Ombudsman - Hluková Zátěž

7/23/2019 Ombudsman - Hlukov Zt

1/69

Program

Vefiejn ochrnce prv

si Vs dovoluje pozvat na odbornou konferenci

Hlukov zt

kter se kondne 28. dubna 2009 od 9:30 h

ve velkm konferennm sleKancelfie vefiejnho ochrnce prvdoln 39, 602 00 Brno

elem konference je diskutovat o aktulnch i petrvvajcch probl-

mech ochrany veejnho zdrav ped hlukem.

Podnty dotkajc se hlukovho zaten jsou v praxi veejnho

ochrnce prv pomrn ast. Je pro n typick, e se pi jejich eenproln otzka hlukovho zaten s problematikou stavebnho prva,

prva ivotnho prosted a s otzkami optimlnho uspodn doprav-

n infrastruktury. Nezdka se za nimi tak skrvaj sousedsk spory,

kdy se nejedn ani tak o poruovn veejnoprvnch pedpis a pe-

kraovn hygienickch limit, ale spe o otzku obtovn hlukem

nad mru pimenou pomrm.

V ad ppad je vak ochrnce nucen konstatovat zsadn nedo-

statky ve vkonu sttn sprvy ze strany orgn ochrany veejnho

zdrav. Kritice podrobuj vkon sttn sprvy na tomto seku tak n-

kter nevldn organizace. kolem konference bude proto pojmenovat

a zobecnit nejastj pochyben pi zajiovn veejnoprvn ochrany

obyvatelstva ped hlukem. Konference zrove nabdne prostor k hle-

dn takovch een spornch situac, kter by byla v souladu s poa-

davky dobr sprvn praxe.

Konference se zastn zstupci krajskch hygienickch stanic,

stednch orgn sttn sprvy a nevldnch organizac.

1

I.


2/69

RMCOV PROGRAM KONFERENCE

28. dubna 2009

8:45 9:30 Registrace astnk

9:30 9:45 vodn slovoRNDr. Jitka Seitlov, zstupkyn veejnho ochrnceprv

MUDr. Michael Vt, Ph.D., hlavn hygienik R

9:45 10:00 Hlukov mapovn a monosti jeho vyuit pro e-ly zemnho plnovn a umisovn novch stavebJUDr. Jana Dudov, Ph.D., Katedra prva ivotnho pro-

sted a pozemkovho prva Prvnick fakulty Masary-

kovy univerzity10:00 10:15 Limity kompetence orgn ochrany veejnho

zdrav na seku ochrany ped hlukemJUDr. Ivo Krsa, Krajsk hygienick stanice Stedoes-

kho kraje

10:15 10:30 Hluk z hudebnch produkcMgr. Tom Maas, Kancel veejnho ochrnce prv

10.30 11:00 Diskuse

11:00 11:20 Pestvka na kvu11:20 11:35 Mn obvykl metody men hluku

Ing. Tom Hellmuth, CSc., Nrodn referenn laborato

pro men a posuzovn hluku v komunlnm prosted

11:35 11:50 Proheky hygienickch stanic proti dobr sprvMgr. Karel ernn, Kancel veejnho ochrnce prv

11:50 12:10 Metodick veden hygienickch stanic a udlovntzv. hlukovch vjimek

Mgr. Pavel Doucha, Ekologick prvn servis12:10 12:30 Diskuse12:30 13:30 Obd formou rautu13:30 13:45 Obsah a pnos pipravovan novely zkona

o ochran veejnho zdravOlga Kudjov, Ministerstva zdravotnictv R

2


3/69

13:45 14:00 esk prava hlukovch limit a jej srovnn sezahranimIng. Josef Novk, Akustika Praha, s.r.o. esk akus-

tick spolenost International Institute of Noise Control

Engineering

14:00 14:15 Diskuse14:15 Ukonen konference

3


4/69

Hlukov mapovna monosti jeho vyuit

pro ely zemnhoplnovn a umisovnnovch staveb

Jana DudovPrvnick fakulta MU Brno

Hlukov mapovn a monosti jeho vyuit proely zemnho plnovn a umisovn novchstaveb*

Prameny prvn pravy

Smrnice Evropskho parlamentu a Rady . 2002/49/ES zedne 25. ervna 2002 o hodnocen a zen hluku ve venkov-nm prosted (dle jen Smrnice)

l. 4, 11, 31, 35, 36 a 41 Listiny zkladnch prv a svobod(LZPS)

zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav, ve znnpozdjch zmn a doplk (dle jen ZOVZ)

Nazen vldy . 148/2006 Sb., o ochran zdrav ped ne-

pznivmi inky hluku a vibrac vyhl. . 523/2006 Sb., kterou se stanov mezn hodnoty hlu-

kovch ukazatel, jejich vpoet, zkladn poadavky na ob-sah strategickch hlukovch map a aknch pln a pod-mnky asti veejnosti na jejich pprav (vyhlkao hlukovm mapovn)

4

II.

* Pozn. redakce: Tento pspvek byl pednesen v podob power point prezentace.

Prvnick fakulta MU Brno


5/69

vyhl. . 561/2006 Sb., o stanoven seznamu aglomerac proely hodnocen a sniovn hluku

Stavebn zkon vyhl. . 137/1998 Sb., o obecnch technickch poadavcch

na vstavbu (zejmna 25) vyhl. . 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektov doku-

mentace dopravnch staveb (viz plohy)

Smrnice 2002/49/ES o hodnocen a sniovn hluku

ve venkovnm prostfiedStrategick cl: snit v Evropsk unii v roce 2010 poet obyvatel zasaench

hlukem nad 65 dB o 10 % a v roce 2020 o 20 %.Opaten: uren mry expozice hluku ve venkovnm prosted pro-

stednictvm hlukovho mapovn s vyuitm metod hodno-

cen spolench pro vechny lensk stty, zpstupnn informac o hluku ve venkovnm prosted a je-

ho incch veejnosti, na zklad vsledk hlukovho mapovn pijet aknch pl-

n lenskmi stty s clem prevence a sniovn hluku vevenkovnm prosted,

zajitn zpracovn strategickch hlukovch map, kter zdo-kumentuj situaci na jejich zem v pedchzejcm kalen-

dnm roce pro vechny aglomerace s vce ne 250 000 oby-vateli a pro vechny hlavn silnice, po kterch projede vcene 6 milin vozidel za rok, hlavn eleznin trat, pokterch projede vce ne 60 000 vlak za rok a pro hlavnciviln letit uren lenskm sttem, kter m vce ne50 000 vzlet nebo pistn za rok.

5




6/69

Hluk = zvuk, kter me bt kodliv zdrav a jeho hygienicklimit stanov provdc pedpis ( 30 odst. 2 ZOVZ). V oblastihodnocen a sniovn hluku z hlediska dlouhodobho prmr-nho hlukovho zaten ivotnho prosted = hluk, ktermu

jsou lid vystaveniv zastavnch zemch, ve veejnch par-cch a tichch oblastech v aglomeracch, v tichch oblas-tech ve voln krajin, v blzkosti kol, nemocnic a ostatnchoblastech a zemch citlivch na hluk.

Ne hluk zpsoben osobou, kter je muvystavena, hluk v domcnostech, soused-sk hluk, hluk z rekreanch aktivit, hluk

na pracovitch, hluk uvnit dopravnchprostedk a hluk zpsoben vojenskouinnost v objektech dleitch pro obra-nu sttu

Hlukov mapovn(dle vyhl. . 523/2006 Sb., o hlukovm mapovn)

prezentace daj o stvajc hlukov situaci s pouitm hlu-kovho ukazatele, kter ukazuj pekroen pslun meznhodnoty, daje o potu osob a staveb pro bydlen, kol,kolskch poradenskch zazen, kolskch zazen prozjmov a dal vzdlvn, kolskch vchovnch a uby-

tovacch zazen, zazen kolnho stravovn, diagnos-tickch stav, dtskch domov, dtskch domov sekolou, vchovnch stav, stedisek vchovn pea nemocnicvystavench definovanm hodnotm hlukovhoukazatele v oblasti, pro kterou se zpracovv hlukov mapa

6




7/69

ust. 3 vyhl. versus LZPS rovn postaven, pzniv P,zdrav

jin stavby v zastavnm zem, resp. stavby, v nich je sou-stedno vt mnostv osob (nap. domy pro seniory)?

lzesk msta? soulad se zkonem? ast veejnosti?

