1

4.1. FINANCOVÁNÍ PODNIKU

4.1.1. Význam financování

Financování podniku

= činnost, při které se podnik snaží získat finanční zdroje a tyto zdroje efektivně

použít.

Financování podniku se uskutečňuje při:

− zakládání podniku,

− běžné činnosti,

− rozšiřování podniku,

− zrušení podniku.

Cvičení:

Popište způsob získání a použití finančních zdrojů při zakládání, běžné činnosti,

rozšiřování a rušení podniku.

Získávání zdrojů Použití zdrojů

Zakládání

podniku vklady od investorů vybavení podniku DM a OM

Běžná činnost

podniku

tržby za prodané výrobky,

zboží a služby,

krátkodobé cizí zdroje

nákup materiálu a služeb, DM,

mzdy, daně, ZP a SP, splácení

úvěrů včetně úroků

Rozšiřování

podniku

nerozdělený zisk podniku,

další vklady investorů

rozvojové investice,

finanční investice

Zrušení

podniku prodej majetku

úhrada závazků,

vyplacení podílů

2

4.1.2. Finanční řízení

Cíl finančního řízení:

− zhodnocení finančních prostředků.

Zásady finančního řízení:

− hrazení závazků v termínech,

− realizace investičních projektů, jejichž čistá současná hodnota je větší

nebo rovna nule,

− respektovat faktor času a faktor rizika.

Faktor času

− koruna získaná dnes má větší hodnotu než koruna získaná v budoucnu.

Faktor rizika

− očekávané výnosy nemusí být dosaženy.

Náplň práce finančního manažera:

− zajišťování finančních zdrojů pro chod podniku a jeho rozvoj,

− volba optimální kapitálové struktury,

− řízení a financování oběžného materiálu,

− investování do nákupu dlouhodobého majetku,

− finanční plánování,

− pravidelné posuzování finančního zdraví podniku.

3

4.2. ZDROJE FINANCOVÁNÍ (KAPITÁL)

4.2.1. Vlastní a cizí zdroje financování

Vlastní kapitál (VK)

− je tvořen peněžními a nepeněžními vklady majitelů nebo je vytvořen vlastní

podnikatelskou činností podniku,

− jedná se o nenávratný kapitál,

− jeho velikost se mění podle hospodaření podniku.

1) Základní kapitál

− tvořen peněžními a nepeněžními vklady společníků do společnosti.

2) Kapitálové fondy

− jsou vytvářeny z darů, z vkladů společníků (které nezvyšují základní

kapitál) a z dotací,

− u akciové společnosti do nich patří především tzv. emisní ážio (= rozdíl

mezi skutečně dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální při

emisi akcií).

3) Fondy ze zisku

− jsou vytvářeny přímo ze zákona (Zákonný rezervní fond u „s. r. o.“

a u „a. s.“) nebo na základě stanov,

− slouží k úhradě ztráty.

Vlastní kapitál

Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Nerozdělený zisk

4

4) Nerozdělený zisk

− část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele, ale slouží

k dalšímu podnikání.

Cizí kapitál (CK)

− jedná se o návratný kapitál, který musí podnik do určité doby splatit

věřitelům,

− za poskytnutí cizího kapitálu většinou musí podnik zaplatit úroky nebo jiné

poplatky, které jsou nákladem podniku,

− podle doby, na kterou ho má podnik k dispozici, ho rozdělujeme na

krátkodobý (vratný do 1 roku) a dlouhodobý (je poskytován na dobu delší

než 1 rok),

− většinou platí, že dlouhodobý cizí kapitál je dražší než krátkodobý cizí

kapitál.

1) Krátkodobý cizí kapitál

− krátkodobé bankovní úvěry,

− obchodní úvěry (závazky k dodavatelům),

− závazky k zaměstnancům,

− závazky k finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního

zabezpečení.

2) dlouhodobý cizí kapitál

− dlouhodobé bankovní úvěry,

− obligace vydané podnikem,

Cizí kapitál

Krátkodobý CK Dlouhodobý CK Rezervy

5

3) Rezervy

− podnik je vytváří na vrub nákladů na budoucí očekávané dluhy (např. na

opravu stavby, kterou podnik plánuje uskutečnit v budoucích letech).

Důvody použití cizích zdrojů:

Proč ano?

− nedostatek vlastních zdrojů,

− cizí zdroje jsou většinou levnější než vlastní zdroje,

− úroky z úvěrů jsou náklad a tím sníží daň z příjmů.

Proč ne?

− cizí zdroje zvyšují zadluženost podniku a tím snižují jeho finanční stabilitu,

− vysoký podíl cizích zdrojů omezuje jednání managementu podniku

− každý další dluh je dražší.

Příklad:

Určete zdroje financování podnikového majetku.

Počítač vložený do podnikání z osobního vlastnictví podnikatele vlastní zdroj

Přijetí faktury od dodavatele za materiál cizí zdroj

Úvěr poskytnutý podniku bankou cizí zdroj

Přijetí finančního daru vlastní zdroj

Peníze vložené do podnikání z osobního vlastnictví podnikatele vlastní zdroj

Doteď nevyplacené mzdy zaměstnancům cizí zdroj

Zisk po zdanění nechaný v podniku vlastní zdroj

Půjčka od obchodního partnera cizí zdroj

4.2.2. Optimální kapitálová struktura

Podnik usiluje o:

− optimální poměr mezi vlastním kapitálem a cizím kapitálem (= optimální

zadlužení),

− optimální poměr mezi krátkodobými cizími zdroji a dlouhodobými cizími

6

zdroji (= optimální struktura dluhů).

