1

1. Jak vidí slabozraký èlovìk ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 2

2. Správnì si posvít i t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 5

2.1. Intenzita osvìtlení .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 6

2.2. Kontrast a rozloení jasù ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 8

2.3. Barva svìtla a barva pøedmìtù... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 9

2.4. Rovnomìrnost osvìtlení .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 12

2.5. Oslnìní .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 13

3. Zdroje svìtla ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 15

3.1. Denní svìtlo ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 15

3.2. Umìlé svìtlo ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 16

3.2.1. árovky pro všeobecné osvìtlování (obyèejné) ... . . . . . . . . . . . . . . . str. 11

3.2.2. árovky pro vyšší nároky ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 17

3.2.3. árovky halogenové ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 18

3.2.4. Záøivky ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 20

3.2.5. Pøedøadná zaøízení .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 20

3.2.6. Záøivky trubicové l ineární (rovné) ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 23

3.2.7. Záøivky kompaktní .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 25

4. Svít idla ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 28

5. Osvìtlení místností domu a bytu .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 31

6. Jak ušetø i t za svícení .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 40

7. Ne vyjdeme nakupovat .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 43

8. Èím zaèít? ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 45

9 .. . a na závìr ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 47

10. Pouitá l i teratura ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 48

OOBSAHBSAH

Odhaduje se, e v Èeskérepublice trpí tìkým zrakovýmpostiením pøibl inì sto t isíc l idí.Vedle l idí nevidomých, kteøí nevidívùbec nic nebo témìø nic, je tuvelká skupina slabozrakých, t j .tìch, kteøí ani s optimální brýlovoukorekcí nevidí úplnì dobøe. V dùsledku toho mají urèité potíe s orientací a pohybem v neznámémprostøedí, se ètením, rozpoznánímdetai lù, vnímáním barev a v mnohadalších èinnostech. Vìtšinaslabozrakých je staršího vìku, protose u tìchto l idí mohou navíc objevitvedle dalších smyslových poruch i potíe pohybové. Právì u seniorùje nanejvýš dùleité vyuívat zrak v maximální moné míøe i prozaj ištìní bezpeènosti pøi chùzi a pohybu v neznámém prostøedí, naschodech, v nerovném terénu, v kuchyni a j inde.

Pro názornìjší pøedstavu sipøibl ime, jak slabozraký èlovìkvidí. Èásteèná ztráta zraku mùebýt zpùsobena mnoha rùznýmipøíèinami a projevuje se pøedevšímv následujících podobách, které sevyskytují samostatnì nebo v kombinaci:

Prvním a nejèastìjším projevemje rozostřené vidění (sníenízrakové ostrosti , vizu), pøi kterém jekadý pøedmìt nejasnì viditelnýa jeho obrysy nezøetelné. Mírarozostøení je individuální. Nìkteøíl idé si musí dávat objekty

mimoøádnì blízko pøed oèi, aby jevidìl i . Pozvolné klesání zrakovéostrosti provází celou øadu nemocí,jako napø. šedý zákal (katarakta),chronický zelený zákal (glaukom),zánìty sítnice a cévnatky neboatrofie oèního nervu.

Další typický projev nìkterýchzrakových vad se týká zornéhopole, t j . té èásti prostoru, kteroupostøehneme upøeným pohledembez pohybu oèí a hlavy. Jedna nebovíce èástí celého obrazu jsourozostøené, deformované nebo zcelachybí. Takovému výpadku èástizorného pole se øíká skotom.Centrální skotom se objeví tehdy,je-l i na sítnici zasaeno místonejostøejšího vidìní (makula, lutáskvrna). Dùsledkem bývají znaènéobtíe pøi ètení a rozpoznáváníobl ièejù, obecnì pøi vnímání detai lùa barev. Tak je tomu napøíkladu pokroèi lých stavù degeneracemakuly, atrof ie oèního nervu, aj.

Naopak pøi výpadcích v okrajovéèásti (periferi i ) zorného polenastávají potíe pøi pohybua orientaci v prostoru, napø. pøisledování aut pøi pøecházenívozovky. Pokud je oblast periferiezasaena pouze èásteènì, vidímeobraz se skvrnami nebo tøeba jenèást zorného pole. Je-l i zasaenacelá periferie, bývá dùsledkem tzv.trubicové vidìní, co si mùemepøedstavit tak, jako bychom sedíval i pouze úzkou trubièkou.

2

1. J1. JAKAK VIDÍVIDÍ SLABOZRAKÝSLABOZRAKÝ ÈLOVÌKÈLOVÌK

Vìtšina zrakových vad seboupøináší komplikace v souvistosti s množstvím (intenzitou) světla.Uvádí se, e zvýšené nároky naintenzitu osvìtlení zpravidla udávajíl idé s tìmito nemocemi zraku:glaukom, zánìty sítnice, dìdiènédegenerace sítnice, degeneraceterèe zrakového nervu, tìkámyopie, vìkem podmínìnámakulární degenerace, diabetickáretinopatie, nìkdy šedý zákal.Naopak sníené nároky na svìtlomají l idé s tìmito nemocemi:barvoslepost, albinismus, anir idie(chybìní duhovky), nìkdy šedýzákal ( lokal izovaný do zornicovéoblasti).

Existují i další oèní vady, u nichje tøeba spíše ménì svìtla, pøestovelká vìtšina zrakovì postienýchupøednostòuje svìtla více.

Další obtíe zpùsobuje zhoršenáschopnost pøizpùsobování se zrakuna rùznou hladinu osvìtlení, t j . zhoršená adaptace na svìtloa tmu. Zvláštì pøí l iš náhlé a ostrépøechody mezi svìtlem a stínemnepøispívají k zrakové pohodì.Nìkdy dokonce, zvláštì pøi pohybuv neznámém prostøedí, zvyšujír iziko úrazu. Napø. kdy v jasném,letním dni vstoupíme do máloosvìtleného podchodu apod.

Vnímání barev je vysoceindividuální u kadého èlovìka,nato pak u toho, kdo má nìjakézrakové obtíe. Nejedná se jen

o specif ické poruchy barvocitu jakojsou úplná ztráta barevného vidìní,kdy èlovìk vidí okolní svìt v rùzných odstínech šedi neboporucha vnímání urèitéhobarevného tónu. Mnohoslabozrakých ztrácí schopnostpøesného rozl išení jednotl ivýchjemných odstínù barev. Barvocit jenej lépe vyznaèen na luté skvrnì.Smìrem k periferi i sítniceschopnost rozl išovat barvy ubývá, a to postupnì pro barvu zelenou,èervenou a modrou.

Zrakové vady sebou obvyklepøinášejí i zhoršené vnímáníhloubky prostoru. To mùe pøiorientaci v prostoru èinit obtíes odhadováním vzdálenostía polohy pøedmìtù - automobilù,pøekáek, aj.

Zmíni l i jsme pouze nìkterénemoci a nezapomeòme, e kadýpøípad je jedineèný. Tudí i skuteènost zrakového vnímánímùe být rozmanitá zvláštì u kombinovaných stavù. Mìjme napamìti, e stejná zraková vadamùe mít u kadého èlovìka rùznéprojevy, a e málokdy platí: „kdyse dva l idé se stejnou oènídiagnózou dívají na toté, vidítoté“.

3

Obr. 1Podstatnì sníená zraková ostrostpøi zachovaném zorném poli . Vìtšinabìných kadodenních èinností budedotyènému èinit velké problémy. To-muto èlovìku pomáhá, má-l i pøedmì-ty velmi blízko pøed oèima nebo textpsaný zvìtšeným písmem, apod.

Obr. 2Ztráta centrálního vidìní, typická prodegeneraci luté skvrny (makuly) -jedna z nejèastìjších pøíèin zrakové-ho postiení u starších l idí. Tentoèlovìk je schopen se relat ivnì bez-peènì pohybovat , a le è tení , š i t í a j iné na detai l nároèné práce pronìj budou velmi obtíné, ne-l i ne-moné. Detai ly tot i vidíme nejostøe-j i právì lutou skvrnou na sítnici.

Obr. 3Výpadky v zorném poli , zde v kombi-nac i s mírnou z t rá tou zrakové ostrosti , jsou typickými projevy dia-bet ické ret inopat ie. V jednot l ivých pøípadech závisí závanost zrako-vého post iení na poètu, vel ikost i a umístìní skotomù.

Obr. 4Trubicové vidìní, v tomto pøípadì s dobrou centrální ostrostí. Pøíèinoutéto poruchy mùe být napø. zelenýzákal (glaukom) v pokroèi lém stadiunebo nìkterá forma degenerativníchzmìn na sítnici. Tento èlovìk budemít vzhledem ke ztrátì periferníhovidìní ztíené podmínky samostatnéorientace v prostoru, zatímco nadálemùe èíst a vykonávat j iné na detai lnároèné práce. V tomto pø ípadìzvìtšené písmo nepomùe.

2

1

4

3

Pøi výzkumu u švýcarskýchseniorù bylo zj ištìno, e si 75% z nich stìovalo na problémy s vidìním pøi ètení novin. Pozlepšení osvìtlení kleslo toto èíslona 35%. Jestl ie staèí tak málo -proè to nezkusit? Jak si ale správnìposvít i t? Jak urèit co je pro mùjzrak ideální? Co vùbec je správnéosvětlení ?

Øeknìme, e je to takovéosvìtlení, které nám v dané situaciumoní co nej lépe pouívat zrak.Pøitom bychom mìli mít i po delšídobì pocit, e vidíme tak dobøe, jakjen to je moné, a také e se cít ímedobøe i psychicky. K tomupotøebujeme skloubit poadovanýzrakový výkon a maximální monoumíru zrakové pohody.

To ovšem není tak jednoduché,jak se mùe na první pohled zdát.Pøi volbì správného osvìtlení siodpovìzme na tø i otázky:

Na co chci vidět?Jakou èinnost nebo práci dìlám

a jak je to pro mùj zrak nároèné.Obecnì se dá øíci, e existují tø itypy zrakové práce: na blízko (napø.ètení, ši t í a j iné na detai l nároènépráce), na støední vzdálenost(vaøení, ètení not pøi høe, apod.) a na dálku (napø. sledování televize,orientace v prostøedí, pøi chùzi).

Kde a kdy se budu dívat? V jakém prostøedí a v jaké denní

a roèní dobì? Jiné podmínky proètení jsou v bytì, j iné v autobusenebo na ul ici . Jiné mnoství svìtlaje u moøe za krásného sluneènéhodne, j iné ve sklepì vpodveèer...

Jaká je moje zraková vada?Rozumím tomu, co mi je?

Pøemýšlím o tom, jak si pomoci,abych mohl svùj zrak lépe vyuít?Zkouším j iné postupy? Jak jsme seu zmíni l i - dva l idé se stejnouzrakovou vadou nevidí úplnì stejnì.

Obèas se setkáváme s názorem,e pouívání zraku vede k jehozhoršování. Opak je pravdou. Avšakpøi pouívání nevyhovujících brýlínebo právì pøi práci za špatnéhoosvìtlení se mohou skuteènìdostavit nepøí jemné obtíe jako jsoupálení a slzení oèí, bolesti hlavy,vyšší, rychle nastupující únavaapod. Je známo, e zrakovánepohoda vede k narušenízrakových funkcí a t ím i k oèníúnavì, projevuje se nepøíznivì v naší celkové kondici i náladì a v naší výkonnosti . Samostatnoukapitolou je nerespektovánílékaøských doporuèení ohlednìomezení urèitých aktivi t èi úpravyivotosprávy u nìkterých oèníchonemocnìní (tìká myopie,diabetická ret inopatie apod.).

5

2. S2. SPRÁVNÌPRÁVNÌ SISI POSVÍTITPOSVÍTIT

6

Víme také, e osvìtleníovl ivòuje náš biorytmus, podporujeaktivi tu nebo zpùsobuje út lum. U l idí zcela nevidomých mùenemonost vidìní pravidelnéhodenního støídání svìtla a tmyzpùsobit zmìny v tìlesnémbiorytmu.

Pøi volbì vhodného osvìtlení sev podstatì vychází z funkèníchvlastností zdravého zraku, jako jsounapø. ci t l ivost na svìtlo, schopnostbarevného rozl išování, adaptaceapod. Všimneme si proto, jakývýznam má:

1. intenzita osvětlení,tj. množství světla

2. kontrast a rozložení jasů3. barva světla a barva předmětů 4. rovnoměrnost osvětlení5. oslnění

2.1. Intenzita osvětlení Není-l i svìtlo, nevidíme. Je-l i

svìtla pøí l iš málo nebo pøí l iš moc,nevidíme dobøe. O tom, kol ik svìtladopadá na urèité místo, násinformuje údaj zvaný intenzitaosvìtlení (osvìtlenost). Tatohodnota se udává v luxech ( lx).Zdravé l idské oko dokáe vnímat pøiosvìtlení v pomìrnì širokémrozsahu od deseti t isíciny luxu avíce ne stat isíce luxù. Hodnota 0,1 lx se pokládá za pomezí tmy, 1 lx za pomezí šera.

Osvìtlenost pøi mìsíci v úplòkuje kolem 0,25- 0,5 lx a nìkdo pøinìm dokáe èíst. V tìchto malýchhodnotách vidíme èernobíle.Barevné vidìní zaèína pøi hodno-tách vyšších ne 1 lx. Osvìtlenostve dne pøi zataené zimní obloze je5 000 lx, ale v létì na slunci u 70 000 lx a více.

Pro umìlé osvìtlení poui jmejako pøíklad stolní lampièkuosazenou obyèejnou 60 W matovouárovkou. Její svìtlo usmìrnìnébílým stínítkem na kruhovou plochu o prùmìru pøibl inì 40 cm, (tzn., eosvítí celou stránku papíru formátuA4), je pøibl inì 1 600 lx. Budeme-l ivšak stejnou lampièku od textuvzdalovat, potom bude intenzitarychle klesat a na hodnotupøibl inì 400 lx pro lampièku vevzdálenosti 2 m od textu.