Novelizace ZOVZ (z. . 222/2006 Sb.)

ZOVZ upravuje koly tzv. dalch orgn veejn sprvy v ob-lasti hodnocen a sniovn hluku z hlediska dlouhodobhoprmrnho hlukovho zaten ivotnho prosted. Jednse o Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro mstn roz-voj, Ministerstvo ivotnho prosted a o krajsk ady.

Ve vazb na hlukov zte Ministerstvo zdravotnictv poizuje a aktualizuje (nejdle vak jednou za 5 let) stra-

tegick hlukov mapy, jejich soust jsou mezn hod-noty hlukovch ukazatel,

zpstupuje veejnosti strategick hlukov mapy,stanov mezn hodnoty, zkladn poadavky na obsahstrategickch hlukovch map (ble viz vyhl. o hlukovmmapovn)

poizuje souhrn aknch pln na zklad aknch pl-n pedloench krajskmi ady a Ministerstvem dopra-

vy, jejich soust jsou tich oblasti v aglomeraci vyme-zen krajskmi ady a tich oblasti ve voln krajinstanoven MP.

Mezn hodnotou hlukovch ukazatel se rozum hodnotahlukovch ukazatel, pi jejm pekroen dochz ke kod-livmu zaten ivotnho prosted.

7




8/69

Pojem rozumn dosaiteln mra

pomr mezi nklady na protihlukov (nebo antivibran)opaten a jejich pnosem ke snen hlukov nebo vibran

zte fyzickch osob. pomr nklad a efektivita monch opaten se stanov

s ohledem na poet fyzickch osob exponovanch nadli-mitnmu hluku (nebo vibracm).

limitn hodnoty hluku se stanov na zklad odbornch pod-klad s ohledem na zdravotn dsledky hlukov zte

poet exponovanch osobversus

stavn zsada rovnosti (zkonn omezen zkladnch prva svobod mus platit stejn pro vechny ppady, kter splu-j stanoven podmnky, pi pouvn ustanoven o mezch z-kladnch prv a svobod mus bt pedevm eteno jejichpodstaty a smyslu (l. 4 LZPS)stavn zakotven prva kadho na ochranu zdrav (l. 31LZPS)

Vjimka provozovateli nadlimitnho zdroje hluku

31 ZOVZ provozovatel nadlimitnho zdroje hluku musprokzat, e existuj vn (tedy mimodn a zvltnho ze-tele hodn) dvody pro udlen vjimky, kter ve svm d-

sledku znamen zsah do ochrany veejnho zdrav. Provo-zovatel v zen prokazuje, e hluk (nebo vibrace) budouomezeny na rozumn dosaitelnou mru (chyb zptn vaz-

ba) Chyb jasn procesn pravidla v tvorb a ochran zdravch i-

votnch podmnek a veejnho zdrav (srov. l. 31 a 35 LZPSve vazb na l. 41 LZPS).

8




9/69

Proces povolen vjimky

94 odst. 2 ZOVZ astnkem zen vedenho podle 31odst.1 ZOVZ je pouze navrhovatel, tj. provozovatel zdroje hlu-

ku. Oban i veejnost (resp. zainteresovan veejnost) ne-jsou astnkem sprvnho zen o povolen nadlimitnhozdroje hluku i provozu (nemaj prvo vyjadovat se k nvr-hm na zahjen sprvnho zen, k podkladm pedklda-nm astnky zen, init nvrhy na doplnn dokazovn,podvat dn a mimodn opravn prostedky apod.).

Zruky dle l. 11 odst. 1 LZPS, podle kterho m vlastnickprvo vech vlastnk stejn zkonn obsah a ochranu?

Zruky prva na spravedliv proces ve smyslu l. 36 LZPSdotench osob (veejnosti), kterm jsou zkladn prvaa svobody na ochranu zdrav a pznivho ivotnho proste-d omezovny hlukovou zt?

Hlukov mapovn a stavebn zkon (dle jen SZ) 4/2 SZ: orgny P a stavebn ady postupuj ve vzjemn

souinnosti s dotenmi orgny chrncmi veejn zjmypodle zvltnch prvnch pedpis, tzn. mimo jin s OOVZ

Zvazn stanoviska pro vydn rozhodnut, kter nejsousamostatnm rozhodnutm, nestanov-li zvl. pedpis jinak

Zvazn stanoviska, kter nejsou samostatnm rozhod-

nutm ve smyslu S pro postupy podle SZ, kter nejsousprvnm zen

9




10/69

Doten orgn je vzn svm pedchozm stanoviskem, resp.zvaznm stanoviskem viz 149 S (navazujc stanoviska

jen pro nov zjitn skutenosti) Koordinovan stanovisko je-li tent doten orgn podle

rznch zvl. pedpis 33 SZ nvrh politiky zemnho rozvoje zale ministerstvo

pro mstn rozvoj spolu s vyhodnocenm vliv na udritelnrozvoj ( 19/2 SZ) ministerstvm, jinm stednm sprvnmadm a krajm, kter mohou uplatnit do 90 dn od obdr-en nvrhu sv stanoviska (nap. v souvislosti s posuzov-nm zmny v zem na veejnou infrastrukturu 2/1k SZ)

Schvlen politiky zemnho rozvoje ( 34 SZ)obdobn pak i zsad zemnho rozvoje a P

Stanovisko ministerstev, jinch stednch orgn a krajVyhodnocen vliv na udriteln rozvoj zem EIA

Problematika uplatovn veejnch zjm v rmci jednotli-vch resort (EIA + TUR stednm orgnem je MP). Nap.EIA ur, e politika zemnho rozvoje m negativn vliv, paktuto koncepci lze schvlit mimo jin z dvodu veejnho zdra-

v. Srov. 43 ZOPK

10




11/69

Provdc pfiedpisy SZ 22 a nsl. vyhl. o OTP navstavbu

Stavba mus bt navrena a provedena takovm zpsobem,

aby neohroovala ivot, zdrav, zdrav ivotn podmnky jejichuivatel ani uivatel jinch staveb a aby neohroovala i-votn prosted nad limity obsaen v provdcch pedpisech

Stavba mus odolvat kodlivmu psoben hluku a vibraca mus zajiovat, aby hluk a vibrace psobc na lidi a zv-ata byly na takov rovni, kter neohrouje zdrav

Pi zajiovn ochrany staveb proti vnjmu hluku, zejm-na od dopravy, se mus pednostn uplatovat opaten ur-

banistick ped opatenmi chrncmi jednotliv stavby

Judikatura

2Ao 1/2008-51, 9 Ao 2/2008-62 NSS: opaten obecn po-

vahy, transparentnost a srozumitelnost zmn P (zmnakoncepce EIA)

Pl.S 14/07 S: opaten obecn povahy + Aarhusk mluva 6 As 38/2008-123 NSS:pekroen hygienickch limit

a priori ped realizac stavby 1 As 16/2008-48 NSS: neurit pojem dotenost vlastnic-

kho prva

11




12/69

Nkter otzky

Ochrana ped hlukem coby veejn zjem ast veejnosti v rozhodovacch procesech?

Pedmt hlukovho mapovn? Faktick realizace a vynutitelnost protihlukovch opaten? Veejnoprvn a soukromoprvn prostedky Me hluk zpsobit ekologickou jmu? (srov. z. o P,

z. . 167/2008 Sb.)

