1

Naacutevrh ukazatelů vyacutekonu a kvality pro financovaacuteniacute

vysokyacutech škol

Analytickyacute materiaacutel zpracovanyacute pro diskusi v raacutemci tematickeacute aktivity

TA 04 Individuaacutelniacuteho projektu naacuterodniacuteho KREDO

Zpracovali Bartušek A Kouckyacute J Kovařovic J Ryška R a Zelenka M

červen 2015

Rozsah 60 NMS 17 obraacutezků

Obsah

1 Shrnutiacute naacutevrhu ukazatelů vyacutekonu a kvality pro financovaacuteniacute VŠ 2

11 Uacutevodem 2

12 Naacutevrh novyacutech ukazatelů 4

121 Hodnoceniacute školy a studia absolventy a jejich uplatněniacute v praxi 4

122 Hodnoceniacute vysokeacute školy na zaacutekladě uacutedajů v databaacutezi projektu U-Multirank 6

2 Hodnoceniacute vyacutesledků vzdělaacutevaacuteniacute absolventy vysokyacutech škol kvalita ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a

uplatněniacute na trhu praacutece 9

21 Naacutevrh ukazatelů 9

211 Ukazatel hodnoceniacute školy 9

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů 11

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů 13

221 Ukazatel hodnoceniacute školy 13

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů 18

3 U-Multirank 2014 28

4 U-Multirank 2015 37

5 SCImago Institutions Rankings (SIR) 41

51 Metodologie 42

2

1 Shrnutiacute naacutevrhu ukazatelů vyacutekonu a kvality pro financovaacuteniacute VŠ

11 Uacutevodem

Na zaacutekladě bohatyacutech mezinaacuterodniacutech zkušenostiacute hodnoceniacute a expertiacutez ktereacute experti TA04

v oblasti financovaacuteniacute vysokyacutech škol za posledniacute roky ziacuteskali je možneacute formulovat tři hlavniacute

zaacutevěry a zaacuteroveň vstupniacute předpoklady dalšiacutech kroků

1 Zaacutesady a pravidla financovaacuteniacute vysokyacutech škol v Evropě prochaacutezejiacute v posledniacutech letech

vyacuteznamnyacutemi změnami (zvlaacuteště pod vlivem ekonomickeacute a finančniacute krize po roce 2008)

ktereacute jsou často součaacutestiacute strategiiacute vysokoškolskyacutem reforem Nejvyacuteznamnějšiacutem trendem

přitom je postupneacute zavaacuteděniacute financovaacuteniacute instituciacute podle jejich vyacutekonu (performance-

based funding)

2 Vyacutevoj českyacutech pravidel financovaacuteniacute po roce 2010 charakteristickyacute přechodem od

kvantitativniacutech ke kvalitativniacutem ukazatelům je v souladu s posledniacutemi trendy vyacutevoje

v rozvinutyacutech zemiacutech světa Důležiteacute je proto i u naacutes pokračovat v tomto celkoveacutem

směřovaacuteniacute a pravidla daacutele zdokonalovat a inovovat

3 Nejvyacuteraznějšiacutem nedostatkem současnyacutech pravidel je ndash podobně jako v jinyacutech zemiacutech ndash

přiacuteliš vysokaacute vaacuteha vyacutezkumneacute funkce vysokyacutech škol a naopak slabeacute postiženiacute jejich

vzdělaacutevaciacute funkce ale i dalšiacutech aktivit zahrnovanyacutech často do tzv třetiacute funkce

Předevšiacutem tiacutemto směrem by se měly zaměřit dalšiacute zaacutesadnějšiacute inovace pravidel

Některeacute anglosaskeacute země ovlivněneacute v nemaleacute miacuteře fungovaacuteniacutem vysokoškolskeacuteho systeacutemu

v USA se pokoušejiacute hledat řešeniacute probleacutemů financovaacuteniacute vysokeacuteho školstviacute v zaacutesadniacutem

přesunu zodpovědnosti za financovaacuteniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute na samotneacuteho studenta

(respektive budouciacuteho absolventa) V americkeacutem modelu je nepochybně možneacute naleacutezt celou

řadu velice promyšlenyacutech a užitečnyacutech finančniacutech naacutestrojů ktereacute pozitivně ovlivňujiacute kvalitu

vysokeacuteho školstviacute zvlaacuteště inspirativniacute jsou v tomto směru mnoheacute prvky noveacute vysokoškolskeacute

reformy prezidenta Obamy vyhlaacutešeneacute v polovině minuleacuteho roku Přesto je celkoveacute pojetiacute

financovaacuteniacute vysokeacuteho školstviacute v USA dnes již i v Anglii (v současnosti s velkyacutemi probleacutemy)

a v některyacutech dalšiacutech předevšiacutem anglosaskyacutech a asijskyacutech zemiacutech od kontinentaacutelniacuteho modelu

přiacuteliš odlišneacute

Oproti tomu se totiž ve většině zemiacute kontinentaacutelniacute Evropy hledajiacute řešeniacute kteraacute vychaacutezejiacute

předevšiacutem z toho že financovaacuteniacute vysokyacutech škol je staacutele věciacute veřejneacuteho zaacutejmu přestože i na

evropskeacutem kontinentu lze pozorovat přebiacuteraacuteniacute některyacutech finančniacutech naacutestrojů americkeacuteho

modelu

V každeacutem přiacutepadě však v evropskeacutem vysokeacutem školstviacute staacutele přesvědčivěji zazniacutevajiacute naacutezory a

argumenty že vysokeacute školy neniacute možneacute daacutele financovat prostě jen podle loňskeacuteho rozpočtu

s přihleacutednutiacutem k inflaci nebo k celkoveacute vyacuteši veřejnyacutech financiacute (tzv incremental funding) ale

ani podle počtu studentů nebo jinyacutech vstupniacutech charakteristik (napřiacuteklad počet profesorů nebo

užitkovaacute plocha budov) nebo pouze kvantitativniacutech ukazatelů (napřiacuteklad počtu absolventů)

protože to vede k zaacutesadniacutemu ohroženiacute dvou nejdůležitějšiacutech charakteristik vysokoškolskeacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute kteryacutemi jsou jeho kvalita (nakolik je vzdělaacuteniacute ktereacute absolventi ziacuteskaacutevajiacute skutečně

kvalitniacute) a jeho relevance (nakolik vzdělaacuteniacute absolventů odpoviacutedaacute praxi tedy tomu co

požaduje pracovniacute trh ale i tomu co je potřebneacute pro celkovyacute rozvoj moderniacute osobnosti)

Probleacutemy s kvalitou a relevanciacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute nejsou samozřejmě noveacute Avšak

do středu pozornosti se v řadě zemiacute dostaly předevšiacutem diacuteky koincidenci dvou faktorů

(napřiacuteklad velkaacute diskuse probiacutehajiacuteciacute v posledniacutem roce v Daacutensku v češtině viz bliacuteže Daacutenštiacute

2

1 Shrnutiacute naacutevrhu ukazatelů vyacutekonu a kvality pro financovaacuteniacute VŠ

11 Uacutevodem

Na zaacutekladě bohatyacutech mezinaacuterodniacutech zkušenostiacute hodnoceniacute a expertiacutez ktereacute experti TA04

v oblasti financovaacuteniacute vysokyacutech škol za posledniacute roky ziacuteskali je možneacute formulovat tři hlavniacute

zaacutevěry a zaacuteroveň vstupniacute předpoklady dalšiacutech kroků

1 Zaacutesady a pravidla financovaacuteniacute vysokyacutech škol v Evropě prochaacutezejiacute v posledniacutech letech

vyacuteznamnyacutemi změnami (zvlaacuteště pod vlivem ekonomickeacute a finančniacute krize po roce 2008)

ktereacute jsou často součaacutestiacute strategiiacute vysokoškolskyacutem reforem Nejvyacuteznamnějšiacutem trendem

přitom je postupneacute zavaacuteděniacute financovaacuteniacute instituciacute podle jejich vyacutekonu (performance-

based funding)

2 Vyacutevoj českyacutech pravidel financovaacuteniacute po roce 2010 charakteristickyacute přechodem od

kvantitativniacutech ke kvalitativniacutem ukazatelům je v souladu s posledniacutemi trendy vyacutevoje

v rozvinutyacutech zemiacutech světa Důležiteacute je proto i u naacutes pokračovat v tomto celkoveacutem

směřovaacuteniacute a pravidla daacutele zdokonalovat a inovovat

3 Nejvyacuteraznějšiacutem nedostatkem současnyacutech pravidel je ndash podobně jako v jinyacutech zemiacutech ndash

přiacuteliš vysokaacute vaacuteha vyacutezkumneacute funkce vysokyacutech škol a naopak slabeacute postiženiacute jejich

vzdělaacutevaciacute funkce ale i dalšiacutech aktivit zahrnovanyacutech často do tzv třetiacute funkce

Předevšiacutem tiacutemto směrem by se měly zaměřit dalšiacute zaacutesadnějšiacute inovace pravidel

Některeacute anglosaskeacute země ovlivněneacute v nemaleacute miacuteře fungovaacuteniacutem vysokoškolskeacuteho systeacutemu

v USA se pokoušejiacute hledat řešeniacute probleacutemů financovaacuteniacute vysokeacuteho školstviacute v zaacutesadniacutem

přesunu zodpovědnosti za financovaacuteniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute na samotneacuteho studenta

(respektive budouciacuteho absolventa) V americkeacutem modelu je nepochybně možneacute naleacutezt celou

řadu velice promyšlenyacutech a užitečnyacutech finančniacutech naacutestrojů ktereacute pozitivně ovlivňujiacute kvalitu

vysokeacuteho školstviacute zvlaacuteště inspirativniacute jsou v tomto směru mnoheacute prvky noveacute vysokoškolskeacute

reformy prezidenta Obamy vyhlaacutešeneacute v polovině minuleacuteho roku Přesto je celkoveacute pojetiacute

financovaacuteniacute vysokeacuteho školstviacute v USA dnes již i v Anglii (v současnosti s velkyacutemi probleacutemy)

a v některyacutech dalšiacutech předevšiacutem anglosaskyacutech a asijskyacutech zemiacutech od kontinentaacutelniacuteho modelu

přiacuteliš odlišneacute

Oproti tomu se totiž ve většině zemiacute kontinentaacutelniacute Evropy hledajiacute řešeniacute kteraacute vychaacutezejiacute

předevšiacutem z toho že financovaacuteniacute vysokyacutech škol je staacutele věciacute veřejneacuteho zaacutejmu přestože i na

evropskeacutem kontinentu lze pozorovat přebiacuteraacuteniacute některyacutech finančniacutech naacutestrojů americkeacuteho

modelu

V každeacutem přiacutepadě však v evropskeacutem vysokeacutem školstviacute staacutele přesvědčivěji zazniacutevajiacute naacutezory a

argumenty že vysokeacute školy neniacute možneacute daacutele financovat prostě jen podle loňskeacuteho rozpočtu

s přihleacutednutiacutem k inflaci nebo k celkoveacute vyacuteši veřejnyacutech financiacute (tzv incremental funding) ale

ani podle počtu studentů nebo jinyacutech vstupniacutech charakteristik (napřiacuteklad počet profesorů nebo

užitkovaacute plocha budov) nebo pouze kvantitativniacutech ukazatelů (napřiacuteklad počtu absolventů)

protože to vede k zaacutesadniacutemu ohroženiacute dvou nejdůležitějšiacutech charakteristik vysokoškolskeacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute kteryacutemi jsou jeho kvalita (nakolik je vzdělaacuteniacute ktereacute absolventi ziacuteskaacutevajiacute skutečně

kvalitniacute) a jeho relevance (nakolik vzdělaacuteniacute absolventů odpoviacutedaacute praxi tedy tomu co

požaduje pracovniacute trh ale i tomu co je potřebneacute pro celkovyacute rozvoj moderniacute osobnosti)

Probleacutemy s kvalitou a relevanciacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute nejsou samozřejmě noveacute Avšak

do středu pozornosti se v řadě zemiacute dostaly předevšiacutem diacuteky koincidenci dvou faktorů

(napřiacuteklad velkaacute diskuse probiacutehajiacuteciacute v posledniacutem roce v Daacutensku v češtině viz bliacuteže Daacutenštiacute

3

absolventi na trhu praacutece Produktivita v daacutenskeacutem vysokeacutem školstviacute Daacutenskaacute diskuse o reformě

vysokeacuteho školstviacute nebo Doporučeniacute daacutenskeacute Komise pro kvalitu a relevanci vysokeacuteho školstviacute)

V mnoheacutem je to velice instruktivniacute i pro vyacutevoj v Českeacute republice

Zaprveacute kvantitativniacute expanze počtu vysokoškolaacuteků a jejich podiacutelu v populaci vyvolaacutevaacute

v mnoha zemiacutech pochybnosti o skutečneacute kvalitě ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute o inflaci nebo dokonce

rozdaacutevaacuteniacute diplomů a o převzdělanosti současneacute generace absolventů (a mladyacutech lidiacute vůbec)

zaměstnavateleacute se staacutele častěji potkaacutevajiacute s absolventy kteřiacute sice majiacute vysokeacute vzdělaacuteniacute a

ambice ale nedostatečneacute znalosti dovednosti a kompetence

Zadruheacute ekonomickaacute krize po roce 2008 měla za naacutesledek podstatneacute zpomaleniacute tvorby

novyacutech pracovniacutech miacutest a to včetně těch kvalifikačně naacuteročnyacutech Na trziacutech praacutece začala hraacutet

kvantitativně mnohem vyacuteznamnějšiacute roli pracovniacute miacutesta uvolněnaacute pracovniacuteky odchaacutezejiacuteciacutemi

do důchodu kteraacute mnohdy vysokou kvalifikaci nevyžadujiacute a absolventi vysokyacutech škol začali

miacutet probleacutemy s uplatněniacutem

V mnoha zemiacutech se proto hledajiacute cesty jak prostřednictviacutem finančniacutech naacutestrojů podpořit a

zabezpečit kvalitu a relevanci vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Nebudeme zde samozřejmě

pojednaacutevat o různyacutech reformaacutech a inovaciacutech ktereacute v jednotlivyacutech zemiacutech probiacutehajiacute To neniacute

uacutečelem teacuteto studie Pro inspiraci však stojiacute za to upozornit alespoň na zajiacutemavyacute šveacutedskyacute model

propojeniacute kvality vzdělaacutevaciacute funkce vysokyacutech škol a jejich financovaacuteniacute jehož prvniacute čtyřletaacute

etapa implementace probiacutehaacute v letech 2011-2014 a na konci teacuteto etapy bude nepochybně široce

diskutovaacutena a hodnocena (v češtině viz bliacuteže napřiacuteklad Šveacutedskaacute cesta k financovaacuteniacute vysokyacutech

škol podle kvality)

Z vyacutevoje vysokoškolskyacutech systeacutemů je v každeacutem přiacutepadě zřejmeacute že zahrnutiacute ukazatelů kvality

a relevance vzdělaacutevaciacute funkce vysokyacutech škol i jejich dalšiacutech funkciacute do pravidel financovaacuteniacute

vysokoškolskyacutech instituciacute je na jedneacute straně velice žaacutedaneacute a žaacutedouciacute ale na druheacute straně jde

v současneacute ve všech zemiacutech době o dosti obtiacutežně řešitelnyacute uacutekol Již dřiacuteve zmiacuteněnyacute přiacuteklad

šveacutedskeacute reformy ukazuje že posun v tomto směru vyžaduje splněniacute několika podstatnyacutech

předpokladů

1 Zaprveacute musiacute existovat silnaacute politickaacute vůle takoveacute netriviaacutelniacute změny (ať už jim budeme

řiacutekat reformy či inovace) prosadit Ta musiacute byacutet samozřejmě doprovaacutezena silnyacutem

marketingem kteryacute dokaacuteže připravovaneacute změny vysvětlit různyacutem zainteresovanyacutem

skupinaacutem uvnitř i vně vysokeacuteho školstviacute

2 Zadruheacute musiacute byacutet k dispozici odborně silnyacute a vysoce profesionaacutelniacute tyacutem jehož členoveacute

jsou zaacuteroveň dostatečně znaacutemiacute a těšiacute se alespoň jisteacute důvěře u vysokoškolskeacute veřejnosti

Tento tyacutem musiacute byacutet schopen nejen celou změnu připravit a vysvětlit zpracovat

odpoviacutedajiacuteciacute studie proveditelnosti a udržitelnosti připravit řešeniacute ktereacute bude v našich

konkreacutetniacutech podmiacutenkaacutech proveditelneacute a udržitelneacute předem analyzovat dopady

navrhovaneacute změny ale takeacute přesvědčivě komunikovat s relevantniacutemi představiteli

politiky exekutivy a vysokyacutech škol samotnyacutech

3 Zatřetiacute je nezbytnyacute dostatečnyacute časovyacute prostor pro implementaci změn pravidel

financovaacuteniacute vysokyacutech škol a spraacutevneacute nastaveniacute parametrů vysokoškolskeacuteho systeacutemu

4 A za čtvrteacute je ideaacutelniacute jednaacute-li se o finančniacute prostředky ktereacute jsou rozdělovaacuteny naviacutec

tedy jako tzv bonus

4

12 Naacutevrh novyacutech ukazatelů

121 Hodnoceniacute školy a studia absolventy a jejich uplatněniacute v praxi

Jednou z nejvyacuteznamnějšiacutech možnostiacute jak postihnout kvalitu a relevanci vysokoškolskeacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute je ziacuteskat takoveacute hodnoceniacute od těch kdo ho absolvovali a naacutesledně museli uplatnit

na pracovniacutem trhu a tedy konfrontovat s praxiacute Absolventi vysokyacutech škol majiacute za sebou po

několika letech praxe (napřiacuteklad 1 až 5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu) určitou pracovniacute a karieacuterniacute

historii a zpětně mohou mnohem leacutepe posoudit jakeacuteho vzdělaacuteniacute se jim na vysokeacute škole

dostalo jakou mělo kvalitu v čem je pro ně dostatečneacute a v čem neniacute jakyacute je jeho vztah

k tomu co skutečně v praxi potřebujiacute

Předevšiacutem diacuteky impulsům ze zahraničiacute probiacutehajiacute takeacute v Českeacute republice celostaacutetniacute šetřeniacute

absolventů vysokyacutech škol z hlediska toho jak se uplatnili a jak zpětně hodnotiacute sveacute studium

Napřiacuteklad šetřeniacute realizovaneacute v raacutemci projektu REFLEX 2010 se tyacutekalo absolventů vysokyacutech

škol z let 2005-2006 tedy 4-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu Do šetřeniacute se zapojilo celkem 20

veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 3 soukromeacute vysokeacute školy Poměrně naacuteročnyacute dotazniacutek

vyplnilo celkem viacutece než 8 600 absolventů

Projektu REFLEX 2013 se opět zapojilo 20 veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 15

soukromyacutech vysokyacutech škol Dotazniacutek na internetu vyplnilo tentokraacutet již teacuteměř 35 tisiacutec

absolventů vysokyacutech škol 1-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu tedy absolventů z let 2008 až 2012

Ziacuteskaneacute uacutedaje z obou posledniacutech projektů REFLEX představujiacute z hlediska hledaacuteniacute cest jak do

ukazatelů financovaacuteniacute zahrnout hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a jeho uplatněniacute na trhu praacutece

z pohledu absolventů velice dobryacute studijniacute a experimentaacutelniacute materiaacutel

Pro tuto verzi materiaacutelu jsme prozatiacutem připravili naacutevrh dvou novyacutech kvalitativniacutech ukazatelů

ktereacute se tyacutekajiacute hodnoceniacute absolvovaneacute vysokeacute školy a uplatněniacute absolventů na trhu praacutece a

jejichž zdrojem je šetřeniacute absolventů vysokyacutech škol V obou přiacutepadech jde o syntetickeacute

ukazatele což znamenaacute že se sklaacutedajiacute z dalšiacutech ukazatelů Podrobnějšiacute vysvětleniacute je uvedeno

v přiacuteslušneacute kapitole zde naacutesleduje přehlednaacute tabulka ve ktereacute jsou uvedeny oba syntetickeacute

ukazatele i jejich složeniacute

Ukazatel hodnoceniacute

absolvovaneacute vysokeacute školy

Naacuteročnost oboru Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi školami

Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty) jako

celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute

škole Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Studijniacute obor jako dobryacute

zaacuteklad pro uplatněniacute a dalšiacute

učeniacute Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z odpovědiacute

a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

5

Ukazatel uplatněniacute

absolventů na trhu praacutece

Přiacutejem

Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr přiacutejmu k

průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Kvalifikačniacute naacuteročnost Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr QR k průměrneacutemu

QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute pro

praacuteci

Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) - poměr NejvhVzd k

průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute a

dovednostiacute Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Prvniacute obraacutezek ukazuje rozloženiacute celkoveacuteho ukazatele hodnoceniacute vystudovaneacute školy a jeho pět

vyacuteše zmiacuteněnyacutech komponentů po fakultaacutech a po školaacutech Hodnoty za vysokeacute školy jsou ve sveacute

podstatě vaacuteženyacutem průměrem uacutedajů za přiacuteslušneacute fakulty Proto je rozptyl škol vždy menšiacute než

rozptyl fakult Mezi ukazatele ktereacute vyacuterazně diferencujiacute patřiacute hodnoceneacute kvality školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi a naopak poměrně maacutelo diferencuje hypotetickaacute opětovnaacute volba studia na

stejneacute škole

Druhyacute obraacutezek ukazuje rozloženiacute celkoveacuteho ukazatele uplatněniacute na trhu praacutece a jeho pět vyacuteše

zmiacuteněnyacutech komponentů po fakultaacutech a po školaacutech Ze stejneacuteho důvodu jako v přiacutepadě

ukazatelů hodnoceniacute vystudovaneacute školy je rozptyl škol vždy menšiacute než rozptyl fakult Mezi

ukazatele ktereacute vyacuterazně diferencujiacute patřiacute kvalifikačniacute naacuteročnost vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute a

naopak poměrně maacutelo diferencuje spokojenost s praciacute

6

Jednaacute se samozřejmě o uacutevod do pilotniacuteho ověřeniacute celeacuteho postupu v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat a udržitelnost podobnyacutech šetřeniacute jednou

za 2-3 roky

122 Hodnoceniacute vysokeacute školy na zaacutekladě uacutedajů v databaacutezi projektu U-Multirank

Zaacuteroveň je ovšem zřejmeacute že kvalita a relevance nejsou jedinyacutemi nedostatečně indikovanyacutemi

funkcemi vysokyacutech škol Vedle hlavniacutech funkciacute ndash vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutezkumu ndash se jednaacute se o celou

řadu dalšiacutech funkciacute ktereacute byacutevajiacute zahrnovaacuteny pod ne zcela jasnyacute koncept tzv třetiacute funkce či

třetiacute role vysokyacutech škol O podstatně širšiacute postiženiacute jednotlivyacutech funkciacute vysokyacutech škol se

pokoušiacute mezinaacuterodniacute projekt U-Multirank jehož prvniacute vyacutesledky byly nedaacutevno zveřejněny

Předpoklaacutedaacuteme že v prvniacutem obdobiacute bude U-Multirank překonaacutevat sveacute dětskeacute nemoce jeho

metodologie i datovaacute zaacutekladna se bude rychle zdokonalovat a zahrne postupně takeacute dalšiacute

školy ktereacute se do projektu zatiacutem nezapojily

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena

proto že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

7

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

U-Multirank v roce 2015 hodnotiacute již viacutece než 1 200 vysokoškolskyacutech instituciacute z 83 zemiacute (v

roce 2014 to bylo pouze přibližně 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute) podle 31

ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge Transfer

International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere vysokeacute

školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Vedle zaacutekladniacutech pěti

dimenziacute je tedy na zaacutekladě dostupnyacutech diacutelčiacutech ukazatelů možneacute vytvořit jakyacutekoli dalšiacute

syntetickyacute ukazatel Nejednaacute se tedy o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři

opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je

transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

Počet instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie mezi roky 2014-2015 vzrostl pouze ze 478 na 583 což

znamenaacute že nově byly zařazeny převaacutežně mimoevropskeacute instituce Počet zařazenyacutech českyacutech

vysokyacutech škol vzrostl ze 14 na 16 (konkreacutetně 13 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Umiacutestěniacute všech 14 českyacutech vysokyacutech škol v roce 2014 mezi institucemi pro něž jsou

dostupneacute uacutedaje (hodnoceniacute v rozmeziacute kategoriiacute A až E) v pěti definovanyacutech dimenziacutech

prezentuje připojenyacute graf Logika zobrazeniacute je takovaacute že vysokoškolskeacute instituce jsou

v každeacute z dimenziacute seřazeny od nejuacutespěšnějšiacutech k nejmeacuteně uacutespěšnyacutem ze shora dolů

8

9

2 Hodnoceniacute vyacutesledků vzdělaacutevaacuteniacute absolventy vysokyacutech škol kvalita

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a uplatněniacute na trhu praacutece

Ukazatel K by měl zahrnovat hodnoceniacute vyacutestupu vzdělaacutevaacuteniacute Jednou možnostiacute je kvalitativniacute

hodnoceniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute těmi kdo vzdělaacuteniacute ziacuteskali a naacutesledně ho uplatnili na

pracovniacutem trhu

Absolventi vysokyacutech škol majiacute za sebou po několika letech praxe určitou pracovniacute a karieacuterniacute

historii a zpětně vniacutemajiacute jakeacuteho vzdělaacuteniacute se jim na vysokeacute škole dostalo

Ve vyspělyacutech zemiacutech na celeacutem světě se dlouhodobě zkoumajiacute aspekty přechodu absolventů

na pracovniacute trh a takeacute to jak absolventi hodnotiacute ziacuteskaneacute vzdělaacuteniacute Takeacute v Českeacute republice je

tato oblast sledovaacutena dlouhodobě v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute od roku 1998 kdy byl v Českeacute

republice realizovaacuten projekt CHEERS (Careers after Higher Education an European Research

Study) kteryacute proběhl v roce 1998 ve 12 evropskyacutech zemiacutech (včetně ČR) V roce 2006 se

Českaacute republika uacutečastnila projektu REFLEX (The Flexible Professional in the Knowledge

Society New Demands on Higher Education in Europe) kteryacute byl realizovaacuten v 15

evropskyacutech zemiacutech a v Japonsku (v ČR byl koordinovaacuten SVP PedF UK) V roce 2010 bylo

jako centralizovanyacute rozvojovyacute projekt realizovaacuteno šetřeniacute na českyacutech vysokyacutech školaacutech

s naacutezvem REFLEX 2010 ktereacute vychaacutezelo z mezinaacuterodniacuteho šetřeniacute z roku 2006 a bylo daacutele

obohaceno o zkušenosti ze šetřeniacute kteraacute proběhla v letech 2009-2010 v Německu a v

Rakousku V roce 2013 bylo realizovaacuteno dalšiacute šetřeniacute s naacutezvem 2013

Šetřeniacute realizovaneacute v raacutemci projektu REFLEX 2010 se tyacutekalo absolventů vysokyacutech škol z let

2005-2006 tedy 4-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu Celkem se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech jedna staacutetniacute a

3 soukromeacute vysokeacute školy Celkem bylo ziacuteskaacuteno viacutece jak 8600 vyplněnyacutech dotazniacuteků

Projektu REFLEX 2013 se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 15

soukromyacutech vysokyacutech škol Bylo ziacuteskaacuteno 34305 dotazniacuteků od absolventů z let 2008 až 2012

Osloveniacute absolventi vyplňovali na internetu rozsaacutehlyacute dotazniacutek (vyplněniacute trvalo průměrně přes

půl hodiny) z oblasti hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a přechodu na trh praacutece

Ziacuteskaneacute uacutedaje představujiacute z hlediska hledaacuteniacute cest jak do ukazatele K zahrnout dimenzi

vnějšiacuteho hodnoceniacute z pohledu hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a jeho uplatněniacute na trhu praacutece

velice dobryacute studijniacute a experimentaacutelniacute materiaacutel Připravili jsme zatiacutem naacutevrh zahrnujiacuteciacute

vytvořeniacute dvou kvalitativniacutech ukazatelů ktereacute se tyacutekajiacute hodnoceniacute absolvovaneacute vysokeacute školy

a uplatněniacute absolventů na trhu praacutece Jednaacute o pilotniacute ověřeniacute v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat Pro lepšiacute představu o pozici našich

absolventů vůči absolventům jinyacutech zemiacute přidaacutevaacuteme takeacute některeacute vyacutesledky mezinaacuterodniacuteho

projektu REFLEX Tyto mezinaacuterodniacute souvislosti ukaacutežou jak se mohou vyviacutejet charakteristiky

uplatněniacute u naacutes což se může takeacute projevit ve vyacutevoji navrhovanyacutech ukazatelů

21 Naacutevrh ukazatelů

211 Ukazatel hodnoceniacute školy

Ukazatel hodnoceniacute školy se sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel byl v dotazniacuteku vyjaacutedřen otaacutezkou Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis

absolvovanyacute studijniacute obor

Absolventi posuzovali baterii několika možnostiacute my pro tento uacutečel vybiacuteraacuteme naacutesledujiacuteciacute

