CESTA, INSPIRACE A POZNÁNÍ www.hudy.cz kteří jen a pouze mluví rusky a snad da- ná místa někdy v životě navštívili. Pro- to nesmysly typu „kdyby měli horského vůdce (pravděpodobně ani nebyl žádný volný), tak by se nikomu nic nestalo“, jsou jenom k pobavení. To potvrdil i lé- kař diskutované české výpravy Martin Koranda, kdy po jejich nehodě tzv. zá- chranáři jeli týden Kamazem z Petro- pavlovska pod Ključevskuju (!!!), ne- dbali varování Čechů a hned mělo pár „záchranářů“ kameny rozbitá ústa. Podle informací z Kamčatky se ve dnech 7. až 8. listopadu staly na sop- kách severně od Petropavlovska dvě další neštěstí. Nejprve se při výcviku členů horolezeckého klubu „Kutkh“ zřítil při sestupu už téměř na rovině v dolní části vulkánu Kozelskij Kolja (23 let), navázaný na lano s instrukto- rem Vasilem. Dopadli na morénu, Kol- ja byl ihned mrtev – zlomené krční obratle, Vasil skončil s oběma nohama zlomenýma v nemocnici. Osmého listo- padu si na vulkánu Korjakskij o rok starší Denis zlomil při sestupu nohu a byl vrtulníkem dopraven do nemocni- ce. Jeho spolulezci při jeho transportu k vrtulníku omrzli. Kamčatka se tedy v ničem neliší od libovolných jiných ev- ropských či světových hor a vzývání všemocnosti horských vůdců, jak jej předvedla česká média, je scestné. Ne- šťastná náhoda se může stát komukoliv kdekoliv. ZPRÁVA ZE SKIALPINISTICKÉ EXPEDICE Po předloňské velmi úspěšné osmi- členné skialpinistické výpravě na kam- čatské sopky (viz Dobrodruh 7/2002), která dosáhla vrcholů a sjezdů ze šesti sopek včetně Ključevskoj, vyrazili v dubnu 2003 na tento vzdálený polo- ostrov znovu čeští skialpinisté. Ve čtyř- členné skupince byli Jan Pala z Jab- lůnky, Radek Pleva z Olomouce, Vít Čenovský a Jaroslav Plechatý ze Stra- konic. ➥ Pokračování na str. 2 a 3 Kamčatka je v poslední době novým rájem dobrodružně orientovaných českých cestovatelů a outdoormanů. Zvýšený provoz v poměrně málo prozkoumané a zajištěné oblasti přináší přirozeně i svá rizika, a ta zase nebývalý zájem médií. O své názory na tolik diskutovaný požadavek najímání místních horských vůdců i o zážitky z další expedice se s vámi rozdělí skialpinista Jan Pala. V loňském roce se Kamčatka díky nešťastné události v oblasti sop- ky Ključevskaja dostala do po- vědomí veřejnosti nejenom v Rusku, ale i v České republice. A to i díky mnohdy zkreslujícím informacím různých médií. Jejich společným závěrem bylo, že si z bezpečnostních důvodů na Kamčatce musíte sebou brát jakéhosi průvodce či horského vůdce. Kamčatka přitom v lé- tě zažila nebývalý turistický nápor, kdy například jenom Čechů odlétalo ve vel- koobjemovém Iljušinu zpátky do Evro- py 30. srpna 2003 kolem stodvaceti! Počet horských vůdců na Kamčatce se dá spočítat na prstech jedné ruky, záro- veň přitom pracují jako místní horská služba (o čemž se moc neví). Pár dal- ších lidí jsou zkušení horolezci, pár zku- šení vysokohorští turisté a zbytek lidé, ČESKÝ NÁPOR NA KAMČATKU: ČESKÝ NÁPOR NA KAMČATKU: S HORSKÝM VŮDCEM NEBO BEZ NĚJ? S HORSKÝM VŮDCEM NEBO BEZ NĚJ? Honza Vlasák cyklotrempoval v Indii Honza Vlasák cyklotrempoval v Indii Jan Vlasák, čtenářům Dobrodruha dobře známý cyklotremp a outdoorový humorista, zavítal v minulém roce do Indie. Jako obvykle jsme za ním poslali tetu Amálku s rancem buchet, aby Honzíka vyzpovídala, jak se mu tam dařilo. „T eti, s těmi šesti kilogramy, cos nám nabalila do Indie, jsi to kapku přehnala. Naše zavazadlo smělo mít jen 20 kilo. Vejít se i s bicyk- lem – naštěstí jsme měli bezvadně leh- ké Meridy – a dvěma litry kořalky… bylo náročný. Buchet bych se ale nevzdal ani za nic. Jen pár jsme jich použili ke zko- rumpování letušek u přejímky zavazadel. Dojídali jsme je až čtvrtý den hluboko v indickém vnitrozemí a vzpomínali na ně celý měsíc. Letěli jsme aerolinkami Emirátů, pro- tože jsme si říkali, že Arab Araba do luf- tu nevyhodí. Zřejmě nejsme sami, kdo takto uvažuje. Kontroly před letem byly dost laxní. Ale skutečně jsme až do Bombeje dospěli bez sebemenšího ná- znaku nějakého atentátu.“ „To jsu ráda. A co hinduisti?“ „Ale jo. De to. Džinisti jsou taky v po- hodě. Ohromně vstřícní lidé. Samej úsměv a ochota. Ta ušlechtilost a touha konat dobro je tam všudypřítomná. Hned v koutku letištní haly, jak jsme skládali kola, jsem zachránil život čtyř- centimetrovému švábovi, co tam ležel na zádech a bezmocně mrskal nožkama. Nikdy nezaškodí udělat si to dobrý u místních bohů. Jo – kdybys tam jela, vyměň peníze hned na letišti. Směnárna je tam v pro- vozu non stop. Ve vnitrozemí to prý bývá problematické. Představ si, že v Indii se vůbec ne- přepadá. Násilná trestná činnost se tam nepraktikuje. Ale v horách prý jsou ban- diti. Kradou a pašují santalové dřevo. Na výpravy že chodí jen v pondělí, úterý a v sobotu, když jsou jim bohové naklo- něni. My jsme po horách Západní Ghát jezdili dost, ale s bandity jsme se ne- střetli. Jináč – něco čórnout, to je normálka. Jako všude ve světě. To vím z vlastní zku- šenosti. V Badami, tam, jak jsou ty chrá- my ze 6. století efektně nahoře na ska- lách, mi šlohli lampičky na kolo… sprat- ci… mám je vyfocené! Ty baterky jsem měl ve vnější kapse na zadní batožině. Jako greenhorn! ➥ Pokračování na str. 6 Indická kráska. Výstup na sopku Avačinskaja, v pozadí vulkán Županovskij (2932 m.n.m.).
Transcript
CESTA, INSPIRACE A POZNÁNÍwww.hudy.cz
kteří jen a pouze mluví rusky a snad da-ná místa někdy v životě navštívili. Pro-to nesmysly typu „kdyby měli horskéhovůdce (pravděpodobně ani nebyl žádnývolný), tak by se nikomu nic nestalo“,jsou jenom k pobavení. To potvrdil i lé-kař diskutované české výpravy MartinKoranda, kdy po jejich nehodě tzv. zá-chranáři jeli týden Kamazem z Petro-pavlovska pod Ključevskuju (!!!), ne-dbali varování Čechů a hned mělo pár„záchranářů“ kameny rozbitá ústa.
Podle informací z Kamčatky se vednech 7. až 8. listopadu staly na sop-kách severně od Petropavlovska dvědalší neštěstí. Nejprve se při výcvikučlenů horolezeckého klubu „Kutkh“zřítil při sestupu už téměř na roviněv dolní části vulkánu Kozelskij Kolja(23 let), navázaný na lano s instrukto-rem Vasilem. Dopadli na morénu, Kol-ja byl ihned mrtev – zlomené krčníobratle, Vasil skončil s oběma nohamazlomenýma v nemocnici. Osmého listo-padu si na vulkánu Korjakskij o rok
starší Denis zlomil při sestupu nohua byl vrtulníkem dopraven do nemocni-ce. Jeho spolulezci při jeho transportuk vrtulníku omrzli. Kamčatka se tedyv ničem neliší od libovolných jiných ev-ropských či světových hor a vzývánívšemocnosti horských vůdců, jak jejpředvedla česká média, je scestné. Ne-šťastná náhoda se může stát komukolivkdekoliv.