Pojem ekologick jma

10 zkona o P: ztrta nebo oslaben ekosystmu 2 zkona . 167/2008 Sb., o pedchzen ekologick jm

a jej nprav: nepzniv miteln zmna prodnho zdrojenebo miteln zhoren jeho funkc, kter se me projevitpmo nebo nepmo

12




13/69

Limity prvn pravyochrany vefiejnho zdrav

na seku ochrany pfiednepfiznivmi inky hluku

Ivo Krsa

Krajsk hygienick stanice stfiedoeskho krajePraha*

Obsah

Psobnost hygienick sluby na seku ochrany ped hlukem Povinnosti osob pi provozovn zdroj hluku Judikatura NSS v oblasti hluku Spoluprce s dalmi sprvnmi adu na seku ochrany

ped hlukem

III.


13

Krajsk hygienick stanice stfiedoeskho kraje Praha


14/69

Filosofie prvn pravy

Platn prvn prava vychz ze stanoven obecn povinnostiosob, kter pouvaj i provozuj stroje a zazen a objekty,

kter jsou zdrojem hluku nebo vibrac nebo jejich provozemhluk vznik, zajistit, aby hluk nepekraoval hygienick limityupraven nazenm vldy pro stanoven chrnn prostory,

Mezi tyto osoby dle zkon vslovn ad: provozovatele letit, vlastnka, poppad sprvce pozemn komunikace, vlastnka drhy

a spolen pro tyto objekty zavd legislativn zkratku:zdroje

hluku nebo vibrac

Chrnn prostory, definice hluku

Chrnnmi prostory jsou:

Chrnn vnitn prostor, Chrnn venkovn prostor staveb, Chrnn venkovn prostor.

Definice hluku:Hlukem se rozum zvuk, kter me bt kodliv pro zdrava jeho hygienick limit stanov provdc prvn pedpis (ku-mulative).Dl zvr: pouze prostory spadajc do nkter z definic chr-

nnho prostoru podlhaj ochran, a to pouze ped hlukem,jeho hygienick limity stanov provdc nazen vldy.

14




15/69

Provozovny slueb, hluk z vefiejn produkce hudby

Speciln ustanovenm e zkon hluk z: provozoven slueb a

hluk z veejn produkce hudby (napklad koncert, tane-n zbava, artistick produkce s hudbou) Systematickm vkladem lze dovodit, e se jedn bu o zdro-

je kvalitativn odlin (veejn produkce hudby) nebo o kom-plexn hodnocen hluku z celho zazen (provozovna slueb).

Co orgny ochrany vefiejnho zdrav primrn nefie

Hluk z staveb a zazen provozovanch i uvanch proti-prvn,

Hluk z bnho uvn byt a dom (sousedsk spory), Hluk na veejnch prostranstvch a na mstech veejn p-

stupnch (projevy lid a zvat), ledae by lo o zdroje poda-

diteln pod 30 nebo 32 zkona OVZ

Judikatura Nejvyho sprvnho soudu

Rozsudek NSS sp.zn.: 3 Ads 135/2008 77 ze dne 12. bez-

na 2009 nen dvod init rozdly mezi prodejnou potravin a jinmi

provozovnami slueb. Je tedy zejm, e tento zkon pi vymezen sluby nerozli-

uje mezi prodejem vrobk a poskytovnm jinch slueb. hlukvznikajc v rmci innosti vykldky zbo ped pro-

dejnou je proto teba posoudit stejn jako hluk z innos-ti odehrvajc se v samotn prodejn.

15





16/69


Rozsudek NSS sp. zn.: 4 Ads 19/2008 188 ze dne 30. led-na 2009

Existuje-li pravomocn rozhodnut o pozastaven (dve zka-zu) konn jakchkoli hudebnch produkc do doby odstran-n zvady ..., nen ji teba zjiovat pekroen hlukovch li-mit, ale samotnou existenci (konn) hudebnch produkc,

I kdy lze pochybovat o tom, zda reprodukovan hudba, je hu-debn produkc, pak ale ivou hru na hudebn nstroje do-provzenou zpvem, je nutno povaovat za hudebn produkci.


Rozsudek NSS sp.zn.: 4 Ads 50/2008 84 ze dne 22. 12. 2008 Ani by NNS chtl zpochybovat monost podn veej-

n hudebn produkce hudby, takov produkce by vak

mla bt podna (je-li zde nebezpe z pekroen hygi-enickch limit hluku) v mstech, z nich produkovanhluk nebude psobit na obyvatele obytnch lokalit. s prvn oporou v l. 31 odst. 1 vta 1 LZPS

Spoluprce s dalmi sprvnmi fiady na sekuochrany pfied hlukem

Stavebn ady by mli eit otzku souladu navrhovanstavby mj. s zemnm plnem (dle 90 StZ)

Stavebn ady by mli eit problematiku neoprvnn pou-vanch i provozovanch zazench ve stavbch, je majcharakter sousti stavby

16





17/69

Spoluprce s dalmi sprvnmi fiady na sekuochrany pfied hlukem

Orgny policie by mli eit otzky souvisejc s veejnm po-

dkem (zejmna na veejnch prostranstvch) Obce by mli dkladn zvaovat povolovn zboru veejnch

prostranstv (problm hluku nap. z pedzahrdek viz n-zor Ochrnce v Souhrnn zprv o innosti za rok 2005, st2.2, innost orgn ochrany veejnho zdrav)

Obce by tak mli dkladn zvaovat uvn svch zazenk podn veejnch produkc hudby

Zvry

Hluk jako fenomn byl, je a bude vznamnm faktorem v lep-m ppad obtujcm nebo v tom horm ohroujcm zdrav

Prvo mus respektovat realitu v tom, e vdy budou existo-

vat tich oblasti a oblasti vysoce zaten hlukem rznhopvodu (centra mst, okol runch dopravnch tepen apod.)

Zanedban i nesprvn proveden posouzen umstn stav-by ji obvykle nsledn uspokojiv eit nelze (viz nzorOchrnce v Souhrnn zprv za rok 2006, st 2.3.:

Veejn ochrnce prv m za to, e v zen o povolen zdro-je hluku mus navrhovatel prokzat, e i horn hranice roz-

mez, v nm se vpoet hluku pohybuje, spluje limity sta-

noven zkonem)

17




18/69

Na pln zvr

Vojtch IMEK, soudce Nejvyho sprvnho soudu:... V souasnosti vak pevld pedstava, e prvo by mlo

vyeit i ty problmy, kter prost zpsobil vyeit nen. Nikdyse nm toti nepovede naformulovat prvn d, kter bude po-tat s kadou situac, a nen to hlavn ani jeho smyslem.

Nepeceujme vznam prva, rozhovor s doc. JUDr. V. imkem,Ph. D. ze dne 20. ervna 2008

DKUJI VM ZA POZORNOST!

KRAJSK HYGIENICK STANICESTEDOESKHO KRAJE

Dittrichova 17128 01 Praha 2

tel.: +420 234 118 215fax: +420 249 116 561e-mail: [email protected]

18




19/69

19

Hluk z hudebnch produkcv provozovnch slueb(restaurace, herny, diskotky, non bary,hudebn kluby)

Mgr. Tom MaasKancelfi vefiejnho ochrnce prv

Odborn konference Hlukov zt, KVOP,

28. 4. 2009*

Co lze povaovat za hudebn produkci?

vefiejn hudebn produkce dle 32 z. . 258/2000 Sb., (nap.koncert, tanen zbava, artistick produkce s hudbou de-monstrativn vet) = provozovan vkonnmi umlci

iv hudba ze zznamu ( 20 AZ) hudba reprodukovantech-

nickmi zazenmi, produkce ne-iv (viz nap. kauzaCzechlek)

a contrario srovnej definin nejasn rozhodnut NSS .j. 4Ads 19/2008 188 77 ze dne 30. 1. 2009.

IV.

www.ochrance.cz



20/69

Druhy technickch zafizen k reprodukci hudby

rdia CD pehrvae hi-fi mikrosystmy domc videamagnetofony potae jukeboxy hudebn aparatury (PA)

apod.

Selsk rozum:penosn rdio jukebox hud. aparatura

mon ohroen veejnho zdrav ...

