VZDĚLÁNÍ PŘÁTELSTVÍ

o b č a s n Í krotaract clubu

poděbradyčíslo 6-7 ročník 3 PoDZIM/JAro 2013 www.rotaract-podebrady.cz

CE

STO

VÁ

NÍ

SPO

LU

PR

ÁC

E

2

Vážení čtenáři,dovolte mi, abych Vás přivítal,

jako již třetí prezident Rotaract Clubu Poděbrady, u nového vydání našeho občasníku. Ze všeho nejdříve bych rád poděkoval těm, kteří nás v roce 2012 podporovali a důvěřovali našim plánům. Velký dík patří také všem členům klubu za jejich nasazení, aktivitu a dobrou vůli.

Aniž bychom se nadáli, znovu se přiblížil čas harmonie, rodinné pohody a specifické atmosféry – Vánoce. Dle různých mediálních zpráv můžeme již brzy očekávat konec světa či nevídanou sněhovou kalamitu v důsledku nedostatku jeřabin. Jak onu blízkou budoucnost vnímají literárně nadaní studenti Gymnázia Jiřího z Poděbrad (GJP) se můžete dočíst uvnitř našeho plátku, stejně tak jako o tom, co jsme za rok 2012 prožili.

Co se týče našich vizí do budoucna, rádi bychom se znovu angažovali na poli pomoci a rozvoje. Daniel Hakimi, student GJP, se svými kolegy již druhým rokem pořádá atraktivní akci „Art week“, během níž si ostatní žáci i široká veřejnost mohou prohlédnout umělecká díla mladých lidí, stejně tak jako vyslechnout přednášky a zúčastnit se workshopů na různá témata. Tato akce se nám zalíbila natolik, že jsme se ji rozhodli letos zařadit do naší spolupráce s GJP, stejně tak jako již tradiční prezentace vysokých škol, které letos nově uspořádáme i na Hotelové střední a vyšší odborné škole v Poděbradech. Koncem měsíce října se též uskutečnila první část projektu „All Nations – No Limits“, mající za cíl odstranění kulturních bariér, předsudků a navázaní mezinárodních přátelství.

Dobrými skutky zatím ještě nekončíme – během adventních nedělí se s námi můžete setkat na poděbradském náměstí Jiřího z Poděbrad, kde ve spolupráci s Rotary Clubem Poděbrady a Vinotékou u Bílého lva pořádáme prodej vánočního punče, jehož výtěžek bychom rádi věnovali na technické vybavení Základní speciální školy v Poděbradech a také psímu útulku ZKO Poděbrady.

Závěrem mého úvodníku bych Vám rád touto cestou popřál mnoho zdraví, štěstí a úspěchů do nového roku 2013. Doufám, že se s Vámi budeme moci setkat na některé z našich různorodých akcí.

Marco Hrabinský

roTArACT ClUB PoDĚBrADY

současné vedení klubu

prezident

Marco Hrabinskýviceprezident

Martin Štroblpastprezident

Jana Javoříkovátajemník

Eva Průchovápokladník

Jan Oskar Miarka

Šéfredaktor Jan Machálek

Počet výtisků 700 kusů

Online verze k dispozici

www.rotaract-podebrady.cz

Případné dotazy nebo připomínky k našemu

občasníku můžete zasílat na

rotaract-podebrady@email.cz

rotaract club Poděbrady

3

all natIons – no lIMItIsPod tímto heslem a názvem

proběhla první párty poděbradského Rotaract clubu v prostorách baru Tuze-ex.

Studenti středních škol měli možnost navázat nové kontakty a přátelství s žáky Ústavu jazykové a odborné přípravy. A to za pomoci hry, kterou připravila naše členka Eva Harapesová. Každý u vstupu dostal speciální barvu, která ho automaticky zařadila do nějaké země. Tým se po daném signálu

našel a začal odpovídat na otázky typu: zpěvačka, herec, sportovec z této země. A mnoho dalších. Po této hře následovala volná zábava, kterou hudebně podpořilo DJské duo Řehímo.

Všichni členové klubu si akci užili a navázali nová přátelství. Pokud máte zájem se k nám přidat na další All Nations – No limits party, sledujte náš facebook, kde se brzy dozvíte další termín.

Jana Langrová

ipad učItElEM postIŽEnÝcHV sobotu 6. října jsem spolu

s dalšími členy Rotaractu měl možnost zúčastnit se setkání prezidentů nejbližších Rotary klubů. Na programu byla prezentace poděbradské speciální školy „Využíváni iPadů pro lidi s mentálním postižením“. Právě Poděbradští totiž začali s používáním iPadů mezi prvními v naší republice. Pořádající poděbradský Rotary klub, který místní školu dlouhodobě podporuje,

se takto snaží rozšířit povědomí o iPadech a iniciovat jejich používání postiženými i v jiných končinách našeho kraje.

Po pravdě, když jsem o projektu slyšel poprvé, měl jsem o využívání iPadů ve speciálním školství pochyby. To především protože iPad vnímám jako výstřelek a hračku moderní doby. Avšak paní učitelky mě brzy přesvědčily, že i přes vysoké pořizovací náklady je pro postižené iPad užitečnou pomůckou. Slouží totiž nejen k procvičení jejich motoriky, ale také mnohým usnadňuje komunikaci s jejich okolím a vyučujícím šetří

NAŠE ČINNOST

práci. O tom jsme se ostatně mohli přesvědčit sami, protože každý z nás dostal k dispozici iPad a mohl si vyzkoušet aplikace vhodné pro mentálně postižené. Všiml jsem si, že i těm z nás, kteří drželi iPad v rukou poprvé, vykouzlil na tváři úsměv. Dovedu si tedy představit jakou radost přináší v poděbradské speciální škole a jak lehce a hravě se její žáci nyní učí.

Rotaract club Poděbrady se rozhodl, že tuto iniciativu také podpoří a věnuje výtěžek z prodeje vánočního punče Speciální škole v Poděbradech.

Martin Štrobl

VÁnočnÍ punčNáš club s podporou Rotary

Clubu Poděbrady a Vinotéky u Bílého lva letos plánuje adventní prodej svařeného vína na náměstí Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Prodej bude probíhat každou adventní neděli od 10:00 do 18:00. Výtěžek z prodeje bude poskytnut Speciální škole v Poděbradech (www.spec-skola.cz) na technické vybavení a výuku a také na pomoc psímu útulku v Poděbradech.

