1

NEWSLETTER

ÚNOR 2017

BEZ VIZE ROZVOJE SE TOČÍME V KRUHU

2

Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA .................................................................................... 3

Přijměte pozvání: vítání jara plné příběhů ................................................................................. 4

Vysokoškolští studenti si v manažerských kompetencích věří ................................................... 6

Zásadní závěr konference Kam kráčí Management? ................................................................. 9

Ze života klubů: vítání jara plné příběhů.................................................................................. 12

Jak je to se štěstím, zvědavostí, manažery ............................................................................... 14

Recruitment Academy: 3 důvody, proč být na sociální sítí LinkedIn ...................................... 17

3

Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA

Vážení a milí čtenáři našeho newsletteru,

únorovým vydáním se vracíme k našim nedávným stěžejním aktivitám. Jednou z nich, a

na ni bychom vaši pozornost rádi nasměrovali především, je další konference z cyklu na-

zvaného Kam kráčí management. Na únorovém setkání odborníků a našich členů se podí-

lela nejen ČMA, ale také Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj. Tématem pro

manažery a ekonomy byl dokument nazvaný Strategický rámec Česká republika 2030.

Formuluje základní teze a principy udržitelného rozvoje země. Jde o otázky naléhavé, na

jejichž řešení bude závislá prosperita firem, institucí, šťastný život nás všech. Všichni

máme příležitost se do hledání správných směrů zapojit.

Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel

4

Přijměte pozvání: vítání jara plné příběhů

Klub manažerek si pro vás na 16. března připravil zajímavé setkání. Odehraje se na

půdě TOP HOTELu Praha. Hostem tohoto manažerského vítání jara bude plk. Mgr. Miloš

Trojánek, který vede krajské ředitelství Policie ČR v Praze. Jaké je poslání šéfa, jde-li o

ochranu zákona, bezpečí a pořádku? Má nějaká zvláštní specifika? To se již brzy dozvíte.

Podrobnosti včas upřesníme, proto prosím sledujte tuto stránku.

Na 16. března připadá také setkání Regionálního klubu ČMA Střední Čechy, a to

v exkluzivním prostředí. Přivítá ho totiž Strakova akademie, kde se odehrává velká část

všech vládních aktivit. Program vás jistě potěší. Budete si moci prohlédnout prostory

Úřadu vlády České republiky. Průvodcem celého setkání se stane Ing. Pavel Dvořák, ve-

doucí Úřadu vlády ČR. Více informací naleznete zde.

Jaro je také spjaté s cyklem Inspiromat, tentokrát nesoucí označení římská pět. Podni-

katelské i manažerské příběhy vyslechneme z úst osobností, jejichž osudy vás možná

v mnohém překvapí. O své zkušenosti se podělí Lenka Hochmanová, která je v čele spo-

lečnosti VULKAN – Medical a. s., Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice

v Praze, Eva Matoušková, majitelka rodinné firmy MATCOM, Monika Nebeská, ředitelka a

předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Všestary, či Simona Sokolová, člen-

5

ka představenstva Koncernu AGROFERT. Akce se uskuteční 23. března v pražském síd-

le Pojišťovny Kooperativa. Nezapomeňte se včas registrovat. Více informací je vám

k dispozici v tomto odkaze.

Klub Manažera roku pro vás bude pořádat víkendové setkání, jehož hostitelkou bude

Radka Prokopová, výkonná ředitelka firmy Alcaplast, která získala titul Manažerka roku

2015. Program bude pestrý. Napovídá o něm mnohé také místo, kde se odehraje. Je jím

SPA RESORT LEDNICE. Nezapomeňte si do svého diáře tedy zaznamenat termín 25. –

27. března. Pozvánka s podrobnostmi je k nahlédnutí zde.

pro ČMA vitaPR

6

Vysokoškolští studenti si v manažerských kompetencích věří

Jedna z oblastí, kterou se Česká manažerská asociace (ČMA) v posledním roce

intenzivně zabývala, je mladá generace a aspekty jejího fungování v rámci ma-

nažerského a firemního prostředí. Na konci roku 2016 nechal Klub mladých ma-

nažerů ČMA zpracovat výzkum, který měl za cíl zjistit, jak vysokoškolští studenti

vnímají své manažerské schopnosti, jaké mají představy o svém budoucím po-

volání a jak vnímají ideálního manažera a manažerské schopnosti jako takové.