Optimální poměr není stejný pro všechny podniky.

Optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na těchto

skutečnostech:

− na odvětví, ve kterém firma podniká (např. u peněžních podniků převládá

cizí kapitál, u obchodních je obvyklý poměr 50 : 50, u průmyslových

převládá vlastní kapitál),

− na struktuře majetku (čím vyšší má firma podíl dlouhodobého majetku, tím

vyšší bývá podíl dlouhodobého kapitálu),

− na výši úrokové míry, za kterou banky poskytují úvěr (čím vyšší úroková

míra, tím menší úvěr si firma vypůjčí),

− na přístupu majitele nebo managementu firmy (čím je ochotnější riskovat,

tím je vyšší podíl cizího kapitálu),

− na efektivitě hospodaření firmy (čím je vyšší výnosnost firmy, tím si může

dovolit větší podíl cizího kapitálu).

Optimální poměr mezi krátkodobými cizími zdroji a dlouhodobými cizími zdroji

− krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý cizí kapitál, což hovoří

pro jeho větší použití,

− tento kapitál musí být ale splacen v krátké době, proto by měl být používán

jen na likvidní oběžný majetek.

4.2.3. Pravidla financování

− dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, protože

použití krátkodobých cizích zdrojů je riskantní,

− oběžný majetek by měl být financován krátkodobými zdroji.

7

Příklad:

Vyjmenujte dlouhodobé a krátkodobé zdroje financování.

Dlouhodobé zdroje vlastní kapitál, dlouhodobý cizí kapitál

Krátkodobé zdroje krátkodobý cizí kapitál

Příklad:

Představte si, že pracujete jako finanční manažer, a rozhodněte, jaké zdroje

financování použijete v následujících situacích:

Situace Zdroj financování

Nákup nového stroje Dlouhodobý zdroj

Nákup materiálu pro výrobu Krátkodobý zdroj

Nákup materiálu jako pojistné zásoby Dlouhodobý zdroj

8

4.3. ZVLÁŠTNÍ FORMY FINANCOVÁNÍ

4.3.1. Leasing

Operativní leasing

− je krátkodobý nájem, kdy si firma dlouhodobý majetek pronajme na dobu

kratší než je jeho životnost,

− po skončení nájmu zůstane dlouhodobý majetek v majetku původního

vlastníka.

Finanční leasing

− je nájem dlouhodobý,

− majetek po skončení nájemní lhůty přechází do vlastnictví nájemce,

− výhoda: pořízení dlouhodobého majetku bez dostatečných financí,

− nevýhoda: když se firma dostane do finančních potíží a nebude hradit

splátky, leasingová společnost si vezme majetek zpět a uhrazené splátky

propadají, a v případě zničení nebo odcizení majetku hradí pojišťovna

pojistné plnění leasingové společnosti.

Prodej a zpětný pronájem

− využívají ho firmy při platebních obtížích,

− firma prodá svůj majetek leasingové společnosti a od ní si majetek zpětně

pronajme.

Zvláštní formy financování

Leasing Faktoring a forfaiting Rizikový kapitál

9

4.3.2. Faktoring a forfaiting

Když firma potřebuje finanční prostředky dříve než je stanovená lhůta splatnosti

pohledávek, může svou pohledávku nabídnout k odprodeji. Firma musí za odprodej

zaplatit dohodnuté procento z hodnoty pohledávky. Odkupem pohledávek se

zabývají specializované firmy nebo banky.

Faktoring

− odkoupení krátkodobých pohledávek se splatností do 1 roku,

− firma odkupující pohledávky přebírá riziko, že pohledávka nebude

zaplacena.

Forfaiting

− odkoupení střednědobých a dlouhodobých pohledávek s dobou splatnosti

větší než 1 rok,

− pohledávky jsou zpravidla zajištěny (bankovní zárukou nebo směnkou).

Výhody faktoringu a forfaitingu pro prodávající firmu:

− nemá vázány finanční prostředky,

− nenese riziko nezaplacení pohledávky,

− nenese riziko z pohybu měnového kurzu.

Nevýhody faktoringu a forfaitingu pro prodávající firmu:

− získá za pohledávku menší peněžní částku.

4.3.3. Rizikový kapitál (Venture Capital)

− je vkládán investory do základního kapitálu firmu s cílem financovat

počáteční činnost firmy,

− investor je informován o hospodaření a může zasáhnout do jeho průběhu

(např. v případě obtíží najmout poradce nebo podpořit firmu dalším

kapitálem),

− výhodou je, že firma není zatěžována splácením úroků a splátek.

10

4.4. HOSPODAŘENÍ PODNIKU

4.4.1. Náklady

Objasnění pojmu

− peněžní vyjádření spotřeby prostředků, služeb a práce, které byly

vynaložené na vytvářené statky a poskytované služby,

− spotřebované vstupy do podnikání vyjádřené v peněžních jednotkách.

Vedoucí pracovníci musí většinou věnovat pozornost nákladům. Nestačí sledovat jen

velikost celkových nákladů za určité období, ale také jejich strukturu.

