Naučte sefotografovat detail

kreativně

Bryan Peterson

Kreativní blízká setkánís makroobjektivem i bez něj

E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A   D I G I T Á L N Í F O T O G R A F I E

Naučte se fotografovat detail kreativně

Bryan Peterson

Naučte sefotografovat detail

kreativně

Bryan Peterson

Originally published as CLOSE-UP PHOTOGRAPHY: CREATIVE CLOSE ENCOUNTERS WITH OR WITHOUT A MACRO LENS by Bryan Peterson.

Copyright © 2009 by Bryan Peterson. First published by Amphoto Books, an imprint of Watson-Guptill Publications, a division of Random House, Inc.., New York.

This translation published by arrangement with Watson-Guptill, an imprint of The Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc.

Původně vydáno jako CLOSE-UP PHOTOGRAPHY: CREATIVE CLOSE ENCOUNTERS WITH OR WITHOUT A MACRO LENS, autor Bryan Peterson.

Copyright © 2009 Bryan Peterson. První vydání v Amphoto Books, vydal Watson-Guptill Publications, divize Random House, Inc., New York. Tento překlad je vydán na základě smlouvy s Watson-Guptill, vydavatelství společnosti The Crown Publishing Group, divize Random House, Inc.

Naučte se fotografovat detail kreativněBryan Peterson

Copyright © ZONER software, a.s., 2010

Vydání první, v roce 2010

Zoner Press

katalogové číslo ZR934

ZONER software, a.s.

Nové sady 18, Brno, 602 00

www.zonerpress.cz

Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián

Redaktor: Ing. Pavel Kristián, Pavel Kristián ml.

Překlad: Mgr. Ondřej Doseděl

DTP a obálka: Pavel Kristián ml. podle originálu publikace

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném

záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Informace, které jsou v této knize zveřejněny. mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení

sice bylo postupováno s  maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a  autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku

za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press

ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno

tel.: 532 190 883

e-mail: knihy@zoner.cz, www.zonerpress.cz

PoděkováníAlisa Palazzo – ty jsi nejlepší redaktorka na světě, bez tebe by tato kniha zdaleka nebyla tím, čím je nyní. Opravdu jsi mě donutila se nad některými věcmi pořádně zamyslet! Victorie Craven – bez tebe bych nenapsal žádnou ze svých knih. A samozřejmě nikdo není lepší v grafi ckém návrhu než Bob Fillie. Nikdy nebudu schopný vám třem dostatečně poděkovat.

ISBN 978-80-7413-100-4

Lásko – nikdo není tak blízký mému srdci jako ty.

ÚVOD 8

FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA VERSUS MAKROFOTOGRAFIE 12

Co to znamená, když se řekne makro? 14Pokud to není makro, je to fotografi e zblízka 18Fotografování zblízka s využitím širokoúhlého objektivu 20

VYBAVENÍ 24

Makroobjektivy 26Mezikroužky 36Objektivy pro fotografování zblízka versus Canon 500D 42Předsádka Canon 500D a širokoúhlý objektiv 48Reverzní kroužky 50Digitální kompaktní fotoaparáty 54Širokoúhlé objektivy 64Rybí oko 72Odrazné plochy 78Kruhový blesk 84Stativy 88Maličkosti 90

HLOUBKA OSTROSTI A CLONA 92

Hloubka ostrosti 94Správná versus kreativně správná expozice 96Tlačítko náhledu hloubky ostrosti 98Expozice bez tlačítka náhledu hloubky ostrosti 102Odlesky 106Západ a východ slunce 112

TIPY PRO FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA 116

Zarámování popředí a pozadí 118Jak fotografovaným předmětem opravdu zaplnit celý snímek 124Horizontálně versus vertikálně 126Textury a vzory zblízka 130

ZBLÍZKA A DOMA 139

Domácí studiová sestava 140Kuchyně 142Jiné místnosti, jiné předměty, jiné světlo 146Kapky rosy jako maličké objektivy rybí oko 150

DODATKY 154

Dodatek A: VR a IS objektivy pod drobnohledem 156Dodatek B: Poměry zvětšení v makrofotografi i 158

REJSTŘÍK 160

OBSAH

14 FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA VERSUS MAKROFOTOGRAFIE

ŠIMLI JSTE SI, že v názvu této knihy chybí slovo makro? Je pro to velmi jednoduché vysvětlení. Nejprve si však defi nujme význam slova makro; zdá se totiž, že kolem něj panuje spousta nedo-rozumění a nejasností. Výraz makro je odvozen od  řeckého slova makros, které znamená velký nebo dlouhý.

Na  chvíli se nad tím zamyslete. Nedává to náhodou smysl?! Dává, když uvážíme, že objekty obvykle pořízené makroobjektivy se na fi lmu nebo digitálním senzoru jeví jako „velké“ – například vážka – a velmi často je k pořízení jejich snímků potřeba dlou-hý čas. Nemám tím na  mysli dobu, kterou strávíte přípravami na  fotografování, čekáním na  to, až se utiší vítr nebo až se vážka vrátí na ten vysoký rákos, u  něhož jste postavili stativ s  foto aparátem. Spíše mám na  mysli dlouhý expoziční čas (dlouhý v porovnání s  konvenční fotografi í). Při fotografování makrosnímků jsou expoziční časy v  rozmezí 1/15 až 1 sekundy poměrně běžné; u  konvenční fotografi e si vystačíte s průměrnými expozičními časy někde mezi 1/250 a 1/60 sekundy.