7

Tento pøíklad však povaujmepouze za i lustrat ivní, nebo taktojednoduše nelze intenzitu urèovat.Záleí tot i i na tom, proniká-l i domístnosti denní svìtlo, jaké jsounátìry stìn, jaká je barva nábytku a jak je rozmístìn apod.Spolehl ivìjší je pouít pøístroj promìøení intenzity svìtla - luxmetr.Mìøení provádí pøíslušná pracovištìStátních zdravotních ústavù èi j iníspecial isté na osvìtlování. Prodomácí potøeby však mùemepouít dostateènì pøesný luxmetr v cenì 900 - 1 200 Kè.

Bez pøístrojù si pøi hledánínejvhodnìjší intenzity osvìtlenímùeme pomoci následovnì:vezmìme dobrou stolní lampièku a zkusme èíst s rùznì „si lnými“árovkami èi záøivkami. Snadnopoznáme, co je nej lepší. Je-l ilampièka vybavena regulátoremintenzity osvìtlení, tzv. stmívaèem,nastavíme mnoství svìtla pøesnìji .(U kompaktních záøivek je stmívaèzakázán). Kdy zj istíme, co námvyhovuje na ètení, mùeme tohopotom vyuít u velké vìtšinypodobnì nároèných èinností v bytì.Poadavky na dostateènì pøesné a rychlé rozl išení detai lu jsou tot ivelmi podobné.

Pøi orientaci v prostøedí se zazákladní bezpeènou hodnotu proumìlé osvìtlení povaujehorizontální intenzita 20 lx. Rozsah20 a 200 lx je doporuèen jako

rozmezí pro celkové osvìtleníspoleèenských a obytných prostorù.Následný rozsah 200 - 2 000 lx jereálné rozmezí pro pracovníprostory. Pro déletrvající zrakovouèinnost je optimální hladinaosvìtlení okolo 2 000 lx.

Intenzita osvìtlení má vl iv i navel ikost zorného pole. Zorné poleobou oèí (binokulární zorné pole) jepøi intenzitì bí lého svìtla okolo 200 lx asi 180 - 200 stupòùhorizontálnì a asi 110 stupòùvert ikálnì. Ale u pøi hodnotáchkolem 25 lx je vel ikost zorného poleasi polovièní.

Také zraková ostrost je závislána intenzitì osvìtlení. Ostrostvidìní narùstá a asi k optimu 2 000 lx a pak se zlepšuje u jenmírnì.

Pøesné hodnoty pro konkrétníèinnosti doporuèuje Èeská státnínorma (ÈSN) 360450. V nichuvádìná èísla ovšem vycházejí z mìøení u zdravých ètyøiceti letýchl idí, proto je v našem pøípadìpovaujeme za orientaèní. Staršíl idé a l idé se zrakovým postienímpotøebují svìtla obvykle 2 a 10 krát více, pøestoenìkterým z nich mùe prospìtsvìtla ménì. Jak je patrné,neexistuje intenzita osvìtlení, kteráby vyhovovala l idem všem.Doporuèované hodnoty uvádíme v kapitole 5.

8

2.2. Kontrast a rozložení jasůCokoliv osvìtleného mùeme

zrakem rozl iši t jenom proto, e senám v zorném poli objevují místa s rùznì velkými svìtelnými podnìty,t j . s rozdílnými jasy nebolikontrastem jasù. Jas je mìøítkempro vjem svìtlost i svít ícího neboosvìtlovaného tìlesa, jak je vnímálidské oko. Jednotkou této fyzikálnível ièiny je kandela ( lat insky svíèka)na metr ètvereèní (cd/m2). Okodokáe vnímat desetit isíciny a tisíce cd/m2.

Velikost jasù je pochopitelnìovl ivòována vel ikostí intenzityosvìtlení. Napø. za dne má oblohapodle roèního období jas od 1 500 do 6 000 cd/m2. Pøizataené obloze je jas travnatélouky 150 a 600 cd/m2, ale v létìpøi jasné obloze a 2 000 cd/m2.Hodnoty jasu za mìsíèníhoosvìtlení jsou øádovì setiny. Pøiosvìtlenosti 300 lx má bílý papír(odrazí 94% svìtla) jas pøibl inì 76 cd/m2, pøi 400 lx je to u 100 cd/m2, ale èerný papír, kterýodrazí 4% svìtla má pøi 400 lx jaspouze 5 cd/m2. Pro dobré vidìnínapø. pøi ši t í èernou nit í na bí lélátce by mohlo dostaèovat 300 lx,naopak pøi ši t í bí lou nit í na èernélátce 1 000 lx.

Pøesné údaje o vel ikosti jasùzj išujeme pomocí jasomìru.Vzhledem k vysoké poøizovací cenìtìchto pøístrojù svìøme mìøení

odborníkùm. Pro naše potøeby námvšak mùe dostaèovat nìkoliknásledujících zásad.

Pro rozloení jasù v zorném polina místech s vyššími nároky nazrakovou práci zaj istìme:

Vysoký adaptační jas, t j . vysoký prùmìrný jas celého

pozorovaného prostøedí. Vel ikosttohoto jasu ovl ivòuje zrakovouostrost. S rostoucím jasem pozadízraková ostrost stoupá zpoèátkurychle a pak od urèitých hodnot jasu(obvykle asi od 100 cd/m2, alenìkdy u od 25cd/m2) roste jenmálo.

Vysoké kontrasty jasů nebobarev kritického detailu a jehobezprostředního okolí.

Krit ický detai l je vidìné místo,pøedmìt, který si oko spontánnìumisuje do místa nejostøejšíhovidìní. Bezprostøední okolíkri t ického detai lu je zhruba 20 stupòù. Pøíkladem vysokéhokontrastu je text psaný èernýmpopisovaèem na bílý papír, ménì j ipropisovací tukou, mìkkou tukou,tvrdou tukou a pastelkami svìtlýchbarev. Velmi ostrý kontrast lzedosáhnout na obrazovce monitoru.

Malý rozdíl jasu mezi středempracovní plochy a jejím okrajem.

Je-l i pracovní místo (kniha)osvìtleno pøí l iš si lnì a zároveò jejeho okolí tmavé (èerný stùl),unavují se oèi èastou adaptací(pøizpùsobováním) na rozdílné jasy.Další chybou je pouívánínezakryté, neclonìné èiré árovky.Je-l i umístìna velmi blízkopozorovanému objektu (tøebastránky knihy), svít í jej í rozhavenévlákno nejvíce jenom na malou èástplochy (stránky) a smìrem od nísvìtla rychle ubývá. Rozdíl èiní i desítky luxù a i zde neustálépøizpùsobování zraku je velminamáhavé a vede k jeho únavì.

Střední rozdíl jasu mezipracovním místem a pozadím.

Jsou-l i vìtší plochy vedle sebevelmi jasné a velmi tmavé, zrak senamáhá a unavuje. Není vhodnénapø. ètení jenom s pomocí stolnílampièky nebo sledování televizepokud je zbytek místnosti ve tmì.

Bylo by ovšem chybou vytváøetprostøedí jasovì monotónní. Nìkdyse s tím setkáme v kanceláøích, kdemají bí lé nátìry stìn a stropu, nabílém stole šedý telefon a poèítaèapod. Takové prostøedí pùsobíútlumovì a vede k únavì zraku.

Pøíklad øešení podlezmiòovaných zásad je uveden nastr. 10.

2.3. Barva světla a barvapředmětů

V mnoha pøípadech býváosvìtlenost pozorovaného pøedmìtua okolí prakticky shodná. Proto sepotøebného kontrastu jasù doci lujevhodnou barevnou úpravou.Barevného vidìní ovšem vyui jemepøi hodnotách osvìtlení vyšších ne1 lux. Vìtšina l idí dostateènì rozl išízákladní barevnost povrchù pøihodnotách nad 10 lx.

Je dobré si uvìdomit, e barvyjsou nej lépe vidìt pøi denním svìtlemezi 10 - 16 hodinou. Toto tzv. podání barev znaèíme Raa uvádíme jej v rozsahu 0 - 100.Èím více se blíí 100, t ím lépe.Z umìlých zdrojù jsou z tohotopohledu nejvhodnìjší árovky (Ra = 100), ze záøivek ty, je majípodání barev Ra > 80.

Barva povrchů (kolorita) jeovl ivnìna odrazivostí a pohlcovánímèástí viditelného spektra. Prvnímpøedpokladem pøi volbì a tvorbìbarevného øešení je pouívat barvysyté, protoe vìtšina svìtlavstupuje do oèí odrazem odokolních objektù, pøedmìtù, plochapod. Napø. nejvíce svìtla (asi 80-90 %) odráí záøivì bí lámalba, následuje svìtle a tmavìlutá (70-80 %), svìtle zelená,èervená atd. Spolu s barvounábytku a zaøízení se tak velkoumìrou podílejí na tom, kol ik svìtlaje v místnosti k dispozici.

9

Vysoký adaptaèní jas prostøedízaj išuje celkové osvìtlení (svít idlona stropì, okno) a svìtlé nátìrystìn a stropu a svìtlejší podlaha.

Vysoký kontrast jasù kri t ickéhodetai lu a jeho bezprostøedního okolízaj išuje lokální osvìtlení ( lampièkana stole) usmìrnìné na knihu(t ištìnou èerným písmem na bílémpapíøe).

Malý rozdíl jasu mezi støedempracovní plochy a jejím okrajemzajišuje zdroj s nizkým povrchovým

jasem a tmavší stùl (ovšem ne èernénebo tmavì hnìdé barvy). Je-l i tot ipracovní místo (kniha) osvìtlenopøí l iš si lnì a zároveò je jeho okolítmavé (èerný stùl), unavují se oèièastou adaptací (pøizpùsobováním)na rozdílné jasy.

Malý kontrast jasu mezipracovním místem a pozadím opìtzaj išuje celkové osvìtlení spolu sesvìtlými nátìry stìn, stropu a svìtlejší podlahou.

10

10

4

3

Optimální pomìry jasù místa úkolu k jasuokolí úkolu a k jasu vzdáleného okolíjsou 10 : 4 : 3.

Pøíl iš nevýrazné barevné øešení(napø. bí lý nábytek spolu se svìtloustìnou) nebo naopak pøí l išnápestrost (barevné vzorované tapetyna stìnì a drobné a vzorovanépøedmìty pøed ní) ztìuje orientaciv místnosti . Zato vyuit í jasných a kontrastních barev pro urèitéplochy nebo pøedmìty mùeposkytnout vizuální vodítko. Dveøea dveøní rámy, kl iky, vypínaèe,zásuvky, objímky, nádobí atd.zvýrazníme oproti jej ichbezprostøednímu okolí kontrastníbarvou. Dbáme na to j i pøi koupi,ale je moné i dodateènì pøedmìtynatøít nebo polepit barevnýmipáskami a tapetami.

Samotnou barvu světla, resp.barevný tón, mùeme pojmenovatslovnì. Pøesnìji se vyjadøuje v Kelvinech (K) jako tzv. teplotachromatiènosti .

Barva svìtla árovky jeoznaèována jako teple bí lá. U záøivek rozl išujeme v zásadì tø ibí lé tóny:

teple bí lý (ménì ne 3 300 K),chladnì (neutrálnì) bí lý(4 000 - 4 500 K)denní tón (5 000 - 6 500 K).

U záøivkových zdrojù bývá barvauvedena pøímo na trubici neboalespoò na obalu. Záøivky s nišíbarevnou teplotou obsahují víceèervené sloky svìtla, záøivky s vyšší barevnou teplotou obsahujívíce modré sloky svìtla.

Švýcarský optometristaR. Kutscha l idem s pigmentovoudegenerací sítnice ( jsou šeroslepí),kataraktou, nìkdy i glaukomem a trubicovým vidìním doporuèujezdroje s niší barevnou teplotou. Je-l i potlaèena modrá sloka svìtla, jevel ikost zornièky vìtší, a t ím vìtšíje i dí l svìtla do oka vstupující.Zároveò vyšší podíl èervené -dlouhovlnné - èásti svìtelnéhospektra lépe pronikne oènímprostøedím.

Oproti tomu l idem vetchozrakým,dalekozrakým a l idem s degeneracístí tnice doporuèuje zdroje s vyššíteplotou barev. Vidìní zlepšuje v nich zastoupený vyšší podílmodré - krátkovlnné - èásti spektra.

Z hlediska zrakové pohody majíbýt v jedné místnosti pouíványsvìtelné zdroje stejného barevnéhotónu svìtla nebo nanejvýše tónusousedního. Celkové osvìtlení zestropu chladnì bílými záøivkamispoleènì s místním osvìtlenímárovkovým mùe pùsobit rušivì.Vhodnìjší je pouít ze stropu buïkvali tní záøivku s teplejšímodstínem bílé barvy a na stolelampièku se árovkou, anebo místoárovky v lampièce pouít chladnìbílou kompaktní záøivku stejnì jakona stropì. Pøi osvìtleníkombinovaném s denním svìtlempouijeme radìji záøivku chladnìbílou.

11

Z hlediska zrakového výkonu jepøi kombinovaném osvìtlenípouívání zdrojù se sousednímibarevnými tóny moné.

K práci je vhodné svìtlo chladnìbílé se zlepšeným podáním barev.Pøi odpoèinku se doporuèuje svít i tsi svìtlem s barevným tónem teplebílým, podobným árovkovému.

Pøíklady øešení místnostíuvádíme v kapitole 5.

2.4. Rovnoměrnost osvětlení Velmi èastým nedostatkem

v bytech a místnostech jenerovnomìrnost osvìtlení, kdy jsouvedle sebe v prostoru místa vícenasvìtlená a místa velmi tmavá. Toje pro zrak namáhavé a únavné. Pøipøechodu z neosvìtlené místnostido osvìtlené a naopak je nutnopoèítat s délkou adaptace(pøizpùsobením) oèí na svìtlo a tmu. Adaptace z nišího jasu navyšší jas je témìø dokonèena asi do1 minuty a doznívá asi 10 minut.Adaptace z vyššího jasu na nišítrvá nìkolik minut a je praktickyukonèena po 40 - 45 minutách. Tytoúdaje se týkají zdravého zraku, u slabozrakých mùe „rozkoukání“trvat mnohem déle.

