Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Dne 28. 11. 2014 byl Radou pro vědu, výzkum a inovace zařazen do aktualizova-ného seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR (www.vyzkum.cz). Odborné články jsou posuzovány dvěma recen-zenty. Recenzní posudky jsou uloženy v redakci. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je vy- užití bez svolení vydavatele trestné. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lekto-rovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zada-vatele korigovány. SDO.
Vydávání časopisu se řídí zásadami publikační etiky. Časopis je registrován v Ulrich’s Interna- tional Periodicals Directory.
ISSN 0037-6825Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o před-platném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Kle-čákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202, 242 459 203, [email protected].
Vychází 6krát ročně / 6 issues a yearČíslo 7–8 vyšlo 28. 8. 2015.Cena čísla Kč 80,–. Roční předplatné Kč 480,– (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.Cena čísla Kč 130,–. Roční předplatné Kč 780,– (podniky) + DPH + poštovné + balné.Subscription fee in Europe: 80 EUR (incl. postage). Subscription fee in other count-ries: 140 USD or 90 EUR (incl. postage)
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510 [email protected]
Do sazby 3. 7. 2015, do tisku 5. 8. 2015.Náklad 600 ks.Inzerci vyřizuje redakce.Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
vedoucí redaktorka / editor-in-chiefMgr. Helena Šebestová
redaktorka / editorMgr. Milada Písaříková
jazyková spolupráce / language collaborationEdita BělehradováMgr. František Urbánek
redakční rada / advisory boardprof. Ing. Dana Bolibruchová, Ph.D.Ing. Jan Čech, Ph.D.Ing. Martin Dulava, Ph.D.prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.Ing. Štefan Eperješi, CSc.Ing. Jiří FošumIng. Josef Hlavinkaprof. Ing. Milan Horáček, CSc.Mgr. Ivan HostašaIng. Jaroslav Chrást, CSc.prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.Richard JírekIng. Václav Kaňa, Ph.D.Ing. Radovan Koplík, CSc.doc. Ing. Antonín Mores, CSc.prof. Ing. Iva Nová, CSc.Ing. Radan Potáceldoc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.Ing. František Stříteckýdoc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.Ing. Jan ŠlajsIng. Ladislav TomekIng. Zdeněk Vladár, předseda
č a s o p i s p r o s l é v á r e n s k ý p r ů m y s lf o u n d r y i n d u s t r y j o u r n a l
r o č n í k L X I I I . 2 0 15 . č í s l o 7 – 8
o d b o r n ý g a r a n t / e x p e r t g u a r a n t e e / I n g . A l o i s B u r i a n , C S c .
ÚVODNÍSLOVO/ Introductory word
229 B u r i a n , A .
Trvale udržitelný rozvoj v oblasti slévárenských formovacích materiálů
FORMOVACÍSMĚSI–POJIVOVÉSYSTÉMY Moulding mixtures—binding systems
231 T a g g , A . – T h i e n e l , M . – B u r i a n , A .
Případová studie praktického využití technologie GEOPOL® ve světě AcasestudyofpracticaluseoftheGEOPOL®technologyintheworld
235 M ü l l e r , J . a k o l .
INOTEC – Vývoj v oblasti anorganických pojivových systémů – již neuslyšíte „to nejde, to nebude fungovat“ INOTEC—Developmentinthefieldofinorganicbindingsystems—youwillnevermorehear „itisnotpossible,itwon’twork“
240 H o l t z e r , M . – K m i t a , A . – D a ń k o , R .
Vývoj plynů při tepelném rozkladu formovacích směsí – srovnání anorganických a organických pojiv Thegasesgenerationduringthermaldecompositionofmouldingsands—comparisonofinorganic andorganicbinders
248 K u k u j , D . M . – N i k o l a j č i k , J . A .
Použití nanomateriálů pro syntézu vysokoteplotní fáze v nátěrech proti zapečeninám Useofnanomaterialsforthesynthesisofhightemperaturephaseinantiburn-onscoatings
RECENZOVANÉČLÁNKYZPRAXE Peer-reviewed articles oriented to practice
251 K o l d a , V . – L u k e š , R .
Využití numerické simulace při výrobě jader z ST směsi Useofnumericalsimulationinmanufactureofcoresfromself-settingsands
254 B e t i k , B . – V y k o u k a l , M .
Automatizace při výrobě forem a jader Automationinmanufactureofmouldsandcores
ob
sa
h
®
Vlevo odlitek formovaný do směsi s pojivem GEOPOL® (dávkování 2,3 %) – zcela bez připečenin; vpravo odlitek formovaný do vodního skla (dávkování 5 %) – hluboké zapečeniny v rozíchs. 233
9 – 1 0 / 2 0 15 / 5 2 . s l é v á r e n s k é d n y ® – v y b r a n é p ř e d n á š k y / / 5 2 n d F o u n d r y D a y s – c h o s e n p a p e r s
238 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Obr. 6. Hot Distortion Test – srovnání dvou anorganických systémů (oranžová: neop-timalizovaný, modrá: systém se zvýšenou termickou stabilitou)
Fig. 6. Hot Distortion Test – comparison of two inorganic systems (orange: non-optimized, blue: a system with increased thermal stability)
Obr. 7. Optimalizace rozměrových přes-ností prostřednictvím zvýšené termické stability
Fig. 7. Optimization of dimensional accu-racies through increased thermal stability
Obr. 9. Anorganické jádro jako centrální nálitek – nízkotlaké lití slitin hliníku do kokil
Fig. 9. Inorganic core as a central riser—low-pressure die casting of aluminium alloys in metal moulds
Obr. 10. Testovací odlitek – odstupňované jádro, LLG, licí teplota 1 458 °C, vždy jedna polovina jádra opatřena nátěrem (vlevo: cold box s přísadou proti tvorbě výronků, vpravo: INOTEC)
Fig. 10. Test casting—a graded core, GJL, casting temperature 1,458 °C, one half of the core always painted with a coating (left: cold box with an antiveinings additive, right: INOTEC)
Obr. 11. Průběh vlhkosti (zelená) a pevnosti v ohybu (číselné hodnoty) jader z anorganického systému INOTEC, opatřených nátěrem na vodní bázi během sušení v peci (číselné hodnoty modré: pevnost za studena, čí-selné hodnoty červené: pevnost za horka)
Fig. 11. Course of moisture (green) and bending strength (numeric values) of cores from the inorganic system INOTEC painted with a water base coating during drying process in the furnace (blue numeric values: cold strength, red numer-ic values: hot strength)
Obr. 12. Pevnostní průběh jader z pojivového systému INOTEC s nátěrem na vodní bázi během sušení v peci (zelená: standardní systém, modrá – optimalizovaný systém)
Fig. 12. Course of strengths of cores from the binder system INOTEC with a water base coating during the drying process in the furnace (green: standard system, blue—optimized system)
Permanent mould casting – odlévání do kokil
Generation 1generace 1
Generation 2generace 2
Generation 3generace 3
DAS index – DAS (mezidendritická vzdálenost) [mm]
Cylinder web – meziválcový prostor
30 45 20–25
Bearing support – ložiskový blok 45–50 30 25
FO
RM
OV
AC
Í S
MĚ
SI
– P
OJI
VO
VÉ
SY
ST
ÉM
Y
J . Müller a kol. INOTEC – Vývoj v oblast i anorganických pojivových systémů – j iž neuslyš íte „to nejde, to nebude fungovat“
266 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Obr. 5. Velké formy ve slévárně oceli na Blízkém východě vyráběné do rámů používají modelovou směs s pojivem GEOPOL® a novým pískem. Výplňová směs obsahu-je 80 % regenerátu
Fig.5. LargemouldsinaMiddleEaststeelfoundry made in flasks use thepatternmixturewithGEOPOL®andnewsand.Heapsandcontains80%ofthereclaim
Obr. 6. Během odlévání nevznikají z for-movací směsi té-měř žádné exha-lace
Fig.6. During casting al-mostnoexhalationsa r i s e f r o m t h emouldingmixture
Obr. 7. Velmi dobrá kvalita povrchu vy-ráběných odlitků
Fig.7. Very good surface quality of theproducedcastings
Obr. 8. Menší odlitky ve slévárně oceli na Blízkém východě jsou vyrá-běny do bezrámových forem
P ř ípadovás tudieprak t ickéhov yuž i t í technologieGEOPOL®ves větě T. Andrew–T. Mark–A .Bur ian
294 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Jaros lav Šenberger / Antonín Záděra
žovali studenti exkurze a program histo-rické tavby. Za povšimnutí stojí i skuteč-nost, že všichni absolventi mají zajištěné zaměstnání ještě před ukončením studia. Při slavnostním přípitku projevili studenti přání se s vyučujícími průběžně setkávat, a to nejen v rámci své odborné praxe. Nově promovaným inženýrům blahopře-jeme k úspěšnému ukončení studia a přejeme, aby při práci v oboru našli svoje plné uplatnění a radost z povedené práce.Souběžně se státními závěrečnými zkouškami magisterského studia pro-běhly 23. a 24. června závěrečné zkouš-ky bakalářského studia. Komise byly se závěrečnými bakalářskými zkouškami rovněž spokojeny a byla konstatována dobrá úroveň bakalářských prací i celé závěrečné zkoušky. Z absolventů baka-lářského studia na oboru slévárenství se do magisterského studia na našem od-boru přihlásila většina bakalářů.
Rekonstrukce tavby na odboru slévárenství FSI, VUT v Brněd o c . I n g . A n t o n í n Z á d ě r a , P h . D .F o t o : V . V e s e l ý
Dne 4. června 2015 se již po jedenácté uskutečnila na Fakultě strojního inženýr-ství VUT v Brně rekonstrukce tavby ve staroslovanské šachtové peci. Místo konání bylo za školní slévárnou FSI na Palackého vrchu. Cílem této akce je ze-jména seznámit studenty a další zájem- ce s historií i s praktickou ukázkou po-stupu výroby svářkového železa, jakým bylo vyráběno již v tzv. době halštatské
(7.–5. stol. př. n. l.) a doby laténské (5.–1. stol. př. n. l.) spojované s výrobou železa keltskými kmeny. Produktem těchto pecí byla tzv. železná houba, která se dále zpracovávala kováním. Pec postavená pro letošní ročník rekonstruk-ce tavby těsně před vyjmutí železné houby je zachycena na obr. 1. Vlastní tavba, při které dochází k redukci že- lezné rudy, probíhala téměř 10 hodin a výsledný produkt – železná houba – po vyjmutí z pece je vidět na obr. 2. Dalším neméně důležitým přínosem těchto akcí je rovněž propagace a popu-larizace celého slévárenského oboru
Obr. 1. Historická pec těs-ně před vyjmutí železné houby
Obr. 2. Železná houba po vyjmutí z pece
Obr. 3. Prof. K. Stránský při své přednáš-ce s řadou posluchačů
Obr. 4. Účastníci měli možnost vidět uměleckého kováře Michala Truksu přímo při práci
tvořit si vlastní názory, umět je obhajovat a v neposlední
řadě naučit to i druhé. Začíná se prosazovat systém
zážitkového vzdělávání, které je charakterizováno
sloganem: „Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si
zapamatuji, nech mě to dělat a já pochopím.“ V této
souvislosti si vzpomínám, že když před časem nastoupili
k nám do firmy čerství absolventi, ptal jsem se jich, kolikrát
byli ve slévárně? Odpověď zněla: Dvakrát na exkurzi.
Myslím, že je významné si uvědomovat, jaké jsou etapy
vývoje společnosti a průmyslu a ve které etapě se pohy-
bujeme. Nietzche charakterizuje vývoj lidského ducha
ve třech etapách: první je charakterizována velbloudem
(hodně unese, umí se sklánět a klečet, je hrdý na askezi),
druhá je představována lvem (rve se o svou svobodu,
neuznává „musíš, měl bys“, ale má lví morálku). Dnes
žijeme v etapě třetí, která je charakterizována dítětem
(nový začátek, hravost, nápaditost). A této etapě by měla
vládnout kreativita.
Tématem tohoto čísla našeho odborného časopisu
Slévárenství jsou slévárenské formovací materiály.
To bylo a je také náplní Odborné komise pro formovací
materiály při České slévárenské společnosti. Komise, která
je známá pod označením KOFOLA (komise formovacích
látek), pracuje již více než 50 let. V době překotného
pokroku je třeba i zde provést změny. Proto po 27 letech
mé činnosti v čele komise se nyní vedení ujímá Ing. Jiří
Pazderka. Cílem je, aby komise ještě výrazněji přispívala
k trvale udržitelnému rozvoji oblasti slévárenských
formovacích materiálů.
Předkládáme čtenářům řadu odborných článků na výše
uvedené téma a doufáme, že najdou mnoho zajímavé
jak v odborně zaměřených příspěvcích, tak v příspěvcích
pojednávajících o těchto tématech přímo v praxi.
ÚV
OD
NÍ
SL
OV
O
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 287
Ing . Josef Hlavinkav ý k o n n ý ř e d i t e l S S Č R
zprávy Svazu sléváren České republiky
Associat ion of Foundr iesof the Czech Republ ic
Giessere iverband derTschechischen Republ ik
Technická 2896 /2616 00 Brnote l.: +420 541 142 681s v a z @ s v a z s l e v a r e n . c zw w w.svazs levaren.cz
Svaz sléváren České republiky je č lenem Svazu průmyslu a dopravy ČRFreyova 948/11 190 00 Praha 9 – Vysočanytel.: +420 225 279 [email protected]
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Svaz sléváren České republiky je př idruženým členem CAEFCommittee of Associations of European Foundries (Asociace evropských slévárenských svazů)Hansaallee 203D-40549 Düsseldor ftel.: +49 211 687 12 17marion.harr [email protected]
Josef H lav inka
ZP
RÁ
VY
SV
AZ
U S
LÉ
VÁ
RE
N Č
ES
KÉ
RE
PU
BL
IKY
Dne 13. května letošního roku se v pro-storách Technického muzea Brno uskuteč-nila valná hromada Svazu sléváren ČR. Jednání zahájil prezident Svazu slévá- ren Ing. Zdeněk Vladár (obr. 1) a jeho průběh pak řídil výkonný ředitel Ing. Josef Hlavinka (obr. 2). Tématem jednání byla rekapitulace uply-nulého období a vize a plány do období nadcházejícího. V duchu programu to-hoto volebního období jsou cíle naší práce jednoznačné – nadále usilovat o podporu exportu členských organiza-cí, a to účastní na specializovaných vele-trzích v České republice, ale zejména
v zahraničí. Dále pak zvyšování kvalifi- kace pracovníků našich sléváren a vše- obecně podpora technického vzdělává-ní a kvalifikované pracovní síly formou zapojení do národních, regionálních či účelových projektů našich sléváren. Náš svaz je sdružením zaměstnavatelů, proto i směřování sociální politiky bude i nadále vedeno v tomto duchu, tak aby byly hájeny zejména jejich zájmy. Poskytování informací z oblasti našeho oboru je nedílnou součástí naší práce. Časopis Slévárenství na tom má velký podíl. Součástí jednání byla i prezentace spo-lečností ABB (obr. 3) a RESPEKT (obr. 4). Plán činnosti do příští valné hromady Svazu sléváren v roce 2016 byl schválen jednomyslně. Jednání se zúčastnilo 35 % členské základny (ze 121 členů); dle stanov byla VH usnášeníschopná. Na závěr poděkoval prezident Svazu sléváren ČR všem zástupcům za účast. Po jednání měli účastníci možnost pro-hlídky Technického muzea v Brně, kte-rému tímto děkujeme za spolupráci a za perfektní zázemí pro zasedání valné hromady.
