Možnosti rozvoje území: Konice, Bouzov

Obsah studie

1 Úvod ..................................................................................................................................................... 52 Slovníček pojmů ................................................................................................................................. 92.1 Obecné termíny používané ve studii .................................................................................... 92.2 Odborné výrazy jednotlivých specializací ..........................................................................113 Popis pracovní metody studie ........................................................................................................ 154 Hlavní zjištění ................................................................................................................................... 194.1 Charakter oblasti z hlediska potenciálu rozvoje – Konicko ........................................... 194.2 Shrnutí a doporučení – Konicko ......................................................................................... 304.3 Bouzovsko ............................................................................................................................... 315 Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací .............................................................. 376 Členové výzkumného týmu a kontakty ........................................................................................ 51

Základní mezioborová studie obsahuje:

Závěrečnou zprávu zaměřenou na konkrétní detailní znalosti o komunitním prostředí kumulova-né v rámci sociálního a kulturního kapitálu v průběhu projektu.

Finální studii shrnující zjištění o rozvojovém potenciálu jednotlivých oblastí, kde byl projekt pi-lotován.

Kraj OlomouckýKonice, Bouzov

Možnosti rozvoje územíZákladní mezioborová studie

Dokument vznikl v rámci projektu „Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit“ (reg. č. CZ 1. 04. /2. 1. 00/03.00018)

1

Úvod2

Úvod 5

1 Úvod

Předkládaná zpráva je výsledkem práce odborníků v různých oborech – antropologii a sociální geografii, geobotanice a architektuře. Každý z odborníků zkoumal dané území z perspektivy svého oboru a snažil se nalézt to, co zde nazýváme „rozvojový potenciál území“ – tedy příležitost pro další rozvoj obce, kritický moment či problém, kterému je potřeba se věnovat, nebo prostě jenom „prázdné místo“ na mapě obce, které poskytuje prostor pro vytvoření něčeho nového.

Výzkum byl realizován v rámci projektu „Pra-covní návyky jako komplex individuálního po-radenství, cíleného zaškolení, aktivizace míst-ních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit“ (reg. č. CZ.1.04/2. 1. 00/03.00018), který realizuje Fond dalšího vzdělávání, pří-spěvková organizace Ministerstva práce a so-ciálních věcí, a který je podpořen finančními prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu. Na-ším primárním záměrem tedy bylo soustředit se na takové potenciály, které mohou vést k tvorbě nových pracovních míst.

Vývoj z poslední doby ukazuje, že se nelze spoléhat pouze na vnější zdroje vytváření pra-covních příležitostí. Pro nové pracovní příle-žitosti s předpokladem udržitelnosti je nutno obrátit pozornost také dovnitř společenství českých a moravských obcí a pokusit se vy- užít potenciálů, které toto prostředí někdy ni-koliv zcela viditelně má.

Abychom mohli důkladně porozumět struk-turálním příčinám nezaměstnanosti v jednot-livých regionech a pokusit se nalézt pro ně „lék“, musíme zaměřit pozornost zpět dovnitř lokality, obce, komunity, k formálním i nefor-málním skupinám občanů i k jednotlivcům. Jako efektivní se ukazuje posílení sebevědomí u nezaměstnaných občanů, stejně jako u ote-vřených podnikatelů (či podnikavců). Zku-šenosti i závěry našich analýz napovídají, že tím, co po letech stagnace může vytvořit nové výzvy, je komunitní rozvoj vedený důsledně zdola, tedy od jednotlivců a drobných každo-denních potřeb, které definují jejich životy.

6 Úvod

Cílem této studie i cílem projektu „Pracovní návyky“ proto bylo zaměřit se detailně na studované oblasti a pokusit se odhalit právě tyto artikulované či neartikulované potřeby. Potenciál pro rozvoj oblasti hledáme v lokál-ních souvislostech – v krajině a její morfo-logii, v architektonických či urbanistických možnostech, které poskytují obce, v údajích o demografické struktuře obyvatel, v historii místa a jeho identity a především v obyvate-lích samotných.

Takto nalezené nové výzvy jsou často spojené s lokálním komunitním rozvojem. V mnoha modelových případech v této situaci nejsou podnikaví a kreativní jednotlivci sami, nýbrž mají podporu místních institucí, především pak radnic či krajských poboček různých úřadů. Tam, kde se podařilo nastartovat udržitelné projekty, je často nejen jasné, ale i měřitelné, že rozvoj, který sociální družstva či ekologické farmy rozpohybovaly, daleko přesáhl původní projektové plány. Vedle eko-logické farmy se tak například objevuje ře-meslná dílna, družstvo provozující sociální podnik přibírá turistické a ubytovací služby. Vedle ekologické drůbeží farmy roste králičí farma, vedle zase rodinné brašnářství. V oje-dinělých případech se objevují alternace so-ciálních služeb v blízkém okolí založené na lidské solidaritě povýšené dobrým nápadem na komplexní pracovní místo. Tam, kde se po-daří propojit myšlenku s konkrétními kolekti-vy, kde je vůle ke spolupráci mezi občanským a politickým sektorem, tam už většinou chybí jen finanční zdroje. Ty jsou ovšem často po-měrně snadno dosažitelné, pokud se někdo vyzná v dotačních titulech a grantové politice státních i evropských institucí. Co když ale nápady doutnají, diskuse se pomalu rozjíždí, ale žádné konkrétní aktivity či spolupráce zatím nenastaly? Zde je prostor pro projekt Pracovní návyky. Naším cílem je na základě námi provedených mezioborových analýz na-vrhovat konkrétní opatření vedoucí k rozvoji identifikovaného potenciálu území a přímo či nepřímo tak napomoci tvorbě nových pracov-ních míst.

V následujícím textu nejdříve stručně vy-světlíme pracovní přístupy všech specialistů zapojených do projektu, vysvětlíme základní pojmy a následně představíme základní cha-rakteristiku oblasti očima jednotlivých věd-ních disciplín. Přílohou textu je seznam všech potenciálů rozvoje území, které specialisté projektu „Pracovní návyky“ na daném území nalezli.

Seznam byl z důvodu ochrany soukromí čás-tečně anonymizován. Stejně tak je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všechny potenciály přímo generují pracovní místo či ekonomický zisk. V některých případech tomu tak je, ale jinde se jedná skutečně pouze o popis poten-ciálně zajímavého fenoménu, který vyžaduje dlouhodobou a strukturovanou práci s kraji-nou či lidmi, aby se plně rozvinul. Vycházíme ale z toho, že rozvoj je potřeba uchopit kom-plexně a nelze nárazově podporovat jednot-livce či řešit problémy vytržené z kontextu, aniž bychom se věnovali práci s celým komu-nitním prostředím, společenskou strukturou a ekosystémem oblasti.

Slovníček pojmů

2.

Slovníček pojmů 9

2 Slovníček pojmů

2.1 Obecné termíny používané ve studii:

Potenciál

Potenciálem zde myslíme především „příleži-tost pro oživení, kultivaci anebo rozvoj oblas-ti“. Potenciálem může být nevyužitý zdroj, tře-ba zanedbané místní kino, které může sloužit novému účelu nebo historická pastevní kra-jina, kde lze pastvu znovu obnovit. Podobně třeba sad ležící ladem může ukrývat bohatství v podobě starých krajových odrůd ovocných stromů. Jednotliví specialisté se snažili vyhle-dávat potenciály tak, aby jejich popisem záro-veň definovali, jakou příležitost nabízí. Napří-klad zanedbanou krajinu na periferii města nazýváme potenciálem proto, že v případě, že se jí někdo začne věnovat, zprůchodní okraje města pro místní občany a vytvoří příležitost pro jejich zapojení do péče o veřejný prostor, popřípadě vytvoří pracovní pozici pro někoho místního, kdo tuto krajinu dobře zná a může se o ni starat. Péče o krajinu a její diverzitu je zároveň příležitostí vytvořit pracovní pozici, která umožní využít schopnosti a zkušenosti jinak opomíjené na trhu práce – jako napří-klad důkladná znalost místního prostředí i obyvatel, vytvořená léty kontaktů. Tento po-tenciál proto může vygenerovat i zcela novou pracovní pozici, která dosud na pracovním trhu neexistuje, a nabídnout tak uplatnění i lidem, kteří jsou jinak na trhu práce spíše diskriminováni (věková skupina mezi 40–50 lety, která z nějakého důvodu není flexibilní v dojíždění za prací či například při učení se práci s počítačem).

Příkladem potenciálu za specializaci sociál-ní geografie tak může být třeba přítomnost střední odborné školy, která produkuje úzce specializované absolventy, a zaměstnavatel poblíž v regionu, který by pro tyto studen-ty mohl mít uplatnění, ale není se školou v žádném kontaktu – obě instituce vzájem-ně nespolupracují. Sociální geograf/ka zná věkovou i vzdělanostní strukturu regionu a uvědomuje si, kde potenciálně hrozí odchod mladých lidí za prací a zároveň díky komplex-ní znalosti regionu ví, kde by případně mohli najít uplatnění a co pro to udělat.

Geobotanický pohled na krajinu zahrnuje i problematiku biologické diverzity a také – více prakticky – například hospodaření s vo-dou. Obě témata jsou nepřímo a dokazatelně propojena: „živá“ krajina tlumí extremity kli-matu a naopak – citlivé hospodaření s vodou podporuje vitální funkce krajiny. Obojí má ci-telný pozitivní efekt i na kvalitu života (nejen) lidské populace. Příkladem potenciálu proto může být například suchá krajina, které může vhodné hospodaření např. s dešťovou vodou navrátit diverzitu.

Slovníček pojmů 1110 Slovníček pojmů

Příkladem potenciálu za historické vědy je například významná historická událost v dě-jinách obce, která má prokazatelný vliv na její dnešní podobu, ale obec ji nijak nevyužívá při své propagaci, ani nezprostředkovává oby-vatelům historii jejich města. Historik proto může navrhnout třeba setkání s občany, in-formační tabuli nebo naučnou stezku, které minulost oživí a přispějí k posílení identity místa, se kterým se obyvatelé mohou ztotož-nit a být na něj pyšní.

Příkladem potenciálu za obory architektura a urbanismus je například původně pěkné náměstí nebo náves, které ale vlivem nekon-cepčního stavění či zanedbání ztrácí původ-ní kouzlo a pro místní i návštěvníky přestává být zajímavé. Urbanista dokáže nalézt a vy-stihnout přirozené centrum obce a pojmeno-vat, proč nefunguje, architekt umí navrhnout drobné zásahy (lavičky, úprava zeleně nebo parkování), které mohou pomoci místu opět vrátit život a jeho původní funkci.

Příkladem potenciálu za sociální antropo-logii může být například skupina mladých novousedlíků, kteří by se rádi angažovali v rozvoji obce, nemají ale navázané vztahy se starousedlíky a obě skupiny navzájem nezna-jí své motivace ani potřeby. Antropolog umí rozkrýt strukturu sociálních vztahů a navrh-nout činnost či téma, které jsou oběma skupi-nám společné a které by je proto mohly sblí-žit, propojit a dopomoci k realizaci menších společných projektů, které povedou k rozvoji obce „zdola“.

Rozvoj / rozvojový potenciál

Výraz „rozvoj“ používáme v této studii ve stejném smyslu, v jakém se běžně používá ve spojení místní „udržitelný rozvoj“. Rozvoj oblasti vnímáme komplexně jak z hlediska krajiny a přírody, tak z hlediska sídel a jejich obyvatel. Rozvojem nemyslíme jen rozvoj eko-nomický. Potenciály, které vyhledáváme, ne-vedou přímo k zisku – jde nám i o rozvoj kul-turní, sociální a ekologický. Rozvoj vnímáme v souvislosti s potenciálem. Přímým efektem práce s námi navrhovanými potenciály má být celkový rozvoj oblasti.

Mezioborový / mezioborová syntéza

Tato studie spojuje výsledky průzkumu odbor-níků z celkem pěti různých oborů, konkrétně sociální geografie, geobotaniky, architektury a urbanismu, historie a archeologie a sociální antropologie. Naším cílem bylo zaměřit se na stejnou problematiku několika různými úhly pohledu. Tyto úhly pohledu v předkládané studii syntetizujeme do jednoho textu a sna-žíme se tak vytvořit komplexní obraz možnos-tí studované oblasti. Například fenomén jako je „industriální krajina“ je důležitý jak pro botanika, který umí popsat vegetaci na místě a celkovou souvislost s okolní krajinou, tak pro architekta, který vidí návaznost oblasti na celkovou urbánní strukturu obce a umí si představit možnosti rekonstrukce a jejich ná-kladnost. Antropolog zase dokáže prostřed-nictvím práce s obyvateli obce zjistit, k čemu by se případně zrekonstruovaná oblast mohla používat tak, aby místním sloužila nejlépe.

2.2 Odborné výrazy jednotlivých specializací

Industriální krajina (architektura a urbanismus, přírodní vědy)• je jedním z druhů takzvané kulturní kraji-

ny – tedy krajiny, která vznikla součinností přírody a lidského působení. Industriální krajina je krajina, která vznikla působením průmyslu. Typickým příkladem industriální nebo také průmyslové krajiny v České re-publice je například Mostecká uhelná pá-nev.

Brownfield (architektura a urbanismus, přírodní vědy)• je odborný termín, který čeština přejala

z angličtiny a prozatím pro něj neexistuje vhodné české označení. Výraz brownfield, doslova „hnědé pole“, urbanisté používají k označení nevyužívané plochy v městské zástavbě – může se jednat o plochu, která je nezastavěná, nebo jsou budovy na ní už opuštěné.

Ruderální krajina / ruderál (přírodní vědy)• bývá krajina, kde mohou dominovat právě

brownfieldy, může jít však také o bezlesí nebo dřevinné porosty výrazně nasycené živinami (fosforem, dusíkem); druhový ob-sah ruderální krajiny může být chudší než u tradičně obhospodařované, ale nemusí. Typickým příkladem jsou například okraje polí, ruiny domů, řídké akátiny na zarůstají-cích teplomilných stepích. Typické ruderál-ní druhy jsou pak ty, které často dominují v krajině bohaté na dusík – porosty akátu, kopřiv, třtiny křovištní nebo místa domino-vaná několika invazivními druhy („plevel“).

