Parlamentní magazín 4/2012

politika • ekonomika • byznysPM 4/2012

Speciální pfiíloha zamûfiená na eGovernmentBlíÏí se konec obíhání úfiadÛ?

Novinky na poli manaÏersk˘ch vozÛ

www.parlamentnimagazin.cz

Alena Hanáková:

Nejsme pouzeministerstvemcírkví, památeka národníchorganizací

Par lamentn í magaz ín 3

4 POLITIKAHlasy na‰í zemûmusí znít jednotnû

5 POLITICK¯ KOMENTÁ¤Proã roste rozhofiãení

6 ROZHOVORAlena Hanáková: Kultura neníjen pfiidaná hodnota

8 FINANCEâe‰tí podnikatelé musí drÏetkrok s dravou konkurencí

10 MANAÎERSKÉ VOZYNovinky na poli manaÏersk˘chvozÛ

14 FINANCEVezmûme si pfiíklad z Itálie

16 ZDRAVOTNICTVÍZaãlenûní ZP M-A do vût‰íhocelku je nejlep‰í cestou

18 KOMENTÁ¤Nenadávejme na pianistu,kdyÏ je ‰patné piano

20 MONITORINGInformace z vládya ministerstev

24 EKONOMIKAVláda mûla zaãít úsporamive vefiejném sektoru

25 Pfiíloha eGovernment

38 ÚOHSPeníze z Bruselu financují vzdû-lávání pracovníkÛ ÚOHS

39 STOLETÍ ÎENYIva Ritschelová: ¤ada politikÛstatistická data pfiíli‰ nezná

40 PRÁVO A LEGISLATIVAJUDr. Tomá‰ Sokol: Z prob-lému ãi kvazi problému se stalopolitikum

43 NKÚNKÚ kontroloval hospodafienístátního podniku Lesy âR

45 EVROPSKÉ FONDYDan Jiránek: Problémy v územíse musí fie‰it jako celek

49 SAMOSPRÁVASpoleãné priority zástupcÛsamosprávy a vlády

50 ZDRAVOTNICTVÍRonald Pospí‰il:Dot˘ká se srdce

58 ÎIVOTNÍ STYLJak se pfiipravuje káva

62 KNIÎNÍ KLUBNovinky na‰ichnakladatelství

OBSAH

Jak v současné době obstát v boji s dravou konkurencí?Mimo jiné i tak, že si podnikatelé pořídí výrobní prostředkyna špičkové úrovni. Jak na to, poradí ředitelé významnýchleasingových společností na českém trhu.Důležitým výrobním prostředkem je pro mnohé firemnívozidlo. Pro dobrého manažera i dostatečně reprezentativní.To ale není zdaleka jediné kritérium pro výběr správnéhovozu. Představujeme současné trendy manažerských vozůa novinky z ženevského autosalonu.Výborné manažerské schopnosti musí prokázat i členovévlády. Se služebně nejmladší, ministryní kultury AlenouHanákovou, jsme řešili směřování naší kulturní politiky.Ministryni čeká složitá otázka majetkového vyrovnání státus církvemi. Kromě toho má ambice apelovat na kulturnívýchovu dětí a přesvědčit o nezbytnosti kultury a jejímvnímání ve všech jejích podobách většinu z nás.Všechny nás čeká revoluce v jednání s úřady. Od 1. dubna

běží v pilotním provozu projekt základních registrů, který bynám měl ušetřit spoustu času, který jsme trávili při vyřizovánísvých záležitostí na úřadech. V červenci by registry mělyodstartovat naostro. Teprve praxe ukáže, jestli si úřadypotřebné údaje vymění samy a nebudou je po nás chtít stáledokola potvrzovat, jak tomu bylo doposud.Již příští rok nás čeká přímá volba prezidenta. Názory namandát hlavy státu představují první čtyři kandidáti. Měl bybýt prezident výraznou osobností vyjadřující své názory, byťby byly odlišné od vlády či parlamentu?

Marcela StaňkováVaše náměty a komentáře uvítám na:

[email protected]

O B S A H

Revoluce v jednání s úfiady se blíÏí

Jan FischerPrezident republiky,přímo či nepřímovolený, má svůjpolitický mandát,ústavní povinnostia tomu odpovídajícíústavní pravomoci.Pokud jde o vazbuna politické strany,

jsem přesvědčen, že prezident má bytnestranický a nezávislý. Jen tak můžedobře plnit jednu ze svých hlavních rolí‒ přispívat ke shodě na základním poli-tickém, bezpečnostním a ekonomickémsměřování naší země. Prezident a vládaby měli zejména v otázkách zahraničnía bezpečnostní politiky postupovat jed-notně a hlava státu by se měla aktivněpodílet na jejich formulaci. Třeba jakokomunikační most mezi vládou a opo-zicí. Hlasy naší země musí znít jed-notně. Jen tak mohou být na evropskéa světové scéně slyšet.

EvÏen To‰enovsk˘Prezident republikyje nejvyšší ústavníčinitel a politickýmandát získávásvým zvolením. To,že někdy docházík rozporům, jedáno naším politic-kým systémem. Pro

parlamentní formu vlády je typická

„zdvojená exekutiva“ – tedy vztah vládya hlavy státu. Proto by prezident určitěměl co nejvíce spolupracovat s vládoua snažit se najít společnou řeč při řešenínejrůznějších typů státních záležitostí.Prezident republiky má také právo vra-cet zákony k novému projednání parla-mentu. Tato pravomoc má značnýsmysl především v tom, že se jednáv podstatě o jedinou pojistku, kteroumá výkonná moc směrem k parlamentu.Proto i za dob Václava Havla i za prezi-dentství Václava Klause docházeloa dochází ke střetům a odlišným názo-rům na státní politiku.

Jana Bobo‰íková1. Jsem přesvěd-čena, že hlava státu,zvolená v přímévolbě, nebude bezpolitického man-dátu, ale bude mítnaopak politickýmandát velmi silný.Předpokládám, že

kandidáti budou občany informovatv kampani o svém politickém programu.2. Prezident republiky by měl respekto-vat Ústavu ČR. Ta jasně ve článku 63říká, jaké jsou pravomoci prezidentav rámci zahraniční politiky – sjednávata ratifikovat mezinárodní smlouvy,zastupovat stát navenek, přijímatvedoucí zastupitelských misí. V tomtokoridoru by se měl prezident ČR pohy-bovat.

3. Je možné, že v přímé volbě zvítězíprezident s programem zcela odlišným,než je názor ostatních ústavních insti-tucí, což je i můj případ. Jasně říkám –ani korunu na krachující eurozónu, stoppřesunu dalších pravomocí ČR do Bru-selu, změnit povinnost přijmout euro nadobrovolnou možnost přijmout euro,stop multikulturalizmu, stop pozitivnídiskriminaci. To jsou všechno názorynaprosto odlišné od současné politickéreprezentace. Pokud dostanu od občanůna základě takového programu mandát,budu ho muset v rámci Ústavy ČR pro-sazovat, ať už se to ostatním ústavníminstitucím líbí nebo ne.4. Dotaz, který jste mi položila, měliklást sami sobě zákonodárci, než schvá-lili nedomyšleně konstruovanou a doprávního řádu nezakomponovanou pří-mou volbu hlavy státu.

Milo‰ ZemanNepovažuji zamožné, aby hlavastátu nahrazovalanebo měniladomácí nebo zahra-niční politiku. Nadruhé straně pova-žuji za přirozenéobčanské právo

každého občana, tedy i prezidenta repu-bliky, aby vyjadřoval své názory, byť bybyly jako občanský názor odlišné odnázoru jiných ústavních institucí.

red.

4 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

Hlasy na‰í zemû musí znít jednotnûPfií‰tí rok nás ãeká první pfiímá prezidenstká volba. Nûktefií kandidáti jiÏ oficiálnû zvefiejnili své kandidatury,

o ostatních se zatím jen spekuluje. Pfiesto jsme jim poloÏili následující dotaz.

PovaÏujete za moÏné, aby hlava státu bez politického mandátu sv˘mi vystoupeníminahrazovala nebo mûnila státní politiku (vãetnû zahraniãní) ãi vyjadfiovala politické

názory zásadnû odli‰né od názorÛ ostatních ústavních institucí?

P O L I T I K A

Odp

ověd

iost

atní

chka

ndid

átů

přin

esem

ev

dalš

ímčí

sle

Par

lam

entn

ího

mag

azín

u.


Ministr Kalousek si bohužel nepoložil otázku, cotento typ antidemokratických reakcí rozdmý-chává. Odpověď by zněla, že jedním podstatnýmdůvodem je vždy selhání hlavního proudu demo-kratické politiky, tedy i politiků, k nimž patříi Kalousek.Jestliže demokratická politika selhává v artikulo-vání veřejných zájmů a ve vytváření mechanizmů,které dávají lidem možnost věřit, že lze problémykorigovat změnami „uvnitř“ systému, začnou sezákonitě někteří jedinci a skupiny upínat k naději,že by se věci zlepšily, kdyby padl celý systém, jak-koliv třeba nemají jasný scénář pro to, co by popádu systému mělo následovat.Politici by si také měli odpovědět na otázku, dojaké míry jsou demokratické nebo se s demokraciíslučují jevy, jakými jsou arogance moci, systé-mová korupce nebo ideologicky zaslepená poli-tika.Není například zřejmé, proč by měl průměrnýobčan jásat nad vládou, která je sice ustavena nazákladě standardních demokratických postupůa drží se při životě zásluhou potřebné parla-mentní většiny, ale která může být mnohýmividěna jako instituce demokratické principy popí-rající, když v ní zasedá několik ministrů obvině-ných z korupce a když jednou z vládních stran jeuskupení ostentativně vytvořené soukromou bez-pečnostní agenturou jako její politická divize.A je tu ještě jeden důležitý aspekt demokracie,který se v současném českém dění poněkudvytrácí. Liberální demokracie má totiž institucio-nálně-procedurální tvář, která spočívá v pravidel-ných volbách za účasti politických stran a veformování koaličních většin, ale má také svouhodnotovou tvář. Jedno bez druhého přitomnefunguje.Ona „hodnotová tvář“ demokracie úzce souvisís liberálním pojetím spravedlnosti, kterénejprecizněji zformuloval John Rawls. Podle nějjsou společenské a hospodářské nerovnosti přija-telné, pokud jsou spojeny s úřady a postaveními,k nimž má každý přístup (princip rovných šancí),a pokud nejvíce prospějí těm, kteří jsou nejménězvýhodněni (princip diference).

Nerovnosti jsou tedy v liberální demokracii pří-pustné, ale jsou podmíněny zachováním rovnýchšancí a šancí na vzestup s tím, že zvýhodnění jemohou snižovat, ne zvětšovat. Jinými slovy,podle Rawlse jsou nerovnosti přípustné jen tehdy,pokud se jimi postavení nejslabších nezhorší,nýbrž naopak jim přináší absolutní prospěch.Tento aspekt spravedlnosti se ovšem v současnýchzápadních demokraciích vytrácí. Hnutí „rozhořče-ných“, které začalo vloni ve Španělsku, i hnutíOkupujte Wall Street v USA, byla poháněna poci-tem, že pomyslná společenská smlouva, jejíž osouje v liberální demokracii spravedlnost, byla poru-šena, když globálně fungující trhy začaly vyvářetprudké nerovnosti. Jinými slovy, „rozhořčení“začalo masově růst, když v důsledku ekonomickékrize v roce 2008 přišly o práci a bydlení milionylidí, ale hlavní viníci ‒ investiční bankéři a politici‒ zůstali nepotrestáni.Naopak, nůžky mezi skupinami superbohatýchlidí, kteří „mohou vše“, a těmi, kteří nesou jen„náklady“, se dále rozevřely, takže se v případěširokých sociálních skupin už nedalo mluvito tom, že se jim vyplatí tolerovat nerovnosti, pro-tože se zásluhou nerovností postavení nejslabšíchnezhorší, naopak jim přinese absolutní prospěch.Podobná situace nastala v České republice, kdyžvláda Petra Nečase začala škrtat a zavádět reformy,jejichž oficiálním cílem bylo snížit deficity stát-ních financí. Zatímco příjmy těch nejbohatšíchzůstávaly v podstatě nedotčeny, škrty a reformypostihovaly plošně zejména sociálně slabší vrstvy.Výsledkem bylo další prohloubení sociálníchnerovností, které se ovšem už nedalo ospravedlnitzpůsobem, jenž nastínil Rawls.V takových okamžicích se stává, že v demokra-tické společnosti začne sílit jev, který Václav Bělo-hradský trefně označil jako „tekutý hněv“. Jeproduktem frustrace z toho, že je narušen principspravedlnosti, aniž by přitom bylo možné tuto„poruchu“ demokratického systému opravitdemokratickými prostředky, protože politickáelita je buď ideologicky zaslepená, nebo aro-gantní, anebo zavázaná různým neprůhlednýmzájmům v pozadí politiky.Toto je také důvod, proč vznikla Holešovskávýzva a proč se okolo ní eventuálně začaly rojitskupiny, které evidentně nevěří, že je demokra-tický systém opravitelný zevnitř, a chtějí ho smést.Nápravu věcí docela jistě nezjednají obviněníz úst politiků, že jsou taková hnutí útokem nademokracii. Mnohem důležitější je se ptát, pročnajednou kritická masa lidí demokracii evidentněuž nevěří.

Proã roste rozhofiãeníKdyÏ se na konci bfiezna konaly první demonstrace pod zá‰titou takzvané Hole‰ovskév˘zvy, reagoval na nû ministr financí Miroslav Kalousek slovy, Ïe se jedná o útok nademokracii. Mûl jistû pravdu v tom, Ïe nûktefií jednotlivci a skupiny, pro které se v˘zvastala pfiíleÏitostí se zviditelnit, vyslovovali poÏadavky, které smûfiovaly spí‰e ke zmûnû„reÏimu“ neÏ jen k jak˘msi korekcím uvnitfi demokratického systému.

P O L I T I C K ¯ K O M E N T Á ¤

Jifií Pehepolitolog

JestliÏe demokra-tická politikaselhává v artikulo-vání vefiejn˘chzájmÛ, zaãnou sezákonitû nûktefiíjedinci a skupinyupínat k nadûji,Ïe by se vûci zlep-‰ily, kdyby padlcel˘ systém.

Paní ministryně, mohla byste po uplynulé doběhájení představit svou vizi kulturní politikystátu? Kam přesně by naše země měla v rozvojikultury směřovat a jakými prostředky toho budedosaženo?Osobně bych byla velmi ráda, aby byla tuzemskákultura samostatnější a méně závislá na příjmech odstátu, ovšem tato představa patří zatím spíš do říšesnů. Obecně by kulturní politika každé země,včetně té naší, měla stavět na pevných a dobrýchzákladech historických a vzdělanostních a v tomtosměru by se mělo více apelovat na kulturní výchovuuž od nejútlejšího věku, aby se i děti dokázaly ale-spoň rámcově orientovat ve výtvarném umění,v literatuře atd. V této oblasti se chystáme více spo-lupracovat s ministerstvem školství, inspirací námmohou být např. skandinávské země, kde se už tynejmenší děti postupně a zábavnou formou sezna-

mují s výtvarným uměním, moderním designematd., takže si k nim postupně budují vztah. Nejdů-ležitější ale je vnímat kulturu ve všech jejích podo-bách, a to jak v té živé, tak v neživé formě. Mámespoustu krásných památek, hradů, zámků a muzeíplných zajímavých pokladů, ale existuje i živá kul-tura, divadla, orchestry, tanečníci, festivaly všehodruhu, nemluvě o literárních a filmových tvůrcích.Ti všichni se podílejí na tvorbě tuzemské kulturya měli by být všemožně podporováni, protožejejich činnost ve finále neslouží pouze pro potěchunašeho ucha, oka či ducha, ale dokáže i generovatzisk a šířit slávu tuzemského umění v zahraničí.Systematická podpora umění a kultury je ovšemv našich podmínkách dlouhodobý proces a roz-hodně to není otázka jednoho volebního období.

Financování kulturních institucí je zvlášť v doběkrize bolavým místem veřejných financí a častoje to první položka rozpočtů, kterou správcipeněz škrtají. Jak se dá této situaci čelit?Systematickou a vytrvalou diskuzí nejen na půděvládní a mezirezortní, ale též vyvíjením tlaku zestrany samotných kulturních institucí a také celéveřejnosti. V prvé řadě je ale zapotřebí přesvědčitvětšinovou společnost, že kultura je nesmírně důle-žitý faktor, ovlivňující prakticky všechny oblastinašeho života. Zatím bohužel pořád dost častonarážím na názor, že je to jen jakási přidaná hod-nota, bonus, cosi přídavného a tudíž zbytného. Žeje to důležité, ale ne nutné, že nás to sice možnátěší, ale případně se bez toho klidně obejdeme.Pokud o nezbytnosti kultury nebude přesvědčenavětšina z nás, těžko se dá razantním rozpočtovýmškrtům v oblasti kultury zabránit.

Kde je možné hledat další zdroje na financováníkulturních projektů?Základní představa, s níž jsem na post ministryněpřicházela, bylo ono tolikrát skloňované jedno pro-cento ze státního rozpočtu, které by bylo použitoprávě na financování kultury. V současné nesmírněsložité finanční situaci naší země se ale tato před-stava posunula do kategorie zbožných přání.Naštěstí existují i nejrůznější evropské dotační pro-gramy a hodně mohou pomoci i mecenáši a sou-kromí donátoři. Ti se na naši kulturní scénu dívalidlouhá léta velmi opatrně a zpovzdálí, teď se snadblýská na lepší časy.

Měl by stát podle Vás nějaké segmenty kulturypreferovat? Pokud ano, které?Stát musí preferovat kulturu jako celek, neexistuježádná oblast, jíž by měl dávat přednost. Už jsemzmiňovala, že máme spoustu vzácných objektů,spadajících do oblasti památkové péče, o něž se státmusí starat, spousty nesmírně hodnotných sbírek,ovšem také hodně aktivně tvořících umělců,malířů, filmařů, hudebníků, spisovatelů, tanečníků,skvělých orchestrálních hráčů, jimž by se mělyvytvářet pokud možno co nejlepší podmínky protvorbu. Takže – jak již bylo řečeno – stát musí pod-porovat jak živou, tak neživou kulturu. Samozřej-mě vždy v souladu se zákonem. Nelze v žádnémpřípadě podporovat akce, které se sice jako kulturní

6 Par lamentn í magaz ín

V novém zákonûo podpofie kinemato-grafie je návrhvyãlenit fondykultury a kinemato-grafie z gesceministerstva kultury.


R O Z H O V O R

www.parlamentnimagazin.cz6 Par lamentn í magaz ín

Kultura není jenpfiidaná hodnotaPfiesvûdãit o nezbytnosti kultury vût‰inu z nás by chtûla ministrynû kul-tury Alena Hanáková. V rozhovoru se doãtete, kam by podlení mûla smûfiovat kulturní politika státu ãi zda se jí podafií zbavit rezortnálepky „ministerstva církví, památek a národních organizací“.

foto

Vero

nika

Rej

man

ová,

zdro

j:fo

toar

chiv

TOP

09

tváří, ovšem směřují kupř. k propagacirasizmu či jiných hnutí postavených napotlačování lidských práv a svobod.

Jak se díváte na roli mecenášství v kul-tuře?Jak už jsem řekla, těší mě, že po letechticha a velmi opatrného přešlapování seledy pohnuly a mecenáši a donátoři už senaší kulturní scéně nevyhýbají. A mámradost i z některých umělců nebo např.organizátorů festivalů, kteří pochopili, žeje třeba movité podporovatele uměníaktivně vyhledávat. Začali díky tomu fun-govat samostatně, nespoléhají jen na pod-poru ze strany státu a jsou i bez ní velmiúspěšní.

Sdružení Za Česko kulturní Minister-stvu kultury vyčítá, že vyčlenilo letosna granty o 23 % prostředků méněnež vloni. Je takové omezení pro-středků na místě?Není pravda, že stát, potažmo Minister-stvo kultury živé umění nepodporuje, banaopak: velká část peněz šla např. natransformaci Státní opery. A přestože jeteď velmi složitá doba a všechny rezortypřistoupily k úsporným opatřením, snaží-me se živé kultuře nadále finančně pomá-hat, byť to jsoumenší částky na různémalénebo regionální přehlídky a festivaly.

Podporujete návrh na nižší DPHpro knihy jako důležitý zdroj kulturya zejména vzdělávání?Původně jsem byla – stejně jako celáTOP 09 a Starostové – naprosto přesvěd-čena, že DPH u knih by mělo být nižší.

Bohužel na základě koaličních dohodjsme byli nuceni tento názor přehodnotit.

Když se řekne kulturní zážitek, co si podtím představíte?Všechno to, co mě naplní radostí.

Předseda Asociace profesionálníchdivadel ČR Jan Burian v Divadelníchnovinách označil kulturní politiku čes-kého státu v praxi podle umísťovánístátních prostředků na kulturu za „poli-tiku ministerstva církví, památeka národních organizací“. Jak chcetev budoucnu podobné vnímání Vašehorezortu změnit? Odpovídá to pravdě?Určitě to pravdě neodpovídá. Je to všeo určitých prioritách, a ty se mění podleaktuální situace. V uplynulých letech sevětší pozornost upínala k záchraně památ-kového fondu, za některých mých před-chůdců se zase intenzivněji podporovaloživé umění... Nyní nás čeká složitá otázkamajetkového vyrovnání státu s církvemi,ale zároveň máme po dlouhé době koneč-ně zákon o audiovizi a podpoře kinema-

tografie, chystá se nový památkovýzákon... Vzhledem k různorodosti toho, coprávě řešíme, rozhodně nemám pocit, žebychom byli pouze „ministerstvem církví,památek a národních organizací“. Alepokud tak někdo chceMinisterstvo kulturyvnímat, asi ho tak nadále vnímat bude. Je

jasné, že bude vždy nespokojen ten, komunebude finančně zcela vyhověno, ale s tímje třeba počítat a smířit se s tím.

Ministr financí Kalousek přišel v rámciúsporných opatření s návrhem sloučitRadu pro rozhlasové a televizní vysílání(RRTV) s Ministerstvem kultury. Jak sena tento návrh díváte Vy?Přestože se podobné spekulace v médiíchobjevily, nejsem si vědoma toho, že by vý-rok o sloučení či včlenění RRTV doMinis-terstva kultury vzešel přímo z úst ministrafinancí Miroslava Kalouska, tudíž tonechci hodnotit. Pokud by se k něčemupodobnémumělo schylovat, určitě by bylazahájena velmi široká odborná i politickádiskuze.

V zájmu úspor se hovoří o eventuálnímzačlenění státních fondů kultury a kine-matografie do Ministerstva kultury.Dokážete si je představit?Určitě ne. Tyto spekulace se rovněžvmédiích objevily, ovšem tady jde o nedo-rozumění, respektive nepochopení toho,

jak tyto fondy fungují. Fondy spravujeMinisterstvo kultury a jejich činnost sižádné zvláštní finanční nároky nežádá,právě proto, že se o jejich fungování starajílidé z našeho ministerstva. V novém záko-ně o podpoře kinematografie je naopaknávrh oba fondy z gesce Ministerstva kul-tury vyčlenit, aby fungovaly zcela transpa-rentně, samostatně a nezávisle a nikdonemohl poukazovat na to, že jsou v přílištěsném souručenství s rezortem kultury.

Řadu let jste působila v komunální poli-tice, jaký byl přechod do vládní funkce?Zkušenost z komunální politiky je velmicenná, přestože někteří tvrdí, že je v tzv.velké politice neaplikovatelná. Mněosobně ale velmi pomohla jak v prvníchkrocích ve sněmovně, tak po vstupu dovlády. Přestože ten byl sám o sobě mno-hem náročnější a složitější. V počátcích mivšak hodně pomáhali jak úředníci z minis-terstva, tak mí nejbližší kolegové.

Chtěla byste ještě něco dodat na závěr?Mámobrovské štěstí, že jsem se stala mini-stryní nejkrásnějšího ministerstva. Mocbych přála tuzemské kultuře, aby byla stálevětší skupinou našich občanů vnímánajako oblast, která je pro náš život skutečněnezbytná, a proto si obrovskou podporuzaslouží. A nejen finanční.

Marcela Staňková


R O Z H O V O R

„Systematická podpora umûní a kultury rozhodnûnení otázka jednoho volebního období.“

Jak byste z hlediska hospodářských výsledkůfirmy zhodnotil uplynulý rok?Uplynulý rok hodnotím jednoznačně pozitivně.I když oficiálně budeme hospodářský výsledek spo-lečnosti teprve uveřejňovat, již nyní mohu snad pro-zradit, že jsme dosáhli nadprůměrných výsledků vevšech klíčových ukazatelích výkonnosti společnosti,a to i v porovnání s naším podnikatelským oboremjako celkem. Často svým lidem říkám, že základnírecepturou na úspěch v našem oboru je najít rov-nováhumezi udržitelným růstemmnožství uzavře-ných nových obchodů a hlídáním potenciálnírizikovosti obchodů, které skončí předčasně, např.z důvodu nezaplacení závazků ze strany klientů.Dělají mi radost nejen hospodářské výsledky, aletaké naše obchodní výkonnost na trhu. ČSOB Lea-sing v roce 2011 poskytl nové financování v celko-

vém objemu 9,6 mld. Kč, což představuje dyna-mický meziroční nárůst nových obchodů o 31,6 %.Z objemu nových obchodů připadá více než9,1 mld. Kč na financování nových investic českýchpodnikatelů. ČSOB Leasing tak byl v roce 2011bezkonkurenčně nejžádanější leasingovou společ-ností mezi českými podnikateli na trhu.

Jaký očekáváte vývoj na leasingovém trhuv letošním roce? Půjdou obchody lépe než loni?Těžko v této chvíli predikovat, ale ze všech mysli-telných scénářů dalšího vývoje věřím ve scénář, kdeje „napsáno“, že leasingový trh bude pokračovatv dalším růstu. Leasingový trh je především o finan-cování investic do hmotného investičníhomajetku.Investice do obnovy a modernizace výrobních pro-středků, tedy do produktivního majetku, jsou krev-


âSOB Leasingbyl v roce 2011bezkonkurenãnûnejÏádanûj‰í leasin-govou spoleãnostímezi ãesk˘mipodnikateli na trhu.


âe‰tí podnikatelé musí drÏetkrok s dravou konkurencíGenerální fieditel âSOB Leasing, a.s., Libor Bosák v rozhovoru uji‰Èuje, Ïe jeho spoleãnost je pfiipravenafinancovat pofiízení v˘robních prostfiedkÛ ãesk˘ch podnikatelÛ na ‰piãkové moderní úrovni. âSOB Leasing, a.s.,fiadu let financuje nejen napfi. pofiízení nového osobního vozidla ãi v˘robního prostfiedku, ale také nároãnûj‰íinvestiãní projekty pro korporátní klienty.

F I N A N C E

ním oběhem rozvoje podnikání a rozvojpodnikání, nebo chcete-li podnikatelskábudoucnost, je něco, co my našimi pro-dukty a službami z principu samého pod-porujeme.

Kde vidíte největší potenciál růstu?V letech 2009 a 2010, kdy se v ČR plněprojevil dopad finanční krize, mnohopodnikatelů pozastavilo své investice domajetku, a to zejména, když to zobecním,v komoditě stroje a zařízení. Nemoderni-zovat nebo neobnovit tento majetek nelzevěčně, myslím, že v roce 2012 již nastalčas, kdy znovu investovat bude potřebné.Naše společnost je v tomto připravenazákazníkům pomoci. Čeští podnikatelémusí zákonitě držet krok s dravou tech-nologickou konkurencí, např. z Asie,a krok lze držet tak, že výrobní prostředky

českých podnikatelů jsou na špičkovémoderní úrovni. Financovat jejich poří-zení jsme připraveni.

Dochází již také k oživení spotřebitelsképoptávky, nebo stále převažuje většídynamika u podnikatelských subjektů?Sledujeme různé indikátory. Větší odvahapřevažuje na straně podnikatelských sub-jektů. Další vývoj bude záležet „na věcechmezi nebem a zemí“, na dalším vývojievropské ekonomiky, na pokračovánívývoje ozdravování veřejných financí, naexistenci nebo neexistenci impulzů pod-porujících rozvoj podnikatelských iniciativapod.

Mění se nějak v letošním roce Vašeportfolio služeb?Pracujeme neustále jak na zlepšení inter-ního procesního ústrojí společnosti, tak nazlepšeních svých produktů a služeb. Např.nedávno jsme významně inovovali nášprodukt operativní leasing, kdy ČSOBLeasing nově umožnil zákazníkům vedletradičních forem fakturace také skuteč-nou, podle právních předpisů uznávanouelektronickou fakturaci leasingovéhonájemného a souvisejících služeb. Přielektronické fakturaci zákazník dostávádoklady elektronicky ve formátu ISDOC(tj. v datové větě), které jsou elektronickypodepsány. Datovou větu si nahrává dosvého účetnictví.

Který druh financování dopravnítechniky je dnes nejrozšířenější?Z jakého důvodu?V rámci lehké dopravní techniky je tooperativní leasing a úvěr. V rámci těžké

dopravní techniky je to finanční leasing.Důvodů existuje mnoho, od zákaznic-kých preferencí až po legislativní rámec.Oboru by prospělo, kdyby došlo ke zkrá-cení minimální zákonné doby trvánífinančního leasingu a kdyby např. novýzákon o spotřebitelském úvěru reflektovalspecifika finančního leasingu.

