mpo.cz€¦ · Web viewPro období do konce roku 2018 byly v rámci programové dokumentace...

Výsledková evaluace specifických cílů OP PIK

Část 2: Výsledková evaluace SC 1.2ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

FINÁLNÍ VERZE

2019

Výstup veřejné zakázky „Výsledková evaluace specifických cílů OP PIK: Část 2: Výsledková evaluace SC 1.2: zadané Ministerstvem průmyslu a obchodu. Specifický cíl 1.2 je definován jako „Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích“.

Struktura výstupů a jejich barevné rozlišení:1) Vstupní zpráva2) Závěrečná zpráva včetně manažerského shrnutí

Dodavatel:PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.Moravská 758/95, 700 30 OstravaIČ: 28576217tel.: +420 595 136 023, web: http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]

Realizační tým:

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.

Ing. Ivana Foldynová, Ph.D.

Ing. Petr Proske

PhDr. Andrea Hrušková

Ing. David Kubáň

Ing. Eva Poledníková, Ph.D.

Finální verze ze dne 19. června 2019.

2

…………………………………………………………………..

Ing. Ivana Foldynová, Ph.D., prokurista

mailto:[email protected]

http://rozvoj-obce.cz/

ObsahManažerské shrnutí............................................................................................................6Executive Summary............................................................................................................91. Úvod..........................................................................................................................122. Klíčové realizované aktivity.......................................................................................14

2.1 Desk research a analýza sekundárních dat.........................................................142.2 Dotazníkový průzkum s podpořenými.................................................................152.3 Polostrukturované rozhovory..............................................................................162.4 Případové studie.................................................................................................162.5 Expertní posouzeni.............................................................................................17

3. Vyhodnocení evaluačních otázek...............................................................................183.1 EO1: Příspěvek intervencí k naplňování SC 1.2...................................................18

3.1.1 Vyhodnocení evaluační otázky........................................................................183.1.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..............................18

3.2 EO2: Dopady intervencí na spolupráci podniků, vysokých škol a institucí VaV. . .233.2.1 Vyhodnocení evaluační otázky........................................................................233.2.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..............................23

3.3 EOI.3: Podpora účasti v evropských projektech..................................................263.3.1 Vyhodnocení evaluační otázky EO3.................................................................263.3.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky EO3......................26

3.4 EO4: Přínos služeb nabízených v podnikatelských inkubátorech apod................283.4.1 Vyhodnocení evaluační otázky EO4:................................................................28

3.5 EO5: Obsazenost inovačních center....................................................................293.5.1 Vyhodnocení evaluační otázky........................................................................293.5.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..............................29

3.6 EO6: Mobilita a transfer znalostí.........................................................................313.6.1 Vyhodnocení evaluační otázky........................................................................313.6.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..............................31

3.7 EO7: Naplňování strategie RIS3..........................................................................333.7.1 Vyhodnocení evaluační otázky........................................................................333.7.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..............................33

3.8 EO8: Nezamýšlené efekty realizovaných intervencí............................................363.8.1 Vyhodnocení evaluační otázky........................................................................363.8.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..............................36

3.9 EO9: Trvalé zlepšení identifikovaných problémů.................................................393.9.1 Vyhodnocení evaluační otázky........................................................................393.9.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..............................39

3

3.10 EO10: Míra naplnění stanovených cílů................................................................413.10.1 Vyhodnocení evaluační otázky.....................................................................413.10.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky..........................41

4. Evaluační závěry a návrh doporučení........................................................................49Seznam tabulkových a grafických prvků...........................................................................55Seznam příloh:..................................................................................................................57Přílohy:.............................................................................................................................58Použitá literatura:.............................................................................................................68

4

Seznam použitých zkratek

CATI Computer Assisted Telephone Interviewing. Metoda sběru dat. Telefonické dotazování za pomoci počítače.

CAWI Computer Assisted Web Interviewing. Metoda sběru dat. Dotazování na webovém formuláři.

ČR Česká republikaEO Evaluační otázkaEU Evropská unieHDP Hrubý domácí produktMPO Ministerstvo průmyslu a obchoduMSP Malé a střední podnikyOP PI Operační program Podnikání a Inovace 2007 - 2013

OP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020

PO Prioritní osaSC Specifický cílSII Souhrnný inovační indexVaV Výzkum a vývojVTP Vědecko-technický park

5

Manažerské shrnutíIntervence realizované v rámci SC 1.2 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost představují pro příjemce podpory možnost, jak efektivně realizovat aktivity výzkumu a vývoje v souladu s aktuálními trendy a potřebami v této oblasti, a to zejména v případech, kdy nejsou jednotlivé podniky schopny realizovat výzkum a vývoj samostatně. Intenzita výzkumu je podporována prostřednictvím spoluprací podniků a výzkumných organizací. Mezi podpořenými podniky se objevují jak spolupráce, které jsou již založeny na předchozích společných aktivitách, tak spolupráce, které vznikly až pro účely zisku dotační podpory z OP PIK 2014–2020. Spolupráce jsou příjemci pozitivně hodnoceny a ve většině případů mají potenciál pro přetrvání i v období po ukončení projektu. Dlouhodobý charakter spoluprací představuje základ pro trvalé zlepšení řešení problémů, a také pro další výzkumné aktivity nad rámec dotační podpory. Dopady vyplývající se spoluprací nejsou pouze jednosměrné, ale profitují z nich všichni zainteresovaní aktéři.Podpora intenzity výzkumu s sebou nese řadu navazujících pozitivních efektů, které přispívají k celkové konkurenceschopnosti podniků na domácím i zahraničních trzích. V necelé polovině případů navíc u příjemců došlo ke vzniku pozitivních dopadů nad rámec přínosů předpokládaných při tvorbě projektu, reálný dopad projektů tak dle předpokladů bude daleko vyšší. Výzkum podpořený z OP PIK a realizovaný prostřednictvím různých typů spoluprací umožňuje podnikům reagovat na požadavky, které na parametry a kvalitu poskytovaných služeb ukládají potřeby trhu, či na požadavky dané legislativně na evropské a národní úrovni. Za účelem trvale udržitelného rozvoje se v dnešních strategiích a koncepcích objevuje řada strategických směrů či regulací, případná nemožnost se těmto trendům přizpůsobit může být pro některé podniky likvidační. K hlavním pozitivním dopadům intervencí realizovaných v rámci SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020 patří:

Odstranění bariér výzkumu spočívajících v nedostatečné odborné a technické kapacitě podniků, prostřednictvím vzájemného sdílení těchto kapacit mezi podniky a výzkumnými organizacemi různými nástroji programu (přímé spolupráce, inovační sítě, inovační vouchery znalostní transfery). Vlivem odstranění těchto bariér dochází ke zvýšení intenzity výzkumu a vývoji v soukromé sféře.

Na základě výsledků výzkumných a vývojových aktivit dochází na úrovni podpořených podniků k zavádění produktových a procesních inovací. Podniky tak výrazně zvyšují kvalitu svých nabízených produktů a stávají se atraktivními pro jejich odběratele, čímž výrazně podporují svou konkurenceschopnost na trhu.

Při realizaci výzkumu a vývoje v rámci podpořených intervencí podniků dochází kromě okamžitých dopadů také k zisku zkušeností z výzkumné činnosti. Rozvíjí se odbornost pracovní síly a zejména schopnost v budoucnu realizovat vlastní výzkum v rámci svých vlastních kapacit. Podpořené podniky v některých případech na základě těchto zkušeností tvoří či aktualizují své dlouhodobé výzkumné strategie.

Co se týče hodnocení dopadů v širším kontextu podnikatelského prostředí České republiky, jsou pozitivní dopady viditelné v obou sledovaných kontextových indikátorech. Konkrétně se jedná o „Výdaje na VaV v podnikatelského sektoru“, které vzrostly z výchozí hodnoty 1,12 % HDP v roce 2011 na 1,79 % HDP v roce 20171. Lze tak potvrdit tvrzení, že v České republice dochází k rozvoji výzkumu a vývoje v podnikatelské sféře, což je jedním z cílů programu. Druhým kontextovým indikátorem sledovaným v rámci SC 1.2 OP PIK je Souhrnný inovační index (SII), skládající se z cca 20 dílčích ukazatelů popisujících inovační výkonost pro srovnání jednotlivých zemí Evropské unie. I zde došlo ve sledovaném období od roku 2012 do roku 2017 k mírné pozitivní změně, hodnota SII

1 Zdroj: Český statistický úřad, 2017

6

stoupla z 0,402 na hodnotu 0,415. České republice patří ve srovnání mezi zeměmi EU 13. pozice, přičemž její SII je mírně pro průměrem EU. Od roku 2012 si však ČR polepšila o 2 pozice. Z pohledu tohoto indikátoru lze říci, že inovační výkonnost v období realizace programu OP PIK v České republice roste.2 Vzhledem k tomu, že oba tyto kontextové indikátory jsou ovlivněny rozsáhlou množinou změn a charakteristik, nelze kvantitativně stanovit konkrétní přínos SC 1.2 OP PIK. Z kvalitativního hodnocení dopadů v této evaluaci však vyplývá, že podpořené aktivity v rámci programu skutečnosti hodnocené těmito indikátory pozitivně ovlivňují.Pro období do konce roku 2018 byly v rámci programové dokumentace nastaveny milníky pro prioritní osu 1, jejíž součástí je také SC 1.2. Dle těchto milníků mělo být do konce roku 2018 podpořeno v rámci prioritní osy 420 podniků. V rámci projektů SC 1.2 bylo k roku 2018 podpořeno 381 podniků, samotný SC 1.2 tak naplňuje tento milník z více než 90 %. Celkem v rámci PO1 pobírá/pobíralo do roku 2018 podporu 673 podniků, milník je tak celkově splněn na 190,5 %. Podobné úspěšné je také naplňování dalších milníků v podobě „Počtu podniků spolupracujících s výzkumnými organizacemi“ (502 podniků oproti hodnotě milníku 350) a ukazatele „Celkové způsobilé certifikované finanční prostředky“, jehož milník pro rok 2018 byl stanoven na hodnotě 552,4 mil. EUR při prioritní ose 1. Na konci roku 2018 byla skutečná hodnota způsobilých certifikovaných finančních prostředků pro PO1 473,9 mil. EUR, tento milník je naplněn z 86 %, což spadá do výkonnostní rezervy programu. Z výše uvedeného tak lze jednoznačně potvrdit, že milníky pro rok 2018 byly naplněny.Ačkoliv z realizovaných evaluačních analýz vyplývá, že mají aktivity SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020 širokou škálu pozitivních dopadů, byly také identifkovány problémy, které plnění cílů negativně ovlivňují, a jejich odstranění povede ke zvýšení efektivity čerpání programu. Primárním problémem je značná administrativní zátěž. Příjemci a žadatelé jsou zatěžováni rozsáhlou administrativou, nespokojenost je také s výrazně uživatelsky nekvalitním informačním a monitorovacím systémem. Proces hodnocení projektů je žadateli považován za netransparentní, bez zpětně vazby k podaným projektům, čímž se snižuje šance na jejich dopracování do přijatelné podoby. Obecně jsou sledovány nedostatky v komunikaci, častých změnách podaných informací apod. K dalším problémům se řadí rizika spojená s nutností předfinancování projektů z vlastních prostředků, nízká míra podpory ve srovnání s jinými veřejně-výdajovými programy, která snižuje atraktivitu programu pro potenciální příjemce, či potenciální zacílení aktivit na nerelevantní aktivity. Pro řešení těchto problémů evaluační tým navrhl následující doporučení:Doporučení A: Revize procesů za účelem vyšší transparentnosti a snížení administrativní zátěžeA1: V rámci procesní evaluace se zaměřit na zhodnocení procesů metodické podpory

potenciálním žadatelům podpory programu, prostřednictvím evaluace podpůrné metodické dokumentace, organizace metodických a informačních seminářů, atd.

A2: Provést analýzu procesů a prostředí informačního a monitorovacího systému z pohledu uživatele na straně řídícího orgánu i příjemce podpory, za účelem vytvoření podkladových informací k případné změně tohoto systému v dalším programovém období.

A3: V rámci procesní evaluace provést hodnocení systému zpětné vazby hodnocení projektů směrem k jejich žadatelům, pro zajištění maximální míry transparentnosti hodnoticího procesu a bodových kritérií pro neúspěšné žadatele.

A4: Provést procesní evaluaci hodnocení projektových žádostí a odstranit případné nerelevantní kroky hodnocení, za účelem udržení co nejkratší délky hodnotícího procesu.

2 http://ec.europa.eu/growth/industry/innovation/facts-figures/scoreboards/

7

Doporučení B: Snižování rizik podniků při financování podpořených projektůB1: Zvážit možnost částečného financování formou zálohy na začátku projektu či průběžného

etapového financování za účelem snížení náročnosti na vlastní finanční prostředky potenciálně podpořených podniků v případě, že to bude v souladu s pravidly podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

B2: Revize procesního nastavení finančního řízení programu v rámci procesní evaluace za účelem snížení lhůt potřebných k vyplácení dotace.

B3 Zvážit zvýšení finančního stropu pro dotační podporu jednoho projektu u programu podpory Inovační vouchery. Nutná koordinace s MMR za účelem navýšení limitu rozpočtu projektu, pro který je nutná realizace výběrového řízení, jelikož případná nutnost výběrového řízení sníží efektivitu výzkumných činností provedených v rámci Inovačních voucherů z důvodů nemožnosti podniků vybrat si pro ně ideální výzkumné řešení.

B4 Udržet maximální možnou míru podpory z veřejných zdrojů pro výzkumné organizace v souladu s pravidly podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj za účelem udržení nejvyšší možné atraktivity programu pro tyto instituce.

Doporučení C: Revize potřeb podpory v oblasti budování kapacit inovačních infrastrukturC1: Zaměřit v rámci budoucích výzev podporu v oblasti rozvoje inovačních sítí především na

podporu inovací (mimo provozní náklady) v již fungujících inovačních sítí s fungující členskou základnou a potenciálem pro naplnění kapacit, na úkor výstavby nových kapacit.

C2: Provést detailní analýzu poptávky po službách inovačních sítí na území České republiky včetně regionálních disparit a na základě analýzy vhodně nastavit případnou podporu nových kapacit inovačních sítí.

C3: Provést průběžnou analýzu zájmu o podporu v rámci výzev programu podpory Služby infrastruktury realizovaných v roce 2019 (vyhodnotit potenciál čerpání na základě rozpočtu potenciálních projektů) za účelem identifikace možnosti vyčerpání alokace.

C4: Na základě provedených analýz potenciálu čerpání alokace zvážit přesun finančních prostředků určených programu podpory Služby infrastruktury do jiného programu podpory dle potřebnosti v souladu s pravidly OP PIK 2014 – 2020 (návaznost na opatření C3).

8

Executive SummaryActivities implemented within the Specific objective 1.2 of the Operational Program Enterprise and Innovation for Competitiveness provide to beneficiaries the possibility to effectively carry out research and development activities in accordance with current trends and needs in this area, especially in cases where individual enterprises are not able to carry out research development themselves. Research intensity is supported through collaboration between businesses and research organizations. Among the supported enterprises are both cooperation, which is already based on previous joint activities and cooperation, which arose only the base of programme calls. Cooperation is positively evaluated by the beneficiaries, in most cases they have the potential to keep in touch and continue with joint activities even after the end of the project. The long-term nature of the cooperation is the basis for a lasting improvement, as well as for further research activities beyond subsidy support. The effects of cooperation are not just one-way, but all stakeholders benefit from them.The support of research intensity brings with it many positive effects that contribute to the overall competitiveness of companies on both domestic and foreign markets. In addition, in less than half of the cases of beneficiaries, positive impacts occurred beyond the benefits expected in the project creation, so the real impact of projects is expected to be much higher. Research supported by the program and implemented through various types of collaboration enables businesses to respond to the requirements that are impose by market needs on the parameters and quality of service they provide, or by legislative requirements at European and national level. The main positive impacts of interventions implemented under SC 1.2 of the OP EIC 2014 - 2020 are:

Elimination of research barriers due to lack of professional and technical ca-pacity of enterprises, by sharing these capacities between companies and re-search organizations through various program tools (direct cooperation, innova-tion networks, innovation vouchers, knowledge transfers). Due to the elimination of these barriers, the intensity of research and development in the private sector is increasing.

Based on the results of research and development activities, product and process innovations are introduced at the level of supported enterprises. As a result, busi-nesses significantly improve the quality of their products and become attractive to their customers, thereby significantly boosting their market competitive-ness.

By carrying out research and development in the framework of supported business interventions, in addition to immediate impacts, research experience is also gained. It improves workforce's expertise and, in particular, its ability to carry out its own research within its own capacities in the future. In some cases, supported enterprises form or update their long-term research strategies based on this experience.

In terms of impact assessment in the broader context of the business environment of the Czech Republic, the positive impacts are visible in both of the monitored context indicators. Specifically, these are "R&D expenditure in the business sector", which rose from a starting value of 1.12% of GDP in 2011 to 1.79% of GDP in 2017. We can thus confirm the claim that research and development in the business sector is developing in the Czech Republic, which is one of the objectives of the program. The second context indicator monitored under SG 1.2 of the OP EIC is the Summary Innovation Index (SII), consisting of approximately 20 partial indicators describing innovation performance for the comparison of individual European Union countries. Even here, there was a slight positive change in the period from 2012 to 2017,

9

the SII value increased from 0.402 to 0.415. The Czech Republic ranks 13th among EU countries, with its SII slightly higher than the EU average. However, since 2012, the Czech Republic has improved by 2 positions. From the point of view of this indicator, it can be said that innovation performance is growing in the Czech Republic. Given that both of these context indicators are influenced by an extensive set of changes and characteristics, it is not possible to quantify the specific contribution of SC 1.2 of the OP EIC. However, the qualitative impact assessment in this evaluation shows that the supported activities within the program have a positive impact on the facts assessed by these indicators.For the period until the end of 2018, milestones for priority axis 1 were set within the program documentation. According to these milestones, 420 enterprises were to be supported under the priority axis by the end of 2018. In the framework of SG 1.2 projects, 381 enterprises were supported by 2018, thus the SC 1.2 alone fulfills this milestone by more than 90%. In total, under the PA1, 673 enterprises receive support until 2018, thus the milestone is generally met at 190.5%. Similarly successful is the fulfillment of other milestones in the form of "Number of companies cooperating with research organizations" (502 enterprises compared to milestone 350) and indicator "Total eligible certified funds", whose 2018 milestone was set at EUR 552.4 million at Priority Axis 1. At the end of 2018, the actual value of eligible Certified Funds for PA1 was EUR 473.9 million, 86% of this milestone, which falls within the program's performance reserve. From the above, it can be unequivocally confirmed that the milestones for 2018 have been fulfilled.Although that the SG 1.2 OP EIC 2014 - 2020 activities have a wide range of positive impacts, the problems that negatively affect the fulfillment of the objectives were also identified and their elimination can lead to an increase in the program drawdown efficiency. The primary problem is the considerable administrative burden. Beneficiaries and applicants are burdened with extensive administration, dissatisfaction is also with significantly user-poor information and monitoring systems. The project appraisal process is considered as non-transparent by the applicant, without feedback on the submitted projects, thereby reducing the chances of completing them to an acceptable form. In general, shortcomings in communication, frequent changes in information provided, etc. are monitored. Other problems include the risks associated with the need to pre-finance projects from own funds, a low level of public support compared to other programs that reduce the program's attractiveness to potential beneficiaries, or potential targeting of activities to irrelevant activities. To address these issues, the evaluation team suggested the following recommendations:Recommendation A: Process evaluation to increase transparency and reduce administrative burdenA1: As part of process evaluation, focus on evaluation of methodological support processes for

potential program support applicants, through evaluation of supportive methodological documentation, methodological and information seminars, etc.

