odborný časopis Českého úřadu geodetického a kartografickéhoa Slovenského úradu geodézie a kartografie

Vydává Český geodetický a kartografický a Slovenský úřad geodézie a karito'grafie v SNTL - Nakladatelství

technické literatury, n. p., Spálená 51, 11302 Praha I, telefon 2963 Sl. Redakce: ČÚGK, Hybernská 2, 11121

Praha 1, tel. 222145 až 47, 269000 a Dl. 269006. Adresa slovenskej části redakčnej rady a redakcie: SÚGK,Bez-

Vychází dvanáctkrát ročně. cena jednotlívého čísla 4,- Kčs, celoroční předplatné 4R, - Kčs. Rozšiřuje Poštovní novinová služba.Informace podá a objednávky přijimá PNS - ústředni expedice a dovoz tisku Praha, adminístrace odborného tisku, 12505 Praha 1,Iindřišská 14. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS ústředni expedice a dovoz tisku Praha, oddělení vývoz tisku, 12505 Praha 1,jindn,ská 14.

Náklad 2200 výtisků. Pap!r: text a přiloha 7208-11/70 g, obál ka 2ú9/BO g. Toto číslo vyšlo v únoru 1977, do sazby v lednu 1977.do tisku 18. IInora 1977. OtIsk povolen Jen s událnim pramene a se zachováním autorskí'ch práv.

Prof. Ing. Dr. Josef Vykuti!Korekce gyroteodolitových měření vysoké přes-nosti z vlivn tížnicových odchylek 27

Doc. Ing. Juraj Šolc, CSc.Vplyv prostredia na torziu statívov geodetic-kých prístrojov 28

Dr. Jozef Krcho, CSc.Digitálny model terénu z hfadiska morfomet-rickej analýzy 34

Vítězslav ŠmídZákladní ptincipy nových úprav účetnictví 45

NA POMOC GEODETICKf: A KARTOGRAFICKf:PRAXI

Ing. František Charamza, CSc.Úvod k automatizaci geodetických výpočtů

ROZVOJ PRACOVNI INICIATIVY A SOCIALIS-TlCKf:HO SOUT~ŽENI 51

PŘEHLED ZEMĚMĚŘICKÝCH ČASOPISů 52

528.022.061-187.4: 528.526: 528.241

VYKUTIL, J.Korekce gyroteodolitových měření vysoké přes-nosti z vlivu tížnicových odchylekGeodetický ,a ka'rtografický obzor, 23, 1977, č. 2,s. 21-28, 1 tab., lit. 5Při gyroteodolitových měřeních vysoké přesnostise ohjevuje vliv tížnioových odchylek. Článek od-vozuje jejich vliv, korekci a uvádí též vhodné kri-térium pro posouzení jejich vlivů.

528.5: 528.088.24: 539.385

ŠOLC, J.Vplyv prostredia n.a torziu statívov geode'tickýchprístrojovGeodetický a kartografický obzor, 23, 1977, Č. 2,s. 28-34, 2 obr., 12 t8Ib., lit. 7V,plyv prostredia na torziu lstatívov geodeticl{ých1.Jrístrojov v r6znyClh podmienkach. EXiperi:rnentál-ne merania ukázali, že maximálna rýchlosť torziev horúcich letných dňoch može dosahovať60-70cc/10 min a až lOC za dm}. Celkové zhrnutievýsledkov experimentálnych meraní a praktlickédosledky vyplývajúoe z nich na technológiu me-rania.

[528.425:581.3.015] :551.4

KRCHD, J.Digitálny model terénu z hladiska morfometric-kej analýzyGeodetický a ~artografický obzor, 23, 1977, Č. 2,s. 34~45, 9 obr., lit. 10V práci je popísaná metóda ako z diskrétneho bo-dového pora výšok možno automatizovane, 'pomo-cou po'čítača, urč'Ovať morfometrické charakterrs-tiky reliéfu. Metóda je demonštrovaná na určova-ní sklonu reliéfu v smel'e spádnice a na orientá-ciu reliéfu voči svevovým stranám.

336.717.16

ŠMID, V.Základní principy novýc1h úprav účetnictvíGeodetický a kartografický obzor, 23, 1977, č. 2,s. 45-50Účetnictví j>ako nástroj kontroly a lepšího hospo-daření. Článek Íil1fo1rmuje o základních změnáchv účetnictví. Autor vychází z usnesení vlády adalších dokumentů o :<'Javádění zrněn v úoetnictvía provádí apHkaci na l'e90rt ČÚGK.

528.022.061-187.4:528.526:528.241

BhIKYTIfJI, H.nonpaBKa rHpOTeO.!lOJIHTHblXH3MepeHHU: BLlCOKOU:TOq-HOCTH OT BJIHHHHJI OTKJlOHeHHH M,aHTHHKa

feO.!le3HqCCKllH II KapTorpaqmqeCKllH 0630P, 23, 1977,No 2, CTp. 27 -28, 1 TaOJI., JIHT. 5Bo BpeMlI rHpoTeO.!lOJIllTHhIX 'll3MepeHllH BblCOKOHTOq-HOCTll nOHBJIHeTCJI BJIllHHlle OTKJIOHeHllH MaHTHllKa.CTaTbH BbIBO.!lllT ero BJIllHHlle, nonpaBKY H npllBO.!lHTTOlKe nOllXOJ:IH~HHKpllTepllH 1\JIH oqeHKll ero BJIllHHllH.

528.5,528.038.24: 539 .385lllOJIIJ;, 10.BJI'llHHlle Cpe.!lbI Ha CKpyqHBlIHll'e lllTaTHBOB reO.!le3HqeC-KHX npH6opOBfeOlle3ll'leCKHfl H KapTorpaqmqeCKllH 0630p, 23, 1977,No 2, CTp. 28-34, 2 pHC., 12 Ta6JI., JIllT. 7BJIHHHlle cpellbl Ha CKpyqllBaHlle IIITaTllBOB reolle3Uqec-KllX npHoopoB B pa3HblX YCJIOBHHX.3KcnepllMeHTaJIbHblell3MepeHllH nOKa3aJIH, 'lTO MaKCllMaJIbHaJI CKOPOCTbCKY-'lHBaHllH B JKapKllX JIeTHllX .!lHHX MOJKeT 1\OCTlnaTb60 - 70CC!1O MllH. H 1\0 IOc B .!leHb. 06~HH llTor pe-3YJIbTaTOB 9KcnepllMeHTaJIbHblX H3MepeHHH li npaKTH''leCKlle nOCJIellCTBllH BbITeKalO~lle Ha HHX Ha TeXHOJIO-rHIO 1I3MepeHllH.

[528.425:581.3.05] :551.4

KPXO, H.qHCJIeHHan MO.!leJIb MeCTHOCTllC TOqKH 3peHHlI MOp~-JIOrHqeCKOrO aHaJIH3afe01\e3llQeCKllll H KapTorpa.pllqeCKllH 0630P, 23, 1977,No 2, CTp. 34-45, 9 pHC., JIllT. 10B pa60Te onHcaH MeTOll KaK ll3 .!lllCKpeTHoro 1l0JIH Bbl-COTHblXTO'leK B03MOJKHOnpll nOMOllIll aBTOMaTH3an;HH(BblqllCJIllTeJIbHOll MaIIIllHbl) OnpelleJIHTb Mop<p<>JIOrH-'leCKlle xapaKTepllCTllKll peJIbe.pa. MeTo1\ .!leMoHcrpHpo-BaH Ha onpeneJIeHllll CKJIOHa peJIbe.pa B HanpaBJIeHHHJIllHllll MaKCllMaJIbHOrO YKJIOHa H Ha oplleHTllpOBKYpeJIbe.pa no OTHOIIIeHlllOK CTpaHaM CBeTa.

336.717.16IIIMWl, B.OCHOBHble npHHn;lmbl HOBblX 06pa6oToK 6yxraJITepHlIfeOil;e3llqeCKlIŮ H KapTorpa.pllqecKllll 06aop, 23, 1977,No 2, CTp. 45 - 50oyxraJITepHH KaK opY.!llle KOHTpOJIH li JIyqIIIerO nene-HllH X03HŮCTBa. CTaTbH HHepopMllPYeT o OCHOBHblXH3-MeHeHHHX6yxra,TrepHll. ABTop llCXO.!lllTH3 nOCTaHOBJIe-HHH npaBHTeJlbCTBa u JIPYTHX J:IOKYMeHTOBo nneJIeHllHH3MeHeHnií: B 6yxraJITepHIO H Bce 3TO npllMeHJIeT Ha Be-JIOMCTBOTIeIIIcKoro ynpaBJIeHllH reoJIe3llll II KapTorpa-.puu.

528.022.061-187.4: 528.526: 528.241VYKUTIL,J.~orrektionen der Kreiseltheodolitmessungen ho-her Genauigkeit wegen Einflu8 der Lotabweichun-genGeodetický a kartografický obzor, 23, 1977, Nr. 2,Selite 27-28, 1 Tab., Lit. 5Bei K1rHiseltheodoHtmessungen hoh€r GenauigkeoitiiuBert sioh der EinfluB der Lotabweichungen. Inder Abhandlung werlden thr EinfluB, die Korrek-Hon abge1eitet sowie ein geeignetes Kriterium fUrdie Bewertulllg der Elinflihlse .angrefUhrt.

528.5: 528.088.24: 539 .385ŠOLC, J.EinfIu6 des MiIieus aui die nrehung der Stative-geodatischer InstrumeuteGeodetický ,a kartografický ohzor, 23, 1977, Nr. 2,S8'ite 28-34, 2 AJbb., 12 Tab., Lit. 7Einflufi des Milieus auf die Drehung der Stativegeodatischer lnstrumente bei verschield,enen BHdin-gungen. EXipeI1imental'e Messulllgen ha1ben erwie-sen, dalS die maXiimale DI1ehungsgeschwindigkeitinheiBen Sommertagen 60-70cc! 10 Min. uud oi's10"!Tag e>rrelichen kann. GesamtzulSammenfa.3sungder Ergebnisse der experimeilltalen MessungenUlnd aus ihnen sich e'rgebede praktisclhe Folgenauf die Technologie der Messung.

[528.425:581.3.05] :551.4KRCHO, J.Das digitale Terrainmodell aus dem Gesichtspunktder morphometrischen AnalyseGeodetický a ka.rtografický obzor, 23, 1977, Nr. 2,Seite 34-45, 9 Aibb., Lit. 10In der Arbei.t wird dlie Methode beschrieben, wiea,us dem diskreten Hohenfestpunktfeld automa,u-siert, mittels RecrhJenanlage, die moriphometl"i-sahen Oharaktertilstiken des ReHefs zu bestimmensiud. Die Methode wird ,an der Bestimmung derRe'N,efneigung in ~iahtung der Gefii.llwechsellinieuud <In der Orientirung de's Reliefs zu den Him-melsrichtungen demonstrtert.

336.717.16šMlD, V.Grundprinzipe der nenllO Gestaltung der Duch-liihrungGeodetick.ý a kartografí'cký obzor, 23, 1977, Nr. 2,Seite 45-50Die BuchfUhrung als 11lIsrtrument der Kontrolleund besse'ren WirtschaHung. Die Albhandhmg in-formiert uber die Grundanderungen in der BUlch-fiihrung. Der Verfasser gent aus dem Regierungs-,bescbluB sowie weiteren Dokumenten uber dieEtinfuhrung der Anderungenin der Buchhaltunghervor und fuhrt eine Applikation fur des Res-sort des Tschechischen Amtes fUr geodllsle undKiartogNllphie >lIJUs.

528.022.061-187.4:528.526: 528.241VYKUTIL, J.Corections 01 Gyrotheodolite Obsenations 01 HighAccuracy Dne to Gravimetric Plumb-Line Deflec-tion InfluenceGe'Ddetický a kartografický obzor, 23, 1977, No. 2,pp. 27-28, 1 taib., 5 ref.Influenae af 1P1umbline deflec1:ton'S comes out inhigh accurac)' gyrotheodolites observations. In-fluence of plumb line deflections and c'Oresctionare derived and a new suitable oriterium for eva-luatlon cf their influence lis rpresented.

528.5:528.088.24: 539.385ŠOLC, J.Influence 01 Environment on Torsi'Dn 01 Tripodsof Suney InstrumentsGeodetický a kartogl'lafický obzor, 23, 1977, No. 2,'pp. 28-34, 2 fig., 12 tab., 7 ref.Influence of environmentOlll torsfflon of survey :ln-struments tripods in different condiUons. Results(Jf experimental meBlSurements have p,ooved thatthe maximum torsion Ion hot summe'r days mayreach up to 60-70 cC/lO min. and up to lOC inone day. Summary of the experimental measure-ment resuUs a.nd pract,ical clmsequences resul-ť7imgfor the teahI1lO10gyof observatiOlllS.

[528.425:581.3.05] :551.4KRCHO, J.Digital Terrain Model Irom the View Point 01Morphometdc AnalysisGeodetický a kartografický obzor 23, 1977, No. 2,pp. 34-45, 9 fig., 10 ref.A meťhod of '8lUtoma:ted determino8tlon of rel1efmorfological aharaeterisUcs by mearns of a com-puter on basis of descrete hel1ght pO'int field lsdescribed. The method. ls demOlllstrated. by eva-luation cf the relief ,1ncline in dlrecUOIll of theslape line.

336.717.16ŠMID, V.Funda,mental Principles 01 New Accountancy Re-gulationsGe,odeUcký la kartografický obzor, 23, 1977, No. 2,pp. 45-50Accountancy as a toDl of superv!ision and bettermanegement. Informatilon on the most importarntch'anges in accountancy. The' auuhor goes outfrom the Government ResoluhoiU and furthelr do-cllJments about 't\he ohanges in a,c'cotUDltancyandtheir application in tha organizations of thaCzech Office of Geodesy and Dartogra.phy.

528.022.061-187.4:528.526: 528.241VYKUTIL,J.Correotion des levés gyroscopique de haute pré-cision par influence des déviations de la verti-caleGeodetický a kartogoo1'ický obzor, 23, 1977, No. 2,pages 27-28, lplanOhe, 5 'bdbliogr.Pendant les levés gYI1osoopiques de haute pré'ci-sion apparait l'influence des déviations de 108verticale. L'article déduit leur lirnfluenae, oor-rection et mentlionne ég,alement le critěre appro-prié pour l'appréciation de leur influences.

528.5:528.088.24:539.385ŠOLC, J.Influence du miIieu sur la tOrsiOB des trépiedsďappareils géodésiqueGeode'Ucký a kartografický llIbzor, 23, 1977, No. 2,pages 28-34, 2 illustrations, 12 planC'hers, 7 bib-liogr.Influence dUl mHteu sur la torsion des trépiedsď8lppareHs géodéSiqUl8s da[)S différentes condi-U'ons. Les mesurations expélr:imentales ont dé-motré, que la vitesse maximum de torsion, pen-dant les grandes chaleUITS d'été, peut attelind're60-70cc,/10 min at jusqu'ft 10c par jour. Résumé desrésultats obtenus par levé elťperimental et con-séquences pratiques, émanant de ceux-cli, pour 108technologie octulevé.

[528.425:581.3.05] :551.4KRCHO, J.Modele digital de tena,in du p'D4ntde vue analysemorphologique.Geodetický a kartografický oooor, 23, 1977, No. 2,page 34-45, 9 mustr., 10 biibliogra'phies.L'ouvrage tl'aHe la méthode de détermination au-tomatique, par ordinateur, des cal'actél"istiquesroorphomértriques cLu relief ft ipartir d'un ernsemb-le de points des hauteurs discret. La méthodeest démontrée par la détermination de l'angle durelief, dans lia direction de la ligne de la plusgrande' pente et par l'ol"ientatffon dUl 'rel1ef Al'égard des ,polnts cardinaux.

336.717.16ŠMÍD, V.Princi,pes élémentaires de la rélormatioD du sy-steme de cumptabilitéGeodetický lB. kartografický obzor, 23, 1977, No. 2,rpages 45-50La COrJI1ptaJbilitécomme 'il1lStTumentde controleet d'amélioration économique. L'acticle rprésenteune information sur les coongements élementai-res du systěme de comptabil1té. L'aJUteur prendpour point de départ l'o8rríHédu gouvernement etarutres docUlments tra1itant la procédure des chan-gements ,imposés ft 18,..oompmbilité et démontrel'lIJprplication dans le cadre de l'admiuistration duBTGC.

Geodetický a kartografický ob:rorročník 23/65, číslo 211977 27

Korekce gyroteodolitových měřenívysoké přesnosti z vlivu tížnicovýchodchylek Prof. Ing. Dr. Josef Vykutil,

Katedra geodézie, VUT Brno

Astronomický azimut lX* směru na bod P se vypočtez měření gyroteodolitem ze vzorce [1]

kde N je čtení na vodorovném děleném kruhu při da-lekoholedu zaměřeném na bod P, No rovnovážná po.loha osy setrvačníku a Lt adiční konstanta použitéhopřístroje.

Astronomické azimuty naměřené v určitém boděna zemském povrchu se vztahují k tížnici tohoto bodu,geodetické azimuty k normále k referenčnímu elipsoi-dUj úhel mezi tížnicí a normálou je tížnicová odchylka.

Daný astronomický azimut lX* se převede na geo·detický lX připočtením korekcí z vlivu tížnicové odchyl.ky podle vzorce [2]

lX = lX* - 'fJ tg q;+ ('fJ cos lX - e sin lX) cotg z, (2)

kde e, 'fJ jsou meridiánová a příčná složka tížnicovéodchylky v bodě na němž byl azimut měřen, q; země.pisná šířka tohoto bodu, z zenitový úhel záměry.E. Grafarend [3] označuje první korekční člen-'fJtg q;jako redukci šířkovou, druhý korekční člen ('fJ cos lX -- e sin lX) cotg z jako redukci z vertikálního úhlu. Připraktických výpočtech je možno na pravé straně rov-nice (2) položit v korekčním členu lX = lX*, neboť roz-díl obou azimutů je malý.

V geodetické praxi se zpravidla počítá se směrní-ky v používané souřadnicové soustavě. Směrník (J jeobecně dán vzorcem [4]

kde y je meridiánová konvergence, ť5 změna směru napřímou spojnici. Dosadíme-li vztah (2) do (3), dosta.neme

(J = lX* -'fJ tgq; ++ ('fJ cos lX- e sin lX)cotg z + y + ~ (4)

Přesný výpočet meridiánové konvergence y a změ-ny směru na přímou spojnici ~ nečiní potíže (v našítriangulaci se tyto veličiny běžně počítaly na 0,01").Půjde tedy jen o přesnost převodu astronomickéhoazimutu na azimut geodetický.

Pokud azimuty naměřené gyroteodolity mělyznačně velké střední chyby (řádově ±60"), zanedbá.val se rozdíl mezi astronomickými a geodetickýmiazimuty, tj. zanedbával se vliv tížnicových odchylek.Když se přesnost gyroteodolitů zvýšila, uvažoval seobvykle jen první (šířkový) korekční člen a geodetickéazimuty a směrníky se počítaly ze vzorců [4]

lX = lX* -''fJ tg q; (5)

(J = lX* - 'fJ tg q;+ y +~, (6)

kde vztah (5) je známá Laplaceovarovnice, podle níž se převáděly

astronomické azimuty na geodetické v triangulacíchI, řádu. Postup byl oprávněn, neboť tížnicové od-chylky dosahují nejvýše několik desítek vteřin a ze-nitové úhly jsou zde velmi blízké 90°. Např. pro stranu8 = 50 km, převýšení LtH = 1 km je cotg z == 0,02. Korekce

k. = ('fJ cos lX - e sin lX) cotg z (7)byla tedy velmi malá.

