve financování. Ţádat o dotace mohou

nestátní neziskové organizace (NNO), pokud je jejich hlavním předmětem činnosti, dle

svých registrovaných stanov, sportovní činnost. Podrobné podmínky jsou různé pro

jednotlivé dotační programy a jsou dostupné na webových stránkách MŠMT

(http://www.msmt.cz/Dotace/Sport). (Státní podpora, 2010)

Státní rozpočet

Kapitola 333 MŠMT

MŠMT

Všeobecná sportovní

činnost (VSČ)

Státní sportovní

reprezentace

MO MV

RSC


Obrázek 2-2: Schéma financování sportu ze SR

transfer transfer

Kapitola 398 VPS

Program

298 220

http://www.msmt.cz/Dotace/Sport

24

Přehled neinvestičních programů MŠMT platných pro rok 2011 je na Obrázku 2-3.

Mezi neinvestiční programy se ještě navíc řadí specifické programy Podpora přípravy

sportovních talentů na školách s oborem vzdělání gymnázium se sportovní přípravou

(SG) a financování neinvestičních výdajů RSC.

Obrázek 2-3: Neinvestiční programy podpory sportu

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z MŠMT, 2011

Program I. Sportovní reprezentace ČR

V rámci programu I. je podporována sportovní příprava reprezentantů v kategoriích

dospělých a juniorů, jejich účast na vrcholných mezinárodních soutěţích

prostřednictvím sportovních svazů, které jsou zařazeny do systému státní sportovní

reprezentace, a příprava reprezentačních týmů u sportů zařazených do programu OH.

Dalším účelovým zaměření tohoto programu je podpora významných sportovních akcí

pořádaných v ČR. Ţadateli mohou být národní sportovní svazy, které jsou členy

příslušné mezinárodní sportovní federace. Dotace se poskytují na základě stanovených

výpočtů úspěšnosti a dalších aspektů sportovní reprezentace. (Státní podpora, 2010)

Program II. Sportovně talentovaná mládež

Prostřednictvím programu II. jsou finančně podporována Vrcholová sportovní centra

mládeţe (VSCM), Sportovní centra mládeţe (SCM), Sportovní střediska (SpS) a ostatní

sportovní talenty. VSCM podporují sportovní přípravu talentů ve věkové kategorii 19-

23 let. SCM jsou určena pro podporu přípravy talentovaných sportovců dorostenecké a

juniorské kategorie 15-19 let a pro sportovní přípravu zdravotně postiţených sportovců

(juniory i seniory). SpS se podílejí na sportovní přípravě talentů ve věkové kategorii 10-

15 let. Finanční prostředky na podporu ostatních sportovních talentů jsou určeny pro

podporu sportovně talentované mládeţe v občanských sdruţeních, na činnost

jednotlivců i klubů, okresní a krajské a republikové výběry mládeţe a podporu finále

celostátního projektu Olympiády dětí a mládeţe. Ţadateli mohou být národní sportovní

svazy. Dotace se poskytují na základě stanovených výpočtů úspěšnosti a dalších aspektů

pro oblast sportovně talentované mládeţe. (Státní podpora, 2010)

Neinvestiční

Státní reprezentace

I. Sportovní reprezetace ČR

II. Sportovně talentovaná mládež

Všeobecná sportovní činnost

III. Všeobecná sportovní činnost

IV. Údržba a provoz sportovních zařízení

25

Program III. Všeobecná sportovní činnost (VSČ)

Cílem III. dotačního programu je finanční podpora sportu pro všechny a sportu

zdravotně postiţených. Programy sportu pro všechny podporují projekty vedoucí

k celoţivotním pohybovým aktivitám občanů a jsou určeny na pravidelnou sportovní

činnost dětí a mládeţe ve věkové kategorii 6-18 let, otevřené sportovní akce, pohybové

aktivity občanů starších 60 let, vzdělávání dobrovolných pracovníků NNO, významné

mezinárodní akce v oblasti sportu pro všechny, pravidelnou sportovní činnost ţáků

školních a univerzitních sportovních klubů, včetně soutěţí republikového charakteru a

projektů Center sportu na školách, mezinárodní soutěţe ţáků a studentů škol

sdruţených ve sportovních mezinárodních školských a studentských organizacích.

Cílem podpory sportu zdravotně postiţených je zajistit vytvořit podmínky pro aktivní

pohybovou činnost a integraci zdravotně postiţených občanů v oblasti sportu a podporu

mezinárodních soutěţí zdravotně postiţených sportovců pořádaných na území ČR.

(Státní podpora, 2010)

Program IV. Údržba a provoz sportovních zařízení

V rámci programu IV. je podporováno udrţování a provozování sportovních zařízení a

technických prostředků nebo strojů ve vlastnictví, výpůjčce nebo dlouhodobém nájmu

NNO (minimálně 10 let). Podpora je neinvestičního charakteru. (Státní podpora, 2010)

Rozvojový program pro sportovní gymnázia (SG)

Účelem dotace SG je podpora přípravy sportovně talentovaných ţáků včetně

zabezpečení trenérů na školách s oborem vzdělání gymnázium se sportovní přípravou.

Dotace je poskytována na sportovní přípravu nad rozsah standardního normativního

zajištění gymnaziálního vzdělávání. Finanční prostředky poskytnuté MŠMT přiděluje

krajský úřad. (Rozvojový program pro SG, 2010)

Rezortní sportovní centra (RSC)

RSC jsou organizační sloţkou státu a zabezpečují vytváření potřebných předpokladů

pro přípravu sportovních talentů a pro státní sportovní reprezentaci (seniorské

i juniorské kategorie). RSC jsou přímo řízena příslušnými ministerstvy (MŠMT, MO a

MV). Pod MŠMT spadá Vysokoškolské sportovní centrum (VSC) a Antidopingový

výbor ČR (ADV). RSC MO a RSC MV jsou financovány z transferů, které jsou

přesouvány z kapitoly MŠMT do kapitol MO případně MV.

26

Výdaje MŠMT na neinvestiční programy podpory sportu

Tabulka 2-2 ukazuje výdaje z rozpočtu MŠMT na sport v letech 1995-2010. Jedná se o

skutečné výdaje. Jen v roce 2010 jsou k dispozici rozpočtované výdaje. V prvním řádku

jsou výdaje na okruh dotačních programů VSČ, mezi které se řadí, podle současného

dělení, program III. VSČ a program IV. Údržba a provoz sportovních zařízení. Ve

druhém řádku jsou neinvestiční dotace na okruh dotačních programů státní

reprezentace, mezi které patří, podle současného dělení, program I. Sportovní

reprezentace ČR a II. Sportovně talentovaná mládež. Výdaje na státní reprezentaci jsou

včetně výdajů na neinvestiční dotace RSC. Ve třetím řádku jsou výdaje na dotace SG.

Tabulka 2-2: Skutečné výdaje MŠMT na neinvestiční programy podpory sportu 1995-2010 (v tis. Kč)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

VSČ 484 136 475 942 396 283 281 686 348 648 340 860 361 579 267 460

St. repre. 472 500 526 250 477 000 483 062 552 848 664 207 740 249 819 348

SG 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem 956 636 1002192 873283 764 748 901 496 1 005 067 1 101 828 1 086 808

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010*

VSČ 276 558 276 132 280 904 569 173 503 585 311 494 294 046 292 524

St. repre. 857 568 883 801 979 798 936 260 986 675 1 062 718 1 071 465 986 822

SG 46 758 49 180 51 988 69 725 65 500 63 442 63 879 63 879

Celkem 1 180 884 1 209 113 1 312 690 1 575 157 1 555 759 1 437 654 1 429 390 1 343 225

Zdroj vlastní zpracování na základě údajů z MŠMT, 2011, * rozpočtované výdaje

Obrázek 2-4: Skutečné výdaje MŠMT na neinvestiční programy podpory sportu 1995-2010 (v tis. Kč)

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z MŠMT, 2011, * rozpočtované výdaje

Obrázek 2-4 zobrazuje vývoj výdajů na neinvestiční okruhy programů MŠMT v letech

1995-2010. Výdaje na VSČ klesají od roku 1995 do roku 1998. Poté se výdaje, mimo

vyšších výdajů v letech 2006-2007, drţí kolem částky 300 mil. Kč. Výdaje na státní

reprezentaci, které v pozorovaném období získávají stále větší váhu ve finanční podpoře

neinvestičních výdajů, naopak rostou a to ze 472,5 mil. Kč na výdaje přes 1 mld. Kč

v letech 2008-2009. SG začínají být financovány samostatně z rozpočtu MŠMT v roce

2003 a postupně rostou z 46,8 mil Kč v roce 2004 na 63,9 mil. Kč v roce 2010.

0200 000400 000600 000800 000

1 000 0001 200 000

VSČ St. repre (vč. RSC) SG

27

Investiční program podpory sportu

Investiční dotační program podpory sportu je v roce 2011 jeden, stejně jako tomu bylo

v předchozích letech. Jeho název se změnil z Investiční prostředky pro oblast sportu na

Podpora materiálně technické základny sportu. Investiční program 133 510 Podpora

materiálně technické základny sportu se dělí na další dva podprogramy (viz Obrázek

2-5). (Státní podpora, 2010)

Obrázek 2-5: Investiční program podpory sportu


Ţadateli podprogramu 133 512 Podpora materiálně technické základy sportovních

organizací mohou být NNO nebo města, které vlastní (budou vlastnit) sportovní

zařízení nebo má výpůjčku, případně dlouhodobou nájemní smlouvou (minimálně na 10

let) na provozování sportovního zařízení. Ţadateli druhého 133 513 Podpora materiálně

technické základny sportovní reprezentace jsou RSC a NNO zabezpečující systém

přípravy sportovní reprezentace ČR a talentované mládeţe. (Státní podpora, 2010)

Výdaje MŠMT na investiční programy podpory sportu

Tabulka 2-3 zobrazuje výdaje na investiční programy MŠMT na sport v letech 1995-

2010. V prvním řádku jsou výdaje na podprogram 133 512 Podpora materiálně

technické základny sportovních organizací (případně ekvivalentní programy

v minulosti). Druhý řádek obsahuje výdaje na podprogram 133 513 Podpora materiálně

technické základny sportovní reprezentace včetně investičních výdajů na RSC MO a

RSC MV (případně ekvivalentní programy). Podpora investičních projektů sportovních

organizací (např. v roce 2009 činí 85 % všech investičních dotací) je poměrově větší

neţ podpora investičních projektů sportovní reprezentace (v roce 2009 15 %) po celou

dobu pozorování. Ve třetím řádku jsou zachyceny mimořádné investiční výdaje.

V letech 1998, 1999 se jedná o mimořádné výdaje na odstranění následků povodní ve

sportovních zařízeních a v letech 2006-2008 je prostřednictvím mimořádných výdajů

spolufinancováno MS v klasickém lyţování v Liberci 2009.

Tabulka 2-3: Skutečné výdaje MŠMT na investiční programy podpory sportu 1995-2010 (v tis. Kč)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

Program 133 512 239 969 169 255 164 340 100 607 151 200 219 541 636 544 874 065

Program 133 513 70 356 88 986 52 040 34 858 26 251 72 984 131 750 112 410

Mimořádné výdaje 0 0 0 15 300 1 000 0 0 0

Celkem 310 325 258 241 216 380 150 765 178 451 292 525 768 294 986 475

Investiční133 510: Podpora materiálně

technické základny sportu

133 512: Podpora materiálně technické základny sportovních organizací

133 513: Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace

28

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010*

Program 133 512 351 152 370 911 583 923 419 225 271 100 678 475 593 657 460 000

Program 133 513 89 788 108 739 126 411 123 106 135 500 158 589 145 078 160 100

Mimořádné výdaje 0 0 0 61 364 1 084 558 371 001 0 0

Celkem 440 940 479 650 710 334 603 695 1 491 158 1 208 064 738 735 620 100


Obrázek 2-6 přibliţuje vývoj výdajů na investiční programy MŠMT na sport v letech

1995-2010. Je vidět vysoký nárůst celkových výdajů na podporu investičních projektů

sportovních organizací v pozorovaném období s největšími výdaji v letech 2001, 2002,

2005, 2008 a 2009, které překračují hranici 500 mil. Kč. Výdaje na investiční projekty,

týkající se státní reprezentace (včetně výdajů na RSC MO a MV), mají ve sledovaném

období růstovou tendenci, kdyţ rostou ze 70 356 tis. Kč v roce 1995 na 160 100 tis.

Kč rozpočtovaných v roce 2010.

Obrázek 2-6: Skutečné výdaje MŠMT na investiční programy podpory sportu 1995-2010 (v tis. Kč)


Celkové výdaje MŠMT na podporu sportu

V Tabulce 2-4 a na Obrázku 2-7 jsou zachyceny celkové výdaje MŠMT na programy

podporující sport. Celkové výdaje nejprve klesají od roku 1995 do roku 1998 pod

hranici 1 mld. Kč při poklesu jak investičních, tak i neinvestičních výdajů. Od roku

1999 neinvestiční výdaje rostou poměrně stabilním tempem z hodnoty 764,7 mil. Kč (v

roce 1998) na částku 1 555,8 mil. Kč v roce 2007. Následuje pokles neinvestičních

výdajů do roku 2010 o cca 200 mil. Kč.

Tabulka 2-4: Výdaje MŠMT na podporu sportu 1995-2010 (v tis. Kč)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

Neinvest. 956 636 1 002 192 873 283 764 748 901 496 1 005 067 1 101 828 1 086 808

Invest. 310 325 258 241 216 380 150 765 178 451 292 525 768 294 986 475

Celkem 1 266 961 1 260 433 1 089 663 915 513 1 079 947 1 297 592 1 870 122 2 073 283

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010*

Neinvest. 1 180 884 1 209 113 1 312 690 1 575 157 1 555 759 1 437 654 1 429 390 1 343 225

Invest. 440 940 479 650 710 334 603 695 1 462 658 1 208 064 738 735 620 100

Celkem 1 621 824 1 688 763 2 023 024 2 178 852 3 018 417 2 645 718 2 168 126 1 963 325


0200 000400 000600 000800 000

1 000 0001 200 000

Program 133512 Program 133513 Mimoř. výdaje

29

Investiční výdaje, stejně jako neinvestiční, od roku 1999 rostou. Vývoj investičních

výdajů není příliš stabilní a nedá se hovořit o kaţdoročním navyšovaní. Výjimečně

vysoké investiční výdaje na sport byly v letech 2001-2002 a v letech 2007-2008.

V letech 2001-2002 mají vysoké výdaje souvislost s podporou rozvoje a obnovy

sportovních zařízení měst a obcí. Například v roce 2002 bylo investováno na tuto

podporu přes 400 mil. Kč. V letech 2007-2008 byly investiční výdaje vysoké z důvodu

spolufinancování MS v klasickém lyţování v Liberci. V roce 2007 byly dotace na sport

z MŠMT nejvyšší za celou dobu pozorování a to přes 3 mld. Kč. Po roce 2008 uţ

výdaje na sport z MŠMT klesají.

Obrázek 2-7: Vývoj skutečných výdajů MŠMT na podporu sportu 1995-2010 (v tis. Kč)


Na Obrázku 2-8 je v grafu vykreslen poměr výdajů MŠMT na sport k celkovým

výdajům SR. Tento poměr nejprve klesá od roku 1995 z 0,29 % aţ na 0,16 % v roce

1998 a poté se podíl drţí v rozmezí 0,18-0,22 % s výjimkou let 2001-2002 a 2007-2008,

kdy byl poměr výdajů na sport vyšší z důvodu vysokých investičních výdajů (viz výše).

V roce 2010 jsou rozpočtované výdaje MŠMT do oblasti sportu na úrovni 0,17 %

výdajů SR.