A2: To analyze the processes and environment of the information and monitoring system from the perspective of the user on the side of the managing authority and the beneficiary, in order to create background information for a possible change of this system in the next programming period.

A3: In process evaluation, evaluate the feedback system of project evaluation towards their applicants to ensure maximum transparency of the evaluation process and criteria for unsuccessful applicants.

A4: Perform a process evaluation of project application evaluations and remove any irrelevant evaluation steps to keep the evaluation process as short as possible.

Recommendation B: Reducing the risks in financing supported projectsB1: To consider the possibility of partial financing by way of an advance at the start of the

10

project or a continuous phase financing in order to reduce the difficulty of own funds of potentially supported enterprises if this is in accordance with the rules of support from the ERDF.

B2: Revision of the process setting of the financial management of the program in the framework of process evaluation in order to reduce the time needed to pay the subsidy.

B3: To consider increasing the financial ceiling for one project subsidy under the Innovation Vouchers Support Program. Necessary coordination with the MRD in order to increase the project budget limit for which a selection procedure is required, as the potential need for a tender will reduce the effectiveness of research activities carried out within the Innovation Vouchers due to the inability of companies to choose the ideal research solution for them.

B4 Maintain as much public support as possible for research organizations in accordance with the ERDF support rules in order to maintain the highest possible attractiveness of the program for these institutions.

Recommendation C: Revision of support needs for capacity building of innovative infrastructuresC1: To focus support on the development of innovation networks, in particular to support

already functioning innovation networks with a functioning membership base and potential for capacity fulfillment, instead of new capacity building.

C2: To carry out a detailed analysis of the demand for innovation network services in the Czech Republic, including regional disparities, and to set appropriate support for new capacities of innovation networks.

C3: To carry out an analysis of the calls for the Infrastructure Services Support Program implemented in 2019 (to assess the potential for spending on a potential project budget) to identify the possibility of depletion of the allocation.

C4: On the basis of the analysis of the allocation drawdown potential, consider transferring the funds allocated to the Infrastructure Services Support Program to another support program in accordance with the OP EIC 2014 - 2020 rules (link to measure C3).

11

1. ÚvodPodpora podnikání, inovací a technologického pokroku je důležitým cílem veřejných intervencí, neboť úspěšné zavádění inovací a rozvoj technologií jsou považovány za důležité determinanty dlouhodobé produktivity a hospodářského růstu. Z toho důvodu se odborníci a představitelé politické reprezentace zabývají otázkou, jak by mohli pozitivní dopady podnikání maximalizovat a dosáhnout tak konkurenceschopnosti ekonomik a trvale udržitelného ekonomického růstu.Zaměřením Operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Strategie OP PIK je založena na dvou pilířích, které se vzájemně protínají. Jedním jsou společné myšlenky a cíle vtělené do Strategie Evropa 2020 a druhým jsou priority a potřeby ČR identifikované ve strategických dokumentech na národní i evropské úrovni.Jedním se specifických cílů OP PIK je evaluovaný SC 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zkvalitňování služeb podpůrné infrastruktury povede ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem. Naplňování specifického cíle přispěje k většímu počtu transferů technologií a znalostí, zvýšení mobility, mezisektorové spolupráce a zlepšování podmínek pro rozvoj inovačních firem a konkurenční výhody jako zásadního prvku ovlivňujícího efektivitu celého inovačního systému v ČR. K naplnění tohoto specifického cíle má docházet realizací následujících programů podpory:

Spolupráce: Cílem programu podpory je rozvoj inovačních sítí – klastrů, technologických platforem a dalších typů kooperačních sítí – jako nástroje pro zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnou sférou. Posilování vzájemných vazeb na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni povede k rozvoji ekonomiky založené na znalostech a inovacích a naplňování konceptu inteligentní specializace.

Služby infrastruktury: Hlavním cílem programu podpory je prostřednictvím dotací zkvalitňování služeb podpůrné inovační infrastruktury, která povede ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem zaměřeným zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Tyto aktivity povedou ke zlepšení mezisektorové spolupráce a podmínek pro rozvoj inovačních firem a konkurenční výhody jako zásadního prvku ovlivňujícího efektivitu celého inovačního systému v ČR.

Inovační vouchery: Cílem programu podpory je rozvoj komunikace a sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro zahájení či zintenzivnění vlastních inovačních aktivit. Obecným cílem programu je nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí s přímým dopadem na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

Partnerství znalostního transferu: Program podpory je zaměřen na posílení mobility a rozvoj transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou s cílem podpořit a urychlit inovační procesy v podnicích a sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků. Obecným cílem programu je nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí a větší otevření vysokých škol ke spolupráci s podnikatelskou sférou.

Tento dokument je závěrečnou zprávou evaluačního projektu s názvem „Výsledková evaluace specifických cílů OP PIK – část 2: Výsledková evaluace SC 1.2“. Předmětem evaluace bylo zhodnocení toho, zda bylo skutečně dosaženo plánovaných

12

výsledků specifického cíle „SC 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích“, spadajícího pod Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen „OP PIK“). Cílem evaluace bylo posouzení, jak podpora z Evropských strukturálních i investičních fondů přispěla k dosažení specifického cíle včetně hodnocení 3E (Hospodárnost, Účelnost, Efektivnost). Zjištění jsou zobecněna za účelem efektivnějšího nastavení intervencí v příštích letech. Evaluační design vychází z moderního přístupu evidence-based policy, který je prosazován Evropskou komisí. Jedná se o smíšený evaluační design, tj. o kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod. Cílem je sběr primárních a sekundárních dat (kvantitativních i kvalitativních), jejich systematické a přehledné uspořádání, odborné zpracování a následné vyhodnocení. Hodnotitel metodicky vychází z následujících odborných publikací:

Lee, N. Kirkpatrick, C. (2006) Evidence-based policy-making. in Europe: An Evaluation of European Commission Integrated Impact Assessments, Impact Assessment and Project Appraisal, 24:1, 23-33.

Wilson, J. (2015) Evidence-based policy making in the European Commission. CICERO.

Creswell, J. W. (2002) Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. London. Sage Publications, 2002. ISBN: 0761924426.

U každé zpracované evaluační otázky (EO) je uvedeno: odpověď a odůvodnění odpovědí (podklady, ze kterých daná odpověď vyplývá,

případně popis myšlenkového postupu evaluátora, který vedl k dané odpovědi); zhodnocení významnosti zjištěných dopadů; odůvodnění případného nedosažení předpokládaných kladných pracovních

hypotéz; popis případných dalších pozitivních či negativních efektů.

Výsledkem evaluace je seznam doporučení pro zbývající období implementace OP PIK 2014 – 2020 a zároveň pro operační program zaměřený na podporu podnikání v období 2021+.

13

2. Klíčové realizované aktivityV rámci řešení projektu v období od prosince 2018 do června 2019 byla expertním týmem dodavatele realizována řada výzkumných aktivit za účelem identifikace odpovědí na zadané evaluační otázky. Posloupnost jednotlivých provedených činností je uvedena ve schématu níže, popis přístupu k jednotlivým aktivitám je uveden v následujících podkapitolách.Obrázek 2.1: Schéma návaznosti výzkumných metod realizovaných v rámci evaluace

2.1 Desk research a analýza sekundárních dat

Metoda „desk research“ spočívá ve sběru a analýze sekundárních dat. Principem metody je analýza a vyhodnocení již existujících dostupných dokumentů a informací. Metoda je využívána především pro získání základního pohledu na řešenou problematiku a efektivní nastavení dalších prací v rámci evaluace. V rámci evaluace byl proveden tzv. screening analyzovaných dokumentů, který vyhodnotil jejich relevanci a důležitost a určil způsob dalšího zpracování v dokumentech obsažených informací. Po screeningu proběhla detailní analýza dokumentů, v rámci rešerše byly na úrovni ČR analyzovány dokumenty uvedené v následující tabulce.

14

Tabulka 2.1: Dokumenty analyzované metodou desk researchProgramové a jiné dokumenty související s OP PIK

Strategické a koncepční dokumenty

Programový dokument OP PIK Dokument Průmysl 4.0 (2017)Výzvy jednotlivých relevantních programů(Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu)

Koncepce podpory malých a středních podnikatelů 2014-2020

Podkladové studie přípravy OP PIK Akční plán podpory malých a středních podnikatelů ČR na rok 2018

Realizované analýzy a evaluace OP PIK(Analýza absorpční kapacity a návrh cílových indikátorů OP PIK; Analýza indikátorů OP PIK; Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost)

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2014–2020 (Národní RIS3 strategie), aktualizace 2018

Výroční zprávy OP PIK Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020

Metodika OP PIK

2.2 Dotazníkový průzkum s podpořenými

Pro sběr primárních dat byla využita metodika dotazníkového průzkumu v rámci podnikatelských subjektů podpořených z programu OP PIK 2014 – 2020. Otázky pro šetření byly vytvořeny na základě zadání evaluace, aby jejich zodpovězení vedlo k získání všech nezbytných informací pro zodpovězení evaluačních otázek. Technicky byl dotazník vytvořen prostřednictvím elektronického webového nástroje LimeSurvey. Respondent obdržel odkaz s možností vyplnění dotazníku prostřednictvím webového prohlížeče, přičemž byly odpovědi automaticky zaznamenávány do datové matice dodavatele. Otázky pro dotazníkové šetření jsou uvedeny v příloze č. 1.Průzkum byl proveden kombinací metod CAWI3 a CATI4, v následujících krocích:

1. První vlna oslovení respondentů metodou CAWI – oslovení prostřednictvím e-mailu.2. Druhá vlna oslovení respondentů metodou CAWI – připomenutí realizace

průzkumu prostřednictvím emailu.3. Dotazování prostřednictvím metody CATI. Proškolení tazatelé oslovili respondenty

prostřednictvím telefonického kontaktu. Tazatelé cíleně oslovili subjekty podpořené z jednotlivých programů podpory, aby byly naplněny stanovené kvóty.

V následující tabulce je uvedena statistika realizace průzkumu podpořených projektů:Tabulka 2.2: Statistika průběhu realizace průzkumu podpořených podniků Počet oslovených podnikatelských subjektů:* 646Cílový počet odpovědí stanovený před zahájením průzkumu: 170Počet získaných odpovědí: 172Naplnění cílového počtu odpovědí (%): 101 %Návratnost oslovených subjektů (%) 26 %

Pozn.: * Osloveny byly všechny podnikatelské subjekty podpořené v rámci programu OPPIK 2014–2020 v programech podpory Spolupráce; Služby infrastruktury; Inovační vouchery; Partnerství znalostního transferu, s výjimkou subjektů, které byly z průzkumu vyřazeny ze strany zadavatele z důvodu duplicity oslovení subjektů, které se účastní průzkumu v rámci evaluací jiných specifických cílů OP PIK.

Pro zajištění reprezentativnosti průzkumu a získání informací ke všem programům podpory, byly pro jednotlivé programy podpory stanoveny kvóty respondentů, jejichž hodnoty byly stanoveny dle počtu potenciálních respondentů, viz následující tabulka:3 CAWI – Computer Assisted Web Interviewing. Metoda sběru dat. Dotazování pomocí webového formuláře.4 CATI – Computer Assisted Telephone Interviewing. Metoda sběru dat. Telefonické dotazování za pomoci počítače.

15

Tabulka 2.3: Počet odpovědí průzkumu podpořených subjektů v rámci jednotlivých programů podpory

Program podpory Počet kontaktů Kvóta Počet odpovědíSpolupráce 52 30 30Služby infrastruktury 37 20 20Inovační vouchery 502 100 102Partnerství znalostního transferu

55 20 20

2.3 Polostrukturované rozhovory

Byla využita metoda polostrukturovaných rozhovorů, která představuje diagnostickou techniku zisků informací při přímé interakci s dotazovanými osobami. Rozhovory povedli zkušení tazatelé zpracovatele na základě předem připraveného scénáře. Zpracovatel provedl 2 rozhovory s podpořenými podniky v rámci každého ze 4 evaluovaných programů podpory, zároveň provedl rozhovory s dalšími relevantními experty v řešené problematice, viz následující tabulka.Tabulka 2.4: Realizované polostrukturované rozhovory s definovanými cílovými skupinamiCílová skupina Počet respondentůSubjekty podpořené v rámci programu SLUŽBY INFRASTRUKTURY 2Subjekty podpořené v rámci programu SPOLUPRÁCE 2Subjekty podpořené v rámci programu INOVAČNÍ VOUCHERY 2Subjekty podpořené v rámci programu PARTNERSTVÍ ZNALOSTNÍHO TRANSFERU 2Garanti jednotlivých programů podpory na straně MPO 4Zástupci spolupracujících organizací 2Zástupci firem využívajících služeb inkubátorů atd. 10Další relevantní experti 3Celkem 27

2.4 Případové studie

V každém programu podpory byly zpracovány 2 případové studie podpořených projektů, tzn. celkem 8 případových studií. Zdrojem informací pro tyto studie byly dokumenty související s daným projektem (projektová žádost, její hodnocení atd.), a především úzká spolupráce s řešiteli těchto projektů prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a elektronické komunikace. Každá případová studie popisuje podpořený projekt skrze celou jeho implementaci, struktura studií je uvedena na následujícím schématu:

16

Obrázek 2.2: Struktura kapitol případových studií

Výběr projektů pro případové studie byl proveden ve spolupráci se zadavatelem evaluační zakázky. Závěry případových studií byly využity společně s výsledky dalších výzkumných aktivit k zodpovězení evaluačních otázek a návrhu doporučení pro konec tohoto programovacího období a pro období následující. Přehled vytvořených případových studií je uveden v následující tabulce, samotné případové studie jsou externí přílohou závěrečné zprávy.Tabulka 2.5: Přehled projektů, pro které byly provedeny případové studieProgram podpory: Číslo projektu: Název:

Partnerství znalostního transferu

CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_013/0004603

Transfer znalostí v oblasti neutronově-fyzikálních výpočtů pro bezpečnostní analýzy JE

CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_013/0004755

Partnerství s VŠB - TUO pro transfer znalostí v oborech biomedicínského inženýrství

SpolupráceCZ.01.1.02/0.0/0.0/15_008/0001226

Rozvoj „Střediska pro modelování výrobků z plastů"

CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_007/0001811 CORNET (19. výzva) - Metexcom II

Služby infrastrukturyCZ.01.1.02/0.0/0.0/16_074/0007392 SMART Innovation Center OstravaCZ.01.1.02/0.0/0.0/15_036/0007116 Vědeckotechnický park COMTES FHT

Inovační voucheryCZ.01.1.02/0.0/0.0/17_115/0011230

Testování a zkoušky - akustické parametry konstrukcí

CZ.01.1.02/0.0/0.0/17_115/0012108

Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci

17

2.5 Expertní posouzeni

Výsledky evaluačních aktivit byly interpretovány zkušeným rozsáhlým evaluačním týmem, ve spolupráci s relevantními externími experty. V rámci každého programu podpory byla navázána spolupráce se zástupci podpořených podniků, osobami na straně řídícího orgánu a dalšími relevantními experty, například akademickými pracovníky z vysokých škol v oblasti podnikání nebo externími evaluačními experty.

18

3. Vyhodnocení evaluačních otázek3.1 EO1: Příspěvek intervencí k naplňování SC 1.2

3.1.1 Vyhodnocení evaluační otázkyTabulka 3.6: Vyhodnocení EO1Celé znění evaluační otázky:

Jak přispěly intervence realizované v rámci programu Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu k dosahování SC 1.2 OP PIK? Dodavatel zhodnotí, do jaké míry přispívají intervence realizované v tomto programu podpory ke zvýšení intenzity a účinnosti spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Bude zhodnocen příspěvek podpořených projektů k naplňování výsledkového indikátoru.

Řešené programy podpory:

SpolupráceSlužby infrastrukturyInovační voucheryPartnerství znalostního transferu

Odpověď na evaluační otázku:

Intervence realizované v rámci programů podpory Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu přispěly k dosažení specifického cíle SC 1.2 tak, jak je definován v programovém dokumentu OP PIK. SC 1.2 přispívá ze 4.7 % k naplnění indikátoru 21011 „Výdaje podnikatelského sektoru na provádění VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru jako % celkových výdajů na provádění VaV v těchto sektorech“, kterým je hodnocena intenzita spolupráce ve výzkumu a vývoji.

Zdůvodnění odpovědi:

Intervence realizované v rámci SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020 reagují na problémy identifikované v programovém dokumentu a národních strategických dokumentech. Jejich realizace přináší řadu pozitivních dopadů pro podpořené subjekty, a to mnohdy v míře překračující dopady, které byly předpokládány při přípravě projektů (více viz EO8). Z kvantitativního hlediska program ke konci roku 2018 splnil naplánované milníky v podobě monitorovacích indikátorů, kvalitativní hodnocení dopadů včetně revize průběhu vybraných projektů popisuje způsob, kterým celá intervence v jednotlivých programech probíhá (více viz EO10).