Přijďte se tedy na nás o adventu podívat a zahřát se douškem dobrého svařáku, dozvědět se něco o nás a o Rotary, a podpořit tak místní komunity. Řidiči a nezletilí se budou moci zahřát nealkoholickým nápojem.

Jana Kryšpínová

rotaract club Poděbrady

4

rotaract club poděbrady V soutHaMptonu

a naopakDíky našemu exprezidentovi

Tomáši Holubovi se nám naskytla neopakovatelná příležitost uspořádat výměnný pobyt se zahraničními studenty, členy Rotaract clubu ze Southamptonu.

Do Anglie jsme se vydali jen v čtyřčlenném zastoupení. O to víc zahraničních studentů nás na našem putování doprovázelo.

Ve středu 26. června jsme v o d p o l e d n í c h hodinách přijeli do Londýna, odkud jsme dále p o k r a č o v a l i autobusem do Sout ha mptonu, přístavního města na jižním pobřeží Anglie. Právě odsud vyplul v roce 1912 Titanic na svou osudovou plavbu. Ve městě je proto k vidění mnoho pamětihodností, které jsou s Titanicem spojeny.

Členové místního Rotaract clubu už na nás čekali a před námi byl příjemný seznamovací večer. Setkání bylo milé, protože některé studenty jsme už znali z jejich předchozí návštěvy v Čechách. Ale museli jsme také nabrat sílu na další program, někdo bydlel v privátním pokoji studenta, jiní na koleji nebo u členů klubu Rotary.

Druhý den ráno jsme se vydali do asi dvacet kilometrů vzdáleného Winchesteru, duchovního centra a hlavního města starobylého království a sídla anglosaských králů. Jednou z nejzajímavějších částí naší prohlídky, kterou nám zprostředkoval člen Rotary of Winchester, byl jistě Wolvesly Castle, starobylá zřícenina hradu z 12. století. Naše prohlídka neminula ani nejstarší soukromou

NAŠE ČINNOSTanglickou univerzitu, pravěké muzeum a katedrálu, ve které se nachází hrob Jane Austenové.

Odpoledne jsme pokračovali prohlídkou Southamptonu. Ve městě se nachází 2 vysoké školy. A díky našim přátelům jsme měli možnost nahlédnout do jejich studentského života a prostředí, ve kterém se vzdělávají. Večer jsme v univerzitním kampusu grilovali speciální kuřecí paličky kuchaře Holuba.

Třetí den už na nás čekal plánovaný třídenní výlet po jihu Anglie, na

kterém nás naši noví přátelé d o p r o v á z e l i . První zastávka byla v proslulém u n i v e r z i t n í m městě Oxford. Měli jsme nesmírné štěstí,

protože zrovna v tento den bylo všech 36 kolejí otevřeno možným budoucím studentům. Nebylo tak těžké předstírat, že jsme zájemci o studium na této prestižní univerzitě, a tak jsme této příležitosti využili. Přátelé nás provedli jinak těžko dostupnými místy, jako jsou jídelny, modlitebny, čítárny, knihovny, posluchárny a také možnostmi ubytování přímo v srdci jednotlivých c o l l e g e . Během návštěv jednotlivých kolejí jsme viděli i Most vzdechů, který spojuje starou a novou část Harfordské college, knihovnu Redcliffe Camera a mnoho dalších míst.

Naší další zastávkou bylo Avebury. 180 monolitů z prokřemenělého pískovce zhruba z roku 2500 př.n.l. Během procházky skrz toto starobylé náboženské centrum nám dělaly

společnost ovečky, které volně pobíhaly kolem nás.

Poslední zastávkou prvního dne výletu bylo lázeňské město Bath. V 1. stol. n. l. zde byly římské lázně velkého věhlasu. Typickými stavbami jsou zde gregoriánské domy medové barvy a v malebných uličkách mezi nimi voní samé dobroty z cukráren a všude kolem hrají pouliční umělci.

V Bath jsme byli ubytovaní na koleji. Celý studentský kampus byl na kopci nad historickým centrem v krásné přírodě.

I druhý den našeho putování jsme měli naplánovaný zajímavý program. Nejprve komplex kamenných kruhů z dob druidů, možná doby ještě dřívější, Stonehenge. Toto tajemné místo už mnoho let láká spousty návštěvníků, takže jsme zde nemohli chybět.

Dále jsme pokračovali na další mystické místo, na návrší Old Sarum, osadu z dob Normanďanů s pozůstatky hradu a katedrály.

Předposlední zastávka byla v Salisbury, ve městě pyšnícím se gotickou katedrálou vysokou 123 metrů.

A na závěr druhého dne jsme zamířili do Verwoodu, kde jsme

byli ubytovaní u rotariánské rodiny, kde se nám dostalo p ř á t e l s k é h o přijetí.

Poslední den našeho třídenního putování jsme

strávili u moře. Procházeli jsme se po útesech, odpočívali a kochali se tak úchvatnými scenériemi jako je mořem vymletá brána Durdle Door v Dorsetu, Bílé skály, Old Harry Rocks, které jsou údajně rodištěm ďábla, a procházkou po molu v přímořském letovisku Bournemourth.

rotaract club Poděbrady

5

Cestu zpět do našeho southamptonského domova jsme si zpříjemnili projížďkou přes New Forest, přírodní rezervaci plnou lesů, vřesů, dubových pralesů a zvěře, která ve 12. století sloužila anglickýcm panovníkům jako lovecký revír a právě zde byl smrtelně zasažen Vilém II.

Příjemně unavení po úžasném výletě jsme velmi brzo usnuli.

Předposlední den našeho pobytu jsme absolvovali již zmíněnou prohlídku Southamptonu. V přístavu zrovna kotvila parníková výletní loď Caribská princezna, která byla třikrát tak větší něž bájný Titanic. Člen Rotary nás provedl po významých místech spojených s osudem Titanicu. A na závěr jsme navštívili Thaiwanské slavnosti a hlavní nákupní třídu.

Večer nás na koleji čekalo příjemné překvapení. Stella, Ykai a další čínští studenti nám připravili jejich typické pokrmy, nechyběli ani mořští živočichové a další lahůdky a samozřejmě ani hůlky, se kterými se nás snažili naučit jíst.

