Na v˘chodû a na západû Toronta - zpravy.orgzpravy.org/1/pdf/2013/07-08.pdf · Thursday, April...

Thursday,

April 18,

2013Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2

satellite1-416.com — zpravy.org — zpravy.ca — spravy.ca

âESKOSLOVENSKÉ NOVINY - CZECHOSLOVAK NEWSPAPER

Agreement # 40005374/ Registration # 09089

JTimeCommittedÁ délaiconvenu

No. 7.-8.

(517.-518.)

Vol. 23.

Datum, dokdy jsou novinypfiedplaceny, je v pravém

horním rohu ‰títku!ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)

Modfie oznaãené ‰títky znamenají,Ïe není zaplacené pfiedplatné!Pfiedplatné na jeden rok je

38,10+ 1,90 (HST) = 40 kan. dolarÛCena 1,91 + 0,05 (HST) = 2,00 dolary.

Telefon: 416/530-4222647/728-0654

Praha: 222-261-811E-mail: [email protected]

[email protected]

Na v˘chodû a na západû TorontaPrvní velk˘ horor, kter˘ jsem zaÏil v kinû bylo Psycho od Alfreda Hitchcocka z roku1960. Na rozdíl od hororÛ, které jsem vidûl pozdûji a které mne moc neoslovily,Psycho je drama, které jsem vidûl hned dvakrát. KdyÏ jsem byl v kinû po druhé,sedûl za mnou podobn˘ po‰etilec, kter˘ si nenechával záÏitky pro sebe, ale hlasitûo nich informoval ostatní diváky, ktefií se po chvíli zaãali nudit. Proto radûji nebudunikomu vyprávût závûr divadelní hry Noela Cowarda Rozmarn˘ duch. Podobnûjako Psycho, byla i tato hra filmovû zpracována a jak se dovídáme z BulletinuNového divadla, hlavní roli vytvofiil Rex Harrison. JestliÏe si dokáÏi pfiedstavitPsycho jako divadelní hru, pak jsem si po shlédnutí ãásti zkou‰ky dokázal pfiedstaviti Cowardovu hru jako film.

Nejednalo by se tady o hloup˘ horor s mnoha filmov˘mi efekty, ale spí‰ o jakésipsychologické drama, které nám dovoluje s humorem se podívat sami na sebe.

Laciné pohrávání si s okultismem a pfiedstírání, Ïe to nemyslíme váÏnû se mÛÏevymstít, protoÏe to tfieba docela myslíme váÏnû, ale nechceme si to pfiiznat.Obelháváme se a tato leÏ se nám nemusí vyplatit.

Pfied ãasem Nové divadlo poÏádalo Antonína Procházku, aby poslal nûkolik her,které se v âechách hrají. V odpovûdi pfii‰lo nûkolik her, které reÏisérka Dá‰aBeláãiková pro‰la a Cowardova hra ji oslovila. Navíc Viktor Matejkoviã, kter˘bude v hlavní roli, to chtûl realizovat. Pfii‰ly v‰ak dvû velké produkce Komedie plnáomylÛ a Malostranské povídky a tato hra je komorní záleÏitostí, takÏe se poãkalo.Skupina hercÛ, která v ní hraje je velice zodpovûdná a je skuteãnû radost s nimipracovat, jak tvrdí reÏisérka: „Nejprve jsme mûli ãtené zkou‰ky, probrali jsmecharaktery a herci se rychle nauãili text. Teì jiÏ to pouze pilujeme. Je to ospisovatelovi panu Condominovi, kter˘ pí‰e detektivku s vraÏdou. Ve vesnici majístarou babu, která je v‰em pro smích paní Arkati a tak ji chce vyuÏit k vyvoláváníduchÛ. JenÏe ona to pfiestane b˘t sranda.“

Ve hfie hrají kromû Viktora Matejkoviãe i Zuzka Borovjaková, Lenka Kimlová,Lenka Nováková, Zuzana Novotná, Martin Bonhard a témûfi nová tváfi GabrielaKupãíková. Celkem sedm lidí. Pokud jste pfiíznivci Lenky Novákové usly‰ítebûhem pfiedstavení dvû její nové písniãky.

Diváci se tedy mají na co tû‰it. Pfiedstavení Nového divadla Rozmarn˘ duch sekoná v Maja Prentice Theatre v Mississauze, 3650 Dixie Road (kfiiÏovatka Dixie aBurnhamthorpe) v pátek 19. dubna ve 20 hodin, v sobotu 20. dubna v 16 a 20 hodina v nedûli 21. dubna v 16 hodin.

***

Na druhé stranû mûsta, na v˘chodû Toronta na Masaryktownu v restauraci Prahase konají pro zmûnu Nokturna. V nedûli 22. dubna v 17 hodin zde mÛÏete vidûtrenesanãního ãlovûka, umûlce, kter˘ umí hrát na fiadu nástrojÛ Radima Zenkla,kterého bude doprovázet na klavír dr. Emily Chiang.

Budou to jiÏ druhá dubnová Nokturna. První se konala v kostele svatého Václavav nedûli 6. dubna. Za doprovodu klavíristy Adama Zukiewicze jsme vidûli houslistkuTerezu Annu Pfiívratskou, která k Brahmsovi v první polovinû koncertu a kJanáãkovi a Smetanovi v druhé ãásti, pfiidala je‰tû DvofiákÛv první romantick˘ kuspro housle a klavír. Pro kombinaci Brahmse s ãeskou hudbou se rozhodla, protoÏeBrahms je velmi nároãn˘ a hodí se k ãeské hudbû. Dvojice se velice dobfiedoplÀovala, pfiestoÏe Tereza s Adamem nikdy pfied tím nevystupovala. VelmiobtíÏné to bylo obzvlá‰tû v Janáãkovi, jehoÏ skladby jsou neobvyklé svou kompozicía vyÏaduje pfiesnosti. V˘hodou je, Ïe Tereza hraje s kvartetem moderní skladbysouãasn˘ch autorÛ, takÏe se dokáÏe do této hudby vcítit. Tereza uÏ Janáãka nepoãítáza modernu. V Torontû si pochvalovala hlavnû pfiíjemné publikum a dobrouakustiku kostela, která se je‰tû zlep‰ila, kdyÏ se kostel zaplnil.

Hned po koncertû musela Tereza odjet do Lond˘na, kde na ní ãekala soutûÏ skvartetem. V Praze bude hrát v prosinci na festivalu âeské doteky hudby.

AÈ se rozhodnete pro kter˘koliv kulturní záÏitek, máte si skuteãnû o tomto víkenduz ãeho vybrat.

Ale‰ Bfiezina***

Rozmarný duch- Zkouška Nového divadla

Tereza Přívraratska Foto: M. Gabánková

2 April 18, 2013

Knihovna na MasaryktownuStfieda: 16:00-21:00.

Tel.: 416-439-0792

Masaryk Memorial Institute Inc.450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1

Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473

CZECHOSLOVAK NEWSPAPERpublished by ABE

P.O. Box 176, Station „E",Toronto, Ont. M6H 4E2

Telefon: 416/530-4222, 647/728-0654

E-mail: [email protected]@satellite1-416.comwww.satellite1-416.com

www.zpravy.orgwww.zpravy.ca

âeská adresa: ABE/âIÎINSKÁ·tefánikova 387, 500 11 Hradec Králové 11

Tel.: 222-261-811ISSN 1186-9283 (Print)

ISSN 1923-1784 (Online)Advertising rates: 22.00 per inch/col.

$ 1.65 CDN per line/col.Pfiedplatné:

v Kanadû $ 38,10 + $ 1,90 (GST) = $ 40,00,pro ostatní svût CND/US $ 60 .

v âR 1000 Kã, na Slovensku 40 eur.PDF elektronicky $ 22 -

V âR 200 Kã , na Slovensku 8 eur.

Agreement # 40005374/ Registration # 09089

P.P.I.C. Accounts # 1001583

GST Business # 86957 0572 RT0001

Paid in Toronto

Churches

Torontská odboãka âSSKTelefon: (416) 762-6846

Slovenská televize Slovensk˘ svetvysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:30 hodin

opakování v úter˘ v 8:00 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 520)E-mail: [email protected]

Informaãní a imigraãní stfiedisko âSSKPorady a ovûfiování dokladÛ po pfiedchozím zavolání

Po‰tovní adresa je:P. O. Box 564, 3044 Bloor St. W., Toronto, On. M8X 2Y8

Tel.: 416/925-2241, fax: 416/925-1940 E-mailové adresy: Ústfiedí: [email protected]á odboãka âSSK: [email protected]

Webová adresa âSSK: www.cssk.ca

âeská televize Nová vizevysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:00 hodin

opakování v úter˘ v 7:30 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 520)E-mail: [email protected].

Kalendáfiwww.kalendar.zpravy.ca

Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které se nemusejí vÏdy

shodovat s názory redaktora tûchto novin.Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnému

pochopení a porozumûní.Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet,

ale pfiedat mu informace,z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor.

Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné,pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha,

která se diskusí sleduje.V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídá

za správnost údajÛ v nich uveden˘ch.

We acknowledge the financial support

of the Government of Canada through Canada Periodical Fund

of the Department of the Canadian Heritage.

Slovak House - Slovak Infocentre8 Clarence Square, Toronto

Otvoreno: Streda 15:00-17:00Tel.: 416/689-9889

E-mail: [email protected]

âESKÉ ASLOVENSKÉBOHOSLUÎBYV TORONTù

¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava (R.C.Church of St. Wenceslaus), 496 GladstoneAv., Toronto, Ont. M6H 3H9.Internet: www.katolik.ca. BohosluÏby: nedûlev 10:30, pátek 19:00. . Duchovní správce: Rev.Libor ·vorãík. Tel.: 416/532-5272, fax: (416)516-5311.

Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila a Metoda(R.C. Church of St. Cyril and Methodius),5255 Thornwood Drive, Mississauga, Ont. L4Z3J3. Slovenská om‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.:8:00, út., st. a pá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická:Ne.: 9:00 a so.: 17:00. Farár: J. VaÀo. Kaplan:E. Rybánsk˘. Tel.: 905/712-1200, fax: 905/712-0974.

Slovensk˘ evanjelick˘ kostolaugsburgského vyznania sv. Pavla (SlovakEvangelical Lutheran Church of St. Paul)1424 Davenport Rd., Toronto, Ont. M6H 2H8.Tel.: 416/658-9793. Rev. Ladislav Kozák,BohosluÏby: nedel’a: 10:45.

Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv. Marie(Slovak Greek Catholic Church of St. Mary)257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J 2W7. Tel.416/531-4836. BohosluÏby: 9:00 angl., 10:30slov.

Luteránsky kostol sv. Luká‰a, (LutheranChurch of St. Luke), 3200 Bayview Ave.(Bayview a Finch), Toronto. Rev. Du‰an Tóth.

âeskoslovensk˘ baptistick˘ sborKITCHENER-WATERLOO:German GospelChurch, 223 Union St.E.Informace o bohosluÏbách: 289/242-0635

Morav‰tí bratfií (Moravian Brothers Church);BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00.7 Glenora Ave. Toronto, On. M6C 3Y2.Tel.: 416/656-8661. Duchovní správce:Rev.Margaret Hassler, Pastor, [email protected]

Kat. bohosluÏby mimo TorontoBurlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle15:00 hodin. Streda 18:00. Duch. správce: JifiíMacenauer St. Adalbert R.C. Mission, 464Plains Rd. W., Burlington L7T 1H2.Tel.: 289/337-2911

Kingston: Kaple Newman House,192 Frontenac Street. NejbliÏ‰í bohosluÏby:27. dubna 2013 v 11:00Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandiãe: (Lyndalea Hirchey): 170 Hinchey Avenue. NejbliÏ‰íbohosluÏby: 27. dubna 2013 v 17:00..Montreal: Kaple Loyola High School, 7272Sherbrooke Street. NejbliÏ‰í bohosluÏby: 28.dubna 2013 v 11:00.Vineland: St. Helen's Church R.C. Pharish,4156 Maple Grove Rd.

19. 4. (pá) 20:0020. 4. (so) 16:00 a 20:00

21.4. (ne) 16:00Noel Coward: Rozmarn˘ duch

Nové divadloBurnhampthorpe Library Theatre

1350 Burnhampthorpe R. E.nebo 3650 Dixie Rd. Missisauga

***20. 4. (so) 18:00

Filmotéka Klubu Martina RázusaHala kostola sv. Pavla

1424 Davenport Rd., Toronto***

20. 4. (so) 19:00Jarní veselice

Krajanské spoleãenství kostela sv.Václava

496 Gladstone Ave.***

20. 4. 19:00Diskotéka s Barbarou Ha‰ãákovou2-500 Quensway East, Mississauga

***21. 4. (ne) 17:00

Radim Zenkl - mandolína, banjo aflétna

Nokturna na MasaryktownuRestaurace Praha

450 Scarborough Golf Club Rd.,Scarborough

***28. 4. (ne) 16:00

Hudobno-poetické skvostyInterview s Edith Piaf

Restaurace Praha450 Scarborough Golf Club Rd.,

Scarborough***

4. 5. (so) 18:00Golden Age Gala

Martha a Tena ElefteriaduMonika Stanislavová

Nová vizeMississauga Grand Banquet &

Convention Centre35 Brunel Road Unit 7 - Missisauga

***5.5. (ne) 15:00

Jurij Dojã - PortrétyThe Papermill Theatre67 Pottery Rd., Toronto

***25. 5. (so) 18:00



1.6. (so) 18:00Juniales

Du‰an GrunMarka Rajna, Jan Vaculík

Zolo Lebo, AvelancheBanquet Hall of Cyril and Methodius

Church5255 Thornwood Dr., Mississauga

***15. 6. (so) 18:00



30. 6. - 20. 7.Dûtsk˘ tábor Host˘n

***

Toronto

Toto ãíslo bylo dánodo tiskárny

12 4. 2013 ve 3:00

Pfií‰tí ãíslo vyjde:16. 5. 2013

Uzávûrka: 8. 5. 2013

Sokol TorontoCviãení pro dûti je kaÏdou sobotu

od 16:30 do 18 hodinv Magnetic Dr., Unit 21, , North York;

Cviãení pro dospûlé je kaÏdou stfieduod 20 do 21:30 hodin.

v G.Harvey C.I.,, 1700 Keele St.,Informace: Marie Crhakova: 416/242 - 5914

Klub seniorú pfii Osadû svatého Václava496 Gladstone Ave., Toronto

se schází (kromû mûsícÛ ãervence a srpna)kaÏdou první a tfietí stfiedu v mûsíci ve 13 hodin,

pfied tím jsou od 12 hodin bohosluÏby.

3April 18, 2013 Toronto

Czech &Slovak Institutions

Honorary consulateof the Czech Republic

Calgary, ABHonorary Consul: Jaroslav Jelínek611-71st. Avenue SE.,Calgary, AB T2H 0S7Tel.: (403) 269-4924,fax: (403) 261-3077.E-mail: [email protected].

Slovenské velvyslanectvíSlovak Embassy

50 Rideau TerraceOttawa, ON K1M 2A1

Tel.: (613) 749-4442; 749-4450Obch. zast.: (613) 748-1773

Fax: (613) 748-0699

âeské velvyslanectvíCzech Embassy

251 Cooper St.Ottawa, ON K2P 0G2Tel.: (613) 562-3875Fax: (613) 562-3878


Honorary consulatesof the Slovak Republic

Calgary, AB:208 Scenic Glen Place N.W.,Calgary, AB T3L lK3.Tel. and Fax: (403) 239-3543,Mobil: (403) 540-1668, (403) 399-9982

[email protected]. Ludovit Zanzotto, Honorary ConsulJurisdiction: Alberta and Saskatchewan

Montreal, QC22, Place de la MadelaineDollard des Ormeaux, Quebec H9B 1W3Tel.: (514) 421-2972, Mobil: (514) 585-2496Fax: (514) [email protected]; [email protected] Michaletz, Honorary Consul

Toronto, ON:649 Brooker RidgeNewmarket, ON L3X 1V7tel: 647/290-9304 fax: 905/[email protected] Martincek, Honorary ConsulJurisdiction: Province of Ontario

Vancouver, BC:247 Abbott St., 3rd FloorVancouver. BC V5Z lE4Tel. & Fax: (604) 682-0991e-mail: [email protected]: Tuesday 14:00-16:00,Thursday 10:00 - 12:00Mr. Stanislav Li‰iak, Honorary ConsulJurisdiction: British Columbia

âesk˘ generální konzulátCzech General Consulate

2 Bloor Street West, Suite 1500Toronto, ON M4W 3E2Telefon: 416-972-1476

Fax: 416-972-6991E-mail: [email protected]

Úfiední hod.: pondûlí aÏ pátek 09.00 - 12.00

Financial

1 CDN $ 19,50 Kã1 EURO 25,77 Kã1 US $ 19,83 KãâNB - 8. 4. 2013

Kursovní lístek100 Kã 5,14 CDN $1 CDN $ 19,44 Kã1 EUR 1,32 CDN $1 CND $ 0,76 EURO1 US $ 1,02 CDN $1 CND $ 0,98 US $

Universal Currency Converter - 8. 4. 2013

Jak vyjdeme v roce 2013# 9. - 16. 5. 2013# 10. - 13. 6. 2013

# 11/12. - 18. 7. 2013# 13. - 15. 8. 2013# 14. - 5. 9. 2013# 15. - 26. 9. 2013

# 16. - 17. 10. 2013# 17. - 7. 11. 2013

# 18. - 28. 11. 2013# 19/20. - 19. 12. 2013

Klub Martina Rázusav Toronte vás srdeãne poz˘va

na filmotéku Filmové predstavenia budú v soboty:

20. apríla, 25. mája, 15. júna.Vstup je voºn˘, viac informácií dostanete

na telefónnom ãísle 416/658-9793.Te‰íme sa na Va‰u úãasÈ.

Jâ: Roberte, jak dlouho uÏ nese‰ nasv˘ch atletick˘ch ramenech ãeskébfiemeno?

RA: Od roku 1995 do roku 1997 (byljsem tehdy kandidátem PhD na Torontskéuniverzitû) jsem Ïil v Banské Bystrici.Miloval jsem to. Dosud to povaÏuji zanûco jako Zlat˘ vûk. V‰ude jsem po celéoblasti cestoval vlakem - a to je pro mnedosud nejcivilizovanûj‰í zpÛsob cestování- Praha, Brno, Budape‰È, Ko‰ice a hodnûmal˘ch míst mezi. V mal˘ch místechstfiední Evropy se cítím nej‰Èastnûj‰í. Takto byl mÛj zaãátek. Pfiedtím jsem bylBalkáncem, Ïijícím v Tiranû. Ve stfiedníEvropû jsem na‰el svÛj domov - pivo,omáãky, polévky si mne ochoãily. Takéjsem se tam leccos dobrého nauãil azískal nûkolik návykÛ. KdyÏ jsem v roce1997 zaãal uãit na Torontské univerzitû,ãeské (a slovenské) vûci uÏ ve mnû bylyzakódovány. Prostfiednictvím fiediteleinstituce tehdy známé jako Centrum proRuská a V˘chodoevropská studia,profesora Roberta Johnsona, jsem sesetkal s vámi a vy jste moji pozornostznovu soustfiedil na svou rodnou zem aod té doby spolupracujeme.

Jâ: Pokud jde o kurs vyuãováníãeského a slovenského jazyka aliteratury, kter˘m to v‰ecko zaãalo akter˘ byl poãat na obûdû, jehoÏ sezúãastnili za Torontskou univerzituGordon Skilling a Kathryn Feuer a zaâeské a Slovenské národní sdruÏeníJosef âermák, je‰tû se vyuãuje?

RA: To doufám. Na univerzitû to zaãaloGordonem Skillingem a vy jste hráldÛleÏitou roli. Muselo to zaãít politick˘mivûdami, ale také jsme se soustfiedili najazyk a kulturu. Gordon Skilling o tomnapsal ve své knize. Torontská univerzitatehdy, stejnû jako dnes, byla pfiednímmístem pro ãeská studia. To je nûco, naco mÛÏeme b˘t v‰ichni hrdi.