Ohroen vefiejnho zdrav v zvislosti na mfiehlukov zte vkonu technickch zafizen

stoln rdia/cd a mp3 pehrvae / mal hi-fisoustavy

jukeboxy ... sporn

hudebn aparatury / PA systmy vdy mus bt

hudebn produkce eena v podmnkch stavebnhopovolen ... jinak

20

www.ochrance.cz

www.ochrance.cz


21/69

21

Spolen stanovisko HH+MMR (2004)

Ministerstvo zdravotnictv hlavn hygienik R a odbor sta-vebnho du MMR - spolen stanovisko k postupu orgn

ochrany veejnho zdrav a stavebnch ad pi posuzovnzvukov izolace staveb a ochrany ped hlukem:V praxi nejfrekventovanjm problmem bv vnesen hudeb-

nch produkc s elektronicky zesilovanou hudbou do prostor

stravovacch zazen, v nich takov zdroj hlunosti nebyl na-

vren a pi povolovn stavby ani nebyl pedpokldn. V ta-

kovch ppadech je stavba uvna v rozporu s povolenm

elem, protoe zven hlukov zte je jevem, kter me

ohrozit veejn zdrav. Podle ust. 127 stavebnho zkonajsou zmny ve zpsobu uvn, kter by mohly ohrozit zdra-

v, ivot nebo ivotn prosted ppustn jen na zklad pse-

mnho souhlasu stavebnho adu.

KHS jako doten orgn ve stavebnm fizen

77 z. . 258/2000 Sb. KHS doten sprvn ad ve staveb-nm zen zvazn stanovisko

NOV PROVOZOVNA (pro futuro)s ohledem na prvn jistotu prokazovn souladu uvn pod-mnka stavebnho povolen

STVAJC PROVOZOVNA (= ji v uvn)zpravidla restaurace, bary... u nich je zjitna pravideln hu-debn produkce reprohudby, a nebyly povoleny / kolaudovny

jako zbavn podniky

www.ochrance.cz

www.ochrance.cz


22/69

Nov provozovna podmnka stavebnho povolen

Podmnka:v provozovn / stavb nebudou provozovny ivveejn hudebn produkce ani reprodukovan hudba pro-

stednictvm technickch zazen, ZPSOBILCH OHROZITVEEJN ZDRAV a dal chrnn veejn zjmy (nap. hu-debn aparatury, jukeboxy, hrac skn apod., resp. takCD/mp3 pehrvae, potae, magnetofony apod., pokudtyto budou zesilovny dalmi technickmi zazenmi).

22

www.ochrance.cz

NOV PROVOZOVNA

KHS PODMNKA

stavebnho povolen

SANKCE

KHS

LIMIT + LIMIT

INFO ST INFO ST

DOZOR /

SANKCE ST

DOZOR /

SANKCE ST

STAR / STVAJC

PROVOZOVNA

www.ochrance.cz


23/69

23

Postup KHS a STfieen stnost na hluk dobr praxe

KHS zdravotn dozor ST stavebn dozor neprodlen + efektivn provuje nezvisle soulad= spolen se ST) uvn s deklarovanm

elem podle projektov Men je-li podezen dokumentace

na provozovn hudebnchprodukc x ve. zdrav

asov prodleva meziobjednnm mena provedenm (tdny)

SANKCE

KHS

pozastaven

innosti 84 ZOVZ

pokuta 92 ZOVZ

vzvazjednatnpravu

(nafizen)

nezbytn

pravy 137 SZ

pokuta

170 182SZ

ST

www.ochrance.cz

www.ochrance.cz


24/69

Zmna uvn judikatura

Pl. S 46/06 ze dne 21.10.2008(vyhl. m. Marinsk Lzn)

hudebn produkce a ohroen veejnho zdrav

Rozsudek KS v Hradci Krlov(sp. zn. 30 Ca 180/2001)variabilita elu uvn stavby !!!podle povahy provozovny (kult.dm x bn restaurace)

Rozsudek KS v Ostrav ze dne 23. 10. 2008

(j. 22 Ca 312/2007-34)zmna uvn stavby x delikt (spoleensk nebezpenost)

Shrnut

REPRO = hudebn produkce(hygienick limity) KHS a ST jednaj nezvisle

a v souinnosti Soulad uvn s povolenm

elem KHS podmnka stavebnho

povolen posouzen max.

hluk. zte podle intenzityzdroje

tot posuzuje ST ze sta-vebn techn. hlediska

instalace jukebox a sil-njch zdroj v restaura-ci apod. zbystit! mo-n rozpor v uvn

24

www.ochrance.cz

www.ochrance.cz

STNOST

KHS dozor/mfien

ST

dozor/soulad uvn


25/69

25

Zvr

Nebt se ... a selskm rozumem sprvn vit mon stetzjm

soukromho (podnikatelsk aktivity provozovatele)aveejnho (ochrana zdrav)

Mgr. Tom MaasKancelfi vefiejnho ochrnce prvTel: 542 542 397

e-mail: [email protected]

www.ochrance.cz


26/69

26

Mn obvykl metodymfien hluku

Ing. Tom Hellmuth, CSc.Nrodn referenn laboratofi pro mfiena posuzovn hluku v kimunlnm prostfied

Odborn konference Hlukov zt, Brno,28. 4. 2009*

V.


Nrodn referenn laboratofi pro mfiena posuzovn hluku v komunlnm prostfied

NRL pro komunln hluk

www.nrt.czNRL pro mfien a posuzovnhluku v komunlnm prostfied


Zzena MZ R pi Z Pardubice

Odborn pracovit pro tvar OPVZ MZ (HH)



27/69

27


Pi odborn innosti vyuv NRL odd. faktor prosted ZPardubice, pracovit st nad Orlic

OFP je zkuebn laborato akreditovanou IA na vechnyrelevantn metody men hluku



Legislativa odborn podklady, hygienick limity

Metodiky men a vpotu

Referenn (rozhod) men

Speciln men



Komplexn pstup

Men

Vpoet

Certifikovan HRA

Prezentace v GIS



28/69

28

Speciln mfien

Men nron

Personln a asov

Pstrojov a vybavenm

Metodicky (hledn pin a zdroj)


Speciln mfien

Simultrn men v profilech resp. sti mcch bod:

Hluk z dopravy

Plon rozshl stacionrn zdroje hluku



29/69

29

Speciln mfien


CUKROVAR




30/69

30

Speciln mfien


HUDEBN FESTIVAL




31/69

31

Speciln mfienHluk z leteckho provozu




32/69

32




33/69

33

Speciln mfien

Nzkofrekvenn hluk


Speciln mfien

Nzkofrekvenn hluk

JE DUKOVANY LHNICE



34/69

34




35/69

35


Speciln mfien

Nzkofrekvenn hluk

SPLAV



36/69

36

www.nrt.czNRL pro mfien a posuzovn

hluku v komunlnm prostfied



37/69

37


Speciln mfien

Hluk s tnovou slokou

(podrobn metoda dle SN ISO 1996-2)

zkopsmov analza = FFT



38/69

38

Speciln mfien

Vtrn elektrrny




39/69

39

Speciln mfien

Snn dla




40/69

40




41/69

41


Speciln mfien

Impulsn hluk stelnice



42/69

42


Speciln mfien

Kombinace mcch a vpotovch metod

Kontrola ochrannch psem leti

Eliminace omezen vysokm hlukem pozad

Stanoven pspvku jednotlivch provozovatel



43/69

43


Konec



44/69

Prohfieky hygienickchstanic proti dobr sprv(osnova pfispvku pro konferenciHlukov zt, 28. 4. 2009, KVOP)

Mgr. Karel ernn,Kancelfi vefiejnho ochrnce prv

1) PSOBNOST OCHRNCE V OCHRAN PED HLUKEM

Psobnost ochrnce pokrv zejmna sttn ady typicky hygienic-k stanice (dle jen KHS) a stavebn ady. Nevztahuje se na soukro-m subjekty a subjekty spravujc majetek sttu typicky na pvodcehluku, nap. editelstv silnic a dlnic. Lze diskutovat o tom, v jakmrozsahu se psobnost ochrnce vztahuje na zdravotn stavy.

elem tohoto pspvku je shrnout ve zhutn form zvry

ochrnce z jednotlivch eten tak, aby se s nimi ptomn mohli se-znmit. Clem nen jednotliv KHS krat, ale vyvolat diskuzi. Ochrn-ce m naopak z mnoha ppad dobr zkuenosti s prac KHS - v n-kterch zench o kontroverznch stavbch je dokonce hygiena

jedinm z dotench orgn sttn sprvy, kter dsledn hj ten ve-ejn zjem, jeho ochrana mu byla zkonem svena (veejn zdrav).

