Dějepis s nadhledem 6Řešení pracovního sešitu a metoDické pokyny
Úvod do studia dějepisuCesta do hlubin lidské minulosti strana 5
Úvodní text, o kterém je možné s žáky diskutovat. Žáci se seznamují s novým samostatným předmětem, i když jisté znalosti již mají ze čtvrté třídy. Tento pracovní sešit je zaměřený na hledání souvislostí mezi nejstarší (i mladší) minulostí a současností. Naším cílem je, aby si žáci uvědomili, že „dávná minulost“ není cosi odtrženého a zapomenutého, ale doba, kdy vznikaly předměty, technologie, řemesla a jevy, které jsou součástí našeho každodenního života i dnes (mimo jiné i v závěru zmíněný „chleba s máslem“, který lidé od pravěku jedí).Učitel může nadhodit otázky do diskuze, např.:
½ Proč je důležité zkoumat minulost? (Protože jsou to naše kořeny, minulost nikdy není odtržená od současnosti a historie se opakuje. Žáci mohou například přemýšlet nad tím, co se opakuje – války, zániky a vzniky říší, zemědělský cyklus, …)
½ Co vlastně můžeme o minulosti zjistit? (Co mohou zjistit jednotlivé vědní obory, které se jejím zkoumáním zabývají? Jak to dělají?)
½ Je možné na úvod představit průvodce na zadní straně obálky, aby žáci zjistili, kdo je bude tímto školním rokem doprovázet.
Vydejte se s námi na cestu dějinami strana 6–7
1. Cvičení zaměřené na procvičení základních termínů z učebnice. Cílem je zjistit, s jakými typy pramenů který vědní obor pracuje.
Bonus je zjištění, že archeologie nezkoumá dinosaury, což je hojně rozšířená představa. Učitel může dodat, že archeologie je věda o člověku, takže zkoumá lidskou minulost.
Správné odpovědi: ½ paleontolog ➝ lebka dinosaura ½ antropolog ➝ lidská lebka ½ archeolog ➝ pravěká nádoba ½ egyptolog ➝ sarkofág/mumie ½ historik ➝ královská koruna ½ archivář ➝ staré listiny (lze položit otázku: Jaké mohou být?)
2. Cvičení zaměřené na uvědomění si časových souvislostí. Při doplňování osy si děti poprvé uvědomí, jak dlouhé bylo období pravěku a jak krátký úsek zabírá naše současnost a vůbec období od přelomu letopočtu (viz také časová osa v záhlaví).
V tuto chvíli je možné začít pracovat s velkou časovou osou na zadním přebalu – žáci si prohlédnou předměty, seznámí se s nimi a navíc zjistí, že vývoj neprobíhal všude na světě stejnou rychlostí. Díky grafickému zpracování čtyř os pod sebou si rámcově uvědomí, jaká témata budou tento školní rok probírat, kdy se co událo a přibližně v jakém období došlo k objevu významných technologií, které vždy změnily lidskou společnost.
Procvičí si termíny př. n. l. / n. l., mimo jiné si znovu zopakují, že lidé a dinosauři nežili společně, ale dělilo je několik desítek milionů let.
Správné odpovědi: ½ vymření dinosaurů (66 milionů let př. n. l) ½ první olympiáda (776 př. n. l.) ½ první lidé (2,5 milionu let př. n l) ½ narození Krista (rok 0) ½ lovci mamutů (40 000 let př. n. l) ½ Karel IV. (14. stol. n. l.) ½ pěstování pšenice v Evropě (5 500 let př. n. l.) ½ přistání na Měsíci (1969 n. l.) ½ první kovy (2 000 let př. n. l.)
Tajenka: SLUNOVRAT (Žáci mohou zjistit data slunovratů nebo alespoň roční období, ve kterých k nim dochází.)
3. Badatelský typ úkolu Žáci musí pátrat ve více zdrojích nebo se doplňovat v rámci diskuze/skupinové práce, aby zjistili odpovědi na část
otázek. Učitel může dodat, že takto vědecká práce opravdu vypadá – často není jednoduché potřebné informace získat a někdy se to nepodaří vůbec.
Zjistí, že i fotografie, kterou považují za moderní výdobytek, může sloužit jako historický pramen. 1. Z jaké doby fotografie pochází? Podle čeho se to dá určit? Děti budou nejspíše odpovídat, že „z pravěku“, „je prostě stará“ namísto správné odpovědi začátek 20. století.
Učitel klade návodné otázky: Jak je stará? Jak to poznáte? (oblečení mužů: klobouky, kvalita fotografie, úprava vousů atd.)
2. Jaký významný muž je na ní zobrazen? Některé děti pravděpodobně T. G. Masaryka poznají. Kdyby se náhodou stalo, že nikdo ze třídy vědět
nebude, je opět možné klást návodné otázky: Kdo byl první český prezident? Čím se proslavil? A lze propojit s typy pramenů – Jak to víme? (Máme fotografie, písemnosti, dokonce nahrávky – nic z toho pro pravěk neexistuje.)
3. Kde se postavy nacházejí a proč tam jsou? Složitější otázka: žáci by si měli všimnout, co leží na zemi (jsou to mamutí kosti) – odpověď by tedy měla být
na archeologickém výzkumu/vykopávkách, muži se dívají na nálezy. (Jedná se o mamutí skládku v Dolních Věstonicích). Kdyby nepoznali, opět nastupují návodné otázky: Kde stojí? Co leží na zemi? Kdo to hledá? Čí jsou to kosti? atd.
4. Muž uprostřed je objevitelem sošky vpravo. Zjistěte její název i jméno tohoto badatele. Tato otázka je zaměřena na práci s internetem. Žáci nejdřív musí zjistit název sošky (jistě bude v učebnici)
a následně správně vyhledat na internetu jméno Karla Absolona. Učí se, že aby vyhledali potřebnou informaci, musí se správně zeptat a zadávat logická klíčová slova, např. Věstonická venuše – nálezce. To zvyšuje i jejich počítačovou gramotnost.
4. Procvičování a zamyšlení se nad různými typy pramenů. Žáci procvičují kromě probrané látky zejména logický úsudek a schopnost dedukce a interpretace.
Náhrobní kámen může spadat do všech kategorií. Žáci na to buď přijdou sami, nebo doporučujeme na internetu/interaktivní tabuli vyhledat jakoukoliv fotografii náhrobku z rumunské Sapinty: na samotném náhrobku (hmotný pramen) je vyobrazeno, jak dotyčný zemřel (obrazový pramen), a popsán jeho životní příběh (písemný pramen).
Správné odpovědi:
hmotné písemné obrazové
amfora kronika fotografie
mumie vytesaný nápis obraz
kamenná sekera staré noviny nástěnná malba
lidská kostra deník ilustrovaná mapa
náhrobní kámen náhrobní kámen náhrobní kámen
5. Cvičení na uvědomění si souvislostí a seznámení se s některými pravěkými jevy, o kterých budou další kapitoly pojednávat. Žáci mají za úkol zdůvodnit nalezené rozdíly, ale v této fázi stačí velmi stručně, protože některé se týkají neprobrané látky. Učitel je navádí, aby zdůvodnění zkusili sami vydedukovat nebo se k výsledku dobrali diskuzí.
a) Od snadných rozdílů typu: vlevo není elektřina, protože v pravěku nebyla, postupují ke složitějším, např. Proč nejsou vlevo slepice? nebo Co jsou vlevo ty kopečky a jak souvisejí s kostelem a hřbitovem? Z vlastních zkušeností víme, že děti často přijdou i na složité úkoly tohoto typu.
b) Druhá část úkolu plynule navazuje na první: hned dva vynálezy, železo a elektřina, jsou na obrázku znázorněny. Na další musí přijít děti samy (často se dozvídáme, že jsou to plasty, počítače, mobily, auta – přes tyto vynálezy, které děti nejčastěji zmiňují, se lze dopracovat k těm klíčovým: průmysl, elektřina atd.).
Kompletní seznam rozdílů (podle levého obrázku): ½ vlevo za domem mohyly × vpravo hřbitov s kostelem
Pokud děti nepoznají mohyly, učitel jim napoví. Samy pak přicházejí na to, jak tyto dvě věci souvisí (náboženství, způsob pohřbívání, náboženské symboly – kříže).
½ bronzová sekera ve špalku × železná sekera ve špalku Opět souvislosti: dřevo se štípalo od pradávna, jen nástroj se proměnil. Vlevo sekera z doby bronzové,
vpravo železná sekera (zpracování železa bylo obrovským technologickým posunem). ½ venkovní pec × vnitřní pec, ze které je vidět komín
Dříve se topilo venku a probíhala zde i velká část pracovních aktivit, protože vnitřní prostory byly často malé. Vnitřní otopné zařízení s komínem je daleko mladší.
½ chybějící okna × okna Okna v pravěku neexistovala (neznalost skla jako materiálu).
½ pravěký hrnek × puntíkatý hrnek Učitel se může ptát žáků, jak si myslí, že se nádoby vyráběly v pravěku a jak se vyrábějí dnes (ruční výroba
bez hrnčířského kruhu, vypalování v peci), a zároveň upozornit, že „hrnky“ jako takové mají rovněž kořeny již v pravěku.
½ žádné slepice × slepice Slepice se u nás chovaly až od konce doby bronzové. Učitel může poznamenat, že jiné zvíře na obrázku
(ovce) bylo ale chováno již v pravěku. ½ oblečení muže
Děti na první pohled vidí rozdíl v oblečení (barvu, bílou halenu, klobouk). Na druhý pohled si všimnou, že oba muži mají například stejné boty a provozují stejnou činnost.
½ žádná kočka × kočka Kočka na pravěkém obrázku chybí, protože u nás byla domestikována až v raném středověku (v Turecku
ale již cca 6 000 let př. n. l.!). ½ pes stojící × pes štěkající
Na pravém obrázku štěká pes na kočku na střeše. ½ na domě zavěšený bronzový srp × zavěšená železná kosa
V pravěku se sklízelo srpem, nejprve pazourkovým, později bronzovým. Kosa je železná – zpracování železa je jedním z největších milníků v lidské historii.
½ chybějící elektrické vedení × elektrické vedení Další ze zásadních milníků v moderní historii.
6. První ze cvičení na souvislosti, která se objevují minimálně jednou v každém tematickém bloku. Jejich cílem je donutit žáky se zamyslet nad jevy, které jsou ve cvičení uvedeny a které propojují minulost se současností. Často je výstupem plán, mapa, zjišťování informací z externích zdrojů a syntéza poznatků. Následně žáci porovnávají zjištěné skutečnosti. Cvičení jsou vhodná pro práci ve skupině/dvojici, některá z nich mohou být vypracována i samostatně.
Správné odpovědi: K čemu potřebovali lidé v pravěku měřit čas?
½ zemědělské práce během roku, obchod, lov (délka cesty), roční období (sledování příchodu jara/zimy), krmení dětí i zvířat, náboženské účely, ale i proto, aby měli přehled o tom, za jak dlouho se různé věci stanou
A proč dnes potřebujeme měřit čas tak přesně? Napiš 3 důvody pro každé období a diskutujte ve třídě. ½ škola, zájmové kroužky, zaměstnání – pracovní doba a schůzky, průmyslová výroba, srazy s kamarády
atd. (tady děti nebudou mít problém vymyslet spoustu důvodů) + samozřejmě všechny důvody uvedené u pravěku.
Paleolit: starší doba kamennáDrsná doba, drsní lidé strana 8–9
1. Žáci si při spojování latinských a českých názvů lépe zapamatují učivo, při doplňování charakteristik musejí používat logický úsudek. Zjistí, že Homo znamená člověk.
Správné odpovědi: 3 Homo erectus člověk vzpřímený vzpřímená postava 6 Homo sapiens sapiens člověk dnešního typu specializovaný lov a stavba obydlí 4 Homo neanderthalensis neandrtálec postupně vymizel 1 Australopithecus australopiték chůze po dvou nohou 5 Homo sapiens člověk rozumný lov velké zvěře 2 Homo habilis člověk zručný lov menších a pomalejších zvířat
2. Úkolem je najít 5 dalších nesmyslů – první je označený. Cvičení nutí děti uvažovat v souvislostech – Jak to ve starší době kamenné vypadalo? Jak lidé žili a čím se živili? Zároveň si zopakují klíčové pojmy a charakteristiky týkající se tohoto období.
Žáci by si měli svá zjištění zkusit zdůvodnit – cvičení může být pojato jako práce ve dvojicích. Správné termíny jsou:
½ nejmladším – nejstarším ½ tropické podnebí – doba ledová ½ brontosaury – poslední dinosaury a první lidi od sebe dělí cca 64 milionů let. Možno doplnit třeba jeleny,
zajíce nebo jen brontosaury škrtnout. Děti si tuto důležitou skutečnost uvědomí a nebudou si již myslet, že lidé žili na Zemi společně s dinosaury.
½ stálé vesnice – dočasné tábory (vesnice) – byli to lovci, museli se často stěhovat za zvěří ½ bronzu – byla doba kamenná, bronz ještě dlouho neznali ½ keramických nádobách – opékali maso nad ohněm nebo pekli v kůžích – keramické nádoby neznali
3. Správné odpovědi: V paleolitu byla doba ledová – půda byla trvale zmrzlá, rozmrzalo pouze svrchních 5 cm (v létě) – nový termín
permafrost (trvale zmrzlá půda). Lidé měli pouze nástroje ze dřeva, kostí a kamene – zkuste si s dětmi představit, jak by s podobnými nástroji vykopaly ve zmrzlé půdě jámu, do které by se vešel mamut. Trvalo by to měsíce či roky, pokud by se to vůbec povedlo. Mamuti se sice lovili, ale lovci si vybírali staré/zraněné jedince a mláďata, která se oddělila od stáda, a následně je ulovili oštěpy, luky a kamennými nástroji.
4. Jeskynní malba – kreativní aktivita, práce ve dvojicích nebo skupinách a) Na velký papír žáci nakreslí „příběh z paleolitu“ – může se jednat o lov, cestu za kořistí, rituál. Mohou využívat
přizpůsobené mapové značky. Druhá skupina (nebo spolužák) pak hádají, co příběh vypráví. Rozvíjí se analytické schopnosti a děti si uvědomují, že není úplně jednoduché se vyjádřit bez pomoci slov a písma.
b) Opačný případ – rozvoj interpretačních schopností, konstruktivního uvažování a fantazie. Procvičování slohových dovedností.
5. Cvičení, u kterého se žáci musí zamyslet a diskutovat. Zpochybňuje zažitou představu o dělbě práce na ženskou a mužskou (tento způsob dělby nebyl pro pravěk nikdy nijak doložen). Děti si uvědomí, že dětská práce byla významná a na mnoha aktivitách se podíleli všichni členové komunity, jinak by nepřežili. Možno porovnat s moderní historií, aby si žáci uvědomili souvislosti – v 19. a v 1. polovině 20. století byly děti rovněž regulérní pracovní silou, pracovaly na poli, v dílně, pásly dobytek a drůbež a pečovaly o sourozence. Dětství bylo mnohem kratší než dnes. Možno rozvést a bavit se s dětmi o jejich současných domácích povinnostech.
Správné odpovědi: ½ lov velkých zvířat – M ½ lov ryb, drobných zvířat a sběr lesních plodů, kořínků, semen a vajec – Ž, D ½ stavba obydlí – M, Ž, D ½ výroba kamenných nástrojů – M ½ péče o děti, oheň a tábořiště – Ž, D ½ sběr dříví, nošení vody – Ž, D
6. Náročnější úkol Děti si opakují, co už se dozvěděly v učebnici i pracovním sešitě – po doplnění názvů předmětů, typických pro
starší dobu kamennou, vyloučí keramickou nádobu a podkovu. Když vyškrtnou příslušná písmena, vyjde jim jméno BURIAN. Zjistit křestní jméno Zdeněk mohou například na internetu. Zároveň mohou dohledat i některé z Burianových obrazů – přesah do ČJ: Které knihy Burian ilustroval?
Zdůvodnění: ½ nádoba z kůry (kostěná, doložená archeologickými nálezy i analogiemi od přírodních národů) ½ harpuna (kostěná, doložená archeologickými nálezy) ½ podkova (NE – železo – mnohem později) ½ vrš (proutěná, doložená archeologickými nálezy – umisťuje se do proudu vodního toku, upevňuje na tyče
a řemeny – ryba do ní vpluje menším otvorem a díky protiproudu a úzkému otvoru již nedokáže vyplavat ven) ½ keramická soška (Věstonická venuše z Dolních Věstonic – patří sem, lidé dokázali vyrobit sošky, ale ještě
ne nádoby. Další nalezené evropské sošky byly z mamutoviny, kosti, ale i z kamene.) ½ keramická nádoba (NE – užitková keramika až v neolitu) ½ jeskynní malba (ano) ½ pěstní klín (typický, ale rozhodně ne jediný paleolitický nástroj)
7. Skupinová prácea) 1) Děti si nejdřív musí uvědomit a říct si, co obnáší lovecko-sběračský způsob života: co mohli a nemohli lidé
jíst, jak mohli vařit (špatně – neměli nádoby, ty až v neolitu), jaké byly dostupné materiály, v čem lidé žili, co si oblékali, jak se měly děti (musely hodně pracovat, stále se stěhovat).
2) Ve skupinách zkusí děti přijít samy na to, kde by podobné národy mohly dnes žít. 3) Učitel může pomáhat kladením cílených otázek: Jaké materiály/suroviny se používaly v pravěku? Jak to tu vypadalo? (pralesy, stepi, … – kde to vypadá stejně?) Která místa na světě jsou oproti naší zemi méně rozvinutá? Odpovědí nejspíše Afrika (ale platí i pro Sibiř, Indonésii, Jižní Ameriku, části Austrálie atd.) 4) Děti hledají na internetu africké/jiné přírodní národy, zjišťují jména (Křováci, Masajové (Afrika), Siberuti
(Indonésie), Papuánci (Papua Nová Guinea), indiánské kmeny v Amazonii ad.), hledají na mapě, s pomocí obrázků porovnávají jejich způsob života s dobou kamennou.
b) 5) Děti vymýšlejí název svého kmene, totemové zvíře (zdůvodňují ostatním jeho volbu – vlastnosti: přesah do ČJ – charakteristika, do přírodopisu – chování a vlastnosti zvířat), mohou nakreslit mapu tábořiště, skalní malbu atd.
6) Nakonec se může učitel ptát, jaký způsob života je jednodušší – lovecko-sběračský, nebo zemědělský?
Neolit: mladší doba kamennáZrno nad zlato strana 10–11
1. Procvičení základních pojmů, které žáci znají z učebnice. Správné odpovědi:
½ LÁTKU ½ POHŘEB ½ PŠENICE ½ DOBYTEK ½ SÝR ½ OBCHOD ½ VESNICE ½ DOMY
2. Žáci musejí zapřemýšlet, co se dozvěděli v hodinách, a hlavně používat logické myšlení. Správné odpovědi:
½ na obojí (K) – logické zamyšlení ½ divokých ptáků (O) – sběr ptačích vajec je doložen, slepice u nás až na konci doby bronzové a husy rovněž
později. Učitel může toto zmínit, protože se jedná o látku z dalších kapitol, a položit návodnou otázku: Víme, že lidé vejce jedli, ale neměli slepice, husy ani kachny. Jaká vejce tedy mohli jíst?