Poslední den jsme za typického anglického počasí opustili Southampton a vyrazili směr Londýn, odkud jsme pak pokračovali zpět domů, do Čech.

Celý výlet byl naprosto p e r f e k t n í . Nejen že jsme viděli mnoho zajímavých míst, ale našli jsme si i přátele z mnoha koutů světa,

například z Číny, Nigérie, Tanzanie nebo Taiwanu.

Eva Průchová

Zážitky Allana z Číny, který je člen Rotaract Clubu Southampton, z návštevy poděbradských členů Rotaract Clubu v Southamptonu a jeho následné návštěvy ČR.

Ahoj everyone, I am Allan Wan and I am a member of Rotaract Club at Southampton University in UK. I am just a normal student who loves traveling so much. When I realised I have got a chance to go to Czech Republic and Austria for an exchange, I told myself that this is an opportunity that I cannot miss. And that was how I started the trip. Thanks to Rotaract club Poděbrady, I had a lot of fun there. Before going any further, I would like to say thank you to Martin and his family. They are such a nice family and brought me wonderful experience of Czech living style for one week.

To me, the main difference between this exchange and other trips

I have been to is this time I could really experience the culture of the country instead of just sightseeing and shopping. This means a lot to

me. When you talk to local people, they will bring new ideas to you that you might have never thought of and eventually you will be influenced by them. This is the thing I like most during the time in Czech. If I have to choose one activity that I enjoy mostly I would say it is the wine cellar night. We tasted so many wine that night and had a lot of fun although most of the wine does not taste much different to me (I am not really good at identifying them, I think I need to drink a lot until I can learn it).

After the one week in Czech, Rotaractors from the Czech Rep. came to UK for exchange and again it was an amazing time. We have

been to so many places in Southern part of England like Bath, Oxford. But the most unforgettable place of that trip is the Rotarian’s house in Dorset. They are really nice and friendly and we had a very nice

meal and a great night there.At the end of this article I would

like to thanks Tomas for organizing the trip so well and brought all of us such a memorable experience. It makes me even love travelling more than before. The more places you go, the more you know about the world, but more importantly you know more about yourself. I really like Czech especially the city of “Praha”. I cannot wait to come again in the future.

Allan Wan

POSILOVNA - SAUNA - MASÁŽE - OSOBNÍ TRENÉR - SPINNING - ZUMBA - KURZY ZDRAVÍ - MODERNÍ KARDIO ZÓNA - OBCHOD S VÝŽIVOU

Fitnes studio lCh ce te zd ra vě ž í t , z b a vi t se zd ra vo t n í c h p ro b l é m ů, s n í ž i t n a d vá h u? Svěř te se n á m a my Vá m rá d i se vš í m p o ra d í m e .

Divadelní 66/3 Poděbrady, telefon : 777 205 102, email : luboscerny@seznam.cz

Spining se jezdí: Úterý: 19:00 - 20:00 (Vanda) Středa:18:00-19:00 (Lenka)

Čtvrtek: 19:00 - 20:00 (Vanda)Neděle: 17:30-18:30 (Lenka)

Neděle: 18:00 - 19:00 (Beata)

www.fitnesscerny.cz

rotaract club Poděbrady

časopIs GyMplÁkNa Gymnáziu Jiřího z Poděbrad

v Poděbradech vychází každý měsíc školní časopis Gymplák, který informuje o dění ve škole. Naleznete v něm plno rozhovorů a také je zde prostor pro hry, vtipy, články a studentskou tvorbu. Níže si můžete přečíst ukázku od čtyř studentů gymnázia na téma:

Jak bude vypadat naše společnost za 20 let? Práce jsou ukázkou pohledu na budoucnost a je zde různorodé věkové zastoupení i sociální prostředí. Petra Geldnerová,

šéfredaktorka časopisu Gymplák

Jak budE Vypadat naŠE spolEčnost

Za dVacEt lEt?Dvacet let není zase tak moc

dlouhá doba z hlediska historického. Z hlediska života člověka to je asi jedna pětina. A za tu dobu se může změnit mnohé.

Pravděpodobně se může objevit něco podobného, jako se objevilo v minulých dvaceti letech. To byly počítače, které zcela mění naši společnost. Něco takového by mohla být třeba létající či obojživelná auta, též možnost létat do Vesmíru. Vše bude řízeno počítači, které se velmi zmenší. Protože dojde ropa, bude muset být

art Week – uMěnÍ bEZ HranIcArt Week je akce, která je velmi rozšířená a populární

ve světě, ale u nás v Čechách zatím nemá obdoby. Je to týden, kdy se přímo ve škole vystavují díla a veškeré práce studentů a k nim je pak organizován další program. Minulý rok mohli zúčastnění v doprovodném programu navštívit několik přednášek na různá témata, namalovat si něco na vlastní tričko nebo shlédnout film dle vlastního výběru.

Během Art Weeku se ruší hranice fantazie a je dovoleno skoro vše.

Poděbradský týden umění, který bude probíhat od 4. do 8. února 2012, pořádáme na našem gymnáziu již druhým rokem. Minule měli nadšenci pro všechny druhy

KOMUNIKACE S GJP PODĚBRADY (Gymnázium Jiřího z Poděbrad)

umění možnost vidět mnoho obrazů, fotografií a děl našich studentů, též divadelně zpracovaný Máj či si poslechnout hudbu na koncertech. Tento rok toho však chystáme ještě mnohem víc!

Přijďte se podívat na umění z pohledu dnešní mládeže. Možná budete překvapeni, jak velcí umělci se mohou skrývat v davu.

Neváhejte a na vlastní oči se přesvědčte, že umění v tom pravém slova smyslu zdaleka nezmizelo.

Jste srdečně zváni do Poděbrad na Gymnázium Jiřího z Poděbrad první týden v únoru.

Čekáme už jen na vás!Kateřina Vaněčková

vynalezen nový pohon – může to být sluneční energie, možná elektromobily nebo jiný zatím neznámý zdroj.