Kdo je typickým klientemČSOB Leasingu?Český podnikatel, který dlouhodobě roz-víjí a rozšiřuje své podnikání, sledujetrendy ve svém oboru a je úspěšný.

Do jaké míry využívají služby ČSOBLeasingu organizace veřejné správy?V čem pro ně mohou být výhodné?Využívají obdobných služeb jako sou-kromý sektor, tedy financování pořízení či

užívání vozidel, počítačů, strojů, komu-nální techniky, mobilních strojů apod.Zcela jistě může být výhodou spojit schop-nost leasingové společnosti zajistit finan-cování, vhodné pojištění, pomoc přivýběru značky, typu a druhu předmětunapř. s dotací z EU apod.

Nakupuje podle Vašeho názoru veřejnáspráva své vozové parky efektivně?To je těžká otázka pro osobu stojící mimoveřejnou správu. V rámci výběrovýchřízení, kterých jsme se zúčastnili, snahaa úsilí o efektivitu byla patrná.

V čem spočívá tzv. EUROleasing?Pro koho je určen a jak častoje dnes využíván?Jde o financování s podporou Evropskéinvestiční banky (EIB). Produkt je určenpro malé a střední podnikatele a podpo-ruje zejména obnovu amodernizaci výrob-ních prostředků s důrazem na pozitivnívliv na životní prostředí a tvorbu novýchpracovních míst.Využití hodně závisí narozsahu a výši podpory ze strany EIB.

Jednou z novinek Vaší firmy je poskyto-vání financování elektrických vozidel.Jak velký je o ně zájem?Zájem evidujeme, ale zatím nejde o ma-sivní záležitost. Podle mého názoru vývojtěchto věcí jde ale velmi kupředu. Klíčovév této oblasti je technologicky vyřešit prob-lematiku baterií, jejich výdrž, skladnost,hmotnost a dostupnost infrastrukturyk jejich nabíjení. Když vidím překotnostvývoje baterií např. u chytrých mobilníchzařízení, jsem v oblasti budoucnosti elek-tromobilů optimista.

Jak se Vám daří zvyšovatkonkurenceschopnost firmy?Je za tím neskutečné nasazení a dřinanašich lidí, kterého si velmi cením. A tocelé je výsledkem usilovné práce na tom,abychom měli v ČSOB Leasingu ty nej-lepší lidi a nejlepší možné klima pro spo-lupráci, důvěru, vztahy a komunikaci,a to nejen uvnitř společnosti, ale přede-vším také směrem k našim zákazníkůma spolupracujícím partnerům. Produkty,distribuce, výsledky, procesování a kon-kurenceschopnost – ty jsou už jen výsled-nicí toho, jaká parta u nás pracuje a co jimotivuje.

V jaké rovině spolupracujete se svoumateřskou bankou – ČSOB?S ČSOB spolupracujeme na bázi skuteč-ného partnerství na různých úrovních,nejvíce samozřejmě v oblasti křížovýchprodejů.

Pane řediteli, 5 let jste působil ve sku-pině ČSOB na Slovensku, a to i jakopředseda představenstva a generálníředitel ČSOB Leasing. Jak se liší českýa slovenský trh?Oba trhy jsou velmi podobné z pohleduobchodního vývoje. Slovenský trh je kon-centrovanější, působí tam méně subjektůnež v ČR. Postupně však došlo evolučněk jinému vývoji legislativního rámcev našem oboru v obou zemích.

Jaké máte nejbližší profesnícíle a plány?Mám jasný profesní cíl – pracuji na tom,aby ČSOB Leasing byl nejlepší možnouleasingovou společností na českém trhu vevšech parametrech!

Marcela Staňková


F I N A N C E

„Oboru by prospûlo, kdyby do‰lo ke zkrácení minimálnízákonné doby trvání finanãního leasingu.“

Ing. Libor BosákJe absolventem Vysoké školy ekono-mické v Praze. Patří mezi klíčovéosobnosti českého leasingovéhotrhu od jeho samotného počátku.Je zkušeným manažerem a koučem,jehož silnou stránkou je sestavovánípřirozeně spolupracujících týmů.Během své pracovní kariéry zastávalřadu vysokých manažerských pozicv rámci bankovní skupiny ČSOB,mimo jiné, byl v letech 2007–2009předsedou představenstva a generál-ním ředitelem ČSOB Leasing, a.s.,na Slovensku. Od roku 2009 zastávápozici předsedy představenstvaa generálního ředitele ČSOBLeasing, a.s., v ČR a je také členemManagement Committee KBC LeaseHolding. Ve volném čase hledáinspiraci v nekonečnosti přírodya odvážné výšce hor.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu.Firmy jsou si dobře vědomy, že jemanažer na schůzkách s obchodnímipartnery reprezentuje i svým vozem.V každé větší firmě tak funguje hierar-chické pravidlo, kdy pro řadové zamě-stnance jsou určeny jiné vozy než promanagement firmy. Představě reprezen-tativních vozů pro manažery se přizpů-sobili prodejci aut i napříkladautopůjčovny, které manažerské vozyzahrnuly do své nabídky. Vkusa potřeby samotných manažerů a firemjsou však velice rozmanité. Někdoupřednostňuje okázalost a luxusní vozyzahraničních značek, někdo naopaknenápadnost, střídmost a napříkladi praktičnost. Proto si musíme položitnásledující otázky: Existuje vůbec„manažerské vozidlo“? Pokud ano, takjak vypadá a jaké má mít parametry?Názory odborníků se liší, ale v jednom

se shodují: žádná kategorie „manažerskévozy“ neexistuje.

Co jsou manaÏerské vozy?Oslovili jsme několik předních motoris-tických online magazínů a zeptali se, covlastně je „manažerský vůz“. RedaktorDalibor Žák internetového serveru

Autoweb.cz hned ze začátku upozornilna to, že si lze pod pojmem „manažer-ský vůz“ představit „prakticky cokoliv“,žádná ustálená kategorie neexistuje.Zároveň poukázal na to, že samotníautomobiloví výrobci své vozy jako

„manažerské“ nepojmenovávají, nemajítedy žádnou ucelenou nabídku automo-bilů pro manažery. S tím, že automo-bilky svá auta neškatulkují, souhlasíi šéfredaktor serveru Autoroad.cz MarekLitzman, podle kterého neexistuježádné oficiální a autoritativní rozdělenído automobilových tříd jako takové.

I když odborníci upozorňují na to, žedefinice manažerský vůz v podstatěneexistuje, pojem sám je hojně využí-ván. Co si pod ním představit? „Pokudbychom měli charakterizovat manažer-ské vozy, tak obvykle jde o vrchol


M A N A Î E R S K É V O Z Y

Novinky na poli manaÏersk˘ch vozÛ¤ekne-li se „manaÏerské auto“, vût‰ina lidí si vybaví velice luxusní a reprezentativní vÛz, kter˘ se navíc vyznaãujepohodlím a velk˘m v˘konem. O tom, Ïe si vût‰ina zároveÀ pfiedstaví protekãní SPZ venku a arogantního fiidiãeuvnitfi, radûji pomlãíme. ManaÏersk˘ vÛz, jak jiÏ vypl˘vá ze samotného oznaãení, je urãen pro firemní manaÏery,ktefií chtû nechtû musí strávit ãasto dlouhé hodiny za volantem pfii sluÏebních cestách. ManaÏersk˘ vÛz by protomûl b˘t pohodln˘ a opl˘vat dnes jiÏ standardním komfortním vybavením, jako je koÏené ãalounûní, automatickáklimatizace, navigaãní systém, moÏnost automatické pfievodovky ãi airbagy pro v‰echny pasaÏéry. V˘slednápodoba manaÏerského automobilu v‰ak vÏdy závisí na ‰tûdrosti kupující firmy, neboÈ nûkteré vybavení je dávánopouze za pfiíplatek (napfiíklad parkovací senzory, palubní poãítaã, kamery v zadní ãásti vozidla).

„V˘sledná podoba manaÏerského automobilu vÏdy závisína ‰tûdrosti kupující firmy, neboÈ nûkteré vybavení je

dáváno pouze za pfiíplatek.“

nabídky jednotlivých značek,“ sdělilnám Litzman. Podle něj by z manažer-ských vozů měla vyzařovat reprezenta-tivnost firmy, jistá důstojnosta solidnost. „[Manažerský vůz] vyja-dřuje sílu vedení, ale zároveň by nemělpůsobit přespříliš rozmařile,“ uvedl Litz-man. Podle osloveného šéfredaktoraTopDrive.cz Tomáše Čandy by mělmanažerský vůz splňovat tyto para-metry: měl by to být sedan střední čivyšší střední třídy s dieselovým moto-rem, pro vrcholný management je potéurčeno vozidlo z kategorie limuzína.Avšak i Čanda připouští, že žádná pře-sná definice není, a je tak napříkladjedno, jakou má manažerský vůz barvu.Z hlasů odborníků se však ozývá ještědalší požadavek na manažerská auta.Měla by být do určité míry usedláa nenápadná, jak říká Litzman, nemělaby působit rozmařile. To se týká jak jižzmíněné barvy karoserie, tak i napříkladtvarů auta. Šéfredaktor Autoroad.czvšak podotýká, že již deset let docházíke změně a porušování tohoto pravidla.Na „vině“ je automobilka BMW, jejížněkdejší šéf designu Chris Bangle v roce2001 navrhl a představil kontroverznísedan E65 modelové řady 7. Díkytomuto kroku skončilo v segmentu vyššístřední třídy a luxusních vozidel pano-vání konzervativních tvarů karoserie.Dnes se mezi auta pro manažery probo-jovaly elegantní, avšak avantgardnílinie, vozy SUV či crossovery mezirůznými typy aut.

Automobilky a manaÏerskávozidla + novinkyPodívejme se na nabídku manažerskýchvozů na českém trhu. Podle TomášeČandy většina evropských firem a insti-tucí tvoří své flotily prémiovými němec-kými značkami, jako je Audi, BMWa Mercedes-Benz, popřípadě modelem

Volkswagen Passat. Nejinak je tomui v České republice, kde se navíc velkéoblibě těší domácí Škoda Superb.S jistou nadsázkou lze říci, že portfoliomanažerských vozů tzv. velké německétrojky automobilek, do které patříBMW, Audi a Mercedes-Benz, je téměř

totožné – na výběr nalezneme sedanystřední a střední vyšší třídy, častoi v provedení kombi, to vše doplněnoo luxusní SUV vozy a crossovery.V nabídce BMW nalezneme v kategoriimanažerských vozů sedany z řad 3, 5a 7, u Audi jsou to modelové řady A4a A6 a u Mercedesu řady C a E.Všechna tato auta mají jedno společné –jsou to reprezentativní vozy střednía vyšší střední třídy, popřípadě kategorieluxusních vozů, které se vyznačují svojíkvalitou, solidností a komfortem. Nenítěžké představit si je jako automobilúspěšného manažera.Všichni tři němečtí výrobci mají spo-lečné i to, že nabízejí luxusní SUV vozy,které jsou firmami i samotnými mana-žery velice oblíbené. U BMW je to celámodelová řada X, kde nalezneme SUVX1, X2 a X3 a crossover mezi SUVa kupé X6. Audi nabízí své SUV modelypod označením Q3, Q5 a Q7, kdežtov nabídce Mercedes-Benz nalezneteluxusní SUV v řadách GLK a hlavněML. Nutno podotknout, že podle před-chozí definice tato auta nejspíše nepatřído čistokrevné skupiny manažerskýchaut, neboť to nejsou sedany. Avšak jakjsme již zmínili, trendy v designu aut serychle mění a i samotné automobilkypřiznávají, že jsou tyto vozy firmamistále více poptávány.Další německá automobilka, Volkswa-gen, nabízí možná nejznámější a nejty-

pičtější manažerské vozidlo nejen načeských silnicích. Volkswagen Passat sevyrábí již od roku 1973, nyní jev nabídce automobilových dealerů jižsedmá generace tohoto vozu. To, že jeVolkswagen Passat ikonické auto,potvrzuje i fakt, že na jeho platformě

vznikla celá řada dalších automobilůz koncernu VW. Jedním z nich je i českéželízko v ohni manažerských vozidelŠkoda Superb. Oba vozy jsou si v tech-nických detailech velice podobné a naevropských trzích mezi sebou svádějílítý boj. Hlavní rozdíl spočívá v tom, žeSuperb je o něco větší než jeho konku-rent z Volkswagenu.Manažerské vozy ostatních automobilo-vých značek nejsou v České republicetak populární jako ty, které jsme jižvyjmenovali. Za zmínku stojí nabídkafrancouzských automobilek v čele s Peu-geotem a jeho sedanem řady 508 čišvédské vozy Volvo S60 a S80. Svémodely určené pro manažery však načeském trhu nabízejí i mimoevropskéznačky, jako je Toyota, Honda, Ford čiDodge.

Îenevsk˘ autosalon pfiineslmálo novinekAutosalon Ženeva je jednou z největ-ších každoročních událostí v Evropě napoli automobilového průmyslu. Letošní82. ročník mezinárodního automobilo-vého veletrhu přinesl i několik novinekz oblasti manažerských vozů.Nejvíce novinek představila letosautomobilka BMW. Na autosalonubyl uveden nový sedan BMW M550d,který má v portfoliu značky stát meziklasickou modelovou řadou 5 a spor-tovní vysoce výkonnou řadou M.



„Nejvíce novinek pfiedstavila letos v Îenevû automobilka BMW.“

Jak financovat vozov˘ park?Nákup a správa firemního vozového parku patří mezi významnéinvestice každé společnosti. Při volbě způsobu financování vozo-vého parku je třeba počítat s náklady na mnoho let dopředu.Nejde jen o náklady na pořízení vozidel, ale také o jejich údržbua po nějaké době i výměnu. Možností financování vozového parkuexistuje několik. Mezi nejčastější patří financování z vlastníchzdrojů, úvěr nebo leasing. V případě úvěrového financování sespolečnost stává ihned vlastníkem vozů. Výhodou je i jednorázovýodpočet celé DPH z kupní ceny na počátku splácení. Leasingu jena trhu několik druhů, nejrozšířenější je finanční. Leasingové spo-lečnosti nabízejí i další produkty ‒ operativní leasing a zpětný lea-sing. U finančního leasingu je vůz majetkem leasingovéspolečnosti až do zaplacení poslední splátky. Zpětný leasing jezaložen na odkoupení vozového parku leasingovou společností,firma tak získá volné finanční prostředky. Operativní leasing spo-

čívá v dlouhodobém pronájmu, kdy je vozový park majetkem lea-singové společnosti. Obliba operativního leasingu v posledníchletech značně roste. Podle údajů České finanční a leasingovéasociace jeho podíl na celkovém leasingu movitých věcí mezi-ročně vzrostl o bezmála 9 % téměř na 35 %. V roce 2005 činilpodíl operativního leasingu pouze 12 %. Operativní leasing s dal-šími službami označujeme jako full-service leasing, správa vozo-vého parku je kompletně outsourcována. Leasingové společnostisvým klientům zajišťují záruční a pozáruční servis, údržbu, veške-rou administrativu spojenou s chodem vozidla a některé nadstav-bové služby, jako vedení knihy jízd, on-line reporting atd. Zákazníkse tak může soustředit jen na své podnikání a starosti spojenés vozovým parkem kompletně přenechat leasingové společnosti.Tento způsob leasingu získává čím dál více na popularitě, využí-vají ho menší společnosti i nadnárodní korporace.

Tomu odpovídá i již známá cena, kteráje přesně mezi modelem 5 a M5.Novinkou u tohoto modelu je přede-vším speciální motor, kterým je třílit-rový šestiválec s trojicí turbodmychadel.Nový motor nabízí výkon 280 kw(381 koní), který vozu zajišťuje zrych-lení z nuly na 100 km/h za 4,7 sekundpři průměrné kombinované spotřebě

město/venkov 6,3 l/100 km. Právě uka-zatel spotřeby je v dnešní době rekord-ních cen palivových hmot velicedůležitý. Tento model BMW předsta-vilo i v provedení kombi. Se stejnýmmotorem poté BMW v Ženevě prezen-tovalo i modely X5 a X6, které se řadído kategorie SUV, respektiveSUV/kupé. Nový motor však není jedi-

nou novinkou BMW představenou naautosalonu. Německá automobilkaveřejnosti zároveň představila velice ele-gantní a luxusní model řady 6 GranCoupé, který lze považovat za vůz provysoký management. Model přímonavazuje na již existující vůz řady 6Coupé, liší se tím, že přidal zadní dveře,čemuž se lehce přizpůsobila karoserie.

Audi i na autosalonu v Ženevě pokračo-valo v trendu, který jsme si představilijiž dříve – luxusní vozy určené doterénu, ať již jsou to úpravy stávajícíchmodelů či SUV. Model, který Audipředstavilo letos, je A6 Allroad třetígenerace. Ten se od předchozíchmodelů liší pouze kosmetickými změ-nami, přesto se stále jedná spíše

o luxusní než o terénní vůz.Svoji novinku v oblasti manažerskýchaut si do Švýcarska přivezl i posledníčlen velké německé trojky Mercedes-Benz. Německý výrobce pro Evropupředstavil model řady E 300 BlueTECHYBRID, který měl svoji premiéru naautosalonu v Detroitu v loňském roce.Novinka má již ve svém názvu ukrytéslovo hybrid, což značí, že klasický die-selový motor doplňuje ještě elektromo-tor. Díky tomu má nový Mercedesspotřebu 4,2 litrů na 100 kilometrů, cožse dnes cení.Jako poslední automobil z letošníhoročníku, který můžeme řadit domanažerských vozů, zmíníme konceptCross Coupe II německé automobilkyVolkswagen. Jedná se o crossovermezi klasickým kupé a SUV, kterýnavíc oplývá hybridním motoremdiesel/elektřina.

Budoucnost pfiinese zelené technologieJak je vidět, letošní ročník ženevskéhoautosalonu mnoho novinek na polimanažerských vozů nepřinesl. Z těch,které na švýcarském veletrhu byly vidět,je patrné, že manažerským automobi-lům vévodí trendy nastolené již dříve.Mezi výkonné a pohodlné vozy promanažery se bezpochyby zařadily repre-zentativní automobily z kategorie SUVa různé crossovery, kombinující v soběkaroserii typu SUV se sedanem, pří-padně kupé. Tyto vozy jsou pro mana-žery velice reprezentativní a těší se velkédůvěře firem i soukromých zákazníků.O tom, že jsou vozy SUV v současnédobě velice oblíbené, svědčí jejich stálerostoucí prodej. Je zřejmé, že tak pokra-čuje „změna vkusu“ firem a manažerů,nastartovaná před deseti lety automobil-kou BWM.Druhým dlouhodobým trendem jedůraz na nízkou spotřebu a tzv. zelenétechnologie. Ceny pohonných hmotneustále rostou a automobilky takneustále přicházejí s novými nápady jaksnížit spotřebu svých vozů. Slovo takdostávají hybridní motory, které kombi-nují naftu, popřípadě benzin a elek-třinu, čímž šetří životní prostředía zároveň snižují spotřebu vozidla. Napoli manažerských vozidel se však jistěv dohledné době objeví i elektromobily,které jsou v současnosti doménou měst.Jedna věc, týkající se blízké budoucnostimanažerských vozů, je však již dnesjasná. Manažerské automobily se jistěi v příštích letech budou vyznačovatreprezentativností, určitým luxusema pohodlím. A je jedno, zda se budejednat o klasický dieselový sedan čimódní crossover napájený elektřinou.

Martin Doležel



Jiří Borovec, generálníředitel ČEPRO

Ke služebnímjízdám využí-vám automo-bil Audi – A8(rok výroby2008), který

jsem zdědil po svém před-chůdci. Pro soukromécesty používám svůjvlastní vůz – hybridníLexus LS 600.Vůz bych neměnil, jsemnaprosto spokojený.Tento vůz mi vyhovujetaké proto, že používánímelektrického pohonu ale-spoň malou troškou při-spívám k ochraněživotního prostředí.

Jaromír Hájek, generálníředitel LeasePlan

Jezdím vozid-lem BMW X5,dnes už mámpáté vozidlostejné mode-lové řady.

Tuto značku jsem si zvolilpo nějakých prvních zku-šenostech a zůstal jsem jívěrný. Jsem velice konzer-vativní člověk.

Luis Malvido, generálníředitel TelefónicaCzech Republic

Využívám slu-žební ŠkoduSuperb s řidi-čem. Na vozeoceňujipředevším

prostornost a pohodlí,které je třeba předevšímpři dlouhých cestách.

Renata Mrázová,generální ředitelka INGPojišťovny ČR/SR

Již nějakoudobu využí-vám Volkswa-gen Touarega jsem s nímmaximálně

spokojena. Je to velkýbezpečný vůz, se kterým

se nemusím bát ani nadelších trasách. S manže-lem jsme navíc velcí milov-níci cestování a právě nacestách maximálně využi-jeme jeho nespornévýhody v podobě velkéhozavazadlového prostoru.Tuareg je ideální rodinnývůz, kam se pohodlněnaskládám já i s celousvou rodinou, pes a třebai lyžařská výstroj nebocyklo vybavení pro čtyřiosoby.

Pavel Řehák, generálníředitel České pojišťovny

Pro pracovnícesty mámk dispozicivozidlo,které mi bylopřiděleno

na základě interní „carpolicy“. Jde o vůz značkyAudi. Jako aktivní řidič honevyužívám, proto takévlastnosti auta hodnotitnemůžu.

Generálních fieditelÛ v˘znamn˘ch spoleãností jsmese zeptali, jak˘ vÛz vyuÏívají a jak jsou s ním spokojeni.

„Jedním z trendÛ manaÏersk˘ch vozÛ je dÛraz na nízkouspotfiebu a tzv. zelené technologie.“


Tímto zvláštním zákonem se osobně intenzivnězabývám už od chvíle, kdy světlo světa spatřiljeho vládní návrh, zúčastnil jsem se příslušnéholegislativního procesu a také jsem už shodouokolností hájil (a obhájil) první právnickouosobu, která u nás byla podle něho stíhána. Jakoterč komentářů všeho druhu je tento zákon objek-tem mimořádně vděčným, a proto jsem také cítilpotřebu se k němu tímto způsobem vrátit.Domnívám se, že zde naše trestněprávní praxebude mít mimořádné potíže. Už sama kon-strukce zákona je totiž velmi specifická, obsahujezcela nové právní instrumenty, které dávají širokémožnosti výkladu jak samy o sobě, tak i v souvis-losti s podpůrnou aplikací trestního zákoníkua trestního řádu. Tato situace je ještě zpestřenalegislativními perličkami, které je obtížné pocho-pit a některé patrně pochopit vůbec nelze. Jestližetedy už nyní existují v praxi problémy orgánůčinných v trestním řízení s rychlým a transparent-ním postihem deliktů v souvislosti s činnostízejména obchodních společností, máme se podlevšeho na co těšit.Pokud se jedná o zmíněné legislativní kuriozity,příkladů na výběr se nabízí opravdu mnoho.Objevné konstatování, že soud může uložit práv-nické osobě peněžitý trest buď za úmyslný trestnýčin, anebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti,je ještě poměrně neškodné. Sice mi nejsou známyžádné trestné činy „třetího druhu“, ale budiž.Zákonem daná možnost trestní odpovědnostivšech právních nástupců právnické osoby už aletrošku přitvrzuje. Přeneseno do oblasti trestníhozákoníku to je totéž, jako stíhat potomky obvi-něného, což bude zřejmě i laikovi znít hodnězvláštně.Ale může být ještě hůř. Vydané komentáře se sho-dují v tom, že mezi trestně postižitelné právnickéosoby patří i právnické osoby zřízené na základězvláštního zákona. To například znamená mož-nost postihu České televize, Českého rozhlasua mnoha dalších. Zákon umožňuje uložení i spo-lehlivě likvidačních trestů a například (teoretickyzcela možná) varianta zrušení anebo zákazučinnosti třeba České televize se tak už řadí meziprávnické noční můry.Za další – trestní odpovědnosti právnické osobynebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétnífyzická osoba jednala způsobem, který zakládámožnost právnické osobě její deliktní jednání„přičíst“. V důvodové zprávě k vládnímu návrhuexistuje rozumný komentář spočívající v tom,

že tento instrument se uplatní v případě nutnostiposuzovat rozhodnutí kolektivního orgánu práv-nické osoby bez toho, aby bylo možné zjistit,jak zde kdo hlasoval. V textu zákona se ale v tétosouvislosti kolektivní orgán právnické osoby jaksinevyskytuje, takže zákon je zde v zásadním roz-poru sám se sebou. Na jedné straně pečlivě speci-fikuje, jaké formální parametry své pozice v rámciprávnické osoby musí fyzická osoba splňovat tak,aby mohl (za splnění dalších podmínek) následo-vat trestní postih osoby právnické. O kousek dálale už říká, že to je vlastně úplně jedno, protože –viz shora. Neznámého pachatele se samozřejměnezeptáme, jestli náhodou nejednal v sabotážnímúmyslu, jaký má vztah k právnické osobě apod.,takže se může klidně stát, že nebohá právnickáosoba bude vlastně jakoby současně poškozenái obviněná. Je ale třeba přiznat, že vydané komen-táře již tuto zajímavost zaregistrovaly a opatrněpřipouštějí, že zde mohou mít orgány činnév trestním řízení úlohu „poněkud ztíženou“.Nejlepší nakonec? Zdaleka ne každý obviněnýje obžalován a zdaleka ne každý obžalovanýje odsouzen – zastavení trestního stíhání anebozproštění obžaloby prostě patří k věci. Stejnětak jako u osoby fyzické by se zdálo logickéa samozřejmé, že stejné mechanizmy budemožné aplikovat u osoby právnické.Ovšem pozor. K zastavení trestního stíhánídosud dochází v drtivé většině případů, pokud sezjistí, že se skutek nestal nebo že skutek není tre-stným činem, anebo když není prokázáno,že skutek spáchal obviněný (u zproštění obžalobyjsou formulace obdobné). Potenciální problémzákona ale spočívá v tom, že právnická osobase žádného vlastního skutku nedopouští. Vždyje jí pouze přičten protiprávní čin (skutek) osobyfyzické. Co se tedy stane v případě, že skutekfyzické osoby je prokázaný i správně kvalifiko-vaný, ale teprve v průběhu trestního stíháníse zjistí, že nejsou splněny původní předpokladyve vztahu k podmínkám jeho „přičítání“ práv-nické osobě? Jaká ustanovení trestního řáduumožní v takovém případě „čistě“zastavit trestní stíhání právnickéosoby, anebo ji zprostitobžaloby?Nezbývá tedy než plněsouhlasit s JUDr. Sokolem.Ano, dalších několik letmůže být v tomto směrudocela zajímavých!

P R Á V O A L E G I S L A T I V A

Trestní postih právnick˘ch osobpatrnû nebude bez problémÛPoslední vydání Parlamentního magazínu obsahuje ãlánek „Dvefimi vyhozen, oknem se vrací“ JUDr. Tomá‰eSokola, ve kterém autor zaujal rezervovan˘ postoj jak k opravdové nutnosti pfiijetí, tak i k praktické aplikaci zákonaã. 418/2011 Sb., o trestní odpovûdnosti právnick˘ch osob a fiízení proti nim (dále jen „zákon“).

MÛÏe se stát, Ïenebohá právnickáosoba bude vlastnûjakoby souãasnûpo‰kozenái obvinûná.

JUDr. Jan VidrnaAdvokátní kanceláfi DáÀa,Pergl & Partnefii

S jakými ambicemi a cíli se vracíte napozici generálního ředitele LeasePlanv ČR po Vašem působení v italskémLeasePlan?

Mým hlavním cílem je nastartovat zdravýrůst české pobočky, jaký tu byl v minulostipřed mým odchodem. Máme k tomuvelice dobré předpoklady. Stále jsme na

prvním místě na trhu, vykazujeme dobréfinanční výsledky, nicméně v posledníchletech růst stagnoval nebo došlo i k ma-lému propadu. Rád bych nasadil zdravétempo růstu a vzdaloval se konkurenci.

Vracíte se z italské pobočky LeasePlan.Dají se některé zkušenosti z tamějšíhotrhu aplikovat tady u nás?Určitě ano, i když bych řekl, že operativníleasing má i řadu podobných aspektů.Podíl operativního leasingu na firemnímvozovém parku je téměř identický – asi15 %, obě země tedy mají velký potenciálrůstu. Ve srovnání s italským trhem tadyvidím dvě základní možnosti: Za prvé byměla společnost více proniknout do státnísprávy a za druhé je důležité se zaměřit i namalé zákazníky – to znamená podnikateles jedním, dvěma, třemi vozidly, což tadydoposud bylo trochu opomíjeno.

Co vše dnes zahrnuje komplexní správavozového parku?Balík služeb je dnes koncipován tak, abyadministrativa a starost o vozidlo bylaomezena naminimum.Dá se říci, že my sestaráme o všechno a řidič pouze čerpápohonné hmoty a hlásí se do servisu. Doposkytovaných služeb patří pojištění, kom-pletní údržba v síti servisů, které jsou pocelé republice, a protože je LeasePlan svě-tovou firmou amá celoevropské působení,poskytujeme dnes servis po celé Evropě. Tosamé platí o pneumatikách, včetně jejichskladování. Dále zajišťujeme asistenčníslužbu pro případ nouze, poskytovánínáhradního vozidla, karty na pohonnéhmoty. S vývojem technologie dnes dálenabízíme i různá telematická zařízení,v České republice je to především elektro-nická kniha jízd.