Jâ: Tento nov˘ Program ãesk˘chstudií je vlastnû programem (alespoÀpokud jde o studium dûjin) programemo âeské republice a âeskoslovensku.Ale o ãem to skuteãnû je?

RA: O ãem to skuteãnû je? ¤ekl bych,Ïe dokonãujeme, co bylo zapoãato vroce 1967. âeská i slovenská komunitadávno ví, Ïe Torontská univerzita je ÏivnoupÛdou pro my‰lenky a plány. Ty my‰lenkya plány jsou jiné dnes, neÏ byly v roce1967 nebo 1948, 1938, nebo 1918 nebo1848. Ale investice do vzdûlání pofiádzaujímá pfiední místo. KdyÏ pfiijdete doMunkovy ‰koly globálních vûcí, tak vámukáÏi jména prÛkopníkÛ, ktefií zajistili,abychom tuto ãást svûta mohli studovata hovofiit o ní. Teì jsme v dal‰í fázi,nabízíme oblastní studium a chceme,aby mladí lidé chodili do âech studovatjazyk, kulturu, spoleãnost, dûjiny apolitické vûdy. Také chceme zajistit, abyãe‰tí studenti pfiicházeli k nám. To je

dobré pro Kanadu a je to dobré proâeskou republiku. Zaãátek své kariéryjsem strávil v této oblasti. Lokálnízku‰enost z nás dûlá lep‰í obãany. Takéchci, aby kaÏd˘ student, vysoko‰koláknebo graduovan˘ student - tady i tam -mûl stejnou pfiíleÏitost - nemáte-li peníze,my vám pomÛÏeme.

Jâ: Vím, Ïe v posledních letech vÏdyna jafie odcestuje‰ se skupinoustudentÛ na Masarykovu univerzitudo Brna. Proã? Bude se s tímpokraãovat?

RA: To je nesnadná otázka! Letosslavíme desáté v˘roãí letního programu vBrnû. KdyÏ jsme zaãínali, kaÏd˘ fiíkal, Ïeto nemá ‰anci. Zatím je to nesmírnûúspû‰né. KaÏd˘ rok bereme mezi tfiicetia ‰edesáti studenty na studium stfiedníEvropy. Studenti milují Brno, cítí se tamdoma. Milují Prahu! Tuto akci jsem zaãaljá a budu se snaÏit zÛstat u toho, dokudnepÛjdu do penze. Spolupracuji sbrnûnskou Masarykovou univerzitouhezky dlouhou dobu a jsem na to hrd˘.Jsou úÏasn˘mi partnery. Co sly‰íme od

studentÛ je prostû v˘jimeãné, kdyÏpomyslíme, Ïe pfied deseti lety se náskaÏd˘ ptal: ”Kde je to Brno?”

Jâ:. Co povaÏuje‰ za nejdÛleÏitûj‰íãást nového Programu?

RA: Pro mne je to stát se svûtoobãanem.V Kanadû i v âeské republice chcemedát mlad˘m lidem moÏnost rÛstu. Já jsemvyrÛstal chud˘, ale pozdûji bûhem svékariéry jsem mûl moÏnost dostat se nahrací plochu. Po na‰em soudu mladí lidépotfiebují pfiíleÏitost bez ohledu na to,jestli si to mohou finanãnû dovolit. Chcete-li b˘t specialistou na urãitou oblast, musítev té oblasti b˘t. My to chceme mlad˘mlidem umoÏnit. Já jsem svoji kariéruvûnoval k zaji‰tûní mezinárodníchpfiíleÏitostí. âe‰i vûdí lépe neÏ kdokolivjin˘, Ïe provinciální my‰lení jenebezpeãné.

Pfieklad a rozhovor Josef âermák(Profesor Austin je koordinátorem Programu

evropsk˘ch vysoko‰kolsk˘ch studií v Centrupro evropská, ruská a euro-asijská studia vMunkovû ‰kole globálních studií na Torontskéuniverzitû).

***

Rozhovor s prof. Robertem Austinem o programu ãesk˘chstudií na Torontské univerzitû

4 April 18, 2013

Translations

Prague

EVAMESTICOVÁ

Certifikovanápfiekladatelka

[email protected]

416/922-8786

Toronto, Ont.

www.drpetermunk.com

Ordinaãníhodiny:Pondûlí-pátek:10-13 a15-19.

Tel.: 416/533-0005

Dr. Petr

MunkChiropraktik1552 Bloor St. W.

âESKO-SEVEROAMERICKÁOBCHODNÍ A KULTURNÍ

KOMORA INC.

CZECH – NORTH AMERICANCHAMBER OF COMMERCE AND

CULTURE

909 Bay St. # 1006Toronto, ON M5S 3G2

Tel./Fax: (416) 929-3432


www.czechevents.net

Integrated Medicine Clinicwe provide

Registered Massage TherapyCraniosacral Therapy

Lymphatic Drainage (CDT)Lymphoma Treatment

Hot Stone MassageLow Level Intensity Laser

Naturopathic MedicineAcupuncture

Chiropractic TreatmentsRelationship Issues and Psychoterapy

Osteopathy, Yoga, Addiction Councelling.

Nûkteré soukromé poji‰Èovnyhradí nûkteré vybrané léãby

2921 Lakeshore Blvd West, Etobicoke(at Islington Avenue)

Tel.: 416/823-1165E-mail: [email protected]

www.integratedmedicine.ca

Nádhern˘ kousíãek Prahy¤eã bude o Malé Stranû, ale hlavnû ojejím Ïivotû pfied nûkolika stoletími, ojejich tehdej‰ích obyvatelích, ov˘znamn˘ch osobnostech a moÏná i onûãem dal‰ím.

Kde a jak vlastnû Malá Strana vznikla?Vznikla pfiibliÏnû kolem dne‰níhoMalostranského námûstí. Kdysi se zdenacházelo asi pût samostatn˘ch obcí jakoObora, Újezd, Rybáfie, Nebovidy a Písek.Mûstem se stala Malá Strana aÏ ve 13.století za vlády Pfiemysla Otakara II.Kolem mûsta vznikly hradby, do kter˘chse vcházelo ãtyfimi branami, Strahovskou,Mostní, Píseckou a Újezdskou. Historick˘zbytek Újezdské brány si lze je‰tûprohlídnout, alespoÀ její ãást pilífie, neboÈten tvofií souãást rohového domu v uliciKarmelitské a Malostranského námûstí av 70. letech 20. století hodnû dlouhotenhle dÛm nedával klidnû spát statikÛm,kdyÏ se zaãal nebezpeãnû naklánût doKarmelitské.

Pravidelné vpády vojsk a ãetné poÏáryMalou Stranu hodnû poznamenaly,pfiesto si svÛj zvlá‰tní, kfiehk˘ pÛvabudrÏela aÏ do dne‰ní doby. Mnohé zkostelÛ, palácÛ a v˘stavních domÛ jsouaÏ ze století 17. a 18. Blízkost Hradu byladÛvodem k usídlování ‰lechty, bohat˘chúfiedníkÛ, knûÏí, obchodníkÛ. Nechybûliv‰ak ani malí Ïivnostníci, fiemeslníci achudé obyvatelstvo. Celé to lidskéhemÏení bylo do znaãné míry protkánovelikou mírou konzervatismu ke v‰emu ake v‰em. Navenek se mohlo zdát, Ïe zahradbami Malé Strany se odehrává jak˘sisnov˘, klidn˘ a pomal˘ Ïivot pln˘vzájemného porozumûní a pohody. Taknám to alespoÀ ve sv˘ch dílech pozdûjipfiedvedl nejeden spisovatel, básník nebomalífi. Skuteãnost tak idylická nebyla, zahradbami probíhaly mnohdy osudynaplnûné nemocemi, starostmi,pomluvami i bídou.

KaÏdopádnû, fiekne-li se Malá Strana,zatoulají se hned my‰lenky k JanuNerudovi, neboÈ pro nûho se tohle mûstostalo osudov˘m pro cel˘ jeho Ïivot. Trvalese k nûmu vracel, trvale vzpomínal natypické postaviãky a figurky tehdej‰íhoÏivota, vkládal jejich osudy do sv˘chpovídek a fejetonÛ, miloval je. Je namístû vypÛjãit si slova pana JaroslavaSeiferta k Nerudov˘m Povídkámmalostransk˘m: …témûfi cel˘m jehodílem vane vzduch tohoto mûsta. Neruda

je miloval a tímto mûstem Ïil. A tak dodne‰ka jsou Malá Strana a Hradãanyplny kouzla jeho osobnosti. Neruda setam neustále vrací. Ach nikoli! Nerudaodtamtud nikdy neode‰el. Potkávámeho v‰ude, na kaÏdém rohu. Na jafie i vzimû, v létû i v teskliv˘ch dnechmûstského podzimu. Básník 20. stoletítak dokonale vystihl nerudovského genialoci spjatého pro v‰echny dal‰í generaces tímto místem Prahy.

Neruda se sice na Malé Stranûnenarodil, narodil se v b˘val˘chdûlostfieleck˘ch kasárnách vmalostranském Újezdû. Pro ty, co touÏí otrochu více informací, dodávám, Ïekasárna byla postavena v roce 1712 azbofiena 1932 a stála v místech spodníhosvahu dne‰ního v˘stupu na Petfiín, jakobyv blízkosti souãasné kfiiÏovatky ulicVítûzné a Na Újezdû. Jeho otec AntonínNeruda, b˘val˘ vyslouÏilec znapoleonsk˘ch válek, patentální invalida,jak se tenkrát fiíkalo, zde pÛsobil jakokant˘nsk˘ a domovník.

Na jafie 1838 dostal Antonín Nerudapísemné svolení c. k. úfiadÛ k provozovánítrafiky v domû U Dvou sluncÛ ãp. 233 vtehdej‰í Ostruhové ulici - dne‰níNerudovû. Po otcovû smrti v trafikantskéÏivnosti pokraãovala Nerudova matka vprotûj‰ím domû U tfií ãerven˘ch orlÛ ãp.225. S krátk˘m pfieru‰ením zde pak jiÏ

neúplná rodina více neÏ deset rokÛbydlela. Ve velmi pfiíkré tehdej‰íOstruhové ulici b˘vala znaãná frekvencesmûrem na Hrad. Proto byly napfiíã ulicípoloÏeny dfievûné trámy-krokve a ulici sefiíkalo Krokevní, nûmecky Sparrengasse.Brzy se jí pak zaãalo fiíkat Sporrengassea ãesk˘ název Ostruhová uÏ na nicneãekal. Od roku 1895 je to uliceNerudova, v praÏské hant˘rceNerudovka.

Pfiem˘‰lím-li o vzniku ulice jako takovéjsem stále víc pfiesvûdãená, Ïe se kdesiu jejího zrodu, kdysi dávno se‰laLaskavost s Pfiekvapením a pak se zanimi tichounce objevila i Zvûdavost.Laskavost v ulici urãitû zanechala úzkéstaré domy, jejich zadní dvorky, vnitfinípavlaãe, barokní ‰títy, vyzdobené fasádya ãarovná domovní znamení. Pfiekvapeníse nenechalo zahanbit a urãitû má nasvûdomí kostel KajetánÛ, strmost ulicejako takové, zdobné paláce a tajemnévyústûní nûkter˘ch domÛ do Jánské ulicea zfiejmû i obãasn˘ veãerní závan vÛnû zrozkvetlého Petfiína. A Zvûdavost ta setam stále vrací, prochází se ulicí nahorua dolÛ, po v‰em pokukuje a vyptává se azdá se, Ïe je spokojená s tím, co vidí. Ataké v‰em ochotnû sdûluje, Ïe Nerudovkavlastnû nevede k Hradu, ale uÏ pod jin˘mjménem ústí na Pohofielci. A neskr˘váradost, kdyÏ mÛÏe nûkoho zprocházejících dovést k ã. p. 235-6 apochlubit se v˘znamn˘m baroknímpalácem Morzinsk˘ch, se zajímav˘mprÛãelím, které zdobí dvojice postranníchportálÛ spojen˘ch balkonem. A v‰emhned ‰eptá, Ïe sochy dvou obrovsk˘chmoufienínÛ, podpírajících balkón vytvofiilsám F. M. Brokoff a Ïe palác v 18. stoletípfiestavûl Jan Santini. Nikdy takénezapomene ukázat zajímav˘ dÛm U tfiíhousliãek v ãp. 210, kter˘ vlastnilypostupnû tfii generace slavné houslafiskérodiny, z nichÏ vynikal pfiedev‰ím Tomá‰Edlinger, jehoÏ housle „Edlingerky“ bylyproslulé. Pak je‰tû Zvûdavost mávne kãp. 214 k paláci Thun-Hohen‰tejnskémuse sochafiskou v˘zdobou z dílny Matyá‰eBrauna a celá se natfiásá p˘chou nad tímv‰ím, co je moÏné v Nerudovce uvidût.Nikdy také nezapomene ukázat snadnejpÛvabnûj‰í místo v Praze, kter˘m jekonec Nerudovky s tfiípatrov˘m baroknímdomem v ãp. 171, souso‰ím JanaNepomuckého od Brokoffa a svatého

Nerudovka

Hostinec u dvou slunců

5April 18, 2013 Prague

Josefa asi od Santiniho, kde se doprava v obloukuobjeví dal‰í navazující ulice, kterou lze vystoupat kHradu. A pak je uÏ Zvûdavost unavená a tak si nûkamodskotaãí na kafíãko, protoÏe takov˘ch moÏností je vNerudovû ulici habadûj.

A právû sem, do tolik podivuhodné ulice, situoval JanNeruda na základû sv˘ch mladistv˘ch proÏitkÛ,vzpomínek, vlastní vnímavosti a v nemalé mífie i díkyvyprávûní své matky Barbory, pfiíbûhy i osudy postaviãekze sv˘ch Malostransk˘ch povídek. Zde míval krupafisk˘krámek pan Vorel, kter˘ si nakoufiil pûnovku, tudychodíval pan Rybáfi ve svém zeleném fráãku, a vzdychalpo chybûjícím mofii, tady Ïila známá plaãka paní Ruska,která nevynechala Ïádn˘ pohfieb a tady ze svého bytuPod Jánsk˘m vr‰kem rok co rok o Du‰iãkách odcházelasleãna Máry uctít na hfibitov v Ko‰ífiích své zmarnûnéÏivotní lásky, tady se znovu usmífiili pan Ry‰ánek a panSchlegl nad váãkem tabáãku. A urãitû tudy chodil iÏebrák pan Vojtí‰ek, aby u chrámu svatého Mikulá‰evyÏebral nûjakou almuÏnu. A v patách mûl vÏdyÏebraãku „babu milionovou“, která ‰la rovnû, kdy chtûlaa kulhala, kdy chtûla.

A je‰tû trochu povídání k domu U dvou sluncÛ. V prvnípolovinû 18. století pfiipadl tehdy barokní dÛm bohat˘mpraÏsk˘m zlatníkÛm. AÏ po více neÏ sto letech jiÏ doklasicistnû upraveného pavlaãového domu s trafikou vprÛãelí se nastûhovali Nerudovi. V roce 1895 byla nadomû, se svolením tehdej‰ího majitele pana Nûmce,odhalena pamûtní deska Jana Nerudy. Na domû jeumístûno jedno z nejznámûj‰ích domovních znamení,reliéf v bohaté kartu‰i s úponky a maskami. Dneska jedÛm hodnû v podvûdomí PraÏanÛ a to asi nejenomkvÛli Nerudovi, ale i kvÛli jedné z nejoblíbenûj‰íchpraÏsk˘ch hospÛdek, která se zde nachází. Její jménose nûkolikrát bûhem ãasu mûnilo, ale na‰tûstí se vÏdypak vrátilo k pojmenování U dvou sluncÛ. Vlastní dÛmstojí na hluboké nepravidelné parcele. Skládá se zedvou budov, pfiední má prÛãelí v Nerudovû ulici a zadnív ulici Jánské. Terén klesá a zadní budova je o dvûpatra níÏe, neÏ je úroveÀ Nerudovy ulice. Obdobné jeto i u nûkter˘ch domÛ sousedních.

A víte proã je cel˘ dÛm U sluncÛ dvou? Spekulací byse na‰lo asi víc, pravdou v‰ak je, Ïe ten, kdo Ïádal naradnici Malé Strany o povolení znaãit dÛm sluneãnímsymbolem, mûl smÛlu. Zlaté slunce uÏ na jednommalostranském domû záfiilo. Musel tedy na pfiíkazúfiadu zmûnit barvu nebo poãet symbolÛ. A proã senepí‰e U dvou sluncí? O tom se zmiÀuje i Jan Nerudav jedné z povídek a tvrdí, Ïe tento jmenn˘ tvar odpovídájakési mluvû na Malé Stranû. Je to tedy zfiejmû zvyklostz dávn˘ch dob, protoÏe první zmínky sahají aÏ do roku1614.

A v domû umístûná hospÛdka má také svÛj zvlá‰tníosud a to i novodob˘. Proslavila se totiÏ jako útoãi‰tûchartistÛ a undergroundu. Lze si o tom pfieãíst v kníÏkáchIvana Martina Jirouse nebo Egona Bondyho.

Nezb˘vá, neÏ si do závûru vypÛjãit slova Karla âapkaz roku 1921: „Neruda byl skoro první Evropan v âechách.Pfiesahoval rozmûry své doby. Siln˘, skeptick˘,rozumov˘ intelekt, západník, empirik, ãlovûk vroucíhovkusu, ale chladné sebekontroly, muÏ svûtovéhorozhledu a i na dne‰ní dobu v˘znaãnû moderní.“

A je‰tû slova jednoho profesionálního umûleckéhofotografa z Itálie, kter˘, opakovanû Prahu zvûãÀuje apfii kaÏdé náv‰tûvû Prahy, nikdy neopomene nav‰tívitnûkolikrát Malou Stranu, Hradãany, Pohofielec a v‰emuse vroucnû obdivuje a italsky hlasitû v‰echno chválí.Jeho slova jsou tato: „Pravda, Malá Strana je plnáhonosn˘ch barokních palácÛ. Ale také je pravda, Ïe vestovkách klikat˘ch uliãek vinoucích se okolo tûchtopalácÛ byla a zÛstala stfiedovûká. Ta pfiátelská krásapospolitosti se nedá nikdy omrzet!“ Teì mû napadá, Ïevám moÏná nûkdy pfií‰tû napí‰u nûco o ulici Vla‰ské.

A na úpln˘ závûr uÏ jen moje osobní pfiiznání -sledovala jsem v krajansk˘ch novinách úspûch divadelníhry o Malostransk˘ch povídkách a tak mû napadlo, Ïeto prostfiedí trochu popí‰u. A také se tím dodateãnû chciomluvit Janu Nerudovi, protoÏe kdyÏ jsem kdysi dávnojako ‰kolní povinnou ãetbu jeho povídky ãetla, tak jsemmoc nad‰ena nebyla. Teì uÏ jsem v tomto smûrumnohem moudfiej‰í a ãetbu - uÏ nepovinnou - jsem sijen a jen vychutnávala.

Text i foto: Jana Fafejtová - Praha***

6 April 18, 2013Winnipeg

âeskoslovenská podpÛrná jednota a emigranti po Srpnu 1968Adolf Wenzbauer k oslavám padesátého v˘roãí zaloÏeníâeskoslovanské PodpÛrné Jednoty ve Winnipegu. Pro nás„posrpnové emigranty“ (srpen 1968) byl Adolf, jak jsme mufiíkali, pokládán za starousedlíka. Tak jsme pojmenovalikrajany, ktefií emigrovali do Kanady pfied válkou nebo poÚnoru 1948, pfied na‰í velkou emigrantskou vlnou roku 1968-69. Jin˘ rozdíl mezi tûmito krajany nebyl, jelikoÏ nás novûpfiíchozí vítali se stejnou otevfienou náruãí a snaÏili se nám b˘tnápomocni, jak jen mohli. Mezi nû patfiili hlavnû Frank Baleja,Adolf Klímek, Adolf Wenzbauer, Josef Hamata, Páter Josefâelustka, Páter Reken a samozfiejmû mnoho dal‰ích, jejichÏjména vyjmenovat je nad mou sílu.