Některými současnými gyroteodolity lze změřitastronomické azimuty směrů s vysokou přesností, sestřední chybou blízkou ±1" - [5], a konstrukce pří-strojů i měřické metody se dále zdokonalují. Přitomobvykle jde o azimuty podstatně kratších stran nežjsou v trigonometrických sítích 1. řádu, často jsoustrany velmi krátké (v polygonových pořadech, v důl·ním měřictví aj.). V těchto případech se pochopitelněmohou vyskytovat i značně velké vertikální úhlya korekční člen k. může dosáhnout hodnot, které nelzezanedbat.

Vzorec (7) lze psát

k. = ('fJ cos lX - e sin lX)cotg z ==-0sin(lX-s)tgP, (8)

kde 0 = Ve2 + 'fJ2 je celková tížnicová odchylka,

s její geodetický azimut (tg s = ~) a p výškový úhel

záměry (P = 90° - z). Hodnota korekce tedy závisína velikosti tížnicové odchylky, na velikosti rozdílůazimutů směru a tížnicové odchylky a na hodnotěvýškového úhlu. Na délce záměry není vůbec závislá !Za jinak stejných podmínek bude maximální, bude-liměřen azimut na bod ležící ve svislé záměrné roviněkolmé na rovinu, ve které se odklání tížnice od nor-mály, tj. bude-li (lX- s) = 90°. V tom případě bude

(k.)max = -0 tg p. (9)

Podle rovnice (9) lze snadno-sestavit tabulkuhodnot (k.)max např. pro 0 = 1" a~vybrané výškovéúhly - tabulka 1.

Vzorec (9) je lineární. Maximální hodnoty korekč-ních členů k. pro libovolné 0 vypočteme proto vyná-sobením údaje z tabulky (pro příslušný výškový úhel)číselnou hodnotou 0. Je-li např. 0 = 20", P = 30°,může korekční člen k. dosáhnout hodnoty 11",6 přilibovolné délce strany, jejíž azimut se převádí. Kdybystřední chyby naměřených azimutů byly kolem ±1"a kdybychom zanedbávali korekce menší než 0"5,museli bychom při 0 = 20" počítat s korekcí k. již přivýškových úhlech větších než 1° 30'.

I p. I o· I 5 I 10 I 20 I 30 I 45kC),llax 0",00 0,09 I 0,18 0,36 0,58 11,00 I

I 70 I 80 90·

2,75\5",67IOCJ1977/27

Geodetický a kartografický obzor28 ročník 23/85. číslo 2/1917

Z tohoto krátkého pojednání vyplývá důležitýpoznatek pro praxi: Astronomické azimuty, naměřenépřesnými, gyroteodolity, je třeba převádět na směr-níky zpravidla podle vzorce (4), a to bez ohledu nadélku strany, jejíž azimut se převádí, tedy např. i přiurčování směrníků stran polygonových pořadů apod.Korekční člen kz není třeba uvažovat jen v případech,vyjde-li podle vzorce (8) zanedbatelná hodnota v po-rovnání se střední chybou naměřeného azimutu nebopři nižších požadavcích na přesnost určovaného směr-níku.

LITERATURA:

[1] HAUF. M.: Gyroteodolity. Skriptum ČVUT, Praha1968

[2] BÓHM, J.: Vyšší geodézie 1. Skriptum ČVUT,Praha 1972

[3] GRAFAREND, E.: Vermessungskreisel im Systemder dreidimensionalen Geodasie. Mitteilungen ausdem Markscheidewesen, Heft 2/1974

[4] VYKUTIL, J.: Převod azimutů určených gyro-teodolity na směrníky v rovinných souřadnicovýchsoustavách. GaKO 1972, č. 1

[5] HALMOS, F.: Possibilities of automatization ofgyrotheodolite measurements, with special regardto geodetical and mining survey tasks. Sborníkpřednášek z odborného zasedání studijní skupiny6 F FIG, Brno 1976

Lektoroval:Prof. Ing. Dr. M. Hauf, CSc.,

ČVUT v Pra:te

Vplyv prostredia na torziu statívovgeodetických prístrojov

Doc. Ing. Juraj Šolc, CSc.,Katedra geodézie Svf SVŠT, Bratislava

Uhlomerný merací prístroj pri meraní moze byťpostavený na staííve, na pilieri alebo na merač-skej veži. Pri dlhšie trvajúcej observácii sa u všet-kých typov podstavcov može prejaviť ich torzia-krútenle, ako ukázali experimentálne skúšky[6,7] alebo odborná literatúra [1, 2, 3, 4, 5]. Krúteniepritom može nadobudnúť roznu vefkosť a smer.podra kvality a vlastností podstavcov, ako aj po-veteronosných a iných podmienok. S podstavcomsa samoZrejIheotáča aj prístroj na ňom postavenýa ovplyVňuje uhlové meranle vodorovných smerov.

Úlohou článku je upozorniť na torziu statívovgeodetických prístrojov a jej vplyv na vodorovnésmery, najma pri dlhotrvajuclch observáciách, kto-ré sú niekedy v praxi potrebné. V geodetickej lite-ratúre sú len ojedinelé práce, ktoré poukazujú natúto skutočnosť. Niektorí autor i venovali pozornosťnajma torzii meračských veží. Z praxe vieme, žejednostranné ohrievanie štíhlych konštrukcií (napr.televíznych veží a stožlarov) vplyvom slnečnýchlúčov sposobuje zmenu ich tvaru - určité vyklá-ňanie v smere ohrievania. Tento vplyv a zmenaprostredia vobec nie je, ako vieme, zanedbater-ná..S otázkou vplyvu prostredia na statívy geode-

tických prístrojov sa autor stretol v súvislosti s úlo-hou [6]. Zaoberal sa s ňou i ďalej jednak osobne,jednak v rámci (7] ako vedúci tejto práce.

~1:.Názory na torziu meračských veží

Próblémomkrútenia trigonometrických vež1 sa! zaoberali už viacerí autori, menej však sa zaobe-

rali otázkami vplyvu krútenia stavívov geodetic-kých prístrojov. Príčina je v tom, že presnosť bež-ných meračských prác nie je vždy tak vysoká, akonapr. pri triangulačných prácach.Podia [5] Paschen v minulom storoči uvádza

krútenie 11 m vysokej veže od rána do večeravefkosťou 4' ""7c40cc•G i g a s [1] uvádza pri moderných meračských

vežiach maximálnu hodnotu krútlínia 6cc/10 min.Počas celého dňa sa observačný stolík drevenejveže otočí o hodnotu 5' ""9,3c vždy v smere pohybuhodinových ručičiek. Otáčanie sa za čína ráno,maximálnu hodnotu dosiahne v poludňajších ho-dinách a k večeru sazmenšuje. V nočných hodi-nách sa postupne vracia do povodnej polohy.Rovnako Joo [5] uvádza, že čj Ia n der skú-

mal otáčenie meračských veží vo Finsku a prišielk podobným poznatkom ako Gigas až na to, že vy-kázal maximálnu zmenu otáčania 12cc/1O min.K r a s o v s k i j [2] uvádza, že krútenie me-

račskej veže, ak nie je dost stabilnepostavená, pre-vyšuje hodnotu 12cc/10 min. V niektorých štátoch,napr. v USA sa používali vermi rahké veže, čo za-príčinilo ich malú odolnosť proti roznym faktoroma podmienkam.Doteraz najpodrobnejšiu analýzu krútenia me-

račských veží vykonal F u r s o v [3]. Ako príčinukrútenia uvádza:- zmeny v tvare veže napr. posobením vetra,- napatie vo vnútri drevenej časti konštruk-

cievplyvom slnečného žiarenia a nerovnakého zo-hrievania;- vyplyv rozdielu vlhkostimedzi drevom a vzdu-

chom.1977/28

Geodetický a kartografický obZ9rročník 23/65, číslo 211977 29

Fursov dalej uvádza, že krútenie závisí aj odtvaru prierezu dreva (najlepší je kruhový),kvality montovania veže,druhu použitého dreva,výšky meračskej veže,druhu veže (čisto drevená alebo kombinova-

ná).Postup krútenia opisuje nasledovne: začína sa privýchode slnka a jeho smer je pro t i smeru pohy-bu hodinových ručičiek. Maximálnu hodnotu dosa-huje, ked je teplota vzduchu najvyššia, potom saotáčanie spomaluje a nakoniec prestane. V dalšomsa začína otáčať nazad, až kým dosiahne východis-kovú hodnotu pri východe slnka. Nočné splitněotáčanie je plynulejšie a rovnomernejšie, ako den-né otáčanie. Náhle ochladenie alebo dážd v znač-nej miere mažu zmeniť otáčanie veže.

Fu r s o v uvádza dosiahnuté výsledky otáčaniaveží v sibirskej oblasti, pričom celodenná hodnotaotáčania dosahovala hodnotu 5'-15' [9-28:).Rychlosť otáčania sa menila od 2ee/min až do30ee/10 min.

Krútenie kovových veží je nepomerne vačšie akodrevených, jednak velkosťou ako aj zmenou, pre-tože kov je citlivejší na teplotné zmeny. Podla [5]P 1e sne r uvádza maximálnu hodnotu otáčaniakovových veží v Polsku 50"/3 min a pri silnejšomvetre observačný stolík sa maže posunúť až o 4 cm.Me i e r [4] potvrdzuje výsledky Plesnera a uvá-dza, že kovové veže nie sú vhodné na geodetickéúčely.

Skúšky drevených veží vykonal aj JOó [5] v ho-rúcich letných dňoch a prišiel k nasledovným zá-verom:

nové meračské veže vykazovali v priemerevačšie krútenie [okolo 7"/10 min) ako staršieveže [3"/10 min),smer otáčania je u veží razny, ale v priebehudňa sa ich smer nemení,pri zatiahnutej oblohe je krútenie nepomernemenšie, ako pri jasnej, slnečnej oblohe,okolie vplýva na velkosť krútenia, okolité le-sy zmiernili velkosť krútenia na 0,7"/10 min,v dopoludňajších hodinách je krútenie inten-zívnejšie, ako v odpoludňajších hodinách,sila vetra a jej zmeny vplývajú na krútenie,velkosť krútenia sa mení a ihned reaguje naoblačnosť a zatiahnutie slnka, čo aj na krátkyčas, celkový smer otáčania sa pritom nemení,mení sa len rýchlosť otáčania.

Doteraz uvedené názory a údaje se týkali krúteniameračských veží a sú velmi zaujímavé v tom, že

často sa názory autorov rozchádzali, čo svedčí,že tento problém nie je ešte doriešený,

- bude treba skúmať, pokial sú uvedené poznat-

ky platné aj pre statívy geodetických prístro-jov.

V dalšom sa budeme zaoberať krútením statívovpoužívaných v bežnej geodetickej praxi. Statívy čodo konštrukcie a podmienok vyvolávajúcich krúte-nie sú podobné meračským vežiam, až na to, že súnepomerne menšie a nohy nie sú pevné, ale ich po-loha sa maže meniť.

Experimentálne skúšky krútenia statívov sme vy-konali nasledovne: zvolili sme určitý počet statívov(4-5 kusov prevážne novších) a na ne sme stava-li sekundové alebo minutové teodol1ty. V horizonteprístroja sme zvolili dobre viditelný, vzdialenýciet Každú hodinu sme čítali príslušnou hodnotuna voc!Jorovnom kruhu pred a po zacielení. Za totoobdobie sa vizúra zmenila, rozdiel čítaní reprezen-toval velkosť pootočeni a statívu. Vieme, že rozdiel-ne hodnoty v čítaní mažu byť zapričinené aj inýmiprameňmi chýb ako je napr. chyba z delenia kru-hu, zacielenia, čítania, zmeny polohy vertikálnejosi a pod. Súhrnný vplyv týchto chýb však moholzmeniť jednotlivé čítanie len v nepatrnej miere[vzhladom k chybe z krútenia). Celkový zmysela vefkosť krútenia statívu však pozoruhodne, vyká-zatelne nemeniI. Uvedená metóda sa používa naskúšanie krútenia meračských veží, a je podrobnepopísaná v [5].

2.1 T o r z i a s t a t í v o v v m e s t s k o m pro-stredí

Za účelom potvrdenia, či uvedené názory o krú-tení meračských veží platia aj pre statívy, sme vy-konali experimentálne skúšky bežne používanýchstatIvov na streche budovy Stavebnej fakulty SVŠTv Bratislave na Gottwaldovom námestí.

U. 3. 74 Ůas Velkosť pootočenia stativu č•••• v ccteplota merania

I I Ivzduchu krútenia 21242 21285 110270 22675 .A.voe 8 8 P P

5 9h Occ Occ Qcc Qcc

10 - 10 - 74 - 97 -4011 - 30 -105 -181 -90

11 12 - 50 - 64 -181 -4013 -100 - 25 -189 -4014 -100 + 14 -141 -20

13 15 -150 + 16 -101 +6016 -150 + 16 -101 +60

Velkosť pootočenia stativu č•... v cc Pootočenie pristroja29. 3. 74 tep- Cas merania na pilierilota vzduchu krútenia

I I I Ivoe 21242 21285 110270 22675 .A.

WT2 WT28 8 P p

16 9h Occ Occ Occ Occ Qcc Occ18 10 - 50 - 34 - 42 - 50 +2 +219 11 -100 - 99 -117 -150 +5 +321 12 -150 -127 -104 -300 +4 o22 13 -150 - 87 -234 -400 +3 +323 14 -200 - 63 -227 -450 -2 +221 15 -250 + 3 -226 -500 -2 o20 16 -200 + 13 -190 -500 +1 +3

1977/29

Geodetický a kartografický obzor30 ročník 23/65, číslo 2/1977

- na pilieri možno pozorovať len nepatrné hod-noty krútenia oproti krúteniu statívov

verkosť krútenia statívov závisí od teploty

v dopoludňajších hodinách možno pozorovatintenzívnejšie krútenie statívov ako v odpolud-ňajš{ch hodinách,

maximálna rýchlosť krútenia sa pohybovalaokolo 20-25cc/l0 min,

maximálna vefkosť krútenia dosiahla za deň500cc,

s krútením statívu sa vyskytuje ako sprievodnýzjav aj náklon hlavy statívu čiže vychýlenie ali- Tabulka 6dádovej libely: statívoch 5-6 dielikov, kým napilieri len 1-2 dieliky libely.

Pre úplnosť sme skúmal1 aj krútenie samotnéhoteodoUtu postaveného na pilieri. Meranie sme opa-kovali stými istými prístrojami a statívmi s odstu-pom zhruba 2 týždňov za teplejšieho počasia. vý-sledky skúšok sú uvedené v tab. 1a 2 (kde písme-nou "s" sú označené statívy s výsuvnými nohami apísmenou "p" s pevnými nohami) a vyplývajúz nich nsledovné púznatky:

Za účelom overenia správnosti doterajších vý-sledkúv a získartia vačšieho množstvaštatistické-ho mateálu ako aj zistenia vplyvu prípadných dal-ších faktorov na krútenie statívov, zopakovali smeexperimentálne skúšky aj cez dva teplé slnečnéseptembriDvé dni. Namerané hodnoty krútenia sta-tíVlOVsú v tab. 3 a 4. Pri týChtiDskúškach sme sle-dovali krútenie jedného statívu č. 13175 aj pomlernom navlhčení odpovedajúcom zmoknutiu sta-tívu v daždi. Ůalej sme sledovali krútenle statívu.1 prístroja v tieni počas celého dňa (13. septem-hra, púzrl statív č. 8506).

12. 9. 741 CasVelkost pootočenia stativu Po-

teplota merania č...• v cc otočeníevzduohu krútenia 13175 I 8506

I20260 prÍstroja

v ·0 na pilieri8 8 8

18 9,45h Occ Occ QccI Occ10,30 -10 +260 - 70 -311,30 -20 +360 -110 + 6

22,8 12,30 -40 +400 ----'118 +1613,45 -60 +420 -220 +1015,00 -70 +450 -260 +12

22,7 16,00 -80 +420 -280 +1317,30 -70 +450 -330 +15

Vefkosť pootočenia stativu13.9.74 Cas č...• v cc Po-teplota otočenievzduohu merania 13175

I I8506 pristroja

v ·0 krútenia 20260 na pilieri8 8navlhč. 8 v tieni

17 9h Occ Occ Occ Occ19 10 + 320 +402 + 40 +10

11 + 450 +472 + 60 +1012 + 700 +574 + 80 +25

25 13 + 870 +574 + 90 +2514 + 1030 +636 +110 +1015 + 1100 +628 + 90 +1016 +1120 +6QO + 60 O

24- 17 +1140 +748 + 10 O

Počas týchto skúšok sa zistílo, že i vlastný teo-dolit vplyvom slnečného žlarenla a rozdielu teplotymení nastavenú hodnotu na vodorovnom kruhu.Prl experimentálnych skúškach po každej hodinesme zlsťovali aj rozdiel v čítaní na vodorovnomkruhu teodolitu a zlstené rozdiely postupne sčíta-vali, ako to vyplýva z hodnat uvedených v tab. 5a 6.Tabulka I)

12. 9. 74 CasVelkost pootočenia teodolltu č..•• v cc

teplotaTheo 020 I Theo 020 I Theo 020 I Theo 010vzduohu merania

v ·0 krútenia 271548 273178 273980 2055798 8 8 na pilleri

18 9,45h Occ Occ Occ Occ10,30 -10 -10 O - 311,30 -20 -20 -10 + 5

22,8 12,30 -30 ~30 -20 +1313,45 -40 -40 -20 +1615,00 -60 -55 -30 +21

22,7 16,00 -80 -75 -40 +2617,30 -80 -85 -40 +28

VeZkost pootočenia teodolltu č•..• v ce13. 9. 74 Casteplota merania Theo 020 I I Theo 020 Ivzduohu krútenia 273980 Theo 010 273178 Theo 020v ·0 8 205579 8 271548

navlhč. 8 v tíoní na pilieri

17 IOh Occ Oce Occ Occ19 11 -10 O O O

12 -10 + 3 O -1025 13 -10 + 3 O -10

14 -20 + 8 O -2015 -30 +11 O -4016 -40 +13 O -50

24 17 -40 +13 O -50

Z týchto experimentálnych meraní vykonanýchv dňoch 12. a 13 septembra 1975 okrem už uvede-ných záverov vyplýva ďalej, že

zmysel krútenla statívu nie je vždy rovnaký, alesa maže meniť z jedného dňa na druhý [pozrlstatív č. 20 260), ba niekedy aj v priebehu dňa,krútenie statívu sa zvačší prl navlhčení statí-vu (dreva) (v našom prípade vlac ako 10 násob-ne), teda vplýva na drevo rozdiel vlhkosti medzidrevom a okolitým vzduchom (pozrl krútenlestatívu č. 13 175 dňa 13. septembra),ak je statív chránený proti slnečným lúčomalebo je umiestnený v tieni, aj vtedy nastanemlerne krútenie, ale vefkosť krútenla je nepo-merne menšia (pozrl statív Č. 8506 v tab. 3 a 4),aj na vlastnom teodolite, pokiaf naň svletl sln-ko sa maže meniť čítanie na vodorovnom kruhu,bublina alidádovej libely teodolitu postavenomna statíve sa nepomerne vlac vychýli vplyvomkrútenla statívu, ako vplyvom nerovnomerné-ho oteplovanla častí teodolitu slnečnýml lúč-mi (pri 'postavení teodolitu na statíve to vy-kazovalo 5-6 dlelikov libely, kým u teodolitu po-stavenom na pilierllen 1-2 dleliky) a to aj vte-dy, ked slnečné lúče zaslahli aj samotnú libelu,vefkosť resp. rýchlosť krútenla statívu je zvlášťintenzívna na začiatku merania. Neskoršie sa ln-tel1zlta krútenla zmlerni a rýchlosť ustáli. Totopoukazuje na to, že pred meraním treba statívynajprv aklimatizovat.vo zvlášť nevýhodných, letných mesiacochv mestách na začiatku merania krútenie sta-tívu . maže nadobudnúť až rýchlosť 60-70ccj

1977/30

Geodetický a kartografický ob~rročník 23/65, číslo 211977 31

/10 min [pozri tabulku 4) a hodnoty až 10epočas jedného dňa.