2) KHS A STAVBY

Psobnost hygienickch stanic se v ppadech povolovn a provozo-vn staveb pekrvn se stavebnmi ady. Typickmi pklady, kte-r ochrnce v tto souvislosti etil, jsou hluk ze stavenit, hluk zestavby hit (ppad skateboardovho hit v Rakovnku), hluk z pro-

vozoven slueb atd.Pokud je KHS dotenm orgnem sttn sprvy v zemnm a sta-

vebnm zen, mla by zejmna:

44

VI.


45/69

posoudit akustickou situace v mst, ppadn vyadovat pedloe-n akustick studie

pi hodnocen akustick studie nezahrnovat tzv. nejistotu men,pouze nejistotu vpotu, a tu hodnotit v neprospch adatele (p-pad tunel Dobrovskho v Brn)

vydat si pesn popis plnovanch technologickch zazen, po-p. hudebnch produkc pokud stavba spln hlukov limity pouze pi zavench oknech, m-

la by KHS poadovat, aby byla okna provedena jako neotvrateln(ppad restaurace s diskotkou v Perov)

3) ASOV OMEZEN POVOLEN K PROVOZOVN ZDROJE HLUKU

Jedn se o velmi kontroverzn zkonn nstroj. Nejastj pochyben,kter ochrnce KHS vytk, bvaj tato: KHS v nich naizuj pouze ta opaten, kter adatel sm navrhne,

namsto aby vyadovaly pedloen studie, je by shrnovala vech-na mon opaten, jejich nklady a pepokldan pnos a na z-klad toho pak rozhodovaly, kter z tchto monch opaten jetnapluj rozumn dosaitelnou mru hluku

KHS nepoaduj realistick a odvodnn odhad asovho omeze-

n v ppad doasnch hlukovch situac (ppad objky NovMsto u Chlumce nad Cidlinou)

KHS je vydvaj na del dobu, ne je harmonogram plnn opate-n (ppad ulic Prask a Jihlavsk v Brn)

KHS nekontroluj kvalitu provedench protihlukovch opaten, coby mly init zejmna v ppad obdren odvodnn stnosti s v-tem konkrtnch vad protihlukovch opaten (ppad teplrny veDvoe Krlov nad Labem)

KHS nevyuvaj monost zruit povolen pi nesplnn nazenchopaten (ppad D1 v Brn-Bosonohch)

+ dodatek de lege ferenda: Legislativn by bylo vhodn u tchto zenpipustit ast osob zasaench hlukem (zmna 94 odst. 2 zkonao ochran veejnho zdrav), co je mylenka Ekologickho prvnhoservisu, kterou ochrnce vslovn podpoil ve sv posledn vronzprv.

45


46/69

4) HLUK Z VCE ZDROJ

Je teba si uvdomit, e hlukov limity jsou koncipovan jako imisn,nikoliv emisn. K tomu viz 30 odst. 1 zkona o ochran veejnhozdrav: Osoba, kter pouv, poppad provozuje stroje a zazen,

kter jsou zdrojem hluku nebo vibrac ... a provozovatel dalch objek-t, jejich provozem vznik hluk ... jsou povinni technickmi, organi-

zanmi a dalmi opatenmi v rozsahu stanovenm tmto zkonem

a provdcm prvnm pedpisem zajistit, aby hluk nepekraoval hy-

gienick limity upraven provdcm prvnm pedpisem pro chrnn

venkovn prostor, chrnn vnitn prostory staveb a chrnn venkov-

n prostory staveb ...

Pokud nastane problm urit mezi vce zdroji hluku ten dominant-

n, je teba vyut postupn tyto monosti: neformln jednn s provo-zovateli zdroj hluku - simulovan modelov men hluku (postupnmen jednotlivch zdroj) - pokud ani simulovan men neodhaldominantn zdroj, je teba vyadovat pijet protihlukovch opatenode vech provozovatel pomrn (ppad zmenictv v Bechyni)

5) POJMY: LETECK DEN A VOJENSK AKCE

Charakteristick letov den je pojem, kter lze charakterizovat jakopopis hluku z provozu letit pomoc modelovho prmru za pl ro-ku. Jestlie se na letiti kon pedvdc akce, jako nap. leteck den,pak pelety letadel pi tto akci nelze zapotat do charakteristickholetovho dne. Jde o akci na letiti (sportovnho i kulturnho cha-rakteru), kdy organiztor odpovd za dodren bnch hlukovch li-mit. Me samozejm dat KHS o asov omezen povolen, aleKHS m monost v n stanovit pro akci omezujc podmnky (ppad le-

teckho dne v Brn-Tuanech).Hlukov limity se nevztahuj na vojensk akce. K tomu viz 1 odst.

2 psm. b) nazen vldy o ochran zdrav ped nepznivmi inkyhluku a vibrac: Nazen se nevztahuje na hluk a vibrace zpsobenprovdnm a ncvikem hasebnch, zchrannch a likvidanch prac,

jako i bezpenostnch a vojenskch akc.Podle ochrnce vak za ta-kovou akci nelze oznait prezentaci slouc k propagaci dan sloky(nap. hasisk bl), ale vhradn jen ncviky a ostr proveden

46


47/69

akc vojenskho, bezpenostnho i zchrannho charakteru. Pro ak-ce propagan je teba v ppad pekroen hlukovch limit dat a-sov omezen povolen.

6) PRVO NA INFORMACE

Je teba upozornit, e KHS jsou povinny podle zkona o svobodnmpstupu k informacm poskytnout adateli protokoly z hlukovch m-en (ppad eleznin trati v Kuimi). Vjimkou mohou bt pouze pro-tokoly, kter KHS pedal provozovatel zdroje hluku, ani by mu tako-

vou povinnost ukldal zkon nebo sprvn rozhodnut.

47


48/69

Hlukov vjimkya metodick veden HS

Mgr. Pavel Doucha

Ekologick prvn servissdruen prvnk pro ochranu vefiejnch zjm v R

48

VII.

Analza vjimek dle 31 odst. 1

stav k lednu 2008

analyzovno 131 pravomocnch rozhodnut

www.eps.czPfievrtilsk 330, 390 01 Tbor

Splnn podmnek zkonarozhodnut lze vydat jen:

nelze-li limity z vnch dvod dodret

jestlie se proke, e bude hluk omezen na rozumndosaitelnou mru

na dobu uritou



49/69

49

Prokzn vnch dvod

zhodnocen stvajc hlukov situace (pekroen hygienickchlimit)

poet obyvatel zasaench nadlimitnm hlukem zdvodnn, pro nelze limity dodret

jak opaten k omezen hlukov zte byla provedena kedni podn dosti


www.nrt.czNRL pro mfien a posuzovn

hluku v komunlnm prostfied


50/69

50

Snen hluku na rozumn dosaitelnou mru

pomr mezi nklady na PH opaten a jejich pnosem kesnen zte

s ohledem na poet osob zasaench hlukem




51/69

51


Doba platnosti vjimek

prmrn mezi 56 roky

vjimen nad 10 let

prask vjimka: 12 let



52/69

52

Mon pfiiny nedostatk vjimek

obecnost a nejasnost prvn pravy

nedostatek snahy o sjednocen vklad pomoc metodickch

pokyn omezen asti v zench pouze na navrhovatele


Dkuji za pomornost!



