Obsah a formy předškolního vzdělávání I. 1.a 2.přednáška 1. Doporučená literatura 2 . Vzdělávání v mateřské škole, rodina – mateřská škola 3. Mateřská škola dnes 4. Kurikulární dokumenty 5. Cíle a obsah předškolního vzdělávání (PV) 6. Cíle PV v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání 7. Rámcové cíle 8. Výchova k hodnotám 9. Podpora samostatnosti dětí 10. Klíčové kompetence 11. Obsah PV v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání Rámcový program pro předškolní vzdělávání, VUP Praha 2005. Opravilová, E. - Gebhartová, V.: Rok v mateřské škole. Praha, Portál, 2003. SVOBODOVÁ, E. a kol. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Praha: Portál, 2010 – zej. kapitola H. Švejdové Prožitkové učení v mš Svobodová, E, Váchová A. a Vítečková M., Do školky za zvířátky: metodika práce s příběhy v MŠ. Praha, Portál, 2012 Helus, Z.: Dítě v osobnostním pojetí, Portál Praha, 2004. Budínská, H.: Hry pro šest smyslů, Gamma, Praha 1991. Svobodová, E.: Obsah a formy předškolního vzdělávání, JČU, České Budějovice 2007.
Transcript
Obsah a formy předškolního vzdělávání I.
1.a 2.přednáška
1. Doporučená literatura
2 . Vzdělávání v mateřské škole, rodina – mateřská škola
3. Mateřská škola dnes
4. Kurikulární dokumenty
5. Cíle a obsah předškolního vzdělávání (PV)
6. Cíle PV v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní
vzdělávání
7. Rámcové cíle
8. Výchova k hodnotám
9. Podpora samostatnosti dětí
10. Klíčové kompetence
11. Obsah PV v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní
vzdělávání
Rámcový program pro předškolní vzdělávání, VUP Praha 2005.
Opravilová, E. - Gebhartová, V.: Rok v mateřské škole. Praha, Portál, 2003.
SVOBODOVÁ, E. a kol. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Praha:
Portál, 2010 – zej. kapitola H. Švejdové Prožitkové učení v mš
Svobodová, E, Váchová A. a Vítečková M., Do školky za zvířátky: metodika práce s příběhy
v MŠ. Praha, Portál, 2012
Helus, Z.: Dítě v osobnostním pojetí, Portál Praha, 2004.
Budínská, H.: Hry pro šest smyslů, Gamma, Praha 1991.
Svobodová, E.: Obsah a formy předškolního vzdělávání, JČU, České Budějovice 2007.
Kol. autorů: Metodiky předškolní výchovy.
Národní program rozvoje vzdělávání - Bílá kniha.
Švejdová, H.:. V každém jablíčku je malá jabloň. PC, Plzeň 2001.
Kafomet : katalog forem a metod práce, INFRA s.r.o, Stařeč
Informatorium 3-8
2 . Vzdělávání v mateřské škole
S rozvojem mateřských škol vyvstává otázka: Prospívá dětem vytržení z rodinného prostředí
?
Je pro dítě předškolního věku prospěšnější dát ho do mateřské školy, nebo ho vychovávat
pouze doma?
Přednosti obou prostředí
rodina– láska nejbližších, záleží jim na dítěti, je pro ně nejdůležitější osobou, znají ho od
narození, vše o něm vědí individuální přístup, model rodiny a mezigenerační vztahy
MŠ – odborné vedení, styk s dalšími dětmi (od 4 let dítě další děti potřebuje), sociální
kontakty a dovednosti, podnětné prostředí, cílevědomá diagnostika, řád
J.Průcha, Srovnávací pedagogika.s. 66´, Předškolní výchova v instituci
1. prospívá rozvoji dětí, především těch ze socioekonomicky či jinak znevýhodněného prostředí–
intelekt, sociální, komunikační dovednosti, postoj k učení
2. Napomáhá: - délka PV ( Průcha: čím déle, tím lépe - to podle mě neplatí pro děti
z podnětných rodin ) kvalita vzdělávání , podpora PV ze strany rodičů, jejich ochota
spolupracovat s MŠ a věnovat se dítěti, posilovat to, co se v MŠ naučí
MŠ dnes doplňuje rodinu! Vzájemně se podporují. Do 2 let ovlivňuje nejvíce matka, následně efekty
v MŠ nebyly tolik významné u dětí z podnětných rodin.