3.1.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky

Soulad cílů OP PIK s cíli programů a výzevCíle jednotlivých programů podpory přímo vychází z definice specifického cíle SC 1.2 „Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích“ a aktivit pro tento cíl vydefinovaných v programovém dokumentu. Cíle 4 řešených programů podpory Spolupráce, Služby infrastruktury, Inovační vouchery a Partnerství znalostního transferu svým obsahem při pohledu z druhé strany pokrývají všechny aktivity, které jsou pro SC 1.2 vymezeny. Nastavení jednotlivých programů podpory tak v plné míře odpovídá specifickému cíli, což je základním předpokladem pro možnost úspěšné implementace projektových aktivit v podobě, která povede k naplňování stanovených cílů. Jednotlivé cíle a jejich vazba na úrovni Operační program – program podpory jsou uvedeny v příloze č. 2.

Hodnocení intenzity spolupráce ve VaV a příspěvek SC 1.2Intenzita spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích je hodnocena indikátorem „21101 - „Výdaje podnikatelského sektoru na provádění VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru jako % celkových výdajů na provádění VaV v těchto sektorech“. Pro tento indikátor je stanovena cílová hodnota 7 %, poslední dostupná data naplnění tohoto indikátoru v roce

19

2017 uvádí dosažení hodnoty 7,03 %. Ačkoliv je tento indikátor naplněn, je nutno podotknout, že oproti roku 2016 došlo k poklesu o více než 2 %. Struktura výpočtu hodnoty tohoto indikátoru je uvedena v následující tabulce:Tabulka 3.7: Výdaje podnikatelského sektoru na provádění VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru

RokVýdaje VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru Z toho výdaje od podniků

mil. Kč mil. Kč. %2014 37 125 2 446 6,592015 40 174 3 147 7,832016 30 931 2 859 9,242017 33 323 2 343 7,03

Celkem: 141 553 10 795 7,63Zdroj: Český statistický úřad, 2019

Na provádění VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru bylo v letech 2014 až 2017 z podnikových zdrojů vynaloženo 10 795 mil. Kč. Dle hodnot indikátoru „20900 – Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje“ vynaložili podniky v rámci SC 1.2 v těchto letech 18 mil. EUR, cca 471 mil. Kč.5 To znamená, že SC 1.2 se na naplnění indikátoru 21011 podílí ze 4,7 %.

Soulad cílů s potřebami z pohledu samotných cílových skupinNastavení aktivit OPPI odpovídalo téměř v maximální míře rozvojovým a investičním potřebám cílových skupin podnikatelů. V rámci průzkumu podpořených podnikatelů s potřebou aktivit programu souhlasilo více než 90 % respondentů ve všech řešených programech. Ačkoliv podniky potvrdily, že aktivity OP PIK jsou pro ně potřebné, existují také další potřeby podniků, které programem podpořeny nebyly. V některých programech podpory má až 30 % podniků inovační či rozvojové potřeby, na které v rámci programu nebylo možné čerpat dotační podporu, viz následující graf.Graf 3.1: Soulad aktivit SC 1.2 OP PIK s potřebami podniků

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky:A.1: Odpovídalo plně nastavení aktivit OP PIK v rámci programu, kterého jste se zúčastnili, rozvojovým a inovačním potřebám Vašeho podniku?A.2: Existují rozvojové/inovační potřeby Vašeho podniku, které nebyly obsahem cílů a výzev tohoto programu v rámci OP PIK?

5 Za použití přepočtu 1 EUR = 26 Kč.

20

Konkrétní případy potřeb podniků, které dle nich chybí mezi aktivitami podporovanými v rámci SC 1.2 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost jsou uvedeny v následujícím přehledu:

Podpora inovačních center, které by spojovaly jednotlivce do komunit lidí s cílem zahájení společného podnikání, podpora co-workingu.

Podpora investic do infrastruktury inovačních center. Podpora informačních technologií (patenty, ochrana průmyslových práv). Nad rámec dotací na energie, služby a provoz také podpora na údržbu a opravy,

vzhledem k opotřebování technologií. Širší rozsah oblastí, které mohou být v programech podpořeny, pro část podniků

jsou tyto oblasti v programech příliš omezené. Akceptace technické normalizace a účasti na tvorbě Evropských norem jako

výstupu činnosti klastrů.

Dopady intervencí na úrovni podpořených podnikůVětšina podpořených subjektů považuje dopady realizovaných intervencí za pozitivní, konkrétně se jedná o cca 90 % podniků, s výjimkou programu podpory Služby infrastruktury, kde 35 % respondentů nepovažuje dopady za pozitivní, zároveň ale ani za negativní. Zde je to způsobeno především projekty, které i přes podporu od realizace projektu odstoupily, z důvodu rizika nenaplnění inovační infrastruktury (více viz EO5). V případě ostatních programů podpory tuto odpověď zvolily podniky, které byly z různých důvodů nespokojeny se spoluprací v rámci navázaných partnerství. Rozložení hodnocení dopadů podpořených intervencí jsou uvedena v následujícím grafu.Graf 3.2: Hodnocení přínosů projektů ze strany příjemců podpory v rámci SC 1.2 OP PIK

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky: B.1: Jakým způsobem hodnotíte přínos realizace projektů v rámci programu?

Obecně podnikům poskytnutá podpora přináší zvýšení konkurence na domácích i zahraničních trzích, přístup k výzkumu, který by bez podpory a spolupráce nebyly schopny realizovat, případně by k realizaci potřebovaly více času a finančních prostředků. V důsledku úspěšného výzkumu dochází k vytvoření nových či zlepšení stávajících služeb a produktů, což má za následek zmíněné zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Realizované projekty s sebou navíc přináší v oblasti výzkumu bohaté zkušenosti, které následně podniky využívají v rámci svých vlastních aktivit i mimo podporu z OP PIK. Konkrétní přínosy intervencí SC 1.2 v rámci jednotlivých programů podpory jsou uvedeny v následující tabulce.

21

Tabulka 3.8: Hlavní přínosy projektů realizovaných v rámci SC 1.2 OP PIKProgram Hlavní přínosy realizované intervence

Spolupráce

Navázání nových, krátkodobých i dlouhodobých výzkumných spoluprací, rozvoj infrastruktury inovačních sítí.

Celkové zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Možnost reagovat na požadavky legislativy a samotného trhu na parametry a kvalitu produktů a služeb.

Zapojení do evropských výzkumných projektů, a s tím související vstup do evropského výzkumného prostředí.

Zisk výzkumných zkušeností, zpracování a zkvalitnění vlastní výzkumné agendy, podpora navazujícího výzkumu v rámci vlastní činnosti.

Modernizace vlastních technologií na základě realizovaných výzkumných aktivit, zlepšování technologických parametrů a kvality produktu a služeb.

Nalezení shody mezi experimentálním vývojem a výrobními podniky.

Vstup na zahraniční trhy. Rozšíření možností multidisciplinárního výzkumu a vývoje,

odpovídajících aktuálním potřebám definovaným trhem, legislativou nebo koncepčními dokumenty.

Vznik nových pracovních míst. Rozvoj kvality lidských zdrojů jako důsledek práce zaměstnanců

s nejnovějšími inovativními technologiemi. Výrazný rozvoj podniku, zvýšení obratu, zvýšení renomé

podniku a s tím související možnost dalšího rozvoje.

Služby infrastruktury

Vznik nových inovačních infrastruktur. Navázání nových kontaktů a spoluprací. Podpora nově vznikajících podniků. Podpora uplatnění absolventů. Zvyšování inovační výkonnosti malých a středních podniků

zapojených do klastrů či VTP. Zkvalitnění a rozšíření vlastních služeb a produktů. Celkové zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Možnost reagovat na požadavky legislativy a samotného trhu na

parametry a kvalitu produktů a služeb. Výrazný rozvoj podniku, zvýšení obratu, zvýšení renomé


Inovační vouchery

Celkové zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Možnost reagovat na požadavky legislativy a samotného trhu na

parametry a kvalitu produktů a služeb. Jednorázové odstranění bariér výzkumu v podobě nedostatečné

odbornosti a technologického vybavení. Zvýšení technické úrovně podniku, včetně zvýšení kvalifikace

zaměstnanců. Vývoj nových technologií, rozvoj nových služeb a produktů,

potvrzení jejich inovativnosti a zavedení jejich komerčního využití.

Oslovení nových zahraničních trhů. Zisk zkušeností s výzkumnou činnosti využitelných i mimo

podpořenou intervenci. Výrazný rozvoj podniku, zvýšení obratu, zvýšení renomé


22

Program Hlavní přínosy realizované intervence


Celkové zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Rozvoj nových technologií, případně ověření navrhovaných

technologií. Zrychlení inovačního procesu. Odstranění bariér výzkumu v podobě nedostatečné odbornosti a

technologického vybavení. Zlepšení spolupráce s výzkumnými organizacemi. Urychlení plánovaných inovací. Zisk nových znalostí a zkušeností. Zvýšení odbornosti zaměstnanců. Rozšíření portfolia poskytovaných služeb a produktů. Výrazný rozvoj podniku, zvýšení obratu, zvýšení renomé

podniku a s tím související možnost dalšího rozvoje. Možnost uplatnění akademických zkušeností v praxi pro vysoké

školy. Zisk zkušeností o aplikaci v praxi, které mohou vysoké školy

využít ke zkvalitnění výuky, témat závěrečných prací apod. Využití zkušeností z praxe vysokými školami prostřednictvím

publikační činnosti vedoucí k zvýšení prestiže školy v hodnocení výzkumu a vývoje dle pravidel v ČR.

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Pozn.: Výše uvedené výroky byly vytvořeny sumarizací odpovědí v rámci průzkumu na základě jejich podobnosti, a doplněny o poznatky z ostatních evaluačních metod (polostrukturované rozhovory, případové studie).Otázky: B2: Jaké byly hlavní přínosy realizace projektů v programu?

23

3.2 EO2: Dopady intervencí na spolupráci podniků, vysokých škol a institucí VaV


EO2: Jaké dopady měly intervence směřující doa) Vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a

inovačních centerb) Klastrů, technologických platforem a dalších inovačních sítí

na zlepšení spolupráce mezi podniky a vysokými školami či jinými VaV institucemi? Docházelo k zaměstnávání vědeckých pracovníků v podnicích? Zůstaly podniky v kontaktu s výzkumnou sférou i po ukončení daného projektu?


SpolupráceSlužby infrastrukturyInovační vouchery


Intervence směřující do vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center, klastrů, technologických platforem a dalších inovačních sítí přispěly ke zlepšení spolupráce mezi podniky a institucemi výzkumu a vývoje, navázané spolupráce jsou navíc udržovány také po skončení dotační podpory. V rámci spoluprací jsou do podniků zaměstnáváni noví vědečtí pracovníci.


Dle výsledku dotazníkového šetření došlo ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi podpořenými podniky a vysokými školami či výzkumnými organizacemi ve všech relevantních programech podpory, nejvýraznější je tato skutečnost v programu podpory spolupráce. Až na výjimky nejsou známy případy, kdy by u podpořených podniků došlo k negativním změnám v této oblasti. Dle vyjádření samotných příjemců je v řešené problematice také míra udržení navázaných spoluprací po ukončení dotační podpory, jejíž hodnota se pohybuje nad 70 %, v případě programu podpory Spolupráce je téměř stoprocentní.K pozitivním dopadům v této oblasti patří také zaměstnávání vědeckých pracovníků v podpořených podnicích, nejúspěšnější je v tomto ohledu opět program podpory Spolupráce. Realizované intervence také výrazně přispívají ke zlepšování vzájemných spoluprací podnikového a výzkumného sektoru a vzniku nových pracovních míst s vysokou odborností, což pozitivně ovlivňuje celkovou kvalitu vědecko-výzkumných aktivit a přispívá k plnění cílů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.


Hodnocení navázaných spoluprací v rámci dotazníkového šetření

Ve všech hodnocených případech byly mezi podpořenými subjekty podniky, u kterých došlo vlivem podpory ke zlepšení spoluprací s vysokými školami či výzkumnými organizacemi. Nejlépe dopady podpory hodnotí podniky podpořené v rámci programu podpory Spolupráce, zlepšení potvrdilo téměř 90 % podpořených podniků. V případě programu podpory Inovační vouchery zlepšení spoluprací zaregistrovaly dvě třetiny podpořených podniků, u programu podpory Služby infrastruktury ke zlepšení došlo u 30 % podpořených subjektů. Nižší míra zlepšení spolupráce v případě programu Služby infrastruktury je dána zaměřením programu především na již fungující inovační sítě, nelze tak předpokládat rozvoj spoluprací, ale spíše udržování spoluprací již navázaných.

24

Jediné negativní dopady realizace podpory byly identifikovány v případě programu podpory inovační vouchery, kdy podpořený podnik negativně hodnotí přístup a rychlost řešení problematiky ze strany výzkumné organizace, a to takovým způsobem, že to negativně ovlivnilo jejich pohled na tyto vzájemné spolupráce. Jedná se však pouze o 2 % respondentů, v absolutní vyjádření o 2 podniky ze získaných odpovědí. Hodnocení navázaných spoluprací podpořenými podniky je graficky zobrazeno v následujícím grafu.Graf 3.3: Navazování spoluprací s vysokými školami a výzkumnými institucemi

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázka: A.4: Došlo v důsledku realizace projektu ke změnám v míře spolupráce s vysokými školami či výzkumnými institucemi?

V důsledku podpory dochází u podpořených podniků také k zaměstnávání nových vědeckých pracovníků, a to především u podniků podpořených z programu Spolupráce, zanedbatelný však není ani přírůstek v podnicích podpořených ze zbylých programů. Velice pozitivní zkušeností je udržování navázaných spoluprací i po ukončení podpořených projektů, přičemž spolupráce vzniklé v rámci projektu programu podpory Spolupráce vydrží po ukončení projektu téměř všechny, v případě programu podpory Služby infrastruktury a Inovační vouchery zůstává v kontaktu více než 70 % podpořených subjektů, viz následující graf.Graf 3.4: Zaměstnávání nových vědeckých pracovníků a udržení spoluprací po ukončení podpory z OP PIK

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky:A.5: Došlo v důsledku realizace projektu ke změnám v míře spolupráce s vysokými školami či výzkumnými institucemi?A.6: Vydržely Vaše kontakty s výzkumnými organizacemi i po ukončení projektu?

25

Shrnutí závěrů z případových studií v oblasti navázaných spolupracíVýsledky provedených případových studií potvrzují výše uvedené skutečnosti, a to, že navázané spolupráce jsou z převažující části dlouhodobého charakteru. Řada projektů podpořených v OP PIK 2014 – 2020 je navíc založena na spolupráci mezi podniky a výzkumnými organizacemi, které byly navázány mnohem dříve, ať už v rámci projektů podpořených z předchozího operačního období, či jiné výzkumné činnosti. Kromě tvorby nových spoluprací tak dochází zejména k posilování a udržování spoluprací stávajících.V případě programů Spolupráce a Služby infrastruktury je základem spolupráce z projektu podpořená technologie či postup, které zapojené podniky vzájemně sdílejí. Podniky však vzájemně mezi sebou sdílí také vlastní zkušenosti, v mnoha případech z různých oborů, které spolupráci ještě více posilují. Podniky tak mohou využít pro svou činnost multidisciplinární skupinu, která jim dává možnost výzkumu a vývoje za hranicí vlastních schopností, což výrazně zvyšuje inovační potenciál. Pozitivní dopad se však nevztahuje pouze na stávající členy inovačních struktur, jelikož podpořené podniky v případě dostupných kapacit poskytují podpořené technologie také nečlenským subjektům, což dopady programů rozšiřuje na širokou podnikovou sféru.Pozitivní jsou také vlivy na spolupráce v rámci programu Inovační vouchery. Ačkoliv se ve své podstatě jedná o jednorázovou spolupráci skrze činnost podpořenou voucherem, pozitivní zkušenosti z realizovaného projektu se přenáší dále a podniky využívají služby spolupracujících subjektů i nadále. Tato spolupráce je samozřejmě podpořena potřebou podniků inovovat, a zároveň nemožností výzkum realizovat prostřednictvím vlastní činnosti.

26

3.3 EOI.3: Podpora účasti v evropských projektech

3.3.1 Vyhodnocení evaluační otázky EO3Tabulka 3.10: Vyhodnocení EO3Celé znění evaluační otázky:

EO3: Jsou podpořené klastry, technologické platformy a další inovační sítě úspěšné v zapojování se do evropských výzkumných projektů a vytváření středně- a dlouhodobých vizí technologického rozvoje? Zvýšila se vlivem programu Spolupráce účast českých firem v evropských programech typu HORIZONT?


Spolupráce


U 43 % inovačních sítí podpořených v rámci programu podpory Spolupráce došlo ke zvýšení úspěšnosti jejich zapojení do evropských výzkumných projektů a střednědobých a dlouhodobých technologických rozvojových vizí. U zbylé části nedochází k pozitivním ani negativním změnám, intervence tak v mnoha případech pomáhají udržovat aktuální stav a zabraňují zhoršení situace v této oblasti.


Podpora programu Spolupráce s sebou pro podpořené subjekty přináší zlepšení odborné a technické kvality, které je základem pro úspěšné zapojení do evropských výzkumných programů. Zároveň v rámci projektů programu podpory Spolupráce dochází k navázání a posilování výzkumných spoluprací, které mohou být využity také pro budoucí výzkumná partnerství v evropských programech. K této hypotéze přispívá také fakt, že téměř všechna navázaná partnerství přetrvávají i po ukončení podpory z OP PIK 2014 – 2020 (viz EO2). Lze tak předpokládat, že podpora z OP PIK bude mít za následek vyšší množství projektových žádostí do výzev HORIZON 2020, čímž poroste i potenciál případného úspěchu v těchto výzvách.

3.3.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázky EO3

Dle informací od samotných příjemců podpory v rámci programu podpory Spolupráce, které byly získány dotazníkovým šetřením, došlo ke zlepšení v míře zapojení do evropských výzkumných projektů u 43 % podpořených subjektů, zbytek podpořených subjektů nezaznamenal v této oblasti žádné změny. Tzn., že nedochází k negativním změnám v zapojování do těchto projektů, lze předpokládat, že samotné intervence programu podpory u části podpořených podniků přispívají k udržení aktuálního stavu a případné negativní změny tak eliminují. Graf 3.5: Vliv podpory na zapojení do evropských výzkumných projektů

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)

27

Otázky: A.7: Došlo v důsledku realizace projektu ke změnám v míře Vašeho zapojení do evropských výzkumných projektů?