Valná hromada SSČR
Obr. 1. Ing. Z. Vladár, prezident SSČR, vítá účastníky valné hromady
Obr. 2. Ing. J. Hlavinka, výkonný ředitel SSČR, při svém projevu
Obr. 4. Firmu RESPEKT představil Ing. Štěpán Černaj, obchodní manažer
Obr. 3. Zástupce firmy ABB Ing. Martin
PohnerSTATISTIK A EKONOMIK A VZDĚL ÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ STATISTIK A EKONOMIK A VZDĚL ÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A V ÝSTAV Y CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁ-RENSTVÍ STATISTIKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE Č A S O P I S S L É VÁ R E N S T V Í S TAT I S T I K A EKONOMIK A VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE VELETRHY A VÝSTAVY PROPAGACE OBORU CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ STATISTIKA EKOLOGIE VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A VÝSTAVY CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE OBORU VELETRHY A
VZDĚLÁVÁNÍ EKOLOGIE PROPAGACE CD KATALOG SLÉVÁREN CD KATALOG SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ CD KATALOG PROPAGACE OBORU SLÉVÁREN ČASOPIS SLÉVÁRENST VÍ PROPAGACE OBORU ČASOPIS SLÉVÁRENSTVÍ STATISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ VELETRHY A VÝSTAVY
288 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
ČSS je č lenskou organizací WFOWorld Foundrymen Organizationc /o The National Metalforming Centre47 Birmingham Road, West Bromwich B70 6PY, Anglietel.: 0044 121 601 69 79fax: 0044 121 601 69 [email protected]
Česká slévárenská společnost je č lenem Českého svazu vědeckotechnických společnostíNovotného lávka 5110 00 Praha 1tel.: +420 221 082 295csv ts@csv ts.czwww.csv ts.cz
POZVÁNKAna 22. celostátní školení tavičů a mistrů oboruelektrooceli a LKG
Datum konání: 9. až 11. září 2015 Místo konání: rekreační zařízení ŽĎAS, a. s., ve SvratcePořádající organizace: ČSS – OK tavení oceli na odlitkyZáštitu nad školením převzal Ing. Zbyněk Matulka, člen předsta-venstva ŽĎAS, a. s.
Zaměření a cíl školení: Cílem 22. celostátního školení je poskyt-nout zaměstnavatelům a vedou- cím pracovníkům příležitost zvýšit technické a ekonomické povědomí vlastních odborníků v hutnických profesích. Školení je vhodné pro mistry a dělnické profese oboru výroby a odlévání oceli a litiny s kuličkovým grafitem, studenty VŠ hutních oborů a také ostatní zájemce o vzdělávání v tradič-ním řemesle. Školení je koncipo-váno formou vědomostní soutěže. Přednášející jsou z řad akademiků a provozních technologů předních českých ocelářských společností. V rámci školení odezní 12 odbor-ných přednášek, které jsou spoje-ny s prověrkou osvojení poskytnu-tých informací. Motivačním prvkem školení je členění posluchačů do týmů (obvykle podle zastupova- ných společností) a průběžné i zá-věrečné hodnocení odborné zdat-nosti a pozornosti jednotlivých týmů. S ohledem na organizaci školení je vhodné umožnit účast týmu (3 až 5 členů), který zastoupí společnost zaměstnavatele. Účastníkům bude v závěru školení také poskytnuta příležitost navštívit provozy oboru metalurgie ŽĎAS, a. s., a seznámit se s technologií výroby oceli, odlévání ingotů, vol-ného kování, výroby modelů a od-litků. V případě zájmu kontaktujte Bc. J. Malou, tel.: 566 643 660, [email protected]
Zasedání bentonitové podskupiny Odborné komise pro formovací materiály při ČSSI n g . J i ř í P a z d e r k ap ř e d s e d a b e n t o n i t o v é p o d s k u p i n y O K p r o f o r m o v a c í m a t e r i á l y
Již 33. zasedání bentonitové podskupi- ny OK pro formovací materiály se usku-tečnilo v Kutné Hoře, která v letošním roce slaví 20leté výročí zápisu na seznam památek UNESCO. Našimi hostiteli byli pracovníci slévárny ČKD Kutná Hora, a. s.Na zasedání, které bylo zahájeno 8. 4. 2015, se sešlo 33 členů podskupiny a také 13 hostů. Předseda podskupiny Ing. Alois Neudert, Ph.D., informoval přítomné o budoucím sloučení mateřské organizace KOFOLA s dceřinou odno- ží (bentonitová podskupina). Důvodem je malá aktivní činnost hlavní skupiny a prolínající se členství. Zachována zů-stane zkratka KOFOLA (z původního názvu Odborná KOmise pro FOrmovací LÁtky). Po organizačním úvodu jsme si připomněli památku Ing. Heroudka ze slévárny KOVOSVIT MAS, a. s., Sezi- movo Ústí, který letos zemřel. Po obvyk-lém kolečku výměny zkušeností násle-dovalo vystoupení našich sponzorů. Firma BIONA JERSÍN, a. s., se prezento-vala postřiky na modelové desky. ASK Chemicals Czech představila technolo- gii exotermických nálitků. Bc. Kaňová z firmy CLARIANT nás seznámila s orga-nizačním schématem firmy a geologic-kou vsuvkou o procesu vzniku bentonitů. Domácí firma GRAPA, s. r. o., vyrábějící nejen nátěry, zaujala i svojí charitativní činností. V další části jednání jsme děkovnými listy ČSS ocenili naše jubilanty, kteří slaví významná životní výročí. Byli jimi Ing. Kamilo Tomáš, dlouholetý aktivní člen zásobující zasedání vybranými re-šeršemi ze zahraničních časopisů, Ing. Jiří Novák, projektant přípravny formo-vací směsi nejedné slévárny, a Ing. Zde-něk Šmarda, odborník nejen na ruský trh. Potleskem jsme ocenili návštěvu Ing. Radmily Pekárkové, dlouholeté člen-ky KOFOLY a zakládající členky Komise pro jednotné směsi pro ocelové odlitky.V diskuzi dvakrát se svými příspěvky
ZP
RÁ
VY
ČE
SK
É S
LÉ
VÁ
RE
NS
KÉ
SP
OL
EČ
NO
ST
IJ i ř í Pazderka
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 289
vystoupil Ing. Obrtlík z JMA Hodonín. První informací se věnoval tématu nasá-kavosti jader vzdušnou vlhkostí, řízené-mu temperování skladu a vlivu rosného bodu, vše v souvislosti se slévárenskou vadou odvařeniny od jader. Druhá ob-sáhlá informace se týkala sledování vlivů při vyjímání forem z modelových desek a deformací modelových desek.Předseda podskupiny nás informoval o výrobě odlitků v českých a slovenských slévárnách v roce 2014, které se podaři-lo podskupině shromáždit. Z uvedených čísel vyplývá minimální nárůst produkce. Kolega Ing. Neudert, Ph.D., také zma-poval situaci ve spotřebě bentonitu od různých dodavatelů v roce 2014.Bylo by škoda, když naše zasedání pro-bíhalo ve městě chrámů, abychom se alespoň do jednoho nepodívali. Proto jsme v podvečerních hodinách navštívili chrám sv. Barbory, provázeni odborným pracovníkem, komentujícím historické krásy havířského města.Druhý den proběhla exkurze v provozu slévárny, kde nás přivítal vedoucí slévár-
ny pan Straka a technoložka formova- cích směsi Ing. Buriánová, které také patří dík za organizaci celého zasedání. Informace o chodu slévárny nám sdělil finanční ředitel slévárny Ing. Kožený. Roční produkce slévárny směřuje z 80 % na železnice a představuje přibližně 9 000 t odlitků; dále slévárna vyrábí také tryskací broky a nátěry pro slévárenství. Formování, které účastníky zajímalo nejvíce, probíhá jak do syntetických směsí s bentonity, tak do samotuhnou-cích směsí alfa-setů. Z pohledu bentoni-tů je nutno uvést systém výroby směsi na pískometné lince s využitím regene-rátu, v ČR provozované pouze ve dvou slévárnách.
Na závěr mi dovolte poděkovat za všech-ny současné i minulé členy podskupiny našemu dlouholetému předsedovi Loj-zovi Neudertovi. Díky za všechno, za obnovení skupiny, za ty hodiny a hodiny přednášek, za organizování zasedání i za všechny vtipy, které jsi nám řekl. Děkujeme!
Členové OK pro formovací materiály na svém zasedání
Účastníci zasedání před slévárnou ČKD Kutná Hora, a. s.
52. slévárenské dny®
v Brněd o c . I n g . A n t o n í n Z á d ě r a , P h . D . o r g a n i z a č n í g a r a n t 5 2 . S D
M g r . F r a n t i š e k U r b á n e k t a j e m n í k Č S S
Letošní, 52. slévárenské dny® se usku-teční ve dnech 10. a 11. 11. 2015 v Brně v prostorách hotelu Avanti. V úvodním plenárním zasedání zazní přednášky zaměřené na současný stav slévárenství v ČR, ekonomii a dále na oblast automo-bilového průmyslu a další vývoj tohoto pro slévárenství strategického odvětví průmyslu. V následující části je program přednášek rozdělen podle uvedeného schématu a probíhá paralelně v sekcích. Kompletní seznam všech přednášek včetně jmen hlavních autorů je uveden na s. 291. Bližší informace lze získat také na webo-vých stránkách konference (www.sleva-renskedny.cz).
ORGANIZAČNÍ POKYNY A INFORMACE
• Místo konáníHotel AVANTI, Střední 549/61, Brno
• Závaznou přihlášku (přednášející, pasivní účastníci i vystavovatelé) odešlete nejpozději do 25. 10. 2015 na adresu:Česká slévárenská společnost, Mgr. František Urbánek – tajemník, Divadelní 6, p. s. 134, 657 34 Brno, tel./zázn./fax: +420 542 214 481, mobil: +420 603 342 176, [email protected]
• Účastnický poplatek – vložné Cena je stanovena dohodou mezi doda-vatelem (Česká slévárenská společnost) a odběratelem (účastník) a zahrnuje účast na konferenci, konferenční mate-riály, občerstvení a stravování včetně společenského večera. Platba před ter-mínem konání akce je zálohou ve výši 100 % sjednané ceny. Zúčtování bude provedeno do 15 dnů po přijetí platby zasláním daňového dokladu. Pokud se přihlášený účastník nebude moci zúčast-nit, je možná účast jeho zástupce. Při neúčasti se vložné nevrací.
ZP
RÁ
VY
ČE
SK
É S
LÉ
VÁ
RE
NS
KÉ
SP
OL
EČ
NO
ST
IJ i ř í Pazderka / Antonín Záděra / Frant i šek Urbánek
290 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Antonín Záděra / Frant i šek Urbánek
ZP
RÁ
VY
ČE
SK
É S
LÉ
VÁ
RE
NS
KÉ
SP
OL
EČ
NO
ST
I
• Způsob úhradyPříslušné vložné z výše uvedené tabulky uhraďte bankovním převodem do 25. 10. 2015 na účet České slévárenské společ-nosti u Komerční banky Brno-venkov, Kobližná 3, 631 32 Brno.Číslo účtu příjemce: 30736641/0100, VS: 101115, adresa příjemce: Česká slévárenská společnost, Divadelní 6, p. s. 134, 657 34 Brno, IČ: 00532983, DIČ: CZ00532983, IBAN (pro platby ze zahraničí): CZ1701000000000030736641, SWIFT (pro platby ze zahraničí): KOMBCZPPXXX
• UbytováníUbytování účastníků konference je re-zervováno v hotelu AVANTI, Střední 549/61, Brno, v jednolůžkových, dvou-lůžkových a třílůžkových pokojích. Při-hláška k rezervaci ubytování je součástí přihlášky k účasti. Ubytování objedná-vejte do 25. 10. 2015. Po tomto datu se rezervace ruší a ubytování nelze zaručit.
• Ceny za ubytování
Cena za ubytování není součástí vložné- ho, tyto náklady si hradí účastníci sami v recepci hotelu. Uvedené ceny jsou včetně DPH, snídaně formou bufetu a parkovného.
• StravováníStravování je zajištěno dle programu v restauraci hotelu AVANTI.
• Společenský večerSpolečenský večer s rautem a hudebním programem se bude konat v sále hotelu AVANTI dne 10. 11. 2015 od 20 do 24 h. Vystavovatelé mají možnost si přikoupit vstupenky pro účast svých hostů pouze na společenském večeru za 1 000 Kč včetně DPH.
• Konferenční materiálySoučástí konferenčních materiálů je CD sborník odborných přednášek a Slévá-renská ročenka® 2015.
člen ČSS nečlen ČSS
Kč bez DPH Kč s DPH Kč bez DPH Kč s DPH
vložné oba dny 2 975,21 3 600,– 3 223,14 3 900,–
první den 2 231,40 2 700,– 2 479,34 3 000,–
druhý den 1 735,54 2 100,– 1 983,47 2 400,–
doktorandi oba dny 1 735,54 2 100,– 1 735,54 2 100,–
• Audiovizuální technikaPřednášející budou mít k dispozici data-projektor a notebook. Přednášky ode-vzdávejte prosím v dostatečném časo-vém předstihu obsluze audiovizuální techniky v sále.
Seznam vystavujících firem k 22. 7. 2015
Firma č. stánkuASK Chemicals Czech s.r.o. S19 + S20FORMSERVIS, spol. s r.o. S15H-GLOST s.r.o. S7Hüttenes-Albertus CZ s.r.o. S1 + S2Lanik s.r.o. S3 + S4Linde Gas a.s. S5 + S6MECAS ESI s.r.o. S8 + S9METOS v.o.s. S10 + S11NAJPI a.s. S16NOTUS – POWERSONIC s.r.o. S12RMT s.r.o. S18
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 291
ZP
RÁ
VY
ČE
SK
É S
LÉ
VÁ
RE
NS
KÉ
SP
OL
EČ
NO
ST
IAntonín Záděra / Frant i šek Urbánek
Úterý10.11.20158.00–9.00 Prezence účastníků
Plenární sekce (9.00–12.00 h)9.00–9.30 Slavnostní zahájení 52. SD
9.30–10.00 SOBÍŠEK, P.: Aktuální vývoj české ekonomiky (UniCredit Bank, a. s.)
10.00–10.30 HLAVINKA, J.: Současný stav a vývoj slévárenské výroby v ČR (Svaz sléváren ČR)
10.30–10.45 Přestávka
10.45–11.15 ŠÍPEK, A.: Současný stav výroby automobilů v ČR a EU a její další vývoj (SAP)
11.15–11.45 ROSENKRANC, I.: Strukturální odlitky z hliníkových slitin v konstrukci automobilů (BÜHLER PRAHA s.r.o.)
11.45–12.00 Diskuze k přednáškám v plenární sekci
12.00–13.00 Oběd
Odborné přednášky (13.00–17.00 h)Sekce A – Sekce ekonomická Sekce B – Sekce formovací materiály
Sekci řídí: doc. Ing. Václav Kafka, CSc. Sekci řídí: Ing. Alois Burian, CSc., Ing. Jiří Florián
13.00–13.25LASÁK, R.: Porovnání nákladů na zavařování odlitků drátem nebo elektro-dou (VÍTKOVICKÉ SLÉVÁRNY, spol. s r.o.)
13.00–13.25PAJERSKI, M.: Výroba bentonitových forem ve Slévárně HEUNISCH Brno, s.r.o., (SLÉVÁRNA HEUNISCH Brno, s.r.o.)
13.25–13.50KAFKA, V.: Současná ekonomická situace a její dopady na slévárenství (RACIO & RACIO)
13.25–13.50KAŇOVÁ, Z.: Bentonity LE – LOW EMISSION – nová cesta pro zlepšení život-ního prostředí (CLARIANT)
13.50–14.15MIČA, R. a kol.: Kolektiv slevačů v PROJEKTECH XV a XVI pokračuje v posu-zování nákladovosti odlitků (ŽĎAS, a. s.)
14.15–14.40GAJDZICA, M., ROZENKRANC, J.: Využití kovonosných briket ve slévár-nách pomáhá řešit problémy odpadů (PROGRES EKOTECH, s.r.o. )
14.15–14.40BRYKSÍ, V. a kol.: První tlakově lité odlitky s použitím solných jader (KOVOLIS HEDVIKOV, a.s.)
14.40–15.00 Přestávka 14.40–15.00 Přestávka
15.00–15.25LÁNA, I. a kol.: Ekonomická efektivnost náhrady kupolových pecí indukční-mi (SLÉVÁRNA A MODELÁRNA NOVÉ RANSKO, s.r.o.)
15.00–15.25 BEŇO, J.: Nové postupy hodnocení slévárenských ostřiv (VŠB – TU Ostrava)
15.25–15.50KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí ve slévárnách – cesta ke zvý-šení ekonomické efektivnosti (RACIO & RACIO)
15.25–15.50BURIAN, A., PŘEROVSKÁ, M.: Příspěvek k ekologickému řešení výroby forem a jader (SAND TEAM, spol. s r.o.)