ZPRÁVAZE SKIALPINISTICKÉ EXPEDICE
Po předloňské velmi úspěšné osmi-členné skialpinistické výpravě na kam-čatské sopky (viz Dobrodruh 7/2002),která dosáhla vrcholů a sjezdů ze šestisopek včetně Ključevskoj, vyraziliv dubnu 2003 na tento vzdálený polo-ostrov znovu čeští skialpinisté. Ve čtyř-členné skupince byli Jan Pala z Jab-lůnky, Radek Pleva z Olomouce, VítČenovský a Jaroslav Plechatý ze Stra-konic.
➥ Pokračování na str. 2 a 3
Kamčatka je v poslední doběnovým rájem dobrodružněorientovaných českýchcestovatelů a outdoormanů.Zvýšený provoz v poměrněmálo prozkoumané a zajištěnéoblasti přináší přirozeně i svárizika, a ta zase nebývalýzájem médií. O své názory natolik diskutovaný požadaveknajímání místních horskýchvůdců i o zážitky z dalšíexpedice se s vámi rozdělískialpinista Jan Pala.
Vloňském roce se Kamčatka díkynešťastné události v oblasti sop-ky Ključevskaja dostala do po-
vědomí veřejnosti nejenom v Rusku, alei v České republice. A to i díky mnohdyzkreslujícím informacím různých médií.Jejich společným závěrem bylo, že siz bezpečnostních důvodů na Kamčatcemusíte sebou brát jakéhosi průvodce čihorského vůdce. Kamčatka přitom v lé-tě zažila nebývalý turistický nápor, kdynapříklad jenom Čechů odlétalo ve vel-koobjemovém Iljušinu zpátky do Evro-py 30. srpna 2003 kolem stodvaceti!Počet horských vůdců na Kamčatce sedá spočítat na prstech jedné ruky, záro-veň přitom pracují jako místní horskáslužba (o čemž se moc neví). Pár dal-ších lidí jsou zkušení horolezci, pár zku-šení vysokohorští turisté a zbytek lidé,
ČESKÝ NÁPOR NA KAMČATKU:ČESKÝ NÁPOR NA KAMČATKU:
S HORSKÝM VŮDCEM NEBO BEZ NĚJ?S HORSKÝM VŮDCEM NEBO BEZ NĚJ?
HHoonnzzaa VVllaassáákk ccyykklloottrreemmppoovvaall vv IInnddiiiiHHoonnzzaa VVllaassáákk ccyykklloottrreemmppoovvaall vv IInnddiiiiJan Vlasák, čtenářům Dobrodruha dobře známý cyklotrempa outdoorový humorista, zavítal v minulém roce do Indie. Jakoobvykle jsme za ním poslali tetu Amálku s rancem buchet, abyHonzíka vyzpovídala, jak se mu tam dařilo.
„Teti, s těmi šesti kilogramy, cosnám nabalila do Indie, jsi tokapku přehnala. Naše zavazadlo
smělo mít jen 20 kilo. Vejít se i s bicyk-lem – naštěstí jsme měli bezvadně leh-ké Meridy – a dvěma litry kořalky… bylonáročný. Buchet bych se ale nevzdal aniza nic. Jen pár jsme jich použili ke zko-rumpování letušek u přejímky zavazadel.Dojídali jsme je až čtvrtý den hlubokov indickém vnitrozemí a vzpomínali na něcelý měsíc.
Letěli jsme aerolinkami Emirátů, pro-tože jsme si říkali, že Arab Araba do luf-tu nevyhodí. Zřejmě nejsme sami, kdotakto uvažuje. Kontroly před letem bylydost laxní. Ale skutečně jsme až doBombeje dospěli bez sebemenšího ná-znaku nějakého atentátu.“
„To jsu ráda. A co hinduisti?“„Ale jo. De to. Džinisti jsou taky v po-
hodě. Ohromně vstřícní lidé. Samejúsměv a ochota. Ta ušlechtilost a touhakonat dobro je tam všudypřítomná.Hned v koutku letištní haly, jak jsmeskládali kola, jsem zachránil život čtyř-
centimetrovému švábovi, co tam leželna zádech a bezmocně mrskal nožkama.Nikdy nezaškodí udělat si to dobrýu místních bohů.
Jo – kdybys tam jela, vyměň penízehned na letišti. Směnárna je tam v pro-vozu non stop. Ve vnitrozemí to prý býváproblematické.
Představ si, že v Indii se vůbec ne-přepadá. Násilná trestná činnost se tamnepraktikuje. Ale v horách prý jsou ban-diti. Kradou a pašují santalové dřevo. Navýpravy že chodí jen v pondělí, úterýa v sobotu, když jsou jim bohové naklo-něni. My jsme po horách Západní Ghátjezdili dost, ale s bandity jsme se ne-střetli.
Jináč – něco čórnout, to je normálka.Jako všude ve světě. To vím z vlastní zku-šenosti. V Badami, tam, jak jsou ty chrá-my ze 6. století efektně nahoře na ska-lách, mi šlohli lampičky na kolo… sprat-ci… mám je vyfocené! Ty baterky jsemměl ve vnější kapse na zadní batožině.Jako greenhorn!
➥ Pokračování na str. 6Indická kráska.
Výstup na sopku Avačinskaja, v pozadí vulkán Županovskij (2932 m.n.m.).
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
hD
ob
ro
dr
uh
2
➥ Pokračování ze str. 1
Seznamte se s Vaším novým OSOBNÍM TRENÉREMTimex Bodylink systém je sestava multifunkčních hodinek TIMEXIronman Performance Monitor, Garmin GPS jednotky a snímačeDigital Heart Rate Monitor. Timex Data Recorder společně s TimexTrainer softwarem umožňuje spojení všech komponentů a zpracovánídat na počítači.
Timex Data Recorder
Zařízení zaznamenává informacezasílané do hodinek z GPS jednotkya HRM snímače tepové frekvence.Data mohou být následně pomocíUSB portu přehrána do PC a dálezpracována pomocí Timex Trainersoftwaru.
Funkce hodinek Timex Ironman Performance monitor- okamžitá rychlost / tempo- průměrná rychlost / tempo- maximální rychlost / tempo- překonaná vzdálenost- monitor srdeční činnosti- rychlostní, vzdálenostní a tepové alarmy
Prvotřídní oblečení pro turistiku a vysokohorskou turistiku z materiálů GORE-TEX® a WINDSTOPPER®. Kvalitní turistická obuv MEINDL. Vše hledejte na www.tilak.cz případně si napište o katalog.
ČESKÝ NÁPOR NA KAMČATKU:ČESKÝ NÁPOR NA KAMČATKU:S HORSKÝM VŮDCEMS HORSKÝM VŮDCEM
Cílem skialpinistů, které podporovalyfirmy Hannah, Kama a Tilak, byly novévýstupy a sjezdy ze sopek dosaženýchv předchozím roce – hlavně z vulkánůKorjakskij (3462 m), Viljučinskij(2183 m), Avačinskaja (2741 m) a skial-pinistický přechod v oblasti sopek Skali-staja (1416 m) a Ostraja (1233 m). Jakotradičně člověk míní, příroda mění... Popředloňském téměř ideálním počasí ski-
alpinisté odletěli s Pulkovo airlines přesPetrohrad, Krasnojarsk a Chabarovsk doPetropavlovska-Kamčatského s vidinounestálého počasí. To se potvrdilo i namístě, kdy hned na první akci na vulká-nu Viljučinskij museli pěší výstup pobočním hřebenu vzdát ve výšce přibliž-ně 1800 metrů pro nulovou viditelnosta silný vítr. Sjezd se potom uskutečnilpodél skalnaté hrany, víceméně kopíru-jíc výstupovou trasu. Následovalo něko-lik sjezdů z Topolového hřebene, vypí-najícího se mezi údolími řek Paratunkaa Karymčina. Tyto sjezdy byly doprová-zeny poměrně rozsáhlými lavinamiz těžkého mokrého sněhu, a proto se oddalšího působení v této oblasti načasupustilo. O týden později se do údolíKarymčina vrátila dvojice Čenovský-Plechatý k několika sjezdům s převýše-ním do 600 metrů.