10

Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute

Respondenti mohli zvolit jednu z pěti naacutesledujiacuteciacutech odpovědiacute 1 ndash Rozhodně ne 2 ndash Spiacuteše ne

3 ndash Tak napůl 4 ndash Spiacuteše ano 5 ndash Rozhodně ano Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech

odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 346

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Druhyacute ukazatel se zabyacutevaacute kvalitou vyučujiacuteciacutech V dotazniacuteku byla k tomuto uacutečelu

zformulovaacutena otaacutezka Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech

Odpovědět bylo možno ndash 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 a 100

Z těchto odpovědiacute byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 616

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Třetiacute ukazatel se tyacutekaacute posouzeniacute kvality školy jako celku V dotazniacuteku byli respondenti

dotaacutezaacuteni naacutesledovně Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami) mezi

1 ndash velmi špatneacute 2 ndash velmi podprůměrneacute 3 ndash podprůměrneacute 4 ndash průměrneacute 5 ndash nadprůměrneacute

6 ndash vysoce nadprůměrneacute 7 ndash vynikajiacuteciacute

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 7) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 494

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute spokojenostiacute s volbou vystudovaneacute vysokeacute školy V dotazniacuteku byl

vyjaacutedřen otaacutezkou Kdybyste měla možnost znovu svobodně volit zvolila byste si stejnyacute

studijniacute obor na stejneacute škole

1 ndash ano 2 ndash ne jinyacute studijniacute obor na stejneacute škole 3 ndash ne stejnyacute studijniacute obor na jineacute škole 4 ndash

ne jinyacute studijniacute obor na jineacute škole 5 ndash ne rozhodla bych se nestudovat vůbec

Vyacuteslednyacute ukazatel pro každou školu a fakultu byl vypočiacutetaacuten jako podiacutel součtu odpovědiacute 1 a 2

(tedy vlastně odpovědiacute kde respondent vyjadřuje naacutezor že by studium na stejneacute škole

opakoval) k celkoveacutemu počtu odpovědiacute V raacutemci celeacuteho souboru by studium na stejneacute škole

zvolilo 793 absolventů

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Paacutetyacute ukazatel je vytvořen pomociacute baterie kteraacute zahrnovala pět otaacutezek Konkreacutetně byla baterie

formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro a Vstup do

praacutece b Vaše dalšiacute učeniacute v raacutemci praacutece c Zvlaacutedaacuteniacute současnyacutech pracovniacutech uacutekolů d

Budouciacute pracovniacute karieacuteru e Vaacuteš osobniacute rozvoj

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každeacuteho respondenta

spočiacutetaacuten vaacuteženyacute průměr z jeho odpovědiacute na těchto pět otaacutezek přičemž prvniacute čtyři (a ndash d)

otaacutezky vstoupily do vyacutepočtu každaacute s vaacutehou 167 a otaacutezka e s vaacutehou 333 Z těchto

hodnot poteacute byl vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota průměru za

celyacute soubor činiacute 352

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 333

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

5

Ukazatel uplatněniacute

absolventů na trhu praacutece

Přiacutejem

Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr přiacutejmu k

průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Kvalifikačniacute naacuteročnost Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr QR k průměrneacutemu

QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute pro

praacuteci

Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) - poměr NejvhVzd k

průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute a

dovednostiacute Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Prvniacute obraacutezek ukazuje rozloženiacute celkoveacuteho ukazatele hodnoceniacute vystudovaneacute školy a jeho pět

vyacuteše zmiacuteněnyacutech komponentů po fakultaacutech a po školaacutech Hodnoty za vysokeacute školy jsou ve sveacute

podstatě vaacuteženyacutem průměrem uacutedajů za přiacuteslušneacute fakulty Proto je rozptyl škol vždy menšiacute než

rozptyl fakult Mezi ukazatele ktereacute vyacuterazně diferencujiacute patřiacute hodnoceneacute kvality školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi a naopak poměrně maacutelo diferencuje hypotetickaacute opětovnaacute volba studia na

stejneacute škole

Druhyacute obraacutezek ukazuje rozloženiacute celkoveacuteho ukazatele uplatněniacute na trhu praacutece a jeho pět vyacuteše

zmiacuteněnyacutech komponentů po fakultaacutech a po školaacutech Ze stejneacuteho důvodu jako v přiacutepadě

ukazatelů hodnoceniacute vystudovaneacute školy je rozptyl škol vždy menšiacute než rozptyl fakult Mezi

ukazatele ktereacute vyacuterazně diferencujiacute patřiacute kvalifikačniacute naacuteročnost vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute a

naopak poměrně maacutelo diferencuje spokojenost s praciacute

6

Jednaacute se samozřejmě o uacutevod do pilotniacuteho ověřeniacute celeacuteho postupu v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat a udržitelnost podobnyacutech šetřeniacute jednou

za 2-3 roky

122 Hodnoceniacute vysokeacute školy na zaacutekladě uacutedajů v databaacutezi projektu U-Multirank

Zaacuteroveň je ovšem zřejmeacute že kvalita a relevance nejsou jedinyacutemi nedostatečně indikovanyacutemi

funkcemi vysokyacutech škol Vedle hlavniacutech funkciacute ndash vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutezkumu ndash se jednaacute se o celou

řadu dalšiacutech funkciacute ktereacute byacutevajiacute zahrnovaacuteny pod ne zcela jasnyacute koncept tzv třetiacute funkce či

třetiacute role vysokyacutech škol O podstatně širšiacute postiženiacute jednotlivyacutech funkciacute vysokyacutech škol se

pokoušiacute mezinaacuterodniacute projekt U-Multirank jehož prvniacute vyacutesledky byly nedaacutevno zveřejněny

Předpoklaacutedaacuteme že v prvniacutem obdobiacute bude U-Multirank překonaacutevat sveacute dětskeacute nemoce jeho

metodologie i datovaacute zaacutekladna se bude rychle zdokonalovat a zahrne postupně takeacute dalšiacute

školy ktereacute se do projektu zatiacutem nezapojily

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena

proto že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

7

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

U-Multirank v roce 2015 hodnotiacute již viacutece než 1 200 vysokoškolskyacutech instituciacute z 83 zemiacute (v

roce 2014 to bylo pouze přibližně 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute) podle 31

ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge Transfer

International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere vysokeacute

školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Vedle zaacutekladniacutech pěti

dimenziacute je tedy na zaacutekladě dostupnyacutech diacutelčiacutech ukazatelů možneacute vytvořit jakyacutekoli dalšiacute

syntetickyacute ukazatel Nejednaacute se tedy o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři

opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je

transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

Počet instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie mezi roky 2014-2015 vzrostl pouze ze 478 na 583 což

znamenaacute že nově byly zařazeny převaacutežně mimoevropskeacute instituce Počet zařazenyacutech českyacutech

vysokyacutech škol vzrostl ze 14 na 16 (konkreacutetně 13 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Umiacutestěniacute všech 14 českyacutech vysokyacutech škol v roce 2014 mezi institucemi pro něž jsou

dostupneacute uacutedaje (hodnoceniacute v rozmeziacute kategoriiacute A až E) v pěti definovanyacutech dimenziacutech

prezentuje připojenyacute graf Logika zobrazeniacute je takovaacute že vysokoškolskeacute instituce jsou

v každeacute z dimenziacute seřazeny od nejuacutespěšnějšiacutech k nejmeacuteně uacutespěšnyacutem ze shora dolů

8

9

2 Hodnoceniacute vyacutesledků vzdělaacutevaacuteniacute absolventy vysokyacutech škol kvalita

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a uplatněniacute na trhu praacutece

Ukazatel K by měl zahrnovat hodnoceniacute vyacutestupu vzdělaacutevaacuteniacute Jednou možnostiacute je kvalitativniacute

hodnoceniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute těmi kdo vzdělaacuteniacute ziacuteskali a naacutesledně ho uplatnili na

pracovniacutem trhu

Absolventi vysokyacutech škol majiacute za sebou po několika letech praxe určitou pracovniacute a karieacuterniacute

historii a zpětně vniacutemajiacute jakeacuteho vzdělaacuteniacute se jim na vysokeacute škole dostalo

Ve vyspělyacutech zemiacutech na celeacutem světě se dlouhodobě zkoumajiacute aspekty přechodu absolventů

na pracovniacute trh a takeacute to jak absolventi hodnotiacute ziacuteskaneacute vzdělaacuteniacute Takeacute v Českeacute republice je

tato oblast sledovaacutena dlouhodobě v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute od roku 1998 kdy byl v Českeacute

republice realizovaacuten projekt CHEERS (Careers after Higher Education an European Research

Study) kteryacute proběhl v roce 1998 ve 12 evropskyacutech zemiacutech (včetně ČR) V roce 2006 se

Českaacute republika uacutečastnila projektu REFLEX (The Flexible Professional in the Knowledge

Society New Demands on Higher Education in Europe) kteryacute byl realizovaacuten v 15

evropskyacutech zemiacutech a v Japonsku (v ČR byl koordinovaacuten SVP PedF UK) V roce 2010 bylo

jako centralizovanyacute rozvojovyacute projekt realizovaacuteno šetřeniacute na českyacutech vysokyacutech školaacutech

s naacutezvem REFLEX 2010 ktereacute vychaacutezelo z mezinaacuterodniacuteho šetřeniacute z roku 2006 a bylo daacutele

obohaceno o zkušenosti ze šetřeniacute kteraacute proběhla v letech 2009-2010 v Německu a v

Rakousku V roce 2013 bylo realizovaacuteno dalšiacute šetřeniacute s naacutezvem 2013

Šetřeniacute realizovaneacute v raacutemci projektu REFLEX 2010 se tyacutekalo absolventů vysokyacutech škol z let

2005-2006 tedy 4-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu Celkem se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech jedna staacutetniacute a

3 soukromeacute vysokeacute školy Celkem bylo ziacuteskaacuteno viacutece jak 8600 vyplněnyacutech dotazniacuteků

Projektu REFLEX 2013 se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 15

soukromyacutech vysokyacutech škol Bylo ziacuteskaacuteno 34305 dotazniacuteků od absolventů z let 2008 až 2012

Osloveniacute absolventi vyplňovali na internetu rozsaacutehlyacute dotazniacutek (vyplněniacute trvalo průměrně přes

půl hodiny) z oblasti hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a přechodu na trh praacutece

Ziacuteskaneacute uacutedaje představujiacute z hlediska hledaacuteniacute cest jak do ukazatele K zahrnout dimenzi

vnějšiacuteho hodnoceniacute z pohledu hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a jeho uplatněniacute na trhu praacutece

velice dobryacute studijniacute a experimentaacutelniacute materiaacutel Připravili jsme zatiacutem naacutevrh zahrnujiacuteciacute

vytvořeniacute dvou kvalitativniacutech ukazatelů ktereacute se tyacutekajiacute hodnoceniacute absolvovaneacute vysokeacute školy

a uplatněniacute absolventů na trhu praacutece Jednaacute o pilotniacute ověřeniacute v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat Pro lepšiacute představu o pozici našich

absolventů vůči absolventům jinyacutech zemiacute přidaacutevaacuteme takeacute některeacute vyacutesledky mezinaacuterodniacuteho

projektu REFLEX Tyto mezinaacuterodniacute souvislosti ukaacutežou jak se mohou vyviacutejet charakteristiky

uplatněniacute u naacutes což se může takeacute projevit ve vyacutevoji navrhovanyacutech ukazatelů

21 Naacutevrh ukazatelů

211 Ukazatel hodnoceniacute školy

Ukazatel hodnoceniacute školy se sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel byl v dotazniacuteku vyjaacutedřen otaacutezkou Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis

absolvovanyacute studijniacute obor

Absolventi posuzovali baterii několika možnostiacute my pro tento uacutečel vybiacuteraacuteme naacutesledujiacuteciacute

10

Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute

Respondenti mohli zvolit jednu z pěti naacutesledujiacuteciacutech odpovědiacute 1 ndash Rozhodně ne 2 ndash Spiacuteše ne

3 ndash Tak napůl 4 ndash Spiacuteše ano 5 ndash Rozhodně ano Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech

odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 346

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Druhyacute ukazatel se zabyacutevaacute kvalitou vyučujiacuteciacutech V dotazniacuteku byla k tomuto uacutečelu

zformulovaacutena otaacutezka Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech

Odpovědět bylo možno ndash 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 a 100

Z těchto odpovědiacute byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 616

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Třetiacute ukazatel se tyacutekaacute posouzeniacute kvality školy jako celku V dotazniacuteku byli respondenti

dotaacutezaacuteni naacutesledovně Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami) mezi

1 ndash velmi špatneacute 2 ndash velmi podprůměrneacute 3 ndash podprůměrneacute 4 ndash průměrneacute 5 ndash nadprůměrneacute

6 ndash vysoce nadprůměrneacute 7 ndash vynikajiacuteciacute

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 7) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 494

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute spokojenostiacute s volbou vystudovaneacute vysokeacute školy V dotazniacuteku byl

vyjaacutedřen otaacutezkou Kdybyste měla možnost znovu svobodně volit zvolila byste si stejnyacute

studijniacute obor na stejneacute škole

1 ndash ano 2 ndash ne jinyacute studijniacute obor na stejneacute škole 3 ndash ne stejnyacute studijniacute obor na jineacute škole 4 ndash

ne jinyacute studijniacute obor na jineacute škole 5 ndash ne rozhodla bych se nestudovat vůbec

Vyacuteslednyacute ukazatel pro každou školu a fakultu byl vypočiacutetaacuten jako podiacutel součtu odpovědiacute 1 a 2

(tedy vlastně odpovědiacute kde respondent vyjadřuje naacutezor že by studium na stejneacute škole

opakoval) k celkoveacutemu počtu odpovědiacute V raacutemci celeacuteho souboru by studium na stejneacute škole

zvolilo 793 absolventů

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Paacutetyacute ukazatel je vytvořen pomociacute baterie kteraacute zahrnovala pět otaacutezek Konkreacutetně byla baterie

formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro a Vstup do

praacutece b Vaše dalšiacute učeniacute v raacutemci praacutece c Zvlaacutedaacuteniacute současnyacutech pracovniacutech uacutekolů d

Budouciacute pracovniacute karieacuteru e Vaacuteš osobniacute rozvoj

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každeacuteho respondenta

spočiacutetaacuten vaacuteženyacute průměr z jeho odpovědiacute na těchto pět otaacutezek přičemž prvniacute čtyři (a ndash d)

otaacutezky vstoupily do vyacutepočtu každaacute s vaacutehou 167 a otaacutezka e s vaacutehou 333 Z těchto

hodnot poteacute byl vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota průměru za

celyacute soubor činiacute 352

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 333

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

6

Jednaacute se samozřejmě o uacutevod do pilotniacuteho ověřeniacute celeacuteho postupu v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat a udržitelnost podobnyacutech šetřeniacute jednou

za 2-3 roky

122 Hodnoceniacute vysokeacute školy na zaacutekladě uacutedajů v databaacutezi projektu U-Multirank

Zaacuteroveň je ovšem zřejmeacute že kvalita a relevance nejsou jedinyacutemi nedostatečně indikovanyacutemi

funkcemi vysokyacutech škol Vedle hlavniacutech funkciacute ndash vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutezkumu ndash se jednaacute se o celou

řadu dalšiacutech funkciacute ktereacute byacutevajiacute zahrnovaacuteny pod ne zcela jasnyacute koncept tzv třetiacute funkce či

třetiacute role vysokyacutech škol O podstatně širšiacute postiženiacute jednotlivyacutech funkciacute vysokyacutech škol se

pokoušiacute mezinaacuterodniacute projekt U-Multirank jehož prvniacute vyacutesledky byly nedaacutevno zveřejněny

Předpoklaacutedaacuteme že v prvniacutem obdobiacute bude U-Multirank překonaacutevat sveacute dětskeacute nemoce jeho

metodologie i datovaacute zaacutekladna se bude rychle zdokonalovat a zahrne postupně takeacute dalšiacute

školy ktereacute se do projektu zatiacutem nezapojily

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena

proto že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

7

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

U-Multirank v roce 2015 hodnotiacute již viacutece než 1 200 vysokoškolskyacutech instituciacute z 83 zemiacute (v

roce 2014 to bylo pouze přibližně 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute) podle 31

ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge Transfer

International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere vysokeacute

školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Vedle zaacutekladniacutech pěti

dimenziacute je tedy na zaacutekladě dostupnyacutech diacutelčiacutech ukazatelů možneacute vytvořit jakyacutekoli dalšiacute

syntetickyacute ukazatel Nejednaacute se tedy o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři

opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je

transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

Počet instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie mezi roky 2014-2015 vzrostl pouze ze 478 na 583 což

znamenaacute že nově byly zařazeny převaacutežně mimoevropskeacute instituce Počet zařazenyacutech českyacutech

vysokyacutech škol vzrostl ze 14 na 16 (konkreacutetně 13 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Umiacutestěniacute všech 14 českyacutech vysokyacutech škol v roce 2014 mezi institucemi pro něž jsou

dostupneacute uacutedaje (hodnoceniacute v rozmeziacute kategoriiacute A až E) v pěti definovanyacutech dimenziacutech

prezentuje připojenyacute graf Logika zobrazeniacute je takovaacute že vysokoškolskeacute instituce jsou

v každeacute z dimenziacute seřazeny od nejuacutespěšnějšiacutech k nejmeacuteně uacutespěšnyacutem ze shora dolů

8

9

2 Hodnoceniacute vyacutesledků vzdělaacutevaacuteniacute absolventy vysokyacutech škol kvalita

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a uplatněniacute na trhu praacutece

Ukazatel K by měl zahrnovat hodnoceniacute vyacutestupu vzdělaacutevaacuteniacute Jednou možnostiacute je kvalitativniacute

hodnoceniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute těmi kdo vzdělaacuteniacute ziacuteskali a naacutesledně ho uplatnili na

pracovniacutem trhu

Absolventi vysokyacutech škol majiacute za sebou po několika letech praxe určitou pracovniacute a karieacuterniacute

historii a zpětně vniacutemajiacute jakeacuteho vzdělaacuteniacute se jim na vysokeacute škole dostalo

Ve vyspělyacutech zemiacutech na celeacutem světě se dlouhodobě zkoumajiacute aspekty přechodu absolventů

na pracovniacute trh a takeacute to jak absolventi hodnotiacute ziacuteskaneacute vzdělaacuteniacute Takeacute v Českeacute republice je

tato oblast sledovaacutena dlouhodobě v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute od roku 1998 kdy byl v Českeacute

republice realizovaacuten projekt CHEERS (Careers after Higher Education an European Research

Study) kteryacute proběhl v roce 1998 ve 12 evropskyacutech zemiacutech (včetně ČR) V roce 2006 se

Českaacute republika uacutečastnila projektu REFLEX (The Flexible Professional in the Knowledge

Society New Demands on Higher Education in Europe) kteryacute byl realizovaacuten v 15

evropskyacutech zemiacutech a v Japonsku (v ČR byl koordinovaacuten SVP PedF UK) V roce 2010 bylo

jako centralizovanyacute rozvojovyacute projekt realizovaacuteno šetřeniacute na českyacutech vysokyacutech školaacutech

s naacutezvem REFLEX 2010 ktereacute vychaacutezelo z mezinaacuterodniacuteho šetřeniacute z roku 2006 a bylo daacutele

obohaceno o zkušenosti ze šetřeniacute kteraacute proběhla v letech 2009-2010 v Německu a v

Rakousku V roce 2013 bylo realizovaacuteno dalšiacute šetřeniacute s naacutezvem 2013

Šetřeniacute realizovaneacute v raacutemci projektu REFLEX 2010 se tyacutekalo absolventů vysokyacutech škol z let

2005-2006 tedy 4-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu Celkem se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech jedna staacutetniacute a

3 soukromeacute vysokeacute školy Celkem bylo ziacuteskaacuteno viacutece jak 8600 vyplněnyacutech dotazniacuteků

Projektu REFLEX 2013 se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 15

soukromyacutech vysokyacutech škol Bylo ziacuteskaacuteno 34305 dotazniacuteků od absolventů z let 2008 až 2012

Osloveniacute absolventi vyplňovali na internetu rozsaacutehlyacute dotazniacutek (vyplněniacute trvalo průměrně přes

půl hodiny) z oblasti hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a přechodu na trh praacutece

Ziacuteskaneacute uacutedaje představujiacute z hlediska hledaacuteniacute cest jak do ukazatele K zahrnout dimenzi

vnějšiacuteho hodnoceniacute z pohledu hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a jeho uplatněniacute na trhu praacutece

velice dobryacute studijniacute a experimentaacutelniacute materiaacutel Připravili jsme zatiacutem naacutevrh zahrnujiacuteciacute

vytvořeniacute dvou kvalitativniacutech ukazatelů ktereacute se tyacutekajiacute hodnoceniacute absolvovaneacute vysokeacute školy

a uplatněniacute absolventů na trhu praacutece Jednaacute o pilotniacute ověřeniacute v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat Pro lepšiacute představu o pozici našich

absolventů vůči absolventům jinyacutech zemiacute přidaacutevaacuteme takeacute některeacute vyacutesledky mezinaacuterodniacuteho

projektu REFLEX Tyto mezinaacuterodniacute souvislosti ukaacutežou jak se mohou vyviacutejet charakteristiky

uplatněniacute u naacutes což se může takeacute projevit ve vyacutevoji navrhovanyacutech ukazatelů

21 Naacutevrh ukazatelů

211 Ukazatel hodnoceniacute školy

Ukazatel hodnoceniacute školy se sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel byl v dotazniacuteku vyjaacutedřen otaacutezkou Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis

absolvovanyacute studijniacute obor

Absolventi posuzovali baterii několika možnostiacute my pro tento uacutečel vybiacuteraacuteme naacutesledujiacuteciacute

10

Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute

Respondenti mohli zvolit jednu z pěti naacutesledujiacuteciacutech odpovědiacute 1 ndash Rozhodně ne 2 ndash Spiacuteše ne

3 ndash Tak napůl 4 ndash Spiacuteše ano 5 ndash Rozhodně ano Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech

odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 346

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Druhyacute ukazatel se zabyacutevaacute kvalitou vyučujiacuteciacutech V dotazniacuteku byla k tomuto uacutečelu

zformulovaacutena otaacutezka Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech

Odpovědět bylo možno ndash 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 a 100

Z těchto odpovědiacute byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 616

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Třetiacute ukazatel se tyacutekaacute posouzeniacute kvality školy jako celku V dotazniacuteku byli respondenti

dotaacutezaacuteni naacutesledovně Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami) mezi

1 ndash velmi špatneacute 2 ndash velmi podprůměrneacute 3 ndash podprůměrneacute 4 ndash průměrneacute 5 ndash nadprůměrneacute

6 ndash vysoce nadprůměrneacute 7 ndash vynikajiacuteciacute

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 7) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 494

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute spokojenostiacute s volbou vystudovaneacute vysokeacute školy V dotazniacuteku byl

vyjaacutedřen otaacutezkou Kdybyste měla možnost znovu svobodně volit zvolila byste si stejnyacute

studijniacute obor na stejneacute škole

1 ndash ano 2 ndash ne jinyacute studijniacute obor na stejneacute škole 3 ndash ne stejnyacute studijniacute obor na jineacute škole 4 ndash

ne jinyacute studijniacute obor na jineacute škole 5 ndash ne rozhodla bych se nestudovat vůbec

Vyacuteslednyacute ukazatel pro každou školu a fakultu byl vypočiacutetaacuten jako podiacutel součtu odpovědiacute 1 a 2

(tedy vlastně odpovědiacute kde respondent vyjadřuje naacutezor že by studium na stejneacute škole

opakoval) k celkoveacutemu počtu odpovědiacute V raacutemci celeacuteho souboru by studium na stejneacute škole

zvolilo 793 absolventů

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Paacutetyacute ukazatel je vytvořen pomociacute baterie kteraacute zahrnovala pět otaacutezek Konkreacutetně byla baterie

formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro a Vstup do

praacutece b Vaše dalšiacute učeniacute v raacutemci praacutece c Zvlaacutedaacuteniacute současnyacutech pracovniacutech uacutekolů d

Budouciacute pracovniacute karieacuteru e Vaacuteš osobniacute rozvoj

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každeacuteho respondenta

spočiacutetaacuten vaacuteženyacute průměr z jeho odpovědiacute na těchto pět otaacutezek přičemž prvniacute čtyři (a ndash d)

otaacutezky vstoupily do vyacutepočtu každaacute s vaacutehou 167 a otaacutezka e s vaacutehou 333 Z těchto

hodnot poteacute byl vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota průměru za

celyacute soubor činiacute 352

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 333

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

7

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

U-Multirank v roce 2015 hodnotiacute již viacutece než 1 200 vysokoškolskyacutech instituciacute z 83 zemiacute (v

roce 2014 to bylo pouze přibližně 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute) podle 31

ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge Transfer

International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere vysokeacute

školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Vedle zaacutekladniacutech pěti

dimenziacute je tedy na zaacutekladě dostupnyacutech diacutelčiacutech ukazatelů možneacute vytvořit jakyacutekoli dalšiacute

syntetickyacute ukazatel Nejednaacute se tedy o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři

opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je

transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

Počet instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie mezi roky 2014-2015 vzrostl pouze ze 478 na 583 což

znamenaacute že nově byly zařazeny převaacutežně mimoevropskeacute instituce Počet zařazenyacutech českyacutech

vysokyacutech škol vzrostl ze 14 na 16 (konkreacutetně 13 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Umiacutestěniacute všech 14 českyacutech vysokyacutech škol v roce 2014 mezi institucemi pro něž jsou

dostupneacute uacutedaje (hodnoceniacute v rozmeziacute kategoriiacute A až E) v pěti definovanyacutech dimenziacutech

prezentuje připojenyacute graf Logika zobrazeniacute je takovaacute že vysokoškolskeacute instituce jsou

v každeacute z dimenziacute seřazeny od nejuacutespěšnějšiacutech k nejmeacuteně uacutespěšnyacutem ze shora dolů

8

9

2 Hodnoceniacute vyacutesledků vzdělaacutevaacuteniacute absolventy vysokyacutech škol kvalita

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a uplatněniacute na trhu praacutece

Ukazatel K by měl zahrnovat hodnoceniacute vyacutestupu vzdělaacutevaacuteniacute Jednou možnostiacute je kvalitativniacute

hodnoceniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute těmi kdo vzdělaacuteniacute ziacuteskali a naacutesledně ho uplatnili na

pracovniacutem trhu

Absolventi vysokyacutech škol majiacute za sebou po několika letech praxe určitou pracovniacute a karieacuterniacute

historii a zpětně vniacutemajiacute jakeacuteho vzdělaacuteniacute se jim na vysokeacute škole dostalo

Ve vyspělyacutech zemiacutech na celeacutem světě se dlouhodobě zkoumajiacute aspekty přechodu absolventů

na pracovniacute trh a takeacute to jak absolventi hodnotiacute ziacuteskaneacute vzdělaacuteniacute Takeacute v Českeacute republice je

tato oblast sledovaacutena dlouhodobě v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute od roku 1998 kdy byl v Českeacute

republice realizovaacuten projekt CHEERS (Careers after Higher Education an European Research

Study) kteryacute proběhl v roce 1998 ve 12 evropskyacutech zemiacutech (včetně ČR) V roce 2006 se

Českaacute republika uacutečastnila projektu REFLEX (The Flexible Professional in the Knowledge

Society New Demands on Higher Education in Europe) kteryacute byl realizovaacuten v 15

evropskyacutech zemiacutech a v Japonsku (v ČR byl koordinovaacuten SVP PedF UK) V roce 2010 bylo

jako centralizovanyacute rozvojovyacute projekt realizovaacuteno šetřeniacute na českyacutech vysokyacutech školaacutech

s naacutezvem REFLEX 2010 ktereacute vychaacutezelo z mezinaacuterodniacuteho šetřeniacute z roku 2006 a bylo daacutele

obohaceno o zkušenosti ze šetřeniacute kteraacute proběhla v letech 2009-2010 v Německu a v

Rakousku V roce 2013 bylo realizovaacuteno dalšiacute šetřeniacute s naacutezvem 2013

Šetřeniacute realizovaneacute v raacutemci projektu REFLEX 2010 se tyacutekalo absolventů vysokyacutech škol z let

2005-2006 tedy 4-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu Celkem se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech jedna staacutetniacute a

3 soukromeacute vysokeacute školy Celkem bylo ziacuteskaacuteno viacutece jak 8600 vyplněnyacutech dotazniacuteků

Projektu REFLEX 2013 se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 15

soukromyacutech vysokyacutech škol Bylo ziacuteskaacuteno 34305 dotazniacuteků od absolventů z let 2008 až 2012

Osloveniacute absolventi vyplňovali na internetu rozsaacutehlyacute dotazniacutek (vyplněniacute trvalo průměrně přes

půl hodiny) z oblasti hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a přechodu na trh praacutece