15.50–16.15 ZEMÁNEK, L.: Zlepšení procesu tryskání odlitků (S+C ALFANAMETAL s.r.o.) 15.50–16.15VALENTA, P., ŠEVČÍK, P.: Vliv sušení forem a jader na pevnostní vlastnosti furanových formovacích směsí (ŽĎAS, a.s.)
16.15–16.40 ŠLAJS, J.: Ekonomická efektivnost 3D systémů (METOS, v. o. s.) 16.15–16.40HORÁČEK, L.: Technologie 3D tisku písku v Modelárně Liaz Liberec (MODE-LÁRNA LIAZ, spol. s r.o.)
16.40–17.00 CHYTKA, P.: Perspektivy uplatnění 3D systémů ve slévárenství (IEG, s. r. o.) 16.40–17.00 Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze
18.00–19.00 Večeře
20.00–24.00 Setkání slevačů
Středa11.11.2015Odborné přednášky (8.00–12.00 h)Sekce C – Sekce technologická Sekce D – Sekce neželezných kovů a slitin a ekologie
Sekci řídí: Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D. Sekci řídí: doc. Ing. Petr Lichý, Ph.D., Ing. Ivo Lána, Ph.D.
8.00–8.25 KOLDA, V.: Predikce napětí a deformací v odlitcích (MECAS ESI, s. r. o.) 8.00–8.25 BRYKSÍ STUNOVÁ, B., BRYKSÍ, V., PUCHNIN, M.: Odlitky lité metodou rheocasting SEED – teorie a praxe (ČVUT PRAHA)
8.25–8.50BLAŽÍK, P., PEŠEK, J.: Technologie výroby odlévaných keramických jader (VUT v Brně)
8.25–8.50DOLEŽAL, J., KUČERA, V., BRYKSÍ STUNOVÁ, B.: Vliv přídavku zirkonia na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti slitiny Al-Si druhého tavení (METAL TRADE COMAX, a.s.)
8.50–9.15BRŮNA, M., BOLIBRUCHOVÁ, D., PROCHÁZKA, P.: Filter vo vtokovej sústa-ve a jeho vplyv na priebeh plnenia (Žilinská univerzita v Žiline)
9.15–9.40NETERDER, K.: Opravy povrchových slévárenských vad na odlitcích laserovou technologií – problematika povrchového kalení odlitků (Slévárna Kuřim, a.s.)
9.15–9.40LICHÝ, P., RADKOVSKÝ, F., KROUPOVÁ, I.: Možnosti řízeného naplynění hliníkových slitin pro eliminaci vad odlitků (VŠB – TU OSTRAVA)
9.40–10.00 Přestávka 9.40–10.00 Přestávka
10.00–10.25LUKEŠ, R.: Optimalizace technologie výroby odlitku pro petrochemický prů-mysl (S+C ALFANAMETAL s.r.o.)
10.00–10.25RADKOVSKÝ, F., GEBAUER, M., KROUPOVÁ, I., LICHÝ, P.: Výroba kovo-vých pěn a jejich chování při deformaci (VŠB – TU OSTRAVA)
10.25–10.50VONDRÁČEK, R.: Samotvrdnoucí směsi No Bake pro výrobu forem a jader, současný stav, srovnání systémů (ASK CHEMICALS CZECH s.r.o.)
10.25–10.50 PTÁČEK, J.: Základní úpravy taveniny slitin hliníku (FOUNDSERVIS BRNO)
10.50–11.15ROUČKA, J.: Nálitkování odlitků s použitím exotermických a izolačních ná-stavců (VUT v Brně)
10.50–11.15 LÁNA, I.: Možnosti zvýšení mechanických hodnot slitin mědi (SLÉVÁRNA A MODELÁRNA NOVÉ RANSKO, s.r.o.)
11.15–11.40 BUDEUPŘESNĚNO 11.15–11.40ŠROMOVÁ, S., LUŇÁK, M.: Změna kvality slitin hliníku v závislosti na délce přítomnosti v udržovací peci (BENEŠ A LÁT, a.s.)
11.40–12.00 Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze 11.40–12.00 Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze
12.00–13.00 Oběd 12.00–13.00 Oběd
Odborné přednášky (13.00–17.00 h)Sekce E – Sekce metalurgie oceli na odlitky a ingoty Sekce F – Sekce metalurgie litin
Sekci řídí: Ing. Martin Balcar, Ph.D. Sekci řídí: doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D., doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
13.00–13.25 ODEHNAL, J., VLK, V.: Využití vápníku ke zvýšení užitných vlastností oceli (PILSEN STEEL, s.r.o.)
13.00–13.25 MORES, A., HERMAN, A., NĚMEC, M.: Mechanické hodnoty přilitých vzorků u těžkých odlitků z nízkolegované litiny s kuličkovým grafitem (ČVUT PRAHA)
13.25–13.50BALÁŽOVÁ, M. a kol.: Vývoj technologie bimetalických ingotů s využitím numerického a fyzikálního modelování (VUZ BRATISLAVA)
13.25–13.50ODEHNAL, J., HAMPL, J.: Chunky grafit v těžkých odlitcích z tvárné litiny (PILSEN STEEL, s.r.o.)
13.50–14.15ŠENBERGER, J. a kol.: Příspěvek ke vzniku bublin v ingotech z žáropevných chromových martenzitických ocelí (VUT v Brně)
14.15–14.40 KUŽEL, A.: Cívky elektrických indukčních pecí, jejich údržba a provoz (JUN-KER Industrial Equipment, s.r.o.)
14.15–14.40 HAMPL. J., PIEKAR, D.: Plynové vady v odlitcích z šedé litiny (VŠB – TU OSTRA-VA)
14.40–15.00 Přestávka 14.40–15.00 Přestávka
15.00–15.25 KUBÍČEK, J.: Svařování nelegovaných a nízkolegovaných ocelí (VUT v Brně) 15.00–15.25 VÁLEK, T., HAMPL, J.: Mechanické a strukturní vlastnosti litin legovaných Ni-Cu (VÍTKOVICKÉ SLÉVÁRNY, spol. s. r. o.)
15.25–15.50 ZÁDĚRA, A.: Výroba a vlastnosti austenitických ocelí (VUT v Brně) 15.25–15.50ANDRŠOVÁ, Z., SKRBEK, B.: Problematika přechodu z ČSN na EN standardy složitých tenkostěnných litinových odlitků (TU Liberec)
15.50–16.15 BUČEK, P. a kol.: Numerický model a riadenie sekundárnej zóny chladenia ZPO v ŽP, a. s., (Železiarne Podbrezová, a. s.)
15.50–16.15 BÍLEK, D., SKRBEK, B.: Slitiny železa na výfuková potrubí spalovacích moto-rů – trendy, diagnostika (ŠKODA AUTO, a. s.)
16.15–16.40ASTEMAN, H., DULAVA, M.: Nový materiál s vysokou korozní odolností G45Mo (S+C ALFAMETAL s.r.o.)
16.15–16.40 BUDEUPŘESNĚNO
16.40–17.00 Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze 16.40–17.00 Ukončení bloku přenášek, závěrečná diskuze
17.00–17.15 Slavnostní ukončení 52. SD
292 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
I vana Kroupová
VY
SO
KÉ
ŠK
OLY
IN
FO
RM
UJÍ
vysoké školy informují
Absolventi bakalářského a magisterského studia na FMMI VŠB – TU OstravaI n g . I v a n a K r o u p o v á
Jméno, příjmení téma diplomové práce
1 Bc. Jakub DobřanskýOptimalizace výroby litých kovových pěn s pravidelnou buňkovou strukturou
2 Bc. Lukáš Enenkel Metalurgické zpracování vsázky pro jakostní litiny
3 Bc. Ondřej Fojtík Výroba kokil z litiny se sníženým obsahem škodlivých prvků
4 Bc. Michael Hladký Lité kovové pěny s nepravidelnou buňkovou strukturou
5 Bc. Petra Křenková Hodnocení sklonu nekřemenných písků k drcení
6 Bc. Matěj Kubinec Ovlivnění primární struktury odlitků z Al - slitin
7 Bc. Tomáš Lokaj Řízené naplynění odlitků ze slitin hliníku
8 Bc. Isabel Nguyenová Optimalizace výrobního procesu vermikulitových výrobků
9 Bc. Pavel Pejčoch Návrh a výroba odlitku motorového dílu z hliníkové slitiny
10 Bc. Dalibor Piekar Technologie lití kotlového článku
11 Bc. Jakub Rušaj Optimalizace vlastností jádra odstředivě litého válce
12 Bc. Jaroslav Šiška Optimalizace jílových pojiv pro formování „na syrovo“
13 Bc. David Šustr Vliv jakosti formovacích směsí na kvalitu ocelových odlitků
14 Bc. Filip Trubíni Využití termické analýzy u slitin hliníku
15 Bc. Zdenka ZugárkováSledování vlivu tepelné zátěže na vlastnosti samotuhnoucích formovacích směsí
Na katedře metalurgie a slévárenství v akademickém roce 2014/2015 ukonči-lo studium ve studijním programu me-talurgické inženýrství se zaměřením na slévárenství 26 studentů. Zkoušky stu-dentů magisterského studijního oboru slévárenské technologie se konaly 27. a 28. května 2015. Předsedou zkušební komise byl prof. Ing. Milan Horáček, CSc., a zkoušku vykonalo celkem 15 studentů (tab. I). Všichni studenti byli úspěšní a získali inženýrské diplomy. S vyznamenáním prospěli Ing. Lukáš Enenkel, Ing. Petra Křenková a Ing. Jakub Rušaj. Z obhájených diplomových prací (tab. I) byla na cenu děkana FMMI vy-brána DP Ing. Pavla Pejčocha.V bakalářském studijním oboru slévá- renské technologie vykonali státní závě-rečné zkoušky 4 studenti kombinované-ho a 1 student prezenčního studia. Zkoušky proběhly 9. června 2015 a před-sedou zkušební komise byl Ing. Jan Tolar. Absolventi a témata jejich úspěšně obhá-jených bakalářských prací jsou uvedeny v tab. II.
Obr. 1 a 2. SZZ – navazující magisterské studium, obor slévárenské technologie
Obr. 3 a 4. SZZ – bakalářské studium, obor slévárenské technologie
Obr. 5. Petr Salva – krbové hodiny inspi-rované kubizmem
Obr. 6. SZZ – obor umělecké slévárenství
Tab. I. Účastníci SZZ magisterského studia oboru slévárenské technologie a názvy diplomových prací
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 293
I vana Kroupová / Tomáš Elbe l / Jaros lav Šenberger
Jako poslední úspěšně absolvovali státní závěrečné zkoušky studenti oboru umě-lecké slévárenství, a to 10. června 2015. V tento den vykonalo SZZ 6 studentů tohoto unikátního oboru (tab. III). Před-sedou komise byl Ing. Jan Tolar. Z obhá-jených bakalářských prací byla na cenu děkana FMMI vybrána BP Petra Salvy.
Nový docent v oboru metalurgická technologiep r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
né obhajobě přispělo pozitivní hodnoce-ní oponentů, kterými byli prof. Ing. Iva Nová, CS., prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c., a dr. hab. Ing. Miroslaw Cholewa (Slezská univerzita v Gliwicích). Přednáš-ka i habilitační práce se vztahovaly k té-měř desetileté praxi doc. Lichého při vý-uce předmětů metalurgie a technologie neželezných kovů a speciální metody výroby odlitků, přičemž vedl i cvičení v několika dalších předmětech bakalář-ského a magisterského studia.Vědecká rada při svém rozhodování při-hlédla i k tomu, že doc. Lichý byl kromě výuky zapojen do řešení projektů TAČR, GAČR a MŠMT. Bohatá byla i jeho spo-lupráce se slévárnami, kde řešil 12 pro-jektů a působil v odborných komisích ČSS pro neželezné kovy a tlakového lití. Byl autorem nebo spoluautorem 78 odborných příspěvků v domácích i zahraničních časopisech a sbornících. Blahopřejeme k obhájení docentury a přejeme hodně dalších úspěchů.
Státní závěrečné zkoušky na odboru slévárenství VUT v Brně v roce 2015d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r , C S c .
V roce 2015 ukončilo studium státní závěrečnou zkouškou na odboru slévá-renství VUT v Brně 5 studentů. Státní
závěrečné zkoušky (SZZ) se konaly 23. června 2015. Témata všech diplomo-vých prácí (DP) byla vázána na výrobní problémy spolupracujících sléváren a na projekty řešené na odboru. Úroveň DP posuzovali oponenti z praxe, kteří se na řešené problematice podílejí. Úspěšně obor absolvovalo celkem 5 nových inže-nýrů, z toho dva prospěli s vyznamená-ním (s „červeným diplomem“). Noví absolventi odboru slévárenství FSI VUT v Brně, obhájili níže uvedené diplo-mové práce:Ing. Jaroslav Žuja Optimalizace výroby voskových modelů ve firmě FIMESVedoucí DP: prof. Ing. Milan Horáček, CSc.Ing. Marek Kinc Numerická simulace výroby keramických jader pro technologii lití na vytavitelný voskVedoucí DP: Ing. Marek KováčIng. Petr Blažík Vodou rozpustná jádra pro hliníkové slitiny a jejich vliv na povrchovou jakost Vedoucí DP: Ing. Václav Kaňa, Ph.D.Ing. Pavel Šebesta Ovlivnění zbytkových pevností sléváren-ských jader s biogenním pojivemVedoucí DP: Ing. Petr Cupák, Ph.D.Ing. Erich Jankes Využití řízeného naplyňování slitin Al-Si při tlakovém litíVedoucí DP: doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.Dva posluchači 5. ročníku v letním se-mestru studovali na Montanuniversität Leoben a státní závěrečnou zkoušku mají přeloženu na podzimní termín.Při závěrečném hodnocení vyzdvihl ve-doucí katedry doc. Ing. Antonín Zádě- ra, Ph.D., dobrou spolupráci s končícím ročníkem jak v oblasti výuky, tak i při práci ve školní slévárně v posledních dvou letech. Dobrou odbornou úroveň absolventů, jejich znalosti i schopnost reagovat na otázky zkoušejících během státní závěrečné zkoušky hodnotili klad-ně i všichni členové státnicové komise. Mluvčí absolventů poděkoval za péči, kterou jednotliví vyučující studentům věnovali po dobu studia, a konstatoval, že na odboru slévárenství panují velmi dobré vztahy jak mezi studenty, tak i mezi studenty a vyučujícími. V poděko-vání pedagogickému sboru se mluvčí zmínil také o celé řadě akcí a setkání mezi studenty a učiteli. Za zvlášť zdařilé pova-
Jméno, příjmení téma diplomové práce
1 Jiří Bém Návrh technologického postupu výroby odlitku desky DISA
2 Tomáš Hýbl (prezenční) Vliv očkování a nauhličování na kvalitu litiny
3 Linda MazálkováPrůzkum současného stavu technologií výroby jader používajících anorganická pojiva
4 Pavel Šín Životnost indukčních cívek v tavicích agregátech
5 Tomáš Vindiš Návrh technologického postupu výroby odlitku pánve
Jméno, příjmení téma diplomové práce
1 Jakub Čvančara Ztvárnění orla v uměleckém odlitku
2 Martin Horký Zhotovení uměleckého odlitku dle vlastního návrhu
3 Michaela Nesázalová Zhotovení interiérové plastiky dle vlastního návrhu
4 Petr Salva Zhotovení krbových hodin inspirovaných kubismem
5 Petra Skříšovská Rodinný erb
6 Andrea Uherková Zhotovení interiérové plastiky dle vlastního návrhu
Tab. II. Účastníci SZZ bakalářského studia oboru slévárenské technologie a názvy ba-kalářských prací
Tab. III. Účastníci SZZ bakalářského studia oboru slévárenství a názvy bakalářských prací
VY
SO
KÉ
ŠK
OLY
INF
OR
MU
JÍ
d o c . I n g . P e t r L i c h ý , P h . D .