53/69

53

Novela zkona. 258/2000 Sb., o ochran vefiejnhozdrav

MUDr. Zuzana PeterkovOlga Kudjov

Odbor ochrany vefiejnho zdrav

Zkladn zmny:

zkonn prava se len podle povahy hluku(povinnosti podnikajcch osob, vlastnk komunikaca vlastnk drhy a osoby, kter provozuje letit jsou roz-dleny samostatn do jednotlivch )

upravuje se druh hluku, kter nen pedmtem ochrany

podle zkona . 258/2000 Sb.,(vyjmuto v NV . 502/2000 /Sb., o ochran zdrav ped ne-pznivmi inky hluku a vibrac vyjm se nap. hluk ne-technick povahy, kter je promnliv, obtn mitelna hodnotiteln hluk psoben zvaty, hluk z projev fyzic-kch osob- pedzahrdky...)

zavd se pojem ojedinl a krtkodob udlost(ojedinl hlukov udlost vyjmuta z NV . 502/2000 Sb.

etnost vskytu a doby trvn OKU e nvrh novho na-zen vldy)

dost o asov omezen povolen je umonna i dalmsubjektm(poadatelm veejn produkce hudby, sportovn nebo kul-turn akce)

VIII.

Ministerstvo zdravotnictv


54/69

30

(1) Osoba, kter pouv, poppad provozuje stroje a za-

zen, kter jsou zdrojem hluku nebo vibrac, provozovatel le-

tit, vlastnk, poppad sprvce pozemn komunikace,vlastnk drhy a provozovatel dalch objekt, jejich pro-

vozem vznik hluk (dle jen zdroje hluku nebo vibrac),

jsou povinni technickmi, organizanmi a dalmi opate-

nmi v rozsahu stanovenm tmto zkonem a provdcm

prvnm pedpisem zajistit, aby hluk nepekraoval hygie-

nick limity upraven provdcm prvnm pedpisem pro

chrnn venkovn prostor, chrnn vnitn prostory sta-

veb a chrnn venkovn prostory staveb a aby bylo zabr-nno nadlimitnmu penosu vibrac na fyzick osoby.

(v nvrhu novely je v 31)

(2)(1) Hlukem se rozum zvuk, kter me bt kodliv prozdrav a jeho imisn hygienick limit stanov provdcprvn pedpis. Vibracemi se rozum vibrace penen pev-nmi tlesy na lidsk tlo, kter mohou bt kodliv prozdrav a jejich imisn hygienick limit stanov provdc

prvn pedpis. Tento zkon se nevztahuje na hluk psobe-n hlasovm projevem fyzick osoby ve venkovnm prosto-ru, zvetem, akustickm vstranm signlem souvisejcms bezpenostnm opatenm, na ojedinl a krtkodob ex-pozice hluku a na hluk z vodnho dla, s vjimkou hluku p-sobenho instalovanou technologi k vyuit vodn energiea energetickho potencilu a istren odpadnch vod, a dlena hluk a vibrace psoben v pm souvislosti s innost pi

een mimodnch udlost a krizovch situac podlezvltnch zkon a pprav jejich een nebo provdnmvojenskch akc.

54



55/69

55

(3)(2)Chrnnm venkovnm prostorem se rozum nezasta-vn pozemky, kter jsou uvny k rekreaci, sportu, len

a vuce, s vjimkou lesnch a zemdlskch pozemk a ven-

kovnch pracovi. Chrnnm venkovnm prostorem staveb

se rozum prostor do 2 m okolo bytovch dom, rodinnchdom, staveb pro koln a pedkoln vchovu a pro zdra-

votn a sociln ely, jako i funkn obdobnch staveb.

Chrnnm vnitnm prostorem staveb se rozum obytn

a pobytov mstnosti15), s vjimkou mstnost ve stavbch

pro individuln rekreaci a ve stavbch pro vrobu a skla-

dovn. Rekreace pro ely podle vty prvn zahrnuje i u-

vn pozemku na zklad vlastnickho, njemnho nebo

podnjemnho prva souvisejcho s vlastnictvm bytovhonebo rodinnho domu, njmem nebo podnjmem bytu

v nich.Chrnnm venkovnm prostorem se rozum neza-stavn pozemky, kter jsou ureny a uvny k rekreaci, l-en nebo vchov a vzdlvn, s vjimkou venkovnch pra-covi a lesnch a zemdlskch pozemk (katastrlnzkon), nejde-li o zahrady bezprostedn souvisejc se stav-bami pro bydlen nebo stavbami pro rodinnou rekreaci.

Chrnnm venkovnm prostorem staveb se rozum prostordo 2 m ped st jejich obvodovho plt vznamnou z hle-diska pronikn hluku zven do chrnnho vnitnho pro-storu(chrnn fasda)bytovch dom, rodinnch dom,staveb zazen pro vchovu a vzdlvn, staveb pro zdra-votn a sociln ely, jako i funkn obdobnch staveb.Chrnnm vnitnm prostorem staveb se rozum pobytovmstnosti (upesnn:)ve stavbch zazen pro vchovu

a vzdlvn, ve stavbch pro zdravotn a sociln ely a vefunkn obdobnch stavbch a obytn mstnosti ve vechstavbch.(polyfunkn domy)



56/69

31

Povinnosti podnikajcch osob (v souasnosti plat v 30):

(1) Prvnick nebo podnikajc fyzick osoba jsou povinny

zajistit, aby pspvek k hlukovmu zaten z jimi pouva-nho nebo provozovanho stroje, zazen, provozovny nebojinho objektu, kter jsou nebo mohou bt zdrojem hlukunebo vibrac (dle jen zdroj hluku nebo vibrac), nezpso-bil pekroen hygienickch limit pro chrnn prostoryuveden v 30 odst. 2 a aby bylo zabrnno nadlimitnmupenosu vibrac na fyzick osoby v chrnnm vnitnm pro-storu stavby. Tuto povinnost m i poadatel veejn pro-

dukce hudby, sportovn nebo kulturn akce pstupn veej-nosti; nelze-li poadatele zjistit, m tuto povinnost osoba,kter k tomuto elu stavbu, jin zazen nebo pozemek po-skytla. Jde-li o provdn stavby, m povinnost podle vtyprvn podnikajc prvnick nebo fyzick osoba, kter je sta-vebnkem podle stavebnho zkona.

(Pspvek k hlukovmu zaten: Jedn se o dlenou odpo-

vdnost nezbytn vyhodnotit pspvek jednotlivch zdro-j hluku k imisn situaci a opaten stanovit pomrn.

Problematika eena v novm NV).

56



57/69

57

(1)(2)Pokud pi pouvn, poppad provozu zdroje hlukunebo vibrac, s vjimkou leti, nelze z vnch dvod hy-

gienick limity dodret, me osoba zdroj hluku nebo vib-

rac provozovat jen na zklad povolen vydanho na nvrh

tto osoby pslunm orgnem ochrany veejnho zdrav.Pokud pi pouvn nebo provozu zdroje hluku nebo vibra-c a pi podn veejn produkce hudby, sportovn nebokulturn akce pstupn veejnosti nelze z vnch dvodzajistit, aby hygienick limity nebyly pekroeny, nejde-lio ojedinlou a krtkodobou expozici hluku (upraveno v NV),me osoba uveden v odstavci 1 zdroj hluku nebo vibracprovozovat, veejnou produkci hudby, sportovn nebo kul-

turn akce pstupn veejnosti podat, jen na zklad a-sov omezenho povolen vydanho na dost tto osobypslunm orgnem ochrany veejnho zdrav. dost musobsahovat popis zdroje hluku nebo vibrac, namen hod-noty,poppad menm oven vypoten hodnoty jehohluku nebo vibrac v chrnnch prostorech podle 30 odst.2, odhad potu fyzickch osob vystavench nadlimitnmuhluku nebo vibracm, dvod nedodren hygienickho limi-

tu, nvrh nadlimitn hodnoty hluku nebo vibrac a doby tr-vn povolen, nvrh protihlukovch nebo antivibranchopaten, rmcov harmonogram jejich proveden, hodnoce-n zdravotnch rizik a odhad innosti protihlukovch neboantivibranch opaten.