Neorurálové (sociální vědy – antropologie)• jako „neorurálové“ bývají označováni oby-

vatelé venkova, kteří se na vesnici přestě-hovali z většího města, také mohou být označováni jako „novousedlíci“ nebo prostě jako „náplava“. Odborný výraz „neorurálo-vé“ označuje především životní styl, který pro tuto skupinu obyvatel bývá typický, vzhledem k tomu, že se často jedná o měst-skou střední třídu, která na venkov přišla

hledat klidnější a přátelštější prostředí, případně prostor pro kreativní práci. Jak ukazují některé naše příklady, neorurálo-vé mohou být někdy tahouny rozvoje v ko-munitě, protože jim nechybí nová energie, často se ale také mohou dostat do konfliktu se starousedlíky, protože nechápou jejich specifické potřeby, vztah k místu a lokální identitu.

Vnitřní periferie (sociální geografie)• vnitřní periferie jsou sociálně i ekonomic-

ky slabší oblasti, které leží na okraji rozvo-jových center, tradičně na hranici dvou či více krajů. Vyznačují se špatnou dopravní dostupností, stagnací či úpadkem míst-ního hospodářství, ztrátou obyvatelstva a jeho stárnutím, špatnou vybaveností technickou a občanskou infrastrukturou, stářím bytového fondu a přítomností spe-cifických sociálních problémů spojených s exkluzí.

Izolovanost spolu s nevýhodnou dopravní polohou jsou pro investory neatraktivní a navíc umocňují závislost těchto oblastí na odlehlém regionálním centru. Stále více se ukazuje, že možnosti rozvoje těchto oblastí závisejí na využití a aktivaci jejich vnitřních zdrojů, které vedou k větší soběstačnosti území. Mezi hlavní rozvojové faktory patří kvalita lidského a sociálního kapitálu. Jiný-mi slovy, velmi zjednodušeně, možnosti roz-voje těchto oblastí bezprostředně závisejí na aktivitě místních lidí, jejich angažova-nosti a kvalitě jejich vztahů.

Extravilán / intravilán (architektura a urbanismus, historie, geobo-tanika)• intravilánem je zastavěná plocha obce,

kterou však tvoří veškeré její části (bu-dovy, veřejná prostranství, komunikace, zahrady atd.). Zbytek katastrálního území obce vně intravilánu (včetně samot, pol-ností lesů a dílčích staveb) označujeme jako extravilán.

12 Slovníček pojmů

Popis pracovní metody studie

3.

Popis pracovní metody studie 15

3 Popis pracovní metody studie

Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů – sociální antropologie, sociální geografie, historie a archeologie, geobotaniky a architektury a urbanismu. Každý z odborníků ke studované oblasti přistupoval odlišným způsobem a získával poznatky specifickou metodou.

Sociální antropologie se soustředí na kvali-tativní výzkum obyvatel dané oblasti. Formou zúčastněného pozorování a rozhovorů zkou-má potřeby a motivace místních, identifikuje silné komunitní skupiny, potenciální konflik-ty a kulturní specifika zkoumané oblasti. Cí-lem je hloubková a detailní analýza sociální struktury obce s důrazem na možnosti komu-nitního rozvoje.

Sociální geografie získává údaje o populaci studované oblasti prostřednictvím kvantita-tivní i kvalitativní metody. Předkládá údaje o demografické, ekonomické a vzdělanostní struktuře obyvatelstva, zaměřuje se na po-pis sociální struktury obce z makro -hlediska a také na celkové postavení obce uvnitř regi-onu a dalších lokálních struktur.

Historie a archeologie se zaměřují na minulost zkoumané oblasti – buď prostřed- nictvím práce s archivními prameny, nebo přes výzkum archeologickými metodami pří-mo na místě. Historické vědy tak předkládají údaje o tom, jak daná oblast fungovala a byla využívána v minulosti, a jak to ovlivnilo její současnou podobu. Pomocí těchto údajů je možné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do historického kontextu a pokusit se zachovat kontinuitu v případě, že je to žádoucí.

Geobotanika se věnuje ekologickým vzta-hům v krajině, vztahům mezi rostlinnými společenstvy a ostatními složkami životního prostředí, a je zde pojímána velmi široce – zahrnuje krajinnou ekologii, krajinnou his-torii, etnobotanické aspekty kulturní krajiny a biologický pohled na problematiku agrár-ní krajiny. Okrajově je zahrnuta i geologická a klimatická problematika, zmiňovány jsou i podstatné problémy ochrany přírody zkou-maných lokalit.

Architektura a urbanismus se soustřeďují na popis sídel, ať už měst, obcí či jednotlivých stavení a na jejich vzájemné vztahy a struk-tury. Uvnitř obcí architekti a urbanisté iden-tifikují funkční či nefunkční veřejné prostory a navrhují možnosti jejich revitalizace, vyti-povávají vhodná místa či budovy cenné pro další rozvoj obce nebo upozorňují na archi-tektonicky cenné konstrukce, které mají zů-stat zachovány, a navrhují možná technická řešení či úpravy.

16 Popis pracovní metody studie

Hlavní zjištění

4.

Hlavní zjištění 19

4 Hlavní zjištění

4.1 Charakter oblasti z hlediska potenciálu rozvoje – Konicko

Konicko je klasickým představitelem vnitřní periferie Česka se všemi problémy, které se k této charakteristice pojí. Rozkládá se na pomezí úrodné Hané a Drahanské vrchoviny, nicméně vliv Hané se zde projevuje spíš jen fragmentárně a území připomíná „bohatší a teplejší“ úsek Českomoravské vrchoviny. Do území zasahovaly Sudety, což se projevilo ve vývoji sídelní i ekonomické struktury. Konice má sice relativně nízkou nezaměstnanost, přesto Konicko patří mezi hospodářsky nejslabší regiony v Olomouckém kraji.

14 14 15

70 69 71

16 16 14

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Česká republika Olomoucký kraj Konice

Věková struktura (%)

0 - 14 let

15 - 64 let

65 a více let

Zdroj: ČSÚ – SLBD 2011

Odlehlost území, spíše venkovský charakter, špatná technická vybavenost obcí a trans-formace ekonomiky se projevují v celé socio- ekonomické struktuře území. Věková a vzdě-lanostní struktura je velmi slabá a problémy jsou dále umocňované vylidňováním obcí. Lidé odchází za vzděláním a prací do větších měst a nemají motivaci k návratu. Dlouhodobý po-kles obyvatel je způsoben jak emigrací, tak ne-gativním přirozeným přírůstkem1. Vylidňování

1 Přirozený přírůstek udává rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých v rámci sledované obce za rok. Pokud jsou hodnoty negativní, znamená to, že více lidí zemřelo, než se jich narodilo a opačně.

se ve srovnání s ostatními správními obvody Olomouckého kraje projevuje na Konicku nej-silněji. Konice, jakožto největší a hlavní obec oblasti, má hodnoty ze svého správního obvo-du nejpříznivější, přesto varovné. V roce 1930 byl počet obyvatel města 4 036, v roce 1991 už jenom 3 100 a v současné době má město 2 805 obyvatel. Okolní obce mají relativní ztrá-ty ještě výraznější. Najdou se i výjimky způso-bené otevřením nového podniku či domova důchodců, které ale nejsou pro celkový trend relevantní. Populace se nejenom ztrácí, ale i stárne. Mladé lidi se nedaří v regionu udr-žet, chybí jim motivace, studijní i pracovní možnosti a regionální identita slábne.

Hlavní zjištění 2120 Hlavní zjištění

Konici protínají méně významné silnice dru-hé třídy ve směru na Olomouc, Prostějov, Je-víčko a Moravskou Třebovou a rovněž želez-niční trať regionálního významu z Prostějova do Dzbelu (která není využívána pro nákladní dopravu). Většina investorů tak raději upřed-nostňuje stávající průmyslové zóny s napoje-ním na dálniční síť (například Litovel, Olšany u Prostějova, Prostějov…), než hůře dostupný hornatý region s různou kvalitou komunikací. Spádové průmyslové obce pro Konicko jsou Olomouc, Prostějov, Lutín, Litovel, Boskovice a částečně i Jevíčko, které je svou velikostí srovnatelné s Konicí, ale vyznačuje se lepší dopravní dostupností. Dojíždění za prací bývalo na Konicku obvyklé i v minulosti. Nicméně zvyšující se náklady na dopra-vu (vzhledem k nižšímu platovému ohod-nocení především dělnických profesí) pro část lidí snižují dostupnost vzdáleného zaměstnání. Množství lidí v regionu je rovněž odkázáno na sezónní práce, pře-devším pak v zemědělství a stavebnictví, částečně také v pohostinství. Významný podíl sezónního zaměstnávání také souvisí s rozmachem práce na černo.

Ve struktuře zaměstnanosti se stále silně projevují zemědělství (především u menších obcí) a průmysl. Služby jsou nejvíce zastou-peny v samotné Konici, nejsou ale příliš rozvi-nuté. Služby jsou navíc zatím navázány jen na státní správu a vzdělávací instituce, proto se projevují hlavně ve větších městech.

Přes nepříliš příznivé předpoklady zde má zemědělství tradici a je důležitým zaměst-navatelem v menších obcích. Zachovalo se zde devět zemědělských podniků, které se věnují jak živočišné, tak rostlinné výrobě. Bohužel většinou zůstávají u prvovýroby. Jejich ekonomice i rozvoji by prospěla di-verzifikace výroby, druhotné zpracování produktů, případně orientace na nové plo-diny či služby.

Zemědělská výroba je od roku 1989 v útlumu. Dříve v regionu převažovalo pěstování bram-bor a chov hovězího dobytka (v 80. letech se v Konici a okolí chovalo až 20 000 kusů do-bytka), nicméně obě odvětví jsou dlouhodobě na ústupu. Pole jsou často zatravněná, nebo slouží ke komerčnímu pěstování řepky. V mi-nulosti fungoval na Konicku rozsáhlý Státní statek Brodek u Konice, zahrnující zeměděl-ské plochy od Lipové až po Dzbel. Pracovalo v něm několik tisíc zaměstnanců a pracov-ní příležitosti v šedesátých letech přilákaly stovky lidí, kteří se usazovali hlavně v Brodku u Konice a v okolí, kde byl poválečný odsun sudetských Němců nejintenzivnější. V sou-časné době funguje devět menších a středně velkých zemědělských podniků a část půdy obhospodařuje dokonce vzdálené ZD Leša-ny. Největšími zemědělskými podniky v ORP2 jsou družstvo Dzbel – Jesenec a ZD Ludmírov. Návrat k masivnější živočišné výrobě by byl zjevně vhodný vzhledem k charak-teru krajiny a půdy. Nicméně vlastnictví pozemků je v současné době značně roz-tříštěné a vzhledem k vývoji zemědělské politiky je mnohdy jednodušší plochy za-travňovat a pouze obhospodařovat seká-ním. Mezi drobnými soukromými zemědělci se objevují jednotlivé rodiny, které se věnují také živočišné produkci, například kozí farma Amalthea nebo kozí farma Pěnčín.

V oblasti průmyslu dlouhodobě vede textil-ní a strojírenské odvětví. Za minulého režimu zde byly zřízeny velké podniky. Některé zůsta-ly, jiné privatizaci a ekonomickou transforma-ci neustály. V současné době je přesto textilní a strojírenský průmysl stále jedním z hlavních zaměstnavatelů. Ekonomice by pomohl pří-chod dalších investorů, velkou bariérou je ale špatná dostupnost regionu. Na druhou stranu jsou zde dostupné nájmy a levná pracovní síla, která má v textilním a stro-jírenském odvětví zkušenosti. Podpora stá-vajících a nových malých a středních podniků by tak měla být vzhledem k rozvoji regionu samozřejmostí.

2 Obec s rozšířenou působností

Oslovené firmy shledávaly nedostatky přede-vším v nízké, nebo celkově špatné kvalifikaci potenciálních zaměstnanců z regionu. Příči-nou tohoto faktu je především nedostatečná provázanost firem a vzdělávacích institucí. Firmy si do budoucna hodně slibují od tzv. sektorové dohody3 mezi zástupci průmyslu a vzdělávacích institucí. Cestovní ruch zatím není v lokalitě pří-liš rozvinut. V rámci ORP i mikroregionu se diskutuje o možnostech využití turistického ruchu pro rozvoj, avšak až na menší výjimky chybějí výraznější přírodní atrakce, kulturní akce nebo historické pamětihodnosti. Schá-zejí rovněž ubytovací kapacity a turistická infrastruktura (např. propojená síť cyklis-tických tras a stezek). Nedostatek ubytova-cích kapacit a dalších návazných služeb pro turisty se projevuje na poněkud rozpačitých dojmech z návštěvy města a na krátké době, kterou turisté v regionu tráví. Navíc celková úroveň již existujících služeb je nízká (napří-klad možnosti stravování a ubytování).

3 Cílem regionální sektorové dohody je vyřešit problematiku rozvoje lidských zdrojů v krajích a udržet tak konkurence schopnou a produktivní ekonomiku. Jejím podpisem vyjadřují zaměstnava-telé, zástupci zaměstnanců, vzdělávacích institu-cí, krajských samospráv a státní správy shodu na způsobu řešení problémů a svou vůli podílet se na realizaci konkrétních opatření. Viz: http://social-nidialog.cz/sektorove-dohody/regionalni-sektorove--dohody

Největší a nejnavštěvovanější turistickou atrakcí v ORP je konický zámek kam ročně zavítá až 7000 návštěvníků. Zámecká expo-zice nabízí mimo jiné unikátní sbírku seker, výstavu věnovanou starým řemeslům, nebo kolekci historických radiopřijímačů. Mož-ností by však bylo navázat spolupráci s již zavedenými turistickými oblastmi (Bouzov, Kras) a zaměřit se na celou potenciální des-tinaci. Další možností je také druh turis-mu zaměřený na rodiny a školy – zdejší prostředí, blízkost větších měst a levné nemovitosti tvoří dobré předpoklady pro vznik škol v přírodě nebo táborů, které by mohly sloužit zároveň jako kempy. Pro rodiny s dětmi může být atraktivní nabíd-ka ubytování na farmě, zájmové kroužky a semináře a tematicky zaměřené tábory. Obdobně lze nabídku tematických pobytů se vzdělávacím programem přizpůsobit i seniorům z měst a obcí.