Vzhledem k tomu, že program OP PIK 2014 – 2020 je stále v období své realizace a většina podpořených projektů stále probíhá, nebo případně od jejich dokončení uběhlo jen málo času, nelze jednoznačně kvantitativně posoudit zlepšení v oblasti zapojení podpořených subjektů do evropských výzkumných programů. Problémem je také neexistující ohlašovací povinnosti o průběhů projektů z programu HORIZON směrem k národnímu kontaktnímu místu, chybí tak údaje u výstupech projektů a jejichj dopadech.Vzhledem k velké konkurenci projektů v programech typu HORIZON nelze předpokládat, že by podpora měla výrazný dopad na úspěšnost v evropských dotačních titulech. Z pohledu samotných příjemců však podpora z programu přináší potenciál ke zvýšení počtu projektových žádostí, které budou podány do programů typu HORIZON, a to zejména z důvodu navazování spoluprací, které se mohou v budoucnu proměnit v projektová partnerství pro tyto programy. Zároveň rozvoj inovačních sítí v rámci programu Spolupráce zvyšuje odbornou a technickou kvalitu podpořených subjektů, které jsou tak lépe schopny konkurovat obdobným pracovištím v zahraničí. Lze tak předpokládat, že podpora z OP PIK bude mít za následek vyšší množství projektových žádostí do výzev HORIZON 2020. Tuto hypotézu je potřebné vyhodnotit s většímu časovým odstupem v rámci ex-post evaluace programu.

28

3.4 EO4: Přínos služeb nabízených v podnikatelských inkubátorech apod.

3.4.1 Vyhodnocení evaluační otázky EO4:Tabulka 3.11: Vyhodnocení EO4Celé znění evaluační otázky:

Jaké služby nabízené v podpořených vědeckotechnických parcích, podnikatelských inkubátorech a inovačních centrech hodnotí nově vzniklé firmy jako nejpřínosnější, a jaké naopak jako málo přínosné?

Řešené programy podpory

Služby infrastrukturyInovační vouchery


Největší přínos pro podniky představují služby související s primárními aktivitami podniků, zároveň jsou pro ně však také důležité služby podpůrného charakteru. Nebylo prokázáno, že by obecně existoval druh služeb, po kterém není mezi podniky poptávka.


Obecně lze služby nabízené v inovačních strukturách rozdělit do svou skupin. První skupinou jsou služby související s primární činností podniku, kde patří například služby výzkumného charakteru (analýzy, certifikace, pomoc s uváděním výsledků výzkumu na trh apod.), poradenského a vzdělávacího charakteru či služby transferu technologií. Tyto služby jsou primární motivací podniků pro rozhodnutí o využití služeb inovačních struktur. Druhou skupinou služeb jsou služby podpůrného charakteru. Jedná se například o administrativní služby (účetnictví, sekretariát, právnické služby) a technické služby (zajištění prostor, zapůjčení kancelářského vybavení apod.). Tyto služby jsou neméně důležité, jelikož pro podniky představují možnost snížení vlastních nákladů, a také jednodušší zajištění podpůrných činností, díky čemu se mohou plně věnovat svým primárním aktivitám. Nelze tak říct, že by obecně existovaly služby, které v rámci inovačních struktur mají nízký přínos. Na úrovni jednotlivých podniků se mohou objevit služby, které podnik nemusí potřebovat, jedná se však problematiku vlastních preferencí a nelze je tak považovat za obecně nepotřebné6.

6 Otázka E04 byla zodpovězena na základě polostrukturovaných rozhovorů s uživateli služeb inovačních sítí.

29

3.5 EO5: Obsazenost inovačních center


Jaká je obsazenost/vytíženost podpořených vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a inovačních center? Jsou tyto infrastruktury schopny financovat provoz z vlastních zdrojů?




U inovačních sítí, které jsou v provozu, je průměrná naplněnost 70 %. U sítí, které jsou v přípravě, existuje potenciál vysoké obsazenosti na základě vlastních marketingových průzkumů. Úspěšně podpořené sítě jsou schopny po ukončení podpory financovat svůj provoz z vlastních zdrojů. V rámci programu však přibližně čtvrtina žadatelů od projektu odstoupila z důvodu rizika nenaplnění kapacity a s tím související nemožností finančně centrum provozovat po ukončení podpory.


Průměrná obsazenost/vytíženost podpořených inovačních center je 70 %, vzhledem k probíhající implementaci programu a samotných podpořených projektů je předpoklad, že tato hodnota bude s časem narůstat. Zároveň existují inovační centra ve fázi přípravy, která mají již dopředu znalost o poptávce po svých službách a předpokládají vysokou míru obsazenosti. Všechny tyto subjekty předpokládají svou schopnost inovační sít financovat i po ukončení podpory.Čtvrtina podpořených subjektů se potýká s rizikem, že nebudou schopni svou inovační síť dostatečně naplnit a tím pádem ji financovat po ukončení podpory. Ve všech případech je pro ně toto riziko tak velké, že od realizace projektů odstupují. Inovační sítě, jejichž projekty jsou úspěšně dokončeny, jsou schopny financovat svůj provoz z vlastních zdrojů (především z členských příspěvků za poskytnuté služby).


Výstupy z dotazníkového šetřeníPro přehlednost vyhodnocení problematiky naplněnosti podpořených inovačních sítí byli respondenti průzkumu rozděleni do tří následujících skupin:

Inovační sítě v provozu (65 % respondentů) Dle realizovaného dotazníkového šetření je kapacita plně obsazena u 15 % podpořených inovačních sítí, téměř 40 % podpořených sítí je schopno svou kapacitu naplnit z více než tří čtvrtin. Nadpoloviční většina respondentů má své inovační sítě naplněny v rozmezí 50 až 75 %, pouze 8 % respondentů7 své sítě nenaplnilo ani z poloviny. Z celkového pohledu má naplněnost inovačních sítí hodnotu 70,5 %. Nutno podotknout, že program OP PIK stále probíhá a řada subjektů, které jsou podpořeny, své inovační sítě teprve připravuje, či je v provozu jen velmi krátkou dobu. Lze předpokládat, že s postupujícím časem implementace programu a realizace jednotlivých projektů bude naplněnost inovačních sítí stoupat, tuto hypotézu je však nutné ověřit v rámci ex-post evaluace programu.

7 V absolutní hodnotě se jedná o jednoho respondenta.

30

Graf 3.6: Obsazenost podpořených inovačních sítí

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky: A.8: Jaká je průměrná obsazenost v % vašeho podpořeného vědeckotechnického parku/podnikatelského inkubátoru/inovačního centra?Pozn.: Z vyhodnocení byly vyřazeny subjekty, které jsou ve fázi přípravy činnosti inovačního centra, jejich obsazenost je aktuálně nulová. Celkem ve vyhodnocení zahrnuto 13 z 20 respondentů.

Inovační sítě v přípravě (10 % všech respondentů) V rámci průzkumu se objevily také inovační sítě, které jsou v době realizace této evaluace v přípravě, mají však provedenou analýzu potřebnosti jejich služeb či dopředu nasmlouvané budoucí uživatele, a předpokládají tak vysokou míru naplnění svých kapacit. Nerealizované inovační sítě (25 % všech respondentů)Nad rámec podpořených subjektů uvedených výše se v průzkumu objevily také subjekty, které od projektů odstoupily nebo odstoupení plánují, a to z důvodu rizika, že nebudou schopni inovační síť naplnit a tím ji financovat po případném ukončení podpory, jedná se o 25 % všech dotazovaných subjektů. Důvodem velkého rizika nenaplnění inovačních sítí je nezájem o poskytované služby v určitých oborech, případně může být nezájem čistě teritoriální (nevhodné umístění inovační sítě). Pro efektivní implementaci je tak nutné při hodnocení projektů vyžadovat důkladně zpracované studie proveditelnosti včetně doloženého zájmu potenciálních uživatelů inovační sítě.

3.6 EO6: Mobilita a transfer znalostí


Došlo v důsledku posílení mobility a transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou k zavádění produktových a procesních inovací v podnicích? Došlo ke sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků?




Vlivem intervencí ve formě posílení mobility a transferu znalostní mezi podnikovou a akademickou sférou došlo k zavádění produktových a procesních inovací v podnicích a ke sblížení výzkumných témat mezi veřejným sektorem a podnikovou sférou.


Pozitivní dopad intervencí na zavádění produktových a procesních inovací potvrzuje téměř 90 % oslovených podpořených podniků. Tato hypotéza byla potvrzena také v rámci případových studií, kdy hlavní přínosy u podniků spočívají ve zkvalitnění poskytovaných služeb a produktů,

31

zefektivnění jejich vývojových procesů včetně finančních úspor na materiál (tzn. produktové a procesní inovace). Zavádění těchto inovací poté znamená celou řadu navazujících pozitivních dopadů, s kladným vlivem na konkurenceschopnost podniků. Z transferů technologií profitují také samotné znalostní organizace, a to především díky možnosti získat zkušenosti z praxe nad rámec akademické činnosti.


Výstupy z dotazníkového šetřeníU téměř 90 % respondentů s ukončenými projekty podpořenými z programu Partnerství znalostního transferu došlo k zavádění nových produktových či procesních inovací v přímém důsledku podpory, polovina respondentů přínos programu považuje za velmi výrazný, viz následující graf.Graf 3.7: Změna v míře zavádění produktových a procesních inovací

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky: A.11: Došlo v důsledku realizace projektu ke změně v míře zavádění produktových a procesních inovací ve Vašem podniku?Pozn.: Z vyhodnocení byly vyřazeny subjekty, které jsou ve fázi přípravy a nebyly schopny relevantně odpovědět na otázku. Celkem ve vyhodnocení zahrnuto 16 z 20 respondentů.

Výstupy z polostrukturovaných rozhovorů a případových studiíZ polostrukturovaných rozhovorů vyplývá, že realizované intervence přispívají k posílení mobility a transferu znalostí, a to nejen ze strany znalostních organizací směrem k podnikům, ale také směrem opačným. Realizované znalostní transfery mají rozsáhlé pozitivní dopady na oba členy partnerství. V případě podniků se jedná především o zkvalitnění poskytovaných služeb a produktů, zefektivnění jejich vývojových procesů včetně finančních úspor na materiál i personální zajištění, zvýšení prodejů způsobené poptávkou po inovativních službách a produktech s vysokou přidanou hodnotou ze strany potenciálních odběratelů a uživatelů. Zároveň u podniků dochází k rozvoji odbornosti zaměstnanců a zisku odborných i procesních zkušeností, které tvoří předpoklad pro navazující výzkumy. Taky proto jsou navázané spolupráce ve většině případů dlouhodobé, tzn. že existovaly již před podporou z programu a mají předpoklad, že budou pokračovat i po ukončení podpory z programu.Přínosy pro znalostní organizace spočívají především v zisku zkušeností se zaváděním akademických poznatků do podnikové praxe. Tyto poznatky pak mohou nadále využít ve vlastních výzkumných činnostech, v případě vysokých škol přispívají také ke zkvalitnění výuky, která má reálný základ v praktických činnostech, či celkovému zlepšení renomé univerzit při publikaci v rámci platného systému hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v České republice.

32

33

3.7 EO7: Naplňování strategie RIS3


Jaký je dosavadní příspěvek SC 1.2 k naplňování strategických cílů Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3)?




Realizované intervence přispěly k naplnění relevantních specifických cílů Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci RIS3 v souladu s intervenční logikou uvedenou v programovém dokumentu OP PIK 2014 – 2020.


Vzájemnou vazbu mezi intervencemi OP PIK 2014 – 2020 a specifickým cíli Národní RIS3 strategie dokládá analytické srovnání obou dokumentů a zejména soulad indikátorů, které jsou zvoleny pro hodnocení věcného pokroku jak SC 1.2 OP PIK, tak RIS3 strategie. Vzhledem k faktu, že Národní RIS3 strategie nemá vymezeny cílové hodnoty těchto indikátorů, lze za cílový stav považovat 100 % naplnění hodnot monitorovacích indikátorů v rámci SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020, hodnocených v rámci EO1. Konkrétní příspěvek SC 1.2 ke specifickým cílům Národní RIS3 strategie je uveden v příloze 4.


Analýza souladu aktivit SC 1.2 se strategickými cíli RIS3 strategieSouvislost mezi programem OP PIK 2014 – 2020 a Národní RIS3 strategií je definována přímo v programovém dokumentu OP PIK, a to v podobě vazeb mezi jednotlivými cíli těchto dokumentů. Pro SC 1.2 OP PIK jsou v programovém dokumentu přiřazeny 3 specifické cíle Národní RIS3 strategie, ke kterým by měly aktivity SC 1.2 OP PIK přispívat, viz následující tabulka.Tabulka 3.15: Vazba specifických cílů OP PIK s cíli Národní RIS3 strategieSpecifický cíl OP PIK 2014 - 2020

Strategický cíl Národní RIS3 Specifický cíl Národní RIS3

SC 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

A.1: Zvýšit inovační poptávku ve formách (i ve veřejném sektoru)

A.1.3: Posílit technologickou spolupráci firem

A.2: Zvýšit míru podnikání ve společnosti s důrazem na zakládání nových rychle rostoucích firem

A.2.1: Zvýšit počet nových firem usilujících o inovace, zejména vyšších řádů

C.1: Zvýšit relevanci výzkumuC.1.1: Posílit spolupráci a interakci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou

Zdroj: Programový dokument OP PIK 2014 – 2020

Z kvalitativního analytického srovnání vyplývá, že podstata aktivit SC 1.2 vydefinovaných v programovém dokumentu obsahově odpovídá stanoveným specifickým cílům Národní RIS3 strategie v plném rozsahu, a tudíž jakákoliv intervence podpořená v rámci SC 1.2 OP PIK přispívá k naplňování výše uvedených specifických cílů strategie RIS3. Vazba aktivit SC 1.2 OP PIK se specifickými cíli je uvedena v následující tabulce:

34

Tabulka 3.16: Aktivity SC 1.2 OP PIK, které svým zaměřením přispívají k naplňování relevantních cílů RIS3Specifický cíl Národní RIS3 Související aktivity SC 1.2 OP PIK


Tvorba nových a rozšiřování a zvyšování kvality současných služeb podpůrné infrastruktury, tj. vědecko-technických parků, podnikatelských inovačních center, podnikatelských inkubátorů.

Rozvoj sítí spolupráce, vč. klastrů a technologických platforem (zejména kolektivní výzkum, založený na potřebách většího počtu MSP i větších firem, rozvoj mezisektorové spolupráce a internacionalizace).


Rozšiřování/výstavba sdílené infrastruktury pro průmyslový výzkum.

Aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí aktivit ověření proveditelnosti.

C.1.1: Posílit spolupráci a interakci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou

Rozvoj komunikace a sdílení poznatků mezi podnikovou a výzkumnou sférou.


Zdroj: Aktivity přirazeny evaluačním týmem na základě analýzy Programového dokumentu OP PIK 2014 – 2020 a Národní RIS3 strategie, aktualizace 2018.

Hodnocení skutečného přínosu ke strategickým cílům RIS3 strategieNaplnění specifických cílů Národní RIS3 strategie je dle samotného strategického dokumentu hodnoceno prostřednictvím sady monitorovacích indikátorů. Jednotlivé indikátory slouží k monitorování věcného pokroku, nejsou pro ně však stanoveny cílové hodnoty s pevným termínem dosažení, nelze v rámci evaluace vyhodnotit míru naplnění specifických cílů Národní RIS3 strategie. Pro účely hodnocení SC 1.2 to však není nezbytné, nakolik se jeho implementace řídí indikátorovou soustavou OP PIK 2014 – 2020, jejíž cílové hodnoty v podstatě představují očekáváný přínos také pro strategii RIS3. Z vyhodnocení naplnění indikátorů SC 1.2 OP PIK v rámci této evaluace jednoznačné vyplývá, že intervence podpořené tímto programem představují pozitivní změny hodnot relevantních indikátorů Národní RIS3 strategie, což znamená, že přispívají k cílům Národní RIS3 strategie. Konkrétní příspěvek SC 1.2 OP PIK u jednotlivých indikátorů relevantních k RIS3 strategii je uveden v následující tabulce:

Tabulka 3.17: Příspěvek SC 1.2 programu OP PIK ke specifických cílům Národní RIS3 strategie

Specifický cíl RIS3 Indikátor Měrná jednotka

Příspěvek OP PIK (v rámci SC 1.2)

Potenciální příspěvek OP PIK (v rámci SC 1.2)


24100 Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity m2 6 237,0 34 105,6

24201Podpořená plocha určená pro provoz inovační infrastruktury

m2 0,0 8 310,0

21902 Společné projekty v oblasti rozvoje a internacionalizace

Počet projektů 15,0 82,0

21412 Společné projekty VaVaI Počet projektů 23,0 77,0


22201Počet ověřených aktivit/konceptů Proof of concept

Počet aktivit - -

23000Počet nově vzniklých a modernizovaných inovačních infrastruktur

Počet infrastrukt

ur4,0 4,0

C.1.1: Posílit spolupráci a interakci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou

10000 Počet podniků pobírajících podporu

Počet podniků 381,0 610,0

20000Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi

Počet podniků 502,0 -

20400 Počet nových výzkumných Počet 0,0 34,8

35

Specifický cíl RIS3 Indikátor Měrná jednotka

Příspěvek OP PIK (v rámci SC 1.2)

Potenciální příspěvek OP PIK (v rámci SC 1.2)

pracovníků v podporovaných subjektech

pracovních úvazků

1,0

21810Počet realizovaných transferů technologií a znalostí do praxe

Počet transferů 15,0 55,0

22502 Inovační vouchery Počet voucherů 1 094,0 1 798,0

Zdroj dat: Data poskytnutá Ministerstvem průmyslu a obchodu, 2018Pozn.: - Nedostupná dataPříspěvek OP PIK (v rámci SC 1.2): Hodnota naplnění indikátorů do 31. 12. 2018.Potenciální příspěvek OP PIK (v rámci SC 1.2): Hodnota, které bude dosaženo v případě, že všechny projekty, které byly v termínu 31. 12. 2018 stále v realizaci, po ukončení naplní předpokládané hodnoty indikátorů.

36

3.8 EO8: Nezamýšlené efekty realizovaných intervencí3.8.1 Vyhodnocení evaluační otázkyTabulka 3.18: Vyhodnocení EO8:Celé znění evaluační otázky:

Jaké jsou nezamýšlené (pozitivní i negativní) efekty v rámci dosahování SC 1.2?




Při dosahování specifického cíle 1.2 programu OP PIK 2014 – 2020 existuje řada pozitivních nezamýšlených efektů, a to téměř u poloviny podpořených intervencí. Nezamýšlené negativní efekty intervencí se vyskytují pouze minimálně, v řádu jednotlivých výskytů.