Technicky vzato se makrofotografi e defi nuje jako fotografi e, která zobrazuje fotografované téma v  životní nebo nadživotní velikosti (jde tedy o 1× zvětšení a větší). S touto defi nicí naprosto souhlasím. Ve své podstatě tedy jde o to, že pokud byste měli srov-návat skutečnou velikost fotografovaného objektu a  jeho obraz na  senzoru digitálního fotoaparátu či fi lmovém políčku, vyjde vám alespoň stejná velikost. Za skutečné makro snímky je možno považovat ty, které byly zaznamenány v  1× či větším zvětšení. K tomu musím dodat, že cokoliv menšího než 1× zvětšení by mělo být – a také je – defi nováno (jak mnou, tak i ostatními fotografy) jako close-up fotografi e, tedy fotografi e pořízené zblízka či fotogra-fi e detailů, chcete-li, a nikoliv jako makrofotografi e. Samozřejmě, že jsem mými objektivy Nikon Micro-Nikkor pořídil hromady snímků, to z nich však nedělá automaticky makrofotografi e. (Po-všimněte si, že fi rma Nikon označuje své makroobjektivy slovem micro, což může být poněkud matoucí.)

1× zvětšení znamená 1  :  1, což představuje poměr zvětšení jedna ku jedné. Například životní velikost včely je něco málo přes centimetr, takže pokud ji v této velikosti vyfotografujete na fi lmo-vý materiál, bude na  fi lmovém políčku, které má mimochodem rozměry 36 × 24 mm, zabírat opět něco málo přes centimetr.

Nyní to začne být zajímavé pro uživatele digitálních fotoaparátů. Fotografujete-li skutečným makroobjektivem (tedy objektivem, jímž dosáhnete 1× zvětšení), teoreticky můžete fotografovat

Co to znamená, když se řekne makro?

CO TO ZNAMENÁ, KDYŽ SE ŘEKNE MAKRO? 15

VZHLEDEM K TOMU, že poměr zvětšení je 1 : 1, jedná se o skutečný makrosnímek. Jednoho dne jsem odvezl děti do školy, a když jsem se vracel domů, všiml jsem si na chodníku této obrovské mrtvé mouchy. Sebral jsem ji a za chvíli jsem se nad ní skláněl s fotoaparátem v ruce. Fotografoval jsem na terase, pouze v přirozeném světle. Položil jsem mouchu na bílý papír, neboť ten zvýrazní její tvar, texturu a barvy bez zkreslení.

Na straně 154 navíc najdete detail jejích křídel zobrazených jako zhruba trojnásobek životní velikosti, což je zvětšení, kterého jsem dosáhl pomocí objektivu Micro-Nikkor s ohniskovou vzdáleností 200 mm v kombi-naci se všemi třemi mezikroužky Kenko (viz strana 36). Jak na uvedeném snímku křídel, tak na snímku, který vidíte na této dvojstra-ně, jsem použil kabelovou spoušť a funkci předsklopení (lock-up) zrcátka.

Fotografováno objektivem Micro-Nikkor s oh-

niskovou vzdáleností 200 mm při ISO 200, f/16

a 1/30 sekundy.

16 FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA VERSUS MAKROFOTOGRAFIE

makrosnímky nejen s poměrem zvětšení 1 : 1 (tedy v životní veli-kosti), ale dokonce i s poměrem 1,5 : 1. Jak je to možné? Protože senzor digitálního fotoaparátu je menší než políčko kinofi lmu. Senzor na mém Nikonu D300 má rozměry zhruba 16 × 25,4 mm, takže pokud použiji kterýkoliv z mých tří objektivů Micro-Nikkor (105 mm, 200 mm nebo 70–180 mm), tatáž včela fotografovaná skutečným makroobjektivem a zaostřená na poměr zvětšení 1 : 1 bude ve skutečnosti zobrazena v 1,5násobku své životní velikosti. Tedy to je alespoň to, co si mnozí lidé myslí. Pravda je ovšem taková, že 1,5násobná zvětšenina včely není nic jiného než tatáž včela, vyfotografovaná na políčko fi lmu v poměru 1 : 1, jen došlo k ořezání snímku, a tak se včela zdá větší.

Vysvětlím vám to jinak. Když sedíte v letadle na sedadle stan-

dardních rozměrů, máte na něm prostor k pohybu. Pokud se však dostanete do  menšího letadla, například do  takového, které létá na vnitrostátních linkách, a posadíte se, často budete mít na se-dadle prostoru méně. Cože? Jak to? To jste se nafoukli nebo co? Samozřejmě že ne! Vůbec jste se nenafoukli ani zázračně během chvíle nevyrostli. Jen to sedadlo, na kterém sedíte, je menší! Takže zpátky k mému Nikonu D300. Jeho senzor je právě 1,5× menší než standardní kinofi lmové políčko. To je důvod, proč se při fotogra-fování Nikonem D300 tatáž včela zdá větší. Je to jen proto, že se její „sedadlo“ zmenšilo.

Nám ale postačí mít na paměti: Abyste snímek mohli považovat za  opravdovou makrofotografi i, objekt by měl být zaznamenán v měřítku 1 : 1 a větším, tj. zvětšení musí být 1× nebo větší.

CO TO ZNAMENÁ, KDYŽ SE ŘEKNE MAKRO? 17

PŘED LETY by pro mě bylo těžké si představit, že jednoho dne objevím možnost fotografovat portréty i s  makroobjektivem. Teh-dy jsem se zaměřoval především na přírodu, konkrétně na květiny. Za posledních deset let však můj makrosvět přesáhl hranice květinové zahrádky za naším domem a několikrát jsem narazil na „obličeje“, a to jak skutečné, tak imaginární. Přesně to byl případ této miniaturní tváře na zábra-dlí jednoho lyonského mostu. (Dcera mi posléze vysvětlila, že šlo o nalepovací tetování z balíčku žvíkaček.)