Zvýšenou pozornost je tøebavìnovat osvìtlení míst, u kterýchhrozí nebezpeèí úrazu, jako jsounapø. schody, vysoké prahy apod.Øešením mùe být automatický

spínaè, který zapne svìtlo pøiprùchodu kolem nainstalovanéhoèidla a potøebné místo nám takosvítí s pøedstihem. Pamatujmevšak na to, e rozsvícení nìkterýchdruhù kompaktních záøivek na plnývýkon trvá a 10 minut, a navíc senìkteré kompakty k tìmto èidlùmvùbec nesmìjí pouívat.

Obecnì platí to, e pro prácinenároènou na detai l a pro rychlézorientování se v místnosti , ( jdeme-l i do ní jenom na chvíl i , nìco sivzít) postaèí niší hladinacelkového osvìtlení. To by mìlozaj ist i t pøimìøenou viditelnostcelého prostoru pro všechnypøítomné.

Celkové osvětlení zaj išujístropní svít idla, závìsné lustry nebonástìnné èi velké stojací lampysvítící na bí lý strop, které nemusíbýt nutnì umístìny ve støedumístnosti .

Osvětlení místní (lokální)pøidáme navíc pro osvìtlenípracovního koutu pøi práci s detai lem nebo pro vytvoøenípøí jemné atmosféry apod. Místníosvìtlení v domácnostech nejèastìj inajdeme v podobì standardníchlampièek.

Nikdy si na ètení a podobnoupráci nesvime jenom lampièkou,která veškeré své svìtlo smìrujejenom dolù na stùl!

12

2.5. OslněníOslnìní nastává vdy, kdy do

oka dopadne pøí l iš mnoho svìtla.Pøesnìji øeèeno dochází k oslnìnítehdy, je- l i v zorném poli místomnohonásobnì vyššího jasu nemají okolní plochy, nebo kdy jezrak náhle vystaven tak vysokémujasu, e není schopen se na nìjihned adaptovat.

Pro slabozraké je nejèastìjšíoslnìní pøechodové pøi náhlé zmìnìadaptaèního jasu, na který se zraknedokáe rychle pøizpùsobit(pøechod z tmavého podchodu naosvìtlenou ul ici).

Podle psychofyziologickýchnásledkù rozl išujeme 3 stupnìoslnìní.

oslnìní nízké, rušivé - nemusídojít ke zhoršení vidìní, mohouvšak vzniknout bolesti oèí, hlavy,ale i zad a tìko urèitelné bolestibøišní. V dùsledku nevhodnépolohy tìla, hlavy a mhouøeníoèí vzrùstá celková únava

vyšší stupeò - omezující oslnìní- j i vidìní zhoršuje

stupeò nejvyšší - oslnìníoslepující - j i vidìníznemoòuje.

To, jsme-l i oslnìni, lze rychlea orientaènì zj ist i t následovnì:moný zdroj oslnìní zaclonímerukou, a kdy uvidíme lépe, jdeskuteènì o oslnìní. Na oslnìní se

musí èlovìk zamìøit a hledat je!Nìkdy je zdroj obtíí tìkorozpoznatelný, ale jen kdy zdrojoslnìní najdeme, mùeme muzamezit.

Oslnìní je èasto zpùsobenonevhodnou polohou svít idel a nevhodnými svít idly vùbec, kdy jevidìt zdroj (zvláštì obyèejné èiréárovky) nebo jeho vnitøní jasnéèásti . Oslòují i odrazy svít idel nalesklých plochách (napø. nasklenìné desce stolu), obtínì semohou èíst i èasopisy a publikacetištìné na hlazeném lesklém papíru.Je nutné dávat pozor na odleskysvìtla na pouívaných lupách a j iných optických pomùckách, naobrazovkách televizí èi poèíta-èových monitorù. Pochopitelnì sepøi práci s optickými pomùckamivyhneme pøímému pohledu doslunce a j iných jasných zdrojùsvìtla - hrozí poškození sítnice!Oslnit mùe lesk podlahy a stìn(napø. obkladaèky v koupelnách,nevhodnì umístìná zrcadla apod.).

Díváme-l i se na pøedmìt, zakterým je okno, jde o tzv. si luetovýefekt, pøi kterém sice mùe takénastat oslnìní, ale praktickynevidomým l idem takto zvýraznìnéobrysy l idí a pøedmìtù pomáhají pøijej ich rozl išování. Podobné je to i na ul ici pøi vidìní pøekáek a j iných vìcí.

Ve venkovním prostøedí je topøímé sluneèní svìtlo, které

13

nejèastìj i oslòuje. Je nepøí jemné a nemoné èíst text na bí lémpapíøe v létì u vody. V zimnímobdobí je to odraz od snìhu a ledu,co oslòuje a ztìuje tak orientaci.

Veèer a v noci mùe zpùsobitobtíe nevhodnì umístìné venkovníveøejné osvìtlení, svít í- l i napø. dooken bytù v pøízemí a nišíchpatrech domù. Nebo takovávenkovní svít idla, které jsouumístìna níe, ne doporuèujevýrobce a svítí nám tak do oèí.Rušivì mohou pùsobit odleskysvìtla ve sklech výkladních skøíníobchodù, v kaluích na chodníkua j inde. Èasté je oslnìní ref lektoryproti jedoucích vozidel. Mnohoslabozrakých si však z dùvodu lepšíviditelnosti a t ím i vyšší vlastníbezpeènosti pochvaluje povinnostø idièù svít i t auty v zimním obdobícelý den. Pøivítal i by to i po celýrok.

Jak se před oslněním můžemechránit?

V místnosti t ím, e:

zacloníme zdroj svìtla; buïpoui jeme j iné svít idlo nebosvít idlo upravíme, napø. stínítkolampièky zvìtšíme, nebo dovnitøsvít idla pøipevníme navíc kousekalobalu, pøípadnì stínítkovyrobíme z j iného materiálu. Pøitìchto domácích úpraváchdávejme pozor na vznít ivost

a hoølavost pouívanýchmateriálù, svít idlo samozøejmìpøedem odpojíme od pøívoduelektø iny

do oken dáme aluzie èi závìsy

pøemístíme svít idlo

zmìníme svoj i polohu èi místo,ze kterého se díváme

pøi ètení je moné místo brýlípouívat barevné fól ie, které sipoloíme na daný text

samostatnou zmínku v dalšímtextu vìnujeme odleskùmmonitorù pøi práci s poèítaèem

Pøed oslnìním venku sipomùeme:

poui jeme f i l trové brýle vhodnébarvy se zaclonìním z boku a zeshora. Nejenom sluneèní hnìdéèi šedé, ale i luté, oranové,zelené aj. Fi l try zamezujíoslòování, èlovìk vidí jasnìji ,mohou pøispìt k lepšímu vnímáníkontrastu a hloubky prostoru.Brýle navíc chrání oèi pøedprachem, si lným vìtrem i deštìm.

pomùe i èepice s kši l tem neboklobouk s obrubou; to vše snííjas pøímého i na oblozerozptýleného sluneèního svìtla.

14

Snad vás pøedešlé stránky textutrochu zaujaly a navedly k pøemýšlení o potøebách svìtla proVáš zrak. Nyní se budeme vìnovattomu, èím si posvít i t . Dnes je v obchodech témìø nepøebernánabídka nejrùznìjších druhùárovek a záøivek rozmanitých tvarùa barev. Pokusíme se v tétonabídce trochu zorientovat a øekneme si, jaké jsou nìkteréjej ich vlastnosti , a tedy i výhody a nevýhody. Nezapomeneme všakani na svìtlo nejpøirozenìjší -svìtlo denní - sluneèní.

3.1. Denní světloZ celého rozsahu viditelného

záøení pøibl inì mezi 360 - 730nanometry vlnové délky jsou oèinejcit l ivìjší na záøení kolem 550 nm. Tedy na záøení Slunce. To,e za sluneèného dne vidíme dobøepøedmìty kolem sebe, souvisí s prostou skuteèností, e naše okolívnímáme prostøednictvímodraených nebo rozptýlenýchpaprskù Slunce. Ne vdy je aleumíme dobøe vyuívat.

Zaènìme u oken v našichdomovech. Ta by mìla být èistá a pøimìøenì velká, aby propouštìlaco nejvíce svìtla. Pokud mámístnost malou hloubku, má mítzasklená plocha jednu sedminu ajednu osminu podlahové plochy.Pokud je místnost hlubší ne širší,

má mít okno jednu šestinu a jednupìtinu podlahy. U støešních oken jeto minimálnì 10% podlahovéplochy. Okenní rámy by mìly býtsvìtle natøeny, aby napomohlyodráet svìtlo dovnitø. Záclony bymìly co nejménì bránit vstupusvìtla. Vyaduje-l i èlovìk pøes densoukromí, je tøeba pouít pouzevelmi øídké, málo øasené záclony.(V pøípadì, e jsme z venku trvaleoslòováni, poui jeme samozøejmìzáclonu hustší.) Napø. sklo okennítabulky obvyklé t loušky pohltí 10%pøicházejícího svìtla, ale spolu s hustou záclonou a polovinu z celkového mnoství.

Pro vìtšinu zrakových èinnostímá svìtlo dopadat do místa úkolupøevánì zleva shora, pokud monozezadu pøes levé ramenopozorovatele. U leváka tomu má býtpøesnì naopak. Pøevaující smìrosvìtlení má být doplnìndostateèným pøímým neboodraeným svìtlem z ostatníchsmìrù. Dùleité je také rozmísti tnábytek tak, aby svìtlo z okennebylo zastínìno a dávalo comoná nejvìtší uitek.

V pøípadì, e by svìtlooslòovalo, je nutné se chránitpomocí aluzií , rolet, závìsù apod.Zde platí, e by povrchy tìchtomateriálù ze strany místnosti mìlyodráet svìtlo v podobnémmnoství jako okolní stìny. Ideálníjsou široké aluzie, které svìtlo

15

3. Z3. ZDROJEDROJE SVÌTLASVÌTLA

nasmìrují do stropu, a ten pakpøí jemnì osvìtluje místnost.

3.2. Umělé světloPostupem èasu nám pøirozené

sluneèní svìtlo pøestalo dostaèovata zaèali jsme se uèit vyuívat zdrojeumìlé. Vedle svíèek, petrolejovýchlamp a j iných plamenných zdrojùjsou to v souèasnosti pøedevšímzdroje elektr ické. Jej ich svìtlonahrazuje svìtlo denní nebo jejdoplòuje tam, kde je ho nedostatek.Napø. ve vìtší vzdálenosti od oken,pøi zastínìní pracovních plochvnitøním vybavením interiéru nebopøi poadavku vyšší osvìtlenosti v urèitém místì.

Elektr ické svìtelné zdrojepracují v zásadì na dvouprincipech: teplotním (árovky) a luminiscenèním, neboli výbojovém(záøivky). Vìnujme se jenom tìm,které mùeme vyuít pøi osvìtlovánínašich domovù.

Pøi hodnocení zdrojù si všímámenìkolika údajù. Pøi experimentu s výmìnou árovek jste si monávšimli toho, e mnoství svìtlanezáleí jenom na tom, jaký pøíkonelektø iny má zdroj (tedy kol ikawattový, jak "si lný" je), ale i na tomjaký ten zdroj je. Napø. stejnì jakozmiòovaná 60 W obyèejná árovkasvítí 9 W kompaktní záøivka! O tom,kol ik svìtla zdroj poskytne, námvíce øekne údaj o vel ikosti jehosvìtelného toku.

Světelný tok je veškeré svìtlo,které zdroj vyzáøí do všech smìrù.Hodnota se udává v lumenech ( lm).Pro pøedstavu: svíèka poskytne 10 lm, 100 W obyèejná árovka 1 300 lm, 23 W kompaktní záøivka 1 200 lm. (Hodnoty se mírnì l išípodle výrobce.)

Další dùleitou charakterist ikouzdrojù je jej ich měrný výkon,t j . kol ik elektø iny (Wattù) sepøemìní na svìtlo ( lumeny).Jednotkou je lm/W. Spolu s údajemo ivotnosti zdroje jsou to dùleitéukazatele o úspornosti zdroje(podrobnìji viz kap. 6).

Trochu na okraj se zmíníme o jasu zdroje. Ten oznaèujeme jakosvítivost. Jednotkou je candela(cd) . Jas o vel ikosti 1 cd je pøibl inìjas plamene jedné svíèky, 100 Wobyèejná árovka má jas 100 cd.

3.2.1. Žárovky pro všeobecnéosvětlování (obyčejné)

Jsou nejznámìjší z teplotníchzdrojù. Svìtlo u nichvzniká rozhavenímwolframového vláknaumístìného vesklenìné baòce. Z jej ich vnitøníhoprostoru je vyèerpánvzduch nebo se plníkryptonem èi argonem s pøímìsídusíku. Nejèastìj i se pouívajíbaòky èiré a matové rùzných tvarù.

16

Vedle obyèejných jsou to napø.svíèkové, hruškové, tvaru høíbkuatd. árovky se pøipojují paticí,nejèastìj i šroubovacím závitem o velikosti E 27 nebo E 14 (tzv.miòonky). Pouívají se i j iné patice,jako napø. u trubicových árovek.

Výhody obyèejných árovek:

nízká poøizovací cena

malé rozmìry, nízká hmotnost

mají okamitý start bez bl ikání a stabi lní svícení bez míhání

jednoduchý provoz a vìtšinoumonost jednoduché výmìny

vynikající podání barev

Jejich nevýhody:

velká spotøeba elektø iny (na svìtlo se pøemìní 3 - 5%,zbytek na teplo)

vznikající teplo mùe býtzdrojem únavy z pøehøátíorganizmu (l idé mají èastolampièku blízko lupy nad textem,u kterého jsou sklonìni - tudíblízko hlavy)

krátká ivotnost - pøibl inì 1 000 hodin

velký pokles svìtelného toku (kekonci ivota o 20 - 25%, t j . , jakobychom si místo 100 W árovkousvít i l i 75 W). Je to zpùsobenousazováním kovu z vlákna navnitøní stranì baòky; pøi tompozorujeme její zèernání.

závislost na napájecím napìtí.Zmìna o +1% znamená zkráceníivotnosti o cca 5%.

