1. a) jednovýznamová: povolání, herecmnohovýznamová: atmosféra, okruh, pravidlo, dílo, fronta, program, kraj, hlava, představení, projev, výhled, roh, lóžeb) povolání – činnost vykonávaná jako zaměstnání, profeseatmosféra – 1. plynový obal planety, 2. dř. jednotka tlaku, zn. at, tlak silou 1 kilopondu na 1 cm čtverečný, 3. prostředí, ovzduší, náladaokruh – 1. kruhová n. vůbec uzavřená dráha, 2. plocha n. prostor kolem něčeho, 3. obor (působnosti), oblast (sféra), 4. skupina lidí spjatých společnými zájmy n. soubor věcí nějak souvisícíchpravidlo – 1. závazné ustanovení, norma, předpis, návod, 2. poznaná zákonitost a poučka ji vystihující, 3. zvyk, obyčej, zásadadílo – 1. práce, výtvor, i souhrn prací, 2. zaměstnání, konání, prácefronta – 1. přední strana pásma bojové činnosti, toto pásmo, bojiště, 2. průčelí budovy, fasáda, 3. seskupení organizací, osob apod. se společným zaměřením, cílem, 4. řada čekajících lidí, 5. meteor. rozhraní dvou vzduchových hmot lišících se teplotou, vlhkostí apod.program – 1. předem stanovený obsah a postup, sled nějakého kulturního podniku, jednání apod., pořad, 2. tištěné (psané) oznámení programu, 3. rozvrh vytčených úkolů a cílů, plán, 4. výp. tech. soustava příkazů vložená do počítačekraj – 1. místo na obvodu předmětu, okraj, začátek, popř. konec (slova souznačná), 2. časový začátek, 3. krajina, končina, 4. územní správní jednotka větší než okres, 5. rovinahlava – 1. horní (n. přední) část lidského (n. zvířecího) těla, 2. sídlo rozumu, myšlení, nadání, paměti, vůle, člověk jako nositel těchto schopností, 3. život, 4. člověk, jednotlivec, 5. kdo je v čele něčeho, vedoucí osobnost, vůdce, 6. věc podobající se tvarem hlavě (hřib s hnědou hlavou), 7. kapitolapředstavení – 1. veř. předvedení něj. díla, produkce, 2. osobní seznámení lidí uvedením jménaprojev – 1. projevení, výraz, 2. veřejná řeč, prohlášení, proslov, 3. užití jazyka v konkrétní situaci, celek takto vzniklý, promluvaherec – kdo vytváří (na jevišti apod.) postavu dramatického díla, přen., zprav. hanlivě kdo něco předstírá, hrajevýhled – 1. možnost volně hledět, vidět do dálky, vyhlídka, 2. kniž. vyhlídka (v-y do budoucnosti)roh – 1. tvrdý dutý povlak výběžku čelní kosti někt. savců, výrůstek v takovém tvaru, 2. dechový hud. nástroj pův. ze zvířecího rohu, 3. ostře vystupující část předmětu tvořená jeho hranami, stranami n. okrajem, 4. prostor, kde se sbíhají ulice, lámou řady domů, 5. místo, kde se stýkají zdi, kout, 6. sport. (při bránění v kopané aj.) zahrání míče za brankovou čáru, kop apod. útočícího mužstva tím získanýlóže – 1. oddělená část hlediště divadla aj. s několika sedadly, 2. organizační jednotka svobodných zednářů
2. publikum – 1. obecenstvo, diváci, posluchači, 2. (dř.) veřejná univerzitní přednáškatolerovat – 1. snášet, trpět, dovolovat, připouštět: t. cizí názory, 2. kniž. a odb. určovat, určit, stanovovat, stanovit toleranci, označovat, označit toleranciprodukce – 1. výroba urč. předmětů, jejich souhrn, výsledek výroby, 2. umělecká tvorba, souhrn literárních, uměleckých výtvorů, 3. předvádění artistických, hudebních aj. výkonů, 4. organické vytváření něčeho: p. kyseliny v žaludkulogika – 1. věda o správném myšlení, 2. zákonité vyplývání následujícího jevu z předcházejícího, logičnost, zákonitost, 3. správné myšlení a jeho používání v praxi, 4. hist. první ročník někdejší filozofie (dvouletého kurzu doplňujícího 6leté gymnázium)detail – 1. podrobnost, jednotlivost, 2. tech. strojní součást, její část rozkreslená na výkrese, zprav. ve zvětšeném měřítku, 3. odb. podrobně zachycená část uměl. celku, 4. zast. prodej v drobnémetiketa – 1. pravidla společenského chování, soubor společenských zvyklostí, 2. odb. nálepka s nápisem, vinětakompozice – 1. skládání prvků v celek, lingv. tvoření slov skládáním, hud. skládání, komponování, nauka o skladbě,
2. umělecké dílo, (zvl. hud.) skladba, 3. zast. školní (celohodinová) klasifikovaná písemná práce ukládaná v pravidelných obdobích, 4. výsledek spojení, sloučení, smíšení látek, směs, sloučenina, slitina, 5. sklář. kompoziční sklo, štraskonverzovat – 1. vést konverzaci – vést rozhovor, rozmluvu, hovořit, 2. cvičit se v konverzacioficiální – mající úřední ráz, uznávaný rozhodujícími místy, vyjadřující jejich míněnístyl – sloh 1. celkový ráz činnosti a jejich výsledků, 2. způsob výběru a užívání uměl. prostředků, způsob provedení uměl. díla typický pro urč. umělce, školu, směr, dobu, umělecký směr, 3. způsob výběru a využití jazykových prostředků typický pro urč. funkci, jazykový projev n. jedince, 4. sport. způsob provádění (sportovního) výkonugesto – 1. pohyb, zejm. pohyb ruky, něco vyjadřující, posunek, též jako doprovod, zdůraznění slovního projevu, 2. slovní projev, postoj, čin (v kladném smyslu) příznivý ve vztahu k někomu n. (v záporném smyslu) vypočítaný jen na vnější efekt, s okázalostí něco předstírajícífoyer – 1. předsálí v divadle, koncertním sále, kině apod. sloužící k společenskému styku a osvěžení o přestávkách, 2. (pův.) prostor s ohništěmvernisáž – 1. slavnostní otevření, zahájení výstavy (zprav. s úvodním projevem a uměl. pořadem), 2. odb. lakování obrazůkonvence – 1. úmluva, dohoda, smlouva, ujednání, 2. ustálený, navyklý způsob (jednání, chování apod.), společenské pravidlo, zvyklostinformace – 1. zpráva, údaj, kyb. údaje, hodnoty n. strojově zpracovávaná data, biol. genetická i. – údaje potřebné k utvoření biol. jedince, sociál. sociální i. – poznatky, sdělení, zprávy využívané ve společnosti o vztazích lidí, jejich potřebách, zájmech, 2. informování, poučení, 3. kyb. (v teorii informace) číselné vyjádření množství údajů přenesené sdělovacím kanálem za časovou jednotku při přenosu zprávorientace – 1. určování, určení, znalost polohy, 2. umísťování, umístění, poloha předmětu vzhledem k světovým stranám, 3. zprav. publ. (politické, kulturní aj.) zaměření, 4. obeznámení s něčím, orientovanost, informovanost, 5. chem. uspořádání makromolekuly (ke zlepšení mechanických vlastností plastických hmot)originál – hovor. člověk svérázných vlastností, originální zvláštní samorostlý člověk, 1. původní vyhotovení, původní věc, 2. původní umělecké dílo n. uměleckořemeslný výrobek (op. kopie), 3. znění slovesného díla v pův. jazyce (op. překlad)partner – 1. společník, druh, účastník (zvl. hry, zábavy apod.), spoluhráč, protihráč, 2. manželpublikace – 1. dílo zveřejněné, vydané tiskem (před rozšířením knihtisku i rukopisné), 2. zveřejnění, vydání, uvedení ve známost, publikování
8. a) vítězství Žižky – Žižkovo vítězství; mostě Karla – Karlově mostě; Stěnu čerta – Čertovu stěnu; vítězství Pyrrhy – Pyrrhovo vítězstvíb) Čertova stěna – opera Bedřicha Smetany; Pyrrhovo vítězství – vítězství, ale s velkými oběťmi a příliš těsné, anebo s bezcenným ziskem
9. b) sousloví: střední Evropa, přírodní krajina, kulturní krajina, pozemní komunikace, Ústecký kraj, hnědé uhlí, krajina devastovaná, maloplošná chráněná území, národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní památkavolná spojení slov: naše území, cenná krajina, nejvyšší hory, nejcennější přírodac) tvoření nových slov: území, lidský, dřívější, dřevina, zemědělství, přetvořený, nezanedbatelný, těžba, velkoplošný, KRNAP, CHKO, NP, maloplošný, národní, přírodovědecpřejímání z cizích jazyků: stát, komunikace, rekultivace, existovat, kategorie, park, flóra, fauna, lokalita, endemit, rezervacepřenášení významu: vřed, hřebend) stát – mocenská organizace ve společnosti na určitém území (latina); komunikace – dopravní cesta (latina); rekultivace – opětovné zúrodnění člověkem poničené krajiny (latina); existovat – být (latina); kategorie – soubor předmětů nebo jevů se společným rysem (řečtina); park – 1. sad s okrasnými stromy a květinami sloužící k procházkám a k rekreaci, 2. soubor dopravních prostředků, materiálů n. nářadí (angličtina, francouzština); flóra – rostlinstvo (latina, z osobního jména); fauna – živočišstvo (latina); lokalita – místo (latina); endemit – organismus vyskytující se pouze na určitém území, jinde se nevyskytuje (řečtina); rezervace – chráněná oblast (latina)e) hřeben – metafora; vřed – metaforaf) odvozování: území, lidský, dřívější, dřevina, přetvořený, nezanedbatelný, těžba, národnískládání: zemědělství, velkoplošný, maloplošný, přírodovědeczkracování: KRNAP, CHKO, NPg) Příklad řešení:dřevina přetvořený těžba národníZS (základové slovo): dřevo ZS: tvořený ZS: těžit ZS: národSZ (slovotvorný základ): dřev SZ: tvořený SZ: těž SZ: národSP (slovotvorný prostředek): -ina SP: pře- SP: -ba SP: -ní(území – země; lidský – lidé; dřívější – dříve; dřevina – dřevo; přetvořený – přetvořit; nezanedbatelný – zanedbatelný; těžba – těžit; národní – národ)h) V ČR byly vyhlášeny čtyři národní parky.Národní přírodní rezervace patří mezi maloplošná chráněná území.Nejstarší český národní park najdeme v Krkonoších.Většinu území ČR tvoří kulturní krajina.Jeden z národních parků tvoří jeden celek s CHKO.
10. 1. Rotunda sv. Jiří byla postavena v době románské. 2. Po ukončení vyučování byla třída uklizena. 3. Dnes se v divadle Alfa hraje pohádka Osamělý obr. 4. Učili jsme se, že v Číně byl vynalezen také porcelán. 5. U naší tety se vaří velmi dobře. 6. Návrh smlouvy byl všemi podepsán. 7. Vůz byl tažen dvěma koňmi/koni. 8. Zraněný lyžař byl dopraven vrtulníkem do fakultní nemocnice. 9. Hrad Karlštejn je navštěvován turisty z celého světa. 10. Rychlá jízda byla policisty trestána pokutou.
11. a) 1. Slaměný klobouk ležel nahoře na skříni. 2. Jindra stál vzadu a snažil se nenápadně proklouznout ke dveřím a rychle zmizet, dokud ho nikdo nezpozoroval. 3. Všichni postupně vystupovali z vlaku. 4. Zlata byla nachlazená a nevypadala dobře. 5. Autobus pomalu přijížděl a cestující se spořádaně řadili na nástupním ostrůvku. 6. Aneta si nahlas pustila svou oblíbenou písničku. 7. Bylo takové horko, že jsme se šli koupat až večer.b) nahoře – dole; vzadu – vpředu; nenápadně – nápadně; rychle – pomalu; dokud – nelze utvořit; postupně – najednou; dobře – špatně; pomalu – rychle; spořádaně – chaoticky/neuspořádaně; nahlas – potichu; až – nelze utvořit; večer – ránoc) se – osobní (zvratné); ho – osobní; nikdo – záporné; všichni – neurčité; se – osobní (zvratné); si – osobní (zvratné); svou – přivlastňovací; takové – ukazovací; se – osobní (zvratné)
12. a), b) 1. Z dálky bylo slyšet hudbu. – v. oznamovací; 2. Z ohniště se kouřilo. – v. oznamovací; 3. Sedněte si vedle sebe. – v. rozkazovací; 4. Kéž se nám to podaří! – v. přací; 5. Nenahýbat se přes zábradlí! – v. rozkazovací (větný ekvivalent); 6. Bolí mě v krku. – v. oznamovací; 7. V koruně stromu se modraly švestky. – v. oznamovací; 8. Zajisté. – v. oznamovací (větný ekvivalent); 9. Děti odjely na celý týden na hory. – v. oznamovací; 10. Můžeme se na vás spolehnout? – v. tázací; 11. Nevyhazujte potraviny! – v. rozkazovací; 12. Uděláš si zítra na mě čas? – v. tázací; 13. Lesy obklopovaly Vyšehrad, rokle byly zarostlé křovinami. – v. oznamovací;
14. Hurá! – v. zvolací (větný ekvivalent); 15. Nad lesem se ozývalo mnohohlasé krá, krá. – v. oznamovací; 16. Lidé se obávali skutečností, kterým nerozuměli. – v. oznamovací; 17. Umíte vyjmenovat spojky, před kterými se většinou nepíše čárka? – v. tázací; 18. V dnešní době je třídění odpadu nutné. – v. oznamovacíc) 12. 15.
d) 13. Lesy obklopovaly Vyšehrad, rokle byly zarostlé křovinami. (2 věty v souvětí)
16. Lidé se obávali skutečností, kterým nerozuměli. (2 věty v souvětí)
17. Umíte vyjmenovat spojky, před kterými se většinou nepíše čárka? (2 věty v souvětí)
13. 1. V lesích dříve žilo množství divé zvěře. 2. Nebezpečných zvířat se lidé báli. 3. Poslouchali jsme (my) zpěv ptáků, kteří poletovali vysoko v oblacích. 4. Poutník seděl ve stínu vrby na břehu potoka a zaposlouchal se (on) do jeho zurčení a bublání. 5. V restauracích u benzínových čerpadel můžete (vy) dostat rychlé občerstvení. 6. Tatínek zvedl výskajícího chlapce do výše až nad hlavu. 7. Krmili jsme (my) koně v ohradě malými kousky mrkve. 8. Práce na stavbě nového kulturního centra rychle pokračovaly. 9. Cítit se šťastným je pro každého člověka velmi důležité.
14. 1. Maminka seděla v křesle unavena. (2) 2. Daniel se vrátil nemocen. (2) 3. Oddíl volejbalistek si vybral Martinu za svou mluvčí. (1) 4. Strýc byl zvolen senátorem. (1) 5. Pavel seděl na lavičce sám. (3) 6. Jitka byla panem učitelem určena za kapitánku družstva. (1) 7. Letos se přihlásím na dětský tábor jako vedoucí. (1) 8. Přece nenecháme dům neuklizený! (2)
15. a) Příklad řešení:Božena Němcová, významná česká spisovatelka, napsala Babičku, Divou Báru a celou řadu dalších povídek.Bratislava, hlavní město Slovenska, leží na Dunaji.Martina, žákyně naší třídy, se odstěhovala do Mělníka.Dvacetiletý Tomáš, syn našich přátel, se probojoval na mistrovství republiky ve sportovní střelbě.Radhošť, nejvyšší hora Beskyd, je místem často navštěvovaným turisty.Kytice, jedno z nejznámějších děl K. J. Erbena, byla zfilmována.b) Příklad řešení:Božena Němcová, která se stala významnou českou spisovatelkou (VV přívlastková), napsala Babičku, Divou Báru a celou řadu dalších povídek.Bratislava, která je hlavním městem Slovenska (VV přívlastková), leží na Dunaji.Martina, jež byla žákyní naší třídy (VV přívlastková), se odstěhovala do Mělníka.Dvacetiletý Tomáš, který je synem našich přátel (VV přívlastková), se probojoval na mistrovství republiky ve sportovní střelbě.Radhošť, který je nejvyšší horou Beskyd (VV přívlastková), je místem často navštěvovaným turisty.Kytice, která se stala jedním z nejznámějších děl K. J. Erbena (VV přívlastková), byla zfilmována.
16. Příklad řešení:1. Bude-li velké teplo (VV přísl. podmínková), pojedeme se koupat. 2. Maminka řekla Mirkovi, aby si před večeří umyl ruce (VV předmětná). 3. Koupili jsme kuřecí maso a maminka připravila přírodní řízky s nivou, protože chystala slavnostní oběd (VV přísl. příčinná). 4. Přestože foukal silný vítr (VV přísl. přípustková), rozhodli jsme se, že pojedeme na kole na koupaliště (VV předmětná). 5. Chtěli jsme vynést lahve od minerálek, ale kontejner byl plný. 6. Když šel děda na houby (VV přísl. časová), vzal si velký košík.
17. převratný vynález, na kostelní vížce, přibil k boudě prkno, nasycený výr, vanul silný vítr, veliká pýchavka, omyvatelný ubrus, zimní krajina, syslí nora, mlsný jazýček, syrové brambory, cvičený sokol, ochočený sýček, vznesl námitku, bydlel v Přibyslavi, jutový pytel, rostlina zvaná kozí pysk, bystrý chlapec, sychravé počasí, mlýnský kámen, netopýr přezimoval v jeskyni, oslík přežvykoval seno, letiště v Ruzyni, diamant se třpytil, obsadil první místo ve skoku vysokémjuta – textilní surovina k výrobě hrubých tkanin, např. pytlů, provazů a koberců; letiště v Ruzyni – Letiště Václava Havla Praha
18. A 1. Řeka se líně plazila mezi příkrými skalami. 2. Ve slovníku cizích slov jsme vyhledávali věcné významy neznámých slov. 3. U stodoly pískalo kosí mládě. 4. Oba otcovi bratři se vyučili kuchaři. 5. Archeologové odkryli vzácné nálezy z mladší doby bronzové. 6. Před námi se objevily vrcholy Krkonoš.B 1. Na střeše se usadili dva bílí holubi. 2. Mezi oběma domy byla zahrada s plaňkovým plotem. 3. Petr byl v cíli první. 4. Do Tunisu jsme letěli společně s Francouzi, Španěly a Rusy. 5. Poctivý nálezce odevzdal nalezený batoh s penězi a doklady. 6. Husy se pásly na posekaném poli. 7. Tato píseň je světoznámý hit.