Co mě na této tváři zaujalo, byla textura. Jak sami zjistíte, právě textury jsou často středem zájmu fotografů, kteří se specializují na makrofotografi i nebo záběry zblízka. Fotoaparát s nasazeným objektivem Micro-Nikkor s ohnis-kovou vzdáleností 105 mm jsem upevnil do stativu a nastavil tak, aby směřoval téměř kolmo dolů. Vzhledem k tomu, že zábradlí bylo mírně vypouklé, nastavil jsem clo-nu na hodnotu f/22, která zajistila vysokou hloubku ostrosti po celé ploše snímku.

S fotoaparátem nastaveným v režimu preference clony pak už jen stačilo zmáčknout tlačítko na kabelové spoušti – fotoaparát si sám doplnil nutnou rychlost závěrky. Díky rovnoměrnému osvětlení nebylo více potřeba.

Poměr zvětšení 1 : 1, tedy ži-votní velikost tohoto portrétu, jde na vrub využití makroobjektivu Micro-Nikor. Je však nutné říci, že téhož poměru zvětšení bych dosá-hl, kdybych zkombinoval obyčejný zoom objektiv, určený pro běžné focení třeba na ulici (například objektivy s ohniskovou vzdále-ností 18–70 mm, 24 až 105 mm nebo 17–55 mm), s  mezikroužky. Dosáhnout poměru zvětšení 1 : 1 je však s makroobjektivem daleko jednodušší, neboť většina skutečných makroobjektivů je schopna zaostřit od nekonečna až po životní velikost, aniž by bylo nutné použít mezikroužky nebo předsádkové čočky.

Fotografováno objektivem Micro-Nik-

kor s ohniskovou vzdáleností 105 mm.

62 VYBAVENÍ

VARIACE NA TÉMA

Někdy v množství motivů a témat pro detailní snímky naleznete takové,

které si přímo říkají o dlouhodobější, kontinuální zkoumání a přístup. Pro

mě jsou v poslední době takovým tématem jednotlivá písmena a části

slov. Důkazem mého zájmu jsou obrázky písmen, jimiž začíná většina ka-

pitol a témat v této knize. Jedná se o detaily, které jsem pořídil v průběhu

let, mnohé z nich mým kompaktem Leica D-Lux 3.

Moje fascinace písmeny vyústila v  sestavení pěti celých abeced,

v nichž je každé písmeno úplně jiné. Někdo by se mohl zeptat: „K čemu

někdo potřebuje pět kompletních abeced?“ Popravdě musím říct, že pro

mne jako pro člověka, který se fotografováním živí, mají tato písmena

tržní hodnotu, obzvláště v oblasti grafi ckého designu. No ale počkejte,

když už nic jiného, alespoň jsem připraven, kdybych někdy v budoucnu

potřeboval dát do kupy nějaký dopis, v němž bych požadoval výkupné!

Zaměření na jeden objekt do větší hloubky je dobré vizuální a fotogra-

fi cké cvičení a jako takové může vést k většímu ocenění fotografovaného

objektu. Tato cesta neustálého hledání nových písmen mi otevřela oči

i pokud se jedná o význam komunikace a jazyka. Kde bychom bez abe-

cedy byli? A pak je tu také „umění“ v samotných písmenech. Jak ví každý

grafi k a sazeč, existuje obrovské množství nejrůznějších stylů písma, jeho

tvarů a barev, takže by se dalo klidně tvrdit, že každé písmenko má svůj

jazyk. Písmeno A a jeho sbíhající se strany je písmeno plné pohybu, ale

zároveň stability (důkazem toho budiž „most“ spojující jeho dvě „stojiny“).

Můžeme je přirovnat také k  domu, pak je A  útulné písmenko, v  němž

se může každý schovat. Písmeno C je otevřené, na rozdíl od zavřeného

písmene O. Písmeno S připomíná hada. Bez jakýchkoliv obav se kroutí

a zatáčí; je bezstarostné, hází obezřetnost za hlavu, písmeno S jsou řeky

a potůčky. Písmeno Z  je zase velmi rozhodné S; nemarní žádný čas, je

věcné, je tím, čím je… Samozřejmě si tu jen pohrávám se symbolikou

čar a linií.

George Eastman měl rád písmeno K; považoval je za „velmi silné a roz-

hodné písmeno“, takže když došlo na pojmenování jeho nové fi rmy, pro-

stě jen oznámil svým společníkům v radě, že mu je jedno, jak společnost

pojmenují, pokud název bude začínat a končit písmenem K. Tak se zrodi-

lo jméno, které zná celý svět: Kodak.

Pro mě osobně písmena představují fotografi cké příležitosti na  celý

život! I vám doporučuji, abyste dopodrobna prozkoumali téma či motiv,

který máte rádi – i kdybyste tak měli činit pouze pomocí kompaktního

fotoaparátu. Zvýší se vaše povědomí o tom, co vás obklopuje, bude to

výzva pro vaše vidění a  celkově se zlepší vaše fotografi cké dovednos-

ti a schopnosti. V podstatě vám fotografování s kompaktním aparátem

nejspíš umožní být fl exibilnější při pořizování snímků neočekávaných

a neotřelých témat.

Nahoře: Fotografováno aparátem

Nikon D2X s objektivem 105 mm při

citlivosti ISO 100, cloně f/13 a expozič-

ním čase 1/160 sekundy.

Vpravo: Fotografováno aparátem Le-

ica D-Lux 3 s objektivem nastaveným

na ohniskovou vzdálenost 6,3 mm

(ekvivalent 28 mm) při citlivosti

ISO 100, režimu preference clony,

cloně f/2.8 a expozičním čase 1/500

sekundy.