èasté zapínání árovek na plnénapìtí (nestmavených) vede k døívìjšímu pøepálení vlákna(di lataèní šok)

árovky se pouívají všude tam,kde se svítí jen pøí leitostnì.

3.2.2. Žárovky pro vyšší nárokyPracují na stejném principu jako

obyèejné árovky, l iší se všakúpravou baòky nebo vnitøní náplní.

Známe:

kryptonové, kteréposkytují o 10% vícesvìtla pøi stejnémpøíkonu ne klasické,vydávají perfektní jasnésvìtlo a høejí ménì neklasické. Mají obvykle tvarhøíbku, baòky èiré, matované èiopálové

se zlatým, støíbrnýmnebo barevnýmzrcadlovým vrchlíkemvhodné pro dekoraèní a smìrové svìtlo, kterévychází do spodu a ze stranárovky

reflektorové, kteréoproti klasické baòcešetøí 30 - 50%energie. Svìtelný tokvycházející pøední èástí jeusmìròován do rùznì velkého

17

prostorového úhlu. Prùmìrreflektoru vyjadøuje èíslo v jej ichoznaèení, napø. R80, R95

barevné - napø. do fotokomornebo k dekorativním úèelùm

s transparentním modrýmzabarvením, vhodné proosvìtlení blízkého okolí pøisledování televize

dekorativní - baòky mají tvaryzvíøat, pøedmìtù atd.

trubicové o délce 30 a více centimetrù, s dvìmanasouvacími paticemi; mají velminízkou úèinnost a jsou velmicit l ivé na otøes

otøesuvzdorné

WEEKEND - má luté svìtlo s nízkým povrchovým jasem -nepøitahuje hmyz, vhodné napø.na terasy...

. . .a mnohé další

3.2.3. Žárovky halogenovéJsou dalším typem árovek.

Princip svícení je stejný jako u klasických árovek, ale baòka jenejèastìj i plnìna kryptonem a halogenovými slouèeninami, napø.brommetany. Wolframové vlákno setak mùe více rozhavit a árovkadá více svìtla. Vlákno se navíc pøiodpaøování na rozdíl od klasickýchárovek neusazuje na skle, ale

sluèuje se s halogeny a vznikáprùhledná slouèenina. árovky sevyrábí buï pøímo na síové napìtínebo jsou nízkonapìové.

Halogenové žárovky nasíťové napětí

árovky na síové napìtí 230 V jsou vyrábìny sešroubovacím závitem nebokolíkovou paticí. Tvar banìk jerùzný, nìkteré jsou j i pøímozabudované do reflektoru podobnévelikosti jako má obyèejná árovka.Jsou vhodné do všech bìnýchsvít idel, kde je moné je pøímonahradit za árovky obyèejné, napø. v lustrech za tzv. svíèkové árovky.

Lineární trubicové árovky s keramickýmipaticemi na proti-lehlých stranáchumístìné ve speciálních svít idlechslouí nejèastìj i k osvìtlovánívenkovních prostor, napø.pøí jezdových cest k domu apod.

Halogenovéžárovky na 12 V

Halogenovéárovky na napìtí 12 Vvyadují kval i tní transformátory,protoe jsou zvláštì cit l ivé napøepìtí. Jsou to miniaturní typy nevìtší ne hrášek, èasto uloené v malém reflektorku, se kterým

18

dohromady tvoøí ucelené svít idlo s kolíkovou paticí. Dichroickýreflektor má vnitøní odraznézrcadlové vrstvy, které propouští a65% vznikajícího tepla dozadu, a tím osvìtlované místo pøí l ištepelnì nezatìují (nepøesnì setomu øíká studené svìtlo). Pøestomusíme být opatrní pøi výbìruumístìní, nebo dozadu vyzaøovanéteplo mùe být pøíèinou vznikupoáru. Nedoporuèuje se pouívattyto árovky v uzavøenýchnevìtraných podhledech èi v malýchmístnostech s hoølavými materiály.Nesmí se pouívat do svít idel s oznaèením COOL BEAM.

Øešením je pouití ref lektoru s vnitøní odraznou zrcadlovouvrstvou pokrytou hl iníkem, kterývznikající teplo odvádí dopøedu (typREFLEKTO, COOLFIT, . . .) Teplovšak mùe vadit nìkterýmmateriálùm napø. text i l i ím.

Lepší typy halogenových árovekmají tzv. „UV - STOP“ úpravuzabraòující blednutí barev pøedmìtùvl ivem ultraf ialového záøení.Pouívají se zabudované dopodhledù nebo na l ištách apod. jakotzv. bodové osvìtlení v bytech,výstavních prostorách, prodejnách,obchodních halách a j inde.Prodávají se i k zavìšení na lanka,ale v tomto provedení mùe vevlhkém prostøedí a prùvanudocházet ke zkratu.

Rùznì velké árovky

s kolíkovými paticemi a nezakryté v ref lektorku, tzv. kapsule, sepouívají ve stolních lampièkáchpro nì urèených, kde je èastomoné regulovat jej ich intenzitudvoustupòovým vypínaèem.Miniaturní árovièky se osvìdèují i v kapesních svít i lnách.

Výhody halogenových árovek:

vìtší úèinnost ne klasickéárovky a o 20%; elektø inu tedyvyuívají lépe

vytváøejí vynikající jasné svìtlo s vynikajícím podáním barev

støední ivotnost je 2 000 - 5 000hodin

dávají stálý svìtelný tok pocelou dobu ivotnosti

dají se stmívat

výsledkem je úsporný provoz

jsou doporuèovány k tzv.akcentovanému osvìtleníobrazù, exponátù, knihoven .. .

Nevýhody:

jej ich jasné svìtlo zpùsobuje naploše ostré pøechody do stínu

jej ich pøí l iš jasné svìtlo mùeoslòovat, a proto se ne vdyhodí do stolních lampièek(zvláštì více ne 20 W, pøestoeje trh nabízí)

si lnì se zahøívají, pøi dotykuhrozí nebezpeèí popálení

na nezakryté árovky se nesmísahat holou rukou, protoe se

19

látky obsaené v potu áremvleptají do baòky a v krátkédobì sklo rozruší. Tím se jej ichivotnost podstatnì zkracuje.Kdy u na nì sáhneme, tak tomùeme napravit omytím v l ihunebo v nìkterém èistícímprostøedku l íh obsahujícím(Okena apod.), vyplatí se omytípøed prvním pouitím (netýká setypu v ref lektorech).

pøi konèící ivotnosti vede èastézapínání na plné napìtí (tzn.jsou-l i nestmavené) k døívìjšímupøepálení vlákna. To ovšem platípro všechny árovky

jsou zvláštì cit l ivé na pøepìtí,napø. zvýšení napájecího napìtíárovky o 5% mùe zkráti tivotnost a o 50%. Nehodí setedy pøí l iš tam, kde v elektr ickésít i dochází k èastým a velkýmvýkyvùm napìtí

3.2.4. ZářivkyVznikly koncem tø icátých let 20.

století témìø souèasnì v Nìmeckua v USA, kde se koncem svìtovéválky j i bìnì vyrábìly. Principvzniku svìtla v nich je od ároveknaprosto odl išný. Nevyuívá serohavené vlákno. Trubice je plnìnanìkolika mil igramy rtut i a inertním(neteèným) plynem obvykleargonem nebo smìsí argonu s kryptonem. Uvnitø trubice jsouumístìny elektrody. Mezi elektro-

dami probíhá výboj a ultraf ialováèást jeho záøení pùsobí na vnitønípovlak, tzv. luminofor, který paksvítí . Tento jev nazývámeluminiscencí.

Porovnáme-l i obecnì záøivky seárovkami, zj istíme nìkteré výhodyzáøivek:

mají mnohem vìtší úèinnostv pøemìnì elektø iny na svìtlo, t j . vyšší mìrný výkon

mají mnohem delší ivotnost

jsou úspornìjší ve spotøebìelektø iny

Nevýhodou záøivek je to, e senedají pøímo pøipoj i t k síovémunapìtí, ale potøebují pøedøadnázaøízení.

3.2.5. Předřadná zařízeníZáøivky vyadují ke svému

provozu pøedøadná zaøízení. Pøizapojení pøímo na sí by tot i došlok jej ich okamitému znièení.ivotnost záøivek závisí pøedevšímna dobrém startu. Start s optimálnìnahavenými elektrodami - tzv.teplý, nebo té mìkký, pøedhavenýstart - ivotnost prodluuje, naopakjsou-l i elektrody nahaveny ménì -tzv. studený start - ivotnost sesniuje. Zapálení s nedokonalenahavenými elektrodamimimoøádnì vyèerpává emisní hmotuelektrod, zpùsobuje rychlé èernáníkoncù záøivek a mnohonásobnéblikání pøi startu.

20

Volbou pøedøadných zaøízeníovl ivòujeme ivotnost, kval i tu i zpùsob pouití záøivek, proto si o jednotl ivých druzích øeknemenìkolik podrobností, uvedeme jej ichvýhody a nevýhody.

Indukční předřadník a zapalovač

Základní a zatím nejrozšíøenìjšíobvod obsahuje do série sezáøivkou zapojený indukènípøedøadník (t lumivku) a zapalovaè (startér) - to jeonen známý malý kovovýnebo plastový váleèek.Systém je napájen síovým napìtím230 V s kmitoètem 50 Hz.

Z toho vyplývají nìkterénevýhody:

pøi rozsvìcování mùe záøivka i vícekrát bl iknout. Je to nejennepøí jemné, ale takový studenýstart vyèerpává elektrody záøivkya zkracuje jej ich ivotnost

velmi èasté zapínání (víc ne8 x dennì) sniuje ivotnost

stará nebo vadná t lumivka vesvít idle bruèí

zvláštì u starších typù záøivekmùe dojít k tzv. strobosko-pickému jevu. Mùe býtpozorován pøi pohybu lesklýchpøedmìtù a toèivých èástí strojù.Jev se v závislosti na rychlostipohybu nebo otáèení projevuje

tak, e plynulý pohyb se jevíjako pøerušovaný a u otáèivéhopohybu se zdánlivì mìnírychlost nebo smìr otáèení.Tento efekt vzniká, protoe 100 krát za vteøinu výboj v záøivce zhasíná a luminofornestaèí svou svìtelnousetrvaèností toto pohasnutí plnìvyrovnávat

bl ikání svìtla a otáèející serozmìrné a èlenité pøedmìtymohou svým pravidelnýmstøídáním tmavých a svìtlýchploch vyvolat u fotozenzit ivníchepileptikù záchvat

Elektronický předřadníkVšechny výše

uvedené nevýhodyodstraní elektronický pøedøadník.Jeho pouití je výhodné z tìchtodùvodù:

napájí záøivku frekvencí 30 000a 40 000 Hz, a protoe jesetrvaènost vyzaøováníluminoforu delší ne doba, pokterou je záøivka zhasnutá, svítízáøivka bez míhání, t j . svít ínepøerušovanì, i kdy v nízrovna neteèe proud

zvýší ivotnost záøivky a o 50%v dùsledku dobrého pøedhaveníelektrod

uspoøí a 30% energie oprotiindukènímu, zaruèujeautomatické odpojení vadné

21

záøivky a ádné bl ikání na koncijejí ivotnosti

záøivka není cit l ivá na kolísánínapìtí

netrpí èastìjším zapínáním

pøi zapínání nebliká

zvyšuje mìrný výkon záøivky,t j . úèinnost o 10%, tzn., estejná záøivka svítí o 10% více s elektronickým pøedøadníkemne s indukèním

v elektronickém pøedøadníku jeintegrováno zaøízení prorozsvícení záøivky(nepotøebujeme tedy startéry)

Je dobré vìdìt, e existuje vícedruhù elektronických pøedøadníkù,ze kterých si vybíráme podlekonkrétního pouití :

klasické nestmívatelné

stmívatelné - do míst, kde jezapotøebí pøesná intenzitaosvìtlení nebo monost plynulézmìny osvìtlení. Jsou velmidrahé (3 - 4 000 Kè) a podlenových poznatkù ponìkudzkracují ivot záøivek (p. Slabyhoudek)

samostatné - mohou býtmontovány bez dodateènýchúprav mimo svít idlo

vestavné - urèené k zabudovánído svít idla

integrované - jsou vìtšinouneoddìli telnou souèástí

svìtelného zdroje (u kompaktních záøivek)

Elektronický pøedøadník jemono zabudovat ke stávajícímzáøivkovým tìlesùm. Jeho cena jekolem 900,-Kè. (v roce 2002)

Samostatnou kapitolou v pouí-vání elektronických pøedøadníkùpøedstavují obvody pro øízení celýchsvìtelných soustav. Takovýto obvodsestává ze svít idel se stmívatelnýmiel. pøedøadníky, øídící jednotky a èidla. Èidlo zaznamenává zmìnupodmínek v místnosti - napøíkladvstup osob, východ slunce, stmíváníapod. Po vyhodnocení této zmìnyvydá pokyn øídící jednotce, kterádále pøedává signál el. pøedøadníku.Ten j i samostatnì øídí výboj v záøivkové trubici, která mùemìnit vyzaøovaný výkon od 100 do 1%. Tento intel igentnísystém zaruèuje optimální svìtelnoupohodu na pracovišt i po celý den a pøi tom nespotøebuje ani jedinýWatt elektr ické energie navíc.Kvali f ikované posudky hovoøí o dalších 30 - 40% úsporách el.energie. Tento systém je všakfinanènì velmi nákladný a z tohodùvodu se v domácnostechprakticky nepouívá.