Obrázek 2-8: Poměr výdajů MŠMT na sport k celkovým výdajům SR 1995-2010


0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

Neinvestiční Investiční

0,00%

0,05%

0,10%

0,15%

0,20%

0,25%

0,30%

0,35%

30

Prostřednictvím Obrázku 2-9 je ukázán podíl jednotlivých dotačních programů (dle

rozdělení v roce 2011) na celkových výdajích podpory sportu z MŠMT v roce 2010. Je

zřejmé, ţe větší podíl mají neinvestiční programy (68 %). Co se týká investičních

programů, tak většina jich je na podporu sportovních organizací (24 % všech výdajů), 8

% všech výdajů je pak na podporu sportovní reprezentace. Celkem na reprezentaci jde

45 % všech výdajů MŠMT na sport. Sportovně talentovaná mládeţ je včetně SG

podporována 20 %, a zbylými 35 % je financovaná VSČ sportovních organizací.

Obrázek 2-9: Podíl výdajů na jednotlivé dotační programy podpory sportu MŠMT (rozpočet 2010)


Mimořádné dotace z Všeobecné pokladní správy (VPS)

V letech 2008-2011 vláda poskytuje mimořádnou podporou sportovním svazům ze

státního rozpočtu z kapitoly VPS. Toto mimořádné opatření je částečná náhrada

výpadků příjmů sportovních svazů ze společnosti SAZKA, a.s. V letech 2008-2010 je

částka rozdělena podle akciového procentního podílu, který měli akcionáři ve

společnosti SAZKA, a.s., k 31. 12. 2007. (Státní závěrečný účet za rok 2008)

Tabulka 2-5: Mimořádné dotace z VPS 2008-2011 (v mil. Kč)

2008 2009 2010 2011

VPS 300 306 300 280

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z MF, 2011

Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR

Cílem programu Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny a vlády ČR

(program 298 220 z VPS) je „…řešit státní podporu na potřeby, které věcně svým

charakterem nespadají do jiných existujících programů státního rozpočtu. Program

zahrnuje dotace obcím a krajům, resp. jiným subjektům, na akce, jimž stanovila prioritu

Poslanecká sněmovna Parlamentu nebo vláda svým usnesením, případně i ministr

financí.“ (Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR

po 1.1. 2008)

19%

17%

3%

8%3%

18%

24%

8%Program I., 19 %Program II., 17 %Program III., 3%Program IV., 8%SG, 3 %RSC, 18 %Sport. org., 24 %St. repre., 8 %

31

V roce 2009 bylo poskytnuto 535 058 tis. Kč na podporu výstavby, obnovy a

provozování sportovních center a sportovních zařízení (podprogram 298 222)12

, coţ

bylo 26,4 % všech výdajů programu 298 220. (Státní závěrečný účet za rok 2009).

Na které projekty byly určeny tyto finance však nelze dohledat. Rozdělování není ani

koncepční, ani transparentní. V letech 2010 a 2011 bylo od akcí financovaných

z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR opuštěno, ale tento výpadek

jednoho ze zdrojů sportu nebyl kompenzován.

2.2.2 Nepřímá finanční podpora sportu

Mimo přímých finančních podpor je sport v ČR podporován státem také nepřímo

moţností odečtu darů poskytnutých na sportovní účely z daně z příjmu, povinnými

odvody části výtěţku loterních společností na veřejné prospěšné účely (VPÚ), mezi

kterými je sport, zařazením vstupného na sportovním události ve sníţené sazbě DPH a

způsobem zdanění NNO působících, mimo jiných, v oblasti tělovýchovy a sportu.

Zdanění NNO

U NNO se rozlišuje hlavní a vedlejší činnost. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 18 odst. 4 nejsou předmětem daně z příjmu

příjmy hlavní činnost (vyplívající z poslání NNO), pokud náklady na hlavní činnost jsou

vyšší neţ příjmy z ní. Předmětem z daně z příjmu nejsou ani dotace poskytnuté ze

státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce, ani příjmy z úroků z vkladů na

běţném účtu dle § 18 odst. 4 stejného zákona. Členské příspěvky NNO jsou dle

stejného zákona § 19 odst. 1 od daně osvobozeny. Vedlejší (doplňková) činnost, včetně

příjmů z reklamy a příjmu z nájemného, není nijak daňově zvýhodněná. NNO však mají

nárok na odčitatelnou poloţku ve výši 30 % základu daně, maximálně o 1 mil. Kč dle §

20 odst. 7 stejného zákona, pokud daňovou úsporu vloţí zpět do hlavní činnosti během

následují tří let. Kdyţ je základ daně niţší neţ 300 tis. Kč, lze odečíst částku 300 tis.

Kč, maximálně do výše základu daně.

Od daně darovací či dědické jsou NNO dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani

darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů § 20 osvobozeny.

12

V letech předcházejících roku 2009 neexistoval přímo podprogram 298 222 v rámci akcí

financovaných z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR a není tak moţné sledovat tyto

výdaje v čase.

32

NNO jsou dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdější předpisů §

4 a § 9 osvobozeny od daně z nemovitosti.

Odvody loterních společností na VPÚ

Příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných

podobných her, u nichţ bylo povolení k provozování vydáno, jsou od daně příjmu

osvobozeny. Tyto odvody na VPÚ jsou osvobozeny od daně z příjmu i u přijímající

organizace. Dle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění

pozdějších předpisů je odvod části výtěţku13

společností provozující loterie v určené

výši 6-20 % výtěţku14

na VPÚ.

Odvody loterních společností na VPÚ jsou ve své podstatě odvody soukromých

společností, ale tyto odvody mají ze zákona dané a stát se tedy na tomto finančním

zdroji nepřímo podílí. Jejich přesné určení není ze zákona dané a je tak na konkrétní

loterní společnosti, na které VPÚ peníze pošle. Z Tabulky 2-6 vyplývá, ţe mimo roku

2008 bylo v pozorovaném období 2006-2009 odváděno přes 50 % odvodů loterních

společností na VPÚ do sportovního prostředí. Největší podíl, ze všech společností, na

odvody do oblasti sportu má společnost SAZKA, a.s., která v roce 2009 v rámci odvodů

na VPÚ odvedla na sportovní účely 864 mil. Kč (49 % odvodů do oblasti sportu).

Tabulka 2-6: Odvody loterií na VPÚ v letech 2006-2009 (v tis. Kč)

Celkem na VPÚ Z toho na sport Na sport v %

2006 2 419 446 1 429 987 59,10%

2007 2 720 610 1 511 454 55,56%

2008 3 619 223 1 628 167 44,99%

2009 3 361 292 1 762 784 52,44%

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z MF, 2011

SAZKA, a. s.

Základním posláním společnosti Sazka, a.s., je finanční podpora VPÚ, především

v oblasti sportu, z výtěţku provozovaných her a loterií. SAZKA, a.s., je největším

nestátním poskytovatelem finančních prostředků na VPÚ v ČR, kdyţ v letech 1993-

2009 odvedla na VPÚ přes 15,0 mld. Kč. Akcionáři SAZKA, a.s., jsou výhradně

občanská sdruţení působící v oblasti sportu a tělovýchovy. Největším a majoritním

vlastníkem je ČSTV s podílem 67,98 % akcií k 31.12.2008. Struktura akcionářů a

průběh financování sportu z výnosu SAZKA, a.s., je v Příloze C tohoto dokumentu.

(Výroční zpráva Sazka, a.s., 2009)

13

Příjem provozovatele z vsazených částek sníţený o výhry, správní poplatek a vlastní náklady

provozovatele související s provozováním her. 14

Závisí na velikosti vyplacených výher. Nejniţší sazba 6 % je do 50 mil. Kč ze souhrnu peněţitých a

nepeněţitých výher a nejvyšší sazba nad 1 mld. Kč souhrnu.

33

Tabulka 2-7 a 2-8 zobrazují vývoj odvodů loterní společnosti SAZKA, a.s., v letech

1995-2009 do oblasti sportu. Finanční objem je závislý na hospodaření společnosti. Od

roku 1995 rostou odvody z 631 mil. Kč aţ do roku 2006 na částku 1 284 mil. Kč díky

lepšícím se hospodářským výsledkům společnosti SAZKA, a.s. V roce 2006 dosahuje

společnost nejvyššího zisku za celou dobu své novodobé existence (od roku 1993)

zejména díky vratkám nesprávně vyměřených daní z minulých období a příjmům z

prodeje pozemků. Od roku 2006 zisk společnosti klesá, také díky novele zákona o DPH,

a s ním i odvody na VPÚ aţ na 864 mil. Kč v roce 2009.

Tabulka 2-7: Odvody SAZKA, a.s., na VPÚ do oblasti sportu v letech 1995-2003 (v mil. Kč)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Odvody na VPÚ 631 677 716 824 860 898 960 1 000 1 010

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ze SAZKA, a.s., 2011

Odvody akcionářům závisí od roku 2004 hlavně na závazcích souvisejících s výstavbou

víceúčelové arény v Praze. Z odvodů na VPÚ do oblasti sportu jsou totiţ spláceny i

dluhopisy vydané na financování postavení víceúčelové arény. Skutečný odvod

akcionářům SAZKA, a.s., zobrazuje druhý řádek Tabulky 2-8.

Tabulka 2-8: Odvody SAZKA, a.s., akcionářům 2004-2009 (v mil. Kč)

2004 2005 2006 2007 2008 2009

Odvody na VPÚ 1 102 1 284 1 074 1 037 991 864

Odvody akcionářům 895,6 703,9 920,9 822,3 452,7 174,3

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze SAZKA, a.s., a HN15, 2011

SAZKA, a.s. byla jedním z pilířů financování sportu. V současné době jsou financovány

z většiny odvodů na VPÚ určených do oblasti sportu dluhy společnosti související

s výstavbou víceúčelové arény v Praze. SAZKA, a.s., ale ani tak není schopna svoje

závazky splácet. Budoucnost této loterní společnosti je velmi nejistá, stejně jako její

postavení ve financování sportu v ČR.

Odečet darů z daně z příjmu

Fyzické osoby si dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů mohou dle § 15 odst. 1 od základu daně odečíst 10 % základu daně v hodnotě

darů poskytnutých, mimo jiných na sportovní a tělovýchovné účely, pokud hodnota

darů je ve zdaňovacím období nejméně 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000

Kč. Právnické osoby si dle stejného zákona § 20 odst. 8 mohou tímto způsobem odečíst

maximálně 5 % základu daně, pokud hodnota darů činní alespoň 2 000 Kč.

15

Dostupné na www: http://hn.ihned.cz/c1-42673460-cesky-sport-nezivori-je-pouze-chudy

http://hn.ihned.cz/c1-42673460-cesky-sport-nezivori-je-pouze-chudy

34

Snížená sazba DPH

Dle přílohy č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (DPH), ve znění

pozdějších předpisů je ve sníţené sazbě DPH (v roce 2011 činí 10 %) vstupné na

sportovní události a pouţití sportovních zařízení krytých i nekrytých ke sportovním

činnostem.

2.2.3 Financování sportu územními samosprávnými celky

Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů ukládá územním

samosprávným celkům (obcím, městům a krajům) zabezpečit rozvoj sportu pro všechny

a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postiţených občanů. Obce, města a

kraje mají zodpovědnost za financování sportovních zařízení pro tuto činnost. Ta pro ně

není ţádným způsobem koordinovaná ani přesněji definovaná. Z místních zdrojů je

podporován zejména sport dětí, mládeţe a neprofesionálních sportovců. Sportovní

kluby s profesionálními týmy mají často pronajatá obecní sportoviště. Z místních

rozpočtů je významně přispíváno převáţně na provoz sportovních zařízení. Tato

zařízení jsou často k dispozici nejen členům SK, ale i veřejnosti. (Novotný, 2000).

Významnou součástí financování z místních rozpočtů je financování školní tělesné

výchovy (TV) přes rozpočty škol (základních a středních, které jsou příspěvkovými

organizacemi obcí a krajů) a sportovní infrastruktury, kdy je moţné vyuţití školních

sportovních zařízení veřejností mimo hodiny výuky TV. Dalšími formami financování

sportu z místních rozpočtů je poskytnutí obecních pozemků do uţívání SK, výstavba

sportovního zařízení nebo spolufinancování na provozu sportovního zařízení, pokud je

ve vlastnictví SK. „Jen v málo státech je obvyklé, že by sportovní klub byl vlastníkem

pozemku a současně i tělovýchovného zařízení. V České republice to bývá častým

jevem.“ (Novotný, 2000, s. 221)

Z místních rozpočtů můţe být sport (stejně jako ostatní činnosti, které jsou preferovány)

financován několik moţnými způsoby. Jedná se o financování přímo z rozpočtu (přes

kapitolu školství a kapitolu sport), zaloţení příspěvkové organizace, granty (dotace),

mimořádné jednorázové dary. Často dochází ke kombinace těchto způsobů. (Novotný,

2000)

Jak funguje financování sportu z místních rozpočtů je moţné ukázat na následujícím

příkladě Plzeňského kraje a města Plzeň.

35

Financování sportu v Plzeňském kraji (PK)

Krajský úřad PK poskytuje finanční dotace na sport prostřednictvím dvou dotačních

programů Podpora tělovýchovy a sportu v Plzeňském kraji (neinvestiční program) a

Výstavba víceúčelových hřišť s umělým povrchem a rekonstrukce povrchů tělocvičen a

sportovních hal v Plzeňském kraji (investiční program).

Prioritou neinvestičního programu je pravidelná sportovní činnost dětí a mládeţe

v oblasti tělovýchovy a sportu a podpora významných sportovních akcí pro děti a

mládeţ v PK (v rámci programu je podporována i Olympiáda dětí a mládeţe ČR).

Investiční program má za cíl vytvoření dostatečné nabídky moderních sportovních a

tělovýchovných zařízení pro obce a města v PK a vybudování sportovních zařízení,

která budou mít charakter obecních sportovišť, vyuţívaných v dopoledních hodinách

školami a školskými zařízeními, odpoledne a ve volných dnech sportovními oddíly a

sportující veřejností. O dotace ţádají příspěvkové organizace PK, obce nebo NNO.

Tabulka 2-9 ukazuje vývoj rozpočtovaných výdajů na financování sportu PK v letech

2003-2011. Tyto výdaje mají růstovou tendenci v absolutních číslech. Neinvestiční

rostou z 1,5 mil. Kč. v roce 2003 na 4 mil. Kč v roce 2011 a investiční dotace, které

tvoří větší část celkových výdajů kraje na sport, rostou z 6 mil. Kč v roce 2003 na 8,5

mil. Kč v roce 2011. V podílu k celkovým výdajů PK, ale výdaje na sport klesají

z hodnoty 0,46 % v roce 2003 na hodnotu 0,27 % v roce 2011 díky nárůstu celkových

výdajů PK. Výdaje krajů na sport mají malý význam oproti výdajům obcí nebo měst.

Pro porovnání, kdyţ například v roce 2008 byly celkové výdaje PK na sport 10,7 mil.

Kč byly výdaje města Plzeň 215,5 mil. Kč.

Tabulka 2-9: Vývoj rozpočtovaných výdajů na financování sportu PK 2003-2011 (v tis. Kč)

Výdaje PK

celkem

Investiční

program

Neinvestiční

program

Výdaje na

sport celkem

Výdaje na

sport v %

2003 1 637 201 6 000 1 500 7 500 0,46%

2004 1 809 099 6 800 1 000 7 800 0,43%

2005 3 125 335 8 000 2 000 10 000 0,32%

2006 3 250 783 9 000 1 500 10 500 0,32%

2007 3 114 463 9 000 2 000 11 000 0,35%

2008 3 421 603 10 000 2 200 12 200 0,36%

2009 4 147 288 11 000 3 266 14 266 0,34%

2010 4 268 059 8 500 2 200 10 700 0,25%

2011 4 572 596 8 500 4 000 12 500 0,27%

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z PK, 2011

36

Financování sportu ve městě Plzeň

„Na území města Plzně se nachází 155 sportovních zařízení, z toho 91 zařízení

provozovaných sportovní organizací, 62 školních sportovních zařízení a 3 zařízení

provozovaná městským obvodem.“ (Koncepce sportu v Plzni, 2008, s. 6)

Město Plzeň vlastní čtyři velká sportoviště: Městský plavecký bazén na Slovanech,

Zimní stadion města Plzně, Městskou sportovní halu na Slovanech a Městský sportovní

areál ve Štruncových sadech a Luční ulici. Město spolufinancuje sport na svém území

prostřednictvím provozních výdajů, investičních výdajů na městská sportoviště a

investičních výdajů rozdělovaných grantovým systém. (Koncepce sportu v Plzni, 2008)

Provozní výdaje

V roce 2007 bylo poskytnuto z městského rozpočtu na provozní výdaje v oblasti sportu

74,6 mil. Kč. Nejvyšší část těchto výdajů (59,2 %) jsou výdaje na městská sportovní

zařízení. Vývoj provozní výdajů na městská sportovní zařízení v letech 2002-2008

zobrazuje Tabulka 2-10.