Mezitím se čtveřice rozdělila, kdy Pa-la s Plevou přešli hřeben v oblasti sopkyOstraja, na jejíž samotný vrchol pro silnývítr nevystoupili a skončili sto metrů podním. Absolvovali několik náročnýchsjezdů v sousedním údolí a na hřebenutěsně minuli přerostlého medvěda se sto-pou o délce 37,5 cm (změřeno). Do ob-lasti sopek Avačinskaja a Korjakskij sevypravili v, co se týká počasí, nejlepšíden na Kamčatce od začátku roku až pokonec května. Zatímco na vulkán Kor-jakskij stoupala od tří hodin ráno tohodne šestičlenná skupina vedená preziden-tem Kamčatské asociace snowboardinguMaksem Balachovskim (čtyři snowboar-
disté a dva lyžaři s klasickým sjezdovýmvybavením), Pala s Plevou vyrazili v de-vět hodin ráno od ústí Suchoj rečky. Zatři a půl hodiny dorazili k chatové zá-kladně, kde zanechali věci a na tuleníchpásech začali ihned stoupat na Avačin-skuju (na Korjakskij bylo v tu chvíli užopravdu hodně pozdě). Pleva trval na vý-stupu klasickou turistickou cestou, po níždošli do výšky 2400 metrů na lyžích.Zbytek výstupu byl na stoupacích žele-zech. Vítr vál výjimečně od Petropavlov-ska, a tak bylo poměrně obtížné pobývatna vrcholu v sirných mracích. Sjezdyz vrcholového kužele byly po přemrzlémsněhu v kombinaci s ledovými hroudamiv severozápadním směru. Podklad sezměnil o 200 metrů níže v prachový sníh,zatímco závěrečných 400 výškovýchmetrů bylo už v těžkém mokrém sněhu.Na sousedním Korjakském mezitím vý-stup dokončila zmíněná čtveřice (zbýva-jící dva zůstali pod vrcholem), která zaúdajně úplného bezvětří zůstala navrcholu asi hodinu, aby se po sjezdu a pošestnácti hodinách od začátku výstupudostalo všech šest zpátky k obhospoda-řované chatě v údolí.
V noci přišla změna počasí a spolus oteplením nad nulu se přihnal silný vítra „mlha, která by se dala krájet“. Přestočeští skialpinisté vyrazili na vulkán Kor-jakskij nabuzeni vyprávěním Balachov-ského a spol. Měli v úmyslu dokončitloňskou výstupovou trasu Petra „Žrouta“Nováka, který se v mlze zastavil v po-krouceném žlabu (oblíbeném svým ➡
Tábor 10 kilometrů od úpatí vulkánu Viljučinskij.
sklonem a relativní ochranou protivětru pro rychlý sestup) ve výšce 2900metrů. Za nulové viditelnosti vystoupilina lyžích do výšky 1700 metrů a odtudna mačkách do výšky 2500 metrů, kdebyl sto metrů vysoký pás bez mlhy. Natose Pala v deset hodin dopoledne rozhodlneriskovat v nestálém počasí výstup dal-ších 1000 výškových metrů a s problémyzajel zpátky do mlhy a žlabem dojel doúdolí. Pleva nedbal nebezpečí a stoupaldál vzhůru opět do mlhy. Po několika ho-dinách dosáhl vrcholu.. Na vrcholu ztra-
til orientaci a prvních asi 60 výškovýchmetrů najel do západního žlabu, aby sepotom s velkými obtížemi vrátil do žla-bu, kterým na vrchol vystoupil. Dále užse mu podařilo bez problémů sjet až do-lů a tím dokončil další český prvosjezdz Korjakského.
Dvojice Čenovský-Plechatý vystou-pila na vrchol Avačinské bez lyží (sjelapak z výšky 2400 metrů). Kromě tohoudělali pár sjezdů v nižších částechAvačinské a Korjakského, stejně takz výrazného „Velblouda“ pod sedlemmezi sopkami. Při návratu Suchou reč-koj potom na vzdálenost třicet metrůpotkali medvěda, který způsobil, že ús-tí Suchoj rečky dosáhli v rekordním ča-se. Z dalších plánů kvůli špatnému po-časí sešlo, a proto se skupina věnovalanávštěvě všech lyžařských středisek naKamčatce (s výjimkou střediska ve vo-jenské oblasti Viljučinsk), vojenskéhopřístavu a dalším kratochvílím. Pro dal-ší návštěvu Kamčatky v roce 2004 ne-bo 2005 jim v oblasti Petropavlovskazůstal poslední cíl. Tím je v případěpříznivého počasí skialpinistický pře-chod celého hřebene nad Petropavlov-skem, tj. ze sedla Pinačevo (1160 m)přejít přes Aag (2310 m), Arik (někdyuváděn jako boční konus Aagu), Kor-jakskij, Avačinskuju, Uglovuju, a skon-čit sjezdem z vulkánu Kozelskij. Na se-veru je potom stále výzvou nejtěžšíkamčatský vulkán Kameň s výškou4616 metrů.
Hřeben nad Petropavlovskem-Kamčatským. Zleva dopravaAag, Arig, Korjakskij, Avačinskaja, Uglovaja a Korelskij.
Avačinská zátoka přecházející v Tichý oceán.
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
hD
ob
ro
dr
uh
4
Z HISTORIEDOBRODRUHA
Časopis Dobrodruh vychází již osmýmrokem. První čtyři roky byl dvoumě-síčníkem. Za dobu své existence přine-sl stovky článků o dobrodružných akti-vitách v přírodě a cestování. Rozhovorymu poskytly četné osobnosti českého,slovenského i světového outdooru,z těch posledních jmenujme třeba Re-inholda Messnera, Petera Habelera,Krzystofa Wielickeho, Vikiho Grošejla,Toma Posserta nebo Andrzeje Zawadu.
Reinhold Messner, přední himá-lajský horolezec a outdoorový prů-kopník, muž, který jako první nasvětě vylezl na všech 14 osmitisíco-vek, projevil přání popřát čtenářůmDobrodruha.
Totéž učinila i další velká personasvětového horolezectví, Peter Habe-ler. Lezec, který mj. spolu s Messne-rem jako první na světě vylezl naMount Everest bez použití kyslíku.
NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ ČESKÝOUTDOOROVÝ ČASOPIS
Vychází vždy první týden v měsíci, s výjim-kou ledna, července a srpna. Je k dostá-ní zdarma ve 436 outdoorových, cyklistic-kých, vodáckých, jachtařských, potapěč-ských a sportovních obchodech, centrechumělých horolezeckých stěn, v dobro-družně zaměřených cestovních kancelá-řích a mapových centrech a knihkupec-tvích v ČR i na Slovensku. Jejich adresářje uveden v každém čísle. Distribucezdarma rovněž na vybraných sportovníchveletrzích a festivalech.
ŠÉFREDAKTORMiloš Kubánek
REDAKČNÍ RADAJosef Rakoncaj Miroslav Jakeš
Soňa Vomáčková Stanislav HenychZuzana Hofmannová Josef Šimůnek
Jiří Havel Petr ĎoubalíkOldřich Štos Petr „Špek“ Slanina
Marek Ročejdl Tomáš RusekRobert Kazík
GRAFIKA Soňa Žertová. KRESBYPetr Ďoubalík. SAZBA Pavel Amler.
PŘEDPLATNÉPřestože je časopis rozdáván zdarma, re-dakce poskytuje servis pro předplatitele. Tiplatí pouze poštovné a distribuční náklady,které činí pro rok 2004 cca 10,– Kč načíslo. Předplatné lze zaslat složenkou typuC na adresu redakce. Přijímáme pouzepředplatné na čísla, která dosud nevyšla.Starší čísla nejsou na skladě! Předplatnéna čísla 2–9/2004 činí 80,– Kč.
STARŠÍ ČÍSLAStarší čísla Dobrodruha lze shlédnoutu dobrovolných archivářů, jejichž seznamje uveřejněn v každém čísle.
VYDAVATELPhDr Miloš Kubánek, registrovánoMK ČR pod č. 7598. Podávání novinovýchzásilek povoleno OZ Přeprava Praha,č.j. 726/97 ze dne 19. 2. 1997.
ISSN - 1211 - 751x
Dobrovolní archivářistarších čísel Dobrodruha
Vzhledem k tomu, že časopis Dobrodruh je ve většině ze 436 distribučních míst jižněkolik dní po vydání rozebrán, oslovili jsme distributory, zda by nezakládali jed-no číslo Dobrodruha ve svých obchodech či cestovních kancelářích do archivu.