Katedra metalurgie a slévárenství na Fa-kultě metalurgie a materiálového inženýr-ství VŠB – Technické univerzity v Ostravě byla posílena o nového docenta. Stal se jím Ing. Petr Lichý, Ph.D., který je od roku 2012 zástupcem vedoucího katedry me-talurgie a slévárenství. Doc. Ing. Petr Li-chý, Ph.D., dne 21. 5. 2015 před vědeckou radou fakulty úspěšně završil habilitační řízení. Nejprve v habilitační přednášce přednesl příspěvek „Použití nízkotlakého lití při výrobě odlitků ze slitin neželezných kovů“ a posléze obhájil habilitační práci na téma „Metalurgické a technologické aspekty přípravy litých kovových pěn ze slitin železa a neželezných kovů“. K úspěš-
294 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Jaros lav Šenberger / Antonín Záděra
žovali studenti exkurze a program histo-rické tavby. Za povšimnutí stojí i skuteč-nost, že všichni absolventi mají zajištěné zaměstnání ještě před ukončením studia. Při slavnostním přípitku projevili studenti přání se s vyučujícími průběžně setkávat, a to nejen v rámci své odborné praxe. Nově promovaným inženýrům blahopře-jeme k úspěšnému ukončení studia a přejeme, aby při práci v oboru našli svoje plné uplatnění a radost z povedené práce.Souběžně se státními závěrečnými zkouškami magisterského studia pro-běhly 23. a 24. června závěrečné zkouš-ky bakalářského studia. Komise byly se závěrečnými bakalářskými zkouškami rovněž spokojeny a byla konstatována dobrá úroveň bakalářských prací i celé závěrečné zkoušky. Z absolventů baka-lářského studia na oboru slévárenství se do magisterského studia na našem od-boru přihlásila většina bakalářů.
Rekonstrukce tavby na odboru slévárenství FSI, VUT v Brněd o c . I n g . A n t o n í n Z á d ě r a , P h . D .F o t o : V . V e s e l ý
Dne 4. června 2015 se již po jedenácté uskutečnila na Fakultě strojního inženýr-ství VUT v Brně rekonstrukce tavby ve staroslovanské šachtové peci. Místo konání bylo za školní slévárnou FSI na Palackého vrchu. Cílem této akce je ze-jména seznámit studenty a další zájem- ce s historií i s praktickou ukázkou po-stupu výroby svářkového železa, jakým bylo vyráběno již v tzv. době halštatské
(7.–5. stol. př. n. l.) a doby laténské (5.–1. stol. př. n. l.) spojované s výrobou železa keltskými kmeny. Produktem těchto pecí byla tzv. železná houba, která se dále zpracovávala kováním. Pec postavená pro letošní ročník rekonstruk-ce tavby těsně před vyjmutí železné houby je zachycena na obr. 1. Vlastní tavba, při které dochází k redukci že- lezné rudy, probíhala téměř 10 hodin a výsledný produkt – železná houba – po vyjmutí z pece je vidět na obr. 2. Dalším neméně důležitým přínosem těchto akcí je rovněž propagace a popu-larizace celého slévárenského oboru
Obr. 1. Historická pec těs-ně před vyjmutí železné houby
Obr. 2. Železná houba po vyjmutí z pece
Obr. 3. Prof. K. Stránský při své přednáš-ce s řadou posluchačů
Obr. 4. Účastníci měli možnost vidět uměleckého kováře Michala Truksu přímo při práci
Obr. 7. Při pohledu na tuto pochoutku se sliny jen sbíhaly
Obr. 8. Bez chladivého Pegasu to prostě nešlo
Obr. 5. Při občerstvování bylo stále o čem povídat
VY
SO
KÉ
ŠK
OLY
IN
FO
RM
UJÍ
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 295
Antonín Záděra / F. Chiesa a ko l . / J . B . P runier / F. Wave let
a katedry mezi studenty FSI VUT v Brně. Součástí tavby byla tradiční přednáška prof. Karla Stránského (obr. 3), která seznámila účastníky s historií výroby svářkového železa a těžby a zpracování polymetalických rud na Brněnsku a Čes-komoravské vysočině. Akce byla dopl- něna o praktickou ukázku kovářského umění. Tavby se opět zúčastnil umělec-ký kovář Michal Truksa (obr. 4). Studen-ti i ostatní účastníci akce měli možnost sledovat uměleckého kováře při práci, příp. si sami zkusit pod jeho vedením něco vykovat. Součástí konání těchto akcí je také pří-ležitost k setkání studentů, pracovníků fakulty i bývalých studentů a spolupra-covníků a kamarádů ze sléváren a firem ze slévárenské branže. V letošním roce se rekonstrukce v průběhu celého dne zúčastnilo odhadem 120 lidí. Na obr. 5 jsou zachyceni účastníci akce v odpoled-ních hodinách. Příjemným zjištěním je i skutečnost, že se letošního ročníku rekonstrukce tavby zúčastnili ve velkém počtu také bývalí absolventi slévárenské-ho oboru, což jen potvrzuje dobré přá-telské vztahy mezi slevači i dobré a přá-telské vazby s katedrou slévárenství FSI.Každoročně se díky sponzorům daří pro tuto akci zajistit občerstvení. I letos si tedy účastníci mohli pochutnat na raj-hradském kotlíku v podání doc. Šen- bergera (obr. 6) i na dalších lahůdkách (obr. 7). Mezi letošní sponzory ze slévá-renské branže patřily firmy MECAS ESI, s. r. o., LANIK, s. r. o., Česká slévárenská společnost a již popáté akci podpořil sponzorským darem také pivovar a hotel PEGAS (obr. 8). Jedná se o menší brněn-ský pivovar a hotel, který poskytl pro osvěžení účastníků hned tři druhy svého skvělého piva.Za organizátory bych chtěl poděkovat všem sponzorům, kteří nám svým finanč-ním i hmotným příspěvkem umožnili uspořádat tuto akci i s bohatým dopro-vodným programem. Věřím, že akce přispěla ke zviditelnění našeho oboru i navázání nových vztahů nejen mezi studenty a pedagogy na Fakultě strojní-ho inženýrství, ale i se zástupci z řad zúčastněných firem. Dále bych rád po-děkoval panu profesoru K. Stránskému za zajímavou přednášku a také dalším organizátorům, kteří se ochotně a obě-tavě zapojili do příprav historické tavby. Jsme přesvědčeni, že úsilí organizátorů nebylo vynaloženo zbytečně a jejich práce i příspěvky sponzorů byly správně využity a návštěvníci odcházeli v dobré náladě. Doufám, že se v příštím roce opět všichni při stejné příležitosti šťastně shledáme.
ze zahraničních časopisů
Přímé lití versus tradiční vtokováníDirect pour vs. traditional gatingF. Chiesa a kol.Centre de Métallurgie du Québec, Canada
V Kanadě je velké množství vodních nádrží, z nichž je v provincii Québec vyráběno v turbínách více než 90 % elektřiny. Nejsou to konvenční, techno-logicky a ekologicky vyvinuté přehrad- ní hydroelektrárny, ale nové malé vodní turbíny pro rychle tekoucí řeky s nádrže-mi a nahrazují tak generátory v mnoha oblastech poháněné fosilním palivem. Každá vrtule pro 15kW vodní turbínu sestává z pěti litých lopatek ze slitiny hliníku A536 o hmotnosti 9,1 kg, délce 930 mm, s tloušťkou od 44 mm do 13 mm, které jsou usazovány do nosné-ho náboje vrtule. Ve středisku metalurgie v Québecu byly testovány dvě produkční metody – od-lévání lopatek do pískové směsi s po- užitím nepřetlakové vtokové sousta- vy 1 : 2 : 4 se šesti bočními zářezy v dělicí rovině a přímé lití nálitkem do nejsilnější části odlitku se zajiště- ním usměrněného tuhnutí. Musely být dodrženy striktní podmínky na odlitý povrch (≤ 250 rms) a geometrie (± 2 mm) od teoretického tvaru. Dále minimální mez kluzu 140 MPa a tažnost 2 % v nejvíce namáhaných částech lopatky. Slitina A356 (AlSi7Mg0,4) byla volena pro dostupnost a dobré licí vlastnosti; také se vyznačuje dobrou korozivzdor-ností v tekoucí vodě. Při zkouškách byly porovnány technologické parametry: licí teplota, licí doba, tepelné zpracování sestávající z rozpouštěcího žíhání, kalení a popouštění. Mikrostruktury odlitků byly sledovány ve třech průřezech lopa-tek. Porovnání výsledků: licí teplota vo-lena tak, aby během plnění nikdy nekles-la pod likvidus slitiny A356 (613 °C). Pro konvenční vtokovou soustavu přes zářezy byla licí teplota 740 °C s dobou lití 25 s, pro přímé lití nálitkem se tyto hodnoty snížily na 690 °C a 10 s doba plnění dutiny odlitku. V metalurgické jakosti nebyly shledány podstatné rozdí-ly i přes mnohem nižší licí teplotu u odlévání nálitkem. Mechanické vlast-nosti lopatek překračovaly hodnoty mi-nimálních požadavků, proto řešitelé snížili u tepelného zpracování rozpouš-těcí teplotu z 538 na 450 °C při 12 h.
Tato změna podstatně snížila deformace odlitku, které se jinak objevovaly po kalení do vody (65 °C) a popouštění 6 h (160 °C). Technologie přímého lití nálitkem přes filtr je doporučena a je výhodná pro nižší teplotu lití, jednodušší formování a spotřebu materiálu sníženou o 25 %. Nižší náklady na dokončovací operace pro výrobu litých produktů „near net shape“, zlepšené využití kovu ze 70 na 85 %. Byly sníženy deformace odlitku v litém stavu oproti konvenčnímu systé-mu s rychlým tuhnutím rozváděcích kanálů a zářezů.
(Zkrácený překlad článku z časopisuModernCasting,2014,č.8,s.40–47.)
LKG, vývoj a aplikace odlévání dílů velkých rozměrů Fonte à graphite sphéroïdal, développe-ments et applications pour des pièces de grandes dimensions J. B. Prunier, F. WaveletFerry Capitain Comp., Joinville, France
V cementárenském a důlním průmyslu jsou používány velké rotující válce k mletí materiálu. Tato zařízení jsou se-stavena z mnoha částí vyrobených nej-častěji z oceli. Vývoj vlastností LKG a důležitý výpočet výrobních nákladů v současnosti dovoluje navrhnout tyto kritické díly z litin LKG místo z oceli, která byla používána v minulých deseti-letích. Mlýn má při rotaci konstantní rychlost (kromě startu a zastavení), čela mlýna jsou vystavena cyklům opakova-ného zatížení. Hodnota napětí pro kaž-dý cyklus je relativně nízká (podle desig-nu 70 MPa limitní), ale kumulace všech cyklů zatížení mohou vést k poruchám pevnosti materiálu. Pro jakostní design těchto částí z LKG je pro výpočet únavy materiálu použit model konečných prv-ků (FEMAP software NXNastran). Model umožnil na začátku vyhodnotit rozdílné hodnoty napětí a jejich směry. Pak byly stanoveny celkové rozsahy napětí vzni-kajících v mlecím zařízení. Tyto výsledky pak byly vzaty do výpočtu při vnitřním zatížení mlýna, včetně indukovaných sil při rotaci. Srovnávací studie byla provedena se dvěma materiály: ocel GE 320 a LKG – EN-GJS 500-7 pro mlecí zařízení 38´SAG Mill s příkonem 2 500 kW, s rotační rychlostí 15,8 rpm, vnější průměr tělesa 4,2 m, hmotnost nenaplněného mlýna 208 t, hmotnost náplně při mletí (ruda a koule) 177 t. Přípustné napětí ve sva-
VY
SO
KÉ
ŠK
OLY
INF
OR
MU
JÍ / ZE
ZA
HR
AN
IČN
ÍCH
ČA
SO
PIS
Ů
296 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
J . B. P runier / F. Wave let / D. Howel l / Vý tahy č lánků z Transac t ions AFS
ZE
ZA
HR
AN
IČN
ÍCH
ČA
SO
PIS
Ů /
TR
AN
SA
CT
ION
S A
FS
20
14
řované GE 320 je 58 MPa (podle stan-dardu NF E83-100), kde přípustná mez únavy pro LKG je 95 MPa. Faktory bez-pečnosti pro čelo mlýna z LKG a pro čelo mlýna z oceli v jejich nejvyšších oblastech napětí byly ekvivalentní: pro verzi z oce-li je to 2,15, pro verzi z LKG 2,17. Náhra-da oceli litinou s kuličkovým grafitem byla realizována.Druhým příkladem jsou velmi rozměrná převodová kola. Firmou Ferry Capitain byla vyvinuta a patentována speciální LKG FerryNod a je používána pro kola o rozměrech do 16 m vnějšího průměru, do 1 500 mm tloušťky, s garantovanou tvrdostí do min. BHN 340, bez omezení kuliček grafitu. Tento nový materiál umožňuje design odlitků kol, což před několika lety nebylo možné. Opět opro-ti oceli (G 38 CrNiMo 6-6) a klasické LKG (EN-GJS 500-7) je zde podstatné zlep-šení meze tažnosti, pevnosti, odporu v ohybu ve srovnání s tradiční LKG. Hod-noty jsou určeny podle American stan-dard AGMA 6014-A06 a udávají refe-rence pro vnější převodová kola rotačních mlýnů. Nejnovější vývoj LKG otevírá další možnosti náhrady oceli, technicky i ekonomicky, u rozdílných aplikací. Jako příklad je na obr. 1 převodové kolo původně vyráběné z oceli, která byla nahrazena litinou FerryNod bez podstat-ných rozdílů ve výkonu mlecího zařízení.
(Zkrácený překlad článku z časopisuFonderiemagazine,2014,č.9,s.25–38.)
Tělo torpéda lité vertikálním způso-bemTorpedo body cast with vertical pouring processD. Howell AlumAlloy Company Inc., Ontario, Kali-fornie
Když Vojenské námořnictvo Spojených států amerických potřebovalo vyrobit
cvičná nahraditelná torpéda, známá jako REXTORPS (Recoverable Exercise Torpe-do), jednalo se o hliníkové odlitky těles o délce 1,25 m. Rentgenové požadavky zkoušení a design rozdílných tlouštěk stěn vyvolaly značné problémy výroby těchto odlitků. Tloušťka konce válcovi-tého těla torpéda je cca 4,5 mm, tloušť-ka stěny se pohybuje od 0,6 mm blízko hran do 2,25 mm ve střední části torpé-da. Po neúspěšných zkouškách pro do-sažení jakosti odlitků ve dvou slévárnách začalo americké námořnictvo hledat jiné možnosti zahrnující i možnost obrábět těla z plného kusu.Majitel společnosti AlumAlloy přijal na-bídku jako výzvu. První dvě neúspěšné slévárny se pokoušely odlévat tělesa torpéd do pískových forem horizontál- ně, po rentgenových zkouškách s 50% zmetkovitostí. David Howell navrhl od-lévání těles ve vertikální poloze. „Náš systém je výhodný pro symetrické odlit-ky a může udržet bubliny, které vznika-jí z formy v její dutině. To je to, co my nazýváme modulované vertikální odlé-vání, protože můžeme řídit rychlost kovu během lití,“ říká autor. Forma je vyrobe-na z furanové směsi s jednoduchým dlouhým jádrem 1,8 m, odlitky vyža- dují minimální obrábění. Navíc 90 kg těžká cvičná torpéda odlévaná ze slitiny A 356-T6 reprezentují podstatné úspory ve srovnání s náklady při výrobě těchto válcovitých těles z ingotů. AlumAlloy dodává americkému námořnictvu při-bližně 100 ks/rok a běžně používá mo-dulovaný horizontální odlévací způsob pro velké množství odlitků do furano-vých směsí, např. tělesa motoru o hmot-nosti až 454 kg. „Možnosti použití odlitků jsou nekonečné,“ říká autor a majitel společnosti.
(Zkrácený překlad článku z časopisuModernCasting,2014,č.8,s.57.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
transactions AFS 2014
Výtahy článků z Transactions AFS, 2014, sv. 122III. část
Srovnání aeračně a gravitačně plně-ných syrových směsí se zkoušením eroze teplem (Comparing aeration to gravity filled green sands with thermal erosion testing) RAMRATTAN, S. aj. s. 211–217, 4 obr., 3 tab., lit. 9Dříve publikované práce ukazují, že zkoušky drolivosti a zkoušky upravenou kuželovou žároměrkou ukazují rozdíly mezi směsmi plněnými gravitačně a aeračně. Tyto zkoušky však probíhaly při teplotě okolí. Ověřovalo se proto, zda může zkouška vlivu tepla (TET – Thermal Erosion Test) na syrovou směs identifi-kovat rozdíly mezi směsí plněnou aerač-ně a gravitačně. Popis podmínek a prů-běhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.