Struktura nákladů (členění nákladů)

1) Členění podle druhů a podle členění hospodářského výsledku:

Výrobní faktory Nákladový druh podle členění HV

Materiál, suroviny spotřeba materiálu provozní náklady

Energie, údržba spotřeba energie a služeb provozní náklady

Dlouhodobý majetek odpisy provozní náklady

Práce zaměstnanců mzdy a platy provozní náklady

Úvěry placené úroky finanční náklady

Škody placené škody mimořád. náklady

Provozní náklady

− souvisejí s hlavní činností podniku.

Finanční náklady

− souvisejí s finanční činností podniku.

Mimořádné náklady

− vznikají z neobvyklých situacích a nedají se většinou ovlivnit.

11

Příklad:

Určete, zda následující náklad je provozní, finanční nebo mimořádný.

odpisy výrobního zařízení – provozní

úkolové mzdy dělníků – provozní

škoda vzniklá požárem – mimořádné

spotřeba energie ve výrobě – provozní

poplatek za vedení BÚ – finanční

placené pojistné na zdravotní pojištění – provozní

Výpočet nákladů

Celkové náklady = provozní náklady + finanční náklady + mimořádné náklady.

Příklad:

Vypočítejte provozní, finanční , mimořádné a celkové náklady podniku, který má

spotřebu materiálu 120 000 Kč, spotřebu energie 60 000 Kč, úrokové náklady 68 000

Kč a škody 27 000 Kč.

Provozní náklady = 120 000 + 60 000 = 180 000 Kč

Finanční náklady = 68 000 Kč

Mimořádné náklady = 27 000 Kč

Celkové náklady = 180 000 + 68 000 + 27 000 = 275 000 Kč

2) Členění nákladů podle závislosti na objemu výkonů:

Fixní náklady

− celkové fixní náklady se při změně objemu produkce do určité hranice

nemění a podnik je musí platit i když právě nic nevyrábí,

− v případě překročení hranice se mění skokem (např. při rozšiřování výrobní

kapacity podniku).

− jednotkové fixní náklady se při růstu objemu snižují,

− jednotkové fixní náklady se při poklesu objemu zvyšují.

Variabilní náklady

− jednotkové variabilní náklady se nemění,

12

− celkové variabilní náklady se při změně objemu produkce mění (každý

vyrobený výrobek nebo poskytnutá služba zvyšují tyto náklady o určitou

předem známou částku),

− při růstu produkce se jejich celková velikost zvyšuje,

− při poklesu produkce se jejich celková velikost snižuje.

Velikost nákladů v závislosti na změně produkce

Změna

produkce

Jednotkové

VN

Celkové

VN

Jednotkové

FN

Celkové

FN

Růst objemu konstantní rostou klesají konstantní

Pokles objemu konstantní klesají rostou konstantní

Příklad:

Určete, zda následující náklad je fixní nebo variabilní.

odpisy administrativní budovy – fixní

úkolové mzdy zaměstnanců – variabilní

mzda uklízečky – fixní

spotřeba plynu k vytápění kanceláří – fixní

nájemné – fixní

spotřeba laku při výrobě židlí – variabilní

spotřeba laku při natírání dveří v prodejně – fixní

úroky z úvěru – fixní

Výpočet celkových nákladů:

CN = VN + FN

Použité zkratky:

VN = celkové variabilní náklady

FN = celkové fixní náklady

CN = celkové náklady

Příklad:

Náklady obchodního podniku v minulém roce činily 100 milionů korun. V příštím roce

13

podnik plánuje zvýšení produkce o 10 %. Podle rozboru vývoje jednotlivých složek

nákladů v minulých obdobích se předpokládá, že z celkových nákladů je 30 milionů

korun, tj. 30 % nákladů fixních a 70 milionů korun, tj. 70 % nákladů variabilních. Jaké

budou celkové plánované náklady?

Náklady Minulý rok Plánované náklady

fixní 30 miliónů Kč 30 miliónů Kč

variabilní 70 miliónů Kč 77 miliónů Kč (110%)

celkové náklady 100 miliónů Kč 107 miliónů Kč

Příklad:

Podnik vyrábějící výrobky je schopen vyrobit maximálně 500 výrobků za měsíc.

Variabilní náklady na 1 výrobek jsou 100 Kč a fixní náklady podniku jsou 50 000 Kč.

Určete výši celkových nákladů při výrobě 0, 100, 200, 300, 400 a 500 výrobků

a vyjádřete graficky průběh variabilních, fixních a celkových nákladů.

Počet výrobků (ks) VN (Kč) FN (Kč) CN (Kč)

0 0 50 000 50 000

100 10 000 50 000 60 000

200 20 000 50 000 70 000

300 30 000 50 000 80 000

400 40 000 50 000 90 000

500 50 000 50 000 100 000

Grafické vyjádření nákladů:

14

Příklad:

Podnik z předcházejícího příkladu uzavřel exkluzivní kupní smlouvu na prodej 1 000

svých výrobků. Proto musel pronajmout další budovu a nakoupit další stroje potřebné

k výrobě, čímž vzrostly jeho fixní náklady na 100 000 Kč. Variabilní náklady na 1

výrobek zůstaly stejné. Určete výši celkových nákladů při výrobě 0, 100, 200, 300,

400, 500, 600, 700, 800, 900 a 1 000 výrobků a vyjádřete graficky průběh

variabilních, fixních a celkových nákladů.