Ten by byl k nahlédnutí pro jejich návštěvníky a zákazníky. Zde je seznam míst, která senám dosud na tuto výzvu přihlásila. Na těchto adresách můžete starší čísla Dobrodruhadostat k nahlédnutí na přečtení. Tento seznam najdete v každém čísle časopisu:
Distributoři, kteří mají zájem být v tomto seznamu uvedeni a archivovat jedno čísloDobrodruha pro své klienty, nám to mohou kdykoliv oznámit krátkou zprávou na telefon-ní číslo 603 554 943, nebo e-mailem na adresu [email protected], či případnězafaxovat na číslo 272 656 173.
Nejsem horolezec,jsem dobrodruh.
Walter Bonnatti,přední světový horolezec
50. a 60. let 20. století.
CK Poznání, Krakovská 18, 100 00 Praha 1Klub českých turistů, Jaromírova 9, 120 00 Praha 2Katmar bike centrum,Bubenské nábřeží 8/705, 170 00 Praha 7Horolezecká škola Český ráj,Rybní důl 754, 294 01 Bakov n. JizerouKnihkupectví Hana Marečková,Masarykova 45, 380 01 DačiceRabik Sport, Podhorská 23, 466 00 Jablonec n. NisouV-90-V Agentura Sport, 512 37 Benecko 190CK Poznání, tř. 17. listopadu 229, 530 00 PardubiceKM Sport, Pražská 376/368, 460 01 Liberec
VIKING, Velké náměstí 366, 561 65 KrálíkyCK Poznání, Nám. Svobody 17(Dům Pánů z Lipé), 600 00 BrnoCK Kudrna, Bašty 2, 602 00 BrnoČeský klub cestovatelů, Belcrediho 18, 628 00 BrnoKlub Futra, část C pavilonu Domu kultury,735 14 Orlová-LutyněVybavení do přírody, Komenského tř. 49, 750 00 PřerovObchodní akademie T. Bati,nám. TGM 3669, 761 57 ZlínObchodní dům Štrof, Vodní 52, 767 01 KroměřížCK Praděd, Valová 2, 789 01 Zábřeh
Ing. Miroslav Jakeš, Tádžická 1422, 101 00 Praha 10telefon: 272 744 158, 261 262 370, mobil: 604 573 046, e-mail: [email protected]
ŠpiŠpicberkcberkyy nana lyžíchlyžíchNa lyžích po Západních Špicberkách | Termín: 24. 3.–5. 4., 13 dní | Cena: 38 500,– Kč
MountMount McMc KKiinleynleyVýstup na nejvyšší horu Severní Ameriky | Termín: 13. 5.–14. 6., 31 dní | Cena: 68 500,– Kč
IslaIsland na knd na kolecholechNa kolech a pěšky po jihozápadním Islandu | Termín: 16. 6.–1. 7., 15 dní | Cena: 21 000,– Kč
GrGrónskónské Švýcarské ŠvýcarskooTrekking ve východním Grónsku | Termín: 5. 7.–22. 7., 18 dní | Cena: 48 500,– Kč
LétoLéto nana ŠpiŠpicberkáchcberkáchTrekking po Západních Špicberkách | Termín: 11. 8.–23. 8., 13 dní | Cena: 36 500,– Kč
Mezinárodní mistrovství ČR v lezení na uměléstěně bylo součástí brněnského sportovníhoveletrhu Sport life v termínu 15.–16. listopa-
du. Lezecká stěna se nacházela v pavilonu outdooro-vých sportů a svými parametry překvapila řadu závod-níků. Výškou 14 m a převisem 8 m zaplnila celé jed-no křídlo pavilonu A.
Až superfinále muselo rozhodnout o letošním mist-ru republiky v lezení na obtížnost. Utkal se v něm mis-tr světa Tomáš Mrázek a překvapení celého mistrovstvíJakub Hlaváček. Oba závodníci zdolali jako jedinívšechny cesty až k topovému chytu. V superfinále sestejný kousek podařil již jen Tomáši Mrázkovi. Třetív pořadí skončil Pavel Kořán, kterému chyběl k vrcho-lu jen kousek finálové cesty.
Ani ženské finále se neobešlo bez superfinále. Zdese však sešly tři závodnice. Ukrajinka Olena Ostapen-
ková se utkala s oddílovými kolegyněmi Terezou Kysil-kovu a Soňou Hnízdilovou na cestě, která byla připra-vena pro mužské finále. Mezinárodní účast v superfi-nále zvýšila sportovní napětí a diváci horlivě pohánělivšechny závodnice k maximálním výkonům. Ukrajinskázávodnice předvedla výkon, který by byl ceněn i v muž-ském finálovém boji. Následovala Tereza Kysilková,která dosáhla ještě na vyšší chyt než Ostapenkováa rázem se dostala do vedení. Diváci s napětím čeka-li na výkon Soni Hnízdilové. Nervozita v tomto důleži-tém okamžiku však byla silnější a její výkon stačil jenna třetí místo v závodě.
Mistrovství v lezení na obtížnost bylo doplněnoMistrovstvím ČR v boulderingu. Spojení obou závodůzajistilo velký počet závodníků pro obě disciplíny. Vel-ký zájem o start byl přínosný pro zvýšení konkurence,i když pořadatelům přinesl větší starost se splněním
časového harmonogramu závodu. Ve finále se sešlioba mužští superfinalisté. Zde si však místa na stup-ních vítězů vyměnili a stali se tak nejlepšími „univer-zály“ víkendových soutěží. Mezi ženami získala stejnoucenu Lucie Rajfová, která v obou závodech předvedlanejvyrovnanější výkony.
Spojení mistrovství a Mezinárodní sportovní výsta-vy se ukázalo jako velice úspěšný počin. Sportovní le-zení se může takto lépe propagovat, protože jej můžesledovat mnoho lidí, kteří výstavu navštíví. Řadě divá-ků, kteří se přijdou podívat na samotný závod, pak pří-tomnost sportovního veletrhu umožní vyplnit časovéprodlevy v programu závodu.
Letošní Mistrovství ČR bylo generálkou pro příštírok, kdy Mezinárodní sportovní veletrh Sport life budehostit nejlepší světové závodníky v rámci Světovéhopoháru v lezení na obtížnost. DAVID ROJ
Lezení na obtížnost pro MrázkaLezení na obtížnost pro Mrázka
Přestože dog-trekking patří k našimnejmladším kynologickým spor-tům, velký ohlas mezi zájemci
nutí pořadatele a organizátory k přípra-vě nových náročných podniků. V nad-cházející sezoně bude mít Český dog-trekkingový pohár APORT TROPHY2004 sérii čtyř bodovaných závodů.
Krušnohorský dog-trekking (1. roč-ník) se uskuteční od 16. do 18. dubna2004 v lokalitě, jak již sám název na-povídá, Krušných hor. Úvodní závodČeského poháru pořádá Musher's ClubPohoda. Stokilometrová trasa závodupovede většinou po turisticky znače-ných stezkách a její maximální časovýlimit je stanoven na 52 hodin. Startov-né činí 250 Kč. Zájemci si o propozicea přihlášky mohou napsat na e-mailo-vou adresu: [email protected] nebo zavolat na telefonníčíslo 608 338 708.
Druhý ročník závodu Stopou strej-dy Šeráka se uskuteční od 13. do 16.května 2004 a bude zároveň i Meziná-rodním mistrovstvím České republikyv dog-trekkingu. Vrcholný podnik po-řádá Musher's Club Obří skály. Traťdlouhá 106 kilometrů povede nádher-nou krajinou masívu Králického Sněž-níku a Rychlebských hor po turistickyznačených stezkách, vesměs mimoCHKO Jeseníky. Závodníky bude če-kat mohutné výškové převýšení (cca1000 m) a časový limit 70 hodin. Star-tovné bylo stanoveno na 350 Kč (v ce-ně je zahrnuta i mapa příslušné oblas-ti). Propozice a přihlášky mohouzájemci získat na e-mailové adre-se [email protected] nebo na telefo-nu 724 236 568.
V červnu se vyznavači dog-trekkin-gu mohou těšit na závod Šlapanickývlk Moravským krasem (2. ročník),který bude od 4. do 6. června 2004,a který pořádá Kynologický klub Šla-panice. Devadesátikilometrová trasas časovým limitem 52 hodin povede poznačených turistických cestách nej-atraktivnějšími místy romantickéhoa světoznámého Moravského krasu.Startovné činí 300 Kč. Podrobné in-formace, propozice závodu a přihláš-ky získáte na e-mailové adrese [email protected] nebo na telefonníchčíslech 608 124 188 a 544 226 646.