Ziacuteskaneacute uacutedaje představujiacute z hlediska hledaacuteniacute cest jak do ukazatele K zahrnout dimenzi

vnějšiacuteho hodnoceniacute z pohledu hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a jeho uplatněniacute na trhu praacutece

velice dobryacute studijniacute a experimentaacutelniacute materiaacutel Připravili jsme zatiacutem naacutevrh zahrnujiacuteciacute

vytvořeniacute dvou kvalitativniacutech ukazatelů ktereacute se tyacutekajiacute hodnoceniacute absolvovaneacute vysokeacute školy

a uplatněniacute absolventů na trhu praacutece Jednaacute o pilotniacute ověřeniacute v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat Pro lepšiacute představu o pozici našich

absolventů vůči absolventům jinyacutech zemiacute přidaacutevaacuteme takeacute některeacute vyacutesledky mezinaacuterodniacuteho

projektu REFLEX Tyto mezinaacuterodniacute souvislosti ukaacutežou jak se mohou vyviacutejet charakteristiky

uplatněniacute u naacutes což se může takeacute projevit ve vyacutevoji navrhovanyacutech ukazatelů

21 Naacutevrh ukazatelů

211 Ukazatel hodnoceniacute školy

Ukazatel hodnoceniacute školy se sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel byl v dotazniacuteku vyjaacutedřen otaacutezkou Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis

absolvovanyacute studijniacute obor

Absolventi posuzovali baterii několika možnostiacute my pro tento uacutečel vybiacuteraacuteme naacutesledujiacuteciacute

10

Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute

Respondenti mohli zvolit jednu z pěti naacutesledujiacuteciacutech odpovědiacute 1 ndash Rozhodně ne 2 ndash Spiacuteše ne

3 ndash Tak napůl 4 ndash Spiacuteše ano 5 ndash Rozhodně ano Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech

odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 346

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Druhyacute ukazatel se zabyacutevaacute kvalitou vyučujiacuteciacutech V dotazniacuteku byla k tomuto uacutečelu

zformulovaacutena otaacutezka Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech

Odpovědět bylo možno ndash 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 a 100

Z těchto odpovědiacute byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 616

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Třetiacute ukazatel se tyacutekaacute posouzeniacute kvality školy jako celku V dotazniacuteku byli respondenti

dotaacutezaacuteni naacutesledovně Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami) mezi

1 ndash velmi špatneacute 2 ndash velmi podprůměrneacute 3 ndash podprůměrneacute 4 ndash průměrneacute 5 ndash nadprůměrneacute

6 ndash vysoce nadprůměrneacute 7 ndash vynikajiacuteciacute

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 7) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 494

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute spokojenostiacute s volbou vystudovaneacute vysokeacute školy V dotazniacuteku byl

vyjaacutedřen otaacutezkou Kdybyste měla možnost znovu svobodně volit zvolila byste si stejnyacute

studijniacute obor na stejneacute škole

1 ndash ano 2 ndash ne jinyacute studijniacute obor na stejneacute škole 3 ndash ne stejnyacute studijniacute obor na jineacute škole 4 ndash

ne jinyacute studijniacute obor na jineacute škole 5 ndash ne rozhodla bych se nestudovat vůbec

Vyacuteslednyacute ukazatel pro každou školu a fakultu byl vypočiacutetaacuten jako podiacutel součtu odpovědiacute 1 a 2

(tedy vlastně odpovědiacute kde respondent vyjadřuje naacutezor že by studium na stejneacute škole

opakoval) k celkoveacutemu počtu odpovědiacute V raacutemci celeacuteho souboru by studium na stejneacute škole

zvolilo 793 absolventů

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Paacutetyacute ukazatel je vytvořen pomociacute baterie kteraacute zahrnovala pět otaacutezek Konkreacutetně byla baterie

formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro a Vstup do

praacutece b Vaše dalšiacute učeniacute v raacutemci praacutece c Zvlaacutedaacuteniacute současnyacutech pracovniacutech uacutekolů d

Budouciacute pracovniacute karieacuteru e Vaacuteš osobniacute rozvoj

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každeacuteho respondenta

spočiacutetaacuten vaacuteženyacute průměr z jeho odpovědiacute na těchto pět otaacutezek přičemž prvniacute čtyři (a ndash d)

otaacutezky vstoupily do vyacutepočtu každaacute s vaacutehou 167 a otaacutezka e s vaacutehou 333 Z těchto

hodnot poteacute byl vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota průměru za

celyacute soubor činiacute 352

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 333

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

8

9

2 Hodnoceniacute vyacutesledků vzdělaacutevaacuteniacute absolventy vysokyacutech škol kvalita

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a uplatněniacute na trhu praacutece

Ukazatel K by měl zahrnovat hodnoceniacute vyacutestupu vzdělaacutevaacuteniacute Jednou možnostiacute je kvalitativniacute

hodnoceniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute těmi kdo vzdělaacuteniacute ziacuteskali a naacutesledně ho uplatnili na

pracovniacutem trhu

Absolventi vysokyacutech škol majiacute za sebou po několika letech praxe určitou pracovniacute a karieacuterniacute

historii a zpětně vniacutemajiacute jakeacuteho vzdělaacuteniacute se jim na vysokeacute škole dostalo

Ve vyspělyacutech zemiacutech na celeacutem světě se dlouhodobě zkoumajiacute aspekty přechodu absolventů

na pracovniacute trh a takeacute to jak absolventi hodnotiacute ziacuteskaneacute vzdělaacuteniacute Takeacute v Českeacute republice je

tato oblast sledovaacutena dlouhodobě v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute od roku 1998 kdy byl v Českeacute

republice realizovaacuten projekt CHEERS (Careers after Higher Education an European Research

Study) kteryacute proběhl v roce 1998 ve 12 evropskyacutech zemiacutech (včetně ČR) V roce 2006 se

Českaacute republika uacutečastnila projektu REFLEX (The Flexible Professional in the Knowledge

Society New Demands on Higher Education in Europe) kteryacute byl realizovaacuten v 15

evropskyacutech zemiacutech a v Japonsku (v ČR byl koordinovaacuten SVP PedF UK) V roce 2010 bylo

jako centralizovanyacute rozvojovyacute projekt realizovaacuteno šetřeniacute na českyacutech vysokyacutech školaacutech

s naacutezvem REFLEX 2010 ktereacute vychaacutezelo z mezinaacuterodniacuteho šetřeniacute z roku 2006 a bylo daacutele

obohaceno o zkušenosti ze šetřeniacute kteraacute proběhla v letech 2009-2010 v Německu a v

Rakousku V roce 2013 bylo realizovaacuteno dalšiacute šetřeniacute s naacutezvem 2013

Šetřeniacute realizovaneacute v raacutemci projektu REFLEX 2010 se tyacutekalo absolventů vysokyacutech škol z let

2005-2006 tedy 4-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu Celkem se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech jedna staacutetniacute a

3 soukromeacute vysokeacute školy Celkem bylo ziacuteskaacuteno viacutece jak 8600 vyplněnyacutech dotazniacuteků

Projektu REFLEX 2013 se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 15

soukromyacutech vysokyacutech škol Bylo ziacuteskaacuteno 34305 dotazniacuteků od absolventů z let 2008 až 2012

Osloveniacute absolventi vyplňovali na internetu rozsaacutehlyacute dotazniacutek (vyplněniacute trvalo průměrně přes

půl hodiny) z oblasti hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a přechodu na trh praacutece

Ziacuteskaneacute uacutedaje představujiacute z hlediska hledaacuteniacute cest jak do ukazatele K zahrnout dimenzi

vnějšiacuteho hodnoceniacute z pohledu hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a jeho uplatněniacute na trhu praacutece

velice dobryacute studijniacute a experimentaacutelniacute materiaacutel Připravili jsme zatiacutem naacutevrh zahrnujiacuteciacute

vytvořeniacute dvou kvalitativniacutech ukazatelů ktereacute se tyacutekajiacute hodnoceniacute absolvovaneacute vysokeacute školy

a uplatněniacute absolventů na trhu praacutece Jednaacute o pilotniacute ověřeniacute v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat Pro lepšiacute představu o pozici našich

absolventů vůči absolventům jinyacutech zemiacute přidaacutevaacuteme takeacute některeacute vyacutesledky mezinaacuterodniacuteho

projektu REFLEX Tyto mezinaacuterodniacute souvislosti ukaacutežou jak se mohou vyviacutejet charakteristiky

uplatněniacute u naacutes což se může takeacute projevit ve vyacutevoji navrhovanyacutech ukazatelů

21 Naacutevrh ukazatelů

211 Ukazatel hodnoceniacute školy

Ukazatel hodnoceniacute školy se sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel byl v dotazniacuteku vyjaacutedřen otaacutezkou Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis

absolvovanyacute studijniacute obor

Absolventi posuzovali baterii několika možnostiacute my pro tento uacutečel vybiacuteraacuteme naacutesledujiacuteciacute

10

Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute

Respondenti mohli zvolit jednu z pěti naacutesledujiacuteciacutech odpovědiacute 1 ndash Rozhodně ne 2 ndash Spiacuteše ne

3 ndash Tak napůl 4 ndash Spiacuteše ano 5 ndash Rozhodně ano Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech

odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 346

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Druhyacute ukazatel se zabyacutevaacute kvalitou vyučujiacuteciacutech V dotazniacuteku byla k tomuto uacutečelu

zformulovaacutena otaacutezka Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech

Odpovědět bylo možno ndash 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 a 100

Z těchto odpovědiacute byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 616

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Třetiacute ukazatel se tyacutekaacute posouzeniacute kvality školy jako celku V dotazniacuteku byli respondenti

dotaacutezaacuteni naacutesledovně Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami) mezi

1 ndash velmi špatneacute 2 ndash velmi podprůměrneacute 3 ndash podprůměrneacute 4 ndash průměrneacute 5 ndash nadprůměrneacute

6 ndash vysoce nadprůměrneacute 7 ndash vynikajiacuteciacute

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 7) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 494

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute spokojenostiacute s volbou vystudovaneacute vysokeacute školy V dotazniacuteku byl

vyjaacutedřen otaacutezkou Kdybyste měla možnost znovu svobodně volit zvolila byste si stejnyacute

studijniacute obor na stejneacute škole

1 ndash ano 2 ndash ne jinyacute studijniacute obor na stejneacute škole 3 ndash ne stejnyacute studijniacute obor na jineacute škole 4 ndash

ne jinyacute studijniacute obor na jineacute škole 5 ndash ne rozhodla bych se nestudovat vůbec

Vyacuteslednyacute ukazatel pro každou školu a fakultu byl vypočiacutetaacuten jako podiacutel součtu odpovědiacute 1 a 2

(tedy vlastně odpovědiacute kde respondent vyjadřuje naacutezor že by studium na stejneacute škole

opakoval) k celkoveacutemu počtu odpovědiacute V raacutemci celeacuteho souboru by studium na stejneacute škole

zvolilo 793 absolventů

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Paacutetyacute ukazatel je vytvořen pomociacute baterie kteraacute zahrnovala pět otaacutezek Konkreacutetně byla baterie

formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro a Vstup do

praacutece b Vaše dalšiacute učeniacute v raacutemci praacutece c Zvlaacutedaacuteniacute současnyacutech pracovniacutech uacutekolů d

Budouciacute pracovniacute karieacuteru e Vaacuteš osobniacute rozvoj

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každeacuteho respondenta

spočiacutetaacuten vaacuteženyacute průměr z jeho odpovědiacute na těchto pět otaacutezek přičemž prvniacute čtyři (a ndash d)

otaacutezky vstoupily do vyacutepočtu každaacute s vaacutehou 167 a otaacutezka e s vaacutehou 333 Z těchto

hodnot poteacute byl vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota průměru za

celyacute soubor činiacute 352

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 333

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

9

2 Hodnoceniacute vyacutesledků vzdělaacutevaacuteniacute absolventy vysokyacutech škol kvalita

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a uplatněniacute na trhu praacutece

Ukazatel K by měl zahrnovat hodnoceniacute vyacutestupu vzdělaacutevaacuteniacute Jednou možnostiacute je kvalitativniacute

hodnoceniacute vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute těmi kdo vzdělaacuteniacute ziacuteskali a naacutesledně ho uplatnili na

pracovniacutem trhu

Absolventi vysokyacutech škol majiacute za sebou po několika letech praxe určitou pracovniacute a karieacuterniacute

historii a zpětně vniacutemajiacute jakeacuteho vzdělaacuteniacute se jim na vysokeacute škole dostalo

Ve vyspělyacutech zemiacutech na celeacutem světě se dlouhodobě zkoumajiacute aspekty přechodu absolventů

na pracovniacute trh a takeacute to jak absolventi hodnotiacute ziacuteskaneacute vzdělaacuteniacute Takeacute v Českeacute republice je

tato oblast sledovaacutena dlouhodobě v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute od roku 1998 kdy byl v Českeacute

republice realizovaacuten projekt CHEERS (Careers after Higher Education an European Research

Study) kteryacute proběhl v roce 1998 ve 12 evropskyacutech zemiacutech (včetně ČR) V roce 2006 se

Českaacute republika uacutečastnila projektu REFLEX (The Flexible Professional in the Knowledge

Society New Demands on Higher Education in Europe) kteryacute byl realizovaacuten v 15

evropskyacutech zemiacutech a v Japonsku (v ČR byl koordinovaacuten SVP PedF UK) V roce 2010 bylo

jako centralizovanyacute rozvojovyacute projekt realizovaacuteno šetřeniacute na českyacutech vysokyacutech školaacutech

s naacutezvem REFLEX 2010 ktereacute vychaacutezelo z mezinaacuterodniacuteho šetřeniacute z roku 2006 a bylo daacutele

obohaceno o zkušenosti ze šetřeniacute kteraacute proběhla v letech 2009-2010 v Německu a v

Rakousku V roce 2013 bylo realizovaacuteno dalšiacute šetřeniacute s naacutezvem 2013

Šetřeniacute realizovaneacute v raacutemci projektu REFLEX 2010 se tyacutekalo absolventů vysokyacutech škol z let

2005-2006 tedy 4-5 let po ziacuteskaacuteniacute diplomu Celkem se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech jedna staacutetniacute a

3 soukromeacute vysokeacute školy Celkem bylo ziacuteskaacuteno viacutece jak 8600 vyplněnyacutech dotazniacuteků

Projektu REFLEX 2013 se zuacutečastnilo 20 veřejnyacutech vysokyacutech škol jedna staacutetniacute a 15

soukromyacutech vysokyacutech škol Bylo ziacuteskaacuteno 34305 dotazniacuteků od absolventů z let 2008 až 2012

Osloveniacute absolventi vyplňovali na internetu rozsaacutehlyacute dotazniacutek (vyplněniacute trvalo průměrně přes

půl hodiny) z oblasti hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a přechodu na trh praacutece

Ziacuteskaneacute uacutedaje představujiacute z hlediska hledaacuteniacute cest jak do ukazatele K zahrnout dimenzi

vnějšiacuteho hodnoceniacute z pohledu hodnoceniacute ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute a jeho uplatněniacute na trhu praacutece

velice dobryacute studijniacute a experimentaacutelniacute materiaacutel Připravili jsme zatiacutem naacutevrh zahrnujiacuteciacute

vytvořeniacute dvou kvalitativniacutech ukazatelů ktereacute se tyacutekajiacute hodnoceniacute absolvovaneacute vysokeacute školy

a uplatněniacute absolventů na trhu praacutece Jednaacute o pilotniacute ověřeniacute v dalšiacute etapě rozpracovaacuteniacute

naacutevrhu bude navržen způsob sběru dat pro systematickeacute použitiacute a analyzovaacuteny různeacute způsoby

sběru dat ve vazbě na cenu pořizovaacuteniacute takovyacutech dat Pro lepšiacute představu o pozici našich

absolventů vůči absolventům jinyacutech zemiacute přidaacutevaacuteme takeacute některeacute vyacutesledky mezinaacuterodniacuteho

projektu REFLEX Tyto mezinaacuterodniacute souvislosti ukaacutežou jak se mohou vyviacutejet charakteristiky

uplatněniacute u naacutes což se může takeacute projevit ve vyacutevoji navrhovanyacutech ukazatelů

21 Naacutevrh ukazatelů

211 Ukazatel hodnoceniacute školy

Ukazatel hodnoceniacute školy se sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel byl v dotazniacuteku vyjaacutedřen otaacutezkou Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis

absolvovanyacute studijniacute obor

Absolventi posuzovali baterii několika možnostiacute my pro tento uacutečel vybiacuteraacuteme naacutesledujiacuteciacute

10

Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute

Respondenti mohli zvolit jednu z pěti naacutesledujiacuteciacutech odpovědiacute 1 ndash Rozhodně ne 2 ndash Spiacuteše ne

3 ndash Tak napůl 4 ndash Spiacuteše ano 5 ndash Rozhodně ano Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech

odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 346

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Druhyacute ukazatel se zabyacutevaacute kvalitou vyučujiacuteciacutech V dotazniacuteku byla k tomuto uacutečelu

zformulovaacutena otaacutezka Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech

Odpovědět bylo možno ndash 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 a 100

Z těchto odpovědiacute byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 616

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Třetiacute ukazatel se tyacutekaacute posouzeniacute kvality školy jako celku V dotazniacuteku byli respondenti

dotaacutezaacuteni naacutesledovně Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami) mezi

1 ndash velmi špatneacute 2 ndash velmi podprůměrneacute 3 ndash podprůměrneacute 4 ndash průměrneacute 5 ndash nadprůměrneacute

6 ndash vysoce nadprůměrneacute 7 ndash vynikajiacuteciacute

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 7) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 494

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute spokojenostiacute s volbou vystudovaneacute vysokeacute školy V dotazniacuteku byl

vyjaacutedřen otaacutezkou Kdybyste měla možnost znovu svobodně volit zvolila byste si stejnyacute

studijniacute obor na stejneacute škole

1 ndash ano 2 ndash ne jinyacute studijniacute obor na stejneacute škole 3 ndash ne stejnyacute studijniacute obor na jineacute škole 4 ndash

ne jinyacute studijniacute obor na jineacute škole 5 ndash ne rozhodla bych se nestudovat vůbec

Vyacuteslednyacute ukazatel pro každou školu a fakultu byl vypočiacutetaacuten jako podiacutel součtu odpovědiacute 1 a 2

(tedy vlastně odpovědiacute kde respondent vyjadřuje naacutezor že by studium na stejneacute škole

opakoval) k celkoveacutemu počtu odpovědiacute V raacutemci celeacuteho souboru by studium na stejneacute škole

zvolilo 793 absolventů

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Paacutetyacute ukazatel je vytvořen pomociacute baterie kteraacute zahrnovala pět otaacutezek Konkreacutetně byla baterie

formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro a Vstup do

praacutece b Vaše dalšiacute učeniacute v raacutemci praacutece c Zvlaacutedaacuteniacute současnyacutech pracovniacutech uacutekolů d

Budouciacute pracovniacute karieacuteru e Vaacuteš osobniacute rozvoj

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každeacuteho respondenta

spočiacutetaacuten vaacuteženyacute průměr z jeho odpovědiacute na těchto pět otaacutezek přičemž prvniacute čtyři (a ndash d)

otaacutezky vstoupily do vyacutepočtu každaacute s vaacutehou 167 a otaacutezka e s vaacutehou 333 Z těchto

hodnot poteacute byl vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota průměru za

celyacute soubor činiacute 352

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 333

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

10

Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute

Respondenti mohli zvolit jednu z pěti naacutesledujiacuteciacutech odpovědiacute 1 ndash Rozhodně ne 2 ndash Spiacuteše ne

3 ndash Tak napůl 4 ndash Spiacuteše ano 5 ndash Rozhodně ano Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech

odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 346

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Druhyacute ukazatel se zabyacutevaacute kvalitou vyučujiacuteciacutech V dotazniacuteku byla k tomuto uacutečelu

zformulovaacutena otaacutezka Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech

Odpovědět bylo možno ndash 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 a 100

Z těchto odpovědiacute byl pro každou školu a fakultu vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor činiacute 616

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Třetiacute ukazatel se tyacutekaacute posouzeniacute kvality školy jako celku V dotazniacuteku byli respondenti

dotaacutezaacuteni naacutesledovně Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami) mezi

1 ndash velmi špatneacute 2 ndash velmi podprůměrneacute 3 ndash podprůměrneacute 4 ndash průměrneacute 5 ndash nadprůměrneacute

6 ndash vysoce nadprůměrneacute 7 ndash vynikajiacuteciacute

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 7) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 494

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute spokojenostiacute s volbou vystudovaneacute vysokeacute školy V dotazniacuteku byl

vyjaacutedřen otaacutezkou Kdybyste měla možnost znovu svobodně volit zvolila byste si stejnyacute

studijniacute obor na stejneacute škole

1 ndash ano 2 ndash ne jinyacute studijniacute obor na stejneacute škole 3 ndash ne stejnyacute studijniacute obor na jineacute škole 4 ndash

ne jinyacute studijniacute obor na jineacute škole 5 ndash ne rozhodla bych se nestudovat vůbec

Vyacuteslednyacute ukazatel pro každou školu a fakultu byl vypočiacutetaacuten jako podiacutel součtu odpovědiacute 1 a 2

(tedy vlastně odpovědiacute kde respondent vyjadřuje naacutezor že by studium na stejneacute škole

opakoval) k celkoveacutemu počtu odpovědiacute V raacutemci celeacuteho souboru by studium na stejneacute škole

zvolilo 793 absolventů

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 167

Paacutetyacute ukazatel je vytvořen pomociacute baterie kteraacute zahrnovala pět otaacutezek Konkreacutetně byla baterie

formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro a Vstup do

praacutece b Vaše dalšiacute učeniacute v raacutemci praacutece c Zvlaacutedaacuteniacute současnyacutech pracovniacutech uacutekolů d

Budouciacute pracovniacute karieacuteru e Vaacuteš osobniacute rozvoj

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každeacuteho respondenta

spočiacutetaacuten vaacuteženyacute průměr z jeho odpovědiacute na těchto pět otaacutezek přičemž prvniacute čtyři (a ndash d)

otaacutezky vstoupily do vyacutepočtu každaacute s vaacutehou 167 a otaacutezka e s vaacutehou 333 Z těchto

hodnot poteacute byl vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota průměru za

celyacute soubor činiacute 352

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele hodnoceniacute školy vaacutehu 333

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

11

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

212 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Ukazatel uplatněniacute absolventů se takeacute sklaacutedaacute z pěti diacutelčiacutech ukazatelů

Prvniacute ukazatel postihuje uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Uacuteroveň kvalifikačniacute naacuteročnosti (tzv QR) je syntetickyacute ukazatel jehož členěniacute odpoviacutedaacute osmi

stupňům EQF EQF neboli Evropskyacute raacutemec kvalifikaciacute je naacutestroj kteryacute pomaacutehaacute srovnaacutevat

kvalifikace ziacuteskaneacute v raacutemci různyacutech systeacutemů vzdělaacutevaacuteniacute a odborneacute přiacutepravy v EU Jaacutedrem

EQF je systeacutem osmi referenčniacutech uacuterovniacute Jsou vymezeny souborem popisů (bdquodeskriptorů)

označujiacuteciacutech vyacutesledky učeniacute ktereacute jsou při uděleniacute či potvrzeniacute určiteacute kvalifikace relevantniacute

ve vztahu k přiacuteslušneacute kvalifikačniacute uacuterovni a k jakeacutemukoliv systeacutemu kvalifikaciacute Uacuteroveň

kvalifikačniacute naacuteročnosti vychaacuteziacute zejmeacutena z dat ESS (European Social Survey) Využiacutevaneacute jsou

však dalšiacute zdroje a přiacutestupy jako napřiacuteklad šetřeniacute pracovniacutech sil šetřeniacute požadavků

zaměstnavatelů a expertniacute analyacutezy

Tento ukazatel je definovaacuten pro každou kombinaci druheacute uacuterovně NACE (Klasifikace

ekonomickyacutech činnostiacute) a třetiacute uacuterovně ISCO (Klasifikace zaměstnaacuteniacute) Vzhledem k tomu že

v dotazniacuteku šetřeniacute REFLEX se vyskytujiacute otaacutezky zjišťujiacuteciacute tyto dvě informace bylo možno

určit uacuteroveň QR (na škaacutele od 1 do 8) pro každeacuteho zaměstnaneacuteho respondenta

Konkreacutetniacute zněniacute otaacutezek bylo naacutesledujiacuteciacute V jakeacutem hospodaacuteřskeacutem odvětviacute pracujete ndash Vyberte

odvětviacute (respondent vybral jedno z nabiacutezenyacutech odvětviacute kvalifikace NACE) Vyberte z nabiacutedky

vykonaacutevanou profesi - Vyberte Vaši profesniacute skupinu (respondent vybral jednu z nabiacutezenyacutech

profesiacute kvalifikace ISCO)

Vzhledem k tomu že uacuteroveň QR je různaacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute a aby tak

nebyly znevyacutehodněneacute napřiacuteklad školy produkujiacuteciacute vyššiacute podiacutel bakalaacuteřů vstupujiacuteciacutech na trh

praacutece byl u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute uacuterovni QR respondenta ku

průměrneacute uacuterovni QR v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute dosaženeacute

Z těchto hodnot byl poteacute vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu uacuterovně QR se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(V detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody

některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na strukturu absolventů a jejich profesniacute strukturu)

Druhyacutem ukazatelem je průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem V dotazniacuteku byla položena naacutesledujiacuteciacute

otaacutezka Jakyacute je Vaacuteš celkovyacute hrubyacute měsiacutečniacute přiacutejem včetně odměn a přesčasů z hlavniacuteho

zaměstnaacuteniacute

Respondent si mohl vybrat jeden z řady nabiacutezenyacutech intervalů (do 10000 Kč 10001 - 12000

Kč 12001 - 14000 Kč 14001 - 16000 Kč 16001 - 18000 Kč 18001 - 20000 Kč 20001 -

22000 Kč 22001 - 24000 Kč 24001 - 27000 Kč 27001 - 30000 Kč 30001 - 35000 Kč

35001 - 40000 Kč 40001 - 50000 Kč 50001 - 60000 Kč 60001 - 75000 Kč 75001 -

100000 Kč 100001 a viacutece Kč) přiacutepadně vzhledem k citlivosti otaacutezky se mohl rozhodnout

neodpovědět

Do vyacutepočtu ukazatele přiacutejmu vstoupily středniacute hodnoty z nabiacutezenyacutech intervalů Vzhledem

k tomu že přiacutejmy jsou různeacute pro absolventy různyacutech typů vzdělaacuteniacute byl ze stejneacuteho důvodu

jako v přiacutepadě uacuterovně QR u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute přiacutejem

respondenta ku průměrneacutemu přiacutejmu v raacutemci typu vzdělaacuteniacute ktereacute je respondentovo nejvyššiacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

12

dosaženeacute Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž

hodnota průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu přiacutejmu se rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

(Jako v minuleacutem bodě v detailnějšiacutem naacutevrhu by byla zpracovaacutena metodika kteraacute by

zohlednila přiacutepadneacute nevyacutehody některyacutech vysokyacutech škol s ohledem na profesniacute strukturu

absolventů a jejich regionaacutelniacute rozmiacutestěniacute)

Třetiacutem ukazatelem je nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci Konkreacutetně to bylo

v dotazniacuteku vyjaacutedřeno otaacutezkou Jakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute pro Vaši současnou

praacuteci

Respondent mohl odpovědět pomociacute jedneacute z pěti nabiacutedek 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute nebo

nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute (Ing

Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Vzhledem k tomu že nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je opět vyacuterazně ovlivněna dosaženyacutem

typem vzdělaacuteniacute byl znovu u každeacuteho respondenta vypočiacutetaacuten index kteryacute se rovnaacute nejhodnějšiacute

uacuterovni vzdělaacuteniacute pro jiacutem vykonaacutevanou praacuteci (vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5 ndash viz vyacuteše

nabiacutezeneacute odpovědi) vůči průměrneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute pro praacuteci vykonaacutevanou všemi respondenty

stejneacuteho nejvyššiacuteho dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute (opět vyjaacutedřenyacute hodnotou na škaacutele od 1 do 5)

Z těchto hodnot byl daacutele vypočiacutetaacuten průměr pro každou školu a fakultu přičemž hodnota

průměru za celyacute soubor vzhledem k povaze vyacutepočtu indexu nejvhodnějšiacute uacuterovně vzdělaacuteniacute se

rovnaacute 1

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 250

Čtvrtyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou využitiacute znalostiacute a dovednostiacute v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla

otaacutezka formulovaacutena takto Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci

využity

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo vůbec ne a 5 ve velkeacute

miacuteře (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno verbaacutelniacute

ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 368

Tento ukazatel maacute ve vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Paacutetyacute ukazatel se zabyacutevaacute miacuterou spokojenosti v zaměstnaacuteniacute V dotazniacuteku byla otaacutezka

formulovaacutena takto Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena

Respondenti mohli odpoviacutedat na pětibodoveacute škaacutele kde 1 znamenalo velmi nespokojena a 5

velmi spokojena (daacutele v nabiacutedce byly hodnoty 2 3 a 4 kteryacutem však nebylo přiděleno

verbaacutelniacute ohodnoceniacute)