Výpočet celkových nákladů:

Počet výrobků (ks) VN (Kč) FN (Kč) CN (Kč)

0 0 50 000 50 000

100 10 000 50 000 60 000

200 20 000 50 000 70 000

300 30 000 50 000 80 000

400 40 000 50 000 90 000

500 50 000 50 000 100 000

600 60 000 100 000 160 000

700 70 000 100 000 170 000

800 80 000 100 000 180 000

900 90 000 100 000 190 000

1 000 100 000 100 000 200 000

Grafické vyjádření nákladů:

15

Nejčastější způsoby snižování nákladů:

Nákladový druh Příklad jeho snížení

lepší uspořádání střihu

a) zlepšení jeho využití záměna dražších surovin za

levnější

b) užití vhodnějších druhů snížení zmetkovitosti

výběr levnějšího dodavatele

1) Spotřeba

materiálu

c) snížení nákupní ceny nákup většího množství se slevou

2) Odpisy a) zlepšení využití strojů sníží se náklad na 1 výrobek

náhrada ruční práce stroji

snižování pracnosti výroby 3) Mzdové náklady a) efektivnější využívání

lidské práce odstranění prostojů

Příklad:

Vyjmenujte další způsoby snižování nákladů.

snižování spotřeby nebo ocenění energie,

snižování výdajů za telefonní služby,

snižování cestovních výdajů,

snižování bankovních poplatků,

atd.

4.4.2. Výnosy

Objasnění pojmu

− prostředky získané podnikatelskou činností (z prodeje výrobků, zboží nebo

služeb) vyjádřené v penězích,

− oceněné výkony (výstupy) podniku.

16

Členění výnosů

1) Členění výnosů podle členění hospodářského výsledku:

Provozní výnosy

− souvisejí s hlavní činností podniku,

− nejčastěji tržby z prodeje výrobků, zboží nebo služeb.

Finanční výnosy

− souvisejí s finanční činností podniku,

− např. přijaté úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů.

Mimořádné výnosy

− vznikají z neobvyklých situací a nedají se předem naplánovat,

− např. přijaté náhrady škod od pojišťovny, zjištěné přebytky zásob a peněz,

tržby z prodeje odepsaného dlouhodobého majetku.

Příklad:

Určete, zda následující výnos je provozní, finanční nebo mimořádný.

tržba daňového poradce – provozní

úroky z vkladů v bance – finanční

náhrada škody od pojišťovny – mimořádný

tržba obchodu z prodeje knih – provozní

Výpočet celkových výnosů

Celkové výnosy = provozní výnosy + finanční výnosy + mimořádné výnosy.

Příklad:

Vypočítejte provozní, finanční , mimořádné a celkové výnosy podniku, který má tržby

z prodeje zboží 420 000 Kč a přijal náhradu od pojišťovny 12 000 Kč.

Provozní výnosy = 420 000 Kč

Finanční výnosy = 0 Kč

17

Mimořádné výnosy = 12 000 Kč

Celkové výnosy = 420 000 + 12 000 = 432 000 Kč

Způsoby zvyšování výnosů:

Příklad:

Podnik vyrobil za měsíc leden 500 kusů stejných židlí, jedna židle stojí 650 Kč.

Spočítejte výnosy podniku.

Výnosy = 500 * 650

Výnosy = 325 000 Kč

Navrhněte způsoby jejich zvýšení.

1) zvýšením objemu prodeje na 600 ks,

Výnosy = 600 * 650

Výnosy = 390 000 Kč

2) zvýšením ceny na 700 Kč

Výnosy = 500 * 700

Výnosy = 350 000 Kč

Jakým způsobem lze dosáhnout zvýšení prodeje?

− lepší propagace

− lepší distribuce

− nabídka vhodnějších produktů nebo poskytování lepších služeb k nim

Existuje nějaké riziko při zvyšování ceny?

Při zvyšování ceny musí podnik zvážit riziko poklesu prodeje.

18

4.4.3. Hospodářský výsledek (HV)

Podstata hospodářského výsledku

Při podnikání se:

− vynakládají určité prostředky na produkci statků a služeb,

− získávají určité prostředky za prodej statků a služeb.

Vynaložené prostředky vyjádřené v penězích = náklady podniku.

Získané prostředky vyjádřené v penězích = výnosy podniku.

Hospodářský výsledek podniku představuje rozdíl mezi celkovými výnosy a

celkovými náklady podniku. Mohou nastat tři situace:

a) VÝNOSY > NÁKLADY, pak podnik dosáhl zisku,

b) VÝNOSY = NÁKLADY, pak podnik nedosáhl zisku, ani ztráty,

c) VÝNOSY < NÁKLADY, pak podnik dosáhl ztráty.

Hospodářský výsledek charakterizuje hospodaření podniku. Hlavním cílem podnikání

je dosažení zisku.

Členění HV

Provozní hospodářský výsledek

= provozní výnosy – provozní náklady.

Finanční hospodářský výsledek

= finanční výnosy – finanční náklady.

Mimořádný hospodářský výsledek

= mimořádné výnosy – mimořádné náklady.

Zjišťování HV

Celkový hospodářský výsledek = provozní HV + finanční HV mimořádné HV.

Celkový hospodářský výsledek = celkové výnosy – celkové náklady.

19

Příklad:

Vypočítejte provozní, finanční a mimořádný výsledek hospodaření, znáte-li tyto

údaje: spotřeba materiálu 120 000 Kč, spotřeba energie 60 000 Kč, úrokové náklady

68 000 Kč, škody 27 000 Kč; tržby z prodeje služeb 50 000 Kč, tržby z prodeje zboží

420 000 Kč, přijatá náhrada od pojišťovny 12 000 Kč. Jaká je výše celkového

hospodářského výsledku před zdaněním a po zdanění?