Vliv snížení obsahu PVZ během no-dularizačního zpracování a očková- ní na litinu s kuličkovým grafitem (The effect of minimizing rare earth elements during nodulizing treatments and the inoculation of ductile iron)RIPOSAN, I. a kol. s. 219–236, 6 obr., 10 grafů., 4 tab., 6 rovnic, lit. 34Obsáhlá studie vlivu PVZ během procesu nodularizace – spolu s následnými účinky na tvoření grafitu, sklon k zákalce, tvar grafitu a citlivost na tloušťku stěny – na průběh tuhnutí LKG vyrobené ze vsázko-vých materiálů vysoké jakosti vedla k vý-sledkům, které jsou shrnuty do 12 bodů.
Obr. 1. Převodové kolo z oceli, která byla nahrazena litinou FerryNod
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 297
Vý tahy č lánků z Transac t ions AFS
TR
AN
SA
CT
ION
S A
FS
20
14
s. 265–272, 13 obr., lit. 42Je předložen přehled literatury zabýva-jící se výše uvedenou problematikou. Jsou představeny experimentální výsled-ky získané několika moderními postupy a některé nejnovější teorie o růstu gra-fitu. Pochopení tvorby grafitu se výrazně prohloubilo použitím metod hodnocení s mimořádně vysokým rozlišením a no-vých metod modelování na úrovni atomů na počítači.
Vliv Mn a S na vlastnosti litiny, II. část – plán zkoušek: hlediska tavení a od- lévání (Influence of Mn a S on the proper- ties of cast iron, part II—experimental design: aspects of melting and pouring)MEYER, M. H. a kol.s. 273–278, 6 obr., 6 tab., 1 rovnice, lit. 5Uvedeny výsledky závěrečných zkoušek, kterými se zjišťovala role manganu a síry v litině s lupínkovým grafitem. V širokém rozpětí tlouštěk stěny byly připraveny oblasti nad a pod mezí rozpustnosti MnS, aby se zjistil vliv síry na pevnost LLG při nízkém obsahu Mn, kdy dochází k odmíšení MnS jen na začátku tuhnutí. Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.
Schopnost interkritického izotermic-kého kalení litiny ADI (Austemper- ability of intercritically austempered ductile iron (IADI))ARISTIZABAL, R. a kol. s. 279–286, 10 obr., 5 tab., lit. 20Práce je zaměřena na zjištění vlastností a mezí izotermické kalitelnosti inter- kriticky austenitizované, izotermicky kalené litiny s kuličkovým grafitem (IADI). Uvedeny vlastnosti IADI, dosud publiko-vané informace o tomto materiálu a jeho vlastnostech a výsledky vlastních zkou-šek. Popis podmínek a průběhu zkoušek.
Vliv Mn a S na vlastnosti litiny, I. část – přehled historie (Influence of Mn a S on the properties of cast iron, part I—historical perspective)GUNDLACH, R. B.s. 287–303, 37 obr., 5 rovnic, lit. 29Přehled literatury, která se zabývá nepří-znivými účinky síry v LLG a možnostmi jejich omezení přísadou Mn. Cílem je zjistit optimální poměr síry a manganu z hlediska vlivu na vlastnosti litiny s lupín-kovým grafitem. Údaje získané z odborné literatury budou ověřeny vlastními zkouš-kami v rámci výzkumného projektu.
Vliv normalizace na ocel zn. 1030 se zjemněným zrnem (Effect of normal-izing on grain refined 1030)TUTTLE, R. B. s. 305–316, 14 obr., 9 tab., lit. 16
Jsou popsány dvě série zkoušek, který- mi se mělo zjistit, jak ovlivňují přísady PVZ tepelné zpracování oceli zn. 1030. V první sérii se tepelnou analýzou zjišťo-valo, jak přísada PVZ ovlivňuje eutek- toidní reakční teploty, ve druhé se pak zkoušely mechanické vlastnosti takto zpracovaných zkušebních odlitků. Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhod-nocení výsledků.
Hodnocení vlivu chemické homoge-nity na užitné vlastnosti oceli Eglin (Evaluating chemical homogeneity in the performance of Eglin steel) WEBB, T. O., AKEN, D. C. van, LEKAKH, S. N.s. 317–332, 26 obr., 8 tab., lit. 14Popsány vlastnosti oceli Eglin vyvinuté jako úspornější náhrada za vysokolego-vané oceli pro zbrojní průmysl – vyvinu-ty dvě verze ES-1 tváření a CES na odlit-ky. Předložená studie má zjistit vliv chemické homogenity na vlastnosti oceli CES s cílem zlepšit její rázovou houžev-natost při −40 °C. Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.
Nová křemíková žárovzdornina pro malé pánve na taveninu oceli (Novel silica refractory for small sized steel ladles)BISWAS, S. s. 333–341, 13 obr., 5 tab., 3 rovnice, lit.12Cílem prací bylo zlepšit vlastnosti žáro-vzdornin pro menší pánve používané ve slévárnách oceli. Zkoušely se dva typy žárovzdornin. Běžná křemenná žáro-vzdornina se srovnávala se žárovzdorni-nou, která se skládala z křemenného písku a cenosfér. Ke stanovení skuteč-ných tepelných vlastností nového mate-riálu se použilo modelování v softwaru CFD (Computational Fluid Dynamics).
Moderní metoda stanovení základ-ních příčin expozice krystalickému křemíku ve slévárnách (An advanced method to determine root causes of exposure to respirable crystalline silica in foundries)PYLKAS, E. J., SCHOLZ, R. C.s. 343–348, 7 obr., lit. 2Je popsána metoda kvantifikace a upřed-nostnění důležitosti základních příčin expozice prašnému křemíku, která spo-čívá v odběru vzorků vzduchu a měření v reálném čase. Pojednáno o způsobech vystavení tomuto zdravotnímu riziku ve slévárnách odlévajících do pískových forem a uveden příklad měření ve sku-tečné slévárně.
„Dokaž více metodou LESS“ – dosáh-ni prvotřídního fungování své slé-
Kinetika expanze grafitu v průběhu tuhnutí LLG a LKG (Kinetics of graphite expansion during the solidification of lamellar and spheroidal graphite iron)ALONSO, G. a kol.s. 237–248, 20 obr., 9 tab., 2 rovnice, lit. 11Je popsána konstrukce a funkce nového experimentálního přístroje na analýzu line-árního posunu (LDA) – tepelnou analýzu, který autoři použili na měření hodnot li-neárního posunu a na tepelnou analýzu GJS a GJL s CE v rozsahu 3,7–4,4 % během tuhnutí. Současné měření umož-ňuje přímou korelaci mezi roztažením/smrštěním a změnou teploty při tvoření grafitu během tuhnutí. Lze tak pochopit kinetiku expanze grafitu. Uvedeny pod-mínky a průběh experimentu.
Vliv ekvivalentu uhlíku a legujících prvků na pevnostní vlastnosti litin s maximálně jemně interdentriticky precipitovaným grafitem (Effect of carbon equivalent and alloying elements on the tensile properties of superfine interdentritic graphite irons)AGUADO, E. a kol. s. 249–258, 15 obr., 3 tab., 1 rovnice, lit. 20Práce zjišťovala možnosti dalšího zvyšo-vání pevnostních vlastností LLG tradič- ními metodami, takovými, jako je snižo-vání uhlíkového ekvivalentu a použití legujících prvků. Navíc se zjišťoval opti-mální obsah titanu a ubývání titanu během udržování litiny v tavicí peci. Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.
Numerická simulace vad v ocelových odlitcích způsobených plyny z jádra (Numerical simulation of core gas de-fects in steel castings)XUE, L. aj.s. 259–263, 6 obr., 1 tab., 9 rovnic, lit. 6Numerická simulace vzniku vad podmí-něných plyny z jádra ze směsi s fenol- -uretanovým pojivem v ocelovém odlit-ku. Analyzuje a diskutuje se o plynu v jádře a o pórovitosti ocelových odlitků. Výsledky simulace se porovnávají s vý-sledky zjištěnými u konkrétního odlitku. Použitý software (CFD – Computational Fluid Dynamics) může simulovat vývoj plynu v jádře, jeho proudění a odvádění, ale nemůže sledovat jeho pohyb v tave-nině. Možné vady způsobené plynem však lze extrapolovat.
Přehled: analýza růstu morfologie grafitu na atomové úrovni (A review: atomic level analysis of graphite growth morphology)QING, J., RICHARDS, V.
298 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Vý tahy č lánků z Transac t ions AFS / zahraniční s lévárenské časopis y
várny (“Do more with LESS”—Achieve operational excellence in your foundry)KELBY, j.,s. 349–355, 1 obr., 2 tab., lit. 10Popsána metoda LESS (Lean, Ergono-mics, Six Sigma, System Thinking – štíh-lá výroba, ergonomie, metoda six sigma, systémové uvažování). Její uplatnění a výsledky jsou ukázány na konkrétních příkladech.
Vliv vakuového plnění a tuhnutí pod tlakem hliníkových slitin A356, A206, modifikovaných 319 a 535 odléva-ných postupem lost foam na jejich pevnostní vlastnosti (Effect of vacuum assisted filling and solidification under pressure of A356, A206, modified 319 and 535 aluminum alloys on tensile properties using the lost foam casting process) LITTLETON, H. E., GRIFFIN, J. A., FOLEY, R. D.s. 357–365, 25 obr., 4 tab., lit. 11Práce popisuje postupy odlévání výše uvedených slitin kombinující metodu VAP (Vacuum Asisted Pouring – odlévá-ní s využitím vakua) a SUP (Solidification under Pressure – tuhnutí s aplikací tlaku), které se již dříve osvědčily samostatně při odlévání součástí bloku motoru. První zlepšuje prodloužení a snižuje pórovitost, druhá má podobné účinky. Jejich kombinací se dosáhlo dalšího zlepšení pevnostních vlastností odlitků.
Úplné znění přednášek je k dispozi-ci v Informačním středisku Svazu sléváren České republiky, E. Bělehra-dová, úterý–čtvrtek, tel.: 541 142 646.
zahraniční slévárenské časopisy
FONDERIEMAGAZINEwww.etif.fr
XIAO, F. a kol.: Odlévání bimetalic-kých součástí z bílé chromové litiny a uhlíkové oceli metodou lost foam (Moulage en lost foam de piéces bimé-talliques fonte blanche Cr/acier au C), 2014, č. 6–7, s. 21–34.PRUNIER, J. B. a kol.: LKG, vývoj a aplikace odlévání dílů velkých rozměrů (Ductile iron, developments and applications on parts of large dimen-sions), 2014, č. 9, s. 25–38, (vizs.295–296,pozn.red.). FAY, A. a kol.: Vývoj nového očko-vadla s antimonem pro LKG (Déve-loppemennt d’un nouvel inoculant á l’antimoine pour fonte GS), 2014, č. 9, s. 39–42.HEIDEN, J.: Použití přípravny nátěrů ke zlepšení povrchové ochrany jader a produktivity slévárny (The use of a coating preparation plant to improve the core coating process and foundry efficiencies), 2014, č. 9, s. 43–48.
GIESSEREIwww.vdg.de
HEID, R. a kol.: Optimalizace nástrojů pro tlakové lití (Optimierung von Druck- giesswerkzeugen), 2014, č. 6, s. 32–41.MÜLLER, S. a kol.: Optimalizace di-menzování nástrojů při vnitřním temperování (Optimierung der Ausle-gung werkzeuginterner Temperiersyste-me), 2014, č. 6, s. 42–51.FUCHS, B. a kol.: Vhodné tepelné zpracování tlakově litých hliníko-vých odlitků s vyplavitelným solným jádrem (Angepasste Wärmebehandlung von druckgegossener Aluminiumstruk-turbauteilen mit verlorenem Salzkern), 2014, č. 6, s. 52–59.
HEUSLER, L.: Lehké kovy lité do pís-kových a kovových forem (Leichtme-tall-Sand und -Kokilenguss), 2014, č. 6, s. 60–67.LAMPIC, M.; M. WALZ: Litiny s červí-kovitým grafitem, 4. díl: Energie a porušení (Gusseisen mit Vermicular-graphit, Teil. 4: Energie und Zerstörung), 2014, č. 6, s. 68–80.AMBOS, E. a kol.: Na cestě k optimál-nímu procesu tlakového lití (Auf dem Weg zum optimierten Druckgiesspro- zess), 2014, č. 7, s. 20–29.BECKER, H. a kol.: Zcela propojený systém při výrobě anorganických jader pro odlitky hlav válců ve Volks-wagenu (Vollständig verkettete anor-ganische Kernfertigung in der Zylinder-kopffertigung bei Volkswagen), 2014, č. 7, s. 30–37.KALLIEN, L. a kol.: Tlakové lití hořčí-kových dutých odlitků technologií injekčního stříkání v teplé komoře (Magnesiumdruckgiessen mit Holstruk-turen durch Gasinjektiontechnik im Warmkammerverfahren), 2014, č. 7, s. 38–43.DÖTSCH, E.: Elekrické pece pro ta- vení, udržování a lití, 48. díl (Elektro- öfen zum Schmelzen, Warmhalten und Giessen), 2014, č. 7, s. 44–49.LAMPIC, M.; M. WALTZ: Litiny s červí-kovitým grafitem, 5. díl: Dokončova-cí operace) Gusseisen mit Vermicular-graphit, Teil 5: Nachfolgenoperationen), 2014, č. 7, s. 50–61.
GIESSEREIPRAXISwww.giesserei-praxis.de
RAGAB, K. A. a kol.: Účinky chladi-cího média a technologie tepelného zpracování na jakost Al-Si-Cu-Mg odlitků (Einflüsse von Abschreckmedi-um und Wärmebehandlungs-Verfahren auf die Qualität von Al-Si-Cu-Mg Guss-teilen), 2014, č. 9, s. 382–395.POTATURINA, E.; R. STÖTZEL: Výz- kum vzniku zákalky u těžkých liti- nových odlitků (Untersuchungen zum Gussfehler weisser Belag an schweren Eisengussteillen), 2014, č. 9, s. 397–407. TUTTLE, R. B.: Interakce oxidů vzác-ných zemin s průmyslovými žáro-vzdorninami (Die Wechselwirkungen zwischen seltenen Erden und industri- ellen Feuerfestmaterialien), 2014, 10, s. 431–438.
TR
AN
SA
CT
ION
S A
FS
20
14
/ Z
AH
RA
NIČ
NÍ
SL
ÉV
ÁR
EN
SK
É Č
AS
OP
ISY
S lítostí oznamujeme, že nás v červenci 2015 opustil
prof. Ing. Milan Trbižan, profesor univerzity v Ljubljani a dlouholetý předseda Slovinské slévárenské společnosti.
Věnujte mu prosím tichou vzpomínku.
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 299
zahraniční s lévárenské časopis y
RÖHRIG, K.: Legované litiny – eutek-toidní přeměna – 14. díl (Legiertes Gusseisen – eutektoide Umwandlung – Teil 14), 2014, č. 10, s. 439–446.WIJNKER, D.: Zkušenosti s regenera-cí bentonitových a jádrových směsí a jejich zpětné použití pro výrobu forem (Erfahrungen beim Regenerieren von Grünsand-Kernsandgemisch im Grünsandformverfahren), 2014, č. 10, s. 447–458.IVAN, N. a kol.: Vliv degenerace grafitu v povrchové vrstvě odlitků z LKG vyráběných do furanových forem a vytvrzovaných para-toluen sulfonovou kyselinou (Einflussnahme auf die Graphitentartung in der Rand-schicht von Gussteilen aus Gusseisen mit Kugelgraphit, hergestellt in Furanharz-formen mit der Härter para-Toluolsul- fonsäure), č. 10, s. 549–467.
OBERDORFER, B. a kol.: Stanovení pórovitosti v hliníkových odlitcích pomocí CT a jejich vlivu na pevnost-ní vlastnosti (Bestimmung der Porosität in Al-Gussstücken mittels CT und ihres Einlusses auf die Festigkeitseigenschaf-ten), 2014, č. 5/6, s. 137–141.POHLMANN, U.; S. SEIFERT: Statis-tické plánování pokusů – nástroj k úspoře nákladů a času (Statistische Versuchsplanung – ein Werkzeug zur Kosten und Zeiteinsparung), 2014, č. 5/6, s. 142–151. RAMAKRISHNAN, R. a kol.: Vývoj procesu 3D tisku anorganických for-movacích systémů (Prozess entwick- lung für das 3D-Drucken mit anorganis-chen Formstoffsystemen), 2014, č. 5/6, s. 152–161. BÜNK, M. a kol.: Možnosti fázové analýzy hliníkových slitin světelnou mikroskopií a speciálními technika-mi leptání (Möglichkeiten der Phasen- analyse von Aluminiumlegierungen durch Lichtmikroskopie und spezielle Ätztechniken), č. 7/8, s. 202–207.HUBER, G.; M. DJURDJEVIC: Rozšíře-ná termoanalýza s určením koheren-ce dendritů a bodu ztuhnutí, její nové možnosti použití (Erweiterte Thermoanalyse mit Dendrite Coherency und Rigidity Punkt und deren mögliche neue Anwendungsgebiete), 2014, č. 7/8, s. 223–233.