Jak víme, ãas jedná s kaÏd˘m stejnû a z toho dÛvodu jsmeuÏ vût‰inu tûchto krajanÛ vyprovodili na hfibitov. Z této smutnéskuteãnosti nám posrpnov˘m i dal‰ím nezb˘vá nic jiného,neÏ v‰em na‰ím dobrodincÛm ze srdce podûkovat za jejichlaskavost.

KaÏdému ãlovûku je jasné, Ïe i pouh˘ odchod z rodnéhomûsta, obce, kde vyrÛstal, je velik˘m zásahem do Ïivota,hlavnû do citÛ a du‰e lidí. Av‰ak zmûny v tûchto pfiípadechjsou minimální s porovnáním emigrací do ciziny, do daleké aneznámé zemû, kde jak jsme poznali je v‰e jinaãí! Pfiednû tobyl jazyk, kterému jsme nerozumûli a zvyky které nám bylytaké cizí. Najednou jako probuzeni ze ‰patného snu, kter˘nemizel, jsme se ocitli v nové Ïivotní situaci. Ztratili jsmerodiãe, sourozence, pfiátele a na‰e obvyklá místa, kam jsmerádi chodívali. Spadla za námi proslulá Ïelezná oponaudrÏovaná komunistick˘m reÏimem na hranicích na‰í vlasti.

Co ãlovûk v takové situaci mÛÏe dûlat? Skoãili jsme do vody- musíme plavat! Pokud nûkoho napadne otázka: Proã jste doté vody skákali? Odpovûì je jednoznaãná - nemohli jsme uÏvydrÏet svûrací kazajku, která nás dusila v na‰í otãinû. TouÏili

jsme se nadechnout svobody, kterou na‰e domovina svoudespotickou vládou nedovolovala! I za cenu nenahraditeln˘chztrát jsme radûji zvolili chléb emigrace, ale svobodnû jsme homohli pojídat.

Nesetkal jsem se s posrpnov˘m emigrantem, kter˘ by v tétona‰í nové situaci nedûlal totéÏ jako já. Vyhrnul si rukávy,zapomnûl na svoje tûÏkosti a zaãal si budovat svÛj Ïivot vnové domovinû!

Není to pouhá fráze, ale kaÏd˘m dnem, kaÏd˘m mûsícemopadávaly na‰e poãáteãní tûÏkosti, jak s jazykem, penûzi,zdej‰ími zvyklostmi a najednou Ïivot v cizinû nám dávalv˘znam.

Pro na‰e ‰tûstí jsme zde nebyli prÛkopníky, ktefií prodûlávalimnohem tûÏ‰í zaãátky neÏ my. Krajanská dobroãinnost na‰ichpfiedchÛdcÛ nám pomáhala nejen materiálnû, ale také naléztna‰i identitu, pfiátele, práci a poskytovala nám morální podporu.

V tomto sehrála velikou úlohu âeskoslovenská PodpÛrnáJednota. Tam novû pfiíchozí mohl pfiijít mezi své krajany anejen jako doma si vypít piveãko, ale popovídat si po na‰ema dostat mnoho dobr˘ch rad, kter˘ch bylo potfieba jako sÛl.âSPJ v‰ak nebyla pro nás jedin˘m pfiístavi‰tûm. Nelzevynechat âeskoslovenské národní sdruÏení, kostel PannyMarie Fatimské, a slovensk˘ kostel Panny Marie Nav‰tívení.

Pfiesto, Ïe tyto instituce a církve hodnû pomáhaly, krajansk˘Ïivot se nejvíce odehrával kolem âSPJ - ãeského klubu.

Pro krajany Jednota nebyla jen obyãejná hospoda jako vâSSR, kde se popijí a klábosí se o v‰em moÏném, hlavnû onedÛleÏit˘ch vûcech. N˘brÏ klub byl podle názorÛ mnohakrajanÛ tavícím kotlem, kde z teskliv˘ch âechÛ a SlovákÛ poztracené vlasti se postupnû stávali Kanaìané. Nûkdo bymohl namítnout, Ïe tavící kotel jim bral identitu, coÏ v na‰íKanadû je velice mylné. Právû tam nov˘ emigrant poznával,

Ïe aã se chce stát dobr˘m obãanem Kanady, nemusí sezbavit svého národa, jazyka, nebo sv˘ch zvykÛ.

Emigrace v kaÏdé dobû a pro kaÏdého je perná vûc! Nikdoneemigruje bezdÛvodnû! AÈ to byly hospodáfiské dÛvodydávn˘ch krajanÛ, hledání ‰tûstí ve velikém svûtû, nebo politickédÛvody jako na‰e, které nás donutily k závaÏnému Ïivotnímukroku. Tak jak poúnorová, tak posrpnová emigrace bylav˘plodem hnusné politiky v âeskoslovensku pokomunistickém puãi.

Z jakého podkladu vychází moje tvrzení? Z podkladunesvobody v zemi! Ten kdo si snad myslí, Ïe opustil svouvlast jen proto, Ïe se chtûl podívat do svûta a nikoliv zpolitick˘ch dÛvodÛ, je na grandiózním omylu. Jedinû totalitnípolitika doma mu bránila v jeho pfiání okouknout svût.

Nebo to, Ïe nûkdo nemûl kde bydlet, tak volil emigraci? Bylato opût politika státu, která mûla pod palcem ubytováníobãanÛ, tím byl obãan odkázán na jejich benevolenci.

Na rozdíl od státní politiky doma, po pfiíjezdu a krátkémpobytu na hotelu se kaÏd˘ z nás ubytoval velice pohodlnû aÏádná byrokratická vláda se nemusela o nikoho starat.Najednou jsme poznali rozdíl mezi totalitou v âSSR asvobodnou zemí.

Nejvût‰í na‰í pfiedností v emigraci bylo na‰e úsilí, které námpfiiná‰elo své plody. NejenÏe po nûkolika mûsících práce sikrajané zaãali kupovat automobily, na které se v âSSRãekalo pût rokÛ, ale po nûkolika málo letech si zaãali kupovatsvoje domy se zahradami, s garáÏemi, o ãem se jim v âSSRani nesnilo.

Musím se v‰ak opût vrátit k na‰im organizacím âSJP aâSNS, které nás sdruÏovaly a se sv˘mi akcemi námnahrazovaly ztracen˘ domov. Tfieba první ·tûdr˘ veãer (1968)uspfiádan˘ v litevském kostele, nebo spoleãenské veãery azábavy organizované nûkterou z organizací. Po tolika letechje tûÏké si na mnohé z nich vzpomenout, ale Mikulá‰skázábava v hale kostela Sv. Marka v St. Vitál mi utkvûla vpamûti. Za nostalgického veãera, kdy venku padal sníh, vekterém se tfipytila svûtla ulic, jsme se se‰li v útulné halekostela. Pfiátelé posedali kolem stolÛ s pln˘mi ãí‰emi, kapelapod vedením krajana pana Václava Machovce zaãala hrát anajednou jsme se cítili v‰ichni nejen druÏní, ale také veliceblízcí k sobû. Mezeru, která nastala ztrátou na‰ich mil˘ch,nám vyplnili noví pfiátelé. Stala se z nás veliká emigrantskárodina.

Z posrpnové doby nejvût‰í krajanské akce byly bezesporuFolklorámy - festival národÛ ve Winnipegu.

V roce 1970 âSJP byla jedna ze zakladatelÛ tohoto etnickéhofestivalu. Zde opût musím pfiipomenout práci na‰ichstarousedlíkÛ, ktefií se do prvního festivalu zapojili s velik˘melánem. Nejenom oni, ale také ostatní pofiadatelé nemûlitu‰ení, jak˘ úÏasn˘ úspûch to bude mít. âlenky klubu paníLesová, sestry Hallamové, paní ·elepcová a dal‰í napeklykoláãe, nadûlaly knedlíky a v‰e k tomu potfiebné. Pro velk˘úspûch v‰ak za tfii dny bylo v‰e snûdené a vypité a museliâesk˘ pavilon zavfiít!

Po ãtrnácti letech klub i sdruÏení spojily své síly a naobnovenou Folklorámu se dobfie se pfiipravily. Nejcennûj‰ív‰ak na v‰ech festivalech byly tance na‰ich dûtí. SkupinyVûneãek a Furiant se staly zlat˘m hfiebem Folkorámy! Svelikou pílí s nimi nacviãovala paní Vlaìka Zvoníková, kterátento obor doma studovala. Vidût na‰e ãeské a slovenskératolesti pfiedvádût tance na‰ích národÛ bylo pro kaÏdéhodojemné. Folkloráma se konala po nûkolik rokÛ v budovû a vareálu âSJP. Po nûjaké pfiestávce a pro velikou náv‰tûvnost(dennû aÏ tisíc lidí) se âesk˘ pavilon Srdce Evropy pfiesunulna více vyhovující místo.

Kdo nezná Folklorámu, nemá ani tu‰ení kolik krajanÛ -dobrovolníku bylo zapotfiebí na cel˘ t˘den k zaji‰tûní festivalu.Poslední roky aÏ 60 osob pracovalo dennû pro úspûchFolklorámy. Na co mÛÏe b˘t kaÏd˘ krajan v Manitobû hrd˘!

âSJP, tento emigrantsk˘ stánek, bude v dubnu 2013oslavovat sté v˘roãí svého zaloÏení. Dfiíve neÏ otcovéâeskoslovenska Masaryk, ·tefánik, Kramafi a ostatní mûlivÛbec potuchy o tom, Ïe vznikne samostatn˘ a spoleãn˘ státâechÛ a SlovákÛ, prost˘ lid mûl o soudrÏnosti a spojováníSlovanÛ vût‰í vizi neÏ jakou mûli tfieba ãe‰tí poslanci ve Vídni.Z toho dÛvodu Jednota pfii svém zakládání zahrnula ‰ir‰írozptyl SlovanÛ z Rakousko-Uherska. Byla proto pojmenována„Slovanskou Jednotou“.

Je pozoruhodné, Ïe vût‰ina zakladatelÛ, které mÛÏemevidût na tablu v hale, nejsou z Prahy nebo z hlavní ãásti âech,ale z b˘valého Haliãe (z KomorÛvky) a z Volynû (obû územídnes na Ukrajinû).

Na konec mého struãného vyprávûní se nedá nic jinéhovykonat, neÏ téÏ poloÏit velk˘ vûnec díku nejen krajanÛm -zakladatelÛm Jednoty, ale v‰em pokraãovatelÛm v dobrépráci v této organizaci - emigrantÛm po první i druhé svûtovéválce aÏ po dne‰ní den, ktefií vynaloÏili nesmírné úsilí amnoho práce pro âeskoslovenskou spoleãnost ve Winnipegu,se svou aktívní ãinností v âeskoslovenské PodpÛrné Jednotû.

Aã v‰echny posrpnové ãinitele, pfiedsedy, pokladníky a

7April 18, 2013

dal‰í dÛleÏité osoby nedokáÏu vyjmenovat, pokusím se aspoÀvyjmenovat nûkteré. Pfiednû to byl pan F. Shánûl (Frantatáta), jak mu fiíkali, kter˘ pfievzal vedení klubu postarousedlících, jmenovitû po panu J. Hamatovi. Dal‰í, nakteré si dobfie pamatujeme je vlastnû celá rodina Moravcov˘ch,hlavnû Babi Moravcová, Eva VaÀková, Bob a JaniãkaWenzlovi, Betty Dobrovolná, pfies nûkolik dal‰ích, aÏ kdne‰nímu pfiedsedovi J. Dobrovolnému.

Musím téÏ vzpomenout zesnulého pana Jardu Klime‰e,kter˘ vûnoval klubu hodnû ãasu a ãásteãnû zavedl nûkterénovinky a vylep‰ení.

K vedení a dobrému chodu klubu v‰ak nestaãí jen pfiedsedaãi pfiedsedkynû, ale mnoho dal‰ích dobrovolníkÛ - pracovit˘chlidí. Z tûchto dÛvodu není moÏné vynechat rodiny·tûdronsk˘ch, ChaloupkÛ, HaverdÛ, PaãínÛ, KunÛ, PaliãkÛ,NûmeãkÛ, Stracen˘ch, paní Tumilson, Karel Bulandra,Majerské. Bezesporu úÏasnou práci odvedla Danka Orihelova,kdyÏ po 12 rokÛ byla redaktorkou a vydávala klubovou ¤íãkua v‰estranná pomoc manÏela Janka byla velice cenná.

Pomocí vedení z klubu jsem nalezl dal‰í jména. RodinuJanãárÛ, Vlasta Shindeláfiová, Vilda Muller, Zdenûk a KarelHladik, Karel Kahula, Lada Zalud, Lada Hlas, Peter Gregor,VráÈa VodráÏka, Záãkovi, Zemãák, Jaromir Samek, LíviaKurinska-Hrdlickova, Martina Jaterka. Bylo by také velik˘nevdûk vynechat pana J. Skácela a na‰í oblíbenou barmankuGábinku Benadikovou a mnoho, mnoho kuchafiek, kterépfiipravovaly dobrá ãeská jídla a koláãe jak pro Folklorámu,tak i pro klubovní veãery, jejichÏ v‰echna jména by bylo tûÏkéuvést.

Tak jako na zaãátku mé zprávy jsem dûkoval zakladatelÛmPodpÛrné Jednoty, zrovna tak patfií stejnû velk˘ dík od v‰echna‰ich krajanÛ z Winnipegu i tûmto pokraãovatelÛm za jejichdobrou práci! Jen díky jim - ochotn˘m lidem, mohla âSJPobdrÏet vysoké uznání a vyznamenání - medaili od prezidentaâeské republiky Václava Havla a obdrÏet nejvy‰‰ívyznamenání Cenu T. G. Masaryka od âeského aSlovenského SdruÏení Kanady.

Co pfiinese dal‰í století pro âSJP se nikdo neodváÏí ani

odhadnout. Zatím je moÏné mluvit jen o blízké budoucnosti,jelikoÏ krajané stárnou a nelze oãekávat nûjakou hromadnouemigraci po té co âe‰i a Slováci se tû‰í stejné svobodû jakomy Kanaìané.

A co je snad je‰tû hor‰í, moderní svût odcizil ãlovûkaãlovûku. Tak jak to dnes vypadá, lidé uÏ nepotfiebují pfiátele,spoleãníky a spolky. Vystaãí si s moderní technikou, s televizí,s telefonem a poãítaãem. Facebook, kter˘ souãasnou generacivystihuje jako look at me (koukni se na mne), ale jinak se mivyh˘bej, odcizuje lidí od sebe.

Je samozfiejmé, Ïe svût nelze zastavit a mnohdy ani zmûnit.Staãí v‰ak nûkolik jedincÛ, ktefií si dokáÏou je‰tû uvûdomit, Ïesprávn˘ ãlovûk je spoleãensk˘ a nikoliv ostrov jen sám prosebe!

Tito lidé mÛÏou zabránit tomu, aby ani v budoucnostinenastal pomal˘ a jist˘ konec âeskoslovenské PodpÛrnéJednoty - na‰eho klubu. (pozn. stále âeskoslovenská).

Vilém A. Kun***

Winnipeg

8 April 18, 2013

Paní Marie Zieglerová a Zlatá bula (sicilská?)Milí ãtenáfii, snaÏíte-li se rozlu‰tit, co mÛÏe mít spoleãného paní Marie Zieglerová,Ïena v tomto tfiináctém roce 21. století mladistvû ãilá a pracovitá (a mnoha smûrytalentovaná) a Zlatá bula (moÏná sicilská, ale tím si nejsem jist-jedinou Zlatou bulu,o které jsem na‰el zmínku, mûl na svûdomí Karel IV, kter˘ jí trvale ustanovil âeskékrálovství za jednoho z “VoliãÛ svaté fií‰e fiímské”), tak bych Vám radil, abyste se nato tak po pûti hodinách lu‰tûní vyka‰lali, ponûvadÏ na to nepfiijdete. Nepfii‰el jsemna to ani já a já si ten titul vymyslel. Jak jsem k tomu titulu pfii‰el? Se sv˘mi poznatkyse vám svûfiím ke konci ãlánku. Ale napfied se musím zmínit, o co vlastnû jde.

Kdo je paní Marie Zieglerová (dovolilami, abych jí fiíkal Mara nebo dokonce jenMa)? Îena, která pí‰e krásné básnû,bajky a uãila ãe‰tinu, pûstuje vzácnápsiska, se svojí vnuãkou se cviãí v rÛzn˘chodrÛdách pfiechodníkÛ, a já ji znám hlavnûjako korektorku ãlánkÛ v CzechFolks.comPlus a je‰tû obdivnûji jako grafiãku, kteráty ãlánky zdobí fotografiemi a mal˘migrafick˘mi zázraky. Setkal jsem se s nífyzicky jenom jednou v jejím kouzelnémdomovû, kter˘ uÏ slavil sté narozeniny vevesnici blízko Luhaãovic. Ten domov sechlubí pûknou polohou a stromy a kefii akvûtinami, a hlavnû svojí paní. Ale e-mailÛ jsme vymûnili stovky a telefonníchhovorÛ desítky.Snad bych se mûl zmínit i o

CzechFolks.com: zaãalo to v ãervnu 2008a zaãali to manÏelé, Daniela Olszová aPaul Nelson. K prvnímu v˘roãí zaloÏeníCzechFolks.com Daniela napsala:CzechFolks.com jsou stránky, které jsouvûnované ãeskému a slovenskémukulturnímu dûdictví… Pfied rokem jsmebyli jen dva âe‰i (v pfiekladu ‘Czechfolks’).Oba jsme âechoameriãané a mluvíme

plynnû oba jazyky...I kdyÏ máme mnohona‰ich pfiíbuzn˘ch v âeské republice,jsme silnû spojeni se Slovenskem, odkudpocházejí na‰i prarodiãe… Pfied ménûneÏ ‰esti mûsíci (v polovinû kvûtna) jsmetaké pfiedstavili dal‰í ãást na‰ehomagazínu s názvemCzechFolks.comPLUS. Díky na‰emupartnerovi Pozitivní-Noviny.cz jsme seseznámili s mnoha talentovan˘mi autory,ktefií byli nad‰eni s moÏností s námispolupracovat.Paní Mara historii této pozoruhodné

instituce naãrtla po jejím zániku:Curriculum vitae -

CzechFolks.comPLUSWebové stránky CzechFolks.com.Plus

vznikly v kvûtnu 2009 laskavostí majitelkyamerického krajanského webu paníDaniely Olszové a jejího manÏela PaulaNelsona (San Diego) CzechFolks.com.Du‰í a h˘batelem se stal Václav R. Îídek,úspû‰n˘ v˘tvarník “(a také znamenit˘redaktor a nad‰enec pro oãistu ãeskéhopolitického Ïivota - poznámka autora),kter˘ kolem sebe v krátké dobûshromáÏdil mnoho v˘born˘ch autorÛrÛzn˘ch ÏánrÛ jako jsou napfiíklad LudûkFr˘bort, Tomá‰ Záfieck˘, Milan Dubsk˘,Marta Urbanová, Josef Absolin, Josefâermák, Stanislav Háber, HanaJuraãáková, Ivan Kolafiík, BlankaKube‰ová, Milan Richtermoc, MiroslavSígl, Láìa Kfiivánek, Eduard Svûtlík,Ludûk Ëopka, Tomá‰ Mácha a fiadadal‰ích… a také vynikající ilustrátory amalífie jako jsou Franti‰ek Kratochvíl,Miroslav ·esták, fotokoláÏista i autorkapovídek a pohádek paní Marie Zieglerováa paní Olga Janíãková, Eva Rydrychová,mladé vytvarníky-kreslífie Janu Pilgrovou,Romana Kolbicha, Ivu Pospí‰ilovou...Není moÏné v rozsahu tohoto ãlánku

vyjmenovat v‰echny autory, ktefií se vícejak ãtyfii roky podíleli na vydávání tohotoilustrovaného magazínu, laskav˘ ãtenáfi

najde jejich jména i ãlánky na adresewww.czechfolks.com/plusVydávání magazínu bylo z technick˘ch,

organizaãních a provozních dÛvodÛukonãeno k 1. bfieznu 2013, stránkyzÛstaly pfiístupné pro ãtenáfie.KdyÏ bylo po v‰em, nûjak se mi (a m˘m

luhaãovick˘m pfiátelÛm, PhDr IrenûVo‰tové a jejímu manÏelovi arch. Milo‰iBafiinkovi) podafiilo pfiimût paní MariiZieglerovou, aby udûlala kopie v‰echãlánkÛ, které jsem kdy proCzechfolks.com/plus spáchal a také kopiesv˘ch povídek a pohádek a poslala mi to.A ona, du‰e andûlská, to slíbila. A takjednoho dne ke konci bfiezna na mnenûkdo zazvonil, Ïe má pro mû po‰tu.Pfiines mi ji nahoru a já nechtûl vûfiit, Ïe jeto pro mne: veliká krabice krásnûzabalená. PoloÏil jsem ji na postel ahlavou mi bleskla tfii slova: Zlatá bulasicilská! Úvodní stránka vybiãovala mojije‰itnost do hysterického záchvatu.Hlavnû mû dojala fotografie s orlem: jefotokoláÏ z fotografií, které na chalupû naGeorgian Bay udûlal pastorevangelického kostela sv. Pavla vTorontu, Rev. Ladislav Petr Kozák. AMara - jak dolej‰í fotografie dokazuje - sis tím pohrála.