22

Elektronický pulzní startérNechceme-l i investovat do

elektronického pøedøadníku,poui jme alespoò elektronickýpulzní startér (ARLEN, j inívýrobci.. .) . Vypadá podobnì jakoobyèejný startér, za který je monéjej ihned nahradit. Zaruèuje zvýšeníkomfortu a odstranìní nìkterýchnevýhod obyèejného startéru.

zaj istí dokonalé nahaveníelektrod pøi startu, co jenejr izikovìjší èást „pracovnídoby“ záøivky

je prakticky neznièitelný.Mil ion sepnutí, záruka 10 let.

po nahavení elektrod vyšlejeden jediný impuls, kterýzáøivku nastartuje. Je-l i záøivka v poøádku, je start vdy úspìšný,a to i v chladném prostøedí a do - 30 0C. Záøivky s klasickýmstartérem zapalují špatnì j i pøiteplotách kolem + 5 0C.

vyluèuje studené a opakovanéstarty

odpojí vadnou záøivku bìhemnìkolika vteøin

prodluuje ivotnost záøivek a o 50% (tedy a na 18 000hodin). U bìné záøivky pøiprovozu s konvenèními startérykonèí ivot v 95% pøípadùopotøebováním elektrod. Záøivkaby mohla svít i t ještì mnohemdéle, ale nedokáe zapáli t .

Shrnuto - má velmi dlouhouivotnost, nejménì na polovinu sezlevní provoz prodlouením ivotazáøivek, na polovinu se sníínáklady na výmìnu trubic a profirmy i na jej ich následnou povinnouekologickou l ikvidaci.

3.2.6. Zářivky trubicovélineární (rovné)

Standardní(širokopásmové) zářivky

Jsou nejznámìjší ze všechzáøivek. Starší standardní typy sevyrábìly jako trubice o prùmìru 38 mm. Dosud se pouívajípøedevším v zapojení s t lumivkou a obyèejným startérem, i kdy jsouj i postupnì vymìòovány za záøivkystejných délek a patic, ale s prùmìrem trubic 26 mm. Støednídobu ivota mají 6 000 - 8 000 hodin.

Modif ikované typy oznaèované„deluxe“ poskytují zlepšenou barvusvìtla i stupeò podání barev nepøedchozí, ale rychlej i stárnou a svìtelný tok se sniuje a o 30%,take ke konci svítí mnohem ménìne nové.

Zářivky úzkopásmové(třípásmové)

V souèasnosti se prosazuje novágenerace trubicových tzv. úzkopás-

23

mových nebo také tøípásmovýchzáøivek pokrytých smìsí luminoforùze vzácných zemin, pøizpùsobenýchcit l ivosti oka. Jsou absolutníšpièkou ve vztahu k mnostvísvìtla, jeho kval i tì, barvì a délceivota. Dobøe se hodí proosvìtlování kanceláøí, prodejen, alei kuchyní apod.

Výhody:

svìtelný tok je o 75 % vyšší neu typù „deluxe“

mají vynikající barvu svìtla a velmi dobré barevné podání.Jej ich svìtlo nepatrnìzvýrazòuje barvy

støední doba ivota 15 000 hodin a a 18 000 hodinpøi pouití el. pøedøadníku

pomalu stárnou a svìtla j im nakonci ivota ubývá nejvýše o 5%

mají 6 krát vìtší úèinnost neárovky, t j . na svìtlo pøemìní 20% elektø iny

vyrábí se v øadì odstínù bí lébarvy svìtla, od tzv. denní,vhodné do pracovních prostor,pøes bí lou, a po zkl idòujícíteple bí lou ( jako árovky)

Zářivky s plným spektrem(pětipásmové)

Jsou k dispozici pro spotøebiteles nejvyššími nároky na kval i tusvìtla. Poskytují dokonalé svìtlo s vynikajícím podáním barev.

Pouívají se v místech s nejvyššíminároky na rozeznávání barev, jakojsou laboratoøe, barvírny a kolorist ika, osvìtlení TV studiíatd. Záøivky BIOLUX a ACTIVA sepouívají jako náhrada denníhosvìtla. Zvláštní charakter jej ichsvìtla pomáhá odstraòovat únavu,melancholi i a sezónní deprese.Jej ich vlastnosti jsou však vyuitya pøi intenzitách osvìtlení nad 2 000 luxù! Nevýhodou je to, estárnou (ztrácejí svìtelný tok)rychlej i ne záøivky tøípásmové.

Zářivky speciálníExistuje mnoho typù pro rùzné

úèely. Známe napø. záøivky:

barevné pro dekorativní úèely

UV záøivky (u nich luminoformìní veškeré krátkovlnnéultraf ialové záøení výboje nadlouhovlnné), vyuívané propotøeby reedukace a st imulacezraku v „èerných komorách“

s tvrdým UV záøením prosteri l izaci, dezinfekci vodya vzduchu

pro potravináøské pulty

kruhové, aj.

Trubicové záøivky jsou ze všechzáøivek nejúspornìjší - z dodanéenergie dokáí pøemìnit na svìtloasi 20%. S elektronickýmpøedøadníkem je moné jej ichplynulé stmívání.

24

3.2.7. Zářivky kompaktníKompaktní zářivky

jednopaticové (s kolíčky)

Poprvépøedvedeny f irmouPhil ips v roce 1980. Pùvodnì spíšejako ukázka technického umu, alednes j i bìnì rozšíøené. Trubicejsou rùzným zpùsobem tvaroványtak, aby byly co nejkratší. Prvníkompaktní záøivky se vyrábìlypouze se dvìma trubicemi,spojenými mùstkem. Protoe bylydosti dlouhé, byly pozdìji doplnìnyo typy se ètyømi, šesti a osmitrubicemi, v souèasné dobì s trubicemi stoèenými do spirály.Tím se dosáhlo pøi znaènémzkrácení mnohem vyššíhosvìtelného toku.

Podle zpùsobu provozurozeznáváme tø i základní øady:

se zabudovaným startérem proindukèní pøedøadník (t lumivku),patice obvykle se 2 kolíèky(první typy)

univerzální pro všechny druhypøedøadníkù - bez startéru,patice obvykle se 4 kolíèky

bez startéru pro provoz s elektronickým pøedøadníkem,patice obvykle se 4 kolíèky

Z nich jsou odvozeny všechnytypy kompaktních záøivek. Dùleitébylo, e krátce pøedtím byly

vyvinuty tzv. úzkopásmovéluminofory, které umonilyzmenšení prùmìru trubice a nasouèasných 7 mil imetrù.

Spojení kompaktní záøivky s el.pøedøadníkem umoòuje zvýšenísvìtelného toku asi o 15% a výrazné prodlouení ivotnosti .Takový systém mùeme bezproblémù pouívat jako normálníárovku, protoe zcela vyluèuje vl ivèastého zapínání a vypínání. Navícje odstranìn stroboskopický jev.

Barva svìtla je nejèastìj i teplebílá, odpovídá árovce. Bìnì sevyrábìjí i typy s barvou svìtlachladná bílá a denní. Nìkterékompaktní záøivky se vyrábìjí i v barevné škále.

Zvláštním druhem jsoukompaktní záøivky typu 2D , stoèenénaplocho do ètverce. Jsou vhodnédo velmi tenkých svít idel, dávajíznaèné mnoství svìtla z maléplochy. Pouívají- l i se s el.startérem nebo pøedøadníkem,nevadí j im èasté zapínání.

Pokud poui jeme záøivku vesvít idle se stmívatelným el.pøedøadníkem, lze svìtelný tokzáøivky regulovat.

25

Kompaktní zářivky sezabudovaným indukčnímpředřadníkem (se závitem)

Pøedstaveny f irmouPhil ips také v roce 1980. V jednébaòce obsahují záøivku ve formìdvakrát stoèené trubice, startér a kompletní pøedøadník. Prvnímodely mají pomìrnì vysokouhmotnost. Lze je našroubovat dobìné objímky jako árovky, sekterými mají vìtšinou stejnou barvusvìtla. Díky mimoøádné ivotnostijsou vynikající pro dlouhodobéosvìtlování, napøíklad na chodbách,dvorech, jako bezpeènostní okolobudov. Mají ale jednu nevýhodu.Tìsnì po zapnutí svít í slabì,zvláštì v zimních mìsících (nebochladném sklepì) to mùe býtnepøí jemné. Nehodí se do míst s teplotou pod bodem mrazu. Èastézapínání j im pøí l iš nevadí, ale pøidlouhodobém provozu mohou mítmnohem delší ivotnost, ne jeudávaných 10 000 hodin.

Kompaktní zářivky sezabudovaným elektronickýmpředřadníkem (se závitem)

V jeden celek je spojena záøivkaa elektronický pøedøadník. Existujídvì základní øady - záøivky s teplýmstartem a se studeným startem.Obì mají spoleèné to, e jepouíváme úplnì stejnì, jakoárovky, ale oproti nim jsou asi 5 krát úèinnìjší a uspoøí a 80%elektø iny pøi stejné hladinìosvìtlení. Dùleité je, e jsouprakticky necit l ivé ke kolísánínapìtí. Nenajdeme u nichstroboskopický efekt, vydávají velmimálo tepla, a proto jsou vhodné dovšech objímek, a je na nichuvedeno jakékoliv pøíkonovéomezení (Watty).

Udávaná ivotnost záøivek s teplým startem je a 15 000hodin. Nerozsvítí se ihned jakoárovky, ale a po nìkolikavteøinách a dalších nìkolik vteøintrvá, ne se rozsvítí do plnéhovýkonu. Startují ale bez bl ikání i v teplotách od -30 do + 50 0C. Jedobré kupovat pouze znaèkové typy(samozøejmì jsou draší). FirmaOSRAM zaruèuje udávanouivotnost pøi pùl mil ionu zapnutí.

Kromì znaèkových výrobkù sezvláštì v nìkterých obchodníchdomech a obchodech objevují rùznélevné a špatné výrobky, které majíkrátký ivot, studený zápal, majívelké mnoství rtut i , neodpovídajípøíkonem, barvou svìtla anibarevným podáním. Obvykle neníznám výrobce a zemì pùvodu. Ani

26

velmi nízká cena 70 - 150 korunneodpovídá jej ich špatné kval i tì.

Mimo to i renomovaní výrobcidal i na trh ménì hodnotné, levnéklony, které se velmi podobají svýmkvali tním sourozencùm, ale jsou v cenách pod 200 Kè. Mají vìtšinouo 1 Watt více ne stejný, alekval i tnìjší originál. Vyuit í majítam, kde se nerozsvìcí více ne 2 - 4 x dennì nebo tam, kde semusí svít i t okamitì. Mezi novìjšíprodukty ovšem patøí záøivky typuMINI - LYNX INSTANT s okamitýmstartem, u nich se j i ivotnostblíí obvyklým hodnotám.

Zvláštností jsou kompaktnízáøivky s èidlem intenzity svìtla . Pøisníení hladiny osvìtlení podurèitou hodnotu se rozsvítí . Majíj istou setrvaènost, take jenezhasínají napøíklad reflektorykolemjdoucích automobilù.

Existují i typy se zabudovanýmèidlem pohybu , které se rozsvítí pøiprùchodu okolo nich. Vhodné jejej ich umisování pøed vstupy dodomù.

Podle tvaru rozl išujeme navíckompaktní záøivky reflektorované,nebo tzv. Globo, ve velkýchkulatých baòkách s velmi mìkkýmsvìtlem, typ Ambience, vel ikostí i tvarem se blíící obyèejnéárovce. K dostání jsou i ve tvaruvolantu. Zajímavé jsou spirálovitìkroucené záøivky Narvatronic, které

mají ze všech bìných typùnejmenší konstrukèní výšku (celádélka 20 W záøivky vèetnì patice jejen 130 mm).

Kompaktní zářivky s vysokofrekvenčním indukčnímpředřadníkem

Jsou zatím nejnovìjším typemkompaktních záøivek. Konstrukènìse zásadnì l iší od všech dosudpopsaných typù. Baòka záøivky je v podstatì prázdná; neobsahujeádné havené ani pohyblivésouèásti . Napájení obstarává vnìjšízdroj, vysokofrekvenèní generátor s kmitoètem 2,25 MHz. To umoòujezcela vylouèit vl iv èastého zapínánína ivotnost záøivky. Nároènýspotøebitel ocení ivotnost 15 000hodin u 23 W záøivek s ref lektoremR80 (cena kolem 900 Kè) a a 60 000 hodin u 55 - 150 W (cenanìkolik t isíc korun). Vyrábìjí seteple nebo chladnì bílé. Jej ichpouití je v místech s obzvláštìkou výmìnou a ve veøejnémosvìtlení.

Pozor, záøivky jsou z dùvoduobsahu rtut i nebezpeèný odpad a podle toho musí být l ikvidovány.Je pøestupkem vyhazovat je dopopelnic. Mìstské a obecní úøadyumoòují bezplatné uloení záøivekna tzv. sbìrné dvory èi j iná místa.Likvidaci provádìjí i nìkteré f irmyzabývající se osvìtlovací technikou.

27

Svít idlo je pøedmìt, který nese a chrání svìtelný zdroj (árovku,záøivku, svíèku) a potøebnétechnické prvky (objímku, svorku,vodièe) a dále pøípadnì omezuje,cloní èi usmìròuje svìtelný tok(reflektorem, refraktorem,stínidlem).

V souèasnosti jsou na trhu k dispozici desítky t isíc rùznýchdruhù, alespoò èásteènì odl išnýchmateriálem, povrchovou úpravou,barvou, optickým efektem, délkouivota, kval i tou zpracování, cenou a dalším.

Pøi volbì vhodného svít idlavycházíme z toho, co a kde chcemeosvìtl i t , co je úèelem jeho pouití .Pro nás je úèelem zvýšenízrakového výkonu v bytì èi v kanceláøi . Do pozadí takodsuneme úèel dekorativní,reprezentaèní i náladový pøivytváøení dùvìrné atmosféry místa.Neznamená to ovšem, e pracovníosvìtlení nemùe být hezké.