19. a) ona – ji; ono – něb) by byl pohladilc) zrní, dřívíd) vejcee) naf) byl dospělý a důležitýg) …, aby ji nezasypala dubová lavina.h) …, že se až trochu klátil v ramenou.…, až slepice musily skákat jedna přes druhou a prát se o ně.…, že něco slepice vůbec nenašly.…, že se kolem ní matka bála choditi) Když běžel kolem Billyho, …Když měl všechno hotovo a posbíral všechna vejce, …j) cajkový – cajkové kalhoty, cajk – pevná bavlněná látka; cypřiš – jehlanovitý jehličnatý strom rostoucí ve Středomoří i jiných subtropických krajích; srub – menší stavení sroubené z klád, kmenů, trámů částečně osekaných; napajedlo – místo n. zařízení pro společné napájení (dobytka, lesní zvěře apod.)
20. 1. Přihlášku osobně odevzdej do rukou výchovné poradkyně. 2. Prodavačka byla celý den na nohou. 3. V rohu stál starý stůl se třemi nohami. 4. Tatínkovo tričko Zuzance sahalo až ke kolenům. 5. Zvědavě nás sledoval udivenýma očima. 6. Matka a syn si byli velmi podobni stejnýma hnědýma očima. 7. Myslivec odstraňoval po pytlácích pasti s nastraženými drátěnými oky. 8. Jako odpověď pouze pokrčil rameny. 9. Od babičky jsem dostala hodinky se svítivými číslicemi. 10. Marek s Tomášem si svoje neshody vyříkali mezi čtyřma očima. 11. Když jsem byl s tatínkem na závodech motokár, nosil mě na ramenou/ramenech, abych dobře viděl na závodní dráhu. 12. Teta odnesla do kůlny starou židli s vratkými nohami, aby z ní nikdo nespadl. 13. Tok řeky tvoří také několik slepých ramen. 14. Malý Bobeš si hrál s ulomenými uchy hrnce jako s koníčky.
21. A 1. Dvě zkušené podnikatelky besedovaly se studenty střední odborné školy. 2. Rodiče nám zakázali jít ven dříve, než (my) budeme mít napsané úkoly. 3. Vystavovali jsme (my) naše výkresy v atriu školy. 4. Lázeňští hosté odpočívali na lavičkách na kolonádě. 5. Veverky sbíraly lískové oříšky a nosily si je (ony) do doupěte. 6. V zimě parky i dětská hřiště osiřely.B 1. V hodinách literatury jsme četli (my) ukázky z lidové tvorby. 2. Na břehu potoka kvetly blatouchy, petrklíče a sasanky. 3. Desítky dětí se rozběhly ke klecím se lvy. 4. Zbytečně jste se rozčilovali (vy). 5. Z babiččiny tváře se na nás dívaly její dobrácké oči. 6. Návštěvníci užasli nad krásou krápníků v jeskyni.Shoda přísudku s podmětem: Pokud je podmět v množném čísle rodu mužského životného, pak je v přísudku -i; pokud je rodu mužského neživotného nebo rodu ženského, je v přísudku -y; pokud je v rodě středním, pak je v přísudku -a. Pokud je v několikanásobném podmětu přítomno alespoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného, pak je v přísudku -i; pokud jsou v několikanásobném podmětu všechna podstatná jména rodu středního v množném čísle, je v přísudku -a; v ostatních případech několikanásobného podmětu se píše v přísudku -y.
22. Příklad řešení:Nosit sovy do AthénV Aristofanově komedi Ptáci letí hejno ptáků do Athén a všichni se diví, že s nimi letí i sova. Řecké Athény mají jméno po bohyni Pallas Athéně, která byla velmi moudrá a v jejímž erbu se nejčastěji objevovala sova. Ta se stala symbolem Athéniny moudrosti a znakem jejích chráněnců. Athény si ze znaků Pallas Athény zvolily právě sovu a její obraz byl v Athénách na budovách, ulicích, pečetích i na mincích, kterým se říkalo sovičky. Athény se tedy staly městem sov. Rčení nosit sovy do Athén znamená dělat něco zbytečného, nerozumného, neúčelného.Jeden z divů České republiky – elektrárna Dlouhé stráněPřečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se v roce 2005 stala největším divem České republiky. Leží v CHKO Hrubý Jeseník, v katastru obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Má největší spád z vodních elektráren v ČR – výškový rozdíl činí 510,7 m. V elektrizační soustavě plní několik významných funkcí: statickou, dynamickou a kompenzační. Elektrárna byla budována v letech 1978–1996. Je řešena jako podzemní dílo. Horní nádrž je s podzemní elektrárnou spojena dvěma přivaděči, dolní nádrž je na říčce Desná.
23. Příklad řešení:a) Museli bychom postavit velké množství lodí, museli bychom přes řeku létat, plavat…b) Museli bychom změnit způsob života, žít v podzemí nebo v budovách na vysokých kůlech…c) Museli bychom se naučit žít jako v tropech / v polárních oblastech, naučit se pěstovat jiné plodiny, oblékat se jinak, stavět jiná obydlí…
24. Zopakujte si zásady popisu – soustřeďte se na vzhled, tvar, barvu, materiál, funkci, vlastnosti přístroje; postupujte od celku k části…
25. Strukturovaný životopis (CV) shrnuje schopnosti, dovednosti, pracovní zkušenosti. V životopisu nesmí chybět jméno, příjmení, kontaktní údaje, vzdělání, zkušenosti, praxe, absolvované kurzy, jazykové znalosti, technické znalosti, vlastnictví řidičského průkazu, zájmy.
Obohacování slovní zásoby1. Co už víme o slovní zásobě a tvoření slov strana 14–17
1. Podvádět a okrádat lidi je velká lumpárna. – V lunaparku zprovoznili největší kolotoč, jaký jsem kdy viděl.; V čele jednotlivých států USA stojí guvernér. – O výchovu dívek z bohatých rodin se dříve starala jejich guvernantka.; Užívání drog je pro člověka krajně nebezpečné. – Spisovatel Jaroslav Hašek se původně vyučil drogistou.; Kaviár patří mezi oblíbené delikatesy lidí, kteří na to mají. – Přejet křižovatku na červenou je velmi závažný delikt.
2. a) Slovo táta je slovo hovorové, slovo otec neutrální (citově nezabarvené).b), c), d) tvoření nových slov: udělat, změna, pobřeží, nejkrásnější, odstup, stejnojmenný, dolina, TANAP, vysokohorský, značený, bezmračný, neobyčejný, předměstí, např., starobylý, městečko, NP, vodopád, EUpřejímání z cizích jazyků: pláž (francouzština), hotel (francouzština), túra (francouzština), turista (francouzština), adrenalin (latina), kilometr (kilo – řečtina, metr – francouzština, původně řečtina), fajn (němčina)přenášení významu: štít (metafora), hřeben (metafora), brána (metonymie)tvoření sousloví: Vysoké Tatry, Spišská Sobota, Slovenská republikae) odvozování: udělat, změna, pobřeží, nejkrásnější, odstup, dolina, značený, bezmračný, neobyčejný, předměstí, městečkoskládání: stejnojmenný, vysokohorský, starobylý, vodopádzkracování: TANAP, např., NP, EUf) slova odvozená: udělat – dělat; změna – změnit; pobřeží – (po) břeh(u); nejkrásnější – krásnější; odstup – odstoupit, odstupovat; dolina – dole/dolní; značený – značit; bezmračný – (bez) mrak(ů); neobyčejný – obyčejný; předměstí – (před) měst(em); městečko – městoslova složená: stejnojmenný – stejné jméno; vysokohorský – vysoká hora; starobylý – starý, být; vodopád – voda, padatg) 1. koncovka – část slova, která se mění při skloňování, někdy i slovotvorný prostředek; 2. slovotvorný základ – část společná pro dvě slova – základové a odvozené; 3. přípona – slovotvorný prostředek za slovotvorným základem; 4. kořen – část společná pro všechna příbuzná slova; 5. předpona – slovotvorný prostředek před slovotvorným základem; 6. hláskové změny – změny ve slovotvorném základu; 7. základové slovo – slovo, z něhož bylo utvořeno nové slovo; 8. odvozené slovo – nově utvořené slovo
5. Bc. – bakalář; MVDr. – doktor veterinárního lékařství; Ph.D. – doktor filozofie („velký doktorát“, titul za jménem); JUDr. – doktor práv; ZOH – zimní olympijské hry; AV ČR – Akademie věd České republiky; ARO – anesteziologicko-resuscitační oddělení; str. – strana; Sazka – sázková kancelář; s. r. o. – společnost s ručením omezeným; KRNAP – Krkonošský národní park; m3 – metr krychlový; ČNB – Česká národní banka; DAMU – Divadelní akademie múzických umění; MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; LF UK – Lékařská fakulta Univerzity Karlovy; fa – firma; MUDr. – doktor medicíny; pí – paní; Mgr. – magistr; Čedok – Československá dopravní kancelář
6. a), b) Příklad řešení: Nemá to hlavu ani patu. – nedává to smysl, je to neuspořádané Co není v hlavě, musí být v nohou. – ten, kdo zapomíná, se hodně naběháJe samá ruka, samá noha. – je vysoký a hubený Je na obě ruce levý. – je nešikovnýMá zlaté ruce. – je velmi šikovný, umí všeNa rukou by ji nosil. – zahrnul by ji veškerou péčí
7. Příklad řešení:a) ka: kamarád, kanárek, kastrol, kačátko, katalog; má: máma, máslo, mávat, málem, máti, mámil, mátohab) obydlí – stavení, bydliště, příbytek, bydlo (zastarale); jako synekdocha také: dům, vila, domek, bungalov, byt, panelák, bytovka, chata, chalupamluvit: řečnit, povídat, hovořit, vyprávět, rozprávětc) N… d… j… v…: Nový dřevník ještě vydrží., Nadino dítě je veselé., Nejnovější deník je vyhlášený.; R… p… n… z…: Ráno přišla naše Zuzka., Rád pracuje na zahradě., Racek poletoval nad zálivem., Radek procestoval Nový Zéland.
3. a) 1. Paleontologie; 2. mementem; 3. ortel; 4. Atom; 5. Prognóza; 6. Galaxie; 7. Vandalové; 8. Meteorit, krátery; 9. exhibicí; 10. Karavana; 11. misantropb) Můj bratr studuje na vysoké škole archeologii. Víš, že filantrop je člověk, který daruje čas, peníze nebo nějaké věci na charitativní účely? Laguny jsou uzavřené mořské zátoky.
5. 1. ex offo – z moci úřední; 2. vox populi – hlas lidu; 3. nomen omen – jméno vystihující svého nositele, výstižné jméno; 4. summa summarum – všechno dohromady, konec konců; 5. status quo – dosavadní stav; 6. curriculum vitae – běh života, životopis; 8. à propos – při té příležitosti, mimochodem, právě mě napadá; 9. ad absurdum – k nesmyslnosti, k přehnané krajnosti; 10. ad acta – odložit (ke spisům), pokládat věc za vyřízenou; 12. de facto – ve skutečnosti, doopravdy; 13. de iure – podle práva, právně; 14. déjavu – smyslový klam, pocit, že to, co člověk vidí poprvé, už viděl; 15. ex post – dodatečně, po skončení děje; 16. in memoriam – na paměť, na posmrtnou památku; 17. faux pas – chybný krok v jednání, společenská chyba, nedopatření; 18. vivat – ať žijezbývají: 7. corpus delicti – věc doličná, věcný důkaz prokazující vinu pachatele; 11. lingua franca – směs arabštiny, řečtiny, italštiny, francouzštiny a španělštiny, kterou se mluvilo až do 19. stol. ve středomořských přístavech, jiná podobně smíšená řeč větší vícejazyčné komunity
6. fosilie – zkamenělina; kentaur – napůl člověk a napůl kůň; Koloseum – název amfiteátru v Římě; karafa – lahev s širokým dnem a úzkým hrdlem; album – kniha, sešit pro sbírku, sbírka v podobě knihy; beletrie – krásná literatura; dóm – 1. chrám v biskupském sídle, katedrála, 2. jeskynní prostora připomínající dóm; gambler – hráč; bulvár – široká velkoměstská třída; fjord – úzký a dlouhý záliv; xenofobie – odpor, nepřátelství ke všemu cizímu, k cizincům; justice – soudní orgány, jejich činnost, soudnictví; mytologie – 1. soubor mýtů, bájesloví, 2. nauka o mýtech; topografie – 1. popis území pomocí map, 2. obor zabývající se vyhotovováním map
7. a), b) archeologie, -e ž věda zkoumající pozůstatky lidské činnosti v minulosti; astronomie, -e ž hvězdářství; biologie, -e ž věda o životě organizmů; ekologie, -e ž <ř> 1. věda o vztazích mezi organismy a životním prostředím a mezi organismy navzájem, 2. řidč. stav životního prostředí; estetika [-ty-], -y ž <ř> věda o podstatě a projevech krásy, zvl. umění; etika [-ty-], -y ž <ř> 1. filoz. nauka o mravnosti, mravouka, 2. soustava mravních zásad, morálka, mravnost: křesťanská etika; filatelie, -e ž <f ← ř> sbírání pošt. známek; nauka o nich; genetika [-ty-], -y ž <ř> věda o zákonech dědičnosti; geologie, -e ž věda o vývoji, složení a stavbě zemské
Souhrnná cvičení a testové úlohySouhrnná cvičení strana 20–21
1. a), b) kultura, analýza, filozofie/filosofie, horská túra, tematický, impresionismus/impresionizmus, manikúra/manikýra, léčebná kúra, téma, dynastie, bernardýn, dyslektik, dvě skici, nový typ auta, oxid, brožurka, univerzita/universita, disciplína, bicyklc) kultura – soubor hodnot vytvořených lidmi (např. stolování, bydlení, cestování, jazyka); analýza – rozbor, v chemii reakce; filozofie/filosofie – soustavné a kritické přemýšlení o světě; horská túra – náročný pěší výlet do hor; tematický – související s jedním určitým tématem; impresionismus/impresionizmus – umělecký směr ve 2. pol. 19. stol., který se snažil zachytit momentální dojem v určité chvíli; manikúra/manikýra – ošetření a úprava rukou, nehtů; léčebná kúra – lékařské ošetřování např. v lázních; téma – hlavní záležitost, kterou se zabývá např. diskuse, učitel při vyučování; dynastie – rod panovníků, významných osobností; bernardýn – mohutné plemeno psa; dyslektik – člověk, který má problémy ve čtení; skica – náčrt, předběžná kresba; typ – druh; oxid – sloučenina kyslíku s jiným chemickým prvkem; brožurka – tiskovina, která obsahuje např. návod, informace o městě; univerzita/universita – vysoká škola; disciplína – podřizování se vyšší vůli (předpisům, povinnostem apod.), např. vědní, sportovní; bicykl – jízdní kolo
2. -oun – používá se pro zpravidla hanlivé označení osoby na základě nějaké její dominantní vlastnosti-ounký – obvykle vyjadřuje zdůraznění vlastnosti v pozitivním smyslu-eček – používá se pro zdrobněliny označující jednak malé rozměry a obvykle pozitivní hodnocení, u některých slov může dojít k posunu významu (pozvat někoho na kobereček)
Tvarosloví1. Skloňování obecných jmen přejatých a cizích vlastních jmen strana 23–25
1. a), b) bambus – tropická tráva se statnými dřevnatými stébly, vz. hrad; justice – soudní orgány, jejich činnost, soudnictví, vz. růže; indigo – tmavě modré barvivo, vz. město; azimut – zeměp. úhel, kt. svírá daný směr s poledníkem, vz. hrad; genetika – věda o zákonech dědičnosti, vz. žena; cylindr – válcovitý předmět, skleněné chrániče světla na lampě, hořáku, vysoký válcovitý tvrdý klobouk, vz. hrad; metropole – 1. velké, významné, zprav. hl. město státu, země apod., 2. mateřská země (v poměru ke koloniím), vz. růže; alternativa – jedna ze dvou n. více možností, vz. žena; region – (správní) oblast (země), kraj, vz. hrad; senior – 1. starší ze dvou osob téhož jména, zprav. otec, 2. nejstarší člen v něj. společnosti, stařešina, nestor, 3. sportovec starší věkové třídy, vz. pán; moderátor – průvodce pořadem, vz. pán; igelit – nepromokavý plast, vz. hrad; certifikát – úř. osvědčení, průkaz, potvrzení, vz. hrad; tragédie – 1. drama s nesmiřitelným konfliktem a tragickým závěrem, 2. událost s nešťastným koncem, pohroma, vz. růže; mytologie – 1. soubor mýtů, bájesloví, 2. nauka o mýtech, vz. růže; archív – 1. souhrn zvl. písemných památek dokumentární povahy, 2. instituce k sbírání a uchovávání těchto památek, vz. hrad; luxus – přepych, vz. hrad; tribuna – 1. vyvýšené místo pro řečníka, předsednictvo shromáždění apod., 2. stupňovité vyvýšené hlediště, 3. kniž. časopis, instituce umožňující hlásat, hájit názory apod., vz. žena; viadukt – vyvýšená stavba pro dopravu s mosty, náspy apod., vz. hrad; chaos – nepořádek, zmatek, vz. hrad
2. klišé – zprav. hanl. ustálený otřelý slovní obrat; angažmá – smlouva o přijetí do uměl. souboru apod., zaměstnání tím získané; tabu – kniž. něco posvátného, nedotknutelného n. zapovězeného (pův. u primitivních národů náb. zákaz užívat jisté předměty n. slova); kupé – oddělení v žel. vozu; želé – 1. (ovocný) rosol, 2. bonbony z cukru, sirupu a rosolu, 3. rosolovitý (kosmetický) přípravek; buly – (při hokeji) vhazování kotouče apod. rozhodčím mezi dva hráče
3. album alba městoabsolutismus absolutismu hrad vakuum vakua městoarchaismus archaismu hrad centrum centra městojubileum jubilea město génius génia pánmaterialismus materialismu hrad aforismus aforismu hradmauzoleum mauzolea město heroismus heroismu hradminimum minima město delirium deliria městoorganismus organismu hrad terárium terária město
4. a) 1. antibiotika; 2. glóbu/glóbusu, kontinenty; 3. milénia; 4. piruetami; 5. sympozií; 6. sanatoria; 7. akváriu; 8. bonitou; 9. gusta; 10. oktávy, gymnáziu; 11. reprízub) antibiotikum – léčivo, které se musí několik dní pravidelně užívat; glóbus – zmenšený model Země; kontinent – světadíl; milénium – časový úsek trvající tisíc let; pirueta – několikanásobná rychlá otočka, obrat např. v krasobruslení; sympozium – odborná porada, vědecké zasedání; sanatorium – léčebna; akvárium – skleněná nádrž např. k chování rybiček; bonita – dobrá obchodní pověst; gusto – vkus, chuť; oktáva – osmá třída na víceletém gymnáziu, řada osmi tónů; gymnázium – typ střední školy; repríza – opakování pořadu v televizi, uměleckého díla
5. a) Francis Bacon Francise Bacona Francisi BaconoviHenryk Sienkiewicz Henryka Sienkiewicze Henryku SienkiewiczoviDante Alighieri Danta/Danteho Alighieriho Dantu/Dantem AlighierimPublius Vergilius Maro Publia Vergilia Mara Publiu Vergiliu MaroviWinston Churchill Winstona Churchilla Winstonu ChurchilloviFrancois Villon Francoise Villona Francoisi VillonoviEdgar Allan Poe Edgara Allana Poea Edgaru Allanu PoeoviPaul Gauguin Paula Gauguina Paulu Gauguinovib) Francis Bacon – 1561–1626, anglický filozof a politik; Henryk Sienkiewicz – 1846–1916, polský spisovatel; Dante Alighieri – 1265–1321, italský básník; Publius Vergilius Maro – 70 př. n. l.–19 př. n. l., římský básník; Winston Churchill – 1874–1965, britský politik; Francois Villon – 1429/1431–1463 či později, francouzský básník; Edgar Allan Poe – 1809–1849, americký spisovatel; Paul Gauguin – 1848–1903, francouzský malíř
6. a) Mayové, jejichž civilizace prožívala vrcholné období v době úpadku starověkého Říma, obývali území dnešního jižního Mexika a Guatemaly.b) …v době, kdy došlo k úpadku starověkého Říma. / kdy nastal úpadek starověkého Říma.