ChinaFoundrywww.foundryworld.com
ZITIAN, F. a kol.: Nízkonákladová regenerace smíšených odpadních formovacích směsí mokrou a tepel-nou metodou (A new low-cost recla-mation method of mixed foundry waste sand based on wet-thermal composite reclamation), 2014, č. 5, s. 402–407.WEIHUA L. a kol.: Výzkum furanové pryskyřice s vysokou pevností a níz-kými náklady (Investigation of synthe-sis of low cost no-bake furan resin sys-tem with high strength), 2014, č. 5, s. 408–411. YUHUA, Z. a kol.: Vliv křemíku a te-pelného zpracování na mikrostruk-turu Al-Fe-Si slitin (Influence of Si and heat treatment on microstructure of Al-Fe-Si alloys), 2014, č. 5, s. 408–421. QUINGCHUN, X. a kol.: Morfologie a mikrostruktura rychle tuhnoucích prášků slitiny cínu s olovem (Morpho-logy and microstructure of rapidly soli-dified tin-lead alloy powders), 2014, č. 5, s. 428–434. HENGCHENG, L. a kol.: Vliv obsahu Sr na vznik pórovitosti usměrněně tuhnoucí slitiny Al-12,3%Si (Effect of Sr content on porosity formation in di-rectionally solidified Al-12.3%Si alloy), 2014, č. 5, s. 435–439. RENHE, H. a kol.: Mechanizmus tuh- nutí alkalicko-fenolické pryskyřice s organickými estery (Curing mecha-nism of alcaline phenolic resin with organic ester), 2014, č. 5, s. 447–451.LIZHONG, CH. a kol.: Účinek rotace formy na rozdělení vměstků v ložis-kové oceli během procesu elektro- struskového přetavování (Effect of mold rotation on inclusion distribution in bearing steel during electroslag remelt- ing process), 2014, č. 5, s. 452–456.
INTERNATIONALFOUNDRYRESEARCHw w w.internat ional --foundry-research.com/
LAMPIC, M. a kol.: Nový vědecký přístup k LČG podle DIN EN 16079 – 2. díl (A novel scientific approach to vermicular cast iron as per DIN EN 16079 – part 2), 2015, č. 1, s. 2–9.STROPPE, H.; R. BÄHR: Výpočet úna-
vové pevnosti LKG z pevnostních zkoušek (Calculating the fatigue strength of ductile iron from tensile tests), 2015, č. 1, s. 10–13.RICHTER, U. a kol.: Detekce pórovi-tosti u tlakově litých odlitků – 1. část (Porosity detection in high pressure die castings – part 1), 2015, č. 1, s. 14–23.BRACH, D. a kol.: Měření zvětšené životnosti odlitků forem pro ingoty (Measures to extend lifetime of ingot casting molds), 2015, č. 1, s. 24–28.
LITĚJNOJEPROIZVODSTVOwww.foundrymag.ru
GUSHCHIN, N. S. a kol.: Vliv křemíku na mikrostrukturu chromniklových litin (Effect of silicon on microstructure of chromium-nickel irons), 2015, č.1, s. 9–13.TAGHIROV, A. A.: Účinek různých faktorů na stabilitu austenitu při ochlazování chromniklové litiny (Effect of various factors on austenite stability during cooling of chromium- nickel iron), 2015, č. 1, s. 17–20.ROMASHKIN, V. N. a kol.: Studie rezi-stence vzniku trhlin ve formách z ST směsí (Study of crack resistence of cold--hardening sands), 2015, č. 1, s. 25–27.BORSUK, P. A.: Strukturní zvláštnos-ti formovacích směsí (Structure pecu-liarities of molding sands), 2015, č. 1, s. 28–30.KAFTANNIKOV, A. S. a kol.: Studie za studena tuhnoucích směsí s vod-ním sklem s nižším obsahem pojiva (Study of cold-hardening water glass bonded sands with lower bider content), 2015, č. 1, s. 31–33.
MODERNCASTINGwww.modern-casting.com
LAFAY, V.: Výhodné zkoušky recyklo-vané bentonitové směsi (Green sand testing aptitude), 2014, č. 7, s. 26–29.STAFF REPORT: Eliminace vad vzniku povrchových žilek (Eliminating veining defects), 2014, č. 7, s. 30–33.CHIESA, F. a kol.: Přímé lití versus tradiční vtokové soustavy (Direct pour vs. traditional gating), 2014, č. 8, s. 40–47, (vizs.295,pozn.red.).
FOUNDRY. TECHNOLOGY & EQUIPMENT
ISSN 0024-449X
П Р О И З В О Д С Т В О
ZA
HR
AN
IČN
Í SL
ÉV
ÁR
EN
SK
É Č
AS
OP
ISY
300 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
zahraniční s lévárenské časopis y / umělecké odl i tk y
REGULA, T. a kol.: Odlévání tvářitel-ných slitin při působení vnějšího tlaku (Casting of wrought alloys under external pressure), 2014, č. 4, s. 3–12.KUDER, M.: Použití nízkoobjemo-vých kelímků pro kontrolu tuhnutí litiny (The use of low-volume cup sam-plers for test solidification of cast iron), 2014, č. 4, s. 13–22.PYTEL, A.: Hodnocení vybraných vlastností temperované LČG (Evalua-tion of selected properties in austem- pered vermicular cast iron), 2014, č. 4, s. 23–32.SZCZEPANIAK-LALEWICZ, K.: Vývoj inovačních chemicky aktivních nano--nátěrů pro formy a jádra (Develop-ment of innovative chemically active nano-coatings for moulds and cores), 2014, č. 4, s. 33–42.WAWRYLAK, M. a kol.: Porovnání tloušťky vrstev materiálu získaného v čase přechodu sol-gel a získaných na substrátech z vodních roztoků koloidálních pojiv (Comparison of layer thickness on materials produced by sol-gel transition on substrates removed from aqueous solutions of colloidal binders), 2014, č. 4, s. 43–50.KUDYBA, A. a kol.: Vliv obsahu fos-foru na smáčivost slitiny SAC305 s povrchovou ochranou Ni-P (Effect of phosphorus content on the wettabi-lity of Ni-P coated surfaces by SAC305 alloy), 2014, č. 4, s. 51–62.PIEKLO, J. a kol.: Použití topologické optimalizace při tvorbě litých buněč-ných struktur (Application of topolo-gical optimisation in forming of cast cellular structures), 2014, č. 4, s. 77–88.ŽEMBROWSKI, J. a kol.: Nově vyvinu-tá metoda k měření rozkladu dusíku a legujících prvků v nitridovaných a karbonitridovaných vrstvách že-lezných slitin (Newly developed method for measuring the decomposi-tion of nitrogen and alloying elements in nitrated and carbonitrated layers of ferrous alloys), 2014, č. 4, s. 89–98.
PRZEGLĄDODLEWNICTVAwww.przegladodlew-nictwa.pl
KOPYCIŇSKI, D. a kol.: Vliv přísady litinového prášku na počet primár-ních zrn austenitu a pevnost v tahu očkované litiny (Influence of iron pow-der addition on the number of primary austenite grains and tensile strength of inoculated cast iron), 2014, č. 11–12, s. 456–463.HAWRANEK, R. a kol.: Moderní me-tody kvantitativního stanovení stup-ně znečistění hliníkových slitin (Modern methods of quantitative assess- ments of the contamination degree of aluminium alloys), 2014, č. 11–12, s. 464–467.MAJDI, H. S.; K. J.MOHAMMED: Koroze některých slitin železa (Corro-sion in some iron alloys), 2014, č. 11–12, s. 468–470.
Zpracoval: prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
buddhistické artefakty, jako zvonek, trojzubec, sekáček, laso, meč, šíp, luk, provaz, obruč a deštník, a nohy došla-pují na 16 zvířat. Vše představuje velice složitou strukturu.Mandala je symbolem jednoty a rovno-váhy a je obětí božstvu umístěnému do jejího středu. Tato mandala byla navrže-na ve tvaru lotosového květu s 8 okvět-ními lístky, přičemž tyto lístky se mohou zavírat a otevírat. Vnitřní povrch lotoso-vých okvětních lístků má vyvýšený reliéf, zatímco vnější povrch má reliéf mělký. Pod lotosovým květem jsou 4 sošky Buddhů obklopené větvičkami a květi-nami. Všechny bronzové části byly vyro-beny metodou ztraceného vosku, což poukazuje na vynikající kvalitu a zname-nitý design. Nápis na základně uvádí: „Vyrobeno za vlády císaře Yongla dyna-stie Ming“. Tento pozlacený bronzový artefakt byl vyroben v císařských dílnách a byl věnován Tibetu.
(Zkrácený překlad z časopisu ChinaFoundry,2015,roč.12,č.1,s.A2–A3.)
umělecké odlitky
Bronzová socha Buddhy Yamantaky na mandale – složitý odlitek vyrobený metodou ztraceného vosku
Vyrobeno za vlády císaře Yongla, dynastie Ming (1403–1424)Výška: 82 cmMateriál: pozlacený bronz
Yamantaka je vtělením Buddhy Amitaya s hrozivým výrazem. Má býčí hlavu a lidské tělo a sedí přímo uprostřed mandaly. Umí ochraňovat dobro a pora-zit démony, má 9 hlav, 34 rukou a 16 nohou. Ruce se obtáčí kolem těla a drží
Všechny uvedené časopisy jsou k dispozici v Informačním středisku Svazu sléváren České republiky, E. Bělehradová, úterý–čtvrtek, tel.: 541 142 646.
ZA
HR
AN
IČN
Í S
LÉ
VÁ
RE
NS
KÉ
ČA
SO
PIS
Y /
U
MĚ
LE
CK
É O
DL
ITK
Y
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 301
Radovan Kopl í k
BL
AH
OP
ŘE
JEM
E / N
EK
RO
LO
G
nekrolog
Odešel Ing. Vladimír Stavěníček14. dubna 1938 – 21. června 2015I n g . R a d o v a n K o p l í k , C S c .
Základy slévárenství si osvojil na VUT v Brně, kde absolvoval v roce 1961. Své odborné znalosti pak získával na každém kroku ve své celoživotní práci. Bylo ob-divuhodné, jak uměl naslouchat a zís- kávat poznatky z diskuzí s odborníky od dělníků až po techniky. Své znalosti si stále rozšiřoval i studiem literatury, postgraduálním studiem metalurgie na VŠB, aktivní účastí na seminářích, pros-tě všude. Dokázal kolem sebe soustředit pro věc zapálené pracovníky a nebál se dát mladým příležitost a pověřit je od-povědností za vedení.S výjimkou krátkého působení v Pováž-ských strojírnách byla jeho profesní dráha spojena se ZPS ve Zlíně. Od roku 1962 pracoval ve vývoji přesného lití, byl členem týmu, který budoval novou slé-várnu s tehdejší novinkou – samotuhnou-cí směsí. V roce 1980 vedl metalurgickou přípravu výroby a v roce 1984 byl jme-nován vedoucím metalurgického kom-binátu ZPS. Své organizační schopnosti, odborné znalosti a přehled o slévárenství uplatnil i při transformaci slévárenství po roce 1989. Stal se ředitelem, předse-dou představenstva a po odchodu do důchodu v roce 2000 členem statutár-ních orgánů. Je dílem jeho a kolektivu spolupracovníků, které dovedl shromáž-dit kolem sebe, že ZPS je stále přední evropskou slévárnou.Od počátku své odborné činnosti pra- coval ve VTS jako předseda slévárenské pobočky a v celostátních komisích. V roce 1990 stál u zrodu profesní zaměstnava-telské organizace – Svazu sléváren České republiky, který se po transformaci ná-rodního hospodářství stal významnou slévárenskou organizací, v jejímž čele stál jako prezident. Byl členem předsednictva Svazu průmyslu a dopravy ČR. SSČR se podařilo zachránit a obnovit i časopis Slévárenství. Je tedy i jeho záslu-hou, že slevači v ČR a SR mají svůj odbor-ný časopis, který odpovídá světovému standardu. A bylo zcela přirozené, že byl po mnoho let předsedou redakční rady.Dnes se loučíme s Vladimírem jako s významným slévárenským odborníkem i se všestranným člověkem, který za sebou zanechal významnou práci a vy-choval mnoho mladých slevačů. Žil v nelehké době, ale měl svým způsobem i štěstí, že se mohl podílet na industria-lizaci a rozvoji českého a slovenského slévárenství v minulém století a následně na jeho transformaci do demokratické společnosti.Kdo jste ho znali, vzpomínejte s námi, a pro mladé nechť slouží jeho odkaz jako příklad houževnatosti, cílevědomosti, odpovědnosti a cti.
blahopřejeme
Ing. Jaroslav Zezula
Dne 2. září 2015oslaví 80. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Bohumír Polášek
Dne 22. září 2015oslaví 85. narozeniny.
Gratulujeme!
Zpráva o úmrtí Ing. Vladimíra Stavěníčka nás překvapila a zasáhla. Máme Vladimí-ra v paměti jako vynikajícího odborníka a obětavého přítele. Po prvotním překva-pení se mně vyrojila celá řada vzpomínek, ale i toho, co jsme si všechno ještě ne-stačili říci. Přijměte toto mé vzpomínání na Vladimíra jako na slévárenského od-borníka a člověka, který v oblasti slévá-renství zanechal nesmazatelné stopy. Vladimír je spjat s valašským krajem, narodil se v Holešově a pracoval a žil ve Zlíně, kde nakonec i zemřel. Kraj i lidé pomáhali formovat i Vladimíra – baťov-ský styl práce doslova prostoupil celé jeho bytí. Kdo jsme ho znali, víme, jak miloval malířství, vnímal hudbu a jak rád se procházel přírodou jak „po svých“, tak i na běžkách. Především však měl rád lidi, kteří chtějí něčeho dosáhnout.
I ng . V lad im í r St avěn í ček
Informační zpravodaj ze slévárenství
Buďte „in“ ve svém oboru!
Obsahová náplň: technicko-ekonomic-ké anotace ze zahraničních sléváren-ských časopisůČlenění anotací: výroba forem, jader, modelů, nátěry na formy a jádra, žáro-vzdorniny, odlitky z oceli, litiny, neželez-né kovy atd.Cílová skupina: pracovníci sléváren, modeláren, vývojových a výzkumných středisek, dodavatelé do sléváren; střed-ní a vysoké školy Cíl: poskytovat jasné a stručné aktuální odborné informace o novinkách, výzku-mu, vývoji, trendech a zkušenostech z praxe, tak jak se o nich píše ve všech stěžejních odborných časopisech světa (viz níže) Periodicita: 4× ročně (1 vydání obsa-huje 150 anotací, tj. 600 anotací/rok)Archiv: 20 500 anotací od roku 1994Distribuce: e-mailemVydavatel: SSČR ve spolupráci s VUT v Brně, FSI, odborem slévárenstvíSlužby Informačního střediska:– kopie odborných článků v originále;
cena za 1 stranu 5 Kč + DPH + poštov-né;
– zpracování odborné literární rešerše na dané téma; cena za 1 rešerši: 2 000 až 4 000 Kč + DPH + poštovné.