Provozní HV = 50 000 + 420 000 - 120 000 - 60 000 = 290 000 Kč

Finanční HV = 0 – 68 000 = - 68000 Kč

Mimořádný HV = 12 000 – 27 000 = - 15 000 Kč

HV podniku před zdaněním = 290 000 – 68 000 – 15 000 = 207 000 Kč

HV podniku po zdanění = 207 000 Kč – 207 000 * 0,24 = 157 320 Kč

Rozdělení a použití zisku

Podnik část svého zisku:

− odvede do státního rozpočtu jako daň z příjmu,

− si ponechá pro potřeby podniku a jeho majitelů.

Rozdělení čistého zisku:

− příděl do zákonného rezervního fondu, do statutárních a ostatních fondů,

− úhrada ztráty z minulých let,

− ponechání v podniku ve formě nerozděleného zisku z minulých let,

− výplata podílů na zisku majitelům a zaměstnancům, výplata tantiém.

O rozdělení čistého zisku se rozhodne v podniku v následujícím kalendářním roce při

schvalování roční účetní závěrky.

Použití čistého zisku, který zůstal v podniku:

− nákup dlouhodobého majetku a jeho modernizace,

− nákup zásob,

− splátky úvěrů,

− vytvoření finančních rezerv pro překonání podnikatelských rizik.

20

Příklad:

Podnik má hospodářský výsledek před zdaněním jeden milión korun. Čistý

hospodářský výsledek chce rozdělit následujícím způsobem: 250 000 Kč vyplatit

majitelům, 50 000 Kč vyplatit zaměstnancům, 90 000 Kč použít na vytvoření rezerv a

ze zbytku pořídit dlouhodobý majetek. Zjistěte, jakou výši čistého zisku použije na

investici do dlouhodobého majetku?

HV před zdaněním = 1 000 000 Kč

Daň = 24 % z HV = 0,24 * 1 000 000 = 240 000 Kč

Čistý HV = 1 000 000 – 240 000 = 760 000 Kč

Čistý HV k pořízení DM = 760 000 – 250 000 – 50 000 – 90 000 = 370 000 Kč

Zvyšování HV

Hlavním cílem podnikání je vytváření co největšího možného zisku. Podnik má dvě

možnosti, jak zvýšit svůj zisk.

Způsoby zvyšování zisku:

1. snižovat náklady

− snižováním spotřeby

− snižováním jejího ocenění

2. zvyšovat výnosy

− zvyšováním výkonů

− zvyšováním jejich ocenění

Každá firma má snahu stanovit cenu výrobku či služby tak, aby pokryla náklady

spojené s výrobou, prodejem a zajistila podnikatelský zisk jako ocenění za

vynaložené úsilí a riziko spojené s podnikáním.

4.4.4. Cena - základní poznatky

Teorie

Cena je směnná hodnota vyjádřená v penězích.

21

Praxe

Cena je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží.

Složky tržní ceny

a) náklady podniku

− vyjadřují spotřebu výrobních faktorů vyjádřenou v peněžních jednotkách.

b) zisk podniku

− vyjadřuje odměnu podniku za jeho hospodaření a podstoupení

podnikatelského rizika.á

c) nepřímé daně

− daně, které podnik odvádí do státního rozpočtu (daň z přidané hodnoty,

spotřební daň).

Příklad:

Podnik vyrábějící pletené rukavice se dohodl s odběratelem na prodeji 10 000 párů

rukavic s množstevní slevou 10 %. Na výrobu jednoho páru rukavic připadají tyto

náklady: spotřeba materiálu 50 Kč, odpisy 10 Kč, energie a údržba strojů 10 Kč a

mzdy zaměstnanců 20 Kč. Podnik realizuje zisk 10 Kč na jeden pár rukavic.

Vypočtěte prodejní cenu jednoho páru rukavic a celkovou cenu všech párů rukavic

pro odběratele. Podniky nejsou plátce DPH.

spotřeba materiálu 50 Kč

odpisy 10 Kč

energie a údržba strojů 10 Kč

mzdy zaměstnanců 20 Kč

zisk 10 Kč

Prodejní cena 1 páru 100 Kč

22

Celková prodejní cena = 10 000 * 100 – 0,1 (10 000 * 100)

Celková prodejní cena = 900 000 Kč

Když je výroba a oběh výrobku uskutečňován více podniky (např. výrobní podnik,

velkoobchod, maloobchod), je tržní cena tvořena součtem nákladů, zisků a

nepřímých daní všech těchto podniků.

Příklad:

Vypočtěte z následujících údajů, za jakou nákupní cenu získá spotřebitel jeden

svícen. (Pro zjednoduší všechny zúčastněné podniky nejsou plátci DPH.)

náklady výrobního podniku 100 Kč

zisk výrobního podniku 50 Kč

prodejní cena výrobního podniku 150 Kč nákupní cena velkoobchodu

další náklady velkoobchodu 30 Kč

celkové náklady velkoobchodu 180 Kč

zisk velkoobchodu 25 % CN 45 Kč

prodejní cena velkoobchodu 225 Kč nákupní cena maloobchodu

další náklady maloobchodu 25 Kč

celkové náklady maloobchodu 250 Kč

zisk maloobchodu 40 % CN 100 Kč

prodejní cena maloobchodu 375 Kč nákupní cena spotřebitele

23

4.4.5. Platební schopnost

Vztah podniku k jiným podnikům

Dodavatel

− prodává zboží.