½ ovce (S) – na Blízkém východě už kolem 9 000 př. n. l. ½ srpem (T) – sklízelo se ručně pazourkovým srpem nebo žacím nožem, kosa se objevila až se zpracováním kovů ½ z hlíny a dřeva (Í) – domy ze dřeva a kůží starší (paleolit), cihlové jsou u nás až v novověku
Tajenka: KOSTÍ
3. Žáci musejí uvažovat, kdy se k nám jaká potravina dostala. I když se to nezdá, tuto aktivitu zvládají i děti, které ještě neprobíraly zámořské objevy. U vajec využijí poznatky z minulého cvičení, pokud ho nedělaly, učitel použije návodnou otázku (viz cvičení 2):
Správné odpovědi: ½ čočku s vejcem ANO – čočka je doložena od pravěku ½ bramboračku NE – brambory až v 15. století po objevení Ameriky ½ tvaroh s lesními jahodami ANO – obojí doloženo od pravěku ½ rajskou omáčku NE – rajčata až v 15. století po objevení Ameriky ½ popcorn NE – kukuřice až v 15. století po objevení Ameriky ½ omeletu se sýrem ANO – z ptačích vajec ½ pšeničnou placku s medem ANO – pšenice je u nás nejstarší doloženou obilninou
4. a) Děti nejdříve pojmenují předměty, které jsou na obrázku a jsou typické pro neolit. Správné názvy jsou: vřeteno,
nádoba, srp, sekera, ohrada (nebo plot), zrnotěrka (zrní se tře mezi dvěma kameny) je uvedena jako příklad. Poznámka k dlouhým domům: Neolitické domy byly vícegeneračními rodinnými domy naležato – 1 ohniště =
1 rodinná jednotka. V domě mohlo bydlet v závislosti na délce i 7 rodinných jednotek, příslušníků různých generací. Následuje práce ve dvojici nebo ve skupině, žáci můžou mluvit i samostatně a navzájem se doplňovat: Děti přemýšlejí, co vše se s nástroji dalo dělat. Nakonec dospějí k poznání, že lidé doby kamenné museli
s kamennými, kostěnými a dřevěnými nástroji zvládnout vše od lovu přes orbu, sklizeň i stavbu domu a vaření. Učitel je může navádět, aby dospěly k tomu, jaké materiály se používaly.
b) Úkol k ústnímu vypracování Učitel může použít evokaci, že jsou pravěcí zemědělci, kteří potřebují postavit vesnici (propojení se zeměpisem).
Možno využít jako samostatný projekt na projektovou výuku: Kde v okolí místa bydliště/školy byste si postavili vesnici, aby to bylo výhodné? (blízkost vody – rybolov, užitková) Jaké suroviny byste na stavbu použili? Kde máte nejbližší dostupné suroviny? (dřevo, voda, kožešiny, proutí, hlína, …) Co bude kdo dělat? Co všechno ve vesnici potřebujeme? (domy, sýpky, studny, ohrady, odpadní jámy, latríny, …) Kdo pracuje na poli? (všichni, stejně jako na začátku 20. století) Co lidé jedli a jak to získali? (vypěstovali, sebrali v okolí, ulovili, získali výměnným obchodem – např. sůl) Jaké božstvo byste uctívali a proč? Zkuste ho popsat a vymyslet mu jméno. Zahrajte si na pravěkého architekta a navrhněte si vlastní pravěký dům: — nakreslete ve skupině plán pravěké vesnice se vším, co do ní patří — tvořivá práce ve skupinách, výstupem může být kreslená mapa nebo model
5. Náročnější úkol Žáci nejprve doplní správné názvy pod obrázky. Záleží na učiteli, zda bude požadovat celý název, nebo jen obecný. Správné odpovědi:
½ kopřiva dvoudomá ½ brusnice borůvka (borůvky) ½ hřib smrkový ½ ostružiník maliník (maliny) ½ bez černý ½ líska obecná (lískový ořech)
Dále se žáci hlásí a vymýšlejí, co ještě se dá nasbírat v lese – bylinky (třeba na čaj), brusinky, plané ovoce, kořínky (např. planá mrkev), ptačí vejce. Uvědomí si tak, že ne vše „roste“ v supermarketu.
Možno propojit s přírodovědou (hledat jedlé rostliny v okolí školy atd.).
6. Skupinová práce na zkoumání souvislostí 1) Děti si nejdřív musí zopakovat, jak se žilo v neolitu, jaké byly dostupné materiály, v čem lidé žili, co si
oblékali – možno použít výstupy ze cvičení 4. 2) Ve skupinách porovnají, co máme navíc k dispozici dnes. 3) Učitel může pomáhat kladením cílených otázek: Jaké materiály/suroviny se používaly v pravěku? Jaké máme k dispozici dnes? Která místa na světě jsou oproti naší zemi méně rozvinutá? 4) Odpovědí bude nejspíše Afrika – možno rozvést: Jak tam tedy lidé žijí? Dospějí k názoru, že různé kmeny žijí
stále neolitickým způsobem života. 5) Děti na závěr porovnají, v čem se liší naše životy od života lidí v pravěku – měly by dospět k tomu, že kromě
kovů, elektřiny a plastů těch odlišností nebylo mnoho a že pravěk není odtrženým a dávno minulým obdobím dějin, ale že z jeho výdobytků čerpáme dodnes. V podstatě všechny základní lidské vynálezy pocházejí z pravěku. Děti mohou jmenovat, co používali lidé v neolitu a používáme to dodnes: nádoby, nože, sekeru, šperky, oheň, oděvy, boty atd.
shody rozdíly
stálé vesnice elektřina
zemědělství kovové předměty
oděvy z látky počítače/auta/mobily
6) Nakonec se může učitel ptát, kde by žily děti raději: pravěk, nebo současnost? (V pravěku nemusely děti do školy, ale celý den pracovaly – co dělaly? Pastva, rybolov, nošení dříví/vody, sběr plodin, práce na poli atd.)
Maso ½ nejstarším domácím zvířetem na eurasijském kontinentu ovce – domestikována 9 000 př. n. l., koza o něco později ½ hovězí dobytek doložen až v 7. tisíciletí př. n. l. ½ kur ve střední Evropě až v době bronzové z jihovýchodní Asie ½ lov přetrvával po celý pravěk i středověk (až dodnes)
Mléko a mléčné výrobky ½ od neolitu, pravidelné dojení doloženo od eneolitu ½ celý pravěk i kyselé mléko ½ sýr – Egypťané znali již před koncem 4. tisíciletí př. n. l. ½ tvaroh – výroba po celý pravěk
Vejce ½ ptačí již sbírány od paleolitu ½ od kuru u nás více až v 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l.
Obilí ½ pšenice dvouzrnka, jednozrnka, ječmen – neolit ½ proso, oves (oblíbený u Germánů) ½ žito – od doby železné ½ pohanka – v průběhu středověku z východu
Luštěniny ½ nejstarší hrách, čočka, vikev
Med ½ sbírání medu od paleolitu, včely chovány od doby bronzové
Zelenina a bylinky ½ natě a listy (sbírané) – mrkev, petržel, pastinák, řepa kolník, merlík bílý, lebeda, kopřiva, smetanka lékařská,
½ saláty (špenáty) – zelená kaše z uvařených listů a bylin (špenát pochází z perské oblasti), typické „špenátové“ rostliny – mladé kopřivy, listy lebedy, merlík, bršlice, černobýl, locika, kozlíček polníček, řeřicha, pampeliška, šťovík, šťavel, sedmikráska, řebříček
½ cibule – v Mezopotámii pěstována již ve 3. tis. př. n. l. (pro pravěk vzácně dochována) ½ česnek – doložen v ČR od eneolitu, sbírány česnekovité rostliny ½ řepa – v Evropě doloženo pěstování od 1. st. n. l. (nejdřív konzumovány jen listy) ½ celer – u nás doložen až od středověku ½ petržel – planá pro nať doložena od neolitu, kořen konzumován až od novověku ½ mrkev – doložena v neolitu, nevíme, které části se jedly (ve 14. st. s jistotou kořenová) ½ pastinák – od neolitu ½ ředkev – ve středověku doložena jako jídlo prostého lidu ½ hořčice – planá již v neolitu ½ pažitka – planá od pravěku
Ovoce ½ šlechtění a ovocnářství až od doby železné ½ jabloň – od nejstaršího neolitu ½ hrušeň – vzácnější, od mladšího pravěku počet nálezů stoupá ½ třešeň – častá, již v neolitu ½ trnka – od mezolitu ½ slivoň – obecná (ryngle, blumy, špendlíky) a švestka od paleolitu planě ½ meruňka – doložena z pol. 4. tis. př. n. l. na Ukrajině, do střední Evropy v 1. st. n. l. ½ broskvoň – u nás v 1. st. př. n. l. ½ ořešák – s malými ořechy, eneolit a doba bronzová ½ vinná réva – konec neolitu ½ lesní plody – doklady od neolitu: maliny, jahody, borůvky, ostružiny, morušky, šípky, líska; člověk jejich
rozmnožování napomáhal kácením ostatního porostu
Sůl ½ doly v Hallstattu od starší doby bronzové, u moře od pravěku, obchod od neolitu
Koření ½ od neolitu – kmín, šťovík, bolševník, řeřicha, potočnice, planá majoránka (dobromysl), máta, merlík
Zdroje a zpracování potravy v pravěkuJídlo bylo odpradávna jedním z nejdůležitějších prvků lidského života. V minulých dobách ovšem nebylo obstarání denní obživy tak snadnou záležitostí jako dnes, kdy nám stačí navštívit supermarket, vybrat si potraviny a zaplatit. Lidé v pravěku si museli sami zajistit a vyrobit veškeré základní suroviny a také si z nich následně sami připravovali pokrmy. A to, jak sami zjistíme, vůbec nebylo snadné.Jedním z nejdůležitějších objevů „pravěké kuchyně“ byl o nepochybně ovládnutí ohně. Ten se lidé naučili rozdělávat v nejstarší době kamenné, v paleolitu, zhruba před jedním milionem let. Oheň jim umožnil tepelné zpracování potravy a tedy i větší trvanlivost a variabilitu nakládání se získanými surovinami. Ty se nejprve získávaly lovem a sběrem. Pomocí stále se zdokonalujících zbraní a nástrah byli lidé v době kamenné schopni ulovit téměř cokoli, od mamuta přes koně, drobné savce a ptáky až po ryby, a další potraviny získávali sběrem rostlin, bobulí a kořínků. S nástupem neolitu ovšem přišel další převratný zlom ve stravování lidstva – zemědělství. V různých částech světa se před 12–5 tisíci lety začali záměrně pěstovat a obhospodařovat jedlé rostliny. Na to, co k tomu lidi po celém světě postupně vedlo, existuje několik teorií, a jen těžko můžeme říci, která z nich je správná. Z planě rostoucích rostlin si první zemědělci vyšlechtili pšenici a ječmen, které až do dneška zůstaly jednou ze základních surovin. Postupně se začaly pěstovat také luštěniny, bylinky, zelenina a ovoce. Spolu s domestikací rostlin však probíhala také domestikace zvířat – nejprve ovcí a koz, později pratura (tedy hovězího dobytka) a následně i prasete divokého. V době bronzové pak byl domestikován kur a začaly se pěstovat včely, spektrum surovin pravěkých obyvatel českých zemí se tak již značně přiblížilo tomu našemu. V jídelníčku našich pravěkých předků nechyběly ani mléčné výrobky. Získání kravského mléka však nebylo vždy samozřejmostí, protože krávy přirozeně dávaly mléko pouze tehdy, když měly telata. Lidem se však různými praktikami (jako přivádění telat ke kravám) postupně podařilo přimět krávy, aby začaly dávat mléko i v době, kdy již telata odrostla. A tak přibyla další široká škála potravin, zahrnující mléko, sýry a tvaroh. Mléčné hospodářství se archeologům podařilo doložit již pro období eneolitu. Zpracování základních surovin se však v principu tolik nelišilo od dnešní doby. Z obilí lidé drtili a později mleli mouku, ze které pekli chleba a různé placky a vařili obilné kaše. Maso připravovali pečením, dušením a vařením a mléko využívali pro výrobu sýrů a tvarohu. Ovšem pravěké recepty na konkrétní pokrmy se od těch našich již určitě značně lišily.
NápojeStejně jako s potravou, ani se zajištěním pitného režimu to nebylo v pravěku snadné. Zpočátku lidé využívali k pití vodu z pramenů a studánek, stejně jako zvěř. S rozvojem zemědělství ovšem začali na svých sídlištích budovat studny a již od neolitu tak využívali zásob spodní vody. Archeologicky je dokonce doloženo, že již od hlubokého pravěku byly využívány i zřídla teplé a horké vody i prameny s přítomností plynů.V pravěkém jídelníčku nechyběl dokonce ani alkohol. Z obilí se vařilo pivo, vyrábělo se víno z vinné révy, z medu medovina a z mléka se v některých kulturách vyráběl kumys – zkvašené mléko s obsahem alkoholu. Význam alkoholu a přípitků dokládají nálezy tzv. picích souprav, mnohdy velmi honosných, které hrály velkou roli při společensky důležitých rituálech.
Jak to všechno víme?Archeologické prameny nás informují nejen o tom, jak a kde lidé žili, ale také o tom, co jedli. A z čeho archeologové tyto informace čerpají? Z odpadků! Všude, kde lidé kdysi bydleli, se zachovaly i stopy po jejich stravě. Jsou to především zbytky obilí a zvířecí kosti, vzácněji pak pozůstatky jiných plodin jako ovoce, zeleniny či bylin. Analýzou těchto takzvaných makrozbytků se zabývá archeobotanika a rozborem pylů dochovaných v půdě pak palynologie. Archeozoologie zkoumá zbytky zvířecích kostí, jejichž množství a skladba nás mnohdy dokáže informovat o tom, jakým masem a v jakém množství se místní obyvatelé živili. Takto archeologové také poznají, zda daná komunita využívala lovu či rybolovu, či zda si vystačili s chovem. Důležitým pramenem jsou dále hmotné pozůstatky kuchyňských zařízení a náčiní. Nacházíme zbytky ohnišť, pece, nádoby na vaření i podávání jídla či pracovní nástroje určené ke zpracování surovin. Od raného středověku pak v písemných pramenech nacházíme zmínky o potravinách a zemědělství, od pozdního středověku se setkáváme s autentickými recepty a předpisy na konkrétní pokrmy. Propojením všech těchto zdrojů informací pak archeologové skládají obraz vývoje kuchyně našich prapředků. Archeologové se také mohou inspirovat kuchyní tzv. přírodních národů. Z výzkumů etnologů v různých koutech světa tak můžeme čerpat mnoho zajímavých informací o tom, jaké, mnohdy nečekané suroviny lze využít jako
potravu, jak se s potravinami nakládá bez moderních vymožeností a jaké úpravy pokrmů či vybavení kuchyně jsou v různých společnostech tradiční již po dlouhá staletí. Tyto etnografické paralely se tak mohou archeologům stát dobrý vodítkem za poznáním pravěké a raně středověké kuchyně. Posledním, ovšem velmi důležitým zdrojem informací jsou pak písemné prameny. Ovšem zmínky o stravování v těch našich českých nalézáme až od 10. století, a to ještě velmi vzácně. Skutečné recepty a kuchařky se pak objevují až od vrcholného středověku. Pro starší období se tedy musíme spoléhat pouze na prameny, které jsme si uvedli výše. A chceme-li rekonstruovat skutečné pravěké pokrmy, největším pomocníkem nám pak může být naše vlastní fantazie…
Eneolit: pozdní doba kamennáSpolečenská revoluce strana 12–13
1. Cvičení je zaměřeno na zopakování učiva, zejména klíčová slova, novinky a technologické inovace týkající se pozdní doby kamenné.
Díky tajence žáci zjistí, že v této době již máme doloženo kolo. Učitel může případně s žáky diskutovat, jaké změny objev a využití kola způsobilo (převoz většího objemu zboží, rozvoj obchodu, ale zejména sítě cest, po kterých mohly vozy jezdit, cestování na větší vzdálenosti atd.)
Tajenka: MODELŮ VOZÍKŮ
2. Cvičení zaměřené na opakování učiva a logický úsudek (někdy musí žáci postupovat vylučovací metodou). Díky tajence žáci zjistí, že lidé v eneolitu nově chovali prasata.
½ Půdu lidé obdělávali s pomocí oradla taženého párem jaků. H V NE (jaci nesmysl, patří sem býci/voli)
½ Mezi nová řemesla patřilo kovotepectví a kovolitectví. E R ANO (souvisí s klíčovými slovy – na sklonku eneolitu se objevuje měď jako první kov)
½ Obchodníci dováželi zboží i z velkých vzdáleností. P Ě ANO (dálkový obchod již kvetl po celé Evropě – obchodovalo se se solí, pazourky, mědí, jantarem)
½ Z kovů zpracovávali lidé pouze měď. A Ř NE (ještě zlato i stříbro – informace v učebnici)
½ Ve vesnicích stály cihlové domy. V O NE (použití cihel na našem území datujeme až do 16. století)
½ Hlavní surovinou pro výrobu nástrojů byl i nadále kámen. V K ANO (jsme stále v době kamenné, měď a drahé kovy sice existují, ale jsou velmi vzácné a rozhodně se nejedná o běžnou surovinu)
½ Kola vozů byla celá z kovu. Í É NE (první kola byla celodřevěná. Jediným dostupným kovem byla měď, která je měkká a nelze z ní vytvořit zatěžované kolo.)
Tajenka: VEPŘOVÉ
3. Cvičení zaměřené na konstruktivní myšlení, kreativitu a rozvoj fantazie. Žáci překreslují předměty zpět do hrobu – musí si rozmyslet, kam který předmět patří, v závislosti na jeho tvaru
a pravděpodobné funkci. V případě nedostatku času lze předměty s body pouze spojit a pojmenovat. Ve druhé fázi přemýšlejí, kdo mohla být žena, která byla pohřbena s tolika šperky. Zamýšlí se nad jejím
společenským postavením, majetkem, mocí atd. Učitel může tuto fázi nechat zcela na jejich fantazii, pouze korigovat diskuzi, pokud se ubírá zcela nelogickým směrem. Děti využívají svojí fantazii, ale cílem je, aby do svých představ zakomponovaly získané vědomosti o rychle se měnící společnosti eneolitu.
Oživ ducha dle vlastní fantazie! Platí výše uvedené: neví se, zda „duch“, jehož popel byl nalezen v nádobě, byl muž či žena. Děti si mohou vybrat,
ale nemohou oblékat ducha do moderních oděvů. Opět by měly respektovat „dobovou módu“ a materiály.
4. Možno využít i k delšímu povídání o Ötzim. Zdůraznit, že jeho objev byl archeologickým zázrakem, protože vypověděl mnoho zajímavého o běžném životě, stravě, ale i zdravotním stavu tohoto muže z pozdní doby kamenné. Důležitým aspektem cvičení je, že si žáci uvědomí, z čeho byly vyráběny předměty denní potřeby.
Správné pojmenování předmětů: ½ tetování (ve tvaru čar, na různých místech těla, přes akupunkturní body) ½ pláštěnka (vodotěsná, z rákosí a dlouhých stébel trávy) ½ luk (tisový, ale nedodělaný) ½ toulec se šípy (byly dva, ale nesl s sebou ještě 12 nedokončených šípů bez hrotu) ½ sekerka (měděná ukazuje, že Ötzi nebyl rozhodně žádný chudák) ½ pazourkový nůž (v dřevěné rukojeti)
z budoucnosti: ½ kulich (Ötziho čepice byla z medvědí kůže) ½ tužka / pastelka ½ cepín (je železný, nemohl být jeho)
5. Procvičování látky týkající se rozvoje řemesel. Správné odpovědi:
½ lněná látka ➝ tkadlec ½ kolo od vozu ➝ truhlář ½ zdobená nádoba ➝ hrnčíř ½ zlatá náušnice ➝ šperkař ½ měděná dýka ➝ kovář
6. Náročnější úkola) Ve spojovačce se skrývá Stonehenge, věta „šamana“ naznačuje, že tyto stavby měly i astronomickou funkci.