Od února 1948 na‰e rodná zemû zaÏilamálo radostného. Máme-li soudit podlemedií, ãest, laskavost, ‰tûdrost asoudnost jako by v té zemi vyhynuly.Proto jsem tak vdûãn˘ za ty ãtyfii rokyspolupráce s lidmi kolemCzechFolks.com/plus. Nejen s paníZieglerovou a s panem Îídkem, ale i sautory a ilustrátory, s kter˘mi jsem pfii‰eldo styku. V‰ichni ve mnû utvrdili víru vdobrého genia na‰eho národa. Prosímje, aby pfiijali mÛj dík.

Josef âermák

(Vysvûtlivka o Zlaté bule sicilské, kteroujsem dostal od paní Marie Zieglerové: bylaudûlena v Basileji 26. záfií 1212 PfiemysluOtakaru I. budoucím fiímsk˘m císafiemFridrichem II za podporu, kterou mu PfiemyslOtakar I poskytl v boji o fií‰skou královskoukorunu. Bula uznala dûdiãnost královskéhodnosti ãesk˘ch králÛ. Jmenuje se sicilská,ponûvadÏ Fridrich I disponoval tehdy pouzepeãetí sicilského království.)

Internet

9April 18, 2013

Po Evropû fouká vichr, krachne euro, smete KyprNemám ve své rozsáhlé sbírce pohlednic ani jednu zKypru - odeslanou z Kypru a s kyperskou po‰tovníznámkou; soudím, Ïe pfied mûsícem byl Kypr terraincognita, a poslední t˘den hlaholí kyperská kalamitana prvním místû v médiích. Co se stalo, Ïe nic se stanepopla‰n˘m signálem pro celou Evropu i globální finanãnístabilitu?Kypr je teì co se naz˘vá kuchyÀ Evropské Unie; kaÏd˘

ví, Ïe se hosté do kuchynû nevodí, i kdyÏ z kuchynûvanou vÛnû pochoutek i smrad pfiipálené peãené. Takyse fiíká, Ïe kdo nesná‰í horko, aÈ vymázne z kuchynû,a to teì finanãní ministfii EU dûlají, protoÏe ta peãené jepfiipálená na vyhození.Kyperská historie je proklatû zamotaná; dlouho patfiila

antickému ¤ecku, pak ¤ímu a pak Byzanci; v roce 1571Kypr krvavé pfiipojila Otomanská fií‰e jako v˘hodn˘pfiístav a od té doby je populace Kypru z vût‰í ãástifiecká a zãásti turecká. Po první svûtové válce Kyprpfievzali pod dohled vítûzné mocností, a v 1924 se stalKypr samostatn˘m státem s nesvornou populacikfiesÈanÛ a muslimÛ.V roce 1974 Kypr okupovali Turci, aby uchránili tureckou

men‰inu a zasáhlo OSN, aby se Kypfiané nepovraÏdilinavzájem. Po krachu a rozpadu SSSR brzo objeviliKypr ru‰tí oligarchové jako daÀové nebíãko a shovívavébankovnictví, které pfiijímalo od rusk˘ch usedlíkÛ kufry‰pinav˘ch penûz a prali tyto peníze ve velkém. PostupnûKypr zaplnilo pÛl stovky tisíc RusÛ, ktefií objevili lep‰íklima i pfiíhodn˘ ekonomick˘ labyrint pokfiiven˘chbankovních regulí.Dá se fiíct, Ïe dvacet let Kypr prosperoval na ‰melinû

s penûzi pod tich˘m dohledem EU a euro mûny pfiijatéKyprem v 2006. Finanãní bankrot ¤ecka od roku 2010strhl vysok˘ podíl kypersk˘ch investic do ¤ecka na‰ikmou plochu ztrát, které v bfieznu praskly. Dal‰ífinanãní pomoc banky EU byla svázána s pfiíspûvkemod kypersk˘ch bank, a kdyÏ jde o miliardy, tak setradiãnû myslí, Ïe se to mal˘ch vkladatelÛ net˘ká.âtenáfi zpráv z Kypru si pov‰iml pendlování kyperskéhopremiéra mezi Nikósii a Moskvou od poãátku krize.Proskoãily zprávy o nûkolika miliardové pÛjãce Kypruv˘mûnou za práva pro ruské tûÏební spoleãnosti.Pikantní je komunistická epizoda kyperského novovûku:V roce 2008 byl prezidentem zvolen DemetrisChristofias, kter˘ vystudoval v Moskvû a byl ‰éfemkomunistické strany Kypru. Jeho zasahování dobankovnictví lze vyslovit jako jednu z pfiíãin kyperskéfinanãní kalamity. Zda se, Ïe jeho kaÏdoroãní v˘lety naschÛzku do Moskvy s tamními vládci nepfiinesly tosprávné ovoce.Na poãátku finanãního kolapsu v únoru 2013 rezignoval.

Jeho dal‰í právní problémy se t˘kají v˘buchu munice vpfiístavu v roce 2011, kdy jej policie pfiímo obvinila jakopÛvodce, coÏ popfiel.Problém nastal, kdyÏ vláda navrhla oloupit vkladatele

o 10, 20, 30% jejich vkladÛ a lidé vyrazili do ulic vybratsvé úspory z bank, které hotové peníze nemûly azavfiely pfied Velikonocemi dvefie aÏ do úterka. MinistfiiEU uplácali dohodu, která se jeví jako fie‰ení, ale tolikonáplast na krvácející vfied, a na chvilku a s v‰eobecn˘mporozumûním, Ïe Kypr bude první vystupující z EU ieurozóny.Podle znalcÛ jsou uÏ kyperské libry, pÛvodní peníze,

nati‰tûné a vkladatele bûhem nûkolika mûsícÛ budouvyzvedávat namísto eura kyperské libry a formou fiízenéinflace se srovná kurs eura a libry na jakousi snesitelnouúroveÀ, aby se vlci, rozumûj obãané, naÏrali a KyprzÛstal samostatnou zemí.Co komu záleÏí, jestli platí v obchodû eurem nebo

librou? Hlavní je, Ïe prodejce pfiijme inflaãní libry i euroza své zboÏí; a kdyÏ kyperské vládû budou chybûtpeníze na v˘platy státních zamûstnancÛ, libry vytiskne,a Ïivot jde dál.Není Ïádn˘m mezinárodním nebezpeãím, kdyÏ Kypr

vystoupí z EU i eurozóny; Kypr je malá ryba, v tomtopfiípadû laboratofi, kde se to zprubuje pro vût‰í ryby jakojsou ¤ecko, Itálie, ·panûlsko, Portugalsko a Irsko;hlavní delikventi finanãní unie.To mi potvrdil Robert Hill, mÛj pfiítel z Royal Bank,

kterému jsem ‰el popfiát vesele Velikonoce a tahatrozumy. Robert mi rád vysvûtluje finesy bankovnictví a

otázka Co ten Kypr? ho potû‰ila a ptal se jestli mnezajímá historie kyperské finanãní kalamity anebo fie‰ení?„¤e‰ení, ov‰em,“ vypísknul jsem chtivé a Robert fiekl:„Banky se musí otevfiít, lidem dát jejich peníze na nákupnezbytností; já bych vyplácel kyperské libry v kursujedna k jedné k euru s vysvûtlením euro nemáme,protoÏe nemají dost euro mûny na pokrytí vkladÛ;vlastnû se ví, Ïe mají v hotovosti asi desetinu.“„A lidé libry pfiijmou?“„Co jim zb˘vá, lidí potfiebují chleba, máslo a mléko, a

jestli platí eurem nebo librou, to pfiece nic neznamená;peníze jsou jenom pfievod mezi cenou rÛzného zboÏí.Anebo musí zaãít smûnn˘ obchod boty za chleba, coÏnení moc praktické.“„Jak dlouho bude trvat srovnání eura s librou?“„To nebude trvat dlouho,“ zamyslil se Robert, „protoÏe

libra bude mít takovou cenu jak je podloÏená prací asluÏbami a Kypr má turistickou sezónu pfied sebou a

turisti pfiijedou s eury a budou chtít sluÏbu a zboÏí...“„TakÏe to Bobe nevidí‰ jako katastrofu?“„VÛbec ne,“ fiekl Robert, „leda jako tich˘ pfiesun od

ekonomiky fiízené z Bruselu na ekonomiku fiízenou zNikósie. Nejvíc kraválu nadûlají ru‰tí mafiáni, coÏ nikohomimo Kypr nebolí.“„A ostatní zemû eurozóny budou následovat?“Opût se zamyslel a fiekl, Ïe nevidí jinou cestu neÏ

návrat ke státním penûzÛm jako fie‰ení ekonomickédiktatury z Bruselu potahovaného provázky z Nûmecka.’Zvedl jsem se k odchodu a Robert fiekl: „Jestli Kypr

padne pfied letní turistickou sezónou, anebo aÏ po ní, tose uvidí, ale na pár let bude Kypr nejlacinûj‰í dovolenáve Stfiedomofií.“„Na to jsem moc zvûdav˘,“ fiekl jsem ve dvefiích,

„protoÏe nutné potfiebuji hezké pohlednice z Kypru dosvé sbírky pohlednic.“

RosÈa Firla - Sudbury***

E-mail

10 April 18, 2013

Village Idiot Pub Sin&Redemption126 McCaul St.poblíÏ Dundas W.

Toronto, Ontario M5T 1W2

Tel.: 416/597-1175E-Mail: [email protected]

www.villageidiotpub.ca***

136 McCaul St.poblíÏ Dundas W.

Toronto, Ontario M5T 1W2

Tel.: 416/640-9197E-Mail: [email protected]

www.sinandredemption.com***

Tfii hospody v centru TorontaNa pípû padesát evropsk˘ch piv

mezi nimi

Pilsner Urquell!K tomu evropské jídlo po cel˘ den

Otevfieno sedm dní v t˘dnu od 11 do 2 ráno.

Town Crier Pub115 John St.

poblíÏ Queen St. W.

Toronto, Ontario M5V 2E2

Tel.: 416/204-9502E-mail: [email protected]

www.towncrierpub.ca***

Evangelické obrazoborectvíStalo se dávno v ‰edesát˘ch letech minuléhostoletí. V jídelnû Bohosloveckého smináfie vJircháfiích byl obraz Miroslava Rady LeÏáky.Obraz velk˘ témûfi jako Picassova Guernica.Námûtem podobn˘m Picassovû Guernice.Na rozdíl od Picassova obrazu, kter˘ je vmadridském Pradu se k nûmu mohlo pfiiblíÏita dokonce nebyl nik˘m hlídán (bohuÏel). Akdyby si ho chtûl nûkdo vyfotografovat, takmohl. Nevím, jestli to nûkdo uãinil nebo ne.Pokud ano, tak dobfie uãinil, protoÏe Guernicastále existuje a spolu s ní miliony fotografií.Obraz LeÏáky dopadl jako obec, které bylvûnován.Obraz byl v jídelnû nûkolik rokÛ. Jednouspadl. To se konec koncÛ stává. Nejen Ïe honikdo nepovûsil zpátky - byl to obraz velk˘,ale zÛstal opfien˘ o stûnu v jídelnû.Nebylo to pûkné ani útulné a tak nûkdorozhodl, Ïe je nutné obraz uklidit. Tehdy to jiÏbylo v sedmdesát˘ch letech se v‰e uklízelo.Bohoslovci-brigádníci ho odnesli vedle douãebny a umístili za klavírem. Tam byl asidal‰í dva roky a jak normalizace pokraãovala,

tak tím víc se uklízelo. Místo znepokojujícíchLeÏákÛ se objevila v jídelnû uklidÀujícíreprodukce Hradãan. JenÏe, co s obrazem,kter˘ je v uãebnû za klavírem. Pfii‰el nov˘fieditel semináfie pan M. Biháry a ten vzkázalmalífii velice nevybíravû, aÈ si obraz odveze.KdyÏ se tak do t˘dne nestalo, tak nafiídiluklízeãce BlaÏence, aby s tím nûco udûlala. Istalo se. Obraz zmizel v jircháfisk˘chpopelnicích. Tehdej‰í dûkan Amedeo Molnármûl slabost pro dûjiny a obãas fu‰oval i dodûjin umûní. KdyÏ se to dovûdûl vzplálhnûvem. Chtûl jsem napsat spravedliv˘mhnûvem, ale to bych ho pfiíli‰ chválil, protoÏejinak Amedeo patfiil k fakultnímnormalizátorÛm.¤editel Biháry pár dnÛ chodil jako spráskan˘pes, protoÏe obraz mûl cenu tehdej‰ích 40000 Kãs. A mÛj pfiítel Kozlík, kterého vyhodiliz fakulty tûsnû pfiede mnou a pracovalmanuelnû mu zlomyslnû vzkazoval, jestlinechce pÛjãit tfii stovky.V modlitebnû v Charkovské 19 visela klasickávybledlá reprodukce evangelick˘ch symbolÛ

bible a kalicha. Jednoho dne jsem pfii‰el dokostela a místo toho tam byl zcela nov˘ obraz.CoÏ o to, nûkdy v modlitebnû byla novákamna, jindy Ïidle, tentokrát znak církve. Pfii‰lok ohlá‰kám a faráfi Jelínek si stoupl sidoprostfied modlitebny a ukázal na stûnu nadStolem Pánû: „Máme zde nov˘ obraz odMiroslava Rady. Je na nûm Bible a kalich.Bible není zavfiená kniha, ale je zde otevfiená.To pfiipomíná, Ïe ji máme ãíst. Kalich je udûlánzpfiedu, protoÏe máme k nûmu vzhlíÏet jako knadûji, ale zároveÀ je zde kruÏnice. Takvypadá kalich kdyÏ do nûj nahlíÏíme pfii VeãefiiPánû. To nám pfiipomíná, Ïe máme z kalichapíti. A fiecká písmena alfa a omega symbolizujípoãátek a konec. Jsou to poãáteãní a poslednípísmena fiecké abecedy.“Jindy pfii konfirmaãním cviãení se nás zeptal,proã má JeÏí‰ Kristus v obrazech MiroslavaRady úzké kalhoty - tehdy moderní trubky.„ProtoÏe patfií do této doby.“KdyÏ se vdávala moje sestra Olga 17.listopadu 1963, objevil se poprvé u nás vmodlitebnû i mÛj bratr Jeronym, kterého by v

té dobû do kostela nikdo nedostal ani páremvolÛ. S úÏasem hledûl na zcela moderníobrazy, které byly v pfiedsálí. Tehdy takovéobrazy nebyly ani v katolick˘ch kostelechnatoÏ u evangelíkÛ. Netrvalo dlouho a objevilyse i ve farní místnosti v Îitomírské ulici obrazyPavla Rejchrta.Vr‰ovick˘ sbor âCE mûl v té dobû ‰tûstí, Ïezde byl malífi Miroslav Rada, ale asi by setûÏko prosadilo nûco nového, kdyby za tímnov˘m nestáli faráfii jako Vilém Jelínek, CtiradNovák v Kutné Hofie ãi Bedfiich ·urman vKobylisích. Lidi, ktefií mûli vztah k umûní aktefií dokázali tento vztah pfiedat mlad‰ígeneraci jako jsme byli my.

Pro Katakomby a Satellite Ale‰ Bfiezina***

Pokraãováníotevfieného dopisu

VáÏen˘ pane Klimkowski,dûkuji za Vá‰ dopis datovan˘ Bfiezen 2013,

potvrzující pfiíjem mého pfiíspûvku na postavenípamátníku obûtem komunismu v Ottawû. Jak jstese nedávno zmínil, po va‰em daru v ãástce tisícdolarÛ - a fiady darÛ stejné ãástky (vãetnû mého) -staãí, aby pfiibliÏnû 980 lidí pfiispûlo kaÏd˘ ãástkoutisíc dolarÛ a Tribute to Liberty bude mít dostateãn˘kapitál, aby památník postavil. CoÏ, vzhledem ktomu, Ïe v Kanadû Ïijí miliony KanaìanÛ pÛvodemz Ukrajiny, Ruské Federace, Polska, Maìarska ajin˘ch zemí stfiední a v˘chodní Evropy, by nemûlob˘t problémem.Potû‰ilo mû, Ïe jsem dostal Vá‰ dûkovn˘ dopis,

ponûvadÏ to bylo první znamení, Ïe jste obdrÏelmÛj otevfien˘ dopis (byl v nûm mÛj pfiíspûvek)datovan˘ 2. bfiezna 2013, v kterém jsem naãrtnulhistorii tohoto pamûtihodného projektu, jak jiznají ãlenové Open Book Group (a jak si ji sámpamatuji). Vá‰ dûkovn˘ dopis se nezmiÀuje oobsahu mého otevfieného dopisu, v nûmÏzaznamenávám své svûdectví o událostechvedoucích k daru státního pozemku na postavenípamátníku uprostfied Ottawy. Ale zmiÀuje se oúspû‰ích Tribute to Liberty:*Souhlas National Capital Commission k

postavení památníku na státním pozemku*Oficiální podpora kanadské vlády*Dar státního pozemku na postavení památníku

uprostfied OttawyAni zmínka o Open Book Group. O OBG není

zmínka ani v informaci o Tribute to Liberty nagoogle. Dovolte, abych struãnû pfiipomnûl svojestanovisko (tento dopis je pokraãovánímotevfieného dopisu z 2. bfiezna 2013). Myslím si,Ïe co dluÏíme milionÛm obûtí komunismupfiedev‰ím je úcta a pravda a v‰ecko, co Ïádám já,je poctivost a pravda. V‰ecko, co Ïádám je, abyoficiální informace, zvefiejÀované Tribute toLiberty, pfiiznaly zásluhy lidí, ktefií stáli u kolébkypamátníku, ministru Jasonu Kenneymu avelvyslanci âeské republiky v Kanadû, PavluVo‰alíkovi; aby pfiiznaly nemal˘ pfiíspûvek ZuzanyHahnové, která organizovala první schÛzkytorontsk˘ch etnick˘ch skupin a pfiíspûvek skupinyOpen Book Group, kterou rovnûÏ ustavila: ÏeOBG hrála stejnû v˘znamnou roli jako Tribute toLiberty pfii podávání Ïádosti National CapitalCommission a pfii konferencích, v kter˘ch serozhodovalo o jménu památníku (OBG pfiikonferencích zastupoval ãlen Kanadského Sokola);aby pfiiznaly pfiíspûvek Charleyho Coffeyho, QCa informovaly vefiejnost, Ïe National CapitalCommission udûlilo povolení postavit památníkna státním pozemku “Tribute to Liberty withFounding Partner, Open Book Group” (Tribute toLiberty se zakládajícím Spoleãníkem Open BookGroup). Také si myslím, Ïe historie tohotoprojektu, jak je popsaná v mém otevfieném dopisuz 2. bfiezna 2013 by mûla b˘t souãástí oficiálníhistorie památníku.Pane Klimkowski, prosím, abyste chápal, Ïe

nechci upírat zásluhy komukoliv, kdo jak˘mkolivzpÛsobem pfiispûl k vybudování památníku. JakoVy doufám, Ïe tento projekt bude brilantnû úspû‰n˘a pfiinese ãest lidem, jimÏ tak mnozí z nás tolikdluÏí.