2. 2. Dal š i e s k ú šky t o r z i e s t a t í v o v

Skúšobné meranie sme zopakovali aj na Počúvad-le v horských podmienkach v júni za pekného,slnečného počasia [teplota vzduchu na poludniebol a okolo 30 DC). Statívy boli postavené na hor-skej lúke. Zo získaných výsledkov uvedených v tab.7 a 8 vyplývajú nasledovné poznatky:

lesný terén zmierňuje vplyv krútenia statívu,statívy ihneď reagujú na zmeny počasia, oblač-nosť, zatiahnutie slnka, najmH v intenzite krúte-nia statívov,drn ako pružné podložie vplývalo spočiatku nasmer a vefkosť otáčania statívov. Potom sa vy-rovnalo napHtie v statívoch a začal normálnypriebeh krútenia.

Počú- Velkost pootočenia stat1vu č..•• v ccvadlo

1 I 128

2790 15.6. 74čas 20260 14073 21828 13175

merania 8 P P skrútenia

8h Occ Occ Occ Occ Occ9 -3 - 3 -31 -10 - 2010 + 7 + 19 -12 +40 + 4011 +18 - 12 -46 +50 +10012 +13 + 22 -68 +20 + 6013 +33 + 19 -77 +20 + 5014 +31 + 37 -52 +60 + 2015 +55 - 34 -43

I+70 + 20

16 +62 1- 28-9 +80 + 10

17,30 +60 -105 -25 -20 +12018,30 +83 - 90 -6 -20 +200

Počúvadlo Velkosť pootočenia stat1vu č.... v cc4.6. 74 I

I Ičas 11179

I22366 22444 22665 Amerania

krútema p 8 8 p

9h Occ Occ Occ Occ10 - 77 + 9 -30 -2811 -123 +27 -40 -1512 -167 +49 -40 + 913 -148 +49 -80 +4914 -154 +39 -10 +2215 - 80 +47 -30 +4316 - 99 +79 -40 +7117 -·130 +83 -40 +9318 -139 +35 -50 +93

Dalšiu serlU experimentálnych meraní sme vy-konali v dňoch 19. až 21. marca 1975 a zopakovaliv podobnej zostave v dňoch 21. až 23. apríla 1975.Merania sme vykonali na streche budovy Stavebnejfakulty SVŠT. Úlohou týchto skúšok bol o zistiť činie je nejaká súvislosť medzi smerem postavenianohy statívu voči svetovým stranám a vefkosťou,smerom a intenzitou krútenia hlavy statívu. Pripredchádzajúcich meraniach sme totiž nevenovalizvláštnu pozornosť smeru postaveni a noh statívu.Výsledky skúšok sú uvedené v tab. 9 a 10 a okremuž doteraz zistených poznatkov a faktov ukázali, že

pri zmene polohy nohy statívu sa častejšiezmenil smer a vefkosť otáčania hlavy statlvuako pri doterajších skúškach,

aj keď je noha statívu rovnako natočená vočisvetovým stranám, aj vtedy vykazuje rozne krú-tenie čo do vefkosti a smeru [obr. 1).

Cas meraniaVelkosť pootočenia stat1vu č.... v cc

Teplota vzduehu

I I I jvoe krútenia na pilieri 21285 23101 22790 212428 8 8

I8

8,2 9h Occ Occ Occ Occ 00010,2 10 10 +2 - 10 + 6 - 47 -71

t-11,2 11 O> +5 +123 +11 - 40 -5611,9 12 - +7 +121 +13 9 -79-12,0 13 C':i +7 +314 +19 - 59 -2611,0 14 O; +7 +371 +22 --'-- 74 -2911,5 15 - +7 +472 +22 -130 -3111,3 16 +9 +561 +32 -149 -31

9,9 8h Occ Occ Occ Occ..

12,2 9 - 86 - 59 + 30 +1313,4 10 -160 - 40 + 52 +1313,6 11

10-192 + 40 +104 +34t-

13,7 12 O> -226 + 56 +150 +71-15,1 13 C':i -212 + 93 + 190 +3316,0 14 .o -230 +133 +145 + 316,5 15 C'I -220 +139 +163 -37 ..16,0 16 -278 +132 +194 -4815,3 17 .... -287 +156 +215 -492,4 8h Occ Occ Occ Occ Occ4,4 9 + 3 +18 +18 -24 - 176,2 10 + 8 .: .. -4 +21 + 7 - 99107,3 11 t- +10 - -6 +22 -17 -1520>.8,6 12 - +21·:· -14 +25 -57 -1968,1 13 C':i +25 +25 +72 -63 -3018,4 14- .- +23 +58 +52· -78 -3977,6 15 C'I .. +12 +59 +76 -53 -5117,1 16 +20 +58 +79 -57 -5215,8 17 +14· +69 +72 -54 -6241977/31

Geodetický a kartografický obzor31 roi!nik 23/65, i!ískl 2/1977

Čas meraniaVeJkost pootočenia statívu č.... v cc

Teplota vzduchu

I I I Iv 'e krútenia na pilieri 21285 23101 22790 21242

8 8 8 8

11,5 8h {)CC Occ Occ 000 Ooc13,2 9 O -123 -71 O +22

1010

O -243 -120 +18 +2013,3 11 t- + 4 -343 -161 -76 +1613,2 12 o:> + 9 -421 -253 -93 +26....

13 -.t< + 7 -554 -309 -83 +3114,2 14 ....• +15 -564 -334 -57 +2014,0 15 <:'l +10 -619 -397 -66 +5415,0 16 +30 -770 -433 -21 +56

17 +37 -819 -510 -67 +8213,3 18 +29 -869 -549 -85 +7013,1 9h Oco 000 Oeo Oco Oco15,9 10 10 + 4 - 76 -20 - 3 - 1617,2 11 t- +10 -141 -46 - 136 - 5518,6 12 o:> -16 -111 -66 76 -101.... -18,8 13 -.t< +10 -106 -76 - 73 -11918,6 16 <:<i +10 -106 -76 - 73 -11917,1 17 C'l +17 -138 -84 - 78 -13417,0 18 +19 - 97 -62 - 100 -10014,4 9h {)co Ooc Oeo Ooc 00013,3 10 -11 -106 -22 + 21 +14015,3 11 10 - 1 -195 -25 + 83 +29715,1 12

t-3 -202 -18 +192 +463o:> -

13....

3 -233 -14 +231 +502-17,6 14 -.t< - 2 -224 O +315 +49716,0

I15 ~ + 1 -196 -4 +423 +434

15,0 16 C'l + 9 -274 -12 +478 +45414,1 17 + 9 -308 -6 +507 +449

",0 ,

.... ....•..•.. •..I '0 __ -0---0

I D.. II,IoI~,.,.,

..•.,"",IoIII 20.3.15

9~1 10~ ~_~J.--8~ __ 0--_8O __ o •••• - -

8.-~- ~.'" II" /Z· 1 "...<:":·.:::~.oo... //9:3]5'00 • ';;;:--'.><!4..J.,~

l' • "'•. '. __•.••.....'1..•••• ZZ.4.75 "o'" ", -0 0 •••__ 0 0_,." a.

•~. __~.o.~;...... --oo . ~.>*o......... ", . .0

•••••.•••0',10'

Ó21.4.75 _.---.--,. ••••0 __ -o .•••

16". 17", ! !

g--L-----o o~

Z uvedeného vyplýva, že nie je rozdielny zmyselkrútenia statívu výsledkom len nerovnakého otá-čanla a práce (torzie J jednotliVých noh statívu, aleaj iných ešte nezistených faktorov.Ďalšiu trojicu experimentálnych meraní sme

vykonali v jesennom období v mesiaci októbria novembri. Sekundové teodolity boli postavené nastatívoch (drevených a na jednom kovovomJ. vý-sledky experimentálnych meraní sú uvedené v tab.11 a 12. a vyplývajú z nich nasledovné závery:

najintenzívnejšie krútenie dosahoval kovovýstatív K-029 firmy MOM. Jeho maximálna rých-losť krútenia dosiahla 16-28cc/10 min, kým preostatné statívy len 8-10°°/10 min, čo je značnýrozdiel (pri rovnakých podmienkach v zim-nom obdobíJ.aklimatizácia prístroja v chladnom období jedoležitá, pretože podfa zistených údajov trvá1-2 hodiny a už vykázatelne vplýva aj nakrútenie statívov [porovnaj údaje v tab. 12J,celková vefkosť krútenia statívov je v tejtotrojici meraní podstatne menšia, pretože ajteplota vzduchu bola nižšia a pohybovala saokolo 5-10 oe.

3. Celkové zhrnutie výsledkov experimentálnychskúšok

Experimentálne skúšky vykonané za účelom ana-lyzovanla krútenia statívov ukázali, že

uvedené poznatky o krútení meračských vežímožno aplikovat na statívy bežných geodetic-kých prístrojov; zaujímavé pritom je, že aj keďstatívy sú menšie ako veže, vefkosť krútenia jeskoro rovnaká,

1977/32

Geodetický a kartografický 'obzorročník 23/65, číslu 211977 31

Oas meraniaVefkosi pootočenia stativu č•.•• vee

Teplota vzduchu

I I I Ivoe krútenia 110270 110265 22796 22792 K·029

p p 8 8 p'kovový

8,0 9h Occ Oee Oee Oee Oee10,3 10 lC -68 -49 O -40 - 7514,2 11 I:- -52 -54 +26 -11 - 32O>16,2 12 ....• -52 -45 +70 -7 + 4317,1 13 o -74 -67 +67 -3 +20116,1 14 ....• -74 -72 +62 +15 +28017,0 15 00 -85 -79 +66 + 8 +20214,9 16 tN -78 -76 +55 -44 + 9713,1 17 -60 -94 +58 -53 + 976,7 9h lC Oee Oee Oee Oee Oee6,6 10 I:- + 8 + 3 -19 -11 + 29

O>11 ....• -9 +12 -54 -25 + 9912 ...< -44 +25 -78 -30 +141

6,7 13 ....• -47 +30 ..,--92 -26 + 16114 <:r.i -53 +38 -96 -27 +192

6,8 15 ....• -72 +50 -90 -27 +2247,6 9h Oee Oee Oee Dce7,5 10 10' +20 + 11 -7 - 547,9 11 I:- -2 + 33 + 9 - 82

O>8,1 12 ....• -30 + 57 +17 ~1l89,0 13 ...< -52 + 72 O -1768,8 14 ....• -62 +84 - 7 -2198,9 15 ~ -72 +102 - 8 -2139,0 16,30 -98 +144 - 1 -230

Teplota Oas Zmena koincidenele jednotlivých teodolltovvzduchu merania

Theo 010AITheo 010AITheo Q1QAITheo010Avoe krútenia 23457 23464 23461 23462

7,6 9h _24ee + 10ee +4ee +20ee7,5 10 -15 +22 +2 + 97,9 11 10 + 6 O O + 3I:-

8,1 12 O> + 2 O +1 o....•,9,0 13 ...< O O O O8,8 14 ....• O + 2 O O)~8,9 15 + 1 - 1 +3 -29,0 16,30 + 3 O O - 1_. ----

statívy ťažko možno rozdeliť do skupín pod favefkosti krútenia, pretože sa intenzita krúteniamaže meniť z jedného dňa na druhý, nie je te-da u jedného statívusfabilná,nemožno konštatovať, že krútenie dosahujemaximálnu hodnotu, keď je teplota vzduchunajvyššia a potom sa spomafuje,určitú závislosť možno konštatovať medzi tep-lotou a vefkosťou krútenia, a to priamo úmernú.S rastúcou teplotou sa zvačšuje krútenie, dosled-kom toho v zimnom období vefkosť krútenia na-dobúda menších hodnot ako v letnom období.maximálna rýchlosť krútenia sa pohybovalaokolo 60-70cc/10 min,krútenie nadobúda vačších hodnot v dopolud-ňajších hodinách, ako v odpoludňajších hodi-nách,značný vplyv na krútenie statívov má aj vlh-kosť statívu, s vlhkym statívom nedoporučujememeranie,skrútením 'statívu sa vyskytuje ako spriBvOd-ny zjav' aj náklon hlavy statívu,' 'ak je statív éhranený' pred priamym vplyvórilslnečných lúčov (je v tieni) potom hodnoty krú-tenia sú nepomerne menšie, ako' li stadvóch,ktol'é ožaruje sluko, ' ' , ,

vefkosť krútenia statívu sa najintenzívnejšieprejavuje na začiatku merania, ked ešte saaklimatizuje prístroj aj statív a okrem toho savyrovnává napatie v statíve,intenzita krútenia statívu citlivo reaguje nazmenu oblačnosti. Aj krátkodobé zatiahnutieoblohy alebo slnka sa prejaví. Celkový smerotáčania sa obyčajne nemení, iba rýchlost krú-tenia .kovové statívy vykazujú nepomerne vačšie krú-tenie ako drevené,lesnaté prostredie zmierňuje vplyv krúteniastatívov,nie je možné konštatovať vykázatefný rozdielv krútení medzi skladacími (výsuvnými) statív-mi a celými, pevnými statívmi, to isté sa týlmaj novších alebo starších statívov,vychýlenie bubliny alidádovej libely teodolitupostavenom na statíve je z vačšej časti zavi-nené vplyvom krútenia a náklonu hlavy statívu alen v menšej miere nerovnomerným ohriatím li-bely alebo teodolitu, 'vplyv slnečného žiarenia sa prejaví tak na teo-dolite postavenom na pilieri, ako aj na statíve.Tento vplyv je však menší ako je vplyv krúteniastatívu.

"

Pri meraní jedného uhla, napr. pri polygónovomtahu, nemá význam uvažovať vplyv chyby ztotziestatívu.Tak isto pri menej' presnýchprácach,'akojeuapt. tachymetria. " '.'V{lllovať p02;grnosť torzii~tatiy.6v je 4k,tuM,n~,p};':i,nilili,{torýchúlohácll v geodetickej prax.i., kec!vyžá-dujeme' pomernevysOkú presnosťá teoctDlitje'iJti·stavený na statíve dlhšiu dobú. Tak istó ptI po).'oy-l1áva.ní výsledkov merania. smerov (Í1hlov) teodo-litohl. s inými meraniami napr. fotogrametrickýrniálebo fyzikálnymi 'zachycujúchni stavkdal1énm'niO·

1977/33

Geodetický a kartografický obzor34 ročník 23/65, číslo 2/1977

meranie vykonať vo dvoch po-lohách ďalekohfadu,merať smery v rovnakom tem-pe, DOvnakiOu rýchlosťou,statívy pred meraním primera-nú dobu aklimatizovať na von-

_p!:!.e!!:,er kajšiu teplotu,teodolit a najma statív chrániťpred priamymi slnečnými lúč-mi, pretože citlivejšie reagujena ohrievanie slnečnými lúča-mi statív ako teodolit,

- pri presnejších prácach stavaťteodolit na pilier a nie na sta-tív

v prípade, že bublina alidádovej libely sa po-čas merania vychýli, medzi jednotlivými skupina-mi vždy ju dosledne urovnať.

-,... ,...C

J:> C

~ ii.::lo .:JI.

o.. ..'"

...• 'č'v ~-)... ..> Eo to.:JI. ..."iiv .•

c

l'

mentu. Taká bola situácia pri meraní deformáciístožiarov počas zaťažovacích skúšok [6]. Vplyvchyby z krútenia statívu sa síce vylúči z meraniaúhlov v dvoch polohách, ale sa súčasne redukujek času zodpovedajúcemu priemeru celkového časupotrebného na zameranie jednej skupiny (obr. 2).Druhá skupina sa redukuje k priemeru celkovéhočasu potrebného na zameranie druhej skupinya pod. Ako vieme z praktických meraní počas ex-perimentálnych skúšok, statívy sa neotáčajú vždyrovnomerne, ale velmi citlivo reagujú na zmenyvonkajších podmienok, čo potom može ovplyvňovaťpresnosť merania.Výsledky opísaného experimentu potvrdzují, že

pri určitých podmlenkach povetrnostných torzlachstatívov meračských prístrojov može ovplyvniťpresnosť merania. Na vylúčenie, alebo zníženie to-hoto vplyvu je treba:

periodická údržba povrchového náteru statívov,ochrana pred nepriaznivými povetrnostnýmivplyvmi,zamedziť skladovanie statívov vo vlhkom pro-stredí,

LITERATORA:[1] GIGAS, E.: Aus der Praxi s der Tr!angulationsarbeiten

I. Ordnung be!m Riechsamt !Ur Landesaufnahme.ZeltschrUt filr Vermessungswesen, 1936.

[2] KRASOVSKIJ, F. N. - DANILOV, V. V.: Rukovodstvopo vyššej geodezil. Moskva, GUGK, 1938.

[3] FURSOV, V. 1.: Geodezičesklje slgnaly i ich postroj-ka. Moskva, Geodezlzdat, 1953.

[4] MEIE'R, H.: Trigonometrlsche Signale aus Stahlrohr.Allgemeine Vermessungs - Nachrlchten, 1950.

[5] JOO, 1.: Állványos gúláink csavarodása, Geod. ésKa'r1ogr., 1961, Č. 1. s. 34-42.

[6] SOLC, J. - KOHOT, F. - HOSTINOVÁ, G.: MeranledeformácU sto.žlarov pr! zafažovacích skúškach.[Fak. výSk. úloha Č. SvF 17/73.] Bratislava, SvF SVST1974.109 s.

[7] KLUCIAR, J. a kol.: Vplyv krútenla statívov. [SVoC.Stav. fak. SVST.] Bratislava, SvF SVST 1976. 35 s.