Především naši společnost čeká robotizace, jak života běžného, tak i pracovních procesů. Roboti budou řídit jak celou naši domácnost, tak výrobu prakticky všeho. Život se stane snadnějším, ale společenský život bude dále odumírat. Lidé se budou ještě méně stýkat než dnes. Budou sedět doma a vše jim bude dostupné p r o s t ř e d n i c t v í m počítačů, dokonalé audiovizuální techniky zobrazující ve formátu 3D a výše…

Zdravé, přírodní potraviny budou velkou vzácností, stále více se bude konzumovat průmyslově upravená, tzv. umělá strava. Na velmi drahé přírodní potraviny nebude mít většina lidí peníze.

Ve společnosti zavládne sociální, ekonomická a především

vztahová krize. Ekonomika založená jen na spotřebě se zhroutí. Lidé budou hledat jiné, lepší prostředí a budou se více stěhovat. V naší společnosti kvůli krizi a většímu počtu migrantů přibude rasistů a komunistů.

Celkově to bude něco

strašného, tak se na to připravte. Sahrab Younus, 1.A

MyslÍtE sI, ŽE naŠE spolEčnost budE stEJnÁ I Za

20 lEt?Těžko říct, ale možné je v dnešní

době úplně všechno. Kdo by si před 10 lety pomyslel, že se v technice

dostaneme tak daleko, že se bude Islám šířit Evropou a že k sobě budeme mít čím dál více dál - asi málokdo a dnes? Je to všechno na denním pořádku. Takže za 20 let se může stát opravdu cokoli.

Je možné, že nebudeme muset ani

vyjít z domu. Schůzky si sjednáme přes skype nebo jinou síť a budeme si žít opravdu pohodlně. Mezilidské vztahy ale postupně vymizí. Podívejte se na dnešní mladou generaci, která tráví spoustu času například na facebooku. Mají hodně přátel, chatují s nimi a mají se fajn. Ale v reálu? Opravdová přátelství se vytrácí. Pomalu začínáme mít problém navázat vztah v životě, a to nejen na facebooku, kde je to jednodušší. Za 20 let už třeba žádné opravdové kamarády mít nebudeme. Zkuste se nad tím alespoň trochu zamyslet. Ano, sociální sítě jsou fajn, ale ,,živá“ přátelství jsou lepší, takže se radši zaměřujte na ně, protože ta vám k něčemu budou.

6 rotaract club Poděbrady

Myslím si, že se za 20 let budeme potýkat také s rasismem, a to ve větší míře než je teď. Lidé postupně zapomínají na to, co bylo kdysi, a právě v tom vidím obrovský problém. Místo toho, abychom se všichni poučili z let minulých, děláme stále ty stejné chyby. Volíme strany, které v minulosti ovládaly náš stát, zapomínáme na hrůzy válek a zacházíme s jinými národnostmi méněcenně. A to jsme v roce 2012. Za 20 let naše společnost zapomene ještě více a bude to horší.

Tato úvaha je možná trošku pesimisticky laděná, ale třeba nás všechny donutí k zamyšlení nad tím, v jaké společnosti žijeme teď, jak to můžeme zlepšit a ovlivnit tím i to, jak budeme žít v roce 2032.

Petra Geldnerová, 4.A

Jak budE sVět Vypadat Za 20 lEt?

Dvacet let je dlouhá doba, ale nemyslím si, že se mnoho změní. Technika sice postoupí kupředu, ale roboti rozhodně neovládnou lidstvo a nebudeme žít na Marsu. Budeme si dál žít svoje uspěchané životy a myslet jen na sebe. Média do nás budou stále hustit „potvrzené“ zprávy a plky o rozchodech celebrit a stejně jako dnes bude stačit „už jen deset let“ k vynalezení léků pro nesmrtelnost. Počítače budou řídit náš svět ještě trochu víc a lidé se budou méně bavit v reálném světě. Sociální sítě převezmou kontrolu nad našim každodenním pokecem s přáteli, o kterých, přiznejme si, už v téhle době víme zoufale málo. Naše děti budou s výsměchem listovat knihami z našeho dětství a budou se ptát, co že to je čest a proč hlavní hrdina hledá telefonní budku (přece musí mít mobil, ne?). Doba zůstane stejně povrchní. Ze svých chyb budeme stále obviňovat všechny, jen sebe ne.

Hlad a války v Africe budou pokračovat a „civilizovaný západ“ ani nehne prstem, protože bude vynakládat peníze na průzkum rezerv ropy, které bude

stále dost, ačkoli už měla jistojistě několikrát dojít. Pro jistotu nám také stanoví několik dalších dat pro konec světa, pokud to letos nevyjde.

A lidé si budou stále jen stěžovat, ale nic pro změnu neudělají. Jako by bylo úkolem člověka najít na všem nějakou chybu, hlasitě to okomentovat a nechat to být, protože opravit to přece není jeho práce. Nikdo neudělá víc, než bude nutné.

Peníze budou mít stále větší moc než upřímnost a mladí budou vyrůstat s idoly, které jim vybrali „ti chlápci z televize“. Každý s jiným názorem bude stále podivín a jeho názory budou společností přehlíženy jako doposud. Začarované kruhy nikdo nepřetne a tak budou pokračovat dál.

Staří budou na mladé stále koukat skrz prsty a ani si nevzpomenou, že kdysi bývali právě takoví. A mladí se budou bouřit ze stejných důvodů jako včera a dnes.

Ne, nečekám žádné osudové změny, ale v hloubi duše doufám, že jsem se spletla a svět se změní k lepšímu. V tuhle chvíli mi zůstává alespoň naděje.

A pokud se nic nezmění, budu moct akorát rozmrzele kroutit hlavou a prohlásit: „Já to říkala...“

Klára Brodská 5.V

co ŘÍkÁ kŘIŠŤÁloVÁ koulE anEb aŽ sE budE psÁt rok

2032.Někdy na člověka přijde čas, kdy se

zamýšlí nad tím, nad čím by se obvykle nezamýšlel. Buď proto, že začíná dospívat, nebo proto, že to dostane za domácí úkol ve škole. U mě platí většinou ta druhá možnost. Nyní se například zamýšlím nad tím, jak bude vypadat svět za 20 let.