Mezi další funkce pravděpodobně patří shromažďovací a nábožensky významné místo.b) dolmen: Souvisí s pohřební architekturou, jedná se nejspíše o zbytek pohřební komory, která byla původně
překryta mohylou. menhir: Kamenný blok, svisle zasazený do země. Vyskytují se po celém světě, včetně ČR. Někdy je na nich
naznačená lidská postava, případně oděv a zbraně.
7. Skupinová práce Děti ve skupině nebo ve dvojici vymýšlí, proč bylo potřeba stavět hradiště na vyvýšených místech a opevňovat je.
Využívají k tomu získané vědomosti o společenských změnách v eneolitu.
Možná dedukční linie: ½ rozvoj řemesel a technologií ➝ rozvoj dálkového obchodu (vznik kola) ➝ větší majetek některých lidí (vznik
společenských vrstev) ➝ (drahé kovy jako zlato, stříbro, těžba mědi) ➝ potřeba majetek chránit ➝ vznik výšinných hradišť (tam bydlí vyšší vrstvy a specializovaní řemeslníci jako ve středověku na hradech či na keltských oppidech) ➝ opevnění proti nepřátelům ➝ pravděpodobně i vznik ozbrojených složek
½ dnes společenské vrstvy rovněž existují ➝ většinou mají moc na základě majetku, moci a/nebo politického vlivu ➝ existují i chudí (např. bezdomovci) ➝ u nás nejsou sociální rozdíly tak výrazné ➝ popište, jak podle vás vypadají.
Dále se učitel může ptát:Jak je to v jiných částech světa?Jak si představujete chudobu/bohatství vy? Jak lidé dnes a v minulosti získávali majetek?Co bylo v minulosti největší bohatství a co je považováno za bohatství dnes? Jaké výhody mají bohatí (nevýhody chudí) dnes a jak to mohlo vypadat v minulosti?
1. Cvičení je zaměřeno na zopakování učiva a upevnění znalostí nebo může naopak sloužit jako úvod k tématu. Obsahuje zejména klíčová slova, novinky, zemědělské a technologické inovace doby bronzové.
Správné odpovědi: Doba bronzová získala svůj název podle nového materiálu, kovu, který je slitinou mědi a cínu. Objevem
technologie zpracování bronzu končí dlouhá doba kamenná a začíná období kovů, které trvá dodnes. Nastává doba společenského rozvoje, vyvíjí se nové technologie a další řemesla. S chovem ovcí souvisí textilnictví a zpracování vlny, pěstují se nové plodiny, třeba fazole. Měď se v Evropě poprvé těží v hlubinných dolech. Převáží se ve formě hřiven. Z této doby známe i první meče, které vypovídají o rozvoji vojenství a společenských vrstev. Ekonomice výrazně prospívá dálkový obchod, zboží cestuje po suchozemských i vodních trasách. Na našem území můžeme v této době sledovat výrazný nárůst osídlení, zejména v blízkosti obchodních cest. Lidé žili převážně ve srubových stavbách na nížinných i výšinných sídlištích. Své mrtvé nově pohřbívají pod mohylami, na sklonku doby bronzové však popel zemřelých ukládají do popelnic na velkých pohřebištích.
2. Žáci musí za pomoci logického myšlení určit, jak po sobě následují fáze výroby bronzového nástroje.a) Správné pořadí: 1. měď, cín a hřivna (z prvních dvou kovů se vytvoří bronz, který se odlije do tvaru hřivny. Hřivna byla
bronzová surovina, v této formě se s bronzem obchodovalo.) 2. tyglík a tavba (suroviny nebo hřivny se umístí do tyglíku – tlustostěnné nádoby, sloužící k roztavení kovu –
a roztaví se v ohni, jehož žár se zvyšuje použitím měchu) 3. forma a odlévání (když je surovina roztavená, nalije se z tyglíku rovnou do předem připravené formy,
která se vzápětí zchladí) 4. hotový nástroj (když je forma studená, rozbije se a z ní vypadne hotový nástroj, který se však ještě musí
dobrousit, vyhladit a vyleštit)b) Bronzíř vyrobil bronzovou sekerku.
3. Náročnější úkol Informuje děti o každodenním životě v době bronzové.
½ včelařství (D) – cihly u nás až ve středověku, zámečnictví až se zpracováním železa u Keltů) ½ proso (E) – žito od doby železné, oves oblíbený u Germánů ½ monoxyl (P) – peroxyl a remixyl jsou nesmysly ½ slepice (O) – slepice jsou správně, informace je v učebnici ½ v Alpách (T) – těžila se v Alpách, ostatní pohoří nemají ložiska mědi
Tajenka: DEPOT
4. Skupinová práce Cvičení zaměřené na odhalování souvislostí, zaměřené na společenské vrstvy, rozvoj obchodu a hromadění
majetku.a) Bronzové depoty se někdy nazývají bronzovými poklady. Předpokládá se, že obchodníci schovávali hřivny i další
kovové předměty na bezpečných místech, aby je na trase měli k dispozici a zároveň aby snížili riziko, že je někdo okrade (s navyšováním majetku jistě souvisel i rozvoj lupičství). Některé depoty měly také rituální charakter, tedy byly do země ukládány jako obětiny na zvláštních místech.
b) Tohle děti rozklíčují snadno. Mohou mluvit o svých tajných skrýších na poklady, o tom, že někteří lidé schovávají peníze doma pod matrací, a samozřejmě o bankách.
c) Jantarová stezka vedla od Baltského a Severního moře ke Středozemnímu moři (Aquileia – Jadran). Zlatá stezka vedla z Podunají (Pasov), následně se dělila na tři větve: do Kašperských Hor, Vimperka a Prachatic. Nejprve se jmenovala Solná (podle soli z oblasti Salcburska).
5. Cvičení je zaměřené na upevnění učiva. Žáci si zopakují vědomosti o materiálech, které se používaly v době bronzové, mohou diskutovat o každodenním životě z pohledu dívky z bažin, nazývané podle místa nálezu jejího hrobu Dívka z Egtvedu. Co používala za předměty, k čemu sloužily a z čeho byly vyrobeny?
Správné názvy jsou: ½ bronzový srp (bronz – sklizeň úrody, bylinek) ½ zlatý náramek (zlato – ozdoba, drahá – může svědčit o jejím společenském postavení) ½ faléra (bronzový disk – ozdoba na pás – rovněž vzácný předmět) ½ bronzová dýka a pazourková dýka (rukojeť z parohoviny, čepele pazourek a bronz, bronzový nůž dražší,
déle vydržel) ½ tkací destička (rohovina/kost – tkaní ozdobných pásů z vlny) ½ ovčí vlna + vřeteno (vlna a keramický přeslen s dřevěnou rukojetí – slouží ke spřádání vlny, keramický přeslen
slouží jako závaží, aby se nit necuchala) ½ bronzová jehlice (bronz – ozdoba a spínadlo šatů/pláště) ½ keramický cedník (keramika – kuchyňské využití: slévání nebo třeba odkapávání sýrů a tvarohu) ½ závaží ke tkalcovskému stavu (keramická hlína – slouží k tomu, aby na vertikálním stavu držela vlákna
svisle a nemotala se)
6. Opakování učiva o starším pravěku, žáci si zopakují znalosti, které si osvojili. Pokud projdou bludištěm správně, tedy cestou chronologicky po sobě jdoucích jevů, vyjde jim tajenka: PRAVĚK ŽIJE V NÁS. Mohou se pokusit vysvětlit, co tato věta podle nich znamená (kontinuita materiálů, dovedností, předmětů i způsobů chování).
Správné řešení: START Homo sapiens sapiens P ➝ lovci a sběrači R ➝ jeskynní malby A ➝ kostěné nástroje V ➝ počátky
zemědělství Ě ➝ dlouhé domy K ➝ chov dobytka Ž ➝ první látky I ➝ dřevěné kolo J ➝ měděné šperky E ➝ megalit V ➝ bronz N ➝ dálkový obchod Á ➝ rozvoj řemesel S
Starší doba železná: doba halštatskáOkouzleni luxusem strana 16–17
1. Žáci mají zhodnotit, jakým způsobem znalost zpracování železa změnila dobu. Individuálně se nad daným jevem v tabulce zamyslí, načež může následovat společná diskuze vedená učitelem.
jev příčina
železo bylo levnější než bronz dostupnější materiál, železná ruda se vyskytuje hojněji (např. bahenní rudy)
odolnější nástroje a zbraně železo má jiné fyzikální vlastnosti než bronz, je tvrdší a pevnější
více specializovaných řemeslníků dostupnost železa zvýšila produkci a bylo potřeba hutníků a kovářů
změna obchodního systému zdroje železa jsou jinde než mědi a cínu (na bronz), vyšší produkce také vyžadovala nový systém obchodu
nové společenské uspořádání obchodu s novým kovem se ujali jiní lidé – nové elity, nová pravidla
2. Komplexně zaměřený úkol má žáky vést k reflexi halštatské společnosti a její hierarchie, založené na moci a touze po bohatství elit. Představuje konkrétní archeologický nález hrobu z Hochdorfu a na příkladu jeho analýzy ukazuje duchovní svět a vnímání významu posmrtného života v dané době. Poznávání typických hrobových milodarů seznamuje žáky s estetikou a řemeslnou zdatností a vede k zamyšlení nad možností symboliky hmotných předmětů.
Správné odpovědi:a) dýka ➝ symbol mocného muže, zbraň a nástroj kotel ➝ původně obsahoval 400 l medoviny, nádoba na nápoj na posmrtnou hostinu luxusní šperky ➝ odznak vysokého postavení, ozdoba a zkrášlení vůz na 4 kolech ➝ prostředek cesty na onen svět
b) Tip na zhodnocení souvislostí (úkol k ústnímu vypracování): Žáci se prostřednictvím kreativního přemýšlení o hypotetických milodarech současného vysoce postaveného politika zamyslí nad významem a symbolikou současných každodenních předmětů.
3. Úkol formulovaný v „ich formě“ halštatského hutníka přibližuje žákům běžné lidi dané doby. Lze ho propojit se znalostmi z fyziky a prohloubit je. O celém procesu zpracování železa lze diskutovat podrobněji, případně navázat na odlišnosti a podobnosti současné tavby ve vysokých pecích.
Správné odpovědi:1 – těžba železné rudy2 – třídění a drcení rudy3 – hutnění v peci4 – vznik surové železné houby a lupy5 – výroba předmětu v kovářské výhniTajenka: BAHNO
4. Manuální úkol představuje žákům tradiční vizuální styl doby halštatské a seznamuje je s jeho geometrickou přesností. Vyžaduje využití znalostí a pomůcek z matematiky-geometrie. Dokončením vzoru si žáci vyzkouší měření úhlů a rýsování základních geometrických tvarů, jako jsou úsečky a trojúhelníky.
Ve druhé části úkolu se prostřednictvím stejného vzoru seznámí s přírodním barvením látek, které se ve starší době železné hojně využívalo, a dozvědí se, jak si tuto techniku mohou vlastnoručně vyzkoušet doma/ve škole.
Nadstavbou může být diskuze, ve které mají žáci za úkol pomocí dedukce vyzkoumat možnosti zachování organických materiálů, ze kterých se vyrábělo v pravěku oblečení. Tyto se běžně nedochovávají, potřebují výjimečné podmínky, které umožní konzervaci: vysokou vlhkost nebo naopak velké sucho, trvalý mráz nebo přítomnost soli (jako v případě dolů v Hallstattu).
5. Úkol vede žáky k analýze uvedených obchodních artiklů, zhodnocení jejich významu a místa jejich původu. Žáci mají zhodnotit, jakým způsobem mohl směnný obchod probíhat a jaká byla hodnota daných surovin. Cílem úkolu je mimo jiné upozornit na čile probíhající kontakty s antickým světem a časovou sounáležitost naší doby halštatské a vzkvétající starověké kultury.
Správné odpovědi: víno ➝ dnešní Itálie jantar ➝ oblast Baltského moře korál na šperky ➝ oblast Středozemního moře sůl ➝ rakouské Solnohradsko bronzové nádobí ➝ Podunají keramika s černě a červeně malovanými figurami ➝ dnešní Řecko
Mladší doba železná: doba laténskáKeltové: kulturní vrchol pravěku strana 18–19
1. Žáci mají za úkol provést analýzu textu a na jeho základě vydedukovat odpovědi na zásadní otázky, týkající se počátku a konce keltské civilizace a jejich role v mladší době železné.
Správné odpovědi: ½ Keltové byli národ. NE, byli uskupení kmenů. ½ Keltská společnost byla složitá a organizovaná. ANO ½ Přírodu Keltové ctili a její motivy využívali i v umění. ANO ½ Ekonomika Keltů stále vzkvétala a neměla problémy. NE, keltská ekonomika se vyčerpala. ½ V žilách nám koluje pouze keltská krev. NE, keltskou krev naředili nově příchozí Germáni a pak Slované.
2. Badatelský typ úkolua) Žáci mají vytvořit seznam potřebného stavebního materiálu a surovin na zajištění chodu oppida (na příkladu
Závisti, našeho největšího oppida, z 2.–1. st. př. n. l., o rozloze 118 ha). Musí vyhodnotit, které materiály byly v době železné běžně využívány a také které suroviny byly potřeba k přežití velké komunity. Učí se strategickému plánování a také práci s mapou, ve které mohou najít např. zdroje vody, potoky na lov ryb či nižší otevřené polohy vhodné k pěstování plodin.
Na stavbu potřebuji: ½ dřevo – na opevnění a domy, byly vytěženy okolní lesy (to vedlo k masivnímu odlesnění krajiny) ½ kámen – na hradby, ze skal z širšího okolí ½ hlínu – na valy (vytěží se z vykopaných příkopů) a omazání stěn domů ½ slámu/rákos na střechy domů – z polí nebo od vodních toků ½ pracovní sílu – Keltové obchodovali s otroky, je tedy pravděpodobné, že jich využívali i na stavby
podobného rozsahu Na přežití potřebuji:
½ vodu – voda na kopcích nebývá, bylo nutno ji transportovat nahoru (dostupné zdroje Lhotecký či Břežanský potok)
½ obilí a další plodiny – v ploše oppida se nepředpokládají větší zemědělské areály, zásobování musely zajišťovat zemědělské plochy v širém okolí (např. rovinatá území východně od oppida)
½ maso – opět bylo na oppidum dodáváno z hospodářského zázemí v regionu, kde byly i pastviny, určitý malý podíl mohl zprostředkovávat i lov a rybolov
½ suroviny na výrobu množství předmětů (nástroje, zbraně, šperky, oděvy, …) – na oppidech probíhal čilý obchodní ruch, mnoho věcí se tedy zajišťovalo prostřednictvím obchodu s blízkými i vzdálenými územími (včetně antických oblastí)
b) Úkol k ústnímu vypracování Ač oppidum vyrostlo na místě staršího hradiště z doby halštatské, celkově ho svou rozlohou a pojetím
překonalo. Taková stavba nutně odlesnila celý kopec i okolí, dala vzniknout širokému hospodářskému zázemí v jejím okolí a celkově tak změnila celé vzezření krajiny (a také se takto náročný hospodářský systém nejspíše podílel na konci keltské civilizace). To nutně ovlivnilo i místní faunu a flóru, čímž musely být narušeny místní ekosystémy. Na celé cvičení tak lze navázat diskuzí o dopadu činnosti našich prapředků na přírodní prostředí v kontextu současné environmentální výchovy.
3. Cvičení vede žáky k zopakování a zapamatování konkrétních termínů a předmětů spjatých s Kelty a zdůrazňuje důležité aspekty laténské kultury. O tom, proč byly Stradonice (tajenka) tak významné, lze žákům podat kratší výklad (viz níže) a následně diskutovat o možnostech památkové péče před sto lety a dnes.
Správné odpovědi:STRUSKAŠTÍTDRUIDOVÉGALOVÉOPPIDADUHOVKYLA TÈNEBOIOHAEMUMCAESAR (Zápisky o válce galské)KORÁLETajenka: STRADONICE (zajímavost na výklad)
Nejslavnější české oppidum vstoupilo do moderní vědy 2. srpna 1877 jako „největší archeologický objev Evropy od dob nálezu hallstattského pohřebiště a švýcarských nákolních staveb“, a to díky náhodnému nálezu 200 kusů zlatých keltských mincí. Událost, která by dnes byla šťastným dnem archeologie, však tehdy způsobila nenahraditelné ztráty. Nález totiž rozpoutal naprostou „zlatou horečku“, mající za následek nekontrolovatelné drancování lokality skupinkami místních obyvatel, hledači pokladů a nájemných sil obchodníků se starožitnostmi. Podle dobových zpráv zde denně kopalo až 300 lidí, kterým se bohužel podařilo vybrat a rozprodat obrovské množství bronzových, železných, zlatých, skleněných a keramických artefaktů, kterých by si dnes naše věda tolik cenila. Zájem o předměty ze Stradonic byl tak velký, že se dokonce začaly vyrábět falzifikáty.
Naštěstí (sic o něco později, ale přeci) se do výzkumu a získávání nálezů od sběratelů pustili také první profesionální čeští archeologové, a tak dnes mnoho místních nálezů můžeme spatřit ve sbírkách významných evropských muzeí, jako je Vídeň, Berlín nebo Drážďany. Nejrozsáhlejší sbírku stradonických artefaktů má samozřejmě naše Národní muzeum. Zasloužil se o ni Josef Ladislav Píč, který na Stradonicích na počátku 20. století prováděl archeologický výzkum, jenž byl jedním z nejvýznamnějších výzkumů celého století.
Na základě zde objevených předmětů pak v roce 1903 vydal knihu Hradiště u Stradonic, která byla druhým svazkem slavných a rozsáhlých Starožitností země České. O významu této publikace a celé lokality vůbec svědčí fakt, že francouzský archeolog Joseph Déchelette, který tehdy zkoumal francouzské oppidum Bibracte, se naučil česky, aby mohl knihu přeložit a poznatky J. L. Píče tak využít pro poznání keltské minulosti svého národa.
Od té doby až dodnes zájem o Stradonice už v podstatě neopadl. Po profesoru Píčovi pokračoval ve výzkumu Albín Stocký, dlouholetý přednosta pravěkého oddělení Národního muzea a profesor prehistorické archeologie a etnologie. Soustředil se na méně poškozené části hradiště, kde se mu podařilo archeologicky doložit nejméně dvě brány. Toto potvrdil i pozdější výzkum Archeologického ústavu AV ČR, vedený Alenou Rybovou a Petrem Drdou. Ti ještě podrobněji prozkoumali nejen již dvě známé brány a přístupovou cestu, ale také studny, cisterny a hospodářské a obytné objekty, uspořádané do přehledného systému dvorců. Celý areál byl chráněn mohutným, přesto však sofistikovaným opevněním. To mělo podobu zdi z nasucho kladených kamenů mezi dřevěnými kůly, na kterou navazovalo hlinitokamenité valové těleso s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Tento typ hradební zdi nebyl používán jen na našem území, ale po celé střední Evropě. Stradonice se tak v té době jistě svou mocí i významem vyrovnaly i svým vzdálenějším keltským sousedům.