Pøi výbìru vhodného svít idla námmùe pomoci posouzení nìkterýchhledisek:

Rozložení světelného tokuTo znamená, kterým smìrem je

svìtlo usmìròováno. Všímáme si,jest l i svìtelný tok smìøuje dodolního nebo horního poloprostoru.Podle toho svít idla dìlíme na:

pøímá, pøíkladem je taková stolnílampièka, jej í stínítko odráíveškeré svìtlo zdroje na plochustolu

pøevánì pøímá, kdy je èástsvìtla lampièky propouštìna dostran otvory ve stínítku

smíšená, napø. lampièka sestínidlem propouštìjící svìtlovšemi smìry

pøevánì nepøímá, èasto sejedná o klasický lustr s árovkami obrácenými smìremvzhùru

nepøímá, napø. záøivkové svít idlopoloené na horní ploše skøínì,místnost je osvìtlována svìtlemodraeným od stropu (nej lépebílého)

Umístění svítidlaPodle toho je rozdìlujeme:

stropnípouívají se k zaj ištìnícelkového osvìtlení. Nejèastìj ijsou to lustry se árovkami(klasickými, halogenovými)klasicky umístìné uprostøedmístnosti . Úèinnìjší jsouzáøivková tìlesa na jednu a vícetrubic. Vnitøní odrazná plochasvít idel by mìla být svìtlá,nej lépe bílá èi zrcadlová neboreflektorová. Svìtelný tok zdrojeje usmìròován stínítky a rozptylovaèi (difuzory)

28

4. S4. SVÍTIDLAVÍTIDLA

rovnomìrnì do okolí, aby sezabraòovalo rušivým stínùm.Prakticky jakémukoliv oslnìnízamezuje tzv. optická møíka z vysoce leštìného materiálu.

nástìnná - slouí jako celkové,èastìj i však jako místníosvìtlení. V tom pøípadì je jej ichvýhodou to, e nezabírají místona stolcích. Známe je z koupelen, kde se umisujívedle zrcadel, z chodeb nebo z lonic jako lampièky na ètení.

stojací - obvykle umisované kekøeslùm a stolkùm. Osvìdèují setypy se dvìma rameny - jednosmìøující svìtelný tok na strop, a druhé svítící pøímo napoadovaný objekt, na knihu,pletení, apod.

stolní - tzv. „ lampièky“. Jej ichsvìtlo by mìlo rovnomìrnìosvìtlovat potøebnou plochu (nepouze osvìtlovat vypínaè).Kvali tní lampièky mají vnitøníodrazné plochy stínítek a krytyse stejnou úpravou jakonástìnná záøivková svít idla. U nìkterých lampièek dovolujístínítka, která jsou v horní èástiotevøená nebo alespoòprùhledná, aby se svìtloodráelo od stropu a tím sesniuje kontrast jasùosvìtlovaného pracovního místavùèi okolí.

Stolní lampy musí být

dostateènì spolehl ivé a stabi lní,aby je nebylo mono snadno shodit.Èasto je nutností široká a tìkázákladna nebo uchycení za okrajdesky stolu. Tìlo lampièek má býtdostateènì polohovatelné, pevné,spoje lehko k utaení, abynastavení zùstalo zafixováno v poadované poloze a nedocházelok ustaviènému poklesávání koncovéèásti se zdrojem. Ovládání lampièekby mìlo být bezpeèné, napø. pøimanipulaci by nemìlo docházet k popálení prstù.

stolní lampièka s velkým rozsa-hem pohybu k osazení paticovoukompaktní záø ivkou, s t ín id lo s kovovì lesklou vnitøní odra-zovou vrs tvou, boènice postranách omezují oslnìní, cel-kovì stabi lní, pohyblivá a nas-tavitelná ramena umoòují zvol i tpotøebnou polohu

29

pøenosná svít idla - napø. tzv.skøipce s kolíèkovou úchytkounebo závìsná s trubicovouzáøivkou pomohou i v temnýchkoutech skøíní nebo komor.Pøipomínáme dodrení bezpeènévzdálenosti árovek od hoølavýchmateriálù - hrozí vznícení napø.odìvù vl ivem tepla. Maláorientaèní svít idla urèená pøímo k nastrèení do zásuvek nebo nabaterie usnadní orientaci v noci,dìtem pomáhají zahánìt strachze tmy.

pøenosné svít i lny - tzv. „baterky“oceníme všude tam, kdenedosáhnou šòùry lamp k el.zásuvkám. Jsou vhodné pøihledání jména na domovnímzvonku nebo spadlých klíèùapod. V noci pomohou pøivýpadku elektr ického proudu.

BezpečnostMalé dìti si bezpeènostní r izika

neuvìdomují vùbec a velmi staøíl idé je j i mohou opomíjet.Pøipomeòme si proto, e:

svít idlo musí vyhovovatzvolenému svìtelnému zdroj i ,jeho typu, tvaru a vel ikosti . Pøipouití svít idel si všímejmerùzných omezení a pokynù u nich uvedených. Dodrujmepøedepsaný pøíkon tím, enepoui jeme „si lnìjší“ zdroj(napø. tam, kde je uvedeno 60 Wnedáme árovku 100 W; mùeme

ale pouít kompaktní záøivkul ibovolné watáe)

zvýšenou pozornost vìnujmeteplu vznikajícímu pøi provozunìkterých zdrojù. Zvláštì u halogenových árovek hrozínebezpeèí vznícení v blízkostiumístìných lehce hoølavýchmateriálù. Známe pøípadnatavení plastového dradla lupy

vznikající teplo mùe pøi dotykuse zdrojem èi svít idlem citelnìpopáli t

pamatujme na nebezpeèí úrazuel. proudem pøi špatnìizolovaných vodièích napø. pøiprodøené pøívodní šòùøe.Nedoporuèuje se také pøisvícenípøenosnou lampièkou na ètenípøi koupeli ve vanì apod.

Nìkterá starší svít idlazhodnotíme jednoduše tím, epoui jeme j iné svìtelné zdroje.Mùeme si také svépomocí upravitsmìr svìtelného toku. Napø.vsunutím lesklé alobalové fól ie dostínítka zabráníme oslnìní z pøímého pohledu na árovku. I tady však pamatujme nabezpeènost a pøed podobnýmiúpravami odpojme svít idlo odpøívodu elektø iny.

Stejnì tak jako je dùleitý výbìr,je nutností udrovat svít idla èistá.Rozhodnì se péèe o lampu, stínítkaa pøíslušenství vyplatí a projeví sena kval i tì produkce svìtla.

30

Jak je j istì patrné z celéhopøedchozího textu, neexistuje ádnéuniverzální správné a platné øešení.Pouití vhodného zdroje a svít idlaje v místnostech dáno charakteremjej ich vyuívání, vel ikostí prostoru,barevném øešení místnosti ,moností vyuit í denního osvìtlení( j iné je to v místnostech s velkýmiokny smìrovanými k j ihu, j iné v místnostech stínìných okolnímivysokými domy) a mnoha j inýmiokolnostmi. S vìdomím tohozmiòujeme pouze nìkteré obecnéplatnosti a podtrhujeme individuálnípøístup k tvoøivému øešení.

Následující øádky proto vezmìmejako inspiraci k opatøením, která bymohla pomoci lépe vyuívat svìtlo.

Vstup do domu a bytuExistuje mnoho zpùsobù, jak

osvìtl i t vchod. Platí, e dobøeosvìtlen by mìl být pøíchozí èlovìk.Svìtlo také musí dobøe a vesprávném úhlu dopadat na klíèovoudírku, aby se dala snadno nalézt.Kvali tní osvìtlení zvonku a jme-novky j istì ocení kadý èlovìk. Proosvìtlení vstupních dveøí a prostorukolem nich je moné pouít èidloreagující na pohyb rozsvícenímsvìtla. U tìchto èidel lze nastavitúhel a vzdálenost jej ich zábìru,èasové rozmezí svícení (nìkolikvteøin a desítky minut), a také to,pøi jakém stupni intenzity

venkovního osvìtlení zaèínajíreagovat ( je zbyteèné rozsvìcovatve sluneèném dni).

Rizikovým prvkem bývají vstupníprosklené dveøe, kdy nemusí býtihned patrné, je- l i otevøeno nebone, a tvoøí tak nebezpeènoupøekáku. Snadnou pomocí jekontrastní oznaèení (èervenoulepící páskou) umístìné ve výši cca 150 cm.

Pamatujme na dlouhou adaptacizraku pøi vstupu z osvìtlené ul icedo tmavé chodby. Stejnou dùleitostmá peèl ivé osvìtlení schodù.Vypínaè by mìl být nahoøe i dole, a stejnì jako zábradlí by mìlkontrastovat s barvou stìn. Dùleitéje osvìtlení po celé délceschodištì, je také moné osvìtl i tschodišové stupnì ze strany, cozdùrazní jej ich hrany. Navíc by mìlbýt první a poslední schod nebojakýkoli výškový rozdíl oznaèenreflexním pruhem luté barvy.

Na veøejnì pøístupných místechje to dáno zákonem stanovenouvyhláškou è. 174/1994 Sb., kterouse stanoví obecné technicképoadavky zabezpeèující uívánístaveb osobami s omezenouschopností pohybu a orientace.

PředsíňJe to místnost, kterou

návštìvník spatøí jako první.Místnost, která ovl ivòuje první

31

5. O5. OSVÌTLENÍSVÌTLENÍ MÍSTNOSTÍMÍSTNOSTÍ DOMUDOMU AA BYTUBYTU

dojem o bytì. I z tohoto dùvodu jevyšší intenzita svìtla vhodnìjší netemné pøíšeøí, navíc pøi odchodu sizase u velkého zrcadla ještìnaposledy kontrolujeme úpravuodìvù. Místní osvìtlení vyui jeme i pøi výbìru šatù ze skøínì. Zde jemoné pouít bateriová svít idla kekrátkodobému pøisvícení. Bodové

svìtlo vedle telefonu v pøedsínipomáhá pøi hledání a volbì èísla.Také je moné zakoupit telefon sezvìtšenými èísly, anebo prostìbìný telefonní pøístroj upravit.Uiteèný je koberec, tzv. bìhoun,který barevnì kontrastuje s okolnípodlahou a tvoøí tak nenápadnouvodící l ini i .

32

Obývací pokojs j ídelním koutem

1

2

3

3

Obývací pokojJe zpravidla nejvìtší

a reprezentativní místností v bytì.Celkové osvìtlení je èastozaj išováno lustrem, zavìšeným nadstøedem místnosti . V nìm je monénahradit klasické árovky árovkamihalogenovými, tøeba s baòkou v podobì plamínku svíèky. Jemoné pouít i kompaktní záøivky,také rùznì tvarovaných banìk.Dùleité je pøisvícení nìkterýchmíst a koutkù - konferenèní stolek,ètenáøské køeslo apod. Obvyklýmdoplòkem bývá jedna vyššístojanová lampa s dolní výškoukrytu alespoò 120 cm. Jestl ie jevhodnì umístìna, mùe slouit i k osvìtlení celkovému. Vynikající jeosazení kruhovou 24 W záøivkou,tzv. typ volant.

Látková stínidla èastopouívaných starých svít idelpohlcují mnoho svìtla.

Optickému èlenìní prostorumùe napomoci odl išná barvajednotl ivých stìn. I zde volímeradìji svìtlé odstíny, tmavé bysvìtlo „pohlcovaly“. Barevnostpodlahové kryt iny by mìla býtstøídmá, protoe pestrý vzorekmùe slabozrakého èlovìka plést(zakutálené drobnosti splývají s pestrými vzory, tmavý obrazec nasvìtlém koberci mùe budit dojempøekáky èi zneèištìní, aj.).

celkové osvìtlení zaj išuje oknos moností clonìní pøí l išnéintenzity pomocí závìsu, dálepak stropní svít idlo pro árovku s velkým pøíkonem (100, 150 W)nebo pro kompaktní záøivku s barvou teple bí lou

jednotl ivé èásti pokoje majímonost osvìtlení podlecharakteru provádìné èinnosti -j ídelní kout je osvìtlen„stahovaèkou“, stínítko bráníoslnìní a zároveò dobøe smìøujesvìtelný tok na stùl. Lampu jemoné osadit ref lektorovouárovkou nebo kompaktnízáøivkou. Je vidìt kontrastnádobí a prostírání.

oba typy svít idel umoní vyuítnepøímého osvìtlení odrazem odstropu a okolních zdí. Zároveòsmìrují svìtlo na poadovanýobjekt - knihu, šit í , … Lampa sedvìma rameny - horní s regulacíintenzity, dolní polohovatelné,tzv. bodový zdroj - je obzvláštìdoporuèována.

33

1

2

3

KuchyňPotøebujeme dobøe vidìt na

pøípravu j ídel, pøípadnì jej ichkonzumaci. Celkové osvìtlenívìtšinou zaj išují záøivky, které bybarvu potravin nemìly zkreslovat.Tomu vyhovují záøivky tøípásmové,s barvou svìtla chladnì bílou.Vhodná jsou také posuvná svít idlana kolejnicích a vodících l ištách, u kterých mùeme nastavovat smìrsvícení. Menší záøivka na spodnímokraj i horních skøínìk kuchyòskélinky dobøe osvìtl í pracovní desku.U nìkterých bìných typù svít idel v panelákových bytech je potøebajej ich úprava k zamezení oslnìní -staèí jej ich zakrytí pøídavnou l ištounebo do jej ich krytu mùeme umísti talobalovou fól i i . Na j ídelní stùldobøe posvítí tzv. stahovaèky ,závìsná stropní svít idla, kdeklasickou árovku mùe nahraditref lektorová, a to i v provedení jakozáøivková. Samozøejmostí je rovnìkvali tní osvìtlení sporáku, a pøípadné barevné oznaèení jehoovládacích prvkù. Døez, jakotopracovní místo, které jeslabozrakými pouíváno více ne jeobvyklé, (napø. pøi nalévání tekutinèi odmìøování sypkých polotovarù),si dobré osvìtlení také zaslouí.