Vstup do mš
Nové prostředí, nové vztahy
setkání s cizí autoritou
osamostatnění dítěte
kolektivní pravidla – kniha Děti potřebují hranice – pravidla musí vyhovovat věku dítěte
3. Mateřská škola dnes
Osobnostně orientovaný model (persinalizace, humanizace – partnerský vztah k dítěti,
respekt bez přizpůsobování normám)– opakování z 1.ročníku
vztah k dítěti, rodině, dalšímu vzdělávání, alternativnost, individualizace, hra a učení,
tvořivost a samostatnost
Dítě, jako základní východisko předškolního vzdělávání
Znaky dětství Helus Z., Dítě v osobnostním pojetí:
Dětství je plnohodnotné životní období
Dětství má mnoho potencialit růstu a rozvoje – musíme mu k tomu dát příležitost
Dítě je odkázané na ostatní lidi – je tedy možné jej ovládat (učitel určuje míru tohoto
ovládání)
Dítě se chce vymanit z odkázanosti na dospělé
Dítě je zranitelné
Předškolní dítě dnes
podle výzkumu je toto dítě zvídavé, iniciativní, informované, sebevědomé, s vadami řeči,
společenské, hravé, méně pohyblivé
naše názory: nesoustředěné, hlučné, technicky zdatné
děti jsou dnes vytíženější (aktivita hnaná za výkonem), ale nemají prostor pro dětství
Změny rodiny- vyšší sňatkový věk, méně dětí, nestabilita (rozvody), dvoukariérová manželství
…
Změna životního stylu
Vyspělost fyzická, psychická, sociální
Problémy-hmotnost x výkon, řeč, potíže v komunikaci, tlak na úspěšnost, citové
neuspokojení, neúčast na běžných pracích v rodině, nerovnoměrný vývoj, nezralost…
Zneužití dítěte – Rýdl - k reklamě (jako aktér i konzument),
ve světě i k vojenským účelům
zajímavosti::
Zatímco sňatků velmi ubylo ( 97 373 r.1975– 51 829 r.2005), rozvodů přibylo 26 154 – 31 228).
Nejvíc mezi 2.a 8.rokem manželství (7 600) – tzn.děti v předškolním věku. Soňa Koťátková
Mgr. Pavla Kicková: Aktuální sonda do dětské duše – tázala se dětí na otázky: Na co se těšíš? (děvčata
na někoho, chlapci na činnost), Čeho se bojíš? (holčičky strašidel, kluci méně - mají pistoli),...
Principy pojetí vzdělávání
Helus - rutinní prakticismus – vychází pouze z osvědčeného, nepřipouští nic nového, vše
vychází z tradic – takhle jsme to dělady vždycky, tak nebudeme žádné novoty zavádět
Studium je velmi dobré jako prevence rutinního prakticismu i syndromu vyhoření.
Statický:
Do středu zájmu staví dítě jako objekt vzdělávání
Učitel řídí, předává poznatky, učí dovednosti
Kvantita poznatků, příprava na školu
Důraz na produkt
Jádro vzdělávání v řízených činnostech
Důraz kladen na dostatek vědomostí, dovedností, nadstandardní aktivity, kroužky…
Cíle dané centrálně, nutnost plnění
Realizace vyzkoušenými způsoby,rutinní prakticismy; nefunguje evaluace nebo je formální
Dynamický princip vzdělávání:
- do středu zájmu staví dítě, jeho potřeby a prožitky
- respektováno jako partner a iniciátor
- učitel průvodce
--důraz na orientaci v informacích, chuť vzdělávat se a objevovat svět
-vzdělávání vše v MŠ
-vzdělávání by mělo být pro dětí činností přirozenou a pro pedagoga cílevědomou
-důraz na proces
-počítá s průběžnými změnami v zájmu zkvalitňování procesu vzdělávání – funkční evaluace
Prožitkové učení – pro dítě jsou důležité emoce
prožívání je subjektivní, každé dítě má svůj vnitřní život
na základě zkušeností a znalosti dětí by učitelka měla vědět, zda nějaké dítě nebude mít
negativní prožitky a pokud ano, jak se zachová, co jí situace dovolí
učení = získávání zkušeností během života, které vede ke změně chování – opak vrozeného
každá změna chování nemusí být učením (např. opilost)!!!