Tabulka 2-10: Vývoj skutečných provozní výdajů na městská sportovní zařízení 2002-2008 (v tis. Kč)

Sportovní zařízení 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*

Městský plavecký bazén 12 310 12 898 12 308 12 915 13 898 15 080 19 304

Městská sportovní hala 4 604 6 639 4 365 4 951 4 242 5 375 5 200

Zimní stadion města Plzně 8 754 8 572 12 982 11 271 11 697 13 715 11 655

Městský sportovní areál ve

Štrunc. sadech a Luční ul. 9 192 10 574 11 033 11 074 11 452 11 851 12 579

Celkem 34 860 38 683 40 688 40 211 41 289 46 021 48 738

Zdroj: Koncepce sportu v Plzni, 2008, * rozpočtované výdaje

Investiční výdaje

V roce 2007 bylo poskytnuto z městského rozpočtu na investiční výdaje v oblasti sportu

141,4 mil. Kč, z toho nejvyšší část (68,5 %) byly výdaje na městská sportovní zařízení,

které jsou zobrazené v Tabulce 2-11. Investiční výdaje se v jednotlivých letech

podstatně liší. Záleţí na investičním plánu rekonstrukcí těchto sportovních zařízení.

Tabulka 2-11 Vývoj skutečných kapitálových výdajů na městská sportovní zařízení 2002-2008 (v tis. Kč)

Sportovní zařízení 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*

Městský plavecký bazén 1 118 148 1 049 0 700 173 10 050

Městská sportovní hala 2 999 8 973 1 649 19 393 27 680 81 800 60 150

Zimní stadion města Plzně 28 125 93 370 52 438 0 6 000 4 500 28 000

Městský sport. areál ve

Štrunc. sadech a Luční ulici 1 786 19 158 9 600 7 400 2 200 3 400 29 900

Celkem 34 028 121 649 64 736 26 793 36 580 89 873 128 100

Zdroj: Koncepce sportu v Plzni, 2008, * rozpočtované výdaje

Mimo investičních výdajů na městská sportovní zařízení má město Plzeň dva grantové

programy na financování sportovních zařízení. V obou případech se jedná o

spolufinancování výstavby a rekonstrukce sportovních zařízení. Prvním grantovým

37

programem je Výstavba, rekonstrukce a přestavba sportovních zařízení při TJ a SK

v Plzni. Podpora formou finanční pomoci je směřována na konkrétní projekty výstavby

nebo přestavby sportovišť, která jsou veřejně přístupná hlavně dětem a mládeţi.

Druhým grantovým programem je Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při

ZŠ zřizovaných městem Plzní. Podmínkou pro přidělení grantu je následné zpřístupnění

školního sportoviště veřejnosti zejména dětem a mládeţi a zvyšuje tak vyuţitelnost

školních sportovních zařízení. (Koncepce sportu v Plzni, 2008)

Celkové výdaje na sport městským rozpočtem Tabulka 2-12: Skutečné celkové výdaje na sport městem Plzeň v letech 2004-2011 (v tis. Kč)

výdaje

celkem

výdaje na

sport celkem

výdaje na

sport v %

2004 4 536 800 108 883 2,40%

2005 4 143 200 103 580 2,50%

2006 4 653 552 158 221 3,40%

2007 5 436 618 212 028 3,90%

2008 5 901 309 265 559 4,50%

2009 6 255 838 200 187 3,20%

2010* 5 147 197 215 804 4,19%

2011* 4 965 022 153 466 3,09%

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ze závěrečných účtů města Plzně, 2011, * údaje rozpočtované

Celkové výdaje na sport z městského rozpočtu, které jsou zobrazeny v Tabulce 2-12, se

v pozorovaném období 2004-2011 pohybují v rozmezí 103-265 mil. Kč, coţ představuje

2,40-4,50 % všech výdajů městského rozpočtu. Provozní výdaje jsou v jednotlivých

letech přibliţně stejné a tak vývoj celkových výdajů na sport závisí především na

investičních výdajích města a plánu těchto výdajů. Celkové výdaje na sport byly

nejvyšší v roce 2008 a činily 265,6 mil. Kč (4,5 % všech výdajů).

Obrázek 2-10: Skutečné celkové náklady města Plzeň na sport v roce 2007


Graf na Obrázku 2-10 zobrazuje skutečné celkové náklady města Plzeň na sport v roce

2007. Celkové náklady na městská sportovní zařízení byly 135 894 tis. Kč, coţ tvoří 64

% všech nákladů města Plzeň na sport. Nejvyšší náklady činily 87 175 tis. Kč (41 %) na

Městskou sportovní halu na Slovanech, především díky vysokým investičním nákladům

v roce 2007, které byly 81 800 tis. Kč.

41%

9%7%

7%

36% Městská sportovní hala na Slovanech, 41 %

Zimní stadion města Plzně, 9 %

Městský plavecký bazén na Slovanech, 7 %

Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici, 7 %

Ostatní sportovní zařízení, 36 %

38

2.3 Soukromé zdroje financování sportu

Do sportu se dostávají finanční prostředky mimo veřejných zdrojů také ze zdrojů

soukromých (od firem a domácností). Mezi finanční prostředky ze soukromých zdrojů

se řadí členské příspěvky, dary, zisk z reklamy, zisk z hlavní a vedlejší činnosti

sportovních organizací nebo jiných sportovních organizací. Hlavní činností sportovních

organizací je pořádání sportovních akcí, kde tyto organizace mají finanční příjmy ze

vstupného (od pasivních účastníků), startovného (od aktivních účastníků) nebo prodeje

vysílacích práv (od televizních společností). K ziskům z vedlejší činnosti patří pronájem

sportovních zařízení pro sportovní nebo kulturní akce, pořádání společenských akcí

(např. tanečních zábav a plesů), prodej suvenýrů sportovních organizací, klubové

restaurace, občerstvení, ubytovny (pronájem nebo vlastní provozování), organizování

sportovních kurzů a úroky z uloţených vkladů.

2.3.1 Finanční prostředky domácností

Finanční prostředky domácností jsou zásadním finančním zdrojem pro financování

sportu. Domácnosti vydávají peníze na sportování svých členů. Platí za vyuţívání

sportovních zařízení, účastní se sportovních nebo společenských akcí (platí vstupné) a

nakupují sportovní vybavení. Členové klubů platí členské příspěvky. Členské příspěvky

jsou trojího typu, a to vstupní, pravidelné (často kaţdoroční) a mimořádné. Záleţí na

sportovní organizaci, v jaké jsou členské příspěvky výši. Dále mohou domácnosti

finanční prostředky na sportovní účely darovat (tyto dary jsou odčitatelnými poloţkami

od základu daně z příjmu dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů § 15). Dárci se nejčastěji stávají současní nebo bývalí členové SK.

Domácnosti mohou darovat i svoji práci (nepeněţní dar).

Dobrovolnictví

Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji

energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti, za coţ můţe

pobírat symbolické náhrady. Dobrovolná práce není přímo finančním zdrojem, ale její

ekonomická hodnota je vysoká a je určitou formou nepeněţního daru, který je věnován

ve prospěch SK. V ČR amatérský sport závisí právě na dobrovolnících v jednotlivých

SK. U menších SK je často rozpočet SK niţší neţ hodnota, kterou tvoří práce

dobrovolníků. Pro dobrovolné pracovníky (např. trenéři, rozhodčí) jsou pořádány,

zejména sportovními svazy, školení a doškolování. (Novotný, 2010)

39

2.3.2 Finanční prostředky podniků a firem

Finanční prostředky získané od firem pro sportovní prostředí na základě smluvních

vztahů jsou sponzorství a dárcovství. Mezi sponzorstvím a dárcovstvím jsou určité

rozdíly. Další prostředky plynou od televizních společností, které platí televizní práva

za moţnost vysílání sportovní akce.

Sponzorství

Sponzoři poskytnou SK finanční nebo nefinanční prostředky. Jedná se o formu

partnerství, kdy sponzor očekává za poskytnuté prostředky určitou protihodnotu. Bývá

to některá z forem reklamy, kdy SK prezentuje sponzora (název firmy v názvu SK nebo

sportovní akce, logo sponzora na dresech SK, nebo reklamní panely sponzora na

sportovním zařízení, případně na webových stránkách SK…). Pokud se jednoznačně

jedná o protisluţbu, pak je takovýto sponzorský dar povaţován za reklamu a nejedná se

tak o dar na základě smlouvy darovací, ale reklamu a o smlouvu o reklamě. Pro

sponzora jsou náklady na reklamu a propagaci daňově uznatelnými náklady (na rozdíl

od daru, který je odčitatelnou poloţkou do určité výše). SK (i v případě NNO) musí

sponzorský dar zahrnout do základu daně z příjmu. Sponzorováni mohou být jak

jednotlivci, tak i sportovní kolektivy, sportovní akce nebo instituce.

Dárcovství

Podobně jako u sponzorství se jedná o to, ţe dárce jednorázově nebo opakovaně

bezúplatně převede majetek darovanému (SK) na základě darovací smlouvy dle zákona

č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 628. Oproti sponzorství je

zde podstatný rozdíl, jedná se totiţ o dar bez nároku na protisluţbu. Takovýmito dárci

mohou být i nadace.16

Dary, kdy není očekávána ţádná protihodnota, jsou u NNO při

financování sportovních účelů, osvobozeny od daní z příjmu (dle zákona č. 586/1992

Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 20). NNO jsou osvobozeny i od

daně darovací či dědické (dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a

dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů § 20). Dárce dary můţe pouţít

jako odčitatelnou poloţku, dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů § 20.

16

Jako příklad nadací je moţné uvést Nadace sportující mládeţe (NSM) nebo Nadace ČEZ s projektem

Oranţové hřiště.

40

Prodej televizních práv

Prodej televizních práv je v současné době ve světě jedním z hlavních zdrojů příjmů pro

vrcholový a profesionální sport. V ČR není tento zdroj příjmů tak významný (mimo

účasti fotbalových klubů v evropských soutěţích), ale pokud jsou sportovní akce

vysílány v přímém přenosu, zvyšuje to atraktivnost sportovních akcí a SK pro sponzory.

Smlouvy na televizní práva pro ligové soutěţe bývají kolektivní. Na českou první

fotbalovou ligu byla prodána práva na sezonu 2010-2011 za cenu kolem 100 mil. Kč.17

2.4 Podpora sportu z Evropské Unie (EU)

Evropská komise (EK) vydala v listopadu 2007 Bílou knihu o sportu, která se zabývá

společenskou rolí sportu, jeho hospodářským rozměrem, organizací sportu v EU,

navrhuje opatření na zlepšení situace sportu v EU a vymezuje roli EK v podpoře sportu.

EK zejména „bude podporovat sport a tělesnou výchovu jako základní prvky kvalitního

vzdělávání a jako prostředky zatraktivnění škol a zlepšování docházky; zaměří

pozornost na zlepšování dostupnosti tělesné výchovy a sportu pro dívky a ženy, a to

s cílem pomoci zvýšit sebevědomí, zlepšit sociální začlenění, překonávat předsudky a

podporovat zdravý životní styl a přístup žen ke vzdělání; prostřednictvím sportu

podporovat propagaci zdraví a osvětové kampaně.“ (Bílá kniha o sportu, 2007, s. 9)

Podle akčního plánu Pierre de Coubertin, který bude pro EK vodítkem pro další kroky

v oblasti sportu, chce EK podporovat boj proti korupci, dopingu, násilí, rasismu a

národnostní diskriminaci. V rámci EU se dále pořádají sportovní fóra, kterých mimo

zástupců vlád jednotlivých zemí účastní nevládní organizace jako Evropská nevládní

sportovní organizace (ENGSO), Světová antidopingová agentura (WADA) a Evropské

olympijské výbory (EOC).

Sport nemá v rámci EU vlastní rozpočet ani stálé dotační programy. Okrajově však

profituje zejména z fondů obnova infrastruktury, regionální rozvojové programy a

podpora rozvoje venkova. Finanční prostředky z fondů EU na podporu sportu je moţné

předpokládat nejdříve ve finanční perspektivě 2013-2020. (Koncepce, 2009)

17

Částka dle odhadu časopisu Marketing&Media.

41

3 Financování jednotlivých skupin sportu v ČR

V této kapitole je ukázáno, jaké zdroje financování jsou pouţívány v jednotlivých

skupinách sportů, které jsou děleny dle podkapitoly 1.1. Dále je charakterizováno

financování sportovních akcí mezinárodního významu.

3.1 Financování vrcholového a profesionálního sportu

3.1.1 Financování státní sportovní reprezentace

Státní sportovní reprezentace je chápána jako významná součást prezentace ČR ve světě

a z ekonomického hlediska je veřejným statkem. Finanční podpora proto plyne

především ze státních zdrojů. Neinvestiční podpora sportovní reprezentace ČR je řešena

v rámci I. dotačního programu MŠMT a financování RSC MŠMT, MO a MV.

Investiční podpora sportovní reprezentace je řešena investičním podprogramem

Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace. Pro objektivní přidělení

státních prostředků v příslušném kalendářním roce je vypracován systém výpočtu podle

úspěšnosti výsledků (tzv. Klíč reprezentace). Mezi kritéria patří: výsledková úspěšnost

seniorů i juniorů za tříleté období z nejvyšších evropských a světových soutěţí, počet

členských zemí v mezinárodní federaci, příslušnost k programu OH a bodová hodnota

„domácí popularity“. Za sportovní přípravu a výsledky reprezentace odpovídají

příslušné sportovní svazy spolu s RSC. Podmínky pro jejich činnost pomáhají vytvářet

zastřešující sportovní organizace, odborná pracoviště a Český olympijský výbor (ČOV).

(Koncepce, 2009)

Ze rozpočtu MŠMT je celkem na reprezentaci v roce 2010 vyhrazeno 888,9 mil Kč (45

% všech výdajů na MŠMT na sport). Mimo finance ze státního rozpočtu je sportovní

reprezentace podporována také soukromým sektorem, zejména firmami, které se stávají

sponzory sportovců, svazů, případně partnery pro významné sportovní akce.

3.1.2 Financování sportovně talentované mládeže

Systém péče o talentovanou mládeţ je přípravou talentovaných sportovců pro sportovní

reprezentaci ČR a je podporován ze státního rozpočtu prostřednictví II. dotačního

programu MŠMT a finanční podpory SG. Podmínky se pro sportovní růst talentů

vytvářejí ve sportovních klubech za řídící role příslušných sportovních svazů. Kaţdý

svaz si vytvořil vlastní způsob řízení a organizační strukturu, která se člení na VSCM,

SCM, SpS a podporu individuální přípravy talentů ve sportovních klubech. Projekty

42

sportovních svazů podléhají schválení MŠMT. V roce 2010 je vyhrazena částka 396,9

mil. Kč pro podporu sportovně talentované mládeţe ze rozpočtu MŠMT (20 % všech

výdajů MŠMT do oblasti sportu). Další podpora z veřejných rozpočtů sportovně

talentované mládeţi je z rozpočtů krajů na Olympiádu dětí a mládeţe. Například v PK

je v roce 2010 tato podpora 764 tis. Kč. Ve financování sportovně talentované mládeţe

přispívají také různé nadace. Následující příklad ukazuje, jak vypadá financování

Nadací sportující mládeţe (NSM) v Plzni.