Odběratel

− nakupuje zboží.

Závazek

− dluh podniku vůči dodavateli.

Pohledávka

− nárok podniku na zaplacení od odběratele.

Vztah podniku k obchodním bankám

Úvěr

− peněžní půjčka poskytnutá bankou dlužníkovi za odměnu zvanou úrok.

Úrok

− peněžní částka placená za poskytnutí úvěru.

Připsané úroky z vkladů bývají menší než placené úroky z úvěrů.

Banka

Podnik

Banka

Poskytnutí úvěru

Platba úroku

Příjem vkladu

Připsání úroku

Dodavatel

Podnik

Odběratel

Nákup zboží

Vznik závazku

Prodej zboží

Vznik pohledávky

24

Vztah podniku k státu

Vztah podniku k zaměstnancům

Příjem a výdej peněz v podniku

Podnik na jedné straně peníze vydává (nákup materiálu, dlouhodobého majetku,

služeb a pracovní síly, daně a pojistné) a na druhé straně peníze dostává (prodej

výrobků, zboží a služeb).

Příjem peněz Výdej peněz

Tento příjem a výdej peněžních prostředků nastává většinou v různou dobu. Když

výdej peněz je v určitém období větší než příjem peněz, podnik se dostává do

platební neschopnosti. Trvalá platební neschopnost může vést i k zániku podniku.

Podnik se snaží předcházet platební neschopnosti plánováním, kolik finančních

prostředků obdrží a kolik zaplatí. Když zjistí, že by se mohl dostat do platební

Zaměstnanci

Podnik

Zaměstnanci

Nákup zboží

Platba za zb.

Mzdy a platy

Poskytnutí práce

Stát

Podnik

Stát

Nákup zboží

Vznik závazku

Veřejné statky a sl.

Platba daní

O

D

B

Ě

R

A

T

E

L

P

O

D

N

I

K

DODAVATELÉ

ZAMĚSTNANCI

STÁT A BANKA

25

neschopnosti, tak může požádat banku o krátkodobý úvěr nebo dodavatele

o odložení zaplacení.

Platební schopnost

− schopnost podniku uhradit včas své závazky.

Platební neschopnost

− neschopnost podniku uhradit včas své závazky.

Příklad:

V srpnu obchodní podnik nakoupil počítače za 700 000 Kč, splatnost faktury je 30

dnů. Za dopravu počítačů zaplatil hned 10 000 Kč. Tyto počítače podnik prodal

v srpnu za 800 000 Kč, splatnost faktury je 60 dnů. Podnik také obdržel v srpnu za

předchozí dodávky 60 000 Kč. Dostal se v některém období do platební

neschopnosti?

Měsíc Příjmy v Kč Výdaje v Kč Konečný stav peněz

Srpen 60 000 10 000 50 000

Září ----------- 700 000 - 650 000

Říjen 800 000 ----------- 150 000

Závěr:

V měsíci září nemohl podnik zaplatit za počítače, neboť mu chybělo 650000 Kč,

byl v platební neschopnosti.

Příklad:

Může zkrachovat podnik, který dosahuje zisku?

Ano, protože zisk se nerovná peníze. Zisk vzniká prodejem výrobků, zboží nebo

služeb a peníze může podnik obdržet později nebo vůbec. Tím se může dostat

do platební neschopnosti i dlouhodobé a zkrachovat.

26

4.5. ZÁKLADNÍ FINANČNÍ ANALÝZA

4.5.1. Vysvětlení pojmu

Finanční analýza

− činnost, při které je posuzována finanční pozice podniku (jeho finanční

zdraví) na základě údajů z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztrát,

výkaz cash – flow),

− dochází nejen k hodnocení minulého a současného finančního stavu

podniku, ale také k odhadu jeho předpokládaného vývoje.

Příklad:

Podnik vykazoval v účetní závěrce v roce 2006 tyto údaje v milionech Kč.

Výňatek z rozvahy

Aktiva Pasiva

Dlouhodobý majetek 4 960 Vlastní kapitál 2 240

DHM 4 890 Základní kapitál 2 740

DNM 20 Rezervní fond 30

DFM 50 HV minulých let -530

Oběžná aktiva 4 300 Cizí zdroje 5 460

Zásoby 360 Rezervy 1 470

Dlouhodobé pohledávky 100 Dlouhodobé závazky 270

Krátkodobé pohledávky 2 010 Dlouhodobé úvěry 1 720

Finanční majetek 1 830 Krátkodobé závazky 2 000

Ostatní aktiva 2 040 Ostatní pasiva 3 600

Aktiva celkem 11 300 Pasiva celkem 11 300

Výňatek z výkazu zisku a ztrát

Tržby z prodeje výrobků 14 100

Úroky z úvěru (nákladové úroky) 120

Zisk před zdaněním 410

27

Používají se dva přístupy:

1) výpočet a vyhodnocení poměrových ukazatelů

2) srovnání vývoje v čase

4.5.2. Základní poměrové ukazatele

Poměrové ukazatele

− vyjadřují vztahy mezi položkami účetních výkazů (podíly položek),

− umožní podniku získat rychlý a nenákladný přehled o jeho finanční situaci,

− každý ukazatel má doporučenou výši, která se liší podle oborů podnikání,

− existuje řada poměrových ukazatelů a my se seznámíme jen se základními

typy.