Do reda,kcie došlo 9. 11. 1976Lektoroval:

Ing. Ján Vanko,VÚGK Bratislava

Digitálny model terénu z hl'adiskamorfometrickej analýzy

1. Úvod, zhodnotenie situácie a náěrt problému

Zememeračskíinžinieri sa v praxi častokrát stretávllojúu objednávateIa prác S nasledovnou požiadavkou:

Situačne a výškopisne podrobne zamerať a ma·povo spracovať dané územie, so súčasným podrobnýmspnicovaním a mapovým vyjadrením jeho sklonitost.ných pomerov v smere spádových kriviek, expozič.ných pomerov (t. j. orientácie reliéfu voči svetovýmstranám), prípadne ďalšíchpožadovaných parametrovte1i~iu.J'átopožiadavka v podstate ~;namenásúčasne

Dr. JOJ:ef Krcho, CSc.,Katedra fYJ:.geografie UK, Bratislava

s meraním realizovať úplnú alebo čiastočnú morfo-metrickú analýzu reliéfu.

CieIomnašej práce je teraz ukázať možnosť pria-meho súčasneho postupu realizovania morfometrickejanalýzy reliéfu z priamo meraných údajov v teréne,bez potreby predbežného zhotovenia vrstevnicovéhopola, z ktorého sa až po jeho zhotovení metrickýmspósoboma výpočtom získajú potrebné morfometricképarametre reliéfu. To znamená, že z tých istých úda-jov možno súčasne realizovaťmapové podklady s ob8a-Mm situácie a výškopísu ako i ~apové podklady po-

1977/34

Geodetický a kartografický obZ'llrročník 23/65, čísl'lJ 2f1977 35

na jednej strane predpokladáme prípad A, z ktoréhonás po získaní primárneho bodového pofa a spracovaníprimárnej trojuholníkovej siete bude zaujímať získa-nie sekundárnych sietí a z nich sekundárnych izočiaro·vých polí, na druhej strane predpokladáme podfa tohoistého obrázku prípad B, podfa ktorého z existujúcehovyhovujúceho vrstevnicového pofa meraním a výpoč-tom získame sekundárne izočiarové polia morfometric-kej analýzy reliéfu. Problém zároveň pre vzájomnéporovnanie výsledkov dokumentujeme na príkladesekundárnych izočiarových polí sklonu reliéfu YN v sme-re spádnic a orientácie reliéfu voči svetovým stranám,získaných jedným i druhým sposobom. V zmysleobr. 1.1 ešte poznamenajme, že z nameraných bodovdiskrétneho bodového pofa výšok možno súčasne tak-tiež získať i informácie o úplnej časovej a uhlovej dy-namike oslnenia reliéfu a taktiež informácie o zatie~není reliéfu pred televíznym signálom atd.

Pre roz'liahlosť problému si v terajšej práci všim·neme jeho teoreticko-metodologickýaspekt s potrebnými stručnýmipraktickými výsledkami.

žadovaných parametrov morfometrickej analýzy relié-fu. Z hfadiska zamerania našej práce ciefom budezískať spomenuté morfometrické ukazovatele, kdežtozískanie ostatných podkladov bude bočným výsled-kom. Vychádzame pritom z výsledkov prác [5, 6, 7, 8],v zmysle ktorých je možno matematickými postupmidešifrovať všetky informácie o morfometrickej analýzereliéfu zakódované v diskrétnom bodovam poli výšok.Postup možno v úplnej miere automatizovať a celériešenie tvorí tak komplexný digitálny model reliéfu.

Teraz navodený problém je iba úzkym výsekomširšej problematiky exaktného kvantitatívneho spra-covania reliéfu, ktorá je stručne v podobe schémy vy-jadrená na obr. 1.1. Schéma na obr. 1.1. je stručnýmgrafickým vyjadrením komplexného digitálneho mo-delu reliéfu. Znej vyplýva i postavenie a zmysel terazricšenej problematiky.

Poznamenajme ešte, že pre úplnosť pohfadu a vzá-jomné porovnanie v dnešnej práci v zmysle obr. 1.1

KOMPLEXNÝ D1GITALNV MODEL RELIÉFU(!) .

MAPOVÝ PODKLAD MA POŽ1DOVANEJ

ÚROVllI V MIERlCE - M - NEEXISTUJE

<IDMAPOVÝ PODKLAD NA POŽ1DOYANEJ

ÚROVNI V MIEUE-M- EXISTUJE

zinUII PIIMÁRIlNO

DlsUlrllNO 10DOYtl0

PorA MIUIIM

ZisUIII M"ICOYhoZÁPISU 11lIÉFU YOFOIMIysTUPIYU Muic -A-PODrA sll'UIUIT

ZísUIII nSTlYIICOytHOpotluo PIIMÁIIIHOIZOtlllOYÉHO POU

,------,II1

~I.

zinAMII SflUlllÁlHlHO I +I I

1000YÉHO POU. I IA sllUIDUNYCKSIUi l' r----..J

L_~ Ir-- I)__ ~_.J

i'L__..•..-

YYPOtu MORFOIlUIIClYCHYUltl1rll'~."'(.),Ir,F' i••.F1.•• FIdI,FIi<

AUTOMATlZOUIYYYPOtuPOZDLtNYCHA PllltlYCHPIOFIIOVKOMUlldCliAyypotu TUSY clm50 UDAIYMI PlllMUUMIVZHrAOOMIA MOlFOMU-IICKÉ PWMlTlI lili ÉFU

nKIlSlI HlislKUNDÁPoNYCHIZotlAlOYYcH

poLI

-----,r--IIIIIItI/I'IIIIIIIIII_____ J

yypotu ŮPIIU tYUMIIYOslllHIAllutFU •• YPO(UUnllllYcH OBLASTIPilOTllEYlZNYMSlGII4IOMAyyml S nUmUÚMPIIsPIKTIYIYCH IÁClTOV50 Sů(UIYII YYPOCTOMAYYKIlSllllM PllOJIllllVA- ,IYCMOBJIKTOY

6AlSn sPUCOYAI II",r.UIOIIZ;'CIAPili STOlU Pil JIDIOTlIvtAKtlYITY(IonuY PlIISTOH ZMrADlslllPIIUTOIOVtMO IOZlOIE-lil MIlMUIOY UlItFU

2. Primárne diskrétne bodové polevýšok a primárna trojuholnikovásieť

V dnešnej práci predpokladáme, žev zmysle prác [2, 3, 7, 8] máme nazáklade nameraných údaj ov repre-zentatívne primárne diskrétne bo-dové pole skalárov výšok a z nehozostrojenú primárnu trojuhoIrúkovúsieť (obr. 2.1). Programy na plno-automatizované zostrojenie primár-nych trojuholníkových sietí sú nazáklade práce [8] vypracované naŠtátnom projektovom ústave DO-PRAVOPROJEKT v Bratislave.

Každý bod bodového pofa másvoje poradové číslo a k nemu pri-radenú výšku. Bodové pole na obr.2.1 je výsekom z viičšieho bodovéhopofa, na ktorom bol celý navodenýteoretický postup konkrétne ove-rovaný. Zásady pre rozloženie bodovdiskrétneho bodového pofa z hfa.diska teórie dvojdimenzionálnychpolí boli rozpracované v prácach [1,2, 3, 4], v ktorých bol tento problémsúčasne i na obrázkoch grafickyvyjadrený. Na obr. 2.1 je súčasnepodla vypočítaných bodov na rame-nách siete priamočiaro vykreslenéi vrstevnicové pole v intervaleL1z = 2,5 m (pozri časť A obr.1.1). Toto isté vrstevnicové pole sozakriveným priebehom vrstevníc jevykreslené na obr. 3.2, ktoré je sú-časne východiskovým pofom preprípad B obr. LI.

V tejto práci sa budeme za·oberať problémom získania sekun-dárnych bodových polí ako pod-kladu pre priamu morfometrickú

1977/35

Geodetický a kartografický obzor36 ročník 23/65, číslo 211977

Body primárneho pola a ramená primárnejlrojuholnikovej siele

61~ Terénne hrany (súčasne ramená primárnej

siele s primárnymi bodmi)lOS

~ Ramená primárnej lrojuholnikovej sielev údolniciach s primárnymi bodmi

analýzu reliéfu (prípad A, obr. 1.1). Získané výsledkystručně porovnáme s výsledkami podra varianty Bobr.LI. Podrobným rozborom s matematickým odvode-ním hustoty primárneho bodového pora sa budemezaoberať v samostatnej práci.

3. Stručný náčrt teórie primárnych a sekundárnych•• izočiarových polí pre praktické potreby ich priamej

konštrukcie z diskrétneho pofa

Vrcbelevé 'DIy lSin,ulirne izolovlné pozilivne body ska/árnehopora výšok I

sedlově body (sinlulárne dnjlé body skllárneboperl výlDk)

pozitívnych, negatívnych i v okoliach dvojných sin-gulámych bodov primámeho pora.

Z hradiska nášho ciera uvedieme teraz len naj-základnejšie principy všeobecnej teórie, potrebné pritvorbe síetí, pričom na podrobnejší rozbor vlastnostía dókazy sa odvolávame na práce [7, 10].

V duchu te6rie dvojdimenzionálnych polí pova·žujeme v zmysle prác [7, 10] reprezentatívne výškovédiskrétne bodové pole nameraných bodov uvažova-ných v kartéziánskej súradnicovej sústave (O, i, j, k)za súčasť spojitého skalárneho pora udaného rovnicouvo všeobecnom tvare

z = z(x, y),

ktorého izočiary výšok (vrstevnice) súvšeobecnou rovnicou

z(x, y) = O,

(3.1)

udané buď

1977/36

Geodetický a kartografický obZlOrročnik 23/65, č(s!'lJ 2/1977 37

~z(x, YL dx +.oz(x, }!L dy = O.ox oy

je jednotkový vektor ležiaci vo vektori grad z a rovna·ko orientovaný ako grad z. My teraz hudeme v zmysle

(3.3) práce [7] uvažovať vektor

Veličina C v rovnici (3.2) je premenný výškový para-meter v intervale (Cd, Ch)' pričom Cd je dolná medzavýškového parametra a Ch je horná medza výškovéhoparametra C. V zmysle prác [7, 10] možno rovnicu(3.1) po derivovaní upraviť na tvar skalárneho súčinudvoch vektol'Ov

orientovaný na stranu spádu. Graficky je možno vy-jadriť súvis medzi smerom vektorov v skalárnej bázea vektorom normály N(N"" Ny, N.) na topografickejploche ako aj jednotkovým vektorom

oz d °a;= gra z.n ,

Podrobný rozbor problému s grafickou dokumen-táciou ako i dókazy sú v práci [7]. Z hradiska potriebnášho ciera teraz iba uveďme, že vzhradom na Inol = 1,IW! = 1 sú súradnice vektora (3.5) a (3.7) zároveň ajjeho smerovými kosínusmi, t. j.

d oz(x, y) , + oz(x, y) . (3.4)graz= ox' oy J

je gradient výšok orientovaný v smere dotyčnice

k 'd" t oz Ospa mOl na s ranu a; > a

° ídx, + dy.,n =-, -Jdn dn

oz(x, y)ox

V( oz~~y) r+ ( OZ(;~ y) r

>t:

~ ili 1J I~

~:.I I

1977/37

GěOOetický a kartografický obzor38 ročnik 23/65, čislo 2/1977

N0 _ dy _'V - dn-

oz(x, y)oy

V( oz~; y) r+ ( oZ(;~ y) rv ktorých uhol AN vyjadruje smer vektora -grad z == g v rovine (x, y), pre ktorý platí, že

Id

1

- V( oz(x, y) )2+ ( oz(x, y) )2 -gra z - ox . oy - tg YN

(3.9)

kde uhol YN je uhol sklonu v smere spádových kriviek.Vrstevnicové pole (3.3) má v zmysle prác [6, 7,

10] svoje trajektoriové pole (spádnicové pole) udanévšeobecnou rovnic ou v dif. tvare

oz(x, y) dx _ oz(x, y) dy = O,oy ox

ktoré má s vrstevnicovým poTom o rovnici (3.3) spo-ločné singulárne izolované body pozitívne, negatívnea dvojné body poTa,avšak obe polia majú v nich navzá-jom odlišné vlastnosti. Tieto odlišné vlastnosti plynútiež z grafického vyjadrenia na obr. 3.1 s vrstevnicami

v intervale L1z = 2,5 m a k nim zostrojenými ortogo-nálnymi trajektáriami (spádnicami), na ktorých jesúčasne v zmysle vzťahu (3.9) vyjadrená nameranáhodnota sklonu YN v smere spádnic. Z obr. 3.1 názorneplynie, že každá singularita má svoj vlastný systémspádnic, ktorý je spolu s vrstevnicami každej prísluš-nej singularity podkladom pre nameranie bodov a ichzápis vo forme vstupnej matice A (prípad Bobr. l.1).Podrobne pozri práce [5, 6, 7].

Priebeh izoklín izoklínového poTa ako sekundár-neho izočiarového pora je udaný rovnicou (3.9). lzo-klíny sú pritom v zmysle rovnice (3.9) definované akoizočiary spájajúce v skalárnej báze množinu bodovs rovnakou hodnotou spádu YN v smere spádnic. lchpriebeh je z tej istej oblasti vyjadrený na obr. 3.2.Podrobné odvodenie vlastností je v práci [7].

Priebeh izočiar rovnakej orientácie reliéfu AN vočisvetovým stranám (izočiar rovnakej expozície reliéfu)ako sekundárneho izočiarového pora k vrstevnicovémuprimárnemu poTu je v skalárnej báze určený všeobec-nou rovnicou v dif. tvare

oz(x, y) D + oz(x, y) = O,ox oy

<1977/38

Geodetický a kartografický . obzormimik 23/85, ě1sln _.2/1977 39

,\ ,

" ,,,\,,

",,I

lzoliary rovnakej orientácie reliéfu (expozície reliéfu) voli svetovým stranám podfa kvadrantov O.,1!.1lJ.,fV OJ:

fQ _0'- juh-v!Íchod 1l.Q ...----'J1;::: východ .•seve~ 1lI.O _~-1SD'---sev,r-2Apad lV.Q. ,,-<{Jff--- llÍpati-)lIh_80'- ;..--17\! , A60'- - _. _ ' ,l3')f - - -

D=~=-dy

1dy = tgAN

dxvyjadrený v uhlovej hoqnote AN sa mení v íntervale(0°, 360°). Priebeh ízočiar určenýrovnicou (3.11) jevyjadrený na obr. 3.3 a to z tej istej oblasti ako bolivrstevnice a ízok1íny. Hodnota sklonu YN a oríentácíeAN voči svetovým stranám je priamym podkladompre výpočet ďalších údaj ov o reliéfe. Podrobne jetento problem rozobraný v [5, 6, 7].

Z nášho hfadiska je dóležitý priebeh izočiar sekun-dárnych izočíarových polí, v našom konkrétnom prí-pade ízoklínového pora (obr. 3.2) a izočiarovéhoporaorientácie reliéfu AN (obr. 3.3) v t ..zv. kvadratickýchokoliach singulárnych ízolovaných bodov pozitívnycha singulárnych dvojných bodov pora (podrobne pozriprácu [7]). Priebeh v týchto okolíach má priamydosledok na vlastnosti sekundárnych trojuholníkovýchsietí.

4. Pravidlá pre priamy praktický výpoěet morfomet·rických ukazovatefov .z primárneho bodového llofa'.a výpoěet bodov sekundárnych sieti

V zmysle prác [2,3,4,8] že body primárneho diskrét-

neho pora znázornené na obr. 2.1 sú udané v súradni-ciach x, y; z a teda každý trojuholník primárnej sieteje udaný trojicou bodov

Pi(X. i'.Yi~ Zi) }Pi(Xi, Yi, zi)Pk(Xk> Yk; Zk) •

Nech je trojicou bodQv (4.1) udaný r-tý trojuhol-ník siete. V zmysle práce [8] je tento trojuholník jed-noznačne udaný i pomocou poradových čísiel i, j, ktejto trojice bodov v tvare

čo má význam jednak z hfadiska plnoautomatizova.ného výpočtu a jednak z hradiskanášho terajšiehosledovaného problému. Pr()blém konštrukcie í samot.ného automatizovaného spracovania sekundárnychsietí si všimneme v ďalšej práci.

Body sekundárneho· bodového pora budú 16Žaťv trojuholníkoch prim~rneho diskrétneho bodovéhopora.

Každý r-tý trojuholník primárnej trQjuholníko-vej síete obsahuje na základe bodov (4.1) informácieo sklone reliéfu YN udaného vzťahom (3.9ko orientácii

1977/39

Geodetický a kartografický obzor40 roi!nfk 23/65, i!fslo 2/1977

reliéfu udanej "9"zťahom(3.12), ako i ďalšie informácieo reliéfe. Tieto informácie tvoria zložky vektora

kde r = 1, 2, 3, .... Vektor Q, priradíme r·tému se-kundárnemu bodu S, v r-tom trojuholnfku. Pretokaždý trojuholník primárneho pofa bude obsahovaťjeden nový bod S sekundárneho bodového pofa. Po-lohu nového bodu S, v fubovofnom r-tom trojuholníkusiete zvolíme tak, aby ležal v jeho ťažisku T, = S"takže jeho poloha bude na základe (4.1) určená súrad-nicami

Yi + Yi + Yk(Ys), = 3

Trojicou bodov (4.1) je súčasne určená rovina (1

o rovnici v tvare

X-Xi, Y-Yi, Z-Zi

LI Xii' LlYii> LlZii = O,LlXik, LlYik, LlZik

v ktorej teda leží trojuholník (4.2) i bod S, (4.4), kuktorému je priradený vektor Q, (4.3). V rovnici (4.5)veličiny

LlXii = Xi - Xi; LlYii = Yi - Yi; LlZii = zi - ZiLlXik = Xk - Xi; LlYik = Yk - Yi; Llzik = Zk - Zi

Vii = PiP; = LlXii i+ LlYii i + Llzii k (4.6)

Vik = PiP-;' = LlXik i+ LlYik i + LlZik k.

Uveďme teraz vo všeobecnom tvare praktickýpostup pre výpočet zložiek "IN, a AN vektora Q, z na-meraných bodov (4.1).

Vektorovým súčinom vektorov (4.6) je určenývektor normály N k rovine (1 (4.5) v tvare

; i kN = Vii X Vik = LlXii, LlYii, LlZii

Ll Xik, LI Yik, LI Zik= D"i + DI/i + D.k, (4.7)

D" = \LlYii> Llzii 1; DI/ = -\ LlXii, LlZii I ;LlYik, LlZik LlXik, LlZik

D. = \LIXii, LlYii \ (4.8)LlXik, LlYik

Poradie vektorov Vii> Vik vo vektorovom súčine (4.7)volíme vždy tak, aby D. > O.