3

38

59

4

40

56

4

41

55

0

10

20

30

40

50

60

70

zemědělství průmysl služby

Ekonomická struktura - zaměstnanost v sektorech (%) -

Česká republika

Olomoucký kraj

Konice

Zdroj: ČSÚ - SLBD 2011


Komunitní život

Pro zvýšení atraktivity regionu je také nutné rozvíjet kulturní, společenský a sportovní život – Konicko je součástí kulturně a folklor-ně bohaté Hané, zde je tedy možné navázat na již existující a populární tradice. Město by mohlo podporovat stávající spolky a usilovat o vytvoření nových. Pomohla by i přítom-nost neziskových organizací, které mohou pomoci jak se sociální péčí, tak se spole-čenským životem. Města by jim mohla mi-nimálně nabídnout volné nemovitosti k je-jich činnosti za nekomerční ceny.

Podpora tradičních řemesel by se mohla také přenést do vzdělávací podoby, ať už formou rekvalifikací nebo jen zájmových aktivit. V okolí Konice, potažmo v celém Olomouc-kém kraji, jsou řemesla, o kterých se příliš neví, ale jejich zachování a rozvoj je pro oblast velmi cenné. Z této myšlenky vychá-zí např. projekt „Mistr a žák“ provozovaný v Hanáckém skanzenu v Příkazech (http://www.hanackeskanzen.cz/). Jako příklady lze uvést kurzy keramiky, kurzy ruční výroby krémů, kovářství, košíkářství, tkaní na sta-vu, knihvazačství, krosienky, paličkování, modrotisk, patchwork, síťování, řezbářství, předení na kolovrátku, háčkování, korálko-vání, plstění za mokra, ruční tkaní a batiko-vání. Kromě navazování na místní tradice roste popularita také nových trendů, které jsou inspirovány třeba sdíleným podobných nápadů na internetu – například pletení ko-šíků z papírových ruliček.

V Konici fungují všechny spolky obvyklé ve vesnickém prostředí – hasiči, fotbalis-ti (oddíly od mladších žáků až po dospě-lé), včelaři, turisti apod. Kromě toho jsou zde také skautský oddíl, Svaz postižených civilizačními chorobami, Klub přátel hudby,

Konická zájmová agentura, o. s. Regenerace, klub Associace Military Fun a další. Většina z těchto spolků a sdružení se věnuje úzce vymezené činnosti a jejich přesahy do veřejného prostoru se týkají především práce s mládeží. Hlavním hybatelem ko-munitního života v obci tak zůstávají in-stituce napojené na samosprávu, případ-ně církev (kromě vlastní farnosti také Charita). To se týká i ostatních obcí, kde je většina komunitních aktivit pod taktovkou vedení obce nebo SDH. Významná jsou však také sdružení, která se naopak vůči samo-správě vymezují – například níže uvedená Regenerace.

Například aktivity Charity Konice jsou všeo-becně vnímány v regionu velmi pozitivně. Je to dáno jak nekonfliktním nastavením sociál-ních služeb, zaměřených převážně na seniory, tak i jejich vysokou kvalitou, např. u terénní pečovatelské služby, která zajíždí do většiny obcí v rámci ORP. Některé z nich dokonce na tuto službu Charitě přispívají. Mimo jednot-livých sociálních služeb se charita zhostila také komunitního plánování sociálních slu-žeb. Vlastní aktivity farnosti jsou však orien-továny převážně dovnitř komunity věřících a nemají další přesahy. To je možná škoda, protože farnost disponuje minimálně 14 málo nebo celkově nevyužitými objekty.

Kromě sociálních služeb podnítila Charita také vznik mateřského centra Srdíčko, vý-znamného komunitního střediska pro rodi-ny s dětmi, ale obecně rovněž pro všechny generace. Srdíčko je s Charitou personálně propojené. Mateřské centrum také pořádá příměstské tábory ve spolupráci s Konickou zájmovou agenturou (KOZA) a částečně také s farností Konice, která má k dispozici spor-tovní prostory v rámci zahrad fary.

Z dalších spolků a sdružení jsou s prací s mlá-deží aktivní především SDH Konice, skautský oddíl a Asociace Military Fun. Různé obce v rámci ORP také zajišťují pořádání některých jednorázových akcí pro děti a mládež (Necky-áda, Pohádkový les).

Za zmínku také stojí aktivity Klubu českých turistů Konice, který pořádá společensko--sportovní akce typu pochodu Konické Štra-páce nebo Na kole okolo Konice se stovkami účastníků.

Státní instituce jsou aktivní především na poli kultury a vzájemné součinnosti při orga-nizování kulturních akcí. Jedná se především o Městské kulturní středisko (příspěvková organizace města, dále jen MKS) a Základní uměleckou školu. Tyto instituce kromě toho, že spolupracují mezi sebou, tak jsou propo-jeny i se ZŠ a gymnáziem Konice. Výsledkem spolupráce jsou pak například výchovné kon-certy ZUŠ pro školu, koncerty ZUŠ v rámci kulturního programu MKS nebo koncerty ZUŠ při slavnostních událostech města. Ze vzájemného propojení institucí se zrodil Klub přátel hudby jako platforma, která spojuje spolky a instituce mající v Konici co do činění s hudbou. V minulosti fungoval na podobném principu rovněž Klub umění Konice, který však v současnosti nevykazuje žádnou činnost.

V souvislosti s děním v kultuře v rámci ORP je však nutné zmínit překvapivou skutečnost, že návštěvnost akcí v někte-rých vesnicích v okolí je větší než ve vlast-ní Konici. To je možná dáno dvěma fakto-ry: za prvé jsou oficiální informační ka-nály města (městský rozhlas, plakáty, in-ternet) méně účinné než osobní a rodinné doporučení na menších obcích a za druhé v Konici stále chybí adekvátní prostor pro kulturní a společenské akce (viz níže). Ob-líbeným místem pro konání kulturních a spo-lečenských akcí v širokém okolí je především nový kulturní dům v obci Jesenec, který byl dotovaný z podobných zdrojů jako fotbalo-vé hřiště v Konici. Konický zámek je vhodný spíše pro komorněji laděné akce, například svatební obřady či koncerty vážné a decho-vé hudby z produkce místní ZUŠ. Podle ně-kterých místních aktérů však za nízkou návštěvností některých kulturních a spo-lečenských akcí stojí především nedosta-tečná propagace a špatná koordinace ak-tivit. Představitelé samosprávy si uvědo-mují absenci kulturního a společenského centra, nicméně řešení tohoto problému

je prozatím v nedohlednu. Návštěvnost kul-turních akcí byla zmiňována spíše na pozitiv-ních příkladech, především pak v souvislosti se Žváčkovým festivalem dechové hudby, kte-rý je vůbec největší kulturní událostí v Koni-ci za celý rok s návštěvností několika stovek lidí.

Specifické jsou aktivity těch sdružení, kte-rá vznikla jako reakce na určitou problema-tickou kauzu v regionu. Jedná se především o o. s. Regenerace a další podobné sdružení o. s. Brodek u Konice – právem za zachování přírody a krajiny. Tato dvě sdružení se akti-vizovala v letech 2009 a 2010, kdy byla plá-nována výstavba parku větrných elektráren v katastru obce Skřípov. Kromě této kauzy se o. s. Regenerace věnovalo také ochraně pamá-tek či cenných území v Konici a problematice výstavby cyklostezek z environmentálního hlediska. Vzhledem k tomu, že se velmi čas-to jednalo o kritiku rozhodnutí představitelů obce, má toto sdružení mezi zástupci různých institucí pověst „problémových jedinců“. Ob-čanům města není činnost sdružení většinou příliš známa a v současnosti ani samotné sdružení nevykazuje žádnou viditelnou ak-tivitu. Poslední záznamy na jejich interneto-vých stránkách jsou z roku 2010. Představi-telé sdružení žádost výzkumníka o rozhovor odmítli.

Z dalších občanských sdružení stojí za zmín-ku aktivity sdružení Association military fun, především pak každoroční pořádání dětských (výcvikových) táborů a tzv. Military festu, kte-rého se pravidelně účastní ve Skřípově okolo tisícovky lidí. Členové sdružení jsou hlavně policisté, vojáci nebo příznivci těchto složek. Jejich zájem se pak týká především historie vojenství, armády a zbraní.

Informátoři se ve svých výpovědích často shodovali v požadavku vybudování nebo rekonstrukce některé ze stávajících bu-dov pro potřeby kulturního a společen-ského centra, popřípadě koncertního či spolkového sálu. Ideálním místem by byla budova Sokolovny, která je momentálně v havarijním stavu. Tam by mohly být kon-centrovány spolkové a komunitní aktivi-ty a měl by zde také fungovat koncertní a společenský sál. Momentálně je však větší investice do vybudování či rekonstrukce za-blokována z důvodu zadlužení Konice při vý-


stavbě kanalizace. Ještě za minulého režimu se plánovalo vybudování velikého víceúčelo-vého kulturního domu v prostorách zahrady před zámkem. V současné době je tento pro-stor využívaný velmi specifickým způsobem pro obrazce vysekané v trávě sekačkou. Tyto obrazce zřejmě mají připomínat někdejší fran-couzské zahrady, zaniklé v 19. století (o jejich obnovu v minulosti usilovalo opět o. s. Rege-nerace). Většina obyvatel obce se však o osud této lokality příliš nestará a někteří dokonce zpochybňují, že zahrady kdy vůbec existova-ly. Opětovné zřízení zahrad by však mohlo významně přispět k pozitivnímu vizuálnímu dojmu návštěvníků zámku i celého města.

Obce v okolí Konice trápí podobné problémy, které lze řešit společně formou územní spo-lupráce. V současné době je Konice a větši-na ostatních obcí v rámci ORP zapojena do mikroregionu Konicko a MAS Region Haná a Konice je (od roku) rovněž zapojena do pro-jektu Meziobecní spolupráce, jehož smluvním partnerem je právě mikroregion. Zapojení do projektu podnítilo mikroregion k novým ak-tivitám a umožnilo také vytvoření několika nových pracovních pozic. Kromě manažera se vystřídalo v mikroregionu dalších šest lidí na 3,3 úvazku. V současné době pracuje několik zaměstnanců celkově na dva úvazky. Aktivity mikroregionu jsou úzce propojeny s činnos-tí velmi dobře fungující MAS Region Haná a tato spolupráce je představiteli řady obcí hodnocena velmi kladně.

I přes poměrně dobře fungující spoluprá-ci v rámci platformy mikroregionu se jedna z obcí rozhodla z Mikroregionu vystoupit a jeho přínos byl v několika rozhovorech zpo-chybňován. Zkušenosti s mikroregionem i již zaniklou MAS SPOKO potom odradily předsta-vitele stejné obce od další spolupráce s MAS Region Haná (svůj díl na tom nese i špatná informovanost o aktivitách MAS). O některé evropské či státní dotace žádají obce často jednotlivě, přestože by mohly na určitých pro-jektech spolupracovat.

Na Konicku však postupně vyšla najevo pro-blematická komunikace mezi zástupci někte-rých obcí. Z těchto příčin se dokonce některé z nich rozhodly vystoupit z Mikroregionu Ko-nicko, jehož přínos byl v několika rozhovorech zpochybňován či přímo označován jako kon-traproduktivní. I mimo aktivity mikroregionu

mezi sebou však mnohé obce v určitých ohle-dech příliš nespolupracují. A to i přesto, že by jejich zájem na zlepšení dopravní obslužnosti, rozvoji turismu a přilákání investic do oblasti mohl být společný. Podle některých informací je to zapříčiněno odlišnými názory nebo i pro-stou závistí. Špatné zkušenosti s mikroregio-nem i již zaniklou MAS SPOKO odradily napří-klad představitele jedné z obcí od další spolu-práce s MAS Region Haná (svůj díl na tom nese i špatná informovanost o aktivitách MAS). Přitom na této platformě funguje kooperace mezi obcemi pravděpodobně mnohem efektiv-něji. O některé evropské či státní dotace žádají obce často jednotlivě, přestože by mohly na ur-čitých projektech spolupracovat.

Vzdělanost obyvatelstva v kontextu vylidňování regionu

Pokud nepřijde zásadní investor, který na-bídne pracovní možnosti, bude muset celý region postupovat koordinovaně v tom, aby udržel obyvatelstvo. Hlavní devízou Konic-ka jsou kvalitní životní prostředí, hezká příroda, k dispozici je mnoho nemovitostí za velmi nízké ceny. Tyto předpoklady by lokalitu mohly časem přeměnit na rezi-denční oblast, kde by lidé žili, ale za prací dojížděli. Prostředí je ideální i pro chataře a chalupáře, kteří často své druhé bydle-ní přemění na stálé a lokality tak získají nové obyvatele. Největší koncentrace chat je v okolí obcí Stražisko a Lipová (místní části Seč), kde se vytvořila souvislejší chatová ko-lonie. I v okolí Konice se vyskytuje řada objek-tů individuální rekreace, jejichž uživatelé mo-hou být důležitou součástí místního rozvoje. Stálo by proto za úvahu pokusit se vymyslet možnosti, jakým tyto „dočasné“ obyvatele Ko-nicka zapojit do místního života v případě, že o to projeví zájem.