Josef âermák

***

History

11April 18, 2013 Obituary

V osmdesáti sedmi letech zemfiela

Margareta ThatcherováVlastnû v‰ecko, co potfiebovala ke své závratné kariéfie,se nauãila od svého tatínka, vlivného obchodníka sesmí‰en˘m zboÏím v Linconshiru, jehoÏ krédo v podstatûbylo: Odveìme kaÏd˘ den poctivou práci za poctivoudenní mzdu; Ïijme v mezích sv˘ch prostfiedkÛ; dejme sinûco stranou pro hor‰í ãasy; plaÈme své úãty vãas;podporujme policii.Velká Británie, kterou zdûdila v roce 1979, kdyÏ jako

první (a zatím poslední) Ïena se stala její ministerskoupfiedsedkyní, byla doma hospodáfisky a mezinárodnûmocensky na zdánlivû nezastavitelném sestupu.Thatcherová nemûla ráda unie (byla tak daleko napravo,jak je moÏno civilizovanû jít) a rozdala si to s nejmocnûj‰ía nejdivoãej‰í unií v zemi, Národní unií horníkÛ, avyhrála; zastavila subvencování oceláren a dolÛ, kterénebyly schopné konkurovat se zahraniãními firmami;privatizovala státní podniky. Pfiivodila tím masivnínezamûstnanost a dodnes trvající nenávist postiÏen˘chvrstev. Ale Velká Británie se bûhem její vlády stalajednou z nejúspû‰nûj‰ích ekonomií a vzorem pro jinéstáty.V mezinárodní politice vytvofiila spolu s Ronaldem

Reaganem, Brianem Mulroneym a Helmutem Kohlemkonzervativní blok, kter˘ spolu s Lechem Walesou apozdûj‰ím polsk˘m papeÏem Janem Pavlem II. pfiivodil- bez jediného v˘stfielu (kolik dobrého mohly trilionydolarÛ, uÏité na vyzbrojení armád protikomunistickéhoi komunistického bloku, udûlat) - rozklad Sovûtskéhosvazu (byla to Thatcherová, kdo první vidûla MichailaGorbaãeva jako nûkoho, s k˘m by západní demokraciemohly jednat). S USA se roze‰la v otázce Falklandsk˘chostrovÛ, jichÏ se pokou‰ela zmocnit Argentina (aSpojené státy s ní souhlasily) a Thatcherová k ostrovÛmvyslala váleãné lodû, které to argentinské vládûrozmluvily. S Mulroneym - kter˘ se jí nezdál dostkonzervativní - se v roce 1986 stfietla v otázce sankcíproti rasové segregaci v JiÏní Americe: Mulroney sankcepodporoval, Thatcherová byla proti.Za zmínku stojí i její “kanadská” epizoda: v roce 1980,

po té, co vyhrál svoji druhou volební kampaÀ a quebeckéreferendum, Pierre Trudeau se rozhodl repatriovatkanadskou ústavu, coÏ tehdy je‰tû vyÏadovalo jednotn˘kanadsk˘ postoj a schválení britsk˘m parlamentem.Trudeau, jehoÏ politická filosofie se ostfie li‰ila odfilosofie Thatcherové (ale byli si mimofiádnû podobní vodvaze riskovat a stát na svém stanovisku), jí informovalo plánu své vlády i o tom, Ïe vzhledem ke Quebeku,jednotn˘ kanadsk˘ postoj není moÏn˘. Thatcherováslíbila, Ïe bez ohledu na to, budou-li v‰ecky provinciesouhlasit s postojem kanadské vlády, ona ho budepodporovat.Patfií k v˘raznûj‰ím ironiím politického Ïivota, Ïe její

kariéra nebyla ukonãena poráÏkou ve volbách, alevzpourou v její vlastní stranû (té vyhrála troje volby),která ji pfiimûla k rezignaci v roce 1990. Její smrt 8.dubna pozdravily s nad‰ením (a ne zrovna vzne‰enû)dûlnické kruhy, zvlá‰È v oblastech, které její akcezdecimovaly, a v Argentinû a v Severním Irsku (odmítlaudûlat ústupky vûznûn˘m pfiíslu‰níkÛm Irskérepublikánské armády, ktefií vyhlásili hladovku a desetjich umfielo). Na druhé stranû v‰ichni konzervativci pûlichvalozpûvy (mezi nimi i Václav Klaus a Conrad Black)a dne‰ní konzervativní britsk˘ ministersk˘ pfiedseda,David Cameron, o ní fiekl: ”Zachránila na‰i zemi: Avûfiím, Ïe bude vidûna jako nejvût‰í britsk˘ mírov˘ministersk˘ pfiedseda.” (V roce 1981 byla ve v˘zkumuvefiejného mínûní hodnocena jako nejnepopulárnûj‰íbritsk˘ vÛdce v‰ech dob).Pravdûpodobnû za nejobjektivnûj‰í je moÏno

posuzovat názor Tony Blaira, pozdûj‰ího britskéhoministerského pfiedsedy za Labour Party: “MálokterémuvÛdci se podafií zmûnit politick˘ terén nejen v jehovlastní zemi, ale ve svûtû.” Je moÏné b˘t ostfie kritick˘k její filosofii, ale zdá se mi skoro nemoÏné neobdivovatjejí stateãnost v hájení a prosazování své politicképravdy, její odvahu riskovat, její vûrnost sobû samé.Byla známa jako Ïelezná dáma. Ale ti, ktefií ji znali blíÏ,ji - jako privátní osobu - vidûli i jinak. Na pfiíklad BrianMulroney: “V soukromí byla vlídn˘m, laskav˘m,

pfiem˘‰liv˘m, zdvofiil˘m, a ohromnû zábavn˘mãlovûkem.” Mulroney ve svém rozlouãení vzpomíná ina své poslední setkání s touto Ïenou, která se navrcholu své slávy zdála skoro vymykat v‰eobecnémulidskému údûlu. K stáru jiÏ to nebylo tak slavné. Mulroneyji pozval pfied pÛl druh˘m rokem v Lond˘nû na obûd.Pfii‰la se sv˘m nûkdej‰ím poradcem pro zahraniãnípolitiku. Ke konci obûda Mulroneymu fiekla: „Musím jítdomÛ udûlat Denisovi ãaj.” Pfii tom nûjaknezaznamenala, Ïe její manÏel Denis zemfiel pfieddeseti lety... (Kde je tvÛj ‰tít svûtská slávo?)

Josef âermák***

Za TaÈánou SahánkovouTaÈána Sahánková - jaká ta byla bojovnice! Narodila se2. listopadu 1922 v Praze (stejnû jako její matkaFranti‰ka; TaÈánin otec, Emanuel se narodil v Kojetínûa její bratr, také Emanuel, se narodil v Brnû). Tytoinformace jsem dostal od TaÈánina pfiítele,washingtonského právníka Rene Dupui - od doby, kdyjsem si s ní a její maminkou u Milu‰ky Pefiinové vTorontu povídal o jejich Ïivotû, uteklo stra‰nû moc vodya já mnohé zapomnûl... Její tatínek byl ze selskéhorodu a za druhé svûtové války byl v Lond˘nû tajemníkemministra Bene‰ovy vlády, Mons. ·rámka. Jeho Ïena adûti zÛstali doma a v nacistickém protektorátu si uÏilipeklo - myslím, Ïe to bylo v nûjakém sbûrném tábofie,kde si maminka TaÈány pfiivodila zranûní, které ji t˘ralozbytek jejího Ïivota. Po válce se v‰ichni se‰li, manÏeléi jejich dvû dûti.

TaÈána studovala na Karlovû univerzitû práva a popádu komunistického reÏimu dostala doktorát práv.Pak uÏ si jen pamatuji, Ïe v Torontu studovala naTorontské univerzitû - získala master degree v oboruknihovnick˘ch vûd - a urãitou dobu v Torontské knihovnûi pracovala. Pak pfiesídlila do USA, kde pokraãovala vestudiích (promovala jako PhD. v knihovnick˘ch vûdáchna University of Texas, pracovala v knihovnáchprávnick˘ch fakult pfiedních americk˘ch univerzit a vroce 1979 si zaÏádala o místo v knihovnickém av˘zkumném oddûlení kanceláfie prezidenta Spojen˘chstátÛ. Nezvykle pochvalné doporuãení pro ni napsalZbygniew Brzezinski, prezidentÛv národní poradce.TaÈána místo dostala a zastávala ho 31 rokÛ. Do penzeode‰la v roce 2011 jako Acquisition Librarian, Libraryand Research Services, Executive Office of thePresident of the United States. Je‰tû dnes, kdyÏ sepodíváte na google, tam najdete její jméno v seznamuãlenÛ prezidentské kanceláfie. Najdete ho i v ãestnélistinû dárcÛ organizace Kidney and Cancer Associationa v záznamu akcí The Czech Center Museum vHoustonu.

Jako její maminka i TaÈána byla stateãná Ïena. ObûsvÛj osud nesly s dÛstojností hrdinek fieck˘ch tragédií.TaÈána nûkdy pfied deseti lety onemocnûla rakovinou,ale ani rakovina, ani vûk ji nedonutily vzdát se svéhozamûstnání. SlouÏila pod nûkolika prezidenty, nejdélepod 43. presidentem USA, George W. Bushem. Koncembfiezna mi její torontská polská pfiítelkynû (a taképfiítelkynû Milu‰ky Pefiinové a jejích ãesk˘ch pfiátel),Halina Novak sdûlila, Ïe TaÈána je v rehabilitaãnímstfiedisku a dala mi její telefonní ãíslo. Pfií‰tí den ránojsem ji zavolal. Chvíli trvalo neÏ vzala telefon. Její hlasznûl unavenû. Vymûnili jsme nûkolik vût a pak mûprosila, abych jí odpustil, Ïe uÏ musí skonãit. Nûkolikmálo dní pozdûji, 1. dubna ráno, zemfiela. Její pfiáteléve Washingtonu plánují oslavu jejího nev‰edního Ïivota.Nûkdy mi pfiipadá, Ïe je moÏná snadnûj‰í umfiít, neÏstát u hfibitovních bran a louãit se s jedním pfiítelem zadruh˘m.

Josef âermák***

Mal˘ dopis z námûstí MíruRudolf Battûk (1924 - 2013)

Ve stra‰nickém krematoriu jsme se pfied t˘dnem louãili sRudolfem Battûkem. Stará garda uÏ odchází, ale je‰tû nás -Havlov˘ch sirotkÛ - bylo kolem 150: Vlasta Chramostová,Jifiina ·iklová, Jan Ruml, Sa‰a Vondra, Jifií Gruntorád, DanaNûmcová a dal‰í známí i ménû známí.Byl to jeden z nejobdivuhodnûj‰ích lidí mého Ïivota.

Spfiátelili jsme se v roce 1968, kdy Ruda nastoupil svoudráhu soustfiedûné a nikdy nepolevující vefiejné ãinnosti. Odmládí byl akãní a není divu, Ïe ho Klub angaÏovan˘chnestraníkÛ zaujal pár t˘dnÛ poté, co byl vefiejnû zaloÏen.Battûk byl totiÏ cel˘ Ïivot nejen angaÏovan˘ obãan, n˘brÏtaké do morku kosti NEkomunista. Zatímco mnoho jehovrstevníkÛ (a pozdûj‰ích disidentsk˘ch druhÛ) podlehlo vmládí svÛdné vidinû „spravedlivûj‰ího fiádu“ , on byl vÛãikomunistickému ‰álení vÏdycky imunní. ProtoÏe ale byllaskav˘ a chápav˘, nebyl ani zarputil˘ ANTIkomunista. Jenobãas poznamenal o nûkom takto poznamenaném, „to ví‰,má v sobû komunistick˘ gen, toho se tûÏko zbaví‰...“Po roce 1969 jsem uÏ Battûkovy disidentské aktivity,

pÛsobení v Chartû 77 a opakovaná vûznûní pozornû a s tíhouv du‰i sledovala zpoza Atlantiku. Naposledy opustilkomunistick˘ kriminál v roce 1985 a krátce nato jsme se podlouhé pfiestávce znovu se‰li. Pak setkání pfiib˘valo. Jezdilijsme tehdy s americk˘mi pasy do âeskoslovenska zastárnoucími rodiãi a Ruda nám pokaÏdé barvitû líãil svézku‰enosti s estébáky. PfiestoÏe reÏim zcela evidentnû mlel zposledního, vût‰ina z nás je‰tû netu‰ila, jak dramaticky sebrzy promûní na‰e Ïivoty. Îe napfiíklad Rudolf Battûk sestane pfiedsedou Snûmovny lidu a místopfiedsedouFederálního shromáÏdûní.O dal‰ích pár let pozdûji jsem pfiipravila k vydání Rudovy

dopisy z vûzení, kter˘ch bûhem témûfi desetiletého pobytu v‰esti vûznicích (ve tfiech etapách) napsal více neÏ 200. Knihavy‰la s názvem Jako âervenej Karkulák na podzim 2002. Jeto pozoruhodné svûdectví o v˘jimeãné osobnosti v jednomz nejponufiej‰ích období moderních ãesk˘ch dûjin. ZpÛsob aforma, jak˘mi Battûk odmítal podrobit se normalizaãnídiktatufie, byly tak unikátní, Ïe musel bol‰eviky dohánût k‰ílenství. Jak to, Ïe se jich nejen nebál, ale navíc se jim je‰tûvysmíval? Co asi táhlo hlavou vûzeÀskému cenzorovi, kdyÏãetl: VûzeÀ má b˘t taktní, ohledupln˘, vesel˘, optimistick˘ as jasnou a radostnou perspektivou?Komerãní úspûch kniha nemûla, dÛleÏité v‰ak je, Ïe existuje.

Pfiedstavuju si, Ïe za pár let (tfieba k stému v˘roãí narození vroce 2024) vyjde o Rudolfu Battûkovi poutavû napsanáhistorická monografie, pro kterou bude Karkulák jedním zv˘chozích primárních zdrojÛ. Bude to strhující pfiíbûhstateãného ãlovûka v ãasech zbabûlosti a zároveÀ moudrépovzbudivé ãtení, pfii nûmÏ se ãtenáfi ãasto zasmûje - protoÏeautor z Battûkova nûkdy aÏ pfiekotnû chrlivého stylu vyberejen ty nejpfiesnûj‰í a nejzáfiivûj‰í perliãky.Po smrti milované manÏelky Dá‰i Ïil Ruda v kunratickém

domku svého syna Pavla. Obãas jsem mu telefonovala achodila ho nav‰tûvovat. Naposledy zaãátkem minuléhoprosince. Byl uÏ kfiehouãk˘, ale je‰tû chvílemi Ïertoval ausmíval se sv˘m vfiel˘m, trochu klukovsk˘m úsmûvem.KdyÏ jsem ho v‰ak objala na rozlouãenou, vûdûla jsem, Ïe uÏje to naposled.29. bfiezna 2013

Jifiina Rybáãková***

Taťána Sahánková

12 April 18, 2013E-mail

Historie sjednoceni EvropyJe nesmírnû zajímavé se zaãíst do historiepokusÛ o sjednocení Evropy. Kolik stoletíse o to pokou‰eli vzdûlanci celé Evropy ajak nadãasové byly jejich my‰lenky. Jáosobnû se ale pfiikláním k názorÛmVoltaira z roku 1751 a George Sorela zroku 1907, jehoÏ jasn˘ pohled na sloÏeníevropského obyvatelstva je platn˘ je‰tûdneska. Dne‰ní situace je snad je‰tûhor‰í vzhledem k obrovské migraci lidí vesvûtû, umocnûná boufiliv˘m rozvojemtechniky a nesmifiitelnou touhou po moci,bohatství a ovládnutí svûta, coÏ není nicnového vzpomeneme-li Hitlera v posledníevropské tragédii.Plány na sjednocenou a kooperující

Evropu nejsou jen v˘myslem dvacátéhostoletí, kdy Evropa do‰la na sam˘ práhmoÏnosti sebezniãení. O podobû Evropy,kde by byl zaji‰tûn trval˘ mír uvaÏovalifilosofové, teologové, právníci, umûlci avûdci uÏ od stfiedovûku.O vánocích roku 800 korunovací Karla

Velikého na císafie fií‰e fiímské bylodovr‰eno obnovení správní a politickéjednoty centra západní Evropy, kterávzala za své pádem západofiímské fií‰e.ZároveÀ byly tímto aktem poloÏenyzáklady universality evropskéhostfiedovûku, vycházející z dvojínadnárodní moci papeÏství a císafiství.Karolínská fií‰e se sama oznaãovala zaEvropu. VyhraÀovala se tak vÛãi islámu,ale i v˘chodní kfiesÈanské Byzanci.Zakladatelé evropského spoleãenství podruhé svûtové válce se vûdomû pfiihlásilik odkazu Karla Velikého.V roce 1306 francouzsk˘ právník a politik

Pierre Dubois navrhl v letech 1306 - 1308vytvofiit mezinárodní koncil z fiad církevnía svûtské aristokracie, kter˘ by svolávalpapeÏ a kter˘ by byl ve spolupráci spanovníky arbitrem mezi znesváfien˘mistranami a bránil tak vypuknutí váleãn˘chkonfliktÛ na kontinentû. Cílem bylo obrátitvojenské síly proti vnûj‰ímu nepfiíteli vdobû sílících arabsk˘ch nájezdÛ.V roce 1310 jeden z nev˘znamnûj‰ích

italsk˘ch básníkÛ Dante Alighieri ve svémspise De monarchia pfiedstavil vizi novéfiímské fií‰e, která by byla jediná schopnatehdej‰í spoleãnost obrodit opírajíce se ooãi‰tûné papeÏství a císafiství. Císafi bymûl svrchovanou moc ve v‰ech svûtsk˘chotázkách.Ve snaze dostat husitské âechy z

politické izolace navrhl ãesk˘ král Jifií zPodûbrad v roce 1464 vytvofiit v Evropûunii kfiesÈansk˘ch státÛ, která mûla bránitvzájemn˘m konfliktÛm a spoleãnû ãelitvnûj‰ímu nepfiíteli - vzmáhajícímu setureckému nebezpeãí. Unie mûla mítspoleãn˘ legislativní orgán a smírãí soudnídvÛr, kter˘ by rozhodoval spory mezistáty. Pfiedsednictvo by fungovalo nazákladû rovnosti hlasÛ jednotliv˘chpanovníkÛ a mûlo rozhodovat ovojensk˘ch taÏeních hrazen˘ch zespoleãné pokladny, do které by ãlenskézemû pfiispívaly desátkem sv˘ch pfiíjmÛ.Pro zajímavost zde je ãást návrhu Jifiího

z Podûbrad na vytvofiení mírové uniekfiesÈansk˘ch státÛ:A proto touÏíce po tom, aby takové

války, loupeÏe, zmatky, poÏáry a vraÏdypfiestaly a chvály hodnou jednotu dopotfiebného stavu vzájemné lásky avzájemného bratrství byly uvedeny,rozhodl jsem se vytvofiit takov˘ svazspojenectví, míru a svornosti, jenÏ by proúctu k Bohu a pro zachování víry

neotfiesitelnû trval ve formû, jak dálenásleduje…V roce 1516 holandsk˘ humanista

Erasmus Rotterdamsk˘ vydává spisInstituo principis christiani (V˘chovakfiesÈanského vládce), kter˘ vûnovalbudoucímu císafii Karlu V. Ve svém dílespojuje tradici antické a kfiesÈanskévzdûlanosti „zdravého lidského rozumu“a podtrhuje v˘znam humanistickéhovzdûlání panovníka, prosazování mírnostia nekonfliktního souÏití státÛ zaji‰Èovánímrovnováhy mezi kfiesÈansk˘mi kníÏaty.Ve stejné dobû vycházejí dal‰í dvû díla,

která pfiedurãují v˘voj evropskéhomy‰lení. Roku 1513 vydává FlorenÈanNiccolo Machiavelli svého Vladafie (Ilprincipe). Na rozdíl od Erasma Machiavellinaopak oddûlil politiku od morálky. Vládaby se podle nûj nemûla opírat o nemûnnéprincipy pfievzaté z teologie ãí fílosofie,ale mûla by vycházet ze zku‰eností, b˘tpragmatická a podfiizovat se právûaktuální situaci.Do tfietice roku 1516 vydal anglick˘

státník a myslitel Thomas More svouslavnou Utopii, ve které vypráví pfiíbûhfiktivního ostrova ctnostn˘ch pohanÛ, ktefiíÏijí v pfiirozeném stavu fiídíce se rozumem.Rozum obyvatele Utopie dovede kectnostem, které pfiedãí i kfiesÈanství, kdyje soukromé vlastnictví nahrazenovlastnictvím spoleãn˘m. Jako by v tûchtotfiech autorech konstituovaly tfii politicképroudy moderní Evropy, kfiesÈanskodemokratick˘, národnû liberální asocialistick˘.V roce 1625 geniální holandsk˘ právník,

filosof a dramatik Hugo Grotius, Otecmezinárodního práva, díky kterému seprosadila svoboda námofiní plavby a nakterého se odvolává Spoleãnost národÛi OSN, ve svém díle De Jure Bell ac Pacis(O plánu války a míru) navrhoval nadstátníshromáÏdûní, kde by se rozhodovalyspory mezi jednotliv˘mi panovníkynezainteresovan˘mi ãleny, ktefií by takmohli stanovit smír za podmínekpfiijateln˘ch pro obû strany.V roce 1638 rádce francouzského krále