4. Úkol žáky seznamuje s vysokou řemeslnou zručností laténských šperkařů a s keltskou oblibou módy a bronzových doplňků. Žáci mají rozpoznat konkrétní typy tradičních laténských šperků a dokreslit je ženě na správná místa. Následně se může rozvinout diskuze o podobě a materiálech tehdejších a současných šperků a jejich využívání v ženské vs. mužské módě.Správné odpovědi:dva kruhy ➝ náramkykruh s kulovitými vývalky ➝ nánožníkkruh s diskovitým zakončením ➝ nákrčník (torques)spony (jako dnešní spínací špendlík) ➝ spínadla šatů na ramenou
5. Žáci mají provést analýzu jevů a určit, ve kterém období se prvně objevují. Cvičení tak vede žáky k celkovému zhodnocení zásadních inovací v době železné a jejího přínosu pro vývoj na našem území.
Do doby železné patří: Do doby železné nepatří: ½ železné klíče na zamykání majetku ½ pěstování pšenice (neolit) ½ naše území ve světle antických pramenů ½ parní stroj (18. století) ½ pevný a odolný kov ½ dálkový obchod (neolit) ½ rotační kameny na mletí mouky ½ domestikace psa (paleolit) ½ mince ražené na našem území ½ křesťanství (1. st. n. l.)
½ kult Slunce (doba bronzová)
Doba římskáGermáni útočí strana 20–21
1. Žáci se dozvědí, že antičtí autoři, o kterých se učí v jiné části dějepisu, byli současní s místními Germány a zanechali o nich zprávy. Mají zanalyzovat konkrétní Tacitovy výroky a zhodnotit, zda jsou pravdivé. U těch, které jsou nesprávně, mají opravit chybnou část.
Správné odpovědi: ½ Obzvláštní je sláva a moc Markomanů. I samotná svá nynější sídla získali statečností, vyhnáním Římanů
(správně: Bójů). ½ Je dostatečně známo, že germánské kmeny bydlí (správně: nebydlí) ve městech. (Germáni žili poměrně
prostě, stavěli jednoduché vesnice se zahloubenými chatami – podzemnicemi.) ½ Jako oděv slouží všem plášť sepnutý sponkou nebo trnem. Ženy se oblékají stejně jako muži, jen se
poměrně často zahalují do bavlněných (správně: lněných) rouch a zpestřují je nachovou barvou. (Bavlna není místní plodina, dostává se k nám až ve středověku s arabskými obchodníky.)
2. Žáci pracují s mapou a s pomocí učebnice a možno i internetu ukazují země, které byly obývané germánskými kmeny. Vyvozují dále souvislosti se současnými obyvateli Evropy.
3. Žáci prostřednictvím tohoto úkolu prozkoumají typický způsob pohřebních zvyklostí Germánů. Mají za úkol vyškrtnout milodary, které Germáni do hrobů svým zemřelým nedávali. Metodou selekce tak dostanou název nejslavnějšího germánského pohřebiště, Pičhora, které bylo objeveno v roce 1896 u Dobřichova a je naší významnou kulturní památkou. Úkol může být provázán s výkladem o Marobudovi, prvním vládci na našem území, jehož jméno známe.
Germáni do hrobů nedávali: fotografie, hodinky, pluhy, knihy. O Pičhoře, nálezech a zajímavostech ze života Germánů lze získat množství dalších informací a obrazového
materiálu ve virtuální výstavě Stezka Markomanů na Stezka Markomanů | Virtuální archeologie na dosah.
4. Úkol přesahuje do přírodovědné roviny. Žáci mají za úkol rozlišit, které plodiny byly pěstovány na našem území těsně po přelomu letopočtu a které tu v té době známy nebyly. Úkol vede k uvědomění souvislostí našeho současného jídelníčku a zamyšlení se nad původem potravin, které jsou dnes běžné. Lze navázat diskuzí, jak se dnes vyrábí a zpracovávají konkrétní potraviny, jaký je rozdíl mezi přirozenými a průmyslově zpracovanými potravinami, jestli je dnešní jídelníček vyvážený a zdravý ve srovnání s jídelníčkem našich předků.
Správné odpovědi: ½ Germáni jedli: pšenice, proso, čočka, med, pivo, jablka, sýr, hovězí, hrách ½ Germáni nejedli: brambory, kukuřice, rajčata (plodiny dovážené do Evropy až po objevu Ameriky),
banány (Afrika), sójové boby (JV Asie), káva (Asie a J Amerika), čokoláda (vyráběna z kakaových bobů, J a Stř. Amerika)
5. Žáci si v úkolu srovnají souvislosti (ne)návaznosti germánské kultury na technologický rozkvět v době železné. Pomocí přiřazení jednotlivých technologií do správného období zjistí, že dobový vývoj nejde vždy jen kupředu a že inovace, které jsou v jednu dobu hojně využívané, za další století mohou upadnout v zapomnění.
Správné odpovědi:hrnčířský kruh – Keltovéražba mincí – Keltovéželezářství – Keltové i Germánirotační mlýn na obilí (žernov) – KeltovéTajenka: WOTAN
6. V úkolu se žáci naučí, že i na našem území máme římskou památku, velkou vojenskou pevnost, která stála na Moravě u Mušova. Žáci mají za úkol využít matematické dovednosti a spočítat tak náročnost prací na budování opevnění takového tábora. Na úkol lze navázat diskuzí, zda pro Germány sídlící v okolí byla taková pevnost přínosem (obchod), či spíše ohrožením (nelze určit, nejspíše to bylo vnímáno velmi subjektivně různými skupinami).
Řešení: ½ Na 520 m příkopu bylo potřeba vykopat celkem 3 250 m3 (nutno upozornit, že to je pouze dochovaná část,
ve skutečnosti byl příkop s valem ještě mnohem delší – stavba obrovského rozsahu). ½ Za osmihodinovou směnu by voják vykopal 10,4 m3, tedy 1,5 m příkopu. ½ Lze pokračovat v propočítávání, kolik vojáků by bylo potřeba, kdyby chtěli stavbu stihnout např. za čtvrt roku.
Doba stěhování národůEvropa ve varu strana 22–23
1. Žáci se v úkolu setkávají s příčinami počátku doby stěhování národů a seznamují se s hunským etnikem, které významně přispělo k dalšímu vývoji v Evropě. Mají za úkol vydedukovat charakteristiku nomádského stylu života, který se diametrálně liší od pravěkého způsobu života na našem území i od toho dnešního. Lze navázat diskuzí, zda i v dnešní době jsou na světě nomádská etnika, jak žijí a jaké jsou výhody a nevýhody takového života.
Správné odpovědi: ½ obživa: chov koz a ovcí (dobře se s nimi kočuje), lov ½ bydlení: tábory a stany ½ obchod: směna a drancování ½ cestování: na koni, s vozy
Průvodce z hunského lidu má typicky deformovanou lebku, což bylo podle antropologických nálezů poměrně běžnou záležitostí, doklady nacházíme především v ženských hrobech. Deformace má žáky zaujmout a představit jim historické způsoby modifikace těla a různé vnímání krásy v různých kulturách. Představuje žákům významnou historickou postavu – Attilu –, jejíž poměrně známou přezdívku mají vyluštit z obrázkového rébusu: BIČ BOŽÍ.
2. Náročnější úkol Žáci mají úkol na základě práce s mapou analyzovat původ a trasu pěti kmenů, které v období stěhování národů
hrály významnou roli. Seznámí se tak s kořeny dvou významných evropských velmocí, které určovaly směr evropské politiky i ve středověku, novověku i v současnosti (Francie a Velká Británie), ale také s tím, že i velká uskupení mohou v průběhu věků splynout na novém území a asimilovat se. Pochopí, že problematika migrace je složitý, komplexní a dlouhodobý jev, který měnil uspořádání i na našem území, a že je a bude součástí lidské společnosti. Na cvičení lze navázat diskuzí o problematice migrací v dnešním světě.
odkud 5. a 6. století pokračování
Langobardi severní Německo ➝ jižní Morava a Rakousko ➝ splynutí
Anglové Jutský poloostrov ➝ sedm britských království ➝ Velká Británie
Sasové severní Německo ➝ sedm britských království ➝ Velká Británie
Frankové střední Německo ➝ Franská říše ➝ Francie
3. Žáci si pomocí jednoduchých rébusů, které zapojují různé kognitivní funkce, vytvoří základní obecnou charakteristiku života prvních Slovanů, kteří osídlili naše území. V náročnějším úkolu pak musí zhodnotit, jaký obraz současné Evropy Slované vytvořili.
Správné odpovědi: Nakonec na naše území přicházejí i první Slované, kteří se zde natrvalo usadili. Doputovali k nám ve 2. polovině
6. století ze své pravlasti, která je dnes hledána na území Ukrajiny a Běloruska. Jejich životní styl byl prostý, protože za sebou měli dlouhou cestu, která vyžaduje jednoduchou výbavu i technologie. Budovali si menší osady s obydlími zvanými polozemnice se sedlovou střechou a kamennou pecí v rohu. Živili se z velké části chovem dobytka a pěstováním obilí, které mleli pomocí žernovů (kamenných mlýnků). Vyráběli jednoduché keramické nádoby, železné nástroje a obchodovali pomocí směny.
4. Skupinová práce Správné odpovědi: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Severní
Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Ukrajina. Učitel může také se žáky diskutovat o dalších evropských oblastech, které jsou obývané slovanským
obyvatelstvem, ovšem je v nich pomíjivá a komplikovaná situace a nejsou samostatným a plně uznávaným státem (např. Podněstří). Rovněž může zmínit, že v jihovýchodním Německu dosud žije slovanský národ Lužických Srbů, který mluví dvěma jazyky – horní a dolní lužickou srbštinou, přičemž oba tyto jazyky patří do skupiny západoslovanských jazyků společně s češtinou, slovenštinou a polštinou.
5. Skupinová práce Žáci se seznámí s podobou prvních slovanských osad a prostřednictvím analýzy plánku musí určit, co bylo
jejich součástí. Uvědomí si, jak je zásadní vybrat si k životu místo s vhodnými krajinnými prvky. Zopakují si práci s topografickými značkami v mapě a zkusí si navrhnout své vlastní. Na úkol lze navázat diskuzí o podobě současných vesnic a podobnostech a rozdílech s těmi slovanskými. Součástí úkolu je také tip na výlet do archeoskanzenu Březno u Loun, kde jsou rekonstrukce slovanských (i starších) příbytku k vidění.
Tajenka: MANÉTHÓ (Manéthón; kněz a historik žijící ve 3. století př. n. l., který rozdělil staroegyptské faraony, od vzniku jednotného státu až po připojení Egypta k Řecku, na 30 dynastií.)
2. Cvičení slouží nejen k prověření a ukotvení znalostí žáků o geografii starověkého Egypta, ale rovněž k pochopení jednoho z klíčových aspektů staroegyptské civilizace. (Hérodotovo označení Egypta jako „daru Nilu“ odkazuje na důležitou roli této řeky pro staroegyptské hospodářství, kulturu a náboženství.)
Správné odpovědi:a) 1. Středozemní moře 5. Východní poušť
2. Nilská delta 6. Rudé moře3. Dolní Egypt 7. Horní Egypt4 Západní poušť
b) Skupinová práce Žáci si uvědomí, že názvy jsou odvozeny od směru toku řeky Nil, nikoliv od prostorového určení a protikladu
nahoře versus dole. Na základě mapy a fotografií dojdou k závěru, že původně úzké a skalnaté koryto řeky v Horním Egyptě se postupně rozšiřuje až k široké a úrodné nilské deltě v Dolním Egyptě.
Doplňkové cvičení a diskuze: Žáci hledají v mapě pramen řeky Nil a sledují jeho povodí až k deltě. Žáci mohou přemýšlet a ve skupině diskutovat o tom, co způsobovalo každoroční nilské záplavy (od července do listopadu) určující rytmus života staroegyptské společnosti. (Jelikož staří Egypťané nevěděli nic o tom, že vodu přinášela řeka z míst, kde pršelo, a z hor, kde na jaře tál sníh, a jelikož v Egyptě samotném nepršelo, věřili, že záplavy jsou darem bohů. Považovali se díky této skutečnosti za bohy vyvolený a milovaný národ.)
3. Cvičení zaměřené na upevnění a rozšíření znalostí o nejslavnějších králích a královnách z období Nové říše.Thutmose III. – za jeho vlády dosáhl Egypt největšího územního rozmachu; rozšíření území dosáhl nejen válečnými výboji, ale i množstvím diplomatických sňatků s princeznami z okolních zemí; více než 20 let za něj jako regentka vládla jeho nevlastní matka HatšepsutTutanchamon – slavný nález jeho hrobky (KV 62) v Údolí králů (Howardem Carterem v roce 1922), bohatá pohřební výbava (tohoto mladého krále) dává tušit, s jakými poklady byli pochováni ti nejvýznamnější z faraonů; syn Achnatona, který se vrátil ke starým pořádkůmAchnaton – provedl náboženskou reformu, za jediného boha vyvolil slunečního boha Atona a zakázal uctívání ostatních božstev; změnil si jméno z Amenhotepa IV. na Achnatona (v překladu „prospěšný Atonovi“) a sídelní město přestěhoval z Vesete (do Achetatonu („Atonův obzor“); v posledních desetiletích nové výzkumy odhalují další nové a překvapivé informace (versus pouhý „kacířský král“) o této významné a fascinující postavě staroegyptských dějinNefertiti – manželka Achnatona, nevlastní matka Tutanchamona; její jméno v překladu znamená „kráska, která přišla“, avšak její původ je lokální; její slavná busta je dnes uložena v Egyptském muzeu v BerlíněRamesse II. – mocný faraon a silný válečník vládl 67 let; známá bitva u Kadeše proti Chetitům a nejstarší dochovaná mírová smlouva; stavitel slavného chrámu v Abú Simbel; měl celkem 52 synů pohřbených ve společné hrobce v Údolí králů
1. Úkol k ústnímu vypracování Cvičení, u kterého se žáci musí zamyslet a diskutovat. Jak vypadal život dětí ve starém Egyptě? Byly egyptské
děti milovány? Odlišovalo je nějak jejich oblečení nebo účes (vyholená hlava a kadeř splývající za pravým uchem) od dospělých? Jak vypadal jejich běžný den? Měly hračky? Chodily do školy? Musely pracovat? Lišil se nějak život chlapců a dívek?
Doplňující otázka: Měnili by dnešní žáci se staroegyptskými dětmi? A proč?
2. Žáci se v rámci doplňovačky seznámí s klíčovými slovy týkajícími se každodenního života ve starověkém Egyptě. Přiřazují správné obrázky do vět a doplňují písmena do neúplných slov. Dozví se, jak bydleli, pohřbívali, cestovali, obchodovali nebo jedli dávní obyvatelé Kemetu, země na Nilu. (Egypťané nazývali svoji zemi Kemet, v překladu „černá (úrodná země)“, v protikladu k Dešret, v překladu „rudé (nehostinné pouště)“.)
Správné odpovědi: Své domy si Egypťané stavěli z nepálených cihel a hrobky budovali z kamene. Zatímco první odolaly vlivům
podnebí jen pár generací, druhé jako skutečné „příbytky na věčnost“ přetrvaly dodnes. Egyptské domy měly malá okna a kuchyni na dvorku. Lidé žili převážně na střeše. Egypťané se věnovali celé řadě profesí a řemesel. Panoval čilý směnný obchod. Koupit se dalo ovoce, zelenina, ryby, maso, ale třeba i lněné látky, paruky, líčidla a vonné masti. Základními potravinami byl chléb a pivo. Vyráběly se z pšenice a ječmene. Z okolních zemí se do Egypta dováželo hlavně dřevo a nerostné suroviny. Nejpoužívanějším dopravním prostředkem byly lodě a čluny. Na souši Egypťané nejčastěji cestovali pěšky nebo na oslech a mulách.
Doplňující otázka: Jaký účel měl kužel umístěny na vrchu dámských paruk? (Kužel z tuku a vonných látek teplem tál a prosycoval vlasy. Velmi pravděpodobně však také stékal na obličej a oblečení.)
3. Žáci nejen lépe pochopí rozdělení staroegyptské společnosti, ale i se více zorientují v její hmotné kultuře a budou tak schopni rozpoznávat výjevy, s nimiž se setkají v egyptském umění (například na nástěnných malbách nebo sochách).
Správné odpovědi (zleva doprava a odshora dolů): kněz – hodnosti kněží (a jejich povinnosti) byly odstupňované od nejníže postaveného očišťujícího kněze
až po nejvyššího velekněze; důležitou roli hráli kněží balzamovači a zádušní kněží (oblečeni do leopardí kůže); kněžky bohyně Hathor většinou pocházely z vyšších vrstev; kněží obecně patřili k nejvyšším vrstvám egyptské společnosti; většina kněžských úřadů byla (na rozdíl od křesťanských kněžských úřadů) fakticky profesí (úřadem), kterou dotyční jedinci nezastávali celoživotně, nežili tedy jinak než ostatní (nedodržovali třeba celibát)
zemědělec – rolníci a zemědělci patřili k nejpočetnější vrstvě obyvatel; používali jednoduché nástroje ze dřeva, kamene, bronzu nebo mědi; obilí sklízeli pazourkovými nebo měděnými srpy a pole orali jednoduchým pluhem (podobal se spíše háku, kterým se půda trhala a kypřila); odevzdávali část úrody
balzamovač – balzamovači měli v tehdejší společnosti významnou roli, neboť na jejich umění závisel posmrtný život zesnulých Egypťanů; tito vysoce kvalifikovaní odborníci měli rozsáhlé znalosti anatomie; někteří byli zároveň kněžími, neboť součást mumifikace tvořilo provádění náboženských rituálů nad zemřelým
voják – v egyptské armádě sloužili nejen Egypťané, ale i žoldnéři ze sousedních zemí; jejich vybavení bylo chatrné (místo helmy sloužila žíněná nebo vlněná paruka, výzbroj obsahovala oštěpy a kopí s měděnou špičkou, rovné i srpovitě zahnuté meče, dřevěné štíty potažené kravskou kůží); v Nové říši bojové vozy; vojáci měli nárok na kořist (faraon je mohl také za zásluhy obdarovat zlatem, otroky nebo zemědělskou půdou)
písař – písaři hráli v Egyptě významnou roli a té odpovídalo i jejich postavení; díky nim se nám dochovalo tolik informací o starém Egyptě (účetní knihy, zápisy o výběru daní, výpočty a výplaty mezd, sčítání vojáků, královská rozhodnutí, chrámové záznamy); navštěvovali písařskou školu, kde se učili číst, psát a počítat; k zápisu používali stéblo rákosu a (černý a červený) inkoust; psali na papyrus, dřevěné tabulky nebo ostraka
faraon – faraon stál na vrcholu staroegyptské společnosti jako pozemské ztělesnění boha Hora / též žijící bůh na zemi, syn slunečního boha Rea; hlavním úkolem a povinností krále bylo udržovat řád maat; jeho hodnost symbolizují královské insignie: pokrývka hlavy nemes, důtky a žezlo, dvojitá koruna sechemtej a faraonský vous
hrnčíř – hrnčíři patřili do početné vrstvy řemeslníků; poptávka po jejich zboží byla obrovská, dodávali různé nádoby (džbány, misky, talíře, poháry, zásobní nádoby); k výrobě používali dva typy hlíny: nilskou (červenou až hnědou) na běžné užitkové, řemeslné a rituální zboží a slínovou (světle zelenou až žlutou) na zásobnice a figurální nádoby
Kdo ještě patřil do staroegyptské společnosti? Otroci, dělníci (kuchaři, cukráři, pekaři, kadeřníci, tkalci, rybáři), řemeslníci (architekti, malíři, sochaři, tesaři, šperkaři), obchodníci, lékaři a zubaři, umělci (tanečníci, hudebníci, zpěváci) ad. Členové královské družiny a jeho dvora (úředníci, správci, vezír, příbuzní krále).