U téměř poloviny oslovených podpořených podniků, konkrétně 45,3 %, došlo v rámci realizace podpořených projektů k neočekávaným pozitivním efektům. Nižší výskyt těchto pozitivních nezamýšlených efektů je v případě programu „Služby infrastruktury“ (pouze 10 %), což však neindikuje žádné negativní skutečnosti, jelikož program jako takový plní své předpokládané cíle a příjemci jsou s předpokládanými výsledky spokojeni (viz EO1). Naopak pouze 1,2 % příjemců identifikovalo neočekávané negativní vlivy, které navíc nepředstavují bariéru pro dopady pozitivní, jak předpokládané, tak nepředpokládané. Negativní efekty lze tak vzhledem k tomuto stavu označit za bezvýznamné.

3.8.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázkyRealizace projektů podpořených operačním programem mnohdy přináší také efekty, které nejsou primárním cílem této realizace a případně předem ani nebyly očekávány ze strany poskytovatele či příjemce podpory. Řada příjemců podpory při zpětném hodnocení dopadů svého projektu identifikovala množství zejména pozitivních efektů, se kterými se před realizací projektu nepočítalo. Z dat realizovaného průzkumu vyplývá, že cca polovina příjemců projektů prostřednictvím intervence dosáhla pozitivních efektů, se kterými před realizaci nepočítala, viz následující tabulka.Tabulka 3.19: Podíl firem, které při realizaci projektu zaznamenaly alespoň jeden pozitivní nebo negativní efekt

Program:Nezamýšlené efekty

Pozitivní (%) Negativní (%)Spolupráce 43,3 6,7Služby infrastruktury 10,0 0,0Inovační vouchery 52,9 0,0Partnerství znalostního transferu 45,0 0,0Celkem 45,3 1,2

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky: B4: Jaké další efekty (výsledky, dopady) – mimo plánované – Váš projekt vyvolal? Uveďte pozitivní i negativní efekty.

37

Obecně z hodnocení neočekávaných efektů vyplývá, že intervence mají mnohdy daleko větší pozitivní dopad, než příjemci podpory před realizací projektů předpokládali. To se projevuje především v celkovém zkvalitnění poskytovaných služeb a nabízených produktů, na to navázaným zvýšeným zájmem ze strany odběratelů a zvýšením obratu. Realizované intervence však pozitivně působí také na vnitřní prostředí podpořených podniků v podobě zisku zkušeností, které poté využívají pro svůj další rozvoj i mimo podpořené projekty. Přehled neočekávaných pozitivních efektů intervencí v jednotlivých programech podpory je uveden v následující tabulce.Tabulka 3.20: Přehled identifikovaných pozitivních nezamýšlených dopadů realizace podpory v rámci SC 1.2 OP PIK

Program Nezamýšlené pozitivní efekty z pohledu příjemců

Spolupráce

Zisk nových spoluprací a kontaktů nad rámec plánovaných v rámci podpořené intervence

Lepší orientace na zahraničních trzích Navázání takových spoluprací a vztahů, které trvají i po

ukončení podpory Zvyšování odbornosti vlastních zaměstnanců Synergický efekt v podobě zisku zkušeností potřebných

k uplatnění budoucích aktivit i bez dotační podpory Zvýšená medializace v důsledku navázaných spoluprací a s tím

zvýšená poptávka po nabízených službách a produktech

Služby infrastruktury Vývoj platformy do podoby překračující představy před zahájením realizace intervencí

Inovační vouchery

Navázání takových spoluprací a vztahů, které trvají i po ukončení podpory

Vznik nových nápadů na další výzkum a vývoj Rostoucí zájem zaměstnanců o vzdělávání a zvyšování vlastní

odbornosti Zisk neočekávaných znalostí o vlastních službách či produktech,

rozšíření možného využití nad předem předpokládaný rámec Zvýšení atraktivity podniku vlivem nových výrobků a služeb,

významný nárůst zájmu ze strany zákazníků


Vznik nových nápadů na další výzkum a vývoj Vývoj nových, dříve nepředpokládaných produktů Rozšíření spolupráce s výzkumnými institucemi nad rámec

podpořené intervence Zvyšování odbornosti vlastních zaměstnanců Získání zkušeností v oblasti dlouhodobého plánování

výzkumných aktivit Zvýšení atraktivity podniku vlivem nových výrobků a služeb,

významný nárůst zájmu ze strany zákazníkůZdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Pozn.: Výše uvedené výroky byly vytvořeny sumarizací odpovědí v rámci průzkumu na základě jejich podobnosti.Otázky: B4: Jaké další efekty (výsledky, dopady) – mimo plánované – Váš projekt vyvolal? Uveďte pozitivní i negativní efekty.

38

Negativní nezamýšlené efekty byly respondenty identifikovány pouze v případě programu podpory Spolupráce, a to v podobě neočekávaných nákladů na mzdy nových pracovníků. Z expertního hlediska evaluačního týmu se však nejedná o negativní efekt, ale o nutnou podmínku k dosažení pozitivních dopadů realizace intervence.Tabulka 3.21: Přehled identifikovaných negativních nezamýšlených dopadů realizace podpory v rámci SC 1.2 OP PIK

Program Nezamýšlené negativní efekty z pohledu příjemců

Spolupráce Zvýšení administrativní náročnosti a zvyšující se náklady na mzdy administrativních i expertních pracovníků

Služby infrastruktury Bez negativních efektůInovační vouchery Bez negativních efektůPartnerství znalostního transferu Bez negativních efektů

Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky: B4: Jaké další efekty (výsledky, dopady) – mimo plánované – Váš projekt vyvolal? Uveďte pozitivní i negativní efekty.

39

3.9 EO9: Trvalé zlepšení identifikovaných problémů3.9.1 Vyhodnocení evaluační otázkyTabulka 3.22: Vyhodnocení EO9:Celé znění evaluační otázky:

Lze předpokládat, že intervence realizované v rámci SC 1.2 povedou k trvalému zlepšení identifikovaných problémů? Je v tomto smyslu potřeba dané aktivity podporovat i nadále, nebo se další podpora z hlediska principu 3E nejeví jako smysluplná?




Intervence realizované v rámci SC 1.2 OP PIK povedou k trvalému zlepšení identifikovaných problémů, a to i bez potřeby další podpory v rámci navazujících programových období.


Potvrzení kladné hypotézy vychází především z evaluačních zjištění, která přináší pozitivní předpoklady o potenciálu udržitelnosti dopadů. Hypotézu potvrzují i samotní příjemci. Vzhledem ke vhodnému nastavení programu a souladu jeho aktivit se skutečnými potřebami podniků se jeví další podpora těchto oblastí jako smysluplná, výjimkou může být další podpora budování dalších kapacit inovačních sítí, viz níže.

3.9.2 Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázkyVysoký potenciál trvalého zlepšení identifikovaných problémů je evaluačním týmem předpokládán na základě následujících evaluačních zjištění:

Podporované aktivity v rámci programu OP PIK odpovídají skutečným potřebám podniků.

Podpořené aktivity mají řadu pozitivních dopadů vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti. Tyto pozitivní změny dávají podnikům možnost dále rozvíjet svůj potenciál do budoucna prostřednictvím vlastních činností.

Rozvoj odborných zkušeností, které jsou důležité pro kontinuální činnost v oblasti výzkumu a vývoje, vedoucí k rozvíjení a udržování pozitivních dopadů.

V rámci projektových aktivit jsou navazovány úspěšné výzkumné spolupráce, které navíc přetrvávají i do období po ukončení podpory, což přispívá k potenciálu dlouhodobého přetrvání přínosů.

Potenciál trvalé udržitelnosti potvrzují také příjemci prostřednictvím vytvořených případových studií. Dle nich budou dopady udržitelné za aktuálních či v blízké době predikovaných podmínek v podnikatelském prostředí. Při neustálých změnách v tržním prostředí, v politických strategických cílech a technologickém rozvoji lze však jen těžko mluvit o trvalé udržitelnosti bez dalšího rozvoje financovaného z vlastních nebo veřejných zdrojů (finanční nebo dotační podpora v následujících programových obdobích). V případě, že nastanou nečekané a velké změny situace na trhu, může se období udržitelnosti dopadů programu výrazně zkrátit.Co se týče smysluplnosti podpory aktivit SC 1.2 v dalších období, určité riziko existuje v případě aktivit, které by spočívaly v dalším rozšiřování kapacit inovačních sítí nad reálnou poptávku trhu. Aktuálně jsou inovační kapacity z větší části naplněny, další rozvoj však může vést k situaci, kdy zůstane část kapacit nevyužita do takové míry, že provozovatelé nebudou schopni provoz dále financovat. V rámci podpory tak je vhodné v budoucnu zaměřit se především na modernizaci stávající inovační struktury, a nové kapacity budovat opravdu jen v řádně odůvodněných případech, na základě detailní analýzy potřeby a studie proveditelnosti. K potřebě revize aktivit programu podpory Služby

40

infrastruktury také přispívá fakt, že je garantem programu identifikován poměrně nízký zájem ze strany potenciálních příjemců, čímž vzniká riziko nevyčerpání indikativního rozpočtu programu.V ostatních programech podpory (Spolupráce, Partnerství znalostního transferu, Inovační vouchery) jsou jednoznačně prokázány rozsáhlé pozitivní dopady a realizace jejich aktivit je jednoznačně smysluplná s vysokým potenciálem pozitivních dopadů i v případě budoucí navazující podpory.

41

3.10 EO10: Míra naplnění stanovených cílů3.10.1Vyhodnocení evaluační otázkyTabulka 3.23: Vyhodnocení EO10:Celé znění evaluační otázky:

Lze považovat výsledky z hlediska stanovených cílů za dostatečné? Případně, čeho se nepodařilo dosáhnout a z jakých příčin? Bude provedena predikce toho, zda se podaří do konce programového období stanovených cílů dosáhnout a za jakých předpokladů. Vyzní-li predikce negativně, budou navrženy způsoby řešení, které by přispěly k dosažení stanovených cílů.




Z kvantitativního hlediska stanovených milníků byly stanovené cíle k průběžnému hodnocení po roce 2018 naplněny v plné míře. Z aktuálního hodnocení monitorovacích indikátorů je patrný příspěvek k naplňování cílů s potenciálem úspěšného splnění plánovaných hodnot do roku 2023. Existuje však riziko nevyčerpání plánovaných finančních prostředků z důvodu konkurence jiných dotačních titulů či pro podniky nepříznivého finančního nastavení programu.


Pro program OP PIK 2014 – 2020 byly stanoveny milníky vybraných indikátorů pro vyhodnocení k roku 2018. Dva z těchto indikátorů byly naplněny ve větší míře, než byly nastaveny pro účely splnění milníků, poslední, třetí indikátor byl naplněn do míry, která spadá do výkonnostní rezervy programu.

3.10.2Podklady a východiska pro vyhodnocení evaluační otázkyNaplnění indikátorů relevantních pro řešené programy podpory8

Milníky specifického cíle 1.2 programu OP PIK jsou v programovém dokumentu vymezeny jakožto výběr 3 ukazatelů. Prvním z nich je ukazatel „Celkové způsobilé certifikované finanční prostředky“, jehož milník pro rok 2018 byl stanoven na hodnotě 552,4 mil. EUR při prioritní ose 1. Na konci roku 2018 byla skutečná hodnota způsobilých certifikovaných finančních prostředků pro PO1 473,9 mil. EUR, tento milník naplněn z 86 %, což spadá do výkonnostní rezervy programu9. Druhým indikátorem je „Počet podniků pobírajících podporu“, u kterého byla pro rok 2018 stanovena pro prioritní osu 1 hodnota milníku na 420. V rámci projektů SC 1.2 bylo k roku 2018 podpořeno 381 podniků, samotná SC 1.2 tak naplňuje tento milník z více než 90 %. Celkem v rámci PO1 pobírá/pobíralo do roku 2018 podporu 673 podniků, milník je tak celkově splněn na 190,5 %. Tento stav je dán především vysokým zájmem o podporu v rámci programu podpory Inovační vouchery.Posledním ukazatelem vymezeným v rámci výkonnostního rámce programu je „Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi“, hodnota jeho milníku pro rok 2018 byla stanovena na 350. Skutečná hodnota naplnění tohoto indikátoru pro rok 2018 za SC

8 Konkrétní naplnění jednotlivých indikátorů relevantních pro specifický cíl 1.2 je uvedeno v tabulce v příloze č. 3.9 Dle EÚD na základě přezkumu prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

42

1.2 je 502, projekty tohoto specifického cíle tak milník naplňují z více než 140 %. V souhrnu za celou PO1 spolupracuje s výzkumnými institucemi 589 podniků, milník je tak naplněn na 168,3 %. Z výše uvedeného tak lze jednoznačně potvrdit, že milníky pro rok 2018 byly naplněny. Aktuální stav průběhu implementace programu OP PIK lze mimo výše uvedené milníky hodnotit také prostřednictvím dalších monitorovacích indikátorů, které jsou rozděleny do tří skupin dle typu: kontextové indikátory, indikátory výstupů a indikátory výsledků. Z pohledu kontextových indikátorů, které jsou pro SC 1.2 vymezeny dva, došlo v období realizace programu OP PIK ke zlepšení jejich hodnot. Konkrétně se jedná o „Výdaje na VaV v podnikatelského sektoru“, které vzrostly z výchozí hodnoty 1,12 % HDP v roce 2011 na 1,79 % HDP v roce 201710. Lze tak potvrdit tvrzení, že v České republice dochází k rozvoji výzkumu a vývoje v podnikatelské sféře, což je jedním z cílů programu.Druhým kontextovým indikátorem sledovaným v rámci SC 1.2 OP PIK je Souhrnný inovační index (SII), skládající se z cca 20 dílčích ukazatelů popisujících inovační výkonost pro srovnání jednotlivých zemí Evropské unie. I zde došlo ve sledovaném období od roku 2012 do roku 2017 k mírné pozitivní změně, hodnota SII stoupla z 0,402 na hodnotu 0,415. České republice patří ve srovnání mezi zeměmi EU 13. pozice, přičemž její SII je mírně pro průměrem EU. Od roku 2012 si však ČR polepšila o 2 pozice. Z pohledu tohoto indikátoru lze říci, že inovační výkonost v období realizace programu OP PIK v České republice roste.11 Vzhledem k tomu, že oba tyto kontextové indikátory jsou ovlivněny rozsáhlou množinou změn a charakteristik, nelze kvantitativně stanovit konkrétní přínos SC 1.2 OP PIK. Z kvalitativního hodnocení dopadů v této evaluaci však vyplývá, že podpořené aktivity v rámci programu skutečnosti hodnocené těmito indikátory pozitivně ovlivňují.Z pohledu indikátorů výstupů se lze zaměřit na již zmíněný „Počet podniků pobírajících podporu“, tedy počet podnikatelských subjektů realizujících projekty v rámci výzev SC 1.2. Cílová hodnota k dosažení na konci implementace OP PIK v roce 2023 byla stanovena na 570, přitom na konci roku 2018 byly úspěšně dokončeny projekty, do kterých bylo zapojeno 381 podniků. Pokud do hodnoty indikátoru započteme také projekty, které jsou v současné době v realizaci, stoupne jeho hodnota na 610, což již nyní překračuje cílovou hodnotu. Nutno podotknout, že v letech 2019 a 2020 jsou plánovány další výzvy v rámci SC 1.2 OP PIK, lze tak předpokládat, že počet zapojených podniků ještě více překročí plánovanou cílovou hodnotu. Co se týče dalších výstupových indikátorů, je míra jejich naplnění oproti zapojeným podnikům nižší, pohybuje se v rozmezí od 10 do 50 %, u některých indikátorů však došlo k dosažení cílových hodnot již nyní (například indikátor „Počet inovačních voucherů“ či „Počet nových pracovních míst ve VaV pro ženy“). Tento stav je však dán situací, kdy řada projektů stále probíhá, a také v případě poměrně velké části již dokončených projektů nebyly ze strany jejich příjemců doloženy Zprávy o realizaci, tudíž pro přesné vyhodnocení aktuálního stavu naplnění výstupových indikátorů neexistují dostatečná data. Pokud však vezmeme v potaz cílové hodnoty indikátorů ukončených či aktuálně realizovaných projektů, je situace s naplněním indikátorů optimistická, a to také vzhledem k faktu, že v následujících letech budou vyhlášeny další výzvy v rámci SC 1.2, které k naplnění výstupových výsledků přispějí.Obdobná situace je také u indikátorů výsledkových. I zde je řada projektů v realizaci, stejně tak řada již ukončených projektů nedoložila „Zprávu o realizaci“. Na základě aktuálně dostupných dat jsou v současné době naplněny výsledkové indikátory z cca 20 %, reálně však bude tato hodnota společně s projekty, které nedoložily zprávy o realizaci, mnohem vyšší. I zde samozřejmě platí, že ukončení aktuálně implementovaných projektů

10 Zdroj: Český statistický úřad, 201711 http://ec.europa.eu/growth/industry/innovation/facts-figures/scoreboards/

43

a realizace projektů v budoucích plánovaných výzvách povede k navýšení hodnot výsledkových indikátorů.Vzhledem k tomu, že realizace projektů se aktuálně nachází těsně za svou polovinou (ukončení projektů je plánováno na rok 2023, pro který jsou také stanoveny cílové hodnoty milníků v podobě indikátorů), nelze aktuálně očekávat dosažení milníků, a to z důvodu nedostupnosti dat či budoucích plánovaných výzev. Shrnutí naplnění plánovaných výsledků SC 1.2:Naplňování výsledků SC 1.2 má být dle programové dokumentace hodnoceno prostřednictvím výše uvedené indikátorové soustavy. Ačkoliv tyto indikátory přináší ucelený obraz o naplňování plánovaných aktivit, hodnocení dosažených výsledků je nutné doplnit popisem skutečného dopadu. V následující tabulce je uvedeno kvalitativní hodnocení jednotlivých výsledků, založené na provedených evaluačních aktivitách. Zároveň jsou vybrané výroky doplněny kvantitativními daty.Tabulka 3.24: Hodnocení naplnění dílčích výsledků SC 1.2

Výsledek SC 1.2 VyhodnoceníŠirší spektrum a vyšší kvalita služeb poskytovaných podpůrnou infrastrukturou (vědeckotechnickými parky, inkubátory a inovačními centry) inovačním firmám a dalším aktérům v inovačním systému. Naplňování poslání podpůrné infrastruktury povede k úzkému propojení a efektivní spolupráci privátní sféry s veřejným výzkumným sektorem a přispěje k vytvoření mechanismů dlouhodobé spolupráce různých účastníků inovačního systému.