Jaké leasingové produkty nabízíte a prokoho jsou určeny?Vyjdu-li ze základní nabídky, máme dnestři řady. Klíčový je operativní leasingnových vozidel. V případě, že zákazníkvlastní svá vozidla, dokážeme je odkoupita zpětně pronajmout, což je označovánovýrazem zpětný leasing. V případě, žezákazník z nějakých důvodů vozidla dálnechce vlastnit nebo jsou vozidla pořízenana finanční leasing a je složité jej vypově-dět, nabízíme pouze správu, tedy veškerýbalíček služeb mimo financování.

Jaké umožňujete způsoby kalkulaceu operativního leasingu nových vozidel?Pokud jde o nová vozidla, existují různékalkulační přístupy. Jednak zavřená kalku-lace, kdy zákazník platí fixní splátku a kekonci dochází pouze k vyrovnání kilomet-rů. LeasePlan nabízí specifikum – tzv. jed-nostranně otevřenou kalkulaci. Dojde-li na


Vezmûme sipfiíklad z ItálieJaromír Hájek, generální fieditel a zakladatel spoleãnosti LeasePlan,nejvût‰ího poskytovatele operativního leasingu v tuzemsku, se po pûtiletémpÛsobení ve vedení italského LeasePlan vrátil na zaãátku roku do âech.Hovofiili jsme o zajímav˘ch zku‰enostech z jeho tamûj‰ího pobytu, kterémohou b˘t pfii hledání úspor inspirací napfiíklad pro na‰i státní správu.


F I N A N C E

závěr za skupinu vozidel k úsporám přijejich správě, vracíme tuto úsporu záka-zníkům. Kdyby ale došlo ke ztrátě, absor-boval by ji LeasePlan. To je pro velké flotilyasi nejvýhodnější forma leasingu. Za prvévybízí k partnerskému přístupu, kdy se myi náš zákazník snažíme hledat nejzajíma-vější a nejvýhodnější cesty, ale také moti-vuje uživatele vozidel k tomu, že budou-lise chovat k vozidlům lépe, uspoří své firměpeníze.

Kde dělají manažeři při nákupu fleetunejčastěji chyby?Vždy je důležité si nejprve vyjasnit pravidlafiremní politiky vozidel, tzv. company carpolicy. Pak jde o volbu, zda mít vozovýpark spíše jednobarevný, v tom smyslu, žese koncentruje na omezený počet značeknebo na jednu značku, nebo vícebarevný.To s seboumůže přinášet celou řadu nevý-hod, protože když kupujete různé značky,nikdy nedosáhnete takových slev. Kdyžjste věrni jedné značce, projeví se to nalepší pořizovací ceně a jezdíte do omeze-ného počtu servisů. Dalším problémem jesamotné servisování vozidel. Pokud sednes u firmy o tuto agendu stará neodbor-ník, často to bývá personální nebo finančníředitel, ztrácejí se náklady na vozidlaa může docházet i ke zbytečnému předra-žování servisních služeb.

Jak efektivně podle Vás spravuje svévozové parky státní správa?Na to je těžká odpověď. Je to stejné jakou firem, které pořizují vozidla za vlastnífinance. Najdete takové, kde je vysoká pro-fesionální úroveň, vozové parky jsou spra-vovány velice dobře. Jsou ale i firmy, kdetaková úroveň není, kde správa není dobřeorganizována a myslím, že u státní správyto bude podobné. Před několika lety publi-kovala renomovaná poradenská společnostMcKinsey zprávu, ze které plyne, že pře-

dáte-li vedení vozového parku externí spe-cializované firmě na operativní leasing,ušetříte 10–30 %. Tam, kde dnes firmysamy svůj vozový park spravují dobře, jeještě určitý prostor pro úsporu, ale asi jenkolem 10%. U firem, jež své vozové parkynespravují profesionálně, je podle méhonázoru prostor pro úsporu vyšší.

Jaký podíl klientů tvořila v italskémLeasePlan státní správa?V italském LeasePlan byla státní správanaším důležitým zákazníkem. Více než20 % našich vozidel, kterých bylo celkem

90 000, byla vozidla státní správy. Kdybychk tomu přičetl i výběrové řízení, které jsmevyhráli na konci roku 2010, což bylo16 000 vozidel italských pošt, blížili jsme seke 40%. Státní sektor v Itálii operativní lea-sing hojně využívá. Italské ministerstvo

hospodářství zřídilo před lety společnostConsip, která připravuje výběrová řízení,jedná s dodavateli a uzavírá s nimismlouvy. Instituce státní správy toho velmičasto využívají, protože jim to šetří čas přihledání dodavatelů, sjednávání podmínek,diskutování o smlouvě apod. Řekl bych, žeje to velice efektivní způsob nákupu vozů,který by mohl posloužit i jako příklad proČeskou republiku.

Je při těchto nákupech pro státní správuv Itálii zohledňováno dnes velmi důle-žité ekologické hledisko? Preferuje ital-ská státní správa domácí značky vozů?Zcela určitě. V poslední době, kdy jsemv Itálii působil v jednotlivých výběrovýchřízeních, se začaly objevovat i požadavkyna elektrická vozidla. Pokud jde o domácívýrobce, řekl bych, že to není zase takstriktní. Ovšem Fiat má silnou pozicia dokáže nabídnout zajímavé podmínky,takže má klíčové, ne-li výsostné postavení.

Jak je to dnes s poptávkou po ekolo-gicky šetrných vozidlech u nás?Požadavky na takový typ vozidel se u nászačínají objevovat čím dál tím víc. Souvisíto trochu s typem zákazníka. V pobočkáchvelkých nadnárodních firem, jsou poža-davky na ekologii prezentovány častěji nežu některých jiných. O elektrických vozid-lech se začíná hovořit, shodou okolnostímáme jedno připraveno k testování a mys-lím si, že je to otázka dopravy budouc-

nosti. Na druhé straně, kdo dnes sledujeodborný tisk, ví, že se při vysokých cenáchpohonných hmot stále častěji hovoří o ply-nových vozidlech, která jsou i z ekologic-kého hlediska zajímavější a poptávka ponich zřejmě poroste.

Je současná úroveň poskytování lea-singu v ČR srovnatelná s úrovní vevyspělých evropských zemích?Co do kvality služeb patříme ke špičce. Tobyla i moje filozofie na začátku, když jsemtu v roce 1995 začal společnost budovat.Nepřebíral jsem zkušenosti z méně rozvi-

nutých trhů, ale hlavně z Holandska a Bel-gie, což jsou velmi rozvinuté trhy a opera-tivní leasing v nich má klíčové postavení.Pokud jde o firemní vozidla, mají tamzastoupení přes 50 %. Dá se říci, že ačko-liv podíl operativního leasingu u nás

narůstá, stále dnes představuje asi 15 %,takže je zde velice zajímavý potenciálrůstu, jak jsem již zmiňoval.

Jak přimět firmy, aby vozidla pořizovalatímto způsobem?Je třeba dělat osvětu, aktivně nabízetslužby po celé republice, nekoncentrovatse pouze na velké aglomerace. Také je třebapůsobit na konzervativní myšlení lidí.Díkyminulosti tu stále převládá preferencevlastnit a jelikož auto bylo vždy i určitýmsymbolem statusu, řada podnikatelů stálepreferuje vlastnictví vozidel. Jeden můjrakouský kolega vždy říkal, že vlastnictvípředstavuje v podstatě zbytečné břemenoa že lidé, kteří si chtějí užít života, si vozypronajímají.

Spoluzakládal jste i pobočky LeasePlanna Slovensku a v Rumunsku. Jaká bylatamější situace na trhu a v čem se lišilaod té zdejší?Slovenský trh je logicky menší. Obyvatelje sice polovina, ale v naší branži jako by tobyla třetina, čemuž odpovídají i čísla. Jinakbych řekl, že slovenský trh je našemupodobný a v posledních letech nezazna-menal nějaký extrémní růst, jako tomubylo v Čechách. Na druhé straně rumun-ský trh je velice dynamický a roste dobře.Našim kolegům se tam daří a jsem rád, žena tom jako česká pobočka máme podíl.Nejen tím, že jsem po své první návštěvědoporučil naší centrále, abychom doRumunska šli, ale byli jsme i zemí, kterázakládání rumunské pobočky podporovalaa můj bývalý kolega tam dodnes působíjako finanční ředitel.

Marcela Staňková

F I N A N C E

„Jednostrannû otevfiená kalkulace je pro velké flotilyasi nejv˘hodnûj‰í forma leasingu.“

„Státní sektor v Itálii operativní leasing hojnû vyuÏívá.“

Bylo pro Vás rozhodnutí Správní rady ZP M-Apřekvapivé, nebo jste ho očekával?Řekl bych, že se takové rozhodnutí dalo očekávat.Správní rada dlouhodobě posuzovala trendy souvi-sející s vývojem veřejného zdravotního pojištěnía nutno říct, že některé kroky Ministerstva zdravot-nictví nesla dost nevraživě. Vlastní diskuze o budou-cím směřování ZP METAL-ALIANCE vedlasprávní rada dlouhodobě, nicméně tato diskuze sev polovině loňského roku zintenzivnila, protoženaše správní rada se jako jediná postavila proti pře-vodu peněz pojištěnců METAL-ALIANCE ve pro-spěch VZP. Dalším důvodem pro tyto diskuze bylaktuální vývoj ekonomiky, probíhající legislativnízměny znamenající zhoršování pozice menšíchzaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a v nepos-lední řadě zásahy státu do systému veřejného zdra-votního pojištění. Správní rada chtěla znát dopadyvšech těchto vlivů na pojistný kmen pojišťovny.

Co bylo podle Vás tou pověstnouposlední kapkou?Já bych neřekl, že jedna věc byla poslední kapkou.Při řízení pojišťovny se posuzují různé faktorya jejich vlivy na pojištěnce a řízení pojišťovny. Důle-žitým faktorem bylo, že stát stále více ovlivňujesvými kroky hospodaření pojišťoven, ale zodpo-vědnost je ponechána na členech správních rad, anižby to mohli svým rozhodováním ovlivnit. Když sepodíváme na legislativní vývoj, tak ten jde jedno-značně proti pojišťovnám naší velikosti. Vyhláškamiomezuje prostor pro efektivní nákup zdravotnípéče. Uměle zvyšuje ceny zdravotní péče, aniž byvznikala přidaná hodnota pro pojištěnce. A tak byse dalo pokračovat. Ale důležitým jevem je i fúzemezi ZP MV ČR a VoZP. To zcela změní rozloženítrhu. Stát bude přímo či nepřímo ovlivňovat 80 %trhu. Jak bude na tento krok reagovat zbylých pětpojišťoven na trhu? I tady je nutné hledat jedenz důvodů rozhodnutí správní rady.

Sešly se Vám hned dvě nabídky na sloučení. Pročsi myslíte, že je o Vaši pojišťovnu takový zájem?Neskromně si dovolím říct, že projekt ZPM-A patřímezi vůbec nejúspěšnější na trhu. Zdravotní pojiš-ťovna METAL-ALIANCE patří k ekonomicky nej-zdatnějším zdravotním pojišťovnám. Naše procesyjsou na takové úrovni, že jsme schopni si i přivysoké produktivitě práce udržet přímý kontakts pojištěnci. Smluvní politika, komunikace se zdra-votnickými zařízeními i s pojištěnci, dlouhodobá

podpora preventivních programů, rozvoj informač-ních technologií – za úspěchem ZP M-A stojí mixtěchto i řady dalších faktorů. A že se nabídky Česképrůmyslové zdravotní pojišťovny a Oborové zdra-votní pojišťovny sešly ve stejnou dobu jen svědčío tom, že vývoj veřejného zdravotního pojištění vní-máme všichni stejně. Vývoj situace nás nutí hledatřešení, která bychom ještě před pár měsíci odmítali.

Podle čeho jste se rozhodovali?Rozhodování správní rady určitě nebylo jednodu-ché, před sebouměla analýzy tří možných řešení jakna vývoj situace reagovat. Sloučení s jednou či s dru-hou zdravotní pojišťovnou, nebo samostatné pokra-čování. Každé z těch řešení má svou hodnotu.Výsledek vícekriteriální analýzy však byl zcela jasný,spojení s ČPZP přinese našim pojištěncům největšíperspektivu. V ZP M-A jsme hrdí na to, že jsmeschopni pojištěncům garantovat dostupnou a přede-vším kvalitní zdravotní péči vždy, když ji potřebují.Abychom jim to mohli zaručit i nadále, tak s ohle-dem na vývoj prostředí, o kterém jsem se již zmínil,je nejlepší cestou začlenit ZPM-A do většího celku.

V čem byla nabídka ČPZP zajímavější?Slučování zdravotních pojišťoven je specifický pro-ces, takže se nabídky od sebe příliš nelišily. Správnírada si od managementu vyžádala analýzy, které byposoudily efekty takového spojení z pohledu zajiš-tění služeb a péče pro pojištěnce, ekonomickou sta-bilitu, potenciál růstu a také vyjednávací poziciv jednotlivých krajích směrem k poskytovatelůmzdravotní péče. A na základě takto zpracovanýchinformací se správní rada rozhodla pro spojenís ČPZP, od kterého očekává využití silných stránekobou subjektů ve prospěch kvality a dostupnostipéče pro pojištěnce, zvýšení efektivity, udržení finan-ční stability a rozvoj společné zdravotní pojišťovny.

Svým rozhodnutím správní rada Ministerstvuzdravotnictví radost moc neudělala.Samozřejmě vím, jaké reakce rozhodnutí správnírady vyvolalo, ale také vím, že nešlo o to někomuudělat radost. Hlavním cílem je hájit zájmy našichpojištěnců. A když se správní rada hlasy všechzástupců pojištěnců a zaměstnavatelů rozhodla, ženejvhodnější je sloučit ZP M-A s ČPZP, tak too něčem vypovídá. Víceméně tím správní rada od-mítla, aby se pojištěnci ZP M-A stali rukojmími proúdajné „systémové opatření“, jaké popisuje materiálMinisterstva zdravotnictví. To by znamenalo, že se


Zaãlenûní ZP M-A do vût‰íhocelku je nejlep‰í cestouV polovinû bfiezna oznámila Zdravotní poji‰Èovna METAL-ALIANCE (ZP M-A), Ïe se bude sluãovat.Proã se finanãnû nejstabilnûj‰í zdravotní poji‰Èovna v âR rozhodla jít touto cestou? Proã si za svéhobudoucího partnera zvolila právû âeskou prÛmyslovou zdravotní poji‰Èovnu (âPZP)? To jsou jiÏ otázkypro Bc. Vladimíra Kotheru, MBA, generálního fieditele ZP M-A.

Z D R A V O T N I C T V Í


Vladimír Kotheragenerální fieditel ZP M-A

Probíhající legisla-tivní zmûny zname-nají zhor‰ovánípozice men‰íchzamûstnaneck˘chzdravotníchpoji‰Èoven.


Podle nového zákona o pojišťovnách by VZP,která již nemá žádné finanční rezervy a zvažujeprodej svých budov za půl miliardy, přišla o svéexkluzivní postavení na trhu. Zvládne podle VásVZP ustát tvrdý konkurenční boj?VZP ČR je z hlediska počtu svých pojištěnců stálenejsilnější zdravotní pojišťovnou a její zvláštní posta-vení je až dosud zajištěno zákonem. Již dnes se všakv hlavních oblastech své činnosti řídí stejnými pra-vidly jako ostatní zdravotní pojišťovny. Nový zákonnebude představovat žádný podstatný zásah dojejího hospodaření, VZP ČR již pouze nebude (narozdíl od ostatních zdravotních pojišťoven) zákonemchráněna před zánikem z ekonomických důvodů. Jejíúspěšnost na trhu veřejného zdravotního pojištěníproto bude záviset především na dobré práci jejíhomanagementu a jejích orgánů. Není žádný důvod sedomnívat, že nový zákon nastaví podmínky, kteréby VZP ČR v konkurenci ostatních zdravotníchpojišťoven znevýhodnily, a v této souvislosti speku-lovat o jejím konci. Zároveň Všeobecné zdravotnípojišťovně ubudou některé činnosti, protože pře-stane být „servisní organizací“ v některých činnos-tech. To by měl řešit nezávislý úřad.

Z jakého důvodu je Ministerstvo zdravotnictvíproti sloučení České průmyslové zdravotní pojiš-ťovny se Zdravotní pojišťovnou Metal-Aliancea naopak podporuje sloučení Zdravotní pojiš-ťovny ministerstva vnitra a Vojenské zdravotnípojišťovny. Dovoluje Vám současná legislativasloučení eventuálně zabránit?Sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitraa Vojenské zdravotní pojišťovny je jednak součástíprogramového prohlášení vlády a jednak má logi-ku, protože obě pojišťovny obsluhují obdobnýkmen pojištěnců a v podstatě tak dublují své pro-vozní výdaje, čili to má naprosto jasné ekonomickéopodstatnění. Pokud jde o slučování České prů-myslové zdravotní pojišťovny se zdravotní pojiš-ťovnouMetal-Aliance, nepovažujeme toto sloučeníza ekonomicky adekvátní. Pokud chceme zajistit

pluralitu zdravotního pojištění v ČR a vzájemnoukonkurenceschopnost pojišťoven, bylo by mno-hem výhodnější pro pojištěnce i pro systém jakocelek, aby se spojila Oborová zdravotní pojišťovnase ZP Metal-Aliance.

Podle nejhorších scénářů skončí v tomto rocehospodaření zdravotních pojišťoven v šestimiliar-dovém schodku. Jaká opatření proti takovémuscénáři navrhujete?V první řadě neustále analyzujeme průběh hospo-daření pojišťoven a aktuální stav výběru pojistného.V případě zhoršování situace bude nejspíše dochá-zet ke zpožďování plateb pojišťoven v řádu dní.V krizovém scénáři nedoprovázeném zvyšovánímpříjmů bude zapotřebí adekvátně snížit úhrady prorok 2013. Při naznačovaném katastrofickém scénářiMinisterstva zdravotnictví – v návaznosti na Minis-terstvo financí, které v takovém případě připouštínutnost změnit parametry státního rozpočtu – ne-zbude než upravit parametry úhradové vyhláškyjiž pro rok 2012. Zatím však takovému krizovémuscénáři ještě nic příliš nenasvědčuje.

Jak se bude dále vyvíjet finanční situace českéhozdravotnictví?Finanční situace českého zdravotnictví závisí plně navývoji celé ekonomiky. Na straně příjmů veřejnéhozdravotního pojištění jsou určujícími faktory přede-vším zaměstnanost, výše mezd a příjmů podnikatel-ských subjektů, ze kterých se odvíjí i zaplacenépojistné na zdravotní pojištění. Na straně výdajů jeurčující spotřeba zdravotní péče a její nákladnost.Nad to se Ministerstvo zdravotnictví snaží svýmiopatřeními co nejvíce zefektivnit poskytování zdra-votní péče tak, aby dosažený standard zdravotnípéče byl poskytován co nejlevněji a nepřinášel sys-tému zvýšené náklady. Vzhledem k plné návaznostifinanční situace českého zdravotnictví na vývoj celéekonomiky ČR se Ministerstvo zdravotnictví držíprognóz Ministerstva financí.

red.

Budoucnost zdravotního poji‰tûníPlány Ministerstva zdravotnictví v oblasti zdravotních pojišťoven, které mají zajistit jejich konkurenceschopnost

a pluralitu zdravotního pojištění v ČR, představuje Vlastimil Sršeň, ředitel odboru komunikace s veřejností a mluvčí MZ.

na úkor našich pojištěnců budou řešitneefektivity systému.Ostatně to už správnírada zažila, když byla nucena schválit pře-vod 800 mil. Kč z peněz pojištěncůMETAL-ALIANCE ve prospěch neefek-tivně hospodařící VZP. Již dnes je jisté, žeto ničemu systémově nepomohlo!

Jaké budou další měsíce ZP M-A?V následujícím období bude do Správnírady ZP M-A předložena žádost o slou-čení, která bude následně postoupena

Ministerstvu zdravotnictví. Součástí mate-riálů pro správní radu budou i další souvi-sející dokumenty, jako projektové řešení či„dohoda“ o principech sloučení podepsa-ná předsedy správních rad a generálnímiřediteli obou pojišťoven. Společným cílemje realizovat projekt, který přesvědčí

o svých kvalitách jak pojištěnce obou pojiš-ťoven, tak smluvní partnery. Náš záměrsvým obsahem zapadá do koncepce fun-gování trhu veřejného zdravotního pojiš-

tění navrhované v materiálech NERV prozdravotnictví. Proto nechápu, proč by roz-hodnutí o tomto záměru mělo způsobo-vat jakoukoliv nervozitu.

zb


„Zdravotní poji‰Èovna METAL-ALIANCE patfií k ekonomickynejzdatnûj‰ím zdravotním poji‰Èovnám.“

Slouãení Zdravotnípoji‰Èovny minister-stva vnitra a Vojen-ské zdravotnípoji‰Èovny májasné ekonomickéopodstatnûní.

Vlastimil Sr‰eÀfieditel odboru komunikaces vefiejností a mluvãí MZ

Řekněme ještě úvodem, že se tak děje v zemi,která se pyšnila středověkou i novověkou vzděla-ností, kde zápas o Bibli s páterem Koniášem bylzároveň kompenzován Dědictvím svatováclav-ským Václava Šturmy a hned několika generacemikatolických, národ obrozujících vzdělanců. Nejenvzdělanost Jednoty bratrské, ale i několika genera-cím těch, kteří po jaře národů (1848) probouzelitaké české snahy a tužby politické, byly Komen-ského Všenáprava a Vševědění nikoli cílem, alecestou.Kdyby aktuální rozhořčení nad chováním různýchaktérů té podivné a asi špinavé plzeňské hry byloopravdové, museli by se účastníci těchto sporůporadit také se svou pamětí, a pokud se jim vytra-

tila, alespoň požádat někoho, kdo by jim nedáv-nou minulost mohl připomenut. Protože dnešní,už bohužel skandální události okolo plzeňskýchpráv mají svůj prolog hned v roce 1990.Víme ještě, jak a kdo byli jmenováni prvními pro-fesory Akademie výtvarných umění, jak se udělo-valy docentury a profesury třeba na Vysoké školeekonomické, na společensko vědních fakultáchv Praze a v Brně, na nově vznikajících nebo trans-formovaných vysokých školách? Za jakých okol-ností se přepisovaly v rámci komunistickénomenklatury udělované CSc. na Ph.D., aby bylomožné zakrýt, kdo kde a v jaké době studoval?Dokáže si dnes ještě někdo vzpomenout, a pokudnikoli, tak se alespoň zeptat, kdo byl prvním nosi-


Vût‰ina zastáncÛtrÏního vysokého‰kolství dnes pfied-ná‰í na ‰kolách,jejichÏ provoz jehrazen témûfiv˘luãnû ze státníhorozpoãtu âR.


Nenadávejme na pianistu,kdyÏ je ‰patné pianoPodivné události pospojované, moÏná i úãelovû, s Právnickou fakultou ZâU jsoukaÏdodenní souãástí spí‰e planého mudrování neÏ diskuzí o úrovni ‰kolství v âR.

K O M E N T Á ¤

Zdenûk Zbofiilpolitolog

telem titulu magistr na Akademii múzic-kých umění a jak se vyráběl jeho studijníindex? Kdo vytvořil při dělení Českoslo-venska právní normu, podle které bylomožné uznávat akademické a někdyi vědecké hodnosti, aniž se akademickáa vědecká obec o tom alespoň dozvěděla?Když opomeneme revoluční patos, kterýznamenal více než dobrá pověst, připo-meňme si třeba, že na Radě vysokýchškol se měla projednávat, ale nakonecneprojednávala, stížnost studenta Práv-nické fakulty staroslavné Univerzity Kar-lovy, kterého zřejmě věci neznalázkoušející vyhodila od zkoušky, protožejí přinesl úplatek 5000 Kč. Navíc honavrhla vyloučit ze studia, protože se u níobjevil ještě jednou s částkou mnohoná-sobně vyšší, protože se domníval, že sepřeslechl. Jeho argument před radou,která se věcí, alespoň podle zápisu neza-bývala, byl, že... tak je to přece běžné!A že to v nějaké podobě běžné bylo, uká-zal pozdější skandál s prodáváním testůk přijímacím zkouškám, na který jsme asiuž také zapomněli.Když začaly vznikat soukromé vysokéškoly, argumentace mnohých akade-miků, kteří s nimi neměli žádné zkuše-nosti, na rozdíl od těch, kteří věděli, že

nestačí jen věřit na otevřenou společnostnebo neviditelnou ruku trhu, si půjčo-vala neověřitelné poznatky z anglo-ame-rického univerzitního prostředí jakoaxiomy. Pozoruhodné je, že většinazastánců tržního vysokého školství dnespřednáší na školách, jejichž provoz jehrazen téměř výlučně ze státního roz-počtu ČR. Přesto ale svůj vztah k sou-kromé sféře nepřerušili a prodávají v nísvé akademické tituly hned na několikamístech.Děkan jedné filozofické fakulty, šéfkatedry nebo ústavu na téže škole, doká-zal být ještě náměstkem ministryně škol-ství, mládeže a sportu a potom úřadovaljako prorektor pro věci studijní na teprvednes pověstné Univerzitě Jana AmoseKomenského. Jistě nebyl sám a patřík zásluhám Akreditační komise vedenéVladimírou Dvořákovou, že alespoň tynejkřiklavější případy zmizely z očí veřej-nosti. A to zde nepřipomínáme létajícíprofesory z různých koutů světa, kteřísvým světáčkovstvím dodávali autoritučecháčkovské akademické obci téměřv celé republice.Snad je to jinak na některých vysokýchškolách, odkud vycházejí odborníci, kteří

mohou zabíjet, stavět padající mostynebo ničit přírodu jiné, ale na společen-sko vědních vysokých školách je to všudestejné nebo podobné. Akademickouautoritou a děkanem se může stát sedma-dvacetiletý jistě nadaný mladík a nikoho

nezajímá, že vede školu, kde o své akade-mické hodnosti pracně usilovali F. X.Šalda, Otokar Fischer, Josef Rypka,Bedřich Hrozný, Felix Tauer, pozdějii Václav Černý, Jan Patočka, Karel Petrá-ček, Jan Filip, Lubor Matouš, Josef Prů-šek, Oldřich Král a řada jiných, autority,jejichž jména byla známá v celém světě,a pokud nebyla, byla to chyba světa,který je neznal.Zájem politiků nabývat za úplatu akade-mické tituly je dnes podpořen společen-ským uznáním, kterého se nositeli tituludostává. Před rokem 1989 byl považovánza směšného jeden z generálních prokurá-torů, který dokázal napsat před svojejméno vojenskou hodnost generála,

rakousko-německé prof. a JUDr., zajméno pak sovětské DrSc. Škoda, že senedožil ve své funkci naší doby, jistě bymu přibylo ještě ono bruselské Ph.D.To, že se někdo snaží obalit své jménotituly zpředu a vzadu je jen důkazem, že

se za svoje jméno a příjmení stydí. Alemožná, že se ještě dožijeme doby, kdyv divadelních programech najdemejména představitelů rolí a uměleckýchprofesí řádně omagistrovaná a opíejče-dýovaná.

Všichni, kdo nabývali za úplatu svýchhodností, se chovali racionálně. Samo-zřejmě, že všichni věděli, že se vzdělánínedá koupit, ale protože dosáhli spole-čenského uznání na úrovni, která se jimzdá být nesporná, bylo snadné koupit sii nějaké epiteton ornans. Na poslankynihovořící vulgárně o české politice nenínic zvláštního, zvláštní je, že je nebo bylaposluchačkou Filozofické fakulty UK a žeakademickou obec tohoto učení nena-padlo, že kromě požadavku na přídělfinančních prostředků ze státního roz-počtu se má také zajímat, jak byly nebobudou vynaloženy, když její pověst pre-zentuje na veřejnosti členka její akade-mické obce, o jejíž slovní zásobě sevyplatí napsat divadelní hru.Problém nemají jen v Plzni, ale i všudetam, kam dojíždějí a přilétávají učiteléa profesoři, kteří dávno už nejsou ozdo-bou univerzitního města. Jejich roli pře-vzali učitelé gymnázií nebo podobnýchstředních škol na malých městech, kteříukazují svým studentům jiné horizontyvzdělanosti než dnešní vysoké školyv ČR a jejich absolventi usazení v nejrů-znějších politických křeslech nebo jenkřesílkách.

K O M E N T Á ¤

„Zájem politikÛ nab˘vat za úplatu akademické titulyje dnes podpofien spoleãensk˘m uznáním, kterého

se nositeli titulu dostává.“

„To, Ïe se nûkdo snaÏí obalit své jméno tituly zpfiedu a vzaduje jen dÛkazem, Ïe se za svoje jméno a pfiíjmení stydí.“

PrezidentPrezident uvedl knihuRok devátý7. 3. Prezident republikyVáclav Klaus vystoupilv Masarykově knihovněPražského hradu na tiskovékonferenci k uvedení knihy„Rok devátý“, v níž shrnujedalší rok svého působení vefunkci prezidenta republiky.

Prezident vetoval zákono podporovanýchzdrojích energie14. 3. Prezident republikyVáclav Klaus využil pravo-moci dané mu článkem 50Ústavy České republikya vrátil Poslanecké sněmovnězákon o podporovanýchzdrojích energie a o změněněkterých zákonů.

Prezident podepsal dvazákony16. 3. Prezident republikyVáclav Klaus podepsal tytodva zákony:– zákon ze dne 29. února2012 o zásluhách prezi-denta Václava Havla,

– zákon ze dne 29. února2012 o státním dluhopiso-vém programu na úhradučásti rozpočtovanéhoschodku státníhorozpočtu České republikyna rok 2012.

