Nerosty a horniny

Neživé přírodniny se vyskytují na naší planetě ve všech skupenstvích.Jsou pevnou součástí neživé přírody.Povrch naší planety tvoří nerosty a horniny.Mohou být pevné i sypké.

�Nerost (minerál)Je tvořen pouze jedinou látkou (např. slída, sůl, tuha, síra, křišťál)

zlato

síra

�HorninaSkládá se z více nerostů (např. vápenec, pískovec, žula, mramor, uhlí)

žula

vápenec

�DrahokamyJsou vzácné minerály. Ceníme je pro jejich vzhled. Jsou používány

na ozdobné účely.

* nádherný vzhled (lesk a barva)

* čistota

* stálost

* mechanická odolnost

* vzácnost v přírodě

� Diamant

� Rubín

� Smaragd

�PETROLOGIE- věda, která se

zabývá horninami.

Zajímavost: V přírodě je známo asi

4 900 minerálů…

�MINERALOGIE- věda, která se

zabývá minerály (nerosty).

- VYVŘELÉ HORNINY (magmatické)

- Vznikají tak, že se z nitra Země dostane na povrch rozžhavená hmota a ztuhne (výbuch sopky, která chrlí lávu).

- Mezi vyvřeliny patří např. žula a čedič.

čedič

- USAZENÉ HORNINY

- Vznikají dlouhodobým usazováním malých částeček na dně moří a oceánů a jejich spojením v jeden celek – např. vápenec.

- Další usazené horniny vznikají rozpadem (zvětráváním) vyvřelých hornin –např. pískovec. Nejsou tak tvrdé jako vyvřelé horniny.

PŘEMĚNĚNÉ HORNINYVznikají jako usazeniny nebo vyvřeliny v důsledku vysoké teploty a tlaku - např. mramor.

mramor

Složení: je složena ze 3 základních nerostů: živec, křemen, slída.

Zbarvení: obvykle do šeda s modrým odstínem

Využití: stavebnictví, dlažební kostky, obrubníky, pracovní deska v kuchyni, pomníky na hřbitovech

Výskyt a těžba: těží se v lomech. Výskyt v ČR: Šumava, Jizerské hory, Krušné hory,

Jeseníky, atd.Výskyt ve světě: Rakousko, Německo, Finsko, atd.

Není tak tvrdý a odolný jako žula. Můžeme ho najít na dně moří a oceánů vytvořeném z ulit mořských živočichů. Na povrchu tvoří vápencová pohoří.

Zbarvení: v čisté podobě je bílý. Různé příměsi ho zbarvují do červena a do šeda

Využití: v průmyslu (hutním, cukrovarnickém, stavebním), slouží k výrobě cementu a vápna

Výskyt a těžba: těží se v lomech. Výskyt v ČR: Moravský kras, OlomouckoVýskyt ve světě: Francie, Vietnam, atd.

Vznikl přeměnou vápenců v hlubinách Země –vysoké teploty a tlaky. Nenajdeme v něm zbytky rostlin a živočichů.

Zbarvení: od bílé, šedé, červené, černé nebo nažloutlé barvy

Využití: stavebnictví, sochařství, (vysoká cena)

Výskyt:* v ČR: Jeseníky* ve světě: Itálie

Je tvořen navzájem slepenými zrny. Lehce se drolí a zvětrává.

Zbarvení: šedá, žlutá, červená

Využití: stavebnictví, sochařství

Výskyt: v ČR Prachovské skály nebo Hruboskalsko

Zajímavost: Byl využit při stavbě katedrály sv. Víta v Praze.

Křemen je součástí pískovce, žuly a dalších hornin. Je tvrdý a odolný.

Zbarvení: čirý, průhledný. Vyskytuje se v mnoha odrůdách – ametyst, citrín, záhněda,… Prohlédni si obrázky v učebnici na str. 43

Využití: součást štěrků a písků, sklářství, stavebnictví, šperkařství, elektronika (počítače, hodiny)

Je měkčí než křemen, vytváří v žule zrna

Využití: keramika, glazury

Je měkká, dobře se láme. Nalámané části jsou průhledné. Slída je nehořlavá.

Zbarvení: světlá i tmavá

Využití: Dříve jako výplň oken

Je měkké, lesklé

Zbarvení: žlutá barvaVyužití: šperkařství, elektrotechnika, zubní lékařstvíVýskyt : v přírodě – vzácnost. U nás v minulosti:

Slezsko, zlatonosné řeky – Otava, MoravaTěžba: hlubinné doly, v řekách rýžováním Rýžování = proces získávání zlata z řeky pomocí

rýžovací pánve.

Zajímavost: V minulosti se zlato používalo jako platidlo.

Je méně ceněné než zlato. V přírodě se vyskytuje častěji.

Využití: klenotnictví, elektrotechnika, při úpravě pitné vody, při výrobě zrcadel

Výskyt : v minulosti – Kutná Hora, Jáchymov, Stříbro, Příbram

Těžba: hornickým způsobem, rýžováním z řek

Zajímavost: V minulosti byly raženy mince – tolary a groše

Jsou to horniny, ze kterých člověk čerpá energii (topení, svícení, pohon různých strojů, zařízení a spotřebičů). Vytvářely se na Zemi po miliony let přeměnou dávných organismů. Jsou to neobnovitelné přírodní zdroje.

Patří zde: ropa, zemní plyn, uhlí a uran

Uhlí je hnědá, černá nebo hnědočerná hořlavá energetická surovina.

Používá se jako palivo.

Získává se dolováním.

�Černé uhlí• je starší než hnědé uhlí

• bývá kvalitnější a výhřevnější

• těží se v hlubinných dolech

• v ČR - Karvinsko

�Hnědé uhlí• je mladší než černé uhlí

• bývá méně kvalitní• těží se v povrchových

dolech

• v ČR - Mostecko

Černé uhlí se těží převážně v podzemí –nebezpečné. Horníci musí sestupovat do hloubek od několika desítek metrů až do několika set metrů. Nejhlubší doly sahají až 1 km pod povrch. Zde může být teplota i kolem 40 °C a vlhkost vzduchu téměř 100%. Je tady nebezpečí sesuvu půdy a závalu.

Ropa je hnědá nebo nazelenalá tekutina podobná oleji. Vznikla rozkladem těl rostlin a živočichů před mnoha miliony lety.

Těží se pomocí vrtů na souši nebo v moři.

Dopravuje se ropovody.

Využití: benzín, nafta, elektřina, plasty, hnojiva, léky

Těžba: Saúdská Arábie, Kuvajt, Rusko, USA (v ČR jih Moravy)

ropný vrt

Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn.

Využití: výroba hnojiv, palivo v domácnostech

Je to stříbrobílý kov. Získává se z uranové rudy.

Využití: jaderné elektrárny k výrobě elektrické energie, náplň jaderných bomb

Těžba v ČR: nedaleko města – Žďár nad Sázavou