Kvalita poskytovaných služeb poskytovaných podpůrnou infrastrukturou je ze strany jejich uživatelů hodnocena pozitivně. Samotní uživatelé dokládají, že jsou pro ně služby přínosem a výrazně podporují jejich činnost. Zároveň nebyly uživateli identifikovány žádné nabízené služby, které by pro uživatele neměly opodstatnění (více viz E04).Podpořené aktivity vedou k navazování nových spoluprací mezi podnikovou sférou a veřejným výzkumným sektorem, případně přispívají k udržení a posilování spoluprací již existujících. Ačkoliv zlepšení spolupráce vnímá pouze necelá třetina podpořených podniků, zbylá část nehodnotí změny negativně. Lze tak říci, že podpořené intervence dopomáhají k udržení současného stavu u těchto podniků. Spolupráce navíc mají z většiny případů dlouhodobý charakter, a jsou předpokladem pro navazující výzkumné činnosti.Podíl podniků, u kterých došlo vlivem podpory ke zlepšení spolupráce s výzkumnými organizacemi:

- Služby infrastruktury: 30 %Podíl podniků, u kterých má navázaná spolupráce dlouhodobý charakter:

- Služby infrastruktury: 70 % (více viz EO2).

Efektivnější zapojení klastrů a dalších inovačních sítí do inovačního systému přispěje ke zlepšení vzájemné spolupráce firem v oblasti VaVaI, definování a řešení společných potřeb MSP ve spolupráci s výzkumnou sférou. Excelentní klastry budou generovat kvalitní výstupy v oblasti VaV a budou schopny se úspěšně zapojovat do evropských výzkumných projektů.

Podpořené aktivity v rámci klastrů a dalších inovačních sítí vedou k navazování nových spoluprací mezi podnikovou sférou a veřejným výzkumným sektorem, případně přispívají k udržení a posilování spoluprací již existujících. Spolupráce navíc mají z většiny případů dlouhodobý charakter a jsou předpokladem pro navazující výzkumné činnosti.Podíl podniků, u kterých došlo vlivem podpory ke zlepšení spolupráce s výzkumnými organizacemi:

- Spolupráce: 87 %Podíl podniků, u kterých má navázaná spolupráce dlouhodobý charakter:

- Spolupráce: 97 % (více viz EO2).

Skutečný dopad intervencí na míru zapojení do evropských projektů nelze momentálně jednoznačně kvantitativně stanovit, a to vzhledem ke krátkému časovému odstupu od ukončení projektů, zároveň je řada projektů stále v období své realizace. Detailní řešení by mělo být součástí ex-post evaluace na konci programového období. V současné době však 43 podpořených podniků v rámci programu Spolupráce uvádí, že došlo v této oblasti ke zlepšení, realizované případové studie navíc potvrzují zvýšený potenciál pro zapojení to těchto projektů jako dopad realizované intervence (více viz EO3).

44

Výsledek SC 1.2 VyhodnoceníVytvoření a naplňování střednědobých až dlouhodobých vizí technologického vývoje v návaznosti na otázky budoucího hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a trvale udržitelného rozvoje v České republice i v Evropě prostřednictvím technologických platforem povede ke zkvalitnění podnikatelského prostředí a strategického zacílení výzkumu a vývoje ve významných technologických oblastech na národní nebo mezinárodní úrovni.

Technologické platformy, podpořené prostřednictvím programu podpory Spolupráce, představují pro zapojené subjekty vysoký potenciál dlouhodobého působení, jelikož spolupráce navázané v rámci podpořených aktivit v případě pozitivních zkušeností přetrvávají i po ukončení podpory, čímž dochází k dalšímu rozvíjení dosažených výstupů a výsledků, mimo jiné také prostřednictvím vědecko-výzkumných projektů z evropských programů. V rámci platforem dochází k vzájemnému sdílení výzkumných zkušeností, čímž se výrazně rozšiřují možnosti multidisciplinárního výzkumu a vývoje, odpovídající aktuálním potřebám definovaným trhem, legislativou nebo koncepčními dokumenty (Více viz EO1; EO2).

Vyšší využití výsledků výzkumu s potenciálem komerčního využití založeného na předpokladu intenzivní spolupráce výzkumných organizací se subjekty aplikační sféry prostřednictvím tzv. proof-of-concept.

Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou prostřednictvím „proof-of-concept“ je řešena prostřednictvím programu podpory Inovační vouchery. Z hodnocení dopadů intervencí z tohoto programu s detailními případy v rámci vytvořené případové studie vyplývá, že mezi pozitivní dopady realizovaných intervencí patří komerční využití na základě potvrzení inovačního potenciálu vyvíjených produktů a služeb (více viz EO1),Zároveň zde dochází k navazování dlouhodobých spoluprací a jejich posilování:Podíl podniků, u kterých došlo vlivem podpory ke zlepšení spolupráce s výzkumnými organizacemi:

- Inovační vouchery: 67 %Podíl podniků, u kterých má navázaná spolupráce dlouhodobý charakter:

- Inovační vouchery: 79 % (více viz EO2).

Posílení mobility a transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou s cílem zavádění produktových a procesních inovací v podnicích a sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků. Nárůst interakcí mezi podniky a veřejnými VaV a vzdělávacími institucemi povede k lepšímu porozumění jejich skutečným přínosům na obou stranách a většímu otevření univerzit ke spolupráci s podnikatelskou sférou.

Pozitivní dopad intervencí na zavádění produktových a procesních inovací potvrzuje téměř 90 % oslovených podpořených podniků. Tato hypotéza byla potvrzena také v rámci případových studií, kdy hlavní přínosy u podniků spočívají ve zkvalitnění poskytovaných služeb a produktů, zefektivnění jejich vývojových procesů včetně finančních úspor na materiál (tzn. produktové a procesní inovace). Zavádění těchto inovací poté znamená celou řadu navazujících pozitivních dopadů, s kladným vlivem na konkurenceschopnost podniků. Z transferů technologií profitují také samotné znalostní organizace, a to především díky možnosti získat zkušenosti z praxe nad rámec akademické činnosti (více viz E06).

Kvalitativní hodnocení přínosů jednotlivých programů podporySpolupráceProgram podpory „Spolupráce“ je zaměřen na podporu a rozvoj inovačních sítí – klastrů, technologických platforem a dalších typů kooperačních sítí - jako nástroje pro zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnou sférou. Projekty podpořené tímto programem tak obecně obsahující aktivity ve formě podpory kolektivního výzkumu, sdílené infrastruktury, rozvoje organizací a podpory koordinačních činností výzkumných sítí a platforem.Motivací pro realizaci projektů v rámci programu podpory je především neustálý tlak na realizaci výzkumu a inovací, který je jednak dán platnou legislativou a strategickými dokumenty na evropské a národní úrovni upravující požadavky na kvalitativní zajištění

45

parametrů služeb a produktu, tak ze strany samotného trhu, kdy odběratelé služeb a produktů chtějí využívat to nejlepší, co současný trh a technologie nabízí. Technologický výzkum a vývoj je však velice náročný, a to nejen z finančního hlediska, ale také z hlediska potřeb vysoce kvalifikované pracovní síly a špičkového technologického vybavení. Většina podniků z těchto důvodů není schopna takový výzkum a inovace kontinuálně realizovat sama o sobě, a proto za účelem budování vlastní konkurenceschopnosti využívá vzájemné spolupráce v rámci klastrů nebo vědecko-technických parků, která zároveň zvyšuje efektivitu výzkumu možností multidisciplinárních činností. Program tak podporuje výzkumný a inovační potenciál, který by bez podpory nebyl využit, případně by byl využit pouze v omezeném rozsahu.Přínosem projektů podpořených v rámci programu je především zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelské sféry v České republice vlivem realizace výzkumu a vývoje s vysokou přidanou hodnotou včetně zavádění jeho výsledků do praxe. Podniky tak získávají možnost konkurovat na domácích a zahraničních trzích. Samotný výzkum s sebou nese také další synergické pozitivní efekty. Jedná se například o rozvoj odborné kvality zaměstnanců vlivem jejich práce s nejnovějšími technologiemi, udržení pracovních míst a případně také vznik nových pracovních míst vlivem rozšíření obsahu či rozsahu činností, které mohou díky výsledkům výzkumných aktivit provozovat a jejichž výsledky mohou nabízet potenciálním odběratelům a uživatelům. Dopady podpory navíc prokazují vysoký potenciál dlouhodobého působení, jelikož spolupráce navázané v rámci podpořených aktivit v případě pozitivních zkušeností přetrvávají i po ukončení podpory, čímž dochází k dalšímu rozvíjení dosažených výstupů a výsledků, mimo jiné také prostřednictvím vědecko-výzkumných projektů z evropských programů. Podpora tak jednoznačně přispívá ke zvyšování intenzity a účinnosti spolupráce ve výzkumu a vývoji, tzn., že přispívá k SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020.Služby infrastruktury:Program podpory „Služby infrastruktury“ je zaměřen na zkvalitňování služeb podpůrné inovační infrastruktury. Projekty podpořené tímto programem tak obecně obsahují aktivity ve formě podpory poskytování služeb inovačním podnikům, provozu inovačních infrastruktur a v odůvodněných případech také podpory rozšíření či výstavby prostor pro inovační infrastruktury, jak je tomu u projektů analyzovaných v této přiložené případové studii.Motivací k realizaci projektů v rámci programu je především neustálý tlak technologického rozvoje, který výrazně snižuje konkurenceschopnost zejména pro malé a střední podniky a pro začínající podnikatele, kteří nejsou schopni z vlastních prostředků požadavky na inovace splnit a nedokáží tak konkurovat větším či dlouhodobě zavedeným podnikům v zahraničí. Trendy tohoto technologické vývoje, a požadovaného směru inovací v podnikatelském prostředí v České republice, jsou identifikovány v řadě národních koncepčních a strategických dokumentů, které tuto potřebu dokládají a odůvodňují (např. Národní RIS3 strategie, Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR do roku 2020, atd.).Potenciál rozvoje těchto malých a středních firem spočívá ve využití služeb inovačních infrastruktur, které mohou subjektům výrazně ulehčit výzkumnou a rozvojovou činnost poskytnutím služeb nejen odborného, ale také doprovodného charakteru, které jsou pro cílové subjekty neméně důležité. Problémem však je, že v některých regionech tato inovační infrastruktura neexistuje, případně jsou její existující kapacity naplněny. Program tak podporuje provoz a rozvoj těchto inovačních infrastruktur s cílem podpořit výzkum a rozvoj v rámci relevantních podnikatelských subjektů.Správné zaměření programu dokládá zejména poptávka po těchto službách ze strany potenciálních uživatelů. Ačkoliv byly oba projekty uvedené v přiložené případové studii ve fázi přípravy či kolaudace, oba příjemci počítají na základě předem provedených marketingových průzkumů a studií proveditelnosti s vysokou obsazeností inovačních

46

struktur. Vzhledem k vysokému finančnímu riziku těchto investic je právě skutečná znalost o potenciálu naplnění infrastruktury klíčovou pro úspěšnou realizaci projektů. Potenciál dokládá také průměrná naplněnost podpořených inovačních struktur 70,5 %12, přičemž řada infrastruktur podpořených z programu služby infrastruktury je v přípravě či počátcích své činnosti, proto je zde potenciál pro navýšení hodnoty obsazenosti v navazujících letech.Realizované projekty mají dopad především na podniky, které využívají služeb podnikatelských infrastruktur. Podporují vznik a rozvoj nových či spin-off firem a poskytují jim možnost budovat svou konkurenceschopnost a realizovat nejen výzkumné aktivity, které by bez pomoci inovační infrastruktury realizovat nemohly. Zároveň poskytování doprovodných administrativních služeb snižuje nároky na tuto činnost, a tak se může energie firem vynaložit na jejich primární účet. Z celkového hlediska tak program podpory Služby infrastruktury zvyšuje inovační a rozvojovou výkonnost podniků a na to navázanou ekonomickou prosperitu regionů. Inovační infrastruktury jsou zaměřeny na podporu výzkumu a vývoje a přispívají tak k plnění SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020.Inovační vouchery:Program podpory „Inovační vouchery“ je zaměřen na podporu rozvoje komunikace a sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro zahájení či zintenzivnění vlastních inovačních aktivit. Projekty podpořené tímto programem tak obecně obsahují aktivity ve formě nákupu poradenských, expertních a podpůrných služeb v oblasti inovací od organizací pro výzkum, a šíření znalostí s cílem zahájení či zintenzivnění inovačních aktivit malých a středních podniků.Inovační vouchery využívají malé a střední podniky, které potřebují realizovat výzkumnou či vývojovou činnost, která je však nad jejich odborné a technologické možnosti, a využijí proto pro tuto činnost spolupráci ve formě nákupu konkrétní služby od výzkumných organizací. Nutnost realizace vývojových aktivit pro podniky vzniká z celé řady důvodů, například vzhledem k požadavkům legislativy, norem, požadavků od potenciálních uživatelů služeb a produktů na trhu, apod. Podnik získá nákupem služby od výzkumné organizace ve většině případů možnost poskytovat inovovanou službu či výrobek s vysokou přidanou hodnotou, a udrží se tak v konkurenčním prostředí na národní či mezinárodní úrovni. Výzkumný pokrok na úrovni podniků navíc může znamenat otevření dalších možností navazujícího výzkumu a vývoje, a to prostřednictvím jiných forem než využitím inovačních voucherů.Podpora programu tak pomáhá realizovat výzkumné aktivity na úrovni podniků, které by bez inovačních voucherů nebylo možné v takové míře realizovat, a zvyšuje tak intenzitu spolupráce ve výzkumu a vývoji, což je cílem SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020.Partnerství znalostního transferuProgram podpory „Partnerství znalostního transferu“ je zaměřen na podporu mobility a rozvoje transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou s cílem podpořit a urychlit inovační procesy v podnicích a sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků. Projekty podpořené tímto programem tak obecně obsahující aktivity ve formě znalostních transferů zaměřených na zlepšení výrobních procesů, vývoj a inovace nových produktů a služeb nebo inovace vývojových procesů, a zlepšování podnikových procesů včetně procesu produktové certifikace.Motivací pro realizaci projektů v rámci programu podpory je především neustálý tlak na realizaci výzkumu a inovací, který je jednak dán platnou legislativou a strategickými dokumenty na evropské a národní úrovni upravující požadavky na kvalitativní zajištění parametrů služeb a produktu, jednak ze strany samotného trhu, kdy odběratelé služeb a

12 Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)

47

produktů chtějí využívat to nejlepší, co současný trh a technologie nabízí. Technologický výzkum a vývoj je však velice náročný, a to nejen z finančního hlediska, ale také z hlediska potřeb vysoce kvalifikované pracovní síly a špičkového technologického vybavení. Většina podniků z těchto důvodů není schopna takový výzkum a inovace kontinuálně realizovat sama o sobě, proto využívají možnost výzkumu a vývoje prostřednictvím znalostního transferu ve spolupráci s vysokými školami či jinými výzkumnými organizacemi. Výzkumné organizace mají naopak motivaci ke spolupráci v podobě zavádění akademických zkušeností do praxe podniků.Realizované znalostní transfery mají rozsáhlé pozitivní dopady na oba členy partnerství. V případě podniků se jedná především o zkvalitnění poskytovaných služeb a produktů, zefektivnění jejich vývojových procesů včetně finančních úspor na materiál i personální zajištění, zvýšení prodejů způsobené poptávkou po inovativních službách a produktech s vysokou přidanou hodnotou ze strany potenciálních odběratelů a uživatelů. Zároveň u podniků dochází k rozvoji odbornosti zaměstnanců a zisku odborných i procesních zkušeností, které tvoří předpoklad pro navazující výzkumy. Taky proto jsou navázané spolupráce ve většině případů dlouhodobé, tzn. že existovaly již před podporou z programu a mají předpoklad, že budou pokračovat i po ukončení podpory z programu.Přínosy pro znalostní organizace spočívají především v zisku zkušeností se zaváděním akademických poznatků do podnikové praxe. Tyto poznatky pak mohou nadále využít ve vlastních výzkumných činnostech, v případě vysokých škol přispívají také ke zkvalitnění výuky, která má reálný základ v praktických činnostech, či k celkovému zlepšení renomé univerzit při publikaci v rámci platného systému hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v České republice.Již ze samotné podstaty programu vyplývá, že aktivity přispívají ke zlepšování intenzity a kvality výzkumné spolupráce. Informace získané v rámci přiložené případové studie potvrzují existenci pozitivních dopadů na straně podniků i znalostních organizací, které mají mnohdy dlouhodobý charakter. Z tohoto důvodu lze jednoznačně potvrdit, že program podpory „Partnerství znalostního transferu“ přispívá k plnění SC 1.2 OP PIK 2014 – 2020.Analýza bariér dosažení plánovaných přínosůNa úrovni jednotlivých příjemců byly evaluačním týmem analyzovány také bariéry, které mohou určitým způsobem zpomalovat či bránit v dosažení cílů programu. Přehled těchto bariér je uveden v následující tabulce:Tabulka 3.25: Bariéry negativně ovlivňující plnění cílů SC 1.2 OP PIK 2014 - 2020

Program Identifikované bariéry

Spolupráce

Vyplácení dotační podpory ex-post po ukončení projektů, nutnost projekt v jeho průběhu financovat z vlastních prostředků.

Míra nutného spolufinancování projektů. Administrativní zátěž při realizaci projektu. Dlouhé trvání

schvalovacích procesů, změnových řízení atd. Nemožnost čerpání dotační podpory pro některé potřebné

odvětví. Nízká kvalita spolupráce v případě zahraničních subjektů. Náročné a nepřehledné uživatelské rozhraní systému MS2014+.

48

Program Identifikované bariéry


Administrativní zátěž při realizaci projektu. Dlouhé trvání schvalovacích procesů, změnových řízení atd.

Zvyšování cen materiálů a mezd v průběhu realizace projektu, při dlouhodobých projektech může docházet k nemožnosti financovat projekt, jelikož byl nastaven na ceny před několika lety.

Příliš konkrétní specifikace pro výstavbu, které neumožňují žádnou flexibilitu a možnost reakce na aktuální trendy.

Náročné a nepřehledné uživatelské rozhraní systému MS2014+.

Inovační vouchery

Administrativní zátěž při realizaci projektu. Dlouhé trvání schvalovacích procesů, změnových řízení atd.

Dlouhý proces proplacení dotační podpory. Úzké zaměření projektů, které je možné inovačními vouchery

podpořit. Nízká flexibilita projektů, nemožnost adekvátně reagovat na

změny. Finanční omezení dotace.