c) Jejich (3) civilizace (1) prožívala (5) vrcholné (2) období (1) v (7) době (1) úpadku (1) starověkého (2) Říma (1).d) Mayové obývali; civilizace prožívalae) území – Pt 4. p.; vrcholné – Pks; Mexika – Pkn; v době – Pučf) May – vz. muž; Mexiko – vz. město; Guatemala – vz. žena; civilizace – vz. růže; Řím – vz. hrad (les)g) civilizace – 1. vyšší stupeň kult. rozvoje společnosti vyznačující se tech. pokrokem, 2. civilizovaná společnost, stát
7. a) Černá smrt 1347–1351Černá smrt – mor – představovala jednu z největších katastrof v dějinách. V Evropě a na Středním východě způsobila smrt jedné třetiny populace. V Evropě mor usmrtil kolem 25 milionů lidí. Nemoc pocházela z jižní Číny nebo Barmy a šířila se přes střední Asii Hedvábnou cestou do Bagdádu, na Krym ji dovezli mongolští vojáci. V roce 1347 byla na lodi převezena do italského Janova. Poté se rychle rozšířila na sever a na západ, v roce 1348 zasáhla Paříž a Londýn, o rok později Skandinávii a Rusko. Proti nemoci neexistovala žádná ochrana, zabíjela chudé stejně jako bohaté.b) katastrofa – hromadné neštěstí, pohroma; populace – 1. počet obyvatelstva, 2. stat. obyvatelstvo, 3. biol. soubor jedinců (rostlin, živočichů) téhož druhu v urč. prostoru a čase; neexistovat – 1. nebýt, netrvat, 2. nežítc) nemoc – vz. kost (v některých pádech i píseň), 3. p. č. mn. – nemocem/nemocím, 6. p. č. mn. – nemocech/nemocích; loď – vz. kost/píseň, 3. p. č. mn. – lodím, 6. p. č. mn. – lodích
8. a), b), c) en face [ánfas] – kniž. zpředu (francouzština); fair play [fér plej] – hra podle pravidel, čestné jednání (zejm. ve sportu) (angličtina); passé [pasé] – hovor. minulý, odbytý, překonaný, bezpředmětný (francouzština); all right [ólrajt] – v pořádku (angličtina); ex offo [eks ofó] – kniž. práv. z úřední moci, povinnosti (latina); comeback [kchambek] – kniž. publ. návrat (k dřívější činnosti ap.) (angličtina); curriculum vitae [kurikulum víté] – kniž. stručný životopis (jako příloha k žádosti) (latina); salto mortale [selto mortále] – nebezpečný akrobatický přemet při artistických produkcích, přen. odvážný, zoufalý čin (italština); persona grata [persóna gráta] – kniž. a odb. vítaná, žádoucí, dobře zapsaná osoba, dipl. diplomatický zástupce schválený vládou, u které se akredituje (latina)
2. Užití cizích vlastních jmen v textu strana 25–26
1. a) Koncem 19. století vytvořili francouzští impresionisté (např. Claude Monet, Auguste Rodin) spontánní styl ve snaze zachytit pomíjivé účinky světla. V evropské literatuře vznikalo stále více románů. Spisovatelé (např. Walter Scott a Jules Verne) psali romantické dobrodružné příběhy. Charles Dickens ve svých románech výstižně popsal život městské chudiny. Mark Twain byl americký spisovatel a humorista, který napsal Dobrodružství Toma Sawyera. Mezi největší italské operní skladatele patří Giuseppe Verdi.b) Claude Monet [klód mone], Auguste Rodin [ógst roden], Walter Scott [voltr skot], Jules Verne [žil vern], Charles Dickens [čárls dikens], Mark Twain [márk tvejn], Tom Sawyer [tom sojer], Giuseppe Verdi [džusepe verdi]
2. Jablko sváruSyn trojského krále Priama Paris to neměl lehké už od kolébky. Do vínku dostal i předpověď, že způsobí
zkázu rodného města. Aby se vyhnuli věštbě, rodiče jej pohodili. Parida se ujali pastýři. Jeho další život ovlivnila bohyně sváru Eris. Jako jediná z bohů nebyla pozvána na svatbu bohyně Thetidy a smrtelníka Pélopa, a proto se rozhodla rozeštvat svatebčanky. Vhodila mezi ně jablko s nápisem „Té nejkrásnější“ – a nastala roztržka.
Spor mezi bohyněmi si netroufal vyřešit ani Zeus a zplnomocnil k tomu Herma. Ani ten nechtěl rozhodnout sám, a tak se stalo, že se před Paridem zjevil na břehu říčky Idy Hermés se třemi bohyněmi, podal mu ono „jablko sváru“, a požádal, aby je Paris dal té bohyni, kterou považuje za nejkrásnější. První z nich byla Héra, manželka nejvyššího boha Dia, která Paridovi nabízela bohatství a moc, druhou Athéna, která se snažila Parida nalákat tím, že bude moudrý a zvítězí v každém boji, třetí Afrodíté mu nabízela jediné: nejkrásnější ženu. Paris se dlouho nerozmýšlel a podal jí jablko. Celá věc však měla jeden háček. Za nejkrásnější ženu byla totiž považována Helena, manželka spartského krále Meneláa. Paris ji unesl do Tróje/Tróji. Trojská válka trvala deset let a skončila zkázou Tróje/Tróji, jak bylo kdysi maličkému Paridovi předpovězeno.
3. V polovině 17. století začíná tzv. velké století. Za symbolické rozhraní můžeme považovat rok 1643, rok úmrtí Galilea Galileiho a narození Isaaca Newtona. Rozvoj matematiky a experimentální fyziky umožnil nové významné objevy. Robertu Boylovi se podařilo při studiu vakua objevit zákony o plynech a Ottu von Guerickovi to umožnilo sestrojit na principu vakua první vývěvu. Vědecké poznání došlo nejdále v díle Isaaca Newtona.
Newtonovi se podařilo objevit zákony všeobecné gravitace a formulovat základní poučky mechaniky. Klíčem k novodobé vědě se staly dynamika a mechanika.
Myšlenky anglického filozofa, vědce a lékaře Johna Locka jako první oslavily vládu Newtonova vědeckého zákona. Lockovy myšlenky se staly zdrojem boje za novou společnost.
2. Příšera z jezera Loch NessLochnesská příšera úpí (N) už stovky let na temném a chladném dnu jezera bez šňupacího tabáku a bez televize, trčí (N) tam jako osamělý smrk ve sněhové vánici, aniž tuší (N), že s televizí by to bylo ještě horší, a tak se nemůžete divit, že se jednoho dne sebere (D) a plave se podívat, co je venku nového, a když vystoupí (D) na břeh, usne (D) mrákotným spánkem, jakoby opilá mámivým vzduchem čerstvě vylíhnutého léta, a probudí se (D) až příští dopoledne křikem dětí, které sem přijely (D) na školní výlet, „tak tohle, milé děti, je známé jezero Loch Ness, podle pověsti na jeho dně žije (N) jezerní příšera, ale kdo by věřil pohádkám, že – podívejte (D), je tu kolotoč,“ ukáže paní učitelka na lochnesku, která leží (N) stočená, jak to mívají plazi ve zvyku, a děti s výskáním nasedají (N) a pan školník vybere (D) od každého půl penny a pak zapíská (D) na prsty, lochneska se trochu lekne (D), rozběhne se, napřed dokola a pak rovnou do vody, děti ječí (N), holčičky se bojí, ale klukům se to začíná líbit, tohle tu ještě nebylo, jen mají trochu strach, že si naberou (D) vodu do bot, a lochneska si myslí (N), jsou docela milí, ale proč nejdou (N) do vody, je krásně teplá, paní učitelka zatím omdlela (D) jako přezrálý olomoucký tvarůžek, lochneska se ukázkovým kraulem vrací (N) zpátky na břeh a zabručí (D): „Tak zítra ať máte všichni plavky, v první lekci se naučíme splývat (N),“ a jde si dát patnáct jezer na rozplavání.
3. slovesa dokonavá: vzbudí, dostaly, naučila, dobyla si, vynalezla, vybraly si, stalo seslovesa nedokonavá: letí, motá se, ptá se, chce, nekončily, zastupovala, objevovalo se, skrývá se, vyskytoval se, říkali
4. b) zaviňuje – N; týká se – N; odpovězte – D; odpovídejte – N; nepospíchejte – N; vyplatí se – D; rozesmáli se – D; hovoří – N; přestanou – D; vejdete – D; hádají se – N; reaguje – N; dopustíte se – D; myslí si – N; vypadají – N; zeptejte se – D; zaujme – D; zvolí si – DPři určování vidu je třeba využít významu i způsobu tvoření tvarů daného slovesa.
Souhrnná cvičení a testové úlohySouhrnná cvičení strana 30
1. a) jako (8); odemknout (5) – infinitiv, rod čin., vid D; abecedy (1) – 2. pád, č. j., rod ž.; se (3); mění (5) – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas přít., rod čin., vid N; které (3) – 1. pád, č. mn., rod m. neživ.; se (3); rodí (5) – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas přít., rod čin., vid N; v (7); čtenářově (2) – 6. pád, č. j., rod ž.; -li (8); nám (3) – 3. pád, č. j., bezrod.; přetrhneme (5) – 1. os., č. mn., zp. ozn., čas bud., rod čin., vid Db) Příklad řešení: číst – přečíst, dočíst; odemknout – odemykat; měnit se – změnit se, vyměnit se; rodit se – narodit se, zrodit se; nepodařit se – nedařit se; předat – předávat; přetrhnout – přetrhávatc) jedinečné – rod m. neživ., vz. mladý; dětem – rod ž., vz. kost; řetěz – rod m. neživ., vz. hrad; generacemi – rod ž., vz. růžed) Příklad řešení: abstraktní: pocity, porozumění; konkrétní: knížka, komnatae) v obrazy a pocity – Pt 4. p.; v hlavě a srdci – Pum; jsou jedinečné a hluboké – Př
2. Slovesa dokonavá se častěji pojí s příslovci vyjadřujícími jednorázovost (zničehonic, najednou) nebo omezené opakování (občas, číslovka třikrát). Slovesa nedokonavá se naopak vyskytují spíše s příslovci s významem trvání (pořád) nebo neurčitě vyjádřeného opakování (často, denně).
Výraz opakovaně nemá jednoznačný význam a může se v různých kontextech pojit s různými typy sloves: Jako dekorace se dá peří použít opakovaně a výsledek je vždy poetický. – Lasturky můžeme mýt v myčce a používat opakovaně na zapékané pokrmy.Když se příslovce opakovaně použije se slovesem nedokonavým v minulém čase, znamená to spíše, že něco tak bývalo, a už není, kdežto u sloves dokonavých to možná ještě nastane, bude se opakovat: Opakovaně přicházel pozdě. (a už nechodí pozdě) × Opakovaně přišel do školy pozdě. (a pravděpodobně se to bude opakovat).Příslovce pořád se u dokonavých sloves vyskytuje prakticky jen v záporu (Pořád si neuklidil svůj pokoj.), nebo pokud vyjadřujeme schopnost podmětu vykonat děj (Pořád udělám 50 dřepů za minutu.).Toto cvičení pomáhá rozlišovat použití normálních či obvyklých kombinací slov a těch netypických, která jsou vázaná na určitou situaci. Pro oba typy sloves lze totiž najít příklady, kdy se spojují s příslovcem pro ně netypickým – v těchto případech je ale neobvyklost kombinace dána specifickým kontextem:Jsou různé typy doktorů, co píší recepty. Někteří vám napíšou pouze tehdy, jsou-li přesvědčeni, že jste narkoman, jiní zase, jen když si myslí, že nejste. Většina narkomanů vykládá historku, která je dlouholetým používáním už docela ohlazená. Někteří tvrdí, že mají ledvinové nebo žlučové kameny. To je nejpoužívanější historka, doktor často vstane a otevře dveře, jak se jen zmíníte o žlučových kamenech.
Testové úlohy strana 30–31
1. c) 2. c) 3. a) 4. c) 5. poslouchat 6. 6.1 N, 6.2 N, 6.3 A, 6.4 A 7. a) 8. d)
Pravopis1. Pravopis -i/-í, -y/-ý v koncovkách strana 32–35
1. Již v 15. století byl vydán zákaz jezdit příliš úzkými uličkami, bezpečněji však bylo až na vyvýšených chodnících, které se začaly zřizovat od roku 1874. Chodce ale neohrožovala pouze běžná doprava. Například roku 1883 zaznamenaly noviny příhodu o nebezpečném volovi, který utekl z porážky a ohrožoval kolemjdoucí: „Na Rejdišti rozdupával keře v parku a v Josefské ulici jej bodl šavlí tam procházející strážník. Zvíře se tím ještě více rozzuřilo… Teprve na Haštalském plácku se podařilo strážníku Pelcovi šťastně volovi na krk vhodit provazovou oprátku.“ V 19. století začalo získávat na oblibě bruslení. Kromě plesů bylo jedinou možností, kde se daly navazovat známosti s dcerkami z lepších rodin, a proto každá dívka musela umět bruslit. Zakládaly se i školy bruslení, jedna z nich byla na Slovanském ostrově. Ty dámy, které se tomuto sportu přesto nenaučily, si při projížďkách na ledě najímaly tzv. „bidla“ – dva muže, kteří „bruslařku“ podpírali z obou stran.
2. kostel – 7. p. mn. č. kostely pytel – 3. p. j. č. pytlijetel – 6. p. j. č. jeteli les – 6. p. mn. č. lesíchlev – 7. p. mn. č. lvy Procházka – 3. p. j. č. Procházkoviholub – 4. p. mn. č. holuby pravidlo – 7. p. mn. č. pravidlyobdobí – 6. p. j. č. období pole – 3. p. mn. č. polímvítězství – 3. p. mn. č. vítězstvím přísloví – 7. p. j. č. příslovímnáboženství – 7. p. mn. č. náboženstvími odvětví – 6. p. mn. č. odvětvíchrasa – 4. p. mn. č. rasy levandule – 3. p. mn. č. levandulímcibule – 6. p. j. č. cibuli chvíle – 3. p. j. č. chvíliOfélie – 7. p. j. č. Ofélií náves – 3. p. j. č. návsikupole – 7. p. mn. č. kupolemi větev – 3. p. j. č. větvibroskev – 6. p. j. č. broskvi tykev – 7. p. j. č. tykvíkonev – 2. p. mn.č. konví mrkev – 3. p. mn. č. mrkvímkoroptev – 6. p. mn. č. koroptvích soutěž – 7. p. mn. č. soutěžemisůl – 2. p. j. č. soli břehule – 2. p. mn. č. břehulírez – 6. p. j. č. rzives – 2. p. mn.č. vsívlastnost – 7. p. mn. č. vlastnostmipráce – 6. p. mn. č. pracích
3. rybí kost malí uličníci známý herec hladoví lvi zvědaví sousedé jahodový dort zlý sen ušlý zisk zoufalí rodiče deštivý den kovový pohrabáč včelí med
5. Není žádný rozdíl mezi školními a domácími úkoly – všechny se píšou ve škole. Pište, co vám povídám, a ne nějaké jiné nesmysly! (nespisové tvary nějaký jiný) Je podivuhodné, jak mnoho dětí se navzdory své výchově stane normálními lidmi. Neklesejte na mysli. Jestliže jste se nestali zářným příkladem, můžete být ještě odstrašujícím. Chovej se ke svým rodičům tak, jak chceš, aby se k tobě chovaly tvé děti.