Vzdělanost obyvatelstva se postupně zvyšu-je, ale neodpovídá potřebám regionu – Konice má stále více než 40 % obyvatel s učňovským vzděláním, což je jedna z nejvyšších hodnot mezi sledovanými lokalitami. Jedním z hlav-ních nedostatků je nedostatek středních škol. V mikroregionu je jediné Konické gymná-zium, jehož absolventi odchází do větších měst. Za jiným středním vzděláním musejí studenti dojíždět, což opět zvyšuje riziko jejich emigrace. Obci i místním podnikům by tedy velmi pomohla přítomnost střední školy, jejíž obory by reflektovaly reálnou potřebu místního pracovního trhu a rea-govaly tak na artikulovanou poptávku ze strany existujících zaměstnavatelů, kteří si od dohody se vzdělávacími institucemi slibují zlepšení situace (viz výše). Vzhle-dem k velikosti a počtu obyvatel ORP je však možnost vzniku další střední školy v současné době nereálná.

Na druhou stranu je třeba upozornit také na to, že konkrétně v případě obcí s venkovským

charakterem, ke kterému můžeme Konici zařadit, vede přílišné zvyšování vzdělanosti spíše k problémům. Absolventi vysokých škol zde nemají uplatnění a nabízené pracovní pří-ležitosti vyžadují hlavně zručnost a specific-ké znalosti, které střední školy nebo učiliště bohatě naplní. Spíše než zvyšování stupně vzdělání místních obyvatel by městu více pomohla větší diverzita znalostí a oborů, které mohou místní získat, a případně usnadnění možnosti si vzájemně svou spe-cifickou znalost či dovednost předat. Jed-nou z cest by mohlo být vzdělávací stře-disko, které by zprostředkovávalo rekva-lifikace a praxe, nabízelo školení nebo or-ganizovalo zájmové „kroužky zručnosti“. Takový typ střediska může většinu obecně prospěšné činnosti zajišťovat svépomoc-ně, čímž se ušetří obecní finance a posílí vztah obyvatel k místu, kde žijí. Pro řešení aktuální situace je však nejpodstatnější uza-vření sektorové dohody s konkrétními výsled-ky a možnost rekvalifikací na míru potřebám zaměstnavatelů.

Zdroj: ČSÚ – SLBD 2011

1

19

35

29

3 1

13

1

19

37

28

3 1

12

1

18

43

25

2 1

9

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

bez vzdělání základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské

Vzdělanostní struktura (%)

Česká republika

Olomoucký kraj

Konice


Problematika zaměstnanosti

V Konici sídlí kontaktní pracoviště Úřadu prá-ce ČR, ovšem některé záležitosti týkající se problematiky zaměstnanosti spadají pod po-bočku ÚP v Prostějově. Aktuální procentuál-ní zastoupení nezaměstnaných činí 6,9 %, což představuje jednu z nejnižších hodnot v rámci sledovaných oblastí Olomouckého kraje. Nízká nezaměstnanost však není dána množstvím pracovních příležitostí v regionu, ale zmíněným masovým dojíž-děním za prací do nejbližších průmyslo-vých aglomerací. Počet volných míst v loka-litě se totiž stabilně pohybuje v řádu jedno-tek. Podle nejnovějších dat z MPSV je v ORP Konice 7 169 lidí v ekonomicky produktivním věku. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel se stabilně pohybuje těsně pod hranicí 5 000. Představitelé místní samosprávy jsou si samozřejmě vědomi již několikrát zmi-ňovaného nedostatku velkých investorů a rádi by učinili z Konice místní středisko výroby – v územním plánu je již delší dobu vymezena plocha pro případnou průmys-lovou zónu (na konci města v blízkosti silni-ce vedoucí severozápadním směrem). Ve stej-né oblasti se také nacházejí některé napůl opuštěné průmyslové areály, u kterých místní rovněž očekávají, že by mohly být obsazeny nějakou firmou (zatím zde sídlí skladové a ad-ministrativní prostory místních firem). Rozvoj průmyslové zóny byl také jedním z argumen-tů pro vybudování splaškové kanalizace, kvůli které se město Konice v minulosti výrazně za-dlužilo. Zjednodušeně řečeno, město se sna-ží připravit pro případné investory výhodné vstupní podmínky.

V minulosti už probíhala řada jednání, nicmé-ně novou velkou výrobu, která by zaměstná-vala desítky místních lidí, se zatím do města přilákat nepodařilo. Přitom představa roz-květu průmyslové výroby rezonuje i nezane-

dbatelnou částí zdejší populace, především u starších ročníků a je součástí jisté nostalgie k dřívější prosperitě. Za minulého režimu bylo totiž město daleko soběstačnější a v místních (převážně textilních) továrnách byly zaměst-nány stovky lidí. Tento trend měl pak ještě dlouhodobější setrvačnost až zhruba do prv-ní dekády 21. století. Vidina problému (ne-zaměstnanosti), který má jednoduché tech-nické řešení („zajištění“ průmyslové výroby), za které je odpovědná zdejší samospráva, je poměrně dost rozšířenou představou. Z roz-hovorů s místními také vyplynulo, že mezi lidmi koluje obava, že příchodu investorů brání lokální podnikatelé, kteří ve spolu-práci se zastupitelstvem takto střeží své vlastní zájmy. Střízlivější hlasy však pře-devším upozorňují na špatnou dopravní dostupnost a neuspokojivý stav některých komunikací. Ideálním místem pro umís-tění výroby je buď aglomerace mezi Olo-moucí a Prostějovem (25–30 km z Konice), anebo Litovel (zhruba 20 km). Tato místa leží u dálnice, nacházejí se na rovině, průmy-slová infrastruktura je zde značně rozvinutá a v okolí je větší výběr pracovní síly, včetně té kvalifikované. Kupříkladu cesta z Olomouce do Konice zabere kamionu minimálně 40 mi-nut kopcovitým terénem se spoustou zatáček a místy špatným stavem vozovky. Vlak jezdí jen z Prostějova a pouze pro osobní dopravu. Časově a „technicky“ je tak Konice hůře do-stupná než například Brno. Pro některé pro-fese navíc na Konicku chybí specializovaná pracovní síla. Tu by si tak firmy musely buď „vychovat“, jak bylo navrhováno výše, anebo by zaměstnanci dojížděli z okolních měst. Je-dinou výhodou pro investory v Konici je právě jen levná pracovní síla, a proto by se dojíždění za prací do Konice z větších měst nemohlo ni-komu doopravdy vyplatit.

Řadou obcí na Konicku jsou využívány veřejně prospěšné práce – nástroj aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen VPP). Pro množství místních občanů je to často jedi-ná možnost, jak získat alespoň dočasnou práci. Z pohledu oslovených obcí je však velikým problémem způsob organizace VPP ze strany Úřadu práce a často se mě-nící se podmínky ve vyplácení příspěvku. Vzhledem k tomu, že obce nemohou využí-vat stejné a prověřené osoby s místní zna-lostí opakovaně, mají každoročně s napl-něním kapacity VPP určité problémy.

Problematika sociálních služeb

Z hlediska poskytovatelů sociálních slu-žeb bylo v rozhovorech zmiňováno přede-vším rozšíření stávajících služeb, nebo jejich doplnění o nové, navazující. V současné době jsou hlavní cílovou skupinou senioři, kterých v populaci pochopitelně přibývá. Nicméně i v oblasti Konicka je patrný nárůst někte-rých celospolečenských problémů, které by si zjevně zasloužily pokrytí sociálními služba-mi. Některé problémy jsou latentně přítomné v celé oblasti a podobají se problémům i na ji-ných místech. Vzhledem k tomu, že jsou ploš-ně rozprostřeny mezi populací, nejsou příliš viditelné a jejich nárůst není vnímán místní veřejností jako alarmující. Za nejvýraznější z těchto sociálních problémů by se dalo označit zadlužení. Další sociální problémy se však týkají už konkrétních obcí, kde jsou koncentrovány. Například v 10 km vzdáleném Pěnčíně (který sice není součástí ORP Koni-ce, ale někteří místní jsou registrováni na ÚP v Konici) se nachází sociálně vyloučená rom-ská lokalita menšího rozsahu. V obci Stražis-ko se zase jedno z místních ubytovacích zaří-zení začalo orientovat na sociálně slabé, a tím získává snadné příjmy z dávek na bydlení. Ve Stražisku je přitom tento problém vnímán velmi výrazně. Zatímco v Pěnčíně působí ne-ziskové organizace Romodrom a Člověk v tís-ni z Prostějova, situaci ve Stražisku se částeč-ně věnuje pouze Člověk v tísni.

Při rozhovoru se zástupci největšího po-skytovatele sociálních služeb v ORP, Cha-rity Konice, respondenti identifikovali následující služby, které v oblasti chy-bějí nebo by mohly být zřízeny – dluhové poradenství, drogová prevence a terénní služba a také nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Pro nízkoprahové zařízení se vyslovili i informátoři z dalších oslovených in-stitucí. Přestože se totiž v obci práci s dětmi (především) a mládeží věnuje hned několik spolků a institucí, jejich činnost je většinou jen nárazová, nebo orientovaná podle zamě-ření spolku. Podpora kultury pro mladé tak například v Konici stále ještě chybí – produk-ce ZUŠ a MKS (Městského kulturního stře-diska) jsou orientovány na klasickou nebo dechovou hudbu a mladou generaci tak příliš neoslovují. Volnočasové aktivity dětí a mlá-deže se proto stávají důležitým tématem jak z hlediska prevence sociálně-patologických

jevů, tak i prostoru pro vlastní realizaci dospí-vající mládeže. Zřízení nízkoprahového cen-tra, které by problém částečně řešilo, však brání několik faktorů. Hlavním z nich je ab-sence odpovídajících prostor pro provozování takového klubu. Mimoto však také není jasné, kdo by tento klub provozoval a jak by praco-val s nedůvěrou nebo odporem části obyvatel a potažmo i představitelů samosprávy.4

Problematika zaměstnanosti v historickém kontextu

Název „Konice“ odkazuje zřejmě k historii Konice jako místa, kde se chovaly koně slou-žící k cestování mezi Čechami a Moravou. Zmínky o Konici se v historických pramenech poprvé objevují v roce 1200, lokalita byla pravděpodobně vysazena na městečko v roce 1279, ale první spolehlivá zmínka se datuje na počátek 14. století. V té době už byla Konice městečko s tvrzí a dalšími majetky. Neobvyk-lý tvar katastru také napovídá, že vznikl slou-čením dvou původně samostatných sídelních jednotek – druhou obcí byla posléze v 15. sto-letí zaniklá ves Otín. Konice však díky své-mu ekonomickému významu přečkala až do dnešních dnů s obdivuhodnou kontinui-tou – v podstatě až do počátku 20. století si obec, navzdory častému střídání majitelů, zachovala svou funkci centra panství.

Městskému charakteru lokality odpovídá ob-délné náměstí, obklopené patrovými domy. Pravděpodobně zde se konaly výroční trh a týdenní trhy, k nimž se vztahují privilegia již z roku 1491. Tvrz majitelů panství s kostelem Narození Panny Marie byla vystavěna v nej-nižším bodě ostrožny nad soutokem Romže a potoka Jordán. Tvrz byla na počátku 18. sto-letí nahrazena za využití staršího zdiva sou-časným čtyřkřídlým zámkem. Na město bylo navázáno mnoho řemeslných aktivit – v 18. století jsou připomínány panský pivovar, dva mlýny, palírna, potašárna, řeznictví, ševcov-ství, krejčovství, kovářství, bednářství, tkal-covství a železářství v klášterních železár-nách Dzbel.

4 Rozvoj sociálních služeb je uveden i samostat-ně v seznamu potenciálů přiloženém k tomuto tex-tu.


Ze zemědělského hlediska představovala Ko-nice průměrné panství – patřilo pod ni 11 ves-nic a existovaly zde čtyři dvory (Konice, Kře-menec, Strážisko a Přemyslovice). Přestože je zde velmi dobrá půda, zemědělství bylo vždy orientováno především na ječmen a oves na velkých lánových pozemcích.

Z historického hlediska je zajímavý také urbanistický vývoj Konice, z vnějšího po-hledu se projevuje především výrazná “barokizace” urbanistického schématu obce i okolní krajiny z dob premonstrát-ského panství.

Oblast Konicka byla osídlena převážně čes-kojazyčným obyvatelstvem, s výjimkou malé oblasti – tzv. německého ostrova, zahrnují-cího obce Brodek u Konice, Lhota u Konice, Runářov, Labutice a Skřípov kde převažovali Němci (po roce 1945 vysídlení do Německa).

Meziválečné období bylo v Konici spojené především s rozvojem družstevnictví. Ve třicátých letech vznikla družstva Kovo, Modě-va a Kožetvorba (Moděva a Kovo se udržely dodnes). Do roku 1989 byl největším zaměst-navatelem na území dnešního ORP patrně Státní statek Brodek u Konice, který měl ně-kolik tisíc zaměstnanců, v samotné Konici po-tom pobočka textilního závodu OP Prostějov zaměstnávající asi 300 lidí (oba zmíněné pod-niky již zanikly). Textilní průmysl byl na Ko-nicku dlouhou dobu velice silným odvětvím. Ve všech provozech v Konici, Brodku u Koni-ce, Kladkách a Lipové pracovalo dříve až 500 kvalifikovaných švadlen, z nichž je větší část nyní nezaměstnaná. Mimo textilní průmysl zde fungovalo ještě několik strojírenských podniků a dalších menších provozoven. Po roce 1945 byl přesunutím části výroby z vel-kých měst dlouhodobě podporován význam Konice jako střediskové obce, avšak po rozpa-du plánovaného hospodářství se (vzhledem k poloze a velikosti) opět snížil a nikdy už ne-dosáhl předlistopadových hodnot.

V současné době se ve městě udržela výro-ba v oděvním družstvu Moděva a výrobním družstvu Kovo Konice. Moděva má nyní 159 zaměstnanců, nicméně pouze 110 jich pracu-je přímo v Konici (zbylých 49 potom v poboč-ce v Prostějově). Moděva šije více než 90 % produkce pro zahraniční export. Roční obrat se pohybuje okolo 60 miliónů korun, nicméně stejně jako v dalších oblastech textilní výroby se finanční ohodnocení zaměstnanců pohybu-je těsně nad hranicí minimální mzdy.