1) Ukazatele rentability

Rentabilita

− znamená výnosnost,

− vyjádříme ji jako podíl zisku na základu, za který budeme dosazovat určité

položky (zisk/základ),

− udává, kolik procent zisku přinese jedna koruna daného základu.

a) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

Rentabilita vlastního kapitálu = zisk před zdaněním * 100

vlastní kapitál

− udává, kolik korun zisku přinese sto korun, které majitelé vložili do

podnikání,

− tato rentabilita by měla být vyšší než je úroková sazba z bankovních

vkladů,

− doporučená hodnota 35 – 40 % v průmyslu.

28

b) Rentabilita celkového kapitálu (ROA)

Rentabilita celkového kapitálu = zisk před zdaněním + úroky * 100

celkový kapitál

− udává, kolik korun zisku přinese sto korun celkového vloženého kapitálu,

− doporučená hodnota je okolo 10 %.

Příklad:

Vypočtěte ukazatele rentability na základě údajů z účetní závěrky v zadaném

příkladě. Zhodnoťte je.

Rentabilita vlastního kapitálu = 410 * 100 = 18,3 %

2 240

Každých 100 Kč vlastního kapitálu přinese 18,3 Kč zisku před zdaněním. Výše

tohoto ukazatele je nižší než doporučená hodnota.

Rentabilita celkového kapitálu = 410 + 120 * 100 = 4,7 %

11 300

Každých 100 Kč vloženého kapitálu přinese 4,7 Kč zisku před zdaněním. Výše

tohoto ukazatele je nižší než doporučená hodnota.

2) Ukazatele likvidity

Likvidnost

− znamená přeměnitelnost na peníze,

− podnik je plně likvidní, když má dostatek peněžních prostředků nebo jejich

ekvivalentů na včasnou úhradu splatných dluhů.

− ukazatele likvidity vyjádříme jako podíl toho, čím je možné zaplatit, na tom,

co je potřeba zaplatit,

− do čitatele dosazujeme oběžná aktiva podle likvidnosti.

a) Likvidita 1. stupně (okamžitá likvidita)

Likvidita 1. stupně = finanční majetek * 100

krátkodobé závazky

− udává, do jaké míry je podnik schopen okamžitě hradit své závazky,

29

− doporučená hodnota je okolo 20 %.

b) Likvidita 2. stupně (pohotová likvidita)

Likvidita 2. stupně = finanční majetek + krátkodobé pohledávky * 100

krátkodobé závazky

− udává, do jaké míry je podnik schopen hradit své závazky z likvidních

prostředků a z pohledávek (když všichni jeho odběratelé včas zaplatí),

− doporučená hodnota je okolo 100 %.

c) Likvidita 3. stupně (běžná likvidita)

Likvidita 3. stupně = finanční majetek + krátkodobé pohledávky + zásoby * 100

krátkodobé závazky

− udává, do jaké míry je podnik schopen hradit své závazky z likvidních

prostředků a z pohledávek (když všichni jeho odběratelé včas zaplatí) a ze

zásob (když podnik prodá všechny své zásoby),

− doporučená hodnota je 150 i 200 %,

− tento údaj bývá zkreslen nedobytnými pohledávkami a neprodejnými

zásobami.

Příklad:

Vypočtěte ukazatele likvidity na základě údajů z účetní závěrky v zadaném příkladě.

Zhodnoťte je.

Likvidita 1. stupně = 1 830 * 100 = 91,5 %

2 000

Likvidita 2. stupně = 1 830 + 2 010 * 100 = 192 %

2 000

Likvidita 3. stupně = 1 830 + 2 010 + 360 * 100 = 210 %

2 000

Tento podnik je platebně schopný, všechny ukazatele likvidity převyšují

doporučené hodnoty.

30

3) Ukazatele zadluženosti a struktury kapitálu

Zadluženost

− vyjádření rozsahu, v jakém podnik používá k financování cizí zdroje (cizí

kapitál).

a) Zadluženost – přímý ukazatel

Zadluženost = cizí kapitál * 100

celková aktiva

− tento ukazatel vyjadřuje, v jakém rozsahu cizí zdroje (závazky) financují

majetek podniku,

− čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím je vyšší zadluženost podniku (a

tím je vyšší i riziko majitelů a věřitelů),

− je také nazýván ukazatelem věřitelského rizika, neboť s jeho růstem

roste riziko, že investoři o svůj investovaný majetek přijdou, protože podnik

nebude likvidní.

b) Zadluženost – nepřímý ukazatel

Zadluženost = vlastní kapitál * 100

celková aktiva

− tento ukazatel vyjadřuje, v jakém rozsahu vlastní kapitál financuje majetek

podniku,

− čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím je nižší zadluženost podniku.

Součet předcházejících dvou ukazatelů se rovná 1 (v procentním vyjádření 100 %).

Zadluženost podniku neznamená jeho negativní charakteristiku, určitá výše

zadlužení je pro podnik užitečná a nevede k potížím v jeho likviditě. Ale příliš vysoká

míra zadlužení představuje pro věřitele a majitele riziko, protože podnik je příliš

zatížen splácením úroků a dluhů a snadno se dostane do nepříznivé finanční situace.

c) Kvóta vlastního kapitálu

Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál * 100

celkový kapitál

− tento ukazatel vyjadřuje, jakou část celkového kapitálu tvoří vlastní kapitál,

− neměl by být příliš vysoký (abychom dražšími vlastními zdroji zbytečně

31

nefinancovali provoz podniku), ani příliš nízký (abychom podnik nedostali

do rizikové situace),

− doporučená hodnota je v České republice okolo 20 % (v zahraničí je

vyšší).