Jindfiicha IV., vévoda ze Sully,národohospodáfi, finanãník a diplomat,kter˘ se úãastnil mírov˘ch jednání zatfiicetileté války, navrhl uspofiádáníevropsk˘ch státÛ, které obsahovalo uÏmoderní pfiedstavu evropské unie. ProudrÏení míru a bezpeãnosti na kontinentûbylo podle nûj nutno zaloÏit evropskoufederaci, v jejímÏ ãele mûla státreprezentativní ãtyfiicetiãlenná rada, kteráby hrála roli arbitra. Evropskéspoleãenství se mûlo skládat z dûdiãn˘chmonarchií a republik, jejichÏ jádrem mûlab˘t Francie a Nûmecko, pfiípadnû VelkáBritánie. Cílem projektu bylo nastolenímocenské rovnováhy v Evropû veprospûch Francie a omezeni vlivu·panûlska a rakousk˘ch HabsburkÛ.Návrhy na sjednocení Evropy nebyly

pfiedkládány jen ve snaze odvéstpozornost od vlastních problémÛ, posílitsvÛj vliv nebo eliminovat vnûj‰í ohroÏení.Mnoho let vûznûn˘ anglick˘ kvaker apozdûji v Novém svûtû zakladatel státuPensylvánie William Penn vydal v roce1693 esej o míru v Evropû. Navrhl v nûmzfiídit spoleãn˘ evropsk˘ parlament, vekterém by poãet národních zástupcÛzávisel na lidnatosti a ekonomické sílejednotliv˘ch zemí. Snûm by mûl kdisposici evropskou armádu pro vynucení

svého usnesení. Navrhovan˘ systém mûlbezpeãnost a mír na kontinentû jakozákladní pfiedpoklad pro rozvojsvobodného podnikání v Evropû.V roce 1713 spisovatel a rozkolnick˘

francouzsk˘ abbé de Saint- Pierreuvefiejnil návrh, ve kterém doporuãovalvytvofiení konfederace evropsk˘chmocností, která by byla zárukou trvaléhomíru. Panovníci mûli mezi sebou uzavfiítstálou alianci, nadstátní Svaz národÛ,kter˘ mûl b˘t arbitrem na mezinárodnímpoli.První filosof osvícenectví Voltaire v

historickém díle Století Ludvíka XIVpopsal v roce 1751 Evropu jako jakousivelkou republiku, rozdûlenou na nûkolikstátÛ, které mají stejn˘ náboÏensk˘ základa uznávají stejn˘ princip vefiejného právaa politiky, mimo Evropu neznám˘. VoltairpovaÏoval sjednocení Evropy za utopii.Evrop‰tí suveréni podle nûj nikdydobrovolnû neomezí svou moc veprospûch jediné ústfiední vlády.Francouzsk˘ filosof Jean Jacques

Rousseau, kter˘ byl pfiesvûdãen o tom,Ïe v‰ichni lidé se narodili svobodní arovní a spoleãnost je tudíÏ tfieba uspofiádattak, aby v ní svoboda a rovnost bylyzaruãeny právnû, jako by ‰lo o smlouvumezi jednotlivcem a spoleãnostízavazující obû strany, v roce 1770prohlásil: „Nejsou uÏ Ïádní Francouzi,Nûmci a ·panûlé, dokonce ani Angliãané,n˘brÏ pouze Evropané.“26. srpna 1789 pfiijalo francouzské

Národní a ústavodárné shromáÏdûníDeklaraci práv ãlovûka (Declaration desdroits de l’Homme et du Citizen), kteráproklamovala rovnost obãanÛ pfiedzákonem, svobodu slova,shromaÏìování, tisku a vyznání astanovila zásadu, Ïe lidská práva jsou,stejnû jako soukromé vlastnictví,pfiirozená a nemohou b˘t Ïádnou mocí,suverénem ani státem omezena.RovnûÏ jeden z nejvût‰ích myslitelÛ

novovûku Emmanuel Kant se snaÏilnavrhnout projekt souÏití evropsk˘chnárodÛ, kter˘ by do budoucna zamezilválkám. V roce 1795 vydal traktát Ovûãném míru, ve kterém formou psanéústavy navrhoval po vzoru Spojen˘chstátÛ americk˘ch systém federativníhouspofiádání svobodn˘ch státÛ.Francois Rene de Chateaubriand,

francouzsk˘ diplomat a spisovatel,romantik a roajalista, znechucen˘francouzskou revolucí a ‰kodami, kterénapáchala, navrhoval vytvofiitceloevropsk˘ tribunál, jenÏ by ve jménuBoha, tedy universálního nadstátníhoprincipu soudil národy i panovníky. V tomvidûl jedinou moÏnost pro obnovenímocenské rovnováhy v Evropû, kterábyla rozvrácená Napoleonsk˘mi válkami.V roce 1814, v dobû kdy PafiíÏ obsadily

spojenecké armády Pruska a Ruska,vydal hrabû Saint - Simon spolu shistorikem Augustinem Thierym pamflets „gigantick˘m“ názvem O reorganizacievropské spoleãnosti neboli o nezbytnostia prostfiedcích, jak sdruÏit národy Evropydo jediného politického útvaru a zachovatpfiitom kaÏdému z nich národnínezávislost. Navrhl vytvofiit tak zvan˘Velk˘ Parlament, kter˘ by stál nadnárodními parlamenty a byla by muodpovûdná evropská vláda. Velk˘Parlament by mûl moÏnost rozhodovatmezinárodní spory. V parlamentu, ve

kterém by byly podle urãitého klíãezastoupeny v‰echny evropské národy,mûly zasedat mezinárodnû uznávanéosobnosti, které by nehájily pouzepartikulární národní zájmy, ale snaÏily byse prosadit i principy prospû‰né celémuevropskému spoleãenství. Saint-Simonmûl k vytvofiení tohoto návrhu pádn˘dÛvod. Obával se, Ïe dominantnípostavení na kontinentu získá Nûmeckoa Ïe po francouzské revoluci pfiijderevoluce nûmecká, která bude je‰tûdaleko niãivûj‰í. Domníval se Ïe tomutov˘voji bude moÏné zabránit pouzespoutáním Nûmecka v rámci evropskéhospoleãenství. Aby se tyto Saint-Simonovyprorocké vize vyplnily, muselo uplynoutje‰tû mnoho vody. Evropu zpusto‰ily dvûapokalyptické války a po nûmeckérevoluci, o jejíÏ síle a schopnosti destrukcesi do té doby nemohl nikdo udûlatpfiedstavu, se evropské spoleãenstvízaãalo vytváfiet kolem francouzsko-nûmeckého jádra. To ale bylo umoÏnûnoaÏ úplnou poráÏkou nacistickéhoNûmecka.Pí‰e se rok 1815 a po poráÏce

Napoleona vítûzné mocnosti Rakousko,Prusko a Rusko uzavfiely mezi sebou 26.záfií 1815 mocensk˘ spolek tzv. Svatoualianci. Tato aliance mûla pfiedstavovatmy‰lenku „kfiesÈanského národa“nadfiazeného nad evropsk˘mi zemûmi.Aliance ke které se pfiidala Anglie a paki Francie, proti které byla vlastnû aliancenamífiena, mûla b˘t zaloÏena na solidaritûpanovníkÛ s mûla fungovat pomocíkongresÛ, schÛzek monarchÛ a jejichministrÛ. Tento systém kolektivníspolupráce a bezpeãnosti v Evropû,dohodnut˘ mocnostmi na VídeÀskémkongresu, je oznaãován za pfiedchÛdcemoderního projektu kolektivníbezpeãnosti Spoleãnosti národÛ,Evropské unie a Severoatlantické aliance.Napjaté vztahy mezi Francií a Pruskem

vyvrcholily válkou, ve které PafiíÏ utrpûladrtivou poráÏku. V konfliktu proti sobûstáli francouzsk˘ císafi Napoleon III. anûmeck˘ kancléfi Otto von Bismarck, ktefiímûli dost odli‰né názory na podobubudoucí Evropy. Podle Napoleona III.mûly evropské národy dospût vevropskou asociaci, která by se nakonecpfietvofiila v jakési Spojené státy evropské,zatímco Bismarck v nûjaké vy‰‰í evropskéspoleãenství nevûfiil a mohl si tak podatruce s dne‰ními euroskeptiky. Bismarcksamozfiejmû nepovaÏoval Nûmecko zanárodní stát, kter˘ je omezen˘ sv˘mihranicemi, ale vidûl v nûm vÛdce Evropy.V roce 1876 byl v Lond˘nû postaven

pomník krále Alberta, kterého ve skupinûsymbolizující Evropu, podpírají ãtyfiipostavy pfiedstavující Británii, Nûmecko,Francii a Itálii. Zanedlouho se mûla tatoEvropa roztrhnout ve dví.Dal‰í návrh na uspofiádání Evropy

vypracoval v letech 1877-78 Scot JamesLorimer, profesor vefiejného práva vEdinburgu, jeden z otcÛ moderníhomezinárodního práva.Dal‰í byl v roce 1882 francouzsk˘ filosof

a historik Ernest Rennan, kter˘ se vyslovilpro vytvofiení „ústfiední autority“ v Evropû,nûãeho ve smyslu kongresu Spojen˘chnárodÛ evropsk˘ch, kter˘ by svourozhodãí rolí korigoval národní princip.Národní státy nejsou nic vûãného, zrodilyse a zaniknou, tvrdil Rennan, stejnû jakoevropské národy jednou nahradí jeden

13April 18, 2013 E-mail

PORTRÉTY, KRESBY,OLEJOMALBY, KOLÁÎE

MARIA GABÁNKOVÁTEL.: (416) 535-8063

www.paintinggallery.nete-mail: [email protected]

Mr. Burmeister

Točený Pilsner Urquel a Czechvar

v západním Torontu!

Evropská a kanadská kuchynûSlovensk˘ i szegedinsk˘ gulá‰ s knedlíky, smaÏen˘ s˘r, fiízek!

V nedûli, v pondûlí a ve stfiedu mÛÏete mít populární kfiidélka!Dvacet toãen˘ch domácích i dovezen˘ch piv

Velká obrazovka, na které mÛÏete sledovat pfiímé fotbalové i hokejové pfienosy!

Na va‰i náv‰tûvuna 781 Annette St. (kfiiÏovatka Jane St.) v Torontu

se tû‰í

Jozef Karol; Tel.: 416/767-8882

evropsk˘ národ. V roce 1900 je‰tû pfiedprojekty evropské federace byly vlivemsílícího nacionalismu stále víceupfiednostÀovány návrhy na konfederaãníuspofiádání, zachovávající autonomiinárodních státÛ. Tato my‰lenka bylaodmítnuta absolventy ‰kol politick˘chvûcí, ktefií se vyslovili pro ligu státÛ, kteráby zachovávala národní zvlá‰tnosti. Plánzaujal velkou ãást francouzské elity, aleve vefiejnosti, která byla zjitfienanacionalismem a socialistick˘minternacionalismem, nemûl vût‰i ohlas.V roce 1904 pfies v‰echny federaãní a

konfederaãní projekty v Evropû zvítûzilareálpolitika, která ve snaze zachovatrovnováhu mezi soupefiícími blokyrozbíjela Evropu politicky. Uzavfienímspojenecké smlouvy mezi Francií a Angliítzv. Srdeãnou dohodou, se Evropadefinitivnû rozdûlila na dva rivalizujícítábory. Trojdohodu (Francie, Anglie,Rusko) a Trojspolek (Nûmecko,Rakousko-Uhersko, Itálie).V roce 1907 vidûl filosof a teoretik

revoluãního syndikalismu George Sorelsituaci v Evropû s jist˘m zadostiuãinûnímvelice jasnû. „V Americe byli do federacezaãlenûni lidé, ktefií se jeden druhémupodobali a Ïili v podobn˘ch státech. Jakchcete udûlat federaci ze SlovanÛ, aÈ jiÏvûfiících nebo revolucionáfisk˘ch, mystikÛ,ze zmoudfiel˘ch SkandinávcÛ, zambiciózních NûmcÛ, z AngliãanÛ,Ïárlících na autority, z lakom˘chFrancouzÛ, z ItalÛ trpících v˘vojovou krizí,z pytlaãících BalkánÛ ãi z váleãnick˘chMaìarÛ? Jak uklidníte to klubko ‰tírÛ,ktefií se od boÏího rána aÏ do noci neustálenavzájem ‰típou? Ubohá Evropa! Proã jiskr˘vat, co ji v budoucnu ãeká? Bûhemnecel˘ch deseti let - válka a anarchie, takjako v minulosti pokaÏdé dva aÏ tfiikrát zastoletí.“Na rozdíl od my‰lenek VídeÀského

kongresu Versailleská mírová smlouva vroce 1919 rozdûlení Evropy je‰tû víceprohloubila. I kdyÏ ustanovila vznikSpoleãnosti národÛ jako garantamezinárodního práva se smírãím soudem,spoleãnost díky mocenské a politickédezintegraci nenabyla nikdy potfiebn˘ vliva postupnû ztratila jak˘koli faktick˘v˘znam.První svûtová válka, kterou nûktefií autofii

oznaãují jako evropskou obãanskou válkuodsunuje Evropu z dosavadního prvníhomísta ve svûtû na druhé. To vedlo mnohémyslitele k tomu aby se znovu zam˘‰lelinad moÏností evropského sjednocení.Hrabû Coudenhof-Kalergi, po otciRaku‰an a po matce Japonec, kter˘vyrÛstal v PobûÏovicích v jiÏních âechách,zaloÏil v roce 1922 ve Vídni Panevropskouunii. Ve své stejnojmenné knize se snaÏilpolitiky i vefiejnost pfiesvûdãit, Ïesjednocení Evropy je condicio sine quanon pro to, aby se Evropa udrÏela na‰piãce svûtového v˘voje v konkurenci sAmerikou a pfii ohroÏení rusk˘mbol‰evismem. Potupné degradaci Evropymûlo podle nûj ãelit vytvofiení Spojen˘chstátÛ evropsk˘ch, které ale mûly zachovatsvébytnost národních státÛ - nemûly b˘tfederací. Coundenhof-Kalergimu sepodafiilo získat pro vûc fiadu vlivn˘chosobností. Francouzské státníkyAristideho Brianda, Eduarda Herriota.Leona Blumeho, âechoslováky T. G.Masaryka a Edvarda Bene‰e, pfiedsedunûmeckého Reichstagu KonrádaAdenauera, rakouského kancléfie IgnazeSeipela a také fiadu svûtoznám˘ch literátÛ

- Paula Valeryho, Paula Claudela,Rainera Mariu Rilkeho a ·panûla Miquelade Unamuno.V roce 1926 Lucembursk˘ prÛmyslník

Emil Mayrisch, velk˘ stoupenecsjednocené Evropy a nûmecko-francouzskeho sblíÏení, zaloÏil oceláfisk˘kartel sdruÏující vlastníky hutí z Francie,Nûmecka, Belgie. Lucemburska aSárska, kter˘ mûl pfiedcházetmezinárodním konfliktÛm.V roce 1928 spisovatel, politick˘ aktivista

a pfiesvûdãen˘ Evropan Gaston Riouvydal knihu - Europe ma patrie (Evropamá vlast). Evropu pfiedstavil jakofederativní spolek, kter˘ je jedin˘ schopenzabránit tomu, aby se Evropa stalavazalem ruské, americké ãi britskédominace.1929 italsk˘ diplomat hrabû Carlo Sforza,

kter˘ z odporu k Mussoliniho politicerezignoval na post velvyslance a ode‰eldo exilu, vydal knihu Spojené státyevropské.NejváÏnûj‰í pokus vytvofiit rámec pro

evropskou spolupráci byl uãinûn roku1928. Projekty na sjednocení Evropy bylydosud návrhy více ménû soukromníkÛ.První evropsk˘ státník, kter˘ v obdobímezi dvûma svûtov˘mi válkami oficiálnûnavrhl vytvofiit spoleãenství evropsk˘chstátÛ, byl francouzsk˘ premiér AristideBriand. Byl si vûdom, Ïe základem mírua spolupráce je nûmecko-francouzskésblíÏení. Na nûmecké stranû mûl k tomuochotného a vstfiícného GustavaStresemanna (oba státnicí obdrÏeli zarok 1926 Nobelovu cenu míru). Ov‰emfrancouzsko-nûmecké vztahy vracionálnû rozjitfieném období po prvnísvûtové válce byly oÏehavá vûc a Briandchtûl proto francouzsko-nûmeckéhovyrovnání dosáhnout v rámciorganizaãního uspofiádání celé Evropy.Na zasedání Spoleãnosti národÛ vÎenevû 5. záfií 1929 pfiednesl projev, vekterém mimo jiné fiekl:„Myslím, Ïe mezí národy, které jsou

geograficky uspofiádány tak, jako je tomuv Evropû, musí existovat cosi jakofederativní pouto. Takové národy musímít moÏnost se kdykoli zkontaktovat,prodiskutovat své zájmy, pfiijímatspoleãná rozhodnutí, vytvofiit si mezisebou jakési pouto solidarity, které jim -budou-li chtít - pomÛÏe ãelit váÏn˘mokolnostem, jestliÏe nastanou. A právûtakové pouto se snaÏím ustanovit. Jezfiejmé, Ïe asociace bude pÛsobitpfiedev‰ím v hospodáfiské oblasti, kterápfiedstavuje nejnaléhavûj‰í problém, alejsem si jist, Ïe i z politického hlediska a zhlediska sociálního mÛÏe b˘t takovétofederativní pouto uÏiteãné a pfiitomnenaru‰í spoleãnou suverenitu národÛ,jeÏ budou ãleny dané asociace.“Delegáti 26 zemí, zastoupen˘ch ve

Spoleãnosti národÛ, povûfiili Briandtaúkolem vypracovat k jeho návrhumemorandum. Pfies vstfiícnost nûmeckéstrany byl návrh, kter˘ rozhodnû odmítlaAnglie, zdvofiile odloÏen. Po volebnímúspûchu nacistÛ v roce 1930 a zvlá‰tû pojejich pfievzetí moci o tfii roky pozdûji uÏbylo na jakékoli úvahy o sjednocenéEvropû pozdû. Star˘ kontinent muselprojít je‰tû dal‰í zkou‰kou ohnûm, neÏ sezaãaly návrhy státníkÛ a myslitelÛ, ktefiívidûli dál neÏ k plotu své zahrádky podruhé svûtové válce naplÀovat.Zdroj Euroskop - 8. dubna 2013

Stanya Bay***

14 April 18, 2013E-mail

Zápisky od Pacifiku(2013-5)