Data sbírala a vyhodnotila agentura IPSOS, členská firma ČMA.

Výzkum byl proveden metodou CAWI v listopadu 2016. Na strukturované dotazníky od-

povědělo 393 vysokoškolských studentů, především ekonomického zaměření. Téměř

všichni respondenti studují prezenční studium na státní vysoké škole.

Výsledky ukazují, že vysokoškolští studenti – především ekonomických oborů – mají

v oblasti vedení a manažerských pozic velké ambice. 6 z 10 studentů věří, že má předpo-

klady k vedení týmu lidí. Vedení lidí baví celých 79 % studentů, pro jednu pětinu dotazo-

vaných je pozice lídra naprosto přirozená. Sebevědomější ohledně předpokladů k výkonu

manažerské práce jsou muži – zatímco 32 % mužů odpovědělo na otázku, zda mají

7

vhodné předpoklady k výkonu manažerské práce rozhodně ano, u žen uvedlo stejně pře-

svědčivou odpověď pouze 9 %.

„Interpretace výzkumných dat přinesla potvrzení některých našich pracovních hypotéz,

ale také nové náhledy na studentské manažerské zkušenosti. Mezi ty pozitivní patří

poznatek, že drtívá většina studentů (84 %) považuje vedoucí/manažerskou

roli za imanentní součást svých budoucích pracovních povinností,“ vyjádřil se

k výzkumu Václav Liška, bývalý předseda Klubu mladých manažerů ČMA a vedoucí Ka-

tedry společenských věd ČVUT.

Zkušenosti s vedením lidí získávají studenti nejčastěji v rámci školních projektů (69 %),

volnočasovými aktivitami (63 %) nebo vlastní iniciativou (53 %). Přesto však téměř dvě

třetiny dotázaných uvedly, že považují své zkušenosti s vedením za nedostateč-

né. Nejvíce studentům dle jejich odpovědí chybí reálná zkušenost a praxe (38 %).

Za největší výzvu v oblasti vedení lidí považují schopnost koordinovat tým a umět moti-

vovat a inspirovat ostatní.

A jak by podle studentů měl vypadat dobrý manažer? Z části se jim narodí, ale z části

musí své schopnosti nabýt učením. Podle studentů by úspěšný manažer měl být přede-

vším zodpovědný, komunikativní, spolehlivý a schopný koordinovat práci.

„Potěšilo mě zjištění, že nejdůležitější vlastností manažerů je podle responden-

tů zodpovědnost, což je klíčový předpoklad udržitelnosti našeho konání. Potvrzu-

je se tak, že námi poskytované vzdělání má hlubší smysl v komplexním formování indivi-

duálních osobností, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji společnosti jako celku,“ doplnil

k výsledkům výzkumu Josef Taušer, děkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Z dotazovaných studentů celých 76 % při studiu pracuje, z toho 22 % zcela v oboru,

45 % částečně v oboru. Téměř všichni studenti, kteří prodlužují studium, zároveň při

studiu pracují (92 %). Co se týče představy o svém budoucím povolání, k její konkretiza-

ci dochází u studentů především po 26. roku života. 84 % procent mladých lidí počítá

s tím, že budou pracovat ve vystudovaném oboru, který vnímají jako perspek-

tivní.

Výsledky výzkumu také prozrazují silně pozitivní naladění mladé generace. Dvě tře-

tiny dotázaných uvedlo, že se cítí šťastně, jedna čtvrtina dotázaných dokonce velmi

šťastně. Celých 89 % dotázaných vnímá aktuální ekonomickou situaci v ČR jako dobrou,

čtvrtina studentů očekává v příštích šesti měsících ještě zlepšení a více než polovina počí-

tá s tím, že ekonomické podmínky v ČR zůstanou v budoucnu minimálně stejné.