Finanční omezení dotace. Administrativní zátěž při realizaci projektu. Dlouhé trvání

schvalovacích procesů, změnových řízení atd.Zdroj: Průzkum podniků podpořených v rámci programu OP PIK 2014 – 2020 (realizováno v roce 2019)Otázky: B.3: Jaké byly hlavní bariéry dosažení lepších přínosů při realizaci projektu?

Na straně samotného programu existuje riziko, že v rámci SC 1.2 nedojde k vyčerpání plánovaných finančních prostředků. K tomuto riziku přispívá konkurence jiných dotačních programů, kde mohou výzkumné instituce získat vyšší míru podpory (například Interreg Central Europe, jiné operační programy apod.), což je pro ně vzhledem k nutnosti nižšího spolufinancování atraktivnější, zvolí tyto programy i za případnou cenu realizace jiného výzkumného záměru, a o podporu z OP PIK tak klesá zájem. Stejný je i případ podniků, které kvůli nižší míře spoluúčasti využívají především programu podpory Inovační vouchery.Dalším limitem pro čerpání prostředků z programu je částečná nasycenost inovačních infrastruktur. Řada příjemců kvůli malému zájmu potenciálních uživatel inovačních infrastruktur byla nucena od projektů odstoupit, jelikož by nebyla schopna finančně pokrýt další provoz.

49

4. Evaluační závěry a návrh doporučeníEvaluační tým v návaznosti na provedené evaluační aktivity identifikoval hlavní evaluační závěry. Tyto závěry jsou v následujících tabulkách rozděleny na pozitivní závěry a problémy k řešení, pro které jsou dále navržena doporučení k řešení identifikovaných problémů.Tabulka 4.26: Pozitivní evaluační závěry – SC 1.2 OP PIK 2014–2020Pozitivní závěry evaluace SC 1.2 OP PIK 2014–2020

1Nastavení programových aktivit a jednotlivých výzev odpovídá obsahu plánových cílů, realizace aktivit v rámci dotačních programů tak má vysoký potenciál k dosahování stanovených cílů.

2

Samotní příjemci identifikují rozsáhlou škálu pozitivních dopadů, které vedou k naplňování SC 1.2. Podpora intenzity výzkumu s sebou nese řadu navazujících pozitivních efektů, které přispívají k celkové konkurenceschopnosti podniků na domácím i zahraničních trzích. V necelé polovině případů navíc u příjemců došlo ke vzniku pozitivních dopadů nad rámec přínosů předpokládaných při tvorbě projektu, reálný dopad projektů tak bývá daleko vyšší.

3

Intenzita výzkumu je podporována prostřednictvím spoluprací podniku a výzkumných organizací. Mezi podpořenými podniky se objevují jak spolupráce, které jsou již založeny na předchozích společných aktivitách, tak spolupráce, které vznikly až pro účely zisku dotační podpory z OP PIK 2014–2020. Spolupráce jsou příjemci pozitivně hodnoceny a ve většině případů mají potenciál pro přetrvání i v období po ukončení projektu. Dlouhodobý charakter spoluprací představuje základ pro trvalé zlepšení řešení problémů, a také pro další výzkumné aktivity nad rámec dotační podpory. Dopady vyplývající ze spoluprací nejsou pouze jednosměrné, ale profitují z nich všichni zainteresovaní aktéři.

4

Zvýšená intenzita výzkumu a spolupráce ve výzkumu znamená pro podpořené podniky zlepšení odborné kvality vlastních lidských zdrojů, využívaných procesů a používaných technologií a zařízení. Podnik tak zvyšuje svou celkovou výzkumnou schopnost, a v kombinaci s navázanými spolupracemi se mu otevírá možnost úspěšné účasti v evropských výzkumných projektech.

5Synergické pozitivní efekty pro podniky, které nejsou z programu přímo podpořeny, ale využívají služeb podpořených inovačních struktur. Mají tak přístup k činnostem a podpůrným aktivitám, které by si nemohly dovolit bez těchto služeb realizovat, tzn. že dochází k odstraňování bariér pro rozvoj a výzkum v rámci těchto podniků.

6

Vlivem podpořených spoluprací dochází k propojování akademické a praktické sféry výzkumu a vývoje. Společné projekty znamenají nalezení souladu mezi výzkumnými tématy na akademické a praktické podnikové úrovni, z čehož profitují jak podniky, tak akademické subjekty. Obě tyto úrovně tak získávají možnost realizovat výzkum a vývoj se všemi relevantními náležitostmi a úskalími, které byly v minulých obdobích odděleny s důsledkem neefektivního výzkumu a vývoje.

7Z pohledu kvantitativního hodnocení program v rámci SC 1.2 splnil všechny cíle stanovené mezníky monitorovacích indikátorů v rámci průběžného hodnocení po roce 2018. Vysoký počet podpořených podniků, momentálně nad rámec původních plánů, přináší vysoký potenciál pro naplnění stanovených monitorovacích indikátorů v roce 2023.

8Existující soulad aktivit programu OP PIK 2014–2020 s cíli národních koncepčních dokumentů, především s Národní RIS3 strategií. Program tak přispívá naplňování národních strategií, čímž je zároveň potvrzeno jeho správné zaměření na aktuálně řešené problémy a potřeby podnikové sféry.

9Vysoký zájem o podporu v rámci programu podpory Inovačních voucherů (aktuálně 1 094 poskytnutých voucherů proti cílové hodnotě 400). Pozitivní dopady Inovačních voucherů v inovacích prostřednictvím přístupu proof-of concept. I přes jednorázových charakter inovačních voucherů dochází k navazování dlouhodobých výzkumných spoluprací.

50

Tabulka 4.27: Problémy k řešení – SC 1.2 OP PIK 2014–2020Problémy k řešení SC 1.2 OP PIK 2014–2020

A

Byla identifikována potřeba snížení administrativní náročnosti a zvýšení transparentnosti hodnocení. Příjemci a žadatelé jsou zatěžováni rozsáhlou administrativou, nespokojenost je také s výrazně uživatelsky nekvalitním informačním a monitorovacím systémem.Proces hodnocení projektů je žadateli považován za netransparentní, bez zpětné vazby k podaným projektům, čím se snižuje šance na jejich dopracování do přijatelné podoby. Obecně jsou sledovány nedostatky v komunikaci, častých změnách podaných informací apod. Zároveň dlouhé schvalovací lhůty výrazně snižují možnost podpořených subjektů reagovat na externí změny, které mohou negativně ovlivnit průběh projektu.Neúměrnou zátěž na příjemce projektu představují také povinná výběrová řízení, která proces realizace projektů prodlužují.Tento závěr je výsledkem aktivit dopadové evaluace, pro detailnější možnosti řešení je nutné se na tyto oblasti zaměřit v rámci procesní evaluace.

B

Zájem o čerpání finančních prostředků ze SC 1.2 je v případě výzkumných organizací snižován vlivem vysoké míry finanční spoluúčasti. Pro výzkumné organizace je tak atraktivnější podpora z jiných veřejně-výdajových programů, které nabízí vyšší míru podpory z veřejných zdrojů.Finanční bariéry v podobě omezení výše dotace u některých programů. Tento fakt je omezující především u programu podpory Inovační vouchery, když kvůli finančnímu omezení podniky nemohou řešit všechny potřebné a se sebou související potřeby v rámci jednoho projektu, ale jsou nuceny podávat více žádostí, či případně související aktivity realizovat z jiných zdrojů.Nutnost předfinancování projektů z vlastních zdrojů vzhledem k vyplácení dotační podpory ex-post po ukončení projektu, a to včetně dlouhých lhůt potřebných k samotnému vyplacení. Tato situace vede ke konkurenční nevýhodě pro menší podniky, které si takto předfinancovat projekt nemohou dovolit, na druhou stranu se jedná o podniky, které dotační podporu potřebují nejvíce.

C

Existence plánovaných projektů v programu podpory Služby infrastruktury na podporu inovačních sítí, od kterých byli příjemci nuceni odstoupit z důvodu finančního rizika spojeného s nepravděpodobným naplněním kapacity. Ačkoliv je cca 75 % projektů schopno své inovační sítě naplnit, může tento stav indikovat blížící se překročení skutečné poptávky, což by v případě další podpory výstavby kapacit vedlo k neúčelné podpoře.Zároveň byl v rámci programu Služby infrastruktury identifikován poměrně nízký zájem ze strany potenciálních příjemců. Ačkoliv je plánována řada výzev po roce 2018, existuje možnost, že nebudou všechny prostředky z indikativní alokace na program efektivně vyčerpány.

51

Na základě realizovaných evaluačních aktivit byly identifikovány následující závěry a navržena doporučení za účelem zvýšení efektivity naplňování programových cílů.Tabulka 4.28: Přehled doporučení pro vložení do MS2014+Hlavní závěry DoporučeníKód Závěr Kód Doporučení Typ Závažnost a

časovostA Byla identifikována potřeba

snížení administrativní náročnosti a zvýšení transparentnosti hodnocení. Příjemci a žadatelé jsou zatěžováni rozsáhlou administrativou, nespokojenost je také s výrazně uživatelsky nekvalitním informačním a monitorovacím systémem.Proces hodnocení projektů je žadateli považován za netransparentní, bez zpětné vazby k podaným projektům, čím se snižuje šance na jejich dopracování do přijatelné

A1 V rámci procesní evaluace se zaměřit na zhodnocení procesů metodické podpory potenciálním žadatelům podpory programu, prostřednictvím evaluace podpůrné metodické dokumentace, organizace metodických a informačních seminářů, atd.

Úprava metodického prostředí

Krátkodobý

A2 Provést analýzu procesů a prostředí informačního a monitorovacího systému z pohledu uživatele na straně řídícího orgánu i příjemce podpory, za účelem vytvoření podkladových informací k případné změně tohoto systému v dalším programovém období.

Jiné Dlouhodobý

A3 V rámci procesní evaluace provést hodnocení systému zpětné vazby hodnocení projektů směrem k jejich žadatelům, pro zajištění maximální míry transparentnosti hodnoticího procesu a bodových kritérií pro neúspěšné žadatele.


Krátkodobý

52

Hlavní závěry DoporučeníKód Závěr Kód Doporučení Typ Závažnost a

časovostpodoby. Obecně jsou sledovány nedostatky v komunikaci, častých změnách podaných informací apod. Zároveň dlouhé schvalovací lhůty výrazně snižují možnost podpořených subjektů reagovat na externí změny, které mohou negativně ovlivnit průběh projektu.Neúměrnou zátěž na příjemce projektu představují také povinná výběrová řízení, která proces realizace projektů prodlužují.Tento závěr je výsledkem aktivit dopadové evaluace, pro detailnější možnosti řešení je nutné se na tyto oblasti zaměřit v rámci procesní evaluace.

A4 Provést procesní evaluaci hodnocení projektových žádostí a odstranit případné nerelevantní kroky hodnocení, za účelem udržení co nejkratší délky hodnotícího procesu.


Krátkodobý

B Zájem o čerpání finančních prostředků ze SC 1.2 je v případě výzkumných organizací snižován vlivem vysoké míry finanční spoluúčasti. Pro výzkumné organizace je tak atraktivnější podpora z jiných veřejně-výdajových programů, které nabízí vyšší míru podpory z veřejných zdrojů.Finanční bariéry v podobě omezení výše dotace u některých programů. Tento fakt je omezující především u programu podpory Inovační vouchery, když kvůli finančnímu omezení podniky nemohou řešit

B1 Zvážit možnost částečného financování formou zálohy na začátku projektu či průběžného etapového financování za účelem snížení náročnosti na vlastní finanční prostředky potenciálně podpořených podniků v případě, že to bude v souladu s pravidly podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Revize programu - zásadní

Dlouhodobý

B2 Revize procesního nastavení finančního řízení programu v rámci procesní evaluace za účelem snížení lhůt potřebných k vyplácení dotace.


Dlouhodobý

53


časovostvšechny potřebné a se sebou související potřeby v rámci jednoho projektu, ale jsou nuceny podávat více žádostí, či případně související aktivity realizovat z jiných zdrojů.Nutnost předfinancování projektů z vlastních zdrojů vzhledem k vyplácení dotační podpory ex-post po ukončení projektu, a to včetně dlouhých lhůt potřebných k samotnému vyplacení. Tato situace vede ke konkurenční nevýhodě pro menší podniky, které si takto předfinancovat projekt nemohou dovolit, na druhou stranu se jedná o podniky, které dotační podporu potřebují nejvíce.

B3 Zvážit zvýšení finančního stropu pro dotační podporu jednoho projektu u programu podpory Inovační vouchery. Nutná koordinace s MMR za účelem navýšení limitu rozpočtu projektu, pro který je nutná realizace výběrového řízení, jelikož případná nutnost výběrového řízení sníží efektivitu výzkumných činností provedených v rámci Inovačních voucherů z důvodů nemožnosti podniků vybrat si pro ně ideální výzkumné řešení.


Dlouhodobý

B4 Udržet maximální možnou míru podpory z veřejných zdrojů pro výzkumné organizace v souladu s pravidly podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj za účelem udržení nejvyšší možné atraktivity programu pro tyto instituce.


Dlouhodobý

C Existence plánovaných projektů v programu podpory Služby infrastruktury na podporu inovačních sítí, od kterých byli příjemci nuceni odstoupit z důvodu finančního rizika spojeného s nepravděpodobným naplněním kapacity. Ačkoliv je cca 75 % projektů schopno své inovační sítě naplnit, může tento stav indikovat blížící se překročení

C1 Zaměřit v rámci budoucích výzev podporu v oblasti rozvoje inovačních sítí především na podporu inovací (mimo provozní náklady) v již fungujících inovačních sítí s fungující členskou základnou a potenciálem pro naplnění kapacit, na úkor výstavby nových kapacit.

Úprava výzev Dlouhodobý

C2 Provést detailní analýzu poptávky po službách inovačních sítí na území České republiky včetně regionálních disparit a na základě analýzy vhodně nastavit případnou podporu nových kapacit inovačních sítí.


Dlouhodobý

54


časovostskutečné poptávky, což by v případě další podpory výstavby kapacit vedlo k neúčelné podpoře.Zároveň byl v rámci programu Služby infrastruktury identifikován poměrně nízký zájem ze strany potenciálních příjemců. Ačkoliv je plánována řada výzev po roce 2018, existuje možnost, že nebudou všechny prostředky z indikativní alokace na program efektivně vyčerpány.

C3 Provést průběžnou analýzu zájmu o podporu v rámci výzev programu podpory Služby infrastruktury realizovaných v roce 2019 (vyhodnotit potenciál čerpání na základě rozpočtu potenciálních projektů) za účelem identifikace možnosti vyčerpání alokace.

Jiný Krátkodobý

C4 Na základě provedených analýz potenciálu čerpání alokace zvážit přesun finančních prostředků určených programu podpory Služby infrastruktury do jiného programu podpory dle potřebnosti v souladu s pravidly OP PIK 2014 – 2020 (návaznost na opatření C3).


Krátkodobý

55

Seznam tabulkových a grafických prvkůSeznam tabulek:Tabulka 2.1: Dokumenty analyzované metodou desk research........................................15Tabulka 2.2: Statistika průběhu realizace průzkumu podpořených podniků.....................15Tabulka 2.3: Počet odpovědí průzkumu podpořených subjektů v rámci jednotlivých programů podpory............................................................................................................16Tabulka 2.4: Realizované polostrukturované rozhovory s definovanými cílovými skupinami......................................................................................................................................... 16Tabulka 2.5: Přehled projektů, pro které byly provedeny případové studie......................17Tabulka 3.1: Vyhodnocení EO1.........................................................................................18Tabulka 3.2: Výdaje podnikatelského sektoru na provádění VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru...................................................................................................19Tabulka 3.3: Hlavní přínosy projektů realizovaných v rámci SC 1.2 OP PIK.......................21Tabulka 3.4: Vyhodnocení EO2.........................................................................................23Tabulka 3.5: Vyhodnocení EO3.........................................................................................26Tabulka 3.6: Vyhodnocení EO4.........................................................................................28Tabulka 3.7: Vyhodnocení EO5.........................................................................................29Tabulka 3.8: Vyhodnocení EO6.........................................................................................31Tabulka 3.9: Vyhodnocení EO7.........................................................................................33Tabulka 3.10: Vazba specifických cílů OP PIK s cíli Národní RIS3 strategie.......................33Tabulka 3.11: Aktivity SC 1.2 OP PIK, které svým zaměřením přispívají k naplňování relevantních cílů RIS3.......................................................................................................34Tabulka 3.12: Příspěvek SC 1.2 programu OP PIK ke specifických cílům Národní RIS3 strategie...........................................................................................................................34Tabulka 3.13: Vyhodnocení EO8:......................................................................................36Tabulka 3.14: Podíl firem, které při realizaci projektu zaznamenaly alespoň jeden pozitivní nebo negativní efekt.........................................................................................................36Tabulka 3.15: Přehled identifikovaných pozitivních nezamýšlených dopadů realizace podpory v rámci SC 1.2 OP PIK.........................................................................................37Tabulka 3.16: Přehled identifikovaných negativních nezamýšlených dopadů realizace podpory v rámci SC 1.2 OP PIK.........................................................................................38Tabulka 3.17: Vyhodnocení EO9:......................................................................................39Tabulka 3.18: Vyhodnocení EO10:....................................................................................41Tabulka 3.19: Hodnocení naplnění dílčích výsledků SC 1.2...............................................43Tabulka 3.20: Bariéry negativně ovlivňující plnění cílů SC 1.2 OP PIK 2014 - 2020...........48Tabulka 4.1: Pozitivní evaluační závěry – SC 1.2 OP PIK 2014–2020.................................49Tabulka 4.2: Problémy k řešení – SC 1.2 OP PIK 2014–2020.............................................50Tabulka 4.3: Přehled doporučení pro vložení do MS2014+...............................................51Seznam obrázků:Obrázek 2.1: Schéma návaznosti výzkumných metod realizovaných v rámci evaluace. . .14

56

Obrázek 2.2: Struktura kapitol případových studií............................................................17

57

Seznam příloh:Příloha 1: Dotazník pro šetření s podpořenými podniky....................................................58Příloha 2: Vazba cílů jednotlivých programů s cíli OP PIK 2007 - 2013..............................63Příloha 3: Naplnění indikátorů v rámci SC 1.2 OP PIK k roku 2018....................................65

Externí přílohy:Externí příloha A: Případové studie jednotlivých programů podpory (celkem 4 studie)Externí příloha B: Odpovědi na jednotlivé otázky realizovaného dotazníkového šetření

58

Přílohy:Příloha 1: Dotazník pro šetření s podpořenými podnikyDotazník pro průzkum podpořených podniků v souvislosti s realizací evaluace s názvem

„Výsledková evaluace specifického cíle 1.2 OP PIK“ Vážená paní / Vážený pane,obracíme se na Vás s žádostí o spolupráci při realizaci výsledkové evaluace specifického cíle 1.2 Operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020. Cílem evaluace je zjistit dopady tohoto programu a získané poznatky využít k zefektivnění implementace budoucích operačních programů zaměřených na podporu podnikání a inovací.Evaluace je zpracovávána na základě zadání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), její realizaci provádí společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., zpracovatel je pověřen ke zpracování evaluace tímto pověřovacím dopisem MPO [odkaz na pdf]; potvrzení rovněž může poskytnout pracovník MPO, Ing. Václav Špetlík, tel.: 224 852 724, e-mail: [email protected] budete potřebovat bližší informace k jednotlivým částem dotazníku, obraťte se na Ing. Petra Proskeho., tel.: 595 136 023, e-mail: [email protected] (PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.).Předem Vám děkujeme za spolupráci.