64 VYBAVENÍ

Širokoúhlé objektivy

E SAMOZŘEJMÉ, ŽE TO NEMŮŽU myslet vážně, když řeknu, že na fotografa, který se vy-tasí se širokoúhlým objektivem, čekají parádní snímky zblízka! Nebo snad ano? Tak to se teda vsaďte, že to myslím vážně – a dokonce půjdu ještě dál a budu tvrdit, že čím širší úhel, tím lepší detailní záběr! Doporučuji rozsah ohniskových

vzdáleností 12–16 mm; v tomto rozsahu je nejběžnější zoom ob-jektiv 12–14 mm. Pro zrcadlovky, ať již fi lmové nebo digitální, pak doporučuji objektiv v  rozsahu ohniskových vzdáleností mezi 15 a 24 mm, přičemž nejlepší je zoom objektiv 17–35 mm.

Jednou z  největších překážek, kterou musí překonat každý fotograf, je averze vůči širokoúhlým objektivům, především nechápe jeho „vidění“. Řada fotografů reaguje na způsob, jakým širokoúhlý objektiv zobrazuje scénu, slovy: „Co to s tím širokáčem je? Všechno vypadá malinkaté a hrozně daleko!“ S takovou reakcí se setkávám pokaždé, když se snažím zdůvodnit, proč je širokoúh-lý objektiv dobrý pro fotografovaní zblízka. Poslouchejte mě ale dobře: Možná tento objektiv nebude vaší první volbou pro detailní záběry zblízka, nicméně věřím, že až oceníte krásu širokoúhlého objektivu, budete se na  svět dívat úplně jinak. Musíte ho jen akceptovat a začít vidět – opravdu začít vidět – ten neuvěřitelný potenciál pro detailní záběry, jenž v sobě tento objektiv skrývá.

Jednou z  největších výhod širokoúhlých objektivů proti tele-objektivům a  makroobjektivům je schopnost obsáhnout daleko, daleko širší úhel záběru, a  přitom stále dosáhnout řekněme osobního a  intimního zobrazení fotografovaného předmětu. Zá-leží na výrobci, ale širokoúhlé objektivy dokážou ostřit na 23, 18 nebo dokonce 10 centimetrů. To už je zobrazení velmi osobního příběhu! Snímek, který vypráví příběh, je jednoduše takový, který má skvělou úvodní větu (hlavní téma či předmět) i zbytek příběhu (pozadí). Síla širokoúhlého objektivu spočívá v  tom, že přímo nabízí pohled na často výrazně rozsáhlejší popředí a větší hloubku ostrosti, než byste kdy mohli mít při fotografování s  teleobjekti-vem, což stojí za  to zvážit v  případě, že chcete, aby byl snímek detailu zasazen do prostředí – například houba na pozadí blízkého lesa (oproti samotné houbě v podstatě bez pozadí).

Vyvinout v sobě schopnost „vidět širokoúhle“ není tak složité, jak byste si možná mysleli. Jde jen o to, abyste skutečně pochopili, proč širokoúhlé objektivy „všechno zmenšují a  oddalují“ – což je právě ta často slýchaná stížnost na ně. To, proč se tak děje, je přesně důvod, proč byste je měli používat při fotografování detailů a zblízka. Širokoúhlé objektivy takříkajíc „vytlačují“ vše z fotogra-fované scény do pozadí, neboť očekávají, že vy umístíte něco velmi důležitého do prázdného prostoru v nejbližším popředí. A slovo

nejbližší musím na tomto místě zdůraznit, neboť právě v něm je třeba hledat klíč.

Představte si, že připravujete obývací pokoj na  oslavu, tedy oslavu, na  které budou všichni tančit právě ve  vašem obývacím pokoji. Co uděláte se vším nábytkem? Všechen ho nacpete k  té stěně vzadu, takže v místnosti uvolníte spoustu prostoru, kde se bude dát tančit. Je to v zásadě prázdný prostor a  já budu první, kdo řekne, že to vypadá hloupě: prázdný prostor k tanci přitahuje pozornost ke  skutečnosti, že nikdo netančí. Ale najednou tu je jeden pár, pak další a další, a než byste řekli švec, všude je plno tančících nohou a váš obývák vypadá jako místo, kde je spousta zábavy! Zkuste začít přemýšlet o  vašem širokoúhlém objektivu stejným způsobem. „Vidění“ širokoúhlého objektivu zatlačí vše do pozadí jen a pouze proto, že vy máte v úmyslu uspořádat dis-kotéku tam, kde je v zásadě prázdné popředí – ale ne na dlouho, to je samozřejmé!

JAK SI MOŽNÁ VZPOMÍNÁTE z textu u mých prvních fotografi í, jedu-li na západ, Silver Falls State Park je mojí oblíbenou destinací. To platí obzvláště na podzim, kdy se velkolisté javory, které lemují říčku Silver Creek, ustrojí do pestro-barevného šatu, a tak skvěle kontrastují s četnými jedlemi douglaskami, které zde také rostou. Při jedné takové návštěvě jsem se zase jednou spustil s fotoaparátem až na zem, abych si zblízka prohlé-dl barevné listí spadané na kluzké kameny.

Na fotoaparátu na stativu s nasazeným ob-jektivem 12–24 mm jsem nastavil clonu na f/22 a potočil zaostřovacím kroužkem tak, aby ryska, která ukazuje vzdálenost, na níž je zaostřeno, ukazovala 90 centimetrů, takže jsem vytvořil kom-pozici s barvami a texturami v nejbližším popředí. (Chcete-li znát můj tip na ostření pro potřebnou hloubku ostrosti, nalistujte si stranu 66).

Měl bych rovněž zmínit, že na této fotografi i je použit polarizační fi ltr, jenž výrazně eliminoval nepříjemnou záři, světlo odrážející se od mokrých listů, kterou způsobilo zamračené a deštivé nebe. S  polarizačním fi ltrem na objektivu jsem tedy pootáčel kolečkem ovládání expozičního času, dokud fotoaparát neurčil čas 1/2 sekundy jako správnou expozici, a pak pořídil několik snímků.