Pracovní návštěva prezi-denta v Drážďanech19. 3. Prezident republikyVáclav Klaus uskutečnil pra-covní návštěvu Drážďan,během níž jednal s minister-ským předsedou Svobod-ného státu SaskoStanislawem Tillichema zahájil podnikatelskéfórum saské CDU „Denkfa-brik Sachsen“. Ve večerníchhodinách se zúčastnil pra-covní večeře s premiéremTillichem, s reprezentantymístní CDU a s význam-nými podnikateli regionu.

Prezident jmenoval novéhorektora Jihočeské univerzityv Českých Budějovicích20. 3. Prezident republikyVáclav Klaus jmenoval podle§ 10 odst. 2 zákonač. 111/1998 Sb., o vysokýchškolách, na základě návrhuakademického senátuprof. RNDr. Libora Grubhof-fera, CSc., rektorem Jihočeskéuniverzity v Českých Budějo-vicích. Funkční období novějmenovaného rektora začnednem 1. dubna 2012 a jepodle § 10 odst. 3 zákonao vysokých školách čtyřleté.

Prezident podepsal zákono ochraně veřejného zdraví23. 3. Prezident republikyVáclav Klaus podepsal zákonze dne 14. března 2012, kte-rým se mění zákonč. 258/2000 Sb., o ochraněveřejného zdraví a o změněněkterých souvisejícíchzákonů, ve znění pozdějšíchpředpisů. Zákonem má býtdokončena transformace

zdravotních ústavů a hygie-nických stanic.

Pracovní návštěva prezi-denta v Bulharské republice27. 3. Prezident republikyVáclav Klaus vykonal pra-covní návštěvu Bulharskérepubliky, během níž jednalse svým protějškem prezi-dentem Rosenem Plevnelie-vem, předsedou vládyBojkem Borisovem a před-sedkyní Národního shromáž-dění Tsetskou Dangovskou.V odpoledních hodinách serovněž zúčastnil představeníbulharského vydání svýchknih Evropská integrace beziluzí a Kde začíná zítřek.

MinisterstvaNový obchodní rejstřík při-náší zjednodušení pro pod-nikatele i pro soudy12. 3. Ministerstvo spravedl-nosti spustí 31. březnanovou aplikaci obchodníhorejstříku. Vnější část aplikace,která bude přístupná nainternetu, přinese veřejnostimožnost jednoduššíhopodání návrhu na zápis čizměnu údajů v obchodnímrejstříku. Vnitřní část apli-kace zjednoduší práci rejstří-kovým soudům. Celkovénáklady na projekt novéhoinformačního systémuobchodního rejstříku činí80 milionů korun.

Ministerstvo zdravotnictvíuspoří miliony korunredukcí agend, úřadůa institucí14. 3. Ministerstvo zdravot-nictví usilovně pracuje natom, aby v čase ekonomickékrize dosáhlo úspor umo-žňujících dobré fungováníčeského zdravotnictví. Přesdosavadní opatření se dá aleočekávat deficit systémuveřejného zdravotního pojiš-tění, proto ministerstvo při-pravilo návrh na redukciagend, úřadů a institucí. Tenv důsledku přinese úsporufinančních prostředků vyššínež 100 milionů Kč. Dalšíúspory v řádu stovekmilionů lze očekávat v rámcitransformace fakultníchnemocnic na univerzitní

nemocnice. „Ministerstvozdravotnictví je zásadněvedeno snahou o maximálníodborné opodstatněnínavrhovaných opatření.Nejde o pouhé škrty nebohledání úspor za cenuredukce poskytovanýchodborných služeb. Cílem jezjednodušení administrativya snaha o zefektivněníodborného fungování insti-tucí,“ říká Marek Ženíšek,první náměstek ministrazdravotnictví.

V ČR podílu na znečišťo-vání ovzduší vévodídoprava a domácnosti16. 3. Během jediného kalen-dářního roku vyprodukujíčeské domácnosti topícítuhými palivy více než19 kilotun prachu. Na celko-vém znečištění ovzduší setak podílejí více než 30 %.Optimální způsob topení,který představuje vysokáúčinnost, nízké emise škodli-vin a co nejnižší finančnínáklady, dokáže snížit zne-čištění o výraznou část. Prů-vodce správným topením jejedním z hlavních pilířůodborných seminářů, kteréodstartovaly v Moravskoslez-ském kraji. Odborné semi-náře uzavřely dvouměsíčníkampaň Ministerstva život-ního prostředí „Dýcháme to,čím topíme“, primárně urče-nou obyvatelům Moravsko-slezského kraje. Celá kampaňbyla realizována v rámci ope-račního programu Životníprostředí, spolufinancova-

M O N I T O R I N G


ného z Evropského fondupro regionální rozvoja Fondu soudržnosti.

Ministr chce posílitdůvěru spotřebitelův trh s potravinami27. 3. Zahájit vzájemnou spo-lupráci a navázat seriózní dia-log mezi Ministerstvemzemědělství a zástupci rozho-dujících velko- a maloobchod-ních společností na trhuv České republice bylo cílemsetkání ministra zemědělstvíPetra Bendla s představitelitěchto společností. Ministrchce intenzivně spolupracovatse všemi účastníky potravino-vého řetězce, jehož význam-nou součástí sektor obchoduje. „Jedním z našich zásadníchcílů je posílit důvěru spotřebi-telů v trh s potravinami, a toby měl být společný zájemi obchodních řetězců,“ uvedlv úvodu setkání Petr Bendl.

VládaMichal Schuster se stalnovým mluvčím vlády15. 3. Vláda jmenovalaMichala Schustera novýmmluvčím kabinetu premiéraPetra Nečase. Schuster sezároveň stává ředitelemOdboru tiskového a stykus veřejností Úřadu vlády ČR.

Vláda zkrátí své výdajeo 24 miliard21. 3. Kabinet Petra Nečaseschválil zmrazení výdajů stát-ního rozpočtu pro letošnírok v celkovém objemu 23,6miliard korun. „Tento krok

vlády umožní udržet nášzávazek, aby deficit veřejnýchfinancí nepřekročil 105 mili-ard korun a celkový deficitveřejných financí byl pod3,5 % hrubého domácíhoproduktu,“ uvedl po schůzivlády premiér Petr Nečas.Návrh počítá v případě men-ších rozpočtových kapitols výdaji do jedné miliardykorun s vázáním výdajů vevýši 1,5 % z vymezenézákladny schváleného roz-počtu na tento rok. U ostat-ních kapitol mají být výdajevázány ve výši 3,95 %.

Ruzyňské letiště ponesejméno Václava Havla21. 3. Jako výraz uznánívýznamu osobnosti býva-lého prezidenta VáclavaHavla pro Českou republikuvláda souhlasila s využitímjeho jména ve spojení s letiš-těm Praha – Ruzyně.Změna názvu letiště byla pro-jednána s vdovou po zesnu-lém prezidentovi DagmarHavlovou, která s navrženýmřešením souhlasí. Výdaje natuto změnu budou ve výšičtyř milionů korun.

Vláda schválila jednoduššívyvlastňování23. 3. Vedle zrychlení pro-cesu vyvlastňování je cílemnovely zamezit spekulantůmobchodovat s vyvlastněnýmipozemky. „Jde o změnu pod-mínek vyvlastnění, tedypodrobnější úpravu toho, jakzískat potřebná práva doho-dou a vyvlastnění tak přede-jít,“ uvedl po jednání vlády

premiér Petr Nečas. Vyvlast-nění má být až poslednímožností. Návrh pak obsa-huje podrobně popsanépostupy, zejména výčet nále-žitostí smluv či nutnost při-ložení znaleckého posudku.Jedním z cílů zákona je takézabránit spekulacím s vy-vlastňovanými pozemky, kte-rému stávající úprava účinněnečelí. Návrh proto počítás takovým nastavením pravi-

del, která možnosti speku-lace s pozemky zabrání.

Přísnější pravidlapro insolvenční správce28. 3. Podmínky pro výkonfunkce insolvenčního správcebudou náročnější. Nová pra-vidla schválila vláda.Uchazeč o funkci budemuset splnit několik novýchpodmínek. Aby se mohl státinsolvenčním správcem,bude muset například dolo-žit minimálně tříletouodbornou praxi. Výrazně setaké zpřísní insolvenčnízkoušky. Nároky na bez-úhonnost insolvenčníchsprávců se nově rovněž rozši-řují. Žadateli o funkci dosudstačilo doložit, že v minu-losti nebyl odsouzen zaúmyslný trestný čin. Nynímusí prokázat, že se nedo-pustil ani nedbalostního tre-stného činu. Omezuje setaké doba, po kterou budemožné funkci vykonávat,a to na pětileté období.

red.

M O N I T O R I N G

ZBAVTE SE STAROSTÍ S VOZOVÝM PARKEM

WWW.LEASEPLAN.CZ

� I N Z E R C E

Poslanecká snûmovnaPři březnové 36. sněmovní schůzi přikázaliposlanci téměř dvacítku novel k projednánívýborům a víc než desítku dalších schválili. Na37. schůzi, svolané na přání sociálních demo-kratů, se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě,kterou kabinet, podpořený hlasy koalice, alei některých nezařazených poslanců, ustál. Pronedůvěru se kromě poslanců ČSSD a KSČMvyslovili nezařazení Jaroslav Škárka a KristinaKočí (dříve VV) a bývalí poslanci ČSSD JiříParoubek a Jiří Šlégr. Nezařazený Michal Dok-tor (dříve ODS) kabinet podpořil.

K podpisu prezidenta zamířila novela zákonao veřejném zdraví s pozměňovacím návrhemSenátu. Tento zákon transformuje 14 zdravotníchústavů na dva. Jeden bude sídlit v Ostravěa druhý na přání Senátu v Ústí nad Labem, niko-liv v Praze, jak předloha původně předpokládala.Do sněmovního rozpočtového a regionálníhovýboru zamířila po prvním čtení vládní novelazákona o finanční kontrole ve veřejné správě,jejíž součástí by se nově mohl stát audit probíha-jící stejně jako například u kontroly financíz evropských fondů. Ústavně právnímu výborubyla předána vládní norma rozšiřující práva obětítrestných činů (měli by se například dověděto propuštění pachatele), předloha poslancůČSSD prodlužující v zákoně o přestupcích lhůtupro zánik odpovědnosti za přestupek, novela tre-

stního zákoníku poslanců TOP 09, umožňujícípružnější podmínečné propuštění z věznice, aletaké vládní novela insolvenčního zákona, která byměla zafungovat proti spekulativnímu podávánínávrhů na insolvenční řízení. Ústavně-právnívýbor má také projednat prováděcí zákonk přímé volbě prezidenta, týkající se mimo jinékontroly občanských petic na podporu kandi-dáta. Do hospodářského výboru zamířila vládnínovela zákona o ochraně hospodářské soutěže,která počítá s „principem shovívavosti“ k účastní-kovi kartelu, který s praktikami přestane a dalšíúčastníky kartelu oznámí antimonopolnímuúřadu. I novela zákona o hospodaření energií. Tazavádí štítkování všech obytných domů, vypoví-dající o úspoře energie při vytápění. Do bezpeč-nostního výboru byla přikázána například novelazákona o elektronických komunikacích, vracejícíoperátorům povinnost půl roku zpětně uchová-vat některé detaily o elektronické komunikacia jejich předávání oprávněným orgánům.Třetím čtením prošla vládní novela živnosten-ského zákona, která mimo jiné ulehčuje podnika-telům od označování provozoven identifikačnímčíslem a detailně řeší i pokračování v provozo-vání živnosti při úmrtí podnikatele. Schválenávládní novela zákona o investičních pobídkáchzavádí přímé státní dotace na projekty strategic-kých investorů a stanoví, na které obory se zákonnevztahuje. Jde například o cestovní rucha dopravní nebo realitní služby. Na telekomuni-kační služby by se ale po zásahu poslanců dovládní předlohy měly investiční pobídky vztaho-vat. Vládní novela zákona o poštovních službách,rovněž poslaná do Senátu, zbavuje Českou poštuposledního monopolu, doručování zásilek do50 gramů nebo s cenou do 18 korun, tedy zej-ména pohlednic a obyčejných zásilek. Poslanciodmítlinávrh, aby každá poštovní firma muselamít nejméně 3400 poboček, což ale podle opo-nentů může vést k rušení poboček v malých síd-lech. Skupina poslanců (z koaliční i opozičnísféry) prosadila ve třetím čtení novelu k zákonupro převod některých věcí ze státu do vlastnictvíobcí. Umožnit má vrácení nemovitostí, kteréobce vlastnily do konce roku 1949 a které bylydo konce května 1991 v držení federace.O nemovitosti by obce musely požádat do koncebřezna 2013. Finálním schválením prošla ve sně-movně i vládní novela trestního řádu, kterázrychluje řízení institutem „dohody o viněa trestu“, novela občanského zákoníku z dílnyČSSD (Jeronýma Tejce a dalších), chránící spotře-bitele při podpisu kupních smluv, i novela pře-stupkového zákona Ivany Řápkové (ODS)a dalších poslanců koalice, umožňující za některéopakované přestupky uložit až tříměsíční zákazpobytu. Radnice by ho mohly ukládat napříkladza prostituci, konzumaci alkoholu nebo žebránítam, kde je to místní vyhláškou zakázáno. Třetímsněmovním čtením prošla i vládní novela zákonao dluhopisech, o rozpočtových pravidlech čio právním poradenství, a také zákon o evropskéobčanské iniciativě, umožňující Čechům spolus dalšími občany EU formou petičních iniciativpřímo úkolovat unijní instituce.

Alexandra ·tefanováparlamentní zpravodajka

I N F O R M A C E Z P A R L A M E N T U â R

Vládní novelazákona o po‰tovníchsluÏbách zbavujeâeskou po‰tuposledního mono-polu, doruãovánípohlednic a obyãej-n˘ch zásilek.


Novela trestního fiádu poslancÛ TOP 09 navrhuje pruÏnûj‰í podmíneãné propu‰tûní z vûznice.

SenátPři 18. schůzi konané koncem únoraumožnil Senát přijetí návrhu zákonao vydání státních dluhopisů na krytíletošního rozpočtového schodkua schválil také vládní návrh zákona,podle kterého se exprezident VáclavHavel zasloužil o svobodu a demokra-cii. Na březnové 19. schůzi poslalisenátoři více než polovinu norem pře-daných sněmovnou zpět s pozměňova-cím návrhem.

Do sněmovny byla vrácena novelaposlanců TOP 09 o místních poplat-cích, umožňující obcím stanovit vyššípoplatek za nakládání s odpadem. Dnesmůže obec vybrat na osobu a rok až250 korun za nakládání s tříděnýmodpadem a k tomu dalších až 250 korunza výdaje při nakládání s netříděnýmodpadem. Celkem tedy až 500 korunročně. Limit na krytí nakládání s netří-děným odpadem zvyšovala poslaneckápředloha na 750 korun, sněmovna alenakonec odhlasovala, aby se výše tétočásti poplatku za odpad nezastřešovala.S tím senátoři nesouhlasili a limit(750 korun) do novely vrátili. K vládnínovele zákona o pozemních komunika-cích, která má omezit reklamy podél sil-nic, přijala horní komora návrh

senátorky Veroniky Vrecionové (ODS),podle kterého by se měly zachovat bill-boardy u místních komunikací a jejichvýskyt by se měl omezit jen podél hlav-ních tahů, tedy u dálnic a silnic I. třídy.Se změnou se do dolní komory vrátilanovela zákona o ochraně ovzduší, kteráměla původně od roku 2017 zvýšit

poplatky za vypouštění čtyř hlavníchznečišťujících látek. Sněmovna ale při-jala poslanecký návrh, aby se tytopoplatky naopak snižovaly a v danémhorizontu zrušily. Senátoři nesouhlasilia vrátili se k původnímu záměrupoplatky zvyšovat. Senát vrátil sně-movně i drobnou poslaneckou noveluzákona o provozu na pozemníchkomunikacích, legalizující cyklo-vozíky pro děti. Nikoliv kvůlivozíkům, ale pro nesouhlass dodatečně schváleným „přílep-kem“, který se týká připomínko-vání dopravních norem. Sezměnou šla zpět do sněmovnyi vládní novela zákona o rostlino-lékařské péči. Původně měla omezitletecké chemické postřiky proti škůd-

cům, ale poslanci k ní „přilepili“ změnuvinařského zákona, která rušila povin-nost ukládající obchodníkům s vínempodávat o nákupu roční hlášení. Senátnavrhl, aby se roční dovoz vína nad50 hektolitrů v nádobách s obsahemnad 15 litrů v následujícím roce hlásil.K podpisu prezidenta zamířila například

novela zákona o vojácích z povoláníi o veřejných sbírkách, zelenou dostalataké novela zákona o silničnídopravě zvyšující nároky na pro-fesní způsobilost dopravců. Kromětoho obnovuje absolutní přednostpro vozidla záchranářů na přecho-dech.

I N F O R M A C E Z P A R L A M E N T U â R

„Zelenou dostala novela zákona o silniãní dopravûzvy‰ující nároky na profesní zpÛsobilost dopravcÛ.“

� I N Z E R C E

Jan Procházkaanalytik Cyrrus

Národní ekono-mická rada volnědiskutovala a vládě„nadhodila“ opa-tření k nutnénápravě veřejnýchfinancí. Obě tytoradikální změnytam své výrazné

místo měly a já s těmito návrhy souhla-sím. Vláda se rozhodla udržet rozpočto-vou trajektorii i v této hospodářsky těžkédobě a jiná cesta než úspory a zvýšenídaní bohužel není. Osobně bych vícetlačil na úspory, ale beru v potaz, ževláda musí rozhodovat na základě kom-promisu všech tří vládních uskupení. Jejen škoda, že ostatní úsporná doporu-čení padla ze stolu, dobrých nápadů tambylo hodně. Obyvatele ale logicky pri-márně zajímá stav jejich peněženek, tedyvolně přeloženo – DPH, valorizacedůchodů a druhá sazba daně z DPFO.

Michal BroÏkahlavní analytik Raiffeisenbank a.s.

Stav veřejnýchfinancí a krátko-dobý výhled na nej-bližší roky nejsoupalčivým problé-mem. Hlavní prob-lém českýchveřejných financíleží v dlouhodobém

horizontu a v dynamice veřejnéhodluhu. Časově omezená diskreční opa-tření z tohoto pohledu postrádají smysl.Naopak mohou být kontraproduktivní.Je známou věcí, že ekonomický růst sesnoubí se stabilitou a predikovatelnostípodnikatelského prostředí. Po zvýšeníDPH v roce 2012 se diskutuje další zvý-

šení v příštím roce, přitom je možné, ževýběr daně bude z důvodu změnystruktury spotřebního koše výrazněnižší, než se očekává. V souvislostis úsporami v době recese by vláda mělazvažovat ekonomické náklady vyššímíry nezaměstnanosti. Z hlediska opa-tření, která lze řešit v krátkém čase, jeúprava nerovnoměrného zdanění mezizaměstnanci a živnostníky. Mým hlav-ním obecným doporučením je zaměřeníse na dlouhodobé problémy a dlouho-dobou konkurenceschopnost české eko-nomiky. Nemohu nepřipomenoutnáklady vysoké míry korupce.

Petr Dufekanalytik ČSOB

Vzhledem k tomu,že se v médiíchobjevilo několikvariant navýšení čisjednocení sazebDPH, je těžké sev této věci kon-krétně vyjadřovat.ČR se dlouhodobě

nevyhne dalšímu růstu DPH, už jenproto, že bude velmi obtížně schopnafinancovat penzijní systém ze stávají-cích daní. Brzké navýšení DPH můžekrátkodobě vylepšit rozpočet, ale samoo sobě problém deficitů v dlouhémobdobí nevyřeší.Zmrazení penzí v situaci, kdy růst spo-třebitelských cen dosahuje téměř 4 %

by bylo až příliš radikální řešení. Ušet-řilo by sice docela velký objem peněz,ale za cenu snížení životní úrovněvýznamné části obyvatelstva. Určitě jemožné diskutovat o pravidlech valori-zací důchodů a například navázat inde-xaci pouze na inflaci a nikoliv současněna růst mezd.Státní rozpočet trpí velkými deficity,nicméně existují i velké rezervy pro jehoposílení. Pomineme-li stranou schop-nost vybírání daní (minimalizaci daňo-vých úniků, výběry nedoplatkůa eliminaci promíjení daní), tak jevhodné diskutovat o daňových paušá-lech a tzv. pojistném u živnostníků.Daňové paušály se poněkud „vymklykontrole“ a jejich výsledkem je téměřzanedbatelný výběr daně z příjmuu kategorie živnostníků. Vedle toho pří-spěvek v rámci sociálního pojištěníu této kategorie poplatníků kontrastujejednak s odvody u zaměstnanců (a jejichzaměstnavatelů), kontrastuje s princi-pem solidarity sociálního systémui s výnosy, které v podobě penzí získajísamotní živnostníci.Prvními v řadě při řešení deficitů roz-počtu však měly být úspory a s nimispojené reformy veřejného sektoru. Je toovšem daleko náročnější úkol než jaké-koliv zvýšení daní, zvláště pak DPH.

red.


E K O N O M I K A

Vláda mûla zaãítúsporami vevefiejném sektoruZnámí ekonomové odpovídali na dotaz, zda povaÏujísouãasné vládní návrhy na zv˘‰ení DPH a zmrazenídÛchodÛ na nûkolik let za optimální cestu k udrÏenídeficitu vefiejn˘ch financí, ãi zda mají nûjaká jiná doporuãení.

V˘sledky soutûÏe o lístky do Divadla KolowratSprávná odpověď na soutěžní otázku – Jaké vize nesdílí Petr Nečas je:b) apokalyptické

2 lístky do Divadla Kolowrat na představeníCesta kolem světa za absolutní tmy (28. 3. 2012) vyhrávají:1) M. Krejčí 2) M. Indráčková 3) L. Křižan

Výhercům gratulujeme

Očekávanému červencovému ostrému startu stěžejníhoprojektu eGovernenmentu – základních registrů – podleředitele Odboru veřejné správy Roberta Ledvinky nicnebrání. A na co se jako občané můžeme těšit? Za přepáž-kou úřadu prý strávíme daleko méně času, protože jednoudoložený údaj nebudeme muset státu znovu a znovudokládat, např. při změně jména nebo bydliště. Kromětoho přinese spuštění základních registrů veřejné správěúspory ve výši zhruba sedmi až osmi miliard korun ročně.Nemluvě o úspoře času, kterou zatím úředník tráví ověřo-váním dat.

Jednou z dalších cest zefektivnění veřejné správy může býtvyužívání cloud computingu. Využívají ho orgány státnísprávy a samosprávy například ve Spojených státech čiVelké Británii a s jeho adopcí počítají i další země, jako jeNěmecko či Španělsko. Je tak jen otázkou času, kdy tentotrend naplno osvítí také veřejné činitele v České republice.Neměli bychom totiž zůstat pozadu.O budoucím využití geoinformačních technologií mluvígenerální ředitel společnosti Geodis Ondřej Tomas.Masové využití geoinformatiky podle něj změní svět,podobně jako ho změnilo rozšíření internetu.Na závěr se v rozhovoru s generálním ředitelem AdastraČR Ondřejem Frydrychem dočtete, co zásadním způso-bem ovlivní trh IT v letošním roce.

e G O V E R N M E N T

speciální pfiíloha eGovernment

Robert Ledvinkafieditel odboruvefiejné správy MV

Ale‰ Kuãeragenerální fieditelNovell pro âR a SR

Ondfiej Tomasgenerální fieditelGeodis

Ondfiej Frydrychgenerální fieditelAdastra âR


WANTED

ICTIT trendy ve vefiejné správû


Rodné ãíslo je‰tûbude platit mini-málnû do roku 2020.Základní registryv‰ak s rodn˘mi ãíslynebudou pracovat uÏod svého spu‰tûní.


Je červencový ostrý start stěžejního projektuzákladních registrů reálný? Nehrozí jeho zdrženíz důvodu, že je pět IT tendrů na vybudovánízákladních registrů v hledáčku protikorupčnípolicie?Přestože ještě před několika měsíci jsme byli v pří-pravě startu základních registrů ve skluzu, v tutochvíli jedeme přesně podle nastaveného harmono-gramu. Děláme tedy vše pro to, aby byl ostrý startsystémů spuštěn skutečně 1. července 2012, jak jestanoveno v zákoně. Pokud jde o možné úvahyo rizicích spojených s šetřením policie, tak ty samo-zřejmě z pochopitelných důvodů v tuto chvílinemohu komentovat.

Co bude spuštění projektu základních registrů,na které se dlouho a netrpělivě čeká, v praxi proobčany znamenat?

Pro občana bude důležité, že díky zavedenízákladních registrů stráví daleko méně času za pře-pážkou úřadu. Jednou doložený referenční údajtotiž nebude muset státu znovu a znovu dokládat,protože úřady, které na údaj mají právo, se o jehozměně dozví právě z registrů. Občan se tak vyhneopakovaným cestám na úřady, například přizměně jména, bydliště nebo při změně vlastnictvínemovitosti. Dojde-li ke změně těchto údajů,stačí, aby je občan nahlásil na nejbližším věcněpříslušném úřadě. Ještě jednodušší je to třeba v pří-padě svatby, kdy si žena či muž změní jméno, a jetomu přítomna matrikářka, která změnu zazna-mená do matriční knihy a evidence obyvatel.Ohlašovací povinnost občana tím skončila.Jde samozřejmě jen o stručný výčet výhod, nic-méně výhody občan pocítí i jinak. Úředník totižnebude muset zjišťovat, která data jsou aktuálnía správná, takže dojde ke zrychlení procesu vyří-zení žádosti občana, tedy ke snížení byrokratickézátěže. U správních řízení odhadují analýzy 40%úsporu času, protože dosud přes polovinu časutrávil úředník ověřováním platnosti různýchúdajů. Veřejná správa tak bude skutečně fungovatefektivněji.

Nové základní registry budou využívat speci-ální číselné identifikátory, bude to znamenatpostupný zánik rodných čísel?Rodné číslo ještě bude platit minimálně do roku2020. Základní registry však s rodnými čísly nebu-dou pracovat už od svého spuštění. Bezvýzna-mové číselné identifikátory, pod kterými budoulidé v základních registrech vedeni, budou zna-menat výrazné zvýšení ochrany osobních údajů.Naproti tomu rodné číslo se v moderní době jevíjako nepraktické. Funguje ve veřejných databázíchjako univerzální identifikátor a s jeho znalostímůžete o občanovi zjistit řadu údajů. Už jen zesamotného čísla pak poznáte datum narozeníi pohlaví občana. To z bezvýznamového identifi-kátoru nelze. Postupný zánik či omezení využitírodných čísel tak z hlediska bezpečnosti považujiza logický.

Kdo všechno se k údajům v registrech dostane?Jak budou údaje občanů chráněné před zneuži-tím?Ochrana údajů pramení už z toho, že konkrétníagendové identifikátory, pod kterými budou lidévedeni, navíc v každé agendě pod jiným číslem,nebudou automaticky propojené s konkrétní oso-bou. Připojit údaje ke konkrétní osobě dokáže zapřesně stanovených podmínek jen Úřad proochranu osobních údajů přes svůj registr ORG.

BlíÏí se konec obíhání úfiadÛ?Na zaãátku ãervence by mûl naostro zaãít fungovat stûÏejní projekt eGovernmentu – tzv. základní registry.O zmûnách, které pfiinesou, ale i o tom jak dále zefektivÀovat ãinnost vefiejné správy nás informoval fieditelodboru vefiejné správy Ministerstva vnitra Robert Ledvinka.


U registru platí také jednoduchá rovnice,že k osobním údajům se dostane pouzeten úředník, který má na jejich získáníprávo. Uvedu jeden příklad: Úředník,který má na starosti agendu registru oby-vatel, z tohoto registru nezjistí, kde kon-krétní osoba bydlí. Údaj tedy musí získatz registru adres, a to prostřednictvím pro-

pojovacího informačního systému základ-ních registrů. Teprve pokud systémvyhodnotí, že má úředník na tento údajprávo, zpřístupní mu ho aORG ho přidělíke konkrétnímu občanovi. Pokud systémvyhodnotí, že se úředník snažil získat údaj,na který právo nemá, Správa základníchregistrů, která bude na celé registry dohlí-žet, okamžitě informuje Úřad pro ochranuosobních údajů. Úředník navíc nebudemítpřístup přímo do registrů, nicméně pouzezašle dotaz do Informačního systémuzákladních registrů a, pokud tak učinilv souladu se zákonem, dostane také odpo-věď. Samotný systém bude samozřejměbezpečně a na nejvyšší možné úrovni chrá-něn v několika datových centrech.