Nadace sportující mládeže (NSM)

NSM je významnou institucí v oblasti sportu dětí a mládeţe v Plzni, byla zaloţena v

roce 1993 a jejím posláním je zlepšování podmínek pro výchovu a rozvoj sportovně

talentované mládeţe. Nejdříve fungovala pouze na území města Plzně, od roku 2003

rozšířila činnost na celou ČR. V Plzni v roce 2009 bylo proplaceno v rámci systémové

podpory sportovním subjektům spolupracujícím se základními a středními školami

429 932 Kč, v rámci mimosystémové podpory pak bylo vyplaceno vynikajícím

jednotlivcům nebo sportovním kolektivům 513 428 Kč, v rámci vyhlášení nejlepších

sportovců města Plzně bylo vyplaceno 60 317 Kč a pro podporu sportovních akcí

pořádaných pro děti a mládeţ bylo vyplaceno 559 939 Kč. Celkem tedy NSM podpořila

mládeţ v Plzni v roce 2009 částkou přesahující 1,5 mil. Kč. V létech 2003-2009 se drţí

tato částka na podobné úrovni především díky prostředkům ze státního příspěvku.

(Výroční zpráva NSM, 2010)

3.1.3 Financování ostatního vrcholového a profesionálního sportu

Nejdůleţitější roli pro financování ostatního vrcholového a profesionálního sportu

v ČR, mimo státní sportovní reprezentaci a sportovně talentovanou mládeţ, hrají příjmy

z reklamy od sponzorů. Dalšími významnými příjmy jsou příjmy za prodej televizních

práv na sportovní akce18

, transferovou politika19

, prodej suvenýrů, pronájem

sportovního zařízení pro sportovní a kulturní akce. Příjmy ze vstupného na sportovní

akce v ČR nehrají ve financování tak významnou roli jako v Západní Evropě (v ČR je

poměrně niţší návštěvnost sportovních akcí). U financování profesionálních a

vrcholových klubů hrají malou nebo ţádnou roli členské příspěvky. Jedinými příjmy

18

Příjmy z televizních přenosů v ČR nejsou vysoké, ale velkou roli hrají, kdyţ se SK účastní evropských

soutěţí, které jsou vysílány po celé Evropě. 19

Investice do výchovy mládeţe a následný prodej hráčů. Nejlukrativnější je pro SK z ČR prodej hráčů

do zahraničí. Pro kluby z niţších soutěţí je také velmi finančně zajímavý prodej hráčů do klubů vyšších

soutěţí.

43

z veřejných zdrojů, jsou dotace na mládeţnické oddíly z rozpočtů obcí a měst a

investice do sportovních zařízení také formou dotací z obcí a měst. V následujícím

příkladě SK Sigma Olomouc je ukázáno financování profesionálního klubu působícího

v první české fotbalové lize.

Financování fotbalového klubu SK Sigma Olomouc, a.s.

SK Sigma Olomouc patří mezi tradiční kluby, které se účastní české nejvyšší fotbalové

soutěţe. První ligu hraje nepřetrţitě od sezony 1984/1985. SK Sigma Olomouc se

vypracovala v přední klub české kopané a to zejména díky výborné práci s mladými

fotbalisty. Právní předchůdce klubu je SK Hejčín, který byl zaloţen roku 1915. V roce

1995 se uskutečnil převod SK na akciovou společnost. V sezoně 2009/2010 měl SK

Sigma Olomouc dvě muţstva dospělých a dvanáct mládeţnických druţstev. Akcionáři

klubu byli k 30.6.2010 SK Olomouc Sigma MŢ (42,28 % základního kapitálu),

občanské sdruţení, Statutární město Olomouc (34,24 %), Ing. Josef Lébr (10,27 %),

První olomoucká investiční (10,27 %) a JUDr. Robert Runták (2,94 %). SK Sigma

Olomouc patří, co se týče rozpočtu, do průměru nejvyšší fotbalové ligy.

(Sigmafotbal.cz)

Obrázek 3-1: Výnosy SK Sigma Olomouc, a.s. v sezoně 2009/2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě Výroční zprávy SK Sigma Olomouc, a.s. 2009/2010, 2011

Výnosy SK Sigma Olomouc, a.s. byly v sezoně 2009/2010 95,8 mil. Kč. Jak je vidět na

Obrázku 3-1, tak největší část výnosů byla v sezoně 2009/2010 výnosy z přestupů a

hostování (42 % všech výnosů). Druhou nejvýznamnější poloţkou jsou výnosy

z reklamy. V sezoně 2009/2010 se SK Sigma Olomouc účastnila Evropské ligy a tak

významnou část výnosů tvoří právě výnosy z Evropské ligy včetně vstupného na utkání

Evropské ligy (15 %). Ukazuje se tak, ţe v ČR nehrají velkou roli v příjmech klubů

výnosy ze vstupného, které tvoří jen 4 % celkových výnosů SK. Dalšími výnosy jsou

výnosy z nájmu a provozu majetku ( 6 %), trţby za zboţí (1 %) a ostatní výnosy (2 %).

42%

30%

15%

6%4% 1% 2% Přestupy a hostování, 42 %

Reklama, 30 %

Evropská liga (vč. vstupného), 15 %

Nájmy, provoz majetku, 6 %

Vstupné, 4 %

Tržby za zboží, 1 %

Ostatní, 2 %

44

Obrázek 3-2 zobrazuje strukturu nákladů SK Sigma Olomouc, a.s. v sezoně 2009/2010.

V této sezoně činily celkové náklady 92,2 mil. Kč. Největší část nákladů činily náklady

na mzdy hráčů (40 % všech nákladů). Dalšími poloţkami byly v sezoně 2009/2010

náklady na mzdy trenérů (5 %), na ostatní mzdy (10 %), na materiál, energie a zboţí (9

%), na ostatní reţijní sluţby (10 %), na Evropskou ligu (9%), na přestupy a hostování (7

%), na přepravu a soustředí (3%) a na rozhodčí (1 %).

Obrázek 3-2: Náklady SK Sigma Olomouc, a.s. v sezoně 2009/2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě Výroční zprávy SK Sigma Olomouc, a.s. 2009/2010, 2011

Výsledek hospodaření byl v sezoně 2009/2010 3,6 mil Kč před zdaněním a po zdanění

2,6 mil. Kč. Zisk byl docílen především úspěšnou transferovou politikou SK, kdyţ zisk

z transferové politiky byl 34,4 mil. Kč a účastí v Evropské lize (zisk 6,5 mil. Kč). Zisk

byl pouţit na sníţení ztráty minulých let.

3.2 Financování výkonnostního sportu

Výkonnostní sport je zabezpečován převáţně prostřednictvím SK ve formě NNO. Mezi

zdroje SK v oblasti výkonnostního sportu patří zdroje veřejné (ze státního rozpočtu a

rozpočtů územně samosprávných celků), ale i zdroje soukromé poskytované formou

sponzorských darů, členských příspěvků, příjmů ze vstupenek a příjmů z vedlejší

činnosti. Pokud tyto organizace generují zisk, tak je zpětně investován do činnosti

organizace.

Nejčastější právní formy NNO v ČR v oblasti sportu jsou občanská sdruţení, která se

řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. NNO v oblasti sportu jsou

nejrozšířenějšími NNO v ČR, co se týče členů (16 % občanů ČR jsou členy sportovní

organizace). (Hobza, Rektořík, 2006)

Výkonnostní sport je podporován z veřejných prostředků především v oblasti údrţby,

provozu a modernizace sportovních zařízení a v oblasti sportu mládeţe, která má

40%

10%10%

9%

9%

7%

6%5% 3% 1% Mzdy hráčům, 40 %

Ostatní režijní služby, 10 %

Ostatní mzdy, 10 %

Materiál, energie, zboží, 9 %

Evropská liga, 9 %

Přestupy a hostování, 7 %

Jiné provozní a finanční náklady, 6 %

Mzdy trenérům, 5 %

Přepravné, soustředění, 3 %

Rozhodčí, 1 %

45

vysoké pozitivní externality pro společnost (pozitivní vliv na zdraví, funkce výchovná a

vzdělávací). Pro fungování výkonnostního sportu jsou velice významní dobrovolníci

(rozhodčí, trenéři a další sportovní funkcionáři), kteří pracují bez nároku na honorář

nebo za minimální odměnu. Domácnosti jsou důleţité ve financování samotných

sportovců, kteří si sami nakupují sportovního vybavení. Jak je výkonnostní sport

financován je ukázáno na příkladě fotbalového klubu SK Obory, o. s.

3.2.1 Financování fotbalového klubu SK Obory, o. s.

Fotbalový klub SK Obory byl zaloţen roku 1970. V roce 2010 měl dvě muţstva

v okresní soutěţi muţů a ţádné mládeţnické druţstvo. SK Obory má členskou základnu

čítající 72 členů a 32 registrovaných hráčů (aktivních). Kaţdý rok členové klubu

odvádějí členské příspěvky do klubové pokladny v hodnotě 50 Kč za člena. Klub má

vlastní fotbalové hřiště a šatny na převlékání. Pozemek na fotbalové hřiště mu je

bezplatně propůjčen třemi obyvateli obce Obory na základě uzavřené nájemní smlouvy

na dobu určitou. Pro fungování klubu jsou důleţití funkcionáři, kteří pracují bez nároku

na honorář. Jedná se o předsedu klubu, sekretáře, pokladníka, vedoucího a trenéra

muţstva. Za určitou mzdu pracuje v klubu jen správce hřiště a údrţbář.

Obrázek 3-3: Příjmy SK Obory, o.s. v roce 2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z pokladního deníku SK Obory a účetnictví OÚ Obory, 2011

Graf na Obrázku 3-3 ukazuje zdroje příjmů SK Obory, o.s. dle jejich podílu na

celkových příjmech v roce 2010, které v tomto roce činily 86 275 Kč. Nejvyšší část

příjmů (54 %) tvoří účelová dotace od obce Obory, která je určena na údrţbu a provoz

sportovního areálu. Pro obec Obory tvořila v roce 2010 tato dotace 0,76 % celkových

výdajů z rozpočtu obce. SK Obory kaţdoročně pořádá sportovní ples. V roce 2010

tvořilo pořádání plesu 36 % příjmů klubu (jedná se o vedlejší činnost klubu). Další

příjmy tvoří vstupné na sportovní utkání (6 %), které je dobrovolné a členské příspěvky

6% 4%

36%54%

Vstupné, 6 %

Členské příspěvky, 4 %

Vedlejší činnost, 36 %

Dotace z obce Obory, 54 %

46

(4 %). Poslední poloţkou jsou úroky z bankovního účtu, které netvoří ani celé procento

příjmů.

Obrázek 3-4 zobrazuje strukturu výdajů SK Obory, o.s. v roce 2010. Celkové výdaje

v roce 2010 činily 68 817 Kč. Největší část výdajů byla na údrţbu sportovního areálu

(42 %). Další výdaje byly na nákup míčů (12 %), odměny rozhodčím (11 %), praní

dresů (9 %), přestupy a hostování hráčů (6 %), cestovné (4 %), startovné (2 %) a ostatní

náklady (6 %), které tvořily nákup lékařských pomůcek a pitné vody. Všechny výše

popsané výdaje byly na hlavní činnost klubu. Na vedlejší činnost (pořádání sportovního

plesu) připadají výdaje v hodnotě 8 % celkových nákladů.

Obrázek 3-4: Výdaje SK Obory, o.s. v roce 2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z pokladního deníku SK Obory a účetnictví OÚ Obory, 2011

Z analýzy příjmu a výdajů SK Obory, o.s., vyplývá, ţe klub by bez pomoci obce Obory

ve financování údrţby sportovního byl ve velkých finančních problémech. Významnou

část příjmů klubu hraje vedlejší činnost (pořádání plesu).

3.3 Financování rekreačního sportu

Komerční rekreační sport

Financování komerčního sportu závisí na domácnostech. Domácnosti si nakupují vlastní

sportovní vybavení, které je na mnohé sporty velmi nákladné a platí také za vyuţívání

sportovních zařízení plnou cenu komerčním subjektům provozujících sportovní zařízení

(např. fitcentra, squashová centra, lyţařské areály). Součástí je i vedení sportovců

odbornými instruktory, kteří jsou za svou práci odměňovány trţní mzdou.

Nekomerční rekreační sport

Do financování nekomerčního rekreačního sportu jsou zapojeny domácnosti, které si

obstarávají sportovní vybavení, opět často velmi nákladné. Za vyuţívání sportovních

11%

6%

2%

4%

9%

42%

12%

8% 6%

Odměny rozhodčím, 11 %

Přestupy a hostování hráčů, 6 %

Startovné, 2 %

Cestovné, 4 %

Praní dresů, 9 %

Údržba sportovního areálu, 42 %

Míče, 12 %

Náklady na vedlejší činnost, 8 %

Ostatní náklady, 6 %

47

zařízení, ale neplatí vůbec a nebo jen část ceny. Rekreační nekomerční sport je často

provozován v přírodě mimo sportovní zařízení (např. cykloturistika, turistika, běţecké

lyţování).

Na financování sportovních zařízení se podílí veřejné zdroje financování. Stát v rámci

investiční dotačních programů MŠMT a dotací z programu 298 220 (Akce financované

z rozhodnutí Poslanecké sněmovny a vlády ČR). Územní samosprávné celky často mají

sportovní zařízení pro rekreační sport ve své správě (např. plavecké bazény a sportovní

haly), podílejí se na jeho financování a vytvářejí potřebnou infrastrukturu pro rekreační

sport. Sportovní zařízení pro nekomerční rekreační sport mohou být spolufinancovány

z investičních dotačních programů EU.

3.4 Financování tělesné výchovy (TV) a sportu na školách

TV a sport na školách je financování především z veřejných rozpočtů. TV je veřejným

statek. Na financování tělesné výchovy a sportu na školách se podílejí také domácnosti,

kdyţ rodiče a studenti nakupují vlastní sportovní vybavení a přispívají na kurzy plavání

a lyţování.

Financování TV

Neinvestiční financování TV (platy pedagogům, spolufinancování sportovních kurzů) a

drobné investiční výdaje (pomůcky pro výuku TV) jsou z rozpočtů škol. Tyto finance

jdou z rozpočtu zřizovatele školy (obce, kraje, stát). Investiční projekty pro zlepšení

sportovních zařízení škol jsou spolufinancovány nejčastěji z územních rozpočtů. Tyto

sportovní zařízení poté za úplatek bývají k dispozici veřejnosti.

Financování sportu na školách

V rámci neinvestičního programu MŠMT VSČ (program III.) je financován také sport

na školách. Jedná se o financování pravidelné sportovní činnost ţáků školních a

univerzitních SK, včetně soutěţí republikového charakteru a projektů Center sportu na

školách, mezinárodní soutěţe ţáků a studentů škol sdruţených ve sportovních

mezinárodních školských a studentských organizacích pořádaných v ČR a na českou

účast v zahraničí. V roce 2010 byla na sport na školách v rozpočtu částka 20 mil. Kč.

48

3.5 Financování sportu zdravotně postižených

Financování sportu zdravotně postiţených je jednou z priorit státního financování

sportu. Sport zdravotně postiţených přináší společnosti pozitivní externality, kdyţ

zdravotně postiţeným pomáhá ke společenské integraci, výchově k samostatnosti a

soběstačnosti a částečně můţe přispívat ke kompenzaci zdravotních omezení.

Z MŠMT je sport zdravotně postiţených podporován ze všech neinvestičních programů,

mimo podpory SG a RSC, v současné podobě (viz Tabulka 3-1). Největší mírou se

podílí program Sportovní reprezentace ČR (program I.), který podporuje reprezentaci

ČR v soutěţích zdravotně postiţených. V roce 2010 bylo z programu I. dotováno na

sport zdravotně postiţených přes Český paralympijský výbor (ČPV), Unii zdravotně

postiţených sportovců a České hnutí speciálních olympiád 18,5 mil. Kč (coţ je 5 %

tohoto programu). Další neinvestičním programem podporující sport zdravotně

postiţených je Sportovně talentovaná mládež (program II.), v rámci podpory SCM. Pro

sport zdravotně postiţených je vyhrazena i část neinvestičního programu VSČ (program

III) a Údržba a provoz sportovních zařízení (program IV.). Celkem bylo na neinvestiční

dotace v na sport zdravotně postiţených ze státního rozpočtu roce 2010 vymezeno 33,3

mil. Kč (coţ je 2,5 % neinvestičních dotací na sport z MŠMT).

