+ All Categories
Home > Documents > O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

Date post: 20-Jan-2017
Category:
Upload: haquynh
View: 225 times
Download: 6 times
Share this document with a friend
9
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.) Author(s): František Šimek Source: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 49, Čís. 6 (1922), pp. 263-270 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23448715 . Accessed: 16/06/2014 01:13 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AM All use subject to JSTOR Terms and Conditions
Transcript
Page 1: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)Author(s): František ŠimekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 49, Čís. 6 (1922), pp. 263-270Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23448715 .

Accessed: 16/06/2014 01:13

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 2: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

Druhé darování Antoniovo Kleopatře r. 34. 263

Ant. 36 možno položit к témuž roku snad ještě Kypros1 a části

Kilikie. Nové nároky Kleopatřiny na Judaiu a Arábii nabatskou

ukonejšil Antonius na jaře 34 zprvu darováním Koilesyrie v roz sahu výše (na str. 192 n.) vyloženém, ale na její neustálé naléhání

jí ještě téhož jara přidal i Jerišsko, části Malchovy říše arabské a foinické pobřeží.2 Všechna tato území jí pak potvrdil a rozšířil zeměmi novými po svém návratu z Arménie koncem téhož roku.

1 Kromayer 582 s р. 1 vyložil pravděpodobně, že darování Kypru

bylo vlastně spíše jen potvrzením jeho držení, v němž Kleopatra vy střídala po r. 41 svou sestru Arsinoi. Srov. i J. Raillard, Die An

ordnungen des M. Ant. im Orient 57. 3 Tvrzení Kromayerovo 578 р. 1, že se Josefovy zmínky v Arch.

XV. 79 a 94 n. týkají téhož fakta, je naprosto nesprávné; odporuje ostatně i výkladu, který Kromayer sám 575 a 580 p. 2 dává názvu

Κοίλη Συρία na prvním z uv. míst Josefových. — Jestliže Otto, R.-E.

Suppl. 2, sl. 45** a 48* klade získání Gazy Kleopatrou do r. 85 nebo

34, potvrzuje tím vlastně naše datování druhého darování Antoniova, poněvadž lze sotva pochybovati o tom, že Gaza byla jedním z měst

pobřežních, jež daroval Antoni us Kleopatře současně s okolím Jericha

(Jos. Flav. Arch. XV. 95). Nedůslednost tohoto výkladu se opakuje v jeho chronologické tabulce (při sl. 158) к r. 3tí a 35/4. — Stahelin, R.-E. XI. 1

(1921) sl. 768 vykládá na toto darování Gazy Eusebiovu zprávu (1.140 n. ed. Schoene) o darování Arábie Kleopatře (Hieron. ad a. 1984 d Abr.: »Antonius Gleopatrae Arabiam tradidit»; Arm. verse к r. 1987: »Antonius

Cleopatrae concedit Arabiam·; Georg. Synkellos I. 583 ed. Dindorf Bonnae 1829: 'Αντώνιος... Άραβίαν Κλεοπάτρα παρέδωκε). Ze však tu Eusebios před sebou neměl nijaký pramen nám neznámý a že v něm

tedy není možno spatřovati nějaké další potvrzení našeho určení doby, kdy se Koile Syria, obsahující též zemi hauranských Arabů, dostala

Kleopatře, vyplývá z korrespondujícího místa syrské epitomy z Eusebia

(lat. překlad E. Roedigera v Schoenově vydání Eusebia II. 209): Kleo

patra fraudulenter egit in regnum Judaeorum et Arabům et conten dit (?), ut acciperet eorum terram ab Antonio», místa, které se jist? opírá o Jos. Flav., Arch. XV. 92 nn. a Jud. pol. I. 360 nn.

O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální.

Napsal František Šimek.

(Pokračování.)

*** rovnodušně adv.: Jak jste nazvali toho mladíka? tázal

se blednaucí starosta. — Vosva, odpověděl assesor rownodullné

(gleichmiithig) ib. 39, 27. rovnolehlý adj.: (ležící v rovině s něčím): Vchod do té

dutiny (jámy) poklopem čili zapadacími dveřmi zavřín jest, s po vrchem rownolehlými Světozor 1834, 74 b, 41.