Registr práv a povinností je úzce propo-jen s tzv. procesním modelovánímagend, díky němuž MV získá „mapuveřejné správy“. K čemu takto získanéinformace využijete a jak mohoupomoci zefektivnit práci úřadů?Prostřednictvím tohoto strategického pro-jektu získá stát optimální software pro pro-cesní modelování. Nikoliv primárně promalování procesů, ale pro vytváření reál-ného procesního modelu každé činnostivykonávané v rámci konkrétní agendy,včetně reálně vynakládaných finančníchprostředků, stanovení optimálních perso-nálních a procesních podmínek a včetnědetekce a odstranění zbytečné byrokratickézátěže v rámci každého procesu. Půjdeo závazné metodiky procesního modelo-vání, vzorů procesních modelů u 30 nej-frekventovanějších agend veřejné správya proškolených odborníků na procesnímodelování, a tím nástroj pro účinnouoptimalizaci a zefektivnění veřejnýchvýdajů. Získaná data budou totiž následněvyužita pro optimalizaci náplně činnostijednotlivých orgánů veřejné správy podlecharakteru a zaměření působností a agendpři výkonu konkrétní veřejné službya reálně potřeby občanů a státu a takék optimalizaci a standardizaci procesů,a tím i k eliminaci zbytečně a neefektivněvynakládaných veřejných výdajů.Procesní modely umožňují výrazné ztran-sparentnění procesů ve veřejné správě,

umožní odstranění duplicit při jejichvýkonu a rozkryjí a pojmenují kompetencejednotlivých složek a institucí, a to s ohle-dem na časovou či finanční náročnostkonkrétního výkonu. Jde o ideální plat-formu pro následné zjednodušení jakého-koliv procesu, a tím i spokojenějšíhoobčana nebo firmu: požadované služby

obdrží v kratším čase a coby daňovépoplatníky je úspornější práce úřadů přijdena méně peněz.

Jaké finanční prostředky budou naspuštění základních registrů vynalo-ženy? Z jakých zdrojů?Zavádění čtyř základních registrů přišlo při-bližně na 2,5 miliardy korun, nicméně85 % z částky bylo financováno z evrop-ských fondů.

Dá se již vyčíslit, jakých úsporbude díky fungování základníchregistrů dosaženo?Fundované odhady počítají s úsporouveřejné správy ve výši zhruba sedmi ažosmi miliard korun ročně. Daleko většíúspora však bude v čase, který zatím úřed-

ník tráví ověřováním dat. Už nebude váhata sáhne po údajích do registrů, které budoustátem ověřené. Ušetřený čas pak budemoci věnovat samotnému rozhodování,takže bude pracovat ještě kvalitněji neždnes.

Nehrozí, že spuštěním registrůnastane podobná situace jako vevyplácení dávek prostřednictvímnového systému MPSV? V souvislostis přechodem na nový systém dochá-zelo ke zpoždění výplaty některýchdávek, smlouvy na dodávku novéhosystému prověřuje ÚOHS.Důležité je uvést, že se spuštěním základ-ních registrů nevypínáme veřejnou správuani nezavádíme žádná nová data. Pracu-jeme pouze s tím, co už dnes máme. Fun-gování už od dubna pečlivě testujemev pilotním provozu na skutečném úřadui skutečných datech. Veškeré institucezapojené do registrů přistupují k tech-nické a informační kampani zodpovědněa na co nejlepším vyladění spolupracují sezástupci krajských informatiků i informa-tiků Svazu měst a obcí. Díky tomu mámezpětnou vazbu a dost času případně

možné nedostatky doladit tak, aby se sys-tém připravil co možná nejlépe.

Jaký bude další osud tzv. eGONcenter, která slouží ke školeníúředníků v eGovernmentu a rozšířeníznalostí v práci s ICT v regionech?(Vznikala od roku 2009 s podporouEU fondů, letos či příští rok by mělyprojekty končit.)S dalším rozvojem eGON center Minis-terstvo vnitra v tuto chvíli nepočítá. Pod-pora vyprší letos v květnu a projekt v tétopodobě již nebude dále pokračovat. Nic-méně Ministerstvo vnitra zajistí jeho dalšíudržitelnost i přístup zaměstnanců ke sta-tickým modulům. Pokud jde o vzdělá-vání úředníků v oblasti IT, tamMinisterstvo vnitra již masivní vzdělávacíkampaně organizovalo. Teď je řada takéna konkrétních úřadech, aby tyto vědo-mosti zprostředkovaly i svým dalšímzaměstnancům.

V současné době funguje již přes 5000Czech POINTů. Bude možné získatdotace ze strukturálních fondů navybavení jednotlivých pracovišť?Možnost získání dotace ze strukturálníchfondů na vybavení jednotlivých pracovišťbyla v roce 2009. O žádných dalších dota-cích se v tuto chvíli neuvažuje.

Jak se promítá dnešní finanční situacestátu do snah o modernizaci veřejnésprávy a její elektronizaci?Samozřejmě, že dnes si ve veřejné správěnemůže nikdo příliš vyskakovat. Na dru-hou stranu smyslem reformy veřejnésprávy je modernizovat ji tak, aby bylaefektivnější a levnější. Je tedy v zájmuvšech, aby klíčové projekty pokračovalydál. To samé se týká elektronizace, kterás modernizací úzce souvisí. Ty nejdůleži-tější projekty tedy pokračují dál i v doběhospodářské krize.

Co říkáte na odhad poradenské spo-lečnosti Apogeo Group, že 30–35 %finančních prostředků vynaloženýchveřejnou správou na ICT projekty„vyletí oknem“ bez užitku. Tedy žebuď přinášejí nulový, nebo jenzanedbatelný efekt.Zaprvé se nedá financování projektů taktozobecňovat, zadruhé ICT projekty naopakpřinášejí mnoho úspor, které výrazně pře-vyšují vložené finanční prostředky a snižujíbyrokratickou zátěž. To platí zejména propáteřní projekty eGovernmentu.

Marcela Staňková

„Smyslem reformy vefiejné správy je modernizovatji tak, aby byla efektivnûj‰í a levnûj‰í.“

„NejdÛleÏitûj‰í projekty eGovernmentu pokraãujídál i v dobû hospodáfiské krize.“



Nejprve se podívejme na to, co cloudcomputing vlastně je. Jde o výpočetnímodel, který přes internet umožňujeneustálý přístup ke sdílené množině kon-figurovatelných zdrojů, jako jsou sítě,servery, úložiště, aplikace a služby. Tytojsou poskytovány a lze k nim přistupovatpružně, rychle, cenově efektivněa s minimálními administrativnímivýdaji. Jinými slovy – model, který umo-žňuje pružný odběr služeb ICT s dyna-mickým charakterem od jednohoposkytovatele, aniž by bylo zapotřebívlastních investic do složitých systémůa infrastruktury, skýtá vysokou míru efek-tivnosti. Navíc dochází k průběžnémodernizaci stávajícího prostředí ICT,protože poskytovatelé už z důvodů kon-kurenceschopnosti pracují s nejmoder-nějším prostředím ICT. Zajištěnínepřerušovaného provozu a bezpečnostivšech dat a aplikací podniku má v kaž-dém prostředí nejvyšší prioritu.Oproti klasickým prostředím ICT jeu cloud computingu třeba zohledňovatodlišně situované aspekty bezpečnosti.Výpadkům v důsledku přetížení či prob-lémům s dostupností je s pomocí dyna-mického modelu v cloudu zabráněno.Hrozby, jako ztráta nebo krádež (přenos-ných) počítačů, jsou vzhledem k centrál-nímu uchovávání (uložení) dat méněkritické. Cloud computing má zkrátkazvláštní strategický rozměr. Praxe uka-zuje, že se odběr ICT služeb z cloudumůže na úrovni bezpečnosti projevit

velice kladně. Mnoho uživatelů senehodlá pravidelně ve vlastní

režii zabývat množstvím úkolůsouvisejících s bezpečností

nebo se obává nákladů na zajištění kva-litních opatření. Cloud služby tomutopostoji velmi dobře vyhovují, protožezavedení poskytovatelé služeb ICT majívětší zkušenosti a zaměstnávají výborněvyškolené odborníky.

Na co si dávat pozor?Pozornost je naopak třeba věnovat fakto-rům, jako je spolehlivé oddělení data aplikací jednotlivých orgánů státnísféry, a místu zpracovávání dat (fyzicky).Jelikož veřejná správa disponuje osob-ními údaji nás všech, je třeba, aby bylyjejí bezpečnostní požadavky co nejpřís-nější, srovnatelné s požadavky finanč-

ních institucí. Z právních důvodů hrajezvláštní úlohu místo ukládání a zpraco-vávání dat. Často není zjevné, jaká dataa aplikace a kdy jsou na jakém serveru –a ve které zemi je umístěn. Zde můžedocházet k problémům ohledně apliko-vatelného zákonodárství nebo ke kon-fliktům, například se zákonem o ochranědat. V každé fázi definice, od sourcin-gové strategie až po provoz ICT u posky-tovatele služeb, je třeba přihlížetk bezpečnostním aspektům spolu s doda-tečným úkolem efektivního řízení a kon-troly ve smyslu IT-governance. Přeneseníodpovědnosti za provoz ICT na speciali-zované poskytovatele veřejné správěulehčí situaci, pomůže jí snižovatnáklady a zvyšovat kvalitu služeb.Ze sumy těchto informací vyplývá dopo-ručení, aby při výběru poskytovatelecloudu stát stanovil maximální kvalita-tivní požadavky. Vedle technických zna-lostí a výkonnosti by se měly týkatzvláště důvěryhodnosti, spolehlivostia schopnosti plnit všechny požadavkyveřejné sféry, i pokud jde o právníaspekty. Důvěra je zde naprosto rozho-

dujícím faktorem. Má-li být vytvořenadůvěra v tak abstraktní řešení, jakým jecloud, sehrávají klíčovou úlohu přístupya konkrétní odborníci. Důvěra v systémroste, pokud jsou důvěryhodné kon-trolní mechanizmy. Poskytovatelék tomu mohou přispívat množstvímopatření: třeba prokazatelnou bezpeč-ností, certifikáty a atesty, aktivním důka-zem, že jsou dodržovány standardyshody, definovanými serverovými stano-višti. Důvěru vytvářejí rovněž jasné pro-cesy s integrovanými kontrolamia dostatečný reporting, pravidelnéaudity a přizpůsobené záruční úmluvya smlouvy o úrovních služeb. Zde je rov-

něž třeba zmínit, že nasazení cloudunedává smysl v každém prostředí a vždyje třeba nejprve zvážit konkrétní situaci.Krom toho je třeba vypracovat kon-krétní strategii pro nasazení cloudua vždy se rozhodnout pro správný typcloudu v závislosti na aktuálních bez-pečnostních požadavcích (veřejný cloud,hybridní cloud, privátní cloud). Důležitáje i volba správného partnera, který jeschopen adekvátně dostát všem poža-davkům.Že je ale cloud computing správnou ces-tou, o tom již většina expertů vůbecnepochybuje. Proto jej již využívajíorgány státní správy a samosprávy napří-klad ve Spojených Státech či Velké Britá-nii a s jeho adopcí počítají i další země,jako je Německo či Španělsko. Je tak jenotázkou času, kdy tento trend naplnoosvítí také veřejné činitele v České repub-lice. Neměli bychom totiž zůstat pozadu.

Michal Stachník,country manager pro Českou a Slovenskourepubliku společnosti VMware, globálního

lídra v oblasti virtualizačních řešenía cloudové infrastruktury



„DÛvûra v systém roste, pokud jsou dÛvûryhodnékontrolní mechanizmy.“

Dozrál ãas pro cloud computingv ãeské vefiejné správû?Podíváme-li se na soukromou sféru, budeme ohromeni ãísly, podle nichÏ se prouÏívání cloud computingu rozhoduje stále více firem (podle KPMG jde o 81 %),a to nejen v rámci projektÛ, ale i trvalé podpory obchodních procesÛ. PouÏívání tohotov˘poãetního modelu pfiitom mûní bezpeãnostní situaci dat a aplikací. Nûkteré zdrojeohroÏení klasick˘ch IT prostfiedí odpadají, jiné vyvstávají. Zvládne to vefiejná sféra?

Mimofiádnû rychlá realizaceDodejte roční práci za dva měsíce,finanční kompenzaci nečekejte. Tak nějaklze stručně vyjádřit zadání, které na pod-zim čekalo dodavatele nových informač-ních systémů, sloužících na úřadu práceod 1. 1. 2012 k vyplácení dávek.Právní úprava posuzování nároků nadávky a jejich vyplácení existovala nazačátku podzimu 2011 jen v podobě vlád-ního návrhu, který čekal na schválení.Nebylo možné ani předpovídat, kterépasáže ještě doznají změn a které již zůs-tanou v současné podobě. Jejich finálnípodoba by pro dodavatele představovalaalespoň hrubé zadání, k detailnímuzadání je třeba prováděcích předpisů. Tyv tu dobu bez schválení nadřazené právníúpravy vzniknout ještě nemohly.Vysoká složitost a rozsah problematikyposuzování nároků na dávky a jejich vy-plácení, neexistence konkrétního zadánía požadavky na zabezpečení, geografickéčlenění systému atd. činily z projektuzavedení nových informačních systémůkomplikovaný projekt. Odborníci uvádějí,že obdobný projekt je možné stihnoutpřibližně za rok. A to za předpokladu, ževše půjde hladce. Finanční nákladypřitom odpovídaly běžnému několikamě-síčnímu projektu, nikoliv ročnímu, kterýje nutné stihnout za pár měsíců.

Situaci zkomplikovaly i zásadníorganizaãní zmûnyI když se situace zdála být už tak dostneřešitelná, bylo nutné ještě počítat

s převzetím vyplácení některých dávekúřadem práce od obcí. Řadu budoucíchuživatelů tak nebylo možné před nasaze-ním systému proškolit. Nebyli ještězaměstnanci úřadu a původní zaměstna-vatel neměl žádný důvod své pracovníkyposílat na školení.

Projekt zachránilo extrémní nasazenípracovníkÛPřes na první pohled nerealizovatelnézadání se podařilo systémy do ledna2012 vyvinout, převést data z původníchsystémů, otestovat nové řešení a proško-lit klíčové uživatele. Po celou dobuvývoje se úředníci kromě své běžné

agendy aktivně věnovali práci ve společ-ných týmech s dodavateli. Definovalipožadavky na nové řešení a společně tes-tovali jejich naplnění novými systémy.Společné úsilí a extrémní nasazení pra-covníků ministerstva, úřadů práce i tech-niků z dodavatelských firem vedlok rozběhnutí nových systémů ve stano-veném termínu.

Moderní technologie usnadní rozvoja údrÏbu systémÛ v budoucnuNové řešení disponuje řadou moderníchprvků. Všechny dílčí systémy jsou nasa-zeny v tzv. virtualizovaném prostředí.Není tedy nutné sledovat hardwarové

nároky každého systému zvlášť a při-způsobovat jim výkonnost konkrétníchhardwarových zařízení. Postačí, když jehardware přizpůsoben společným náro-kům, zbytek už vyřeší automatizovanépřiřazení potřebného výkonu aplikaci,která ho zrovna potřebuje. V budoucnuje tak možné jednoduše přidávat dotohoto prostředí další aplikace a zajišťo-vat pro ně potřebný výkon.V novém řešení došlo ke sjednocenídříve autonomních databází. V původ-ním řešení byly databáze umístěny vždyv jednotlivých lokalitách. Nebylo takmožné jednoduše zjistit celkové pře-hledy o stavu vyplácení dávek a prob-lémy přinášelo i předávání spisů mezijednotlivými kontaktními pracovištiúřadu. Nyní je geografické členěnípouze virtuální. V případě potřeby sek potřebným údajům může jednodušedostat každý úředník. Je nutné pouzezměnit nastavení příslušných přístupo-vých práv.

Bezpeãnost je fie‰ena centrálnûV souvislosti s centralizací systémůvýplaty dávek do jediného informač-ního prostředí v Praze došlo i ke změněv řízení bezpečnosti. Dříve byla bezpeč-nost řešena na úrovni dílčích instancísystémů v jednotlivých lokalitách úřadupráce. Správa bezpečnostních pravidel

tak byla distribuována mezi stovkyadministrativních pracovníků. Sjedno-cení systémů na jediném místě umožnícentrální správu těchto pravidel poddohledem a kontrolou několika máloadministrátorů. Ministerstvo si odtohoto opatření slibuje menší prostorpro případná pochybení a lepší průhled-nost správy bezpečnosti celého řešení.Uvedené technologie a principy, na kte-rých je současné řešení pro podporuvýplaty dávek postaveno, umožnív budoucnosti jednodušší a předevšími levnější rozvoj a údržbu provozova-ných systémů.

Marcela Staňková

Par lamentn í magaz ín 29Par lamentn í magaz ín 29


„V pfiípadû potfieby se k potfiebn˘m údajÛm mÛÏejednodu‰e dostat kaÏd˘ úfiedník.“

Nové systémy pracujína bázi clouduSystémy na v˘platu dávek Ministerstva práce a sociálních vûcí od jejichnasazení do bûÏného provozu v lednu 2012 ãelily kritice na politickéúrovni i mezi úfiedníky. Dnes se jiÏ situace postupnû stabilizuje. V danémãasovém prostoru a finanãním rámci se jedná o v˘jimeãn˘ projekt,kter˘ je pfies úvodní potíÏe úspûchem.


Před pěti lety byl spuštěn první CzechPOINT. Tehdy jste u toho byl přímo naPraze 13. Vzpomínáte si na ten den?Pamatuji si, že jsme s kolegy měli doslovastrach, aby se nám povedly první výpisy.Městský úřad byl plný celebrit, počínajepremiérem, a všichni měli velká očeká-vání. A potom příslušný pracovník úřaduvystavil první výpis, byl to výpis z obchod-ního rejstříku. Oddechli jsme si, protožekdyby se to nepovedlo, byla by to ostuda.Potom si také pamatuji, že tehdy bylazima a že politici pokřtili logo a my jsmese zase vrátili do práce. První výpis byl siceúspěch, ale před námi bylo ještě mnohopráce.

Byl to opravdový začátek eGovern-mentu?Takhle zjednodušený pohled by nebylsprávný. Czech POINT je úspěšným pro-jektem v oblasti eGovernmentu. Denněposkytuje službu tisícům lidí, předevšímjim šetří čas, vždyť člověk stojící ve frontěna úřadě nevytváří žádné hodnoty. Zjed-nodušeně se ale dá říci, že od toho dne selidé mohli toho, co je eGovernment,fyzicky dotknout. Co ale bylo opravdo-vým začátkem eGovernmentu, na tokaždý, kdo se jeho přípravy zúčastnil,může mít jinou odpověď.

Kam se tedy za těch pět let Czech POINTdostal?Dostal se do úřadů, a to nejen ve městech,ale i v těch nejmenších vesnicích. Dostal sena pošty, k notářům, na ambasády. Dostalse ale i k úředníkům, kteří používají CzechPOINT jako tzv. interní terminál neboliCzechPOINT@office. To je pro mnohéméně viditelná, ale fakticky dnes možnádůležitější role Czech POINTu. Zejménavýkon tzv. autorizované konverze z mociúřední je vůbec nejvíce využívanou funk-cionalitou Czech POINTu.

Czech POINT ale také slouží jako pod-půrný systém pro Informační systémdatových schránek. Jak se osvědčilv této roli?Myslím, že kdyby nebylo Czech POINTu,musel by se vytvořit právě pro to, aby sedal Informační systém datových schránek(ISDS) spustit. Na Czech POINTu si uži-vatelé mohou zřídit datovou schránku,zrušit ji, nechat si vystavit nové přístupovéúdaje. A pokud je to potřeba, mohou sizde na požádání nechat provést autorizo-vanou konverzi dokumentů. Právě tytofunkce dotvářejí funkcionalitu ISDSa překlenují „digital divide“, tedy propo-jují digitální a papírový svět. Myslím, žeprávě v ucelenosti funkcí ISDS a CzechPOINTu z pohledu životního cyklu doku-mentů je český eGovernment světově uni-

âesk˘ pfiístupje jedineãn˘

První krÛãky eGovernmentu v âeské republice popisuje Ing. Ale‰ Kuãera,generální fieditel spoleãnosti Novell pro âeskou republiku a Slovensko.



Novell je zodpo-vûdn˘ pfiedev‰ímza správu identituÏivatelÛ, tedy jakúfiedníkÛ v CzechPOINTu, takuÏivatelÛ ISDS.

kátní. V jiných zemích najdete různé systémy slou-žící ke zjednodušení komunikace občana s admini-strativou, ale český přístup, zohledňující jak digitální,tak papírovou formu komunikace, je jedinečný.

Víte o nějakém podobném systému v zahraničí?V různých zemích se používají různé systémy. Mězaujal přístup, který má k eGovernmentu Singapur.Pod ministerstvem financí tam mají zvláštní úřad,který se eGovernmentu věnuje dlouhodobě a procelou administrativu. Občanům tam na základěpředloženého dokladu vládní úředník vydá přístu-pové údaje do portálu na podobných kontaktníchmístech, jako je u nás Czech POINT. Osobně jsempřesvědčen, že projet typu Czech POINT se uplatnípředevším tam, kde jsou podobné administrativníprincipy jako u nás. Zjednodušeně (a s úsměvem)řečeno, hodí se tam, kde je stále králem orazítko-vaný formulář.

Společnost Novell se účastnila budování jakCzech POINTu, tak Informačního systému dato-vých schránek. Můžete se s námi podělito nějaké technické zajímavosti těchto systémů?Oba tyto systémy jsme budovali především s důra-zem na spolehlivost a zatím technicky skutečně fun-gují bez vážnějších problémů. Myslím, že je to díkyspolehlivým a vyzkoušeným technologiím, ale také

díky tomu, že naši architekti postupovali a postu-pují spíše konzervativně, neexperimentují s nedosta-tečně ověřenými technologiemi v zájmu vlastníhozviditelnění. Nazval bych to pokorou. Tento postupse nám vždy vyplatil. Novell je zodpovědný přede-vším za správu identit uživatelů, tedy jak úředníkův Czech POINTu, tak uživatelů ISDS. Vědět, kdose k informačnímu systému připojuje, je jednouz klíčových částí obou systémů. V poslední době sečasto hovoří o Jednotném identitním prostoruveřejné správy, ten je součástí Czech POINTu a jevytvořen s použitím technologií Novell.

Jaký je vztah mezi Czech POINTy a základnímiregistry? Za pár měsíců nás čeká start další velkéčásti eGovernmentu...Czech POINT a ISDS budou registrovány jako tzv.agendové informační systémy a budou samozřejmě

využívat systém základních registrů. Kontaktnímísto veřejné správy, tedy Czech POINT je místem,kde se občanovi, který nechce nebo může využítpočítač, poskytují služby eGovernmentu. ISDS jeurčen pro ty, kteří chtějí tyto služby čerpat elektro-nicky. Základní registry jsou naproti tomu centrál-ními systémy, které přispějí k výkonnostielektronizovaného výkonu veřejné správy „vzadu“.Základní registry především slouží k výměně refe-renčních údajů o obyvatelstvu, právnických oso-bách, adresních bodech atd. Czech POINTnapomůže připojení některých agendových infor-mačních systémů používaných orgány veřejnésprávy k základním registrům zejména v období ponáběhu základních registrů. Během času se tyto sys-témy připojí přímo, ale to bude nějakou dobu trvat.Czech POINT sehraje zejména v tomto obdobídůležitou úlohu téměř pro všechny úřady. ISDS jedopravním kanálem pro datové zprávy, jeho rolezavedením základních registrů nemění.

Takže jaká bude role Novellu v souvislosti sezákladními registry?Já bych tuto roli označil jako roli pomocnou.Budeme se starat o správnou funkci Czech POINTua správnou funkci ISDS a těm, kteří budují základníregistry, budeme držet palce a přát úspěch.

red.


„Nejvíce vyuÏívanoufunkcionalitou Czech POINTuje v˘kon tzv. autorizovanékonverze z moci úfiední.“


Společnost Novell je předním poskytovatelem služeb v oblasti informačnícha komunikačních technologií v České republice. Pomáhá zákazníkům snižo-vat náklady, složitost a rizika spojená s jejich IT systémy prostřednictvímřešení správy identit a zabezpečení, správy systémů, spolupráce a linuxovýchoperačních platforem. Společnost Novell se výrazně zapojila do rozvoje eGo-vernmentu v České republice. Mezi nejvýznamnější projekty, na kterých sepodílela, patří Czech POINT a Informační systém datových schránek. Znač-nou měrou také podporuje IT vzdělávání na českých školách.

� I N Z E R C E


Geodis se začátkem dubna opět zúčastní konfe-rence ISSS, největší české konference o eGovern-mentu. Jaké novinky na konferenci představíte?Nosným tématem budemobilní mapování, které seukazuje jako nejlepší způsob sběru dat a pořizovánípasportů nejen pro státní správu. Nově budemepředstavovat možnosti nasazení bezpilotních letec-kých strojů pro sběr dat, tzv. drone/UAV, které začí-náme masivně nasazovat. A zajímavé budoui novinky v oblasti zpracování a vizualizace prosto-rových dat.

Geodis je přední evropská společnost v oblastigeodézie. Jakými dalšími oblastmi se zabýváte?Historicky jsme vyšli z geodézie a fotogrammetrie,jakožto tradičních oborů sběru prostorových dat.V současné době se čím dál víc transformujeme dooblasti praktického využití těchto dat, tedy do geoin-formatiky a také do poradenství. Příkladem můžebýt naše řešení nasazení geoinformatiky v oblastidopravy a správy komunikací. Přestáváme data jensbírat a interpretovat a začínáme čím dál víc přímořešit problémy našich klientů.

Kde dnes spatřujete největší potenciál pro využí-vání geoinformačních technologií?Jsou to hlavně velké úspory a také prostor pro gene-rování nových příjmů u našich zákazníků. Vmnohapřípadech půjde o transformaci celých odvětvípomocí geoinformatiky. Takže kromě finančníchefektů tu půjde i o změnu způsobu myšlení. Oče-káváme podobný efekt jako při nástupu masivníhovyužívání internetu. Obdobně masové využitígeoinformatiky změní svět, tak jak ho známe dnes.

Společnost je tvůrcem nejúplnější a nejpodrob-nější ortofotomapy mapy celého území ČR. Jakévidíte využití tohoto mapového díla?V současné době pořizujeme již čtvrtou vrstvuortofotomapy od roku 2002. Dnes už nás všechnyortofotomapa provází denně – v televizním zpra-vodajství, na úřadech, v osobním životě a je nosite-lem kvalitní geoprostorové informace o skutečnémstavu prostředí, ve kterém žijeme. Všechny mapovépodklady na internetu jsou postaveny na naší orto-fotomapě. Je to takový zlatý standard, a tím by orto-fotomapa měla zůstat i do budoucna.

Jste dlouholetým dodavatelem ortofotomap proSeznam.cz. Nedávno jste pro portál dodali tzv.šikmé letecké snímky. V čem spočívá jejich hlavnívýhoda oproti klasickým leteckým snímkům?Hlavní výhodou šikmých snímků je reálná využi-telnost a srozumitelnost pohledu na mapu. Je tomožnost jak nahlížet domapy ve 3D a vidět v mapěpřesně to samé, co uvidíme i ve skutečnosti. Častose říká, že někteří lidé takzvaně neumí číst mapu. Sešikmými snímky tahle bariéra mizí. Konečněmůžeme vidět fasády jednotlivých domů a doká-žeme nahlédnout i do vnitrobloků v zastavěnýchčástech. Na rozdíl od ortofotomapy, kde můžememěřit jen délky a plochy, jsme na šikmých snímcíchschopni měřit i výšky budov a převýšení. Šikmésnímky tak mají opět velký potenciál například proúzemní plánování a pro výstavbu.

V současnosti je takto zdokumentováno více než140 měst České republiky, přičemž nejpodrob-nější snímkování má město Nymburk. Jaká dalšíměsta plánujete snímkovat?V letošním roce plánujeme šikmě nasnímkovatzhruba 90měst, např. Frýdek-Místek, Ostravu, Libe-rec, Mikulov, Vyškov, Znojmo, Plzeň, Rokycanya další. Značka, pod kterou naše společnost šikmésnímky prezentuje, je PixoView®. Je to aplikačnísoftware, který umožňuje veškerou správu a zpra-cování šikmých snímků.

Pfiestáváme data jensbírat a interpretovata zaãínáme ãím dálvíc pfiímo fie‰it prob-lémy na‰ich klientÛ.

Geoinformatikazmûní svûtOndfiej Tomas, generální fieditel spoleãnosti Geodis, pfiedstavujevizi o globálním roz‰ífiení geoinformaãních technologií a vysvût-luje, proã ‰ikmé snímky usnadní ãtení v mapách.




� I N Z E R C E

Český telekomunikační úřad nedávno oznámil,že dále sníží tzv. propojovací poplatky, a to zesoučasné 1,08 Kč na 0,55 Kč, k polovině letoš-ního roku. Formálně správně jde o ceny za ter-minaci hovorů v mobilních sítích a jsou tovelkoobchodní ceny, jejichž změny operátořimohou, ale také nemusí promítnout do cen kon-cových, které platí jejich koncoví zákazníci. Do

těchto koncových cen jim ale ČTÚ mluvitnemůže – regulovat může jen ty velkoobchodní.V minulosti přitom regulované propojovacípoplatky (velkoobchodní ceny za terminaci) jižněkolikrát klesly a ČTÚ pokaždé naznačoval, žeby se to mělo promítnout do poklesu koncovýchcen. Jenže nestalo se, a sami mobilní operátoři secelé představě vysmáli: podle nich už koncovéceny nejsou příliš závislé na nákladech, do kte-rých patří i tyto poplatky, ale jsou čím dál tímvíce určovány pouze mírou konkurence na trhua tím, co je zákazník ještě ochoten zaplatit.Problém je také v tom, že ČTÚ se před několikalety sám zbavil možnosti jak „promlouvat“ i dokoncových cen, ať již skrze jejich direktivní regu-laci či například zavedením povinnosti otevřítmobilní síť pro virtuální operátory. A tak se dnesani on nemůže divit, když se mobilní operátořichovají zcela nezávisle na jeho představách a přá-ních a pokles velkoobchodních cen nepřenášejído snižování koncových cen. Osobně očekávám,že tak neučiní ani teď v reakci na další postupnésnížení propojovacích poplatků.