1. a) Badatelský typ úkolu Žáci se musí zamyslet a pochopit, jak významnou roli hrál zádušní kult v egyptských náboženských představách
i společnosti. Životopisné neboli biografické stély umísťovali Egypťané do kaple svých hrobek. Adresovali je svým pozůstalým
příbuzným, kteří je chodili navštěvovat na pohřebiště (obdobně jako my dnes chodíme uctít památku svých předků na hřbitov), a dalším žijícím osobám. Vyprávěli na nich nejen o svém životě a profesních úspěších (ve snaze uchovat na sebe vzpomínku), ale nezřídka i o významných událostech, ke kterým došlo v Egyptě za jejich života. Jsou tak pro archeology cenným zdrojem informací.
b) Správná odpověď: KOMIKSc) Na samostatný papír žáci navrhnou vlastní životopisnou stélu po vzoru té egyptské. Neměli by zapomenout
na důležité součásti, jako je znázornění sebe jako majitele, své jméno a krátký životní příběh (rodina, domov, kamarádi, oblíbené věci). Zbývající prostor je možné doplnit obrázky oblíbených věcí, jídel nebo třeba osob. Jako podklad je možno využít tuto ilustraci (viz str. 44):
2. Badatelský typ úkolu Cvičení je zaměřeno na hlubší pochopení staroegyptských představ o řádu světa, roli božstev v něm a světě
a o základním principu maat. Žáci hledají na internetu a v knihách, následně společně diskutují a vysvětlují výjevy ze scény ve cvičení.
Správné pojmy k doplnění: Anup, Thovt, zesnulý, Hor, Usir Myšlenka odpovědnosti člověka za své činy dala vzniknout představě o posmrtném soudu, tzv. obřadu vážení
srdce, jako nezbytné podmínce pro přechod zemřelého na onen svět a pro jeho další posmrtnou existenci. Zemřelý při něm buď vznášel stížnosti na bezpráví, kterých se mu za života dostalo, nebo naopak sám čelil obvinění. Jako nástroj spravedlnosti sloužily dvouramenné váhy, na nichž byl srdci zemřelého (z tohoto důvodu se při mumifikaci srdce nechávalo v těle zesnulého) protiváhou většinou symbol (pštrosí pero nebo její soška) bohyně pravdy a spravedlnosti maat. (Řád maat je komplikovaný pojem vyjadřující protiklad řádu a chaosu (isfet) a zahrnující v sobě aspekty jako rovnováha, harmonie, spravedlnost a stabilita.) Váhy obsluhoval bůh Anup a výsledek vážení zapisoval bůh Thovt. Soudnímu tribunálu, složenému ze 42 bohů, předsedal nejčastěji bůh Usir. (Egyptské náboženské představy se vyznačovaly značnou variabilitou a lokální rozmanitostí.) Znázornění posmrtného soudu jsou dochována zejména z kapitol 30 B a 125 Knihy mrtvých (použitá ilustrace pochází z hrobky Hunefera z období Nové říše). Pokud zemřelý úspěšně prošel vážením, stal se blaženým zesnulým (achem) a mohl na věky žít v posmrtné říši. Neuspěl-li, jeho srdce bylo roztrháno Velkou požíračkou (Amemaitou – příšerou složenou z částí těl lva, krokodýla a hrocha, zvířat proslulých svou žravostí), zemřelý tak symbolicky podruhé zemřel (stal se mut) a to byl definitivní konec jeho existence. Osud, který si žádný Egypťan nepřál. K ochraně proti nebezpečí sloužily různé magické amulety (srdeční skaraby) a postupy. Formou obrany byla i negativní zpověď, v níž zemřelý popíral, že by se dopustil jakýchkoliv odsouzeníhodných skutků.
3. Žáci si prohloubí znalosti o staroegyptském náboženství, bozích, víře v posmrtný život a mumifikaci. Doplněním správných názvů do textu odhalí tajenku a dozví se, že egyptští lékaři byli vyhlášení i v okolních zemích a žádaní na dvorech panovníků sousedních říší. Na tehdejší dobu pozoruhodné znalosti anatomie a léčebných postupů (kombinované s magickými praktikami a rituály) získali především díky svým zkušenostem s mumifikací.
Správné odpovědi: Staroegyptské náboženství se označuje jako polyteismus neboli mnohobožství. V dávných dobách ochraňovali
egyptská města rozliční bohové. Egypťané uctívali také přírodní živly, mezi nejstarší patřil kult slunce. Věřili v nutnost zachování těla zemřelého pro posmrtný život, a proto podstupovali složitou mumifikaci. Posmrtná božstva zobrazovali s hlavou šakala či psa, neboť tato zvířata často obývala místa na okraji pouště, kde se nacházela lidská pohřebiště.
Tajenka: LÉKAŘ
Tvé jméno bude žít na věky strana 27
1. Žáci si procvičí své rozpoznávací schopnosti na známých motivech (a současně klíčových pojmech) z egyptské hmotné kultury a přiřadí k nim správné názvy.
obelisk – architektonický prvek, stylizovaná podoba fetiše benben, posvátného kamene uctívaného v Héliopoli, centru slunečního kultu; symbolizoval prapahorek, na němž se dle egyptských představ zrodil život (héliopolská kosmogonie); předmět a současně prostředek slunečního kultu
skarab – amulet (pečetítko) v podobě brouka vrubouna posvátného (Scarabeus sacer), pokládaného vzhledem ke svému chování za symbol vznikání ze sebe samého, znovuzrození, věčného slunce a podobu slunečního boha Cheprera; rozlišujeme ochranné amulety, pečetítka, zpravodajské a srdeční skaraby
kartuše – oválný rámeček, do kterého se zapisovalo trůnní a rodné jméno egyptských panovníků; svým tvarem symbolizovala nekonečnost a univerzalitu faraonovy moci
kanopy – označení nádob, do nichž se při mumifikaci vkládaly vnitřnosti (žaludek, játra, plíce a střeva) zemřelého; doloženy jsou v různých podobách (nejčastěji s víkem v podobě hlavy lidské, opičí, šakalí a sokolí) a materiálech (vápenec, alabastr, keramika, fajáns, bronz); stojí pod ochranou čtyř Horových synů (Amset, Hapi, Duamutef a Kebehsenuf)
pokrývka hlavy nemes, důtky a žezlo – egyptský panovník nosil různé pokrývky hlavy (dvojitá koruna sechemtej nebo modrá korouna chepreš), nejčastěji byl však zobrazován s pokrývkou hlavy nemes (proužkovaný modro-zlatý obdélníkový šátek přiléhající k čelu, přidržovaný čelenkou doplněnou vztyčenou kobrou [bohyně Vadžet], někdy i hlavou supice [bohyně Nechbet]), přední cípy roušky splývají přes ramena na hruď a zadní jsou spleteny do copánku na zádech; známá ze slavné Tutanchamonovy pohřební masky; faraon nosil i další odznaky moci: dvě žezla ve tvaru zahnuté (pastýřské) hole („faraon vede svůj lid“) a ve tvaru důtek („faraon ochraňuje svůj lid a trestá nepřátele“), dále falešné vousy neboli ceremoniální bradku
chrám se vstupním pylonem – označení věžovité stavby, která ve dvojici zdobila monumentální vchod do staroegyptských chrámů; architektonická podoba stavby je odvozena od hieroglyfické značky achet, v překladu obzor nebo horizont (místo každodenního znovuzrození slunečního boha a jeho vstupu na tento svět); egyptský chrám byl považován za „příbytek boha“ a „achet na zemi“; všechny stěny (a zejména čelní) bývaly zdobeny náboženskými a mytologickými výjevy a nápisy (oblíbená byla scéna panovníka masakrujícího nepřátele Egypta); před pylony stávaly vysoké dřevěné stožáry s vlajícími úzkými praporci, obelisky, kolosální sochy panovníků
sfinga – mytická bytost se lvím tělem a lidskou, případně sokolí nebo beraní hlavou; znázorněna nejčastěji jako ležící, někdy též kráčející, stojící nebo sedící bytost; ochranný význam a symbol královské moci; budovány aleje sfing na přístupových cestách k významným stavbám; Velká sfinga v Gíze střeží nejen pyramidový komplex faraona Rachefa (jehož podobu prý nese její tvář), ale i celou královskou nekropoli
mumie – termín označuje mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno přirozeně vhodnými přírodními podmínkami (vysušení pískem v pravěkém Egyptě, mrazem v případě alpského „ledového muže“ Ötziho nebo chladem, kyselostí vody a nepřítomnosti kyslíku, jako je tomu u tzv. mumií z bažin dochovaných v severních částech Evropy; specifickým příkladem mumifikace jsou třeba mumie z českých Klatov) nebo uměle (balzamováním)
2. Cvičení je zaměřeno na prohloubení znalostí o staroegyptském hieroglyfickém písmu. Hieroglyfy znázorňují předměty, osoby, zvířata nebo rostliny. Pozor! Nevyjadřují vždycky to, co vyobrazují.
(Nejedná se tak o čistě obrázkové písmo.) Mohou vyjadřovat příbuznou věc, pomocné značky nebo souhlásky. Slovo může být zapsáno jedním nebo několika hieroglyfy.
V různých obdobích starověkého Egypta existovaly celkem čtyři druhy písma: hieroglyfické (monumentální), hieratické („kněžské“, zjednodušené pro administrativní záznamy a určené spíš pro psaní na papyrus), démotické („lidové“, rozšířené od 7. stol. př. n. l. pro každodenní užití) a koptské (převzalo písmena řecké abecedy plus několik démotických znaků a je v Egyptě užíváno dodnes jako liturgický jazyk egyptských křesťanů (Koptů); jinak Egypťané mluví a píšou arabsky).
Směr čtení hieroglyfického zápisu určoval směr, kam se dívaly vyobrazené osoby a zvířata. Nejčastěji se hieroglyfy četly:
½ v řádcích zprava doleva (i zleva doprava) ½ ve sloupcích shora dolů, nikdy však zdola nahoru
Egyptské písmo znalo souhlásky, samohlásky se vyskytovaly jen v mluveném jazyce. Z toho důvodu nevíme přesně, jak egyptština zněla (a liší se i přepis některých egyptských jmen a termínů). Egyptologové pro snadnější přepis a čtení egyptských zápisů používají vědecký konstrukt a vkládají mezi souhlásky neutrální samohlásku „e“ (například „nfr“ tak čteme „nefer“ apod.).
Správné odpovědi (význam hieroglyfických znaků): ½ anch / nilský kříž ½ sova ½ (lidská) noha ½ sluneční záře
Doplňková aktivita: Téma lze přenést a dále rozpracovat ve výtvarné výchově. Žáci si mohou například zkusit zapsat svoje jméno v hieroglyfech (viz „hieroglyfická abeceda“ neboli jednokonsonantní znaky). Lze propojit se cvičením 1c) na straně 26.
3. Žáci by měli (lze formou skupinové diskuze) dospět ke zjištění, že stejně jako staří Egypťané i my dnes používáme pro přehlednost nebo zjednodušení řadu symbolů a piktogramů, a uvést příklady: dopravní značky, ovládací kontrolky a tlačítka, emotikony. Kde hledáme inspiraci pro tyto symboly? Řídí se jejich použití nějakými pravidly? A jakému okruhu uživatelů je jejich význam srozumitelný?
4. Skupinová práce Žáci se zamyslí a společně diskutují o tom, zda písmo vzniklo nejprve na jednom místě, odkud se později dále
šířilo a diferencovalo, nebo na více místech současně (monogeneze nebo polygeneze písma). Vžijí se do kůže archeologů, rozdělí se na dva tábory a svoje stanoviska se snaží podpořit argumenty. Jaké byly okolnosti vzniku nejstarších písemných systémů? Kde, kdy a proč? Z jaké příčiny a k jakému účelu? Zamyslete se nad souvislostí administrativy s hospodářstvím. Příklady prvotního administrativního využití písma: Označení majitele, druhu a množství zboží. Výpočet a sčítání pro účely efektivního výběru daní. Měli tuto potřebu jen Sumerové, nebo jen Egypťané? Nebo je spíše pravděpodobné, že první velké civilizace (u jejichž zrodu stojí právě potřeba organizace většího množství lidí při velkých zavlažovacích stavebních projektech) tuto potřebu sdílely? A jak je to s jinými velkými objevy?
Poznámka k fotografiím: Zobrazeny nejstarší písemné systémy – klínové, čínské a egyptské písmo.
Starověký Blízký východMezi dvěma řekami strana 28–29
1. Žáci si v úvodním cvičení zařadí základní charakteristiky oblasti Blízkého východu a na jednoduchých příkladech si od sebe oddělí jednotlivé kulturní fenomény spojené s rozličnými národy v oblasti.Správné odpovědi:Sumerové (U)Ištar (R)Meziřící (U)nepálených cihel – vepřovic (K)Tajenka: URUK
2. Badatelský typ úkolu spojený s kreativitoua) V tomto cvičení si žáci na vlastní kůži zkusí, jaké by to bylo, kdyby místo pera/tužky a papíru museli psát kusem
rákosu na hliněnou destičku a místo latinky používali klínové písmo. b) Složitější část cvičení ukáže na obtížnost klínového písma. Když budou žáci chtít poznat písmena z nápisu, zjistí,
že jen několik písmen se opakuje, ačkoliv v latinském přepisu se opakují stejná písmena častěji – tím zjistí, že způsob psaní je odlišný od způsobu psaní latinkou.
3. Úkolem je najít 7 dalších nepravdivých tvrzení – první je označené. Cvičení nutí děti uvažovat v souvislostech – jaký byl svět v době Sumeřanů a Akkaďanů? Jak a kde žili a čím se živili? Spolu s tím si opakují klíčové pojmy a charakteristiky blízkovýchodní oblasti.
Žáci by se měli pokusit svá zjištění zdůvodnit – cvičení může být pojato jako práce ve dvojicích. Správné odpovědi:
½ sucho – povodně ½ lesnatých – bažinatých ½ 3× – 2× ½ válek – obchodu ½ klínkové – klínové ½ snadné – obtížné ½ tabletů – tabulek ½ bronz – železo
4. Cvičení prohlubuje znalosti o fenoménech blízkovýchodního světa. Žáci si uvědomují, jak komplexní byla společnost starověké Mezopotámie, ideálně v porovnání kontextu doby bronzové na našem území.
Žáci by měli umět zdůvodnit, z jakého důvodu vybrali jednotlivé pojmy.a) Správné odpovědi:
klínové písmo – Szákoník – Lzavlažovací kanály – Ubojové vozy – Nastrologie – Eměstské státy – Čbarevné látky – Ngeometrie – Ídobývací stroje – Bglazura – Ýměstské hradby – KTajenka: SLUNEČNÍ BÝK
b) Správné odpovědi: 1. obrázek – geometrie (Í) 2. obrázek – bojový vůz (N) 3. obrázek – zavlažovací kanály (U)
5. Badatelský typ úkolu spojený s kreativitoua) Na základě příběhu o Babylónské věži se mohou žáci zamyslet nad důvodem vzniku této pověsti a přemýšlet o jejím
reálném základě. Spojení příběhu s fotografií zikkuratu zároveň ilustruje fenomén spojený s kultovními stavbami.b) Žáci se sami mohou realizovat a předvést svou představu Babylónské věže. Porovnání se slavným obrazem
Pietera Bruegela je seznámí s renesanční představou podoby Babylónské věže.
Ve stínu války s Řeckem strana 30–31
1. Badatelský typ úkolu Na slepé mapě s vyznačenými moderními hranicemi a rozsahem tří nejvýznamnějších starověkých říší si žáci
procvičí zeměpisné znalosti blízkovýchodní oblasti. Toto cvičení slouží jako základ pro poznání základů historie moderních blízkovýchodních států. Získané zeměpisné znalosti pak mohou využít později v látce věnované antickému Řecku a Římu (řecko-perské války, tažení Alexandra Velikého; rozsah římské říše).
Cvičení má rovněž zafixovat pravopisné formy jmen států, zejména rozdíl v krátkém a dlouhém i/í ve jménech Irák a Írán, rovněž i ú uprostřed slova ve jméně Saúdské Arábie.
Správné odpovědi: ½ 10 Írán ½ 2 Arménie ½ 3 Libanon ½ 13 Afghánistán ½ 8 Irák ½ 12 Omán ½ 14 Tádžikistán ½ 1 Turecko ½ 15 Nil ½ 9 Saúdská Arábie ½ 5 Egypt ½ 16 Eufrat ½ 4 Izrael ½ 6 Sýrie ½ 17 Tigris ½ 11 Turkmenistán ½ 7 Jordánsko
2. Cvičení rozebírá fenomény světa starých Peršanů a seznamuje je s charakteristickým rysem jejich náboženství. Správné odpovědi:
ano – O, ne – H, ano – N, ano – ĚTajenka: uctívači OHNĚ
Pozor na skloňování jména Dáreios, Xerxés, 2. pád Dáreia, Xerxa.
3. Skupinová práce Úkolem je zamyslet se nad řeckým vnímáním barbarských Peršanů. Správné odpovědi: Jízda na koni a lukostřelba vypovídají o perském kočovném životě (souvislosti, které se pojí k pozdější kapitole
zaměřené na kočovný svět) × Řekové jsou usedlí a nepotřebují nutně jezdit na koni, zemědělský způsob života nevyžaduje nutnost střelby z luku a lovu.
Tvrzení o mluvení pravdy jistě mezi řádky neznamená, že by Řekové měli ve zvyku lhát, byť se jim zdálo, že Peršané méně lžou. Rovněž nelze tvrdit, že Peršané by byli vždy pravdomluvní – princip pravdy byl pro Peršany náboženský fenomén – jedno z jejich božstev se jmenovalo Rta či Arta, tj. „Pravda“ – objevuje se i ve jméně perského krále Artaxerxa (vlastně Rtachšašra).
Žáci by se měli pokusit svá zjištění zdůvodnit – cvičení může být pojato jako diskuze ve třídě či ve dvojicích.
4. Žáci se musí zamyslet nad rozdíly ve výzbroji perských elitních bojovníků a řeckých těžkooděnců. Měli by však trochu popřemýšlet – u nesmrtelného na vyobrazení chybí meč, který však Peršané rovněž používali – tuto odpověď mohou najít na jiných vyobrazeních perského vojska.
Žáci by měli vědět, proč jednotlivé rozdíly zmiňují. Správné odpovědi: Rozdíly (více variant): Shody (více variant):
½ luk u Peršanů ½ kopí (oštěp je vlastně špatná odpověď, u obou vyobrazení je ½ šípy u Peršanů dřevcová zbraň moc dlouhá na to, aby se dala vrhat) ½ chybějící ochrana těla u Peršanů ½ obuv ½ štít u Řeků ½ (meč, pokud žáci znají i jiné vyobrazení Peršanů) ½ zbroj u Řeků ½ suknice jako základní oděv ½ přilba u Řeků ½ (meč u Řeků)
5. Cvičení vyzdvihuje fenomény perské kultury a dává je do spojitosti s dalšími událostmi v dějinách (řecko-perské války, Alexandr Veliký) či s jevy, které v Persii/Íránu přetrvaly dodnes – ostatně i řešení je jedním z nich.
1. Po předchozí kapitole se zde žáci seznámí s rozdíly v kultuře národů Předního východu a jejich fenomény. Správné odpovědi: Oblast, kde dnes nalezneme státy Izrael, Sýrie a Libanon, leží na pobřeží Středozemního moře. Spolu s Féničany
zde žili Židé. Již v 5. století př. n. l. těžily zdejší národy z výhodné polohy u moře. Byli to skvělí mořeplavci, kteří se více věnovali dálkovému obchodu než boji. Díky příhodnému klimatu obchodovali i s přebytky úrody. Féničané uctívali dvojici protikladných bohů: Mota a Baala. Židé již v té době uctívali jediného Boha.