** rovnomyslně adv.: Plait il, táže se (Vosva) rownomyflně,

hlavu do pokoje strčiv (gleichgiltig) Div. z och. 61, 14.

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 3: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

264 František Simek:

** rovnováznost f. (rovnováha): Ať Podbrdský posečká —

ať i umře bez odkazu, proto Evropa svau rownowážnoft neztratí

(das Gleichgewieht) ib. 21, 6. + rozkazodárce m.: Otce milého, přítele lásku pojíš (Hur

dálek) s přísností rozkazodárce! Uvítání Hurd. 4, 9. *** rukodání n. (podání ruky, slib): Kam přísahy děl slib

se? Kam tvé (Demofontovo) rukodánj? (vyčítá mu Filis) Prvotiny 1815, 6, 7.

** rukodělný adj.: Snad to továrnický dům Rukodělných

hmotných prací? Slovo ku posvěcení nové školy v Turnově 1867, 8. *** rukopášný adj. (rukou konaný, ruční): Jeden (Turek)

střílí sem, druhý tam, jak komu libo, rádi by vešli v boj ruko

pášný (dostali se do křížku) ČGM. 1832, 223, 19. + rukopleskáni n. (tleskání): Když se čtení skončilo, roz

lehlo se hřmotné rukopleskánj GČM. 1832, 80, 6.

+ rukoulomení п.: to tesklivé rukoulomenj umírajících

Prvotiny 1813, 204 a, 10.

+ rychlokroký adj.: Mlčečky přišli čtyři rychlokrocj jino chové Div. z och. 156, 5.

+ rychlomyslný adj.: (Vosva stál) před plátěnau rozponau,

ďubaje po ní smělau rychlomyflnau štětkau (mit kilhnem, gedanken schnellen Pinsel) ib. 93, 29.

** rychlonohý adj.: ftekl a zmizel (referendár) co rychlo

nohý Asahel za kobětami ib. 39, 1.

+ rychlotoký adj.: Tu, kdež stinné luhy obvlažuje Rychlo loká z hory Jizera (!) Prvotiny 1813, 38 b, 19.

samočinně adv. (vlastní silou): Ty (Hurdálek) se chlubně

z starožitných kmenů nezveš blahorodným vládykau, samočině (!) Sobě zdělav cenu, horu pocty znikna velikau Píseň Hurd. 6, 3.

samochtě adv.: nechci-li se (Antifol) v neštěstí samochtě

uvrci Omylové 39, 15. ** samochvalstvo n. (samochvála, samolibost): Pyšné samo

chwalstwo a vysokomyslnost živě se vyobrazovaly na bezbradých lícech i vzorách některých parketných hrdin ČGM. 1832, 78, 1.

samomilenství n. (sebeláska, sebevědomí): Za tím (!) co starosta úpěl, stál už Bursa na lešení, čta svůj podíl s postavau šlechtickau a mnohým ohněm, jenom trochu s přílišným famo

mílenftwjm (Selbstgefálligkeit) Div. z och. 105, 9. *** samorost m.: (úlohu Tardieua přiděluje starosta Vlada

řovi.) Gratias! zvolal Vladař — ten ženotup, famoroft, ten ne

braušenec . . . bude pro mne (Natursohn) ib. 35, 19. *** samoslova f. (monolog): Při té famoflowě zatím se nový

Volteggio ve své dvanácterořadé osobě bobkovím přioděl ib. 144, 2.

samostatnost f.: Republika chce uhájiti svau famoftatnoft

ib. 76, 13. *** samovar m.: Durlach, to bud, že je jakýsi famowar, to

připauštím (eine Art Theekessel) ib. 22, 27.

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 4: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

O jazyku Ant. Marka po stránce grammatické i lexikální. 265

*** samovládně adv.: Sličnost se v něm (černém šatě Afa

nazie) jeví neušperkovaná, a tudy famowládněgi (lafit ihr so ihren

vollen Effect) ib. 145, 19. *** sebechvcílný adj. (sebevědomý, chlubný): Má zásoba (knih)

jest dosti hodna, od vece senior febechwalným (!) usmáním (mit

beifálligem Lacheln) ib. 66, 16. + silomocný adj.: silomocná ruka Hurdálkova od tmy smutku

jasný laučí den! Píseň Hurd. 4, 23.