Pretože v súčine (4.7) spravidla INI =F 1, určímek vektoru N jeho jednotkový vektor normály

N° = N~ i+ N~ i + N~ k (4.9)

ako priamy podklad pre výpočet veličín "IN' AN•Jednotkový vektor normály N° (4.9) je vzhfadom navektor N (4.7) určený v tvare

pričom jeho súradnice sú vzhfadom na IN°j = 1 záro-veň aj jeho smerovými kosínusmi, t. j. N~ = cos IXN,

NZ = cos {lN, N~ = cos "IN' Priemet jednotkovéhovektora N° do roviny (x, y) označme ako vektor n, prektorého absolutnu hodnotu platí, že

D2 + D2lnl- '" 1/ = sin"lN'- YD: + D~+ D:

Vektor n je v rovine (x, y) orientovaný na stranu kle-sajúceho skalára výšky z a je kolmý na vrstevnicev r-tom trojuholníku. Jednotkový vektor NB v rovine(x, y), ležiaci vo vektori n je určený vzťahom

pričom vzhfadom na INBI = 1 sú jeho súradnice záro-veň aj jeho smerovými kosínusmi, pre ktoré vzhfadomna AN platí, že

D" AV = cos N;D; + D:

Veličina AN tvorí druhú zložku vektora Q, (4.3). Prvázložka "IN vektora Q, je obsiahnutá už v súradnici N~jednotkového vektora (4.10). Vzhfadom na ňu a vzhfa-dom na (4.11) dostaneme

YD: + D:tg "IN = D' (4.14)•

Tým sme dostali predpoklad uviesť vzťahy (4.13)a (4.14) pre veličiny AN, "IN v bode S, r-tého trojuhol-níka trojuholníkovej siete do súvisu BO vzťahmi (3.5)až (3.9) izočiarového sekundárneho pofa.

V zmysle podmienok je totiž primárne diskrétnebodové pole reprezentatívnym pofom skalárneho spo-jitého pofa výšok určeného rovnicou (3.1). Vzťah (4.14)však súčasne určuje priemernú hodnotu Igrad zlp,(3.9) v oblasti r-tého trojuholnfka vymedzeného v ska-lárnej báze jej reprezentatívnymi bodmi (4.1), ktorúpriradíme bodu S,. Pretože je však diskrétne bodovépole výšok reprezentatívnym pofom primárneho ska.lárneho pofa výšok, sú hodnoty určené vzťahmi (4.13)a (4.14) dostatočne blízke hodnotám (3.7) až (3.9). Takmožeme pre hodnotu (4.14) vzhfadom na Igrad zl (3.9)napísať, že v bode S,[(xs),; (Ys),; (zs),)

VD; + D: (OZ(xs, YS))2 + ( oz(xs, Ys))2.D. OX, oy,

(4.15)

Vektor (grad zs)p, v bode S, fubovofného r-tého troj-uholnfka v skalárnej báze mOžeme potom vyjadriťv tvare

1977/40

Geodetický a kartografický obzorročník 23/65. číslo 2/1977 41

(~) = ( az(xs. Ys)) .Dz r ay r

(4.17)

Vzťahy (4.17) teda zároveň udávajú pravidlo pre vý-počet numerických hodnot parciálnych derivácií spo-jitého skalárneho pora výšok v bodoch S., ktoré súvzhradom na podmienku reprezentatívnosti blízketeoretickým hodnotám.

(~) = ( az(xs, Ys) ) ;Dz r ax r

Jednotkový vektor NR (4.12) je analógiou jednot-kového vektora (3.5), takže

= (dYs) .dn r

(4.18)

Tým sme dostali do súvisu vzťah (4.13) so vzťahom(3.8) v každom bode Sr (r = 1, 2, 3, ... ).

Celá uvedená problematika je prirodzene dalekoširšia. Vzhradom na jej rozsah nemóžeme sa zaoberaťdókazmi, ale pre praktickú názornosť problému jugraficky dokumentujeme na obrázkoch podra logic-kého poradia. Podrobný matematický dókaz vzhra-dom na jeho pomernú rozsiahlosť i zameranie terajšejpráce uvedieme v inej práci.

Z hradiska zamerania našej práce uvedieme teraznajzákladnejšie princípy vytvorenia sekundárnychsietí ako predpokladu pre výpočet izočiar sekundár-nych izočiarových polí. Ako sme už uviedli, vlastnoutvorbou sekundárnych sietí s rozborom podmienoka podrobným stanovením pravidiel pre ich tvorbu sabudeme zaoberať v samostatnej práci.

Základnou vlastnosťou bodov Sr určených súrad-nicami (4.4) je, že vždy tvoria vrcholy nejakéhoq-uholníka, ktorého ťažiskom je v každom prípadenejaký i-ty bod Pí primárneho diskrétneho pora výšok.Počet vrcholov q spomenutého q-uholníka sa rovnápočtu ramien trojuholníkov primárnej siete vychádza-júcich z i-teho bodu Pí primárneho diskrétneho bodo-veho pora, ako "ťažiska" q-uholníka. Tento počet sa

/I

Primárne a sekundárne diskrétne bodové pole s primárnvu a sekundárnou trojuholníkowu sieiou(sklonu reliéfu I'H)

~ ram,.ná primárnej sie:,. ~9 body póvodnt/w primárnehopolá slii'Q,.••••ako Stl1rmd4rne9.12'" body s poradovým Nslom a priradenou hodnocou ,kit",,,

~ ramená sekundarne) rrojuholníkol'e) síell' v smere spadn/ctvor/a(e základnli OSnov II

/"",/' ramtná stku"(~átnl'j síele

o nové bod" sekundám ••ho bodového pola s prirad ••nou13,15· vypoNta~ou hodnorou sklonu" smen: spadni(

1977/41

Geodetický a kartografický obzor42 ročník 23/65, i.!fsl'O 2/1977

~ ramená prímárne; siete

~ ramená sekundárne; trojuholníkove;síece tvoriace utkladnú osnovu

1~l? body povodného primárneho pora s poradovým číslom.sličasne259,B· ako sekundáme body s priradenou hodnotou orientácie (expozicíe): Jiitu.

.-A---- ,", •.... mmetlll seltundárnej síetelOB.!)" nové body sekundárneho bodového pola s vypoCítanou hodnotou

arienl4cie (expozície) reliéfu.

pbhybuje priemerne od 4 do 8, pncom najčastejšiuhodnotu tvoria čísla 5, 6, 7 (obr. 4.1) a (obr. 4.2). Prevšetky regulárne body Pí (práca [8]) primárneho dis-krétneho poTavýšok platí, že tvoria "ťažiská" q-uhol-níkov, pričom obvodové ramená q-uholníkov preseká-vajú ramená trojuholníkovej primárnej siete vychádza-júce z týchto bodov. Toto pravidlo neplatí pre všetkyúdolnicové body a chrbátnicové body (obr. 4.1)a (obr. 4.2).

Obvodové ramená q-uholníkov tvoria základnúosnovu ramien sekundárnej siete. Keď vrchol kaž-dého i-teho q-uholníka spojíme s jeho "ťažiskom" Pí,dostávame v každom q-uholníku q sekundárnych troj-uholníkov. Ramená týchto trojuholníkov, ktoré súna (obr. 4.1) a (obr. 4.2) vykreslené prerušovanýmičiarami, tvoria spolu s obvodovými ramenami q-uhol-níkov tzv. úplnú osnovu sekundárnej siete. Preúplnosť grafického vyjadrenía vzájomného súvisu jena obrázkoch vykreslená i primárna trojuholníkovásieť. Na týchto obrázkoch sú taktiež graficky vyjadre-né trojuholníky sekundárnej siete i pre údolnice a chr-bátnice, pričom ramená trojuholníkov tvoriace údol-

nicu sú súčasne rozhraním singularít [1, 2, 7, 8]. Tvor-bou sekundárnej siete na rozhraní singularít ako i bo-dov na chrbátniciach sa však nebudeme teraz prešírku problému zaoberať, ale ju rozoberieme v ďalšejsamostatnej práci.

Z doteraz uvedeného plynie, že každý bod Poj, po-vodného primárneho diskrétneho poTa tvoriaci ťažiskoi-teho q-uholníka sa súčasne stáva .bodom sekundár-neho bodového poTa, pričom pOvodná k nemu prira-dená hodnota skalára výšky z stráca so zmenou jehofunkcie význam a povodnemu primárnemu bodu Písa v jeho novej funkcii na miesto hodnoty skaláravýšky -z- priradí príslušná hodnota skalárov jed-notlivých sekundárnych polí, t. j. v našom prípadehodnoty skalára (YN)í, (ANk

Teraz bez podrobnejšieho odovodnenia uveďme,že tieto hodnoty budú priemernými hodnotami z hod-not YN, AN na vrcholoch príslušneho q-uholníka, takže

1977/42

Geodetický a kartografický obzorročnfk 23/65. číslo 2/1977 43

(AN)sr + (AN)sa + .. , + (AN)se(AN) .•= ----- - -----

q q(4.19)

Vzťahy (4.19) teda udávajú v každom i-tom bode Pipovodnej primárnej siete hodnoty (YN)i, (AN)i akovýslednicu sklonu YN a orientácie AN všetkých q troj-uholnikov primárnej trojuholnikovej siete majúcichspoločný vrchol v bode Pi. Vo vzťahoch (4.19) indexySr, Sa, ... , Se označujú body S v r-tom, a-tom, ... ,e-tom trojuholmlm primárnej trojuholníkovej sietes prísluŠllou hodnotou YN' AN· '

Avšak na hodnote (YN)i a (AN)i sa súčasne podie-Iajú i plochy Pr primárnych trojuholníkov príslušnéhoq-uholníka, ktoré majú úlohu váhy. Preto presnejšie

Pr = {-I Vil X Vik I= {- VD~+ D~+ D: •

Pri vzaJomnom porovnaní obr. 4.1 a obr. 4.2vidíme, že bodové sekundárne polia sú navzájom iden-tické, avšak trojuholníkové sekundárne siete sa navzá-jom od seba líšia vo vrcholových bodoch (singulárnychizolovaných bodoch pozitívnych) a v sedlových bo·doch (singulárnych dvojných bodoch poIa). Tieto od-lišnosti vyplývajú z navzájom roznych vlastnostítýchto polí v t. zv. kvadratických okoliach singulár.nyc~ izolovaných bódov pozitívnych a singulárnychdvojných bodov poIa [7J. Podrobnejšie sa týmto pro·blémom v súvislosti s pravidlami pre tvorbu sekundár-nych sietí budeme zaoberať v samostatnej práci.

Izočiary sekundárneho poIa sklonov reliéfu v sme-re ~pádnic (izoklíny) a izočiary orientácie reliéfu (expo-zíme) zostrojíme lineámou interpoláciou zo sekundár-nej trojuholnikovej siete. Poloha bodov X;, y; na rame-nách sekundá:nej siete v pre zvolenú hodnotu (y'~i)iv smere spádmc bude urcená vzťahmi

-.6-.

Sklon reliéfu v smere spádnic. lzokltny zosrrojené za sekimdárneho diskrétneho bodoviho pol'a., '-

<-- tl'rtnll/' hrany

1977/43

Geodetický a kartografický obzor44 rol!nfk 23/85, čislo 2/1977

I

!,,,,,,I

t,..- •••••••.•••/-@

l'Zočiary rovnakej orientácie reliéfu (exp'ozície reliéfu) V.oČi svecovým stranám podlá kvadrantnv (I./I/lf)V. Q)'ZOslrojenéZD sekundárneho diskrétntho bodnvého pol'a:

I.Q _0'- juh~vý(h"d_80'-

II Q '11-. h d. .--- •.---V)/' " -sewr

...__1'10

Na obr. 4.3 je podfa vzťahov (4.20) vypočítané sekun-dárne izočiarové pole sklonov reliéfu so zvolenou hod-notou LlYN = 1°, prípadne LlYN = 0,5°. Body (4.20)na izočiarach sú spojené priamočiaro, aby z priebehuizočiar vynikla priestorová štruktúra sekundárnejsiete. Na obr.t4.4 je podfa vzťahov (4.21) vypočítanésekundárne izočiarové pole orientácie (expozície) relié-fu so zvolenou hodnotou LlAN = 10°. Body na izo-čiarach sú opať' pre názornosť spojené priamočiaro,aby z prie behu izočiar vynikla - priestorová štruktúrasekundárnej trojuholníkovej siete. Výsledky na obr.4.3 a obr. 4.4 možno porovnať s výsledkami na obr.3.2aob:r.3.3. ktoré navzájom predstavujú variant Aa variant Bobr. 1.1. Priebeh izočiar tioboch variantje generálne zhodný, odchýlky sú spósobené hustotoubodového pota a dalšími faktormi. Zásadne platí, žečím je hustota bodov primárneho diskrétneho bodo-vého pota viičšia, tým je priestorová odchylka izočia,r

lIl. Q _- -180'· - - seveT~ztÍplld___26°'·--

navzájom menšia. Problém je však v plnej šírke zloži-tejší a rozoberieme ho v samostatnej práci.

Ku koncu práce však móžeme poznamenať, žeprimárne diskrétne bodové pole sme z metodickýchdóvodov "zriedili", aby mohol na obr. 4.1 a obr. 4.2prehfadne lepšie vyniknúť vzájomný vzťah primár-nych a sekundárnych sietí a na obr. 4.3 a obr. 4.4 zasepriestorová štruktúra sekundárnych sietí v priestoro-vom priebehu izočiar izočiarových sekundárnych polí.Z teoretických dóvodov sme však toto bodové diskrét.ne pole na začiatku práce považovali v zmysle teore-tických podmienok za reprezentatívne pole spojitéhoskalárneho pofa výšok. Poznamenajme, že spomenutáúprava bola vykonaná z metodických dóvodov a nemávplyv na teoretickú podstatu riešeného problému,keďže boli pri nej rešpektované zákonitosti dvojdi-menzionálnych spojitých polí.

V práci sme chceli ukázať princíp priameho výpočtua zostrojenia izočiar sekundárnych izočiarových polímorfometrickej analýzy reliéfu z nameraného primár-rieho diskrétneho bodového pofa výšok, a možnosti

1977/44

Geodetický a kartografický obzorrol!nfk 23/65, čisl0 2/1977 45

jeho využitia v praxi. Súčasne sme chceli ukázať, žetieto práce popri prácach výpočtu a zostrojenia vrstev·nicového primárneho pora tvoria iba časť problema-tiky tzv. komplexného digitálneho modelu krajinnéhoreliéfu stručne vyjadreného v schéme na obr. 1.1.

Komplexne chápaný digitálny model reliéfu jedóležitý vo všetkých tých oblasti ach riadenia, výsku-mu, plánovania, projekcie a všetkých odvetví národ-ného hospodárstva, ktoré pracujú s priestorom. Preto-že digitálny model uvažoyaný v takomto zmysleumožňuje získať najróznejšie informácie o reliéfez jediných základných údaj ov, bolo by účelné, aby bolzabudovaný do ISU.

Na záver ešte raz poznamenajme, že v tejto prácisme riešili z teoretickometodologického hradiska ibačasť problému. Niektoré iné časti sme nešili v publiko-vaných citovaných prácach, zatiar čo ostatnými pro·blémami, tak ako vyplývajú z obr. 1.1, sa budeme za-oberať v samostatných prácach.

LITERATÚRA:

[lJ HAVERLÍK, 1. - KRCHO, J.: Matematickézovšeobecnenie izočiarových tématických máp po-mocou samočinných počítačov. Geodet. a karto-grafický obzor, r. 16/59, č. 6, 1971, str. 142-148.

[2J HAVERLfK, 1. - KRCHO, J.: Automatizáciatvorby vrstevnicových a izogradientových mápz hfadiska primárnych a sekundárnych izočiaro-vých polí. Geodet. a kartogr. obzor č. 6, r. 19/61,1973, str. 151-158.

[3J HAVERLÍK, 1. - KRCHO, J.: Matematical Gene-ralisation of Forming lsoline Thematic Maps by

Computer, Exemplified by Morphometric Analysisand Dynamic of Relief lnsolation. Acta geogr. UC,Geogr. physica Nr. 1, str. 234-428, Bratislava1973.

[4] HAVERLÍK, 1. - KRCHO, J.: Theoretical Prob-lems of lsoline Maps Construction by Means ofComputer. Automation the New Trend in Carto-graphy- ICA Commision lIL, Budapest 1973. str.311-328.

[5] KRCHO, J.: Zostrojenie máp dynamiky oslneniareliéfu graficko·numerickým spósobom a pomocousamočinných počítačov. Geografický časopis SAV,r. XXII., č. 3, Bratislava 1970, str. 205-245.

[6] KRCHO, J.: Použitie samočinných počítačov prizostrojení morfometrických máp uvažovaných nabáze geometrického aspektu te6rie polí. Geodet.a kartogr. obzor č. 2 r. 17/59, 1971 str. 41-44,Geodet. a kartografický obzor č. 3, r. 17/59, 1971,str. 73-76.

[7J KRCHO, J.: Morphometric Analysis of Relief onthe Basi, of Geometrie Aspect of Field Theory.Acta geogr. UC, Geogr. physica Nr. 1, str. 1-233,Bratislava 1973.

[8] KRCHO, J.: Automatizacia zostrojenia trojuhol-níkovej siete z diskrétneho bodového poTa akosúčasť plnoautomatizovanej tvorby máp. Geodet.a kartogr. obzor, r. 21/63, č. 12, 1975, str. 240-250.

[9] NORDBECK, S. - RYSTEDT, B.: ComputerCartography. Lund 1972, str. 1-313.

[10J ŠALAMON, B.: Das typische lsoliniengrundfeld undseine Anwendung. Stud. geoph. et geodetica7/1963/93.

Do redakce došlo: 19. 11. 1976

Lektoroval:Dr. Ing. Lubomír Kubálek, CSc.

Ústav teorie merania a meracej technikySAV, Bratislava

Vitězslav Šmid.Český úl'ad geodetický a kartografický

XIV. sjezd KSČ stanovil jako generální liniiv páté pětiletce zajistit vyšší uspokojování hmot-ných a kulturních potřeb obyvatelstva na základětrvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společen-ské výroby. Uložil dále zvyšovat efektivnost repro-dukčního procesu, zejména při prohlubování vni-tropodnikového chozrasčotu a zvýšení celkovéúr'Ovně vnitropodnikového řízení.

Rozhodnější postup při prosazování efektivnostia hospodárnosti ve výrobní i v nevýrobní sféře abudoucí potřeby vyplývající z prohlubování a zdo-konalování plánovitého řízení národního hospo-dářství vyžadují také prohloubení a zaktivizováníúčetnictví od šesté pětiletky tak, že účetnictvímusí být dobrým nástrojem kontroly a lepšíhohospodaření, nikoliv jen prostým registrujícím,evidenčním místem. Údajů, které má účetnictvíspolu s kalkulací a rozpočetnictvím k dispozici,nutno plQužítke kritice ned,ostatků a tak přímo půso-bit k tomu, aby hospodaření IOrganizací šlo nál'loč-nější cestou intenzifikace. Účetnictví, kalkulace arozpiOčetnictví mají predevšímpodpořit a posílit

odpovědnost za vynakládání prostředkú za výkonyv nejnižších hospodářských útvarech. v podnicích,vést ke zvyšování zájmu všech pracujících v pod-nicích na lepším hospodaření a tím k prosazováníhospodárnosti reprodukčního procesu na všechúsecích činností.V rámci plnění těchto úkolú byla již v roce 1972

vypracována kOncepce zdokonalování účetnictví akalkulace, která v návaznosti na kvalitativně do-konalejší metody řízení obsahuje zásady pro pro-hloubení a zaktivizování účetnictví od šesté pěti-letky.