Jaké to tu bude v roce 2032? Těžko říct. Třeba vůbec nebude existovat. Možná do Země v prosinci narazí asteroid a bude finíto. Pokud

se Země srážkou rozlomí na dva kusy, ty budou mít nižší gravitaci, tedy neudrží dostatečnou vrstvu atmosféry, nehledě na to, že ta bude plná prachu vyvrženého kvůli srážce, takže zahynou rostliny, protože nebudou mít dostatek slunečního svitu; bez rostlin

nebude dostatek kyslíku, a tudíž se atmosféra stane nedýchatelnou a všichni se udusíme. Souvětí na čtyři řádky – dobře já! Ale jedno pozitivum se přece dá najít. Nebudu muset maturovat! Ale vzhledem k tomu, že už bylo vyhlášeno tolik konců světa a žádný se nevyplnil,

tak je vysoce pravděpodobné, že na jaře maturovat budu. Pravděpodobnost, že svět bude existovat i v roce 2032 je taky celkem vysoká.

Takže jak to tu bude za dvacet let vypadat? Jisté je, že moc odlišné to nebude. Dvacet let není tak dlouhá doba. Budovy budou vypadat pořád stejně, možná některé přibudou a jiné budou zbourány. Každý člověk bude živit svého důchodce (a ještě si bude spořit na svůj důchod, aby pak nezemřel hlady). Budou jezdit nové modely aut, ale budeme vídat i spoustu starých kousků, kterých se bude majitelům líto zbavit. Zaostalejší země v Asii a Africe začnou dohánět Evropu, která bude postupně upadat.

Jediná oblast, kde zaznamenáme strmější vývoj, je elektronika. Počítače a mobily budou stále menší a výkonnější. Možná se konečně dočkáme kontaktních čoček, které budou plnit funkci displayů. Budoucnost ukládání dat je v tzv. cloudových službách. S tím souvisí dostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, abychom nemuseli dlouho čekat až nám z mráčku zaprší.

Co se stane určitě a co jsou jen dohady? Nevím, žádnou křišťálovou kouli nevlastním a ani jsem ještě nepotkal žádnou vědmu. Ať už ale bude svět za dvacet let vypadat jakkoliv, tak bude možná pozdě na to chtít se ptát Co děti? Mají si kde hrát?

Miroslav Smutný, 8.V7rotaract club Poděbrady

FInsko„Sauna, vodka, Helsinki“. Mé

vědomosti týkající se Finska byly více méně limitovány těmito třemi pojmy, tudíž když přišla nabídka zúčastnit se letního campu v severské zemi, rozhodl jsem se svůj přehled více obohatit a odhodlal jsem se na tento pobyt přihlásit. Mým cílem se stala Vaasa, město ležící na pobřeží Botnického zálivu, fungující jako mu l t i k u l t u r n í centrum regionu Ostrobotnia.

Moje finské d o b r o d r u ž s t v í bylo rozděleno do dvou částí. První periodu jsem strávil v hostitelské rodině. Při mém půlnočním příletu mě na letišti uvítala má dočasná „äiti“ Päivi s dcerami Idou a Sarou. Odpoledne následujícího dne dorazila i hlava rodiny Tommi se syny Tinem a Jerem. Bydlel jsem v poklidném městečku Laihia, asi dvacet kilometrů vzdáleného od Vaasy. Odtud jsem se

Rotary Youth Exchange

CESTOPISY

pravidelně ať sám, nebo v doprovodu svých sourozenců vydával na výlety po okolí, jednou jsem navštívil i město zvané „Manchester severu“ – Tampere. Musím přiznat, že v hostitelské rodině jsem se cítil jako doma, za celý týden se nevyskytl snad ani jeden problém.

Po této příjemné zkušenosti jsem se přesunul více do vnitrozemí – do Ähtari – kde jsem se přidal ke zbytku účastníků campu. Zde se

sešlo sedmnáct mladých studentů z celkem dvanácti států Evropy. Společně jsme dále poznávali krásy finské p ř í r o d y , vyzkoušeli různé

typy saun, jezdili na koních a kajaku, navštívili sobí farmu a diskutovali o odlišnostech našich domovin. Po sedmi dnech, které utekly jako voda, došlo na smutné loučení s nově získanými přáteli a kamarády.

Celých čtrnáct dní bylo nezapomenutelných a zpět domů jsem

si dovezl spoustu zážitků, ale také rozšířené obzory. Rád bych poděkoval Rotary za příležitost účastnit se na tomto skvělém projektu.

Marco Hrabinský

FInsko 2012Na přelomu července a srpna

tohoto roku jsem se zúčastnila spolu se sedmnácti mladými lidmi ze všech koutů světa táboru na dalekém, chladném a zalesněném severu Evropy. Celých 15 dní jsem pobývala v Kemi, ve finském městě ležícím na téměř nejsevernějším bodu Botnického zálivu. Za dva týdny strávené v tomto mrazivém kraji jsem potkala mnoho báječných lidí, prožila neobyčejné věci a získala zajímavé poznatky a zkušenosti. Dovolte mi podělit se s Vámi alespoň o některé z nich a zároveň upřímně poděkovat členům Rotary clubu za tuto jedinečnou šanci.

Jakmile jsem vkročila na finskou půdu, nemohla jsem si nevšimnout dvou zásadních záležitostí - zaprvé, ačkoli bylo v době mé návštěvy léto v plném proudu, teploty v Kemi

8

Od doby založení samostatného distriktu D 2240 Česká a Slovenská republika mělo více jak 2800 studentů a mladých lidí každoročně příležitost objevovat novou zem a poznávat cizí kultury v rámci Programu výměny mládeže. Pobyty se dle délky dělí na

tzv. Long a Short Terms. Účastníci Long Term neboli dlouhodobé výměny stráví v zahraničí 10 měsíců, průběžně žijí ve třech různých rodinách a navštěvují střední školu v místě svého přechodného bydliště. Oblíbenou destinací jsou nejen Spojené státy americké, ale i státy Jižní Ameriky, Austrálie, Taiwanu a další.Mnoho členů poděbradského Rotaractu se zúčastnilo Short Term, tedy krátkodobých výměn a pro rok