„Z výzkumů Ipsosu nám dlouhodobě vychází, že mladí lidé jsou nejoptimističtější

ze všech skupin populace, věří si, co se týče nejen své budoucnosti, ale i společ-

nosti. Výsledky výzkumu pro ČMA rovněž ukazují, že studenti VŠ ekonomických oborů

si věří i v otázkách vedení lidí, v manažerské práci. A to je určitě pozitivní signál pro bu-

doucnost, i když cesta bývá mnohdy dlouhá a trnitá.“, dodává Tomáš Macků, ředitel

výzkumu a komunikace agentury Ipsos, dlouholetého člena ČMA.

8

Ivo Gajdoš, výkonný ředitel České manažerské asociace vysvětlit hlavní motivaci

asociace k realizaci výzkumu: „Výzkum jsme nechali zrealizovat hlavně z toho důvodu,

že v rámci naší interní SWOT analýzy ČMA vyšla generace Y jako největší riziko, co se

manažerské oblasti týče. Nevěděli jsme, co očekávat, ale výsledky nás uklidnily a věříme,

že máme dobré a zodpovědné nástupce. Zajímavé nyní bude sledovat vývoj mana-

žerských pozic, kdy se klasický management přeměňuje na revoluční Ma-

nagement 2.0, který nám ve spojitosti s Průmyslem 4.0 dává úplně jinou dimen-

zi budoucnosti.“

Veronika Žurovcová, PR manažerka ČMA

9

Zásadní závěr konference Kam kráčí Management?

Účastníci čtvrté konference Kam kráčí management? organizované Českou ma-

nažerskou asociací a Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj, mana-

žeři, ekonomové a studenti se dne 16. února v Herálci věnovali kritickému

zhodnocení dokumentu Strategický rámec Česká republika 2030. Tento doku-

ment formuluje základní principy udržitelného rozvoje země a ukazuje, jak mo-

hou být uplatněny ve všech oblastech společnosti, ale i v každé firmě připravené

nést společenskou odpovědnost za svoji činnost. Připravila jej Rada vlády pro

udržitelný rozvoj

ve spolupráci s dalšími nestátními subjekty.

Vzhledem ke komplexnímu charakteru udržitelnosti názory diskutujících odrážely širokou

škálu témat. Tajemnice Rady vlády pro udržitelný rozvoj Anna Kárníková zmínila, že

Česká republika má 147 dílčích strategických dokumentů. Strategický rámec Česká re-

publika 2030 má být zastřešujícím dokumentem, který by vytvořil společnou vizi. „Do-

kument vychází z podrobných analýz. Unikátní na něm je perspektiva – cílem není kon-

kurenceschopnost ani hospodářský růst, ale kvalita života obyvatel v ČR.“

10

Jako stěžejní část strategického rámce se ukázala oblast Dobré vládnutí. Bývalá členka

poradní skupiny prezidenta Světové banky Jana Matesová upozornila, že špatné

vládnutí nemůže nikdy zajistit udržitelný rozvoj. Zdůraznila také, že vládnutí není

činnost veřejné správy, jsou to pravidla – vesměs neformální, podle kterých funguje spo-

lečnost. Jaroslav Pašmik z VŠE dodal, že právě v této oblasti ztrácíme obrovské

prostředky a promrháváme náš potenciál. Podle Olgy Kupec, jednatelky společnosti

Abydos a Manažerky roku 2012, nastává změna paradigmatu ekonomické sféry. Krátko-

dobý horizont v oblasti vládnutí vidí jako kritický prvek. „Jakýkoliv podnik, který ne-

má dlouhodobou strategii, má jepičí život, to stejné platí i v oblasti vládnutí.“

Jaroslav Biolek, spolumajitel firmy AutoCont CZ, označil jako klíčovou oblast Rozvoj lidí

a vzdělávání. Dlouhodobě vnímá potřebu společenské změny a jako jedinou účinnou ces-

tu vidí podporu vzdělávání. Jan Žůrek, prezident CBCSD, vnímá jako zásadní rostoucí

nerovnost ve společnosti vedoucí k frustraci velkých sociálních skupin. „Neobával bych se

ani tak vzpoury robotických strojů proti lidstvu, ale toho, že část lidstva neunese daleko-

sáhlé změny způsobu svého života a bude proti tomu revoltovat,“ vyjádřil své obavy bě-

hem diskuze Jan Žůrek.