+ skalokrutý1 adj.: než jalové jsou všecky rány na fkalo

krutý krunýř hnány a joštěr mocným ohonem mnou mrští bez

obrany v zem Prvotiny 1814, 54, 6.

+ skotovodný adj. (kočovný): Skotowodnj Tatarové stojí 0 stupeň výše ve svém promyslu GGM. 1838, 242, 6.

+ slabodušný adj.: Nelib to, co z mého (Markova) srdce

plyne SlaboduHnému se Nečechu Čechoslav 1820, 73 b, 14. ***

slabomocný adj.: Matka se dvakrát v hoři s urozencem

■na světě laučí: při porodu jednau, kájeci mlékem robě slabo

mocné Krok I. 2. (1821) 35, 19. + sladkotrpký adj.: Schillerovu duchu! zvolal assesor, nikna

sklenici panu Bursovi, kterýž přibezděčen jsa, fladkotrpkau tváří

1 svoji přirazil (mit einem siiBsauern Gesicht) Div. z och. 28, 21. ***

sladosměchý adj. (sladce se usmívající): Na doplnění

důkazu, že Milek bez ustání fladofměchau Thalii obletovává (die stiBlachelnde Thalia) ib. 116, 5.

+ Slávohajný adj. (Slavanstva hájící): Znám tě (Marek Sedláčka), co ten věštec (!) cizokrajný, českau odchovaný máteří(!), zveleboval nás a jazyk Slawohagný (sic) proti zrádné v Čechách

zákeři -Čechoslav 1820, 73 a, 25.

+ slzoronný adj.: Pak za Tebau (Hurdálkem) v smutě

ohlednem se okem flzoronným Uvítání Hurd. 4, 13. ***

smirocMivý adj. (toužící po smíru): Od zástěny к zá

stěně umýkala Afanazia před ubohým, ztrápeným, fmjrochtiwým Vosvau (versohnungslustig) Div. z och. 115, 20.

*** smírochvalstvo n. (chválení smíru): Nyní se mi (staro

stovi) vyjasňuje neunavená služebnost pana refendara a Afanazino

křesťanské fmjrochwalftwo (die christlichen Siihn-Ermahnungen Div. z och. 143, 23.

+ spanilousedle adv.: (starosta se ptá; koho dámy pomlou

valy.) Mluveno o tom (zalhala [poštovská] na rychlost fpanilo

ufedle) kdy a co opět budaucně provozováno bude (mit edler

Fassung) ib. 30, 20. ** spolučlověk m.: Ubohý nešťastníku! — jsa tvůj bližní (!)

a fpoluělowěk lituji tebe Šestero 22, 21. ** spoluhláska 2 f. (souhláska) viz jednoslabičný. 1 U Jakubce (I. с. 158) omylem skdlokutý. 2 Slwo to jest ovšem původu staršího; má je na př, Jungm.

(Prvotiny 1813, 90 a).

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 5: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

266 František Šimek:

spoluvěký adj. (souvěký): Ač by nezaplakal к vůli tobě (Durychovi) žádný fpoluwěkých měšťanů Prvotiny 1813, 39 a, 6.

+ srdcebudný adj.: Od Šumavy к Krkonošům chladným

rozléhej se srdcebudný zpěv Píseň Hurd. 4, 10. **

srdcejemný adj.: O veleslavný kmete (Hurdálku), srdce gemný, tys Čechů vzorná cizozemci chlauba Slovesnost 18, 2

(k tomu poznámka: srdcegemný, kdo srdce jme, jímá. Jemný též

slově, kdo se jímati dá; odtud přeneseně tolik co příjemný, n. p.

jemné stáří). + starodobrý adj.: paničky ze spolku dle ftarodobrého práva

ženského rozbesedovaly se (der guten, alten Frauensitte treu) Div. z och. 29,. 28.