Tabulka 3-1: Neinvestiční výdaje na sport zdravotně postiţených z MŠMT v roce 2010

Výdaje programu na

sport zdravotně

postiţených (v tis. Kč)

Podíl výdajů na sport

zdravotně postiţených

na výdajích programu

Program I. 18 500 5,0%

Program II. 3 000 0,9%

Program III. 9 000 15,3%

Program IV. 2 800 1,8%

Celkem 33 300 2,5%


Investiční projekty pro sport zdravotně postiţených ze státních zdrojů jsou

spolufinancovány z investičního dotačního programu, ale nemají samostatnou evidenci

a nejsou tedy vyčísleny.

Sport zdravotně postiţených můţe být podporován také dalšími veřejnými zdroji (z

rozpočtů krajů, obcí a měst) a soukromými zdroji (domácnostmi i firmami).

3.6 Financování významných mezinárodních sportovních akcí

Na financování významných mezinárodních sportovních akcí (OH, mistrovství světa,

nebo Evropy) se podílejí zastřešující sportovní organizace, soukromé subjekty (např.

promotér, producent, prodejce marketingových práv a sponzoři) a veřejný sektor

49

prostřednictvím státního rozpočtu a rozpočtů územních samospráv. Pro získání pořádání

těchto významných sportovních akcí musí být splněna řada podmínek. Jedná se

například o vhodné sportovní zařízení, zázemí pro sportovní akci, finanční zajištění,

atraktivnost a dostupnost lokality. Role státu při pořádání těchto akcí roste, kdyţ stát

ovlivňuje podmínky pro pořádání akce jako infrastrukturu, bezpečnost, finanční účast a

zdravotnictví. Na dobře uspořádaných akcích stát sekundárně profituje nefinančně

(reprezentace země) i finančně zvýšenými daňovými výnosy (např. DPH a spotřební

daně). (Koncepce, 2009)

50

4 Komparace veřejných výdajů na sport v EU

„Ekonomická data ze sportovní oblasti jsou obtížně dostupná a často ani neexistují ve

srovnatelně definovaných ukazatelích, neboť sport není samostatným statisticky

sledovaným oborem. To platí jak pro Českou republiku, tak i pro většinu ostatních států

EU. Za výjimku lze považovat pouze Francii a Rakousko, které mají velmi podrobně

propracované financování sportu, jak na úrovni státu, tak i regionů a samospráv.“

(Analýza, 2009)

Obrázek 4-1: Porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele v EU za rok 2005 (v EUR)


Obrázek 4-1 porovnává veřejné výdaje na sport na jednoho obyvatele v EU za rok 2005

(v EUR). Česká republika v tomto porovnání má třetí nejniţší výdaje na jednoho

obyvatele po Bulharsku a Maltě. Nejvyšší veřejné výdaje na sport má Francie (přes 180

EUR na jednoho obyvatele) a Lucembursko (přes 130 EUR na jednoho obyvatele). Ještě

Finsko a Nizozemsko se dostává přes hranici 100 EUR na jednoho obyvatele. ČR je

spolu s Rakouskem, Polskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou a Bulharskem pod hranicí 20

EUR na jednoho obyvatele.

Obrázek 4-2 porovnává veřejné výdaje na sport vůči HDP v EU. Z tohoto porovnání

vůči HDP vychází jako země se čtvrtými nejniţšími výdaji na sport vůči HDP, kdyţ

veřejné výdaje na sport činí 0,11 % HDP. Niţší výdaje uţ mají jen Irsko, Malta a

51

Rakousko (s 0,06 % HDP). Nejvyšší výdaje má naopak Rumunsko s výdaji přes 1 %

HDP, jako jediná země. Druhé nejvyšší veřejné výdaje vůči HDP má Francie.

Obrázek 4-2: Porovnání veřejných výdajů na sport vůči HDP v EU za rok 2005


Data pro výše uvedené grafy, které porovnávají veřejné výdaje na sport v členských

zemích EU, vycházejí ze studie, která byly vypracována při francouzském

předsednictvím EU v roce 2008. Je pracováno s údaji z roku 2005. Studie

francouzského předsednictví EU vznikla jako vyhodnocení odpovědí vládních

zaměstnanců, proto lze těţko posoudit kvalitu poslaných dat. Pouze třináct zemí

doručilo kompletní informace. Chybějící data z této studie jsou převzata z materiálů

národních organizace eventuálně mezinárodních organizací zabývajících se

problematikou financování sportu. Nedostupné údaje pak byly dopočítány extrapolační

metodou autorským týmem Analýzy financování sportu v České republice. Zcela

vyjmuta byla ze studie Belgie, protoţe poskytla údaje jen za vlámskou část. (Analýza,

2009)

„Komise se v úzké spolupráci s členskými státy bude snažit vyvinout evropskou

statistickou metodu na měření hospodářského dosahu sportu, která bude sloužit jako

základ pro vnitrostátní statistiky v oblasti sportu, což by mohlo vést k vytvoření

evropského satelitního účtu pro sportu.“ (Bílá kniha o sportu, 2007, str. 11)

52

Od roku 2012, kdy by měla vzniknou jednotná metodika statistického sledování výdajů

na sport v rámci EUROSTATu dle akčního plánu Pierre de Coubertine a Bílé knihy o

sportu, bude získávání dat v oblasti sportu a jejich srovnání snazší s neporovnatelně

větší vypovídající hodnotou.

4.1 Specifika financování sportu v ČR

„Ve srovnání se zeměmi EU je sport v ČR atypický ve dvou směrech, a to ve struktuře

vlastnictví sportovní infrastruktury (velká část je v majetku sportovních

klubů/tělovýchovných jednot) a v podílu financování z vlastní nestátních zdrojů (členské

příspěvky, sponzorské dary a zisk SAZKA, a. s.).“ (Koncepce, 2009, s. 10)

Z důvodu těchto specifik ČR, především velkého podílu nepřímého financování sportu

z veřejných zdrojů prostřednictvím společnosti SAZKA, a.s., ale také dalšími loterními

společnostmi, které odvádějí finance na VPÚ je porovnání veřejných výdajů na sport v

ČR s ostatními zeměmi EU obtíţné a s menší vypovídající hodnotou. Lepší komparace

bude usnadněna po vypracování jednotné statistické metodiky.

53

5 Problémy a alternativní zdroje financování sportu v ČR

„Finance v českém sportu dosáhly v současné době na historické minimum za

posledních 20 let. Tento fakt byl částečně kompenzován skutečností, že po roce 1990 se

výrazně snížila porodnost a počet sportovců z řad talentované mládeže poklesl v řádech

desítek procent. Počínaje rokem 2002 se tento trend obrátil a již od roku 2009 můžeme

očekávat výrazný nárůst sportující mládeže, a to o 28 % do roku 2014. Vzhledem ke

stavu veřejných financí je zřejmé, že financování sportu je třeba zajisti i z jiných

zdrojů.“ (Koncepce, 2009, s. 15)

5.1 Problémy financování sportu v ČR

Problém financování sportu není jen v částce, která do sportu proudí z veřejných zdrojů

(přímé i nepřímé financování), a která se neustále sniţuje, ale také v modelu

financování sportu. Otázkou v modelu financování sportu v ČR je postavení loterních

společností, které odvádějí, často netransparentně, určitou část výtěţku, dle zákona č.

202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, na

VPÚ (na sport jde kolem 50 % těchto odvodů).

Dalším problémem je závislost sportu na dobrovolnících a jejich nedostatek a chybějící

koncepce v pořádání sportovních akcí mezinárodního významu se spoluúčastí veřejného

sektoru. Otázkou zůstává uspořádání vlastnictví sportovní infrastruktury. Největším

výpadkem ve financování sportu jsou problémy jednoho z pilířů financování sportu,

loterní společnosti SAZKA, a.s.

5.1.1 Financování sportu z veřejných zdrojů

Jedním z problémů ve financování sportu ze státního rozpočtu je absence vlastní

rozpočtové kapitoly sportu, coţ by poskytlo větší transparentnost, sjednocení finančních

toků a větší kontrolu těchto toků. Pro jasnější a transparentnější nastavení příjmů a

výdajů státního rozpočtu plynoucích do oblasti sportu se uvaţuje o zřízení grantové

agentury.

Moţností, jak zlepšit financování sportu, je také nový model financování sportu ze

státního rozpočtu, kdy MŠMT uvaţuje o tom, ţe peníze na sport nepůjdou přes

zastřešující sportovní organizaci ČSTV, která má vysoké administrativní náklady, ale

přímo jednotlivým svazům. Součástí je i moţné sloučení administrativ jednotlivých

54

RSC. Tato metodika by měla být vypracována pro rok 2012 a její součástí tak je

především zefektivnění nákladů na administrativu.

5.1.2 Financování sportovních zařízení

V Evropě jsou obvykle sportovní zařízení ve vlastnictví místních samospráv a SK mají

tyto zařízení v uţívání, často bezplatně. Na rozdíl od tohoto obvyklého evropského

modelu je v ČR velká část sportovních zařízení ve vlastnictví SK20

a ty mají problémy

s financováním těchto sportovních zařízení. Na financování spojeném s údrţbou a

provozem sportovních zařízení pak přispívají obce nebo města. Otázkou je, který

z těchto modelů je efektivnější, a jestli by pro sport nebylo lepší, kdyby byla sportovní

zařízení ve vlastnictví obcí, nebo měst a následně by tato zařízení byla propůjčována

pro sportovní činnost SK.

Otázkou vlastnických vztahů sportovní infrastruktury se zabývá i Koncepce státní

podpory sportu v ČR z roku 2009. „V otázce vlastnických vztahů je cílem posílit

tendenci převodu sportovních zařízení do majetku měst a obcí tak, aby nebyla omezena

činnost občanských sdružení.“ (Koncepce, 2009, s. 14)

5.1.3 Dobrovolníci

Sport je v ČR velmi závislý na práci dobrovolníků, zejména u výkonnostního sportu a

sportu mládeţe. Problém, který se objevuje, je nedostatek dobrovolníků se sportovní

kvalifikací a stoupání jejich věkového průměru. Otázkou je podpora a další motivace

těchto pracovníků. Řešením mohou být finanční kompenzace za jejich práci a jejich

částečná profesionalizace, dále různé slevy na dani, nebo ze zdravotního pojištění a

podpora jejich vzdělávání.

5.1.4 Odvody loterních společností na VPÚ

Provozovatelé loterií a jiných podobných her nejsou zdaněny daní z příjmu, ale povinně

odvádějí 6-20 % výtěţku dle velikosti společnosti na VPÚ. Současný zákon neurčuje

přesně, kam provozovatelé prostředky odevzdávají a tyto odvody tak skrytě mohou

slouţit na marketingové účely. Odvody na VPÚ jsou tedy velmi netransparentní.

Dochází také k situaci, ţe společnost je rozdělena na několik menších společností, aby

20

„V podmínkách České republiky jsou 2/3 majetku sportovní infrastruktury ve vlastnictví sportovních

klubů a federací.“ (Novotný, 2000, s. 51)

55

mohla odvádět niţší část výtěţku na VPÚ, čímţ dochází ke znevýhodnění společností

odvádějících patřičnou část výtěţku řádně a niţším odvodům na VPÚ.

5.1.5 SAZKA, a.s.

Finance, které proudily do sportu ze společnosti SAZKA, a.s., jdou v současnosti

z největší části do splácení víceúčelové arény v Praze, které bude trvat minimálně do

roku 2021. Tyto finance, které získávaly v minulosti akcionáři SAZKA, a.s., byly

následně pouţity pro financování sportovní činnosti21

a dnes tak ve sportu chybí.

V letech 2008-2011 částečně kompenzuje výpadek tohoto zdroje stát příspěvkem

z VPS.

V současné době je, díky obrovským dluhům souvisejících se stavbou víceúčelové

arény v Praze, budoucnost loterní společnosti SAZKA, a.s., nejistá a s její spoluúčastí

na financování sportu nelze počítat do stabilizace situace kolem společnosti.

5.1.6 Financování velkých mezinárodních sportovních akcí

V ČR není oblast pořádání velkých mezinárodních sportovních akcí, s finanční

spoluúčastí veřejného sektoru, koncepčně usměrněná. Sportovní svazy ţádají o pořádání

těchto akcí bez kooperace se státem a nejsou pro ně stanovena jasná pravidla.

Pořadatelé těchto akcí poté nechtějí nést zodpovědnost za případný finanční schodek.

(Koncepce, 2009)

Měl by vzniknout systematický přístup na základě jednotných a předem stanovených

pravidel. Pořadatel sportovní akce, pokud bude chtít ţádat o podporu z veřejných

zdrojů, by měl o tuto podporu poţádat před podáním kandidatury na velkou sportovní

akci. Připravena by měla být pravidla spolufinancování ţadatele (např. minimálně ve

výši 50 %), určení odpovědnosti ţadatele a nutnost předloţení studie proveditelnosti na

základě metodiky Mezinárodního olympijského výboru. (Koncepce, 2009)

5.2 Alternativní zdroje financování sportu

Dalšími zdroji ve financování sportu by se diverzifikovaly toky financí do sportu a bylo

by podpořené vícezdrojové financování sportu. Větší diverzifikace finančních zdrojů

sportu by zamezila problémům při výpadku jednoho ze zdrojů, jako je tomu například

21

Například v roce 2003 (před stavbou víceúčelové arény) byla podpora sportovní činnosti (odvod

akcionářům) ze společnosti SAZKA, a.s. přes 1 mld. Kč a v roce 2009 uţ jen 0,17 mld. Kč.

56

v současné době při výpadku dividend zastřešujícím sportovním organizacím z loterní

společnosti SAZKA, a.s.

Moţnými zdroji financování sportu jsou zdroje z majetku střešních organizací,

spolufinancování sportu ze zdravotního pojištění, vybírání poplatků z televizních

přijímačů v restauracích na principu autorských poplatků. V úvahu připadá i částka z

osobnostních práv sportovců či klubů, jejichţ jména vyuţívají ke svému výdělku

sázkové kanceláře.

Mezi alternativní zdroje financování se řadí i úprava zdanění loterních společností, která

by změnila ráz podpory sportu z nepřímé podpory z veřejných zdrojů na podporu

přímou. V potaz se mohou brát také zdroje ze strukturálních fondů EU, kde by mohla

v následující finanční perspektivě být samostatný program pro sport, a část příjmů

z reklamy České televize (ČT).

5.2.1 Zdroje z majetku střešních organizací

Nejvyšší výpadek v oblasti aktivního sportu je ze společnosti SAZKA, a.s., kterou

vlastní sportovní svazy prostřednictvím zastřešujících sportovních organizací.

Majetkem těchto organizací není ale jen tato společnost, jak ukazuje Tabulka 5-1, tak

hodnota majetku zastřešujících organizací je mnohem vyšší (přes 57 mld. Kč). A právě

protoţe nejvyšší výpadek pro financování sportu je z majetku zastřešujících organizací,

kdyţ tyto zastřešující organizace (akcionáři SAZKA, a.s.) rozhodly o financování

víceúčelové arény v Praze, kam od roku 2004 směřuje velká část financí, která měla

směřovat pro podporu aktivního sportu, mělo by se uvaţovat o vyuţití jejich majetku

pro financování sportu, ať uţ formou pronájmu zařízení pro komerční účely (zvýšení

výnosů z tohoto majetku) a nebo prodejem majetku, který je ztrátový (optimalizace

majetku).