Není to pfiíli‰ dávno, co se vût‰ina KanaìanÛ zaradovalanad ukonãením dlouhé a nucené pfiestávky v NHL. Mladícihrající lední hokej aktivnû, ãi jen milovníci podívané narychlou hru, stejnû jako bfiichatí fotfii sledující zápasy nastadionech nebo na gauãi pfied televizní obrazovkou. V‰ichnis nad‰ením pfiivítali pokraãování v mnoha zápasech vrcholnékanadsko-americké hokejové profesionální soutûÏe. Aã v mládí jsem hokej hrál i pár let závodnû a byl jako divák

ãast˘m náv‰tûvníkem Zimního stadionu v Praze, pfiiznám,Ïe v posledních mnoha letech jsem NHL sledoval jen velmisporadicky. Hokej jako takov˘ pak vût‰inou jen z mistrovstvísvûta nebo OH. Stalo se mi ale nejednou, pfii zápasech této vrcholné

soutûÏe profesionálÛ, pfii pohledu na chabou stfielubekhendem, Ïe v takové chvíli jsem si pfiipomnûl ony náv‰tûvyZimního stadionu v Praze, kde vzdálen˘ str˘ãek kontrolovalvstupenky u vchodu a zajistil mi vstup zdarma i namezinárodní zápasy, vãetnû pfiáteláku národního t˘mu sanglo-kanadsk˘mi profesionály Wembley Lions nebokanadsk˘m muÏstvem Penticton Vees se skvûl˘mi tfiemibratry Warwickov˘mi. A to jsem si pfiipomnûl skvûlé bekhendyVladimíra Zábrodského, jeÏ byly postrachem brankáfiÛ projejich ne pfiíli‰ snadné odhadnutí. Nic podobného jsem, kesvému pfiekvapení, u Ïádného profesionála ligy NHL nevidûl. Ano, Vladimír Zábrodsk˘, v letech ãtyfiicát˘ch a padesát˘ch

minulého století nejlep‰í evropsk˘ hokejista, v˘born˘ tenista,inteligentní, ale poznamenan˘ onou známou nejasnosti, aãdnes k jeho obhajobnû objasnûnou neúãastí na postihuãesk˘ch hokejistÛ, mistrÛ svûta, v padesát˘ch letech, aleprokazatelnou úãastí na sázkov˘ch podvodech (aã v jehopfiípadû jde, jak sdûleno v dále citované knize, jen o jedenjedin˘ fingovan˘ zápas... Sparta-Rudá Hvûzda), po odpykánítrestu v ostravsk˘ch dolech opût aktivní pfiitahoval divákybez rozdílu za jak˘ klub právû hrál. Jeho sledováním uãil jsem se hokeji i tenisu. Tento mÛj

sportovní idol, Vladimír Zábrodsk˘, se 7. bfiezna tohoto rokudoÏil devadesáti let! Je jedin˘m Ïijícím z onoho slavnéhoteamu. Pfii poslední náv‰tûvû Prahy jsem si koupil dvû knihy

vûnované dvûma slavn˘m ãesk˘m hokejistÛm, StanislavuKonopáskovi a Vladimíru Zábrodskému. Doãetl jsem se,kromû jiného, Ïe Vova peãoval o své zdraví, pil jenpfiíleÏitostnû a dennû jedl dvû jablka. A Ïe v roce 1965 jakodvaaãtyfiicetilet˘, v posledním zápase hraném v âecháchpfied svou emigrací, porazil mladého Jana Kode‰e,pozdûj‰ího wimbledonského vítûze 0:6, 6:4. 6:4. A Ïe v roce 1997 byl uveden do Sínû slávy mezinárodní

hokejové federace IIHF.***

Od té doby, kdy jsem v dÛsledku neduhu nemohl spát aabych neru‰il, pfiesídlil jsem do jiné místnosti, a tam i pozlep‰ení stavu obãas se pfiesunu a to si pou‰tím na Youtubeprogramu dostupná díla i ãeské filmové nebo televiznísouãasné i dávnûj‰í produkce.A tu, nejednou a moÏná pfiíli‰ ãasto, smutek se mne

zmocÀuje místo pobavení, poÏitku, ãi zamy‰lení nad právû

promítnut˘m filmem (díky zázraku YouTube). Îasnu nadúrovní filmÛ let ‰edesát˘ch a tûch (jsou samozfiejmû v˘jimky)natoãen˘ch v letech nastalé svobody.Jak˘ to, ve vût‰inû pfiípadÛ, rozdíl! Jaké plytkosti a om‰elosti

námûtÛ valné vût‰iny filmÛ dne‰ní ãeské produkce! Ano,jsou v˘jimky, ale jak˘ je jejich pomûr k dílÛm, která nûcoskuteãnû hodného k zamy‰lení fiíkají a nebo, pokud jde o jin˘Ïánr, uchvacují bránice a mysl diváka vtipností a humoremv tom nejvlastnûj‰ím smyslu v pomûru k tûm pln˘ch levnéhoÏertování!Dojde k renesanci ãeské kinematografie, aby se stala tak

svûtovû uznávanou, jako byla v letech ‰edesát˘ch minuléhostoletí?

***Men‰í nehoda malé vnuãky zavedla mne do lékafiské

ordinace. ProtoÏe nehoda se stala v pokroãilej‰í odpolednídobû a moje choÈ, zdravotní sestra, byla právû ve sluÏbû vnemocnici, jel jsem se snachou a postiÏenou vnuãkou doWalking clinic, coÏ jsou ordinace, ve kter˘ch mají stfiídavûsluÏbu lékafii kromû sv˘ch závazkÛ ve sv˘ch soukrom˘chordinacích, stejnû jako ti, ktefií svou lékafiskou praxi konajíjen v tûchto klinikách. Vznikly pfied nûkolika léty.Ta klinika, kde téÏ pÛsobí ná‰ rodinn˘ lékafi, pfiestûhovala

se do vût‰ích prostor, patrnû i s lep‰ím vybavením. âekárnaje veliká, solidnû vybavená. V recepci jedna, nûkdy i dvûsíly.Po na‰em pfiíchodu a minimálních formalitách, byli jsme

vyzvání k vyãkání v jedné z nûkolika mal˘ch ordinací, ve‰lido ní a ãekali. Na vstup lékafie. Mohl jsem otevfien˘mi dvefimividût na ostatní ordinaãní prostory a spojovací chodbu.SlouÏící lékafi vchází do ostatních miniaturních ordinací,nikoli do té, kde jsme ãekali.A tu mû nûco napadlo, kdo je majitelem místa, kde se takto

novû zfiízená klinika nachází. Nepochybnû její prostorynepronajímají levnû pro krásné oãi paní recepãní ãi vtipnostzde se stfiídajících lékafiÛ. A zde je chytaãka, která mnenapadla: Nespoãet tûch mal˘ch ordinací je samozfiejmû vrelaci k v˘‰i nájmu. Proã ale pacient nemÛÏe poãkat neÏ nanûj pfiijde fiada na pohodln˘ch sedadlech dosti veliké ãekárny,místo v jedné z tûch medikálních kukaní? Proã by jejichpoãet nemohl b˘t minimalizován na dvû, nájem by se tímsníÏil a ãekání pacientÛ by se odbylo v ãekárnû, napohodln˘ch sedadlech, pfiípadnû s magazíny dostupn˘mike zkrácení ãekání jejich ãetbou?

***O krásách mûsta Vancouveru bylo uÏ leccos napsáno.

Mûlo by se to, pfiesnûji, t˘kat hlavnû místa, v nûmÏ se mûstonalézá. Vancouver je na‰ím tfietím domovem. Mnoho lidí byse rádo stalo jeho obãany, stejnû jako se to podafiilo nám.Na‰inec, exulant, je ale sv˘m zpÛsobem schizofrenik. Tojsem si opût uvûdomil, kdyÏ jsem si na monitoru poãítaãeprohlíÏel nádhernou sérii fotografií noãní, osvûtlené Prahy.Nic takového jsem dosud o Vancouveru nevidûl a jsem sijist, Ïe bych ani vidût nemohl, i kdyby fotograf zachycujícínoãní Prahu, mûl moÏnost poãínat si stejnû ve Vancouveru.

***

Do nového komplexu Park Village ve Vancouveru patfii iveliká restaurace. Cestou z Horseshoe Bay od mlad‰í ãástirodinného klanu, stavûl jsem se zde na jedno pivo. Rozhodljsem se pro Granville Island Lager. Cena v nápojovém,dokonale vyti‰tûném, solidními deskami vybaveném lístkubyla 5.75 dolarÛ.Byl pûkn˘ den, sedûl jsem u stolu pfied podnikem, ãetl si,

shodou okolností dal‰í z knih W. D. Gairdnera Oh, Oh,Canada. KdyÏ mi byl pfiinesen úãet a tu, nevím proã, neboÈvût‰inou takové úãty podrobnû nestuduji, pfiihodím minimálnû10 procent spropitného ke koneãné cenû a pfiipravím si onukouzelnou plastickou kartiãku, která pÛsobí dojmem, Ïevlastnû útrata je gratis. Nevím proã, ale tentokrát jsem se naúãet nûjak lépe podíval. A ãetl jsem … cena objednanéhopiva ‰est dolarÛ plus dal‰í dvû danû, které obyvatel tétoprovincie musí pfiijmout (tedy zaplatit) bez protestu nebo sprotestem, kter˘ ale na vûci nic nezmûní.Snad je‰tû mohu fiíct, Ïe cena toho jednoho piva, aÈ je

jakákoli, mne, na‰tûstí, nezruinuje. Ale princip je princip.Pfiivolám tedy tzv. manaÏéra. Jak jinak, byl to mladík, kter˘mohl b˘t m˘m vnukem. Podnik, kter˘ zfiejmû vede, vûru nenímal˘. Poukázal jsem na rozdíl ceny nápoje v nápojovém lístku a

ceny na mém úãtu. Pravil, Ïe to je vûc korporace vlastnícítento hostinec a Ïe zfiejmû do‰lo k chybû.„Je to v‰echno v poãítaãi, já za nic nemÛÏu,“ pravil a ode‰el,

kdyÏ se je‰tû vlídnû pousmál, vrátil se pak s jin˘m úãtem nanûmÏ byla dolarová sleva.Dodal jsem své obligátní spropitné, usmál se vlídnû servírku,

která za ty nepfiesnosti nemÛÏe, a ‰el k zaparkovanémuautu.KdyÏ se mi nûco namane, co mne zajímá, to vûru nemám

na mysli centy ani dolary, ale princip. Stavûl jsem se v tompodniku na druh˘ den, kdyÏ jsem si v blízkém obchodûkupoval oblíbeného kapfiíka. (AÏ dopí‰í tuto ãást ZápiskÛ,doufám, Ïe si na nûm pochutnám).Objednal jsem si stejné pivo a dostal stejnû upraven˘ úãet

s dolarov˘m ocenûní pfiíznû náv‰tûvníka. NeÏ jsem senadál, naklánûl se nade mnou onen mladiãk˘ manaÏer,usmíval se mile, oãekávaje reakci na onen minus dolar naúãtu. Zeptal jsem se, zda tato úleva bude trvat vûãnû.„Jen je‰tû nûkolik dní. Chyba v systému bude opravena,“

fiekl.„A jak dlouho uÏ tuhle nepfiesnost máte?“ zeptal jsem se.„Oh … ne víc neÏ t˘den,“ fiekl.„A je‰tû nikdo na to nepfii‰el jen já?“„Ano!“ pfiiznal.„TakÏe v‰ichni ti, co byli úãtováni o dvacet pût centÛ navíc

byli o‰izeni a ti budoucí, ktefií kvÛli mé pozornosti uÏ o‰izeni,jak fiíkáte, nebudou, by mi mûli podûkovat, co fiíkáte?“ fiekljsem. Bylo mi s úsmûvem fieãeno, Ïe by mûli… Tento podnik uÏ existuje na místû cca pût, moÏná i více let.

A Ïe by se chyba vloudila do systému pfied t˘dnem? Nevím,kolik zákazníku si dennû koupí Granville Island Lager. Apodnik nezeje prázdnotou.Je to samozfiejmû malá krádeÏ oproti tûm miliardov˘m, o

kter˘ch se dozvídáme, dneska vice neÏ kdykoli jindy. Jednakje to díky informatice, jednak poklesu mravÛ. A je uÏ skorojedno, o jakou zemi se jedná .Podvod mal˘ nebo velik˘, to je ov‰em v koneãném dopadu

velik˘ rozdíl. Ne tak ale s hlediska mravnosti a solidnosti.***

Zaãal jsem hokejem a zároveÀ s ním dnes konãím. Mnohostránek se popsalo o tom dnes neblaze proslulém loÀskémfinále NHL hraném ve Vancouveru. Dlouho trvalo, neÏ tadivácká niãivá cháska byla, alespoÀ zãásti, potrestána.Tehdy mnozí vancouver‰tí chodili po mûstû v dresechsvého klubu. Na mnohém z nich bylo jméno brankáfieLuonga.Kde ale je tento b˘val˘ hrdina dnes? Bezmála by se dalo

fiíci, Ïe ho Ïádn˘ jin˘ klub nechce. Je moÏná i obûtí ‰patnûsepsaného kontraktu. Na novinov˘ch stránkách moÏnévidût jinou tváfi tohoto muÏe dnes neÏ pfied rokem.Jeho osud není ojedinûl˘; obãas potká profesionální

hokejisty. A tím spí‰ se mi zdá divoké fandovství tomu ãionomu klubu, jeho hráãÛm, bezmála aÏ smû‰né. Je tov‰echno jen otázka ãasu, kdy se sestava promûní.Co mû dneska nejvíce mrzí, je ta stra‰ná smÛla nesmírnû

talentovaného Sidney Crosbyho, po dlouhou dobuvyfiazeného zranûním, kter˘ letos v plném zdraví opût ovládlpole stfielcÛ a nahrávaãÛ s náskokem deseti bodÛ, ale pfii‰ladal‰í nepfiízeÀ osudu: rána pukem do tváfie s devastujícímnásledkem.To je mi mnohem víc líto, neÏ promûna slávy brankáfie

Luonga ve snad jen doãasnû smutnou postavu…Vladimír Cícha

***

15April 18, 2013 Soccer/Hockey/Auto

Brnûnská Îeneva -Autosalón Brno

Leto‰ní Brnûnsk˘ autosalón se uskuteãnil místo dfiívûj‰íhotermínÛ v ãervnu jiÏ od 4. do 8. dubna 2013. Ke zmûnû bylopfiistoupeno hlavnû proto, Ïe duben je optimálním ãasem kzahájení moto sezóny v âeské republice. RovnûÏ je reálná

Potupná lekce od DánÛ v Olomouci 0:3 opût zvedla vlnu nelibosti proti trenéru Bílkovi

‰ance nûkterá zajímavá auta ze ‰v˘carského Autosalónuzískat a dohodnout pro prezentaci na populárních Veletrzíchv Brnû. Brnûnské Veletrhy v leto‰ním roce slaví 85 let svéhotrvání. Pofiadatel Veletrhy Brno v této souvislosti pfiipravilfiadu pfiekvapení pro náv‰tûvníky. Velk˘ zájem byl o testovacíjízdy vybran˘ch znaãek náv‰tûvníky. Také byla ‰ance sezapojit do hlasovací soutûÏe pro “NEJ” auto s moÏnostív˘hry poukázky v hodnotû 350 tisíc korun. Samostatnouexpozici tvofiila prezentace historick˘ch i souãasn˘chsoutûÏních automobilÛ vãetnû profesionálního simulátoru.Îhavou aktuální novinkou se stalo dospûlé auto pro dûtiHENES, které mÛÏe ovládat i ‰estileté dítû. Ukázalo se ,Ïeelektrické autíãko je spí‰e splnûn˘m snem tatínkÛ, jak fieklaimportérka a realizátorka skvûlé my‰lenky Ing. LucieNedvûdové z Brna. Ta se zaslouÏila o premiéru uvedením naãesk˘ trh pfii autosalónu v Brnû. je‰tû den pfied vlastnímzahájením se podílela na vybalení autíãek vãetnû zprovoznûní.HENES M7 je vybaven procesorovou technologií se 6.snímaãi. Ty odhalí nebezpeãí, v˘jimeãné situace vãetnûnerovnosti povrchu. Po celou dobu trvání Autosalón setvofiily dlouhé fronty rodiãÛ a dûtí.

News&photo Allén Mirko FojtÛ***

Brazilská nadûje je‰tû ÏijeV˘voj je velmi dynamick˘ a zdání nûkdy klame. A ani fotbal vtûchto aspektech není v˘jimkou. KdyÏ pfied druh˘m zápasemmuÏstva âeské republiky na loÀském mistrovství Evropyproti ¤ecku ve Wroclavi tisícovky ãesk˘ch fanou‰kÛ na adresuvelmi neoblíbeného reprezentaãního trenéra vytrvale aboufilivû skandovaly: “Bílek, ven, Bílek ven”, zdálo se, Ïe jehodny na laviãce jsou seãteny. Leã t˘m se na evropském‰ampionátu probojovalo do ãtvrtfinále, následnû na podzimkromû praÏské bezbrankové remízy úspû‰nû vstoupil dokvalifikace mistrovství svûta 2014 a je‰tû k tomu odehrál dvûúspû‰ná pfiátelská stfietnutí, ve kter˘ch porazil v OlomouciSlovensko 3:0 a v Manise domácí Turecko 2:0. Navíc vposledních sedmi zápasech inkasoval pouhé dva góly a to odFinska a Malty...Pro dal‰í kvalifikaãní souboj s Dánskem, jehoÏ dûji‰tûmvzhledem k podzimnímu velkému diváckému zájmu, byl opûtAndrÛv stadión v Olomouci a beznadûjnû vyprodan˘ 12288pfiíznivci, tedy v‰echno bylo naÏhaveno optimisticky. Tímspí‰e, Ïe hostÛm chybûl populární útoãník Juventusu TurínNicklas Bendtner, kter˘ za svou jízdu autem v podnapilémstavu má pÛlroãní zákaz reprezentaãních startÛ. Navíc Dánovése ziskem pouh˘ch dvou bodÛ figurovali aÏ na pátém, tedypfiedposledním místû, této kvalifikaãní skupiny B a pfiedtímosm zápasÛ nevyhráli! JenÏe i ãeskému celku v posledníchvíli vypadl ze sestavy opût zranûn˘ tvÛrce hry Tomá‰Rosick˘, coÏ na hfii‰ti bylo hodnû znát.

Bezradn˘ útok, dûravá obranaPrávû ve stfiedu pole ãe‰tí reprezentanti pfienechávali hodnûprostoru soupefii, kter˘ si tfii minuty pfied pfiestávkou vytvofiilnejvût‰í ‰anci prvního poloãasu, ale brankáfi âech na‰tûstíEriksenovu stfielu v poslední chvíli staãil vyrazil. Po zmûnûstran to v‰ak bylo je‰tû hor‰í. Dánové pfiehrávali âechypfiesnûj‰í kombinací, v˘raznû lep‰í míãovou technikou i rychl˘mpfiená‰ením hry do voln˘ch prostorÛ. KdyÏ po jedné z takov˘chakcí momentálnû nejlep‰í stfielec dánské ligy Cornelius z FCKodaÀ bombou z velkého vápna v 57. minutû otevfiel skóre,pfiece jen na trávník místo nev˘razného Jiráãka, kter˘ vbundesligov˘ch barvách Hamburger SV nedostává mnoho

pfiíleÏitostí, pfii‰el Rosick˘, bylo na zvrat uÏ pozdû.Za dal‰ích deset minut totiÏ v na‰em pokutovém územíSivoka pfieskoãil Kjär a hlavou zv˘‰il na 2:0. Kam se podûlyãeské ambice ofenzivní hry, od níÏ si trenér Bílek i fanou‰cipfied zápasem tolik slibovali? Nejlep‰í kanon˘r mistrovstvíEvropy 2004 v Portugalsku Milan Baro‰ dal sice po loÀskémevropském ‰ampionátu reprezentaci sbohem, za to v poslednídobû o sobû hodnû dávali vûdût David Lafata ve Spartû,Matûj Vydra v druholigovém anglickém FC Watford nebo narychlo do Olomouce povolan˘ Libor Kozák v Laziu ¤ím.Navzdory tomu si ãe‰tí fotbalisté za cel˘ zápas nevytvofiilijedinou gólovou ‰anci! Neuvûfiitelné! Soupefi naopak sedmminut pfied koncem Zimlingovou bombou z dvaceti metrÛuzavfiel na 0:3, tedy jednu z nejpotupnûj‰ích proher, jakoudûjiny ãeskoslovenského ãi ãeského t˘mu v domácím prostfiedípamatují.