6. 1. Mnozí horolezci skončili své výstupy pod vrcholy zdolávaných hor. 2. Chodíte rádi bosi? 3. Postupovali nevyzpytatelnými močály. 4. Příkopy byly zapadané sněhem. 5. Za dveřmi stáli cizí malí chlapci. 6. Rádi vzpomínáme na prázdniny strávené s dědovými zvědavými psy. 7. Tisíce diváků povzbuzovaly naše sportovce. 8. Miliony lidí zahynuly ve válečných konfliktech. 9. Podali nám papíry s tabulkami, grafy a diagramy.
8. A 1. V očích modrých jako chrpy se zatřpytily slzy, nechtěla o toto cenné přátelství přijít. 2. V údolí stával starobylý dům s římsami. 3. Kresby svítily jasnými barvami. 4. Dívky chvíli cvičily se švihadly a pak šly házet medicinbaly. 5. O Vánocích si ozdobíme krásnou jedli staročeskými slaměnými ozdobami a vyzkoušíme nějaké staré zvyky, jak nám to poradila babička. B 1. V sadě byly stromy obalené broskvemi, meruňkami a švestkami, ale blumy jsme nikde neviděli. 2. Na hrázi sedával dobrotivý vodník, Jirka ze vsi si s ním chodíval popovídat. 3. Kde jsou ty časy! 4. Sbírám pohlednice, na kterých jsou hrady, kostely, katedrály, chrámy, hřbitovy, nepohrdnu ani fotografií s tvrzí, věží či kaplí. 5. Rozvalinami se proháněly krysy a potkani.
9. Chtěl bych, abyste si představili, jak klidně jsem žil předtím, než se stal Saturnin mým sluhou. Obýval jsem takový menší byt v jednom starém měšťanském domě. Ovzduší těch domů s fasádami, plnými štukatérské práce, s vyšlapanými kamennými schody, intimním přítmím na chodbách a vysokými výplňovými dveřmi je mé duši daleko bližší nežli uniformní prostředí moderních staveb. Doktor Vlach říkal, že jakmile tam vstoupí, sevře se mu srdce a duše se mu naplní skličujícími představami lidských tragédií. Že prý všichni lidé, kteří tam za ta dlouhá léta bydleli, odnesli své štěstí s sebou, ale bolesti, zármutky a zoufalství tam nechali. Tvrdil, že všechny prostory domu jsou prý prosáklé slzami, prolitými v nešťastných nocích, po kterých už nevzešlo ráno. Zkrátka doktor Vlach říkal, že se tam musely stát hrozné věci a že tam na něho všechno padá. Tak jsem tedy žil v malém, tichém bytě, na jehož stěnách byly vybledlé tapety a obrazy v širokých starodávných rámech. Sloupkové hodiny s hracím strojkem odměřovaly čas za klidných večerů, které jsem trávil v mohutné ušaté lenošce. Ano, bývám doma dokonce dosti často, zvláště je-li venku nevlídné počasí.
10. Příklad řešení: V dědečkově dílně byly pily, sekerky, šroubováky, kladiva, kleště a další nářadí. Pyly komplikují život alergikům. Srny pily ze studánky. Chlapci pili vychlazený džus. Rostlo tam čarovné býlí. Bílý motýl usedl na květ. Bílí beránci pluli po obloze. Pan Bílý bílí bílý dům. Psi byli rozdovádění. Děti byly na písku. Kluci se bili jako lvi. Hodiny bily půlnoc.
11. a) Zavolej Honzovi, aby Karlovi přátelé přišli také, že tu budou i manželé Vlčkovi. Zápas mezi Španěly a Francouzi sledovaly tisíce diváků. Na stole ležela krabice s motýly a můrami. Snažila se, aby vyšla s penězi. Už jsem byl skoro ve všech zemích Evropy. Svěřuji se ti jako příteli. Hálkovy verše se mi líbily víc než Hrubínovy. Hálkovi vděčíme za sbírku Večerní písně. Jedl jsi někdy želví polévku?b) Honzovi – 3. p., č. j., rod m. živ. (vz. předseda); manželé – 1. p., č. mn., rod m. živ. (vz. pán); Španěly – 7. p., č. mn., rod m. živ. (vz. pán); diváků – 2. p., č. mn., rod m. živ. (vz. pán); můrami – 7. p., č. mn., rod ž. (vz. žena); penězi – 7. p., č. mn., rod m. neživ. (vz. stroj); zemích – 6. p., č. mn., rod ž. (vz. růže); příteli – 3. p., č. j., rod m. živ. (vz. muž); verše – 1. p., č. mn., rod m. neživ. (vz. stroj); polévku – 4. p., č. j., rod ž. (vz. žena)
2. Předpony s-, z-, vz- a předložky s/se, z/ze strana 35–37
1. a) sbírali borůvky vzrušení z cestyrozhlasové zpravodajství zpevněný břehzběhl od řemesla srolovaný plakátvznětlivý soused zcuchané vlasyspravit televizor sbalila kufrzpracujte údaje zkažené potravinyshrnutí učiva radostné shledáníředkvičky nevzešly vzdělaný člověkb) Příklad řešení:Chlapci sbírali s babičkou borůvky a těšili se na koláč. Vyslechli jsme rozhlasové zpravodajství. Martin nectil rodinnou tradici a zběhl od řemesla na studie. Vedle nás bydlí vznětlivý soused. Tatínek volal do opravny, aby nám někdo přijel spravit televizor. Při vyplňování tabulky zpracujte všechny dané údaje. Na konci hodiny jsme se věnovali shrnutí učiva. Bylo veliké sucho a ředkvičky nám nevzešly. Už dva dny před odletem jsme pociťovali vzrušení z cesty. Zajel autem až na zpevněný břeh. V rohu ve skříni stál opřený srolovaný plakát. Měla jsem od větru zcuchané vlasy. Už jsem si sbalila kufr. Všechny zkažené potraviny musíte ihned vyhodit. Zuzana se těšila na radostné shledání s tetou, kterou dlouho neviděla. Imponuje mi každý vzdělaný člověk, který se umí orientovat v každé situaci.
3. a), b) má to z první ruky – ví to přímo od zdroje; ztratila hlavu – neví, jak se má chovat; sbíhaly se mu sliny – měl na něco chuť; nestojí za zlámanou grešli – nestojí za nic; jde to s ním z kopce – je to s ním čím dál tím horší; strká hlavu do písku – nechce nic vidět ani vědět; zahrává si s ohněm – zahrává si s nebezpečím, riskuje; má svázané ruce – je něčím omezen, nemůže dělat, co chce; dělá z komára velblouda – zveličuje, přehání; přišli s křížkem po funuse – přišli pozdě
4. 1. Voda stékala po skále. 2. Vzduté vlny bušily do přístavního mola. 3. Zlomená ruka mi rychle srostla. 4. Slepice snášely vajíčka do kurníku. 5. Zhlédli jsme výstavu moderního výtvarného umění. 6. Uprostřed tábora vzplála velká vatra. 7. Na lavičce seděl shrbený stařec. 8. Sedli jsme si na břeh řeky a smyli bláto z rukou. 9. Upadl a zhmoždil si koleno. 10. Pravěký lovec sbrousil kámen do špičky. 11. Modely letadel se lehce vznesly do výše.Podle SSČ se sbrousit a zbrousit významově liší, podle PČP ne. Ve významu „obrousit, nabrousit“ i ve významu „procestovat“ je běžnější podoba zbrousit.
5. mluvil ze spaní, loučili se s námi, přišli s žádostí, vstal z postele, setkali se s přáteli, skočil ze skokanského můstku, hrála si s panenkami, v noci ze soboty na neděli, mince stažené z oběhu, neslevím z našich požadavků, cvičili s vervou, dívala se z okna, dva žáci ze třídy, brambory se sekanou, vagon s uhlím, cesta z ciziny domů, hrdina ze seriálu
6. a), b) Chybné údaje jsou podtrženy.Osobnost Karla IV.Karel IV. pocházel z rodu Přemyslovců, vládl v 15. století. Karel IV. byl synem Václava III. Brzy po smrti svého otce se stal českým králem a římským císařem. Celá jeho politika směřovala k vybudování pevného českého státu. Roku 1358 získal papežův souhlas k založení univerzity v Praze. Prahu promyšleně rozšiřoval. Jeho oblíbeným sídlem byl hrad Sion.c) Další údaje žáci mohou vyhledávat v učebnicích dějepisu, v encyklopediích nebo na internetu.Karel IV. pocházel z rodu Lucemburků, vládl ve 14. století. Karel IV. byl synem Jana Lucemburského. Roku 1348 získal papežův souhlas… Jeho oblíbeným sídlem byl hrad Karlštejn.
7. Při četbě se nám moc líbili Foglarovi hoši z Rychlých šípů, kteří byli vždy velmi přátelští. K odpočinku se turisté usadili na stinném místě a sledovali, jak v trávě lezou droboučcí broučci. Při závodech automobilů jsme se na trati postavili až téměř k cíli. Děti vzpomínaly na uplynulé dni/dny prázdnin. Při olympiádě z dějepisu jsme jako jeden z úkolů popisovali rozdíly mezi středověkými královskými a poddanskými městy. Tatínek se na mě rozzlobil, protože nemám ještě napsané úkoly. Had se hbitě plazil přes kameny do úkrytu. Jeli jsme za babičkou do Františkových Lázní. Dal jsem se do čištění/čistění tátových a bratrových bot.
3. Skupiny bě/bje, pě, vě/vje, mě/mně strana 37–38
2. vítězný vzpěrač, přívěs za auto, pomněnkové oči, věnné město královny, falešný pětník, staré věžní hodiny, povědomý příběh, osamělý dům, mně to neřekli, tajemně se usmívala, rozumně se dohodli, zřejmě mně nerozuměl, obětoval se a šel pěšky, doběhni pro dříví, výběh pro hříbata, sloupy vysokého napětí, Libušina věštba, o mně nemluvte, oblékala se skromně, nedorozumění mezi námi, vysvětlil mně přímou úměru
5. Objednal jsem lístky na nový film. Prohlídce přírodovědného muzea jsme věnovali pět hodin. Skromně se na mě usmála. Osobní vlak vjel do nádraží. Vzájemně jsme se představili. Stali jsme se svědky slavnostního otevření nového pavilonu plazů. Okolo tábora se plížil indiánský zvěd. Při fyzice jsme si předváděli nový měřicí přístroj. Zapomněl na svou povinnost. Příroda se na jaře rychle měnila.
6. šťáva z pomeranče, sběr léčivých bylin, křeslo s krásnými ornamenty, oběma rukama, setkal se se svými přáteli, byla objevena nová archeologická naleziště, postavy zhlédnutého filmu, dědeček už leccos viděl, širokoúhlý objektiv, zpěvaví ptáci, objem válce, babiččino objetí, dobré uzemnění, spěchal na schůzku, informace přinesla nová zpráva, nebylo to velké nedorozumění, měli byste nám pomoct, eskymácké iglú, dám si k jídlu cokoli, léčebná kúra, má v zubu bílou plombu, havraní vlasy, velká sleva zlevněného zboží, nejsem s tím srozuměn
7. Petr mi důvěřuje, výjimka potvrzuje pravidlo, zlomila si podpatek a spadla na zem, nechovej se tajemně, sbalili jsme zavazadla a stěží s nimi sešli schody, tamější rodáci se sešli, Jana změnila účes, vystoupali jsme na Lysou horu, jemně umleli maso, vrátili se s prázdnou, měkký chléb, kostelní věžička, s dvěma milými lidmi, přejeme šťastný nový rok, vrátili se ověnčeni vavříny, dostal poštou vyrozumění, vyřídila to správa železniční dopravní cesty, shodli se v názoru, dorozuměli jsme se dobře, půllitr šťávy, lišaj není můra, ale motýl, vzpomněli si na nás, Mach sjel po zábradlí, přijdeme samozřejmě pěšky, udělal to nevědomě
Souhrnná cvičení a testové úlohySouhrnná cvičení strana 39
1. 1. Včera odpoledne jsme navštívili knihkupectví, protože jsme si chtěli koupit nový anglicko-český slovník. 2. Hrázný přecházel po hrázi vodní přehrady a kontroloval průtok vody při zvýšené hladině po neustálých deštích. 3. Procházeli se pod rozkvetlými bezy, které sladce voněly. 4. Před Vánoci jsme si koupili jmelí. 5. Na obou březích potoka rostly vrby a jilmy. 6. Mnozí žáci se pravidelně připravují na vyučování. 7. Líbily se mi poslední dva hokejové zápasy. 8. Náš nový dům je velmi prostorný. 9. Vedení ústavu pověřilo doktorku Sýkorovou vedením výzkumného týmu.
2. Je to stále tajemnější. Hlásili to v rozhlase. Slil všechnu vodu dohromady. Déšť smazal všechny stopy. Rozzlobil se na sestru. Dědečkovi psi štěkali na myslivcovy koně. Dřevěné koně stály za výkladem. Stěží to dokázal. Tamější obyvatelé byli velmi milí. Zhlížela se v zrcadle. Zpravili nás o té události. Spravili mi dobře boty. Sbil novou poličku. Zapomněl na to nedorozumění. Všichni mluvili o Dvořákových úspěších. Chléb byl měkoučký.
3. Frekvence výskytu slov v korpusu současné psané češtiny SYN2010 ukazuje, která z pravopisných variant v textech převažuje. Vyhledány byly vždy obě varianty s malými písmeny.psáno zvlášť frekvence v SYN2010 psáno dohromady frekvence v SYN2010za prvé 345 zaprvé 490na boso 3 naboso 113k večeru 380 kvečeru 94na čase 515 načase 477z počátku 673 zpočátku 4 204jak by smet 4 jakbysmet 137po každé 12 pokaždé 5 798
Testové úlohy strana 39–40
1. a); 2. c); 3. a)4. a) věta – je termínem skladebním, ostatní jsou z tvarosloví b) písmeno – je z pravopisu, ostatní jsou z roviny zvukové c) spisovný jazyk – je jediným útvarem kodifikovaným; nebo mluvená čeština – není útvarem národního jazyka,
ale podobou jazyka, protikladem je jazyk psaný5. d); 6. a); 7. d); 8. b); 9. b); 10. c); 11. c)
Skladba1. Co už umíme ze skladbyVěta jednoduchá a souvětí strana 41–43
1. a) Sedí vrána na stromě a v zobáku drží kus sýra. – souvětí; Za chvíli se pod stromem objeví liška. – věta jednoduchá; Říká: – věta jednoduchá; Hele vráno, jdeš dneska na to setkání všech zvířat v lese? – věta jednoduchá; „Ne,“ odpoví vrána. – věta jednoduchá; Sýr jí spadne ze zobáku a liška s ním uteče pryč. – souvětí; Vráně to pořád nedá a říká si sama pro sebe: – souvětí; A co kdybych odpověděla ANO. – věta jednoduchá; Změnilo by se něco? – věta jednoducháb) Žádná, vrána by musela mlčet.c) Bajku.d) Mlčeti zlato.
2. a)Katie se podívala na vlastní nohy. Cítila se bezmocně.
Hřbetem ruky si promnula oči. K téhle farmě ji nevázaly žádné povinnosti.
b) Kde by asi dnes byla ona, kdyby její rodiče přemýšleli podobně, když se narodila? – 3 věty; S jednou nohou více jak o dva centimetry kratší, než měla druhou, to sice tak velké postižení nebylo, ale stačilo na to, aby ji odlišovalo od ostatních. – 4 věty; Měla strach, aby jí nevytryskly slzy. – 2 věty; Bylo jí třináct let, tedy dost na to, aby se nerozplakala jako dítě. – 2 věty; Byla jenom dívka ze sousedství, která tak dlouho chodila za panem Ellisem, až se konečně podvolil a nechal ji na farmě u koní pomáhat. – 4 větyc)
3. a) Příklad řešení:1. Zastavoval se u nás vždycky, když měl cestu do Brna. 2. Když chodíš do školy, nemusíš se starat o nic jiného než o učení. 3. Protože jsem měla včera zvýšenou teplotu, nebyla jsem na tréninku. 4. Přestože mám velké množství práce, najdu si čas na četbu zajímavé knihy. 5. Rádi bychom osobně poznali všechny výtvarníky, kteří zde vystavují. 6. Když máš horečku, musíš zůstat ležet v posteli. 7. Když byla v létě veliká vedra, bylo v ulicích města jako ve výhni. 8. Tatínek mi za pěkné vysvědčení slíbil, že budu moci jet na týden na návštěvu k dědovi na vesnici.b) 1. Zastavoval se (on) u nás vždy při své cestě do Brna. 2. Během školní docházky se nemusíš starat (ty) o nic jiného než o učení. 3. Včera jsem kvůli zvýšené teplotě nebyla (já) na tréninku. 4. I přes velké množství práce si najdu (já) čas na četbu zajímavé knihy. 5. Rádi bychom osobně poznali (my) všechny vystavující výtvarníky. 6. S horečkou musíš zůstat (ty) ležet v posteli. 7. Během velikých letních veder bylo v ulicích města jako ve výhni. (věta jednočlenná) 8. Tatínek mi za pěkné vysvědčení slíbil týdenní návštěvu u dědy na vesnici.