58/69

A dle pokrauje text v platnm znn:

Orgn ochrany veejnho zdrav asov omezen povolenvyd, jestlie osoba proke, e hluk nebo vibrace budouomezeny na rozumn dosaitelnou mru. Rozumn dosai-

telnou mrou se rozum pomr mezi nklady na protihluko-v nebo antivibran opaten a jejich pnosem ke snenhlukov nebo vibran zte fyzickch osob stanoveni s ohledem na poet fyzickch osob exponovanch nadli-mitnmu hluku nebo vibracm. Toto povolen se nevyd, po-kud je jeho vydn nahrazeno postupem v zen o vydn in-tegrovanho povolen podle zkona o integrovan prevencia omezovn zneitn, o integrovanm registru zneio-

vn a o zmn nkterch zkon (zkon o integrovan pre-venci).

(2)(3)Pi pekroen hygienickch limit hluku z provozuna veejnch mezinrodnch letitch zajiujcch ron v-

ce ne 50 000 start nebo pistn a vojenskch letitch je

provozovatel letit povinen navrhnout ochrann hlukov

psmo. Ochrann hlukov psmo zd rozhodnutm sprv-

n ad pslun podle zvltnho prvnho pedpisu. (no-v znn; letit eeno v 31b)Podrobnj obsahov nlei-tosti dosti a postup pro stanoven rozumn dosaitelnmry podle odstavce 2, vetn vpotovch vztah a hodno-cen jejich vsledk stanov provdc pedpis (vyhlkou).

58



59/69

59

(3) U bytovch dom, rodinnch dom, staveb pro koln

a pedkoln vchovu, staveb pro zdravotn a sociln ely

a funkn obdobnch staveb umstnch v ochrannm hlu-

kovm psmu je provozovatel letit na zklad odbornho

posudku vypracovanho na jeho nklad povinen postupnprovst nebo zajistit proveden protihlukovch opaten

v takovm rozsahu, aby byly alespo uvnit staveb hygie-

nick limity hluku dodreny. U staveb uvedench ve vt prv-

n, ve kterch by podle odbornho posudku protihlukov

opaten nezajistila dodrovn hygienickch limit, me

pslun sprvn ad zahjit zen o zmn v uvn stav-

by nebo o jejm odstrann. (upraveno samostatn v 31b)

31a

Povinnosti vlastnk komunikac a vlastnk drhy (v sou-

asnosti v 30):

(1) Vlastnk pozemn komunikace, jde-li o hluk nebo vibrace

z provozu pozemn komunikace, a vlastnk drhy, jde-lio hluk nebo vibrace z provozu drhy, jsou povinni zajistit,aby hluk nepekraoval hygienick limity pro chrnn pro-story uveden v 30 odst. 2 a aby bylo zabrnno nadlimit-nmu penosu vibrac z provozu pozemn komunikace nebodrhy (dle jen zdroj dopravnho hluku) na fyzick osobyv chrnnm vnitnm prostoru stavby. Splnn povinnostik ochran ped hlukem podle vty prvn v chrnnm ven-kovnm prostoru stavby se povauje i za splnn tto povin-nosti v jejm chrnnm vnitnm prostoru.

(2) Pokud osoba uveden v odstavci 1 neme z vnch d-vod zajistit, aby hygienick limity hluku nebo vibrac ze zdro-je dopravnho hluku nebyly pekroeny, se pouije 31 odst. 2(dost o OP) obdobn s tm, e v dosti bude uveden druha charakter protihlukovch a antivibranch opaten.




60/69

31b

Povinnosti osoby, kter provozuje letit (v souasnosti v 30):

(1) Osoba, kter provozuje letit, je povinna zajistit, aby

hlukz leteckho provozu vztaen k charakteristickmu letov-mu dni nepekraoval hygienick limity pro chrnn pro-story uveden v 30 odst. 2 a aby bylo zabrnno nadlimit-nmu penosu vibrac z leteckho provozu na fyzick osobyv chrnnch vnitnch prostorech staveb.

(2) Charakteristickm letovm dnem se rozum prmrn

provozn podmnky na letiti odvozen pro posouzen dlou-hodobho psoben hluku. Definuje se potem vzlet a pi-stn vech letadel na danm letiti za 24 hodin dne. Poetvzlet a pistn za 24 hodin dne se stanov jako prmrnhodnota z celkovho potu vzlet a pistn letadel vechuivatel letit od 1. kvtna do 31. jna kalendnho ro-ku ve vech provoznch smrech vzletovch a pistvacchdrah; pitom se oddl poet pohyb pro dobu denn a dobu

non.

(Definice CHLD je v metodickm nvodu hlavnho hygienika pro

men a hodnocen hluku z leteckho provozuplat ji 2 roky)

60



61/69

61

32

Hluk z provozoven slueb a hluk z veejn produkce hudby

(napklad koncert, tanen zbava, artistick produkce

s hudbou) nesm pekroit hygienick limity upraven pro-vdcm prvnm pedpisem pro chrnn prostory uvede-

n v 30. Splnn tto povinnosti zajist osoba provozujc

slubu a, jde-li o veejnou produkci hudby, poadatel, a nel-

ze-li poadatele zjistit, pak osoba, kter k tomuto elu

stavbu, jin zazen nebo pozemek poskytla. (novelizovno

v 31)

Povinnosti provozovatel leti (pvodn v 30 odst. 1):(1) Pi pekroen hygienickch limit hluku pro chrnnprostory uveden v 30 odst. 2 z provozu na veejnch me-zinrodnch letitch zajiujcch ron vce ne 50 000vzlet nebo pistn nebo z provozu na vojenskch letitchje osoba, kter provozuje takov letit povinna podat p-slunmu stavebnmu adu dost o vydn rozhodnuto ochrannm psmu. Dle je povinna obstarat na svj nklad

vypracovn odbornho posudku o rovni zasaen chrn-nch prostor podle 30 odst. 2 v ochrannm psmu hlukema o monch protihlukovch opatench.



62/69

(2) U bytovch dom, rodinnch dom, staveb pro vchovua vzdlvn, staveb pro zdravotn a sociln ely a funk-n obdobnch staveb umstnch v ochrannm psmu leti-t je osoba uveden v odstavci 1 na zklad odbornho

posudku povinna provst nebo zajistit proveden protihlu-kovch opaten v takovm rozsahu, aby nebyly alespov chrnnm vnitnm prostoru tchto staveb hygienicklimity hluku pekroeny.(= stvajc platn text)

32a

Men hluku v ivotnm prosted lovka podle tohotozkona me provdt pouze dritel osvden o akreditacinebo dritel autorizace podle 83c.

33

V chrnnch vnitnch prostorech staveb nesmj bt in-stalovny stroje a zazen o zkladnm kmitotu od 4 do 8 Hz.Osoba me instalovat takov stroj nebo zazen v okol by-tovch dom, rodinnch dom, staveb zazen pro vchovua vzdlvn a pro zdravotn a sociln ely, jako i funk-

n obdobnch staveb, jen pokud na zklad studie o peno-su vibrac pslunmu orgnu ochrany veejnho zdrav pro-ke, e nedojde k nadlimitnmu penosu vibrac na fyzickosoby v tchto stavbch.(pouze sjednocen terminologie pouvan MMT, pvodn kolna pedkoln ely)

62




63/69

63

34

(1) Provdc prvn pedpis uprav hygienick limity hlukua vibrac pro chrnn prostory uveden v 30 odst. 2 zvl

pro denn a non dobu, (pvodn text: zpsob jejich men a hod-nocen) zpsob men hluku a vibrac a jejich hodnocen a zp-sob stanoven ojedinlch a krtkodobch expozic hluku.

(2) Non dobou se pro ely kontroly dodren povinnostv ochran ped hlukem a vibracemi rozum doba mezi22.00 a 6.00 hodinou.