+ starofrancký1 adj.: Vosva vyobrazuje ftarofranckého hrdinu

ib. 142, 6. + starošacený adj. v. novošacený. + statnomušný adj.: Vedlé statnomužných hlav (petrohrad

ských kočí) dojímá nás krása i spanilost oněch co krev a mléko

zdravých pacholat ČČM. 1840, 307, 14.

+ stejnoduchý adj. (stejného ducha): Jest to (knihy, psané cyrilicí nebo hlaholicí) toliko povrchní nestejnost kroje, pod nímž

srdce ftegnoduché bije Jindy a n. 1833, 165 b, 5. **

stejnohlasně adv. v. jednozvuký. ***

stejnokroj m.: referendár Vosva ve svém skvostném

světném ftegnokrogi . . . vstaupil do pokoje Div. z och. 75, 16.

+ stejnozrozenec m. (dvojče, blíženec): Choti má, jsauci hrdá nad stegnozrozenci svými, dychtěla po vlasti své Omylové 4, 19.

+ strdotečný adj. (medem oplývající): Jaké dáti tomu jméno, éímž ti (Jelínkovi) bývá na rychlost každé srdce podrobeno?...

Tvůj-li rozum ftrdotečný, duch-li, čili to tvá ctnost? Vlast. nov.

1815, 70 b, 10. *** suchochládek m. (nadávkou) v. červotok.

svatvečer m.: (umdlený křesťanský poutník) w swatwečer

života se hlásí к hospodáři Bohu svému rozdávajícímu mzdu mezi

dělníky své Pohřeb, řeč. Nigr. 6, 22.

svéhlavost f.: tím více se rozhořčil Vosva nad fwéhlawoftj Aíanazie (Eigensinn) Div. z och. 116, 12.

+ světlonosný adj.: I Junonou (jsi se zaklínal, Demofone),

manželských loží blahostrážnou, i oné fwětlonofné tajemnosti vážnou (spisovatel poznamenává к slovu světlonosné: Bohyně

Ceres) Prvotiny 1815, 6, 18. ***

světoobrazný adj. (s. lešení = divadelní jeviště): Hlavau vrtě (starosta) vystaupil na fwětoobrazné lešení (weltdarstellend) Div. z och. 13, 9.

+ šedomechý adj.: Tyto hrad mi fledomechý pustých Trosek

vane vdechy Nové bás. 5 (1814) 42, 20.

1 Starší doklad mám z Jungmanna, Prvotiny 1813, 199 a.

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 6: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

O jazyku Ant. Marka po stránce graminatické i lexikální. 267

** šestíprstý adj.: (Gechorod se honosí, že dovede psáti

německy.) Já: Monstrum perexcessum! Vaše (Čechorodova) šesti

prstá přednost snad více к závadě nežli к výhodnosti slauží.

Skládejte si libozvučné kusy, vaši krajanově jich sobě zahřátí

nemohau, kteří, nuzně podařeni jsauce, jenom pěti prstův π každé

ruky mají Slovesnost 1820, 276, 20.

+ širokokalhotnik m. (zde: Turek): Kozáci, husaři, huláni rozsypují se jako šeří vlci po širém poli, zahánějíce širokokalhot

njky tam, odkud byli přišli ČČM. 1832, 224, 4. ***širokosáhlý adj. (široký obzor mající): dověřte se (Čecho

rod) i Němci v Čechách bydlícímu, že porozumí i po česku, pakli tím jest, za kterého se vydává, totiž: širokosahlým (!) wšewědem

Slovesnost 1820, 275, 21. *** škaredohled m. (škarohlíd): očekávej od závisti, že tě

nazve potměšilým ffkaredohledem Šestero 58, 29.

+ školdozorce m.: (Slovo ku posvěcení nové školy v Turnově) od Antonína Marka, jubilovaného kněze, býv. bisk. vikáře a škol

dozorce (titulní list) 1867. + štětinozub m. (dravá ryba mořská): Černě se hemžili vhroz

livé směsi, v škaredé chomáče spiati, kladivci, jichž oko lidské se děsí, Sftětinozub, potvorně ježatí skati Rozmanitosti 1817, 64, 22.