Koho chtûjí média?A publikum znovu burácelo: “Bílek ven, Bílek ven!” Po utkánína to Michal Bílek zareagoval: “Kdybychom teì za ãtyfii dnyv Arménii nevyhráli, byl by to mÛj konec...” A krutou lekcizhodnotil takto: “Od druhé pÛle Dánové vyhrávali vût‰inuosobních soubojÛ. Dali první gól a kdyÏ jsme hru otevfieli,vstfielili i druh˘ a k niãemu nás nepustili. ·koda, Ïe Rosick˘nemohl hrát cel˘ zápas. Místo nûho jsem postavil Jiráãka, ikdyÏ vím, Ïe poslední dobou v nûmecké lize nehraje, alepfiedtím mû nikdy nezklamal.” BílkÛv ‰Èastn˘ ãtyfiia‰edesátilet˘protûj‰ek a kdysi sto dvou násobn˘ reprezentant Dánska,mimochodem i vítûz Poháru UEFA 1983 s AnderlechtemBrusel Morten Olsen konstatoval: “O nûãem takovém, co senám nakonec povedlo v Olomouci, jsme ani nesnili. Kmimofiádn˘m v˘konÛm se vypnuli hlavnû Eriksen a Kronh-Dehli. NejdÛleÏitûj‰í bylo, Ïe ‰ance, k nimÏ jsme se dostali,jsme dokázali promûnit.”Bílkova funkce se okamÏitû ocitla v aÏ neskuteãném mediálnímtlaku. Komentátofii vytáhli hned nûkolik jmen jeho moÏn˘chnástupcÛ. V ãele figuroval Pavel Vrba, kter˘ Viktorii PlzeÀvytáhl k loÀskému prvenství v ãeské lize a k leto‰nímupostupu mimo jiné i pfies Neapol do osmifinále Evropské ligy.Dal‰ími v˘razn˘mi adepty se v médiích stali uÏ pûta‰edesátilet˘

trenérsk˘ doyen âechoital Zdenûk Zeman, jenÏ v minulostivesmûs úspû‰nû vedl celky AS ¤ím, Lazia ¤ím, Neapole ãiFenerbahce Istanbul. Dále Karel Jarolím, trenér mistrovskéSlavie Praha let 2008 i 2009 a dokonce je‰tû nedávn˘pfiedseda âeskomoravského fotbalového svazu amnohonásobn˘ reprezentant Ivan Ha‰ek.

Úspû‰n˘ i útoãn˘ reparátO to vût‰í pozornost byla upfiena do Jerevanu, kde opût pfiedvyprodan˘m hledi‰tûm, tentokrát patnácti tisíci diváky,muÏstvu âeské republiky stála v cestû fotbalovû trochuexotická Arménie. Michal Bílek to koneãnû zkusil se dvûmahráãi na hrotu útoku a Vydra své pfiedpoklady na tomto postûpotvrdil dvûma ãesk˘mi údery. Tfietí pfiidal v poslední minutûstfietnutí stfiídající Koláfi a bylo z toho po bezgólovém a z ãeskéstrany nijak v˘razném prvním poloãasu nakonec vítûzství 3:0.I s vydatn˘m pfiispûním uÏ uzdraveného Rosického. To vkvalifikaãní skupinû znamená tfietí pfiíãku (dva body pfiedDánskem a dva za Bulharskem, které má v‰ak o jeden zápasvíce) a pfii remíze 1:1 DánÛ v Kodani s Bulharskem pfiece jenstále je‰tû pfiijatelnou pozici v boji o druhou pfiíãku, kteráznamená baráÏ. A tudíÏ nadûji na svûtov˘ ‰ampionát 2014 vBrazílii.Trenér Bílek hodnotil: “Vyhráli jsme v˘razn˘m rozdílem a takév˘kon byl dobr˘. Na‰e situace je v‰ak i nadále sloÏitá a o tom,jestli skonãím nebo zÛstanu jako reprezentaãní trenérrozhodne zasedání v˘konného v˘boru Fotbalové asociaceâeské republiky.” To je svolané na 16. dubna, av‰ak samihráãi je‰tû na zpáteãní cestû v letadle z Jerevanu do Prahy upfiedsedy FAâR Miroslava Pelty intervenovali za to, aby Bílekodvolán nebyl. Napfi. kapitán t˘mu a jeden z nejlep‰íchsvûtov˘ch gólmanÛ Petr âech pfii rozhovorech s novináfiizdÛraznil: “Nemyslím si, Ïe by mûl kouã odcházet v prÛbûhukvalifikace, kdyÏ máme stále nadûji na postup!” U sv˘chsvûfiencÛ má Michal Bílek opravdu vysokou dÛvûru i zastání,za to u fanou‰kÛ a ãeské sportovní vefiejnosti je zapsán vtakové nelibosti jako v historii ãeskoslovenského a ãeskéhofotbalu zfiejmû nebyl je‰tû Ïádn˘ reprezentaãní trenér...

JAROSLAV KIRCHNER, Olomouc - Praha***

NHL: Zdeno Chára: Stále jsmedotahovali

Toronto-Boston 3:2 (1:0. 1:0, 1:2)Osmkrát za sebou Toronto s Bostonem prohrálo, v sobotu takzaznamenalo první v˘hru od 31. bfiezna 2011, ãili témûfi po dvouletech. Pfii tom i torontsk˘ trenér Randy Carlye pfiiznal, Ïe nebylo jehostrategií, kterou naordinoval sv˘m svûfiencÛm pfied utkáním, vystfielitpouze tfiináctkrát na branku soupefie. Skuteãností v‰ak zÛstane, Ïei kdyÏ závûreãn˘ pomûr stfiel na branku znûl 33:13 pro Boston,ukazatel skóre v Air Canada Centre hlásil po ‰edesáti minutách stav3:2 pro Toronto a to paradoxnû Boston probudila aÏ teprve tfietítorontská branka v úvodu tfietí ãásti hry, kdy McClaren dopravil pukza záda bostonského brankáfie Antona Chudobina, kterého v zápûtív brance nahradil Tuukka Rask. Od toho okamÏiku, hrál Boston jakovymûnûn˘ a nejprve obránce Dennis Seidenberg po necelé minutûsníÏil na 1:3 a pfii závûreãné power-play Andrew Ference zkorigovalna rozdíl jediné branky. Pfii tom po 18, v této sezónû asistoval DavidKrejãí, kter˘ se po zranûní kolena vrátil do t˘mu.Kapitán muÏstva Bostonu Zdeno Chára utkání hodnotil takto:ZCh: V úvodu utkání jsme nemûli dost energie a stále jsme byli sTorontem o krok zpátky. ObdrÏeli jsme branky, na které jsmenedokázali odpovûdût. V závûru utkání, jsme mûli velkou pfievahu,ale jedna branka nám scházela. Nedá se nic dûlat a musíme to domanapravit.ABE: Je to únavou?ZCh: Nemyslím si, Ïe by to byla únava. Nûkdy ten rozvrh skuteãnûcítíme, ale v‰echny t˘my mají podobné zatíÏení. NemÛÏeme sevymlouvat, Ïe zápasÛ je hodnû. Zbyteãnû jsme ãekali na to, co budehrát Toronto a nemûli jsme se tomu pfiizpÛsobovat.ABE: KdyÏ jste hrál v muÏstvu Lev Praha, kde byla fiadanárodností, sám hovofiíte nûkolika jazyky, jak se komunikovalov tomto t˘mu?ZCh: Je to skuteãnû smûs, ale pfievládá tam ãe‰tina a sloven‰tina.

***

Jako na houpaãceToronto-Carolina 6:3 (1:0, 1:2, 4:1)

Maple Leafs vedli v polovinû utkání jiÏ 2:0 a navíc mûli v˘hodupfiesilové hry. V oslabení v‰ak ujel Eric Staal a vypadalo to, Ïe sekarta obrací. Obzvlá‰tû, kdyÏ v závûru druhé tfietiny Semin srovnal na2:2 a v úvodu tfietí ãásti hry Jordan Staal dostal hosty do vedení, kterétrvalo do 55. minuty. To hrálo Toronto pfiesilovku, protoÏe Eric Staalzachytil zbyteãnû puk rukou. KdyÏ jiÏ se zdálo, Ïe Huricanes pfiesilovkupfieÏijí Alexander Semin zlomil hokejku a v momentû, kdy se Staalvracel na led Phaneuf od modré vyrovnal na 3:3. V ten okamÏik do‰lok dal‰ímu obratu a a tfii minuty pfied koncem Joffrey Lupul za vlastníbrankou získal puk, projel po pravém kfiídle aÏ pfied brankáfie CarolinyPeterse a zasunul puk k bliÏ‰í tyãi. Pfiipomínalo to památnou brankuBobby Orra z Kanadského poháru v roce 1976 proti âeskoslovensku.Carolina se pak zoufale snaÏila vyrovnat, ale inkasovala dal‰í dvûbranky v poslední minutû, kdyÏ odvolala brankáfie Peterse.Trenér Toronta Randy Carlyle mûl po utkání úsmûv od ucha k uchu:Od okamÏiku, kdy jsme nastfielili bfievno pfii pfiesilovce a inkasovalitfietí branku nám v‰e vycházelo.

***

Voráãek v Torontu po ‰estnácté zavûsilToronto-Philadelphia 3:5 (2:2, 0:2, 1:1)

O utkání v Torontu rozhodla druhá tfietina, kdy v úvodu nejprve dostalBrayden Schenn Flyers do vedení a v 36. minutû Rosehill svou prvníbrankou v této sezónû zaznamenal, jak se pozdûji ukázalo vítûznoubranku. V závûreãné ãásti hry sice van Riemsdyk sníÏil na rozdíljediné branky, ale 17 vtefiin pfied koncem regulérní hrací doby bratrBraydena Schenna, b˘val˘ hráã Toronta Luke Schenn zpeãetil osudtorontsk˘ch. DÛleÏitou vyrovnávací branku na 2:2 vstfielil philadelphsk˘Jakub Voráãek byla to jiÏ jeho ‰estnáctá branka v této sezónû avzhledem k tomu, Ïe má i 22 asistencí je spolu s Oveãkinemnejlep‰ím Evropanem v NHL.ABE: Poslednû jste v Torontu prohráli 1:4, ale mûli jste lep‰ípostavení v tabulce. Dnes vítûzství, ale máte co dotahovat…JV: Ironií je, Ïe jsme byli na tom lépe, ale nehráli jsme dobfie. Teì vposledních pûti ‰esti zápasech hrajeme dobfie, coÏ se potvrdilo idnes, kdyÏ jsme nakonec na‰li cestu, jak zvítûzit. Je to dÛleÏité,zb˘vá jiÏ jen dvanáct zápasÛ. KaÏd˘ bod je dÛleÏit˘ a dnes jsmezískali dokonce dva.ABE: Byla to ‰estnáctá branka, k tomu je je‰tû 22 asistencí…JV: Bodovû je to dobrá sezóna. Hernû se cítím dobfie. V poslednídobû i sbírám body. Ale je‰tû to není to, co bych si pfiedstavoval, alevyhráváme, coÏ je nejdÛleÏitûj‰í. Samozfiejmû je hodnû aspektÛ vehfie, kdy se mohu zlep‰ovat a chci se zlep‰ovat a hlavnû chci pomocit˘mu.ABE: Vloni jste hrál v t˘mu s Jaromírem Jágrem v úter˘ Jágrpfiestoupil do Bostonu…JV: Byl to nejvût‰í pfiestup pfied uzávûrkou. Jarda bude mít ‰anci hráto Stanley Cup a to si zaslouÏí a dnes dával dokonce gól.ABE: Jak se vám hraje v Torontu?JV: Toronto nehrálo dnes ‰patnû. Je to nebezpeãné muÏstvo majífiadu kvalitních stfielcÛ, proto jsem rád, Ïe jsme zde vyhráli.ABE: Není to populární otázka, ale kdyÏ Philadelphia nepostoupí,jel byste na MS?JV: KdyÏ nepostoupíme, rád pojedu, je to reprezentace a to seneodmítá, ale zatím o tom nepfiem˘‰lím.ABE: Pfieji, aby to byl po 48 kolech spí‰ ten Stanley Cup neÏ MS.

Ale‰ Bfiezina - Toronto***

Play offsâeská liga

âtvrtfinálé: Slávia-Kladno 4:1 na zápasy, PlzeÀ-Litvínov 4:3, Tfiinec-Sparta 4:3, Zlín-Vítkovice 4:2.Semifinále: Slavia-PlzeÀ 3:0, 0:1, 2:4, 3:2, 4:5 a 2:4. PlzeÀ postoupila4:2 na zápasy. Zlín-Tfiinec 3:1, 2:6, 4:3 sn, 2:1 sn, 1:6 a 4:3. Zlínpostoupil 4:2 na zápasy.Finále: Zlín-PlzeÀ 0:3 a 3:2 sn. Stav finálové série je 1:1.

***Slovenská liga

âtvrtfinále: Pie‰Èany-Skalica 4:2, celkovû 4:3 na zápasy.Semifinále: Zvolen-Pie‰Èany 2:1, 3:4 sn, 3:2 sn, 1:6, 2:1 sn, 0:4, 5:0.Postupuje Zvolen 4:3 na zápasy. Ko‰ice-Nitra 3:5, 2:1 sn, 7:4, 3:2 sn,6:3. Postupují Ko‰ice 4:1 na zápasy.Finále: Zvolen-Ko‰ice 2:1 sn, 2:1, 3:2. Zvolen vede 3:0 na zápasy.

***.

16 April 18, 2013

863 Bloor St. W.Toronto, Ont.(416) 533-0080

Danforth Ave.Bloor St. W

Bro

advi

ew A

ve.

Oss

ingt

on A

ve.

281 Danforth Ave.Toronto, Ont(416) 466-0330

RostiBrankovsky

BrokerJedineãné sluÏby

Jak prodat dÛm nebo kondo?Rosti Brankovsk˘, kter˘ má hodnû zku‰ností s prodejem,

to mÛÏe udûlat za vás.Jak koupit dÛm nebo kondo?

KdyÏ vidíte inzerát nebo nápis DÛm na prodej.Rosti Brankovsk˘ vám ho mÛÏe ukázat.

Jsem tu pro vás!Royal Le Page, Signature Realty

Independently owned and operated brokerage416/443-0300 - direct 416/443-9268

www.brankovsky.com * e-mail: [email protected]

Soccer

TRAVEL INC.827A Bloor St. W.

Toronto, ON M6G 1M1e-mail:

[email protected]ám ponúka

cestovaniedo celého sveta

Spolahlivo vybavíme14 Day China escorted trip,

Oct 17 - Oct 30th.all meals, Beijing,Xian, Chongching,

Yangzte River, Shanghai!Volejte

Annu ZapletalovouTel.: (416) 537-7698

Griga: Remíza so·védskom nie je hanba

Slovensko nevyhralo uÏ v piatich zápasoch zasebou, naposledy sa mu to podarilo minul˘ rok najeseÀ v kvalifikácii s Loty‰skom na bratislavsk˘chPasienkoch.Slovenskí futbaloví reprezentanti herne v marcov˘chzápasoch s Litvou (1:1) a ·védskom (0:0)nesklamali, ich úsilie je ale devalvované streleckouneschopnosÈou. To je názor reprezentaãnéhotrénera Stanislava Grigu, ktor˘ prezentoval médiámpo utorÀaj‰ej remíze v mrazivom poãasí s v˘beromTre kronor v Îiline.

“Po cel˘ zápas sme boli aktívnej‰ím a lep‰ímmuÏstvom. BohuÏiaº, opäÈ sa ukázala na‰a bolesÈ,Ïe nevieme premeniÈ ‰ance a to potom devalvujeprácu celého tímu. Bolo tam niekoºko dobr˘chv˘konov. Zápas sme mohli a mali vyhraÈ. ·koda, Ïeani jeden z trojice útoãníkov sa nepresadil, kaÏd˘gól má uÏ cenu zlatu.,” zhodnotil súboj s úãastníkomEURO 2012 Griga a dodal: “Mladí hráãi nesklamali,Pauschek a Lásik odohrali slu‰n˘ zápas. Súprísºubom do budúcnosti.”Pofiadí v skupinû G po pûti kolech: 1. Bosna aHercegovina 13, 2, ¤ecko 10, 3. Slovensko 8, 4.Litva 5, 5. Loty‰sko 4, 6. Lichten‰tejnsko 1.

***

Gambrinus liga21. kolo: Teplice-Slavia 1:1, Brno-Hradec 1:3,Sparta-PlzeÀ 1:0, Pfiíbram-Jablonec 3:3, Liberec-Olomouc 1:0, Dukla-Budûjovice 4:0, Ml.Boleslav-Slovácko 2:0.22. kolo: Jihlava-Brno 2:0, Hradec-Ml.Boleslav2:2, PlzeÀ-Teplice 2:1, Jablonec-Slovácko 4:1,Ostrava-Liberec 0:1, Olomouc-Sparta 0:3, Slavia-Dukla 0:0, Budûjovice-Pfiíbram 0:1.

Gambrinus liga1. PlzeÀ 22 14 5 3 39:15 472. Sparta 22 14 5 3 37:15 473. Jablonec 22 11 8 3 40:23 414. Olomouc 22 11 6 5 32:20 395. Liberec 22 9 5 8 29:29 326. Ml.Boleslav 22 9 5 8 25:26 327. Dukla 22 7 10 5 32:27 318. Slavia 22 6 9 7 26:24 279. Jihlava 21 6 9 6 24:30 2710. Slovácko 22 6 6 10 26:31 2411. Pfiíbram 22 5 8 9 20:30 2312. Ostrava 21 5 7 9 26:31 2213. Brno 22 6 4 12 23:39 2214. Hradec 22 4 9 9 23:30 2115. Teplice 22 4 7 11 21:36 1916. Budûjovice 22 4 5 13 17:34 17

CorgoÀ liga21. kolo: Slovan Bratislava-Tatran Pre‰ov 5:0,MFK RuÏomberok-FC Zlaté Moravce 2:1, M·KÎilina-Spartak Myjava 0:0, Spartak Trnava-MFKKo‰ice 2:3, FK Senica-Dukla Banská Bystrica 1:1,AS Trenãín-FC Nitra 3:022. kolo: MFK Ko‰ice-Slovan Bratislava 1:1, TatranPre‰ov-FK Senica 0:1, M·K Îilina-Spartak Trnava1:1, Dukla Banská Bystrica-AS Trenãín 0:0, FCNitra-MFK RuÏomberok 3:0.23. kolo: MFK RuÏomberok-Dukla Banská Bystrica3:2, Spartak Trnava-Spartak Myjava 1:1, FC ZlatéMoravce-FC Nitra 1:2, FK Senica-MFK Ko‰ice 0:0,AS Trenãín-Tatran Pre‰ov 1:1, Slovan Bratislava-M·K Îilina 1:1.

CorgoÀ liga1. Slovan 25 14 8 3 45:22 502. Trenãín 25 10 10 5 38:27 403. Ko‰ice 25 11 7 7 34:26 404. Senica 25 11 7 7 30:23 405. RuÏomberok 25 10 7 8 28:30 376. Îilina 25 6 14 5 26:18 327. Moravce 24 8 7 9 33:33 318. Myjava 24 7 7 10 31:32 289. Bystrica 25 6 10 9 22:24 2810. Nitra 25 7 4 14 29:44 2511. Trnava 25 5 9 11 23:41 2412. Pre‰ov 25 6 6 13 17:36 24

Date post:	19-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Na v˘chodû a na západû Toronta - zpravy.orgzpravy.org/1/pdf/2013/07-08.pdf · Thursday, April...

Documents