Zkon . 128/2000Sb., o obcch (obecn zfizen)

10

Povinnosti me obec ukldat v samostatn psobnosti

obecn zvaznou vyhlkoub) k ochran ped hlukem a vibracemi stanovenm konce ve-ejn produkce hudby, provozn doby hostinskch provozo-ven, heren a obdobnch provozoven slueb,

Zkon . 131/2000Sb., o hlavnm mst Praze

44

(3) Povinnosti me hlavn msto Praha ukldat v samostat-n psobnosti jen obecn zvaznou vyhlkoub) k ochran ped hlukem a vibracemi stanovenm konce ve-ejn produkce hudby, provozn doby hostinskch provozo-ven, heren a obdobnch provozoven slueb,




64/69

Reere a hodnocenlegislativy tkajc se protihlukovochrany ve vybranch zemch

Evropsk unie

Josef NovkAkustika Praha s. r. o., Thkurova 7, Praha 6

Reere byla vypracovna pro Ministerstvo zdravotnictv

z podntu hlavnho hygienika R MUDr. Michaela Vta, PhD.

Clem prce bylo porovnat legislativu tkajc se protihlukovochrany a praxi jejho uplatovn v nkterch zemch EU a R.

Zskny byly poznatky z Belgie, Dnska, Francie, Finska, Holandska,Itlie, Nmecka, Norska, Portugalska, Rakouska, ecka, Slovinska,panlska, vdska, vcarska a Velk Britnie.

Hlavn zvry

Systmy ochrany ped hlukem v evropskch zemch se od nae-ho vrazn li, jsou decentralizovan a zvisl na zdroji hluku

a prosted.

V nkolika zemch (Francie, Holandsko, Itlie, panlsko) exis-tuje zkon o hluku, stanovc zkladn pravidla a kompetence.

Legislativa i systm jejho uplatovn se v rznch zemch v-razn li a lze nalzt jen nkolik zkladnch rys:

64

IX.

www.akustika.cz

www.akustika.cz


65/69

Protihlukov ochrana je zaazena do ochrany ivotnho pro-sted, pedmtem zjmu centra ale jsou pouze nejvznam-nj zdroje hluku (hlavn silnice, eleznice, velk prmyslo-

v zvody, letit). Nejvce vkonnch kompetenc a odpovdnosti vetn vyizo-

vn stnost pat regionm a hlavn obcm. Psnji se dohl na hluk z vrobnch aktivit ne na hluk

z dopravn infrastruktury, obzvlt ve mstech. Limity hluku z dopravy ve venkovnm prostoru bu nejsou

stanoveny (Velk Britnie, Belgie) nebo jsou obsahem smr-nic dodrovanch hlavn pi zemnm plnovn a v proce-sech EIA.

Nov hlavn silnice, eleznice a letit jsou projektovny tak,aby vyhovly bez dodatench protihlukovch opaten.

Pro protihlukovou ochranu obydl se nejvce pouv zvenzvukov izolace fasd, ve venkovnm prostoru se na dodre-

n limit vtinou db jen tam, kde je venkovn prostor ur-en k pobytu osob a jejich rekreaci. Systmy hodnocen a zen hluku se dosud existujcmi si-

tuacemi s vysokmi imisemi hluku (starou zt) zabvalynedostaten nebo vbec, co se zmnilo zavedenm smrni-ce 2002/49/EC.

65

www.akustika.cz

www.akustika.cz


66/69

V legislativ nebyly shledny explicitn vazby na zdrav. Li-mity hluku, obzvlt ve venkovnm prostoru, jsou chpnyspe jako jedna z dimenz kvality ivotnho prosted, pe-kroen limitu v mimopracovnm prosted se nechpe jako

ohroen lidskho zdrav. Princip sdlen odpovdnosti klade draz na obecn rove.

Limity hluku s vjimkou hluku z prmyslu nejsou zvazn,tj. je na obci, jak psn a v jakch souvislostech je aplikujea jak si sv rozhodnut obhj ped volii, v jejich bezpro-stedn blzkosti psob.

Postupy proti zdrojm hluku z prmyslu bvaj nekompro-misn a se sankcemi.

Pro hluk z dopravy ve venkovnm prosted jsou stanovenysmrn hodnoty, kter jsou v projektech novch situac ch-pny jako zvazn.

dn evropsk prvn systm neumouje soudn vymh-n splnn limitu hluku z dopravy ve venkovnm prostoru.

Akn plny sniovn hluku ve smyslu smrnice2002/49/EC jsou v nkterch zemch zvazn zakotven,

vdy jsou pod kontrolou veejnosti.

66

www.akustika.cz

www.akustika.cz


67/69

Vhody a nevhody naeho dosavadnho systmu

jedn se o centralizovan systm, jeho vhodou je zavedena osvden funknost v rmci ochrany zdrav a na evropsk

rovni postaven limity hluku; vhodou je, e posouzen hluku se v rmci stavebnho zen

neme vyhnout dn projekt; hlavn nevhodou je striktn postaven limit hluku jako

limit zdravotnch, jejich pekroen se chpe jako pokozo-vn zdrav;

prvn vymahatelnost limit hluku z dopravy ve venkovnmprostoru je evropskou raritou a souasn soudn spory, kte-r probhaj proti Hlavnmu mstu Praha, nemaj v Evropobdoby;

za nesystmov lze poadovat ast rozpor mezi zemnmi

plny obc a hlukem z dopravy; princip sdlen odpovdnosti v souasnm systmu praktic-

ky neexistuje, i kdy vt se msta bez nho nemohou udr-itelnm zpsobem rozvjet; co nejvce pravomoc v oblastikomunlnho hluku by mla bt pijata obcemi;

67

www.akustika.cz

www.akustika.cz


68/69

Nmty pro budouc koncepn pravy esklegislativy

gesce hodnocen a zen hluku by mla zstat v resortu zdra-

votnictv, protoe je to v R tradin, funkn a vit, rostou-c vznam by mly mt analzy zdravotnch rizik; ml by vzniknout speciln zkon o hluku, kter by stanovil:

zkladn zsady hodnocen a zen hluku, kompetencecentra, region a obc,

systm centrln stanovench smrnch a zvaznchlimit hluku pro rzn zdroje a prosted,

povinnosti obc zahrnout do zemnch pln dimenzi

hluku, stanovit zvaznost schvlench aknch pln sniovnhluku ve smyslu smrnice 2002/49/EC;

nkter limity hluku v mimopracovnm prosted by nemlybt chpny jako zdravotn, vt roli v hodnocen hluku bymlo hrt ruen a obtovn hlukem;

ml by se sjednotit systm odstraovn star hlukov zt-e, kter v souasnosti probh formou asov omezenchpovolen a aknch pln ve smyslu smrnice 2002/49/EC;

nalezen by ml bt systm sdlen odpovdnosti a rizik mezisttem, obcemi, provozovateli infrastruktury a obany,

nutn zejmna ve velkch mstech; souasn systm korekce limitu hluku na starou zt

a jejho zniku v ppad rekonstrukc infrastruktury jeproblematick;

68

www.akustika.cz

www.akustika.cz


69/69

sporn situace hluku ve venkovnm prostoru by mly btrozhodovny pomoc analzy zdravotnch rizik podle celkovhlukov expozice s ohledem na krtkodob nebo del pobytlid;

ml by bt odstrann ast rozpor mezi zemm plnem a zs-knm stavebnho povolen zemn pln mus brt venkov-n hluk v vahu, v zem urenm pro bydlen by mla sta-it zvukov izolace obvodovho plt;

systm by ml klst draz na prevenci vniku novch situacs vysokmi imisemi hluku;

co nejvce pravomoc v oblasti komunlnho hluku by mlabt pidlena obcm a tmito aktivn pijata, vetn bnho

dozoru a vyizovn vech stnost; systm by ml vhodnm zpsobem vst k vtmu vyuvn

mstsk hromadn, cyklistick a p dopravy a k zastavennrstu individuln automobilov dopravy.

Dkuji za pozornost.

www.akustika.cz

www.akustika.cz

Date post:	13-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	tourvel
View:	242 times
Download:	0 times

Ombudsman - Hluková Zátěž

Documents