2013 nominoval ze svých řad pět dalších studentů. Letní kempy jsou organizovány zpravidla na čtrnáct dní, kdy se do cílového místa sjedou lidé z různých koutů světa. Ubytování je zajištěno buď v rodinách hostujícího Rotary klubu nebo společně v hotelu či ubytovně. Některé kempy jsou koncipovány tak, že během čtrnácti dnů skupina procestuje část země, jiné zase tak, že účastníci stráví převážnou část na jednom místě, z kterého potom podnikají výlety do okolí a poznávají místní kulturu. Dále je možno se zúčastnit kempů se specielním zaměřením na sporty ( horolezectví, cyklistika, turistika,jachting) , umění ( malířství, hudba..) a historii.Cílem celého programu výměny mládeže je rozšíření obzorů, navázaní mezinárodních přátelství, pomoc při odstranění kulturních předsudků a poznávání národních kultur. Výsledkem jsou přátelství , která fungují po dlouhá léta.

rotaract club Poděbrady

9

dosahovaly vyloženě jarních hodnot - kolem 15°C. Navzdory tomuto klimatu se ovšem Finové nezdráhali užívat si léta se vším všudy - tričko, šortky a opalování bylo na denním pořádku. A zadruhé, ve Finsku se v létě prakticky nepoužívá pojem tma. Nic takového se tady totiž v letních měsících prakticky nedá pozorovat - denně si můžete užít pouze 2-3 hodiny jakéhosi šera a po zbytek dne vás provází jasné světlo.

V těchto prosvětlených dnech jsem tedy poznávala tuto severskou zemi a její obyvatele. Finsko je domovinou asi pěti milionů Finů, které jsem měla možnost blíže poznat během prvního týdne mého pobytu a to prostřednictvím rodiny, která se mě na tuto dobu ujala. Jsou to lidé neobyčejně milí a vlídní, ikdyž se mohou na první pohled zdát stydliví či uzavření. Z pochopitelných důvodů milují sauny. Jejich vášeň pro saunování dosahuje takové míry, že není výjimkou, narazíte-li při toulkách finskou krajinou na saunu třeba uprostřed lesa . Dům bez sauny je pro Fina prakticky neobyvatelný.

Vedle všudypřítomných saun si ve Finsku nelze nevšimnout nádherné přírody. V okolí mnou navštíveného města Kemi se vyskytují hluboké lesy s neuvěřitelně bohatou flórou i faunou, které jsou pro místní obyvatele zdrojem obživy, relaxu i nebezpečí - jsou zdrojem dřeva, jehož zpracováním se v Kemi zabývá hned několik továren, jsou oázou klidu a míru, ale jsou také domovem sobů a losů, zvířat zapřičiňujících obrovské

množství dopravních nehod. Mě ovšem naštěstí žádná takováto

nepříjemná událost nepotkala a mohla jsem tedy, ať už se svou hostitelskou rodinou či s ostatními účastníky tábora, úspěšně podniknout několik zajímavých výletů. Kromě exkurze do již zmíněné továrny na zpracování dřeva jsme navštívili město Rovaniemi, kde jsme překročili polární kruh. Nachází se zde i slavné muzeum života za polárním kruhem Arktikum a domov Santa Clause. Nechyběla ani pěší tůra lesem, výlet lodí za poznáním okolních ostrovů, navštívení hudebního festivalu a hraní nejrůznějších her.

Na Finsko budu vzpomínat jako na zemi spousty milých a obětavých lidí, nádherné přírody, všudypřítomných sobů, mumínků a angry birds. A díky velkému množství vodních ploch i miliard komárů.

Tereza Fričová

norskoBudík. Tři hodiny ráno. „Prima,

čeká mě celý den na cestě a 4 lety,“v duchu jsem si přehrála představu nadcházejícího dne a líně se převalila v posteli. Dlouho jsem v ní však nezůstala. Má nedočkavost a touha po všem novém mě z pod peřiny dostala velmi rychle. A nelitovala jsem.

Cestou do cílové destinace jsem na letišti v Oslu potkala prvního člena našeho Rotaract summer campu. Po příletu se nás ihned ujali členové místního Rotary clubu a ubytovali nás. Druhý den jsme se seznámili s dalšími účastníky a norskému dobrodružství

nestálo nic v cestě. Všichni jsme si hned první den padli do noty. A že paleta názorností byla opravdu pestrá. Slovensko, Chorvatsko, Švýcarsko, Anglie, Turecko, Rumunsko, Moldávie, Maďarsko Itálie a další. Celkem se nás do Norska přiletělo 12. Komunikace probíhala po celých 14 dní trvání campu v angličtině, jelikož mezi námi ale nebyl nikdo, komu by toto činilo problémy, brzy jsme brebentili jako ve svých rodných jazycích.

Když se ke skvělé partě přidala navíc norská příroda a skvělí organizátoři campu, nebylo nic, co by mohlo dva týdny pokazit. Během našeho pobytu jsme vystřídali celkem čtyři Rotary campy v distriktu Sunnmore. Náplň programu byla taktéž zajímavá. Samozřejmě vévodila příroda. Navštívili jsme jeden z nejnádhernějších fjordů v Norsku, Geiranger. Vystoupali po příkrém svahu nad fjordem na Ystet Skote, což byla malá farma v lese, bez elektřiny

sPECIÁlní VÁnoční nABíDkA Pro sTUDEnTY nA kUrZ skUPInY B (osoBní AUTo) ZA CEnU 6 800 kč TATo nABíDkA PlATí s VÝTIskEM TĚCHTo noVIn V oBDoBí oD 1.12.2012 Do 28.2.2013

rotaract club Poděbrady

7

a vody. Zde jsme strávili dva dny. Vařili vlastní jídlo, sbírali lesní plody a koupali se ve vodopádu.

Kromě přírody jsme však také navštívili několik muzeí zabývající se například výrobou antistresových pohovek nebo muzeum norské historie. Hráli se vikinské hry a na vikinské lodi jsme plachtili po vodách fjordů.

Co se mi ale na tomto campu líbilo nejvíce, byly společně strávené večery se všemi campery. Díky tomuto campu se mi rozšířily obzory. Získala jsem mnoho nových přátel z celé Evropy i Norska a hlavně nezapomenutelné zážitky na celý život.

Eva Harapesová

IZrAEl - ZEMĚ ZAslíBEnÁDobrý půlrok jsem si lámal hlavu

jak strávím léto. Chtěl jsem zažít něco jedinečného... A vybíralo se těžko. Už dlouho mě lákal Blízký východ, chtěl jsem „vytáhnout paty“ z Evropy a poznat nové kultury. Rozhodl jsem se tedy, že mojí destinací bude Izrael - místo, kde se tvořila historie. Těšil jsem se na památky, Mrtvé moře, biblická místa, ale i na unikátní směs kultur a náboženství. Asi na čtvrtině rozlohy naší republiky tam totiž společně žijí židé, muslimové a křesťané. A pro všechny je Izrael svatou zemí.