Závěry konference ukázaly jasnou podporu přijetí dokumentu Strategický rámec Česká

republika 2030 vládou ČR. „Přijetí a důsledná implementace dlouhodobé strategie

na úrovni vlády bude příležitostí pro cílené uplatnění inovativních řešení ve

všech oblastech a vytvoří stabilní prostředí pro podnikání a tím i prosperitu ze-

mě,“ vyjádřil se Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace.

V této souvislosti účastníci konference také připomenuli Pařížskou klimatickou dohodu

OSN z roku 2015 a vyjádřili podporu její očekávané ratifikaci v Parlamentu České repub-

liky.

Veronika Žurovcová, PR manažerka ČMA a CBCSD

11

12

Ze života klubů: vítání jara plné příběhů

Regionální klub ČMA Severovýchodní Čechy uspořádal 26. ledna kulatý stůl ve

společnosti VÚTS, a. s. Na programu byly především otázky týkající se aplikovaného

výzkumu, který je pro společnost klíčový. Slova se ujal prof. Ing. Miroslav Václavík,

CSc. jako zkušený matador výzkumné činnosti, která vede k výsledkům a neschovává se

pouze v laboratorním prostředí. Po prohlídce podniku, který se pyšní vybavením světové

úrovně, měli možnost hosté vyslechnout prezentaci Ing. Jaroslava Ficka, Ph.D., který

představil, jak taková spolupráce s výzkumným střediskem vypadá a jaké benefity přiná-

ší. Stručný článek z akce je pro vás připraven zde.

Na 7. února připadla slavnostní příležitost. Regionální klub ČMA Severovýchodní Če-

chy a Centrum andragogiky uspořádaly diskuzi s hejtmanem Královéhradeckého

kraje PhDr. Jiřím Štěpánem, Ph.D. Velký zájem vzbudilo téma spolupráce firem a

škol, která neprobíhá ideálním způsobem a zasloužila by si nejen větší pozornost, ale

především intenzivnější komunikaci. Došlo také na problém, který společnosti

v současnosti trápí ještě více – a tím je nedostatek zaměstnanců. Jelikož času nebylo

tolik, kolik by toto setkání potřebovalo, aby mohlo najít odpovědi na všechny otázky,

brzy se jistě dočkáme dalšího. Kompletní fotogalerii a článek z akce naleznete na tomto

odkazu.

13

Martinu Dlabajovou, europoslankyni, přivítal Klub manažerek ČMA 9. února. Kořeny

jejího příběhu sahají do Itálie, kde studovala a založila také své první podnikání. Věnova-

la se řadě kulturních a společenských projektů. Svou dráhu v politice započala prakticky

jako koordinátorka zastoupení Zlínského kraje při Evropské Unii. Dnes ji známe jako poli-

tičku evropského formátu a velice činorodou osobnost, která zasahuje do dění ve Zlín-

ském kraji, například jako zakladatelka obecně prospěšné společnosti Zlínská zámek.

pro ČMA vitaPR

14

Jak je to se štěstím, zvědavostí, manažery

Dvě osobnosti, které se pokusily ostatní seznámit, jak vnímají štěstí. A proč se

někteří z nás začínají ptát, jak to udělat, abychom žili spokojeněji, radostněji, a

dejme tomu také užitečněji.