(Marek vykládá v pozn.: Sftětinozub, der Klipperflsch, Ghaetodon Lin.) těžkomyslnost i.: odejmeme-li komu i jeho milé vyražení, co

z toho pojde, leč škaredá zasmušilá těžkomyslnost Omylové 67, 9.

těškomyslný adj.: Celého týhodne byl (Antifol) velmi těžko

myslný, zakaboněn a zaryt ib. 65, 21.

+ tmavohorý adj.: Tmawohoré změřoval jsi (Valdštejn) sám

kroky neznavenými Tatry Logika 1820, Věnování 6, 9. ·

+ tmavolesný adj.: Sem se podej (Hurdálku) к straně od lehlé к pahorům tmawolefným Uvítání Hurd. 3, 1.

tHUstek m. (trojice): Manfrone doplňoval opatrnau mírností

třjljftek velmi důstojně (= hrál stejně cituplně jako Vosva a Afa

nazie) Div. z och. 160, 23. + trojdechý adj.: O něco starší jest arci trogdeché slovo

okolostojičnost Krok I. 4 (1823) 145, 16. *** trojfacečnik m. (klobouk na tři facky): I kdybychom

sedmkrát do týhodne hráli, dí s oslavau starosta, sahaje po trog

facečnjku a dlauhé španihelské rákosce, přece by se o bilety prali

(Philister-DreistuB) Div. z och. 11, 22. *** trojkříšový adj.: To budu (Drom) pak míti šfastný ráz,

jako trogkřjžowá kudla Omylové 15, 11. **

trojslabičný adj. v. jednoslabičný. + tvrdoevučný adj.: Vrhnout, jiť, smířiť atd. liběji (1) zní,

než twrdozwučné končení na t Prvotiny 1815, 8, 56 (poznámka —

spíše Hrornádkova než Markova). + Tygroducha f., jm. os. (žena tygřího srdce) (Tigerseele)

т. Krutosrdce.

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 7: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

268 František Šimek:

*** uchobudný adj.: Víc nedoniknau hlasy uchobudné к srdci

odešlých (!) do zemi (!) necitné Krok I. 2. (1821) 35, 11. + vadonosný adj.: Jaké zřídka dojdau smrtedlníci v tomto

vadonosném životu, takau vidí srdce plesající neuhonnau (!) v Tobě (Hurdálkovi) dobrotu Píseň Hurd. 6, 22.

*** varoplný adj.: (s horkým nápojem): ptá se ho (referen

dára) starosta, waroplnau sklenici (punče) mu podávaje Div. z och.

19, 10. + velikoměstský m. z adj.: Venkovák ve společnosti s weliko

městskými (titul) GČM. 1832, 75, 2. + velikoměštak m.: odpoví paní Horníkova, uražena jsauc

špatnau důvěrau welikoměffťáka ku knihovním pokladům křenov

ským Div. z och. 58, 2.

velkodušnost f.: Welkoduffnoft všem ho (Valdštejna) známa

činí Prvotiny 1813, 191 a, 18. *

velkodušný adj.: »Welkoduffný jinochu, zdařiž se tobě*

(Hochherziger Jiingling) Rozmanitosti 1817, 62, 4.

+ věrnopamětný adj.: Rovně tak příkladně, jakož wěrno

pamětně (sic) dámy, naučilo se i officírstvo své osoby (= úlohy) (als die immer treu memorirenden Damen) Div. z och. 115, 1.

*** věrnosrdečně adv.: Snad ne tak docela, ponavrhl Vosva

wěrnofrdečně (treuherzig) ib. 80, 10. *** věrolomce m.: Apollo pokárej wěrolomce (den Wort

briichigen) ib. 38, 9. *

věrolomný adj.: Jsmeť (Thezeus a Ariadna) živi, ne však

svoji, pakli žije žena, jsouc werolomnou (sic) šalbou muže svého

hrbena Prvotiny 1815, 178, 35.

+ veselotvářný adj.: Již tlupy obkličují wefelotwářné Tebe

(Hurdálka) hosta Uvítání Hurd. 3, 15.