Fotografováno objektivem 12–24 mm na ohniskové

vzdálenosti 14 mm při cloně f/22 a expozičním čase

1/2 sekundy.

66 VYBAVENÍ

TIP PRO HLOUBKU OSTROSTI

Obšírnější pojednání o hloubce ostrosti začíná na straně 94, zde je ode

mě jen jeden tip. Až budete fotografovat snímky s příběhem, v nichž bu-

dete chtít mít vše odpředu dozadu co nejostřejší, a lámete si hlavu s tím,

kam přesně zaostřit, zde je takříkajíc „blbuvzdorná“ rada, která prostě za-

funguje pokaždé: pokud používáte objektiv s úhlem záběru 75° (ohnis-

ková vzdálenost 28 mm pro kinofi lmový fotoaparát), nejprve nastavte co

nejmenší clonu (zacloňte objektiv, např. f/22) a pak zaostřete na něco, co

leží zhruba 1,5 metrů od objektivu. Fotografujete-li v manuálním režimu,

upravujte expoziční hodnotu na správnou a zmáčkněte spoušť. V režimu

preference clony stačí nastavit požadovanou clonu a rovnou zmáčkněte

spoušť – fotoaparát zvolí správný expoziční čas za vás. Výsledná hloubka

ostrosti bude přibližně od jednoho metru až po téměř nekonečno.

Pakliže používáte širokoúhlý objektiv v rozmezí asi 100–85° (ohnisková

vzdálenost v rozmezí 18–24 mm pro fi lmový fotoaparát), nastavte vyso-

kou clonu (např. f/22), zaostřete na  vzdálenost asi 90 cm od  objektivu

a postupujte stejně, jak je popsáno o pár řádků výše. Výsledná hloubka

ostrosti bude přibližně 60 cm až nekonečno. V  obou případech je však

nezbytné vypnout automatické ostření (autofokus).

Je důležité podotknout, že jakmile zaostříte na výše uvedené vzdále-

nosti (v  závislosti na  ohniskové vzdálenosti objektivu), většina toho, co

uvidíte v hledáčku fotoaparátu, bude vypadat rozostřená. Nejspíš vás to

bude svádět k tomu, abyste zaostřili znovu, tentokrát „správně“, ale to by

byla právě obrovská chyba! Obraz v hledáčku je rozmazán z toho důvodu,

že si jej prohlížíte přes nezacloněný objektiv, a v tom případě bude ostré

jen to, na co jste zaostřili. A protože jste zaostřili na 1,5 metru, případně

pod 1 metr, vše, co leží mimo tuto vzdálenost, by mělo vypadat rozost-

řené. Avšak až zmáčknete spoušť – a to je důležitá věc, kterou si musíte

zapamatovat – dojde k zaclonění objektivu na clonu, kterou jste nastavili,

např. f/22, a právě v tomto okamžiku bude exponován snímek s hloub-

kou ostrosti, která odpovídá aktuálnímu nastavení.

ŠIROKOÚHLÉ OBJEKTIVY 67

BUCKFAST V ANGLICKÉM De-vonu se pyšní chrámem Buckfast Abbey. Je to rovněž významné turistické centrum, což je patrné z množství aut na parkovišti. Předpokládejme, že jste jedním z mnoha turistů, kteří toto místo navštíví: Vyvstává tu otázka, jak pořídit hezký snímek chrámu, snímek, z něhož by bylo patrné, že jste tam byli jen vy a nikdo jiný? Budete-li se držet pravidla, že je nutné „nacpat nábytek ke stěnám obývacího pokoje“, budete si moci položit důležitou otázku: Kdo bude tančit v popředí? Mně osobně se pelargonie zdály per-fektním předmětem pro popředí – tedy tanečníkem, chcete-li. Dal jsem fotoaparát dolů a voilà, žabí perspektiva a rozsáhlá plocha popředí vyplněná pelargónie mi změnila nudný pohled na Buc-kfast Abbey ve snímek prostý jakéhokoliv ruchu a turistů.

Abych mohl fotografovat z žabí perspektivy, musel jsem si lehnout na zem a fotografovat z ruky. Zaostřil jsem manuálně tak, aby se ryska na objektivu kryla s 90 cm ostřící vzdálenosti na objektivu, a když jsem nastavil clonové číslo f/22, měl jsem jistotu, že na snímku bude hloubka ostrosti od 60 cm téměř až do nekonečna, což je na snímku krásně vidět. Jakmile jsem byl hotov s nastave-ním clony, stačilo točit kolečkem nastavení expozičního času, dokud mi fotoaparát neukázal, že správný čas je 1/60 sekundy, a pak jen zmáčknout spoušť.

Fotografováno s ohniskovou vzdále-

ností 20 mm při cloně f/22 a expozič-

ním čase 1/60 sekundy.

84 VYBAVENÍ

Kruhový blesk

ŘED LETY SE V MNOHA časopisech a novi-nách objevila celostránková reklama s titulkem Lenochova cesta k  bohatství. Slibovala, že za pouhých 29,95 dolarů (možná to bylo malin-ko víc) vám budou obratem zaslána „milionář-ská tajemství“, která – budete-li se jejich radami krok po kroku řídit – udělají milionáře i z vás.

Protože jsem na tuto reklamu nikdy nereagoval, nemohu potvrdit, zda „tajemství“ skutečně fungovala, můžu však potvrdit něco jiného: Pokud vyrazíte fotografovat s  připraveným kruhovým bleskem, záhy objevíte „lenochovu cestu k bohatství“, tedy alespoň tomu fotografi ckému. Bohatství, o němž v tomto případě mluvím, je svoboda a opravdu krásné světlo.