Ctirad Hemelík, člen naší asociace, byl prvním řečníkem na půdě Pražského manažerské-

ho klubu, jehož hosté se setkali 23. února v Praze v hotelu Clarion. Připomenul některé

ze svých aktivit jako je například Nadační fond Šťastné Česko 2016, projekt, u jehož zro-

du byla loni také i Česká manažerská asociace. Od loňského května se o Dnu na podporu

hrubého domácího štěstí začalo hovořit ne s otazníkem v očích s tím, o jaký šprým že to

jde. Princip úvah i aktivit Ctirada Hemelíka včetně je prostý: jako průkopník zdraví,

osobního rozvoje a šťastného života se snaží ukázat, že se nám všem nabízí možnost žít

smysluplněji, tedy jinak, než nabízí dnes zaběhnuté stereotypy, které i z manažerů „vy-

rábějí produkty své doby“, tedy lidi nemocné, vyhořelé, nešťastné. A protože vše souvisí

se vším, začal před 14 lety například festivalem zdravého životního stylu Evolution. I

zdravá strava či změna návyků nabízí východisko.

15

Ctirad Hemelík je rovněž vášnivým propagátorem ekologického zemědělství, což komen-

tuje slovy: „Aby měly naše budoucí generace co jíst, aby bylo na čem pěstovat plodiny,

potraviny, musí se něco změnit. Současné zemědělství je postaveno na ošetřování polí a

plodin hnojivy obsahujícími fosfor. Ten za pár desetiletí dojde, jeho světové zásoby jsou

velmi nízké. Proto se musíme učit obdělávat půdu jinými metodami a nespoléhat na to,

že to potom nějak dopadne. Musíme si zvykat i na jiný přístup k životu. Nejsou to sebes-

tředné teorie, ale i jasná řeč čísel o možnostech Země, které mají své hranice. Je to o

zodpovědnosti za budoucnost, o vizích, jež mají racionální základ.“

Projekt Šťastné Česko odstartoval loni a letos na něj naváže další setkání známých osob-

ností, které budou opět hovořit o tom, co je to štěstí v jejich pojetí a vidění světa. „Naší

misí je prostřednictvím zajímavých jedinců komunikovat, co je to vlastně štěstí. Zároveň

měřit, inspirovat a podporovat myšlenky o tom, že základ života štěstí tvoří, a co si pod

tím vlastně představit. Štěstí potřebujeme, je potřeba ho hledat a nacházet, uvědomovat

si ho a pečovat o ně.“ Štěstí je rovněž úzce propojeno s ekonomickou soběstačností,

s podnikáním v regionech, s komunitami lidí, kteří si vycházejí vstříc. Má mnoho podob,

dokonce se mu dá vyučovat. Jde především o to, aby se rozpoutala diskuze, aby se lidé

zamýšleli, co to štěstí je, jaké může mít podoby a co mohou udělat k tomu, abychom byli

navzájem více šťastni. Čím dál více z nás je totiž nešťastných a někteří ostře cítí, že je

potřeba to změnit. Hledání cest je na obzoru.

Ing. Vladimír Synek, CSc., je odborník, který se věnuje neuroekonomice a problematice

sociálních systémů, tedy také firem. Jeho vstup se jmenoval Mýty v řízení a halucinace

mocných. Jako majitel slovenské firmy Ministerstvo štěstí s.r.o. se provokativně pasoval

do role ministra. I to mu posloužilo k tomu, aby přivedl pozornost k tématům, které cítí,

že je nanejvýš vhodné komunikovat. To proto, že se život lidí dostal do bludného kruhu,

do zajetí lží a polopravd, kdy většina z nás bere určitá doporučení, zvyklosti či pravidla

jako daná netuše, že jde o pomyslné obruče, které z většiny dělají poslušnou masu, jež

se dá dobře ovládat. A to jen proto, aby sloužila – ostatně, na tom není nic nového. Pro-

blém je v tom, že lidé v zajetí systému poslušnosti ztrácejí soudnost, zvídavost i zvěda-

vost, jsou pasivní. Podléhají informacím, které je mají utvrzovat v nastoupené cestě.

Systém vzdělávání je jak na Slovensku, tak v Čechách tomuto trendu plně nápomocen.

Nedává prostor k tomu, aby lidé přemýšleli, učili se a tvořivě pracovali s informacemi.