Příklad:

Vypočtěte ukazatel struktury kapitálu na základě údajů z účetní závěrky v zadaném

příkladě.

Kvóta vlastního kapitálu = 2 240 * 100 = 19,8 %

11 300

Jedná se o vyhovující hodnotu kvóty vlastního kapitálu v ČR.

Závěr:

1) Doporučené hodnoty poměrových ukazatelů jsou užitečné při provádění finanční

analýzy, ale mohou se také výrazně lišit od vypočítaných hodnot finančně zdravých

podniků. Profesionální ekonom ví, že neexistuje jediné číslo, které by platilo

univerzálně pro určitý typ ukazatele. Hodnoty ukazatelů závisí na oboru podnikání,

také např. na způsobu účtování nebo oceňování majetku. (Např. ukazatele likvidity

se dají zkreslit tím, že do nich podnik nezahrne nedobytné pohledávky, které mu

nebudou nikdy uhrazeny.)

2) Důležitým požadavkem pro správnou interpretaci vypočtených hodnot ukazatelů je

komplexnost. Finanční situaci podniku nelze určit odděleným posouzením

jednotlivých ukazatelů. Nemusí platit, že čím příznivější hodnotu jednotlivý ukazatel

vykazuje, tím je finanční situace podniku lepší. (Např. vysoká likvidita může být

důsledkem vysokých pojistných zásob a opatrné politiky podniku.)

3) Důležitou roli hraje i osobnost finančního analytika a jeho schopnost dopracovat

se z vypočtených hodnot ukazatelů ke správnému úsudku a zhodnocení finanční

situace.

4) Porovnání vypočtených hodnot ukazatelů s jinými srovnatelnými podniky by

umožnilo správné posouzení finanční situace podniku.

32

4.5.3. Srovnání vývoje v čase

Sledujeme:

a) vývoj jednotlivých položek účetních výkazů

b) vývoj poměrových ukazatelů

Při sledování si finanční analytik všímá, jestli došlo k zlepšení nebo k zhoršení

posuzovaných hodnot. Potom vysvětlí vývoj (tím, že zjistí příčiny) a navrhne opatření.

Příklad:

V předcházejících letech velmi úspěšný podnik se ocitl během posledního účetního

období ve ztrátě. Vžijte se do role finančního analytika a z následujících položek

určete proč. (Údaje jsou v milionech korun.)

Položka Rok 2006 Rok 2005 Index v %

Tržby z prodeje výrobků 460 453 101,5

Spotřeba materiálu a energie 129 123 104,9

Spotřebované služby 154 152 101,3

Mzdové náklady 95 89 106,7

Náklady na sociální zabezpečení 32 30 106,7

Odpisy 51 51 100,0

Ostatní finanční výnosy 6 6 100,0

Ostatní finanční náklady 7 7 100,0

Výsledek hospodaření před zdaněním - 2 7 x

Postup:

1) Porovnáme vývoj výnosů a nákladů.

Výnosy: …………………………………………...............................................................

Otázka: ………………………………………………………………………………………...

33

Odpověď: ……………………………………………………………………………………..

…………... ……………………………………………………………………………………..

Náklady: ……………………………………………………………………………………….

a) náklady ………………………………………………………..

b) náklady ………………………………………………………..

c) náklady …………………………………………………………

2) Zjistíme příčiny.

Každý podnik vychází ze své praxe. My vyjádříme tyto příčiny jen obecně.

Otázka: ………………………………………………………………………………………...

Odpověď: …………………………………………………………………………………......

…………………………………………………………………………………………………..

Otázka: ………………………………………………………………………………………...

Odpověď: …………………………………………………………………………………......

…………...……………………………………………………………………………………...

Otázka: ………………………………………………………………………………………...

Odpověď: …………………………………………………………………………………......

…………………………………………………………………………………………….…….

3) Navrhneme opatření.

Otázka: ………………………………………………………………………………………...

Odpověď: …………………………………………………………………………………......

..…………………………………………………………………………………………………

34

Otázka: ………………………………………………………………………………………...

Odpověď: …………………………………………………………………………………......

…………………………………………………………………………………………………..

Otázka: ………………………………………………………………………………………...

Odpověď: …………………………………………………………………………………......

…………………………………………………………………………………………………..

35

Použitá literatura:

Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha. Grada Publishing, 2007.

ISBN 978-80-247-1992-4

Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha. Grada

Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2

Klínský, P. – Münch, O.: Ekonomika 1 pro obchodní akademie a ostatní střední

školy. 2. vyd. Praha. Fortuna, 2002. ISBN 80-7168-831-2

Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. 1. vyd. Praha. Fortuna,

2001. ISBN 80-7168-747-2

Švarcová, J.: Ekonomie – stručný přehled. 2002/2003. Zlín. CEED, 2002. ISBN 80-

902552-6-4

Hingston, P.: Začněte podnikat. 1. vyd. Praha. Euromedia Group – Knižní klub, 2002.

ISBN 80-242-0838-5

Kovanicová, D. a kol.: Finanční účetnictví v kontextu současného vývoje. 1. vyd.

Praha. Polygon, 1997. ISBN 80-85967-51-0

Králová A., Asztalos, O.: Didaktika ekonomiky 1. díl. 1. vyd. Praha. Oeconomica,

2003. ISBN 80-245-0482-0

Obchodní zákoník

Zákon o účetnictví