V září bude dog-trekkaře čekat ne-jen závěrečný – čtvrtý závod Českéhopoháru APORT TROPHY, ale zároveň
i v Česku „nejstarší“ dog-trekkingovýpodnik: Osamělý vlk (4. ročník), kterýpořádá Musher's Club Bystřicko. Ode-hraje se v nádherné krajině Žďárskýchvrchů, jež jsou srdcem Českomorav-ské vrchoviny, a to od 17. do 19. září2004. Trasa Osamělého vlka povedevesměs po turisticky značených stez-kách, její délka bude mít kolem deva-desáti kilometrů a časový limit 52 ho-din. Startovné činí 250 Kč. Propozicea přihlášky zájemci získají na e-mailo-vé adrese: [email protected] nebo natelefonu 721 192 267.
Mimo seriál APORT TROPHY sev říjnu uskuteční zakončení dog-trek-kingové sezony druhým ročníkem pod-niku Stezkou vlka, který se koná od 8.do 10. října 2004 v nejkrásnějších ob-lastech Hrubého Jeseníku. Účastníkybude čekat více jak osmdesát kilomet-rů a skutečně velké výškové převýšenív nádherné divočině našich hraničníchhor. Propozice a přihlášky získají zá-jemci na e-mailové adrese: [email protected] nebo na telefonu 603283 268.
Doufejme, že dog-trekkingová se-zóna 2004 uspokojí svým programemnejen romantická srdce (a nohy) lidí,ale především naše psy. Dobrou stezkua nohy bez puchýřů!
JAROSLAV MONTE KVASNICAFoto: Filip Chludil
DOG-TREKKINGOVÁSEZÓNA 2004
DOG-TREKKINGOVÁSEZÓNA 2004
Během šesti dnů mělo na 1200návštěvníků 5. ročníku festivaluRajbas*OUTDOOR*Kotlík mož-
nost shlédnout prezentace dalekýchcest i zajímavých outdoorových aktivit.Zatímco na předchozích ročnících senejvětšího ohlasu dostalo výkonům ho-rolezců, ten loňský potěšil hlavně vodá-ky a příznivce potápění. Film „Tanec seŠivou“, dokumentující prvosjezd horní-ho toku posvátné řeky Gangy a besedas jeho autorem Petrem kašparem a ve-doucím této úspěšné expedice FilipemJančarem patřila k vrcholům setkánístejně jako vystoupení filmaře a milov-níka žraloků Steva L. Lichtaga. K tomunejlepšímu se zařadil rovněž Marek Au-dy a jeho výborné fotografie ze speleo-logické expedice Roraima 2003.
Festival v Blansku nabízí každoročněvšem návštěvníkům i aktivní zapojení.Zatímco zněly bubny a nejrůznějšíchřestidla na Bongo djembe jamu, vy-ráží k nočnímu závodu Rajbas pragulkaodvážlivci, kteří si chtějí okusit dobro-družství na vlastní kůži. Zvládnout cestuvedoucí členitým terénem Moravskéhokrasu je neméně těžké jako vy-běhnout hořický kopec při bě-žeckém závodu do vrchu násle-dujícího dne. A aby to nebylotak jednoduché, popis cesty jepsán azbukou rusky a běžcimají na zádech zátěž pětilitro-vého soudku limonády. Zájembyl rovněž o seminář fotografo-vání v přírodě vedený horolez-cem a profesionálním fotogra-fem Pavlem Nesvadbou.
A jak dopadly vyhlášené soutěže?V té letos premiérové fotografické zvítězilsnímek s názvem Zuby nechty autoraMilana Nováka z Českých Budějovic. Ba-toh Gemma určený vítězi již tradiční ryzeamatérské soutěže videofilmů OKEMDOBRODRUHA putuje do Náchoda zadokument La Manche autora MiroslavaTrudiče. Druhé místo v této soutěži, kte-rá probíhá každoročně pod patronací ča-sopisu Dobrodruh, obsadil film CorridaPetra Barana z Brna. Třetí cena putujedo slovenské Prievidzi Kristíně Ďurčovéza snímek Ujo Chrobák. Zdařilý průběha zájem diváků je impulzem do přípravdalšího ročníku. Ten proběhne opět oko-lo třetího listopadového víkendu a přine-se jako vždy řadu novinek. Například dofilmařské soutěže přibude zvláštní cenaza zajímavé opravdu dobrodružné záběry(kdy nebude filmařské zpracování tímnejdůležitějším kritériem), cesta Rajbaspragulky zamíří do podzemí, chystá seseminář přežití v extrémních podmín-kách a další. Blíže o přípravách festivaluna www.horizont.bk.cz
MILAN DANĚK
Jak dopadl
festival v Blansku?V jihomoravském Blansku se uskutečnil koncem listopadu již pátýročník outdoorového festivalu Rajbas*OUTDOOR*Kotlík. Akce, najejíž jedné soutěži se podílí i náš časopis Dobrodruh, se stávázdařilým moravským konkurentem tradičního filmovéhohorolezeckého festivalu v Teplicích nad Metují.
Oficiální zástupce LOWA pro ČR: PROSPORT PRAHA s.r.o., Hodonínská 365, 141 00 Praha 4telefon: 241 483 338, fax: 241 481 339, e-mail: [email protected], web: www.prosport.czPRODEJNY OBUVI LOWA: BEROUN KOLA ŠÍRER V Plzeňské bráně 1 BRNO HUDY Veveří 13 a Orlí 20, SUN SPORT Lidická 17 ČESKÉ BUDĚJOVICEHUDY Rudolfovská 11 FRÝDEK-MÍSTEK HUDY Náměstí Svobody 43 HAVÍŘOV HUDY Hlavní 47/378 HRADEC KRÁLOVÉ HUDY Šafaříkova 581 BHŘENSKO HUDY Hřensko 131 JABLONEC NAD NISOU HUDY Podhorská 22 JIČÍN HUDY Husova 59 JIHLAVA HUDY Znojemská 8 KARLOVY VARYHUDY Západní 11 KLADNO HORAL SPORT Třída TGM 105 KLATOVY HANNAH Kpt. Jaroše 51 KOLÍN SPORTSERVIS Kmochova 406 LIBEREC HUDY 5. května 11MLADÁ BOLESLAV HUDY Železná 119 OLOMOUC HORTEZ SPORT 8. května 16, HUDY Ostružnická 19 OSTRAVA HUDY Na Hradbách 6 PÍSEK SPORT A VOLNÝ ČAS Havlíčkovo náměstí 89 a Nádražní 527, YETTI SPORT Velké náměstí 4 PLZEŇ HANNAH Americká 54, HUDY Náměstí Republiky 5 PRAHA 1 ALPINUSMartinská 2, BOULDER V Jámě 6, HUDY SPORT Havlíčkova 11 a Na Perštýně 14 PRAHA 2 HUDY Slezská 8 PRAHA 3 WARMPEACE Slavíkova 5 PRAHA 4HOFFI SURF SHOP Žluté lázně, SPORT CENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19 PRAHA 5 HUDY Lidická 43/66, ZPM SPORT Archeologická 2256 PRAHA 6 HUDY Dejvická48 PRAHA 7 HUDY Strossmayerovo náměstí 10 PRAHA 8 NAMCHE OUTDOOR Heydukova 6 PRAHA 9 HUDY Českomoravská 41, SPORT HARFA Českomoravská41 PRAHA 10 ABC SPORT Moskevská 74, HERVIS SPORT Europark Štěrboholy, KM SPORT Voroněžská 16, PEK SPORT Vršovická 466 PŘÍBRAM AJV SPORT - OUTDOOR Osvobození 306 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM PEMI OUTDOOR SPORT Palackého 2191 TÁBOR SPORT BLAŽEK Husova 909 TEPLICE HUDY SPORTKrupská 10/15 ÚSTÍ NAD LABEM HUDY Masarykova 3125 ZÁBŘEH DENALI SPORT ČSA 9 ZLÍN HUDY Vodní 453 ZNOJMO TOP SPORT Horní Česká 48
RENE
GADE
GTX
MID
KLOND
IKE GT
X LO
Obuv LOWA třídy ATC (All Terrain Collection) pro ce-loroční použití, pro pohyb ve sněhu i exponovanémterénu. Multikomponentní podešev VIBRAM VIALTA s PUR tlumící mezivrstvou a integrovaným torznímstabilizátorem, LOWA CLIMATE-CONTROL systém ak-tivní ventilace. U všech topmodelů GORE-TEX®ovápodšívka. Polobotkové LO a kotníkové provedeníMID. V dámských velikostech i speciální střih LADY!