Vladimír Synek se zabýval například úlohou manažerů ve firmách, motivací k tomu být na

jmenovaných postech. Zdůraznil, že to, co píší odborné knihy o významu managementu,

jsou holé a překonané nesmysly, které odporují potřebám života firmy. Je prokázané,

že fírmu jako sociální komunitu nelze řídit jen na základě rozumu, ale že daleko více je

třeba zapojit emoce. Dosavadní teorie řízení se ukazují jako nevyhovující. Z pasivního

občana nelze vytvořit motivovaného zaměstnance.

Je-li firma systém sociální, nikoli ekonomický, pak ekonomickým řízením firmy dlouhodo-

bě nedosáhneme dobrých výsledků. Ekonomika funguje na principu racionální volby. Ale

při řízení kolektivů vždy dostává přednost emocionalita, a s tím bychom měli počítat.

Chytří vědí, že pokud drží firmu jen touha po penězích, po majetku, nikdy to nebude dob-

rá firma, která se dopracuje ke špičkovým věcem i ziskům. Cílem každé úspěšné firmy by

měla být touha něčeho dosáhnout, chuť něco změnit, vytvořit hodnotu. Dnes manažerům

16

nestačí získávat lidské ruce, ale musí získávat lidská srdce. A ta jsou odolná vůči pe-

nězům a různým výhodám. Když motivujeme lidi racionálně, například financemi, získá-

me spekulující zaměstnance.

Podle Vladimíra Synka je třeba věnovat pozornost také dalšímu významnému fenoménu

našeho života, strachu. Aniž si to uvědomují, lidé jím trpí stále více. Podvoluje se mu

místo toho, aby se řešily jeho příčiny. Jde o výsledek manipulace davu. Jak zopakoval,

lidem chybí úžas, zvídavost i zvědavost. Přestáváme se ptát, pouze slepě přijímáme.

Problém je v tom, že již samotný vzdělávací systém ničí tyto predispozice člověka. To je

výhodné pro mocenské elity, nezvídavý člověk je snáze manipulovatelný. Je to obdobné

jako role zvídavého žáka ve škole – chce-li vědět, je nepohodlný, nepřizpůsobivý. Je

prokázáno, že čím jsou lidé zvědavější, tím jsou šťastnější. Ve vzdělávání je dnes absen-

ce hledání souvislostí, odborně jde o identifikátor debility. Podle Vladimíra Synka jsme

v procesu debilizace. Lidé, kteří ztratili zvědavost, jsou apatičtí. To vyhovuje i politickým

reprezentantům.

Zkrátka – chybí nám štěstí. To se odráží i na naší výkonnosti v zaměstnání. Jsme-li

šťastni, lépe pracujeme. Přítomnost smyslu práce zvyšuje produktivitu. Kvalita je výsle-

dek smysluplnosti práce. Průšvih je v tom, že managementy firem jsou dnes plné pokryt-

ců, často vyhrává disciplína nad vlastním svědomím. Bylo by vhodné se naučit ostře po-

jmenovávat dobro a zlo.

A jak je to s ženami a muži? Kdo je šťastnější? Podle Vladimíra Synka ženy, jejichž vní-

mání světa je odvozeno z odlišných funkcí mozku ženského od mužského. Ženy jsou tedy

většinou i mnohem šikovnější a lepší manažerky než muži, citlivější, empatičtější s větší

snahou porozumět čemukoli. Žena myslí a cítí zároveň, kdežto muž má tyto dvě funkce

od sebe přísně oddělené.

Před měsícem skončil na Slovensku výzkum nazvaný Anatomie štěstí. Podle něj je jen 8

procent Slováků šťastných. Prokázalo se, že mezi touhou se vzdělávat a pocitem štěstí je

velmi úzký vztah. Vzdělávání je podle analýzy dat na Slovensku procesem kastrace ta-

lentu.

Jaký je váš vztah ke štěstí? Jste šťastni? Víte proč? Nejste? A chtěli byste to změnit?