Blok Identifikace respondenta0.1: V kterých z následujících programů byl Vás podnik podpořen v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020?1/SPOLUPRÁCE2/SLUŽBY INFRASTRUKTURY3/INOVAČNÍ VOUCHERY4/PARTNERSTVÍ ZNALOSTNÍHO TRANSFERU

Pozn.: Možnost vybrat více odpovědí.

0.2: Uveďte prosím svou právní formu:0.2.1: Společnost s ručením omezeným0.2.2: Akciová společnost0.2.3: Komanditní společnost0.2.4: Veřejná obchodní společnost0.2.5: Evropská společnost0.2.6: Družstvo0.2.7: jiné

0.3: Uveďte prosím hlavní odvětví své činnosti dle klasifikace CZ-NACE:0.3.1: A – Zemědělství, lesnictví, rybářství0.3.2: B – Těžba a dobývání0.3.3: C – Zpracovatelský průmysl0.3.4: D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu0.3.5: E – Zásobování vodou, činnosti související s odpady a sanacemi0.3.6: F – Stavebnictví0.3.7: G – Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel0.3.8: H – Doprava a skladování0.3.9: I – Ubytování, stravování a pohostinství0.3.10: J – Informační a komunikační činnosti

59



0.3.11: K – Peněžnictví a pojišťovnictví0.3.12: L – Činnosti v oblasti nemovitostí 0.3.13: M – Profesní, vědecké a technické činnosti0.3.14: O – Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení0.3.15: P – Vzdělávání0.3.16: Q – Zdravotní a sociální péče0.3.17: R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti0.3.18: S – Ostatní činnosti0.3.19: T – Činnosti domácností0.3.20: U – Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

0.4: Ve kterém kraji byl realizovaný Vás projekt? (v případě více projektů je možno označit více možností)hl. m. PrahaJihočeskýJihomoravskýKarlovarskýKrálovehradeckýLibereckýMoravskoslezskýOlomouckýPardubickýPlzeňskýStředočeskýÚsteckýVysočinaZlínský

0.5: Ve kterých letech probíhala/probíhá realizace Vašich projektů z OP PIK?Od: Do:

0.6: Jakou pozici zastáváte ve vašem podniku?Textová odpověď:

60

Blok A: Zhodnocení účinnosti a efektivity příspěvku operačního programu k plnění jeho cílůA.1: Odpovídalo plně nastavení aktivit OP PIK v rámci programu, kterého jste se zúčastnili, rozvojovým a inovačním potřebám Vašeho podniku?(vazba na evaluační otázku EO1, otázka relevantní pro všechny evaluované programy)AnoNe

A.2: Existují rozvojové/inovační potřeby Vašeho podniku, které nebyly obsahem cílů a výzev tohoto programu v rámci OP PIK?(vazba na evaluační otázku EO1, otázka relevantní pro všechny evaluované programy)AnoNe

Pozn.: V případě zvolení odpovědi „Ne“ respondent pokračuje otázkou A.4.

A.3: V případě odpovědi „Ano“ na otázku A.2 popište, které inovační nebo rozvojové potřeby jste v OP PIK postrádali:(vazba na evaluační otázku EO1, otázka relevantní pro všechny evaluované programy)Textová odpověď:

A.4: Došlo v důsledku realizace projektu ke změnám v míře spolupráce s vysokými školami či výzkumnými institucemi?(vazba na evaluační otázku EO2, otázka relevantní pro programy podpory Spolupráce; Služby infrastruktury; Inovační vouchery)A.4.1: Došlo k výraznému zhoršeníA.4.2: Došlo k mírnému zhoršeníA.4.3: Nedošlo k žádné změněA.4.4: Došlo k mírnému zlepšeníA.4.5: Došlo k výraznému zlepšení

A.5: Došlo v důsledku realizace projektu k zaměstnání vědeckých pracovníků ve Vašem podniku?(vazba na evaluační otázku EO2, otázka relevantní pro programy podpory Spolupráce; Služby infrastruktury; Inovační vouchery)AnoNe

A.6: Vydržely Vaše kontakty s výzkumnými organizacemi i po ukončení projektu?(vazba na evaluační otázku EO2, otázka relevantní pro programy podpory Spolupráce; Služby infrastruktury; Inovační vouchery)AnoNeNemohu posoudit

61

A.7: Došlo v důsledku realizace projektu ke změnám v míře Vašeho zapojení do evropských výzkumných projektů?(Za evropské projekty jsou považovány projekty, které jsou podpořeny z programu podpory na evropské úrovni (např. Horizon 2020, Interreg Europe, Interreg Central Europe apod.)(vazba na evaluační otázku EO3, otázka relevantní pro program podpory Spolupráce)A.7.1: Došlo k výraznému zhoršeníA.7.2: Došlo k mírnému zhoršeníA.7.3: Nedošlo k žádné změněA.7.4: Došlo k mírnému zlepšeníA.7.5: Došlo k výraznému zlepšení

A.8: Jaká je průměrná obsazenost vašeho podpořeného vědeckotechnického parku/podnikatelského inkubátoru/inovačního centra?(vazba na evaluační otázku EO5, otázka relevantní pro program podpory Služby infrastruktury)Číselná hodnota v %:

A.9: Jste schopni po ukončení projektu financovat provoz podpořeného vědeckotechnického parku/podnikatelského inkubátoru/inovačního centra z vlastních zdrojů?(vazba na evaluační otázku EO5, otázka relevantní pro program podpory Služby infrastruktury)AnoNe

Pozn.: V případě zvolení odpovědi „Ano“ respondent pokračuje otázkou A.11.

A.10: Z jakého důvodu nejste schopni financovat provoz vědeckotechnického parku/podnikatelského inkubátoru/inovačního centra z vlastních zdrojů?(vazba na evaluační otázku EO5, otázka relevantní pro program podpory Služby infrastruktury)Textová odpověď:

A.11: Došlo v důsledku realizace projektu ke změně v míře zavádění produktových a procesních inovací ve Vašem podniku?(vazba na evaluační otázku EO6, otázka relevantní pro program podpory Partnerství znalostního transferu)A.11.1: Došlo k výraznému zhoršeníA.11.2: Došlo k mírnému zhoršeníA.11.3: Nedošlo k žádné změněA.11.4: Došlo k mírnému zlepšeníA.11.5: Došlo k výraznému zlepšení

Pozn.: V případě zvolení odpovědi „A.11.4 nebo A.11.5“ respondent pokračuje otázkou B.1.

62

A.12: Z jakého důvodu nedošlo k pozitivním změnám v míře zavádění produktových a procesních inovací?(vazba na evaluační otázku EO6, otázka relevantní pro program podpory Partnerství znalostního transferu)Textová odpověď:

Blok B: Hodnocení přínosů jednotlivých programů podporyPozn.: Na následující otázky respondent odpoví za každý program, v rámci kterého byl podpořen.B1: Jakým způsobem hodnotíte přínos realizace projektů v programu?B.1.1: Rozhodně negativněB.1.2: Spíše negativněB.1.3: Ani pozitivně, ani negativněB.1.4: Spíše pozitivněB.1.5: Rozhodně pozitivně

B.2: Jaké byly hlavní přínosy realizace projektů v programu? (napište alespoň 2 přínosy)Textová odpověď:

B.3: Jaké byly hlavní bariéry dosažení lepších přínosů při realizaci projektu? (napište alespoň 2 bariéry)Textová odpověď:

B.4: Jaké další efekty (výsledky, dopady) – mimo plánovaných – Váš projekt vyvolal? Uveďte pozitivní i negativní efekty.Textová odpověď:

63

Příloha 2: Vazba cílů jednotlivých programů s cíli OP PIK 2007 - 2013Program: Cíl programu: Vazba na cíl OP PIK a jeho aktivity: Komentář:Spolupráce Cílem programu je rozvoj inovačních sítí –

klastrů, technologických platforem a dalších typů kooperačních sítí - jako nástroje pro zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnou sférou. Posilování vzájemných vazeb na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni povede k rozvoji ekonomiky založené na znalostech a inovacích a naplňování konceptu inteligentní specializace.

Specifický cíl 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích.Tvorba nových a rozšiřování a zvyšování kvality současných služeb podpůrné infrastruktury, tj. vědecko-technických parků, podnikatelských inovačních center, podnikatelských inkubátorů.

Rozvoj sítí spolupráce, vč. klastrů a technologických platforem (zejména kolektivní výzkum, založený na potřebách většího počtu MSP i větších firem, rozvoj mezisektorové spolupráce a internacionalizace).

Cíl programu je v plném souladu se specifickým cílem 1.2.


Hlavním cílem programu je prostřednictvím dotací zkvalitňování služeb podpůrné inovační infrastruktury, která povede ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem zaměřeným zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Tyto aktivity povedou ke zlepšení mezisektorové spolupráce a podmínek pro rozvoj inovačních firem a konkurenční výhody jako zásadního prvku ovlivňujícího efektivitu celého inovačního systému v ČR.

Specifický cíl 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích.Rozšiřování/výstavba sdílené infrastruktury pro průmyslový výzkum.


64

Program: Cíl programu: Vazba na cíl OP PIK a jeho aktivity: Komentář:Inovační vouchery

Cílem programu je rozvoj komunikace a sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro zahájení či zintenzivnění vlastních inovačních aktivit. Obecným cílem programu je nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí s přímým dopadem na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

Specifický cíl 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích.Rozvoj komunikace a sdílení poznatků mezi podnikovou a výzkumnou sférou.




Program je zaměřen na posílení mobility a rozvoj transferu znalostí mezi podnikovou a akademickou sférou s cílem podpořit a urychlit inovační procesy v podnicích, a sblížení výzkumných témat prováděných ve veřejném sektoru s potřebami podniků. Obecným cílem programu je nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí a větší otevření vysokých škol ke spolupráci s podnikatelskou sférou.

Specifický cíl 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích.Vytváření partnerství pro znalostní transfer mezi podniky a univerzitami.


Zdroj: Programové dokumenty a jednotlivé výzvy programu OP PIK 2014 - 2020

65

Příloha 3: Naplnění indikátorů v rámci SC 1.2 OP PIK k roku 2018

Kód NČI 2014+ Název indikátoru Měrná

jednotkaTyp

indikátoruVýchozí

hodnota / (rok)Cílová

hodnotaAktuální hodnota

Míra naplnění

(%)

Potenciál na základě projektů v realizaci

Aktuálnost dat

21412 Společné projekty VaVaI projekt Výsledek 0 133 23 17,3 77,0 2018

21002 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru % HDP Kontextový 1,12 (2011) - 1,79 - - 2017

21100 Souhrnný inovační index (SII) index Kontextový 0,402 (2012) - 0,415 - - 2017

21011

Výdaje podnikatelského sektoru na provádění VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru jako % celkových výdajů na provádění VaV v těchto sektorech

% Výsledek 5,6 (2012) 6,5 - 7,5 7 - - 2017

23100Počet rychle rostoucích firem nově umístěných v inovační infrastruktuře

podniky Výsledek 0 170 0 0,0 -2018

23200Počet podniků využívajících podpůrné služby inovační infrastruktury

podniky Výsledek 0 500 0 0,0 13,02018

21903

Počet nových společných projektů vzniklých v rámci klastru, technologické platformy nebo kooperační inovační sítě

projekty Výsledek 0 198 38 19,2 38,0

2018

21810Počet realizovaných transferů technologií a znalostí do praxe

transfery Výsledek 0 80 15 18,8 55,02018

22200Počet aktivit/konceptů Proof of concept v procesu ochrany duševního vlastnictví

aktivity Výsledek 0 10 - - - Nedostupná data

21902Společné projekty v oblasti rozvoje a internacionalizace

projekt Výsledek 0 65 15 23,1 82,02018

66


jednotkaTyp




Míra naplnění

(%)


Aktuálnost dat

22201Počet ověřených aktivit/konceptů Proof of concept

aktivity Výstup 0 15 - - - Nedostupná data

23000Počet nově vzniklých a modernizovaných inovačních infrastruktur

Infrastruktury Výstup 0 31 4 12,9 4,02018

20300 Mezinárodní projekty výzkumu a vývoje projekty Výstup 0 120 1 0,8 0,0 2018

10000 Počet podniků pobírajících podporu podniky Výstup 0 570 381 66,8 610,0 2018

10102 Počet podniků pobírajících granty podniky Výstup 0 567 381 67,2 610,0 2018

10300Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (granty)

EUR Výstup 0 321 000 000 11 511 493 3,6 23 563 448,02018

20400Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech

FTE Výstup 0 60 0 0,0 34,82018

20702Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV – ženy

FTE Výstup 0 10 70 700,0 70,02018

20000Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi

podniky Výstup 0 1 700 502 29,5 -2018

20101Počet výzkumných organizací spolupracujících s firmami

organizace Výstup 0 15 8 53,3 13,02018

20900Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje

EUR Výstup 0 321 000 000 11 511 493 3,6 23 563 448,02018

22502 Inovační vouchery Inovační vouchery Výstup 0 400 1 094 273,5 1 798,0 2018

67


jednotkaTyp




Míra naplnění

(%)


Aktuálnost dat

23201Počet nabízených oblastí služeb dle podnikatelského záměru

Oblasti služeb Výstup 0 7 0 0,0 0,02018

24100Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity

m2 Výstup 0 80 000 6 237 7,8 34 105,62018

24201Podpořená plocha určená pro provoz inovační infrastruktury

m2 Výstup 0 120 000 0 0,0 8 310,02018

Zdroj dat: Data poskytnutá Ministerstvem průmyslu a obchodu, 2018

68

Použitá literatura: Angrist, J. D., & Krueger, A. B. (2001). Instrumental variables and the search for

identification: From supply and demand to natural experiments. Journal of Economic perspectives, 15(4), 69-85.

Angrist, J. D., & Pischke, J. S. (2008). Mostly harmless econometrics: An empiricist's companion. Princeton university press.

Autio, E., & Rannikko, H. (2016). Retaining winners: Can policy boost high-growth entrepreneurship?. Research policy, 45(1), 42-55.

Bisnode. (2018). Databáze Magnus Web. Dostupné z: www: < https://magnusweb.bisnode.cz/ >. Citováno: 15. 8. 2018.

Bjørnskov, C., & Foss, N. J. (2016). Institutions, Entrepreneurship, and Economic Growth: What Do We Know and What Do We Still Need to Know?. The Academy of Management Perspectives, 30(3), 292-315.

Brealey, R., Myers, S., & Allen, F. (2017). Principles of Corporate Finance. 12th Edition, McGraw-Hill Education.

Čadil, J., Mirošník, K., & Rehák, J. (2017). The lack of short-term impact of cohesion policy on the competitiveness of SMEs. International Small Business Journal, 35(8), 991-1009.

Grimm, H. M. (2011). The Lisbon agenda and entrepreneurship policy: governance implications from a German perspective. Public administration, 89(4), 1526-1545.

Imbens, G. W., & Lemieux, T. (2008). Regression discontinuity designs: A guide to practice. Journal of econometrics, 142(2), 615-635.

Khandker, S., B. Koolwal, G., & Samad, H. (2010). Handbook on Impact Evaluation: Quantitative Methods and Practices. The World Bank.

Leontief, W. (1936). Quantitative input and output relations in the economic systems of the United States. The review of economic statistics, 18(3), 105-125.

Lukeš, M. (2013). Entrepreneurs as Innovators: A Multi-Country Study on Entrepreneurs' Innovative Behaviour. Prague Economic Papers, 22(1), 72-84.

MPSV (2014). Ex-ante hodnocení Operačního programu Zaměstnanost, Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nosková, M. (2016). Regional economic effects of the European capital of culture project: the use of input-output analysis. E+ M Ekonomie a Management, 19(3), 57-75.

Pělucha, M., Květoň, V. (2017). Evaluation culture within institutional and methodological context: the case of EU Structural Funds in the Czech Republic. Evaluation Theory and Practice, 5(2), 1–26.

Potluka, O., Bruha, J., Spacek, M., & Vrbová, L. (2016). Counterfactual Impact Evaluation on EU Cohesion Policy Interventions in Training in Companies. Ekonomicky Casopis, 64(6), 575-595.

Potluka, O., & Špaček, M. (2013). Postupy a metody kontrafaktuálních dopadových evaluací pro Operační program Zaměstnanost v období 2014-2020. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha.

Srholec, M. (2015). Návrh obecných zásad hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací a potřebných systémových změn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha.

Šebestová, J., Krejčí, P., & Šiška, P. (2018). “Be or Not To Be”: A Dilemma of Business Policy Support on a Regional Level. Central European Business Review, 2018(1), 3-13.

Terjesen, S., Bosma, N., & Stam, E. (2016). Advancing public policy for high‐growth, female, and social entrepreneurs. Public Administration Review, 76(2), 230-239.

Wishlade, F., Michie, R., Familiari, G., Schneiderwind, P., & Resch, A. (2016). Financial Instruments for Enterprises-Final Report: Ex post evaluation of Cohesion Policy programmes 2007-2013, focusing on the European Regional Development

69

Fund (ERDF) and the Cohesion Fund (CF), Publications Office of the European Union, Luxembourg.

Wokoun, R., Kolarík, P., & Kolaríková, J. (2016). Evaluation of Entrepreneurs with a Focus on Operational Programme Enterprise and Innovation (OPEI). Results of a Questionnaire Survey. Economics & Sociology, 9(4), 272-288.

Wooldridge, J. M. (2012). Introductory Econometrics: A Modern Approach. Fifth Edition, Cengage Learning, Boston.

70

Date post:	13-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

mpo.cz€¦ · Web viewPro období do konce roku 2018 byly v rámci programové dokumentace...

Documents