Postupná realizace zásad zdokonalení účetnictvía kalkulace vychází z plnění usnesení vlády ČSSRČ. 20 ze dne 24. ledna 1973, o zdokonalení a racio-nalizaci informačních soustav a o perspektiváchjejich integrace, kterým vláda vzala na vědomíjednak zásady pro zdokonalování, racionalizaci aintegraci informačních soustav a jednak schVálilapostup při realizaci těchto zásad. V oblastisociál-ně ekonomických informací bylo mimo jiné ulože·no vypracovat pro období od roku 19'76 novou

1977/45

GeodeticKý a kartografický obzor46 l'oěnfk 23/65, čfslo 2/1977

účtovou osnovu včetně směrnic a případných úpravsměrnic pro vnitropodnikové účetnictví, kalkulacia rozpočetnictví s účelnou diferenciací pro některédruhy organizací.

Pro zajištění úkolů, jež souvisí s úpravami a pro-hloubením funkcí účetnictví pro období od šestépětiletky bylo vydáno usnesení vlády ČSSR č. 151z 19. května 1975, kterým se realizují úpravy účet-nictví v zásadě s účinností od 1. ledna 1977 a v or-ganizacích, které vytvořily pro ně včas nezbytnépředpoklady a v ústředně řízených rozpočtovýchorganizacích s účinností od 1. ledna 1976.

V resortu Českého úřadu geodetického a karto-grafického se ve smyslu těchto opatření řídí no-vou účtovou osnovou pro rozpočtové organizace asměrnicemi k ní všechny krajské, geodetické akartografické správy a vlastní účtárna úřadu jižod 1. ledna 1976. Hospodářské organizace resortuČÚGK zavedou nové úpravy účetnictví od 1. led-na 1977.

K návrhu nových úprav, nikoliv přestavbě neboreformě účetnictví bylo přistoupeno po provedenídůkladné analýzy stávajícího účetnictví i celéhovývoje informačních systémů za poslední tři dese-tiletL Po zvážení všech kladů a nedostatků bylorozhodnuto opustit absolutni uniformitu dosavadníjednotné účtové osnovy a vydat odvětvové variantyúčtových osnov při současném zachování jednotné-ho systému informací v oblasti účetnictví. Za tímúčelem vydalo federální ministerstvo financí účto-vou osnovu pro hospodářské organizace (s plat-ností též pm příspěvkové organizace pokud vedoupodvojné účetnictví), která je řešena jako jedno-tícl: základna pro další tři varianty účtových osnov,a to účtové osnovy pro rozpočtové organizace, propeněžní a pojišťovací ústavy a pro společenské aostatní organizace. V každé z variant účtovýchoonov jsou promítnuty závažné strukturální změnyvzhledem k charakteru specifické činnosti a funkCitěchto organizací. V další části tohoto pojednáníse proto budu zabývat pouze zdokonalením účet-nictví v hospodářských organizacích.

Rozhodujícím článkem prováděných úprav účet-nictví v organizacích je zdokonalení evidence o ná-kladech a výnosech. Ve své podstatě mají úpravypřispět ke zvýšení pozornosti na otázky měření akontroly množství vynaložené zvěcnělé a živé prá-ce i finančnl:ch nákladů a dávat k dispozici kvalitnípodklady pro vyvíjení účinného tlaku na hospo-dárnost reprodukčního procesu. Za tím účelem seprohlubuje zachycování nákladů v účetnictvív těchto směrech:

systém ně se zavádí účelové členění nákladůpodle jednotlivých odvětvových činností, jejichsložek a výkonů v kalkulačním členění při re-spektování odpovědnostního hlediska;do systému účetnictví se začleňuje povinné asystémové srovnáváni skutečně vzniklých ná-kladů s náklady v předem stanovené výši nazákladě předběžných kalkulací nebo rozpočtů,což kromě prohLoubení kontrolní funkce účet-nictví umožňuje soustavné zjišťování vnitI'lOplO-litických cnozrasootních výsledků hospodaření;evidence nákladů vrcholí vyúčtovánim úplnýchvlastních nákladů na realizaci a předání vý-konů.

Účtovánim o předem stanovených nákladech senutně zapojuje do soustavy účetnictví předběž-ná kalkulace a rozpočetnictví. Proto je nezbytně,nutné, é:!'by.se ú,prayypromít1y, i v os!atních, ná-

strojích vnitropodnikového řízení, zejména v plá-nování, rozpočtování a normování. Za zásadnízměnu je nutno považovat především tu skuteč-nost, že údaje v předem stanovené výši nákladůse budou zachycovat přímo na účtech hlavní knihy.Zmíněný zásah do účetnictví si vynucuje řádnévedení a využívání rozpočetnictví a kalkulace.V 90uvisllosti s otázkou zjišťování nákladů v pře-dem stanovené výši bych chtěl připomelllout, žeu nevýrobních činlllostí předpoikládají platné směr-nice s účtováním nákladů ve výši rozpočt1ovanýchčástek při využití norem a nrormativiL Zároveňsměrnice stanovují, že pro potřeby smvnávání seskutečnými náklady se náklady podle rozpočtůzpravidla diferencovaně přepočítávají podle jejichpovahy v závislosti na dosaženém objemu výkonůnebo vykonávané činnosti. Takto upravená výšepředem stanovených nákladů pak vytváří výnosyve vnitropodnikovém procesu.

Ze sledování nákladů v předepsaném členěnídále vyplývá, že je nutno zřídit hospodářskéstředisko pro každou odvětvovou činnost, až navýjimky, kdy odvětvové činnosti, které nejsouhlavní činností organizace, se provádějí v nepatr-ném rozsahu. Není však možné, aby v jednom hos-podářském středisku byly obsaženy např. činnostiobchodní a nevýrobní. Strukturu hospodářskýchstředisek je dále třeba upravit se zřetelem k po-třebě sledovat hlavní činnost, ostatní činnosti,činnosti společné a správu a ve vztahu k technolo-gickému procesu i k ekonomickým podmínkám.

Úpravou účetnictví na úseku evidence nákladůa výnosů v úzké návaznosti na rozpočetnictví akalkulaci se sleduje záměr, aby:

se účetnictví stalo účinnějším nástrojem podni-kového a vnitropodnikového řízení, poskytovalopodklady pro rozbory hospodaření a pro sesta-vování příslušných částí plánů organizace, proběžné sledování a následnou kontrolu jejichplněni;poskytovalo základní podklady pro tvorbu akontrolu cen, pro nad podnikové řízení a prozjišťování nákladů a výnosů podle národ ohos-podářských odvětví a výrobních oborů podlejednotné soustavy sociálně ekonomických kla-sifikaci.

Stojí za zminku v této souvislosti poznamenat,že vnitropodnikové řízení není ani samQstatnýmútvarem, ani není možno pod tímto označenímzjednodušeně rozumět např. operativní plánovánía řízení výroby nebo plynulý přísun materiálu,vytížení přístrojů apod. S těmito nepochybně důle-žitými problémy řízení hmotného rázu musí jítruku v ruce druhá stránka, hodnotová. Obě tytostránky mají být nerozlučně propojeny, jedna máaktivně, ovlivňovat druhou, pro níž tvoří současnězdroj iniciativy i zpětnou vazbu. Správně fungujícíúčetnictví, rozpočetnictví a kalkulace vytvářejísoustavu informací, která musí mít rozhodující vlivna vnitropodnikové operativní plánování a řízenívýroby, ale nejen to; jsou to právě hodnotovéaspekty vnitropodnikového řízeni, které dávajíodpověď na otázku, jak vůbec efektivní je zvolenýsystém operativního řízení výroby, jak přispívák dosahování vyšších, strategických cílů podniku,obsažených v jeho podnikovém plánu, výrobní kon-cepci atd.

Další kvalitativní změna úprav účetnictví spo-čívá v tlOm,že přímo v účtové osnově jsou vytvoře-~y p'ředpoklady pro zjišťování P?drobnější struk-

1977/46

Geodetický a kartografický obzorročnfk 23/05, čfslo 2/1977 47

tury hospodářského výsledku podle jednotlivýchodvětvových činností a jeho základních složek, tj:

část hospodářského výsledku vzniklého jakorozdíl mezi výnosy za realizované a předanévýkony a na ně připadajícími vlastními nákla-dy v předem stanovené výši;část hospodářského výsledku vyplývajícíhoz úrovně hospodárnosti v reprodukčním proce-su, představovaného úsporami nebo překroče-ním předem stanovených nákladů v jednotlivýchvnitropodnikových útvarech;zbývající část hospodářského výsledku vzniklé-ho z ostatních výnosů a nákladů převážně mi-mořádné povahy, která není ovlivněna Výsledkyjednotlivých činností.

Kromě účetního zjišťování hospodářského vý-sledku se bude hospodářský výsledek zjišťovat ja-ko dosud za organizaci brutto způsobem ve výsle-dovce porovnáním celkových nákladů a výnosůorganizace, korigovaných o vypočítané změny sta-vu zásob nedokončené výroby a výrobků a o změ-ny stavu časového rozlišení.

Třetí výraznou změnou je zavedení jednookru-hového principu organizace účetnictví. Syntetickéúčty všech deseti účtových tříd jsou postaveny nastejnou úroveň, takže jednotlivé fáze procesu re-produkce budou zachycovány na účtech navazují-cích na sebe v jedné souvislé řadě, čímž se zároveňodstraní dosavadní rozdílné zaměření dvou částíúčetnictví, tj. základního a vnitropodnikového. Ta-to úprava umožní lepší kontrolu nákladů, oslabeníneopodstatněné volnosti a určité nezávaznostidnešního vnitropodnikového účetnictví a naopakzvýraznění významu evidence nákladů. Odpadá tímtaké dublované účtování o nedokončené výrobě ačasovém rozlišení. Přechodem k jednookruhovéorganizaci účetnictví se zároveň respektují poža-davky, které klade soudobý vývoj využívání pro-středků mechanizace a automatizace při zpraco-vání dat.

Novými úpravami účetnictví se též sleduje roz-šíření pohledu na přerozdělovací procesy v oblastifinančních vztahů organizací k jejich nadřízenémuorgánu, ke státnímu rozpočtu, ke státním fondůma k rozpočtu národního výboru a vytvořit takpředpoklady k účinnějšímu řízení a analýze těchtoprocesů. Toto prohloubené sledování zúčtovacíchvztahů vyplývajících z odvodů a přídělů organizacívšak v podmínkách našeho resortu bude ve srov-nání s ostatními odvětvovými orgány značnězúženo.

Nové principy účetnictVÍ se samozřejmě promí-tají i do konstrukce vlastní účtové osnovy, a tonejen do pořadí účtových tříd, ale především vevytvoření většího prostoru pro zachycování nákla-dů, které se stává osou nové účtové osnovy a jsoumu přiděleny čtyři účtové třídy. Po formální strán-ce jsou účtové třídy a účty v účtové osnově prohospodářské organizace i nadále uspořádány podledekadického principu. Zatímco do nové účtovéosnovy byly převzaty některé účuové třídy v pod-statě s obsahovou náplní dosavadní jednotné účto-vé osnovy (třídy O, 1, 2, 3,), u ostatních účtovýchtříd dochází k podstatným kvalitativním změnám.Podobně lze charakterizovat i změny v obsahovénáplni některých účtových skupin a jednotliVýchsyntetických účtů. Tyto změny jsou však již pouzeodrazem do způsobu a techniky zachycování za-váděných nových progresivních prvků do účet-nictví.

Všechny provedené úpravy účtování o nákla-

dech, výnosech a hospodářském Výsledku a v dal-ších úsecích účetnictví se promítají i do účetníchvýkazů. Při tom byla ponechána jednotná základ-ní struktura státních účetních výkazů pro hospo-dářské organizace, rozšířená zejména o sledováníodvodů a dotací, vztahÍl mezi podniky a nadříze-nými orgány a na úseku sledování plnění inves-tiční výstavby. Při konstrukci účetních výkazů bylave větší míře uplatněna zásada homogenity uka-zatelů v jednotlivých výkazech za účelem získává-ní přehlednějších, komplexnějších a analytičtěj-ších údajů.

Není zanedbatelná ani ta skutečnost, že novýmuspořádáním účtové osnovy pro hospodářské orga-nizace se více přibližujeme pojetí účtových osnovv ostatních SOCialistických státech, což má v pod-statné míře v budoucnu usnadnit práce na postup-né integraci účtových osnov členských státi'! RVHP.

Pro zachycování reprodukčního procesu stano-vilo federální ministerstvo financí v zásadě dvazpůsoby: základní s příslušnými variantami aupravený. Volba zavedení jednoho z daných způ-sobů evidence prvotních i druhotných nákladů avýnosů je ovlivněna charakterem prováděných čin-ností a některými dalšími podmínkami. Základnízpůsob evidence musí zavést všechny organizaceodvětví hmotné povahy. Z ostatních organizací tojsou ty, které mají ve slnyslu nařízení vlády ČSSRč. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizacípovinnost kalkulovat, u nichž existuje závislostobjemu nákladů na objemu výkonů a u nichž seúčtuje o výrobcích a nedokončené výrobě. Napro-ti tomu zavedení upraveného způsobu evidencenákladů a výnosů se předpokládá u těch organi-zací, které nemají povinnost kalkulovat (odvětvíspojů, vnitřního obchodu, bytového hospodářství,peněžnictví a pojišťovnictví), kde nelze k výko-nům přiřazovat náklady a v případech, kdy vý-sledkem činnosti organizace nejsou výrobky a ne-sleduje se nedokončená výroba.

Pro organizace resortu ČÚGK s výjimkou vý-zkumného ústavu geodetického, topografického akartografického, který jako příspěvková organiza-ce se bude řídit účtovou osnovou a směrnicemik účtové osnově pro společenské a ostatní orga-nizace, přichází tedy v úvahu zavedení základnílw2lpůSlobuevidence nákladů a výnosů.

V zájmu konkrétnějšího objasnění principů no-vých úprav účetnictví se připojuje zkrácené sche·ma účtování reprodukčního procesu podle základ-ního způoobu. Pro zjedl1Jodušení je vynechána oblastzákladních prostředků a investic (účtová třída O),finančních vztahll vyplývajících z OdVlOdi'!,přídě-lů a redistribuce (účtová třída 8) a z tvorby a po-užití flondfl a hospodářského výsledku (úč1lová tří-da 9) je vyjmut a 'PIOužit'PIOuzeúčet hospodářské-ho výsledku. I operace vlastního reprodukčníhoprocesu jsou zreduklOvány na minimum.

Ke schematickému vyjádření zachycování re-produkčního procesu podle nových úprav účetnic-tví se podávají tyto vysvětlivky:

Jak již bylo vpředu zdůrazněno, je z hlediskapodrobného sledování průběhu a výsledků repro-dukčního procesu v organizaci nejdůležitějším úse-kem evidence nákladll a výnosl!. Od ní se zejménapožaduje, aby při sledování reprodukčního proce-su uvnitř podniku dochvilně zjišťovala vývojhospodárnosti a využívání hospodářských pro-středků systémníIJ;l srovnáváním skutečně vynalo-žených nákladů s předem stanovenými náklady.Sleduje se tím jako hlavní cíl, aby poskytovala

1977/47

Geodetický a kartografický {)bzor48 ročník 23/65, číslo 211977

všem stupňům řízení informace, potřebné k usměr-ňování ekonomické stránky průběhu reprodukčníhoprocesu za plnélro využiti údajů rozp,očetnictví,popř. předběžných kalkulací.Pro zachycování a členění nákladů a výnosů jsou

v účtové osnově pro hospodářské organizace urče-ny účtové třídy 3, 4, 5, 6 a 7.V účtové třídě 3 se účtují veškeré skutečné

prvotní náklady organizace, časově nerozlišené,členěné podle stanovených nákladových druhů.Nezachycují se v ní náklady investiční povahy adruhotné náklady. V novém pojetí ztrácí účtovátřída 3 charakter účtové třídy tvořící součásthospodářského výsledku, a proto se zůstatky jejíchúčtů nepřevádějí na účet hospodářského výsledku.V důsledku zavedení jednookruhového systémuúčetnictví a s přihlédnutím ke zvolenému způsobu

r --E- o....7: k~fl_ •••• '.i....,1 I•.....--.l5----

1I

• 1 I;---YJ----tJI ,-rcnCy,dotac. I {-V;;·n.a pel.I hol') oV'\al. I 'e zkr~,c.

, JI

-»_ _16_+ ..~__:;:-:.-~ _11_

I

L _> '+ __ ~ __ .~.':'r~t.l.!"

Legenda k celkovému schematu účtování reprodukčníhoprocesu podle nové účtové osnovy-Uvedené příklady účtování nejsou nikterak vyčerpá-

vající. Mají naznačit jen zásadní souvztažnosti.

1. Faktury za materiál2. Faktury za režijní výkony a služby3. Mzdy4. Službynemateriální povahy (např. cestovné)5. Spotřeba materiálu6. Převod prvotních nákladfi na činnosti7. Převod ostatních prvotních nákladfi8. Převod prvotních nákladfi na vrub účtfi časového roz-lišení nákladfi (čerpání rezerv, tvorba nákladfi příš-tích období)

9. Casově rozlišené náklady příslušného období (tvor-ba rezerv, rozúčtování nákladfi příštích období)

10. Zúčtování nedokončené výroby v předem stanovenýchnákladech

11. Zúčtování předaných vnitropodnikových výkonův plánovaných hodnotách

12. Zúčtování dokončených výkonfi v předem stanove-ných nákladech

13. Faktury za dokončené a realizované výkony (prácea služby)

14. Ostatní výnosy. které nejsou součástí objemu vý-konfi

15. Zúčtování rozdílu mezi souhrnem zůstatků účtůúčtové skupiny 50 až 58 a účtové skupiny 40 až 47a účtů 480 až 482 (úspora nebo překročení nákladů)

16. Převod zfistatkfiúčtfi účtové třídy 617. Převod zfistatkfi účtfi účtové skupiny 70 až 7818. Převod I1hrnumimořádných nákladfi19. Převod úhrnu ostatních výnosů

zachycování nákladů na činnosti, se prvotní ná-klady převádějí z účtové třídy 3 prostřednictvímúčtu 391 - Převod prvotních nákladů, na účtyúčtové třídy 4 v účelové členění, kde základ-ním hlediskem je členění nákladů podle odvětvo-vých činností, jejich složek, položek oborovéhokalkulačního vzorce a v rámci toho podle okruhůodpovědnosti, tj. podle hospodářských středisek.Náklady, které nejsou součástí nákladů na jed-notlivé činnosti a které nelze zahrnovat do výsled-ných kalkulací, se zachycují odděleně na účtechúčtové skupiny 49 - Ostatní náklady. ČaSlOvěroz-lišované náklady se zúčtují prostřednictvím účtovéskupiny 27 - Časové fIOzlišení nákladů a výnosů.V účtové třídě 4 se zúčtují i druhotné náklady sesouvztažnými zápisy na příslušných účtech ve tří-dě 5. nebo na účtu nedokončené výroby jako převo-dy mezi účty činností a středisek (předání vnitro-podnikových výkonů). Z uvedeného vyplývá, žehospodářská střediska by se měla co nejvícekrýt s obory podle jednotné klasifikace odvětví, vý-robků a výkonů.