4. a) 4 věty – 1VV, 2VV, 3VH, 4VVb) když – 8; odlehlém – 2; přesně – 6; hledá – 5c) mu – osobní; něco – neurčité; takového – ukazovacíd)
e) Příklad řešení: stavení, domekf) konkrétní – chalupa; abstraktní – místěg) odlehlém – 6. p., č. j., rod stř. (vz. mladé); povídal – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid Nh) Příklad řešení: chalupář, chalupník, chalupářský, chalupařit, chaloupkai) Příklad řešení: Řekl jsem mu o chalupě na odlehlém a klidném místě. Odpovídala jeho představám.j) Příklad řešení: Chalupa byla postavena na kraji louky za vesnicí. Od lesa, který za ní začínal, ji odděloval plaňkový plot. Byla roubená, měla doškovou střechu a na oknech červeně kvetoucí muškáty.
5. Jedná se o větu jednoduchou, která obsahuje dva několikanásobné větné členy.6. a) Každá cesta bez překážek určitě NIKAM NEVEDE.
b) Příklad řešení: Každá cesta, na které nemáme žádné překážky, určitě nikam nevede, protože když nám chybí při naší činnosti překážky, moc se nesnažíme.c) podmět, přísudek, přívlastek, příslovečné určení, předmětd) Příklad řešení:podmět: Posel dorazil do města včas.přísudek: K našemu domu přiběhl cizí pes.přívlastek: Vašek koupil mamince překrásné květiny.předmět: Veronika mi poslala přání k svátku.příslovečné určení: Příliš spěchali.
Druhy vedlejších vět strana 44–46
1. a) Když lidé zpustli tak, že Hospodin je nemohl ani vystát, rozhodl se, že pošle na zem potopu světa a utopí to všechno kromě starého Noema. – souvětí; Řekl tedy Noemovi, aby postavil archu a v ní aby tu potopu hleděl přečkat. – souvětíA tak Noe popadl kladivo a pilu a hřebíky a dříví, šel se svými syny Chámem, Sémem a Jafetem na kopec a začali stavět archu asi míli od řeky. – souvětí; A zanedlouho lidé zaslechli, jak se na kopci rachotí, a každou chvíli někdo přišel a čuměl, jak celá Noemova rodina pracuje, a začali se Noema vyptávat, co to bude. – souvětíStavím archu. – věta jednoducháA mluvilo se všude a šlo to od ucha k uchu, až se o tom dověděla i mládež, a mladí lidé se chodili také dívat, jak Noemovic stavějí loď na kopci. – souvětí
b) Když lidé zpustli tak, že Hospodin je nemohl ani vystát, rozhodl se, že pošle na zem potopu světa a utopí to všechno kromě starého Noema. – 1VV přísl. podmínková, 2VV přísl. měrová, 3VH, 4VV a 5VV předmětnéŘekl tedy Noemovi, aby postavil archu a v ní aby tu potopu hleděl přečkat. – 1VH, 2VV předmětná, 3VV předmětnáA tak Noe popadl kladivo a pilu a hřebíky a dříví, šel se svými syny Chámem, Sémem a Jafetem na kopec a začali stavět archu asi míli od řeky. – 1VH, 2VH, 3VHA zanedlouho lidé zaslechli, jak se na kopci rachotí, a každou chvíli někdo přišel a čuměl, jak celá Noemova rodina pracuje, a začali se Noema vyptávat, co to bude. – 1VH, 2VV předmětná, 3VH, 4VH, 5VV předmětná, 6VH, 7VV předmětná„Á, to on si pan Noe staví bungalov,“ povídá jeden. – 1VV předmětná, 2VH„A pročpak ji neračte stavět dole u řeky, aby měla na čem plavat?“ – 1VH, 2VV přísl. účelováA ten dobrý muž raději odešel a povídá své ženě – 1VH, 2VH„To mi neříkáš nic nového,“ řekla žena toho muže. – 1VV předmětná, 2VH„Copak jsi to neslyšel, jak Mrs Noemová kdekomu vykládá, že bude pršet čtyřicet dní a čtyřicet nocí a že všichni lidé, co nebudou v arše, se utopí?“ – 1VH, 2VV předmětná, 3VV a 4VV předmětné, 5VV vložená – přívlastková„Celá ta rodina je skrz naskrz mešuge,“ řekl ten muž. – 1VV předmětná, 2VHA mluvilo se všude a šlo to od ucha k uchu, až se o tom dověděla i mládež, a mladí lidé se chodili také dívat, jak Noemovic stavějí loď na kopci. – 1VH jednočlenná, 2VH, 3VV přísl. časová, 4VH, 5VV předmětnác) čuměl, starej, mešuge, Noemovic – snaha o zlidovění textu, autor se chce přiblížit běžnému jazyku, který lidé používají, čtenář má mít pocit ústního vyprávění
2. Příklad řešení:Všechny naše děti se velmi těšily, že v neděli pojedeme do Národního divadla. – v. v. předmětná; Koně šli pomalu, protože táhli vůz plně naložený pytli brambor. – v. v. přísl. příčinná; V obývacím pokoji stálo akvárium, ve kterém plavaly neonky a skaláry. – v. v. přívlastková; Protože jsme do Vysokých Tater přijeli jen na čtyři dny, vydali jsme se hned první den na vysokohorskou túru. – v. v. přísl. příčinná; Karel IV. založil v Praze univerzitu, jež se stala centrem vzdělanosti ve střední Evropě. – v. v. přívlastková
3. a) děti vydržely chlapci se podělili přišly mrazíkypokusy se podařily sbírky byly uloženy abychom začaliznámí přijeli psi měli rodiče přišlib) Příklad řešení:Divili jsme se, že děti vydržely tak dlouho ponocovat. – v. v. předmětná; Měli jsme při laboratorní práci z chemie radost, že se nám pokusy podařily. – v. v. přísl. příčinná; Ani jsme nezpozorovali, že už přijeli naši známí. – v. v. předmětná; Babička přinesla hliněné kuličky, o které se chlapci spravedlivě podělili. – v. v. přívlastková; Navštívili jsme muzeum, kde byly přírodovědné sbírky uloženy. – v. v. přívlastková; Jeli jsme na chatu, kde měli naši psi dostatek pohybu. – v. v. přívlastková; Rychle jsme sklízeli jablka, protože přišly první mrazíky. – v. v. přísl. příčinná; Maminka nás volala, abychom už začali uklízet nepořádek v našem pokoji. – v. v. přísl. účelová; Čekali, až pro mě rodiče přišli. – v. v. přísl. časová
4. Příklad řešení:Hrabali jsme listí, které spadalo přes noc ze stromů. Přestože byl silný mráz, sluníčko nás lákalo ven. Půjdeme do lesa na houby a budeme se těšit, že maminka udělá k večeři smaženici. Proslýchá se, že k nám do třídy přijde nová žákyně. Díval se, kam se mu zakutálel míč. Sledovali jsme letadlo, jak mizí v dálce. Bude-li už otevřeno, kup dnešní noviny. Žáci, kteří chtějí jet na lyžařský kurz, přijdou do kabinetu tělesné výchovy. Až nás zavoláš, přiběhneme se podívat, co jsi nám přichystala dobrého na svačinu. Oblékla se teple, aby jí nebyla zima, a vyšla z domu.
5. a), b) Příklad řešení:2. S údivem jsme sledovali, jak se loď rychle blíží do přístavu. – 1VH, jak 2VV předmětná3. Žádals mě, abych ti přišel vysvětlit rovnice. – 1VH, abych 2VV předmětná4. Dostala od maminky vynadáno, když ve škole neuměla. – 1VH, když 2VV přísl. časová5. Proslýchalo se, že se za našimi zahradami bude stavět dálniční přivaděč. – 1VH, že 2VV podmětná6. Nemám ráda zlomyslné lidi, kteří se radují z nezdaru druhého. – 1VH, kteří 2VV přívlastková7. Rozdělili se do skupin, aby jim šla práce rychleji od ruky. – 1VH, aby 2VV přísl. účelová8. Nebojte se, protože se vám nemůže nic stát. – 1VH, protože 2VV přísl. příčinná
b) v krajině – Pum; vám – Pt 3. p.; na tváře – Pkn; v letech – Pučc) (vy) se ocitnete; může se naskytnout pohled; které byly vytvořenyd) Pokud (8) se (3) někdy (6) ocitnete (5) v (7) krajině (1) Black Hills (1) v (7) Jižní (2) Dakotě (1)e) ne – u – věř – it – el – n – ý
předpony kořen přípony koncovkaf) slovo základové – skála, slovotvorný základ – skalg) tváře – 4. p., č. mn., rod ž. (vz. píseň); byly vytvořeny – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min., rod trp., vid Dh) tisíc devět set dvacet sedm (devatenáct set dvacet sedm) až tisíc devět set čtyřicet jedna (devatenáct set jednačtyřicet)i) Příklad řešení: Poslala jsem babičce pohled s blahopřáním k svátku.j) masiv – mohutný (horský) celek, z francouzštinyk) Černé kopcel) Mount Rushmore National Memorial; George Washington, Thomas Jefferson, Theodore Roosevelt, Abraham Lincoln
7. Ráno přišli dva malíři, kteří natřeli halu a tři děti. = přišli malíři a natřeli halu i dětiRáno přišli dva malíři, kteří natřeli halu, a tři děti. = přišli malíři a natřeli halu, a také přišly děti
2. Významové poměry mezi souřadně spojenými hlavními větami, souvětí souřadné strana 46–49
1. a), b), c), d) poměr symbol spojovací další spojovací výraz výrazVykřikl leknutím a dal se na útěk. slučovací a iVykřikl leknutím, neboť se za ním ozvala příčinný neboť totiž velká rána.Vykřikl leknutím, ale rychle se odporovací ale avšak vzpamatoval.Vykřikl leknutím, nebo mu zpráva udělala vylučovací nebo buď – nebo takovou radost?Vykřikl leknutím, a proto ho kluci rychle důsledkový a proto a tak našli.Vykřikl leknutím, a dokonce se dal na stupňovací a dokonce ba i útěk.
2. buď – anebo, nebo, anebo, či, buď – buď, zdali – či vylučovacíneboť, vždyť, totiž příčinnýale, avšak, leč, však, než, jenže, nýbrž, a přece, sice – ale odporovacíproto, a proto, tudíž, tedy, a tedy, a tak důsledkovýba, ba i, dokonce i, nejen – ale, nejen – nýbrž stupňovacía, i, ani, nebo, též, pak, ani – ani, jak – tak, jednak – jednak slučovací
4. Příklad řešení:Líbí se mi jejich písničky, a proto bych ráda šla na jejich koncert. – důsledkový; Říkáš nesmysly, a tak už radši mlč! – důsledkový; Buď se uvidíme ve středu na francouzštině, nebo si ve čtvrtek půjdeme zahrát volejbal. – vylučovací; Bál se tmy, a proto jsem nechala rozsvícenou lampičku. – důsledkový; Měli jsme sváteční večeři, neboť rodiče slavili výročí svatby. – příčinný; Velmi jsem pospíchal, ale autobus mi stejně ujel. – odporovací
5. 1. Ráda chodím na houby, a proto už se těším na podzim. 2. Byl smutný, neboť se mu odstěhoval kamarád. 3. Začínají prázdniny, tudíž zítra nemusím brzy vstávat! 4. Rychle jsme se schovali do chaty, neboť se přihnala bouřka. 5. Vždycky má hodně věcí, a tak mu pojedu naproti na nádraží. 6. Radši se namažu krémem na opalování, půjdu se totiž učit k bazénu.
6. Příklad řešení:buď – anebo Buď půjdeš se mnou nakoupit, anebo zůstaneš doma sám. vylučovacídokonce i Pozdravili, dokonce se i omluvili. stupňovacínýbrž Nezavolal hned, nýbrž počkal několik minut. odporovacíneboť Nepřišla včas, neboť zaspala. příčinnývšak Chtěla jsem odejít, rodiče mi to však nedovolili. odporovacíjednak – jednak V tomto cvičení se jednak vymýšlí věty, jednak určují poměry. slučovací
7. a) 1. ; 2. ; 3. ; 4. ; 5. ; 6. ; 7. ; 8. ; 9. b) poměr příčinný – Příklad řešení: Dnes se chci odpoledne učit, zítra totiž píšeme test z matematiky.
8. Příklad řešení:Některé knihy jsem mu půjčil, některé jsem mu dokonce daroval.Přestal brečet a rozběhl se k domovu.Měla jsem ho moc ráda, ale to už je dávno.Rozbila si při volejbale koleno, a proto s námi odpoledne nejela na výlet na kolech.Buď tam nebyl, nebo se před námi dobře skrýval.Musím si jít sbalit věci, neboť zítra odjíždím na dovolenou.
9. Příklad řešení:příčinný – Nedávno nás překvapil svým úspěchem velmi tichý žák z vedlejší třídy, neboť vyhrál celostátní kolo výtvarné soutěže. Ddůsledkový – Nikdo není dokonalý, a tak je potřeba se stále učit, vzdělávat, ptát. Codporovací – Když jsem byla nemocná, moje kamarádka mi měla půjčit sešity na dopsání učiva, ale vymlouvala se celý týden, a nakonec mi poslala zameškané učivo spolužačka, od které jsem to nečekala. Avylučovací – Buď poslouchej své rodiče, pomáhej jim a miluj je, nebo se nebudeš mít na koho obrátit, až budeš mít problémy. Estupňovací – K ostatním se chová nevhodně, pomlouvá je, mlátí, dokonce se pak velmi diví, když mu takové chování někdo vrátí zpět. F
3. Významové poměry mezi větnými členy a vedlejšími větami strana 49–51
1. Příklad řešení:Při dlouhém pobytu v cizině často vzpomínal na domov a na rodiče. – slučovací ( )Hlodaly ve mně nejen pochybnosti, ale i nejistota. – stupňovací ( )Turnaj se bude konat v tělocvičně, nebo na hřišti. – vylučovací ( )Do tohoto zapadlého kouta země nevede silnice, ba ani železnice. – stupňovací ( )Jako přezůvky musíte nosit buď pantofle, nebo bačkory. – vylučovací ( )Minerální prameny v lázních byly teplé, a proto příjemné. – důsledkový ( )Jazyk knih spisovatelů 19. století se nám dnes zdá spisovný, avšak neobvyklý. – odporovací ( )
2. Vypisujeme soutěž tělesné zdatnosti a obratnosti. – slučovací; Dovedete udělat krásný dřep se vzpaženýma rukama a nepadnout přitom dozadu? – slučovací; Nebo předklon s rukama až k zemi, zatím co nohy zůstávají napjaty jako strunky? A co ze stoje přejít zvolna do mostu? Tělo zdánlivě se láme, praská, ale nezláme se, nebojte se, to něco vydrží! – slučovací, odporovací; A co přeskočit stůl s opřením jedné ruky? Dokážete? A jak běháte a skáčete? – slučovací; Umíte plavat, jezdit na kole? – slučovací;
Umíte stojku, přemet, házet daleko kamenem a skákat přes švihadlo jako chlapec Vilemín z Přístavní čtvrti? – slučovacíKterá družina má hochy tělesně nejzdatnější? Která vítězí pružností, rychlostí a obratností svých chlapců? – slučovacíNuže, přesvědčíme se, přesvědčíme! – slučovacíVypisujeme Soutěž tělesné zdatnosti a obratnosti, do které vyšle každá družina všechny své silné, nebo aspoň vůbec zdravé chlapce. – slučovací, vylučovacíSoutěž bude provedena na několika nedělních podnicích. Některé předepsané výkony jsou pro všechny hochy stejné, ale jiné rozdělené podle věkových kategorií.
3. Příklad řešení:a) 1. Na jívách rozkvetly kočičky, které zvěstovaly příchod jara a konec zimy. – slučovací ( )2. Na telegrafní dráty usedlo hejno vlaštovek, které se chystaly k odletu do jižních krajin a za teplem. – slučovací ( )3. Zdálo se, že se buď blíží liják, nebo bouřka. – vylučovací ( )4. Dovolte, abych otevřela okno, ba i dveře na terasu. – stupňovací ( )5. V našem kraji jsou zapomenutá místa, která nás uchvátí svou krásou a neotřelostí. – slučovací ( )6. Doma je tam, kde jsou buď naši rodiče, nebo nejbližší přátelé. – vylučovací ( )b), c) 1. Na jívách rozkvetly kočičky, které zvěstovaly příchod jara a ohlásily blížící se konec zimy.
2. Na telegrafní dráty usedlo hejno vlaštovek, které se chystaly k odletu do jižních krajin a chtěly se usadit v teple.
3. Zdálo se, že se buď blíží liják, nebo se schyluje k bouřce.
4. Dovolte, abych otevřela okno, ba i dveřmi na terasu udělala průvan.
5. V našem kraji jsou zapomenutá místa, která nás uchvátí svou krásou a zaujmou svou neotřelostí.
6. Doma je tam, kde jsou buď naši rodiče, nebo kde žijí naši nejbližší přátelé.
4. a) Tajenka: RÁNO MOUDŘEJŠÍ VEČERA.b) 1. Má oči jako rys. – dobře vidí2. Je rychlý jako blesk. – je hodně rychlý3. Krade jako straka. – často krade, je zloděj/ka4. Spí jako dudek. – spí hlubokým spánkem5. Nehas, co tě nepálí. – nepleť se do toho, do čeho ti nic není6. Je chudý jako kostelní myš. – nic nemá7. Cítí se jako ryba ve vodě. – je ve svém živlu8. Je hloupý jako osel. – nic neumí9. Má na kahánku. – je před umřením10. Mluví jako kniha. – mluví moudře11. Je ospalý jako kotě. – zavírají se mu oči, moc se mu chce spát12. Neumí do pěti počítat. – tváří se nevinně13. Pracuje za dva. – pracuje usilovně, hodně14. Kouří jako komín. – je silný kuřák15. Je věrný jako pes. – je oddaný, nezradítajenka: Ráno moudřejší večera. – večer je lepší si odpočinout a nechat práci nebo řešení problémů na druhý den (ráno)c) Konec debaty„Jestli, Maruško, opravdu toužíš ať po nějakém větším zvířeti, či malém zvířátku (vylučovací), tak si můžeme pořídit třeba štěňátko, koťátko, morče, andulku, korelu, křečka nebo třeba želvu (slučovací), ale psoun mi do bytu nesmí! Nečekej, že si to rozmyslím a že ti ustoupím. A nechoď na mě s tím svým oblíbeným, že je ráno moudřejší večera! Svůj názor nezměním. A jde se večeřet!“ uzavřel Otík debatu. „Hlad mě nepřešel a musíme si jít brzo lehnout a spát (slučovací).“d) Nečekej, že si to rozmyslím a že ti ustoupím. – poměr slučovací (v. v. předmětné)
2. Úkoly k úvodnímu odstavci:• jsou předepsaná• spíš uškodí, než pomohouÚkoly k bodu 1. Nedožadujte se receptu• v každém případě• nedožadujte se, netlačte• netlačte – zp. rozk.; předepsal by – zp. podm. přít.