Tabulka 5-1: Majetek zastřešujících sportovních organizací (v mil. Kč)

ČSTV Český svaz tělesné výchovy 42 000

ČOS Česká obec sokolská 9 101

AČR Autoklub ČR 2 949

SSS ČR Sdruţení sportovních svazů ČR 1 816

OREL Orel ČR 1 437

ATJSK Asociace TJ a SK 235

ČASPV Česká asociace sportu pro všechny 117

ČSS Český střelecký svaz 111

KČT Klub českých turistů 40

AŠSK Asociace školních sportovních klubů 16

LAA Letecká amatérská asociace 2

Celkem 57 825

Zdroj: MŠMT, 2011

57

Dalšími prostředky pro aktivní sport by mohly přibýt sníţením nákladů zastřešujících

organizací (především sníţením administrativních nákladů). K těmto úsporám by měla

přispět restrukturalizace největší sportovní zastřešující organizace ČSTV.

5.2.2 Spolufinancování sportu ze zdravotnictví

Na základě výsledků studie z ekonomického Davosu, kdy kaţdý dolar investovaný do

sportu se vrací v podobě čtyř dolarů ušetřených ve zdravotnictví, by se dalo uvaţovat i o

podpoře sportu z prostředků na zdravotnictví. Příznivý vliv, který má sport na zdraví,

potvrzuje také studie v Příloze B tohoto dokumentu. Investice do sportu by

v dlouhodobém horizontu přinesly úspory ve zdravotnictví. Spolufinancování sportu

(zejména sportu mládeţe) by se tak zařadilo mezi preventivní programy, které jsou ze

zdravotního pojištění podporovány, jako jsou protidrogové kampaně nebo programy,

které pomáhají dětem se zdravotními obtíţemi. Zdravotní pojišťovny v minulosti uţ

poskytovaly určité prostředky pro podporu bezpečnosti sportu například příspěvek na

chrániče pro děti na kolo nebo lyţování. Úspory na základě investic do sportu by se

však ve zdravotnictví projevily aţ v dlouhodobém horizontu. A tak je otázkou, jestli

bude vůle tyto preventivní programy prosadit, protoţe v krátkodobém horizontu by

přinesly pro zdravotní pojišťovny dodatečné náklady.

5.2.3 Osobnostní práva v oblasti sportu

Zpoplatněním osobnostních práv sportovců se mohou získat významné částky.

Rozhodující oblastí jsou osobnostní práva sportovců v souvislosti se sázkovými

kancelářemi, které za práva sázení na sportovní události nic nehradí. Pro sázkové

kanceláře je sport pozitivní externalitou, kterou bezúplatně vyuţívá. Na této úpravě by

byla důleţitá kooperace na větším území, například v EU, a mohl by se tak vytvořit

další z kanálů pro financování sportu.

5.2.4 Autorská práva v oblasti sportu

„Při většině projekcí v restauracích, hotelech a obdobných veřejných prostorách je

sport jedním z nejčastěji sledovaných programů. Přesto prostředky vybrané za autorská

práva jsou děleny výhradně mezi hudební producenty, a to z velké části zahraniční.

Z tohoto je zřejmé , že jako další způsob financování je nutné využít analogické vybírání

poplatků kolektivními správci dle autorského zákona (OSA, Dilia…), vytvořením

58

zvláštního kolektivního správce sportovců, který by vybíral odměny za vysílání pořadů

ze sportovních soutěží.“ (Koncepce, 2009, s. 16)

5.2.5 Změna odvodů loterních společností

V současné době je rozpracovaná změna zákona o dani z příjmu, která počítá se

standardním zdanění loterijních společností. Tato změna souvisí se změnou loterního

zákona. Skončilo by tak osvobození od daně pro loterijní společnost a zároveň by

skončila povinnost odvádět peníze na VPÚ. Příjmy ze zdanění by šly standardně do

státního rozpočtu, případně částečně do rozpočtů územních samosprávných celků, které

by následně rozdělovali peníze na VPÚ.

Logickým krokem by byla právě podpora VPÚ z těchto vybraných peněz jako

kompenzace za odebrání povinnosti odvodu loterních společností na VPÚ v zhruba

stejném poměru, jakým podporovaly loterní společnosti jednotlivé oblasti VPÚ, čímţ

by byly omezeny negativní dopady pro organizace, které dostávaly finance z odvodů

loterních společností na VPÚ. Důleţitým bodem změny by bylo zavedení mechanismů

pro transparentní rozdělování těchto dodatečných finanční prostředků.

Dá se očekávat, ţe by se tato částka oproti původně vybrané částce zvýšila z důvodu

sjednocení sazby odvodů na horní hranici 20 % (omezila by se sníţený odvod malých

společností, případně velkých rozdělených společností) a peníze by byly rozdělovány

transparentněji. Uvaţovat se můţe i o vyšší sazbě odvodů loterních společností neţ je

současná horní hranice. Pro sport by to zřejmě znamenalo navýšení finančních zdrojů

z veřejných rozpočtů a tento zdroj by se změnil z nepřímé podpory veřejných rozpočtů

v podporu přímou.

5.2.6 Nepřímá podpora sportu

V nepřímé podpoře sportu z veřejných rozpočtů zřejmě uţ nebudou dále odvody

loterních společností na VPÚ, protoţe odvody loterních společností se, s největší

pravděpodobností změní, v přímé financování z veřejných rozpočtů. Nepřímá podpora

by se naopak mohla zvýšit například zvýšením částky, kterou by si od daní z příjmu

mohly odečíst fyzické a právnické osoby, čímţ by se dal očekávat vyšší přísun peněz,

mimo jiných oblastí, také do oblasti sportu.

V rámci nepřímé podpory, by mohli být podporováni také dobrovolníci působící

v oblasti sportu například zavedením odčitatelné poloţky od daní z příjmu pro

59

dobrovolníky působící v různých veřejně prospěšných oblastech včetně sportu, čímţ by

se ale navýšil počet výjimek z daně z příjmu.

5.2.7 Strukturální fondy EU

V současné době sport nemá v rámci EU vlastní rozpočet ani stálé dotační programy.

Můţe profitovat z fondů obnova infrastruktury, regionální rozvojové programy a

podpora rozvoje venkova, především v oblasti sportovní infrastruktury (např. stavba

víceúčelových hřišť, budování turistických cest a cyklostezek). Finanční prostředky z

fondů EU na podporu sportu je moţné předpokládat nejdříve ve finanční perspektivě

2013-2020 a mohly by podporovat mimo investičních projektů také projekty

neinvestičního charakteru jako vzdělávání dobrovolníků pracujících v oblasti sportu.

5.2.8 Financování z výnosů z reklamy České televize (ČT)

Dalším zdrojem příjmů se můţe stát veřejnoprávní ČT. Ředitel ČT Jiří Janeček navrhl

na konferenci Stát a sport v roce 2010, ţe by se v ČT zachovala reklama (reklama má na

ČT skončit v roce 2012) a výnosy z reklamy (které ředitel odhadl na 1-1,5 mld. Kč) by

mohly jít ze třetiny do kultury, ze třetiny na sport, a ze třetiny na digitalizaci archivu

ČT. Tímto zdrojem by se do sportu mohlo přivést 0,3-0,5 mld. Kč zejména na sport

mládeţe.

V současné době je ve financování sportu největším problémem, který je nutný řešit,

výpadek zdrojů ze společnosti SAZKA, a.s. Nabízí se celá řada alternativních zdrojů,

které by mohly diverzifikovat toky do sportu a zkvalitnit tak celé financování sportu.

Mezi tyto moţné zdroje jsou zařazeny například spolufinancování sportu ze zdravotního

pojištění, které by v dlouhodobém horizontu přineslo úspory ve zdravotnictví, nebo

vybírání poplatků z televizních přijímačů v restauracích na principu autorských

poplatků. Nevyřešenými otázkami jsou osobnostní práva sportovců či klubů a

(ne)zdanění společností provozujících hazard, které nejsou zdaněny daní z příjmu a

pouze odvádějí část výtěţku na VPÚ.

60

Závěr

V první části práce je řešena otázka, zda a proč by měl být sport financován z veřejných

rozpočtů, zachycen obecný význam sportu a jsou rozebrány pozitivní externality sportu,

mezi které patří zejména příznivý vliv na zdraví člověka (na ten poukazuje i Příloha B

této práce), výchovná a vzdělávací funkce sportu a také externality v oblasti sociální

integrace a propagace země nebo rozvoje cestovního ruchu a sázení na sport. Zmíněny

jsou i negativní externality na zdraví a ţivotní prostředí a problematika dopingu.

Zdůrazněna je větší váha pozitivních vlivů sportu. Dále je zhodnocena existence sportů,

které se řadí mezi čisté veřejné nebo smíšené statky, a jsou zde uvedeny příklady těchto

statků. V závěru první kapitoly je problematika shrnuta a obsaţeny jsou také argumenty

hovořící proti vládním zásahům, které mohou deformovat trţní prostředí.

Pro zodpovězení otázky problémů a moţných zdrojů ve financování sportu je

značná část práce věnovaná současné situaci financování sportu v ČR. Jsou zde děleny

zdroje financování na soukromé a veřejné zdroje. Především veřejným zdrojům je

věnována velká pozornost. V rámci veřejných zdrojů je detailně rozebrán mechanismus

financování ze státního rozpočtu. Na příkladu Plzně a Plzeňského kraje je přiblíţeno

financování sportu z rozpočtů municipalit. Co se týče soukromých zdrojů, jsou v práci

nastíněny podoby a legislativní prostředí těchto zdrojů. Zdroje financování jsou

doplněny o podporu, kterou věnuje sportu EU, a vlastní výpočet váhy jednotlivých

zdrojů financování sportu v ČR na základě průměrného podílu zdrojů financování

sportu v EU.

V závěrečné části práce jsou definovány problémy financování sportu v ČR. Je

uvedeno, ţe k největším problémům patří nekoncepčnost některých oblastí financování

sportu, především u pořádání velkých sportovních akcí mezinárodního významu.

Z analýzy současné situace vyplývá i problém podfinancování sportovního prostředí, k

němuţ nejvíce přispívá výpadek financí ze společnosti SAZKA, a.s. Z důvodu závislosti

na tomto zdroji je uvedena nutná diverzifikace zdrojů a větší důraz na vícezdrojové

financování sportu. Mezi moţné zdroje, které by v ČR mohly být vyuţity, je zařazeno

spolufinancování sportu ze zdravotního pojištění, vybírání poplatků za autorská a

osobnostní práva sportovců a sportovních klubů, příjmy z reklamy v ČT a strukturální

fondy EU. V souvislosti s financováním sportu je řešena problematika zdanění loterních

61

společností. Toto zdanění je úzce spojeno právě s financováním sportu, jelikoţ loterní

společnosti odvádějí kolem 50 % odvodů na VPÚ právě do prostředí sportu.

Největším úskalím v celé práci bylo nalezení potřebných aktuálních údajů z oblasti

financování sportu, protoţe sport není vykazován jako samostatná statistická kapitola.

To se změní po zavedení jednotné statistické metody EU, která by měla být spuštěna

v roce 2012. Po zavedení samostatné statistické kapitoly pro sport bude moţné snadněji

analyzovat velikost jednotlivých zdrojů financování sportu. V této práci není příliš do

hloubky řešena budoucnost koncepce sportu a řešení efektivnosti rozdělování

prostředků na sport z veřejných zdrojů, coţ by mohlo být námětem navazující práce.

62

Seznam tabulek

Tabulka 1-1: Dělení ekonomických statků ..................................................................... 11

Tabulka 1-2: Příklady zařazení sportovních statků mezi statky ekonomické ................. 13

Tabulka 2-1: Porovnání výdajů na sport v ČR dle zdrojů financování (v mld. Kčs/Kč) 22

Tabulka 2-2: Skutečné výdaje MŠMT na neinvestiční programy podpory sportu 1995-

2010 (v tis. Kč) ............................................................................................................... 26

Tabulka 2-3: Skutečné výdaje MŠMT na investiční programy podpory sportu 1995-

2010 (v tis. Kč) ............................................................................................................... 27

Tabulka 2-4: Výdaje MŠMT na podporu sportu 1995-2010 (v tis. Kč) ......................... 28

Tabulka 2-5: Mimořádné dotace z VPS 2008-2011 (v mil. Kč) ..................................... 30

Tabulka 2-6: Odvody loterií na VPÚ v letech 2006-2009 (v tis. Kč) ............................. 32

Tabulka 2-7: Odvody SAZKA, a.s., na VPÚ do oblasti sportu v letech 1995-2003 (v

mil. Kč) ........................................................................................................................... 33

Tabulka 2-8: Odvody SAZKA, a.s., akcionářům 2004-2009 (v mil. Kč) ...................... 33

Tabulka 2-9: Vývoj rozpočtovaných výdajů na financování sportu PK 2003-2011 (v tis.

Kč) .................................................................................................................................. 35

Tabulka 2-10: Vývoj skutečných provozní výdajů na městská sportovní zařízení 2002-

2008 (v tis. Kč) ............................................................................................................... 36

Tabulka 2-11 Vývoj skutečných kapitálových výdajů na městská sportovní zařízení

2002-2008 (v tis. Kč) ...................................................................................................... 36

Tabulka 2-12: Skutečné celkové výdaje na sport městem Plzeň v letech 2004-2011 (v

tis. Kč) ............................................................................................................................. 37

Tabulka 3-1: Neinvestiční výdaje na sport zdravotně postiţených z MŠMT v roce 2010

........................................................................................................................................ 48

Tabulka 5-1: Majetek zastřešujících sportovních organizací (v mil. Kč) ....................... 56

63

Seznam obrázků

Obrázek 1-1: Dělení sportu ............................................................................................... 9

Obrázek 1-2: Údrţba místních sportovních zařízení ...................................................... 18

Obrázek 1-3: Financování státní sportovní reprezentace ................................................ 19

Obrázek 1-4: Očekávané priority ve financování sportu státem ..................................... 19

Obrázek 2-1: Podíl zdrojů na financování sportu v EU (za rok 2008) ........................... 21

Obrázek 2-2: Schéma financování sportu ze SR ............................................................ 23

Obrázek 2-3: Neinvestiční programy podpory sportu .................................................... 24

Obrázek 2-4: Skutečné výdaje MŠMT na neinvestiční programy podpory sportu 1995-

2010 (v tis. Kč) ............................................................................................................... 26

Obrázek 2-5: Investiční program podpory sportu ........................................................... 27

Obrázek 2-6: Skutečné výdaje MŠMT na investiční programy podpory sportu 1995-

2010 (v tis. Kč) ............................................................................................................... 28

Obrázek 2-7: Vývoj skutečných výdajů MŠMT na podporu sportu 1995-2010 (v tis. Kč)

........................................................................................................................................ 29

Obrázek 2-8: Poměr výdajů MŠMT na sport k celkovým výdajům SR 1995-2010 ....... 29

Obrázek 2-9: Podíl výdajů na jednotlivé dotační programy podpory sportu MŠMT

(rozpočet 2010) ............................................................................................................... 30

Obrázek 2-10: Skutečné celkové náklady města Plzeň na sport v roce 2007 ................. 37

Obrázek 3-1: Výnosy SK Sigma Olomouc, a.s. v sezoně 2009/2010 ............................ 43

Obrázek 3-2: Náklady SK Sigma Olomouc, a.s. v sezoně 2009/2010 ........................... 44

Obrázek 3-3: Příjmy SK Obory, o.s. v roce 2010 ........................................................... 45

Obrázek 3-4: Výdaje SK Obory, o.s. v roce 2010 .......................................................... 46

Obrázek 4-1: Porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele v EU za rok

2005 (v EUR) .................................................................................................................. 50

Obrázek 4-2: Porovnání veřejných výdajů na sport vůči HDP v EU za rok 2005 ......... 51

64

Seznam použitých zkratek

ADV Antidopingový výbor ČR

ČOS Česká obec sokolská

ČOV Český olympijský výbor

ČPV Český paralympijský výbor

ČR Česká republika

ČSTV Český svaz tělesné výchovy

ČT Česká televize

DPH Daň z přidané hodnoty

EK Evropská komise

EU Evropská Unie

EUR Euro

HDP Hrubý domácí produkt

MF Ministerstvo financí

MO Ministerstvo obrany

MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

MV Ministerstvo vnitra

NNO Nestátní neziskové organizace

NSM Nadace sportující mládeţe

OH Olympijské hry

PK Plzeňský kraj

RSC Rezortní sportovní centrum

SCM Sportovní centra mládeţe

SG Sportovní gymnázia

SK Sportovní klub

SpS Sportovní střediska

SR Státní rozpočet

TJ Tělovýchovná jednota

TV Tělesná výchova

VPS Všeobecná pokladní správa

VPÚ Veřejně prospěšné účely

VSC Vysokoškolské sportovní centrum

VSCM Vrcholová sportovní centra mládeţe

VSČ Všeobecná sportovní činnost

65

Seznam použité literatury

Action Plan Pierre de Coubertin : Accompanying document to the White Paper of

Sport. [online] Brussels : Commission of the European Communities, 2007. [cit. 2011-

03-25] Dostupné na www : <http://ec.europa.eu/sport/white-paper/doc/sec934_en.pdf>

Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR po

1.1.2008. [online] Praha : Ministerstvo financí, 2008. [cit. 2011-03-28] Dostupné na

www :

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_programy_reprodukce_39461.html>

Analýza financování sportu v České republice. [online] Praha : Ministerstvo školství,

mládeţe a tělovýchovy, Český olympijský výbor, 2009. [cit. 2011-02-17] Dostupné na

www : <http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2009/Analyza_financovani_sportu_

CR_www.pdf>

Bílá kniha o sportu. [online] Brusel : Komise Evropských společenství, 2007. [cit.