Ozvěte se nám!

pro ČMA Eva Brixi

17

Recruitment Academy: 3 důvody, proč být na sociální sítí LinkedIn

Navázali jsme spolupráci s Recruitment Academy. Budeme vás pravidelně informovat o

trendech v proměňujícím se světě náboru zaměstnanců.

LinkedIn je stále největší profesní sociální síť na světě s více než 460 miliony členů z toho

skoro 1,2 milionu v ČR. Na jedné straně je tato síť využívána koncovými uživateli, kteří ji

používají pro budování svého osobního brandu nebo prostě pro hledání práce či zakázek.

Ti využívají především síly LinkedIn profilu samotného.

Na druhé straně je skupina lidí, která kromě toho využívá aktivně funkcionality vyhledá-

vání, aby se dostala k lidem, ke kterým potřebuje. Jedná se o jakékoliv odborníky z řad

náboru zaměstnanců jako talent sourceři, recruiteři, HR manažeři.

Proč byste se měli touto sociální sítí zabývat?

Tvorba osobního brandu

Tvorba osobního brandu je v ČR stále opomíjena. Osobní LinkedIn profil je nejefektivnější

cestou, jak na tomto zapracovat. Díky tomu, že je LinkedIn asi 14. nejnavštěvovanější

webová stránka na Internetu, vyjede po zadání vašeho jména do Googlu s největší prav-

děpodobností právě váš LinkedIn profil.

LinkedIn profil například na rozdíl od Twitteru umožňuje vložit mnoho informací o tom,

kde pracujete, na jaké pozici, co konkrétně děláte a jaké máte zkušenosti. Můžeme říci,

že je to takové elektronické CVčko, do kterého můžete ale navíc vložit videa, fotografie,

prezentace a další.

18

Díky tomuto tato síť z určitého úhlu pohledu vítězí i nad Facebookem. Facebook je sociál-

ní síť 4x větší než LinkedIn, ale svůj brand si tam vybudujete hlavně přes obsah, který

budete pravidelně posílat a tím si zvyšovat fanouškovskou základnu. Máte na toto ale

čas?

Recruitment a tzv. Social selling

To že je LinkedIn standardem pro recruitery není třeba asi opakovat. Pro většinu recru-

iterů a recruitment agentur to je často i hlavní zdroj, kam si pro kandidáty chodí. Je to

především díky strukturovanosti dat a jejich relativně snadná možnost v nich vyhledávat.

Můžete vyhledávat podle klíčových slov, pozice, společnosti, odvětví, lokality a dalších

parametrů.

Dále se pak velmi rozmáhá tzv. social selling, kdy se sociální sítě využívají pro především

B2B prodej a často rozvoj mezinárodních obchodních vztahů. LinkedIn se také používá

k hledáni dodavatelů nebo jejich ověřování. Tato síť je také efektivním nástrojem pro

různé formy talent mappingu – např. když potřebujete ověřit, kolik je odborníků na kon-

krétní oblast nebo technologii v nějaké konkrétní lokalitě.

Tvorba tzv. Employer Brandingu

Každá společnost by měla mít na LinkedInu vytvořený firemní profil. Tento profil sám o

sobě moc práce neudělá. Každopádně tento profil na sebe váže zaměstnance vaší společ-

nosti, kteří váši stránku budou s největší pravděpodobní sledovat a vy na ně tedy můžete

působit obsahem, který na stránku budete posílat. Tito followeři pak mohou tento obsah

dále sdílet a tím se vaše sdělení šíří organicky dále a relevantním příjemcům.

Na sociálních sítích platí, že lidi se dívají na lidi. Dá se tedy říci, že váš firemní brand je

na sociálních sítích a speciálně na LinkedInu tvořen právě osobními profily vašich za-

městnanců.

LinkedIn navíc před zhruba půl rokem koupil Microsoft, čímž tato síť získala ještě na síle.

A díky integraci s dalšími produkty Microsoftu jako Skype nebo MS Office se můžeme

těšit nárustu základny uživatelů.

Josef „josé” Kadlec

Spoluzakladatel Recruitment Academy a GoodCall