Časopisy, které jsou k zapůjčení v Informačním středisku SSČR a čás-tečně zpracovávané do Informační-ho zpravodaje (země vydání):1. Acta Metallurgica Slovaca (SK)2. Fonderie Magazine (FR)*3. Foundry Trade Journal International
(GB)*4. Giesserei (DE)*5. Giesserei Erfahrungsaustausch (DE)*6. Giesserei Praxis (DE)*7. Giesserei Rundschau (AT)*8. Hutnické listy (SK)9. China Foundry (CN)*10. International Foundry Research–
Giessereiforschung (DE)*11. Kohászat (HU) 12. Kovárenství (CZ)13. Litejnoje proizvodstvo (RU)* 14. Lit’je i metallurgija (BY)15. Livarski vestnik (SI)* 16. Modern Casting (US)*17. Prace Institutu Odlewnictwa (PL)*18. Przegląd Odlewnictwa (PL)*19. Revista de turnatorie (RO) 20. Scientific Bulletin, Series B: Chemistry
and Material’s Science (RO)21. Transactions AFS (US)*22. Zváranie/Svařování (SK)
302 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Kare l St ránský a ko l .
z historie
K těžbě a zpracování stříbronosných a zlatonosných rud v Jílovém u Prahy a v některých vybraných lokalitách p r o f . I n g . K a r e l S t r á n s k ý , D r S c . I n g . D r a h o m í r a J a n o v á p r o f . I n g . F r a n t i š e k K a v i č k a , C S c . d o c . I n g . L i b o r P a n t ě l e j e v , P h . D . R N D r . K a r e l S t r á n s k ý , M B A , j u n . I n g . Z d e n ě k S p o t z , P h . D . I n g . L u b o m í r S t r á n s k ý , C S c . † I n g . B o h u m i l S e k a n i n a , C S c .
Úvod
Bohuslav Balbín již v 17. století v latinsky psané publikaci vy-zdvihl významné rudné bohatství české země a zlatonosné bohatství českých řek, objevené již kmenem Keltů, který v dávných dobách českou kotlinu osídlil. Latinský originál byl přeložen do češtiny až v r. 1986 pod názvem Krásyabohatstvíčeskézemě[1]. Ve stati OnadbytkuzlataudávnýchČechůse uvádí, že nedostatek soli se v Čechách kompenzoval bohat-stvím rud, a citoval, že za panování Karla IV. byl v Čecháchtakový nadbytek zlata, že císař Karel r. 1370 prohlásil, že může hromadami surového i opracovaného zlata a stříbra pokrýt celou věž pražského hradu. B. Balbín zmiňuje starobylost dolů v Příbrami, v Jílovém u Prahy a v Kutné Hoře. V r. 1553 bylo např. v provozu 30 jam (dolů): sv. Trojice, sv. Ducha, Panny Marie, sv. Josefa, sv. Michala, sv. Anny, sv. Barbory, sv. Jana, Nebeských andělů atd. V Jílovém se tehdy nejvíce dolovalo v Kocourském pásmu v jámě sv. Josefa. Dnes je nutno dodat, že rozložení polymetalických rudnin poskytujících stříbro a zlato není v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rovnoměrné. Zvláště co do rozsahu ložisek zlatonosných rudnin, především v Jílovém u Prahy, nemá Morava a Slezsko ekvivalentní zdroje. V Jílovém u Prahy začalo na dole Pepř v roce 1952 pokusné zpracovávání zlatonosných rud, brzy však byla výroba zlata zastavena pro nedostatek zásob z politicko-ekonomických důvodů. Přesto však pokračovaly průzkumné práce až do roku 1955, kdy byl důl Pepř uzavřen. V roce 1962 byly vypracovány projekty na rozsáhlý báňský a povrchový průzkum, které se v následujících letech realizovaly v celkovém zhodnocení ložisek revíru. Za celé poválečné období se zde vytěžilo na 420 000 t rudy a vyrobilo 1 133 kg zlata. Avšak v roce 1969, souběžně s ukončením geologického průzkumu financované-ho ze státního rozpočtu, a to jak vyhledávací, tak předběžné etapy (realizované v letech 1962–1968) byla v Jílovském revíru činnost ukončena. Hlavní příčinou byla změna ekonomických podmínek. Z uvedených čísel lze totiž vyčíst, že z jednoho kilogramu zlatonosné rudy se získávalo do r. 1968 průměrně 0,00269762 kg čistého zlata. Proto byla v Jílovském revíru činnost ukončena [2], [3].
Smyslem příspěvku je upozornit na některé lokality mimo Jílové u Prahy, ve kterých byla příměs zlata v rudnině průkaz-ně analyzována a doložena. V doposud prozkoumaných ob-lastech Českomoravské vrchoviny byl v polymetalických rudách vždy nalezen redukovatelný obsah stříbra, ale jen zřídkakdy zlatonosná příměs.
Hluboce zaříznuté údolí Studenského potoka v části Dolní Studené šikmo protíná Kocourské žilné pásmo. Z této oblasti se dochovala řada důlních map, převážně z 18. století, které znázorňují nejen rozsah důlních prací včetně písemných vy-světlivek, ale i povrchovou situaci. Zbytky starých prací jsou vidět na obr. 1. Odvaly jsou patrné na obou svazích tohoto údolí, ze kterého bylo raženo několik štol, např. Starokocour-ská, Mladokocourská, Josef, Antonín Paduánský aj. Nejvý- znamnější z nich je Starokocourská štola o délce přes 1 900 m, která probíhala až na jižní okraj obce Jílového k dolu Jana Křtitele. Některé z těchto štol mají doposud patrná nesesutá ústí. V programu regionálního muzea je zpřístupnění jedné z nich jako součásti naučné stezky „Jílovské zlaté doly“. Geo-logicky je kocourské žilné pásmo situované v bazických až intermediálních metavulkanitech jílovského pásma. Tyto hor-niny lze studovat v četných výchozech po obou stranách údolí potoka. Asi o 100 až 200 m dále směrem k Sázavě, v tektonickém nadloží Kocourského pásma, vystupuje čočko-vité těleso gabra, jediné svého druhu v Jílovském revíru. Gab-ro [8] je bazická hornina, ve které je křemen vzácný a která je na SiO2
chudší než granity. Je složeno hlavně z vápenatého plagioklasu, pyroxenu, obvykle augitu, olivínu a magnetitu. Vznikalo ve větších hlubinných intruzích.Pod štolou sv. Josefa (obr. 2) nad břehem Studenského poto-ka, který protéká vpravo od štoly, byl v roce 2005 v terénu vybrán k chemickému rozboru víceméně náhodně soubor sedmi pórovitých vzorků (tab. I) o velikosti větších vlašských ořechů. K rozboru průměrného složení rudniny byla využita rentgenová spektrální mikroanalýza. Pórovité křemenné vzorky byly nejprve mechanicky rozdrceny na elementy o ve-likosti hrachu, čočky až prosa a poté rozemlety v achátovém vibračním mlýnku na prášek o zrnitosti cca 1 až 50 μm. Roz- bor základního průměrného chemického složení proběhl v elektronovém rastrovacím mikroskopu PHILIPS XL 30, který pracuje s rtg. analyzátorem EDAX. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v tab. II. Cílem bylo experimentálně ověřit, zda je možno ještě dnes nalézt části hornin tvořené např. pórovitým křemenem a očekávat, že budou obsahovat drahé kovy, tj. stříbro a zlato. Kromě toho byla ještě aplikována metodika semikvantitativní poměrné mikroanalýzy SPA vypracovaná autorským týmem [4], [5], jejíž výsledky jsou uspořádány v tab. III. Touto citlivější analýzou byla ve valounech pórovi-
Minerálprostorová
grupahm. % chemický vzorec
křemen P3221 91 SiO2
albit P-1 9 Na1.96Ca0.04Si5.96Al2.04O16.00
Tab. I. Difrakční rentgenová analýza křemenné rudniny v Ko-courském pásmu pod štolou
Pozn.: Z minerálů ve vzorcích byly rtg. difrakční analýzou identifikovány pouze křemen a sodný živec plagioklas albit.
Z H
IST
OR
IE
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 303
Kare l St ránský a ko l .
tého křemene identifikována přítomnost zlata a stříbra na-prosto jednoznačně. Z tab. III plyne, že ve valounech pórovi-tého křemene vyzvednutých ze Studenského potoka bylo metodikou SPA identifikováno 22 prvků, jak je vidět i na obr. 3, ve kterém jsou tyto prvky uspořádány vzestupně podle jejich hmotnosti. Je sice nejspíše náhodné, přesto však pozoruhod-né, že stříbra bylo nalezeno menší množství, co se týče hmot-nosti, než zlata (0,692 mg Ag / kg < 1,40 mg Au / kg).Z analýz plyne, že náhodný výběr vzorků rudnin z blízkého okolí štoly sv. Josefa splnil očekávání, neboť vzorky obsahují kromě běžných prvků také oba drahé kovy, stříbro i zlato, dále vzácný kov cer, paladium, hutnicky těžitelný obsah zinku, mědi, olova, železa a barya. Metodika SPA poskytuje zároveň možnost stanovit korelace mezi vybranými dvojicemi prvků, a tím posoudit jejich statis-tickou významnost. Do korelačních vztahů vstupují kromě
h = 1 %, k=0,5368; h = 2 %, k=0,4921; h = 5 %, k=0,4227; h = 10 %, k=0,3598.Polymetalická ruda má sulfidickou povahu a stříbro v ní význam-ně koreluje s baryem, mědí, zinkem a olovem. U zlata byla zaznamenána méně významná korelace s paladiem a s baryem. Ukázalo se, že na české straně vrchoviny byla větší pravděpo-dobnost výskytu zlatonosných rud než na straně moravsko--slezské. Na tento rozdíl bylo poukázáno porovnáním vybra-ných souborů chemických a hutních analýz z lokalit západně a východně od Jihlavy.K porovnání se zlatonosnou lokalitou v Jílovém u Prahy byly vybrány další čtyři lokality, ve kterých bylo rovněž spolu se stříbrem identifikováno zlato:– těžba v revíru Utín–Hesov ve Stříbrných Horách západně
od Havlíčkova Brodu; – těžba u Deblína značená na Komenského mapě Moravy
jako Auri&Argentifodine z roku 1624; – těžba u bývalé hornické vsi Švařeč v lokalitě Zakaplí, která
ležela na Pernštejnském panství a počítá se k nejstarším hornicky těženým lokalitám;
– těžba zlatonosného křemene a rýžování zlata v Horském potoce u zaniklé vsi Velké Štítky a obnovené jako vesnice Hory na Třebíčsku.
Nejprve bylo stříbro a současně i zlato nalezeno v rudnině utínského revíru, kde byl průkazně identifikován hmotnostní obsah % x max: Au 82,85 > Ag 22,63 v odvalu největší šachty – jámy označené číslem 6 v práci [7], kde jsou údaje z r. 2005 doloženy. Maximální hmotnostní obsahy zlata a stříbra jsou dále doloženy v [5], které korespondují s obsahy hmotností stanovenými metodikou SPA uváděnými v mg/kg. Je prokazatelný vyšší obsah zlata než stříbra: 2,87 mg Au / kg > 0,298 mg Ag / kg. Autoři práce [5] se do tohoto místa vrátili ještě v r. 2008, aby na vzorcích rudniny identifikovali metodikou SPA stříbro, zlato i další prvky (obr. 4). Soubor 27 prvků je velmi četný a obsahuje dále prvky vzácných zemin – lanthanidů (lanthan, neodym, cer), dále měď, zinek, arzen baryum, železo aj. [7].Šachta – jáma č. 6 je nejrozměrnější šachtou tohoto revíru. Nachází se u silnice směřující od železniční zastávky ČD Při- byslav-Hesov do Havlíčkova Brodu. Silnice prochází osadou a jáma leží až na vrcholu kopce od silnice vlevo. Jáma je dnes postupně zavážena odpady a její jižní okraj, přecházející v náhorní plató, je zachycen na obr. 5.
Prvek x sx
O 48,90 0,58
Na 0,68 0,29
Mg 0,73 0,22
Al 1,27 0,15
Si 44,45 1,70
P 0,25 0,26
S 0,54 0,11
Pb 0,08 0,12
Ag 0,24 0,34
K 0,15 0,17
Ca 0,18 0,13
Ti 0,06 0,04
V 0,06 0,04
Cr 0,18 0,16
Mn 0,18 0,19
Fe 1,17 0,05
Cu 0,41 0,26
Zn 0,49 0,08
celkem 100,00 0,01
Prvek mg/kg hm. %
Ce 0,0353 0,01068
Pd 0,0924 0,02795
K 0,382 0,11556
Ca 0,455 0,13765
P 0,481 0,14551
Ag 0,692 0,20934
Mg 1,20 0,36302
Cr 1,39 0,42050
Au 1,40 0,42353
Na 1,49 0,45075
Mn 1,70 0,51428
Al 2,19 0,66252
Zn 2,28 0,68974
V 2,55 0,77142
Cu 3,13 0,94688
Pb 5,54 1,67596
Ti 7,05 2,13276
S 21,9 6,62517
Si 25,4 7,68398
O 55,2 16,69905
Fe 74,0 22,38641
Ba 122 36,90732
celkem 330,5577 100,00000
Tab. II. Průměrné chemic-ké složení křemen-né rudniny v Ko-courském pásmu pod štolou sv. Josefa [hm. %]
Tab. III. Semikvantitativní po-měrná mikroanalýza (SPA) rudniny v Kocour-ském pásmu pod štolou sv. Josefa
Obr. 5. Nejhlubší šachta – jáma č. 6 v revíru Utín–Hesov (východně od Havlíč-kova Brodu) (foto K. Stránský sen. ~ 2008)
Obr. 6. Zlato v krystalu křemene zlatonos-né rudniny vytříděné a vyvezené ze štoly na haldu (vrch Špilberk severovýchodně od Deblína)
počtu měření jako hlavní parametry údaje krystalické struktury vybraných dvojic prvků. V daném případě bylo pro Jílové vybráno sedm dvojic prvků k testu a ověření významnosti. Pro korelační koeficient o hodnotě k = 1 je vztah nej- silnější, pro k = 0 žádný vztah není. Pro prvky v tab. III byly stanoveny tyto hod-noty korelačních koeficientů: k
Ba-Ag =
= 0,9095; kCu-Ag
= 0,7309; kZn-Ag
= 0,6646; k
Pb-Ag = 0,6064; k
Cu-Fe = 0,5651; k
Au-Pd =
= 0,4873; kBa-Au
= 0,3893.Statistickou významnost korelačních koeficientů lze posoudit podle statis- tických tabulek [6, tab. 11]. Pro soubor 20 měřených prvků mají tyto hladiny významnosti: h = 0,1 %, k = 0,6524;
Z H
IST
OR
IE
304 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Kare l St ránský a ko l .
0,01
0,1
1
10
100
1000
Ce Pd K Ca P Ag Mg Cr Au Na Mn Al Zn V Cu Pb Ti S Si O Fe Ba
prvky analyzované ve valounech pórovitého křemene
min
imál
ní o
bsah
prv
ku [m
g/kg
]
0,001
0,01
0,1
1
10
100
Cr Mn Cl Ti Ca Na Nd La Cu P Mg Zn Pd Ce Ba Ag K C Pb Al As S Si Au Fe O
prvky v odvalu šachty (jámy, Utín východně od Havl. Brodu) číslo 6
obsa
h pr
vku
v ša
chtě
čís
lo 6
[hm
. %]
0,01
0,1
1
10
100
1000
Ce Pd K Ca P Ag Mg Cr Au Na Mn Al Zn V Cu Pb Ti S Si O Fe Ba
prvky analyzované ve valounech pórovitého křemene
min
imál
ní o
bsah
prv
ku [m
g/kg
]
0,001
0,01
0,1
1
10
100
Cr Mn Cl Ti Ca Na Nd La Cu P Mg Zn Pd Ce Ba Ag K C Pb Al As S Si Au Fe O
prvky v odvalu šachty (jámy, Utín východně od Havl. Brodu) číslo 6
obsa
h pr
vku
v ša
chtě
čís
lo 6
[hm
. %]
0,1
1
10
100
1000
K Cs Sc Sm Mn Ti Mg Pr Al Ca Fe Zr Ag Na U Si Y Ng Th Au La P Ce O
prvky v písku Horského potoka
min
imál
ní o
bsah
prv
ku [h
m.%
]
Obr. 1. Jílové u Prahy – zbytky starých pra- cí v Kocourském pásmu v hluboce zařezaném údolí Studenského po-toka (foto K. Stránský jun. 2015)
Obr. 2. Štola sv. Josefa v údolí Dolní Stude-né (Jílové u Prahy, Kocourské pás-mo), pod štolou protéká Studenský potok (foto K. Stránský jun. 2015)
Obr. 3. Identifikace 22 prvků ve valounech pórovitého křemene vyzvednutých ze Studenského potoka metodikou semikvantitativní poměrné ana-lýzy (prvky jsou uspořádány vzestupně podle jejich hmotnosti)
Obr. 4. Identifikace 27 prvků ve vzorcích odebraných z obvalu šachty – jámy č. 6 v revíru Utín–Hesov metodikou semikvantitativní poměrné analýzy (prvky jsou uspořádány vzestupně podle jejich hmotnosti)
Obr. 7. Jedna z četných hald na svahu vrchu Špilberk (severovýchodně od Deblí-na) po vytěžení zlatonosné rudniny (foto K. Stránský sen.)