informace v knize Zdravá matřská škola a od H. Švejdové
celostnost – účast všech smyslů
konkrétní činnost – manipulace, experimentování
aktivita, tvořivost – vytvářet pro to prostor
komunikativnost – verbální i neverbální
objevnost – radost z poznávání
spontaneita – vnitřní pohnutka dítěte, emoce
( Pojmy 1.Vzdělávání
1. získávání systému vědomostí, dovedností, návyků, postojů, hodnot… formální neformální Informální
Účast na veškerém dění v rámci možností – náročné, ale vrací se
V rámci tohoto cíle i poznávání sebe sama, rozvoj sebeúcty, sebedůvěry, spoluodpovědnosti
(Často je v ŠVP PV :
„Všechny děti mají stejné povinnosti…“ NE - každý má mít to, co zvládne a potřebuje
Tzn.každé dítě si zaslouží tolik pozornosti a pomoci, kolik jí potřebuje…tolik úkolů a
povinností, kolik zvládne bez újmy)
Mnohem důležitější než pomoc se zajištěním fyziologických potřeb je být nablízku, když
potřebují pomoci při řešení svých starostí, smutků a bolestí na duši – naslouchat a dívat se -
vidět a slyšet to, co nám přímo neříkají a neukazují
Pro zájemce Obecné cíle v základním vzdělávání Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro CŽU Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti,
uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i přírodě
Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít s
ostatními lidmi
Pomáhat žákům rozvíjet jejich schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci/
???
lidské mládě je možná nejvíce ze všech mláďat závislé na péči dospělých
dobrý rodič pečuje o své dítě
10. Klíčové kompetence v předškolním vzdělávání
Pojem klíčové kompetence =
Takové souhrny znalostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou pro osobní život člověka jako jedince i pro jeho uplatnění ve společnosti nejvýznamnější
Někdy nazývány obecné, popř.životní, přívlastek „klíčové“ zdůrazňuje důležitost univerzálně použitelné
5 okruhů KK v RVP PV ( vždy po názvu je uvedený stručně jejich hlavní obsah, ke kterým směřují…po
nich citace znění z RVP PV - ty se týkají dětí, které odcházejí do 1.třídy),
v předškolním vzdělávání jen jejich základy, další stupně škol na ně navazují!
1. kompetence k učení
2. … k řešení problémů
3. …komunikativní
4. … sociální a personální
5. ….činnostní a občanské
kompetence k učení
Učení je přirozený celoživotní proces, chci se učit, je to pro mě dobré
„Umím se učit a baví mě to.“
kompetence k učení v RVP PV – dítě ukončující předškolní vzdělávání:
- soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom
jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
- získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení
- má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho
rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije
- klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce
porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému
naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo
- učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si
zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a
pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
- odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých
- pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí
Další stupně škol navazují na mateřskou školu
Předškolní vzdělávání (PV) - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
Základní vzdělávání (ZV) - vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení
PV - soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje ZV- samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z
nich závěry pro využití v budoucnosti
Pro zajímavost se můžete podívat na Kompetence k učení v RVP GV – tzn. gymnaziální vzdělávání Žák: - své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a
osobní rozvoj; - efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí
účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení; - kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a
praxi;
- kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci.
Co děláme pro získávání kompetencí k učení
Podporujeme zájem a zvídavost dítěte, díváme se kolem sebe, vysvětlujeme si,
pojmenováváme, odpovídáme na otázky, oceňujeme (i snahu), učíme se to, co má smysl z
hlediska celoživotního, hodnotíme, co se nám povedlo, rozvíjíme pozornost, soustředění …
(Doplníte si sami.)