Pomociacute škaacutely vyplyacutevajiacuteciacute z nabiacutezenyacutech odpovědiacute (od 1 do 5) byl pro každou školu a fakultu

vypočiacutetaacuten průměr přičemž hodnota průměru za celyacute soubor činiacute 385 Tento ukazatel maacute ve

vyacutepočtu vyacutesledneacuteho ukazatele uplatněniacute absolventů vaacutehu 125

Všech pět ukazatelů bylo daacutele standardizovaacuteno na normaacutelniacute rozloženiacute s průměrem 0 a

standardniacute odchylkou 1 Vyacuteslednyacute ukazatel je vaacuteženyacutem průměrem těchto standardizovanyacutech

hodnot (vaacutehy diacutelčiacutech ukazatelů jsou uvedeneacute vyacuteše v textu)

V přiacuteloze uvaacutediacuteme zaacutekladniacute vlastnosti a rozloženiacute hodnot všech vyacuteše popsanyacutech a

definovanyacutech jednotlivyacutech veličin Ze struktury rozloženiacute se ukazuje že vybraneacute ukazatele

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

13

dostatečně rozlišujiacute mezi školami i fakultami a mohly by tedy byacutet pro vyacutepočet v ukazateli K

využitelneacute

22 Mezinaacuterodniacute a vyacutevojoveacute souvislosti charakteristik uplatněniacute absolventů

Jak jsme uvedli v uacutevodu tato kapitola obsahuje mezinaacuterodniacute souvislosti vyacutevoje charakteristik

uplatněniacute absolventů ktereacute jsou součaacutestiacute navrhovanyacutech ukazatelů Jejich dalšiacute vyacutevoj bude

ovlivňovat vyacutevoj ukazatelů pro financovaacuteniacute

221 Ukazatel hodnoceniacute školy

Naacuteročnost oboru

Pro uplatněniacute na trhu praacutece může hraacutet určujiacuteciacute roli jakyacutem způsobem byl vystudovanyacute obor či

studijniacute program celkově zaměřen (Heijke Meng 2006 Teichler 2009) Ve vyacutezkumech

REFLEX 2006 a REFLEX 2010 byl tento probleacutem operacionalizovaacuten v podobě sady šesti

otaacutezek Absolventi byli v průzkumu požaacutedaacuteni aby svoje studium charakterizovali na zaacutekladě

několika tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se celkoveacuteho zaměřeniacute studijniacuteho oboru Pro každyacute z těchto

vyacuteroků mohli respondenti uveacutest do jakeacute miacutery charakterizuje jejich studijniacute obor na 5 bodoveacute

stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně ano) Celkem byli absolventi dotaacutezaacuteni na šest

kliacutečovyacutech charakteristik1 V naacutesledujiacuteciacutem textu je prezentovaacuten podiacutel absolventů kteřiacute na

jednotliveacute otaacutezky odpověděli pozitivně na 5 bodoveacute škaacutele tedy zvolili nabiacutedku 4 nebo 5

Vždy je znaacutezorněna pozice vybranyacutech zemiacute ktereacute se zuacutečastnily projektu REFLEX a daacutele

pozice Českeacute republiky tak jak vyplynula z odpovědiacute absolventů ve vyacutezkumu REFLEX 2010

Pro ukaacutezaacuteniacute variability zaměřeniacute studijniacuteho oboru na různyacutech typech škol jsou takeacute

znaacutezorněny jednotliveacute typy studijniacutech programů (bakalaacuteřskyacute magisterskyacute a doktorskyacute) a

oboroveacute skupiny vzdělaacuteniacute

Zde uvaacutediacuteme v grafu odpovědi na otaacutezku do jakeacute miacutery byl studovanyacute obor považovaacuten za

naacuteročnyacute a zda byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska Z grafu je vidět že absolventi vniacutemajiacute

tyto dvě charakteristiky poměrně podobně Akademicky prestižnějšiacute studium je tedy

považovaacuteno často za naacuteročnějšiacute Určitě to však neznamenaacute že by naacuteročnost studia byla

postačujiacuteciacute podmiacutenkou pro jeho prestiž Napřiacuteklad v Belgii přibližně polovina všech

absolventů uvedla že jejich program byl prestižniacute zatiacutemco ve Francii kde absolventi

hodnotili naacuteročnost podobně to byla pouze asi čtvrtina

Ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi evropskyacutemi staacutety bylo u naacutes v roce 2006 vniacutemaacuteno studium na

vysokyacutech školaacutech spiacuteše jako meacuteně naacuteročneacute a meacuteně akademicky prestižniacute Mezi roky 2006 a

2010 absolventi českyacutech vysokyacutech škol o něco leacutepe hodnotili akademickou prestižnost

vniacutemaacuteniacute naacuteročnosti zůstalo zhruba stejneacute Poměrně vyacuterazneacute a zaacuteroveň očekaacutevaneacute rozdiacutely

nachaacuteziacuteme mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute S jejich rostouciacute uacuterovniacute roste znatelně jak prestiž

z akademickeacuteho hlediska tak naacuteročnost Vyacuterazně leacutepe než v jinyacutech oborovyacutech skupinaacutech

vniacutemajiacute akademickou prestiž absolventi praacuteva V tomto ohledu naopak nejhůře vniacutemajiacute svůj

obor absolventi zemědělstviacute Jeho studium je zaacuteroveň vniacutemaacuteno jako nejmeacuteně naacuteročneacute

Nejnaacuteročnějšiacute se pak jeviacute studium leacutekařstviacute

1 Zaacutekladniacute otaacutezka zněla Do jakeacute miacutery vystihuje naacutesledujiacuteciacute popis absolvovanyacute studijniacute obor Na vyacuteběr bylo

šest tvrzeniacute 1 Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute 2 Zaměstnavateleacute vědiacute co je obsahem tohoto

studijniacuteho oboru 3 Při sestavovaacuteniacute obsahu studijniacuteho oboru panovala volnost 4 Obor byl široce zaměřen 5

Obor byl zaměřen na budouciacute profesionaacutelniacute uplatněniacute 6 Obor byl prestižniacute z akademickeacuteho hlediska

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

14

Podiacutel absolventů kteřiacute všeobecně považujiacute svůj studijniacute obor za naacuteročnyacute a podiacutel

absolventů kteřiacute jej považujiacute za prestižniacute z akademickeacuteho hlediska evropskeacute země 2006

ČR typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

Kvalita vyučujiacuteciacutech a kvalita školy

V přiacutepadě charakteristik kvality vyučujiacuteciacutech a kvality školy ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi školami

uvaacutediacuteme pouze vyacutesledky českeacuteho šetřeniacute protože tyto otaacutezky nebyly součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho

projektu

Absolventi v šetřeniacute hodnotili takeacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a kvalitu školy V odpovědi

na otaacutezku bdquoJakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutechldquo zvolili jednu

možnost z vyacutečtu 0 10 20 hellip 90 100 Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute

absolventy činiacute 623 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Nejčastějšiacute byly odpovědi že velmi

kvalitniacutech učitelů bylo 70 nebo 80 procent v obou přiacutepadech tento podiacutel zvolilo 21

absolventů V průměru 115 absolventů uvedlo volbu 90 a 16 absolventů dokonce

volbu 100 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Na druheacute straně poměrně vysokyacute podiacutel absolventů

uvaacuteděl i niacutezkeacute podiacutely kvalitniacutech učitelů 15 absolventů označilo za velmi kvalitniacute jen 10

vyučujiacuteciacutech 5 absolventů 20 a 9 absolventů 30 velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech 40 50

nebo 60 velmi kvalitniacutech učitelů zvolilo v souhrnu 30 absolventů To znamenaacute že

v uacutehrnu 45 absolventů uvedlo že velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech měli meacuteně než 60

Rozdiacutely mezi školami jsou zřetelneacute a zajiacutemaveacute Vyacutepovědi po školaacutech jsou poměrně

konzistentniacute Vezmeme-li vyacutepovědi absolventů kteřiacute hodnotiacute že ve škole bylo 80 až 100

kvalitniacutech učitelů pak žaacutednaacute ze škol kde takovou volbu uvedlo viacutece než 35 absolventů

nemaacute zaacuteroveň viacutece než 13 absolventů kteřiacute by hodnotili podiacutel kvalitniacutech učitelů jako menšiacute

než 30 Rozdiacutely mezi školami jsou však poměrně značneacute existujiacute školy kde polovina

absolventů hodnotiacute 80 až 100 vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacute a existujiacute takeacute školy kde

takoveacuteto hodnoceniacute uvaacutediacute jen třetina absolventů

Itaacutelie

Nizozemsko

Finsko

Francie

Rakousko

ČR 06

Německo

Norsko

UKBelgie

Estonsko

Švyacutecarsko

Španělsko

Portugalsko

ČR 10

Mgr

Bc

PhD

10

20

30

40

50

60

70

30 40 50 60 70 80považovaacuten za naacuteročnyacute ()

pre

sti

žn

iacute z a

ka

de

mic

keacute

ho

hle

dis

ka

(

)

Evropa 2006

Českaacute republika 2010

Typ vzdělaacuteniacute

Obory studia

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

15

Spočteme-li průměr velice kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pak se při srovnaacuteniacute škol pohybuje od 56

do 69 Součet vyacutepovědiacute absolventů kteřiacute považujiacute podiacutel velmi kvalitniacutech učitelů většiacute než

80 se mezi školami lišiacute viacutece ndash od 26 do 52

Mezi technickyacutemi vysokyacutemi školami uvaacutediacute nejvyššiacute podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech absolventi

VŠCHT a VŠB-TU a to 69 resp 67 Obdobnyacute podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech (68 )

ziacuteskala od svyacutech absolventů Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze Mezi šiacuteřeji profilovanyacutemi

univerzitami hodnotili absolventi Masarykovy univerzity a Univerzity Palackeacuteho 65

vyučujiacuteciacutech jako velmi kvalitniacutech

Leacutepe hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi bakalaacuteřskyacutech programů než magisterskyacutech a ti leacutepe než

absolventi doktorskyacutech programů kteřiacute jsou v pohledu na vyučujiacuteciacute nejkritičtějšiacute Rozdiacutel mezi

bakalaacuteři a magistry je vyacuteznamnyacute činiacute přes 6 procentniacutech bodů Svoji roli zde jistě hraje vyššiacute

kritičnost v posuzovaacuteniacute vyučujiacuteciacutech u osob s vyššiacute uacuterovniacute vzdělaacuteniacute Zaraacutežejiacuteciacute ovšem je že

školy nezajišťujiacute dostatek kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech pro doktorskeacute programy ndash šest velmi

kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech z deseti nemůže byacutet asi braacuteno jako dostatečnyacute podiacutel

Rozdiacutely mezi obory jsou takeacute zřetelneacute K nejleacutepe hodnocenyacutem patřiacute skupina oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute a skupina Ostatniacute technickeacute vědy a nauky Vyacuterazně nejhůře

hodnocenou oborovou skupinou z hlediska zajištěniacute vyacuteuky kvalitniacutemi vyučujiacuteciacutemi patřiacute

Stavebnictviacute a architektura s odstupem pak zemědělskeacute a ekonomickeacute obory

Podle očekaacutevaacuteniacute existuje souvislost mezi vniacutemaacuteniacutem kvality vyučujiacuteciacutech a fakulty Neniacute však

tak silnaacute jak by se dalo očekaacutevat a lišiacute se podle škol a skupin oborů což ukazuje že maacute smysl

miacutet obě charakteristiky v ukazateli odděleně

Absolventi se tedy v odpovědi vyjaacutedřili k tomu jak vniacutemajiacute kvalitu absolvovaneacute fakulty

Svojiacute odpovědiacute hodnotili fakultu ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (nebo školami) na žebřiacutečku

Rozloženiacute podiacutelu velmi kvalitniacutech učitelů vysokeacute školy ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 70-100

40-60

0-30

Průměr

Souvislost kvality vyučujiacuteciacutech a absolvovaneacute fakulty typy vzdělaacuteniacute obory vzdělaacuteniacute 2010

1

2

3

4

5

6

7

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68Podiacutel kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Kvalita absolvovaneacute fakulty

vynikajiacuteciacute

vysoce nadprůměrnaacute

nadprůměrnaacute

průměrnaacute

podprůměrnaacute

velmi podprůměrnaacute

velmi špatnaacute

Po

diacutel

velm

i kva

litn

iacutech

vyu

čujiacutec

iacutech

v

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

16

vynikajiacuteciacute vysoce nadprůměrnaacute nadprůměrnaacute průměrnaacute podprůměrnaacute velmi podprůměrnaacute

nebo velmi špatnaacute Celkovyacute průměr za všechny odpoviacutedajiacuteciacute absolventy je 494 což je teacuteměř

na uacuterovni hodnoceniacute bdquonadprůměrnaacuteldquo Podiacutevaacuteme-li se nejprve na vztah mezi hodnoceniacutem

fakulty a podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech největšiacute disproporci vykazuje praacutevě skupina oborů

Stavebnictviacute a architektura Z analyacutez se ukazuje že u absolventů existuje tendence hodnotit

leacutepe svoji školu než vyučujiacuteciacute u oborů s nižšiacutem podiacutelem kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech Dalšiacute

nejvyacuteraznějšiacute disproporci v hodnoceniacute školy a vyučujiacuteciacutech vykazuje skupina oborů Praacutevo

praacutevniacute a veřejnopraacutevniacute činnost Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika a takeacute

Ekonomie ekonomika a administrativa

Pro samotneacute školy je pak důležiteacute sledovat rozdiacutely na uacuterovni jednotlivyacutech fakult Naacutesledujiacuteciacute

tabulka uvaacutediacute počty fakult jednotlivyacutech vysokyacutech škol a na kolika fakultaacutech je hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech a hodnoceniacute fakult absolventy lepšiacute než celkoveacute průměrneacute hodnoceniacute Pouze u

VŠCHT hodnotiacute absolventi všechny jejiacute tři fakulty leacutepe než je průměrneacute hodnoceniacute za

všechny školy jak z hlediska vyučujiacuteciacutech tak z hlediska kvality fakulty U dalšiacutech dvou škol ndash

VŠB-TU Ostrava a Univerzita Hradec Kraacuteloveacute ndash hodnotiacute jejich absolventi leacutepe než je

Hodnoceniacute velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech a fakult jednotlivyacutech

vysokyacutech škol 2010

Počet

fakult

Hodnoceniacute

vyučujiacuteciacutech

Hodnoceniacute

fakulty VŠCHT 4 4 100 4 100

UHK 3 3 100 0 0

VŠB 7 7 100 3 43

UP 8 6 75 4 50

VFU 3 2 67 1 33

UO 3 2 67 1 33

AMU 3 2 67 2 67

MU 9 6 67 7 78

UTB 5 3 60 0 0

TUL 5 3 60 1 20

JAMU 2 1 50 0 0

OU 4 2 50 0 0

SU 2 1 50 0 0

MENDELU 4 2 50 1 25

UK 17 8 47 12 71

UPA 5 2 40 1 20

UJEP 5 2 40 1 20

ČVUT 7 2 29 5 71

VUT 8 2 25 5 63

ČZU 6 1 17 1 17

VŠE 6 1 17 4 67

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili vyučujiacuteciacute

nadprůměrně

počet fakult a podiacutel v jejichž absolventi hodnotili fakultu nadprůměrně

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

17

průměrneacute hodnoceniacute za všechny školy v přiacutepadě vyučujiacuteciacutech všechny fakulty daneacute vysokeacute

školy U VŠB-TU jsou však jen tři fakulty hodnoceny nadprůměrně a u kraacuteloveacutehradeckeacute

univerzity je polarita hodnoceniacute vyučujiacuteciacutech a fakult zcela extreacutemniacute ačkoli absolventi všech

fakult hodnotiacute nadprůměrně sveacute vyučujiacuteciacute u žaacutedneacute fakulty ji nehodnotiacute leacutepe než je průměrneacute

hodnoceniacute Niacutezkou prestiž u vlastniacutech absolventů což se odraacutežiacute v tom že absolventi žaacutedneacute

fakulty daneacute univerzity nehodnotiacute fakultu nadprůměrně ve srovnaacuteniacute s průměrnyacutem

hodnoceniacutem vykazujiacute takeacute Univerzita Tomaacuteše Bati JAMU Ostravskaacute univerzita a Slezskaacute

univerzita Opačnyacute rozpor mezi hodnoceniacutem vyučujiacuteciacutech a fakult nastaacutevaacute u VŠE zatiacutemco jen

u jedneacute ze šesti fakult jsou vyučujiacuteciacute hodnoceni nadprůměrně fakultu hodnotiacute absolventi

nadprůměrně ve čtyřech přiacutepadech Obdobně hodnotiacute vyučujiacuteciacute absolventi ČZU v Praze

avšak tam je stejně takoveacute hodnoceniacute i z hlediska kvality fakult ndash jen jednu z šesti hodnotiacute

absolventi jako nadprůměrně kvalitniacute Podobneacute je to u univerzity pardubickeacute uacutesteckeacute a

libereckeacute (u nich je nadprůměrně hodnocena pouze jedna z pěti fakult)

Opakovaacuteniacute studia na stejneacute škole

Opakovanaacute volba studia školy a oboru představuje komplexniacute posouzeniacute spokojenosti

s absolvovanyacutem studiem a to i s ohledem na zkušenosti z několikaleteacute zkušenosti a reflexe

ziacuteskaneacuteho vzdělaacuteniacute z pohledu trhu praacutece Podle vyacutesledků z vyacutezkumu REFLEX teacuteměř dvě

třetiny českyacutech absolventů pět let po ziacuteskaacuteniacute diplomu sveacuteho rozhodnutiacute studovat nelitujiacute a

absolventi teacuteto skupiny by neměnili ani volbu školy ani oboru studia Těmito vyacutesledky se

češtiacute absolventi zařadili zhruba do evropskeacuteho průměru Tato charakteristiky je poměrně

stabilniacute a za minulaacute tři šetřeniacute se nijak vyacuterazně nezměnila Spolu se severskyacutemi zeměmi jsme

takeacute měli nejmenšiacute takřka zanedbatelnyacute podiacutel absolventů kteřiacute by se pro vysokoškolskeacute

studium znovu vůbec nerozhodli V tomto směru odlišneacute vyacutesledky zaznamenalo předevšiacutem

Španělsko kde by jen meacuteně než polovina absolventů opakovala stejnou volbu a naviacutec teacuteměř

10 absolventů by raději nešlo studovat vůbec

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Evropskeacute země 2006 ČR 2010

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

18

Pokud se podiacutevaacuteme na jednotliveacute typy vzdělaacuteniacute nejspokojenějšiacute se svojiacute volbou jsou

absolventi doktorskyacutech studijniacutech programů mezi absolventy s bakalaacuteřskyacutem a magisterskyacutem

titulem v tomto ohledu prakticky žaacutednyacute rozdiacutel neniacute Vyacuteraznějšiacute diferenciaci nabiacuteziacute pohled na

jednotliveacute obory Zde je zejmeacutena důležiteacute jestli by absolvent zvolil studium opět ve stejneacutem

oboru U viacutece než čtyř pětin by tak volili absolventi informatickyacutech oborů praacuteva

elektrotechniky telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute techniky Naopak viacutece než 30 absolventů

kteřiacute by se rozhodli nestudovat znovu svůj obor se vyskytuje v přiacuterodniacutech vědaacutech ekonomii a

zejmeacutena v zemědělstviacute lesnictviacute a veterinaacuteřstviacute

Z pohledu škol je nejdůležitějšiacute zejmeacutena to zda by absolvent opět volil studium na stejneacute

škole nebo by si raději vybral jinou Pět škol kde byli absolventi spokojeni se studiem do teacute

miacutery že viacutece než 83 by si studium na stejneacute škole zopakovalo jsou tyto Českeacute vysokeacute

učeniacute technickeacute v Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute v Praze Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně

Vysokaacute škola baacuteňskaacute-Technickaacute univerzita Ostrava a Akademie muacutezickyacutech uměniacute v Praze

Nejmeacuteně často by si naopak pro sveacute studium vybrali jimi vystudovanou školu absolventi

Slezskeacute univerzity v Opavě Univerzity Pardubice Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Veterinaacuterniacute a farmaceutickeacute univerzity Brno a Českeacute zemědělskeacute univerzity v Praze I u všech

těchto škol by si však studium zopakovalo alespoň 60 procent jejich absolventů

Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali Typ vzdělaacuteniacute a obor studia ČR 2010

222 Ukazatel uplatněniacute absolventů

Kvalifikačniacute naacuteročnost

Kvalifikačniacute naacuteročnost byl v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute měřen prostřednictviacutem indexu

socioekonomickeacuteho statusu povolaacuteniacute tzv ISEI2 kteryacute vzhledem ke sveacutemu založeniacute (způsobu

2 Jednaacute se o kontinuaacutelniacute miacuteru sloužiacuteciacute k měřeniacute sociaacutelniacuteho postaveniacute člověka na zaacutekladě jeho zaměstnaacuteniacute ISEI

je zkonstruovaacuten z Mezinaacuterodniacute standardniacute klasifikace povolaacuteniacute ISCO (zahrnujiacuteciacute celkem 271 kategoriiacute)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vůbec bych nestudovala

Jinyacute obor na jineacute škole

Stejnyacute obor na jineacute škole

Jinyacute obor na stejneacute škole

Stejnyacute obor na stejneacute škole

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

19

konstrukce) dobře sloužiacute jako miacutera kvalifikačniacute naacuteročnosti pracovniacutech pozic Pro ziacuteskaacuteniacute

představy chovaacuteniacute teacuteto charakteristiky je dostatečnyacutem přibliacuteženiacutem toho jak se chovaacute

navrhovanyacute syntetickyacute ukazatel uacuterovně kvalifikačniacute naacuteročnosti vykonaacutevaneacuteho zaměstnaacuteniacute

Analyacutezy ukazujiacute že průměrnaacute kvalifikačniacute naacuteročnost profesiacute v nichž jsou absolventi

zaměstnaacuteniacute se postupně snižuje Mezi šetřeniacutem absolventů v roce 2006 (tedy absolventů let

2001 a 2002) a šetřeniacutem v roce 2010 (absolventů z let 2005 a 2006) představuje pokles na

škaacutele ISEI 5 bodů (což je z hlediska definice indexu ISEI na škaacutele od 10 do 90 poměrně

hodně) Zatiacutemco tedy ještě v roce 2006 se Českaacute republika řadila k zemiacutem kde

socioekonomickyacute status povolaacuteniacute ve kteryacutech pracovali absolventi vysokyacutech škol byl jeden

z nejvyššiacutech v roce 2010 by na tom hůře (za předpokladu že v ostatniacutech zemiacutech k žaacutednyacutem

změnaacutem nedošlo) v tomto ohledu byli jen absolventi vysokyacutech škol ze Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a

Norska Samozřejmě se daacute očekaacutevat že i v dalšiacutech zemiacutech k poklesu došlo Tato změna je

čaacutestečně vysvětlitelnaacute zvyacutešenyacutem podiacutelem bakalaacuteřů mezi absolventy protože ti v průměru

nastupujiacute na pozice s horšiacutem socioekonomickyacutech statusem než magistři Hodnoty však

poklesly pro všechny uacuterovně vysokoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute U bakalaacuteřskeacute teacuteměř o 5 bodů u

magisterskeacute o viacutece jak 4 body a u doktorskeacute o teacuteměř 2 body Většiacute zaacutesluhu na poklesu

socioekonomickeacuteho statusu tak pravděpodobně bude miacutet masifikace terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a

jejiacute důsledky V současneacutem zaměstnaacuteniacute tak majiacute bakalaacuteři hodnotu ISEI 549 magistři 627 a

doktoři 700 Pro srovnaacuteniacute hodnota ISEI pro absolventy středniacutech škol zakončenyacutech

maturitou se v Českeacute republice pohybuje kolem 45

Index ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

založeneacute na zaměstnaacuteniacute a kvalifikaci člověka ISEI nepracuje s prestižiacute zaměstnaacuteniacute zajiacutemaacute ho pouze vztah

mezi vzdělaacuteniacutem respondenta zaměstnaacuteniacutem a z něj pochaacutezejiacuteciacutem přiacutejmem Hodnoty ISEI se pohybujiacute mezi

uacuterovniacute 10 a 90

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

Aust

ria

Ger

man

y

Cze

ch R

ep 0

6

Bel

gium

Estonia

Italy

Switz

erla

nd

France

Finla

nd

Net

herla

nds

Unite

d Kin

gdom

Norw

ay

Cze

ch R

ep 1

0

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

20

V zaměstnaacuteniacutech s největšiacute hodnotou socioekonomickeacuteho statusu pracovali v roce 2006

absolventi oborů leacutekařskyacutech naacutesledovaacuteniacute absolventy praacutevnickyacutech oborů Pracovniacute pozice s

nejnižšiacute hodnotou ISEI naopak zastaacutevali absolventi Humanitniacutech věd a nauk a Věd a nauk o

kultuře a uměniacute

Přiacutejem

Průměrnyacute měsiacutečniacute přiacutejem ze všech pracovniacutech činnostiacute absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute

činil v Českeacute republice podle dat REFLEXu z roku 2006 zhruba 28 tisiacutec korun To je sice ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi srovnaacutevanyacutemi zeměmi o dost meacuteně avšak to je samozřejmě daacuteno

podstatně nižšiacutemi platy v Českeacute republice obecně Jak ukazujiacute jineacute studie (Kouckyacute Zelenka

2010) vyacutehoda vysokoškolaacuteků ve vyacuteši přiacutejmů oproti lidem s nižšiacutem vzdělaacuteniacutem je v Českeacute

republice podstatně vyššiacute než ve většině vyspělyacutech evropskyacutech zemiacutech Důvodem je zejmeacutena

to že u naacutes je celkově vysokoškolaacuteků staacutele realitně maacutelo trh jimi ještě neniacute nasycen a proto

jsou dobře oceňovaacuteni Relativniacute vyacuteše teacuteto vyacutehody se však s průběhem času postupně snižuje

s tiacutem jak se trh vysokoškolaacuteky sytiacute

Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi studijniacutemi obory jsou poměrně značneacute O viacutece jak 20 než

průměr byl vyššiacute průměrnyacute přiacutejem absolventů informatickyacutech oborů a skupiny oborů

Elektrotechnika telekomunikačniacute a vyacutepočetniacute technika Vyacuterazně nadprůměrnyacute měli přiacutejem

takeacute absolventi ekonomickyacutech oborů Nejnižšiacute finančniacute přiacutejem se naopak vyskytoval

v zemědělsko-lesnickyacutech a veterinaacuterniacutech oborech ve skupině oborů Vzdělaacutevaacuteniacute a sport a

v Kultura a uměniacute

Přiacutejem absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute VŠ REFLEX 2006

Podle dat z REFLEXu 2010 se průměrnyacute plat absolventa zvedl na viacutece jak 1260 EUR Jde

tedy o naacuterůst zhruba o 29 Pro srovnaacuteniacute podle dat ČSUacute vzrostla průměrnaacute mzda v ČR mezi

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

Ger

man

y

Norw

ay

Switz

erla

nd

France

Bel

gium

Aust

ria

Unite

d Kin

gdom

Finla

nd

Net

herla

ndsIta

ly

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Cze

ch R

ep 1

0

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

21

2 čtvrtletiacutem 2006 a 3 čtvrtletiacutem 20103 asi o 39 Přiacutejmy absolventů vysokyacutech škol tedy

rostly o něco pomaleji na druhou stranu jsou staacutele znatelně vyššiacute než průměrneacute K největšiacutemu

naacuterůstu platu došlo v oboroveacute skupině Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost diacuteky čemuž se

takeacute v roce 2010 stala oborovou skupinou s největšiacutemi přiacutejmy Nejmeacuteně vzrostl přiacutejem

absolventům Leacutekařstviacute a zdravotnictviacute nejmenšiacute přiacutejmy jsou však staacutele ve stejnyacutech oborech

jako v roce 2006

Z finančniacuteho pohledu se jistě vyplatiacute vystudovat alespoň magisterskeacute studium Vyacutehoda

absolventů 4 až 5 let po absolvovaacuteniacute neniacute oproti absolventům bakalaacuteřskeacuteho studia avšak zase

až tak vyacuteraznaacute (14 v roce 2006 17 v roce 2010) Jedniacutem z důvodů určitě může byacutet že

bakalaacuteřskeacute studium často sloužiacute jako dodatečnyacute způsob ziacuteskaacuteniacute diplomu pro lidi kteřiacute jsou

v pracovniacutem procesu již delšiacute dobu4

Přiacutejem a ISEI absolventů vysokyacutech škol 4 až 5 let po ukončeniacute VŠ obory typy studia

2006 2010

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute pro vykonaacutevanou praacuteci

Absolventi se v šetřeniacute rovněž sami vyslovujiacute k tomu jak odpoviacutedaacute jejich pracovniacute pozice

jejich vzdělaacuteniacute Konkreacutetně odpoviacutedajiacute na otaacutezku bdquoJakeacute vzdělaacuteniacute považujete za nejvhodnějšiacute

pro Vaši současnou praacutecildquo a mohou volit podle typu vzdělaacuteniacute 1 ndash Středoškolskeacute vzdělaacuteniacute

nebo nižšiacute 2 ndash Vyššiacute odbornou školu 3 ndash Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute (Bc) 4 ndash Magisterskeacute vzdělaacuteniacute