Úkoly k bodu 2. S léčbou neváhejte• předepíše – vid D; vyzvedněte – vid D; vezměte – vid D• vám – osobní; si – osobní (zvratné); je – osobní• je – zájmeno; může být sloveso – Vojta je šikovný.• jestliže, kdyžÚkoly k bodu 3. Léčbu sami neukončujte• …, že se vám nemoc vrátí.• Při předčasném ukončení léčby… – Pu podmínkyÚkoly k bodu 4. Dodržujte časy a dávkování• správné – Pks; těchto – Pks; léků – Pkn; stálou – Pks; učinné – Pks; látky – Pkn• tolerovaloÚkoly k celému textu:• tabulka:
souvětí počet počet druh hlavních vět vedlejších vět souvětíA 1 1 podřadnéB 1 1 podřadnéC 1 1 podřadnéD 2 0 souřadnéE 2 1 souřadné
• ne, ano, ne, ne3. a) 1. souřadné; 2. podřadné; 3. souřadné; 4. souřadné
b) Příklad řešení:1. Uviděl kočku, jak leze přes plot, a proto šel k sousedovi a poprosil ho, aby mu ji pomohl na jeho zahradě najít.
2. Když onemocněl, přál si, aby byl brzy zdravý, protože ho nebavilo ležet v posteli.
3. Je nutné, abyste přišli včas, neboť jde o důležité setkání, které jsme plánovali měsíc.
3VH, a proto a
+
2VV
, jak
1VH
doplňková 5VV
, aby
předmětná
4VH
Když , aby
příslovečná časová
1VV
2VH
předmětná
4VV
, protože
příslovečná příčinná
, neboť
2VV
, abyste
1VH
podmětná 4VV
, které
přívlastková
souvětí počet počet druh hlavních vět vedlejších vět souvětíF 1 2 podřadnéG 1 3 podřadnéH 1 1 podřadnéI 1 2 podřadnéJ 1 1 podřadné
4. Jestliže bude pršet, na výlet nepojedeme, ale zůstaneme doma a budeme hrát karty, které jsem vám nedávno koupila.
5. Spojovací výrazy v souvětí, interpunkce v souvětí strana 54–56
1. Příklad řešení:1. abys; 2. proto, že; 3. ale; 4. Protože; 5. a tak; 6. jak; 7. neboť; 8. proto; 9. Když; 10. které
2. a) jak – 6; když – 8; a – 8; Než – 6; a – 8; a – 8; že – 8; že – 8; ale – 8; a – 8 ; neboť – 8; že – 8; ale – 8b) Boj (1) s (7) tetou (1) Agátou (1) bude (5) zřejmě (6) bez (7) konce (1), ale (8) nesmíme (5) se (3) dát (5), povzbuzoval (5) jsem (5) se (3) a (8) těšil (5) se (3) z (7) úspěchu (1). Ten (3) úspěch (1) byl (5) ale (8) jen (6) částečný (2), neboť (8) vím (5), že (8) teta (1) Agáta (1) je (5) nepřekonatelná (2), ale (8) o (7) tom (3) si (3) budeme (5) vyprávět (5) až (6) příště (6).c) Boj s tetou Agátou bude zřejmě bez konce, ale nesmíme se dát, povzbuzoval jsem se a těšil se z úspěchu.
3. Jak se římskými číslicemi píše nula? Nijak, staří Římané totiž nulu vůbec neznali – proto pro ně také bylo sčítání a další početní úkony složitější. Kdyby byli v kontaktu s příslušníky středoamerické civilizace Mayů, mohli od nich nulu převzít, protože ti ji používali už ve 4. století před n. l. Za Atlantský oceán se ale necestovalo, takže nula přišla do Evropy o mnoho století později, a to z Východu. Nula v pojetí indických matematiků se poprvé jako kroužek objevila v nápisu z roku 870 n. l. Od Indů ji převzali Arabové a jejich desítková číselná soustava i s nulou se pak přes Pyrenejský poloostrov dostala k nám do Evropy.
4. a)
b) proběhl zajíc; zasvítilo peří; která se mihla; (ona) si nevšimlac) Když (8) kolem (6) proběhl (5) zajíc (1) shánějící (2) potravu (1) a (8) nad (7) hlavou (1) Janě (1) zasvítilo (5) červené (2) peří (1) pěnkavy (1), která (3) se (3) mihla (5) ve (7) větvích (1) stromu (1), ani (8) si (3) toho (3) nevšimla (5).d) kolem – Pum; pěnkavy – Pkn; která – Po; (ve) větvích – Pume) větvích – 6. p., č. mn., rod ž. (vz. píseň); nevšimla si – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid Df) Příklad řešení: hledajícíg) Příklad řešení: světlo, rozsvítit, nasvícený, osvit
Ten úspěch byl ale jen částečný, neboť vím, že teta Agáta je nepřekonatelná, ale o tom si budeme vyprávět až příště.
5. a) Pohlednice od MácháčeI když o tom teď nemíním mluvit, poněvadž pod oknem sedí Tomík a čeká, až se učešu, žiju si tu ohromně. První dny však byly k nesnesení. Měla jsem podivný pocit opuštěnosti. Nikdo mě tu neznal a já taky nikoho neznala, ani mlékařku, ani lidi z nouzového dřevěného domku, kde mě místní komunál ubytoval. Nejhorší asi je, když nemáte nikoho, s kým byste mohli vést třeba ty nejpitomější řeči. Nebo když nemáte komu říct dobrýtro. To pak člověk nemůže ani číst, i když má s sebou hromadu knih.Už jsem v duchu viděla tu lesklou asfaltku na Mělník mezi kopcovitou krajinou a u cesty svůj kufr a své nohy, jak si to šinou na autobus. Jenže předtím jsem chtěla udělat ještě týdenní vyúčtování, než tady s tím praštím a navždy se rozloučím s Máchovým jezerem. A tak jsem prodávala ve stánku na pláži od rána do večera, div jsem přitom nepřišla o poslední kilo slušné váhy.Nejdřív jsem měla vítr, že to nebudu umět. Ale za dva dny jsem si zvykla i na nejnesrozumitelnější přání zákazníků.b) místní komunál – hovorově, dř. komunální podnik, patřící do kompetence obcí, měst apod.; měla jsem vítr – měla jsem strach, obávala jsem sec) Mácháč, komunál, nejpitomější, dobrýtro, asfaltku, praštím, kilo
6. Jazykové rozbory, složitější souvětí strana 56–60
1. a) Perner mu nevěřil, protože kdyby si Jim sedm měsíců neholil vousy, nebude mít tvář opálenou.b) Příklad řešení: obnošený, opotřebovaný, sešlýc) Příklad řešení: Rozhlédl se po místnosti, a protože mu asi George připadal sympatický, tak si k němu přisedl a rozpovídal se.d) Příklad řešení: Před několika dny jsem přijel, pronajal si pokoj v hotelu, který stojí na náměstí, a konečně se umyl v teplé vodě a nechal si oholit svoje sedmiměsíční vousy, abych si zase připadal jako civilizovaná bytost.e) Na důkaz pravdivosti svých slov vytáhl ošoupaný papír, na kterém bylo napsáno, že na pozemku Jima Jacksona se nalezlo zlato a že se očekává, že je tam zlatá žíla.
Perner na to odpověděl, že je sice dost mladý, ale není natolik naivní, aby mu na to skočil.
f) pravdivosti – 2. p., č. j., rod ž. (vz. kost); vytáhl – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid D; kupce – 4. p., č. j., rod m. živ. (vz. muž); naivní – 1. p., č. j., rod m. živ. (vz. jarní)g) Příklad řešení: ošoupaný – opotřebovaný; do civilizace – mezi lidih) Příklad řešení: investovat – vložit peníze (do…); naivní – bláhový, hloupýi) sedmiměsíční
b) neznámá, nepříjemná a neurčitá – přívlastek shodný, poměr slučovací; jméno a datum – předmět, poměr slučovacíc) Neznámá, nepříjemná a neurčitá událost, která se měla stát, jako by se tím, že si přečetl své jméno a datum narození, přiblížila.d) jako by – …jako kdyby se tím … přiblížila; jakoby – např. Zdála se jakoby nesmělá. (= jako)e) přečetl – vid D, vid N – četl; přiblížila se – vid D, vid N – blížila se
Souvětí č. 2a)
b) ozdobným, ale pomalým – přívlastek shodný, poměr odporovací; hlavu, tělo, ruce – předmět, poměr slučovacíc) Příklad řešení: slova – jména; připadalo – zdálo se; právě – zrovnad) absurdníe) rozumnější, nejrozumnějšíf) ta – ukazovací; mu – osobní; je – osobní; sám – ukazovací; svým – přivlastňovací; se – osobní zvratné; mu – osobní; jeho – přivlastňovací; mu – osobní; žádný – záporné; němu – osobníg) cizí – 1. p., č. mn., rod stř. (vz. jarní); životě – 6. p., č. j., rod m. neživ. (vz. hrad/les); vykroužil – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid D; písmem – 7. p., č. j., rod stř. (vz. město)
3. a) Slova jsou zrníčka písku z přesýpacích hodin, žijí si svůj tichý život v rodinách vět, mlčí v ulicích odstavců, těsní se do výseků kapitol a velkoměst příběhů a vřou pod pokličkou knižních zemí, ale cítí se tam nějak divně, žádné z nich nezná svůj obraz.b) 7 vět; všechny věty jsou hlavní, souvětí souřadné; mezi 5. a 6. větou je poměr odporovací, mezi ostatními větami poměr slučovacíc) látkovéd) množnéme) zrníčka, pokličkouf) velkoměstg) Příklad řešení: …žijí si svůj tichý život v rodinách vět, které jsou často velmi rozvětvené…; …žádné z nich nezná svůj obraz, i když by zřejmě chtělo ho vidět.h) si – osobní zvratné; 2× svůj – přivlastňovací; 2× se – osobní zvratné; žádné – záporné; nich – osobníi) knižních – 2. p., č. mn., rod ž. (vz. jarní); vět – 2. p., č. mn., rod ž. (vz. žena)
4. a) Nakonec zaplavila i místo, kde tančily víly (přívlastková), které povodeň zastavily (přívlastková), ale než se tak stalo (časová), vytvořilo se jezero Glasfryn.Ještě dnes je možné po několik nocí v roce spatřit dívku, jak se vznáší nad zemí a naříká (doplňkové).b) (ona) zaplavila; tančily víly; které zastavily
c) několik – neurčitá základníd) než, dívku – asimilace (spodoba) znělostie) které – zájmeno; než – spojka; jak – příslovcef) které – 1. p., č. mn., rod ž. (vz. mladý); vytvořilo se – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid D; nocí – 2. p., č. mn., rod ž. (vz. kost)g) pověst – fantasticky (pohádkově) zabarvené vyprávění, které se odehrálo v minulosti na určitém (skutečném) místě
5. a)
b) …zápasit. Běhala…; …bačkorami. Vlítla … kotoulů. Ze stolu…; …jazýčky. Nakonec…; …mlíko. Když…c) číslo množnéd) ráno – příslovce; se vyhřála – sloveso, 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min., rod čin., vid D; všechno – zájmeno, 4. p., č. j., rod stř.; hlaviček – podst. jm., 2. p., č. mn., rod ž. (vz. žena); co – zájmeno, 1. p., č. j., rod stř./bezrodée) začalo – D; pršet – N; bylo – N; začal – D; padat – N; se stali – D; přišly – D; ohřát – D; přišly – D; vypít – D; přicházely – N; se tiskly – N; nastavovaly – N; nahřívaly si – N; kouřilo se – Nf) Příklad řešení: Těšíme se na konec školního roku. (na – předložka, konec – podstatné jméno; nakonec – příslovce)g) mešuge štunde – bláznivá hodina; rituál – obřad; mlíko – mléko
6. Příklad řešení: 1. Protože vyhrál závod, byl šťastný, ale zároveň mu bylo líto, že jeho bratr skončil až desátý.
4. Když jsem vstala, uviděla jsem na zahradě srnky, které si pochutnávaly na našich tůjích.
5. Dva kluci hráli na kytaru a dívky zpívaly písně, které se nám líbily, když jsme byli menší.
Souhrnná cvičení a testové úlohySouhrnná cvičení strana 61–62
1. a) 1. Její pádná slova přímo křičela a drásala, a nikdo je neslyšel. 2. Řadě z nich jsem prokázal drobnou, ba i velkou službu, přesto se dnes mnozí tváří, jako bych ani neexistoval. 3. Nejde o vědecké dílo, a proto neuvádím argumenty, které by podpořily mé závěry. 4. Nadčasově elegantní, výkonný, avšak poněkud těžkopádný produkt se objeví na trhu koncem září. 5. Protože už jsem ve Španělsku jednou byla a protože mám odtud nejkrásnější zážitky, ráda tam letos pojedu znovu.b) 1. 1VH, a 2VH – poměr odporovací; křičela a drásala – několikanásobný VČ, poměr slučovací; 2. 1VH, přesto 2VH, jako 3VV – mezi hlavními větami poměr odporovací; drobnou, ba i velkou – několikanásobný VČ, poměr stupňovací; 3. 1VH, a proto 2VH, které 3VV – mezi hlavními větami poměr důsledkový; 4. věta jednoduchá; elegantní, výkonný – několikanásobný VČ, poměr slučovací; výkonný, avšak těžkopádný – několikanásobný VČ, poměr odporovací; 5. Protože 1VV a protože 2VV, 3VH – mezi větami vedlejšími poměr slučovací
2. 1. falešná skladební dvojice „mléko vlastní konstrukce“, nevhodný slovosled; vhodněji: cisterny vlastní konstrukce, které jsou určené pro mléko; 2. není zřejmé, k čemu se vztahuje zájmeno „který“, častá formulační chyba, je třeba dávat pozor na to, aby před „který“ nebylo více členů, k nimž by ho bylo možno vztáhnout; vhodněji: Prosím o výměnu zastaralého počítače našeho vedoucího. Tento počítač se pro naši práci už nedá použít.; 3. zanedbání dvojí vazby, častý formulační nedostatek; náležitě: Dokumenty byly rozházené na stole i pod ním.; 4. nesprávný tvar přídavného jména, častá chyba, stojí-li přídavné jméno až za svým řídícím podstatným jménem – je třeba ujasnit si pádové tvary řídícího podstatného jména a rozvíjejícího přídavného jména, pomůže pomyslná změna slovosledu: pokynu uvedeného, srov. „podle uvedenému pokynu“ × „podle uvedeného pokynu“; 5. nepromyšlená větná perspektiva, opomenutí druhého spojovacího výrazu u dvojitého spojovacího výrazu; náležitě: Spolužák mi jednak půjčil své zápisky z přírodopisu, jednak mi pomohl s řešením obtížné matematické úlohy.; 6. anakolut, nepromyšlená větná perspektiva, opuštění započaté konstrukce a přechod na jinou; náležitě: Tomu, kdo se na zájezd přihlásí včas, bude poskytnuta výrazná sleva.