Představte si, že byste se osvobodili od stativu, neboť expoziční časy jsou blíže oné bezpečné a  v  rukách udržitelné 1/125 nebo 1/250 sekundy, a  to i  při tak vysokém zaclonění objektivu, jako je f/16 až f/32 při citlivosti ISO 200! Představte si, že byste kvůli změkčení světla neustále nemuseli šíbovat s difuzérem! Představte si, že byste si přispali a naplánovali si fotografování kytiček na po-ledne! Neslýchané, že?

Právě jsem vám vyjmenoval něco z toho „bohatství“, které ob-jevíte, pokud při fotografování makro snímků využijete kruhový blesk ( ring fl ash). Na rozdíl od blesku vestavěného ve fotoaparátu nebo blesku externího se kruhový blesk většinou skládá ze dvou půlkruhových „blýskajících“ trubic, zapuštěných do těla z plastu, které se upevní na přední přírubu objektivu. Blesk je s fotoapará-tem spojen jediným kabelem, který se upevňuje do patky pro ex-terní blesk (hot shoe). Kruhový blesk byl původně vyvinut zubaři pro fotografování zubů, ale podobně jako u většiny vynálezů vedla jedna věc k druhé a kruhový blesk se stal jedním z nejpopulárněj-ších doplňků pro makrofotografi i, ne-li dokonce nutností.

Jak mnozí ze  čtenářů mých knih už vědí, nikdy jsem nebyl velký fanoušek elektronických blesků a  popravdě řečeno tento můj vztah k nim trval až do podzimu roku 2007, kdy jsem objevil, jak mě může použití jednoduchého kruhového blesku „obohatit“. Od té doby jsem strávil hodně dní i večerů přemítáním nad velkou oblibou kruhového blesku. Mé dumání má takový lehce lítostivý podtext, neboť mne mrzí, že jsem si cestu ke kruhovému blesku hledal tak dlouho. Opravdu je pro mě tak důležitý, tak zásadní a skvělý! Vřele vám doporučuji, abyste nákup kruhového blesku zvážili – dobrou zprávou je, že v současnosti se takový kruhový blesk dá pořídit už pod 3000 Kč! Nedávno jsem začal používat

blesk značky Phoenix, který jsem si koupil v  Adorama Camera v New Yorku za 88 dolarů. Funguje opravdu dobře.

Každý kruhový blesk poskytuje rovnoměrné osvětlení – jinými slovy osvětlení beze stínů – což je obzvláště důležité pro fotogra-fování velmi kontrastních scén, neboť blesk zalije fotografované předměty stejnoměrným světlem a ostrý kontrast odstraní. A navíc díky tomu, že kruhový blesk prakticky obaluje přední část objek-tivu, je od toho, co fotografujete, opravdu kousíček, a proto s ním budete moci fotografovat i s vysokými clonovými čísly (s clonami od f/16 po f/32). Výsledkem je tak opravdu velká hloubka ostrosti. Ale nejlepší na tom všem je, že vzhledem k tomu, že fotografujete s  bleskem, budete moci použít expoziční časy odpovídající až synchronizačnímu času závěrky s bleskem ( Xsync) 1/125 sekundy, ne-li dokonce 1/250 sekundy – záleží na vašem foto aparátu. A kdo při takových expozičních časech potřebuje stativ?

Jednou pozdě odpoledne jsem natrefi l na mrtvého kosa. Nemám tušení, jak umřel, ale už se na něj slétala spousta much a právě chladná zeleň a modř jejich zbarvení mne upoutala. Na objektiv s ohniskovou vzdále-ností 105 mm jsem nasadil kruhový blesk, clonu nastavil na f/22 a rychlost závěrky syn-chronizovanou s bleskem, tj. 1/250 sekundy v mém případě, načež jsem se přiblížil, co nejvíce to šlo. Tím jsem dosáhl 1,5násobku životní velikosti. Pořídil jsem několik snímků.

Bez kruhového blesku by byl podobný snímek ve své podstatě téměř nemožný. Proč? Protože v tomto případě bylo přirozeného světla opravdu málo; mrtvý pták ležel ve stínu stromu, a navíc bylo kolem sedmé odpolední. Kdybych měl stativ a měl bych fotografovat se světlem, jaké na daném místě bylo, musel bych se spolehnout na mouchu, že posedí po dobu 1/4 sekundy, kterou jsem při cloně f/22 potřeboval. Když vezmeme v potaz hos-tinu, na níž moucha seděla, něco podobného nepřipadalo v úvahu.

Fotografováno objektivem Micro-Nikkor 105 mm

při cloně f/22 a expozičním čase 1/250 sekundy.

86 VYBAVENÍ

KRUHOVÝ BLESK: MÉ OSOBNÍ VAROVÁNÍ

Při fotografování při nízké hladině osvětlení má kruhový blesk jednu ne-

výhodu a nevadí mi říci, že tato nevýhoda je čistě osobní záležitost: ne-

mám rád nepřirozené černé pozadí, jemuž se při fotografování při nedo-

statečném osvětlení nevyhnete. Pro fotografování s kruhovým bleskem

platí následující jednoduché pravidlo: správná expozice závisí na vzdále-

nosti mezi bleskem a tím, co fotografujete, nikoliv na vzdálenosti, která

leží mezi fotoaparátem či objektivem a  fotografovaným předmětem.

Vzhledem k tomu, že blesk je nasazen na konci objektivu, občas se ocitne

pouhých 5 až 8 centimetrů od toho, co má osvítit. To platí obzvláště v pří-

padech, kdy můj objektiv Micro-Nikkor s ohniskovou vzdáleností 105 mm

vykreslí předmět v měřítku 1 : 1 nebo v nadživotní velikosti. Při takto malé

vzdálenosti musí být clonový otvor docela malý (f/16, f/22, či dokonce

f/32) – to z toho důvodu, aby bylo možno na tuto miniaturní vzdálenost

mezi bleskem a fotografovaným předmětem dosáhnout správné expozi-

ce. Většinou je to dobrá zpráva, o tom není pochyb, neboť většina z nás

má raději velkou hloubku ostrosti než malou. Když ovšem fotografujete

s takovým velkým zacloněním objektivu za nízké hladiny osvětlení, poza-

dí bude podexponované – také z důvodu omezené vzdálenosti, na níž

světlo z  kruhového blesku dolétne. Taková podexpozice se na  snímku

samozřejmě projeví jako černé pozadí.