Družstvo Kovo Konice má zhruba 65 zaměst-nanců a věnuje se hlavně lehké strojírenské výrobě motorů, čerpadel a zařízení pro váže-ní.

V nedaleké obci Lipová (spadá pod ORP Koni-ce) najdeme pozůstatky dalšího prvorepubli-kového výrobního družstva TVAR, kde se 3–4 zaměstnanci dodnes věnují pletení košíků a dalších výrobků ze slámy. Na tuto tradici navázalo za minulého režimu brněnské druž-stvo Ústředí umělecké lidové výroby (ÚLUV), které produkovalo slaměné a tkané řemeslné výrobky pro socialistický trh. Se zmíněnou tradicí se také pojí rozšíření textilního prů-myslu v celém regionu (ačkoliv pobočky zá-vodu OP Prostějov sem byly přesunuty v rám-ci rozhodnutí centrálně plánovaného hospo-dářství). V Lipové vzniklo v minulé dekádě i zcela nové výrobní družstvo Akord, kde se produkuje drobné kovové příslušenství pro automobilový průmysl.

Je však třeba podotknout, že zaměstnan-ci zmíněných družstev nejsou ve většině případů jejich podílníky. Ve skutečnosti je členů tzv. produkčních družstev v ORP Konice pouze necelých třicet. Ostatní lidé pracující v družstvech jsou „pouze“ za-městnanci.

Kromě uvedených družstev je nejvýznam-nějším zaměstnavatelem v ORP filiálka fir-my Precioza v Brodku u Konice se zhruba 150. zaměstnanci. Z ostatních firem stojí za zmínku například dopravní firma Marek Spe-dice (40 zaměstnanců, po krachu OP Prostějov však přišla o řadu zakázek), nebo truhlářství Mrňka. Velká část pracujících je také OSVČ, především pak ve stavebnictví, které podle ČSÚ v roce 2011 zaměstnávalo v rámci ORP 7,6 % lidí. Zakázky ve stavebnictví jsou ve-lice často sezónní záležitostí a řada těchto

lidí musí přečkávat zimní měsíce na Úřa-du práce (podobně jako část zaměstnanců v pohostinství a v zemědělství), s čímž se pojí také vyšší míra tzv. práce na černo. Zdaleka největším problémem je však dle vyjádření některých pracovníků ve sta-vebnictví DPH 19 %, které snižuje míru výdělku ze zakázek na sotva udržitelnou úroveň. Kvůli vlastnímu profesnímu přeži-tí se tak OSVČ ve stavebnictví musejí ne-chat za nevýhodných podmínek najímat většími stavebními firmami a pracovat na jejich zakázkách. Řada z nich by tak paradoxně možnost zaměstnání v nějaké dostupné továrně přivítala jako nejjedno-dušší možné řešení.

Největším zaměstnavatelem v obci je stát, respektive místní samospráva (MěÚ, ško-la a gymnázium), státní správa (Úřad práce ČR, Živnostenský úřad, Policie ČR a hasiči) a další navazující instituce (například ZUŠ). Podle statistiky ČSÚ (Sčítání lidí, domů a bytů – SLBD 2011) pracovalo například v ob-lasti veřejné správy 276 lidí (6,4 %) a v oblasti vzdělání potom 207 lidí (4,8 %) v rámci ORP.

Konice dnes – město a okolí z urbanistického a botanického hlediska

Dnešní urbánní struktura obce navazuje na historii místa – je zjevně správně zalo-žená, zdánlivě zdravá a plně vyvinutá, její zchátralý stav ale vypovídá o značně pro-blematické prognóze, dá se hovořit o va-rovném stavu.

Zároveň však některé faktory napovídají, že varovnou prognózu je možné zvrátit. Jak již bylo řečeno, obec jako Konice je ideální “rezidentní” oblast po obyvatele okolních větších měst, do kterých je možné i dojíž-dět za prací. Kvůli již zmiňovanému odlivu obyvatel v posledních dekádách není tento potenciál obce na první pohled patrný, ale za zmínku stojí především malebná zákoutí měs-ta pod horním náměstím, podtržená výraznou morfologií terénu, a potenciál budov v cent-ru – zámku, sokolovny, kina. Investice do by-dlení tak představují důležitý aspekt v rozvoji obce, například i s ohledem na to, že obec Ko-nice je pro obyvatele nedalekých Olomouce a Brna ideální „bydlení na stáří“. Dává pro-to smysl uvažovat například o rozšíření

nabídky bydlení s pečovatelskou službou nebo o inspiraci různými zahraničními trendy.5 Je také možné zaměřit se na pod-poru chalupářství s cílem změnit ho na tr-valé bydlení – tento přístup jednak umožní starším lidem v menších obcích stárnout ve svém vlastním domově a zároveň může do oblasti přilákat nové obyvatele, sice staršího věku, ale aktivní, kteří by jinak na chalupu pouze dojížděli.

Z botanického hlediska lze Konici defi-novat jako „dokonalý průměr“ – tj. ani tep-lé, ani studené, ani suché, ani vlhké. Náhorní planina Drahanské vrchoviny zde představu-je odlesk nepříliš vzdálené, ale boskovickou brázdou výrazně oddělené Českomoravské vrchoviny; plochý reliéf bez výrazných roklí i vrcholů je odvozen od měkkého, pískovco--slepencového podkladu, který jen na několi-ka málo místech narušují křemencové výcho-zy.

Z botanického hlediska také Konici téměř chybí městský charakter (definovatelný tře-ba výraznějším podílem pestrých antropo-genních biotopů). Náznaky městské flóry se zbytky zřejmě starých, kontinuálně opečová-vaných zahrádek se nacházejí takřka jen na krátkém svahu jihozápadně od Smetanovy ulice – zde najdeme nasucho dlážděné staré průchody mezi domy a zahrádky expandující za hranice plotů.

Zbytek města má vegetačně charakter zčásti opuštěné, zčásti „technofilně“ (stro-jově) obdělávané okrajově zemědělské krajiny – to je také jeden z hlavních rysů Konicka obecně. Zaniklé středověké krajin-né struktury dnes zarůstají a lze předpoklá-dat, že krajinný charakter Konice se za po-sledních sto let příliš nezměnil. V dávnější minulosti lze ale předpokládat větší pes-trost, kterou by bylo možné zčásti opět zvýšit obnovením tradičního hospodaře-ní. To platí hlavně pro plužinový svah na se-verním okraji městečka, kde je obří rozloha rovnoběžných políček zarostlá kombinací tzv. nitrofilní vegetace (především bezem černým a kopřivou) a zaniklých ovocných sadů (pře-vážně třešňovek).

5 Trendem, který už má podporovatele a funkční případy i v ČR je například tzv. cohousing, viz např. http://www.cohousing.cz/co-je-cohousing/


V širším okolí Konice dominuje zemědělská krajina – biologicky nejpestřejší je pastevní krajina na severozápad od města s jemnou mozaikou pasených olšových luhů a pcháčo-vých luk v mělkém údolí Romže. Pozůstatky pastvin přiléhajících k zaniklým vsím jsou dnes patrné ve formě řídkých smrko-olšo-vých náletů s vysokým podílem starých jedlí, občas se zde vyskytují i solitérní ovocné stro-my (jabloně) přežívající již zřejmě delší dobu v zástinu zahušťujícího se lesa.

Celkově by tedy bylo vhodné těžit z ne-obvyklé „průměrnosti“ krajiny – cílit na drobné změny hospodaření v krajině a po-malu obnovovat hospodaření (pastvu, seč) na stále dobře patrných reliktech zanik-lých krajin. V centru města, ve vyznačené cenné zóně, je potřeba při jakýchkoliv zá-sazích do struktury a povrchu ulic postu-povat velmi citlivě – například se vyhnout velkoplošné zámkové dlažbě. Konice je dnes svou již zmíněnou botanickou „dokonalou průměrností“ paradoxně zajímavá, necitlivé zásahy by ji ale mohly připravit o onu doko-nalost – a zůstala by tak jenom průměrnost.

4.2 Shrnutí a doporučení – Ko-nicko

Ze zjištění všech oborů vyplývá, že Konicko je dnes spíše nevýraznou oblastí, která se potýká s klasickými problémy vnitřní perife-rie – odlivem obyvatelstva, nedostatkem pra-covních i vzdělávacích příležitostí atp. Je zde ale také několik zatím podceňovaných aspek-tů, které by současnou nepříznivou prognózu mohly zvrátit:

• Důležitý je rezidentní charakter oblasti v dojezdové blízkosti velkých měst (Olo-mouc, Brno, Prostějov). Na tento aspekt se doporučujeme zaměřit především. Konice má potenciál sloužit jako oblast určená pri-márně spíše k bydlení než k práci, ať už pro lidi v produktivním věku, kteří mohou za prací dojíždět, nebo jako „klidné bydlení na stáří“. Je ale nutné investovat jak do bydlení samotného, tak do občanské infrastruktury.

• V souvislosti s výše zmíněným doporuču-jeme také diverzifikaci zemědělské výro-by – ta je dnes spíše koncipována tak, jak přežila pád minulého režimu. Ve větších městech je ale snadno rozpoznatelná po-ptávka po lokálních produktech, na které by se mohly místní zemědělské podniky zaměřit a pružněji tak reagovat na zvyšují-cí se zájem o tuto produkci.

• S občanskou vybaveností souvisí také pří-tomnost neziskových organizací, kultur-ních a sportovních spolků – jejich podpo-ra je nezbytná pro celkový rozvoj regionu a zároveň lze snadno navázat na populární „hanácké“ tradice. Rozvoj komunitního života a místních organizací mohou obce momentálně podpořit především tak, že se budou podílet na zajištění odpovídajících prostor za nekomerční ceny.

• Lokalitu by bylo možné zatraktivnit pro místní obyvatele i pro případný turismus podporou krajinné diverzity. Ta se v po-sledních letech spíše vytrácí, existují ale místa, kde lze navázat na tradiční způsob obhospodařování krajiny a diverzitu tak viditelně zvýšit.

• Co se týče turismu, Konice má nevýhodu blízkých atraktivních konkurentů (Bou-zov), ale obec i okolí jsou ideální pro jiný než klasický druh turismu – například pro školy v přírodě nebo tábory.

• Zaměstnanost místních obyvatel, které je potřeba udržet v regionu, by bylo možné podpořit navázáním strukturované spolu-práce mezi zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi.

• Vzhledem ke stárnutí populace a dalším projevujícím se celospolečenským problé-mům je nezbytné zaměřit se na rozvoj so-ciálních služeb. Kromě služeb pro seniory bude také nutné se intenzivněji věnovat problému sociálního vyloučení a ohrožené mládeže.

4.3 Bouzovsko

Jak jste se mohli dočíst v úvodu této zprá-vy, sociální antropologové se soustředí na dlouhodobý kvalitativní výzkum oby-vatel dané oblasti. Ve většině případů jde o působnost geograficky širší než je oblast působnosti ostatních specialistů, protože je definována a vymezována postupně na základě komunikace s místními obyvate-li. Antropolog pro zjištění místních potřeb a potenciálů potřebuje delší období strá-vené reálně v dané oblasti. V každé vy-mezené oblasti působí vždy jeden sociální antropolog, zatímco ostatní členové týmu specialistů se musí postupně přemisťovat a zabývají se tak pouze vybranými částmi mapovaných oblastí. Proto v následující části této zprávy naleznete detailní ana-lýzu Bouzovska pouze z oblasti sociální antropologie.

Bouzovsko je poměrně úzce vymezená oblast spadající pod ORP Litovel a výzkumníkem je chápáno jako obec Bouzov včetně 13 míst-ních částí (Bezděkov, Blažov, Bouzov, Doly, Hvozdečko, Jeřmaň, Kadeřín, Kovářov, Kozov, Obectov, Olešnice, Podolí a Svojanov). K 31. 12. 2013 žilo v obci Bouzov 1 525 obyvatel.

Jednoznačnou dominantou obce a okolí je stejnojmenný novogotický hrad Bouzov, jed-na z největších turistických atrakcí Olomouc-kého kraje (na hrad ročně zavítá až 100 000 návštěvníků z celé České republiky). Cen-trum obce a hradní areál jsou plně využívá-ny pro potřeby turismu. Na návsi se nachází hotel, muzeum, Galerie v podhradí, prodejna suvenýrů, restaurace, kiosky s občerstvením apod. Na hradě jsou kromě vlastních prohlí-dek organizovány také speciální noční akce, výstavy, představení historických šermíř-ských skupin, svatební obřady a hudební fes-tival Hradozámecká noc s návštěvností okolo 10 000 lidí. V minulých letech se na Bouzově bylo také možné proletět balónem.

Hrad Bouzov spadá pod územní odborné pracoviště Národního památkového úřa-du v Olomouci a je v kraji jednou z mála skutečně ziskových památek, která pomá-há dotovat i provoz ostatních památkově chráněných objektů.

Turistický ruch je však sezónně omezen a na-víc se týká hlavně vlastní obce Bouzov, méně už pak jejích místních částí. Především obce na západ od hradu, které neprotínají spádové komunikace z Olomouce, Lito-vle a Loštic, nemají z návštěvníků hradu prakticky žádný užitek. Ovšem ani ve vlast-ní obci Bouzov se nejedná o závratná čísla. Přestože počet návštěvníků příliš neklesá, omezila se v posledních zhruba pěti letech délka jejich pobytu, kdy na Bouzově setrváva-jí prakticky jen jedno odpoledne a večer od-jedou zase pohodlně domů, anebo se ubytují ve větším městě. Místní hotely a ubytovací kapacity potom nevydělávají a další nemohou vznikat. Přitom spektrum nabídky ubytování je stále poměrně omezené a existuje potenci-ál pro další rozšíření.