Výbìrem kontrastních barevprostírání lze napomoci tomu, abybyly dobøe rozl iši telné pøíbory,nádobí, podloka a deska stolu.Z tohoto pohledu jsou nevhodné

pestrobarevné ubrusy. Tmavépøedmìty lépe kontrastují se svìtloupracovní deskou a naopak. Stìnaza pracovní deskou mùe býtrozdìlena na nìkolik vìtšíchbarevných ploch, které opìt budoukontrastní vùèi rùzným potravinám a pøedmìtùm (sklenicím, hrnkùmaj.). Uiteèné jsou i kontrastníúchytky dvíøek. Další moností jenapø. pouívání prkének na krájenís odl išnou barvou stran. Podlepotøeby pouíváme svìtlou èitmavou stranu. Pomùcekusnadòující práci v kuchyni jemnoho, vìtšina z nich však nenívyrobena pøímo pro zrakovìpostiené. Jsou k dostání v bìnýchobchodech s kuchyòskýmipotøebami.

celkové osvìtlení zaj išuje oknos roletou a stropní záøivkovétìleso s barvou svìtla chladnábílá

místní osvìtlení pracovních plochzajišují záøivky pod dolnímiokraj i skøínìk, pøíp. nástìnnálampièka s moností pouitíkompaktní záøivky chladnì bíléhobarevného tónu

všimnìme si kontrastu jasù a barev velkých ploch stìn a pracovní desky; kontrasty jsouvyuity i v malièkostech jako jsoumadla skøínìk, prkénka, konviceaj.

34

1

2

3

LožniceNevyaduje tak vysokou intenzitu

osvìtlení jako pracovní kouty v bytì. Pøíjemnou atmosférudocílíme pouitím nepøíméhoosvìtlení odrazem o stìnu a strop.Zavìšení lampièky na zdi zabráníjejímu pøevrhnutí a na noèním stolkupøitom zùstane místo na j iné

pøedmìty. Ète-l i nìkdo v postelidelší dobu (i kdy to zrovna oèímneprospívá a nedoporuèejeme to),potøebuje pochopitelnì vìtšíintenzitu svìtla. Vyhovují zejménareflektorové árovky. Toaletní stolekje umístìn tak, aby se maximálnìvyuilo denní svìtlo. Šatna neboskøíò na odìvy mùe vyadovatvlastní pøídavné osvìtlení.

35

1

2

3

Kuchyň

Dětský pokojBývá místem pro hraní,

pracovnou i lonicí. Kadá z tìchtoèinností pochopitelnì vyaduje j inéosvìtlení. Samozøejmostí je pouitíosvìtlení celkového a místního. Z bezpeènostního hlediska stojí zaúvahu pouívání si lnì sezahøívajících árovek, od kterýchhrozí popálení, v krajním pøípadì i vznik poáru. Vynikající jsousvít idla se záøivkami 2D. Dávajísi lné, ale mìkké svìtlo a nehøejí.Dbejme na stabi l i tu svít idel. Pøidelší práci, napø. psaní úkolù, mùebýt árovkové teplo pøíèinouzvýšené únavnosti , klesásoustøedìní a schopnost pøemýšlet.Svít idla s barevnými ozdobnýmistínidly slouí k dekorativnímúèelùm, nikol i pro ètení. Pravidlapro umístìní poèítaèù jsou zmínìnav dalším textu.

Pracovna, pracovní kouts počítačem

Èím je práce nároènìjší nadetai l , t ím kval i tnìjší musí býtosvìtlení pracovní plochy. Pøiruèních pracích (pletení, ši t í apod.)je moné vyuít zvìtšovacích lup s vlastním zdrojem svìtla.

Peèl ivou volbu osvìtlenívyaduje vyuívání kamerovýchzvìtšovacích ètecích lup, u kterýchse písmo pøevádí na obrazovkutelevize nebo pouívání poèítaèù

slouící jako digitální ètecí lupy.

Je j isté, e práce u obrazovek jespojena se zvýšenými zrakovýminároky. Dochází zde k èastémustøídání pohledu z obrazovky naklávesnici a dokumenty. Tozpùsobuje zrakové obtíe, napø.bolesti oèí, slzení, pálení. Zásadnìnevhodné je umístìní monitoru tak,abychom pøi pohledu na obrazovkumìli okno za zády nebo naopakpøed sebou - za monitorem.Nejvýhodnìjší umístìní pracovníchstolù je takové, aby svìtlo dopadaloze strany nebo shora. Pro umístìnípoèítaèù nejsou pøí l iš vhodnémístnosti s okny ve dvou pøi lehlýchstìnách, stejnì jako místnostiorientované na oslunìné strany.Pokud nelze j inak, poui jemezaclonìní.

Z hlediska umìlého osvìtlení sedoporuèuje vyuít nepøíméhoosvìtlení - odrazem od stropu. U pøímého osvìtlení jsou vhodnásvít idla s parabolickou møíkounebo lamelami ke sníení jasusvít idla zamezující pøímému oslnìnía odleskùm na obrazovkáchmonitorù a j iných lesklých plochách,napø. optických pomùcek. Jasydokumentù, klávesnice a obrazovkyby mìly být vyrovnané. Osvìtlovanéplochy mají být matné, nikol ivlesklé. Zvláštì pozor na sklenìnédesky na pracovních stolech.

Pro snaší zpracování textùpsanými na papíøe pomocí text -

36

editorù je moné vyuít vhodnéprogramy. Ty umoní rozdìleníobrazovky monitoru do dvou oken -v jednom je naskenovaný nebotelevizní lupou snímaný text, v druhém oknì pøíslušný text-editor.Nemusíme tak pøeostøovat zrak narùzné vzdálenosti jako pøi klasickémpøepisování textù.

KoupelnaJe místností, kde vìtšinou

potøebujeme nejvíce svìtla. Jetøeba svít i t spíše na sebe ne nazrcadlo. To zaj istíme umístìnímsvít idel po stranách zrcadla nebopoui jeme zdroje do zrcadla pøímozapuštìné. Vybírejme svít idla, kterásnesou vlhko a støíkající vodu - tzn.s vyšším krytím (znaèeno IP>20).

Èastou chybou je „tradièní“provedení koupelen kompletnì v bí lé barvì (dlaba, obklady, vana,umyvadlo, . . .) . Víme j i, e barevnìkontrastní vybavení koupelnynapomáhá k pøesnému urèenípolohy pøedmìtù, napø. tmavýruèník na svìtlém podkladì, barvamýdla, lahvièek, podlahovépodloky atd. Lupa nebozvìtšovací zrcátko na skládacímdráku pomáhá pøi holení, l íèení a jemnìjších kosmetickýchúkonech. Stejnì jako na WC je z hygienických dùvodù dùleitédobøe osvìtl i t podlahu.

Na závìr prohlídky bytu stojí zazmínku slabozrakými l idmi bolestivìovìøený poznatek. Do míst, kde sebudeme èasto pohybovat, bychomnemìli umisovat ádné nízké èizavìšené pøedmìty, které by mohlypøekáet. Jakýkoli osamìlý, nízký,nekontrastní pøedmìt (napø. konfe-renèní stolek) je nebezpeèný. Toplatí zvláštì u l idí s omezenímzorného pole v dolní èásti . Do pros-toru trèící, èi ve výši hlavy zavìše-né pøedmìty, j i také leckdyzabolely.

Vyuití znalostí kontrastu jasu a barev mùe pomoci pøi apl ikacioèních kapek. Mnoho slabozrakýchkapátko umístìné v tìsné blízkostioka nevidí. Je j isté, e pro sklenìnéèi plastové kapátko není bí lý stropdostateènì kontrastní. Tìm, kteøímají dobrou koordinaci a mohou sioèní kapky apl ikovat sami, nabízímezpùsob, jak si potøebný kontrastzaj ist i t : Svìtlo v koupelnì nechterozsvícené, v sousední místnostizhasnìte, postavte se do dveøíkoupelny tak, e jste obl ièejemobráceni do tmavé místnosti . Zved-nìte kapátko nad oko. Zj istí te, ese v kapátku odráí svìtlo z koupel-ny za Vámi, a e kapátko kontrastu-je s tmavým stropem.

Takovýchto návodù a zkušenostíexistují desítky, a i Vy urèitì nìjakéovìøené máte. Pokud si myslíte, eby mohli pomoci i j iným l idem,mùete se o své zkušenosti a nápady podìli t prostøednictvímkontaktù uvedených na koncipublikace.

37

celkové osvìtlení vlhkotìsnýmstropním svít idlem, které je v tomto pøípadì osazenokompaktní záøivkou typu „volant“,barvy svìtla teple bí lé s podánímbarev Ra = 90 - 100

místní osvìtlení tvoøí podél

zrcadla buï trubicové l ineárnízáøivky stejné barvy svìtla jakona stropì, nebo je moné pouíttrubicové árovky opìt vevlhkoodolném svít idle

kontrasní øešení ploch jesamozøejmostí

38

Koupelna

1

23

1

2

3

Pro úplnost je pøipojena tabulka s doporuèenými hodnotami intenzityosvìtlení. V tabulce uvádìná èísla ovšem vycházejí z mìøení u zdravýchètyøiceti letých l idí, proto je v našem pøípadì povaujeme za or ientaèní. Vímeji, e slabozraký èlovìk potøebuje i 10x víc svìtla.

39

Hladiny osvìtlení doporuèené pro urèité vykonávané èinnosti

Støední hladina

osvìtlenosti

(lx)

Základní orientace pøi prùchodu místností, chodby, sklepy, obèasný pobyt l idí

20 - 50

Jednoduchá orientace v místnosti pøi rychlejším pohybu, hygienická zaøízení

50 -100

Domácnosti - dìtský pokoj 60 - 120

Domácnosti - kuchynì, j ídelní kouty 75 - 150

Jednoduché práce v domácnosti 100 - 200

Domácnosti - obývací pokoj a místnosti podobného charakteru 150 - 250

Bìné práce v domácnosti , ehlení, ètení, kanceláøe, práce u poèítaèe, práce s prùmìrnými poadavky na zrakový výkon

200 - 500

Jemná práce, uèební plocha, kreslení, práce s velkými poadavkyna zrakový výkon

500 - 1 000

Velmi jemná práce, zlatnické práce 1 000 - 2 000

Práce zvláštì jemné, operaèní sál a 20 000

Zdroj: Èeská státní norma 36 0452

Pøestoe dobré osvìtlení je t ímnejúèinnìjším zpùsobem zaj ištìníkval i tní zrakové práce, pøipadámnoha l idem nákup a provozosvìtlení f inanènì nároèný. Pojïmesi na tuto pøedstavu „posvít i t“ .

Jsou l idé, kteøí šetøí za elektø inutím, e pouští rádio potichu, vaøí nasporáku zapnutém na nejmenšístupeò,… Setkáváme se s mnohalidmi, kteøí i j í velmi šetrnì. Šetøísvé peníze i za elektø inu pøi svícení.Ale je to skuteènì úspora? Šetøí sit ím i svùj zrak, kdy jej nutí pøinevhodném osvìtlení k vyššínámaze?

Úspornost zdrojù se odvozuje z toho, kol ik elektø iny se pøi jej ichpouití pøemìní na svìtlo, t j . jaká jejej ich svìtelná úèinnost, nebolimìrný výkon. Měrný výkon se urèítak, e se vydìlí veškeré svìtlozdroje - svìtelný tok ( lumen, lm)celkovým elektr ickým pøíkonem(Watt, W). Vyjadøuje se v hodnotìlm/W. Èím vyšší èíslo, t ím lépezdroj elektø inu vyuívá. V tabulceuvádíme zdroje v bytì bìnìpouívané.

40

* uvedené hodnoty jsou zaokrouhlené

Zdroj a jeho pøíkon (W) Svìtelný tok (lm) Mìrný výkon (lm/W) *

Klasická árovka 60, 100 730, 1470 9 -14

Halogenová árovka 60, 100 800, 1600 13 - 16

Kompaktní záøivka 11, 20 600, 1200 55 - 60

Trubicová záøivka standardní 18, 36 1100, 2850 61 - 79

Trubicová záøivka tøípásmová 18, 36 1350, 3350 75 - 93

6. J6. JAKAK UŠETØITUŠETØIT ZAZA SVÍCENÍSVÍCENÍ

41

* uvedené hodnoty jsou zaokrouhlené

V další tabulce srovnávámespotøebu bìných domácíchzaøízení. Vidíme, jak mùeme vyuít1 kWh elektø iny v domácnosti , a jak

dlouho mùeme dané elektr ickézaøízení pouívat za 1 korunu(vycházíme z ceny 3,46 Kè/kWh -sazba D 02, ZÈE 2002).

ZaøízeníPøíkon W

(spotøeba)

1 kWh se

spotøebuje za

hodin a minut

Náklady na

1 hodinu práce

v Kè a hal.*

Doba práce za

1 Kè v hodinách

a minutách*

komp. záøivka 20 50 h 7 hal. 14 h 27 min.

poèítaè+15' monitor

8080

kadý12 h 30 min

kadý27 hal.

kadý3 h 36 min.

barevná TV 90 11 h 7 min. 31 hal. 3 h 12 min.

árovka 100 10 h 35 hal. 2 h 53 min

HiFi vì 120 8 h 20 min. 42 hal. 2 h 24 min.

rychlovarná konvice 1 000 1 h 3 Kè 46 hal. 17 min.

ehlièka 1 200 50 min. 4 Kè 15 hal. 14 min.

vysavaè 1 500 40 min. 5 Kè 19 hal. 11 min.

praèka 2 200 27 min. 7 Kè 60 hal. 8 min.

Jak tedy skutečně ušetříme?Ze sledování problematiky

úspornosti umìlého osvìtleníbytových interiérù vyplývají nìkterézávìry:

energetické a ekonomickéúspory lze v bytech dosáhnoutvolbou svìtlých povrchù a vnitøního zaøízení

minimální poøizovací nákladyjsou pøi árovkovém osvìtlení,investiènì nejnároènìjší jepoøizování kompaktních záøivek

nejvyšší provozní nákladyvykazují árovky, výhodnìjšíjsou kompaktní záøivky a nej levnìjší provoz zaj išujítrubicové tøípásmové záøivky s el. pøedøadníkem

pøihlédnìme navíc k tomu, e simnoho slabozrakých svítí témìøneustále ve všech místnostechbytu, kterými procházejí

Z toho vyplývá, e nejsnašícesta k úspoøe je postupnénahrazování árovek kompaktnímizáøivkami. Není tot i nutná výmìnasvít idel, jak je tomu pøi instalacil ineárních záøivek.