+ vidlonožec m. (člověk): Beránek jedva zlíhlý matku ob

skakuje a pískle bez pomoci z vaječka se-kluje, ubohý vidlo

nožec sotva audy vládne, přírody zdoba, člověk, moci nemá žádné

Nové bás. 5 (1814) 138, 27. ***

vidolibý adj. (vzhledný, úhledný): Dokonalá Olimpiánka(l) (byla Afanazie) jak svým widolibým krojem, tak svau těla lepotau a spanilostí (Durch das ideále Kostiim) Div. z och. 140, 2.

vítězoslavně adv.: Už se toho neopováží (Kučera) hned tak!

řekla Laura, hlavu wjtězoflawně odhodivši (triumphirend) ib. 106,19. + vlaskošlutý adj.: oblečete ве (Horník) černě, a plef bude

wlafkožlutá bez růžoviny (italianer-gelb) ib. 63, 20. ** vlastnoručně adv.: bude-li zej tra scházeti slovíčko, tedy

ti (sluhovi) wlaftnoručně zahraju na ťvvch zádech do zlámaného f

ib. 113, 29.

vlnobitný adj.: Pak trnula sem (!), by snad w wlnobitné vodě

kdes к Hebru rozpohnané neztonuly lodě Prvotiny 1815, 5, 34.

+ vodomutný adj.: Tys (Demofon) mořem -wodomutným často zaklínal se ib. 6, 11.

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 8: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

O jazyku Ant. Marka po stránce grammatické i lexikální. 269

/ *** vodosraz гл. (vodopád): (Schiller) jest libý úval s kvě

taucí (!) pažití, s chlumy od orlů obletanými (!), s hromnými wodofrazy (Wassersttirzen) Div. z och. 28, 10.

**vodovládný adj.: jen moře kolem všady,plavec kolem žádný, ni к nebezpečné cestě koráb wodowládný Prvotiny 1815, 178, 22.

+ vodovratný adj. (po vodě vracející): Hned wodowratný

ujal mne (jinocha) chvat (Gleich fa6t mich der Strudel mit rasen dem Toben) Rozmanitosti 1817, 65, 11.

+ vonnodýmný adj.: Chtíc tebe (Filis Demofona), nevěrníku,

míti na životě, sem (!) wonnodýmnou oběť bohům vzdala pro tě

Prvotiny 1815, 5, 37. ** všehomocný adj. (všemohoucí): Ale zákonové, jakkoli

mocni, nejsau wffehomocnj Šestero 62, 2.

všeobecnost f. (všeobecná platnost): Nemáf, příteli, Vaše

propověd té wšeobecnosti Slovesnost 1820, 272, 22.

+ všeobscíhlý1 adj.: Tu (na Veliši) snad veleslavné činy Wtfeobíahlá hlava zplodila Čechoslav 1822, 73 b, 20.

+ všeobšivující adj.: Svůj nejšlechetnější důmysl postrádal jsem, pohřešiv wffeobžiwugjcj myšlenku o neskončené dobrotě

Prvotiny 1813, 204 a, 19. *** vševěd m. v. širokosáhlý. *** vševěda m.: Vyť (Vosva) jste celý wffewěda! (Tausend

kiinstler) Div. z och. 94, 4. + vševědost2 (vševědoucnost): Nic mi (hříšníku) do božské

spravedlnosti, wfíewědofti a stálosti Šestero 7, 27. ** vševědoucí adj.: čili tě posedla rozkoš auhonná, neostojná

před saudem tvého svědomí a Boha wffewědaucjho ? Slovesnost

1820, 289, 24. + vůdcotratný adj : Nes (zpěv) tu pověst (o biskupu Hur

dálkovi) ku Králové Hradu, kdežto Háj spí hořce oplakán: vůdco

tratné církvi (!) za náhradu předůstojný Jeho přítel dán Píseň

Hurd. 4, 19.