Musím zopakovat, že se tu bavíme o čistě subjektivním pohledu; vím

o fotografech, kteří při nízké hladině osvětlení fotografují právě tak, aby

pozadí vykreslili jako podexponovanou tmavou plochu, ne-li dokonce

úplně černé. Líbí se jim kontrast mezi nasvíceným motivem snímku

a černého pozadí. Já ho však stále vnímám jen jako „bleskové“ světlo –

přestože kruhový blesk dává skutečně měkké světlo – a pro mě osob-

ně nasvícený objekt na černém pozadí prostě vypadá příliš uměle. Aby

nedošlo k mýlce: pro černá pozadí jsem všemi deseti, dokonce i já sám

jsem nafotil spoustu snímků v dostupném světle, na nichž pozadí vyšlo

černé, ovšem na to, co jsem fotografoval, ranní nazlátlé slunce dopadalo

vždy buď zboku nebo zezadu. Takové snímky vypadají daleko přirozeněji.

PODÍVEJTE SE NA SVĚTLO na této scéně. Stačí letmý pohled na stíny, abyste správně uhodli, že svítí o polední slunce. A s poledním sluncem často přicházejí ostré stíny, jež makro snímek dokážou zničit hezky rych-le. Kdysi dávno, v dobách „před kruhovým bleskem“, bych už byl s foto-aparátem na stativu, nad růží bych přidržoval malý difuzér, jímž bych sluneční světlo změkčoval. Jsem si ovšem jist, že co jsem objevil výhody kruhového blesku, tak po difuzéru nebudu sahat zdaleka tak často.

Změnu kvality osvětlení na těchto dvou detailech růže není těžké odhalit. Na horním snímku je zcela jasně světlo i stíny, ovšem na tom dolním je světlo rovnoměrné a měkké. Rozdíl? Kruhový blesk. Bez kruhového blesku jsem kvůli maximální hloubce ostrosti nastavil clonu na hodnotu f/22. Pracoval jsem v režimu preference clony, takže fotoaparát sám dodal expoziční čas 1/100 sekundy. Bez stativu jsem zakomponoval snímek a pořídil pár snímků. S kruhovým bleskem nasa-zeným na objektivu a připojeným do patky blesku jsem fotografoval se stejnou clonou (f/22) a expozičním časem synchronizovaným s bleskem na 1/250 sekundy. Díky blesku jsou ostré stíny pryč, takže růže je daleko měkčí a jemnější. No není to snadné?

Protější strana nahoře: Fotografováno objektivem Micro-Nikkor 105 mm při

cloně f/22 a expozičním čase 1/100 sekundy v režimu preference clony.

Protější strana dole: Fotografováno objektivem Micro-Nikkor 105 mm při cloně

f/22 a expozičním čase 1/250 sekundy a s kruhovým bleskem Phoenix.

142 ZBLÍZKA A DOMA

Kuchyně

UCHYŇSKÉ NÁČINÍ může být zajímavým tématem pro abstraktní detailní snímky. A malé dřevěné kuchyňské prkénko se může rychle stát miniaturním studiem. Pokud je umístíte poblíž jižního okna, budete mít spoustu světla na  své zdokonalování se v „kuchyňském umění“.

Myšlenka kuchyňského umění nepočítá s  použitím pouze struhadla na  sýr, které uvidíte na  snímcích na  následujících stranách – stejnou službu při fotografování detailů odvede jakýkoliv jiný kovový předmět. Zvažte použití například lžic, vidliček, nožů, odměrek, misek, hrnců, pánviček, konvic, vývrtek, mačkadel na česnek, šlehačů či jakéhokoli jiného kuchyňského vybavení. Kuchyně nejsou dobré jen pro vaření jídla; ve skutečnosti vás mohou vybavit nejrůznějšími recepty na foto-grafi cké lahůdky.

FOTOAPARÁTEM s nasazeným objektivem upevněným do stati-vu jsem začal fotografovat velmi jednoduchou grafi ckou kompozici tří salátových vidliček položených na jasně oranžovém balicím papíře. Nastavil jsem ohniskovou vzdálenost objektivu na 180 mm, a abych dosáhl malé hloubky ostrosti, zvolil jsem zaclonění objektivu blízké minimál-nímu (f/5.6). Výsledné zaostření zvý-raznilo vidličky, a přitom neodhalilo detaily na barevném balicím papíře v pozadí, který již leží mimo hloubku ostrosti.

Fotografováno objektivem Micro-Nikkor

70–180 mm na ohniskové vzdálenosti

180 mm při cloně f/5.6 a expozičním čase

1/90 sekundy.

144 ZBLÍZKA A DOMA

V TOMTO PŘÍPADĚ kuchyňské umění spočí-valo v přeměně struhadla na sýr v barevnou ab-straktní kompozici. Jde o jednoduchou myšlenku, která kromě struhadla vyžaduje jen použití dvou kusů barevného balicího papíru, které se zrcadlí v lesklém povrchu struhadla. Abych dosáhl malé hloubky ostrosti, použil jsem co nejmenší zaclo-nění objektivu, díky němuž jsem dosáhl toho, že měkké, neurčité odrazy kontrastují s ostřejšími otvory ve struhadle.

Na rozdíl od snímku na této straně, fotografi e na pravé straně byla pořízena se clonou f/16. Vysoké zaclonění objektivu zde zajistilo plnou hloubku ostrosti po celém snímku.