V účtové třídě 5 je třeba zajistit zachycovánípředem stanovených nákladů při dodržování zása-dy zachování obsahové a metodické shody s nákla-dy účtovanými ve skutečné výši na odpovídajícíchúčtech v účtové třídě 4. V souvislosti s tím budedůležité dbát na to, aby situace v porovnánínákladů nebyla složitá a aby byly voleny nástroje,které nejlépe charakterizují moŽIlJOstipol'lovnávánínákladů. Kategorie předem stanovených nákladůjiž byla vysvětlena v úvodní části. Souvztažné zá-pisy těchto účetních operací se zachycují na účtunedokončené výroby v účtové třídě 1 - Zásoby.Rozdíly zjištěné porovnáním odpovídajících syn-tetických Účtů 4. a 5. třídy představující úsporu čipřekročení předem stanovených nákladů určitýchčinností, k nimž dochází v průběhu procesu hos-podářské činnosti v jednotlivých vnitropodniko-vých útvarech.Účty účtové třídy 6 jsou určeny především pro

vyúčtování plánovaných úplných vlastních nákladůrealizovaných výkonů. Převažující část souvztaž-ných zápisů je opět spojena s účtem nedokončenévýroby nebo výrobků. Tyto náklady spojené s rea-lizací a předáním výkonů se v rámci účtů účtovétřídy 6 člení podle odvětvových činností a jejichsložek a podle druhu výstupu z reprodukčníhoprocesu (realizované výkony, předané výkony).V sedmé účtové třídě se budou sledovat veškeré

skutečně dosažené výnosy spojené s realizací apředáním výkonů podle odvětvových činností, ja-kož i položky je upravující v okamžiku jejich vzni-ku, tj. časově nerozlišované. Opět je zde pamato-váno ve skupině účtů 79 na oddělené zachycováníostatních výnosů, které se nezahrnují do výnosůjednotlivých činností a nejsou součástí objemuvýkonů.Z uvedeného vyplývá, že rozpočty bude nutno

sestavit nejen za nákladovou oblast, ale i pro6. a 7. třídu, aby rozpočetní kontrola byla možnánejen po stránce nákladů, ale i plnění tržeb a ji-ných výnosů a z toho vyplývajícího hospodářskéhovýsledku z realizace.Lze shrnout, že třídy čtvrtá a pátá tvoří samo-

statnou dvojici pro sledování výrobních nákladůpodle činností a oborů a hospodářských středisekv členění položek kalkulačního vzorce, kdežto tří-dy šestá a sedmá tvoří druhou samostatnou dvojicipro sledování výnosfl a nákladů k nim. Obě dvoji-

1977/48

Geodetický a .kartografický obwrročník 23/65, číslo 211977 49

ce nemají pl'lmou návaznost než tu, že je shodnéčlenění podle činností a oborů. Hospodářská stře-diska ani položky kalkulačního vzorce ve druhédvojici nepřicházejí prakticky v úvahu.Přehled také prokazuje, že kromě statistického

způsobu zjišťování hospodářského výsledku ve vý-sledovce, se jeho zjišťování v nové organizaciúčetnictví stává součástí i účetního systému. Při-tom nová úprava dovoluje poznávat na syntetic-kém účtu hospodářského výsledku strukturu hos-podářského výsledku podle jeho tří základníchsložek.Pro realizaci úkolů, vyplývajících ze zavedení

úprav účetnictví pro období od šesté pětiletky vesmyslu usnesení vlády ČSSR č. 151/1975 a záznamuz jednání vlády ČSR, konaného dne 4. června 1975již byla v resortu ČÚGK provedena během roku1975 a 1976 řada opatření.Při rozpracování základních materiálů na pod-

mínky podniků resortu se ukázalo, že zavedení no-vých úprav účetnictví nelze řešit izolovaně pouzev oblasti účetnictví, ale že tyto kvalitativní změ-ny vyžadují souběžně a postupně řešit i zásadyvnitropodnikového řízení, vnitropódnikového plá-nování, technickohospodářského normování a roz-počtování nákladů. Také zavedení jednookruhové-ho systému účetnictví a povýšení dosavadního vni-tropodnikového účetnictví na úroveň účetnictvízákladního do jednoho uzavřeného celku přispělok proniknutí některých prvků z oblasti vnitropod-nikového řízení až do účtového rozvrhu organiza-cí, a to do účtových tříd pro zachycování nákladůa výnosů, takže již samotná tvorba účtového roz-vrhu se stala závislou i na řešení některých otázekvnitropodnikového řízení.Proto pro další podrobnější rozpracování zásad

úprav účetnictví na podmínky organizací resortuČÚGKbylo třeba širší spolupráce pracovníků zevšech oblastí řízení a zejména se projevila potře-ba zapojit do této činnosti i pracovníky vybranýchpodřízených organizací pro účelné propojení teo-retického řešení s možností praktického uplatněnía provedení úprav.O tuto spolupráci byl proto požádán ředitel

národního podniku Geodézie v Plzni s. Ing. Kasl,pod jehož vedením byla vytvořena z vybranýchpracovníků podniku Geodézie, n. p., Plzeň, ČeskéBudějovice a Pardubice, nad podniková komplexníracionalizační brigáda, která přijala úkol řešit po-mocí vytvořených tří pracovních skupin otázkyzdokonalení vnitropodnikového řízení v podnicíchGeodézie. Členy této komplexní racionalizační bri-gády byli též pracovníci ČÚGK. Byl tak vytVJOřenkolektiv pracovníků ochotných poskytnout pomoca své znalosti při současném zabezpečování běžnéagendy na svých úsecích, pro vyřešení úkolů spo-jených s realizaCí uvedeného vládního usnesení.Třetí pracovní skupina této KRB, zabývající se

řešením vhodného systému evidence nákladů a vý-nosů, vypracovala na základě směrů daných ČÚGKnávrh aplikace zásad úprav účetnictví v podnicíchresortu ČÚGK.Zásady vycházejí ze všeobecně plat-ných podmínek, uvedených ve směrnicích federál-ního ministerstva financí k účtové osnově pro hos-podářské organizace č. XV/9750/1975. RespektUjíprincip odpovědnosti za vynakládané prostředky,kterým se vkládá přímo do systému povinnostčlenit náklady podle jednotlivých okruhů odpověd-nosti. Přitom hospodářská střediska předstaVUjí zá-kladní analytickou evidenci k účtům pro za-chycování probíhajícího procesu reprodu~ce v jed-

notlivých podnicích. Zachycují se na nich sku-tečné vlastní náklady na příslušnou činnost přidodržení zásady, že hospodářské středisko obsa-huje vždy pouze jedno odvětví (pododvětví) a je-jich zúčtování v předem stanovené výši. Jde tedyvýhradně o sledování nákladů spojených s určitoučinností a jejich zúčtování.Plně zůstává zachován princip porovnávání sku-

tečných nákladů s předem stanovenými náklady,přičemž rozdíl představuje úsporu nebo překroče-ní nákladů na skutečně probíhající činnost v jed-notlivých hospodářských střediscích. Proto budouna jednotlivá hospodářská střediska zúčtováványjen ty náklady, u nichž je možno uplatňovat odpo-vědnost za zvyšování či snižování zdrojů. V našichpodmínkách to jsou náklady provozní, tj. příménáklady a náklady provozní režie. Náklady hospo-dářského střediska "správa" budou rozvrhoványv rozpočtované výši až k realizovaným a předanýmvýkonům. Toto opatření se promítá i do novéhozpůsobu oceňování nedokončené výroby, která bu-de vyčíslována na úrovni pouze provozníchnákladů.Jako základny pro vyčíslení předem stanovených

nákladů má být použito operativních, případněplánových kalkulací a u nevýrobních činností sepočítá s účtováním nákladů ve Výši rozpočtova-ných částek. Proto v přechodném období do vy-tvoření vnitropodnikových cen výkonů na bázivlastních nákladů uvažuje se pro vyčíslení předemstanovených nákladů využít měsíčních rozpočtůhospodářských středisek, rekalkulovaných podleskutečného plnění výkonů.Jak již bylo zpředu poznamenáno, stanovilo fe-

derální ministerstvo financí pro zachycování repro-dukčního procesu v zásadě dva způsoby s přísluš-nými variantami. V hospodářských organizacíchresortu ČÚGKbude zavedena varianta A základníhozpůsobu evidence nákladů a výnosů s účtovánímobratu nedokončené výroby.Tyto základní principy, promítnuté třetí pracov-

ní skupinou KRBdo aplikace úprav účetnictví v na-šem resortu, rozšířené o účtový rozvrh, tvoří zá-kladní podkladový materiál pro podrobnějšírozpracování postupu a způsobu zachycování ná-kladů a výnosů v jednotlivých organizacích re-sortu.Závěrem je třeba konstatovat, že v podnicích,

které mají na dobré úrovni systém vnitropodniko-vého řízení, neměly by nové úpravy účetnictvívyvolávat velké obtíže. Naopak v organizacích, kdedosud není plně rozvinuto rozpočetnictví a před-běžná kalkulace, lze očekávat obtížnější situaci.S plnou vážností je třeba si uvědomit, že schvále-né úpravy účetnictví jdou nad rámec vlastní sou-stavy účetnictví. K plnění této nové funkce účet-nictví musí proto přispět i ostatní nástroje eko-nomického řízení, zejména podnikové a vnitro-podnikové plánování, soustava norem, normativůa předběžných kalkulací, dobře fungující rozpo-četnictví a hmotná zainteresovanost, jak vyplýváz rozpracování usnesení vlády ČC;SRč. 151 ze dne19. května 1975 a k němu připojených Hlavníchsměrů ve vytváření nředpoklanů zabezpeču jícíchprohloubení funkcí 1Íčetnictví. Úspěšné zvlárlnutítěchtolíkolů vyžaduip. nutně bezorostřední a úzkouspolunráci oracovníků plánovacích, finančních. ce-nl1vých. r07;oočtových s líčetními prflcovníkv. ktf!-rnu musí koordinrlVat na podnicích ekonomickýná!TIěstek a zvláště pak vyžaduje zvýšenou zainte-

1977/49

Geodetický a kartografický obrorSO ročník 23/65, l!islo 2/1977

resovanost na řešení těchto otázek všech vedou-cích pracovníků na podnicích.

Problematika úprav účetnictví byla nastíněnajen v hrubých rysech. Účetní pracovníci již majík disposici i podrobnější materiály, kterých můžebýt plně využito pro přípravné práce při aplikacizásad úprav účetnictví na pOdmínky podniků re-sortu. Smyslem článku bylo seznámit s těmito zá-važnými otázkami širší okruh pracovníků a prosa-

dit VYSSl zaJem o evidenci vůbec u technikůi ostatních pracovníků pracujících na ekonomic-kém úseku, neboť s úpravami účetnictví přijdoudo styku pracovníci na všech pracovištích.

Lektoroval:Ing. Josef Baudyi,

ČÚGK

1. Úvod

V posledních letech 5. pětiletého plánu se zača-ly uplatňovat kvalitativní změny v provádění geo-detických a kartografických prací, které byly vyvo-lány zaváděním nové techniky do geodetické pra-xe. Při realizaci inovací nastal problém jak je pro-mítnout do platných technických předpisů a do stá-vajícího ceníku geodetických a kartografických pra-cí.

Technické předpisy byly postupně vývojem pře-konány a mnohé z nich již ztratily své opodstatnění,protože upravují práce, které se již neprovádějí anaopak mnohé nové -geodetické a kartografické vý-kony, vyvolané bouřlivým rozvojem národníhohospodářství, nejsou celostátně plátným technic-kým předpisem upraveny. Vydávání technickýchpředpisů se neprovádělo koordinovaně, a proto do·oházelo i k tomu, že určité výkony byly upravenyrůznými pfedpisy, a to v odlišném pojetí.

Proto bylo v souvislosti s tvorbou nového ceníkurozhodnuto provést prověrku stávajících technic-kých pfedpisů z hlediska jejich další využitelnostia na jejím podkladě vypracovat zásady nového sy-stémového uspořádání technických pfedpisů.

2. Principy přestavby technických předpisů

K vytvoření pfedpokladů pro zdokonalení nzenía racionalizaci výrobního procesu, včetně zkvalit-nění výsledků činnosti, je nutné, aby navrhovanýsystém techniokých předpistl navawval na Jednot-nou klasifikaci výkonů oboru 984 (dále jen JKV984) a Jednotnou klasifikaci prtlmyslových obo-rů a výrobků oboru 735 (dále jen JKPOV 735) a nauspofádání výkonů v novelizovaném ceníku velko-obchodních cen oboru 984 - geodetické a karto-grafické výkony (VC-2D/ID3J. Další podmínkou je,aby technické předpisy umožňovaly důsledné vy-užitf automatizace a dalších inovací v geodetickýcha kartografických pracích.

Pro technické předpisy vydávané oběma ústfed-ními orgány geodézie a kartJografie se rozhodlo uží-vat následujících druhů předpisů:

a) směrnice úřadub) instrukce úřaduc 1 metodický návodd) technologický postupTyto předpisy budou upravovat v mezích zákonů,vyhlášek a dalších obecně závazných právníchpředpisů a v souladu s ČSN po formální, obsahovéi kvalitativní stránce výsledky opakujících se geo-detických a kartografických výkonů nebo výrobkůkartografické polygrafie.

Směrnice úřadU je obecně závazný technickýpředpis, který upravuje výsledky činnosti všech or-gánů a organizací provádějících geodetické a kar-tografické práce. Upravuje zpravidla celou skupi-nu nebo podskupinu výkonů nebo výrobků vyme-zenou v JKV 984 nebo JKPOV 735. Je vydávánav jednotném znění oběma centrálními úřady geo-dézie a karoografie s účinností v ČSR, resp. v SSR.

Instrukce úřadu je vydávána pro orgány a or-ganizace resortů ČÚGK a SÚGK, případně v dohoděs jiným ústředním orgánem i pro jeho podfízenéorgány a organizace. Instrukci vydávají oba cent-rální orgány ve shodném znění. Upravuje zpravidlaobdobné okruhy výkonů jako směrnice v těch přípa-dech, kdy není třeba celoodvětvové úpravy.

Metodický návod je závazný pro orgány a orga-nizace resortů ČÚGK a SÚGK, pro ostatní orgánya organizace provádějící geodetické a kartografic-ké práce je pouze doporučený. Obsahuje předevšímvýčet dílčích pracovních postupů resp. etap, jejichoptimální sled a hlavní zásady organizace prácepři využití dostupné úrovně techniky a způsobkontroly kvalitativních podmínek výsledků výko-nů nebo výrobků. Rozvádí ustanovení příslušnésměrnice nebo instrukce a poukazuje na použitelnétechnologické postupy, kterými lze dosáhnout sta-novených výsledků. U rozsáhlejších prací specifiku-je jednotlivé pracovní etapy, jejichž výsledky jsouupraveny příslušnými směrnicemi nebo instrukcemi.

Technologický postup obsahuje podrobný popispracovního postupu pro omezený, ucelený okruhvýkonů. Pracovní postup se skládá z výrobních fá-zí a jejich variant. Vnitřní členění technologické-ho postupu na kapitoly a odstavce bude tomuto

1977/50

Geodetický a kartografický obzorročník 23/65, číslo 211977 51

složení pracovního postupu odpovídat. Uvádí takédosažitelnou přesnost použité metody a způsob je-jího ověření.

3. Realizace přestavby technických předpisů

Realizací přestavby byly pověřeny výrobní orga-nizace resortů ČÚGK a SÚGK. Gesci za zpraoovánípředpisů podle jednotlivých skupin výkonů podleJKV 984 a JKPOV735 převzaly tyto organizace:

JKVJKPOV9841

skupina výkonůvýkony na sítích geo-detických a políchbodovýchvýkony měření po-drobného na mapáchvelkých měřítek

22 výkony měření po-drobného na mapáchstředních měřítek

23 výkony měření po-drobného na mapáchtématických

24 výkony měření po-drobného na plánechgeometrických

29 výkony měření po·drobného ostatnívýkony geodézie in-ženýrskévýkony při evidencinemovitostí

9846 výkony kartografické

9848 výkony při využlvánísystémů informač-ních v geodézii akartografii

735 24 výrobky kartografic-ké polygrafie

gestorGeodetický ústav,n. p., Praha

Geodézie, n. p.,Opava a Bratislava

Geodézie, n. p.,Bratislava

Geodézie, n. p.,Brno

Geodézie, n. p.,České Budějovice

Geodézie, n. p.,BrnoGeodézie, n. p.,PrahaGeodézie, n. p.,České Budějovicea ŽilinaSlovenská kartogra-fia, n. p., BratislavaGeodézie, n. p.,České Budějovicea Geodetický ústav,n. p., PrahaSlovenská kartogra-fia, n. p., Bratislava

Metodickým řízením přestavby technickýchpředpisů je pověřen Výzkumný ústav geodetický,topografický a kartografický Praha a Výzkumnýústav geodézie a kartografie Bratislava. Výzkumnéústavy ve vzájemné spolupráci a v součinnostis gestory sestavují každoročně harmonogram tech-nických předpisů, které se budou v příštím roce no-velizovat. Při sestavování harmonogramu se přihlížík tomu, aby se nejdříve zpracovávaly směrnicea instrukce úřadů, případně ucelené okruhy před-pisů vycházející z dané směrnice nebo instrukce.

Během zpracovávání jednotlivých předpisů budeprováděna kontrola dílčích pracovních výsledkůve fázích zpracování:a) osnovy předpisub) návrhu předpisuc) předpisu připraveného pro připomínkové říze-

níd) předpisu upraveného podle připomínkového ří-

zení

4. Současný stav novelizace technických pfedpisů

V r. 1976 byly ve Výzkumném ústavu geodetic-kém, topografickém a kartografickém v Praze vy-pracovány v rámci výzkumného úkolu 6,3 Zásadyjednotného systému technických předpisli v odvět-

ví geodézie a kartografie a Pokyny k tvorbě tech-nických předpisů. Oba materiály byly vydány, poschválení představiteli obou centrálních úřadůgeodézie a kartografie, jako jejich společné opa-tření k soustavnému a jednotnému zabezpečovánínovelizace a tvorby technických předpisů. Na jejichpodkladě byl stanoven harmonogram tvorby kon-krétních technických předpisů v r. 1976 a gestořizajišťují jejich zpracování. Byly již navrženy aposouzeny osnovy technických předpisů a podlenich se vypracovává návrh znění textové části aobsah příloh. V závěru r. 1976 bylo rozpracovánov působnosti gestorů ČÚGK 25 technických předpi-sů.

Schválený plán tvorby technických předpisů nar. 1977 předpokládá v celé ČSSR zpracování 84technických předpisů. Práce na 46 technickýchpředpisech byly zahájeny již v r. 1976 a zbývají-cích 38 bude v r. 1977 rozpracováno.

Úroveň zatím zpracovaných návrhů technickýchpředpisů neodpovídá dilležitJosti řešeného problé-mu. Zhlediska řízení a kvality výroby je totiž pře-stavba technických předpisů fundamentálním úko-lem 6. pětiletého plánu.