VIBRAM VIALTA
KLONDIKE GTX LOSvršek hydrofobní semiš kombinovaný s Cordurou.
RENEGADE GTX MIDSvršek hydrofobní nubuk s Cordurovou manžetou.
A NOVÉPRODEJNY!
K dvouleté záruce nyníi 2 roky servis zdarma! www.lowa.cz
Příště:
Česká dobrodružka
a její cesta do Jakutska
HHoonnzzaa VVllaassáákk ccyykkllooHHoonnzzaa VVllaassáákk ccyykkllooPřitom jsem to takhle odhadoval už
doma a nebral s sebou kamaráda opi-čáka v červené kamizolce a žlutém širá-ku. Našel jsem jej tenkrát ve Švédsku,když jsem se vracel z Islandu. Od té do-by sedává vzadu na báglu. Měl jsempředtuchu, že by mi ho ňáký Ind unesl,tak jsem ho nechal doma hlídat chalu-pu. A te udělám tuhle blbinu. Dobřemně tak. Ale to je jen epizodka bezvý-znamná.
V globálu jsou Indové přátelští a ko-munikativní… často až příliš. Kdekolivjsme zastavili, vmžiku se kolem nás sro-til dav padesáti domorodců… stojím no-hama na zemi, kolo pod sebou – cítím,jak se hýbe pod hlazením a prohmatává-ním desítek rukou. Dýchají ti zblízka doobličeje. Nejvíc je zajímá, jak se jmenu-ješ, jak se máš a kolik stojí bicykl. Našekola vypadaly fakt efektně. Ale když nanás volali „what s your name?!“ z rozje-tých aut v šílené dopravní vřavě, abyv příštím zlomku vteřiny zmizeli v davuaut, kličkujících v neskutečných myš-kách… nás napadlo, že ono je to snadani nezajímá. Jak koho. Když ten Ind za-brzdil svůj bicykl u Zdeňka, močícího doškarpy, a optal se ho, jak se má, Zden-da mu slušně odpověděl.
To hemžení na silnici… Ani v Rusku čiMexiku, ani u nás nemám takový strach,jako tam. Havárku jsem měl jen jednu,kvůli přední batožině. Byla trošku větší,než jsu zvyklý… tam jde o milimetry.Odřel jsem si koleno. Nechtělo se to,sviňa, hojit, hnisalo a mokvalo. Natíraljsem to jódem – marně. Doma to bylozahojené za týden. U Indů budilo kolenonevšední zájem. Říkali jsme, že mi tozpůsobil tygr, což je teoreticky možné.
Ty davy kolem nás… Při pumpováníjsem se praštil do lokte o zuby čumila…ani se neomluvil. Tak mě napadá, že tenGott nebo Lucie Bílá to taky nemají leh-ký. Jako pěšáci bez kol, i když bílí, by-chom takový úspěch určitě neměli. A vů-bec – sem, na zapadlý venkov, daleko odturistických atrakcí, bychom se ani ne-dostali. A kdybysme jeli autem…silněpochybuju, že tu zastavíme.
Ba jo. Když jsme koukali na tetky, jaksedí u hromady kravského lejna a holý-ma rukama z něj dělají brikety, které pousušení slouží jako topivo, vzpomnělijsme na Billa Gatese, že má sídlo Mikro-softu v Hydebadaru – hlavním městě An-dhrapradéše, kousek odtud.
A nevěřila bys, jak se z Indie levněa nekomplikovaně telefonuje. Až tak, žejsme byli domluveni, že když se navzá-jem ztratíme – což se málem stalo – bu-dem komunikovat přes Českomoravu,přes Zdeňkovu ženu Vlaku.“
„A co Bombej – největší město In-die?“
„Jó, Bombej… největší a nejlíp pro-sperující. Je tam hromada fabrik, největ-ší Indický přístav, největší filmové atelié-ry… na venkově se říká, že sehnat tampráci není problém. Ročně se do Bom-beje přistěhuje 100 000 lidí – k těm 16milionům. Polovina Bombejanů žije naulicích nebo ve slumech. Na severozá-
padní periferii vegetí 600 000 lidí na2 km! Na Manhattanu je tohle normální,ale tady nejsou mrakodrapy. Jen chatrčepři zemi. Bez toalet, bez vody.
Těm slumům se nevyhneš. Jsou všu-de kolem výpadovek. Cestou z letištějsme míjeli domorodce, spící na pankej-tu v prachu a odpadcích. Přikryjí se celíi s hlavou, kvůli troše soukromí, takženepoznáš, na kterým konci to má hlavua kde nohy. Ale oni kladou hlavu smě-rem do silnice, aby ji měli výš než nohy.Těžké náklaáky burácí těsně kolem.Semtam se někdo zavrtí. Ten je určitě ži-vý, říkáš si.“
„No toto…“„Jo. Našinec na to čumí konsterno-
vanej, ale Indi to tak neberou. Oni ti řek-nou, že dobré výdělky za tu trochu ne-pohodlí stojí.
Přilítli jsme klasicky večer. Zde-něk – zkušená osoba – říkal, že noclehbude bez probléma. V Indii se spáváv levných hotýlcích. Jenže v Bombeji toh-le neplatí. Tam levné penziony nejsou.3x větší HDP, než má Dillí se holt neza-pře. Ale nezměkli jsme. Spánkový deficitdoženem zítra na venkově. Až hodně popůlnoci jsme se rozložili ve stinnémkoutku u zdi nějakého honosného areá-lu. Nižší kasty sem nesměly. Hlídači vy-zbrojeni bambusovými hůlkami nad ná-
ma přimhouřili oko, když jsme slíbili, žeje to jen na jednu noc.
Ráno, když jsme se vymotali ze spa-cáků, byli pouliční Bombejané dávnovzhůru. Moc pěkné, krásně ladně pohy-bující se ženské… protože nenosí pod-patky a jsou zvyklé nosit vše na hla-vách… v nepochopitelně čistých sárí, užvaří rýži na ohýnkách z odpadků.
Z Bombeje jsme zmizeli, jak to šlonejrychlejc. Na venkově je život příjem-nější. Není tu taková bída o potravu anio prostor. I exkrement je kam rozptýlit.
Ona miliarda Indů se jeví strašně dra-maticky, ale na tu obrovskou rozlohu tonení žádný extrém. Nizozemci jsou natom podstatně hůř.
No… jak kde. V zeleném ráji Indie –státě Kerala – žije 30 milionů na29 000 km, což je v průměru skoro 2x to-lik, než v tom nešastným Holandsku. Jo,byli jsme tam. Chodit s rukama v bokjsem si odvykl hned v prvních dnech, tak-že pohoda. A jak říkám – Indi jsou samejúsměv a vstřícnost. Vůbec jsem se netě-šil na zasmušilé nekomunikující česko-moravské ksichty. Každopádně večerjsme obvykle našli plácek skrytý pohle-dům ze silnice a spali ve stanu v přírodě.Na hotelu jsme spali za celý měsíc jen 8x.Za double jizbu jsme platívali kolem 3 do-larů. I kola se vešly. Hmyz v postelích? Ni-kde žádný. Komáry se daří udržet na uzděvelikou vrtulí u stropu. Ta bývá všude. Ko-máři jsou ve větru nejistí. Teplá vodav koupelně… při vedru 30? V noci jsmesi jaksi nevšimli, že chybí. Když jsme spa-li venku, sprchovali jsme se flaškou s dír-kou ve víčku. Vodu na pití jsme kupovali.Dvoulitrovka vyšla na 12 kaček.“
„Prý v dharamsale se dá spát za-darmo…“
„Houby. My jsme se o dharamsaluzajímali jen v Kholapuru. Nocleh by byl2x dražší, než v hotýlku přes ulici.“
„A co jste jedli, když vám došlybuchty?“
„Jsu zvyklý si na vandrech vařit –hlavně nudle. Snažím se, aby strava by-la pestrá, takže ráno třeba kolínka, večervrtule, pak špagety…Tady se jaksi neda-řilo ty těstoviny v obchodech objevit. Uz-návám, že jsme se málo snažili. Zvyklijsme si jíst u kiosku na ulici. Většinou tobyl kopec rýže, u něj pár mističek s pi-kant omáčkami, nebo vaječná omele-ta… Za 15 kaček se nacpeš k prasknu-tí. Rádi jsme si dávali velkou placku, dokteré zabalili zeleninu, vejce natvrdoa tak podobně. V brněnské indické res-tauraci tohle přijde na stovku. Tady jsmeplatili 9 rupek = 6 kaček!