(Ing Mgr apod) 5 ndash Doktorandskyacute stupeň (PhD)

Jako měřiacutetko uacutespěšnosti bylo chaacutepaacuteno zda absolvent pracuje na pozici pro niž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je buď stejnaacute nebo vyššiacute Zatiacutemco v roce 2006 takovou praacuteci zastaacutevalo

3 Jde o čtvrtletiacute kteraacute přibližně odpoviacutedajiacute obdobiacutem kdy byla sbiacuteraacutena data z šetřeniacute REFLEX 2006 a REFLEX

2010 4 Průměrnyacute věk při absolvovaacuteniacute absolventů bakalaacuteřskeacuteho studijniacuteho programu činil podle dat REFLEX 2010

280 let zatiacutemco u absolventů magisterskeacuteho studijniacuteho programu to bylo pouze 263 let

2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 25242 27531 689 649

Informatickeacute obory 35771 39407 691 667

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 27727 30912 652 597

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 33424 35843 680 620

Architektura a stavebnictviacute 27895 31478 679 639

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 25589 31108 654 607

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 20093 23895 662 568

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 27118 28096 772 622

Humanitniacute vědy a nauky 22013 27487 614 578

Ekonomie ekonomika a administrativa 32509 37887 651 592

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 29583 40408 717 744

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 21800 25339 639 599

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 21180 22923 622 618

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 24616 28217 596 549

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 28034 32996 668 627

Doktorskyacute (PhD) 30534 31200 719 700

Celkem 27721 31641 663 610

Měsiacutečniacute přiacutejem v KčObor vzdělaacuteniacute

ISEI

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

22

zhruba 89 absolventů o čtyři roky později to platilo již pouze pro necelyacutech 86

absolventů I toto subjektivniacute hodnoceniacute do jisteacute miacutery potvrzuje miacuterně zhoršujiacuteciacute se pozici

absolventů vysokyacutech škol na trhu praacutece kdy se jim ne tak často dařiacute najiacutet praacuteci kteraacute by

odpoviacutedala jejich uacuterovni vzdělaacuteniacute Ve srovnaacuteniacute s Evropskyacutemi staacutety patřila Českaacute republika

v roce 2006 k zemiacutem kde absolventi vysokyacutech škol pracovali na poziciacutech ktereacute nejčastěji

vyžadovaly alespoň jejich typ vzdělaacuteniacute I přes pokles teacuteto charakteristiky jsou na tom

absolventi českyacutech vysokyacutech škol ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi zeměmi staacutele velmi dobře

(srovnaacutevaacuteme ovšem se stavem v zemiacutech s hodnotami ze šetřeniacute z roku 2006)

Pokud se podiacutevaacuteme na obory vzdělaacuteniacute zjišťujeme mezi nimi zajiacutemaveacute rozdiacutely V roce 2006

měli největšiacute probleacutemy si najiacutet praacuteci odpoviacutedajiacuteciacute uacuterovně absolventi skupiny Zemědělsko-

lesnickeacute obory a Kulturniacute a uměleckeacute obory Naopak nejčastěji se vyskytovali na odpoviacutedajiacuteciacute

pracovniacute pozici absolventi Přiacuterodniacutech věd a nauk a Zdravotnickyacutech oborů Praacutevě u těchto

dvou oborovyacutech skupin však došlo podle dat z roku 2010 k největšiacutemu poklesu Na alespoň

stejneacute uacuterovni jako je uacuteroveň dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute pracoval v roce 2010 nejvyššiacute podiacutel z

absolventů Praacutevnickyacutech oborů a oboru Vzdělaacutevaacuteniacute a sport Nejmeacuteně často se dařilo ziacuteskat

odpoviacutedajiacuteciacute zaměstnaacuteniacute absolventům oboroveacute skupiny Zemědělsko-lesnickeacute a veterinaacuterniacute

vědy a nauky

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou spočiacutetaacuteny jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž nejvhodnějšiacute

uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Spokojenost s praciacute

Tato charakteristika by mohla byacutet chaacutepaacutena jako nejdůležitějšiacute protože celkovaacute spojenost

v sobě zahrnuje spokojenost s dalšiacutemi podoblastmi ndash tedy napřiacuteklad jestli člověk dostaacutevaacute

odpoviacutedajiacuteciacute plat jestli zaměstnaacuteniacute odpoviacutedaacute jeho vzdělaacuteniacute jestli maacute možnost seberealizace

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

Finla

nd

Cze

ch R

ep 0

6

Estonia

Switz

erla

nd

France

Norw

ay

Net

herla

nds

Aust

ria

Ger

man

y

Bel

gium

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

23

apod Probleacutemem je že většina lidiacute maacute tendenci se při otaacutezkaacutech na celkovou spokojenost

umisťovat někam do miacuterneacuteho nadprůměru ndash vyjadřujiacute naacutezor že jsou v podstatě celkem

spokojeni Takoveacute posuzovaacuteniacute maacute však spiacuteše co dělat s obecnou tendenciacute lidskeacute psychiky než

se snahou objektivně posoudit situaci Proto tyto otaacutezky většinou ne přiacuteliš dobře diferencujiacute

V naacutesledujiacuteciacutem grafu je znaacutezorněn podiacutel lidiacute kteřiacute na otaacutezky bdquoJak jste s Vašiacute současnou praciacute

spokojenaldquo odpověděli na 5-bodoveacute škaacutele (od 1 - velmi nespokojena po 5 - velmi

spokojena) odpověďmi 4 a 5 Rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi zeměmi jsou v rozsahu 10

procentniacutech bodů přičemž absolventi v Českeacute republice se řadili někam doprostřed Stejně

jako v přiacutepadě ISEI a požadovaneacute uacuterovni vzdělaacuteniacute se i spokojenost v zaměstnaacuteniacute českyacutem

absolventů vysokyacutech škol za minuleacute obdobiacute poněkud zhoršila ačkoli v tomto přiacutepadě je

zhoršeniacute jen miacuterneacute

Spokojenost s praciacute REFLEX 2006 ČR 2010

Pozn Hodnoty jsou ziacuteskaacuteny jako podiacutel pozitivniacutech odpovědiacute (tj 4 a 5 na pětibodoveacute škaacutele

odpovědiacute) na otaacutezku zda je absolvent se svojiacute současnou praciacute

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

mezi roky 2006 a 2010 ke smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi

jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však

neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch

nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce

2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny

Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně spokojeni byli absolventi skupiny oborů

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute

Vhodnaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute k vykonaacutevaneacute praacuteci spokojenost s praciacute (v ) obory stupně

vzdělaacuteniacute

50

55

60

65

70

75

Aust

ria

Norw

ay

Bel

gium

Switz

erla

nd

Estonia

Cze

ch R

ep 0

6

Ger

man

y

France

Net

herla

nds

Finla

nd

Unite

d Kin

gdomIta

ly

Cze

ch R

ep 1

0

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

24

Pozn 1 Indikaacutetor Uacuteroveň praacutece je spočiacutetaacuten jako podiacutel osob pracujiacuteciacutech na poziciacutech jejichž

nejvhodnějšiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute je stejnaacute nebo vyššiacute než dosaženaacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute respondenta

Pozn 2 Indikaacutetor Spokojenost s praciacute je ziacuteskaacuten převedeniacutem 5-bodoveacute škaacutely odpovědiacute o

celkoveacute spokojenosti s praciacute na procenta tak že odpovědi velmi nespokojen je přiřazena

hodnota 0 odpovědi velmi spokojen hodnota 100 a prostředniacutem třem odpovědiacutem 25

50 a 75 Z těchto procentniacutech hodnot byl pak spočiacutetaacuten průměr pro všechny kategorie

uvedeneacute v tabulce

Naacuterůstem spokojenosti bakalaacuteřů a poklesem spokojenosti absolventů doktorskeacuteho studia došlo

k smazaacuteniacute rozdiacutelů mezi jednotlivyacutemi typy vzdělaacuteniacute Mezi jednotlivyacutemi oborovyacutemi skupinami

je variabilita takeacute poměrně malaacute rozhodně to však neznamenaacute že by rozdiacutely mezi absolventy

nejspokojenějšiacutech oborovyacutech skupin a těch nejmeacuteně spokojenyacutech nebyly statisticky

vyacuteznamneacute a to i na hladině vyacuteznamnosti 001 V roce 2010 byli zřetelně nejspokojenějšiacutemi ve

sveacutem zaměstnaacuteniacute absolventi oboroveacute skupiny Vzdělaacuteniacute a sport a naopak znatelně nejmeacuteně

spokojeni byli absolventi Strojiacuterenskyacute hornickyacutech a hutnickyacutech oborů

2006 2010 2006 2010 2006 2010

Přiacuterodniacute vědy a nauky 925 856 739 704 746 645

Informatickeacute obory 875 893 718 728 746 638

Strojiacuterenstviacute hornictviacute a hutnictviacute 872 853 680 642 722 625

Elektrotech telekom a vyacutepočet technika 915 875 712 703 727 666

Architektura a stavebnictviacute 912 877 695 696 724 659

Ostatniacute technickeacute vědy a nauky 882 849 683 705 735 672

Zemědělsko-lesnickeacute a veter vědy a nauky 795 762 684 707 725 661

Zdravotnictviacute leacutekař a farm vědy a nauky 943 862 724 713 745 687

Humanitniacute vědy a nauky 858 831 707 695 727 646

Ekonomie ekonomika a administrativa 861 856 715 723 725 670

Praacutevo praacutevniacute a veřejnospraacutevniacute činnost 919 956 730 739 711 674

Vzdělaacutevaacuteniacute a sport 921 907 711 770 730 693

Vědy a nauky o kultuře a uměniacute 757 874 698 694 691 630

Typ vzdělaacuteniacute

Bakalaacuteřskyacute (Bc) 869 845 676 725 713 663

Magisterskyacute (Mgr Ing apod) 906 874 711 707 728 665

Doktorskyacute (PhD) 497 644 788 722 792 684

Celkem 890 858 709 713 728 665

Spokojenost s

praciacute

Kvalitativniacute

aspekty praacuteceObor vzdělaacuteniacuteUacuteroveň praacutece

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

25

Přiacuteloha 1 Zaacutekladniacute informace o pilotniacutem vyacutepočtu

1a Ukazatel vystudovaneacute školy

Hodnoceniacute vystudovaneacute školy

Vaacutehy 1000 0167 0167 0167 0167 0333

Ukazatel

hodnoceniacute

vystudovaneacute

školy

Naacuteročnost

oboru

Kvalita

vyučujiacuteciacutech

Kvalita

školy ve

srovnaacuteniacute s

ostatniacutemi

školami

Opakovaacuteniacute

studia na

stejneacute škole

Studijniacute obor

jako dobryacute

zaacuteklad pro

uplatněniacute a

dalšiacute učeniacute

Vysokeacute školy

Průměr -0031 0008 0004 -0111 -0037 -0025

Minimum -0270 -0400 -0278 -0624 -0440 -0222

Maximum 0321 0814 0327 0484 0154 0367

Percentily 10 -0203 -0223 -0172 -0516 -0266 -0206

25 -0166 -0172 -0075 -0419 -0107 -0141

50 -0047 -0035 -0012 -0138 -0005 -0086

75 0069 0079 0071 0176 0114 0126

90 0162 0307 0221 0337 0144 0189

Fakulty

Průměr -0017 0050 -0013 -0058 -0039 -0021

Minimum -0795 -0911 -1484 -1561 -1951 -2124

Maximum 0656 1415 0819 1326 0512 0669

Percentily 10 -0342 -0461 -0454 -0609 -0435 -0356

25 -0179 -0265 -0206 -0364 -0176 -0229

50 -0032 -0012 0028 -0082 -0008 0018

75 0161 0363 0216 0257 0130 0200

90 0336 0674 0391 0525 0270 0391

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

26

1b Ukazatel hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Hodnoceniacute uplatněniacute na trhu praacutece

Vaacutehy 1000 0250 0250 0250 0125 0125

Ukazatel

uplatněniacute na

trhu praacutece

Přiacutejem Kvalifikačniacute

naacuteročnost

Vhodnost

vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

Využitelnost

znalostiacute a

dovednostiacute

Spokojenost

s praciacute

Vysokeacute školy

Průměr -0018 -0069 -0015 0006 -0003 0013

Minimum -0320 -0629 -0469 -0407 -0302 -0139

Maximum 0356 0954 1278 0636 0283 0209

Percentily 10 -0233 -0345 -0374 -0230 -0207 -0097

25 -0150 -0272 -0225 -0147 -0132 -0042

50 0011 -0088 -0085 0007 -0064 0008

75 0085 0018 0112 0112 0179 0053

90 0178 0238 0255 0211 0205 0134

Fakulty

Průměr -0004 -0061 0016 0033 -0015 0006

Minimum -0578 -1031 -1536 -0868 -1572 -0867

Maximum 0677 1267 1813 1237 1228 1178

Percentily 10 -0279 -0470 -0478 -0373 -0359 -0257

25 -0184 -0350 -0288 -0169 -0214 -0109

50 -0013 -0137 -0077 0017 -0018 0014

75 0140 0169 0185 0222 0235 0116

90 0316 0466 0686 0437 0440 0239

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

27

Přiacuteloha 2 Scheacutema složeniacute ukazatelů

Ukazatel hodnoceniacute

vystudovaneacute školy

Naacuteročnost oboru C02A_st Obor byl všeobecně považovaacuten za naacuteročnyacute - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Kvalita vyučujiacuteciacutech C05_st Jakyacute byl ve Vašem studiu podiacutel velmi kvalitniacutech vyučujiacuteciacutech -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Kvalita školy ve

srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

školami

C06_st Absolvovanaacute fakulta (přiacutepadně vysokaacute škola pokud se neděliacute na fakulty)

jako celek podle Vaacutes patřila ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi fakultami (přiacutepadně školami)

mezi - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Opakovaacuteniacute studia na

stejneacute škole C10_skola_prc_st Opakoval byste studium na stejneacute škole - standardizovaacuteno pro

20 VVŠ

Studijniacute obor jako

dobryacute zaacuteklad pro

uplatněniacute a dalšiacute učeniacute C09a_e2_st Do jakeacute miacutery byl Vaacuteš studijniacute obor dobryacutem zaacutekladem pro průměr z

odpovědiacute a až e (e maacute vaacutehu 2) - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Ukazatel uplatněniacute

na trhu praacutece

Přiacutejem G13Rel_Typ_20_st Celkovyacute přiacutejem ze současneacuteho zaměstnaacuteniacute z G13 - poměr

přiacutejmu k průměrneacutemu přiacutejmu daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno

pro 20 VVŠ

Kvalifikačniacute

naacuteročnost

QR_SZ_Rel_Typ_20_st Kvalifikačniacute naacuteročnost současneacuteho zaměstnaacuteniacute - poměr

QR k průměrneacutemu QR daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ - standardizovaacuteno pro 20

VVŠ

Vhodnost vzdělaacuteniacute

pro praacuteci

E07_5sk_Rel_Typ_20_st Nejvhodnějšiacute vzdělaacuteniacute pro současnou praacuteci (5 skupin) -

poměr NejvhVzd k průměrneacutemu NejvhVzd daneacuteho typu vzdělaacuteniacute za 20 VVŠ -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Využitelnost znalostiacute

a dovednostiacute G17_st Do jakeacute miacutery jsou Vaše znalosti a dovednosti v současneacute praacuteci využity -

standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

Spokojenost s praciacute G18_st Jak jste s Vašiacute současnou praciacute spokojena - standardizovaacuteno pro 20 VVŠ

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

28

3 U-Multirank 2014

Dlouho očekaacutevaacuteneacute vyacutesledky noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho hodnoceniacute vysokyacutech

škol o němž se mluviacute a piacuteše již nejmeacuteně tři roky s naacutezvem U-Multirank byly poprveacute

zveřejněny 13 května 2014 na tiskoveacute konferenci v Bruselu Naacutesledovala napřiacuteklad

prezentace na konferenci IREG-7 Conference Employability and Academic Rankings ndash

Reflections and Impacts v Londyacuteně nebo na konferenci U-Multirank a new global

multidimensional ranking and profiling tool ndash building on results v raacutemci řeckeacuteho

předsednictviacute Evropskeacute unie v Ateacutenaacutech a předmětem diskusiacute bude rovněž na sympoacuteziu The

6th Annual International Symposium on University Rankings and Quality Assurance 2014

v Bruselu

U-Multirank v současneacute době hodnotiacute viacutece než 850 vysokoškolskyacutech instituciacute ze 74 zemiacute

podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti dimenziacute Teaching amp Learning Research Knowledge

Transfer International Orientation a Regional Engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere

vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy

o klasickyacute žebřiacuteček (jak ostatně takeacute sami autoři opakovaně zdůrazňujiacute) ale spiacuteše o naacutestroj

pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat velkou

různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank představuje novyacute přiacutestup na poli světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol zejmeacutena tiacutem

že je multidimenzionaacutelniacute tedy zaměřenyacute nikoliv převaacutežně jednorozměrně (ve většině

dosavadniacutech světovyacutech žebřiacutečků převlaacutedaacute důraz na vysokoškolskyacute vyacutezkum protože jeho

vyacutesledky jsou na mezinaacuterodniacute uacuterovni nejsnaacuteze dosažitelneacute) ale naopak na širokeacute spektrum

aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 2

miliony euro v praacutevě končiacuteciacute faacutezi projektu) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem konsorcia dvou

vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute ndash německeacuteho

Centre for Higher Education (CHE) a nizozemskeacuteho Center for Higher Education Policy

Studies (CHEPS) na University of Twente Konsorcium daacutele uacutezce spolupracuje s partnerskyacutemi

organizacemi z nichž hlavniacutemi jsou nizozemskeacute pracoviště Centre for Science and

Technology Studies (CWTS) na Leiden University vydavatelstviacute (a takeacute spraacutevce vyacuteznamnyacutech

světovyacutech databaacuteziacute) Elsevier německaacute nadace Bertelsmann Foundation německaacute softwarovaacute

společnost Folge 3 a britskyacute internetovyacute poskytovatel informaciacute studentům Push

U-Multirank je založen na metodologii kteraacute reflektuje na jedneacute straně rozmanitost

vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na mezinaacuterodniacute uacuterovni

Zdrojem komplexniacuteho souboru zveřejňovanyacutech uacutedajů jsou předevšiacutem informace poskytnuteacute

vysokoškolskyacutemi institucemi samotnyacutemi uacutedaje z mezinaacuterodniacutech bibliografickyacutech

a patentovyacutech databaacuteziacute a vyacutesledky šetřeniacute realizovaneacuteho mezi viacutece než 60 tisiacuteci studenty

z posuzovanyacutech a hodnocenyacutech instituciacute

Vedle vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (Research) posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute

a vyacuteukovou činnost (Teaching amp Learning) předaacutevaacuteniacute znalostiacute (Knowledge Transfer) uacuteroveň

internacionalizace (International Orientation) a regionaacutelniacute zapojeniacute (Regional Engagement)

To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno 31 ukazatelů podle nichž U-Multirank

vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

29

TEACHING amp LEARNING (4 ukazatele)

Bachelor graduation rate

Podiacutel nově zapsanyacutech studentů kteřiacute uacutespěšně ukončili bakalaacuteřskyacute studijniacute program

Master graduation rate

Podiacutel nově zapsanyacutech studentů kteřiacute uacutespěšně ukončili magisterskyacute studijniacute program

Graduating on time (bachelors)

Podiacutel absolventů kteřiacute absolvovali ve standardniacute době studia určeneacute pro jejich bakalaacuteřskyacute

studijniacute program

Graduating on time (masters)

Podiacutel absolventů kteřiacute absolvovali ve standardniacute době studia určeneacute pro jejich magisterskyacute

studijniacute program

RESEARCH (8 ukazatelů)

Citation rate

Průměrnyacute počet citaciacute vědeckyacutech publikaciacute vydanyacutech v letech 2008-2011 zohledňujiacuteciacute na

celosvětoveacute uacuterovni jednak rozdiacutely v publikačniacute činnosti v jednotlivyacutech letech a daacutele odlišneacute

citačniacute zvyklosti v jednotlivyacutech vědniacutech oborech

Research publications (absolute numbers)

Počet vědeckyacutech publikaciacute evidovanyacutech v databaacutezi Web of Science (alespoň jeden autor

z přiacuteslušneacute instituce)

Research publications (size-normalised)

Relativniacute počet vědeckyacutech publikaciacute evidovanyacutech v databaacutezi Web of Science (alespoň jeden

autor z přiacuteslušneacute instituce) vzhledem k počtu studentů

External research income

Relativniacute vyacuteše přiacutejmů (z vyacutezkumneacute činnosti) plynouciacute z jinyacutech než veřejnyacutech zdrojů

vzhledem k počtu akademickyacutech pracovniacuteků Zahrnuje vyacutezkumneacute granty z naacuterodniacutech a

mezinaacuterodniacutech grantovyacutech agentur vyacutezkumnyacutech uacuteřadů vyacutezkumnyacutech nadaciacute charit a dalšiacutech

neziskovyacutech organizaciacute Měřeno v tisiacuteciacutech euro na přepočtenyacute počet (full-time equivalent)

akademickyacutech pracovniacuteků naviacutec po přihleacutednutiacute k cenoveacute uacuterovni v daneacute zemi (přepočteno

podle tzv parity kupniacute siacutely (PPP) na srovnatelnou cenovou uacuteroveň)

Art related output

Počet vyacutestupů v raacutemci tvůrčiacute uměleckeacute činnosti vzhledem k přepočteneacutemu počtu (full-time

equivalent) akademickyacutech pracovniacuteků

Top cited publications

Podiacutel ědeckyacutech publikaciacute ktereacute ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi publikacemi vydanyacutemi ve stejneacute

vědniacute oblasti a ve stejneacutem roce patřiacute mezi 10 nejčastěji citovanyacutech

Interdisciplinary publications

Miacutera citovanosti publikaciacute z jinyacutech vědniacutech oborů ve vlastniacutech vydanyacutech vědeckyacutech

publikaciacutech

30

Post-doc positions

Počet speciaacutelniacutech post doktorskyacutech stipendiiacute (post-doc) vzhledem k přepočteneacutemu počtu (full-

time equivalent) akademickyacutech pracovniacuteků

KNOWLEDGE TRANSFER (8 ukazatelů)

Co-publications with industrial partners

Podiacutel vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci se soukromyacutemi a podnikatelskyacutemi

partnery

Income from private sources

Relativniacute vyacuteše přiacutejmů (z vyacutezkumneacute činnosti a přenosu znalostiacute) plynouciacute ze soukromyacutech

zdrojů (včetně neziskovyacutech organizaciacute s vyacutejimkou školneacuteho) vzhledem k počtu

akademickyacutech pracovniacuteků Měřeno v tisiacuteciacutech euro na přepočtenyacute počet (full-time equivalent)

akademickyacutech pracovniacuteků naviacutec po přihleacutednutiacute k cenoveacute uacuterovni v daneacute zemi (přepočteno

podle tzv parity kupniacute siacutely (PPP) na srovnatelnou cenovou uacuteroveň)

Patents awarded (absolute numbers)

Absolutniacute počet schvaacutelenyacutech patentů v letech 2001ndash2010

Patents awarded (size-normalised)

Relativniacute počet schvaacutelenyacutech patentů v letech 2001ndash2010 na 1 000 studentů

Industry co-patents

Podiacutel patentů vzniklyacutech ve spolupraacuteci se soukromyacutemi podniky

Spin-offs

Počet společnostiacute vzniklyacutech na zaacutekladě smlouvy o přenosu znalostiacute (spin-offs) na 1 000

přepočtenyacutech (full-time equivalent) akademickyacutech pracovniacuteků

Publications cited in patents

Podiacutel vědeckyacutech publikaciacute citovanyacutech v alespoň jednom mezinaacuterodniacutem patentu (podle

databaacuteze PATSTAT)

Income from continuous professional development (CPD)

Podiacutel přiacutejmů plynouciacute z dalšiacuteho profesniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute (Continuous Professional Development courses

and training)

INTERNATIONAL ORIENTATION (6 ukazatelů)

Foreign language bachelor programmes

Podiacutel bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů ktereacute jsou nabiacutezeny v ciziacutem jazyce

Foreign language master programmes

Podiacutel magisterskyacutech studijniacutech programů ktereacute jsou nabiacutezeny v ciziacutem jazyce

Student mobility

Kompozitniacute ukazatel zahrnujiacuteciacute přijateacute studenty v raacutemci mezinaacuterodniacutech mobilitniacutech programů

vyslaneacute studenty v raacutemci mezinaacuterodniacutech mobitlitniacutech programů a studentů ve společnyacutech

mezinaacuterodniacutech studijniacutech programech

30

Post-doc positions

Počet speciaacutelniacutech post doktorskyacutech stipendiiacute (post-doc) vzhledem k přepočteneacutemu počtu (full-

time equivalent) akademickyacutech pracovniacuteků

KNOWLEDGE TRANSFER (8 ukazatelů)

Co-publications with industrial partners

Podiacutel vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci se soukromyacutemi a podnikatelskyacutemi

partnery

Income from private sources

Relativniacute vyacuteše přiacutejmů (z vyacutezkumneacute činnosti a přenosu znalostiacute) plynouciacute ze soukromyacutech

zdrojů (včetně neziskovyacutech organizaciacute s vyacutejimkou školneacuteho) vzhledem k počtu

akademickyacutech pracovniacuteků Měřeno v tisiacuteciacutech euro na přepočtenyacute počet (full-time equivalent)

akademickyacutech pracovniacuteků naviacutec po přihleacutednutiacute k cenoveacute uacuterovni v daneacute zemi (přepočteno

podle tzv parity kupniacute siacutely (PPP) na srovnatelnou cenovou uacuteroveň)

Patents awarded (absolute numbers)

Absolutniacute počet schvaacutelenyacutech patentů v letech 2001ndash2010

Patents awarded (size-normalised)

Relativniacute počet schvaacutelenyacutech patentů v letech 2001ndash2010 na 1 000 studentů

Industry co-patents

Podiacutel patentů vzniklyacutech ve spolupraacuteci se soukromyacutemi podniky

Spin-offs

Počet společnostiacute vzniklyacutech na zaacutekladě smlouvy o přenosu znalostiacute (spin-offs) na 1 000

přepočtenyacutech (full-time equivalent) akademickyacutech pracovniacuteků

Publications cited in patents

Podiacutel vědeckyacutech publikaciacute citovanyacutech v alespoň jednom mezinaacuterodniacutem patentu (podle

databaacuteze PATSTAT)

Income from continuous professional development (CPD)

Podiacutel přiacutejmů plynouciacute z dalšiacuteho profesniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute (Continuous Professional Development courses

and training)

INTERNATIONAL ORIENTATION (6 ukazatelů)

Foreign language bachelor programmes

Podiacutel bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů ktereacute jsou nabiacutezeny v ciziacutem jazyce

Foreign language master programmes

Podiacutel magisterskyacutech studijniacutech programů ktereacute jsou nabiacutezeny v ciziacutem jazyce

Student mobility

Kompozitniacute ukazatel zahrnujiacuteciacute přijateacute studenty v raacutemci mezinaacuterodniacutech mobilitniacutech programů

vyslaneacute studenty v raacutemci mezinaacuterodniacutech mobitlitniacutech programů a studentů ve společnyacutech

mezinaacuterodniacutech studijniacutech programech

31

International academic staff

Podiacutel zahraničniacutech akademickyacutech pracovniacuteků

International joint publications

Podiacutel vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci s alespoň jedniacutem zahraničniacutem autorem

International doctorate degrees

Podiacutel doktorskyacutech titulů udělenyacutech zahraničniacutem kandidaacutetům

REGIONAL ENGAGEMENT (5 ukazatelů)

Bachelor graduates working in region

Podiacutel absolventů bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů zaměstnanyacutech ve sveacutem prvniacutem

zaměstnaacuteniacute ve stejneacutem regionu kde siacutedliacute škola

Master graduates working in region

Podiacutel absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů zaměstnanyacutech ve sveacutem prvniacutem

zaměstnaacuteniacute ve stejneacutem regionu kde siacutedliacute škola

Student internships in the region

Podiacutel studentů kteřiacute svoji praxi vykonaacutevajiacute ve stejneacutem regionu kde siacutedliacute škola

Regional joint publications

Podiacutel vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci s alespoň jedniacutem regionaacutelniacutem partnerem

(vzdaacutelenost do 50 km)

Income from regional sources

Podiacutel přiacutejmů plynouciacute z regionaacutelniacutech zdrojů (např průmysloveacute podniky soukromeacute organizace

charity)

Vyacutesledkem procesu posouzeniacute je hodnoceniacute instituciacute v jednotlivyacutech ukazateliacutech na škaacutele

v rozmeziacute od kategorie A-very good až po kategorii E-weak Ve většině instituciacute a většině

ukazatelů je naviacutec možneacute nahleacutednout (pouze při najetiacute kurzorem myši na obrazovce) přesneacute

vyacutesledneacute hodnoty ukazatelů ktereacute je možneacute ručně opsat Nicmeacuteně primaacuterně je ke staženiacute

pouze zařazeniacute do kategoriiacute A až E

Bohužel však bližšiacute definice ani vymezeniacute kategoriiacute nejsou k dispozici a na uacuterovni instituciacute