Celý pobyt bylo jedno velké dobrodružství. Hned v letadle mě zaujalo velké množství rusky

hovořících pasažérů (12% obyvatelstva Izraele tvoří emigranti z bývalého SSSR). Po přístání mě přivítal typicky horký a suchý vzduch, ve kterém se mi špatně dýchalo, a začalo čtrnáct dní nepřetržitého pocení. Naštěstí se mě hned ujala moje první hostitelská rodina s klimatizovaným bytem (bez

klimatizace nelze přežít). Místních rodin jsem pak dohromady za celé dva týdny vystřídal pět. Následující den jsem strávil seznamováním se s ostatními členy mojí skupiny (16 studentů z celého světa) i s novým prostředím, klimatem a kulturou.

Hned třetí den následoval kolotoč plný zábavy a cestování pronajatým minibusem. S naším průvodcem jsme postupně navštívili trosky středověkého přístavu Cesarea, který nechal postavit Herodes Veliký na počest Cézarovi. Nevynechali jsme ani přístavní město Haifa a jeho slavné visuté zahrady a ani Nazareth, město, kde anděl Gabriel oznámil Panně Marii, že se jí narodí dítě. Památek jsme viděli opravdu spoustu, takže jsme uvítali i menší výlety do přírody, kde jsme se odreagovali od nabitého programu. Izraelci byli nejvíce nadšeni z túry, kdy jsme se po pás hodinu brodili korytem potoka. Dobrá obuv byla namístě, protože dno bylo kamenité, voda kalná a pády časté. A k tomu to hrozné horko! Po celou dobu pobytu v Izraeli bylo třeba dodržovat pitný režim. A tak jsme pili, co se dalo - balenou vodu za nehorázné ceny, vodu z vodovodu a z různých s t u d á n e k p o c h y b n é kvality. Bohužel

jsem to byl právě já, kdo na to doplatil a po návratu domů si poležel pár dnů v nemocnici s neznámou střevní infekcí. Ale to mi za to dobrodružství rozhodně stálo.

Naše další cesta vedla směrem na východ ke Galilejskému jezeru, kde jsme navštívili kibuc Ein Gev. Kibuc je označení pro zemědělskou, ale také průmyslovou osadu v Izraeli, která hospodaří formou kolektivního vlastnictví. Zisky jsou investovány zpět do osady poté, co jsou zajištěny základní životní potřeby členů kibucu – strava, oblečení, ubytování a také zdravotní a sociální péče. Takové socialistické Slušovice po izraelsku. Po prohlídce místního kravína a stylu života jsme zamířili přes Golanské výšiny až k ostře sledované hranici se Sýrií. Fotka před střeženým vysokým plotem s ostnatými dráty stála každého z nás notnou dávku odvahy. Zábavnějším dobrodužstvím rozhodně byla plavba po Jordánu na raftech. Slavná řeka Jordán, kde byl údajně pokřtěn Ježíš Kristus a která má značný geopolitický vliv, je ve skutečnosti překvapivě malý a klidný tok.

Pokračovali jsme skalnatou pouští až k Mrtvému moři, jež je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu a jehož salinita dosahuje 33,7 %, čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě. Všichni se pochopitelně těšili na nadnášení způsobené solí, které bylo opravdu úžasné, ale pro mě koupel nebyla

příliš příjemná. To především protože jsem si nechal boty v šatně a chůze přes břeh pokrytý r o z p á l e n ý m i k r y s t a l k y

Rotary Youth Exchange - CESTOPISY pokračování

10 rotaract club Poděbrady

SEZNÁMENÍ S DALŠÍMI ROTARACT CLUBY

rotaract club bratIslaVa danubE

(www.rotaract.sk)je momentálne najsilnejší

Rotaract Klub na územi Slovenska ako súčasť Dištriktu 2240. Momentálne má 17tich členov z toho sú traja čestnými členmi a dvaja na čakacej listine.

Náš klub bol založený v roku 2008 z ľudí okolo klubu z Liptovského Mikuláša, s ktorými boli pritiahnuté aj stále projekty,kde jednoznačne najsilnejšiu spoluprácu vedieme už dlhé roky s internátnou školou nevidiacich a slabozrakých v Levoči. Tu každoročne organizujeme dni detí a v týchto tyždnoch sa pre nich snažíme zaobstarať aj dva tandemové bycikle.

Na začiatku decembra robíme pravidelne v bratislavskom “Domove Sociálnych Služieb na Seberniho“ Mikulašske sviatky pre telesne a mentálne postihnutých. A niekoľko krát ročne sa nam podarí ,venčenie psov pre” Bratislavsky Útulok” , Varenie pre ľudí bez domova,ktorím momentálne ponúkame aj lekcie angličtiny.

S pomedzi medzidištrikčných kontaktov nám za rok 2011 a 2012 pribudli vynikajúce vzťahy s klubmi v chorvátskom Záhrebe a Rijeke spolu k spolupráci s našim najbližším susedom z Viedne. Jednoznačne však musíme potvrdiť že najlepšou cestou na vytváranie a utužovanie takýchto väzieb sú stretnutia európskych klubov, akým bude aj najbližšie REM.

See you in Timisoara…

Martin Kmety

11

soli byla velice bolestivá. Voda je překvapivě horká, agresivní na kůži a díky salinitě mi připadala podivně mastná. Po pár nejistých krocích jsem si ale začal užívat nadnášení a nadšeně dovádět. To byla ale chyba! Voda se mi dostala do očí a způsobila velice nepříjemnou bolest. Cesta z vody poslepu pro mě byla tedy ještě větším utrpením než samotná cesta do vody. Naštěstí jsem se celkem rychle dobelhal ke sprchám a vymyl si oči. Tak skončila má zkušenost s Mrtvým mořem a zbytek dne jsem tedy strávil v lázních pokryt blahodárným bahnem nebo ve sladkovodním bazénu.