+ vysokoblahorodí п.: Zdraví přeji Vašemu Wysokoblaho

rodj! ČČM. 1832, 221, 22. ** zákonodárce m.: On (Bůh) jest pán a zákonodárce Šestero

14, 25. -\-zázrakotvorce m.: Uč se, jako ostatní tvoji spolu apošto

lově (!), pobyti bez přítomnosti diwo- a zázrakotworce ib. 24, 28.

zlatonosný adj.: (Kotler vstoupil) do spolku, kterýž se . . . v naměření, hledati zlatonosné rozsypy v Sibirii za řekau Jenise

jem, srazil a sjednotil ČCM. 1838, 242, 6.

1 Adj. všeobsdhlý užil Jungm. sám už před Markem (Prvotiny

1813, 186 a). 2

Jungmann má tento doklad sub vševědnost s pozn.: nisi error

typi pro wšewědnosti). — Pro vševěd i vševědoucí najdou se ovšem

doklady starší; sám Jungm. užil obou slov před Markem (prvního v Hlasateli I. 840, 6, druhého v Hlasateli II. 245), tedy už r. 1806 a 1807

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 9: O jazyku Antonína Marka po stránce grammatické i lexikální. (Pokračování.)

270 Jan V. Sedlák:

+ eléchtivý adj. v. hříchopášný. + zvěrolovec m.: Samojed, Jurák a Tungnz jsau zwěro

lowci ČČM. 1838, 242, 6. ***

zvýšenoslohý adj.: Sentimentálníci a knih čtenářové okořeňovali své zwýffenoflohé pochlebování básnickými propo vědmi (hoher stilisirten Schmeicheleien) Div. z och. 101, 4.

*** šenohance m. (tupitel žen): (Lukretia) zaváděla právě svému jménu na vzdory svůj manévr, aby setníky Talmonta a

T(re)mouilla, a třebas i ženohance Tardieu v dostřelný okres svých vnad přilákala (den Weiberhasser) ib. 144, 27.

*** ženotup m.: ten ženotup, samorost, ten nebraušenec . ..

bude pro mne (den Weiberhasser) ib. 35, 18. + šivotvorce m. (tvůrce života): Af se zrno s zemí mísí,

až ho žiwotworce vzkřísí Rozmanitosti 1817, 72, 8.

+ životvornost f.: (Pomníte-li, Věslave,) an jste ničeho ne

shledával, leč samou žiwotwornoft, potěchu a velebnost Prvotiny

1813, 204 a, 31.

Z činnosti Rud. Pokorného.

Napsal Jan V. Sedlák.

(Dokončení.)

IV.

Tyto boje a polemiky zabírají jen nepatrnou část činnosti

Rud. Pokorného v Palečku a Šotku. Jinak je uloženo v Palečku

i v jeho příloze Šotku1 hodně skutečné práce kladné, práce in

formační, propagační, výchovné a také ukázky z bohaté činnosti

tvůrčí. Část jeho práce plyne jednak ze zájmu o Slovensko, o jeho

lid, kulturu, o dohodu na poli literárním, práce, z níž v Palečku

jsou uloženy jen drobty, jednak záleží činnost jeho v poznámkách, rozborech literárních, v satirických popěvcích na národní naše vady i na zrůdy společenské a konečně i ve vlastní práci tvořivé. —

Zlomky činnosti Pokorného, pokud se týká Slovenska, lze stopo vati v Palečku mezi lety 1880—84, kdy vyšly Pokorného »Po

tulky po Slovensku*, a zlomky ty doplňují jen jeho bohatou

činnost veřejnou v tomto směru. Činnost tato neděje se v Palečku,

jak je přirozeno, celými pojednáními a souvislými statěmi, nýbrž

jen příležitostnými poznámkami, referáty, anekdotami o cigá nech a Maďarech, překlady, vyzváními, provoláními, oslavnými básněmi atd. atd. Pokorný znal Slovensko, jehp kraje, miloval je, znal názvy jeho měst i vesnic, vykládá je, filologisuje a líčí ná

ladu celých scenerií krajinných a vžívá se do nenávisti Slováků

1 Šotek vycházel jen dvě léta 1833 a 1834.

This content downloaded from 91.229.229.210 on Mon, 16 Jun 2014 01:13:33 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions


Recommended