Evropskeacute unie (EU) dochaacuteziacute teacuteměř v polovině ukazatelů (14) k situaci kdy žaacutednaacute z instituciacute

neniacute zařazena do kategorie E přestože mezi vysokyacutemi školami v předchoziacute kategorii D jsou

značneacute rozdiacutely Napřiacuteklad v ukazateli absolutniacuteho počtu vědeckyacutech publikaciacute evidovanyacutech v

databaacutezi Web of Science je do kategorie D zařazeno 12 ze 14 českyacutech vysokyacutech škol jejichž

počty publikaciacute v databaacutezi Web of Science se pohybujiacute od 2 do 2 176

Ciacutelem hodnoceniacute přitom neniacute sestavovat pořadiacute nejlepšiacutech instituciacute na baacutezi jednoho celkoveacuteho

skoacutere ale naopak uživatelům se doporučuje a umožnuje vytvaacuteřet vlastniacute individuaacutelniacute žebřiacutečky

reflektujiacuteciacute jejich preference potřeby a očekaacutevaacuteniacute Webovaacute aplikace naviacutec poskytuje možnost

srovnaacuteniacute s obdobnyacutemi (like with like) institucemi ktereacute je možneacute podle nabiacutezenyacutech kriteacuteriiacute

filtrovat Nabiacuteziacute se tak napřiacuteklad možnost sledovat hodnoty českyacutech veřejnyacutech vysokyacutech škol

v ukazateliacutech vybranyacutech dle priorit veřejnyacutech orgaacutenů a vyacutesledky promiacutetat do indikaacutetorů

kvality rozpočtoveacuteho ukazatele K pro veřejneacute vysokeacute školy A tiacutem samotneacute vysokeacute školy

motivovat k zapojeniacute do hodnoceniacute U-Multirank a zaacuteroveň k poskytovaacuteniacute relevantniacutech a

spraacutevnyacutech uacutedajů

32

V roce 2014 je do hodnoceniacute U-Multirank zařazeno 11 českyacutech veřejnyacutech vysokyacutech škol

(VVŠ)

TEACHING amp LEARNING

Bachelor graduation rate

C = 6 VVŠ D = 4 VVŠ Data unavailable = 1 VVŠ

Master graduation rate

C = 4 VVŠ D = 3 VVŠ Data unavailable = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Graduating on time (bachelors)

A = 1 VVŠ B = 4 VVŠ C = 3 VVŠ D = 2 VVŠ Data unavailable = 1 VVŠ

Graduating on time (masters)

A = 1 VVŠ B = 2 VVŠ C = 4 VVŠ D = 2 VVŠ Data unavailable = 1 VVŠ Not applicable

= 1 VVŠ

RESEARCH

Citation rate

C = 3 VVŠ D = 7 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Research publications (absolute numbers)

A = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 9 VVŠ

Research publications (size-normalised)

A = 2 VVŠ D = 9 VVŠ

External research income

A = 7 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 1 VVŠ

Art related output

A = 4 VVŠ C = 1 VVŠ D = 3 VVŠ E = 3 VVŠ

Top cited publications

C = 2 VVŠ D = 8 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Interdisciplinary publications

A = 1 VVŠ B = 1 VVŠ C = 5 VVŠ D = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Post-doc positions

A = 2 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 4 VVŠ E = 1 VVŠ Data unavail = 1 VVŠ Not

appl = 1 VVŠ

33

KNOWLEDGE TRANSFERCo-publications with industrial partners

A = 5 VVŠ B = 1 VVŠ C = 3 VVŠ D = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from private sources

A = 7 VVŠ D = 4 VVŠ

Patents awarded (absolute numbers)

C = 1 VVŠ D = 6 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Patents awarded (size-normalised)

D = 7 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Industry co-patents

A = 1 VVŠ B = 2 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ Not applicable = 4 VVŠ

Spin-offs

A = 2 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 6 VVŠ

Publications cited in patents

A = 1 VVŠ D = 8 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from continuous professional development (CPD)

A = 3 VVŠ C = 1 VVŠ D = 5 VVŠ E = 2 VVŠ

INTERNATIONAL ORIENTATION

Foreign language bachelor programmes

A = 4 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 4 VVŠ E = 1 VVŠ

Foreign language master programmes

A = 6 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Student mobility

A = 8 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ

International academic staff

A = 2 VVŠ C = 4 VVŠ D = 5 VVŠ

International joint publications

A = 1 VVŠ B = 3 VVŠ C = 2 VVŠ D = 4 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

International doctorate degrees

A = 2 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 6 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

34

REGIONAL ENGAGEMENT

Bachelor graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 2 VVŠ E = 1 VVŠ Data unavailable = 2 VVŠ

Master graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 3 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Student internships in the region

A = 1 VVŠ B = 1 VVŠ C = 2 VVŠ D = 3 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Regional joint publications

A = 7 VVŠ D = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from regional sources

A = 3 VVŠ D = 7 VVŠ E = 1 VVŠ

Prvniacute vyacutesledky hodnoceniacute vysokyacutech škol prostřednictviacutem U-Multirank napřiacuteklad ukazujiacute že

zatiacutemco viacutece než 95 zařazenyacutech instituciacute dosahuje kategorie A v alespoň jednom ukazateli

sveacute činnosti pouze 12 instituciacute dosahuje kategorie A ve viacutece než deseti ukazateliacutech (z

celkoveacuteho počtu 31 ukazatelů) Něco takoveacuteho napřiacuteklad nemůže ukaacutezat žaacutednyacute jinyacute dosavadniacute

světovyacute žebřiacuteček

V současneacute době tedy U-Multirank zveřejňuje vyacutesledky viacutece než 850 instituciacute ze 74 zemiacute po

celeacutem světě Většinu tvořiacute 478 instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie včetně 14 českyacutech vysokyacutech

škol (konkreacutetně 11 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Zaacuteroveň pokryacutevaacute kolem 5 tisiacutec studijniacutech programů (na přibližně tisiacutecovce fakult) neboť

vedle srovnaacuteniacute na uacuterovni instituciacute je rovněž jeho ciacutelem zaměřovat pozornost na jednotliveacute

obory discipliacuteny a studijniacute programy V roce 2014 poskytuje U-Multirank bližšiacute pohled pouze

na čtyři skupiny studijniacutech programů (physics electrical engineering mechanical engineering

a business studies) V roce 2015 by měly byacutet nově přidaacuteny dalšiacute tři skupiny (psychology

computer science a medicine) Celkovyacute zamyacutešlenyacute počet skupin oborů se naacutem však

nepodařilo dohledat

Do skupiny studijniacutech programů physics (fyzika) je mezi 198 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno

i 5 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU v Plzni a UP

v Olomouci) Ve skupině studijniacutech programů electrical engineering (elektrotechnika) je mezi

219 hodnocenyacutemi institucemi 6 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně

MENDELU v Brně ZČU v Plzni VŠPJ v Jihlavě a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech

programů mechanical engineering (strojiacuterenstviacute) je mezi 223 hodnocenyacutemi institucemi 6

českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně MENDELU v Brně ZČU v Plzni UTB

ve Zliacuteně a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech programů business studies (podnikatelstviacute) je

mezi 425 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno 11 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VŠE

v Praze MU v Brně MENDELU v Brně VUT v Brně ZČU v Plzni UTB ve Zliacuteně VŠPJ

v Jihlavě Unicorn College VŠFS v Praze a UO v Brně)

Možnostiacute jak sestavit vlastniacute žebřiacuteček je samozřejmě mnoho U-Multirank proto pro ilustraci

zveřejňuje tři přiacuteklady takovyacutech žebřiacutečků pro oblast vyacutezkumu (Research and Research

Linkages Ranking) pro ekonomickou angažovanost (Economic Involvement Ranking) a pro

podnikatelskou orientaci studijniacutech programů (Business Studies Programmes Ranking)

32

V roce 2014 je do hodnoceniacute U-Multirank zařazeno 11 českyacutech veřejnyacutech vysokyacutech škol

(VVŠ)

TEACHING amp LEARNING

Bachelor graduation rate

C = 6 VVŠ D = 4 VVŠ Data unavailable = 1 VVŠ

Master graduation rate

C = 4 VVŠ D = 3 VVŠ Data unavailable = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Graduating on time (bachelors)

A = 1 VVŠ B = 4 VVŠ C = 3 VVŠ D = 2 VVŠ Data unavailable = 1 VVŠ

Graduating on time (masters)

A = 1 VVŠ B = 2 VVŠ C = 4 VVŠ D = 2 VVŠ Data unavailable = 1 VVŠ Not applicable

= 1 VVŠ

RESEARCH

Citation rate

C = 3 VVŠ D = 7 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Research publications (absolute numbers)

A = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 9 VVŠ

Research publications (size-normalised)

A = 2 VVŠ D = 9 VVŠ

External research income

A = 7 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 1 VVŠ

Art related output

A = 4 VVŠ C = 1 VVŠ D = 3 VVŠ E = 3 VVŠ

Top cited publications

C = 2 VVŠ D = 8 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Interdisciplinary publications

A = 1 VVŠ B = 1 VVŠ C = 5 VVŠ D = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Post-doc positions

A = 2 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 4 VVŠ E = 1 VVŠ Data unavail = 1 VVŠ Not

appl = 1 VVŠ

33

KNOWLEDGE TRANSFERCo-publications with industrial partners

A = 5 VVŠ B = 1 VVŠ C = 3 VVŠ D = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from private sources

A = 7 VVŠ D = 4 VVŠ

Patents awarded (absolute numbers)

C = 1 VVŠ D = 6 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Patents awarded (size-normalised)

D = 7 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Industry co-patents

A = 1 VVŠ B = 2 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ Not applicable = 4 VVŠ

Spin-offs

A = 2 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 6 VVŠ

Publications cited in patents

A = 1 VVŠ D = 8 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from continuous professional development (CPD)

A = 3 VVŠ C = 1 VVŠ D = 5 VVŠ E = 2 VVŠ

INTERNATIONAL ORIENTATION

Foreign language bachelor programmes

A = 4 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 4 VVŠ E = 1 VVŠ

Foreign language master programmes

A = 6 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Student mobility

A = 8 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ

International academic staff

A = 2 VVŠ C = 4 VVŠ D = 5 VVŠ

International joint publications

A = 1 VVŠ B = 3 VVŠ C = 2 VVŠ D = 4 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

International doctorate degrees

A = 2 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 6 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

34

REGIONAL ENGAGEMENT

Bachelor graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 2 VVŠ E = 1 VVŠ Data unavailable = 2 VVŠ

Master graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 3 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Student internships in the region

A = 1 VVŠ B = 1 VVŠ C = 2 VVŠ D = 3 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Regional joint publications

A = 7 VVŠ D = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from regional sources

A = 3 VVŠ D = 7 VVŠ E = 1 VVŠ

Prvniacute vyacutesledky hodnoceniacute vysokyacutech škol prostřednictviacutem U-Multirank napřiacuteklad ukazujiacute že

zatiacutemco viacutece než 95 zařazenyacutech instituciacute dosahuje kategorie A v alespoň jednom ukazateli

sveacute činnosti pouze 12 instituciacute dosahuje kategorie A ve viacutece než deseti ukazateliacutech (z

celkoveacuteho počtu 31 ukazatelů) Něco takoveacuteho napřiacuteklad nemůže ukaacutezat žaacutednyacute jinyacute dosavadniacute

světovyacute žebřiacuteček

V současneacute době tedy U-Multirank zveřejňuje vyacutesledky viacutece než 850 instituciacute ze 74 zemiacute po

celeacutem světě Většinu tvořiacute 478 instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie včetně 14 českyacutech vysokyacutech

škol (konkreacutetně 11 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Zaacuteroveň pokryacutevaacute kolem 5 tisiacutec studijniacutech programů (na přibližně tisiacutecovce fakult) neboť

vedle srovnaacuteniacute na uacuterovni instituciacute je rovněž jeho ciacutelem zaměřovat pozornost na jednotliveacute

obory discipliacuteny a studijniacute programy V roce 2014 poskytuje U-Multirank bližšiacute pohled pouze

na čtyři skupiny studijniacutech programů (physics electrical engineering mechanical engineering

a business studies) V roce 2015 by měly byacutet nově přidaacuteny dalšiacute tři skupiny (psychology

computer science a medicine) Celkovyacute zamyacutešlenyacute počet skupin oborů se naacutem však

nepodařilo dohledat

Do skupiny studijniacutech programů physics (fyzika) je mezi 198 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno

i 5 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU v Plzni a UP

v Olomouci) Ve skupině studijniacutech programů electrical engineering (elektrotechnika) je mezi

219 hodnocenyacutemi institucemi 6 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně

MENDELU v Brně ZČU v Plzni VŠPJ v Jihlavě a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech

programů mechanical engineering (strojiacuterenstviacute) je mezi 223 hodnocenyacutemi institucemi 6

českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně MENDELU v Brně ZČU v Plzni UTB

ve Zliacuteně a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech programů business studies (podnikatelstviacute) je

mezi 425 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno 11 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VŠE

v Praze MU v Brně MENDELU v Brně VUT v Brně ZČU v Plzni UTB ve Zliacuteně VŠPJ

v Jihlavě Unicorn College VŠFS v Praze a UO v Brně)

Možnostiacute jak sestavit vlastniacute žebřiacuteček je samozřejmě mnoho U-Multirank proto pro ilustraci

zveřejňuje tři přiacuteklady takovyacutech žebřiacutečků pro oblast vyacutezkumu (Research and Research

Linkages Ranking) pro ekonomickou angažovanost (Economic Involvement Ranking) a pro

podnikatelskou orientaci studijniacutech programů (Business Studies Programmes Ranking)

33

KNOWLEDGE TRANSFERCo-publications with industrial partners

A = 5 VVŠ B = 1 VVŠ C = 3 VVŠ D = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from private sources

A = 7 VVŠ D = 4 VVŠ

Patents awarded (absolute numbers)

C = 1 VVŠ D = 6 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Patents awarded (size-normalised)

D = 7 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Industry co-patents

A = 1 VVŠ B = 2 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ Not applicable = 4 VVŠ

Spin-offs

A = 2 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 6 VVŠ

Publications cited in patents

A = 1 VVŠ D = 8 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from continuous professional development (CPD)

A = 3 VVŠ C = 1 VVŠ D = 5 VVŠ E = 2 VVŠ

INTERNATIONAL ORIENTATION

Foreign language bachelor programmes

A = 4 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 4 VVŠ E = 1 VVŠ

Foreign language master programmes

A = 6 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Student mobility

A = 8 VVŠ C = 1 VVŠ D = 2 VVŠ

International academic staff

A = 2 VVŠ C = 4 VVŠ D = 5 VVŠ

International joint publications

A = 1 VVŠ B = 3 VVŠ C = 2 VVŠ D = 4 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

International doctorate degrees

A = 2 VVŠ B = 1 VVŠ C = 1 VVŠ D = 6 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

34

REGIONAL ENGAGEMENT

Bachelor graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 2 VVŠ E = 1 VVŠ Data unavailable = 2 VVŠ

Master graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 3 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Student internships in the region

A = 1 VVŠ B = 1 VVŠ C = 2 VVŠ D = 3 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Regional joint publications

A = 7 VVŠ D = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from regional sources

A = 3 VVŠ D = 7 VVŠ E = 1 VVŠ

Prvniacute vyacutesledky hodnoceniacute vysokyacutech škol prostřednictviacutem U-Multirank napřiacuteklad ukazujiacute že

zatiacutemco viacutece než 95 zařazenyacutech instituciacute dosahuje kategorie A v alespoň jednom ukazateli

sveacute činnosti pouze 12 instituciacute dosahuje kategorie A ve viacutece než deseti ukazateliacutech (z

celkoveacuteho počtu 31 ukazatelů) Něco takoveacuteho napřiacuteklad nemůže ukaacutezat žaacutednyacute jinyacute dosavadniacute

světovyacute žebřiacuteček

V současneacute době tedy U-Multirank zveřejňuje vyacutesledky viacutece než 850 instituciacute ze 74 zemiacute po

celeacutem světě Většinu tvořiacute 478 instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie včetně 14 českyacutech vysokyacutech

škol (konkreacutetně 11 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Zaacuteroveň pokryacutevaacute kolem 5 tisiacutec studijniacutech programů (na přibližně tisiacutecovce fakult) neboť

vedle srovnaacuteniacute na uacuterovni instituciacute je rovněž jeho ciacutelem zaměřovat pozornost na jednotliveacute

obory discipliacuteny a studijniacute programy V roce 2014 poskytuje U-Multirank bližšiacute pohled pouze

na čtyři skupiny studijniacutech programů (physics electrical engineering mechanical engineering

a business studies) V roce 2015 by měly byacutet nově přidaacuteny dalšiacute tři skupiny (psychology

computer science a medicine) Celkovyacute zamyacutešlenyacute počet skupin oborů se naacutem však

nepodařilo dohledat

Do skupiny studijniacutech programů physics (fyzika) je mezi 198 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno

i 5 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU v Plzni a UP

v Olomouci) Ve skupině studijniacutech programů electrical engineering (elektrotechnika) je mezi

219 hodnocenyacutemi institucemi 6 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně

MENDELU v Brně ZČU v Plzni VŠPJ v Jihlavě a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech

programů mechanical engineering (strojiacuterenstviacute) je mezi 223 hodnocenyacutemi institucemi 6

českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně MENDELU v Brně ZČU v Plzni UTB

ve Zliacuteně a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech programů business studies (podnikatelstviacute) je

mezi 425 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno 11 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VŠE

v Praze MU v Brně MENDELU v Brně VUT v Brně ZČU v Plzni UTB ve Zliacuteně VŠPJ

v Jihlavě Unicorn College VŠFS v Praze a UO v Brně)

Možnostiacute jak sestavit vlastniacute žebřiacuteček je samozřejmě mnoho U-Multirank proto pro ilustraci

zveřejňuje tři přiacuteklady takovyacutech žebřiacutečků pro oblast vyacutezkumu (Research and Research

Linkages Ranking) pro ekonomickou angažovanost (Economic Involvement Ranking) a pro

podnikatelskou orientaci studijniacutech programů (Business Studies Programmes Ranking)

34

REGIONAL ENGAGEMENT

Bachelor graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 2 VVŠ E = 1 VVŠ Data unavailable = 2 VVŠ

Master graduates working in region

A = 6 VVŠ B = 3 VVŠ E = 1 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Student internships in the region

A = 1 VVŠ B = 1 VVŠ C = 2 VVŠ D = 3 VVŠ Data unavailable = 4 VVŠ

Regional joint publications

A = 7 VVŠ D = 3 VVŠ Not applicable = 1 VVŠ

Income from regional sources

A = 3 VVŠ D = 7 VVŠ E = 1 VVŠ

Prvniacute vyacutesledky hodnoceniacute vysokyacutech škol prostřednictviacutem U-Multirank napřiacuteklad ukazujiacute že

zatiacutemco viacutece než 95 zařazenyacutech instituciacute dosahuje kategorie A v alespoň jednom ukazateli

sveacute činnosti pouze 12 instituciacute dosahuje kategorie A ve viacutece než deseti ukazateliacutech (z

celkoveacuteho počtu 31 ukazatelů) Něco takoveacuteho napřiacuteklad nemůže ukaacutezat žaacutednyacute jinyacute dosavadniacute

světovyacute žebřiacuteček

V současneacute době tedy U-Multirank zveřejňuje vyacutesledky viacutece než 850 instituciacute ze 74 zemiacute po

celeacutem světě Většinu tvořiacute 478 instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie včetně 14 českyacutech vysokyacutech

škol (konkreacutetně 11 veřejnyacutech 2 soukromeacute a 1 staacutetniacute)

Zaacuteroveň pokryacutevaacute kolem 5 tisiacutec studijniacutech programů (na přibližně tisiacutecovce fakult) neboť

vedle srovnaacuteniacute na uacuterovni instituciacute je rovněž jeho ciacutelem zaměřovat pozornost na jednotliveacute

obory discipliacuteny a studijniacute programy V roce 2014 poskytuje U-Multirank bližšiacute pohled pouze

na čtyři skupiny studijniacutech programů (physics electrical engineering mechanical engineering

a business studies) V roce 2015 by měly byacutet nově přidaacuteny dalšiacute tři skupiny (psychology

computer science a medicine) Celkovyacute zamyacutešlenyacute počet skupin oborů se naacutem však

nepodařilo dohledat

Do skupiny studijniacutech programů physics (fyzika) je mezi 198 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno

i 5 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU v Plzni a UP

v Olomouci) Ve skupině studijniacutech programů electrical engineering (elektrotechnika) je mezi

219 hodnocenyacutemi institucemi 6 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně

MENDELU v Brně ZČU v Plzni VŠPJ v Jihlavě a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech

programů mechanical engineering (strojiacuterenstviacute) je mezi 223 hodnocenyacutemi institucemi 6

českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně MENDELU v Brně ZČU v Plzni UTB

ve Zliacuteně a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech programů business studies (podnikatelstviacute) je

mezi 425 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno 11 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VŠE

v Praze MU v Brně MENDELU v Brně VUT v Brně ZČU v Plzni UTB ve Zliacuteně VŠPJ

v Jihlavě Unicorn College VŠFS v Praze a UO v Brně)

Možnostiacute jak sestavit vlastniacute žebřiacuteček je samozřejmě mnoho U-Multirank proto pro ilustraci

zveřejňuje tři přiacuteklady takovyacutech žebřiacutečků pro oblast vyacutezkumu (Research and Research

Linkages Ranking) pro ekonomickou angažovanost (Economic Involvement Ranking) a pro

podnikatelskou orientaci studijniacutech programů (Business Studies Programmes Ranking)

35

Vyacutesledky žebřiacutečku Research and Research Linkages Ranking jsou podle předpokladů dosti

podobneacute vyacutesledkům třiacute hlavniacutech světovyacutech žebřiacutečků vysokyacutech škol (ARWU QS a THE)

Vychaacuteziacute ze sedmi ukazatelů se stejnyacutemi vahami průměrnyacute počet citaciacute vědeckyacutech publikaciacute

vydanyacutech v letech 2008ndash2011 absolutniacute počet vědeckyacutech vyacutestupů v databaacutezi Web of Science

relativniacute počet vědeckyacutech vyacutestupů v databaacutezi Web of Science (vzhledem k velikosti instituciacute

měřeneacute počtem studentů) podiacutel vědeckyacutech vyacutestupů ktereacute ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi

publikacemi ve stejneacutem oboru a stejneacutem roce patřiacute mezi 10 nejcitovanějšiacutech podiacutel

vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci s podniky nebo se soukromyacutem sektorem podiacutel

vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci s alespoň jedniacutem zahraničniacutem autorem podiacutel

vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci s alespoň jedniacutem regionaacutelniacutem partnerem

(vzdaacutelenost do 50 km)

Nejuacutespěšnějšiacutemi vysokyacutemi školami podle žebřiacutečku Research and Research Linkages Ranking

jsou daacutenskaacute University of Copenhagen švyacutecarskyacute ETH Zurich finskaacute University of Helsinki

nebo britskaacute Imperial College London Mezi nejlepšiacutemi 50 se však neumiacutestila žaacutednaacute českaacute

vysokaacute škola Prvniacute z českyacutech vysokyacutech škol je Univerzita Karlova v Praze na 235 miacutestě

Podle ukazatele průměrneacuteho počtu citaciacute dosahujiacute v hodnoceniacute U-Multirank nejlepšiacutech

vyacutesledků americkaacute University of California Santa Cruz německaacute University of Siegen

americkeacute instituce MIT Princeton University University of California Berkeley Stanford

University University of Chicago Caltech Harvard University a britskaacute London School of

Hygiene and Tropical Medicine Nejlepšiacute českou vysokou školou podle ukazatele citovanosti

je UK v Praze (474 miacutesto) daacutele ČVUT v Praze (510 miacutesto) a UP v Olomouci (520 miacutesto)

Žebřiacuteček Economic Involvement Ranking hodnotiacute předaacutevaacuteniacute znalostiacute a regionaacutelniacute zapojeniacute

vysokyacutech škol prostřednictviacutem jedenaacutecti ukazatelů opět se stejnyacutemi vahami podiacutel vědeckyacutech

publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci se soukromyacutemi a podnikatelskyacutemi partnery relativniacute vyacuteše

přiacutejmů (z vyacutezkumneacute činnosti a přenosu znalostiacute) ze soukromyacutech zdrojů vzhledem k počtu

akademickyacutech pracovniacuteků absolutniacute počet schvaacutelenyacutech patentů v letech 2001ndash2010 podiacutel

patentů vzniklyacutech ve spolupraacuteci se soukromyacutemi podniky počet společnostiacute vzniklyacutech na

zaacutekladě smlouvy o přenosu znalosti (spin-offs) podiacutel vědeckyacutech publikaciacute citovanyacutech

v alespoň jednom mezinaacuterodniacutem patentu (podle databaacuteze PATSTAT) podiacutel přiacutejmů plynouciacute

z dalšiacuteho profesniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute (kurzů) podiacutel absolventů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech

studijniacutech programů zaměstnanyacutech ve sveacutem prvniacutem zaměstnaacuteniacute ve stejneacutem regionu kde siacutedliacute

škola podiacutel studentů kteřiacute svoji praxi vykonaacutevajiacute ve stejneacutem regionu kde siacutedliacute škola podiacutel

vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci s alespoň jedniacutem regionaacutelniacutem partnerem

(vzdaacutelenost do 50 km)

Nejuacutespěšnějšiacutemi vysokyacutemi školami podle žebřiacutečku Economic Involvement Ranking jsou

nizozemskaacute Erasmus University Rotterdam švyacutecarskyacute ETH Zurich britskaacute University of

Liverpool nebo japonskaacute Osaka City University V tomto žebřiacutečku se mezi nejlepšiacutemi 50

vysokyacutemi školami umiacutestilo ČVUT v Praze na 43 miacutestě

Podle ukazatele podiacutelu vědeckyacutech publikaciacute vzniklyacutech ve spolupraacuteci se soukromyacutemi

a podnikatelskyacutemi partnery dosahujiacute nejlepšiacutech vyacutesledků francouzskeacute vysokoškolskeacute instituce

Telecom ParisTech a ParisTech rakouskaacute University of Applied Sciences Wiener Neustadt

šveacutedskeacute Lulea University of Technology a Chalmers University of Technology německaacute

University of Applied Sciences Osnabruumlck japonskeacute Yokohama National University a Waseda

University islandskaacute Reykjavik University ale takeacute Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni (dokonce

na 7 miacutestě) Naviacutec se mezi dvaceti nejlepšiacutemi institucemi podle tohoto ukazatele objevujiacute

ještě dalšiacute dvě českeacute vysokeacute školy ndash Univerzita obrany (na 13 miacutestě) a Univerzita Tomaacuteše

Bati ve Zliacuteně (na 19 miacutestě)

36

Žebřiacuteček Business Studies Programmes Ranking hodnotiacute vzdělaacutevaciacute a vyacuteukovou činnost

a mezinaacuterodniacute orientaci prostřednictviacutem osmi ukazatelů se stejnyacutemi vahami podiacutel absolventů

magisterskyacutech studijniacutech programů absolvujiacuteciacutech ve standardniacute době studia podiacutel

akademickyacutech pracovniacuteků s doktorskyacutem titulem kompozitniacute ukazatel charakterizujiacuteciacute

zařazovaacuteniacute praxiacute v raacutemci studia podiacutel studentů uacutečastniacuteciacutech se praxiacute a podiacutel vyučujiacuteciacutech

z praxe hodnoceniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladě šetřeniacute mezi studenty hodnoceniacute kvality

vyacuteuky na zaacutekladě šetřeniacute spokojenosti mezi studenty hodnoceniacute zpětneacute vazby poskytovaneacute

vyučujiacuteciacutemi na zaacutekladě šetřeniacute spokojenosti mezi studenty kompozitniacute ukazatel

charakterizujiacuteciacute existenci společnyacutech mezinaacuterodniacutech programů podiacutel zahraničniacutech studentů

a podiacutel zahraničniacutech akademickyacutech pracovniacuteků hodnoceniacute možnostiacute studia v zahraničiacute na

zaacutekladě šetřeniacute mezi studenty

K nejlepšiacutem instituciacutem podle tohoto žebřiacutečku patřiacute německeacute WHU School of Management

Zeppelin University EBS University Wiesbaden a Reutlingen University of Applied Sciences

americkeacute American David Livingston University of Florida a Dartmouth College francouzskeacute

HEC Paris a ESSEC Business School Cergy italskaacute University of Trento a polskaacute Academy of

Business in Dąbrowa Goacuternicza V prvniacute padesaacutetce nejlepšiacutech se neumiacutestila žaacutednaacute českaacute

vysokaacute škola Vysokeacute učeniacute technickeacute v Brně však skončilo na 57 miacutestě