2. Toto cvičení ve zkratce uvádí vztah mezi Féničany a Puny a ukazuje jejich původní společný základ. Jelikož byli Féničané i Punové zdatní obchodníci, klade si cvičení za cíl, aby žáci popřemýšleli, které komodity byly ve Středomoří obchodovány. Cílem celého cvičení je přijít na jméno zboží, které bylo ve starověku velmi ceněné a které dalo Féničanům i Punům jejich jméno. Toto barvivo se získává z mořských mlžů.
Žáci by měli umět zdůvodnit jejich volbu. Správné odpovědi:
½ látky – P ½ papír – L ½ koření – U ½ víno – R ½ jantar – S ½ obilí – P ½ rajčata – A ½ otroci – U ½ libanonský cedr – R
Tajenka: PURPUR
3. Badatelský typ úkolua) Na mapě Středomořské oblasti si žáci uvědomí, kam až sahal fénický obchod. Opět by si měli spojit úzký vztah
Kartága s Fénicií.b) Kromě vyhledání významných fénických měst na mapě by zároveň měli poznat, ve kterých zemích se Féničané
usadili. Měli by umět rozumět pojmu kolonie a vysvětit rozdíl mezi fénickou kolonií a Fénicií samotnou. Správné odpovědi:
5 TRIPOLIS1 CÁDIZ2 KARTÁGO3 PALERMO4 MALTA
Země: Španělsko, Maroko, Libye, Tunisko, Alžírsko, Libanon = Fénicie, Sýrie = Fénicie, Malta, Itálie Kolonie je země obsazená z jiného území novými osadníky – kolonisty. Ne vždy musí být kolonizované území
neobydlené, obvykle bylo pobřeží starověkého Středomoří obydleno různými národy a kolonie vznikaly na jejich území – buď vzájemnou dohodou, nebo válkou.
4. Badatelský typ úkolu Cílem tohoto úkolu je seznámit žáky s legendou o královně Dídó a s příběhem, jak se jí podařilo získat území
pro Kartágo – Nové Město. Pro prohloubení příběhu lze zmínit Vergiliův epos Aeneas, který Kartágo spojuje s trójskou válkou a založením Říma (viz medailonek průvodce v úvodu pracovního sešitu).
Správná odpověď: Dídó rozstříhala volskou kůži na úzký řemínek a tím ohraničila území budoucího města Kartága. Žáci se však nemusí v řešení úkolu řídit legendou o Dídóně a mohou přijít s vlastním řešením – zajímavé bude
zjistit, zda nepřijdou na ještě efektivnější způsob, jak získat pro své Kartágo co nejvíc půdy. Pozor na skloňování jména Dídó, 2. pád Dídóny.
5. Toto cvičení přináší jakousi dělicí čáru v dějinném vývoji Předního a Blízkého východu – fenomén metalurgie železa, jehož rozšíření nejspíš přispěly války Chetitů s Egyptem. Na okraj lze zmínit román Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho, kde je tato událost rovněž zmiňována.
Správná odpověď: železo
6.a) Náročnější úkol má žákům poodhalit luštění starých jazyků a práci se slovy, která známe z různých jazyků, které
mohou pomoci luštění. Žákům lze cvičení zpestřit příběhem, jak vůbec k rozluštění chetitštiny došlo: Předkládaná věta je vůbec první rozluštěná chetitská věta po 3 tisíciletích, kdy chetitština vymřela. Luštitel
(Bedřich Hrozný, pozor na prozrazení jména, jež je řešením další části cvičení!) zběhlý ve starých orientálních jazycích rozuměl pouze sumerskému slovu ninda „chléb“, ostatnímu textu však nikoliv, jelikož byl psaný v neznámé řeči. Pak si všiml, že slovo wátar se podobá anglickému water a sloveso éccáteni zase německému essen „jíst“. Zkusil tedy text přečíst jako indoevropský jazyk a hle, zjistil, že chetitština je jedním z těchto jazyků. Navíc zjistil, že sumerské ninda je doplněné o pádovou koncovku -an, která odpovídá 4. pádu.
K překladu textu jsou kromě slov, které se ve větě vyskytují, uvedena i další chetitská slova, jejichž podoba je srovnatelná s němčinou, angličtinou či ruštinou – tedy představiteli indoevropských jazyků, které se žáci učí, případně jim mohou být do určité míry srozumitelné. V případě překladu slovesa écci „jíst“ a tvaru éccáteni pak budou muset žáci využít jazykovou intuici a srovnat jej se slovesem ekútteni, aby si uvědomili, že koncovka -teni má vztah k budoucímu času a změna écci × éccáteni souvisí se změnami slovesných tvarů, jako např. v českém smát se × směju se × smál se nebo jíst × jedí × jedl.
Chetitský text je přepsán do latinky tak, aby hláskově co nejlépe korespondoval s českým čtením jednotlivých písmen.
Správná odpověď: Nyní chléb budete jíst a vodu potom budete pít. ½ nu = nyní ½ éccáteni = (budete) jíst ½ wátar = voda (vlastně vodu)
b) Osobní zkušenost s psaním textu, který si mohli žáci sami přeložit. Cvičení ukazuje obtížnost klínového písma. Pokud budou srovnávat jednotlivé znaky klínového písma, zjistí, že ač se latinská písmena poměrně často opakují, klínová znaky jsou vždy jiné, jen na konci každého řádku se opakují znaky te a ni. Tudíž zjistí, že způsob v klínovém písmu psaní je odlišný od způsobu psaní latinkou.
c) Správná odpověď: Bedřich Hrozný, Československo (další možná odpověď: jeho výzkumy podporoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk)
Starověká IndieZemě bohů a koření strana 34–35
1. Cvičení zaměřené na využití získaných znalostí. Žáci si uvědomí rozdíly mezi dvěma hlavními náboženstvími Indie. Práce může probíhat ve dvojicích, žáci mohou následně diskutovat se spolužáky a zdůvodňovat svoji volbu.
Správné odpovědi: hinduismus: Višnu, Brahma, kráva, védy, mnoho božstev buddhismus: Buddha, Probuzený, žádný bůh, Čtyři vznešené pravdy, stúpy společné: meditace, vegetariánství Může následovat další otázka: Vysvětli pojmy: meditace, nirvána a reinkarnace. (Žáci mohou dospět ke zjištění,
že reinkarnace je rovněž společným rysem obou náboženství.)
2. Žáci se v rámci doplňovačky seznámí s klíčovými slovy týkajícími se každodenního života ve starověké Indii. Žáci doplňují písmena do neúplných slov a některá slova musí doplnit podle ilustrací.
Správné odpovědi: První zemědělci se začali usazovat v okolí dvou velkých řek, Indu a Gangy. Své domy stavěli z pálených cihel,
hlíny a dřeva. Některé osady se postupně rozrostly ve velká města. Jejich obyvatelé orali pole pluhem. Kromě obilí pěstovali sezam, luštěniny, ale také datle. Chovali ovce, kozy a koně. Nejrozšířenějším dobytkem byl skot a kráva je v této zemi dodnes posvátným zvířetem. Navzdory tomu většina zdejších obyvatel ani dnes maso nejí, jsou to vegetariáni. Jejich pokrmy však rozhodně nebyly bez chuti díky rozmanitému koření,
které tito zdatní obchodníci dováželi z okolních ostrovů i dalekých zemí. Nejznámější směs indického koření, kari, je i v současnosti oblíbená po celém světě. Obchodovali i s nádobami, zhotovenými na hrnčířském kruhu, a s mědí. Pestrobarevné oblečení vyráběli z bavlny.
3. Opakování a upevnění znalostí o Árjech, kteří ve své době významně formovali starověkou indickou společnost. Správné odpovědi:
A BOJOVNÍCIB HINDUISMUSC ÁRJOVÉD SANSKRTE KASTYF POSVÁTNÉG INDOEVROPANÉTajenka: BHÁRATA
4. Náročnější úkol, který procvičí jazykový cit a schopnosti odvozování a hledání souvislostí žáků. ½ dvara – dveře ½ bhrátr – bratr ½ mátr – matka ½ plavaté – plavat ½ véda – věda ½ tri – tři ½ čórati – (➝ čórka) krást
Doplňkový úkol: Co znamená slovo Namasté? (tradiční pozdrav pocházející ze sanskrtu a znamenající „klaním se ti“)
5. Badatelský typ úkoluŽáci si uvědomí, že pravěk, o kterém se učí, byl i na jiných kontinentech. V době, kdy u nás končí doba kamenná, lidé žijí v malých domech, stojí v Indii obří města jako například Monedžodáro.Správné odpovědi:7 – řeka 2 – aréna6 – centrální lázně 1 – posvátný háj3 – hradby 5 – hlavní brána4 – tržní náměstíCvičení lze dále rozvinout diskuzí: Žáci mohou přemýšlet, co dalšího je na plánu města zobrazeno. Kdo bydlel v ohrazené části ve velkých domech, kde jsou i centrální lázně? Proč bylo město hned u řeky? Kterými velkými českými městy protékají řeky? Jak se jmenují? Co se mohlo dít v posvátném háji?
6. Skupinová práceMůže být pojato jako práce ve dvojicích i jako samostatná práce. Žáci si nejprve zopakují, na jaké kasty se dělí indická společnost. Následně se snaží odpovědět na otázky.Uvádíme odpovědi, které děti asi nejčastěji zmíní:
a) podle majetku (chudí, bohatí, střední třída), podle společenského postaveníb) lepší materiální zajištění, bydlení, moc, kontakty; povinnosti jsou k diskuzi
Sdělit žákům, že u nás mají znevýhodněné vrstvy obyvatel a jedinci alespoň minimální šanci své postavení změnit, ale v Indii, ani té současné, většinou ne, a že kastovní systém založili již Árjové.
1. Žáci se v rámci cvičení seznámí s klíčovými slovy týkajícími se každodenního života ve starověké Číně. Žáci mají za úkol odhalit v textu šest nesmyslů a nahradit je vhodnými pojmy.
Správné odpovědi: ½ bažiny – pouště ½ Lovci – Zemědělci ½ Červené – Modré ½ kukuřici – rýži ½ ze slámy – z hlíny a dřeva ½ Dračí – Hedvábné
2. Cvičení slouží k prohloubení znalostí o čínském náboženství a duchovní kultuře. Žáci vybírají z navržených odpovědí správný pojem. V odpovědi se dozví více o nejstarších čínských náboženských rituálech.
3. Cvičení se zaměřuje na velké objevy starověké Číny, které měly významný dopad v celosvětovém měřítku a kterými se Čína nejen proslavila, ale z nichž i značně profitovala.
Žáci mají za úkol spojit vynálezy se správným obrázkem. Opsáním zvýrazněných písmen ve správném pořadí vyluští tajenku.
Všechny uvedené vynálezy jsou významné a používáme je dodnes. Kompas a kormidlo přispěly ke zlepšení námořní dopravy a tím i obchodu. Papír a hedvábí se staly cenným exportním artiklem a současně se staly významným aspektem čínské kultury. Střelný prach zefektivnil vojenskou taktiku a akupunktura se stala uznávanou léčebnou technikou i v dnešním západním světě.
4. Žáci se ve cvičení seznámí s významnou osobností a obdobím dějin starověké Číny. První císař, Čchin Š’-chuang-ti, zemi sjednotil (a rozdělil do správních celků, propojil sítí silnic a ze severu obehnal Velkou čínskou zdí), zavedl během své vlády řadu reforem (zefektivnil výběr daní, sjednotil zákony i míry, začal razit mince, posílil armádu) a zanechal po sobě významné stavební památky včetně jeho mauzolea (střeženého slavnou terakotovou armádou).
Správné odpovědi (zleva doprava a odshora dolů): ½ terakotová armáda ½ Stonehenge (z Velké Británie) ½ silniční síť ½ křesťanství (bible) ½ Velká čínská zeď ½ kovové mince ½ vysoké daně
5. Žáci se hravou formou seznámí s podobou čínského písma a zkusí si přepsat několik pojmů. Následně mohou ve skupině diskutovat o pravidlech zápisu čínských znaků. Čeho si všimli během práce? A s jakým psacím náčiním by se jim tyto znaky psaly nejlépe?
Doplňkové cvičení: Lze navázat aktivitou ve výtvarné výchově a seznámit děti se základy kaligrafie. Nároky na vybavení nejsou nijak velké, stačí balicí papír, štětec a tuž. Při náročnější variantě činnosti je možné psát a kreslit na hedvábí.
6. Badatelský typ úkolua) Žáci hledají v knihách a na internetu, následně společně diskutují. Dojdou k závěru, že rozdíl mezi lunárním
a solárním kalendářem je ten, že první je odvozený od pohybu měsíce, zatímco druhý od slunce. Lunisolární pak kombinuje oba prvky dohromady.
b) Žáci diskutují ve skupině a následně společně doplňují vloženou tabulku (výčet zemí nemusí být kompletní). Porovnají kalendáře užívané v dnešním světě.
kalendář typ země rok
gregoriánský solární celosvětový 2019
juliánský solární Rusko 2019
čínský lunisolární Čína, Taiwan, Japonsko, Vietnam, Korea 2019
židovský lunisolární Izrael 5779
islámský lunární Saúdská Arábie a další muslimské státy 1440
c) Čínský zvěrokruh tvoří 12 zvířat: krysa (myš), buvol, tygr, králík, drak, had, kůň, koza (ovce), opice, kohout, pes a prase (vepř). Žáci zkusí pomocí internetu vypátrat, které znamení vládle podle čínského kalendáře letošního roku (např. rok 2020 je rokem krysy) a ve kterém znamení se oni sami narodili.
Kočovné národy EurasieŽivot v sedle strana 38–39
1. a) Cvičení se vrací zpět na konec doby kamenné a uvádí dvě archeologické kultury, které bývají vědci spojovány
s nejstaršími Indoevropany v Evropě, tedy s předky, kteří hovořili jazykem, který má společný základ jako čeština. Na základě tvaru či výzdoby pravěké keramiky (s pomocí popisku k obrázkům) musejí žáci vymyslet pojmenování těchto dvou archeologických kultur – spolu s tím pochopí, jak archeologové označují pravěké kultury, o nichž nemáme žádné písemné informace.
½ kultura se šňůrovou keramikou ½ kultura zvoncových pohárů
b) Žáci si vyzkouší, jaké to bylo zdobit pravěkou keramiku. Všímají si rozdíly ve výzdobě – právě zejména výzdoba a podoba keramiky je tím hlavním kritériem, které archeologové používají při studiu minulých kultur.
2. Skythové byli prvními nomády, o kterých nás informují řečtí historici – sám otec historie Hérodotos pak přináší legendu o králi Skylovi, od něhož nesou Skythové své jméno – Skolotové.
Skylés a Skythové bojovali bronzovými meči, bronzovými sekerami, luky ze dřeva a rohoviny. Žáci by měli vyřadit samopal (použité materiály: železo, plast, dřevo) a středověký meč – Skythové sice znali železo, ale typově je tento meč typický pro Evropu ve 13.–15. stol. n. l. Žáci by měli umět vysvětlit, které zbraně Skylovi nepatří.
Pozor na skloňování jména Skylés, 2. pád Skyla.
3. Úkolem je rozpoznat základní fenomény kočovnické kultury, zejména rozpoznat jevy, které byly kočovníkům neznámé. Z věcí/jevů, se kterými byli v kontaktu, pak rozlišit, co si sami nebyli schopni vyrobit a museli to získat obchodem či bojem. Správné odpovědi by měli umět žáci vysvětlit.
z vlastních zdrojů získané obchodem neznámé/nedostupné
kobylí mlékoovceluk
velbloudiskot
bronzdomy na vozech
kalhotyvlněná plsť
bronzmouka
čajlátky
keramikahedvábí
zemědělstvíměsta
Poznámka: Zvoncový a šňůrový pohár ve cvičení 1 není protimluv, nomádi opravdu keramiku nevyráběli, v případě těchto dvou archeologických kultur se však předpokládá, že záhy přešly na usedlý způsob života.
4. Žáci by měli umět poznat základní rozdíly mezi řeckým a skythským oděvem – řada rysů by měla být jasně patrná. Rozdíl je zejména v nošení kalhot, které jsou pohodlnější než suknice, obzvlášť když trávili velkou část života v sedle.
Správné odpovědi: kočovník: Řek:
½ kalhoty ½ plášť ½ čepice ½ chitón, himation apod., tj. suknice z jednoho kusu látky spojená sponou, ½ kaftan, kabát(ec) mnohdy nebyla látka sešívaná
5. Skupinová práce Žáci musí podle kontextu života kočovníků popřemýšlet, co je pro jejich život ve stepi důležité. Řešení by
mohlo vypadat následovně: V okolí nomádského tábora musí být dostatek pastvišť a vody pro dobytek a koně. Chovat budeme ovce, skot,
velbloudy, nikoliv prasata, kozy ani drůbež. Budou tam psi. Domy budou z plsti či kůže. Vracíme se na stejná místa, ta jsou ale na různých územích.
Geografie antických oblastíZemě bohů a hrdinů strana 40
1. Badatelský typ úkolu Žáci zde mají pracovat s mapou a přiřadit významné antické lokality a zásadní přírodní jevy k bodům na mapě.
Mohou vyhledávat i v atlase nebo na internetu, pokud si však nejprve pročtou nabídku lokalit s popisem, budou schopni správnou polohu sami odvodit (např. Mykény leží na Peloponéském poloostrově. Sparta se nachází na Peloponéském poloostrově jižně od Mykén.) Učitel může následně klást otázky:
Přes které moře pluly obchodní lodě mířící do Itálie? Kterým směrem běžel voják Feidippidés oznámit vítězství bitvy u Marathónu, když mířil do Athén? Který zdroj mramoru byl Athénám nejblíže? Proč byli Řekové dobří mořeplavci? Správné odpovědi:
½ Marathón – 3 ½ Egejské moře – 5 ½ Trója – 2 ½ Sparta – 8 ½ Mykény – 6 ½ Pentelikon – 4 ½ Olymp – 1 ½ Laurion – 9 ½ Kréta – 11 ½ Paros – 10 ½ Jónské moře – 7
2. Úkol je zaměřen na přírodní podmínky a geografii starověkého Řecka. Žáci mají vybrat správné odpovědi na otázky a poskládat tajenku.
Správné odpovědi:horká, suchá léta a mírné zimy (PO)na pevnině a mnoha ostrovech (SV)olivy (ÁT), vinná réva (NÉ), obilí (K), granátová jablka (O)hornaté (Z)Dubrovník (Y)Tajenka: POSVÁTNÉ KOZY
„Můžeš si vzít vesmír, když já budu mít Itálii.“ (Giuseppe Verdi) strana 41
1. a) Badatelský typ úkolu Žáci mají za úkol pracovat s mapou a přiřadit významné antické lokality k bodům na mapě. Cílem cvičení
je uvědomění si polohy důležitých lokalit a přírodních jevů, ale také uvést antickou oblast do kontextu s historickými událostmi a okolními oblastmi, převážně střední Evropou.