V sezóně zaměstnává turistický ruch okolo 25 lidí, z toho je asi 15 místních (zbytek tvoří například průvodci na zámku a ostatní dojíž-dějící) a mimo sezónu zhruba 5–7 lidí. Obecní rozpočet má potom příjmy pouze z peněz vy-braných za parkovné. Postupný rozvoj a sta-bilita obce tak souvisejí s turistickým ru-chem pouze částečně. Daleko důležitější je poloha obce poblíž průmyslové Mohelnice a částečně i městečka Loštic, dostupnost dálnice pro dojíždějící (včetně Olomouce) a v neposlední řadě také prozíravá byto-vá politika radnice. V posledních letech bylo vybudováno minimálně 30 nových obecních bytů a vzrostl rovněž počet sou-kromých rodinných domů. Na rozdíl od ostatních okolních obcí (například na Ko-nicku) tak nedochází k masivnímu odlivu obyvatelstva, ale (v řádu jednotek) naopak k jeho nárůstu. Kromě nové výstavby se na tomto trendu podílí také zmíněná dostupnost pracovních příležitostí v nedalekých průmys-lových centrech (nezaměstnanost na Bouzově je nyní 6,1 %) a rovněž jistá míra patriotis-mu místních lidí, kteří spojují svou identi-tu s výjimečným místem, kde bydlí (hrad a okolí) a jsou hrdí na estetické kvality života v obci (nepřímá souvislost s turis-mem). Bouzov je tedy místem specifické lo-kální identity, v nářečí místních staroused-líků se vyskytují i dost specifické pojmy.


Se zmiňovaným lokálním patriotismem však kontrastuje rezervovaný, až odmítavý postoj části místních obyvatel vůči turistům a ná-vštěvníkům hradu.

Výjimečnost hradu je lákadlem nejen pro tu-risty, ale také pro novousedlíky či chataře, kteří postupně své domky přestavují k tr-valému bydlení. Na Bouzově tak zůstávají i mladší a vzdělanější ročníky a občas se sem dokonce stěhují i „lépe“ situovaní podnika-telé z širšího okolí. Vzdělanější a bohatší obyvatelstvo má potom na samosprávu dale-ko větší požadavky, než je obvyklé v obcích obdobné rozlohy – hlavně co se týče kvality služeb a organizace veřejného prostoru. Díky této skutečnosti a také díky turismu je počet obecních zakázek na realizaci veřejných areá-lů, prostranství, sportovišť a dalších poměrně vysoký (10–12 ročně, obvykle se jedná o vět-ší evropské dotace, na jejichž administraci si radnice najímá soukromé subjekty). Možná by stálo za zvážení podporovat, vzhledem k množství veřejných zakázek, společen-sky odpovědné zadávání veřejných zaká-zek.

Další pracovní příležitosti se na Bouzov-sku omezují na státní správu, v menší míře na zemědělství a několik menších výrob-ních provozoven. Obec před několika lety například založila s.r.o. Bouzovské lesy, která má na starosti péči o okolní porosty v majet-ku radnice. Význam firmy pro místní rozvoj je vysvětlen ve Strategickém plánu rozvoje obce Bouzov na roky 2014–2020: „Obec Bouzov patří k obcím Olomouckého kraje co do počtu obyva-tel s rozpočtem pohybujícím se v řádech 25–30 mil. Kč. Zhruba 70 % rozpočtu je určeno na pro-vozní výdaje obce, a údržbu stávajícího majet-ku, což nedává příliš velký prostor pro investice a zlepšování vzhledu obce a především života jejich občanů. Vytvořená s.r.o. Bouzovské lesy dává obci možnost dalších příjmů, které budou využity k dofinancování jednotlivých aktivit.“6 Firma má dva kmenové zaměstnance, ale ostatní služby je podle vedení obce výrazně jednodušší zadávat OSVČ nebo soukromým firmám, a to včetně kamionové dopravy.

6 Strategický plán rozvoje obce Bouzov na roky 2014–2020. Zdroj: http://www.obec-bouzov.cz/file.php?nid=8565&oid=3895189

V minulosti na Bouzově fungoval rozsáh-lý státní statek, který zaměstnával až 500 lidí z obce a okolí. Statek existuje dodnes, je v něm ale zaměstnaných už pouze 25 lidí. Nyní patří firmě Úsovsko a.s., která je majorit-ním vlastníkem zemědělské půdy v okolí (až 40 000 ha). Mimo to jsou na Bouzově ještě asi 2–3 soukromí zemědělci, kteří mají v držení asi 40–50 ha půdy a několik rodinných farem. Drtivá většina obyvatel však za prací do-jíždí, především pak do již zmíněné, 12 km vzdálené průmyslové zóny v Mohelnici (největší průmyslová zóna v Olomouckém kraji), v menší míře i do Loštic, Litovle či Olomouce. Mohelnice je tak nejdůležitější spádovou oblastí, přestože ORP sídlí ve vzdá-lenější Litovli. Pod radnicí pracuje každým ro-kem 5–10 lidí na VPP.

Dopravní obslužnost je podle představite-lů radnice dostačující. Především školní a pracovní spoje jsou velmi dobře pokryté. Nicméně spoje v mezičasech a především pak o víkendu jsou už slabší. Navíc obec doplácí ze svého rozpočtu půl milionu korun ročně na provoz ztrátových spojů, které ne-jezdí plně vytížené. V minulosti se uvažovalo o zřízení obecního taxi, ale nakonec se uká-zala tato varianta natolik administrativně ná-ročná, že je jednodušší spoje objednávat.

Na Bouzovsku se poměrně dařilo alterna-tivnímu a ekologickému zemědělství. Do nedávné doby zde fungovaly čtyři certifi-kované ekologické farmy, které se sdru-žovaly v tzv. bedýnkovém systému Bio-klub Bouzovské zahrady. Tři z těchto farem se nacházely v obci Bouzov – Podolí a jedna v nedaleké obci Střemeníčko, která však již nepatří pod Bouzov (další bedýnkový systém dodnes funguje v 5 km vzdálené obci Bílá Lhota). Bedýnkový systém Bouzovských zahrad zanikl, část farmářů ukončila čin-nost anebo se odstěhovala a mezi bouzov-skými občany nezůstala na tyto aktivity příliš velká odezva. Motorem ekologického hospodaření bylo na Bouzově minimálně 10 let sdružení Permalot provozující eko-farmu JenSen. Zatímco sdružení Permalot fungova-lo převážně z grantů určených na vzdělávání, eko-farma hlavně z projektu MZV Mladý far-mář (stejně jako ostatní eko-farmy).

Po útlumu činnosti Permalotu zůstalo na Bou-zově několik rozpracovaných projektů a ak-tivit, včetně nízkoenergetického domu, lesní školky a permakulturního ovocného sadu.

Většina aktivit na Bouzovsku je tradičně spo-jována s hradem Bouzov. Turismus spojený s hradem je nejviditelnějším atributem Bouzovska, ale ve skutečnosti se řada ko-munitních aktivit odehrává nebo odehrá-vala i v okolních místních částech nebo dalších obcích bez přímé návaznosti na turistický ruch, a jejich umístění v lokali-tě je dílem různých okolností. V minulých letech bylo velkým komunitním aktérem zmíněné sdružení Permalot věnující se alternativnímu hospodaření s krajinou a ekologickému zemědělství na principu tzv. permakultury (dříve sídlilo v místní čás-ti Svojanov a později na Podolí). Po určitou dobu bylo také ve spojení s dalšími podobně smýšlejícími zemědělci ve Svojanově a Střem-eníčku (část z nich přišla do Svojanova kvůli symbolickému vlivu Permalotu). Vliv sdru-žení na podobu místní krajiny je patrný dodnes, nicméně jeho odraz v sociální re-alitě Bouzovska je rozporuplný. Předseda sdružení a majitel farmy měl s vedením obce i s částí místních obyvatel značné neshody, přestože se některé aktivity pokoušeli rea-lizovat společně. Starousedlíci se do těchto aktivit příliš nezapojovali. Většina lidí, kteří pracovali na pozemcích Permalotu, byli dob-rovolníci z různých částí České republiky i z celého světa, kteří žili poměrně izolovaně od místního prostředí. Aktivity sdružení tak byly pro místní obyvatele nečitelné. Nyní je sdružení v útlumu a zbyla po něm jen lesní mateřská škola Rarášci v Podolí (momentálně bez zaměstnanců), neobhospodařovaný sad ve Svojanově a autobusová zastávka z hlíny a slámy na Bouzově. Skutečný podíl na země-dělské činnosti zmíněných aktérů v lokalitě je však ve srovnání s ostatními zemědělci zane-dbatelný: většinou se jednalo o hospodaření v jednotkách hektarů.

Spolupráce MAS Moravská cesta a míst-ní samosprávy je velice dobrá a výsled-ky jsou patrné ve větší kvalitě služeb pro turisty i místní obyvatele. V rámci MAS se například vybudovalo dětské hřiště, Muzeum historických tradic, a bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení. Podle slov starosty však byla administrace projektů v rámci MAS po-měrně složitá a kontroly Státního zeměděl-ského intervenčního fondu byly možná ještě přísnější, než u milionových částek v rámci daleko větších projektů. I tak však bude do budoucna vzájemná spolupráce nadále po-kračovat a pro potřeby přípravy záměrů MAS pro příští programové období zpracovala rad-nice zmiňovaný Strategický plán rozvoje obce Bouzov na roky 2014–2020 s řadou konkrét-ních návrhů pro realizaci v jednotlivých čás-tech obce (opravy, výstavby, úpravy apod.).

Významným aktérem občanské společ-nosti na Bouzovsku je o. s. Údolí Třebův-ky, které vzniklo v roce 2008 v reakci na plánovanou výstavbu několika přehrad v údolí říčky Třebůvky. Podle představite-lů sdružení by výstavba zdevastovala cenné pozůstatky lužního lesa a změnila charakter tamní přírody. Proto se jeho členové věnují připomínkování výběrových řízení a vzniku přehrad se jim zatím daří úspěšně zabránit. Momentálně se také zabývají problematikou vykupování zemědělské půdy na Bouzovsku firmou Úsovsko a.s., která je největším ze-mědělským podnikem v širokém okolí a její aktivity údajně negativně zasahují do života místních obyvatel.

Ostatní segmenty občanské společnosti Bouzovska tvoří spolky typické pro ves-nické prostředí. Jedná se o aktivní hasiče, rybáře (spolek se jmenuje „Ochránci pan-ských rybníků“), myslivci a další obvyklé skupiny.

34 Hlavní zjištění

Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací

5.

Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací 37

5 Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací

Mapa umístění potenciálů

Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací 3938 Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací

Sociální geografie

1. ZŠ a Gymnázium Konice

Konická škola poskytuje základní i střední vzdělání a celkově ji navštěvuje kolem 570 žáků a studentů. Je spádovou školou pro okol-ních 12 obcí, v případě gymnázia je dojíždění ještě širší. Má velmi dobrou úroveň, všichni absolventi pokračují na vysoké školy, většinou do Brna nebo Olomouce. Škola je téměř jedi-nou institucí, která se v regionu věnuje mláde-ži nejen ve škole, ale i formou volnočasových aktivit. Její vliv na formování vztahu dětí mezi sebou a hlavně k okolí je naprosto zásadní.

Návrh:Městu i regionu by velmi pomohlo, kdyby více podněcovalo kulturní a společenské dění. Žáci mohou sami přijít se zajímavým nápa-dem, který potřebuje zastřešit a dotáhnout do konce. Stačil by jeden uvolněný pedagog nebo přijmout na částečný úvazek „animáto-ra“, který by měl podobné akce na starosti. Na Konicku má tradici textilní a strojírenský průmysl, školy s podobným zaměřením zde chybí. Stačilo by zřídit detašované pracovi-ště některé ze SŠ z okolí. Případně v místě zavést formu vzdělávací instituce, která by poskytovala doškolení, rekvalifikace, celoži-votní vzdělávání nebo odborné praxe. Pokud by byla navázána vzájemná spolupráce této instituce, místních firem a města, mohlo by dojít k výraznému oživení trhu práce.

2. Sociální služby

Venkovské prostředí regionu a malé rozpočty obcí nedovolují poskytovat sociální péči v pl-ném rozsahu. Téměř jedinou skupinou, které se potřebná péče zatím dostává, jsou senioři. Na celém Konicku jsou pouze čtyři poskytovatelé sociálních služeb – Domovy důchodců v Lud-mírově a Jesenci, Charita v Konici provozující domov pro seniory a pečovatelskou službu, posledním je Člověk v tísni, který poskytuje te-rénní programy a sociálně aktivizační programy pro rodiny s dětmi. V Konici se hovoří o nutnos-ti zřízení nízkoprahového klubu pro rizikovou skupinu adolescentů, avšak tento záměr (se kte-rým pracuje hlavně Charita, nebo TIC) naráží na

neexistenci vhodného prostoru a stejně tak i na možné předsudky části místních občanů.

Z výstupů komunitního plánování sociálních služeb vzešla řada připomínek. Současní po-skytovatelé jsou vytíženi, ale kapacitně do-stačují, chybí jim však návazné služby a kva-lifikovaná pracovní síla. Postrádají především domov se zvláštním režimem pro osoby s Alz-heimerovou chorobou a různými typy de-mencí a odlehčovací služby včetně denního stacionáře. Terénní služby jsou nutností pře-devším v odlehlejších obcích s horší dostup-ností. Jejich současná kapacita je podhodno-cená a vzhledem ke stárnutí populace se její potřeba bude stále více projevovat. Ostatní cí-lové skupiny jako zdravotně a tělesně postiže-ní, drogově závislí, rodiny či jednotlivci v krizi jsou v současné době opomíjeny. V provozu nejsou ani žádné chráněné dílny či sociální podniky, tím se zaměstnatelnost handicapo-vaných ještě snižuje. Provést razantnější změ-nu není v rozpočtových možnostech místních obcí možné.

Návrh:Velikou šancí jsou neziskové organizace, kte-ré by města měla pobízet k činnosti. Mohou jim nabídnout volné prostory k realizaci jejich služeb, případně částečnou dotaci. Ideální by byl prostředník pro komunikaci mezi posky-tovateli sociálních služeb, neziskovými or-ganizacemi a obcemi, který by upozornil na společné problémy a požadavky a pomáhal s jejich řešením, případně přitáhl do oblasti nové organizace. Iniciovat tento krok a spolu-financovat ho může některá z obcí nebo toho-to prostředníka mohou sdílet přímo poskyto-vatelé soc. služeb a další neziskové organiza-ce jako společného fundraisera.