Vaše firma dodává i data pro GoogleEarth – co vše Vaše vlastní aplikacePanoramaGIS umožňuje a jak se odli-šuje od služby Google Street View?Google od nás získává ortofotomapya šikmé snímky. Nicméně Street View siGoogle nejen v ČR zajišťuje vlastnímiprostředky. Shodou okolností využívámeshodnou technologii, ta naše je ale ještěo něco pokročilejší. Naše auta jsou vyba-vena nejen sférickými kamerami (kterézaznamenají fotografický pohled známýze Street View), ale zároveň i laserovýmikamerami, čímž umožňují pořizovánídat s velmi vysokou přesností, odpovída-jící požadavkům na technickou správucest, objektů a celých měst. Jinými slovyStreet View je prohlížení pro každéhoz nás, dostupné denně přes interneta PanoramaGIS je profesionální řešenípro státní a korporátní sféru.

K Vašim nejvýznamnějším produktůmpatří poskytování dat mobilním operá-torům. Kdo dále patří mezi Vaše záka-zníky?Kromě zmíněných operátorů a interneto-vých portálů jsou našimi zákazníky ener-getické společnosti a správci inženýrskýchsítí, jmenujme například RWE, E-ON,ČEZ, ČEPRO, dále významné stavebníspolečnosti, těžební a důlní společnosti,správci lesů a pozemků, zemědělci, stejně

jako ministerstva a další výkonné organi-zace státní a veřejné správy, pozemkovéúřady.

Na jakých technologiích jsou Vašeslužby založeny?Naše technologie jsou čím dál více zalo-ženy na bezkontaktním sběru dat. Dispo-nujeme šesti letadly, která jsou vybavenasupermoderní technikou (digitální velko-formátové kamery, laserové kamery, ter-mální kamery), dále máme k dispozicipozemní skenery, mobilní řešení promobilní mapování a nově nasazujeme doběžného provozu i bezpilotní letounya vrtulníky.

Které významné projekty jste v poslednídobě realizovali?Můžeme jmenovat například mapovánía analýzu silnic I., II. a III. třídy v krajiVysočina pro Správu a údržbu silnic, kde seukázala v plnémíře síla technologie mobil-ního mapování. Dále např. laserové zamě-ření areálu kasáren Vojenské ubytovacía stavební správy v Brně, stále pokračujícípozemkové úpravy a ÚKM (účelová kata-strální mapa) a další.

Do Geodisu jste přišel z výzkumnéagentury GfK Czech, kde jste působiljako generální ředitel a jednatel. Jakénejvětší výzvy Vám práce pro Geodispřináší?V mnoha ohledech nacházím mezioběma společnostmi paralely. Jednakje tu samotný proces sběru dat, jejichzpracování a následně analýza, interpre-tace, konzultace. A pak je tu dynamikaodvětví a silné transformační změnya dopad na klienty. Záběr Geodisu je aleširší a potenciál, který vidím v aplikacigeoinformatiky do podnikání klientů, jevysloveně revoluční. Moje osobní exper-tíza je hlavně v oblastech IT a v marke-

tingu. Z tohoto pohledu je pro mětransformace Geodisu výzvou a velkoupříležitostí. Řadu činností budeme auto-matizovat a naše výstupy musímezásadně přiblížit našim klientům.Technologickou vyspělost si budeme pěs-tovat dál, ale musíme být lépe schopnivysvětlit našim zákazníkům, co se všítou technologií a daty vlastně mohoudělat.

Helena Kuncová

„Zábûr Geodisu je ‰ir‰í a potenciál, kter˘ vidím v aplikacigeoinformatiky do podnikání klientÛ, je revoluãní.“

Jifií Peterkanezávisl˘ konzultanta publicista

Klesnou poplatky za volání?V Monitorovací zprávě za únor 2012 Český telekomunikační úřad oznámil, že sníží terminační(nebo také propojovací) poplatky pro volání do mobilních sítí. Snížení proběhne letos podlestarého modelu ve dvou krocích a od příštího roku začne používat model nový. Zda se totosnížení promítne do koncových cen komentoval pro Parlamentní magazín Jiří Peterka:

âTÚ mÛÏeregulovat jenvelkoobchodníceny.

PlzeÀsk˘ kraj mánovou ortofotomapuPlzeňský kraj pořídil novou mapuleteckých snímků celého území kraje.Ortofotomapa vznikala snímkovánímdigitální kamerou v průběhu zářía října 2011. Mapa za více než3 miliony korun nově obsahuje 35největších měst v kraji a umožňuječasové srovnávání daných lokalit.

Plzeňský kraj si v rámci pravidelného tří-letého cyklu loni opět nechal provéstletecké měřičské snímkování celéhoúzemí kraje. Snímkování bylo prove-deno pomocí digitální měřičské kameryna přelomu srpna a září minulého roku.Oproti snímkováním v předchozíchletech je letos k dispozici kromě rozli-šení 20 cm/px na území celého krajetaké rozlišení 10 cm/px na území sídel35 obcí s pověřeným obecním úřadem.„Letecké snímky jsou zdarma poskyto-vány partnerům projektu Digitální mapaveřejné správy Plzeňského kraje, tedyzejména obcím, zřizovaným organiza-cím a správcům technické infrastruktury.

Data jsou ale samozřejmě dostupnái veřejnosti na portálu Plzeňského kraje,“říká náměstek hejtmana pro oblastiregionální rozvoj, fondy EU a informa-tiku Ivo Grüner.Návštěvníci mapového portálu PKmohou formou volně přístupnýchmapových služeb najít leteckou mapuna adrese http://mapy.plzensky-kraj.cz. Posuvník v mapové službědokonce umožňuje prolínání staréa nové ortofotomapy.„Každý si tak na mapě může prohléd-nout například lokalitu svého bydlištěa porovnat rozdíly, jak vypadala v roce1947 a jak vypadá v současnosti. Dobudoucna připravují pracovníci ITodboru na krajském úřadu k náhledui snímky za další jednotlivá období,“doplňuje Ivo Grüner.Stejně jako v předcházejících letechmohou mapy v plné kvalitě zdarma zís-kat od Plzeňského kraje obce všech typů(obce, pověřené obce, obce s rozšířenoupůsobností zapojené do projektu DMVSPK), a to za celé obcí spravované správníúzemí, dále zřizované organizace, školy,složky integrovaného záchranného sys-tému a partneři projektu Digitální mapaveřejné správy Plzeňského kraje.

IDOS vyhrál soutûÏEvropské komiseinteligentnímobilityMístopředseda Evropské komiseSiim Kallas, komisař pro mobilitua dopravu, vyhlásil vítěze první sou-těže inteligentní mobility pro evropskémultimodální plánovače cest.

V kategorii „Existující plánovače cest“uspěli dva vítězové Idos a Trenitalia.Také kategorie „Nové nápady“ měla dvavítěze, a to Penelope Ventures GmbHa SNCF. Cílem této iniciativy je pod-pora rozvoje souborných plánovačůcest, které nejsou omezeny státními hra-nicemi a nabízí možnost kombinovatrůzné druhy dopravy.Vítězové kategorie provozuschopnýchplánovačů cest získali nejvíce hlasůz dvanácti plánovačů, které soutěžilyv elektronickém hlasování.IDOS je kompletní plánovač cest proČeskou republiku a Slovensko. Kromětoho též poskytuje další přeshraničníautobusová a vlaková spojení poEvropě. Počet návštěvníků na internetudosahuje 66 milionů za měsíc.Plánovač cest SIPAX firmy Trenitaliaumožňuje vyhledávat spojení vlakem,autobusem a trajektem v Itálii a něko-lika sousedních zemích. Doplňuje jejnástroj Viaggiatreno, jenž umožňuje sle-dovat dopravní informace v reálnémčase. Tento plánovač denně zaznamená3 miliony návštěv.Výherci kategorie nových nápadůzaujali porotu svým přesným pochope-ním povahy problému. Projekty, kterévyvinuli, naplňují všechny očekávanépotřeby cestujících, včetně takových slu-žeb, jako je prodej jízdenek.Návrh plánovače cest Byebyehello, pře-dložený firmou Penelope VenturesGmbH, přesvědčil porotu řadou inovač-ních prvků a rovněž silným týmem,jenž se na jeho vývoji podílel a dokázaltento návrh realizovat. Společnosthodlá plánovač spustit v Německuv květnu 2012.Návrh plánovače cest Mytripset, kterýpředložila společnost SNCF, se porotězalíbil inovativním využitím sociálníchsítí k doplňování obsahu a dopravníchaktualizací. Může se rovněž spolehnoutna podporu silného týmu partnerů.Spuštění je plánováno ve Francii napodzim roku 2012.

red.



Novinky ze svûta GISKlatovská nemocnice 2011

Odhaduje se, že do roku 2050 dosáhnelidská populace hranice 9 miliard, při-čemž asi 70 % lidí bude žít v městskýchoblastech. Takovýto stav bude mít beze-sporu naprosto zásadní dopad na udrži-telnost, energetickou účinnosta kapacitu měst po celém světě.Městská infrastruktura je tvořena celouřadou systémů, včetně silnic, mostů,veřejné dopravy, odpadních, vodoho-spodářských a energetických systémůa veřejných a soukromých budov. Jepotřeba mít na zřeteli, že k fungovánísložitého komplexu budov s veškerýmkomfortem, jako je klimatizace, kanali-zace, zásobování vodou a teplem, jezapotřebí ohromného množství energie,jež udržuje tyto infrastruktury v chodu.

Budovy se mohou stát chytfiej‰ímiBudovy mohou být zdrojem obrov-ského množství informací, kterým jsmedíky novým technologiím schopni„naslouchat“. Analýza těchto informacía vývoj nových způsobů pro jejich zís-kávání nám umožní zdokonalovatneefektivní provoz budov a snižovat taknáklady na jejich provoz i spotřebuenergie. Cílem těchto aktivit je učinitz budov lepší místa pro život i práci.Chytřejší budovy jsou vysoce technickyvybavené systémy. Skládají se z řadypropojených podsystémů – vodního,energetického, přepravního a dalších.Podobně jako přírodní ekosystémymohou být systémy budov poměrněsložité, zvláště pokud se zamyslíme nadpostupným hromaděním budov běhemvývoje určitého města.

Role budov ve v˘stavbûchytfiej‰ích mûstSkupiny budov budou přírodní ekosys-témy v zásadě napodobovat. K budo-vám se bude přistupovat kolektivně

s ohledem na jejich zapojení do kon-krétního ekosystému nebo umístěnív městské části, v níž se nacházejí podletypu příslušné části. V rámci menšíchkomplexů je pak možno lépe řešit prob-lémy ohrožující udržitelnost měst čizdraví jejich obyvatel.Například místo abychom se soustředilina kvalitu vzduchu jen uvnitř určitébudovy, zaměříme se na „dýchací sou-stavu“ celé čtvrti, v níž daná budova„dýchá“. Jde o emise oxidu uhličitéhoa dalších znečišťujících látek versus pří-jem čerstvého vzduchu. Díky tomutopřístupu se budou více uplatňovat eko-logické prvky, jako například zelené stře-chy či chodby a uličky propojující nejenhorizontální, ale i vertikální povrchy.Budeme tak schopni „rozmazat“ dnesostře vymezené hranice mezi městya okolními lesy a krajinami.

Trendy v oblasti chytfiej‰íchbudov a jejich budoucnostOčekáváme, že rok 2012 bude klíčovýmobdobím z pohledu inovací. Sejdou sev něm totiž hned tři pozitivní síly, kterénám pomohou zlepšit náš způsob

života ve smyslu energetické účinnosti –technologie, vůle společnosti a ekono-mické tlaky.Jak firmy, tak obyvatelé měst se oby-čejně dozvídají o své spotřebě vodya energie až zpětně – z vyúčtování zaposlední měsíc. V budoucnu všakbudou mít obyvatelé chytřejších domůdíky novým technologiím mnohem

lepší přehled o své spotřebě, již sibudou moci porovnat s běžnou spotře-bou ostatních členů dané komunity.Pokročilé možnosti měření a sledovánínám budou v reálném čase poskytovatinformace o skutečné spotřebě. Největšípřínos mají tyto technologie pro roz-sáhlá zařízení, jako sídlištní komplexy,univerzitní kampusy nebo budovy škol.To jsou systémy, jež skýtají obrovskýpotenciál pro úspory nákladů.Analytické nástroje nám poskytnou ještěpodrobnější přehled o tom, co se právěteď děje. Čím více budou budovya města technicky vybavena, tím více sebudou moci příslušní vedoucí pracov-níci spoléhat na analytické nástroje přiidentifikaci lidského chování. Budou sedynamicky přizpůsobovat optimálnímunastavení na základě změn v dynamice

chování lidí, počasí, v kvalitě ovzduší,teplotách, kvalitě a dostupnosti vodya v údržbě zařízení.Technologie nám otevírají nové mož-nosti, ale jen lidé mohou tyto možnostivyužít a pomoci nám vytvořit budouc-nost s chytřejšími budovami a městy.

Libor Kozubík, Global Business Services,IBM Česká republika


„Podobnû jako pfiírodní ekosystémy mohou b˘t systémy budovpomûrnû sloÏité, zvlá‰tû pokud se zamyslíme nad postupn˘m

hromadûním budov bûhem v˘voje urãitého mûsta.“

Chytfiej‰í budovy jsou lep‰ímmístem pro Ïivot i práciBudovy – od soukrom˘ch domÛ a bytÛ, pfies kanceláfie po v˘robní haly –spotfiebovávají obrovské mnoÏství energie. Podle odborn˘ch odhadÛ jsouobytné a komerãní budovy zodpovûdné zhruba za tfietinu celosvûtové spo-tfieby energie. Je zfiejmé, Ïe nezmûní-li se globální trendy ve spotfiebû elek-trické energie, stanou se budovy do roku 2025 nejvût‰ím spotfiebitelemsvûtové energie a ve spotfiebû pfiedãí i nároky sektorÛ pfiepravy a prÛmysludohromady. Pfiíãinou tohoto dramatického v˘voje je stále probíhající masivníurbanizace a stûhování lidí do mûstsk˘ch aglomerací.



Opravdu dÛleÏitépro IT firmy bude,jak jejich klientiv bankovnictvídokáÏí ustát rekapi-talizaci a klientiv oboru telekomuni-kací a poji‰Èovnictvícenovou válku.


Do jaké míry ovlivňuje Váš byznys současnáekonomická situace v Evropě? Investují napří-klad finanční instituce do oblasti IT srovnatelnéprostředky jako v loňském roce?Výše rozpočtů se tolik nezměnila, spíše se s nimijinak hospodaří. V minulých letech se šetřilo ome-zováním externích dodavatelů, dnes se rozpočtyomezují především snižováním stavů zaměstnanců.Totéž platí jak obecně, tak pro oblast IT. Přestoi letos je znát tlak na řízení rozpočtů, což je patrnétaké u externích projektů. Ne, že by se projektyzastavovaly, jako tomu bylo v roce 2008. Jejich roz-počty se dnes ale analyzují a hledají se úsporyv řádech 10–20 %. Cílem již není skvělá, ale dosta-tečná kvalita a dostatečný uživatelský komfort. Kdese ale dostatečná míra kvality nachází, je třeba nej-prve stanovit.

Současná ekonomická situace v Evropě značněovlivňuje bankovní instituce. Roli zde hraje rekapi-talizace. Rozpočty všech evropských bank sevýznamně měnily podle kapitálových požadavkůzaložených na nových, zpřísněných kritériích a roz-počty tak v mnoha případech nebyly zafixoványještě ani v průběhu prvního kvartálu. U bankovnic-tví je tedy hlavním faktorem regulatorní prostředí,které po bankách požaduje více kapitálu a vynucujesi efektivnější práci s rozpočty a použitím odsou-hlasených investic. U pojišťovnictví a telekomuni-kací je zase problémem ostré tržní prostředívyhrocené krizí.Např. v Kanadě je to docela jiné. Bankovnictví sechovalo velmi konzervativně, půjčovalo se pouzeověřeným klientům, takže kanadské banky krizi pře-stály dobře a v současnosti jsou schopny kupovatbanky a portfolia v USA. Ekonomické prostředí setam vyvíjelo úplně jinak, přestože také v Kanaděk určitému zpomalení ekonomiky došlo. KanadskýIT svět ale pokračoval prakticky nedotčený, což jevidět také na rozvoji kanadské Adastry, která rostedvakrát rychleji než její evropské kolegyně.

Kam se bude dál bankovní byznys a s nímspojená technologická řešení ubírat v budoucnu?Jelikož jsou našimi klienty také řecké banky, vidímevelmi zřetelně extrémní příklad dopadu krizea následných kroků, jakými jsou rekapitalizacea potřeba základní změny business modelu.Ty banky, které jsou nejvíce zasaženy, čeká práce naredesignu business modelu. Banky v Evropě seobecně budou muset přizpůsobit tomu, že bylaregulace časově posunuta dopředu, takže musí plnittvrdší kritéria dříve. V nejvíce zasažených oblastechje kapitál výrazně méně dostupný, což je případpředevším Maďarska, Bulharska a Ukrajiny. Abybanky dokázaly dosáhnout zajímavé návratnostikapitálu, musí změnit svůj business modela významně ho zeštíhlet. Musí přemýšlet o tom,jaké produkty budou nadále prodávat, v jakých seg-mentech mohou být profitabilní a jak dosáhnoutvýsledků co nejlevněji a nejefektivněji. K tomubudou potřebovat pokročilých služeb IT.

Co podle Vás zásadním způsobem ovlivnítrh IT v letošním roce?Bude to především to, o čem jsme již hovořili, tedynové potřeby v businessu, snižování rozpočtů a zeš-tíhlování IT organizací. Otázkou je, do jaké míryovlivní IT trh sexy trendy, protože např. použitítabletů se sice z hlediska prodeje jeví velmi úspěšně,


Tajemství úspûchu tkví v chytrémpouÏití rÛzn˘ch technologií

Ing. Ondfiej Frydrych, MBA, generální fieditel Adastra âeská republika, mezinárodní konzultaãní spoleãnosti,která dodává softwarová fie‰ení a sluÏby, se v exkluzivním rozhovoru pro Parlamentní magazín zamûfiil

na IT trendy leto‰ního roku a nejzajímavûj‰í nabízená fie‰ení spoleãnosti Adastra nejen pro finanãní instituce.



ale reálný přínos pro firmy je podlemě kap-kou vmoři. Hodně se také mluví o moder-ních trendech na poli mobilní technologie,dále mezi tyto oblasti patří sociální sítě, vir-tualizace a cloud computing. Všichni o tomhovoří, všichni vědí, že se k tomu musívyjádřit a nějak s tím pracovat, ale z hle-diska tržeb jednotlivých organizací to zatímnení významná položka.

Opravdu důležité pro IT firmy bude, jakjejich klienti v bankovnictví dokáží ustátrekapitalizaci a klienti v oboru telekomuni-kací a pojišťovnictví cenovou válku.

Věnujete se zejména poskytování služebv oblasti Information Managementu. Coto konkrétně obnáší?Information Management v podstatě řeší,jak data správně uložit, uchovat a následněz nich vytěžit vše potřebné pro správná roz-hodování společnosti. Konkrétní příklad jetěžké vybrat, protože řešení, která klientůmposkytujeme, jsou individuální podlepotřeb každého klienta. Používáme dílčínástroje jako Master Data Management,Quality Assurance, Risk Management,MarketingManagement, Corporate Perfor-mance Management, Datovou Integracia Data Warehousing.

Sledujete ze strany svých klientů zvýšenízájmu o řešení, která dokáží uspořitcelkové náklady? O která konkrétně?Dnes se v souvislosti s úsporami hodněhovoří o virtualizaci a o cloudu, to všaknejsou celkové, ale IT úspory, tzn. že ITmá plnit své funkce za méně peněz. JenžeIT dokáže postavit systémy, které výrazněušetří a zefektivní fungování celé společ-nosti. Mohu uvést příklad z nedávnéminulosti, kdy jsme vyvinuli a uplatnilisystém na zajišťování pohledávek, kterývzešel z tlaku na splnění požadavku nakapitálovou přiměřenost a Risk-WeightedAssets. V průběhu několika měsíců jsmeviděli poměrně významný posun směremk momentu, kdy si banky své pohledávkyvýrazně lépe zajišťují. Viděli jsme také pří-pady, kdy bylo IT schopno dát poměrněrychle dohromady systém, který sledujezajištění jednotlivých pohledávek a zpra-covává to jako kampaň pro pobočkovousíť, která potom pracuje na rychlémdoplnění v zajištění pohledávek. To jedokladem, jak lze prostřednictvím IT sys-tému podpořit business proces, aby vevelmi krátkém čase splnil Risk-WeightedAssets a tedy i požadavky na kapitálovoupřiměřenost. Není to žádný univerzálnímodel, který nás ve všech případech

dovede ke kýženému výsledku, tajemstvíúspěchu tkví v chytrém použití různýchexistujících technologií pro dané účely.

Jaké typy projektů v současnostiřešíte nejčastěji?Zaměřujeme se na oblast InformationManagementu, o niž je stále větší zájem.V současnosti přibývá projektů v oblasti

kvality dat, protože si firmy stále více uvě-domují, že většinu času na zpracování datzabere oprava chyb, které byly do sys-tému zaneseny již dřív. Když nemůžetedůvěřovat datům, na jejichž základěděláte rozhodnutí, je jasné, že ani tatorozhodnutí nemají dostatečnou hodnotu.

Daří se Adastře s jejími projekty proni-kat i do české státní správy?Oblast Information Managementu je i prostátní správu přínosná. Projekty ve státnísprávě jsou ale poměrně komplexní, ať užz hlediska objemu dat nebo z hlediskainfrastruktury a provázanosti mezi jednot-livými úřady, ministerstvy atd. Je takřkanemožné uspět jako soukromá firma, vět-šinou je potřeba dát dohromady nějakékonsorcium. Adastra v jejich rámci už takéuspěla a dodala svoji část práce. Propojeníkonsorcií je poměrně složité, proto tako-vých referencí máme pouze pár.

Jaký přínos mohou mít pro státní správupři hledání úspor a efektivity Váminabízená IT řešení?Velký. Státní správa pracuje s obrovskýmiobjemy dat, proto s sebou jakýkoli posunk efektivitě práce nese velká zlepšení. Jed-ním ze základních principů ve státní správěmá být poskytování informací veřejnosti. Je

ale nutné informace poskytovat tak, aby seneztratila přehlednost, věcnost a aktuálnostdat, což je jednoznačně doménou Infor-mation Managementu.

Jak se Vám daří vypořádat s konkurencí?Máme dobře definované oblasti, ve kte-rých působíme, a stanovený cíl býtv těchto oblastech jedničkou na trhuneboli nejlepším poskytovatelem řešení.Máme samozřejmě v oblasti InformationManagementu řadu konkurentů, ale nikdoz nich nepokrývá plný rozsah služeb tak,jak ho pokrývámemy. Daří se nám rychlejiakumulovat zkušenosti, ve svých oblastech

mít hluboké expertní znalosti oproti ostat-ním a nesnažíme se pronikat do jinýchoblastí, ve kterých má větší zkušenostiněkdo jiný.

Adastra má dnes široký regionální záběr– působí v Severní Americe, v mnohazemích Evropy, ale i ve vybraných asij-ských zemích. Kde se Vám daří nejlépe?Hodláte v budoucnu dále expandovat?Adastra pracuje prostřednictvím AdastraBusiness Consultingu ve všech zemíchstřední a východní Evropy. Patří semŘecko, Rusko, Ukrajina, Bulharsko,Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Srbsko,Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercego-vina apod. Velkou část střední a východníEvropy pokrýváme také IT službami,především v oblasti Master Data Manage-mentu ve spolupráci s Ataccamou, která jesoučástí naší skupiny.Chtěli bychom tímto regionem dále pro-růstat, ať už v oblasti Business Consul-tingu nebo v oblasti IT služeb. Příliš senám nelíbí trend off-shoringu, díkyněmuž se má střední a východní Evropastát off-shorovou lokací pro IT vývoj.Nám se naopak líbí koncepce, kdy to, coděláme v České republice, na Slovensku,v Německu a v Kanadě, lze exportovatjako služby s přidanou hodnotou. Zamě-řujeme se na to, abychom IT služby doká-zali poskytovat do tohoto regionu. Mámezde některé běžící referenční projektyposkytování IT služeb, jde však o speciali-zované části, tzn. služby v oblasti MasterDataManagementu, Data Quality a Cam-paignManagementu. Dodáváme např. doRuska nebo zemí bývalé Jugoslávie. Neproto, že jsme nejlevnější, ale proto, žemáme know-how, přidanou hodnotua porovnáváme se v mnoha případechs ostatními světovými IT společnostmi.Do Asie se dostáváme prostřednictvím stá-vajících neasijských klientů. Máme refe-rence ve Vietnamu, Číně, Kazachstánu,

nejsme tu trvale přítomni, jde výhradněo servis pro klienty, pro něž pracujemejinde a kteří právě na tyto trhy vstoupili.

Mohl byste na závěr představit strategiiAdastra Group pro letošní rok?Naše letošní strategie je poměrně jednodu-chá. Budeme nadále pracovat v oblastech,v nichž již působíme, kde sami sebe vní-máme jako leadera na trhu a kde nám tutopozici také trh potvrzuje. Takže chcemeprohlubovat expertní znalosti a rozšiřovatse jen do těch nejbližších oblastí. Není tužádná revoluční změna, ale evoluční vývoj.

Marcela Staňková

„Banky, které jsou nejvíce zasaÏeny krizí, ãeká prácena redesignu business modelu“

„Oblast Information Managementu je i pro státnísprávu pfiínosná.“


Soudy dávají ÚOHS za pravduÚřad pro ochranu hospodářské soutěže zaznamenal pozoru-hodné úspěchy u domácích soudů.

Antimonopolní úřad uspěl u Krajského soudu v Brně, kterýzamítl žalobu Koninklijke Philips Elektronics NV, PanasonicCorporation a dalších tří společností proti rozhodnutí ÚOHSz listopadu 2010, kdy antimonopolní úřad pokutoval zmíněnéspolečnosti za kartelovou dohodu na trhu CRT obrazovek. Roz-sudek Krajského soudu sice snížil původní pokutu u jedné spo-lečnosti, ale zároveň potvrdil správnost rozhodnutí ÚOHS vevěci viny účastníků zakázané kartelové dohody. Celková pokutapřesáhla 50 milionů korun.Další úspěšný případ se týkal kasační stížnosti Sdružení pohřeb-nictví ČR, kterou Nejvyšší správní soud zamítl. Pokuta ve výši500 tisíc korun, která byla tomuto sdružení uložena antimono-polním úřadem v roce 2009 za porušení zákona o ochraně hos-podářské soutěže, je tedy definitivně platná. Jednímz dokumentů, jejichž publikací sdružení porušilo zákono ochraně hospodářské soutěže, byl Kodex cti, který mj. obsaho-val pravidlo omezující cenovou soutěž mezi jednotlivými členyjmenovaného sdružení, čímž došlo k narušení hospodářské sou-těže na trhu pohřebních služeb.

Amcico mÛÏe kontrolovatspoleãnost Aviva âRV rámci správního řízení o povolení spojení soutěžitelů vydalÚřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutí ve věci spo-jení soutěžitelů Amcico pojišťovna a Aviva ČR. V důsledkutohoto spojení má společnost Amcico získat akcie, které před-stavují stoprocentní podíl na základním kapitálu společnostiAviva životní pojišťovna, a tím i možnost tuto společnostvýlučně kontrolovat. „Úřad si v řízení ověřil, že posuzovanátransakce splňuje podmínky pro aplikaci zjednodušeného řízenío povolení spojení a zároveň zjistil, že toto spojení nebude mítza následek podstatné narušení hospodářské soutěže,“ uvedlpředseda ÚOHS Petr Rafaj.

kch

Ú O H S

Peníze z Bruselu financujívzdûlávání pracovníkÛ ÚOHSProstřednictvím operačního programu Lidské zdrojea zaměstnanost probíhalo od září 2011 až do ledna letoš-ního roku vzdělávání vedoucích zaměstnanců Úřadu proochranu hospodářské soutěže, které bylo primárně zamě-řeno na manažerské kompetence a kompetence v oblastipersonálního řízení.

Vzdělávací aktivity byly realizovány prostřednictvím vysoutě-žené společnosti HOPE-E.S. Ta nejen zajišťovala kvalifikovanélektory, ale také dodávala podklady pro e-learning, kterénásledně sloužily jako doplňkový materiál ke vzdělávacím akti-vitám. V rámci udržitelnosti projektu jsou veškeré dodanévzdělávací moduly i nadále k dispozici všem vedoucím zamě-stnancům ve znalostní databázi ÚOHS. V souvislosti s efektiv-ním vzděláváním zaměstnanců se na přelomu roku rovněžpracovalo na identifikaci vzdělávacích potřeb. Bylo realizovánodotazníkové šetření mezi všemi zaměstnanci antimonopolníhoúřadu. Výstupy z tohoto šetření byly v rámci workshopů pre-zentovány nejužšímu vedení ÚOHS, které pak mělo možnostvyjádřit své představy a požadavky na plán vzdělávání.Výsledný plán obsahuje vzdělávací aktivity zvolené v souladus potřebami zaměstnanců ÚOHS, z nichž některé jsou jižv současné době realizovány. Plán vzdělávání také posloužípro tvorbu plánů v následujících letech a zajistí kontinuálnía systematické vzdělávání a rozvoj zaměstnanců Úřadu proochranu hospodářské soutěže.