Zkušenosti roku 1976 ukazují, že zvládnutí úkoluúplné přestavby systému technických předpisů.v odvětví geodézie a kartografie je po organizač-ní i metodické stránce velmi obtížné. Širokýokruh zpracovatelů, dislokovaných na různýchpracovištích téměř všech hospodářských organi-zací resortů ČÚGK a SÚGK, získává prvé zkuše-nosti v činnosti, která je svým charakterem velmivzdálena od jejich běžné pracovní náplně i kdyžs ní úzce souvisí. Pro plynulé plnění úloolů budenezbytně nutné vytVlořit v dalších letech přízni-vější, zejména kádrové. p10dminky ve všeoh zpra-oovatelských organizacích a věnovat mu trvaloupo:rornost a podporu ze strany ústředních i územ-ních orgánů geodézie a kartografie obou republik.

Ing. Karel Maxmilián,VUGTK v Praze

Ing. František Vítek,ČUGK

ROZVOJ PRACOVNí INICIATIVYA SOCIALlSTICK~HO SOUTĚŽENí

Aktiv Brigád socialistické prácea Komplexních racionalizačních brigád

V období oslav 59. VYI'očíVelké říjnové soctalistickérevoluce uspořá.da1a Geodézie, n. p., Brno s krajskfm,

výborem Odborového svazu pracovníkl1 státních mgánl1,peněžnictví a zahraničního obchodUj v Brně 2. společný

1977/51

Geodetický a kartografický obzorročník 23/65, číslo 2/1977

aktiv brigád soaialisHcké práce a komplexních raciona-lizačních brigád z Geodézií Jihomoravského a Východo-českého kraje. Aktivu se t,aké zúčastnila delegace BSPa KRB z Geodézie, n. p. Opava, vedená předsedou PVROH s. Šltěpánem.V úvodním slově ředi:tel podniku s. Ing. Stanislav Ja-

IImšhovořil :Q úkolech roku 1977, nakte:ré je třeba po-zornoslt BSP zaměři,t. Zdůraznil předeVším požadavekImmplexního přístupu ke všem závažným otázkám zahr-nujíc'ím techniku i sociální aspekty, vysokou efektivnostvýroby ,~ maX!imální už'itkovou hodnotu našich výrobkůu užiVlatelů. Tyto vysoké mlroky je možno vyřešit přede-vším akJtivním přístupem brigád socialistické práoo apokud Ire interdisciplinárním řešením p'roblémů v kom-p'lexnfch raci'onalizačních brigádách. V současné doběje u Geodé:zie, n. p., Brno zapojeno do hnutí BSP 29 ko-lektivů BSPa 4 kolektivy o ten1to Utul sout'ěží. Celkem371 pracovníků je nositelem odznaku 1. Sltupně - bron-zový a 59 pracovníků je nosrtelem odznaku II. stupně -sti'íbrný. Na úkolBCh se podílí 5 komplexních racionaH-začních brigád a 13 prac'Ovníků je z,apoj1eno ve dvouresortních KRB zaměřených na zpracování výkonovýchnorem.K odborovým oltázkám a ,práci BSP hovořil s. Ja,roslav

Prudík, předseda KVOS Jihomo1ravs'kého kr:aje. Projevk činnosti BSP a KRB v n. p. Geodézie P,ardubice měl ře-ditel n. p. s. Ing. Novotný, předseda PV ROH s. Ing. LOf-felman Sl8známil přítomné s podllikovým závazkem, rea-gujícím na mladoboleslavskou inic!i,a1tivu.Oficiální částuzavřel p'ředseda KVOS Východočeského kraje: s. JaromírHladík.Aktiv BSP a KRB byl netradiční tím, že následující dis-

kuse byla vedena panel10vým způsobem. nč.astníci aktivubyli rozděleni podle svých zájmů a odborností do tří sku-pin:1) mapování velkých měřítek a inženýrská geodézie,2) ~Widence nemovitostí a výpočetní :technika,3) kartografie, polygrafie a mikrofilm.Účastníci d!iskuoo první skupiny se shodli v tom, že

další zefek,tivnění tvorby a zkrácení výrobního cykluTHM j mapových podkl,adů ve velkých měřftkách je mož-no docílit v nejbližším období:- zdokonalením přípravy výroby.

dokonalým využíváním stávající techniky, včetněautoparku a jejím dalším rozšiřováním v oblastielektronických dálkoměrů, stolních ,a kapesníchkalkulaček a pod.,vyšší operativnos'tí při rozhodování ve využití malé,střední a těžké výpočetní te:chniky,zlepšo'váním stavu a počtu drobných měřickýchpomůcek pro polní a kanceláiřské práce,širším využíváním existujících zlepšovacích návr-hů a dalším r8zvojem zlepšovatelského hnutí,revizí dosavadních předpisů pro měřické· práces cílem unifikova,t adjustační práce: pomocnýchoperátů,zřízením dočasných komisí pro místní šetf-ení, po-'stavených na I10veň O'sMtních komisí NV, které bypracovaly v období komplexního zakládání EN,technicko-hospodářského mapování a reklamačníhořízení.

Ve skupině evidence nemoVlÍĎostíbyla v diskusi řešenatři aktuální témata celospolečenského dosahu:1 J vyšetřování a odstraňování nepovolených změn

'kultur,2) založení podnikové evidenCie půdy do konce roku

1977,3) dodání zemědělských hospodářských map do konce

roku 1978.Z diskuse vypIynulo, že je n:ezbY'tné, aby vedoucí Stře-

dii'sek geodéz,ie a BSP a vŠ1ichni p,racovníci Geodézie při-stupoval!i k ochraně zemědělského půdního fondu aktiv-ně a iniOia1tivně"rejmén:a pokud se týká spolupráce s po-HIl:'ickýmia správními orgány na okrese, s vědomím ne-dílné odpovědnosti geodetů za tuto ž'ivotně důležitouoblast. V oolas,ti podnikové evidlence půdy budou sou-Ipisy parcel předány všem zemědělským závodům v ter-mínu do konce roku 1976, evidenční mapy podnikové~V'idenoo půdy do konce roku 1977. V zájmu kvality t,ěch-

to map ,a jejich souladu s písemným -operátem je zamě-i\eno v současnosti pracovní i mimopracovní úsilí naaktruaHz,aci trskových podkladů pozemlmvých map evi-dence nemovitostí.Také dodání zemědělských hospodářských map do

ko:nce roku 1978 bude úkol nesmirně r02)sáhlý. Geodézie,n. p., Pardubice jej řeší částečně tím, ž:e .aktualizuje do-savadní zemědělské hospodářské mapy. Výchozí podmín-kou zvládnutí je okamžHé navázání velmi úzké spolu-práce SB zemědělskými organizacemi v okresech.Záv:ěry z diskuse třetí skupiny jsou zakotveny v ná-

sledujících bodech:

1) refekt'ivnění kartografických prací lze dosáhnoutšiirším využíváním reprogirafie a mikrofilmu, mikro-filmu lze využít výhodně jako meziprocesu např.při tvorbě SMO-5, živoU!lidskou práci nelze ovšemv současnos,ti z kartografické práce odstranit,

2) styk s Vl8řejností musí bÝ't na úrovni socialistickéhopodniku, je třeba uspokojov,a't potřeby obyvat:elstvai zla cenu zvýšených nákladů a spotřeby času,

3) otázka norem v Ireprodukčních pracech je velice'složitá, k jejímu řešení se navrhuje usMV'it nadpod-nikovou KRB, pracovníci reprodukce by měli mítijasný výhled do příštích let jak po stránce technic-ké, tak po stránce výdělku,

4) předpokládá se využití mikrofilmového systémuPentakta především pro dokumentace a VTEI,mikroIHm musí mít ale aktivní charakter,

5) k řešení závažných problémů oboru je třeba zaují-mait interdisoi.plinární přístup, především v kom-plexních r:acionalizačních brigádách.

Na závěireičném - .opět plenárním zasedání ak<tivl\lvy-stoupil řediteI t,echnického odboru ČÚGK s. Ing. Kilber-ger. Zhodnotil aktivní přístup účastníků k šÍiroce formu-lované problematice geodetické služby a ocenil pokuso novou formu organizace aktivu. V závěru svéh.o hodno-("ení seenámil úČiastníky s úkoly resortu geodé,zie v tétopětiletce, jak vyplynuly z projevu předsedy ČÚGK naaktivu předsedů ZV a PV ROH, konaného dne 12. října1. r. v Praze.

Božena Blah.llnkouá,Geod~zie, n. p., Brno

PŘEHLED ZEMĚMĚŘICKÝCHČASOPISŮ

I n o v s:k a j a, Z. 1.: Šíře rozvinutí socialistické soutě-že - dúležitý faktor zvýšení efelktivnosti výroby,s.1-5

Pětiletce ikvalitu - pracovní zárlrky!, s. 6Boj k o v, V. V.: PřeSlIlost určení drah družic z měřeníjejich radiáliní rychlosti, s. 7-11

O s t r:Q V s oki j, A. L. - Pa n dul, I. C. - S Iku in,B. L. - S a ž in, V. A.: Výzkum v€'ortikální refrllkce apodmiínky trigonometriCké nivelace v horách, s. 11až 15

Baranovskij, G. M. - Čerepanov, Ju. A.: Vy-rovnání pořad'ů proložených topo-připojovačem typuTMG, s. 15-17

Š a v I' i lil, V. P.: Z€zkuŠ€nosti ,provozu plánovacích pra-cí v meliorační Ivýstavbě, s. 17-18

A n tip o v, 1. T. - Če I'e d o v , O. V.: Vyrovnání fo to-triangulačního biloku s podrnfnkou kolineace, s. 19'až 26

K i sel €'ov, Je. M. - R'Od i o n o v, B. N.: Fotometric:ká_ka'1ibrace fotografických systémů, s. 26-30Cer ,ka s o va, D. N.: :Úplná ka.libracekamer s pro-měnnými prvky vnitřní 'orientace, s. 30-38

1977/52

Gel' m a n, R. N.: Určení prvků vzalemné orientacesnímků při malých rozdílech souřadnic zobrazova-ných bodu, s. 38-43

G voz d ,eva, V. A.: Využívání doplňkových informacípři obnovování topografic'kých map, s. 44-46

Čel' v j a k o v, V. A. - K i s e I e va, O. A.: O ,proglnó-ze stržové eroze s pomocí map polí intenzity, s. 46až 51

D u š in, N. 1. - S o 'k:o I 'o v, N. 1.: Některé zvláštnostika,rtografické informace, s. 52-56

Ma I ach o va, T. G.: Výzkum p'řesnosti gr,afiokých pra-cí a deformace základu kartografických materiálů,s. 56-63

Vos t o k o va, A. V. - Vor o n c o v a, Je. P. - Ti š-č e n k o, A. P.: Vypmcová1ní globu Marsu podle ma-te'riálU kosmíokých mapování, s. 63-68

F e d l' o v, S. F. - D vor j a n k o v, S. M. - Š I a-p a k, V. V. -- R o z e n b I i t, G. S.: Odvětvový ter-mí1nologický standmd, s. 68-69

Lat e n k o, Je. A.: Organizace geodetic!kého školství veFrancii, s. 69-74

Z kolegia Ústřední správy[GUGK) při radě ministrůROH - svazu pracujících,prací, s. 75-76

Popov, Ju. A. - Grišina, T. D.: Všesvazový semi-nář, s. 76-77

P I ach t i j, A. K.: RepubHková konference, s. 77-78Pop o n in, V. 1.: Otázky ,tematic'ké Ikartografie na po-radě o problémech geologiokého průzkumu zóny BAM,. s. 78-79Konzul tace a odpovědi ,na otáz'ky čtenářu, s. 80

geodézle a kartografieSSSR a z prezídia nVgeo logick o-pru~kumn ých

Geodezija i kartografia, ě. 9/76

K a š i n, L. A.: Topograficko-geodeHcké zatJezpe'čenímeliorací půdy - důležitý úkol odvětví, s. 1-7

Ni j a z o v a, T. G.: Zkušenosti s přípravou mapovýchoriginálů k vydání, s. 7-10

Sem e n o v, V. 1.: Otázky automatizace operativně-technické elvi1ence ,a rozboru základní výroby, s. 11-.15

Ne j m a n, B. N.: Úspěchy racionalizátorů ,a zlepšova-te'lů, s. 15-21

Ab l' a m o v i Č. B. L. - Tiš k i n, 1. 1.: Některé vý-sledky prověrek čepů as,tronomických te0dolitů, s'.21--24

I van o v, B. Je.: Vliv přesnosti geodetických připo-jení na kvalitu mapování v mořích a oce,ánc.ch, s.25-29

K o c e vor s k i j, A. K.: K otázce geodetic'kého zabez-pečení výstavby, s. 29--31

Va s i r jev, 1. N.: Korelační analýza pole leteckéhosnímku, s. 31-38

K l' Ylov, J u. v. - Rod i o n o v, B. N. -: Přibližnývýpočet spektrálního kontI'astu jasnosti a jeho vyu-žití při vícepásmovém kosmickém dállwvém průzku-mu, s. 38-44

L i s i c k i j , D. V. - S o k o lov, V. 1.: Technologie mě-ření a vyhotovování plánů podzemních komunikací,s. 44-49

Zu tJč e n k 0, E. S. - S t a l' o d y n o v, V. S.: Otáz-ky automatizace kartogr;afiokých prací,s. 49--56

Vor o Ž c o v, V. 1.: K otázce obnovy oblastních mapvyužití pťl.dy, s. 56--58

D a vyd o v, Je. A. - Ko m a l' o v, A. 1.: K otázcevyužití elektrofotografického zpťl.S!Obu reprodukcesnimku v topografické letecké fotogrametrii, s. 58-64

S u d a k o v, S. G.: Topograficko-geodetická komise[1892 - 1907), s. 64-68

Z ach a 1'0 v, A. 1. -- S P i l' i d o n o v, A. 1. -- V i-z i l' o v. J u. V.: Optické teodolity serie 2 T, s. 68-71

N i k i š ov, N. 1.: Přehledná příručka pro propagan-disty, s. 71-73

Vermessungstechnik, ě. 9/76

Dr e fen s t e d t, H. J.: Stav a vývoj pracovních noremv zeměměřičství, s. 321-324

Pe e v s k i, V.: vývoj geodetických prací v socialistic-kém Bulharsku, s. 325-328

H e y ne, K. H.: Organizace a plánování budování ku-tastru podzemních vedení města Li,pska, s. 328--331

Ber t h'Ů Id, L. - O g r i s s e ,k, R.: Spolupráce karto-grafů a historiků při vydání "Historického atlasu",s. 332-335

B'Ům ba I d o k o v, N.: K standardizaci tematickýchmap, s. 335--336

Mare 'k, K. H.: Budování geodetických bodových polímetodou družicové geodézie, s. 337-341

Ar n'Ů Id, R.: Zkušenosti s op,tickým provažovačem.s. 342-343

F l' a n ,ke n s t e in, E. H.: Zjednodušení trigonometric-,kých sítí k určování horizontálních posunů přehrad,s. 343-345

S Yd o w, G.: K novému členění zaměstna:ncu ve VEBkomb~nátu geodézie akartografie, s. 346-347

M a l' c k w a l' d t, W.: Použití zařízení pro zá1kres pro-filových šraf Orographu pro výcvik vyhodnocovatelU,s. 348-350

Dud z i JÍ s k i, T.: Vyznamenání předsedy GUGiK zavýznamné vědecké a technické úspěchy v roce 1975,s. 281-283

Lip i JÍ s k i, B.: Geodézie v silničním stavitelství, s. 284až 286

L e 5 n i o k, H.: Zasedání stálého výboru Mezinárodnífederace geodetíl [FIG) v Helsinkách ve dnech 16: až20. 6. 1975, s. 286--288

Ty m o w s k i, S.: 54. zasedání geodetického v'ýboru PAV,s. 283-289

CYmel' m a n, R.: Klasifikace neproduktivní půdy, s. 289až 291

G l' o d z i c k i, S.: Klotoida jako prvek oválného oblou-ku; program pro počítače ODRA série 1300 a plotter,s. 292-297

Lat o 5, S.: Současný stav a navrhovaná koncepce změnstruktury a technologie řešení podrobných geodetic-kých polohopisných sítí v Polsku, s. 297-300

N i e mi e c, A.: Geodetické práce na stavbě Hutě Kato-.vice, 300-301G rad z k i, W.: První národní sympo,sium Polského vý-boru pro měření a automatiku, s. 301--303

Tyl' a, I.~Kovová skládací lať, s. 303S i t e k, Z.: Činnost 6. komise Mezinárodní fotogram-metrické společnosti - Ekonomické, odborné a učeb-ní problémy fotogrammetrie - v období let 1972--1976,s. 310-314

C Yt o w s ki, H. W.: Sociologie kartografie, s. 315 až318

K o P c e w i c z, A.: Algoritmy výpočtu zemních pracív technickém projektování komunikačních tras, s. 319až 320

B i l' Ó, P. aj.: Současlný stav geodeticjl.é vědy v Ma-ďarsku, str. 237-248

M i h á ly, Sz.: Redukce dat fotografických pozorová-ní umělých družic v Maďarsku, 249-256

B u l' gel', A.: Určení polohy nadirového bodu me-todou jednosnímkové fotogrammetrie, str. 256--260

F i a lov s z k y, L.: Srovnání přesnosti bodů určenýchpolygonizací s měřenými azimuty a úhly lomu, str.260-267

S z é k e ly, A. - F ti l' y, K.: Nové materiály z dějingeodézie 20. stole.tí [3. část), str. 268-273

Hl' e n k ó, P.: Po stopách Dobozyho legendy o maďar-ské hisltorické oblas1i Marót, str. 273--284

S u ,a r a, R.: ROZVOJpolitické agitace a propagandy po-mocí map v Maďarsku, str. 284-286

J ó j á l' t, L.: Fo,rmy bytov<ých družstev a evidence ne-movitostí, str. 286-294

...CI).:::t-U

c:..cuCI)....,

I-J••••ZV)

Z literatury SNTLpro vás vybíráme:

Grupy a svazy

Kniha je koncipována jednak jako úvod do teorie grup a sva-zů, jednak jako přehled metod a výsledků těchto teorií. Z to-hoto důvodu je rozdělena do dvou částí: v první se zavádějízákladní pojmy a ilustrují se řadou příkladů; v druhé částije látka rozpraC'Ována hlouběji. Do knihy jsou též zařazenyaplikace a teorie grup a svazů v krystalografii, elektrotech-nice, logice appd.

Posluchačům vysokých škol technického i univerzitního smě-ru, absolventům a učitelům středních škol, inženýrům, odbor-ným pracovníkům přírodovědeckého zaměření a matemati-kťtm.

Teorie her a optimálnírozhodování

Podává přehled teorie zabývající se problémy spojenými s de-finicí a nalezením optimálního rozhodnutí v různých typechrozhodovacích situací (zejména konfliktních) a ilustruje tutolátku na příkladech praktických aplikací.

PosluchaČům a absolventům vysokých škol technických, eko-nomických, zemědělských, vojenských a některých fakult uni-verzit, pracovníkům skupin operačního vý'zkumu ve výpočet-ních střediscích a v oblasti řízení a správy.

Zde odstřihněte a pošlete na adresu SNTL - Nakladatelství technické literatury. odbytové odd .•113 02 Praha 1, Spálená 51

......... výtisků Beran: Grupy a svazy... výtisků Maňas: Teorie her a optimální rozhodování