3. Dopravní dostupnost

Geografická poloha regionu je celkem dobrá, Konice má blízko všem velkým městům – Pro-stějovu, Olomouci i Brnu. Její dostupnost je ale vlivem absence hlavních dopravních tahů komplikovaná. Dálnice ani silnice první třídy se v oblasti nevyskytují. Hlavní dopravní tahy vedou na Prostějov a Olomouc, což jsou silni-ce II. třídy. Místní komunikace nejsou v ideál-ním stavu a jejich údržba je hlavně v zimním období komplikovaná. Železniční trať vedoucí z Prostějova do Chornice má pouze regionál-ní význam a velká rychlostní omezení, takže není pro osobní přepravu příliš atraktivní. Její význam se zvyšuje hlavně o víkendech, kdy autobusová doprava téměř nejezdí. Konice samotná má dopravní obslužnost zachovanou celkem solidně, větší problémy mají okolní malé obce, a to zejména o víkendech.

Tento problém se však týká jen některých obcí v rámci ORP a je rovněž interpretován různým způsobem. Podle části informátorů tak například „Devadesát procent lidí jezdí do práce autem a potom tady jezdí skoro prázdný autobusy“. Podle jiných se však zase „Některý lidi (…) nemají vůbec šanci dostat na směnný provoz…“. Specifický problém dopravní ob-služnosti představuje obec Šubířov, která se nachází na rozhraní dvou krajů. Občané Šubí-řova, kteří se chtějí dostat do 7 km vzdálené-ho Jevíčka, musejí cestovat nejprve opačným směrem do Konice a teprve odtud mohou jet do Jevíčka, protože některé autobusy jedou-cí z Konice do Jevíčka v Šubířově nezastavují. Tento problém souvisí s mezikrajskou komu-nikací o organizování dopravy.

Odlehlost regionu a špatná kvalita silniční sítě je výraznou bariérou pro příchod nových investorů, především v oblasti průmyslu, kde jsou náklady na dopravu podstatnou konku-renční (ne)výhodou.

Návrh:Možná by se zde vyplatil provoz sociální- ho/obecního taxi, které by mohlo izolova-nost menších obcí tlumit.

4. Diverzifikace průmyslu, zemědělství a služeb

Za minulého režimu byly v Konici a Brodku u Konice soustředěny státní podniky zamě-řené na oděvní a strojní průmysl. Některé privatizaci a konkurenci neustály, jiné se udržely, ale vlivem rostoucí efektivity a sni-žování nákladů musely razantně propouštět. Oděvní průmysl má na Konicku tradici a po celá léta byl významným zaměstnavatelem žen. MODĚVA stále pokračuje ve výrobě a vli-vem zahraničních zakázek, které tvoří 90 % jejich produkce, se jí daří. V Horním Štěpáno-vě je situovaná pobočka německé textilní fir-my V. Fraas, která zaměstnává kolem 50 lidí. Výrazný úpadek nastal po zrušení výroby OP Prostějov, který byl největším zaměstna-vatelem v oblasti, a bez práce se najednou ocitly desítky žen. Podobně razantní zásah je postupné omezení výroby Preciosy. Firma KOVO Konice, která vyrábí elektrické moto-ry a generátory, je společně se stavebnictvím největším zaměstnavatelem mužů. Kromě textilního a strojírenského průmyslu stále hraje významnou roli zemědělství. Přestože v samotné Konici i celé republice je průměr-ná zaměstnanost v zemědělství kolem 4 %, v okolních obcích dosahuje 20–30 % (Lud-mírov, Polomí, Bohuslavice). V těchto obcích jsou situované největší zemědělské podniky z celkových devíti, které na Konicku působí. Konicko nemá pro zemědělství ideální pod-mínky, vhodnější je východní oblast, přesto se vlivem totalitního, plošného a velkokapa-citního zemědělství hospodařilo téměř všude. Půda je dodnes ve velkém rozsahu obdělává-na a nachází se zde jak obilninová, tak bram-borářská oblast. Živočišná i rostlinná výroba jsou celkem rovnoměrně zastoupeny, ale stej-ně jako jinde i zde by zemědělství prospěla di-verzifikace výroby, případně navázání dalších firem na zpracování místních produktů.

V Konici dominuje zaměstnanost ve službách. Vlivem statutu obce s rozšířenou působností se sem koncentrují státní a vzdělávací insti-tuce a služby. Průmysl ani zemědělství nejsou v obci natolik silné, aby mohly službám kon-kurovat. Terciarizace ekonomiky (posilování nevýrobní oblasti na úkor výrobní – zeměděl-ství a průmyslu) bude nadále posilovat.


Návrh:V současné době by se mělo při posilování ekonomiky čerpat z místních zdrojů. Je zde velké množství žen, které působily jako šič-ky a jejich znalosti by se daly využít. Může se založit firma/dílna/sociální podnik na zpraco-vání starého textilu, popelnice na textil v obci existují a oděvní firmy mají jistě textilní od-pad, který by se mohl zužitkovat. Zemědělské podniky by měly rozšířit své zaměření o ob-lasti poskytování služeb a následného zpraco-vání svých produktů, tak aby získaly na větší hodnotě (jatka, masné produkty, zpracování kůží, jogurty, mlékárna…). Pokud to samy ne-jsou schopné zajistit, mohou navázat partner-ství s místními firmami nebo může jít o pod-nět i pro nové podnikání.

5. Mikroregion Konicko

Mikroregion vznikl v roce 1999 jako dobrovolný svazek obcí, v současné době zahrnuje 20 obcí venkovského charakteru. Jediná obec se statu-tem města je Konice, která je zároveň centrem mikroregionu. Podle oficiálních dokumentů byl mikroregion založen za účelem regionálního, sociálního a kulturního rozvoje členských obcí a samozřejmě hospodářského rozvoje a ekono-mické prosperity. Mezi dílčí cíle patří i rozvoj cestovního ruchu či ochrana přírodního a kul-turního dědictví, zvyšování vzdělanosti a sni-žování nezaměstnanosti. Vzhledem k velikosti místních obcí a jejich společným problémům bylo založení dobrou cestou ke společnému roz-voji. Omezené rozpočty jednotlivých obcí nemo-hou řešit všechny problémy, které navíc často trápí i okolní obce. Členství jim umožňuje postu-povat koordinovaně a jejich záměry se mohou kofinancovat z dotačních titulů pro to určených.

Návrh:Vzhledem k popsaným souvislostem je škoda, že mikroregion svou funkci plní jen omezeně. Za dobu působení se sice podařilo uskuteč-nit tři projekty financované z rozpočtu ROP či kraje, jeho činnost by ale měla být daleko bohatší. Mikroregion je vhodnou platformou pro řešení společných problémů, zakládání nových partnerství a podnícení rozvoje. Ome-zený rozpočet lze řešit žádostmi o dotace. Zároveň vedení mikroregionu a jeho nasmě-rování je složitá práce, vyžadující čas a zkuše-nosti. Město Konice je malé na to, aby zvládlo řídit a spravovat město i mikroregion. Pomohl by podpořit manažera mikroregionu – s tím-to požadavkem je možné se obrátit na místní akční skupinu nebo jiné funkční mikroregio-ny, které mají potřebný přehled a zkušenosti.

6. MAS Region Haná

MAS Region Haná působí na území 46 převáž-ně venkovských obcí, Konice je jednou z nej-větších z nich. Z každoročního hodnocení MAS vychází Region Haná dlouhodobě jako jeden z nejlepších. Podporují tradice, kultur-ní i společenské dění v regionu, zaměřují se na podporu a propagaci místních produktů a řemesel. Pozoruhodná je jejich úspěšnost v čerpání dotací, které jsou uplatňovány pro zkvalitnění veřejného i soukromého sektoru.

Návrh:Konice by měla využít zkušeností tohoto fun-gujícího celku i při svém územním rozvoji, ří-zení mikroregionu či podpoře místních subjek-tů (podnikatelů, spolků, příspěvkových či ne-ziskových organizací). Pomohl by prostředník pro intenzivní komunikaci s MAS, který by byl k dispozici jak obcím, tak místním subjektům.

7. Lokální aktéři

Již bylo zmíněno, že Konicko není příliš boha-té na kulturní a společenský život, místní oby-vatelstvo je celkem pasivní a vůči místnímu dění spíše apatické.

Návrh:Z tohoto důvodu doporučujeme jakoukoliv ak-tivitu podporovat, případně místní aktéry spo-jovat a jejich znalosti či aktivitu dál přenášet. Přímo v Konici působí dobrovolní hasiči, So-kol, rybářský a včelařský spolek. Včelařství je na Konicku velmi populární a základna čítá 80 včelařů. Jejich současná činnost je zaměřená především na vzájemnou výměnu zkušeností a spolupráci. Produkují med, který se ve většině případů prodává klasicky „ze dvora“. Jejich čin-nost a produkty by se mohly rozšířit o výrobky z vosku nebo další medové pochutiny. Pokud by o to sami nestáli, mohl by to být podnět pro ně-koho jiného (chráněná dílna, sociální podnik), materiálu ke zpracování by zřejmě bylo dost. Za zamyšlení by stála i organizace medových slavností různého typu, které mají v jiných regi-onech úspěch. Znalosti včelařů a dalších míst-ních řemeslníků by se měly předávat dál.

V bezprostředním okolí je hned několik živnost-níků, jejichž produkty jsou oceněny regionální značkou: Bylinné tinktury NADĚJE, Výrobky ze slámy a lýka, kartáče z přírodních žíní, masné výrobky z Konice a mléko a mléčné výrobky Amalthea z Hvozdu. Určitě se najde i řada dal-ších. Pokud by byl z jejich strany zájem, mohla by se jednou za čas uspořádat např. škola řeme-sel a přizvat i další řemeslníky z okolí, podobně jako se třeba na zámku konají výstavy místních kreativců, kde lze i nakupovat. Drahanská vr-chovina bývala významnou mlynářskou oblas-tí a na jejím území bylo v minulosti 46 mlýnů, z toho se 12 zachovalo. Pokud by byl zájem, mohlo by se navázat i na toto historické odvět-ví. V tomto případě by se mělo postupovat spo-lečně s ostatními dotčenými obcemi.


Historické vědy

8. Intravilán městečka

Intravilán městečka plně odpovídá dané kate-gorii sídelní jednotky a mísí se v něm základní prvky městského urbanismu (pravidelné ná-městí s měšťanskými domy) s prvky vesnické-ho prostředí; obě tyto zóny spolu volně splý-vají. Náměstí bylo značně poškozeno v obdo-bí 20. století, kdy byla většina domů výrazně přestavěna či nahrazena novou zástavbou a ztratila tak svůj někdejší charakter. Naopak vesnické usedlosti si často udržely svůj histo-rický ráz.

Intravilán Konice. Foto: David Novák

Návrh:Doporučujeme soustředit se na udržení cha-rakteristické vesnické zástavby a cenných míst, která dávají Konici atmosféru – přede-vším ulice pod zámkem. Prostor náměstí by si zasloužil úpravu, ale je nutné respektovat návaznost na okolní zástavbu v souladu s his-torickým charakterem obce. Stavby s nespor-nou historickou hodnotou (komplex zámku a protějšího hospodářského dvora) by tak mohly více vyniknout a být zviditelněny.

9. Bukovina a Otinsko

Les Bukovina a Otinsko jsou položeny ve výš-ce 500–600 m n. m., tedy v sídelně již velmi nevhodné oblasti. Přesto zde ve vrcholném středověku vznikly dvě středověké vsi (Buko-vina, Otín) a snad právě proto obě ještě v prů-běhu pozdního středověku zanikly. Otín ležel v pramenné pánvi, kterou protéká Otínský potok a která byla později využita jako Konic-ké polnosti. Ze zaniklé vsi se bohužel do dneš-ních dnů nic nedochovalo a pouze podrobný průzkum by mohl odhalit zbytky zdejších usedlostí.

Návrh:Nejprve by mohla být zvýšena informovanost o samotné existenci zaniklých vsí a tím by se místu vtiskla identita a vytvořil by se tak dů-vod k návštěvě. K tomu bude nutné provést další průzkum a prezentovat výsledky místní komunitě, která může pomoci s ochranou lo-kality před nevhodným zásahy.

10. Pozůstatky sloupu vysokého napětí

Zajímavým solitérním reliktem minulých ak-tivit jsou pozůstatky sloupu vysokého napětí z roku 1943 ve značně nepřístupném lesíku s terasovými plužinami.

Pozůstatky sloupu. Foto: David Novák

Návrh:Místo je teoreticky spjato s nedávnými udá-lostmi, které mohou mít pro místní silný vý-znam, a i svým vzezřením tak působí jako při-rozený památník. Vidíme zde potenciál pro výrazný bod v krajině.

11. Podladinský mlýn

Do zázemí Konic snad již od 16. století patřil také tzv. Podladinský mlýn severozápadně od obce, jehož hlavní budova s mlýnicí se v základ-ních rysech dodnes dochovala. Vodou z Ro-mže byl plněn malý rybník nad mlýnem. Od-sud byla voda náhonem vedena k mlýnskému kolu, jehož zbytky byly odstraněny v nedávné době po částečném zřícení stěny lednice. Lze předpokládat, že rybník sloužil jako rezervoár vody kvůli nestálému a nedostatečnému prou-du na samotné Romži. Z lednice byla voda ve-dena strouhou na jalovou vodu zpět do Romže. Ze zázemí mlýna se dochovalo pouze severní křídlo původní trojkřídlé hospodářské budovy. Zajímavým detailem jsou mlýnské kameny uži-té jako dláždění chodníčku před mlýnem.

Návrh:Mlýn má velmi příjemnou a vstřícnou majitelku. V současné době je spíše odstřižen od vsi, při-tom je to velmi vhodný turistický cíl a místo se zajímavou historií. Mohlo by zde vzniknout např. sezónní minimuzeum spojené s mlynářstvím.