Profesor Frans van Vught z nizozemskeacuteho CHEPS na University of Twente jeden z iniciaacutetorů

a ideovyacutech otců vzniku U-Multirank uvedl v rozhovoru pro světovyacute internetovyacute magaziacuten

o vysokeacutem školstviacute World University News že ciacutelem bylo pokusit se vytvořit něco co je

zjevně odlišneacute od staacutevajiacuteciacutech světovyacutech žebřiacutečků ktereacute jsou často kritizovaacuteny zejmeacutena pro

jejich jednostranneacute zaměřeniacute na vyacutezkumneacute ukazatele vysokyacutech škol Frans van Vught

v rozhovoru rovněž řekl že U-Multirank je prvniacutem žebřiacutečkem kteryacute vyzdvihuje nejrůznějšiacute

typy vysokoškolskyacutech instituciacute od mezinaacuterodně orientovanyacutech vyacutezkumnyacutech univerzit přes

specializovaneacute odborneacute vysokeacute školy a univerzity aplikovanyacutech věd až po regionaacutelně

orientovaneacute instituce Tiacutem zaacuteroveň odraacutežiacute rozmanitost a mnohobarevnost vysokoškolskyacutech

instituciacute v současneacutem světě

Již na prvniacute pohled však začiacutenajiacute byacutet zřejmeacute některeacute slabiny hodnoceniacute U-Multirank Zatiacutemco

přiacutestup k hodnoceniacute je vniacutemaacutem vesměs pozitivně někteřiacute odborniacuteci tvrdiacute že maacute před sebou

ještě dlouhou cestu než bude připraven naplňovat avizovaneacute ciacutele Napřiacuteklad znaacutemaacute kritička

žebřiacutečků vysokyacutech škol profesorka Ellen Hazelkorn z Dublin Institute of Technology je

citovaacutena v člaacutenku v The New York Times z 1 června 2014 když řiacutekaacute že ukazatele ktereacute U-

Multirank použiacutevaacute majiacute stejnaacute omezeniacute jako ukazatele kritizovanyacutech tradičniacutech žebřiacutečků

Jako spornyacute vniacutemaacute napřiacuteklad ukazatel podiacutelu vědeckyacutech publikaciacute citovanyacutech v alespoň

jednom mezinaacuterodniacutem patentu a to z důvodu značnyacutech odlišnostiacute v naacuterodniacutech procesech

udělovaacuteniacute patentů

Jako problematickaacute se jeviacute rovněž vnitřniacute naacuteplň či konstrukce ukazatelů u některyacutech dimenziacute

Napřiacuteklad jde o dimenzi teaching and learning kteraacute nevypoviacutedaacute přiacuteliš o kvalitě vyučovaacuteniacute

a učeniacute ale o propadovosti a studijniacute neuacutespěšnosti Naviacutec teacuteměř třetina všech srovnaacutevanyacutech

uacutedajů v databaacutezi (na uacuterovni pětistovky instituciacute ze zemiacute EU je to 31 ) chybiacute pro jejich

nedostupnost nebo neaplikovatelnost V dalšiacutech krociacutech by proto mělo byacutet hodnoceniacute

podrobeno důkladneacutemu rozboru s ciacutelem ukaacutezat co přesně U-Multirank měřiacute a o čem vlastně

vypoviacutedaacute

Přesto je U-Multirank zajiacutemavou inspiraciacute napřiacuteklad při hledaacuteniacute vhodnyacutech indikaacutetorů kvality

pro rozpočtovyacute ukazatel K kteryacute kvantifikuje vyacutekony vysokyacutech škol se zaměřeniacutem na

vyacutesledky (a pokoušiacute se indikovat kvalitu) ve vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a

inovačniacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Jednaacute se zejmeacutena o ukazatele v dimenziacutech

Knowledge transfer a Regional engagement

37

4 U-Multirank 2015

Necelyacute rok po prvniacutem zveřejněniacute vyacutesledků noveacuteho evropskeacuteho multidimenzionaacutelniacuteho

hodnoceniacute vysokyacutech škol s naacutezvem U-Multirank (13 května 2014) přichaacutezejiacute jeho autoři

s druhyacutem vydaacuteniacutem jež bylo oficiaacutelně spuštěno 30 března 2015 U-Multirank je ambicioacutezniacute

projekt finančně podporovanyacute z prostředků Evropskeacute unie kteryacute v současneacute době hodnotiacute již

viacutece než 1 200 vysokoškolskyacutech instituciacute z 83 zemiacute podle 31 ukazatelů zařazenyacutech do pěti

dimenziacute teaching and learning research performance international orientation knowledge

transfer regional engagement Neuvaacutediacute jedno celkoveacute skoacutere vysokeacute školy ale nechaacutevaacute volbu

a důležitost ukazatelů na každeacutem uživateli Nejednaacute se tedy o klasickyacute žebřiacuteček ale spiacuteše

o naacutestroj pro srovnaacutevaacuteniacute vysokyacutech škol jehož ciacutelem je transparentniacutem způsobem ukaacutezat

velkou různorodost vysokoškolskyacutech instituciacute

U-Multirank svyacutem multidimenzionaacutelniacutem přiacutestupem spočiacutevajiacuteciacutem v orientaci na širokeacute

spektrum aktivit a činnostiacute vysokoškolskyacutech instituciacute překračuje hranice tradičniacutech žebřiacutečků

vysokyacutech škol v čele s šanghajskyacutem Academic Ranking of World Universities (ARWU) nebo

britskyacutem QS World University Rankings (QS) Jeho metodologie reflektuje na jedneacute straně

rozmanitost vysokoškolskyacutech instituciacute a zaacuteroveň různeacute rozměry jejich excelence na

mezinaacuterodniacute uacuterovni Bliacuteže o koncepci tohoto noveacuteho přiacutestupu na poli světovyacutech žebřiacutečků

vysokyacutech škol a metodologii hodnoceniacute viz napřiacuteklad naacuteš člaacutenek Novyacute žebřiacuteček vysokyacutech škol

U-Multirank

Finančně je projekt U-Multirank podporovaacuten z prostředků Evropskeacute unie (konkreacutetně 4

miliony euro z programu Erasmus+ v letech 2013-2017) a jeho realizace probiacutehaacute pod vedeniacutem

konsorcia třiacute vyacuteznamnyacutech evropskyacutech pracovišť orientovanyacutech na vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute

ndash německeacuteho Centre for Higher Education (CHE) nizozemskeacuteho Center for Higher

Education Policy Studies (CHEPS) na University of Twente a rovněž nizozemskeacuteho Centre

for Science and Technology Studies (CWTS) na Leiden University

U-Multirank vedle tradičniacute vyacutekonnosti ve vyacutezkumneacute činnosti (research performance)

posuzuje a hodnotiacute rovněž vzdělaacutevaciacute a vyacuteukovou činnost (teaching and learning) předaacutevaacuteniacute

znalostiacute (knowledge transfer) uacuteroveň internacionalizace (international orientation) a

regionaacutelniacute zapojeniacute (regional engagement) To je celkem pět dimenziacute do kteryacutech je zařazeno

31 ukazatelů podle nichž U-Multirank vysokoškolskeacute instituce posuzuje a srovnaacutevaacute

Vyacutesledkem procesu posouzeniacute je hodnoceniacute instituciacute v jednotlivyacutech ukazateliacutech na škaacutele v

rozmeziacute od kategorie A - very good až po kategorii E - weak Ciacutelem hodnoceniacute přitom neniacute

sestavovat pořadiacute nejlepšiacutech instituciacute na baacutezi jednoho celkoveacuteho skoacutere ale naopak uživatelům

se doporučuje a umožnuje vytvaacuteřet vlastniacute individuaacutelniacute žebřiacutečky reflektujiacuteciacute jejich preference

potřeby a očekaacutevaacuteniacute Webovaacute aplikace naviacutec poskytuje možnost srovnaacuteniacute s obdobnyacutemi (like

with like) institucemi ktereacute je možneacute podle nabiacutezenyacutech kriteacuteriiacute filtrovat

Nejnovějšiacute vyacutesledky hodnoceniacute U-Multirank sice na jedneacute straně vypoviacutedajiacute o pokračujiacuteciacute

dominanci americkyacutech univerzit z hlediska objemu jejich vyacutezkumnyacutech publikaciacute a patentů

(zejmeacutena Harvard a MIT) na druheacute straně je však napřiacuteklad dle ukazatele vyjadřujiacuteciacuteho

intenzitu spolupraacutece s průmyslovyacutem sektorem (podiacutel spoluautorskyacutech vědeckyacutech publikaciacute)

nejuacutespěšnějšiacute německaacute Reutlingen University of Applied Sciences a dle ukazatele uacuterovně

mobility studentů francouzskaacute IESEG School of Management Lille Naviacutec z vyacutesledků

vyplyacutevaacute že 148 instituciacute z 29 zemiacute dosahuje nejvyššiacuteho hodnoceniacute (tedy kategorie A) v

alespoň 10 ukazateliacutech z celkoveacuteho počtu 31 ukazatelů což je nepochybně zajiacutemavaacute

informace

38

U-Multirank tiacutemto zcela zaacuteměrně dokumentuje značnou různorodost vysokoškolskyacutech

instituciacute neboť ukazuje na různeacute aspekty excelence ktereacute je možneacute pozorovat na množstviacute

různyacutech instituciacute čiacutemž je možneacute dospět k zaacutevěru že koncept nejlepšiacute světoveacute univerzity je

39

zaacutevislyacute na tom co praacutevě hledaacuteme Profesor Frans van Vught z nizozemskeacuteho CHEPS na

University of Twente jeden z iniciaacutetorů a ideovyacutech otců vzniku U-Multirank k tomu dodaacutevaacute

že žaacutednaacute univerzita na světě neniacute dobraacute ve všem a že pouze přibližně 8 hodnocenyacutech

instituciacute ziacuteskaacutevaacute nejvyššiacute hodnoceniacute kategorie A ve viacutece než 10 ukazateliacutech

Vedle toho je však možneacute pozorovat skutečnost že přibližně polovina hodnocenyacutech instituciacute

ziacuteskaacutevaacute nejvyššiacute hodnoceniacute kategorie A v 1 až 5 ukazateliacutech Zatiacutemco tedy existujiacute univerzity

s velmi dobryacutemi vyacutesledky v mnoha dimenziacutech sveacuteho zaměřeniacute přibližně polovina z nich je

uacutespěšnaacute nebo dokonce velmi uacutespěšnaacute ve svyacutech specifickyacutech oblastech

V aktuaacutelniacutem vydaacuteniacute U-Multirank zveřejňuje vyacutesledky viacutece než 1 200 instituciacute z 83 zemiacute po

celeacutem světě což je značnyacute posun ve srovnaacuteniacute s rokem 2014 kdy byly zveřejněny vyacutesledky

přibližně 850 instituciacute ze 74 zemiacute Počet instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie přitom vzrostl ze 478

na 583 což znamenaacute že nově byly zařazeny převaacutežně mimoevropskeacute instituce Počet

zařazenyacutech českyacutech vysokyacutech škol vzrostl ze 14 na 16 (konkreacutetně 13 veřejnyacutech 2 soukromeacute a

1 staacutetniacute) Zaacuteroveň pokryacutevaacute kolem 75 tisiacutec (5 tisiacutec v roce 2014) studijniacutech programů na viacutece

než 1 800 fakultaacutech neboť vedle srovnaacuteniacute na uacuterovni instituciacute je rovněž jeho ciacutelem zaměřovat

pozornost na jednotliveacute obory discipliacuteny a studijniacute programy V roce 2015 poskytuje U-

Multirank bližšiacute pohled pouze na celkem 7 skupin studijniacutech programů Vedle původniacutech

(physics electrical engineering mechanical engineering a business studies) byly v roce 2015

nově přidaacuteny dalšiacute tři skupiny (psychology computer science a medicine) a rozšiřovaacuteniacute maacute

pokračovat i v roce 2016

Do skupiny studijniacutech programů physics (fyzika) je mezi 192 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno

i 5 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU v Plzni a UP

v Olomouci) Ve skupině studijniacutech programů electrical engineering (elektrotechnika) je mezi

212 hodnocenyacutemi institucemi 6 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně

MENDELU v Brně ZČU v Plzni VŠPJ v Jihlavě a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech

programů mechanical engineering (strojiacuterenstviacute) je mezi 220 hodnocenyacutemi institucemi 6

českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně MENDELU v Brně ZČU v Plzni UTB

ve Zliacuteně a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech programů business studies (podnikatelstviacute) je

mezi 412 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno 11 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VŠE

v Praze MU v Brně MENDELU v Brně VUT v Brně ZČU v Plzni UTB ve Zliacuteně VŠPJ

v Jihlavě Unicorn College VŠFS v Praze a UO v Brně)

Ve skupině studijniacutech programů psychology (psychologie) jsou mezi 200 hodnocenyacutech

instituciacute zařazeny 3 českeacute vysokeacute školy (UK v Praze MU v Brně a UP v Olomouci) Do

skupiny studijniacutech programů computer science (informatika) je mezi 408 hodnocenyacutech

instituciacute zařazeno 6 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU

v Plzni UP v Olomouci a Unicorn College) A do skupiny studijniacutech programů medicine

(leacutekařstviacute) jsou mezi 168 hodnocenyacutech instituciacute zařazeny 4 českeacute vysokeacute školy (UK v Praze

MU v Brně UP v Olomouci a UO v Brně)

Možnostiacute jak sestavit vlastniacute žebřiacuteček je samozřejmě mnoho U-Multirank proto pro ilustraci

zveřejňuje nově dokonce sedmnaacutect (oproti třem v roce 2014) přiacutekladů takovyacutech žebřiacutečků

Nejuacutespěšnějšiacutemi vysokyacutemi školami napřiacuteklad podle žebřiacutečku Economic Involvement Ranking

kteryacute hodnotiacute předaacutevaacuteniacute znalostiacute a regionaacutelniacute zapojeniacute vysokyacutech škol prostřednictviacutem

jedenaacutecti ukazatelů se stejnyacutemi vahami jsou francouzskaacute Claude Bernard University Lyon 1

nizozemskaacute Erasmus University Rotterdam německaacute Technische Universitaumlt Berlin nebo

švyacutecarskyacute ETH Zurich Z českyacutech instituciacute se v tomto žebřiacutečku umiacutestilo nejleacutepe ČVUT

v Praze na 123 miacutestě z přibližně 1 200 vysokyacutech škol (v roce 43 miacutesto z 850)

Na otaacutezku zda U-Multirank nabiacuteziacute lepšiacute řešeniacute oproti tradičniacutem žebřiacutečkům vysokyacutech škol

reaguje znaacutemaacute a uznaacutevanaacute kritička žebřiacutečků vysokyacutech škol Ellen Hazelkornovaacute

40

nejednoznačně Na jedneacute straně oceňuje některeacute jeho nesporneacute vyacutehody jako napřiacuteklad odklon

od vniacutemaacuteniacute pouze jednoho rozměru excelence na druheacute straně zmiňuje metodologicky

problematickeacute ukazatele kombinujiacuteciacute kvalitu a kvantitu a takeacute zaacutevislost hodnoceniacute na mnohdy

nesrovnatelneacute kvalitě uacutedajů poskytovanyacutech jednotlivyacutemi institucemi Hazelkornovaacute naviacutec

připomiacutenaacute že U-Multirank postupně ustupuje ze svyacutech původniacutech ambiciacute přestože by se měl

jako celoevropskyacute projekt zaměřit v prvniacute řadě na vytvořeniacute naacutestroje kteryacute bude sloužit ve

prospěch zvyšovaacuteniacute kvality a konkurenceschopnosti evropskeacuteho vysokeacuteho školstviacute

Třetiacute vydaacuteniacute žebřiacutečku U-Multirank maacute byacutet zveřejněno v březnu 2016

41

5 SCImago Institutions Rankings (SIR)

SCImago je vyacutezkumnaacute skupina jakeacutesi konsorcium sklaacutedajiacuteciacute se ze čtyř španělskyacutech a jedneacute

portugalskeacute univerzity a madridskeacuteho Instituto de Poliacuteticas y Bienes Puacuteblicos (a v raacutemci něj

Consejo Superior de Investigaciones Cientiacuteficas ndash CSIC) kteryacute celou skupinu instituciacute vede

Vedouciacutem projektu SCImago je ve světě znaacutemyacute profesor Feacutelix Moya-Anegoacuten

SCImago se orientuje na analyacutezy zprostředkovaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute za pomoci

nejrůznějšiacutech zejmeacutena scientometrickyacutech metod (předevšiacutem hodnoceniacute vědeckyacutech vyacutestupů

na zaacutekladě citačniacutech ohlasů) ale napřiacuteklad i moderniacutech způsobů vizualizace informaciacute o

vyacutestupech vědy apod Jedniacutem z hlavniacutech předpokladů pro praacuteci skupiny je přiacutestup do databaacuteze

Scopus kteraacute je zaacutekladniacutem zdrojem dat pro informačniacute nadstavbu kterou SCImago vytvaacuteřiacute

Scopus je v současnosti největšiacute světovaacute citačniacute a abstraktovaacute databaacuteze kteraacute poskytuje (s

denniacute aktualizaciacute) informace o člaacutenciacutech z 16 000 vybranyacutech recenzovanyacutech vědeckyacutech

časopisů Scopus se na rozdiacutel od sveacuteho přiacutemeacuteho americkeacuteho konkurenta kteryacutem je Web of

Science (WoS) od společnosti Thomson Reuters zaměřuje poněkud viacutece na evropskou

produkci (viacutece respektuje jazykovou různorodost Evropy takže samozřejmě zařazuje i řadu

vybranyacutech časopisů z Českeacute republiky) Databaacuteze Scopus ovšem obsahuje takeacute přes 23

milionů zaacuteznamů o patentech zaacuteznamy člaacutenků ve sborniacuteciacutech konferenciacute službu Articles in

Press pro 3000 časopisů a mnoheacute dalšiacute informace

Rozsaacutehlou aktivitou vyacutezkumneacute skupiny je SCImago Institutions Rankings SIR kteryacute

každoročně počiacutenaje rokem 2009 porovnaacutevaacute vědeckeacute vyacutestupy univerzit a dalšiacutech vyacutezkumnyacutech

instituciacute z celeacuteho světa V leacutetě 2013 byla publikovaacutena v pořadiacute paacutetaacute vyacuteročniacute zpraacuteva

pod naacutezvem SIR Global Report 2013 a zveřejněniacute již šesteacute zpraacutevy je očekaacutevaacuteno v nejbližšiacutech

tyacutednech SIR maacute oproti jinyacutem znaacutemyacutem žebřiacutečkům dvě velice podstatneacute vyacutehody

Zaprveacute zahrnuje nejen univerzity či jineacute typy vysokyacutech škol ale takeacute jineacute vyacutezkumneacute

instituce jako jsou akademie věd uacutestavy spadajiacuteciacute pod různeacute vlaacutedniacute resorty ale takeacute

soukromeacute vyacutezkumneacute instituce či nemocnice

Stejně jako v předchoziacutech letech jsou instituce kategorizovaacuteny v pěti definovanyacutech sektorech

Government Agencies (staacutetniacute instituce napřiacuteklad akademie věd resortniacute uacutestavy) Higher

Education (vysokeacute školstviacute) Health System (zdravotnictviacute) Corporations (soukromeacute

organizace) a Others (ostatniacute) Jaacutedro všech instituciacute zahrnutyacutech do hodnoceniacute v roce 2013

tvořiacute 2 440 vysokyacutech škol (56 z celkoveacuteho počtu 4 349 instituciacute) ktereacute se dohromady

podiacutelejiacute na teacuteměř 72 vědeckyacutech vyacutestupů zveřejněnyacutech instituciacute Daacutele je do hodnoceniacute

zařazeno 708 zdravotnickyacutech (necelyacutech 10 vyacutestupů) 1 036 staacutetniacutech (viacutece než 16

vyacutestupů) 137 soukromyacutech (18 vyacutestupů) a 28 tzv ostatniacutech (02 vyacutestupů) instituciacute

Zadruheacute usiluje o zahrnutiacute velkeacuteho počtu instituciacute přičemž zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro

zveřejněniacute v žebřiacutečku je že pracovniacuteci instituce publikovali v posledniacutem roce alespoň 100

vyacutestupů (identifikovatelnyacutech podle instituce v niacutež autor pracuje) ktereacute jsou zahrnuty do

databaacuteze Scopus

Posledniacute zpraacuteva SIR 2013 obsahuje informace o vědeckeacutem vyacutekonu 4 349 instituciacute ze 114

zemiacute ktereacute dohromady reprezentujiacute viacutece než 80 veškereacute světoveacute produkce ve vědě a

vyacutezkumu v databaacutezi Scopus v obdobiacute let 2007-2011 Pro srovnaacuteniacute ve zpraacutevě SIR 2012 bylo

zveřejněno hodnoceniacute 3 290 instituciacute ze 106 zemiacute ve zpraacutevě SIR 2011 hodnoceniacute 3 042

instituciacute ze 104 zemiacute a ve zpraacutevě SIR 2010 hodnoceniacute 2 833 instituciacute z 84 zemiacute Je zde tedy

39

zaacutevislyacute na tom co praacutevě hledaacuteme Profesor Frans van Vught z nizozemskeacuteho CHEPS na

University of Twente jeden z iniciaacutetorů a ideovyacutech otců vzniku U-Multirank k tomu dodaacutevaacute

že žaacutednaacute univerzita na světě neniacute dobraacute ve všem a že pouze přibližně 8 hodnocenyacutech

instituciacute ziacuteskaacutevaacute nejvyššiacute hodnoceniacute kategorie A ve viacutece než 10 ukazateliacutech

Vedle toho je však možneacute pozorovat skutečnost že přibližně polovina hodnocenyacutech instituciacute

ziacuteskaacutevaacute nejvyššiacute hodnoceniacute kategorie A v 1 až 5 ukazateliacutech Zatiacutemco tedy existujiacute univerzity

s velmi dobryacutemi vyacutesledky v mnoha dimenziacutech sveacuteho zaměřeniacute přibližně polovina z nich je

uacutespěšnaacute nebo dokonce velmi uacutespěšnaacute ve svyacutech specifickyacutech oblastech

V aktuaacutelniacutem vydaacuteniacute U-Multirank zveřejňuje vyacutesledky viacutece než 1 200 instituciacute z 83 zemiacute po

celeacutem světě což je značnyacute posun ve srovnaacuteniacute s rokem 2014 kdy byly zveřejněny vyacutesledky

přibližně 850 instituciacute ze 74 zemiacute Počet instituciacute ze zemiacute Evropskeacute unie přitom vzrostl ze 478

na 583 což znamenaacute že nově byly zařazeny převaacutežně mimoevropskeacute instituce Počet

zařazenyacutech českyacutech vysokyacutech škol vzrostl ze 14 na 16 (konkreacutetně 13 veřejnyacutech 2 soukromeacute a

1 staacutetniacute) Zaacuteroveň pokryacutevaacute kolem 75 tisiacutec (5 tisiacutec v roce 2014) studijniacutech programů na viacutece

než 1 800 fakultaacutech neboť vedle srovnaacuteniacute na uacuterovni instituciacute je rovněž jeho ciacutelem zaměřovat

pozornost na jednotliveacute obory discipliacuteny a studijniacute programy V roce 2015 poskytuje U-

Multirank bližšiacute pohled pouze na celkem 7 skupin studijniacutech programů Vedle původniacutech

(physics electrical engineering mechanical engineering a business studies) byly v roce 2015

nově přidaacuteny dalšiacute tři skupiny (psychology computer science a medicine) a rozšiřovaacuteniacute maacute

pokračovat i v roce 2016

Do skupiny studijniacutech programů physics (fyzika) je mezi 192 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno

i 5 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU v Plzni a UP

v Olomouci) Ve skupině studijniacutech programů electrical engineering (elektrotechnika) je mezi

212 hodnocenyacutemi institucemi 6 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně

MENDELU v Brně ZČU v Plzni VŠPJ v Jihlavě a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech

programů mechanical engineering (strojiacuterenstviacute) je mezi 220 hodnocenyacutemi institucemi 6

českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VUT v Brně MENDELU v Brně ZČU v Plzni UTB

ve Zliacuteně a UO v Brně) Ve skupině studijniacutech programů business studies (podnikatelstviacute) je

mezi 412 hodnocenyacutech instituciacute zařazeno 11 českyacutech vysokyacutech škol (ČVUT v Praze VŠE

v Praze MU v Brně MENDELU v Brně VUT v Brně ZČU v Plzni UTB ve Zliacuteně VŠPJ

v Jihlavě Unicorn College VŠFS v Praze a UO v Brně)

Ve skupině studijniacutech programů psychology (psychologie) jsou mezi 200 hodnocenyacutech

instituciacute zařazeny 3 českeacute vysokeacute školy (UK v Praze MU v Brně a UP v Olomouci) Do

skupiny studijniacutech programů computer science (informatika) je mezi 408 hodnocenyacutech

instituciacute zařazeno 6 českyacutech vysokyacutech škol (UK v Praze ČVUT v Praze MU v Brně ZČU

v Plzni UP v Olomouci a Unicorn College) A do skupiny studijniacutech programů medicine

(leacutekařstviacute) jsou mezi 168 hodnocenyacutech instituciacute zařazeny 4 českeacute vysokeacute školy (UK v Praze

MU v Brně UP v Olomouci a UO v Brně)

Možnostiacute jak sestavit vlastniacute žebřiacuteček je samozřejmě mnoho U-Multirank proto pro ilustraci

zveřejňuje nově dokonce sedmnaacutect (oproti třem v roce 2014) přiacutekladů takovyacutech žebřiacutečků

Nejuacutespěšnějšiacutemi vysokyacutemi školami napřiacuteklad podle žebřiacutečku Economic Involvement Ranking

kteryacute hodnotiacute předaacutevaacuteniacute znalostiacute a regionaacutelniacute zapojeniacute vysokyacutech škol prostřednictviacutem

jedenaacutecti ukazatelů se stejnyacutemi vahami jsou francouzskaacute Claude Bernard University Lyon 1

nizozemskaacute Erasmus University Rotterdam německaacute Technische Universitaumlt Berlin nebo

švyacutecarskyacute ETH Zurich Z českyacutech instituciacute se v tomto žebřiacutečku umiacutestilo nejleacutepe ČVUT

v Praze na 123 miacutestě z přibližně 1 200 vysokyacutech škol (v roce 43 miacutesto z 850)

Na otaacutezku zda U-Multirank nabiacuteziacute lepšiacute řešeniacute oproti tradičniacutem žebřiacutečkům vysokyacutech škol

reaguje znaacutemaacute a uznaacutevanaacute kritička žebřiacutečků vysokyacutech škol Ellen Hazelkornovaacute

40

nejednoznačně Na jedneacute straně oceňuje některeacute jeho nesporneacute vyacutehody jako napřiacuteklad odklon

od vniacutemaacuteniacute pouze jednoho rozměru excelence na druheacute straně zmiňuje metodologicky

problematickeacute ukazatele kombinujiacuteciacute kvalitu a kvantitu a takeacute zaacutevislost hodnoceniacute na mnohdy

nesrovnatelneacute kvalitě uacutedajů poskytovanyacutech jednotlivyacutemi institucemi Hazelkornovaacute naviacutec

připomiacutenaacute že U-Multirank postupně ustupuje ze svyacutech původniacutech ambiciacute přestože by se měl

jako celoevropskyacute projekt zaměřit v prvniacute řadě na vytvořeniacute naacutestroje kteryacute bude sloužit ve

prospěch zvyšovaacuteniacute kvality a konkurenceschopnosti evropskeacuteho vysokeacuteho školstviacute

Třetiacute vydaacuteniacute žebřiacutečku U-Multirank maacute byacutet zveřejněno v březnu 2016

41

5 SCImago Institutions Rankings (SIR)

SCImago je vyacutezkumnaacute skupina jakeacutesi konsorcium sklaacutedajiacuteciacute se ze čtyř španělskyacutech a jedneacute

portugalskeacute univerzity a madridskeacuteho Instituto de Poliacuteticas y Bienes Puacuteblicos (a v raacutemci něj

Consejo Superior de Investigaciones Cientiacuteficas ndash CSIC) kteryacute celou skupinu instituciacute vede

Vedouciacutem projektu SCImago je ve světě znaacutemyacute profesor Feacutelix Moya-Anegoacuten

SCImago se orientuje na analyacutezy zprostředkovaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute za pomoci

nejrůznějšiacutech zejmeacutena scientometrickyacutech metod (předevšiacutem hodnoceniacute vědeckyacutech vyacutestupů

na zaacutekladě citačniacutech ohlasů) ale napřiacuteklad i moderniacutech způsobů vizualizace informaciacute o

vyacutestupech vědy apod Jedniacutem z hlavniacutech předpokladů pro praacuteci skupiny je přiacutestup do databaacuteze

Scopus kteraacute je zaacutekladniacutem zdrojem dat pro informačniacute nadstavbu kterou SCImago vytvaacuteřiacute

Scopus je v současnosti největšiacute světovaacute citačniacute a abstraktovaacute databaacuteze kteraacute poskytuje (s

denniacute aktualizaciacute) informace o člaacutenciacutech z 16 000 vybranyacutech recenzovanyacutech vědeckyacutech