Akorát nechápu ty věty z knížek o In-dii, že tamní kuchyně patří k nejchutněj-ším a nejpestřejším na světě. My jsmepřišli do styku jen s chutí pálivého koře-ní, nebo sladkými buchtami. Ale našestředoevropské jazýčky, zmlsané tvýmibuchtami, nestrádaly. Banánů, kokosů,melounů, ananasů, granátových
ttrreemmppoovvaall vv IInnddiiiittrreemmppoovvaall vv IInnddiiiijablek, manga… jsme měli co hrdlo
ráčilo.Výjimečně chutnaly placky zvané pa-
rotta. Už sledovat kuchtíka při práci jezážitek. On vezme do ruky kus těsta… tilepší používají jen pravačku, protože leváje nečistá. Tou si podle tradice utírá za-dek. S tím těstem mává tak zběsile, žese vytáhne do blány. Má z něj půlmetro-vou placku. Párkrát s ní bouchneo ponk, rozpůlí, sroluje, rozplácne, upe-če a pak s tím ještě mlátí o ponk a hně-te… je to moc dobrý.
Popíjí se čaj, hodně sladký s mlíkem.Chlapíkovi – vařiči čaje – se říká čajvála.Když nalívá čaj do nerez štamprlat, dáváruce co nejdál od sebe, takže proud te-kutiny je dva metry dlouhý. Indové jsoudobří marketingáči. Vědí, že atraktivníshow zvýší prodejnost.
Baštili jsme u těch nejprostších kios-ků. Myslím, že slabší povaha by one-mocněla už při pohledu na tamní hygie-nické poměry. Vše se servíruje rukamana noviny… no, ve svátky jsme dostáva-li menu na banánovém listě… v lepšíchhospodách dají na stůl štos čtverečků,nařezaných z novin coby ubrousky. Vodav lavoru, kde se vyplachují hrnky, se pří-liš často nevyměňuje. Nebudeš tomu vě-řit, ale za celou dobu nás nepostihl anináznak průjmu.
Vyplácí se žít v úzké symbióze se zví-řaty, v mým případě se psy a kočkou.A nepodceňovat kořalku! Pak mě nějakábakterie nevyvede z konceptu. A každo-pádně, po návratu se nechat prolustro-vat doktory. Parazit se ti může dostat dotěla, aniž by vyvolal průjem.“
„Šmankote, moc se ke mně, pro-símtě, nepřibližuj!“
„Tady celý únor mrzlo. Vzpomínalajsem na vás, jestli vám není zima…“
„Naivko! Byly horší vedra, než loniv Mexiku, protože jsme se většinou po-hybovali v nižších nadmořských výškácha k tomu blíž k rovníku. Kdepak v Mexi-ku se umývat… v té zimě! Tady jsem bylrád, když byla možnost lít na sebe vodu.Jeli jsme od severu k jihu. Slunce námpražilo do obličeje jako sviňa. Příště tovezmem opačně. Teda… pokud nebu-dem na jižní polokouli. Každopádně lípsnáším vlhké skleníkové vedro, nežpouštní žár.
Hm, v zamyšlení jsem si ani nevšiml,že všechny buchty jsou již ve mně…“
„To je v pořádku. A šastné cesty,Honzíku!“
„Díky a nápodobně, a mnoho úspě-chů při dalším pečení!“
➡
Katamarán LB 261 Bridgedeck, vyrobený v lodenici na Slovensku firmou LB Yachtss.r.o., bol spustený na vodu 17. júla 2003 v chorvátskom Splite. Plachetnica bola po-stavená ako malá veľká loď pre ľudí, ktorí si chcú vychutnať rýchlu plavbu bez náklo-
nov charakteristických pre jednotrupé lode, spojenú s dostatočným priestorom pre pohodlnýpobyt na mori – čo je zasa charakteristické pre katamarány.
Už na prvý pohľad vyzerá 6-miestny katamarán LB 261 Bridgedeck veľmi elegantne. Kon-štrukčne a pevnostne vyhovuje oblasti plavby do 200 Nm. Je vyrobený zo špeciálnej vodo-vzdornej preglejky, ktorá je zvonka olaminovaná. Štíhle trupy majú mierne zošikmené provy.Medzi nimi leží otvorený kokpit so stolíkom a lavičkami, ktorý poskytuje komfortné posede-nie pre celú posádku a centrálna kajuta – tzv. bridgedeck. Pod vyklápateľným stolíkom v kok-pite je uložený závesný 15 HP motor. Priestor pod lavičkami je vhodný na uskladnenie nádr-ží na pohonné hmoty a iné potrebné vybavenie katamaránu. Bridgedeck slúži ako salóns dvomi plnohodnotnými lôžkami. Pod nimi je dostatočne veľký úložný priestor, ktorý obsa-huje aj nádrž s pitnou vodou – 82 l a dva 170 Ah akumulátory. Salón je vybavený kuchynskoulinkou s liehovým dvojplatňovým varičom a drezom s tečúcou vodou. Je v ňom umiestnenýi mapový stolík. V prípade nepriaznivého počasia sa z otvoreného kokpitu môže posádka pre-sunúť práve sem. V prednej časti lode je medzi trupmi natiahnutá sieť, na ktorej sa dá opaľo-vať, pozorovať nočná obloha a podobne. Trupy sú spojené tromi traverzami. Na zadnej tra-verze je pripevnená koľajnica, po ktorej jazdí vozík liací (otěže) hlavnej plachty. Stredná tra-verza nesie jedenásť metrov vysoký sťažeň a na tretej – prednej traverze je pripevnený rollreefs genou. Trupy sú síce úzke, ale poskytujú dostatočný priestor na pohodlné spanie. V každomz nich sú dve lôžka 170×70 a 200×70 cm. Pod podlážkou je priestor na uloženie nie často pou-žívaných vecí. Sú tam tiež nádrže s pitnou vodou s obsahom 102 l. V prednej časti pravéhotrupu je samostatná miestnosť so splachovacím záchodom a umývadlom s tečúcou vodou.V zadnej časti tohto trupu na schodíkoch je sprcha. Tam, kde v pravom trupe je WC, v ľavomje sklad potravín s cca 80 l chladničkou. Úplne v predu oboch trupov sú kotevné skrine s kot-vami.
Takeláž je klasická a dostatočne pevná. Sťažeň je vyztužený troma oceľovými lanami natrojramennom sálingu a upevnený jedným predným a dvoma bočnými stehmi. Na lodi sú trivinšne. Jedna je pripevnená na sťažni – pomáha ovládať výťahy. Ďalšie dve sú umiestnené napravom a ľavom trupe v kokpite.
Keďže žiadna loď na svete nie je dokonalá, aj táto má svoje slabé miesta. Sú to vchody dotrupov. Vchádza sa totiž z vrchu paluby cez prielezy. Na uľahčenie sú po bokoch trupu umi-estnené stupačky. S trochou dobrej vôle a praxe sa to dá bez problémov zvládnuť.
Katamarány sú známe svojou rýchlosťou. Preto sa netreba čudovať, ak pri sile vetra 4 Bft(14–16 uzlov) dosiahnete rýchlosť 10–11 uzlov. Tento fakt musí nadchnúť a prebudiť zveda-vosť a chuť si zaplachtiť na katamaráne aj ortodoxných jednotrupkárov. Vďaka minimálnymnáklonom, veľkému priestoru a jednoduchému ovládaniu je katamarán ideálny pre rodinný ja-chting.
V prípade, že vás katamarán LB 261 Bridgedeck zaujal, je možné objednať si výrobu ka-tamaránu priamo u firmy LB Yachts, s.r.o.
Ak si ho túžite vyskúšať, je tu možnosť. Od 1. 5. 2004 do 31. 10. 2004 bude pripravenýv Chorvátsku – Primošten, marína Kremik. Cena prenájmu sa pohybuje od 1200 do 1500EUR na týždeň. V prípade záväznej objednávky do 31. 3. 2004 je možná 10%-ná zľava.
Ostatné podrobnosti nájdete na www.lbyachts.sk.