Zde vidíme, e úspory zaelektø inu pøi osvìtlování jsouskuteènì významné. Nic na tomnemìní ani fakt, e spotøeba zasvìtlo je pøi celkovém odbìru 3 - 4èlenné domácnosti jen nìkolikprocent. Podle informacíZápadoèeské energetiky a. s.

( internetové stránky, 2002) je v domácnostech, kde se elektø inapouívá i na vytápìní a ohøev vody,spotøeba za osvìtlení pouze 2,6%.

42

43

Ještì ne vyjdeme do obchoduse svìtelnou technikou, je vhodnési uvìdomit, co a kde chcemeosvìtl i t . Podle úèelu a vlastníchnárokù na kval i tu si potom vybírámesvìtelný zdroj, popø. svít idlo. Z dosavadního textu je monéstruènì vyvodit èi zdùraznit nìkterénejpodstatnìjší informace:

kde je to moné, vyuívejmedenní svìtlo. Nejrovnomìrnìjšíintenzita v prùbìhu celého dneje u oken na severní stranì

velká nabídka svìtelných zdrojù

umoòuje zvol i t si barvu svìtla s ohledem na konkrétní zrakovouvadu (viz. kapitola o barvìsvìtla). Za uváení stojívyzkoušet, jaká komu vyhovuje

u sdrueného osvìtlení, kde sedenní svìtlo doplòuje umìlým,volíme radìji záøivkové tónychladnì bílé. Jinak sedoporuèuje vzhledem k pøirozenému vjemu barvy plet ivyuívat v bytech svìtelné zdrojes teple bí lým barevným tónemsvìtla a se stupnìm jakostipodání barev 2 (Ra = 80 - 90)

Svìtelný zdrojBarva svìtla

(slovnì)

Teplota

chromatiènosti KBarevné podání Ra

Klasická árovka teple bí lá 2 700 100

Halogenová árovka trubicová provšeobecné osvìtlení

teple bí lá 2 900 - 3 100 100

Halogenová árovka 12 V pro všeobecné osvìtlování

teple bí lá 3 000 100

Záøivky trubicové s tøípásmovými luminofory (typ deluxe)

denní 6 500 92 pøi úrovni >1 200 lx

chladná bílá 4 000 86

bílá 3 500 86

teple bí lá 3 000

teple bí lá extra 2 700 80

Pro snazší orientaci pøi nákupu jsou v tabulce uvedeny hodnoty nejenzáøivkových zdrojù. Všechny vyrábìné kompaktní záøivky vyuívaj í tø ípásmovéluminofory, ale jednotl ivé øady nemusí vdy pokrývat kompletní stupniciodstínù bílé barvy svìtla. Nìkteré barevné odstíny jsou vynechá ny.

7. N7. NEE VYJDEMEVYJDEME NAKUPOVATNAKUPOVAT

obyèejné árovky poui jeme tam,kde svítíme jenom obèas krátkoudobu

volíme árovky s dvoj i tì vinutýmvláknem. Poznáme je podle toho,e vlákno drí uprostøed jedennejvýše dva dráky

lepší rozloení svìtla ne èiréárovky umoní árovky matné,mléèné

halogenová árovka ve stolnílampièèe poskytuje sice vysokouintenzitu osvìtlení, ale její jasnésvìtlo soustøedìné na malý pros-tor mùe oslòovat a zpùsobovatpøí l iš vysoké kontrasty ploch. Jelepší pouít rozmìrnìjšíchsvít idel s malým jasem

velmi nepøí jemné pro cit l ivénemocné oèi je kmitající svìtlostarých a nevhodnì zapojenýchzáøivek. Proto pøipomínáme, evšechny dobré vlastnosti záøivekjsou dokonale vyuity v dobrýchsvít idlech, zejména pøi pouitíelektronických pøedøadníkù.Pøinejmenším se vyplatíelektronický pulzní startér za cca180 Kè (normální stojí 12-14 Kè)

záøivkám (i kompaktním) s elektronickým pøedøadníkemnebo el. startérem neškodí èastézapínání a vypínání (t j . více jak4 x dennì)

kompaktní záøivky (KZ) vybírámepodle toho, jest l i poadujemejej ich okamité rozsvícení. Ve

sklepì, pøed schody nebo naj iných nebezpeèných místechvolíme typy se studeným startem(MINI - LYNX INSTANT apod.).Pokud nám staèí pozvolný nábìhchvíl i po st isknutí vypínaèevolme kval i tnìjší typy s teplýmstartem a delší ivotností

KZ s nízkým povrchovým jasemsniují monost oslnìní, osaditse dají do svít idel, ve kterých jezdroj vidìt

kupujme radìji kval i tní svìtelnézdroje od znaèkového výrobce;pøí l iš levné a od neznáméhovýrobce nemusí být kval i tní,údaje o ivotnosti na jej ichobalech se vìtšinou nezakládajína pravdì

chceme-l i více svìtla, poui jemejeden si lný zdroj namístonìkolika slabších. Napø. 6 árovek po 25 W dodá o 60 % ménì svìtelného toku,ne jedna árovka 150 W. Tosamé platí i o záøivkách

u svít idel si všímáme toho, kamusmìròují svìtelný tok, na jakýsvìtelný zdroj jsou urèeny, jakjsou stabi lní a bezpeèná

prodavaè ve special izovanémobchodì má vìtšinou více pøes-nìjších informací a mùe námtak poradit lépe ne tam, kdeprodávají svìtelné zdroje mezirohlíky.

44

Pro vyuit í dosud zmíòenýchinformací nabízíme následujícípostup:

Uvìdomit si, e je možné využítsebemenší zrakový vjem t ím, esi:

prostøedí kolem sebe uzpùsobímpodle své potøeby a moností

z prostøedí umím vybrat, nají t a pouít takové zrakové podnìty,které dokái vidìt

zaj istím vhodné pomùcky a umímje pouívat

Zjistit, jestli tam, kdepotřebujeme, je vhodné množstvísvětla.

Vezmìme si dobrou, stabi lnípøenosnou lampièku s 60 Wárovkou nebo j iným zdrojem tomuodpovídajícím a prodluovací šòùru.Na potøebných místech a pøiobvyklých èinnostech si lampièkoupøisvítíme k osvìtlení dosavadnímu,a to pøes den i v noci.

Pokud nám více svìtla vyhovuje,znamená to:

pøemísti t svít idla nebo dokoupitnová a osadit je kval i tnímzdrojem

pøesunout pracovní místo k oknu

Pokud nám více svìtlanepomohlo, postupujme dále:

vyhovuje nám naopak sníitintenzitu svìtla? (zacloníme siokna, poui j ime ménì výkonnýzdroj)

pokusme se najít moný zdrojoslnìní

zkusi l i jsme j inou barvu svìtlazdroje?

je kontrast jasù a barevdostaèující? (nepomùe námnapøíklad tmavá barva ubrusupod bílými talíø i? Vyzkoušelijsme si pøi ètení poloit nanoviny barevnou - tøeba lutou -fól i i?)

venku èastìj i ne v místnosti jemoné vyuít speciálníchbarevných f i l trových brýlí . Fi l tryzamezují oslòování, èlovìk vidíjasnìji , mohou pøispìt k lepšímuvnímání kontrastu. Osvìdèují sepøi konkrétních oèníchonemocnìních, zvláštìsítnicových, ale napø. i pøišedém a zeleném zákalu

máme vhodné brýle nebo lupu?(Kdy nám naposled lékaø pøedep-sal nové brýle? Kdy jsmezkoušeli j inou lupu? Neodráí sev lupì svìtlo? Máme lupu vesprávné vzdálenosti od oka a odtextu? Není vlastní osvìtlenílupy rušivé èi oslòující? …)

45

8. È8. È ÍMÍM ZAÈÍTZAÈÍT??

Když nám přesto zrakovépostižení nedovoluje dělat činnostijako donedávna, vyzkoušejme jinécesty a možnosti.

v pøípadì výpadkù v zorném polije výhodné uèit se cí lenìvyuívat ménì poškozené èástisítnice (nácvik tzv. excentrickéhonebo té mimomakulárníhovidìní). Místem nejostøejšíhovidìní je sice makula, ale pokudje poškozená, musíme vyuít j inéèásti sítnice. Èím blí makuletím lépe. Je nutné se takovémísto nauèit vyhledávat - jaknatoèit hlavu, kam stoèit oèi, jakpohybovat textem a j iné detai ly

vjemy, plynoucí z pouívánípoškozeného zraku, je monéuèit se lépe doplòovat vjemysluchovými (máme-l i sluchadla,pouíváme je správnì?) a hmatovými

i èlovìk, který je schopen vnímatpouze svìtlo a smìr, ze kteréhovychází, jej mùe vyuít pro svoj iorientaci v prostoru. Vidí napø.kde jsou v místnosti okna, stejnìtak mu pomùe zorientovat serozsvícená lampièka. Pøi chùzinoèním mìstem mùe býtorientaèním znakem svìtlopodchodu, do kterého chce j í t ,apod.

Dokud to jde, budujme svojizrakovou paměť.

Zraková pamì se utváøí delšídobu zkušeností pøi pouívání a vyuívání zraku. Zraková pamìdìtí je menší ne u dospìlých. Nenípotøeba bát se pouívat zrak i pøijeho pøípadném postupnémzhoršování. I s minimem zrakovýchvjemù nám vytvoøené zrakovépøedstavy toho pomohou rozpoznatvíce a rychlej i .

Nezapomeňme, že navšechno nemusíme přicházetsami. Můžeme si nechatporadit.

46

Samozøejmì, e ne všechnyproblémy lze øešit úpravouosvìtlení. Neexistuje jednouniverzální „nej lepší“ øešení. Pøihledání kval i tního osvìtlení „šitéhona míru“ danému prostøedí a osobám v nìm pobývajícím jedùleitý pruný a tvoøivý pøístup a mnoho trpìl ivosti pøi zkoušení. Keskuteènì kval i f ikovanému návrhuosvìtlení doporuèujeme kontaktovatprofesionální svìtelné techniky a bytové architekty. Zároveò dopo-ruèujeme být v kontaktu i se svýmoèním lékaøem, oèním optikem,optometristou i s pracovníkyTyfloservisu, èi j iných støedisekzabývajících se sociální rehabil i tací.Je na místì s nimi konzultovat svépotøeby, potíe, ale i nápady a øešení s cí lem maximálníhovyuití svých zrakových moností.

K vašemu úsilí při nalézánía učení se novému přejememnoho odvahy a trpělivosti.

Vždyť platí, že když se něcopodaří, člověk nelituje dřiny.

47

9. ... 9. ... AA NANA ZÁVÌRZÁVÌR

1) Borst, O.: „Es werde Licht“. St. Gallen, Zentralverein für das BlindenwesenSZB, 1989. 20 s.

2) Èeská státní norma (ÈSN) 360450. Umìlé osvìtlení vnitøních p rostorù. 1986. 3) Èeská státní norma 36 0452. Umìlé osvìtlení obytných budov. 1986.4) Grygar, J., elezný, V.: Okna vesmíru dokoøán. 1. vyd. Praha, Naše vojsko

1989. 256 s. 5) Habel, J.: Svìtelná technika a osvìtlování. 1. vyd. Praha, FCC Public 1995.

448 s. 6) Hrazdíra, I . a kol.: Biofyzika. 2. vyd. Praha, Avicenum 1990. 320 s. 7) Hummel, A. A.: Reedukace zraku. Pøednáška pro pracovníky Tyf loservisu,

Beroun 1999.8) Hummel, A. A.: Reedukace zraku. Pøednáška v Insti tutu Eda Robertse, Praha

1998.9) Lepší, J.: Osvìtlenost speciálních uèeben. Plzeò, KHS 1999.

10) Køíek, M.: Zrak, poèítaèe a osvìtlení. In: Èeská oèní opti ka 4/98 a 1/99.Brno, 1998.

11) Kutscha, R.: Licht und Beleuchtung für Sehbehinderte. Sonderdruck.Optometrie 3/98. Forchheim, Schweizer Optik 1998. 5. s.

12) Lighting and Low Vision. Part ial ly Sighed Society, Doncaste r. 13) Linda, J.: Energetická a ekonomická hlediska pøi osvìtlován í bytù. ZÈU

v Plzni.14) Lošák, J.: Lexikon fyziky. 2. vyd. Olomouc, Nakladatelství Olomouc 1997.

335 s.15) Monzer, L. Osvìtlení a svít idla v bytech. 1. vyd. Praha, Grada Publishing

1998. 136 s.16) Osvìtlování obytných prostor. Informaèní leták. Praská energetika, a.s.18) Pavlíèek, I . : Návrh a výpoèet umìlého osvìtlení. ÈVUT, Praha 1994.19) Phil ips. Všeobecný katalog - svìtelné zdroje, pøíslušenství /ovládací prvky

2000 - 2002.20) Plch, J.: Svìtelná technika v praxi. IN-EL, Praha 1999.21) Plch, J.: Jasové pomìry, oslnìní. Kurs osvìtlovací techniky IX. Základy

osvìtlování I . dí l . Ostrava, 11. a 12. 3. 1994. 22) Pravidla dobrého osvìtlení. ÈEZ, sekce obchodu, Praha23) Rendl. Katalog svít idel 200024) Slabyhoudek, S.: Svìtelné zdroje. Elektr ické osvìtlení - 1. ÈEZ25) Slabyhoudek, S.: Výklad o expozici v Muzeu svìtla. Kralupy n. Vltavou, 1999.26) Sommer, J. Svìtelné zdroje. PIS PRE a. s. Pracovní materiály pro vlastní

potøebu. Praha, 1998. (Dìkujeme za propùjèení.)27) Sommer, J.: Svìtelné zdroje. PIS PRE a. s. Pracovní materiá ly pro vlastní

potøebu. Praha, 1999. (Dìkujeme za propùjèení.) 28) Sylvania. Katalog svìtelných zdrojù. Sylvania Lighting Inte rnational29) Velièiny a jednotky ve svìtelné technice. ÈEZ, sekce obchodu Praha.

48

9. P9. POUOUITÁITÁ LITERATURALITERATURA