Správné odpovědi:½ Kartágo – 10 ½ Rubikon – 4 ½ Tibera – 5½ Pompeje – 9 ½ Alpy – 1 ½ Pádská nížina – 2½ Vesuv – 8 ½ Syrakusy – 11 ½ Carrara – 3½ Capua – 7 ½ Apeniny – 6
b) nížinou u pobřeží c) Kostky jsou vrženy. 49 př. n. l., Caesar vyrazil ze severu do Říma do boje proti Pompeiovi a tímto krokem
započala občanská válka.d) Pobaltí je směrem na sever. Stezka vedla kolem Alp severní částí Slovinska.e) ze severu
2. Toto cvičení navazuje na předchozí úkol. Žáci mají vybrat správné odpovědi na otázky a poskládat tajenku, která jim prozradí jeden z důvodů pro polohu Říma. Správné odpovědi:obilnice Říma (B), husami (R), piniových oříšcích (O), Latium (D)Tajenka: BROD
Starověké ŘeckoKdyž byli údajně staviteli Kyklopové strana 42
1. Úkol obsahuje obecné otázky týkající se minojské a mykénské kultury a může být použito jako opakování. Otázky jsou umístěné v labyrintu a žáci se pomocí správných odpovědí dostanou k Mínotaurovi. Správné odpovědi:1 – klubko nitě2 – v Mykénách3 – Knóssos 4 – v Mykénách5 – ano6 – ne (jednalo se o hrobku)7 – lineární písmo A užívané na Krétě chleba k rozdrobení
2. Úkol obsahuje výběr z nejznámějších nálezů a lokalit doby bronzové, které mají žáci na základě vědomostí z výuky roztřídit podle původu (z Kréty/z Mykén).
Správné odpovědi: Mykény – Lví brána, Agamemnónova maska Kréta – palác v Knóssu, disk z Faistu, Hadí bohyně
3. Toto cvičení k ústnímu vypracování má provázat vědomosti žáků z výuky pravěku a starověku a uvést je do souvislosti.
Správné odpovědi:a) Hrnčířský kruh se na území České republiky začal používat později, až s příchodem Keltů.b) Na nádobě je chobotnice. Takový motiv by se na výzdobě nádob u nás v pravěku nevyskytl, jelikož na našem
území chobotnice nežijí.
Jak temné bylo temné období? strana 43
1. Žáci mají za úkol seřadit správně události trojské války, díky čemuž vyluští tajenku týkající se řecké alfabety. V textu jsou obsaženy některé zásadní momenty jako příčina války se zlatým jablkem či lest v podobě darování dřevěného koně.
Tajenka: FÉNIČANŮ U cvičení je i průvodce pro toto období, Heinrich Schliemann, který žáky vyzývá k zamyšlení nad výrazy jako
např. jablko sváru nebo Achillova pata. Žáci mohou mezi sebou nebo s učitelem debatovat o daných pojmech, zda je znají a někdy je zaslechli. Cílem je uvědomění si, že v dnešní době používáme ustálená slovní spojení, která mají původ v díle starém tisíce let.
Správné odpovědi: jablko sváru – Vyjadřuje něco, co zapříčinilo spor. Odvozeno od zlatého jablka od bohyně sváru, které mělo být
určené pro tu nejkrásnější, a Athéna, Afrodita a Héra se začaly hádat, která z nich je nejkrásnější. Achillova pata – Označuje slabé nebo zranitelné místo. Odvozeno od statečného a slavného bojovníka Achilla,
kterého jeho matka Thetis vykoupala jako malého v řece Styx, aby se stal nezranitelným. Držela ho při koupání však za patu, proto to bylo jeho jediné zranitelné místo. Do tohoto místa byl poté trefen šípem během války v Tróji a zemřel.
věrná jako Penelopé – Penelopé čekala na manžela Odyssea 20 let, než se vrátil z války. trojský kůň – Je označení pro dar, který je obdarovanému ke škodě, totéž jako „danajský dar“, v moderní době
se používá ve spojitosti se skrytým škodícím počítačovým programem. Odvozeno od darované sochy dřevěného koně, kterou dali Řekové na usmíření Trójanům, ti ho zavezli dovnitř města. V koni však byli schovaní řečtí nepřátelé, kteří v noci vylezli a Trójany pobili.
2. Badatelský typ úkolu Toto cvičení má připomínat dobu hledání Tróji. V 19. století badatelé pečlivě pročítali Homérovu Iliadu a pátrali
po tomto bájném městě na území Turecka. Žáci mají k dispozici plánek s pěti vyznačenými archeologickými lokalitami (značí je symbol amfory) a na základě tří poznámek z Iliady mají vylučovací metodou určit, která z nich je Trója. Ta tedy leží poblíž řek Simoeis a Skamandros, na pláni (nikoli tedy v horách) a v blízkosti dvou pramenů (jedná se tedy o lokalitu, u níž jsou dvě značky pramene).
Byla antika bílá? strana 44–45
1. Cvičení má žáky seznámit s formami umění ve starověkém Řecku a s místy, kde byly k vidění. Správné odpovědi: mozaika – v soukromých domech nástěnná malba – veřejné prostory, v hrobkách a u hrobů, v soukromých domech vázové malířství – v soukromých domech, v hrobkách a u hrobů socha – v chrámech a svatyních, veřejné prostory
2. Úkol k ústnímu vypracování Průvodce touto kapitolou, satyr, má za cíl žáky navést k přemýšlení o příčině toho, že nemáme dochované
velké množství bronzových soch. Žáci mají přijít na to, že kov lze přetavit, a proto některé sochy byly například roztaveny a přetvořeny na zbraně.
3. V tomto úkolu mají žáci doplnit mezery v textu pojednávajícím o výrobě bronzových soch. K dispozici mají tři suroviny – bronz, hlínu a vosk, které mají podle kontextu doplnit na správné místo v textu tak, aby zrekonstruovali správný postup výroby sochy.
Správné odpovědi: Nejprve si umělec vytvořil model sochy z hlíny. Po zaschnutí na něj nanesl tenkou vrstvu vosku a dal si záležet
na vymodelování detailů tak, jak si přál, aby vypadala hotová socha. Následně nanesl opět vrstvu hlíny. Tuto formu potom nechal vypálit. Vysoká teplota způsobila, že vosk vytekl a mezi vrstvami HLÍNY vznikla tenká mezera. Tam potom bronzíř nalil roztavený bronz. Po jeho vychladnutí hliněnou formu rozbil a odhalil odlitou bronzovou sochu. Tu pak ještě obrousil a doupravil dláty.
4.a) Žáci mají k dispozici omalovánku koré – sochy oděné dívky z archaického období. Cílem cvičení je vyvrácení
představy, že antické sochy byly stejně mramorově bílé, jak je známe dnes. Díky analýzám již však víme, že sochy i architektura byly pestrobarevně zdobeny.
b) V návaznosti na předchozí cvičení je důležité uvědomění si, z čeho byly barvy získávány. Správné odpovědi: MINERÁLY a HORNINYc) Mramor se v zemi nerozloží a nelze ho přetavit, proto máme nejvíce dochovaných soch právě mramorových.
Ovšem sochy se vytvářely i z jiných materiálů. Jako ukázku zde máme nedochovanou, avšak zaznamenanou sochu Dia v Olympii od sochaře Feidia. Žáci mají do křížovky doplnit materiály, ze kterých byla vytvořena.
Správné odpovědi: ½ dřevo (to se v běžných podmínkách nedochová) ½ slonovina ½ zlato (drahý kov, je možné ho přetavit)
Tajenka: DIA
5.a) Skupinová práce V tomto cvičení si mají děti spojit ikonicky známá místa s významnými antickými památkami a s jejich polohou
na mapě. Úkol je vhodný pro práci v menší skupině, kdy žáci budou pracovat s atlasem nebo internetem. Správné odpovědi:
½ Delfy – fotografie vlevo nahoře ½ Korint – fotografie vlevo dole ½ Olympie – fotografie vpravo dole ½ Athény – fotografie vpravo nahoře
b) Úkol k ústnímu vypracování Poté mohou žáci debatovat o tom, co se na daných místech mohlo odehrát a čím jsou známá. Například Delfy
jsou známé svou věštírnou, v Olympii se konaly olympijské hry, Athény například vznikem demokracie a Korint si žáci mohou spojit například s tzv. korinstkým řádem (podle příběhu v knize od Vitruvia je korintský sloup pojmenovaný podle mladé zemřelé korintské dívky, jejíž košík u hrobu prorůstal akantem, což prý inspirovalo kolemjdoucího sochaře Kallimacha k vytvoření nového stylu zdobení hlavic sloupů).
Slasti a strasti života ve starověkém Řecku strana 46–47
1. Žáci si díky tomuto cvičení mají lépe představit každodenní život ve starověkých Athénách a uvědomit si podobnosti a rozdíly proti dnešnímu světu. Role žen se v Athénách a Spartě značně lišila, ale to bude více rozebráno v jiném cvičení, na straně 49. Oproti období pravěku máme v antice pro některé činnosti doklady i v ikonografických nebo písemných pramenech. V pravé části strany máme výjevy načerno a načerveno figurové malované keramice, které mohou žáky přivést na správnou odpověď. Na té horní jsou zobrazeny ženy, jak tkají, nádoba níže naskýtá vhled do sochařské dílny plné mužů. Máme zde i kategorii otroků, kteří měli svá specifická práva a povinnosti.
Správné odpovědi: ½ výuka a výchova – otroci (pomáhali ženě s pracemi v domácnosti včetně výchovy a výuky mladých hochů,
doprovázeli je do školy) ½ právo volit – muži ½ vaření – ženy, otroci ½ předení a tkaní – ženy ½ dohlížení na otroky a jejich koordinace – ženy ½ plánování výdajů v domácnosti – ženy ½ školní docházka v dětství – muži ½ společenské události, např. sympozia – muži (slušné ženy se jich neúčastnily, mohly tam však být k vidění
kurtizány či tanečnice) ½ učení se hudbě a tanci – muži, ženy ½ hraní divadla – muži ½ hrnčířství a vázové malířství – muži ½ sochařství – muži
2. Toto cvičení je složeno z textu s informacemi o běžném životě ve starověké Spartě a Athénách a prázdných míst, kam žáci mají doplnit vhodná slova. Nápovědou jim je vždy přesmyčka v závorce za mezerou v textu. Žáci se tak mají vcítit do tehdejšího života a uvědomit si podobnosti a rozdíly proti dnešnímu světu.
Správné odpovědi: Když se ve Spartě narodilo dítě, připravili mu koupel s vínem. Věřili totiž, že tím dítě prokáže, že je dostatečně
silné, aby z něj vyrostl řádný občan. Naopak slabé novorozeně by kontakt s vínem prý nepřežilo. Školní docházka povinná nebyla. V Athénách do školy chodili jen chlapci a doba studia závisela například na finančních možnostech rodičů. Ve škole se učili číst, psát, počítat, literaturu, zpěv, hudbu, sport a někteří poté i právo a filosofii. Dívky zůstávaly doma a učily se vařit, příst a tkát. Když jim bylo kolem patnácti let, rodiče je (většinou bez přihlédnutí k jejich názoru) provdali. Pokud muž zjistil, že ho žena podvádí, byl nutný rozvod.
3. Úkol k ústnímu vypracování Celá kapitola je zaměřena na každodenní život lidí ve starověkém Řecku a skutečnost, že míčové hry nejsou
otázkou jen moderní doby. Staří Řekové také měli rádi nejrůznější sporty. Žáci mají v tomto cvičení k dispozici tři obrázky, ze kterých mají vybrat ten reálný, který představuje překresbu reliéfu z nalezené mramorové báze sochy z Athén. Na něm je zobrazena tehdejší obdoba pozemního hokeje. Další dva obrázky jsou překresby v podobném stylu, představují však nedobové sporty tenis a basketbal.
Správné odpovědi: Obrázek úplně vlevo Míč mohl být z kůže nebo zvířecích měchýřů vycpaný například slámou.
4.a) Úkol žákům přiblíží atmosféru typických hostin neboli sympozií. Žáci mají vybrat správné odpovědi na otázky
a vyluštit tajenku, která jim prozradí název jedné z her, která se mohla při sympoziích provozovat. Pokud bude prostor, mohou si žáci hru také vyzkoušet.
Správné odpovědi: doma (KO), cvičená zvířata (TT), ředěné vodou (AB), vidličky (OS) Tajenka: KOTTABOSb) V tomto cvičení nejde o zapamatování si názvů a tvarů nádob, spíše o uvědomění si rozmanitosti picího servisu
obyvatel starověkého Řecka před dvěma a půl tisíci lety zábavnou formou a porovnání s dnešní dobou. Správné odpovědi: 1. nádoba zleva – amfora, nádoba na víno 2. nádoba zleva – kyathos, nádoba sloužící k nabírání a nalévání 3. nádoba uprostřed – kratér, nádoba na míchání vína s vodou 2. nádoba zprava – kantharos, číše na pití 1. nádoba zprava – hydria, nádoba na vodu Tajenka: DIONÝSOS
c) Toto cvičení seznámí žáky s jednou z typických nádob důležitých pro hostiny. Správné odpovědi: Když člověk číši naklonil, aby se z ní napil, namalované oči se ocitly na místě jeho vlastních očí, jak demonstruje
průvodce satyr na ilustraci. Je také možné, že tyto oči měly ochrannou funkci, zastupovaly vlastní oči člověka, když měl výhled zakrytý číší. Aby mu nikdo nebo nic neuškodilo, když nevidí.
Když řinčely meče strana 48
1. Úkol spočívá v seřazení událostí řecko-perské války tak, jak šly správně za sebou. Tím žáci vyluští tajenku, která prozradí autora a název antického díla, které pojednává o těchto střetech.
Tajenka: DĚJINY, HÉRODOTOS
2. Toto cvičení je koncipováno jako práce ve dvojici. Žáci by se měli vcítit do tehdejších obyvatel Středomoří a prodiskutovat jednotlivé události válek. Ve dvojicích se žáci rozdělí tak, že jeden bude Řek a druhý Peršan a například Peršan se ptá Řeka na otázky, které jsou u něj (u Řeka) ve sloupečku a naopak. Je nutné, aby žáci měli již řecko-perské války probrané a odpovědi na otázky formulovali dle vlastního názoru na základě již nabytých vědomostí.
Správné odpovědi: Na otázky většinou neexistují jasně dané správné odpovědi, jde spíše o vlastní názory po vcítění se do konkrétní
situace dané strany. Řekové – 3. Starověké Řecko bylo složené ze samostatných městských států, nejednalo se o jednotný stát
a nevnímali se všichni jako jeden národ Řeků. Během řecko-perských válek se však tyto samostatné městské státy spojily a „táhly za jeden provaz“.
Peršané – 2. Jelikož perské vojsko bylo v přesile a prohrálo, jednalo se o zásadní sražení sebevědomí. Správné odpovědi: po bitvě u Marathonu
Smrt Spartě! strana 49
1. Jedná se o úkol dávající do souvislosti události ze Středomoří s územím střední Evropy. Správné odpovědi: řecko-perské války: 499–448 př. n. l. peloponéská válka: 431–404 př. n. l. V tu dobu na našem území byla mladší doba železná – doba laténská a žili u nás Keltové.
2. Úkol dává do kontrastu dva nejmocnější městské státy v antickém Řecku, Athény a Spartu, kterých se týkala peloponéská válka. Tím také připomíná fakt, že Řecko nebylo jednotné, ale skládalo se ze samostatných městských států.
Správné odpovědi: ½ Vláda – Moc měli v rukou dva králové spolu s radou starších. S
Demokracie, vláda lidu. A ½ Výchova – Od 7 do 30 let byli chlapci vychováváni státem a žili mimo domov, přiděleni k oddílu. Cvičili, učili
se číst a psát, recitovat homérské verše. Chodili bosí a otužovali se. S Chlapci navštěvovali soukromé školy, kde se učili číst, psát, literatuře, hudbě a sportům. Délka studia závisela
také na tom, jak dlouho mohli rodiče školní docházku chlapce financovat. A ½ Ženy – Dívky zůstávaly žít s matkami. Učily se, jak být dobré matky a hospodyně. Kromě toho se učily také
hudbě, sportu či tanci. S Ženy mohly vlastnit majetek a pohybovat se volně na veřejnosti. S Dívky se doma učily vařit, tkát a starat o domácnost. Nemohly se volně stýkat s chlapci a sportovat
na veřejnosti. A Pro ženy byla vyhrazena část domu a ven mohly převážně jen s doprovodem. A
½ Kultura – Zaměřuje se na vojenství a vychování profesionálního vojáka. S Nestavěly se zde monumentální stavby. S
3. Cvičení shrnuje některé z momentů peloponéské války. Žáci mají spojit rozdělené věty, v daném pořadí mají za úkol spojit levý sloupeček s vhodným protějškem na pravé straně. Tím poskládají tajenku.
Správné odpovědi:2 – C3 – T 4 – E5 – MTajenka: DVACET SEDM let
Antika – studnice poznání strana 50
Tato strana se skládá z úkolů, jejichž tajenky poskytnou řešení velké, celostránkové, tajenky.1. a) Badatelský typ úkolu V bublinách se nacházejí texty, které definují důležité osobnosti antické kultury. Žáci mají za úkol správně
přiřadit textové bubliny k osobnostem v nabídce a vepsat jejich jméno k dané bublině. V růžově označených políčkách je malým písmem vepsané číslo, které označuje políčko ve velké celostránkové tajence. Žáci tedy poté písmenka zapíší dolů do velké tajenky, jako je to například s písmenem D (u Euripida), které je označené číslem 1.
Správné odpovědi: Sókratés – Jsem filosof a říká se o mně, že kazím mládež. Byl jsem nepochopen a odsouzen k smrti. Pythágoras – c2 = a2 + b2
Hippokratés – Odmítám nejrůznější pověry v oblasti lékařství. Nemoci vznikají, když organismus není v harmonii. Euripidés – Napsal jsem známé tragédie jako Médea nebo Trójanky. Snažím se ve svých dílech vyzdvihnout
emoce postav, jako jsou nenávist, láska, žárlivost nebo touha po moci.b) Poté mohou žáci pracovat s časovou osou v horní části stránky a dopsat si tam data k jednotlivým osobnostem,
která mohou vyhledat na internetu nebo v knihách. Správné odpovědi:
2.a) Toto cvičení opět propojuje antický svět s územím dnešní České republiky. V písemných pramenech antických
autorů existuje několik zmínek i o ostatních obyvatelích Evropy, zde máme úryvek od Diodóra Sicilského. Žáci stejně jako v předchozím cvičení doplní písmenka z růžových políček do velké tajenky dole na stránce.
Tajenka: KELTOVÉb) Náročnější úkol Učitel může s žáky debatovat o věrohodnosti písemných pramenů jak antických, tak například používání
internetu v dnešní době. Písemné prameny jsou velice často subjektivní a neúplné, antičtí autoři zapisovali například o Keltech nejspíše hlavně ty vlastnosti, které byly pro ně zvláštní a odlišné. Nesmíme zapomínat, že Keltové byli hlavně nepřátelé, a že například Caesar využíval své spisy jako propagandu a obhájení toho, že jejich území dobývá.
3. Žáci mají za úkol spojit dvojice slov. Na jedné straně jsou slova v řečtině a v pravém sloupci jejich český význam. Cílem je uvědomit si, že mnoho názvů, ale i samotných vědních oborů pochází z období antiky. Učitel může s žáky vést diskuzi o tom, zda tato slova nebo slova od nich odvozená slyšeli (psychologie, biologie, sofistikovaný, …).
Správné odpovědi: kosmos – vesmír bios – život sofia – moudrost psýché – duše Tajenka: K výpočtu pohybu SLUNCE, MĚSÍCE A PLANET. Velká tajenka: Největší hloupost je DISKUTOVAT o HLOUPOSTI s HLOUPÝMI. (Aristoteles)
1. Žáci nahlédnou do starořecké mytologie a budou mít za úkol správně spojit kompetence boha s jeho jménem a krátkým příběhem, ze kterého vyplývá, že se starořeckými bohy není radno přijít do křížku.