Zákon o vefiejn˘ch zakázkách – KomentáfiVilém Podešva, Miloš Olík, Martin Janoušek, Jakub StránskýDruhé vydání komentáře k zákonu o veřejných zakázkách

Od účinnosti zákona uplynulo několik let, během nichž byl zákon nesčetněkrát použit a totopoužití přineslo celou řadu otázek, nových pohledů, sporů, řešení a rozhodnutí. Zcela odlišná jesituace v oblasti rozhodovací praxe, neboť zatímco v okamžiku vydání původního komentáře exis-tovala pouze rozhodnutí týkající se již neúčinného zákona č. 40/2004 Sb. a rozhodnutí evropskýchsoudních orgánů, během své platnosti byl současný zákon podroben již řadě zkoumání a výkladů,jak ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tak orgánů soudních, a rozhodovací praxe jetak dnes již poměrně bohatá. Komentář proto bylo možné celkově výrazně rozšířit a konfrontovat,jak s nashromážděnými praktickými zkušenostmi a problémy, tak s rozhodovací praxí.Pevná vazba, 648 stran, Cena 803 Kč včetně DPH

Nakladatelství Wolters Kluwer âRwww.wkcr.cz

I N Z E R C E �


¤ada politikÛstatistická datapfiíli‰ nezná,fiíká pfiedsedkynû âeského statistického úfiadu doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc.,a dodává, Ïe o nû ke ‰kodû sv˘ch voliãÛ neopírají ani svá rozhodnutí. Tématemna‰eho rozhovoru byly základní registry vefiejné správy, jejichÏostr˘ provoz jiÏ klepe na dvefie.

S T O L E T Í Î E N Y

Od začátku července by měly vstoupitdo ostrého provozu základní registryveřejné správy. Jak konkrétně se natomto projektu podílí Český statistickýúřad?Český statistický úřad bude spravovat tzv.registr osob, který bude evidovat všechnytypy právnických osob, podnikajícífyzické osoby, podnikající zahraničníosoby a orgány veřejné moci. Úřad budesprávcem společně s Ministerstvemvnitra a ČUZK (Český úřad zeměměřič-ský a katastrální, pozn. red.). Registr ČSÚby měl ulehčit život podnikatelům, např.tím, že při změně sídla podnikání ne-bude nutné tuto změnu hlásit na řaděmíst. Bude stačit, aby ji podnikatel ozná-mil jen jednou a na jednom úřadě, např.na obchodním rejstříku. Odtud by pakměla být tato informace předána ostat-

ním uživatelům základních registrů, např.finančnímu úřadu. Příslušné úřady siinformaci vymění mezi sebou a budou jipoužívat bez toho, aby ji znovu vyžado-valy. Základní registry by obecně mělyzefektivnit i práci zaměstnanců státnísprávy.

Kdo bude garantovat aktuálnosta správnost všech údajů zapsaných doregistru osob?

Za správnost a aktuálnost údajů budouodpovídat orgány a instituce, které jižv současnosti mají zákonnou povinnostosoby evidovat nebo udělovat oprávněník činnosti. Ty budou jednotlivým oso-bám přidělovat IČO a zapisovat a aktua-lizovat příslušné referenční údaje.Nejdůležitějšími editory budou jedno-značně krajské soudy spadající podMinisterstvo spravedlnosti, které je zod-povědné za obchodní rejstřík. Dále pakMinisterstvo průmyslu a obchodu, kteréspravuje rejstřík živnostenského podni-kání. Editorů ale bude samozřejmě více.Bude záležet na tom, u koho se ekono-mický subjekt musí při svém vznikuzapsat. Pro zemědělské podnikatele tobudou např. obce, pro jednotlivé církvezase Ministerstvo kultury apod.

Je pravda, že fungování základníchregistrů by v budoucnu ušetřilo lidemúčast na dalších velkých sčítáních –jako je tomu například ve Skandinávii?Ano za předpokladu, že základní registrybudou spolehlivým zdrojem dat. Některéúdaje bychom tak opravdu mohli získávattímto způsobem, ale sčítání je projekt slo-žitější. Příští sčítání v roce 2021 je možné

pojmout „klasicky“, tak jak tomu bylovloni, ovšem s podstatně vyšším podílemelektronických dotazníků. Já osobně protuto variantu nejsem, protože za deset letbude naše společnost úplně jinde. Druhoumožností je, že budeme využívat pouzeregistry. Tím se ale připravíme o možnostzískat dodatečné informace, týkající senapř. dojížďky do zaměstnání, národnostiatd. A další možností je, že dosáhnemekonsenzu a stejně jako např. v Německu

nebo v severských zemích zkombinujemeregistry s omezeným zjišťováním na repre-zentativním vzorku populace. To by sepotom zaměřilo na otázky, na kteréz registrů nedostaneme odpověď. Brzystanovím mezirezortní pracovní skupinu,která se podobou příštího sčítání začnezabývat.

Jak se Vám daří hospodařit se součas-ným rozpočtem? Umožňuje Vám plnitveškeré závazky a úkoly, které po násžádá Brusel? Jaké procento celkovýchstatistických šetření tvoří údaje proEurostat?Statistická zjišťování, která ČSÚ realizujev návaznosti na nařízení EU, tvoří vícenež 90 % všech šetření. To však neplatípro zjišťování rezortní, ale to není před-mětem naší diskuze. ČSÚ zatím poža-davky vůči Bruselu plní. Ale tady jedůležité slůvko zatím. Po celou dobu, cojsem ve funkci, upozorňuji na to, žeúřadu jsou ne zcela koncepčně krácenyfinanční prostředky a že nebude možnéudržet stávající stav a zajistit požadovanéúdaje v potřebné kvalitě. V blízké bu-doucnosti se bude muset vláda rozhod-nout, zda rozsah a kvalita poskytovanýchinformací za ČR do EU zůstane ne-měnná, anebo zda nároky na rozsah, pří-padně na kvalitu poskytovaných datsnížíme.

Paní předsedkyně, do jaké míry podleVás statistiky ovlivňují politická roz-hodnutí?Byla bych ráda, pokud by to byl pouzemůj subjektivní dojem, ale domnívám se,že řada politiků, ke škodě svých voličů,statistická data příliš nezná a svá rozhod-nutí o ně neopírá. A to je chyba, protožeČSÚ jako nezávislá instituce produkujeobjektivní informace, na které se naši uži-vatelé, ať už ze státní či soukromé sféry,mohou spolehnout.

Marcela Staňková

„Pfií‰tí sãítání v roce 2021 je moÏné pojmout ,klasicky’,tak jak tomu bylo vloni, ov‰em s podstatnû vy‰‰ím

podílem elektronick˘ch dotazníkÛ.“


Pouze připomenu, že rozhodčí řízení je alterna-tiva soudního řešení sporu, na které se mohouúčastníci smluvního vztahu dohodnout. Jejichpřípadný spor pak rozhodne jeden či více roz-hodců určených stranami nebo subjektem, nakterém se účastníci shodli. Rozhodce či rozhodcinejsou vázáni příliš pevnými procesními pra-vidly, jako je soud vázán občanským soudnímřádem. Ten se v rozhodčím řízení používá pouzepodpůrně. Asi tak do roku 2000 bylo rozhodčířízení vnímáno především a zejména jako pro-středek k vyřešení sporu mezi podnikateli, kteřínemají jednak čas a jednak chuť na dlouhé sou-dní řízení, ale možná také nemají ani zájem, abyinformace o jejich obchodním vztahu byla pro-střednictvím veřejného soudního jednání přístup-ná komukoliv. Případně si od volby možnostiurčit si osobu či osoby arbitrů slibují větší odbor-nost rozhodování. Zejména, jde-li o spor se složi-tými odbornými aspekty.Spotřebitelem je ten, kdo při uzavírání a plněnísmlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné

podnikatelské činnosti. A přísluší mu většíochrana než jiným subjektům civilních závazko-vých vztahů.Rozhodnutí poskytovatelů spotřebitelskýchúvěrů či pojistníků, leasingových pronajímatelůnebo obdobných subjektů zařadit do svýchsmluv rozhodčí doložku, a tak vyloučit z rozho-dování soud, nebylo většinově motivováno níz-kými či nečestnými pohnutkami, jak se rozličníochránci spotřebitelů pokoušejí v médiích tvrdit.Řekl bych, že primárně je lákala jednoduchosta rychlost řízení. Přitom spotřebitelské vztahyjsou obvykle také relativně jednoduché a podlepraktických zkušeností 99,99 % představují spory,kdy vlastně není sporného vůbec nic. Jenom spo-třebitel v roli dlužníka nechce platit. Obvykleproto, že nemá. Přesto se posléze rozšířilo pře-svědčení, že prostřednictvím rozhodčích doložeka ne nestranných rozhodců získávají někteřídodavatelé neoprávněnou výhodu. Z problémuči kvazi problému se stalo politikum, to se ocitlov programovém prohlášení vlády a pak už byla


Prvá zmínka o rozhodãím fiízení je pr˘ v nejstar‰ím ãeském zákoníku, Statutu Konráda II.Oty� 1162). Nespornû je rozhodãí fiízení upraveno v § 577 zákona ã. 113 (fií‰ského zákoníku)‒ Civilním soudním fiádu vydaném v roce 1895. Mûfieno jedním ãi druh˘m údajem, fungujerozhodãí fiízení uÏ pomûrnû dlouho a je skoro s podivem, Ïe se drÏelo mimo pozornost vefiej-nosti zhruba asi tak do roku 2000 nebo 2002. Ani nová zákonná úprava, zákon ã. 214/1996Sb., na tom nic nezmûnila. Teprve pfiesun tûÏi‰tû rozhodãího fiízení z bûÏn˘ch podnikatelsk˘chsporÛ na spory spotfiebitelské pfiinesl zmûnu. Ov‰em ne vÏdy vítanou a Ïádoucí.

Z problému ãi kvaziproblému se stalo politikum

Tomá‰ SokolAdvokátní kanceláfiBroÏ – Sokol – Novák

Základním problé-mem a souãasnû alei namnoze pfiednostírozhodãího fiízeníje jeho jednoin-stanãnost.


novela zákona o rozhodčím řízení jenotázkou času. Ale otázkou také bylo, jakvlastně má vypadat.Důvodová zpráva k novele zákona o roz-hodčím řízení především identifikujeproblémy a pak popisuje možná řešení.Problémy byly vnímány tři, osoba roz-hodce, průběh rozhodčího řízenía možný střet pravidel rozhodčího řízenís komunitárním právem.Pokud jde o rozhodce, bylo konstato-váno, že podle stávajícího zákona jímmůže být kdokoliv, ale v případě sporůplynoucích ze spotřebitelských smluv byměla existovat pro rozhodce přísnější kri-téria.Základním problémem a současně alei namnoze předností rozhodčího řízeníje jeho jednoinstančnost. Striktně vzatoby si účastníci mohli sjednat i přezkumrozhodčího nálezu dalším rozhodcem,ale v praxi je to velmi zřídka používanéřešení. S jednoinstančností souvisí i to,že rozhodnutí po věcné stránce podlestávajícího zákona nemohl soud pře-zkoumat a důvodová zpráva k noveletedy požadovala vylepšení záruk spraved-livosti procesu.Případný rozpor s komunitárním právembyl indikován ve vztahu k judikatuřeSoudního dvora EU, z níž vyplývá, žek případně nekale ujednané rozhodčídoložce musí být přihlédnuto ve všechfázích případného soudního přezkumu čiexekuce. To naše úprava neumožňovala.Současně je třeba zmínit, že v minulostise občas objevovala námitka, podle nížrozhodčí řízení nelze aplikovat na sporyze spotřebitelských smluv, protože to jev rozporu se směrnicemi EU. Zejména seSměrnicí Rady 93/13/EHS o nepřiměře-ných podmínkách ve spotřebitelskýchsmlouvách. Ta kromě jiného vyžaduje,aby ve spotřebitelských věcech nedošlok zbavení spotřebitele práva podat žalobunebo použít jiný opravný prostředek,zejména požadavkem na spotřebitele,aby předkládal spory výlučně rozhod-čímu soudu, na který se nevztahují usta-novení právních předpisů. K této námitcebylo v českém prostředí především pou-kazováno na to, že rozhodčí řízení se řídíZRŘ, tedy obecně zákonem, a podpůrněobčanským soudním řádem. Nadto můžebýt rozhodčí nález za jistých podmíneksoudem zrušen. Touto námitkou se tedynebylo třeba zabývat.

Možná řešení spočívala v ponechánízákona ve stavu, v jakém je, v úpravě,která by z rozhodčího řízení vyloučilarozhodování sporů plynoucích ze spotře-bitelských smluv, dále úpravě, která byumožnila uzavírat rozhodčí doložkupouze po vzniku sporu, a konečně senabízela čtvrtá možnost, totiž změnazákona tak, aby obsahoval konkrétníustanovení chránící v rámci rozhodčíhořízení práva spotřebitele zesíleným způ-sobem.Mohu-li soudit, řešení spočívající v elimi-nování možnosti sjednat ve spotřebitel-ské smlouvě pro případ sporu rozhodčídoložku nebudilo nijak velké nadšení.Až na výjimky se naopak jevilo očividné,že po vyřešení zmíněných problémů bytato alternativa řešení sporu měla býtzachována i ve spotřebitelských věcech.Předpokládám, že jistou roli sehrála i sta-tistika toho, jakým způsobem by se pří-padné vyloučení rozhodčího řízení vevěcech sporů plynoucích ze spotřebitel-

ských smluv projevilo na činnosti soudů.Odhadovalo se, že v rozhodčím řízeníbylo v roce 2009 řešeno asi 70 000 sporů,což ve vztahu k nápadu civilních věcív roce 2009, který je 550 000, představujenemalý podíl, který by v případě vylou-čení rozhodčích doložek ve spotřebitel-ských smlouvách dost zatížil justici. Veskutečnosti jde podle mých odhadůo ještě podstatně větší počet věcí, zhrubamezi 100–150 tisíc kauz ročně.Novela sama již je relativně jednoduchá.Především je formalizována rozhodčídoložka tak, že musí být uzavřena naodděleném listu a její součástí musí býtzevrubné a zčásti taxativně předepsanépoučení spotřebitele o tom, co to fak-ticky rozhodčí řízení a osoba rozhodcepro jeho případný spor znamená. Jetěžké v této chvíli nezmínit osobní pře-svědčení o tom, že takováto úprava jejistě dobrá, minimálně eliminuje celouřadu výhrad ochránců spotřebitelů. Cho-vám však jisté pochybnosti o účinku naspotřebitele samé, neboť jsem přesvěd-čen, že řadu z nich by neodradilo odneuváženého závazku ani upozornění, žekdyž nezaplatí, bude jim komisionálněuříznuta noha. Má to ostatně svojilogiku, neboť každý, kdo napříkladkupuje na spotřebitelský dluh, je hluboce(a někdy nekriticky) přesvědčen, že svůjdluh splatí tak, jak je sjednáno. Jestli se

mu to povede, už je věc jiná, ale zcelajistě si po novele nebude moci stěžovat,že podepsal spotřebitelskou smlouvu,aniž postřehl, že její součástí je rozhodčídoložka.Podmínkou, aby rozhodce mohl rozho-dovat ve sporech plynoucích ze spotřebi-telských smluv, je právnické vzdělánía registrace Ministerstvem spravedlnosti.V tom asi není problém stejně jakov možnosti ministerstva vyškrtnout roz-hodce krom jiného i pro opakovanápochybení. S jistými rozpaky je přijí-mána další změna, rozšiřující možnostisoudu zrušit v rámci řízení o žalobě nazrušení rozhodčího nálezu tento roz-hodčí nález i z důvodu, že rozhodce roz-hodoval spor ze spotřebitelské smlouvyv rozporu s právními předpisy stanove-nými na ochranu spotřebitele nebo vezjevném rozporu s dobrými mravy neboveřejným pořádkem, a dále, že rozhodčísmlouva týkající se sporů ze spotřebitel-ských smluv neobsahovala informace,

které podle zákona má obsahovat, pří-padně jsou záměrně a v nezanedbatel-ném rozsahu neúplné, nepřesné nebonepravdivé.Doposud soudy nebyly oprávněny roz-hodčí nález přezkoumávat z hlediskahmotného práva, tedy fakticky správnostprávního názoru rozhodce. To v případěspotřebitelských sporů odpadlo, což jeněkterými odborníky komentováno sezneklidněním a s obavou jako zpochyb-nění autonomie rozhodčího řízení. Jesamozřejmě věcí dalšího vývoje, zda jetato obava důvodná či nikoliv.V každém případě ale novela odstra-

nila řadu sporných otázek, které se někdyhůř a někdy líp pokoušela zodpovídatsoudní praxe, stejně jako díky ní odpa-dají pochybnosti o legálnosti rozhodčíhořízení ve věcech spotřebitelských sporů.

„Rozhodãí doloÏka je formalizována tak, Ïe musí b˘tuzavfiena na oddûleném listu a její souãástí musí b˘t zevrubné

a zãásti taxativnû pfiedepsané pouãení spotfiebitele.“

D O B R É Z P R Á V Y

„Od začátku letošního roku došlo kezměně podmínek pro získání státní pod-pory poskytované firmám zaměstnávají-cím zdravotně postižené pracovníky.Vyhláška nově podmiňuje žádost o tutopodporu zasíláním mzdy znevýhodně-ným zaměstnancům na běžný účet nebopoštovní poukázkou,“ připomíná TomášSuk, výkonný manažer segmentuPoštovní spořitelny, který je zodpovědnýza segment Zralý věk.„Podpora handicapovaných je v Českérepublice celkově velmi slabá. Je až zará-

žející, že banky ve svých výhodách úplnězapomínají na skupinu zdravotně postiže-ných. O to víc mě těší, že právě u násctíme pravidla společenské odpovědnostia snažíme se sociálně a zdravotně znevý-hodněným občanům pomáhat. Protojsme vytvořili speciální koncept s názvemEra pomáhá, který podporuje projektymotivující k dlouhodobému rozvojispolečnosti,“ říká Martin Kovář, ombuds-man Poštovní spořitelny.Era osobní účet nabízí handicapovanýmvedení účtu za snížený poplatek ve výši

8 korun a také jeden bezplatný výběrhotovosti měsíčně na obchodních místechPoštovní spořitelny. Mezi další výhodypatří například bezplatné zřízení a vedeníslužeb internetového bankovnictví včetněelektronického výpisu.

Zuzana Kalátovátisková mluvčí Poštovní spořitelny

www.parlamentnimagazin.cz42 Par lamentn í magaz ín

Era osobní úãet zv˘hodÀuje zdravotnûznev˘hodnûné obãanyEra osobní účet poplatkově zvýhodňujehandicapované občany. Zdravotněznevýhodněním je účet veden za sníženýpoplatek, navíc každý měsíc mají jedenvýběr hotovosti na obchodních místechPoštovní spořitelny zdarma.

Galimortovo divadlo, což je novýnázev souboru působícího pod křídlyDomu kultury města Orlová, budeopět přinášet radost malým i velkýmdivákům. To vše díky grantu NadaceOKD, která podpořila nákup louteka potřebné techniky.Na první představení Bětuška a skřetpřišly natěšené děti s rodiči a předevšímdědečky a babičkami. Děti se bavily

a sledovaly podívanou o tom, co natro-pila kašpárkova prostořeká pusa. „Bylytam chybičky, děti občas něco zapom-něly, popletly, nepustily mikrofonky,jinak si ale myslím, že představení byloúspěšné,“ řekl po skončení principálTomáš Richter. Soubor nyní tvoří pětdětí, které dva dospělí dobrovolnícizasvěcují do tajů loutkoherectví.Loutkové divadlo vzniklo v Doubravě

v roce 1922 pod názvem Loutkářský světSokola, později změnilo název napoetičtější V říši loutek a v dobách socia-listického realizmu se přejmenovalo naSvět loutek Závodního klubu DoluDoubrava. V osmdesátých letechdivadlo zaniklo, jeho budova byla zasa-žena důlními vlivy.

Vladislav Sobolmluvčí Nadace OKD

O podporu neziskovky bojovalyu donátorÛ. A velmi dobfie!Burza filantropie je jedna z nových možností jak získatfinanční či jinou podporu na realizaci projektů neziskovýchorganizací a zároveň navázat vzájemnou komunikaci mezineziskovým, soukromým a veřejným sektorem.

Spolu s Koalicí nevládek Pardubicka jsme se o tom přesvědčiliuž vloni, kdy jsme si celý projekt vyzkoušeli v pěti městechkraje nanečisto, bez přidělování peněz, a zjistili jsme, že jeo něj velký zájem.Do prvního klání pro Pardubicko a Chrudimsko se přihlásilocelkem 33 zajímavých projektů sociálních, kulturníchi z oblasti péče o životního prostředí. Porota a částečně takéveřejné hlasování zařídily užší výběr a 8 nejperspektivnějšíchprojektů pak neziskovky prezentovaly osobně před zástupcidárců – donátorů z řad podnikatelů a samospráv. Pro všechny

zúčastněné to byla velká škola. Ono to totiž není jen tak, pře-dložit svůj nápad a přesvědčit o jeho významu, smysluplnostii udržitelnosti. Nakonec si všichni finalisté odnesli jednotlivéšeky od dárců v souhrnné hodnotě okolo 50 tisíc korun. Cel-kem se rozdělilo téměř 400 tisíc korun.Peníze pomohly třeba projektu Dětského lesního klubu Zabukem v Třebosicích, který je inspirován konceptem lesníchmateřských škol. Ve sdružení Apolenka ve Spojile díky pří-spěvku rozšíří stávající naučnou stezku na Dubině o Relax Parka třeba v rodinném a vzdělávacím centru Holoubek v Holicíchpřiblíží dětem hravou formou přírodní vědy.Myslím, že si každý z přítomných uvědomil, že ani nezištnápomoc není zadarmo. Každá z vybraných neziskovek si ji něja-kým způsobem musela zasloužit, jejich projekt musel být lepšía propracovanější než ostatní. Je to určitě velká motivace dobudoucna. V září totiž plánujeme další tři burzy filantropie naSvitavsku, Orlickoústecku a Chrudimsku.

Pavel Šotolaradní Pardubického kraje pro neziskový sektor

Orlové se po desítkách letvrátilo loutkové divadloLoutkové divadlo, které provázelo obyvatele Orlové a Doubravytéměř celým minulým stoletím a kvůli těžbě uhlí postupně zaniklo,se po desítkách let v sobotu vrátilo do regionu.

Lesy České republiky (Lesy ČR) jsoustátním podnikem, který má právo hos-podařit s majetkem státu a nemá vlastnímajetek. Majetkové postavení a právnípoměry Lesů ČR se řídí zákonem o stát-ním podniku. Ministerstvo zemědělství(MZe) je ve vztahu ke státnímu pod-niku Lesy ČR jeho zakladatelem a mápráva a povinnosti vyplývající zezákona o státním podniku.U Lesů ČR bylo prověřeno zejménaplnění základních povinností při hospo-daření s majetkem státu. U MZe byloprověřeno zejména využívání práva plnění povinností zakladatele státníhopodniku. Nedostatky byly zjištěny jaku státního podniku, tak u zakladatele.MZe neprokázalo, že určilo zásadníotázky koncepce strategie a dalšího roz-voje podniku, jak stanoví zákon o stát-ním podniku.MZe nevyhodnocovalo, jak členovédozorčí rady jmenovaní zakladatelemhájí zájmy státu při jednáních dozorčírady státního podniku.MZe nemělo informaci o skutečnosti,že generální ředitel státního podnikuvykonával souběžně funkci místopřed-sedy představenstva akciové společnosti,jejíž předmět podnikání byl v některýchčinnostech shodný s předmětem podni-kání Lesů ČR. Zákon o státním pod-niku takovýto souběh funkcíneumožňuje.Lesy ČR v součinnosti s MZe uskuteč-nily v roce 2010 směnu více než1000 ha uceleného komplexu lesav chráněné krajinné oblasti s fyzickouosobou za pozemky roztříštěné nadevíti katastrálních územích po celéČeské republice. Tato směna nebylav souladu s Programem scelování les-ního majetku s právem hospodaření

podniku Lesy ČR, s. p. Při směněpozemků obory Radějov došlo jakk pochybení státního podniku Lesy ČR,tak i k selhání výkonu funkce zaklada-tele ze strany MZe. Lesy ČR a MZesvým postupem zvýhodnily zájem sou-kromé osoby před veřejným zájmem.Směna tohoto majetku byla pro státnevýhodná.Kontrolou NKÚ bylo prověřeno cel-kem 16 veřejných zakázek, jejichž cel-ková hodnota činila téměř 1 mld. Kčbez DPH. Například bylo zjištěno, žeLesy ČR ve dvou případech porušilyzákon o veřejných zakázkách (v případě

nákupu vozů pro vedení podnikua v případě zakázky na dražby zbytnéhonemovitého majetku).Většinový podíl obchodu na základěrámcových kupních smluv probíhalv kontrolovaném období prostřednic-tvím jedné obchodní společnosti.Smlouva s tímto subjektem byla ukon-čena až ke dni 31. 12. 2010. Na nevý-hodnost tohoto smluvního vztahuupozornil NKÚ již v roce 2004.V oblasti nájmu majetku pro potřebystátního podniku bylo např. zjištěno, žeLesy ČR uhradily ke dni 31. 12. 2010za vybavení kanceláří nábytkem sou-kromému subjektu celkem 810 tis. Kč,přestože celková hodnota tohotonábytku činila 191 tis. Kč.Kontrolou bylo zjištěno, že jeden zesedmi správců portfolia k 31. 12. 2010spravoval 60 % objemu investičníhoportfolia, přestože analýza finančních

investic státního podniku doporučovalazajistit lepší diverzifikaci rizik.Prodej dlouhodobého majetku výrazněovlivnil výsledek hospodaření státníhopodniku za rok 2009, neboť z celkovéhozisku 582 297 tis. Kč činil zisk z prodejedlouhodobého majetku 521 029 tis. Kč.V rámci kontrolní akce č. 10/26 bylaprověřena realizace opatření přijatýchk odstranění nedostatků zjištěnýchv rámci předchozí kontrolní akce NKÚč. 03/14. Bylo zjištěno, že Lesy ČRněkteré nedostatky odstranily. Přetrváva-jící nedostatky byly zjištěny zejménau zakladatele. MZe např. nezlepšilo sou-

činnost s dozorčí radou státního pod-niku a od roku 2004 neprovedlou státního podniku žádnou veřejno-správní kontrolu.Ze zjištěných nedostatků vyplývá, žepřestože státní podnik provozuje podni-katelskou činnost s majetkem státu,MZe i Lesy ČR v některých případechpostupovaly tak, jako by státní podnikhospodařil s majetkem vlastním, avšaks tím, že rizika přenesly na stát. Zaklada-tel jako by si neuvědomoval, že jehoprostřednictvím stát realizuje u státníhopodniku, který sám založil, kontroluhospodaření s majetkem státu.Kontrola byla prováděna od listopadu2010 do července 2011. Kontrolovanýmobdobím byly roky 2009 a 2010, v pří-padě věcných souvislostí i období před-chozí a období do ukončení kontroly.

Jaroslav BrožaNejvyšší kontrolní úřad


N K Ú

NKÚ kontroloval hospodafienístátního podniku Lesy âR

Cílem kontroly bylo provûfiit hospodafiení státního podniku s majetkem státu a s poskytnut˘mi penûÏními prostfiedky.

„Lesy âR ve dvou pfiípadech poru‰ily zákono vefiejn˘ch zakázkách.“


K A R I É R A

·KODA POWERjmenovala fiediteleúseku Nové projektya produktov˘marketing

ŠKODA POWER,patřící do skupinyDoosan, jmenovalado funkce řediteleúseku Nové pro-jekty Radka Trně-ného, který dosudpůsobil jakovedoucí obchod-

ního teritoria se zaměřením na ČEZ,oblast Skandinávie a německy mluvícízemě.

Ředitelem produktového marketinguŠKODA POWER se stal Jaroslav Ira,který dosud zastával funkci řediteleŠKODA POWER Pvt., Ltd., v Indiia který působil ve společnosti v několikavedoucích funkcích více než 30 let. RadekTrněný ve funkci nahradil Brahama Bhus-hana, který byl jmenován na pozici ředi-tele dceřiné společnosti ŠKODAPOWER Pvt., Ltd., India.

Lubor âernohlávekjmenován fieditelemoddûlení PR a komu-nikace CET 21

Na pozici ředitelePR a komunikacespolečnosti CET 21,provozovatelekanálů Nova, NovaCinema, NovaSport, česko-sloven-ské MTV a portfoliaonline projektů,

nastoupil Lubor Černohlávek.

Lubor Černohlávek do TV Nova přicházíz vydavatelského domu Ringier AxelSpringer, kde poslední tři roky působilv pozici šéfredaktora deníku Aha! a při-družených magazínů. Ze své nové poziceředitele PR a komunikace TV Nova budeodpovědný za mediální obraz společ-nosti, všech jejích brandů a subbrandůa odpovídá za veškerou externí komuni-kaci společnosti. Součástí jeho agendy jekoordinace PR kampaní a v neposlední

řadě také CSR aktivit spojených s NadacíNova. Lubor Černohlávek je absolventemFakulty sociálních věd Univerzity Karlovyv Praze.

Michal ·etlíkpovede NemocniciNa Homolce

Ministr zdravotnic-tví Leoš Heger přijalrezignaci řediteleNemocnice Na Ho-molce MUDr.Vladimíra Dbalého,MBA, a na základědoporučení výbě-rové komise,

jakožto svého poradního orgánu, se roz-hodl jmenovat do funkce ředitele tétonemocnice primáře tamní neurochirur-gie MUDr. Michala Šetlíka. Do funkcejej ministr uvedl 19. března 2012.