K řešení problémů
„Umím vyzrát nad problémem.“
Vnímat je jako součást života, nebát se jich, zkoušet nová řešení
Řeším, zkouším , nebojím se chyb, dobrá řešení využívám dál…
kompetence k řešení problémů v RVP PV – dítě ukončující předškolní vzdělávání:
- všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších
problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem
- řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na
základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého
- problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu,
zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé
možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností,
fantazii a představivost
- při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i
empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je
v dalších situacích
- zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární
matematické souvislosti
- rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže
mezi nimi volit
- chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je
naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit
- nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu
/ Pro zajímavost Kompetence k řešení problémů v RVP GV - Žák: - rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; - vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení
problému nebo ověřování hypotézy; - uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti,
kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice;
- kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry;
- je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a
důsledků. / (Návaznost na mš:
PV - … opakující se situace se snaží samostatně, náročnější s pomocí dospělého ZV - Samostatně řeší problémy, … nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá
konečné řešení problému GV - vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;)
KK komunikativní
tzn. jednou by měl člověk komunikovat bez problémů s kýmkoli ve svém i cizím jazyce
- být schopný a ochotný navazovat kontakty s lidmi z odlišných kultur, v jakékoli situaci,
v mluvené i psané formě, nyní i digitální;… rozumět i neverbálním vyjádřením
KK komunikativní v RVP PV – dítě ukončující předškolní vzdělávání:
- ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky,
sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
- dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými,
výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)
- domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci
- v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že
komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou
- ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
- průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím
- dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky,
encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)
- ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární
předpoklady k učení se cizímu jazyku
Kompetence komunikativní v RVP GV - Žák: s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace,
verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; - používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; - efektivně využívá moderní informační technologie; - vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak
chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci;
- prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná
sdělení a věcně argumentuje;
- v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.
Sociální a personální
Je schopen empatie. Je schopen pomoci. důvěřuje a je empatický ve vztahu k druhým
Respektuje druhé, váží si jejich hodnot, je tolerantní k názorům a jednání druhých.
Kontroluje vlastní jednání - „Co se nelíbí mně, neprovádím ostatním.“ - stříbrné pravidlo
zlaté pravidlo: „Jak chci, aby se chovali lidé ke mně, tak se chovám já k nim.“
Klíčová slova: samostatnost, odpovědnost za své jednání, respektovat a být respektován,
prosociálnost, tolerance k odlišnostem, netolerance k bezpráví
Sociální a personální v RVP PV – dítě ukončující předškolní vzdělávání:
- samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej
- uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky
- dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná
nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost
- ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a
spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla
společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat
kompromisy
- napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém
okolí
- spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti;
dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim
- při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné
chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout
- je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem
- chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí
a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte,
ponižování a ubližování
Kompetence činnostní a občanské
I dítě bude občanem a ovlivňovat život ve své rodině, místě, městě, zemi; dodržovat právní
řád
V dospělosti chrání kulturní a historické dědictví.
Účastní se kulturního a sportovního života.
Chápe environmentální problémy.
Chrání přírodu. Dodržuje zákony.
Pracuje a práce si váží– má základní pracovní návyky
-plánuje, organizuje, analyzuje a hodnotí vlastní činnosti, spolupracuje
Klíčová slova: aktivita, právo, morálka, odpovědnost – k lidem, prostředí, zemi, práci, sobě;
práceschopnost
Kompetence činnostní a občanské v RVP PV – dítě ukončující předškolní vzdělávání:
- svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat
- dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky
- odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a
přizpůsobovat se daným okolnostem
- chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také
odpovídá
- má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje
odpovědně; váží si práce i úsilí druhých
- zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění
- chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem
a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé
důsledky
- má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a
normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat
- spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe
potřebu je zachovávat
- uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé
mají stejnou hodnotu
- ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a
že je může ovlivnit
- dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a
bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)