Následoval přesun do Eilatu, největšího izraelského letoviska na pobřeží Rudého moře. Tam jsme se věnovali šnorchlování na korálovém útesu a užili jsme si i nočního života. Mimochodem, právě tady bylo největší vedro – teploty přesahovaly 45°C a díky větru jsem si připadal, jako bych na sebe měl neustále puštěný horký fén. O moc lepší to nebylo ani v Jeruzalémě, kde jsme nemohli vynechat Zeď nářků a Davidovo město (nejstarší část Jeruzaléma). Právě v Davidově městě nás čekalo další dobrodružství – asi 500 m cesty potmě ve skále ručně tesanou starověkou kanalizační stokou. Navštívili jsme také místní tržiště, kde se bez smlouvání neobejdete. Pochopitelně jsem si nic nekoupil, tento druh sportu totiž neovládám. Poslední den před odjezdem jsme strávili v okolí Tel Avivu a Jaffy, kde jsme měli poslední možnost vykoupat se v moři, nakoupit

suvenýry a rozloučit se s novými přáteli.

Za zmínku r o z h o d n ě stojí izraelská kuchyně, ta ale z velké míry vychází

z té arabské. Jako předkrm slouží arabský chléb pita s hummusem (pomazánka) kombinovaný se saláty. Při prvním obědě jsem ale nevěděl, že je to pouze předkrm a najedl se dosyta. Překvapením pak byl hlavní chod v podobě ryby. V izraelské kuchyni najdete především tradiční blízkovýchodní pokrmy jako jsou kebab a falafel. Jídlo to bylo velice chutné, avšak po týdnu jsem začal postrádat českou kuchyni. Nyní mi doma ale chybí ta izraelská.

Čekal jsem, že Izrael bude zcela odlišný od Evropy, ale to se nanaplnilo. Stylem života a kulturou mi dokonce připomínal Německo, kde se mísí Arabové a křesťané. Nejvíce mě pak zaskočila rozvinutost dopravní infrastruktury, o které si tady můžeme nechat zdát. Většina

lidí v Izraeli žije v prostorných bytech, které mají velmi dobře vybaveny. Ať už jsem bydlel v rodině Židů nebo arabských křesťanů, vždy

se ke mě chovali velice starostlivě a přátelsky. Zajímavé bylo, že snad všichni místní se s námi dokázali domluvit anglicky, což je obdivuhodné. Přestože jsem od svého pobytu v Izraeli očekával trochu divočiny, Izrael mě překvapil a získal si mé srdce. Zažil jsem tam totiž spoustu dobrodružství, na které budu dlouho vzpomínat.

Martin Štroblrotaract club Poděbrady

12

sIcIlIa Otázka kam se vypravit na prázdniny mě

zastihuje každoročně – nepřipravenou. Byla jsem si jistá jenom tím, že se toužím vykoupat v moři. Po dlouhé době se důkladně prosolit a vyhřát. A nebráním se turistice ani kultuře.

Moje požadavky se přeplnily. Později mě doprovázelo dobré víno, Italové, granita, rybaření, pizza, zmrzlina… Vítám Vás na Sicílii!

Mapu jsem otevřela poprvé v letadle. Osobní předsevzetí znělo: „procestovat pobřeží ostrova - po směru hodinových ručiček – bez úrazu – se zájmem o přírodu - s rizikem přešpagetování se - s ohledem na vášnivé muže – a s pokusem učení se jazyka italského“.

Maminka mi na cestu upekla bochník. Chlebový materiál způsobil nadváhu mé krosny, ale na druhou stranu jsem byla syta celý první týden. Zajímá vás, kam jsem v noci ulehala. Poté, co jsem zprostředkovala mravencům své tělo a jejich hostina mě na jedné pláži probouzela několikrát do hodiny, jsem si řekla: „Basta“.

Rozhodla jsem se pro sociální síť CouchSurfing. Začala jsem zkoumat sicilské gauče. Hostitelé byli vlídní a vždy mi dali i nějaký těstovinový pokrm. Snažili se být mými průvodci a obstarávali mi zábavné chvíle. Za některými jsem se ráda vracela, což je výhoda malého, dostupného ostrova.

Nabízí se nám tu otázka, jakým způsobem jsem se vůbec přepravovala. Několik desítek kilometrů mě nosily nohy, onehdy jsem se vláčela vlakem, párkrát autobusem. Ze silnic nebyl vyloučen autostop ani Vespa-stop. Ostrov Favignana mě poznal jako nevýkonnou cyklistku. Častým spojením byly i lodě, ať už rychlé raketové, pomalé rybářské či velké trajektové.

Ne vždy CouchSurfing fungoval tak, jak měl.

Například mě hostitel zapomněl vyzvednout. Čekala jsem v Palermu, v nastávající noci mafiánského města. Již jsem se na pár nebezpečných místech ocitla, ale hlavní město Sicílie mezi nimi vítězí. Příčinu strachu nacházím v pocitu z nebezpečí u místních. Jednou v noci jsem se vracela k hostitelovi. Palermané

šli se mnou. Všimla jsem si, jak se neustále rozhlížejí. V některých uličkách jsme přidali do kroku.

Mých třicet čtyři dnů zahrnuje samozřejmě výstup na Etnu a později pokoření sirnatého vulkánu „Vulcano“ na Liparských ostrovech.

Největší požitek mám z tvorby několika milých a nápomocných

kontaktů. Důkazem sicilského přátelství je občasná mezinárodní výměna informací a v blízké budoucnosti se těším pár italským návštěvám.

Arrivederci, Eva Kubálková

PlÁnoVAnÉ AkTIVITY:Prosinec 2012prodej vánočního punče, prezentace vysokých škol pro studenty GJP Poděbrady, zpívání v domově důchodcůPřednášky p. Harapes - Arménie, p. Sahrab - Afghánistán Duben 2013All Nations Party II. - párty Rotaract Clubu Poděbrady pro studenty středních škol a studenty ÚJOP PoděbradyČerven 2013All Nations Conference - setkání se zahraničními přáteli z Rotary campů a členů Rotaract Clubů z různých koutů Evropy v Poděbradech

CESTOPIS + PLÁNOVANÉ AKTIVITY

rotaract club Poděbrady

Máte zájem o inzerci či reklamu v našem občasníku? Chcete se dostat do povědomí v místní lokalitě? Zaujala Vás naše činnost? Pokud ano, kontaktujte nás prosím na adrese rotaract-podebrady@email.cz .