2011-02-10] Dostupné na www : <http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu>

Evropská charta sportu. [online] Štrasburk : Rada Evropy, 2001. [cit. 2011-01-26]

Dostupné na www : <http://aplikace.msmt.cz/PDF/ECHS.PDF>

FRIEDMAN, M. Kapitalismus a svoboda. 1. vyd. Praha : H&H, 1994. 184 s. ISBN 80-

85787-33-4.

HOBZA, V.; REKTOŘÍK, J., et al. Základy ekonomie sportu. 1. vyd. Praha : Ekopress,

2006. 192 s. ISBN 80-86929-04-03.

JACKSON, P. M.; BROWN, C. V. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha :

EUROLEX BOHEMIA, 2003. 736 s. ISBN 80-86432-09-2.

Koncepce sportu v Plzni. [online] Plzeň : Útvar koncepce a rozvoje města Plzeň, 2008.

[cit. 2011-03-17] Dostupné na www : <http://www.plzen.eu/zivot-v-plzni/verejne-

dokumenty/koncepcni-dokumenty/clanky-8/koncepce-sportu-v-plzni.aspx>

Koncepce státní podpory sportu v České republice. [online] Praha : Ministerstvo

školství, mládeţe a tělovýchovy, 2009. [cit. 2011-02-17] Dostupné na www :

<http://www.msmt.cz/uploads/soubory/Tiskovy_odbor/koncepce_statni_podpory_sport

u_v_CR.pdf>

MAREŠ, M. Aleš Hušák: Český sport neţivoří. Je pouze chudý. Hospodářské noviny

[online]. 19.4.2010, [cit. 2011-03-27]. Dostupný na www: <http://hn.ihned.cz/c1-

42673460-cesky-sport-nezivori-je-pouze-chudy>

NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha : ISV, 2000. 264 s. ISBN 80-85866-

68-4.

NOVOTNÝ, J., et al. Ekonomika sportu : vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha :

Oeconomica, 2009. 120 s. ISBN 978-80-245-1521-2.

PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J.; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.

přeprac. vyd. Praha : ASPI, 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1.

Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2010. [online] Praha : Ministerstvo školství, mládeţe a

tělovýchovy, 2010. [cit. 2011-03-14] Dostupné na www :

<http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpocet-kapitoly-msmt-na-rok-2010>

http://ec.europa.eu/sport/white-paper/doc/sec934_en.pdf

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_programy_reprodukce_39461.html

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2009/Analyza_financovani_sportu_%20CR_www.pdf

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2009/Analyza_financovani_sportu_%20CR_www.pdf

http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu

http://aplikace.msmt.cz/PDF/ECHS.PDF

http://www.plzen.eu/zivot-v-plzni/verejne-dokumenty/koncepcni-dokumenty/clanky-8/koncepce-sportu-v-plzni.aspx

http://www.plzen.eu/zivot-v-plzni/verejne-dokumenty/koncepcni-dokumenty/clanky-8/koncepce-sportu-v-plzni.aspx

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/Tiskovy_odbor/koncepce_statni_podpory_sportu_v_CR.pdf

http://www.msmt.cz/uploads/soubory/Tiskovy_odbor/koncepce_statni_podpory_sportu_v_CR.pdf

http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpocet-kapitoly-msmt-na-rok-2010

66

Rozpočet Plzeňského kraje za roky 2003-2011. [online] Plzeň : Krajský úřad Plzeňského

kraje, 2003-2011. [cit. 2011-03-18] Dostupné na www : <http://www.kr-

plzensky.cz/article.asp?sec=815>

Rozvojový program SG pro rok 2011. [online] Praha : Ministerstvo školství, mládeţe a


<http://www.msmt.cz/sport/rozvojovy-program-pro-sg-roku-2011-1>

SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 2. vyd. Praha : Svoboda, 1995.

1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

Sport: An Untapped Asset. [online] Davos: World Economics Forum Annual Meeting,

2009. [cit. 2011-02-23] Dostupné na www :

<http://www.weforum.org/pdf.php?download=59860>

Státní podpora sportu pro rok 2011. [online] Praha : Ministerstvo školství, mládeţe a


<http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2011>

Státní závěrečný účet za roky 2008-2009. [online] Praha : Ministerstvo financí, 2009-

2010. [cit. 2011-03-28] Dostupné na www :

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/plneni_stat_rozp.html>

STIGLITZ, E. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1997. 664

s. ISBN 80-7169-454-1.

STEJSKAL, P. Proč a jak se zdravě hýbat. 1. vyd. Břeclav : Pressemtus, 2004. 125 s.

ISBN 80-903350-2-0

Výroční zpráva SAZKA, a.s. 1996-2009. [online] Praha : SAZKA, 1997-2010. [cit.

2011-03-28] Dostupné na www :

<http://web-nlb.sazka.cz/LoterieAHry/lstDoc.aspx?nid=10121>

Výroční zpráva SK Sigma Olomouc, a.s. 2009/2010. [online] Olomouc : SK Sigma

Olomouc, 2010. [cit. 2011-04-13] Dostupné na www :

<http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800322380&listina.@ro

zliseni=pdf&listina.@klic=cf0fed8a81aa949f99f3397b44dfb149>

Vyúčtování prostředků na veřejně prospěšné účely za rok 2009. [online] Praha :

Ministerstvo financí, 2010. [cit. 2011-03-28] Dostupné na www :

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika.html>

Základní informace. [online] Sigmafotbal.cz, 2010. [cit. 2011-04-13] Dostupné na www

: <http://www.sigmafotbal.cz/cs/klub/zakladni_informace/>

Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2011-03-

10] Dostupné na www : <http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu>

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších

předpisů. [cit. 2011-03-10] Dostupné na www :

<http://www.corona.cz/zak/202_1990.htm>

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. [cit.

2011-03-10] Dostupné na www :

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/>

http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?sec=815

http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?sec=815

http://www.msmt.cz/sport/rozvojovy-program-pro-sg-roku-2011-1

http://www.weforum.org/pdf.php?download=59860

http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2011

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/plneni_stat_rozp.html

http://web-nlb.sazka.cz/LoterieAHry/lstDoc.aspx?nid=10121

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_statistika.html

http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu

http://www.corona.cz/zak/202_1990.htm

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/

67

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdější předpisů. [cit. 2011-03-

21] Dostupné na www :

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan_z_nemovitosti/>

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve

znění pozdějších předpisů. [cit. 2011-03-21] Dostupné na www :

<http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trojdan/>

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2011-03-21]

Dostupné na www : <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/>

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2011-03-

10] Dostupné na www : <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/>

Závěrečný účet kapitoly MŠMT za roky 2004-2009. [online] Praha : Ministerstvo

školství, mládeţe a tělovýchovy, 2005-2010. [cit. 2011-03-14] Dostupné na www :

<http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/szu>

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan_z_nemovitosti/

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trojdan/

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/

http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/szu

68

Seznam příloh

Příloha A: Evropská charta sportu

Příloha B: Pozitivní vliv sportu na zdraví

Příloha C: Struktura akcionářů a průběh financování sportu z výnosu loterní

společnosti SAZKA, a.s.

Příloha A: Evropská charta sportu

Evropská charta sportu Článek 1

Cíl charty

Za účelem podpory sportu jakoţto významného faktoru lidského rozvoje učiní vlády

nezbytná opatření k uplatnění ustanovení této Charty v souladu se zásadami uvedenými

v Kodexu sportovní etiky tak, aby:

1. kaţdému jednotlivci byly poskytnuta moţnost provozovat sport, zejména tím, ţe

a) zajistí všem mladým lidem moţnost vyuţívat tělovýchovné programy k rozvoji

základních sortovních dovedností,

b) zajistí kaţdému moţnost sportovat a účastnit se rekreační tělovýchovné činnosti

v bezpečném a zdravotně nezávadném prostředí a ve spolupráci s příslušnými

sportovními orgány,

c) zajistí pro kaţdého, kdo o to projeví zájem a bude k tomu nezbytně způsobilý,

moţnost zdokonalovat úroveň své výkonnosti, rozvíjet svůj potenciál osobního růstu a

dosáhnout úrovně, kdy vynikne s veřejným uznáním,

2. chránily a rozvíjely morální a etické základy sportu, jakoţ i lidskou důstojnost a

bezpečnost těch, kdoţ se sportovních činností účastní, chránily sport, sportovce i

sportovkyně před veškerým zneuţíváním, které sleduje politické, komerční a finanční

cíle a před veškerým zneuţíváním či hanobením, včetně zneuţíváni drog.

Článek 2

Vymezení charty a oblasti jejího uplatňování

V intencích této Charty:

a) „sportem“ se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které ať jiţ prostřednictvím

organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i

psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosaţení výsledků v soutěţích na

všech úrovních,

b) tato Charta doplňuje etické zásady a politické orientace obsaţené v

1. Evropské úmluvě k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních

utkáních, zvláště při fotbalových zápasech

2. Antidopingové úmluvě.

Článek 3

Sportovní hnutí

1. Vzhledem k tomu, ţe úloha orgánů státní správy nezbytně doplňuje činnost

sportovních hnutí, je úzká spolupráce s nevládními sportovními organizacemi

nepostradatelná v zájmu realizace cílů této Charty, jakoţ i pro případné zřízení

mechanismů rozvoje a koordinace sportu.

2. Bude vhodné podporovat a rozvíjet smysl dobrovolnosti a dobrovolná hnutí,

zejména vytváření příznivých podmínek pro činnost dobrovolných sportovních

organizací.

3. Dobrovolní sportovní organizace si zřídí v rámci příslušného zákona autonomii

rozhodovací sloţky. Jak vlády, tak i sportovní organizace musí uznat nezbytnost

vzájemného respektování svých rozhodnutí.

4. Aplikace některých ustanovení této Charty můţe být svěřena vládním nebo

nevládním sportovním orgánům nebo organizacím.

5. Sportovní organizace budou podporovány při navazování vzájemně prospěšné

spolupráce mezi sebou i dalšími potencionálními partnery, jako například s odvětvím

obchodu, se sdělovacími prostředky a podobně, aniţ by z toho vyplynulo zneuţívání

sportu, sportovců a sportovkyň.

Článek 4

Zařízení a činnost

1. Přístup ke sportovním zařízením a činnostem bude zajištěn bez jakékoli

diskriminace, která se týká pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboţenství, politických či

jakýchkoliv jiných názorů, národnostního či sociálního původu, příslušnosti k nějaké

národností menšině, majetku, rodu či jakékoliv jiné okolnosti.

2. Budou přijata opatření poskytující všem občanům moţnost sportovat a případně i

další opatření, umoţňující mladým lidem, projevujícím potenciální schopnosti, ale také

osobám či skupinám osob znevýhodněných či tělesně postiţených, plně těchto moţností

vyuţívat.

3. Vzhledem k tomu, ţe provozování sportu závisí částečně i na počtu a rozmanitosti

sportovních zařízení a jejich dostupnosti spadá jejich celkové plánování do kompetence

orgánů státní správy. Ty budou přihlíţet k celostátním, krajským i místním potřebám,

ale také k jiţ existujícím veřejným, soukromým či komerčním zařízením. Odpovědní

činitelé přijmou opatření umoţňující odpovídající spravování i plné vyuţití těchto

zařízení při zajištění bezpečnosti provozu.

4. Vlastníci sportovních zařízení učiní nezbytná opatření k tomu, aby handicapovaným

osobám, včetně tělesně nebo duševně postiţeným, umoţnili přístup do těchto zařízení.

Článek 5

Vytvořit základnu

Budou přijata taková opatření k rozvoji tělesných schopností mladých lidí, aby si mohli

osvojit základní pohybové a sportovní dovednosti a získali zájem o provozování sportu,

a to zejména:

1. péčí o to, aby všichni ţáci mohli vyuţívat sportovní programy, rekreační aktivity a

tělovýchovné činnosti, stejně jako nezbytná zařízení, plochy a rozvrh hodin

přizpůsobené tomuto účelu,

2. zabezpečením vzdělání kvalifikovaných učitelů ve všech školách,

3. nabídnutím moţností pokračovat ve sportování i po ukončení základní školní

docházky,

4. podporováním vzájemných styků a vazeb mezi školami a dalšími vzdělávacími

zařízeními, školními i sportovními kluby i místními tělovýchovnými jednotami,

5. usnadňováním a rozšiřováním dostupnosti sportovních zařízení pro ţáky škol i

místní obyvatelstvo,

6. podporou takových postojů, které povedou rodiče, učitele, trenéry i vedoucí činitele

k získávání mládeţe pro pravidelné sportování,

7. péčí o to, aby se sportovní etikou byli seznamováni jiţ ţáci základní školy.

Článek 6

Rozvíjet účast

1. Bude vhodné podporovat a umoţňovat provozování sportu všemi občany jako

zálibu ve volném čase nebo k uplatňování zdraví, zlepšení výkonnosti tím, ţe budou mít

k dispozici odpovídající zařízení, různé specializované programy a kvalifikované

cvičitele, trenéry a vedoucí.

2. Na pracovišti bude podporována moţnost účastnit se sportovní činnosti jako

významného prostředku odpovídající sportovní politiky.

Článek 7

Zlepšovat výkonnost

Provozování sportu na vyšší úrovni bude podporováno vhodnými a specifickými

prostředky ve spolupráci s odpovídajícími tělovýchovnými a sportovními organizacemi.

Tato podpora bude zahrnovat oblasti jako je: vyhledávání a pomoc talentům,

poskytování vhodných zařízení, zajištění odborné lékařské péče a vyuţívání poznatků

sportovních věd, pomoc vědeckému řízení sportu a tréninku a dalšímu vzdělávání

trenérů i ostatních funkcionářů, pomoc klubům vytvořit vhodné systémy sportovních

soutěţí a soutěţních podmínek.

Článek 8

Podpora vrcholovému a profesionálnímu sportu

1. Bude třeba rozpracovat ve spolupráci se sportovními orgány metody poskytování

odpovídající přímé či nepřímé podpory a to sportovcům a sportovkyním, kteří prokazují

mimořádné kvality tak, aby měli moţnost rozvíjet nejenom své sportovní, ale i lidské

vlastnosti, při plném respektování jejich osobnosti a tělesné i morální integrity. Tato

podpora bude mimo jiné věnována vyhledáváním talentů, vyváţenému vzdělávání ve

specializovaných zařízeních i plynulému, bezkonfliktnímu zapojení do společnosti

cestou rozvoje perspektivní profesní orientace po dobu provozování vrcholového sportu

i po jejím ukončení.

2. Bude potřeba podporovat organizaci a řízení organizovaného sportu na základě

příslušných profesionálních struktury. Profesionální sportovci musí pouţívat přiměřené

ochrany, sociální statut a morální záruky, jeţ by je uchránily před jakoukoli formou

zneuţívání.