3. a) Zdaleka není (Př) jen prototypem (Př) sportovce (Pkn), jenž (Po) by se od mala upnul ke své (Pks) disciplíně a tréninkovým drilem vypracoval (Př) v hvězdu (Do). Eva Samková teď mohla klidně (Puz) hrát na saxofon v kapele (Pum), závodně tancovat či jezdit na koni. Český sport jí může být vděčný, že si jako jedenáctiletá z množství (Pt 2. p.) zálib vybrala zrovna ježdění (Pt 4. p.) na prkně (Pkn). O devět let později se jí v Soči na krku houpala olympijská medaile ze snowboardkrosu (Pkn).b) jen, a, či, že, zrovna
4. a) 6 vět; podřadnéb) vedlejší, příslovečná podmínkovác) orchidejí, pro zálivku, potřebd) slovesný, složený (způsobové sloveso a infinitiv – musíte upravit)
5. a) Příklad řešení: Lidé jsou stále stejní.b) Příklad řešení: Zřejmě Jan Werich, mj. autor divadelních her, obdivoval divadelní hry Williama Shakespeara, sám přeložil a volně upravil 1. a 2. díl jeho hry Jindřich IV. a pojmenoval ji Falstaffovo babí léto.c) příslovečná podmínkovád) Příklad řešení: …se stejnou snadností, jako když jste žil. – příslovečná časová / …se stejnou snadností jako v době, kdy jste žil. – přívlastkováe) (se) snadností – příslovečné určení způsobu; vrahů – předmět; dostatek – podmětf) hůř, míňg) slovo jako má věcný i mluvnický významslovo vzor je slovo mnohovýznamovévýraz nájemný vrah je sousloví
Testové úlohy strana 62–63
1. b)2. c)3. c)4. d)5. 5.1 c), 5.2 d), 5.3 e),5.4 b)6. 6.1 d), 6.2 f), 6.3 a), 6.4 b)7. (1) mohl by udělat, (2) neváhal by, (3) byly zamčené
2. vánoční pohlednice – z Polska (polština)pohlednice z Bělehradu (Beograd, Srbsko) adresovaná do Záhřebu (Chorvatsko) – text napsán chorvatsky (Posíláme všem vzpomínku z dovolené. Počasí je dobré, jídlo výtečné. Za 4 dny se vracíme domů. Vaši Senić)Suzdal – napsáno azbukou – Rusko (ruština)Omiš – Chorvatsko (chorvatština)
5. a) cvjećara – květinářství (frizer – kadeřník, povrće – zelenina) b) slastičarnica (cipele – obuv, voće – ovoce) c) satovi – hodinářství (pokloni – dárky, odjeća – oděvy)
6. b) Příklad řešení: píše, tak, toto, my, máme, ale, jeden, náhodou, je, to, aby, ten, prosím c) Příklad řešení: napríklad, sa, vlastne, ríše, zaujímalo, nie, len, stôl, pršalo, ja, čo, ste
2. Útvary českého jazyka a jazyková kultura strana 66–67
1. b) Antonín DůraDozpívav svoji písničku, veliký Antonín složil ruce na zádech a dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul (slovosled) a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet.„Tento způsob léta,“ děl vposled odvraceje se od přístroje Celsiova (slovosled), zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu?Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu.“Řka to, ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň, znamenal obraz obrácené nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj, a dodal: „Ach, plovárna a tato číška jsou prázdny.“Podtržená slova patří mezi výrazy knižní a zastaralé, dnes již nepoužívané. Přechodníky jsou spisovné, ale nejsou užívány v mluveném projevu. V závorkách je označen zastaralý slovosled.c) Dozpívav… – Když dozpíval svoji písničku…; …Důra znamenaje tuto řádnost… – …Důra si všimnul této skutečnosti…; …se vystřídaly v sledu míšených karet… – …se vystřídaly v rychlém sledu…; …děl vposled odvraceje se od… – …řekl nakonec a otočil se od…; …zdá se mi poněkud nešťastným… – …zdá se mi trochu zvláštní…; …jakkoliv jsem nepozřel vody… – …i když jsem se nenapil vody…; …je podnebí příznivé čili nic… – …je podnebí příznivé, nebo není…; …nesnesou odkladu… – …nesnesou odklad…; Řka to, ujal se mistr řemene… – Když to řekl, rozepnul pásek…; …svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody… – …svlékl si oblečení a díval se do vody…; …jež zrcadlila jeho… – …která odrážela jeho…; …znamenal obraz… – připadalo mu to jako…; …kdosi neuměle… – …někdo neobratně/nešikovně…; …plovárna a tato číška jsou prázdny – …koupaliště a tato sklenička jsou prázdné
b) Příklad řešení:V několika minutách se liška doplížila k myslivně. Všude bylo ticho, ani Lapák se neozval.„Pochutnal si a teď ten jedlík spí.“Z komína vycházel hustý dým a okolo myslivny to velmi lákavě vonělo.„Vlezu tam, kde nesvítí,“ pomyslela si a zaradovala se nad tímto nápadem. Natáhla krk a nakoukla dovnitř. Můj ty bože! Bylo na co se dívat! Komora byla plná masa a na deskách leželo jitrniček jako rybích jiker. Nemohla se soustředit na přemýšlení, protože jí kručelo v břiše. Jediným skokem se Bystrouška ocitla v komoře, druhým malým poskokem zvrhla desku a jitrničky, které byly bílé, voňavé a hebounké jako dívčí ruce, se sesypaly na zem. Znalecky se do jedné zakousla a slastí jí strnul ohon.„Kdo ví, proč někdy lidé jedí jako zvířata, kdo ví, proč jindy si podstrojují jako u pána boha v nebi.“A Bystrouška si dopřávala, až jí břicho nestačilo.
3. kasamače – nejpřitažlivější zápasy; kopálistické – fotbalové; návštěvnický kozák – pravidelný návštěvník; čajíčkový fotbal – slabý; bramboračka – napínavější; dělovka – silná rána; žíně – slabé kopnutí; šourák – pomalý míč; pecka – silná rána; bomba – hodně silná rána; jedovka – nečekaná rána; pumelice – velká rána, míč se točí; šoupnutý gól – daný pomalu; smrknutý gól – rychlý; branka by musela zívnout – (zvětšit se) trefil vedle; a jedééém – povzbuzování hráčů k rychlejšímu tempu; šlapej – povzbuzování jednoho hráče k rychlejšímu tempu
4. a) Příklad řešení:Ahoj Maxi,musím Ti napsat, jaké dělám pokroky. Ve škole mi to jde fajn. Dělám kapku chyb, to je jasné. Taky dělám nejtěžší úkoly, úplně ty samé jako špičkoví žáci. Někteří žáci jsou Blum, Moskowitz, Mitnick, ale není příbuzná s Mitnick ve Varšavě.Maxi! Ty musíš určitě připlout do New Yorku a patřit na mou školu!(Na tomto místě, při pomyšlení, že by měl do začátečnické třídy patřit další pan Kaplan, se oči pana profesora mrákotně zastřely.)Daří se Ti dobře? Já myslím, že ano. Je všecko O. K.? Koukej se začít učit říkat O. K. V Americe musíš na všecko říkat O. K. Počasí je O. K., vláda je O. K., baseball je O. K., stravování je O. K.(Obličej pana profesora tonul v hluboké konsternaci.)Jak se má tvůj drahoušek Anča? Bůh ji uchovej.Tak nashle!S bezmezným nadšením Tvůj vitální bratr H Y M I Eb) Příklad řešení:foneticko-fonologická rovina: ůblně (místo úplně) – záměna výslovnosti a psaní p a b, fláda (místo vláda) – záměna v a flexikálně-sémantická rovina: napísnout (místo napsat), pokrokávám (místo pokračuju / zlepšuju se), naplout (místo připlout), páčit (patřit) – použití neexistujících slovmorfologicko-syntaktická rovina: některý žáci (místo někteří žáci) – špatné skloňování, jamyslim (místo já myslím) – jedno slovo místo zájmena a slovesapragmatická rovina – textu lze porozumět pouze s obtížemi, špatné vyjadřování
Souhrnná cvičení a testové úlohySouhrnná cvičení strana 68–69
1. učebnice práva – C (odborný styl – termíny, využití definice, informační charakter, kondenzované vyjádření – polovětné konstrukce)soukromý dopis – E (administrativní osobní styl)rozhovor v obchodě – B (beletristický styl – popis v první osobě singuláru, přímá řeč simulující neformální dialog dvou osob, téma, popis situace)zpráva v novinách – A (publicistický styl – informační charakter, přímá řeč uvozená slovesem tvrdit, téma)administrativní text – D (administrativní úřední styl)
2. a) kyberšikana, moderní, komunikační, technologie, mobilní, telefon, e-mail, chat, sociální, virtuální, kontakt, kyberprostor, agresor, dimenze, patologieb) kyberšikana – druh šikany, při které útočníci například nahrávají své oběti a záznam pak zveřejňují v elektronických médiíchmoderní – novodobý, novátorský, pokrokový, módníkomunikační – dorozumívací, sloužící ke spojení (v jiném významu také dopravní, přepravní)technologie – nauka zabývající se průmyslovou výrobou; výrobní postupmobilní – pohyblivý, schopný přemístění, schopný pohotového použitítelefon – telekomunikační zařízení, které přenáší hovor prostřednictvím elektrických signálůe-mail – systém elektronické poštychat – komunikace více lidí najednou prostřednictvím komunikační sítěsociální – týkající se lidské společnosti; společenskývirtuální – zdánlivý, možný, potenciální; neskutečný, v tento okamžik neexistujícíkontakt – dotyk, spojení, stykkyberprostor – virtuální svět vytvořený moderními technologickými prostředky (např. počítačem)agresor – útočníkdimenze – vlastnost udávající velikost, míru něčeho zejména v prostoru, rozloha, rozměr, rozsahpatologie – obor zabývající se chorobnými jevy a pochody v organismechc) kyberšikana, technologie, kyberprostor, mezilidskýchd) její – Pks; zpravidla – Puz; v kyberprostoru – Pum; otevřela – Př; rozvoje – Pkn; mezilidských – Pkse)
f) mobilní telefon, e-mail, chat, sociální sítě – Po; ve světě, v kyberprostoru – Pum3. Příklad řešení:
Bije spolužačku deštníkem, ačkoli není deštník jeho. Napovídá, ačkoli to není povoleno. Velmi často ve škole chybí. Vysmívá se mi, když se domnívá, že ho nevidím. Sleduje, jestli na něj dávám pozor, aby se v nestřežené chvíli vyhnul práci.
Testové úlohy strana 69
1. c) 2. a)3. b)4. b)5. 5.1 d), 5.2 b), 5.3 f), 5.4 c)6. a)
Komunikace a sloh1. Charakteristika literární postavy strana 70–73
2. Za dávných časů žil v jedné zemi chudý sedlák, který měl tři syny. Nejstarší z nich, Aršad, byl tlustý červenolící prosťáček. Prostřední, Amdžad, byl hubený, pobledlý a závistivý vztekloun. Ten nejmenší, Asšad, měl průsvitné tváře a byl tak malý, že vypadal jako trpaslík, a dokonce mu i přezdívali Mrňous. Byl však ze všech tří ten nejchytřejší, nejšikovnější a nejvtipnější.Byl vzorem moudrého, spravedlivého a dobrosrdečného vládce, který dává přednost službě poddaným před vlastním pohodlím a největší potěšení má z radosti druhých. Dějiny mu připisují mnoho ušlechtilých činů.
5. Příklad řešení: 1. obětavý; 2. šikovný, zručný; 3. klidná, vyrovnaná; 4. společenský; 5. usměvavý, pohodový; 6. pracovitá; 7. vybíravý; 8. sečtělý, chytrý; 9. trpělivý; 10. prolhanáPopisujte další lidské vlastnosti a řekněte svou minicharakteristiku spolužákům, kteří se pokusí jmenovat danou vlastnost.
6. a) charakteristika nepřímáb) Příklad řešení: Paleček byl pravdomluvný. Uměl naslouchat, byl pozorný. Byl soucitný s chudými. Byl chytrý a vtipný.c) špitál – nemocnice; napojen – napit (byl napojen – dali mu napít); syti – najedeni; licoměrně – podbízivě, podlézavě; netoliko – nejen
7. altruismus – nesobeckost, nezištný zájem, vztah, láska k lidem; optimismus – sklon vidět a posuzovat skutečnosti z té lepší stránky; pesimismus – bezvýchodnost, beznaděj, ztráta perspektiv, škarohlídství, nedůvěra v budoucnost; egoismus – zdůrazňování sebe sama, stavění se do popředí, sobectví; fanatismus – nekritické zaujetí, slepé vášnivé nadšení
9. a) Charakteristika přímá je podtržena červeně a nepřímá modře.Bohem nadaný herecZjišťuji, že sdělit pár vět o Vladimíru Menšíkovi je těžko rozlousknutelný ořech. Napište něco stručného o člověku, který prožil nejméně pět lidských životů jen za těch posledních třicet let, co jsme se často pracovně i nepracovně stýkali! Žil totiž v tempu, jakým prolétají krajinou proslulé japonské rychlíky.Láďův ranní příchod do filmových ateliérů – to byl tajfun, smršť nebo ještě přesněji výbuch šrapnelu. Celé studio rázem poznalo, že přišel Menšík. Salvy smíchu z maskérny otřásaly ateliéry. Nikoho nepustil ke slovu, sypal historku za historkou a nikoho nenechal na pokoji. O každém všechno věděl a všechno automaticky interpretoval v humorné podobě. Ale musím dodat, že jeho humor nikdy nezraňoval, nikdy nebyl zlý. Vodopád slov se zastavil až těsně před první klapkou. Jakmile se rozběhla kamera, kouzelnou proměnou z něj byla dokonale zvládnutá filmová postava. Scénář měl vždy pečlivě prostudovaný, ale téměř nikdy neříkal doslovně předepsaný text. Zpočátku z toho mohl být režisér, který s ním pracoval poprvé, dost nervózní, ale zpravidla se ukázalo, že Vladimír, tak říkajíc z vlastních zdrojů, vytváří postavu plnější, bohatší a v hutnější zkratce, než předepisuje scénář.Dá-li se o někom říci „Bohem nadaný herec“, pak o Menšíkovi to platilo stoprocentně. Úžasné dynamo nabité představivostí, fabulační schopností, znalostí života i vzděláním, konzumující neuvěřitelné množství potravy, cigaret a kávy. Všechno ve velkém. V těch stovkách postav a postaviček v divadelních, filmových i televizních rolích se doslova rozdával. A to vše v dlouholetém zápolení s těžkou nemocí, na jejíž léčení v tom životním letu vlastně ani neměl čas.
b) že sdělit pár vět o Vladimíru Menšíkovi je těžko rozlousknutelný ořech. – …není snadné; o člověku, který prožil nejméně pět lidských životů jen za těch posledních třicet let – …žil plným životem; Žil totiž v tempu, jakým prolétají krajinou proslulé japonské rychlíky. – stihl spoustu věcí; Láďův ranní příchod do filmových ateliérů – to byl tajfun, smršť nebo ještě přesněji výbuch šrapnelu. – jeho ranní příchod se nedal neslyšet, všude ho bylo plno; O každém všechno věděl a všechno automaticky interpretoval v humorné podobě. – všechno vtipně komentoval; jeho humor nikdy nezraňoval – z nikoho si nedělal krutou legraci, nikomu se nevysmíval; Vodopád slov se zastavil až těsně před první klapkou. – vtipkoval až do začátku práce; V těch stovkách postav a postaviček v divadelních, filmových i televizních rolích se doslova rozdával. – svým herectvím dělal radost druhým, obohacoval je
10. a) Smrt krásných srncůV třetím roce války povolali mý bráchy Huga a Jirku do koncentráku a tatínek povídal doma: „Ti kluci se potřebujou před odjezdem najíst. Masa. Přivezu nějaké ryby.“ Tatínek nesměl jezdit na kole jinam než do práce, nesměl opustit bez povolení bydliště, a ryby už vůbec nesměl lovit, neboť nežil na Riviéře, ale v protektorátě, obklopen pozorností četníků a gestapa. Tatínek opustil náš buštěhradský dům čp. 54 bez hvězdy, odpáral si ji a strčil do kapsy, na tandem dal batoh, pytle a skládací haltýř na úhoře. Když dojel na místo, byla chalupa tichá, jako když se někde opodál už střílí, a jen ze dveří vyšel po chvilce muž v klobouku a k němu se připojil velký pes. Prošek se blížil na lodi na druhou stranu, a jak poznával tátu, rozehříval se jak sluníčko… Táta kalil vodu a chytal maličké řízky na velké úhoře, připravoval šňůry a skládací haltýř. Ale byly krásné světlé, a tudíž špatné noci. Měsíc svítil naplno, tak pro básníky, a úhoři, noční dravci, se asi báli, a nežrali. Tatínek už si zoufal, celé noci nespal a napichoval rybičky a žížaly na háčky. Ráno šňůry zely prázdnotou a on se tloukl do hlavy. Karel ho pozoroval, jak si vaří v kotlíku malinové knedlíky, a povídal: „Nebuďte smutný, povezete mouku a máslo!“ „Karle, já potřebuju pro svý kluky maso. Potřebujou se ještě jednou pořádně najíst masa.“ „Pane Leo, maso nemám, musel bych pro vás zabít krávu. Jestli chcete, já tu Stračenu dneska zabiju.“ A pak řekl táta větu, na kterou už zřejmě myslel doma a kterou neřekl mamince, ale kvůli které sem hlavně jel: „Karle, přines mi srnce.“ Byla to prosba a příkaz zároveň. Karel na to řekl: „Od tý doby, co přišli skopčáci, jsem s Holanem v lese nebyl. Myslete si, že nejsem chlap, ale mám šest dětí. Teď za to dávají trest smrti.“„Dobře, Karle. Půjčíš mi Holana?“ …Holan seděl, jenom mrkal očima a prohlížel si dál mého tátu. Bylo jasný, že s ním nepůjde, nešel nikdy s nikým. Pak už tatínek začínal být zoufalý a byl na pokraji toho stavu, kterému se říká šílenství. Vyndal z kapsy tu malou plátěnou hvězdu JUDE a ukazoval ji Holanovi a křičel: „Já jsem teďka žid a žádný buřty nemám. Sám bych nějaký potřeboval. Jsem žid a potřebuju pro mý báječný kluky maso a ty mi ho musíš opatřit!“ A rozhodl se odejít. Ale na začátku cestičky to přece jen nevydržel a otočil se. Oči psa a člověka se střetly. Dívaly se na sebe dlouho, snad celý věk, světla v nich zhasínala a rozsvěcovala se, co si říkaly, to se nikdo nedoví, protože jsou oba mrtví… Snad nadávali na psí život, snad na židovský, ale to je všechno snad. Holan vstal, protáhl se a šel líně jako obyčejný převoznický pes za mým tatínkem, jako by mu odjakživa patřil…
2. Výklad strana 73–76
1. a), b) 1. Když se rozhlédneme kolem sebe, vidíme, že všechna tělesa zaujímají v každém okamžiku vůči nám nějaké místo, neboli nějakou polohu.; fyzika 2. Pokuste se vysvětlit, proč lidé dříve museli pracovat mnohem více, jejich práce byla fyzicky náročnější než dnes, a přesto většina z nich žila v chudobě.; dějepis, výchova k občanství 3. V praktickém životě se dnes nejvíce využívá elektrická energie, která je běžně dostupná.; fyzika 4. Výslednice dvou sil působících na těleso v témže směru má stejný směr jako obě její složky.; fyzika 5. Jednotlivá odvětví mohou být výrobní, nebo nevýrobní podle toho, zda je výsledkem jejich činnosti hmotný výrobek, nebo určitá služba.; výchova k občanství, ekonomie
4. 1. Tichá voda břehy mele. 2. Dvakrát měř, jednou řež. 3. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. 4. Komu se nelení, tomu se zelení. 5. Ranní ptáče dál doskáče. 6. Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. 7. Bez práce nejsou koláče. 8. Pes, který štěká, nekouše. 9. Láska hory přenáší. 10. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. 11. Lež má krátké nohy.