KATAMARÁNLB 261 BRIDGEDECK
KATAMARÁNLB 261 BRIDGEDECK
Slunce zapadá do Arabského moře.
Prodavač kýblů.
Tihle mi šlohli lampičku na kolo.
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
hD
ob
ro
dr
uh
8
Messe München GmbH, Messegelände, DE-81823 München [email protected], Hotline: +4989 949-11388, Fax: +4989 949-11389
Zlevněné vstupenky za Kč, katalogy, ubytování, zájezdy, bližší informace, zastoupení Messe München GmbH pro Česko:EXPO-Consult+Service spol. s r.o., Příkop 4, 604 45 Brno
Mariánskolázeňský orientační klubMLOK byl ve dnech 1.–2. listopadupořadatelem 7. Mistrovství Českérepubliky a veteraniády v horskémorientačním běhu. Na start se postavilorekordních 118 párů. Kdo by takéneodolal pořádně se proběhnoutprostorem Českého lesa mezi Tachovema hranicí s Německem, kde sev loňském roce konalo 5. Mistrovstvísvěta v rogainingu.
Soutěžilo se v sedmi kategoriích: muži, muži nad 40 let, ženy, ženynad 40 let, mix, mix nad 40 let a příchozí. Největší porci měli pochopi-telně muži – každý den zhruba 28 kilometrů vzdušnou čarou. Nejméněpak ženy nad 40 let a příchozí. Ti absolvovali pokaždé asi 15 kilometrů.Na vysvětlenou, v kategorii příchozích nestartují náhodně přihlášení od-někud z ulice, ale ti, kteří si z nejrůznějších důvodů netroufají na účastv jiných kategoriích. Například dorostenci, rodiče s většími dětmi, muži,kteří nemají tolik naběháno, apod.
Centrem prvního dne byla Lesná, kde účastníci ocenili dobře záso-benou hospodu na obecním úřadě. Nefalšovaná venkovská svatba v sál-ku vedle výčepu nabídla dobíhajícím závodníkům srovnání – na orien-tačním běhu je určitě větší legrace.
V lese mírně mrholilo, a tak se všichni těšili na teplý čaj. Na prvníobčerstvovačce měl ale teplotu téměř sto stupňů, takže spotřeba tam ne-byla zpočátku příliš veliká. Po závodě zazněly na tuto etapu ojedinělévýtky – prý to byla dost cestovka. Nicméně tato orientačně snad lehčíetapa nadělala ve startovní listině mírný průvan.
V neděli bylo shromaždiště v Maršových Chodech s doběhem, stej-ně jako předchozí den, na fotbalovém hřišti. Restaurant měl podobnékvality jako ten v Lesné, nebylo tedy divu, že tam někteří účastníci se-děli ještě dlouho po vyhlášení.
Nedělní tratě se líbily, a to i těm, kteří si nedělali ambice na jakéko-liv umístění. Několik takových dvojic z Ostravy přišlo v houfu na dru-hou občerstvovací stanici jako jedny z posledních. Banány a čokoládo-vé perníčky už byly snědené, a tak se vyčerpaní sportovci pustili do na-krájených jablek. Nechtěli vypadat příliš hladově, ale pořadatelé jepobízeli: „Jen jezte. Máme tolik jablek, že je ani nesníte.“ „Myslíte?“opáčil jeden z nich. Následných několik minut nestačili pořadatelé krá-jet. Čtyři a půl kila jablek zmizelo v ostravských žaludcích jako ty su-šenky z reklamy. „Tak děcka, jdeme“ zavelel nejstarší, „Ať to stihnemedo tmy.“ Ještě několik celých jablek na cestu a šlo se.
Nejlepší servis měla po oba dny jedna náchodská orientační běžky-ně. První den jí organizátoři občerstvení nosili – to aby nemusela vstá-vat z pohodlného mechu. V neděli pak už měla připravenou stoličkua pochutnávala si i na oříšcích ze zásob pořadatelů.
Co se týče výsledků – nic překvapivého. Na bedně byli zase favori-té. Vlastně ne, poprvé v historii mistrovství odjela bez medaile MagdaHorová z USK Praha. Předtím šestkrát vyhrála kategorii DD (vždys Bárou Waldovou). S kolegou Vladimírem Čechmánkem (OKP) byli„až“ čtvrtí v nejpočetněji obsazené kategorii mixů. Ty veteránské, kte-ré by zřejmě vyhráli, jim asi připadaly příliš krátké.
Příští rok bude konkurence daleko větší. Běžci z Mariánskolázeň-ského orientačního klubu se totiž chystají do Jilemnice v hojném počtu.Při roznášení kontrol se mnoho z nich kvalitně proškolilo. Byla by tedyškoda tyto cenné zkušenosti nevyužít.
JOSEF MILOTA
VÍTĚZOVÉ:Muži – 28,1 km, 890 m, 14k + 27,9 km, 1020 m, 14 kP. Bořánek (USK Praha) – M. Seidl (Ekonom Praha) 421:00Ženy – 21,8 km, 620 m, 12 k + 21,4 km, 760 m, 11 kM. Volfová – R. Maunová (Ekonom Praha) 444:22Mix – 22,9 km, 690 m, 11 k + 22,7 km, 740 m, 11 kV. Lučan (USK Praha) – M. Štěrbová (Lokomotiva Pardubice) 358:44Muži nad 40 let – 22,7 km, 640 m, 11 k + 22,2 km, 780 m, 12 kT. Zdráhal – T. Václavek (Šternberk) 366:11Ženy nad 40 let – 15,9 km, 450 m, 9 k + 14,4 km, 470 m, 8 kJ. Haňkovská – M. Kubátová (Praga Praha) 454:44Mix nad 40 let – 19,4 km, 540 m, 11 k + 18,1 km, 650 m, 8 kJ. Glabazňová – Z. Krejčík (Wallachian Independent) 401:50Příchozí – 15,9 km, 450 m, 9 k + 14,4 km, 470 m, 8 kJ. Vokurka – P. Schroter (Favorité z Harcova) 257:54
HORSKÝ ORIENŤÁKMISTROVSKY
HORSKÝ ORIENŤÁKMISTROVSKY
Hromadný start první etapy.
Občerstvovací stanice.
TO NEJLEPŠÍ Z PŘÍRODY Takto nějak by mohl znít reklamní slogan norské firmy DEVOLD vyrábějící vlněné prádlo. V po-slední době získaly dominantní postavení v outdoorové módě syntetické materiály. Nemělo by se však zapomínat ani na přírodní ma-teriály, které člověk využívá již pěknou řádku let.
Přírodní materiály mají své dané vlastnosti, ale ty se dají pomocí moderních technologií ještě v mnoha ohledech vylepšit. Dlouho-leté zkušenosti s výrobou termoprádla do studených severských podmínek a také znalosti s použitím vlny využívá norská firma DEVOLDOF NORWAY k výrobě kvalitního spodního prádla. Pro zajímavost - oblékali již na svých expedicích R. Amundsena a F. Nansena, kteřívděčí panu Devoldovi za záchranu svých životů - jak uvádějí ve svých rukopisech. DEVOLD vyrábí několik typů prádla bu z čisté vlny,nebo v kombinaci s moderními syntetickými materiály, aby dosáhla lepších užitných vlastností. Střihově jde o termoprádlo provedenése zaměřením na funkčnost. Úplet je pružný a všechny švy jsou plochého provedení a popisky i lemování jsou z vnější strany. Velmidobře je také řešen střih prádla. Ke klasickému raglánovému střihu je spodní část rukávů vytvarována z dalších dvou dílů pro lepší po-hyblivost. Tepelně izolační schopnosti předurčují prádlo do studenějších podmínek a je možné si vybrat z několika kolekcí, včetně tep-lých vlněných svetrů a ponožek též založených hlavně na vlně.
Nikde žádný uvědomělý pohraničník s ostřenabitým samopalem a vlčákem u nohy, ni-kde žádné ostnaté dráty – prostě idyla.
Tu narušil pouze druhý den při hendikepovémstartu milovník lesa – nimrod, kterému nikdo osob-ně nedal vědět, že ten den bude někdo v jeho milo-vaném revíru plašit veverky a dupat po šiškách. Du-chaplný a přátelský rozhovor s pořadateli vedl aleraději s kulovnicí na rameni – jistota je jistota. Povystřílení verbální munice nasedl do svého terénní-ho automobilu a zřejmě odjel někam se pořádně vy-plakat.