Článek 9

Lidské zdroje

1. Bude podporován rozvoj vzdělávacích cyklů v rámci specializovaných institutů,

poskytující diplomy či stupeň vzdělání ve všech aspektech provozování sportu. Tyto

cykly musí odpovídat potřebám sportovních účastníků na všech úrovních, včetně

rekreace a musí být koncipovány jak pro dobrovolné, tak i profesionální pracovníky

(vedoucí, trenéři, správci, lékaři, architekti, inţenýři apod.).

2. Všichni, kdoţ zastávají funkce na úseku řízení nebo kontroly sportovní činnosti, by

měli mít odpovídající kvalifikaci, při čemţ zvláštní pozornost by měla být věnována

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví osob, za které odpovídají.

Článek 10

Sport a zásada trvalého rozvoje

Zajišťovat a zdokonalovat tělesné, společenské i duševní blaho populace od jedné

generace ke druhé lze za předpokladu, ţe tělesná činnost, včetně tělovýchovné činnosti

provozované v městském, venkovském i vodním prostředí, je přizpůsobena omezeným

zdrojům naší planety a probíhá v harmonickém spojení se zásadami trvalého rozvoje a

vyváţeného přístupu k ţivotnímu prostředí. To znamená, ţe je mimo jiné zapotřebí:

- přihlíţet k hodnotám přírody a ţivotního prostředí při projektování a výstavbě

sportovních zařízení,

- podporovat a podněcovat sportovní organizace v jejich úsilí a zachování přírody a

ţivotního prostředí,

- dbát na to, aby si občané lépe uvědomovali vazby mezi sportem a trvalým rozvojem a

naučili se lépe znát a chápat přírodu.

Článek 11

Informace a výzkum

Budou rozvíjeny příslušné prostředky a struktury umoţňující shromaţdování a šíření

účelných informací o sportu na místní, celostátní i mezinárodní úrovni. Bude

podporován vědecký výzkum ke všem otázkám, které se týkají sportu. Budou přijata

opatření k zajištění šíření a výměny informací a výsledků výzkumu na příslušné úrovni,

to jest místní, regionální, národní i mezinárodní.

Článek 12

Financování

Přiměřené formy pomoci, jakoţ i zdroje pocházející z veřejných fondů budou

uvolňovány (na ústřední, regionální nebo místní úrovni) k umoţnění realizace úkolů a

cílů této Charty. Finanční podpoře sportu na smíšeném základě – tj. veřejném a

soukromém – bude přikládána stejná váha jako podněcování způsobilosti sportovního

odvětví produkovat si samo finanční zdroje nezbytné k vlastnímu rozvoji.

Příloha B: Pozitivní vliv sportu na zdraví

STEJSKAL, P. Proč a jak se zdravě hýbat. 1. vyd. Břeclav : Pressemtus, 2004. 125 s.

ISBN 80-903350-2-0

Ţivotní styl – nevýznamnější zdraví podmiňující faktor

Optimální fylogenetický vývoj umoţňuje ţivému tvoru přeţít v podmínkách, kterým je

vystaven. Tento vývoj neprobíhá skoky, ale pozvolna: u vyšších ţivočichů je obvykle

třeba na genetickou fixaci jakékoliv zásadní funkční nebo morfologické změny mnoho

tisíc let. Před padesáti tisíci lety odpovídal ţivot člověka potřebám „lovce a sběrač“,

který trávil několik hodin denně v pohybu, aby si zabezpečil dostatečný příjem energie.

Potřebě uhájit holou biologickou existenci odpovídaly i sloţitě propojené

neurohumorální regulace ţivotně důleţitých funkcí. Jejich cílem byla mobilizace

energie a její rychlý transport do těch orgánů, které byly z hlediska biologické existence

člověka limitující. Při honbě za potravou dokonalá souhra mezi řadou „zabezpečujících“

systémů a pohybovým systémem umoţnila člověku „bojovat neb utéct“.

Za padesát tisíc let, které uplynuly od doby vzniku homo sapiens sapiens došlo jen

k relativné malým změnám, které modifikovaly základní ţivotní funkce. Obrovský

rozvoj mozkové kůry byl „zabezpečen zdola“ velmi rigidním systémem

neuroendokrinních regulací, které jsou prakticky stejné jako v době, kdy se lidé

postavili „na vlastní nohy“. A právě tento typ automatického řízení ţivotně důleţitých

systémů se stal problémem pro člověka, jehoţ způsob ţivota se diametrálně změnil.

Zejména urbanizovaný člověk je ve srovnání s „lovcem a sběračem“ vystaven výrazně

odlišným ţivotním podmínkám. Především nedostatek pohybu a nadbytek

energetického příjmu vede k poruchám regulačních systémů „nastavených“ na jiné

ţivotní podmínky. Disproporce mezi statisíce let starým systémem řízení ţivotně

důleţitých funkcí a ţivotním stylem člověka vede k některým zdravotním poruchám,

které po čase vyúsťují do řady onemocnění. Tato onemocnění nazýváme často

„civilizační“ pro jejich spojitost s jistým komfortem, který ţivot v moderní společnosti

na vysokém stupni technického rozvoje poskytuje. Název „civilizační nemoci“ však

nevystihuje podstatu věci, neboť za zhoršení zdravotního stavu nemůţe technický

pokrok spojený s civilizací, ale lidé, kteří výhod civilizace nesprávně vyuţívají. Proto

raději pouţíváme poněkud kostrbatý, avšak obecně akceptovaný název „hromadná

neinfekční onemocnění“ – trpí jimi většina populace a šíří se jako epidemie infekce, i

kdyţ infekční nejsou. Zvýšená dispozice ke vzniku některých z těchto onemocnění je

často dědičná, coţ zvyšuje pravděpodobnost jejich rychlejšího rozšiřování.

„Sedavý ţivotní styl“ je definován jako nedostatek tělesného pohybu jak v zaměstnání,

tak i během volného času. Např. i manuálně pracující lidé se v zaměstnání pohybují

méně, neţ tomu bylo před několika desítkami let. Tato redukovaná pohybová aktivita

v zaměstnání se často přenáší i do volného času, kdy únava způsobená psychickým

napětím a nedostatkem pohybu v zaměstnání sníţí aktivitu člověka natolik, ţe je

ochoten spíše konzumovat neţ vydávat, tedy např. více vysedávat u televize nebo

počítače a počítače a méně číst, vyprávět nebo cvičit. Navíc část lidí řeší psychický stres

zvýšeným příjmem jídla, který je obvykle kumulován do večerních hodin. Tak vzniká a

stále se prohlubuje energetická nerovnováha, tak vznikají poruchy tělesného i duševního

draví, tak vzniká u disponovaných jedinců větší část hromadných neinfekčních

onemocnění.

Mezi nemoci, jejichţ vznik souvisí s nesprávným ţivotním stylem, počítáme především

ischemickou chorobu srdce, cévní mozkovou příhodu a hypertenzi, které mají ve většině

rozvinutých zemí největší výskyt a jsou i nejčastější příčinou smrti. Tato onemocnění

vznikají na základě aterosklerózy, která je způsobena ukládáním krevních tuků do stěn

tepen: ty ztrácejí svou pruţnost a postupně se zuţují. Se vznikem aterosklerózy, bývají

často spojeny i poruchy látkové výměny cukrů a tuků, které mohou často ústit např. do

cukrovky 2. Typu. Vzhledem k jejich obrovskému výskytu musíme počítat mezi

metabolická onemocnění i obezitu, která je od určité úrovně spojena s jak s výše

uvedenými, tak i s dalšími nemocemi. Tak se dostávají do primárního nebo

sekundárního vztahu ke špatnému ţivotnímu stylu i některá maligní nádorová

onemocnění, onemocnění dýchacího systému, řídnutí kostí (osteoporóza), některá

onemocnění páteře, zhoršení obranné imunitní reakce vůči infekčním onemocněním atd.

Pohybový systém se stává méně výkonný a odolný a dochází snadněji k jeho poškození.

V závislosti na ţivotním stylu se zvyšuje i frekvence výskytu některých psychických

onemocnění, a protoţe lidé dosahují díky zlepšující se lékařské péči vyššího věku,

zhorčuje se ve stáří výrazně i kvalita jejich ţivota.

To všechno bychom měli mít na mysli, kdyţ budeme hodnotit zdravotní stav naší

populace a budeme často naříkat nad nedostatky zdravotní péče nebo neřešenými

ekologickými problémy. Hlavní příčinou našeho nedobrého zdravotního stavu na

začátku třetího tisíciletí je totiţ náš ţivotní styl. Chceme-li sníţit moţné riziko časného

onemocnění a zhoršení kvality ţivota, musíme pro to něco udělat sami. A protoţe se

v dohledné době několika tisíc let určitě nezmění regulace ţivotně důleţitých funkcí (to

znamená, ţe se tyto funkce nepřizpůsobí pasivnímu ţivotnímu stylu), musíme v zájmu

své biologické existence změnit svůj ţivotní styl.

Pravidelné cvičení i přirozená (obvyklá, habituální) pohybová aktivita jsou spolu

s přiměřeným příjmem energie nejlepším, nejbezpečnějším a ekonomicky nejméně

náročným preventivním (a často i léčebným) prostředkem většiny civilizačních

onemocnění. Bylo prokázáno, ţe dlouhodobá pohybová aktivita také prodluţuje lidský

ţivot a sniţuje úmrtnost na onemocnění spojená se sedavým ţivotním stylem. Toto

jednoduché tvrzení má však mnoho úskalí – to, co je pro jednoho vhodné, druhému

nestačí a třetímu můţe dokonce škodit. Předpis pohybové aktivity je stejně důleţitý a

seriózní jako předpis léku, neboť variabilita reakce i dlouhodobé adaptace na

pohybovou aktivitu je ovlivněna řadou faktorů (dědičnost, věk, pohlaví, zdravotní sta,

trénovanost, intenzita zatíţení, trvání, frekvence a druh cvičení, délka intervence atd.)

Velký význam má pohybová aktivita pro emocionální ladění člověka. Cvičící člověk má

zvýšený pocti důvěry ve své schopnosti, snadněji rozptýlí obavy a stresy denního ţivota

a je méně agresivní. Díky zvýšené pracovní kapacitě a lepší koordinace je schopen

zvládnout snadněji úkoly, které před něj kaţdodenní ţivot staví. Je známo, ţe pravidelné

cvičení upravuje abnormality nálady a zmenšuje depresi a neopodstatněné obavy,

kterými člověk můţe trpět. Pravidelný pohyb pomůţe přerušit neutěšené myšlenky

novými pozitivními zkušenostmi. V tomto smyslu je účinek cvičení často lepší neţ

účinek vyhledávaných a doporučovaných relaxačních technik. Dokonce i u těţkých

depresí se stále více osvědčuje kombinace psychoterapie a pravidelné pohybové

aktivity. Příčinou těchto pozitivních změn v chování trénujícího člověka jsou změny, ke

kterým dochází v jeho mozku. Fyzicky aktivní člověk má vyšší produkci některých

nervových přenašečů a modulátorů, které sniţují bolest, zlepšují náladu a přinášejí

člověku pocti radosti. Kdyţ si na jejich zvýšenou tvorbu zvykne a musí na delší dobu

přerušit pohybovou aktivitu, začne mu cvičení chybět.

Pravidelné cvičení zvyšuje pruţnost a pevnost kloubních vazů a úponových svalových

šlach, ohebnost kloubů, svalovou sílu, vytrvalost a klidové napětí svalů. Trénovaný

člověk vyuţívá při tělesné práci lépe zásobních tuků a šetří zásobní cukry, jichţ má

lidský organismus relativní nedostatek.

Důleţité je rovněţ vědět, ţe pravidelná pohybová aktivita zvyšuje produktivitu práce a

pracovní kapacitu člověka, sniţuje pracovní neschopnost, náklady na léčení, počet

pracovních úrazů a sniţuje i pracovní fluktuaci. Prosperující podniky většinou buď

zakládají vlastní kondiční centra, nebo se podílejí na hrazení předplatného do

kondičních center svým zaměstnancům.

Tato kníţka se zabývá především pohybovou aktivitou osob, které jsou zdravé nebo

„relativně“ zdravé, tedy pohybovou aktivitou v rámci tzv. primární prevence

(přecházení vzniku onemocnění). Pohybová aktivita však má velký význam i při léčení

celé řady onemocnění: v tomto případě mluvíme o tzv. sekundární prevenci, jejíţ

pomocí se snaţíme zlepšovat zdravotní stav nemocného a přecházet klinickým

projevům onemocnění. Mluvíme ještě o terciární prevenci (předcházení opakování

onemocnění, např. srdečního infarktu) a kvartérní prevenci (optimalizace zbytkových

funkcí a kvality ţivota, která doprovází u osob vysokého věku nebo u velmi nemocných

pacientů většinou léčení základních onemocnění), ve kterých sehrává pohybová aktivita

sice jinou, ale rovněţ velmi důleţitou roli.

Příloha C: Struktura akcionářů a průběh financování sportu z výnosu

loterní společnosti SAZKA, a.s.

Struktura akcionářů SAZKA, a.s., k 31. 12. 2008 Český svaz tělesné výchovy 67,98%

Česká obec sokolská 13,54%

Česká asociace Sport pro všechny, o.s. 5,56%

Autoklub ČR 4,00%

Sdruţení sportovních svazů ČR 3,56%

Český olympijský výbor 2,00%

Český střelecký svaz 1,45%

Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR 1,02%

Orel o.s. 0,88%

Zdroj: SAZKA, a.s., 2010

Průběh financování sportu z výnosu Sazka, a.s.

Zdroj: Hobza, Rektořík, 2006

Podíl na čistém zisku Sazka a.s.

ČSTV

OS ČSTV

TJ / SK

Sportovní svazy

Okresní svazy sportů

Sportovní oddíly

Ostatní sportovní organizace a svazy

Abstrakt

LUNDÁK, P. Možné způsoby financování sportu. Bakalářská práce. Plzeň : Fakulta

ekonomická ZČU v Plzni, 2011, 68 s.

Klíčová slova: financování, sport, zdroje financování, ekonomické statky

Práce pojednává o financování sportu v České republice. V teoretické části práce je

řešena otázka, proč by měl být sport financován z veřejných zdrojů. Je poukázáno na

trţní selhání v oblasti sportu a sport je zařazen mezi ekonomické statky. Ve druhé a třetí

kapitole se autor zabývá zdroji financování sportu v ČR a jejich podílem na celkovém

disponibilním fondu sportu. Financování sportu v ČR je ukázáno na příkladech

financování sportu ve městě Plzeň, Plzeňském kraji a dvou konkrétních sportovních

klubech na různých výkonnostních úrovních. Dále jsou srovnány výdaje z veřejných

rozpočtů na financování sportu v rámci EU. V závěrečné části této bakalářské práce

jsou definovány problémy financování sportu v ČR a jsou navrţeny moţné způsoby

financování sportu v ČR.

Abstract

LUNDÁK, P. The Possible Ways of Funding Sport. Bachelor thesis. Pilsen : University

of West Bohemia Faculty of Economics, 2011. 68 p.

Key words: funding, sport, sources of funding, economic goods

The thesis is about the sport is funded in the Czech Republic. In the theoretical part I am

considering, why should be sport funded from public sources. The market failures in the

area of sport are pointed out and sport is classified as an economic good. In the second

and third chapter author deals with sources of finance for sport in the Czech Republic

and their share of the total funds available. Sports funding in the Czech Republic is

shown on particular examples from the town Pilsen, Pilsen Region and two sport clubs

on a different level of performance. Also the expenditures from public sources to fund

sport are compared to those from other countries in the EU. Issues of funding are

defined in the final part of the Bachelor thesis and there are suggested the possible ways

of funding sport in the Czech Republic.

Date post:	03-Mar-2015
Category:	Documents
Upload:	lundiman
View:	958 times
Download:	1 times

Možné způsoby financování sportu - Petr Lundák

Documents