2. Badatelský typ úkolu Cílem úkolu je uvědomit si, v jak velké míře řecká mytologie inspirovala vznik uměleckých děl i výzdobu
předmětů denní potřeby. Bájné příběhy byly zobrazovány ve vázovém malířství, na freskách i jako reliéfy, sochy či sochařská výzdoba chrámů. Tady budou mít žáci jako příklad dvanáct úkolů poloboha Hérakla.
Správné odpovědi:výjev na váze – chytit erymanthského kancereliéf – přivést krétského býkasocha – přinést tři zlatá jablka Hesperidek
Starověký ŘímEtruskům na stopě strana 52
1. Úkol spočívá ve správném zodpovězení otázek s etruskou tematikou. Cvičení může sloužit jako opakování po výkladu látky učitelem. Tajenka pojí do souvislosti svět Etrusků a oblast střední Evropy, jelikož je důležité uvědomit si, že v této době probíhal obchod mezi Etrusky a vládnoucími elitami doby halštatské na našem území.
Správné odpovědi: ½ jantar (N) ½ se naučili odvodňovat (Á) ½ vyráběli pomocí hrnčířského kruhu, který poznali díky Řekům (D) ½ hodovaly společně s muži a měly velkou svobodu v jednání a rozhodování (O) ½ byli i v pozdějších dobách zváni Římany, aby pro ně věštili z letu ptáků (B) ½ uměli zpracovávat železo i bronz, na jehož výrobu si dováželi cín až z Británie (Y)
Tajenka: NÁDOBY
2.a) Žáci se chopí luštění etruského písma z modelu jater, který se používal při věštění. Na tomto modelu byly
rozděleny různé oblasti, které byly připsány jednotlivým bohům, pokud pak při věštění byla viditelná nějaká anomálie, bylo poznat, jaké oblasti či jakého božstva se to týká. Pro žáky je zvětšený přepis jednoho z polí na modelu a mají také k dispozici přepis etruské abecedy, díky tomu mohou rozluštit daný nápis na modelu.
Správné odpovědi: Samotný přepis: LCREH etruština se čte zprava doleva, tedy: HERCLb) Úkol k ústnímu vypracování Tento výraz označuje etruskou formu řeckého Héracla, kterého Etruskové přejali.
3. Žáci si připomenou, že i pro dějepis je občas zapotřebí znalost matematiky, a zkusí si vypočítat, jaký rok by se dnes psal, kdybychom stále počítali, jako Římané, letopočet od založení města Říma. Navíc si procvičí římské číslice.
1. Žáci se mohou v rámci tohoto cvičení dozvědět zajímavosti o některých osobnostech, které vládly římskému impériu. Cvičení je pojaté jako kvíz, kterému z císařů se žák nejvíce podobá. Je rozdělený do čtyř tematických otázek – budova s ním spojená, výrok, zájmy a činy. Odpovědi nejsou přeházené, vždy platí, že:
A – Augustus B – Caligula C – Nero D – Marcus Aurelius Proto si pak lze jednotlivé informace správně spojit s daným císařem.
Opičili se Římané po Řecích? strana 54–55
1. a) V tomto úkolu mají žáci k dispozici čtyři římské sochy, kopie sochy Afrodity Knidské od řeckého sochaře
Praxitela. Každá však vypadá jinak a navzájem se od sebe v detailech liší. Právě tyto rozdíly mají žáci najít. Tím si mají uvědomit, že řecká sochařská díla byla u Římanů velmi oblíbená a Římané vytvářeli množství méně či více zdařilých kopií. Důležité je, že některé řecké sochy máme dochované právě díky římským kopiím.
Správné odpovědi: rozdíly: účes, střídá se poloha pravé ruky, tvar vázy, látka přehozená přes vázu je také pokaždé jinakb) Úkol k ústnímu vypracování Bohatí Římané a Římanky měli ve zvyku vytvářet své portréty tak, že svůj vlastní a velmi realistický portrét
dosadili na idealizované tělo některé ze slavných soch, například božstev. Tak to bylo i v případě sochy Marcie Furnille, ženy císaře Tita, jejíž hlava seděla na těle právě Afrodity Knidské. Žáci si tuto skutečnost mohou přiblížit debatou, na tělo které sochy by dosadili svůj portrét (může být jak antická, tak moderní, ale klidně mohou zvážit i jiná výtvarná díla).
Správné odpovědi: Marcia Furnilla je ta úplně vpravo.
2.a) Jak římské impérium rostlo, šířilo se i římské umění a architektura, a proto římské památky najdeme po celém
Středomoří. Římská města po celém Středomoří si byla často podobná, nacházely se v nich stejné typy budov. Žáci mají právě tyto typické budovy z nabídky najít na ilustraci.
b) V ilustraci jsou schované tři anachronismy, prvky z moderní doby, které mají žáci najít. Správné odpovědi: kino (nápis cinema), vlak (vytvořil z akvaduktu viadukt), znak zastávky metra
3. Cílem cvičení na této straně je, aby si žáci uvědomili, že i když Římané nepřekonali Řeky v uměleckých dovednostech, vynikali v technologiích a stavitelství. Mezi jejich přednosti patří například akvadukty, lázně a jejich vytápění, pravé klenby či používání betonu. Toto cvičení obsahuje otázky tematicky zaměřené na římské umění a architekturu. Správné odpovědi poskládají tajenku, odpověď na otázku Co je hypocaustum?. Cílem cvičení je poukázat právě i na fakt, že již v antickém Římě (a díky němu i v každém koutě římského impéria) existovaly vymoženosti, jako je podpodlahové topení.
Správné odpovědi: 1 – voda a vést (PO)2 – Pantheon (DP)3 – beton (OD)4 – obrázek nalevo s apsidami (LA)5 – konaly se gladiátorské zápasy (HO)6 – války s Dáky (VÉ)7 – holubník (VY)8 – otáčející se strop v podobě nebeské klenby (TÁ)9 – sarkofág (PĚ)10 – nilskou krajinu (NÍ)
4. Badatelský typ úkolu Cílem cvičení je seznámit žáky s funkcí akvaduktů, jejich fungováním v krajině a existencí antických spisů
zaměřených na architekturu. Žáci mají za úkol přečíst si úryvky z Vitruviovy knihy o architektuře a s jejich pomocí zrekonstruovat a dokreslit akvadukt v krajině, od zdroje vody k městu. Nápovědou může být odraz akvaduktu na vodní hladině.
Další slasti a strasti každodenního života, tentokrát v Římě strana 56–57
1. V roce 79 př. n. l. byla výbuchem sopky Vesuv zničena města Pompeje, Herculaneum, Stabie, Boscoreale a Oplontis. Díky této přírodní katastrofě však máme jedinečnou možnost poznat blíže to, jak vypadal život v antickém světě. Organické materiály jako dřevo, kůže, textil nebo potraviny se v běžných podmínkách v zemi rozloží a archeologům se do dnešní doby nedochovají. Pod vrstvou vulkanického popela se však v Pompejích dochoval kromě obvyklých artefaktů také například dřevěný nábytek, karbonizovaný chléb nebo lidské výkaly. Katastrofa přišla velice náhle. Proto například předměty denní potřeby zůstaly ležet tam, kde byly běžně používány. To, jak vypadal každodenní život Římanů, nám tak vlastně zůstalo zakonzervováno, což je další významný rozdíl oproti jiným archeologickým lokalitám, kde se jedná například o hroby se záměrně uloženými milodary nebo pozůstatky lokalit, které byly postupně opouštěny. V tomto cvičení vyhledávají děti jednotlivé zajímavosti z pompejských nálezů v osmisměrce, která jim odhalí jeden z nápisů, kterých byly pompejské zdi plné.
Tajenka: Hostiteli, POMOČILI JSME POSTEL. Přiznáváme, že je to špatné. Pokud se ptáš proč, tak proto, ŽE V pokoji nebyl žádný NOČNÍK.
Na zdech Pompejí byly mnohé další takové nápisy od náhodných kolemjdoucích:Pokud někdo nevěří v bohyni lásky Venuši, měl by se podívat na moji přítelkyni!19. dubna jsem upekl chleba.Z malého problému se stane velký, pokud ho ignoruješ.Thrácký gladiátor Celadus je potěšením všech dívek.Apollinaris, lékař císaře Tita, se zde dobře vykálel. Milenci jsou jako včely. Jejich život je jako oslazený medem.Epaphra není dobrá v míčových hrách. Z mého obchodu se ztratil měděný kotlík. Ten, kdo ho vrátí, dostane 65 sesterciů. Dalších 20 dám tomu, kdo poskytne informace, díky kterým se podaří dopadnout zloděje.
2.a) Cvičení má za úkol přiblížit každodenní život Římanů a uvědomění si, že vlastně nejsme tolik odlišní, že mnoho
předmětů používáme i v dnešní době, jen se trochu změnila podoba či materiál. Správné odpovědi:
½ toaleta – latríny ½ žárovka – keramická lampička ½ blok a propiska – vosková tabulka a stilus ½ toaletní papír – houba na dřevěné násadě ½ pinzeta – bronzová pinzeta ½ parfém, hřeben, líčidla – v dřevěné krabičce
b) Úkol k ústnímu vypracování Žáci se mají zamyslet, jak se předměty dnes a tehdy liší, například materiály, které využíváme k výrobě předmětů
denní potřeby my dnes a které se používaly ve starověkém Římě. Žáci si mohou všimnout, že mnohé předměty využíváme za stejným účelem i v dnešní době a že tehdejší Římané měli podobné potřeby jako my dnes. Předměty tedy mají stejnou funkci, ale materiál, ze kterého se vyrábí, se mohl změnit. Např. hřebeny se dnes mohou vyrábět plastové, líčidla tehdy byla získávaná hlavně z přírody. Žáci mohou poznamenat, že toaletní papír je hygieničtější než tehdejší houby s držadlem nebo že v dnešní době máme oddělené kabinky s toaletami na rozdíl od společných latrín.
3. Náročnější úkol V tomto cvičení mohou žáci popustit uzdu fantazii a pustit se do tvoření. Mohou výtvarně ztvárnit příběh
jednoho z důležitých předmětů denní potřeby, lampičky. Žáci si mohou představit jednu konkrétní lampičku, kdo ji mohl vyrobit, kdo ji mohl používat, při jaké činnosti, co se stalo, že ji přestal používat (např. spadla ze stolu).
4.a) Oproti zkoumání stravování v pravěku máme u Říma výhodu v tom, že máme díky pozdějším přepisům
zachovanou i kuchařku od labužníka Apicia. V této kuchařce je mnoho receptů, které by dnešním lidem přišly poněkud zvláštní. Název jednoho z takových jídel se žáci dozvědí po rozhodnutí, zda jsou jednotlivá tvrzení týkající se stravování v Římě pravdivá. Správné odpovědi: ano ne
Archeologové mají ke zkoumání obživy ve starověku nejen písemné prameny, dobové fresky a mozaiky, ale i dochované zbytky jídla. V F
Římané si často pochutnávali na bramborových plackách dochucených bobkovým listem. (Brambory byly do Evropy dovezené až s Kryštofem Kolumbem z Ameriky.) A e
Víno chutnalo nejen Římanům. Také tehdejší obyvatelé našeho území si tento nápoj velmi oblíbili a nechali si ho z oblasti Itálie dovážet. M z
Oblíbená byla omáčka garum ze zkvašených ryb. Ryby se nasolily, uložily do nádob a nechaly se stát na slunci, kde kvasily až několik měsíců. e o
Římané běžně hodovali vsedě u stolu. (Nejčastěji hodovali vleže na lehátkách.) l N
Tiramisu je dezert, jehož kořeny sahají až do starověku. (Například kakao a káva nebyly ve starověku v Evropě k dostání.) e A
Tajenka: VEMENA
b) Na obrázku je zobrazená mozaika, tzv. nezametená podlaha. Tento motiv byl objeven na různých místech antického Středomoří. Některé její části jsou pro žáky zvětšené, aby mohli poznat, o co se jedná, na čem si Římané nejspíše pochutnávali.
1. Matematický úkol, jehož cílem je představit žákům strukturu armády a přibližný počet vojáků v jedné legii.
Správné odpovědi: ½ 8 mužů = contubernium ½ 10 contubernií = centurie Centurii velel centurion (80 mužů). ½ 6 centurií = kohorta (480 mužů) První kohorta však byla dvojnásobná (960). ½ 10 kohort = legie = 5 280 mužů (9 × 480 + 960)
2.a) Skupinová práce Cílem cvičení je práce s mapou a uvědomění si, jak rozlehlé římské impérium bylo a na kolik kontinentů
zasahovalo. Žáci se také mají zamyslet nad tím, co je zapotřebí, aby tak rozlehlý útvar mohl fungovat. Správné odpovědi: Evropa, Asie, Afrika; díky armádě, její síle a organizacib) Pro toto cvičení byl využitý konkrétní náhrobek Petronia Fortunata, který sloužil v armádě a dopracoval se až
na pozici centuriona. V rámci vojenské služby v různých legiích navštívil mnoho různých provincií. Právě díky výčtu legií, ve kterých působil, můžeme zrekonstruovat jeho cesty po Středomoří. Žáci mají k dispozici nabídku provincií, které mají najít a vyznačit v mapě římského impéria. Žáci si také mohou uvědomit, že pohyb lidí, předmětů a myšlenek po Středomoří nebyl nic ojedinělého.
c) V rámci římského impéria, ale někdy i za jeho hranicemi, bylo běžné míchání jednotlivých rozmanitých kultur Středomoří. Římané se rádi inspirovali jinými kulturami, ale také se díky nim šířila antická kultura a technologie. Můžeme to pozorovat například u architektury. V různých koutech impéria máme dochovaná města, která mají divadla, chrámy a jsou zásobená vodou přivedenou akvadukty. Tuto informaci by si žáci mohli odnést díky tomuto cvičení, kdy mají sledovat zamotané linky od jednotlivých fotografií s antickým uměním a stavbami na určené místo na mapě a zjistit, ze kterého místa pochází. Správné odpovědi:
podlahová mozaika ve Volubilis, dnešní Maroko akvadukt v Segovii, dnešní Španělsko kolonáda se sloupy – Gerasa, dnešní (Džaraš) Jordánsko
3. Cílem cvičení je uvědomění si vztahu území České republiky k římskému impériu. Správné odpovědi: Jeho součástí však naše území nikdy nebylo.
4.a) Úkol k ústnímu vypracování Cvičení pojednává o římských výbojích na území České republiky za dob vlády Marca Aurelia a jeho sloupu
s reliéfem připomínajícím tyto události. Správné odpovědi: Na obrázku vlevo je vidět vytvořený tzv. pontonový most. Armáda přechází po mostě podpíraném čluny. b) Správné odpovědi: obrázek vpravo – želva (návrh do bubliny: Au! Šlápl jsi mi na nohu!)
5. Cvičení pojednává o římských provinciích a Římanech na území České republiky. Žáci mají určit, zda jsou tvrzení pravdivá, nebo ne, a složit z odpovědí tajenku, která prozrazuje potenciální název provincie, která měla na našem území vzniknout, pokud by byly bývaly výboje Marca Aurelia úspěšné.
Správné odpovědi: Římská armáda na území České republiky nikdy nevstoupila. NENa jihu Moravy u obce Mušov ležel římský tábor obehnaný příkopem. Právě tam byly nalezeny např. římské mince nebo pozůstatky polní nemocnice. ANOObjevena byla také cihla s otiskem razidla výrobců. To nám prozrazuje, že zde pobývala pátá legie. NE (Žáci se mají podívat na obrázek vpravo, kde je onen otisk kolku. Je na něm LEGXGPF – Legio X Gemina Pia Fidelis (Dvojitá, Zbožná, Věrná), X značící desátou legii.) Hranice římské říše byla uzavřená, nikdo a nic neprošlo ven ani dovnitř. NENa území České republiky žil po přelomu letopočtu germánský kmen Markomanů. ANO Ve stálých vojenských táborech nesměly většinou chybět lázně. ANO Tajenka: MARCOMANNIA
6. Cvičení může být pojato jako skupinová práce. Jedna z možností je práce ve dvojici, kdy žáci vzájemně diskutují o výhodách a nevýhodách připojení k římské říši. Nebo může učitel rozdělit třídu na dvě poloviny, jedna bude pro připojení k říši a druhá proti. Nejprve se poradí mezi sebou a poté může nastat skupinová debata. Cvičení je možné zrealizovat po probrání dané látky ve výuce.
Správné odpovědi: Výhody:
Římské impérium bylo tolerantní k různým etnikům, jiným kulturám i náboženství.Různé kultury se mohly míchat a vzájemně inspirovat.V rámci impéria fungoval rozvinutý obchod a ekonomika.Šíření antické kultury a technologií (vodovody, amfiteátry, lázně, cesty, …)Zdravotní péče, právoPolitická a vojenská stabilita, zvýšená ochrana proti vpádu nepřátelMožnost vstoupit do armády a získat tak pro sebe i potomky římské občanstvíNevýhody:OtroctvíPostavení ženŠílení císaři (hýření penězi, vraždění)Například podmanění Judey nebylo mírumilovné Cizí nadvládaPlacení daní
1. Žáci mají spojit tečky označené modrými čísly ve správném pořadí od 1 do 79. Po spojení teček liniemi se jim odkryje výjev na jedné z fresek v Knóssu, která představuje oblíbenou akrobatickou zábavu – skákání přes býky. Cvičení má za cíl hravou formou přiblížit žákům krétské umění a styl tehdejší zábavy.
2. Etruská nekropole Tarquinie je plná hrobek vyzdobených barevnými freskami. Žáci mají vydedukovat, jaké motivy byly na freskách v hrobkách časté a oblíbené, a seznámit se s jedním ze způsobů pohřbívání u Etrusků. Žáci mají za úkol vyhledat jednotlivé detaily výjevů a správně je přiřadit k jedné ze tří fresek v nabídce.
Správné odpovědi: A – 6, 3B – 1, 5C – 2, 4lov, rybaření, hostina, zápas, věštění z letu ptáků
3. Skupinová práce. Cvičení je vhodné pro práci ve dvojicích. Žáci se rozdělí na Řeka a Peršana a zrekonstruují spolu bitvu u Thermopyl. Každý má svůj příslušný sloupeček
(označený jako Řekové a Peršané), ve kterém jsou jeho aktivity v bitvě. Jednotlivé aktivity na sebe navazují a jsou očíslované, v tomto pořadí se mají předčítat. Tudíž začíná žák, který zastupuje Peršany, ti mají bod s číslem 1. Žáci si události navzájem ve správném pořadí předčítají (Peršan čte své, ve sloupečku Peršané) a mohou si některé z kroků zakreslit do plánku bojiště. Žákům se nekladou žádné meze v inscenaci, např. „král Xerxes prý několikrát vzteky vyskočil ze svého trůnu“ nebo při odpovědi spartského krále Leonida perskému poslovi.
4. Skupinová práce Deskové hry nejsou vynálezem moderní doby. Cvičení má za cíl přiblížit žákům svět Římanů, a to i v aspektech
volného času a zábavy. Byli to lidé podobní nám, také rádi hráli hry (hazardní zvláště). Hrací pole se nachází vyrytá na vydlážděných ulicích měst či v lázních na mnoha lokalitách na území někdejšího římského impéria. Další hra, která se hrála ve starověkém Římě (ale původ má možná až z Egypta) a kterou žáci mohou znát i v moderní podobě, je mlýn.