časopisů Scopus se na rozdiacutel od sveacuteho přiacutemeacuteho americkeacuteho konkurenta kteryacutem je Web of

Science (WoS) od společnosti Thomson Reuters zaměřuje poněkud viacutece na evropskou

produkci (viacutece respektuje jazykovou různorodost Evropy takže samozřejmě zařazuje i řadu

vybranyacutech časopisů z Českeacute republiky) Databaacuteze Scopus ovšem obsahuje takeacute přes 23

milionů zaacuteznamů o patentech zaacuteznamy člaacutenků ve sborniacuteciacutech konferenciacute službu Articles in

Press pro 3000 časopisů a mnoheacute dalšiacute informace

Rozsaacutehlou aktivitou vyacutezkumneacute skupiny je SCImago Institutions Rankings SIR kteryacute

každoročně počiacutenaje rokem 2009 porovnaacutevaacute vědeckeacute vyacutestupy univerzit a dalšiacutech vyacutezkumnyacutech

instituciacute z celeacuteho světa V leacutetě 2013 byla publikovaacutena v pořadiacute paacutetaacute vyacuteročniacute zpraacuteva

pod naacutezvem SIR Global Report 2013 a zveřejněniacute již šesteacute zpraacutevy je očekaacutevaacuteno v nejbližšiacutech

tyacutednech SIR maacute oproti jinyacutem znaacutemyacutem žebřiacutečkům dvě velice podstatneacute vyacutehody

Zaprveacute zahrnuje nejen univerzity či jineacute typy vysokyacutech škol ale takeacute jineacute vyacutezkumneacute

instituce jako jsou akademie věd uacutestavy spadajiacuteciacute pod různeacute vlaacutedniacute resorty ale takeacute

soukromeacute vyacutezkumneacute instituce či nemocnice

Stejně jako v předchoziacutech letech jsou instituce kategorizovaacuteny v pěti definovanyacutech sektorech

Government Agencies (staacutetniacute instituce napřiacuteklad akademie věd resortniacute uacutestavy) Higher

Education (vysokeacute školstviacute) Health System (zdravotnictviacute) Corporations (soukromeacute

organizace) a Others (ostatniacute) Jaacutedro všech instituciacute zahrnutyacutech do hodnoceniacute v roce 2013

tvořiacute 2 440 vysokyacutech škol (56 z celkoveacuteho počtu 4 349 instituciacute) ktereacute se dohromady

podiacutelejiacute na teacuteměř 72 vědeckyacutech vyacutestupů zveřejněnyacutech instituciacute Daacutele je do hodnoceniacute

zařazeno 708 zdravotnickyacutech (necelyacutech 10 vyacutestupů) 1 036 staacutetniacutech (viacutece než 16

vyacutestupů) 137 soukromyacutech (18 vyacutestupů) a 28 tzv ostatniacutech (02 vyacutestupů) instituciacute

Zadruheacute usiluje o zahrnutiacute velkeacuteho počtu instituciacute přičemž zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro

zveřejněniacute v žebřiacutečku je že pracovniacuteci instituce publikovali v posledniacutem roce alespoň 100

vyacutestupů (identifikovatelnyacutech podle instituce v niacutež autor pracuje) ktereacute jsou zahrnuty do

databaacuteze Scopus

Posledniacute zpraacuteva SIR 2013 obsahuje informace o vědeckeacutem vyacutekonu 4 349 instituciacute ze 114

zemiacute ktereacute dohromady reprezentujiacute viacutece než 80 veškereacute světoveacute produkce ve vědě a

vyacutezkumu v databaacutezi Scopus v obdobiacute let 2007-2011 Pro srovnaacuteniacute ve zpraacutevě SIR 2012 bylo

zveřejněno hodnoceniacute 3 290 instituciacute ze 106 zemiacute ve zpraacutevě SIR 2011 hodnoceniacute 3 042

instituciacute ze 104 zemiacute a ve zpraacutevě SIR 2010 hodnoceniacute 2 833 instituciacute z 84 zemiacute Je zde tedy

40

nejednoznačně Na jedneacute straně oceňuje některeacute jeho nesporneacute vyacutehody jako napřiacuteklad odklon

od vniacutemaacuteniacute pouze jednoho rozměru excelence na druheacute straně zmiňuje metodologicky

problematickeacute ukazatele kombinujiacuteciacute kvalitu a kvantitu a takeacute zaacutevislost hodnoceniacute na mnohdy

nesrovnatelneacute kvalitě uacutedajů poskytovanyacutech jednotlivyacutemi institucemi Hazelkornovaacute naviacutec

připomiacutenaacute že U-Multirank postupně ustupuje ze svyacutech původniacutech ambiciacute přestože by se měl

jako celoevropskyacute projekt zaměřit v prvniacute řadě na vytvořeniacute naacutestroje kteryacute bude sloužit ve

prospěch zvyšovaacuteniacute kvality a konkurenceschopnosti evropskeacuteho vysokeacuteho školstviacute

Třetiacute vydaacuteniacute žebřiacutečku U-Multirank maacute byacutet zveřejněno v březnu 2016

41

5 SCImago Institutions Rankings (SIR)

SCImago je vyacutezkumnaacute skupina jakeacutesi konsorcium sklaacutedajiacuteciacute se ze čtyř španělskyacutech a jedneacute

portugalskeacute univerzity a madridskeacuteho Instituto de Poliacuteticas y Bienes Puacuteblicos (a v raacutemci něj

Consejo Superior de Investigaciones Cientiacuteficas ndash CSIC) kteryacute celou skupinu instituciacute vede

Vedouciacutem projektu SCImago je ve světě znaacutemyacute profesor Feacutelix Moya-Anegoacuten

SCImago se orientuje na analyacutezy zprostředkovaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute za pomoci

nejrůznějšiacutech zejmeacutena scientometrickyacutech metod (předevšiacutem hodnoceniacute vědeckyacutech vyacutestupů

na zaacutekladě citačniacutech ohlasů) ale napřiacuteklad i moderniacutech způsobů vizualizace informaciacute o

vyacutestupech vědy apod Jedniacutem z hlavniacutech předpokladů pro praacuteci skupiny je přiacutestup do databaacuteze

Scopus kteraacute je zaacutekladniacutem zdrojem dat pro informačniacute nadstavbu kterou SCImago vytvaacuteřiacute

Scopus je v současnosti největšiacute světovaacute citačniacute a abstraktovaacute databaacuteze kteraacute poskytuje (s

denniacute aktualizaciacute) informace o člaacutenciacutech z 16 000 vybranyacutech recenzovanyacutech vědeckyacutech

časopisů Scopus se na rozdiacutel od sveacuteho přiacutemeacuteho americkeacuteho konkurenta kteryacutem je Web of

Science (WoS) od společnosti Thomson Reuters zaměřuje poněkud viacutece na evropskou

produkci (viacutece respektuje jazykovou různorodost Evropy takže samozřejmě zařazuje i řadu

vybranyacutech časopisů z Českeacute republiky) Databaacuteze Scopus ovšem obsahuje takeacute přes 23

milionů zaacuteznamů o patentech zaacuteznamy člaacutenků ve sborniacuteciacutech konferenciacute službu Articles in

Press pro 3000 časopisů a mnoheacute dalšiacute informace

Rozsaacutehlou aktivitou vyacutezkumneacute skupiny je SCImago Institutions Rankings SIR kteryacute

každoročně počiacutenaje rokem 2009 porovnaacutevaacute vědeckeacute vyacutestupy univerzit a dalšiacutech vyacutezkumnyacutech

instituciacute z celeacuteho světa V leacutetě 2013 byla publikovaacutena v pořadiacute paacutetaacute vyacuteročniacute zpraacuteva

pod naacutezvem SIR Global Report 2013 a zveřejněniacute již šesteacute zpraacutevy je očekaacutevaacuteno v nejbližšiacutech

tyacutednech SIR maacute oproti jinyacutem znaacutemyacutem žebřiacutečkům dvě velice podstatneacute vyacutehody

Zaprveacute zahrnuje nejen univerzity či jineacute typy vysokyacutech škol ale takeacute jineacute vyacutezkumneacute

instituce jako jsou akademie věd uacutestavy spadajiacuteciacute pod různeacute vlaacutedniacute resorty ale takeacute

soukromeacute vyacutezkumneacute instituce či nemocnice

Stejně jako v předchoziacutech letech jsou instituce kategorizovaacuteny v pěti definovanyacutech sektorech

Government Agencies (staacutetniacute instituce napřiacuteklad akademie věd resortniacute uacutestavy) Higher

Education (vysokeacute školstviacute) Health System (zdravotnictviacute) Corporations (soukromeacute

organizace) a Others (ostatniacute) Jaacutedro všech instituciacute zahrnutyacutech do hodnoceniacute v roce 2013

tvořiacute 2 440 vysokyacutech škol (56 z celkoveacuteho počtu 4 349 instituciacute) ktereacute se dohromady

podiacutelejiacute na teacuteměř 72 vědeckyacutech vyacutestupů zveřejněnyacutech instituciacute Daacutele je do hodnoceniacute

zařazeno 708 zdravotnickyacutech (necelyacutech 10 vyacutestupů) 1 036 staacutetniacutech (viacutece než 16

vyacutestupů) 137 soukromyacutech (18 vyacutestupů) a 28 tzv ostatniacutech (02 vyacutestupů) instituciacute

Zadruheacute usiluje o zahrnutiacute velkeacuteho počtu instituciacute přičemž zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro

zveřejněniacute v žebřiacutečku je že pracovniacuteci instituce publikovali v posledniacutem roce alespoň 100

vyacutestupů (identifikovatelnyacutech podle instituce v niacutež autor pracuje) ktereacute jsou zahrnuty do

databaacuteze Scopus

Posledniacute zpraacuteva SIR 2013 obsahuje informace o vědeckeacutem vyacutekonu 4 349 instituciacute ze 114

zemiacute ktereacute dohromady reprezentujiacute viacutece než 80 veškereacute světoveacute produkce ve vědě a

vyacutezkumu v databaacutezi Scopus v obdobiacute let 2007-2011 Pro srovnaacuteniacute ve zpraacutevě SIR 2012 bylo

zveřejněno hodnoceniacute 3 290 instituciacute ze 106 zemiacute ve zpraacutevě SIR 2011 hodnoceniacute 3 042

instituciacute ze 104 zemiacute a ve zpraacutevě SIR 2010 hodnoceniacute 2 833 instituciacute z 84 zemiacute Je zde tedy

41

5 SCImago Institutions Rankings (SIR)

SCImago je vyacutezkumnaacute skupina jakeacutesi konsorcium sklaacutedajiacuteciacute se ze čtyř španělskyacutech a jedneacute

portugalskeacute univerzity a madridskeacuteho Instituto de Poliacuteticas y Bienes Puacuteblicos (a v raacutemci něj

Consejo Superior de Investigaciones Cientiacuteficas ndash CSIC) kteryacute celou skupinu instituciacute vede

Vedouciacutem projektu SCImago je ve světě znaacutemyacute profesor Feacutelix Moya-Anegoacuten

SCImago se orientuje na analyacutezy zprostředkovaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute za pomoci

nejrůznějšiacutech zejmeacutena scientometrickyacutech metod (předevšiacutem hodnoceniacute vědeckyacutech vyacutestupů

na zaacutekladě citačniacutech ohlasů) ale napřiacuteklad i moderniacutech způsobů vizualizace informaciacute o

vyacutestupech vědy apod Jedniacutem z hlavniacutech předpokladů pro praacuteci skupiny je přiacutestup do databaacuteze

Scopus kteraacute je zaacutekladniacutem zdrojem dat pro informačniacute nadstavbu kterou SCImago vytvaacuteřiacute

Scopus je v současnosti největšiacute světovaacute citačniacute a abstraktovaacute databaacuteze kteraacute poskytuje (s

denniacute aktualizaciacute) informace o člaacutenciacutech z 16 000 vybranyacutech recenzovanyacutech vědeckyacutech

časopisů Scopus se na rozdiacutel od sveacuteho přiacutemeacuteho americkeacuteho konkurenta kteryacutem je Web of

Science (WoS) od společnosti Thomson Reuters zaměřuje poněkud viacutece na evropskou

produkci (viacutece respektuje jazykovou různorodost Evropy takže samozřejmě zařazuje i řadu

vybranyacutech časopisů z Českeacute republiky) Databaacuteze Scopus ovšem obsahuje takeacute přes 23

milionů zaacuteznamů o patentech zaacuteznamy člaacutenků ve sborniacuteciacutech konferenciacute službu Articles in

Press pro 3000 časopisů a mnoheacute dalšiacute informace

Rozsaacutehlou aktivitou vyacutezkumneacute skupiny je SCImago Institutions Rankings SIR kteryacute

každoročně počiacutenaje rokem 2009 porovnaacutevaacute vědeckeacute vyacutestupy univerzit a dalšiacutech vyacutezkumnyacutech

instituciacute z celeacuteho světa V leacutetě 2013 byla publikovaacutena v pořadiacute paacutetaacute vyacuteročniacute zpraacuteva

pod naacutezvem SIR Global Report 2013 a zveřejněniacute již šesteacute zpraacutevy je očekaacutevaacuteno v nejbližšiacutech

tyacutednech SIR maacute oproti jinyacutem znaacutemyacutem žebřiacutečkům dvě velice podstatneacute vyacutehody

Zaprveacute zahrnuje nejen univerzity či jineacute typy vysokyacutech škol ale takeacute jineacute vyacutezkumneacute

instituce jako jsou akademie věd uacutestavy spadajiacuteciacute pod různeacute vlaacutedniacute resorty ale takeacute

soukromeacute vyacutezkumneacute instituce či nemocnice

Stejně jako v předchoziacutech letech jsou instituce kategorizovaacuteny v pěti definovanyacutech sektorech

Government Agencies (staacutetniacute instituce napřiacuteklad akademie věd resortniacute uacutestavy) Higher

Education (vysokeacute školstviacute) Health System (zdravotnictviacute) Corporations (soukromeacute

organizace) a Others (ostatniacute) Jaacutedro všech instituciacute zahrnutyacutech do hodnoceniacute v roce 2013

tvořiacute 2 440 vysokyacutech škol (56 z celkoveacuteho počtu 4 349 instituciacute) ktereacute se dohromady

podiacutelejiacute na teacuteměř 72 vědeckyacutech vyacutestupů zveřejněnyacutech instituciacute Daacutele je do hodnoceniacute

zařazeno 708 zdravotnickyacutech (necelyacutech 10 vyacutestupů) 1 036 staacutetniacutech (viacutece než 16

vyacutestupů) 137 soukromyacutech (18 vyacutestupů) a 28 tzv ostatniacutech (02 vyacutestupů) instituciacute

Zadruheacute usiluje o zahrnutiacute velkeacuteho počtu instituciacute přičemž zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro

zveřejněniacute v žebřiacutečku je že pracovniacuteci instituce publikovali v posledniacutem roce alespoň 100

vyacutestupů (identifikovatelnyacutech podle instituce v niacutež autor pracuje) ktereacute jsou zahrnuty do

databaacuteze Scopus

Posledniacute zpraacuteva SIR 2013 obsahuje informace o vědeckeacutem vyacutekonu 4 349 instituciacute ze 114

zemiacute ktereacute dohromady reprezentujiacute viacutece než 80 veškereacute světoveacute produkce ve vědě a

vyacutezkumu v databaacutezi Scopus v obdobiacute let 2007-2011 Pro srovnaacuteniacute ve zpraacutevě SIR 2012 bylo

zveřejněno hodnoceniacute 3 290 instituciacute ze 106 zemiacute ve zpraacutevě SIR 2011 hodnoceniacute 3 042

instituciacute ze 104 zemiacute a ve zpraacutevě SIR 2010 hodnoceniacute 2 833 instituciacute z 84 zemiacute Je zde tedy

42

určitaacute expanze v počtech zahrnutyacutech instituciacute zatiacutemco však do roku 2012 přibyacutevalo

meziročně přibližně 200 instituciacute v roce 2013 činil meziročniacute přiacuterůstek viacutece než tisiacutec instituciacute

Ciacutelem aktivity SCImago Institutions Rankings je vytvaacuteřeniacute analytickyacutech naacutestrojů ktereacute majiacute

instituciacutem pomaacutehat monitorovat a hodnotit sveacute vědeckeacute vyacutestupy Na jejich zaacutekladě by pak

instituce měly přijiacutemat takovaacute rozhodnutiacute kteraacute povedou ke zlepšeniacute jejich celkoveacute vědeckeacute

vyacutekonnosti a finančniacutech přiacuteležitostiacute Jednou za rok je v raacutemci projektu SIR publikovaacutena

vyacuteročniacute zpraacuteva zaměřenaacute na hodnoceniacute instituciacute vědy a vyacutezkumu

51 Metodologie

Ciacutelem zpraacutevy SIR Global Report 2013 je vzaacutejemně porovnaacutevat vědeckeacute vyacutestupy mezinaacuterodniacute

vědeckou spolupraacuteci vyacutestupy v impaktovanyacutech časopisech a publikačniacute aktivitu univerzit a

dalšiacutech vyacutezkumnyacutech instituciacute Pro zpraacutevu SIR 2013 bylo vybraacuteno naacutesledujiacuteciacutech 7

bibliometrickyacutech ukazatelů (prvniacutech sedm je totožnyacutech jako ve zpraacutevě SIR 2012 posledniacute

osmyacute ukazatel je v roce 2013 uvaacuteděn poprveacute)

Output (O) - představuje počet vyacutestupů pracovniacuteků daneacute instituce zařazenyacutech

do databaacuteze Scopus (podmiacutenka zařazeniacute vyacutestupu do databaacuteze Scopus platiacute přirozeně i

pro definice ostatniacutech ukazatelů ze SIR World Report) a publikovanyacutech v letech 2007-

2011

Normalized Impact (NI) - představuje průměrnyacute podiacutel počtu citaciacute jednotlivyacutech

vyacutestupů daneacute instituce k průměrneacutemu počtu citaciacute všech vyacutestupů v daneacute oboroveacute vědniacute

oblasti (na uacuterovni 27 subject areas5) ve světě kteryacute je roven jedneacute Napřiacuteklad hodnota

08 znamenaacute že vyacutestupy přiacuteslušneacute instituce jsou citovaacuteny o 20 meacuteně než je

v přiacuteslušneacutem oboru průměr ve světě a naopak hodnota 13 znamenaacute že vyacutestupy instituce

jsou citovaacuteny o 30 viacutece než je světovyacute průměr v oboru Ukazatel vaacuteženeacuteho

normalizovaneacuteho impactu NI vychaacuteziacute z metodiky6 vytvořeneacute ve šveacutedskeacutem Karolinska

Institutet a použiacutevaneacute rovněž v analyacutezaacutech SCImago Jeho vyacutehodou je minimalizace

vlivu velikosti instituciacute a vlivu mezioborovyacutech rozdiacutelů v publikačniacute a citačniacute činnosti

High Quality Publications (Q1) - ukazatel vysokeacute kvality publikaciacute představuje podiacutel

publikaciacute ktereacute pracovniacuteci daneacute instituce publikovali v nejvyacuteznamnějšiacutech vědeckyacutech

časopisech na světě Ukazatel vychaacuteziacute z toho že na zaacutekladě kvalitativniacute analyacutezy

vědeckyacutech časopisů (SCImago Journal Rank SJR Indicator - viz httpwwwscimagojrcom

) je

v každeacute kategorii (subject category) všech 27 oborovyacutech vědniacutech oblastiacute (subject area)

5 1 Agricultural and Biological Sciences 2 Arts and Humanities 3 Biochemistry Genetics and Molecular

Biology 4 Business Management and Accounting 5 Chemical Engineering 6 Chemistry 7 Computer

Science 8 Decision Sciences 9 Dentistry 10 Earth and Planetary Sciences 11 Economics Econometrics

and Finance 12 Energy 13 Engineering 14 Environmental Science 15 Health Professions 16

Immunology and Microbiology 17 Materials Science 18 Mathematics 19 Medicine 20

Multidisciplinary 21 Neuroscience 22 Nursing 23 Pharmacology Toxicology and Pharmaceutics 24

Physics and Astronomy 25 Psychology 26 Social Sciences 27 Veterinary 6 V metodice Karolinska Institutet se o vaacuteženeacutem normalizovaneacutem impaktu hovořiacute jako o tzv Item oriented

field normalized citation score average ( fc ) kteryacute je určen podle vzorce

P

i i

if

c

Pc

1 f

1

kde ci je

počet citaciacute i-teacuteho vyacutestupu instituce [fmicro ]i je průměrnyacute počet citaciacute všech vyacutestupů stejneacuteho typu a

publikovanyacutech ve stejneacutem roce a ve stejneacutem vědniacutem oboru jako vyacutestup i a P je počet vyacutestupů daneacute instituce

43

vymezena nejvyacuteznamnějšiacute (nejvlivnějšiacute) čtvrtina (25 ) časopisů Ukazatel Q1 pak

vyjadřuje podiacutel vyacutestupů publikovanyacutech praacutevě v takovyacutech časopisech

Excellence Rate (ER) ndash jednaacute se o ukazatel vysoce kvalitniacutech vyacutezkumnyacutech vyacutesledků

instituciacute Udaacutevaacute podiacutel vědeckyacutech vyacutestupů instituce ktereacute patřiacute ve svyacutech

oborechvědniacutech oblastech (in their respective scientific fields) mezi 10

nejcitovanějšiacutech vyacutestupů Na rozdiacutel od ukazatele NI tedy nezohledňuje všechny vědeckeacute

vyacutestupy instituce v přiacuteslušneacutem oboru ale pouze ty ktereacute patřiacute mezi nejcitovanějšiacute

International Collaboration (IC) - vyjadřuje podiacutel vyacutestupů pracovniacuteků daneacute instituce

zařazenyacutech v databaacutezi Scopus za obdobiacute 2007-2011 ktereacute byly zpracovaacuteny ve

spolupraacuteci s pracovniacuteky zahraničniacutech instituciacute

Specialization Index (SI) ndash vypoviacutedaacute o miacuteře oboroveacute koncentrace či naopak

disperzerozptyacuteleniacute z hlediska zaměřeniacute vědeckyacutech vyacutestupů instituce Nabyacutevaacute hodnot

v rozmeziacute od 0 do 1 kdy hodnoty 0 nabyacutevajiacute široce zaměřeneacute (generalistic) a hodnoty 1

naopak uacutezce specializovaneacute (specialized) instituce Tento ukazatel je vypočten

obdobnyacutem způsobem jako tzv Gini index použiacutevanyacute v ekonomii

Scientific Leadership (L) - vyjadřuje počet vyacutestupů instituce zařazenyacutech do databaacuteze

Scopus a publikovanyacutech v letech 2007-2011 v nichž jsou pracovniacuteci instituce hlavniacutemi

autorykorespondenty

Z Českeacute republiky bylo do mezinaacuterodniacuteho hodnoceniacute vědy a vyacutezkumu a tedy do zpraacutevy SIR

2013 zařazeno dohromady 44 instituciacute a mezi nimi 16 veřejnyacutech vysokyacutech škol Zbyacutevajiacuteciacutech

deset českyacutech veřejnyacutech škol nesplnilo podmiacutenku minimaacutelniacuteho počtu 100 publikovanyacutech

vyacutestupů během posledniacutech pěti let a do mezinaacuterodniacuteho hodnoceniacute ve zpraacutevě SIR 2013 tak

nebylo vůbec zařazeno

Naacutevrhy indikaacutetorů kvality pro ukazatel K

A) V přiacutepadě hodnoceniacute vědeckeacuteho vyacutekonu školy se jednaacute o ukazatel ONI kteryacute je

naacutesobkem indikaacutetorů O a NI Prvniacutem indikaacutetorem je vědeckyacute vyacutestup instituce (O)

představujiacuteciacute počet vyacutestupů pracovniacuteků daneacute instituce zařazenyacutech do databaacuteze Scopus a

publikovanyacutech v posledniacutech pěti letech Druhyacutem je průměrnyacute podiacutel počtu citaciacute vyacutestupů daneacute

instituce k průměrneacutemu počtu citaciacute všech vyacutestupů v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru (NI) Indikaacutetor

O IC NI Q1 Spec Exc Lead EwL

157 Charles University 17189 4064 107 3657 054 1024 5475 297

623 Czech Technical University in Prague 5696 3669 118 2502 078 1221 6389 396

678 Masaryk University 5187 3320 084 3031 055 839 5645 317

920 Brno University of Technology 3679 1873 091 1226 073 847 7741 477

1038 Palacky University 3217 3702 113 3774 062 1211 5605 414

1253 Institute of Chemical Technology in Prague 2460 2801 089 3496 080 969 5951 410

1356 University of South Bohemia 2178 4582 102 4385 079 1080 4706 372

1490 VSB-Technical University of Ostrava 1900 2689 067 1205 080 613 7489 358

1537 Mendel University in Brno 1820 1527 055 1324 090 601 7374 312

1701 University of West Bohemia 1544 2714 093 1548 083 1084 7014 729

1788 University of Pardubice 1424 2654 078 3560 083 680 7022 394

1855 Czech University of Life Sciences Prague 1336 1991 069 1811 088 628 6886 380

2025 University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno 1120 2634 076 1732 089 719 5563 216

2050 Tomas Bata University in Zlin 1089 2241 074 1240 085 730 8173 461

2425 Technical University of Liberec 663 2956 072 1991 086 580 6350 135

2556 University of Ostrava 523 3595 090 2696 082 1175 6138 438

Zdroj wwwscimagoircom

SIR Global Report 2013

44

vaacuteženeacuteho normalizovaneacuteho impaktu NI vychaacuteziacute z metodiky7 vytvořeneacute ve šveacutedskeacutem

Karolinska Institutet a použiacutevaneacute rovněž v analyacutezaacutech SCImago Vyacuteslednyacute ukazatel ONI

vyjadřuje oborově normovanyacute počet citaciacute všech publikaciacute instituce

B) V přiacutepadě hodnoceniacute internacionalizace se jednaacute o ukazatel mezinaacuterodniacute spolupraacutece

ICO kteryacute je naacutesobkem indikaacutetorů IC a O a vypoviacutedaacute o počtu vyacutestupů instituce jež vznikly

ve spolupraacuteci se zahraničniacutemi institucemi Indikaacutetor IC vyjadřuje podiacutel vyacutestupů pracovniacuteků

daneacute instituce zařazenyacutech v databaacutezi Scopus za posledniacutech pět let ktereacute byly zpracovaacuteny ve

spolupraacuteci s pracovniacuteky zahraničniacutech instituciacute Indikaacutetor O stejně jako v přiacutepadě hodnoceniacute

vědeckeacuteho vyacutekonu instituce představuje počet vyacutestupů zařazenyacutech v databaacutezi Scopus za

posledniacutech pět let

7 V metodice Karolinska Institutet se o vaacuteženeacutem normalizovaneacutem impactu hovořiacute jako o tzv Item oriented

field normalized citation score average ( fc ) kteryacute je určen podle vzorce

P

i i

if

c

Pc

1 f

1

kde ci je

počet citaciacute i-teacuteho vyacutestupu instituce [fmicro ]i je průměrnyacute počet citaciacute všech vyacutestupů stejneacuteho typu a

publikovanyacutech ve stejneacutem roce a ve stejneacutem vědniacutem oboru jako vyacutestup i a P je počet vyacutestupů daneacute

instituce

44

vaacuteženeacuteho normalizovaneacuteho impaktu NI vychaacuteziacute z metodiky7 vytvořeneacute ve šveacutedskeacutem

Karolinska Institutet a použiacutevaneacute rovněž v analyacutezaacutech SCImago Vyacuteslednyacute ukazatel ONI

vyjadřuje oborově normovanyacute počet citaciacute všech publikaciacute instituce

B) V přiacutepadě hodnoceniacute internacionalizace se jednaacute o ukazatel mezinaacuterodniacute spolupraacutece

ICO kteryacute je naacutesobkem indikaacutetorů IC a O a vypoviacutedaacute o počtu vyacutestupů instituce jež vznikly

ve spolupraacuteci se zahraničniacutemi institucemi Indikaacutetor IC vyjadřuje podiacutel vyacutestupů pracovniacuteků

daneacute instituce zařazenyacutech v databaacutezi Scopus za posledniacutech pět let ktereacute byly zpracovaacuteny ve

spolupraacuteci s pracovniacuteky zahraničniacutech instituciacute Indikaacutetor O stejně jako v přiacutepadě hodnoceniacute

vědeckeacuteho vyacutekonu instituce představuje počet vyacutestupů zařazenyacutech v databaacutezi Scopus za

posledniacutech pět let

7 V metodice Karolinska Institutet se o vaacuteženeacutem normalizovaneacutem impactu hovořiacute jako o tzv Item oriented

field normalized citation score average ( fc ) kteryacute je určen podle vzorce

P

i i

if

c

Pc

1 f

1

kde ci je

počet citaciacute i-teacuteho vyacutestupu instituce [fmicro ]i je průměrnyacute počet citaciacute všech vyacutestupů stejneacuteho typu a

publikovanyacutech ve stejneacutem roce a ve stejneacutem vědniacutem oboru jako vyacutestup i a P je počet vyacutestupů daneacute

instituce