Obr. 8. Lokalita Za kaplí jako jedna z nejstarších oblastí do-lování polymetalických rud ve Švařci. Její část v po-zadí porostlá jalovcem skrývala zlatonosnou stařinu 2 (foto K. Stránský sen.
Obr. 9. Identifikace 24 prvků ve vzorcích zlatonosného písku Horského potoka u vsi Hory na Třebíčsku (lokalita Opatovské zákopy) metodikou semikvantitativní poměrné analýzy (prvky jsou uspořádány vzestupně podle jejich hmotnosti)
Obr. 10. Halda v lokalitě Dolní Studené v Jí-lovém u Prahy pod štolou Pepř, svažující se k hluboko zařezanému údolí Studenského potoka (K. Strán-ský jun. 2005)
Obr. 11. Úpatí haldy v lokalitě Dolní Stude-né v Jílovém u Prahy pod štolou Pepř – průzkum terénu – odebrán valoun pórovitého křemene (foto K. Stránský jun. 2005)Z
HIS
TO
RIE
S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8 305
Kare l St ránský a ko l .
Stříbro-azlatonosnárudninauDeblínaavrevíruŠvařec
Výčet nalezišť zlata, jeho těžby z rudnin či rýžování ve středověké Moravě by nebyl úplný, pokud bychom opominuli lokalitu v blízkém okolí Deblína, zakreslenou již na Komenského mapě Moravy v roce 1627 a také na jejím vydání z roku 1664, na které je na severozápad od městečka Deblín značka Auri&Argentifodine. Datace napovídá, že ještě v druhé polovině 17. století byly v okolí Deblína známé doly na zlato a stříbro. Stříbronosné rudniny se v této lokalitě těžily již za prvních Pernštejnů.Ještě po staletích, po dávno opuštěné těžbě, zde bylo zlato identifikováno v zlatonosné rudnině žilného křemene vyveze-né a vytříděné z původní štoly na haldu na vrchu Špilberku,kterýležípřibližněnaseverovýchododDeblína. Po rozdrcení rudniny bylo zjištěno toto složení v hm. %: 29,93 O, 0,07 Mg, 4,68 Al, 37,02 Si, 0,52 P, 0,12 Ag, 0,09 K, 26,02 Au a 1,54 Pb. Aplikací metodiky SPA byl současně stanoven hmotnostní obsah v mg/kg 2,86 Au a 0,232 Ag, to znamená obsah zlata nejméně 12,3krát větší než obsah stříbra (tab. IV). Snímek ryzího zlata v rozdrceném zrnu křemene představuje obr. 6. Vzorek byl odebrán z haldy zachycené na obr. 7. Dnes již štoly na vrchu Špilberk nelze nalézt, jsou zasuté. Později autoři analyzovali stříbro a zlatonosné rudniny vyzved-nuté z pěti opuštěných šachtic 1 až 5 (tzv. stařin) ve Švařci u Štěpánova nad Svratkou v lokalitě Zakaplí(obr. 8). V rud-nině vyzvednuté ze šachtice č. 2 nalezli vyšší obsah zlata než stříbra. Ve vzorku z šachtice 1 až 5 analyzovali tyto maximál-ní obsahy stříbra v mg Ag / kg: 1,32; 57,04; 0,00; 3,05; 0,00. To činí v průměru na jednu šachtici 12,282 mg Ag / kg [5]. Zlato bylo nalezeno pouze ve stařině 2, a to o maximální hmot-
nosti % x max: Au 49,45, která jevýznamně vyšší (více než čtyřikrát) než obsah stříbra ve zbývajících pěti stařináchdolo-žených v [7].
V Horském potoce, který pramení u vesnice Hory, se rýžovalo zlato již v době předhusitské. Původní název vsi byl Velké Štítky [9] a první zmínku o ní a sousední vsi Malé Štítky lze nalézt již v r. 1252 [9]. První zmínka o dolování zlata u Štítků je ze dne 6. června 1645, kdy moravský markrabě Karel Lu-cemburský dal Jemnickým právo dolovat zlato v nově objeve-ných dolech Štítky (Schiken) [10]. Během husitských válek byly obě vsi zničeny a dolování zlatonosných křemenných rud již nebylo nikdy obnoveno. Stopy po dobývání zlatonosného křemene byly zjištěny v obnovené vesnici Hory [9–11]. Rýžo-vání zlatonosného písku v Horském potoce probíhá čas od času dodnes v místní lokalitě Opatovskézákopy, nacházející se severozápadně od vesnice Hory. Výtěžek rýžování zlata, kterým bývá nevelký počet zlatěnek poměrně ryzího zlata, slouží dnes zpravidla pouze pro badatelské účely. Prvky, které doprovázely zlatonosný písek v Opatovických zákopech, jsou znázorněny podle rostoucích hmotností na obr. 9 a v tab. V. Analýza byla provedena metodikou SPA. Zlato zde bylo během rýžování nalezeno v hmotnostním po-měru ke stříbru 6,05 : 1,00. Ve zlatonosném písku byl kromě běžných prvků identifikován vysoký podíl lanthanidů (samari-um, lanthan, praseodym, neodym, cer), radioaktivní prvky uran, thorium, dále yttrium a rovněž již zmíněné stříbro a zlato. Celkem bylo identifikováno 24 prvků.
Dobývánístříbraazlatazrudamalgamací
Ze sulfidických a halových rud lze získávat (dobývat) stříbro i zlato amalgamací [12].Stříbro: Rudniny se nejprve rozmělní a poté se roztírají se síranem měďnatým, chloridem sodným, rtutí a vodou. Podle reakce Ag2
S + CuCl2 = CuS + 2 AgCl
tím přejde sulfid stříbrný v chlorid a z něho přítomná rtuť uvolní stříbro2 AgCl + 2 Hg = Hg
2Cl
2 + 2 Ag
které se slije s přebytečnou rtutí na amalgam.
Zlato: Ze sloučenin zlatitých jsou nejstálejší deriváty halové. Chlorid zlatitý vzniká při působení chlorovou vodou, lučavkou královskou, popřípadě kapalného chloru (za chladu) na jemně rozptýlené zlato:AuCl
3 = AuCl + Cl
2
Vodný roztok chloridu zlatitého se chová tak, jako by obsaho-val komplexní kyselinu. Z reakce 3 AuCl = 2 Au + AuCl
2
poté získáme zlato.Podle autorů [11] je však moderní metodou k těžení zlata loužení kyanidové, rozšířené koncem 19. století po celém světě. Po reakci aurikyanidu a louhu draselného je výsledným produktem zlato, kyanid draselný a peroxid vodíku:2 KAu(CN)
2 + 2 KOH = 2 Au + 4 KCN + H
2O
2
PrůzkumvzorkůzhaldypodúpravnoudoluPepř
Cílem průzkumu rozsáhlé haldy v lokalitě Dolní Studené – Ko-courské pásmo (obr. 10, 11) bylo původně nalezení vzorků pórovitého křemene z upravené zlatonosné rudniny spojené
Prvek mg/kg hm. %
Ca 0,105 0,0437
S 0,188 0,0782
Ag 0,232 0,0965
Mg 0,338 0,1406
K 0,569 0,2368
Na 0,640 0,2663
Co 1,55 0,6449
Ti 1,65 0,6866
P 2,47 1,0277
Au 2,86 1,1900
Pb 5,46 2,2719
Al 6,88 2,8627
Si 8,99 3,7407
Ba 16,9 7,0319
Fe 22,2 9,2372
Mn 80,8 33,6202
O 88,5 36,8241
suma 240,332 100,000
Prvek mg/kg hm. %
K 0,298 0,0081
Cs 0,677 0,0198
Sc 2,08 0,0605
Sm 7,86 0,2272
Mn 8,08 0,2338
Ti 16,7 0,4829
Mg 18 0,5209
Pr 23,8 0,6883
Al 24,2 0,6990
Ca 24,5 0,7088
Fe 26,7 0,7721
Zr 37,1 1,0729
Ag 37,2 1,0759
Na 40,2 1,1625
U 45 1,3018
Si 65,2 1,8850
Y 122 3,5285
Ng 142 4,1069
Th 159 4,5986
Au 207 5,9861
La 326 9,4280
P 350 10,126
Ce 668 19,317
O 1106 31,985
suma 3457,6 99,999
Tab. IV. Semikvantitativní poměrná mikroana-lýza SPA rudniny z hald vyvezených ze štol vrchu Špilberk v Deblíně
Tab. V. Semikvantitativní poměrná mikroana-lýza SPA při rýžování zlatonosného písku v Horském potoce (Opatovické zákopy)
Z H
IST
OR
IE
306 S lévárens t v í . L X I I I . čer venec– srpen 2015 . 7– 8
Kare l St ránský a ko l .
Z H
IST
OR
IE
s důsledky její amalgamace rtutí. Halda jako odpad zpracova-né rudniny z dolu Pepř se nachází přímo pod úpravnou sva-žující se do hlubokého údolí, jímž protéká Studenský potok.V letních měsících roku 2005 proběhl orientační průzkum z haldy pod úpravnou dolu Pepř. Byly vyzvednuty vzorky upra-vené rudniny s cílem posoudit jejich povrch základní plošnou rtg. spektrální mikroanalýzou. Proběhlo toto měření: nejprve bylo plošnou rtg. analýzou sejmuto spektrum základních 15 prvků: O, Na, Mg, Al, Si, P, S, Pb, Ag, K, Ca, Ti, Mn, Fe včetně rtuti Hg. Rtuť byla identifikována v pěti spektrech plošných analýz z celkového počtu 17 analýz, což je 29,4 %. Celkem šlo o minerály typu pyrit FeS2
a pórovitý křemen (tab. VI). Průměr-né obsahy v hm. % byly následující: 12,71 Hg; 48,08 S; 4,92 Pb; 0,26 Ag a 20,93 Fe. Celkový součet činil 86,9 hm. %. Na zákla-dě orientačních měření je to přibližný odhad. Detekce vysokého obsahu rtuti svědčí o tom, že úpravárenské procesy zlatonosných rud zahrnovaly amalgamaci s využitím rtuti. Povrch analyzovaných částic pórovitého křemene není doko-nale rovinný a kolmý ke směru dopadu elektronového pa- prsku, což je základní nutná podmínka kvantitativní rtg. mik-roanalýzy. Nerovný povrch vzorků z haldy pod úpravnou (obr. 12) je proto velkým problémem. To je demonstrováno např. snímkem částice pyritu a křemene. Povrch odpadních hald není pochopitelně chráněn proti celo-ročnímu účinku atmosférických vlivů (např. déšť, sníh, led), takže procesy amalgamace zlatonosných rud spojené s tvorbou kyanidů [12] jsou silně ovlivňovány a na vzorcích se je nepo-dařilo analyticky věrohodně zachytit.
Závěr
Příspěvek shrnuje výsledky dlouhodobého výzkumu polyme-talických stříbronosných a zlatonosných rud na Českomoravské vrchovině, zejména v oblastech jejích vybraných částí. Terénní výzkum, který zahrnoval více než pětadvacet lokalit této vrchoviny a byl opřen o důsledný analytický rozbor polymeta-lických rud a jejich hutnické zpracování, byl postupně zveřejněn v časopisech Slévárenství a Hutnické listy.Výsledky dokládá souhrnná publikace [7].Kromě řady dílčích pohledů na těžbu a zpracování těchto rud přináší článek také informaci, že v Čechách, zejména v Jílovém u Prahy, byl výskyt zlatonosných rud podstatně četnější a vý-znamnější než na Moravě a ve Slezsku; zejména v západní části Českomoravské vrchoviny, která v minulosti tvořila jistou bariéru mezi Čechami a Moravou.Na rozdílnou těžbu a hutnické zpracování rudnin poukazuje autorský kolektiv porovnáním rozdílných výsledků vybraných měření a chemických analýz vzorků z různých lokalit: Kocour-ské pásmo v Jílovém u Prahy, hutní revír Utín–Hesov ve Stříbr-ných Horách, Deblín, Švařec – lokalita Zakaplíaves Hory na
Třebíčsku. Analýzy jsou doplněny rozbory vzorků odebraných z haldy pod dolem a úpravnou z dolu Pepř v lokalitě Dolní Studené u Jílového.
[1] BALBÍN, B.: Krásyabohatstvíčeskézemě. Úvodní studii napsala Z. Tichá. Panorama, Praha, 1986, 352 s.
[2] KUBÁTOVÁ, L.: Dolování zlata v Jílovém (1526–1968). Část 11, s. 185–228. Okresní muzeum Praha západ v Jí-lovém u Prahy, 1987, 228 s.
[3] MORÁVEK, P.; P. RÖHLICH: Jílovský zlatonosný revír a jílovské pásmo v dolním toku Sázavy. Exkurze ČGSpo-lečnosti č. 5, ČGU Praha, 2000.
[4] STRÁNSKÝ, K.; D. JANOVÁ; S. POSPÍŠILOVÁ; J. DOBROV-SKÁ: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v horninách, struskách a rudách. Hutnické listy, 2009, 62(3), 84–89. ISSN 0018-8069.
[5] STRÁNSKÝ, K.; D. JANOVÁ; S. POSPÍŠILOVÁ; J. DOBROV-SKÁ: Možnost poměrné semikvantitativní mikroanalýzy v horninách, rudninách a struskách. Slévárenství, 2009, 57(7–8), 268–270. ISSN 0037-6825.
[6] MURDOCH, J.; J. A. BARNES: StatisticalTablesforScience,Engineering,ManagementandBusinessStudies. Cran-field: The Macmillan Press Ltd., 1970, 40 s.
[7] STRÁNSKÝ, K. a kol.: Těžba a hutnické zpracování poly-metalických rud na Českomoravské vrchovině. Brno: Česká slévárenská společnost, 2012, 105 s. ISBN 978-80--02-02468-2.
[8] PELLANT, Chris. Horninyaminerály:obrazovýprůvodcekvícenež500druhůhorninaminerálůzceléhosvěta. 1. vyd. Martin: Osveta, 1994, 256 s. Pouhým okem. ISBN 80-217-0582-5.
[9] MERTA, J.: Zaniklé zlaté doly u Hor. InArcheologiatech-nika. Brno: Technické muzeum v Brně, 1984, s. 19–22.
[10] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravsko-slezské. Vyd. 2. Praha: Academia, 2004, 1144 s. ISBN 80-200-1225-7.
[11] MĚŘÍNSKÝ, Z.: Hornické vsi Velké a Malé Štítky Svojkovic u Hor (okres Jihlava a Třebíč). In Archeologiatechnica//Zkoumánívýrobníchobjektůatechnologiíarcheologic-kýmimetodami3. Brno: Technické muzeum v Brně, 1984, s. 23–43.
[12] VOTOČEK, E.; J. HEJROVSKÝ: Chemieanorganická. VI. vydání, I. díl, s. 656, II. díl s. 657–1000. Praha: Česká che-mická společnost pro vědu a průmysl, 1944.
Minerál prostorová grupa hm. % chemická značka krystalografický systém
křemen P3221 88 SiO2 hexagonální
pyrit Pa-3 12 FeS2 kubický
Tab. VI. Difrakční rentgenová analýza křemenné rudniny z haldy v Kocourském pásmu pod štolou dolu a úpravny Pepř
Pozn.: Z minerálů byly rtg. difrakční analýzou doloženy pouze pyrit FeS2 a křemen SiO
2.
Obr. 12. Částice pórovitého křemene identifikovaná jako minerál pyrit FeS2 a křemen měla jako
celek následující složení v hm. %: 40,74 O; 0,43 Na; 0,34 Mg; 0,49 Al; 37,68 Si; 0,04 P; 0,00 Pb; 0,19 Ag; 0,16 K; 0,09 Ca; 0,10 Ti; 0,10 Cr; 0,00 Mn; 9,51 Fe; 0,55 Cu a 0,44 Zn