7. a) BenátkyBenátky jsou jedním z nejzvláštnějších a nejpůsobivějších měst na světě, protože leží uprostřed mořské laguny. Z jedné strany sousedí s italskou pevninou a z druhé strany je úzký výběžek země. Město stojí na skupině ostrovů, které jsou protkány kanály. Bylo to někdy kolem 4. století n. l., když se na těchto bažinatých ostrovech usídlili první obyvatelé, kteří prchali před lombardskými barbary ze severní Evropy. Bylo jich tolik, že brzy nebylo na ostrově k hnutí. Místo toho, aby se noví osídlenci vrátili zpět na pevninu, zvětšovali prostor svých obydlí pomocí kůlů a klád, ponořených hluboko do bahna laguny. Na těchto chůdách pak postavili další domy, a když zjistili, že pod bahnem se nachází pevné jílové podloží, zesílili dřevěné pilíře vrstvami kamene a prken a vytvořili tak nad vodou nové ostrůvky země. Postupně se tímto způsobem město zvětšovalo a neustále vzkvétalo. Vlny laguny omývají schody benátských domů, a tak se zdá, jako by město plulo na mořské hladině.b) Místo návratu zpět na pevninu noví osídlenci zvětšovali prostor svých obydlí pomocí kůlů a klád, ponořených hluboko do bahna laguny.
3. Líčení strana 77–80
1. Pětilístek a diamant patří mezi metody RWCT – Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Jejich podstatou je na omezeném prostoru dojít k co nejvýstižnější charakteristice daného jevu. Nejde (jako např. v případě volného psaní) o to, co nás napadne jako první, ale o pečlivý výběr slov, která budou v rámci omezeného, přesně daného a nepřekročitelného rozsahu autorem pětilístku/diamantu považována za nejvýstižnější, aby se z pětilístku a diamantu stal vybroušený „briliant“. Neexistuje tedy jediné správné řešení, výsledky jednotlivých řešitelů však mohou být odlišně výstižná.Příklad řešení:
3. Příklad řešení: Je to bubeník? bubeník (= déšť) přijede, město zavírá okna, bubnuje drobounkými paličkami na bubínky kaluží, bubnuje…, až se práší, širáky muchomůrek, velikánské ucho lopuchu, náprstky jsou poďobané jeho drobnými paličkamiJe to architekt? jediným obloukem překlenul hory a doly, železniční most z jednoho konce světa na druhý, je ze sedmibarevného betonu, po něm hřmí vlak, děti z obou konců světa, vzdušný most, architekt = duha
4. b) Příklad řešení: zlato se rozlévá po kopcích, zlato teče údolím, v žitech zaznívá břinčící ostří, svítí bílé košile, v širokém vzmachu míhají se znojem, vesele, hvízdavě syká ostrý svit blýskajících kos, jak jiskry by šlehaly, jiskřil celý kraj, široké lány, jako v tábořišti v podobě stanů kupí se mandele, k zemi klesá řada chrp, zachvěje se, zavlní, prudce sebou trhne a kácí se štíhlý stonek koukolec) mandel – homonymum – stará míra (15 kusů), svazek snopů (historismus); znoj – mnohovýznamové zastaralé a básnické slovo – pot, horko, těžká práce (archaismus)
5. a) Příklad řešení: Ovane vás vlahý, teplý letní vzduch… – dějové slovesoMocné paže přírody vás uchopí… – metafora, personifikaceStatné duby na návsi se spolu radí… – personifikaceNa jemně zčeřené hladině rybníka si vlnky … hrají na babu. – personifikaceVlaštovky i jiní ptáci usedají na dráty, střechy a ploty, aby si popovídali a také se pokochali stmíváním. – personifikace…krajina se pomalu propadne do letní noci a sametové tmy… – metafora
6. Příklad řešení (jde o subjektivní záležitost, přehlédnout bychom však neměli následující): bude mít venku svatbu nějaký čert; Bude pršet jako ze sta konví a tisíce konviček; Jaro je zázrak.; prší do zeleného moře; ohromující a impozantní divadlo; my máme vymezen počet repríz a poslední oponu.; přirozená vlna dýchání Světa; Jaro se stará o těhotné stromy a o motýly.
4. Úvaha strana 80–82
3. Na velký arch balicího papíru přepište výroky celé třídy a pověste si je alespoň na týden na dobře viditelné místo.
5. Výtah strana 83–84
1. Příklad řešení:Osnova:1. Povodně – hydrologické jevy2. Vznik povodní u nás3. Přívalové povodně4. Ochrana před povodněmi5. Ústřední povodňová komiseVýpisky:povodně: – ničivé hydrologické jevy
– důsledek atmosférických poruch – ohrožují tři čtvrtiny zemského povrchu
přívalové deště, tání – způsobují povodně v ČRr. 2002 – červenec – jižní Morava, srpen – téměř celé Čechy (historicky největší v ČR)ochrana: – prevence (technická opatření)
– bezprostřední obrana – Ústřední povodňová komise – příprava na evakuaci
2. a) Využití energie slunečního zářeníVědeckým bádáním se zjistilo, že energie slunečního záření vzniká přeměnou jaderné energie atomů ve stavbě Slunce.Světelné a tepelné záření proniká ze Slunce meziplanetárním prostorem rychlostí asi 3 × 108 m/s. Nepatrný zlomek, asi jedna dvoumiliardtina, z celkové energie vyzářené Sluncem dopadá na povrch Země. Tato energie je hlavní podmínkou vzniku, zachování a vývoje života na naší planetě.Ze slunečního záření dopadajícího na povrch Země by se mohla mnohonásobně pokrýt veškerá spotřeba energie na Zemi, kdyby ji lidé dovedli technicky a ekonomicky využít. Prozatím dovedou lidé technicky využít jen zcela nepatrnou část energie slunečního záření pohlcovanou povrchem Země (např. v různých vytápěcích, sušicích a destilačních zařízeních).Země pohlcuje sluneční záření nejen v přítomné době, ale pohlcovala je i v minulosti. Většina zdrojů energie, které se používají nyní na Zemi, má svůj původ v energii slunečního záření (např. uhlí, zemní plyn, ropa, rašelina, dřevo). Tyto zdroje energie, v nichž je uložena energie slunečního záření dávných dob, nejsou nevyčerpatelné. Věda je postavena před zcela nový úkol: jak využít energii záření, které Slunce vysílá v přítomné době, v nových technologických postupech výhodných po stránce ekonomické i ekologické pro rozvoj civilizace na Zemi.b) energie slunečního záření; jaderná energie; atom; světelné a tepelné záření; meziplanetární prostor; technicky a ekonomicky; vytápěcí, sušicí, destilační zařízení; uhlí; zemní plyn; ropa; rašelina; technologický postup; ekonomické a ekologické; civilizacec) Příklad řešení:Osnova:1. vznik energie slunečního záření2. světelné a tepelné záření3. podmínky života na Zemi4. technické využití energie slunečního záření5. současné zdroje energie na Zemi6. zkoumání nového využití energie záření Slunce
3. Příklad řešení:a) Článek je o tom, jak si s babičkou hrajeme společenské hry; s babičkou nejde pexeso moc hrát, protože si už málo pamatuje; s babičkou děláme společně mnoho dalších věcí, nehrajeme hry…b) – propojení školy s místní komunitou– zjištění o izolaci a samotě seniorů v místním pečovatelském domě– snaha změnit situaci– důležitost pomoci druhým– změna i pro organizátory
Souhrnná cvičení a testové úlohySouhrnná cvičení strana 85–87
1. Shodným znakem je námět – oba texty hovoří o vzniku lyží a počátcích lyžování. Text 1 je text umělecký, vypravování, využívá jazykové prostředky vypravování – např. přímou řeč, dějová slovesa. Text 2 je text odborný, výklad. Nemá děj, vysvětluje vznik pojmenování pro lyže a počátky používání lyží u nás.
5. a) Příklad řešení:Na boty se mi lepila rozmoklá hlína. Naše země je překrásná. Pracoval na své rodné půdě.Maminka na kluky volala z okna. Miminko nahlas křičelo. Učili jsme se říkat bez chyby různé jazykolamy.Objednali jsme si na střechu novou krytinu. Kluci si vybudovali v lese přístřešek z větví. Při povodních přišli o přístřeší a o všechen majetek.Věděl, co bude dělat v sobotu odpoledne. Znal všechny vlajky evropských států. Poznal svého spolužáka i po dvaceti letech.Poslali mi nepřesný údaj. Za matným sklem byl jeho nezřetelný obrys. Ten výklad byl nejasný.Marie Curie objevila radioaktivní prvky. V lese jsme nalezli také pravé hříbky. Na informacích jsme zjistili odjezd autobusu.Děvče hlasitě vzlykalo. Plakala, protože ji mrzelo, že se na ni maminka zlobí. Matka lkala nad ztrátou dítěte.Byl to velmi chytrý člověk. Bystrý chlapec vyřešil obtížný test, který byl založen na postřehu. Je oblíbený, protože je vtipný a dokáže vždy trefně odpovědět.b) Jde o souhláskové skupiny -vě-, -mě-. Skupina [vje] se zapisuje s písmenem ě v kořeni nebo koncovce slova, nepřipojuje-li se předpona ob- nebo v-. Skupina -mě- se zapisuje podle podoby kořenu v příbuzných slovech.
c) [di], [ti] – jde o výslovnost slov cizích, v nichž se tyto skupiny vyslovují tvrděd) Jde o původně řeckou předponu syn-, znamenající „spolu“, a slovo onymum – jméno, také přejaté z řečtiny. Zachovává se původní pravopis.e) spíše neformálně: povědět, bavit se o něčem, povídat si, konverzovat, mluvit; formálně: hovořit, mluvit, diskutovat, debatovatf) tenhle – na tomhle příkladu – zájm. ukazovací, 6. p., č. j., rod m. neživ.; třeba – částice, zde s významem libovolnostiHovorové výrazy jsou spisovné v mluvené podobě spisovné češtiny.g) povědět; bavit; bavit se; se bavit; povídat si; poučit se; volit; bavit se; konverzovat; povídat si; debatovat; diskutovat; hovořit; mluvit – 14 (z toho 3× bavit se). Je jich více, protože slovesa jsou tématem textu a infinitiv je reprezentativní slovesný tvar.h) mluvení – podst. jm., 2. p., č. j., rod stř.; uživatelé – podst. jm., 1. p., č. mn., rod m. živ.; nemocech – podst. jm., 6. p., č. mn., rod ž.; předstírali bychom – sloveso, 1. os., č. mn., zp. podm. přít., rod čin., vid N; dokážeme – sloveso, 1. os., č. mn., zp. ozn., čas bud., rod čin., vid Di) doporučujeme si vybrat; dokážeme se … bavit nebo povídat sij) nevhodně – Puz; často– Puč; přiměřeně – Pu míry; kam – Pumk) Přimět čtenáře k zamyšlení nad významem slov.
6. 1. uvažuje se zavedením – nenáležitá slovesná vazba; Školní klub uvažuje o tom, že zavede další zájmové kroužky pro žáky školy.; 2. Strýček vykonává a zodpovídá za veškeré výjezdy… – anakolut; Strýček zodpovídá za všechny výjezdy vozů rychlé zdravotnické pomoci a vykonává dozor, službu.; 3. Napsání domácího slohového úkolu bude hodnoceno po stránce pravopisu i různosti využití jazykových prostředků. – zbytečně „po stránce“, příliš jmenné vyjádření; Domácí slohový úkol bude hodnocen po stránce pravopisné i podle využití různých jazykových prostředků.; 4. Domluvili jsme se připravit… – zanedbána vazba „domluvit se na čem“, nevhodně užit infinitiv; Domluvili jsme se, co vše si připravíme na skupinovou práci.; 5. Vysvětlíme a naučíme vám vše podstatné… – anakolut; Vysvětlíme vám vše podstatné z gramatiky poslední lekce a naučíme vás to.
7. 1. futry – nespisovné slovo se spisovnou koncovkou, násilná (a marná) snaha o pospisovnění nespisovného slova; nutno užít spisovné slovo (zárubeň, dveřní rám);2. lízing – částečně počeštěné slovo (srov. leasing a lízink); u přejatých slov někdy dojde k plnému počeštění (trénink, byznys), někdy zůstává původní podoba (server), někdy je počeštění jen částečné – adaptace se neřídí pevnými pravidly, je třeba každou jednotlivou podobu ověřovat a neplatí zde vyhraněné správně – špatně;3. dvěmi – hyperkorektní podoba, utvořená analogií podle ostatních číslovek: třemi, čtyřmi, pěti, šesti atd.; projev systémového vyrovnávání; správná podoba „dvěma“ je systémově vlastně výjimečná a je dána historicky;4. zda-li – chybné užití spojovníku; zde se nejedná o připojení spojky -li ke slovesu (půjdete-li, víš-li), ale „li“ je součástí složené spojky „zdali“, a tudíž se zde spojovník nepíše;5. 5-ti – při užití samotné číslice (= správná podoba) mají uživatelé jazyka patrně pocit, že pádový tvar není dostatečně signalizován;6. datumu – odsouvání kmenotvorné přípony se uživatelům jeví jako nevýhodné, odlišné je i vnímání rodu – datum je často považováno za podst. jm. rodu m. neživ.; správně je „vedle data“ (stř. r., vzor město, -um- se v nepřímých pádech odsouvá);7. vytisknul – vyrovnávání tvaru v rámci slovesné třídy – analogie se vzorem mine; správně vytiskl; 8. barmanka – v angličtině „-man“ znamená „muž“, jde tedy o jakýsi protimluv; přechýlená podoba by v AJ byla „barwoman“, ale do češtiny se nepřejala, přechyluje se formálně, slovotvorně, bez ohledu na angličtinu (což je v pořádku, přejímající jazyk má právo upravit si přejímané prostředky); 9. v rýži – frazeologismy obsahující nespisovné prvky nepospisovňujeme, působí to násilným dojmem
Jak pracovat se sebehodnocenímPracovní sešit nabízí tři nástroje, s jejichž pomocí mohou žáci sami zhodnotit kvalitu své práce a úroveň dosažených znalostí a dovedností.1. Tabulka „Co mám umět“ shrnuje obsah každé kapitoly a uvádí učivo, které by žáci po vypracování kapitoly měli zvládat. Políčka mohou zaškrtávat buď postupně v průběhu práce v kapitole, nebo až po dokončení celé kapitoly. Při vyplňování tabulky by si žáci měli nejprve bez listování v pracovním sešitě vzpomenout, co se naučili, zkusit si sami pro sebe zhodnotit, zda dané učivo skutečně zvládají, a pokud to tak je, odškrtnout políčko „To už zvládám“. Jestliže jim činí potíže vybavit si dané učivo, nevzpomenou si sami na pravidla nebo postupy, stále v daném učivu chybují či pro ně některá položka tabulky není srozumitelná, měli by zalistovat zpět kapitolou a uvědomit si, co tato položka obsahuje. V takovém případě by měli zaškrtnout políčko „Ještě musím procvičit“. Mohou pak k procvičování využít další cvičení na internetových stránkách www.skolasnadhledem.cz.Vyplněné tabulky „Co mám umět“ slouží rovněž vyučujícím k získání zpětné vazby od žáků. Je-li reflexe žákovské práce pravidelná a konstruktivní (podle toho, jak dobře žáci učivo zvládají, se upravuje obsah i rychlost výuky, hůře pochopené části učiva jsou podrobněji procvičovány apod.), žáci si brzy zvyknou hodnotit svoji práci realisticky, nepřeceňovat ani nepodceňovat své výkony.Do okénka „Celkově hodnotím svoji práci“ lze zapsat jakýkoli symbol, který třída zvolí po dohodě s vyučujícím (číslo 1–10, známku 1–5, 0–100 %, usměváčka, vybarvit barvou, která odpovídá určité hodnotě na hodnoticí škále apod.).
2. Molekula s očíslovanými atomy v počtu odpovídajícím počtu položek v tabulce „Co mám umět“ může posloužit při sebehodnocení trojím způsobem:a) Žáci vybarvují jednotlivé atomy během práce v kapitole, jakmile vypracovali cvičení k danému učivu. Pak slouží molekula ke grafickému znázornění jejich postupu v kapitole.b) Žáci vybarvují jednotlivé atomy, až když danou položku zaškrtnou v políčku „To už zvládám“. V tom případě slouží molekula jako grafické znázornění pracovních výsledků žáků.c) Po dohodě s vyučujícím lze molekulu použít při dvoufázovém hodnocení. V první fázi žáci pouze zaškrtávají políčka v tabulce „Co mám umět“ a molekulu nechávají nevyplněnou. Ve druhé fázi hodnotí svou vlastní práci po vypracování kontrolního testu nebo ústním zkoušení a porovnávají výsledek testu nebo zkoušení se svým dřívějším sebehodnocením. V molekule vybarvují buď jen ty položky, které měli v testu správně, nebo jednou barvou vybarvují to, co uměli, a jinou barvou to, v čem chybovali. Získají tak porovnání odhadu vlastních znalostí před testem s výsledkem testu a v grafické podobě ihned vidí, nakolik se jejich sebehodnocení shoduje s hodnocením vyučujícího.
3. Škála barevných usměváčků v zápatí stránky slouží k vyjádření celkového dojmu z vlastní práce. Jedná se o emocionální sebereflexi, která vyjadřuje subjektivní spokojenost žáků s vlastní prací.
Výrazný nesoulad v subjektivním a objektivním hodnocení by měl žáky i jejich učitele upozornit v situacích, kdy jsou na sebe žáci příliš přísní, nebo jsou naopak příliš benevolentní vůči vlastním pochybením a omylům. Mít vynikající pocit z jediného zaškrtnutého políčka „To už zvládám“ je stejně neadekvátní jako mít zoufalý pocit v případě, že by si žák měl procvičit jen jedinou položku učiva, a všechny ostatní zvládá bezchybně.
Přejeme všem žákům, aby se jim dařilo hodnotit svoji práci realisticky bez zbytečného podceňování nebo přeceňování.