Vedle: Fotografováno makroobjektivem Nikkor

105 mm při citlivosti ISO 200, cloně f/2.8 a expozičním

čase 1/250 sekundy.

Na pravé straně: Fotografováno makroobjektivem

Nikkor 105 mm při citlivosti ISO 200, cloně f/16 a expo-

zičním čase 1/8 sekundy.

146 ZBLÍZKA A DOMA

Jiné místnosti, jiné předměty, jiné světlo

OTOGRAFOVAT DETAILY NEMUSÍTE pouze v  kuchyni. Věnujte svou pozornost i světlu v jiných místnostech, může být zajímavé trochu jiným způsobem než v  kuchyni. Máte v  místnosti koberec? Co kdybyste se na  něj podívali, jako kdyby to byl trávník před vaším domem? Místo kapiček rosy na  lístku trávy

na něm možná najdete kousek potřísněný kečupem. Anebo mů-žete vyfotografovat detail okenních žaluzií, křišťálové vázy nebo nějaké z „tváří“, které se často dají najít na linoleu. Samozřejmě se vám také nabízejí nádherná zátiší polámaných barevných pastelek vašich dětí nebo jejich hraček. Vezměte pár takových věcí a polož-te je na malý stolek. Využijte okna orientovaná na sever, případně i se záclonami nebo závěsy, která poskytují rozptýlené světlo, a jiná s přímým světlem, uvidíte, že každé z nich má jinou, sobě vlastní kvalitu a  snímek ovlivní jiným způsobem – rozptýlené světlo snímek změkčí, přední nebo boční světlo vytvoří ostrý kontrast.

Pokud se při fotografování detailů rozhodnete přisvítit si před-mět před objektivem obyčejnou domácí lampičkou (žárovkové světlo), nastavte vyvážení bílé na  „žárovku“. Snímky v  denním světle tak nebudou mít nažloutlý či naoranžovělý odstín, který je na  snímcích fotografovaných při žárovkovém osvětlení často k  vidění. Máte-li pocit, že by bylo dobré fotit s  bleskem, vůbec neuvažujte nad tím, že byste použili vestavěný blesk; vhodnější je v tomto případě použít externí nebo kruhový blesk (viz strana 84). Vzhledem ke  skutečnosti, že mnoho předmětů, které doma na-leznete, má kovový, lesklý nebo pololesklý povrch, použití blesku bych nedoporučoval, a to z toho důvodu, že dosáhnout toho, aby na snímcích odraz blesku od takových povrchů nebyl, je poměrně obtížné.

JINÉ MÍSTNOSTI, JINÉ PŘEDMĚTY, JINÉ SVĚTLO 147

POKUD NIC VÍC, tento snímek je jednoznačným důkazem, že k vyfotografování krásného snímku rudé růže nepotřebu-jete nic víc než okno, a navíc bez prodlev a frustrací zaviněných větrem. Tuto, ve váze umístěnou, růži s dlouhým stonkem jsem postavil poblíž okna v zadní komoře našeho bytu. (A jen tak mimochodem: Jak můžete vidět, právě zde naše kočka trávívá většinu času.) Fotoaparát na stativu jsem nastavil tak, abych s ním byl přímo nad růží a mohl ji fotografovat seshora. Fotografoval jsem z takové blízkosti, abych dosáhl toho, že na snímku nebude nic jiného než okvětní plátky růže. Hloubka ostrosti zde byla důležitá (chtěl jsem mít ostré všechny okvětní plátky odshora až dolů), nastavil jsem clonu na f/22 a pak jen upravil expoziční čas na fotoaparátem indikovanou správnou hodnotu 1/8 sekundy. Poté jsem zapnul samospoušť s prodlevou 5 sekund, takže 5 sekund po zmáčknutí spouště byl snímek hotov. Šlo o jednoduchý snímek, to bezpochyby, zobrazuje však trvalou krásu růže.

Fotografováno objektivem 105 mm při cloně f/22 a expozičním čase 1/8 sekundy.

Přibližte se vizionářským způsobem

Ve své šesté knize nás Bryan Peterson, uznávaný fotograf, oblíbený instruktor a autor velmi úspěšných knih, vybízí

a inspiruje k tomu, abychom se na fotografování detailů dívali jeho očima a viděli je v novém světle. Fotografi e

kapky rosy jste už určitě viděli, co tak ale kapky rosy na ptačím křídle nebo na předním skle automobilu? Čmeláka

na pestrobarevných květinách jste už určitě viděli také, ale viděli jste jemný okraj jednoho okvětního lístku nebo

rez na nějakém barevném kovovém předmětu? I když Peterson fotografuje tradičnější témata, činí tak netradičním

způsobem – a velmi často s minimem speciálního vybavení! Ale především nám svým neotřelým viděním ukazuje,

jak jinak se můžeme k fotografovaným tématům přiblížit, jak jinak použít objektivy a jaká nová, nekonvenční téma-

ta je možno nalézt.

Bryan Peterson je profesionální fotograf, mezinárodně uznávaný instruktor a autor bestsellerů jako Naučte se po-

užívat expoziční čas kreativně, Portrét – naučte se fotografovat kreativně, Naučte se fotografovat digitálně, Naučte se ex-

ponovat kreativně, Naučte se vidět kreativně. Kromě toho je zakladatelem internetové školy fotografování The Perfect

Picture School of Photography (www.ppsop.com). Žije v Chicagu.

Naučte se fotografovat detail kreativně

Zoner Press tel.: 532 190 883e-mail: knihy@zoner.cz; www.zonerpress.czZONER software, a.s.,Nové sady 18, 602 00 Brno

ISBN 978-80-7413-100-4

DOPORUČENÁ CENA: 339 KČ

KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR934

9 7 8 8 0 7 4 1 3 1 0 0 4