12. Plužiny na severovýchodě

V původně intenzivně zemědělsky využíva-ném, velmi členitém extravilánu obce nalé-záme četné relikty zaniklých plužin, přede-vším severovýchodně od intravilánu po obou stranách údolí, kterým protéká potok Jordán. Plužiny se projevují jak liniemi křovinatých mezních pásů v lučině, tak terénními stupni v dnes již zalesněném úbočí svahů. Jedná se o cenné relikty historické krajiny pravděpo-dobně již středověkého stáří.

Návrh: Do budoucna je nutné zajistit zachování podob-ných reliktů v krajině – dotvářejí venkovského ducha místa. Prospělo by také vyčištění a zpří-stupnění značně zarostlých úseků plužiny.

Plužiny na severových od města. Foto: David Novák

13. Plužiny na Otinsku

V místě rozlišujeme zbytky novověkých plu-žin, které však mohou navazovat na středo-věké uspořádání. Zajímavé jsou především zaniklé plužiny v severním cípu lesa Bukovi-ny, kde jsou jednotlivé pásy zřetelně viditelné nejen jako terénní hrany, ale jsou také zvýraz-něny snosy kamenů, které snad mohly tvořit nasucho kladené kamenné zídky, a které dělí jednotlivá pole. Jsou zde tak rozlišitelné pluži-ny včetně úvratí.

Návrh:V lese si jich patrně nikdo moc nevšimne, nebo neví, o co jde, a proto by stálo za to infor-movat o jejich původním smyslu. Celá oblast Otinska je naplněná stopami minulosti, které je třeba místním odhalit.


14. Zaniklá dálková komunikace

V místě, kde se silnice z Konic do Jevíčka noří u božích muk do lesa, se po pravé i levé straně silnice nacházejí mnohačetné svazky úvozových cest, které lze spojovat s průbě-hem dálkové komunikace probíhající Konicí. Vzhledem k hloubce a počtu jednotlivých vět-ví úvozu je zřejmé, že nejde o běžnou místní polní cestu, ale o komunikaci výrazně vyššího významu a značně frekventovanou. Je pravdě-podobné, že podobné zbytky by bylo možno odhalit i v dalších částech lesa.

Návrh:Jedná se o potenciál pro iniciativu místních při průzkumu zdejších úvozů. Cesty ode-dávna propojovaly a i zaniklé cesty mohou být motivem, proč na bázi zájmu o historii regionu spolupracovat s dalšími obcemi v okolí a rozvíjet tak možnosti kulturního vyžití. Skvělým příkladem je v tomto ohle-du občanské sdružení kolem Zlaté cesty na Tachovsku, které funguje jako hybatel kul-turního dění.

15. Zámeček

Ústředním motivem městyse je komplex zá-mečku a farního kostela v jižní části obce. Zá-mek je užíván jako městské informační cen-trum, kulturní centrum, knihovna, muzeum, galerie a oddávací sál. Návrh:Zámek představuje krásný a historicky cen-ný prostor, který by měl být chloubou města a místem pravidelného setkávání. Jeho poten-ciál však není plně využíván – v současnosti má návštěvník pocit, že při vstupu do areálu někomu vstupuje do soukromí. Různé nápady na využití prostoru jsou zmíněny výše v textu, inspirovat se lze také podobnými místy v ČR.

16. Poplužní dvůr

K zámečku přináležel areál hospodářského dvora (východně od něj, dnes naproti přes park), jehož význam však již upadl v zapo-menutí a chátrající budova je pouze částečně rekonstruována, některé části areálu však již byly zcela zničeny. Návrh:Alespoň zbývající části by bylo vhodné zacho-vat v původním stavu a chápat je jako nedíl-nou součást prostoru zámku, kostela a přileh-lých prostranství.

17. Rybníky

V okolí Konice přežívá kaskáda dvou malých rybníků na potoce Jordán a dvou větších na Romži (jeden – Kamenný – je na historických mapách zobrazován jako zaniklý a byl teprve později obnoven; lze proto předpokládat jeho značné, snad již středověké stáří).

Návrh:Uvádíme jako zajímavý turistický a vycházko-vý cíl.

Přírodní vědy

18. Stará čtvrť pod ulicí Smetanova, konická Stínadla

Najdeme zde průchody po kamenných chod-níčcích, expandující zahrady, staré, nasucho vyskládané kamenné zídky, častá sešlapová společenstva, bezy, šeříky a šneky. Tuto ob-last lze považovat za zachovalé, „domorodé“ jádro Konice.

Staré jádro Konice. Foto: Albert Šturma

Návrh: Snahou by mělo být především ponechat mís-to v současném stavu a nepokazit jeho jedi-nečný charakter.

19. Struktury středověkých plužin

Místo je dnes silně zarostlé nálety třešní a hustým bezo-trnko-hlohovým křovím. Pole a trávníky jsou dlouho nesečené a zpustlé, silně zarostlé ruderální vegetací včetně vyso-kých porostů kopřiv; nicméně jde o historické ovsíkové louky. Severozápadní část je okrajo-vě osídlená smrkovou kulturou s náznaky ru-derálních dubohabřin. Na jihozápadním okra-ji se nachází starý, již téměř zaniklý úvoz. Návrh: Typické místo, kde stojí za to obnovit tradiční hospodaření.


Architektura a urbanismus

20. Morfologie krajiny a urbanistická struktura města

Máme-li mluvit o jedinečnosti města, pak to bude určitě jeho morfologie. Konice je zasa-zena do kopcovité krajiny, město tedy musí reagovat na morfologii terénu, což přispívá k jeho malebnosti, která je díky citlivému způ-sobu stavění zásadní kvalitou města. Ve měs-tě samotném je množství míst jako například vyhlídková restaurace ve dvoře živnostenské-ho domu v ulici Edvarda Beneše, ze kterých se naskýtá výhled na město a okolní přírodu.

Návrh:Město by mělo dávat velký důraz na citlivé zasazování nových staveb do stávající struk-tury města a velmi pečlivě vytipovávat místa, kde stavět a jak. Nabízí se zde vypracování regulačního plánu nové zástavby, především v centru města. Jako velkou hrozbu vnímáme rozpínání města západním (Jiráskova) a vý-chodním (Zádvoří) směrem do polí a „sídelní kaše“, jak bývají nazývána neurčitá a vět-šinou nepěkná předměstí bez vlastní infra-struktury.

21. Triumvirát veřejných prostranství

Konický zámek a kostel Narození Panny Ma-rie jsou architektonickým skvostem Konic. Působí však velmi do sebe uzavřeným a ne-upraveným dojmem. Zrovna tak prostranství před zámkem, rozlehlá travnatá plocha, která není žádným způsobem pojednaná. Zřejmě zde dříve bývala zámecká zahrada či park. Za tři hlavní veřejná prostranství lze považovat náměstí, autobusové nádraží a prostranství před zámkem. Všechna jsou přitom ve velmi špatném stavu.

Návrh: Tento “triumvirát” by měl být v budoucnu chloubou města, zdravým jádrem obce. Všem těmto prostorám by měla být vštípena základ-ní myšlenka jejich rozvoje a město by se mělo průběžně zasazovat o její postupné naplňová-ní. Konkrétní a finančně nenáročný návrh pro město je obnovit historickou stopu zámecké zahrady vysazením buksusů nebo jiné ade-kvátní květiny.

22. Autobusové nádraží

Autobusové nádraží, v těsné blízkosti hlav-ního náměstí, je zřejmě více využívané než vlakové nádraží na kraji obce. V současné době se jedná o vyasfaltovaný kus země, bez stromů, který není pro uživatele příjemný při každodenním čekání na autobus.

Návrh:Navrhujeme proto zmenšit zbytnělou plochu nádraží (velikostí dosahující plochu polovi-ny náměstí) a vytvořit zde kvalitní veřejný prostor – tzn. vysadit nové stromy, postavit zastávku spojenou s drobnými službami. Zá-sahy nemusí být významné ani finančně ná-ročné – i drobnostmi lze kvalitu veřejného prostoru významně zvýšit.

23. Rozpadlé domy v centru

Velké množství neopravených, ale kvalitních domů v centru města vypovídá o situaci ve městě – především o odlivu obyvatel.

Návrh:Již výše bylo řečeno, že investice do kvalitního bydlení jsou v Konici nezbytné. V centru obce je mnoho domů, které by si zasloužily údržbu a úpravu. Bylo by mnohem vhodnější dostup-né finance směřovat sem než na budování zástavby na kraji obce – toho lze docílit např. zmiňovaným regulačním plánem.

24. Sídliště v Komenského ulici

Sídliště z padesátých let odstřižené od města. Na první pohled působí dojmem velké odtr-ženosti od města, jako ghetto. Prostory mezi domy jsou neudržované, zarostlé a neupravo-vané.

Návrh:Stačilo by několik citlivých zásahů a údržba prostor mezi domy a ze sídliště by se stalo mnohem příjemnější místo k bydlení. Mož-ností je i aktivizace místních prostřednictvím společné aktivity, brigády – město by se tak vyhnulo větší finanční investici.

25. Fotbalové hřiště „Pod Kučerákem“

Fotbalové hřiště a giganticky pojatá opěrná zeď vypovídají o nadšení místních do této sportovní aktivity.

Návrh:Velká kapacita a minimálně v rámci regionu unikátnost hřiště zatím není plně využita. Navrhujeme tedy začít přemýšlet o dalších možných způsobech využití. Příkladem může být třeba vybudování fotbalového centra mlá-deže na regionální úrovni. Kapacita i kvalita stadionu je pro podobnou aktivitu dostatečná a centrum by mohlo být využíváno i mládeží z okolních obcí. V podobném duchu lze uva-žovat o zřízení nového typu soutěže – napří-klad netradiční zápasy se zapojením známých osobností, fotbal pro seniory apod.

Podobné aktivity by zároveň pomohla využí-vat zázemí stadionu i k dalším aktivitám (viz potenciál číslo 26).

48 Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací

Sociální antropologie

Vzhledem k etickému kodexu antropolo-gického výzkumu a zachování anonymity našich partnerů v terénu jsme se rozhodli za obor sociální antropologie uvést pou-ze takové potenciály, které se neváží na specifického aktéra nebo komunitu, NNO, podnik apod.

26. Kapacita pro rozvoj cestovního ruchu

Problém s navazujícími službami pro turis-ty a návštěvníky nemusí být pro místní vždy zřetelný. Většinou si ho plně uvědomují lidé, kteří se nějakým způsobem turismem zabý-vají. A to ať už na úrovni samosprávy, nebo jako soukromníci. Z oficiálních míst se jaké-si formy podpory dostává především formě technických řešení rozvoje. Například „vy-budování“ či „úprava“ jsou příklady zmiňova-ných řešení. Výsledky by měly být hmatatel-né a jasně vyčíslitelné, pokud možno trvalého rázu v prostoru. Turisté, kteří do regionu zaví-tají, většinou ocení především ucelená dopo-ručení toho, která místa navštívit, kvalitní in-formace o lokalitě, a také vstřícnost v oblasti služeb. Málokdy se toho však dočkají.

Návrh:Sportovní centrum u fotbalového hřiš-tě – v této budově nyní existuje restaurace, sauna a wellness. Navýšením o jedno patro by se mohl vyřešit nedostatek ubytovacích kapacit ve městě.

Nově vybudované patro by mohlo sloužit jako hostel či turistická ubytovna. Mezi představi-teli samosprávy bylo toto vylepšení jednou ze sdílených představ o řešení problémů s uby-tovacími kapacitami.

Pro komplexnější řešení situace ohledně roz-voje cestovního ruchu by bylo vhodné navá-zat na spolupráci s MAS Region Haná – do jimi zřízeného turistického pasu Hanáckého cestovatele patří i obce z Konicka a této příle-žitosti je možné mnohem lépe využít.

Jistý potenciál pro rozvoj turistiky by mohlo představovat zřízení „interaktivních“ nauč-ných turistických stezek, které by se věnova-ly místním pověstem. Tento nápad prozatím dříme mezi zaměstnanci MKS, avšak doposud nenašel žádného realizátora.

27. Areál volnočasových aktivit

Sokolovna, víceúčelové hřiště, kino, škola, DPS. Jeden areál, kde se mohou odehrávat volnočasové aktivity města. Míra využívání sportovišť, především sportovní haly, je při-tom nedostatečná a naplnění jejich kapaci-ty by mohlo přinést více peněz do obecního rozpočtu. Starostové některých okolních obcí zmiňovali nedostatečnou propagaci sporto-višť a neochotu sdílet areály se zájemci z oko-lí, kteří by jednou za čas rádi do Konice za sportovním vyžitím dojížděli.

Návrh:Areál volnočasových aktivit je, nebo spíše by mohl být, jakýmsi „kulturně společenským okrskem“ obce, ale je nutné zaměřit se na jeho propagaci a navázat spolupráci i s okol-ními obcemi, které pomohou doplnit zatím nevyužívanou kapacitu.

Členové výzkumného týmu a kontakty

6.

Členové výzkumného týmu a kontakty 51

6 Členové výzkumného týmu a kontakty

Martina Lískovcová – sociální geografieMartin Šmoldas – sociální antropologieJan Albert Šturma – přírodní vědy (geobotanika)David Novák, Petr Meduna – historické vědy a archeologieFilip Kosek, Ondřej Císler – architektura a urbanismusJan Trejbal – zpracování mapových dat

www.pracovninavyky.czwww.fdv.mpsv.cz

Možnosti rozvoje území – Základní mezioborová studie pro Olomoucký kraj – Konice, Bouzov

Fotografie – David Novák, Filip Kosek, Jan Albert ŠturmaEditace a zpracování textu – Marie HeřmanováGrafická úprava – Zuzana Dvorská, www.mertli.czVydal: Fond dalšího vzdělávání, Na Maninách 7, 170 00 Praha 7Praha, 2015

Date post:	07-Jan-2017
Category:	Documents
Upload:	danghuong
View:	224 times
Download:	0 times

Možnosti rozvoje území: Konice, Bouzov

Documents