Nově jmenovaný ředitel bude mít za úkolpředevším udržet a dále šířit dobré jménonemocnice jakožto prestižního pražskéhozdravotnického zařízení se špičkovou kva-litou péče a udržet ekonomickou stabilitui ziskové hospodaření nemocnice. Zamě-řovat se bude zejména na nosné pro-gramy péče, kterými jsou léčba nemocíkardiovaskulárních a neurologicko-neuro-chirurgické povahy. MUDr. Michal Šetlíkvystudoval Lékařskou fakultu UniverzityPalackého v Olomouci. V letech 1980–1983 pracoval na neurochirurgickémoddělení Krajské nemocnice v Ostravě,později byl zaměstnán na Neurochirur-gické klinice 1. LF UK v Ústřední vojen-ské nemocnici v Praze a nyní je lékařemneurochirurgického oddělení Nemocnice

Na Homolce. Lékařským oboremMUDr. Michala Šetlíka je neurochirurgie– je specialistou na cévní neurochirurgiia chirurgii báze lební.

Marketingové oddû-lení spoleãnostiANECT povedeLubo‰ Prajer

Luboš Prajer pra-cuje ve společnostiANECT od roku2009. V pozici pro-duktového mana-žera mimo jiné řídiltvorbu produktův oblastech mana-ged services, dato-

vých center, bezpečnosti a ICTmanagement & consulting.

V nové pozici vedoucího marketingo-vého oddělení je hlavním úkolem LubošePrajera vedení týmu zastřešujícího marke-ting, public relations a řízení vztahůs obchodními partnery společnostiANECT a příprava komunikacenového produktového portfolia.V letech1997–2009 působil Luboš Prajer ve spo-lečnostech SPT Telecom, Český Telecoma Telefónica O2. Před příchodem do spo-lečnosti ANECT se na pozici senior pro-duct manager ve společnosti TelefónicaO2 zabýval řízením tvorby produktů,monitoringem jejich životního cyklua vyhodnocováním trendů na trhu bez-pečnostních produktů a služeb.

Michal ·etlík

Radek Trnûn˘

Lubo‰ Prajer

Lubor âernohlávek

Hodnû úspûchÛ na nov˘chpozicích vám pfieje redakce PM

Vladimira Papirnik jmenována ãlenkoupfiedstavenstva KBC Group

Vladimira Papirnik, která více než 15 let řídila advokátní kance-lář Squire Sanders v Praze, byla jmenována členkou představen-stva jedné z největších evropských bank KBC Group. Stala setak jednou z nejvýše postavených českých žen ve statutárníchorgánech mezinárodních firem.

VladimiraPapirnik byla více než 15 let řídící partnerkou česképobočky jedné z největších amerických advokátních kanceláříSquire Sanders. Od ledna 2012 působí nadále jako partnerka

firmy v Praze a v Chicagu. V každoroční anketě HN se pravidelně umisťuje mezi25 nejvlivnějšími ženami českého byznysu. V roce 1969 odešla ve svých 13 letechs rodiči z tehdejšího Československa nejdříve do Rakouska a po roce do USA.V Chicagu vystudovala německou literaturu, pak se ale přeorientovala na právo.Po absolvování Northwestern University pracovala pro advokátní kancelář Hopkins& Sutter, kde se stala partnerkou. Na konci roku 1995 se vrátila do Česka a napodzim 1996 se ujala řízení místní pobočky Squire Sanders.

Vladimira Papirnik


Problémy v území semusí fie‰it jako celek.

Hejtmani bojovali o sedmiãku ROPâeskou republiku ãeká jednání s Bruselem o celkové sumû prostfiedkÛ, které k nám poplynou z evropsk˘ch fondÛna realizaci hospodáfiské a sociální soudrÏnosti Evropské unie v ãerpacím období 2014–2020.

E V R O P S K É F O N D Y

Dan Jiránekpfiedseda Svazu mûst a obcíâR a primátor Kladna

Na období končící v příštím roce se po-dařilo vyjednat v přepočtu na naše penízeskoro 800 miliard, což se blíží jednomučeskému státnímu rozpočtu. Kolik budek dispozici od roku 2014, není zatímjasné, ale v době škrtů ve výdajích unielze čekat, že to bude méně. Na všechúrovních se u nás nyní vedou jednánímimo jiné i o tom, přes jaké programy byse měly evropské peníze čerpat. V součas-nosti plynou přes více než 20 programů,mezi jinými přes 8 tematických operač-ních programů a také 7 regionálních ope-račních programů, které čerpají penízepro územní jednotky (ROP NUTs II).O programech pro příští čerpací obdobíby se v brzké době mělo diskutovat vevládě. Návrh připravuje pracovní skupinapři Ministerstvu pro místní rozvoj a doStrakovy akademie by měl doputovatkoncem dubna. Vzejít by měl z dohodyvšech účastníků přípravy, k nimž patříi zástupci samospráv. V souladu s povo-lebním programovým prohlášením vládyse na začátku března hovořilo mimo jinéo „dramatickém“ snížení celkovéhopočtu operačních programů (na pět nebošest) a také o „sjednocení metodikya monitoringu“ pro všechny projektyuskutečňované v rámci regionálních ope-

račních programů. O snížení celkovéhopočtu operačních programů (OP) i o jed-notné metodice a kontrole projektů vevšech regionálních operačních progra-mech (ROP) vyjádřili zástupci krajů nazačátku března ochotu diskutovat.Nesouhlasili ale s tím, aby se 7 ROP slou-čilo v jeden společný program. „Jsme při-praveni debatovat o jednotné metodicekontrolního systému, nicméně zásadní je,že Asociace krajů jako reprezentant regio-nální samosprávy a Svaz měst a obcí jako

reprezentant místní samosprávy trvají natom, že v letech 2014–2020 budou existo-val ROP v současné struktuře,“ řekl nazačátku března předseda Asociace krajůa jihomoravský hejtman Michal Hašekpo jednání asociace s ministrem promístní rozvoj Kamilem Jankovským.Setkání s ministrem předcházela schůzkakrajské reprezentace se zástupci Svazuměst a obcí o společném postupu při dal-ších jednáních. Svaz podporu požadavkuna zachování stávajícího počtu ROP slí-bil, ale vznesl některé podmínky. Vedle

jednotné realizace projektů ve všech ROPtaké požadavek na rozšíření regionálníchrad, které mají administraci evropskýchpeněz přes ROP na starosti. Napříklado zástupce Svazu měst a obcí, místnísamosprávy i ministerstev, jejichž rezortůse programy týkají. „… Jsme připravenizměnit strukturu regionálních rad, takabychom tam dostali i jiné partnery, hos-podářské i sociální, Svaz měst a obcía také ministerstva. Jsme připraveni na to,aby Ministerstvo pro místní rozvoj nebo

jiný centrální orgán převzal do své kom-petence kompletní kontrolu i monito-ring, nicméně se domníváme, že jsou-lito regionální operační programy, tak byto měly být regiony, které se budou spo-lupodílet na tom, kam finanční pro-středky půjdou a jakým způsobem budoupoužity,“ řekl, mimo jiné, po setkánís ministrem pro místní rozvoj místopřed-seda Asociace krajů a pardubický hejtmanRadko Martínek k obhajobě stávajícísedmičky ROP.

Alexandra Štefanová

Při jednání s Asociací krajů na začátku březnajste slíbili podporu požadavku hejtmanů, abyse pro příští čerpací období z evropských fondůneměnil počet současných sedmi regionálníchoperačních programů. Kladli jste si ale určitépodmínky. Jednou z nich je jednotná imple-mentace, čili jednotný postup při realizaci pro-jektů. Proč to považujete za důležité?Aby bylo možné realizovat společné projektyi mezi obcemi nebo městy, které nepatří do stej-ných územních jednotek pro přidělování peněz(NUTS II), čili pod stejný regionální operační pro-gram. V každém jsou jiná pravidla pro vyřizovánížádostí, kontrolu projektu, audit. Existují napříkladtři oblasti, Slánsko, Lounsko a Litoměřicko, kterése vylidňují. Spojuje je tedy společný problém, alenemohou požádat o společný projekt, financovanýz evropských fondů přes regionální operační pro-

gram. Problémy území se ale musí řešit jako celek.Jestli se k tomu má dospět sloučením ROP v jedenprogram, a nebo jednotným postupem ve všechsedmi regionálních programech, je na dohodě.Pokud by jednotný postup ve všech ROP existovala byly by splněny i další naše podmínky, zejménapokud jde o složení regionálních rad, nemámeproblém podpořit jejich současný počet.

Regionální rady, které mají na starosti admini-straci evropských peněz přes ROP, jsou složenyze zástupců krajů. Kdo by, podle Vašich před-stav, měl tuto instituci doplnit?Určitě zástupci Svazu měst a obcí i obcí různýchvelikostí. A také například zástupci ministerstev,jichž se projekty v jednotlivých programech týkají.To znamená Ministerstva pro místní rozvoj,rezortu životního prostředí či zemědělství.

„V souãasnosti k nám evropské peníze plynoupfies více neÏ 20 programÛ.“

Penzijní fond âeskéspofiitelny hlásírekordní ziskZisk Penzijního fondu České spořitelnydosáhl v roce 2011 nejvyšší hodnotyza celou svou historii. Hospodářskývýsledek k 31. prosinci 2011 činil874 mil. Kč (počítáno podle účetníchstandardů CAS), to je nárůsto 67 mil. Kč (8,3 %) oproti roku 2010.

„Nejvyššího zisku v naší historii jsmedosáhli i přes nepříznivé prostředí níz-kých úrokových sazeb a pokračujícíobtíže na některých evropských finanč-ních trzích. Naše dobré obchodnívýsledky jsou proto také ukazatelemvynikající kapitálové pozice, stabilitya obezřetného hospodaření. Svým kli-entům jsme vydělali tolik, že již nynímohu říci, že výnos za loňský rokurčitě převýší inflaci,“ uvedl AlešPoklop, předseda představenstva a gene-rální ředitel PFČS. (Inflace v roce 2011dosáhla 1,9 %.)Penzijní fond České spořitelny zazna-menal loni také nárůst v počtu klientů.Ten se meziročně zvýšil o více než 30tisíc na celkových 938 209 klientů, cožje 3,3% nárůst. Šlo tak o největší abso-lutní nárůst mezi velkými penzijnímifondy v ČR. Celkový počet účastníkůpenzijního připojištění všech fondůse meziročně zvýšil o 0,1 %. Penzijnífond České spořitelny spravovalk 31. 12. 2011 více než 38 mld. Kčna osobních účtech klientů.Na dosažení obchodních výsledků sepodílela především rozsáhlá prodejnísíť, která zahrnuje všechny pobočkyČeské spořitelny (654) a její externíprodejní síť, jejíž součástí je i Koopera-tiva pojišťovna a Partner České spoři-telny. Pozitivně výsledky ovlivnili další rozvoj spolupráce s 11 069přispívajícími zaměstnavateli. Penzijnífond České spořitelny je druhýmnejvětším fondem z hlediska počtuklientů i výše spravovaných klientskýchprostředků.

Hospodafiení ODSvloni skonãilov ãern˘ch ãíslechHospodaření občanských demokratův loňském roce skončilo v černýchčíslech. Vyplývá to z finanční zprávy zarok 2011, kterou zítra předloží v sou-ladu se zákonem o politických stranácha hnutích do Poslanecké sněmovny. Zaloňský rok činí hospodářský zisk ODSpo zdanění 140,4 mil. Kč.

V roce 2011 dosáhly výnosy ODS393 mil. Kč, z toho státní příspěvek načinnost byl 124,2 mil. Kč, tržby z pro-deje majetku 139, 4 mil. Kč, členské pří-spěvky 14,6 mil. Kč. Na darech ODSzískala celkem 93,4 mil. Kč, z toho93,2 mil. byly dary peněžní a 173 tis.dary nepeněžní. Do hospodářskéhovýsledku ODS byl rovněž započten ziskz prodeje bývalého stranického sídla naPraze 1, který po odečtení zůstatkovéceny předmětného majetku činil

40,3 mil. Kč. Náklady ODS byly241,1 mil. Kč. Nejvýznamnější nákla-dové položky byly provozní nákladyve výši 50,4 mil. Kč a mzdové nákladyve výši 61 mil. Kč. Půjčky a úvěry evido-vané ke konci roku 2011 klesly na67,6 mil. Kč.Výroční finanční zprávaobsahuje kopie 244 smluv od dárců,kteří ODS věnovali souhrnně v rámcidaného období více než 50 tis. Kč.Tyto dary byly doloženy úředněověřenými kopiemi darovacích smluv.V souladu se zákonem o sdružovánív politických stranách a v politickýchhnutích obsahuje výroční finančnízpráva ODS za rok 2011 pouze tyosobní údaje o dárcích z řad fyzickýchosob, které tento zákon výslovněstanoví.


Z I S K Y A T R Î B Y

SD Chomutov v roce 2011 dosáhly mimo-fiádné tûÏby uhlí od vzniku spoleãnostiSeveročeské doly Chomutov (SD) vykázaly za rok 2011 provozní zisk ve výši 2896milionů korun, což znamená zvýšení o 256 milionů korun a o 9,7 % oproti předcho-zímu roku. Tržby z prodeje uhlí dosáhly 10 425 milionů korun. Meziročně tak došlok jejich zvýšení o 714 milionů korun. Hlavní příčinou tohoto příznivého vývoje bylopokračující oživení poptávky po uhlí, způsobené udržením růstu ekonomiky ČRv minulém roce. Pozitivní trend provozních tržeb se projevil i meziročním vzestupemzisku po zdanění o 141 milionů korun na konečnou hodnotu 2510 milionů korun.

Celkové těžby činily 25,1 milionů tunhnědého uhlí. Společnost vyproduko-vala přes 10 milionů tun uhlí z DolůBílina a 15 milionů tun uhlí z DolůNástup Tušimice. Na meziročnímnárůstu těžby o 15,6 % se projevily jakvyšší dodávky do jednotlivých teplárena elektráren Skupiny ČEZ, kam směřo-valy téměř tři čtvrtiny produkce SD, takvyšší poptávka po energetickém uhlí

mimo Skupinu ČEZ. Společnostdosáhla také výborných výsledkův odbytu tříděného uhlí, kterého pro-dala 2,3 milionu tun, tj. meziročnínárůst o 7,8 %. SD zaměstnávají 3463pracovníků, meziročně o 3 osoby méně.V dceřiných firmách skupiny SD pracujedalších téměř 1600 lidí. Stoprocentnímvlastníkem SD je od roku 2005 akciováspolečnost ČEZ.

Praha vyhla‰ujeelektronickouaukci na nákupkanceláfisk˘chpotfieb a tonerÛHlavní město Praha nakoupí kancelář-ské potřeby a tonery v elektronickéaukci. Dne 23. března byla zveřejněnana Úřední desce Magistrátu hl. m.Prahy veřejná zakázka na nákup těchtokomodit.

„Minulý rok jsme využili elektronickouaukci na nákup kancelářského papíruvůbec poprvé a tato forma nákupu senám osvědčila. Potvrdilo se nám, ževyužití elektronických aukcí je jednímz důležitých kroků celkového zefektiv-nění práce magistrátu. Kombinuje dvaprvky v jednom, tedy garanci nejnižšíceny při zachování maximální transpa-rentnosti,“ řekl primátor hlavního města

Bohuslav Svoboda. „Vzhledem k před-pokládané hodnotě veřejné zakázky,která se blíží sedmdesáti milionůmkorun, očekávám úspory ve výši ažněkolika milionů korun.“„Strategii uplatňování elektronickýchaukcí v prostředí Magistrátu hl. m.Prahy schválila městská rada loniv prosinci. Jmenoval jsem pracovnískupinu, která nyní připravila zadávacídokumentaci pro tuto veřejnouzakázku na pořízení kancelářskýchpotřeb a tonerů reprografické technikypro Magistrát hl. m. Prahy a Městskoupolicii hl. m. Prahy,“ řekl ředitelMagistrátu hlavního města PrahyMartin Trnka.Zájemci o elektronickou aukci musí nej-prve splnit kvalifikační kritéria a dalšípožadavky zadavatele. Elektronickáaukce probíhá tak, že se nejprve zadádo systému prvotní nabídková cenaa firmy pak mají možnost dávatv průběhu aukce nové lepší aukčníhodnoty, tedy podhazovat svoji cenu.Do budoucna se připravují i dalšízakázky touto formou.

red.

P R A Î S K ¯ M A G I S T R Á T

Mûsto dostane 130milionÛ korun odStátního fondu do-pravní infrastrukturyRadní města schválili přijetí finanč-ních prostředků ve výši 130 milionůkorun z rozpočtu Státního fondudopravní infrastruktury. Peníze jsouurčené ve prospěch rozvoje, výstavby,údržby a modernizace silnic a dálnic.

„Pro výstavbu Vysočanské radiály, kteráje vymezena křižovatkou Kbelskáa končí křižovatkou se silnicí Novopac-kou s připojením na Mladou Boleslav, jeurčených 73 354 000 korun,“ uvedlnáměstek primátora pro dopravu JosefNosek. Stavba byla zprovozněna loniv listopadu, ale definitivně má býtdokončena do letošního června.Zbytek peněz, tedy 56 646 000 korun,půjde na rozestavěnou mimoúrovňovoukřižovatku Liberecká v Praze 9, kteráumožní bezkolizní křížení Kbelskéa Liberecké ulice s vazbou na dálniciD8. Stavba by měla být rovněž dokon-čena letos v červnu.„Stavební práce za obě stavby byly aždo konce loňského roku hrazeny z roz-počtu Státního fondu dopravní infra-struktury, protože dočasně nahrazujípříslušnou část nedokončeného Praž-ského okruhu. Náklady na investorskoua projektovou přípravu hradí ze svéhorozpočtu město,“ konstatoval Nosek.Vzhledem k výši rozpočtu na letošní roknebude již SFDI tyto stavby financovat,s výjimkou oněch 130 milionů. K dofi-nancování obou staveb bude ještě zapo-třebí pro Vysočanskou radiálu 185milionů korun a pro křižovatku Libe-recká pak 161 milionů korun, celkemtedy 346 milionů korun.

„Jde o velmi složité území. Park nanáměstí je nemovitou kulturní památ-kou, kterou křižuje neúměrné množstvíautomobilů. Náměstí je díky Ječnéa Žitné ulici rozděleno do tří samostat-ných nepropojených celků. Klíčovébude doporučení odboru dopravy magi-strátu, zda můžeme omezit dopravupřes Karlovo náměstí, což je v návaz-nosti na otevření Pražského okruhu řeši-telné. Zásadní bude i postoj památkářů.Během dubna aktualizujeme memoran-dum o společném postupu s městskou

částí Prahy 2. Je potřeba neutěšenousituaci na tomto náměstí okamžitě řešita upravit dosavadní návrhy. Z tohovyplyne další postup prací,“ řekla k při-pravované obnově radní AleksandraUdženija.Karlovo náměstí je svojí rozlohou80 550 m2 největším náměstím v Českérepublice a patří mezi největší náměstív Evropě. Jde o významné centrumNového Města pražského, založenéhocísařem Karlem IV. Historické nálezypocházejí již ze 14. století.

Praha zahájila intenzivní diskuzio revitalizaci Karlova námûstíČlenové Komise pro koordinaci aktivit na veřejných prostranstvích na územíPražské památkové rezervace projednali další postup ve věci revitalizace a rehabi-litace Karlova náměstí. Hlavní město Praha podpoří změnu náměstí. Dva nejvýšeoceněné týmy projektantů z urbanisticko-architektonické soutěže o návrh, kterouvyhlásila již v roce 2008 Městská část Praha 2, budou osloveni s požadavkemvyrovnat se požadavky dotčených orgánů ke studii.


S A M O S P R Á V A


Spoleãné priorityzástupcÛ samo-správy a vládyPremiér Petr Nečas se spolu sezástupci vlády a zástupci vedení Svazuměst a obcí ČR (SMO) v čele s předse-dou Danem Jiránkem shodli nazačátku března na společných priori-tách týkajících se rozpočtového určenídaní, reformy regionálního školství,čerpání strukturálních fondů nebonovele zákona o obcích.

Rozpoãtové urãení daníSpolečným cílem vlády a zástupcůsamospráv je urychlené vyřešení rozpoč-tového určení daní, jinak hrozí jehodalší odložení na neurčito. Prioritouje odstranění nespravedlivé J-křivky,která způsobuje, že nejnižší příjmy „nahlavu“ mají obce a města mezi tisícema deseti tisíci obyvateli. Zástupci vládyujišťují, že nedojde k poklesu stávající

výše příspěvků na přenesený výkonstátní správy.

Reforma regionálního ‰kolstvíNa jednání bylo dosaženo shody,že počet žáků nemůže být, zejménav případě základních škol, jedinýmparametrem. Na začátku dubna budeministerstvem školství předloženinovovaný model reformy, kterýzohlední význam jednotlivých typůškol v území. Vláda jednoznačněpodporuje názor svazu, že základníškoly jsou nedílnou součástí životaobce, a plní tedy nejen vzdělávací,ale i kulturní a společenské poslání.

âerpání strukturálních fondÛShoda představitelů SMO a vlády panujetaké při řešení priorit v oblasti životníhoprostředí, zejména na směrování výnosůz emisních povolenek na projekty úsporenergie veřejných budov i bytovýcha rodinných domů v rámci programuZelená úsporám a podpoře financováníenergetického využití odpadů v následu-jícím programovacím období.

V rámci celkové přípravy na budoucíčerpání strukturálních fondů v období2014–2020 se vláda se SMO shodujena radikálním snížení počtu operačníchprogramů a maximálního sjednocenípodmínek pro jejich čerpání. Primárnímzájmem je zajištění dostatečného množ-ství finančních prostředků na řešenípotřeb měst a obcí včetně řešení proble-matiky rozvoje venkova a zohledněníurbánní a územní dimenze v budoucíchoperačních programech.

Dal‰í spolupráce mezi vládoua Svazem mûst a obcí âRV otázce připravované novely zákonao obcích představitelé vlády vítají kulatýstůl připravovaný SMO, na kterémbudou dále řešeny dílčí sporné záleži-tosti. Ministerstvo vnitra také svazupředloží další verzi materiálu, která jižzohledňuje některé zásadní připomínkyzástupců samospráv. Předseda vládyzároveň označil pravidelná setkánívlády s představiteli svazu za velicepřínosná a důležitá.

red.

„Jsem přesvědčen, že je chybou do Čínskélidové republiky nikoli jezdit, ale nejezdit.Kraje České republiky již v řadě případůspolupráci s některými čínskými provin-ciemi zahájily a cílem naší cesty je tutospolupráci zintenzivnit. Z pohledu hejt-manů i sociální demokracie sdílíme stano-visko Evropské unie, že Čína je a budeklíčový strategický partner Evropy, a to jakv horizontu globální politiky, taki v oblastech ekonomické, hospodářské čivědecké spolupráce,“ řekl předseda Aso-ciace krajů České republiky Michal Hašek.„Naší ambicí na této cestě je, podobnějako pro celou řadu našich sousedníchzemí i členů Evropské unie, získat silnéhospojence pro boj s následky hospodářskékrize. Stabilně rostoucí a nejsilnější eko-nomika světa, kterou ČLR bezpochyby je,může významně pomoci jak našim regio-nům a městům, tak i České republice jakocelku. Chceme nastavit intenzivní spolu-práci při vytváření nových pracovníchmíst, budování investičních příležitostí,podpoře vědy a výzkumu, rozšiřování ces-tovního ruchu či studijních příležitostí.I proto jsou součástí delegace nejenompolitici a představitelé regionů Českérepubliky, ale také zástupci Smíšené

česko-čínské komory vzájemné spolu-práce a představitelé českých firem, kterémají zájem rozšiřovat obchodní spolu-práci mezi ČR a ČLR, a to zejménav oblastech podpory a rozvoje ekono-mické spolupráce, finančních služeb, ener-getiky, budování infrastruktury čistrojírenství,“ vysvětluje Michal Hašek.Součástí návštěvy je pak také přijetídelegace na radnicích největších čín-ských měst Pekingu a Šanghaje či klíčo-vých hospodářských institucí, jako je

Státní komise pro reformy a rozvoj čiStátní komise pro rozvoj a kontrolubank. Očekává se také podpis několikamemorand o spolupráci, a to jak meziAsociací krajů České republiky a jejímčínským protějškem, Čínskou lidovouasociací pro přátelství se zahraničnímizeměmi, tak i mezi Smíšenou česko-čín-skou komorou vzájemné spoluprácea nejvýznamnějšími obchodními komo-rami ČLR, které reprezentují desítkytisíc čínských společností.

Cestou do âíny chceme pomoci ãesk˘m regionÛm i hospodáfistvíPředstavitelé Asociace krajů ČR a ČSSD odjíždějí na pozvání Chinese People’s Institute of Foreign Affairs na pracovní cestudo Čínské lidové republiky. V rámci této cesty se uskuteční celá řada pracovních schůzek na nejvyšší úrovni, jejichž cílem jejednak posílit spolupráci regionů České republiky a jejich čínských protějšků a zároveň také podpořit ekonomickou, hospo-dářskou a technologickou spolupráci mezi oběma zeměmi.

Kdy jste se rozhodl, že budete studovat medi-cínu, potažmo chirurgii? Byl to Váš klukovskýsen, nebo to rozhodnutí padlo později?Klukovský sen určitě ne. Nebyl jsem ten typ, kterýby od útlých let pitval králíky, myši a broučkya chtěl dělat jen lékaře, tak to nebylo. Pravda je, žemoje maminka chtěla být lékařkou, ale bohuželv padesátých letech jí to z politických důvodůnebylo umožněno. U mě to byla víceméně souhranáhod. Na gymnáziu mě hodně bavila biologiei chemie, a tak když několik mých kamarádů z roč-níku chtělo jít na medicínu, řekl jsem si, že půjdutaké, že by se mi to líbilo. Tak jsem úplně čirounáhodou bez jasných záměrů nebo přesvědčení šelna medicínu, tenkrát na fakultu dětského lékařství,dnes je to 2. lékařská fakulta.

Nelitoval jste toho během studia?První dva ročníky byly jako pro každého dostnáročné, víceméně nezáživné, protože to byla samáteorie, anatomie, fyziologie apod., ale když začalyod 3. ročníku klinické obory, tak mě to chytlo a ve4. ročníku mě oslovila chirurgie. Měli jsme totižkroužkového učitele, chirurga a vynikajícího člo-věka, kterému jsem se chtěl nějakým způsobem při-

blížit. Začal jsem chodit jako pomocná vědecká sílana chirurgii do služeb, kde jsem se seznamoval sezákladními pravidly celé chirurgické práce, a začalomě to tak bavit, že jsem už ve 4. ročníku na medi-cíně měl jasno, že nebudu chtít dělat nic jiného nežchirurgii.

Více než 20 let jste působil na I. chirurgické kli-nice ve FN Motol, kde jste se zabýval předevšímhrudní chirurgií. Proč padla volba právě na ni?Zase jsem byl do určité míry ovlivněn svým prvnímnejvětším učitelem, což byl pan profesor Dvořák,chirurg, kterého si hluboce vážím. Měl obrovskýzáběr napříč celým oborem a byl první, koho jsemviděl tento typ operativy dělat. Hrozně se mi tolíbilo a v podstatě bylo rozhodnuto, s tím, že si nej-dříve dokončím vzdělání obecné chirurgie a poténástavbovou specializaci. To mi bylo umožněnoi následujícím přednostou, profesorem Hochem,který mi po odchodu profesora Dvořáka z motolskékliniky tu důvěru skutečně dal, a tak v poměrněbrzké době na mých bedrech ležela celá problema-tika hrudní chirurgie.Byl jsem i na několika zahraničních stážích věno-vaných této problematice – v Inselspitalu v Bernu,kde jsem se učil miniinvazivní chirurgii, tzv. tora-koskopie, a v Houstonu ve Spojených státech, kdejsem si dále prohluboval zejména teoretické zna-losti, abych mohl tuto operativu ve zdejších pod-mínkách provádět na současné úrovni. Zaproblematiku hrudní chirurgie jsem byl na kliniceplně zodpovědný vlastně již od roku 1998. Tatooblast chirurgie mě skutečně baví, a věřím, že měbude bavit dál.

Čím je hrudní chirurgie specifická a jaké nejčas-tější typy operací torakochirurg řeší?Hrudní chirurgie má skutečně spoustu odlišnostíod té klasické břišní – již od začátku od indikacípacientů k operacím přes samotnou operační tech-niku a poměrně zásadní pooperační péči. Důvod jenasnadě – plíce jsou jeden z životně důležitýchorgánů, je to systém, který je velmi bezprostředněspjatý s oběhovou soustavou, tvoří tzv. kardiopul-monální systém a jakákoliv chyba v indikaci, ope-raci nebo pooperační péči může být pro pacientaskutečně fatální. V tomto smyslu je potřeba mítnejen dobré teoretické znalosti, ale i zkušenostia určitou operační techniku, protože samotná ope-rativa se přece jen odlišuje od břišní chirurgie. Je todáno přítomností životně důležitých cév, životnědůležitých struktur – ne, že by v dutině břišnínebyly, ale tady je vše přeci jen velmi centrálně,u srdce. Toho se při operaci dotýkáte, někdy jedokonce třeba současně provádět výkony na osr-dečníku nebo i na srdci. Hrudní chirurgie je dnescelkem logicky samostatný obor, který má svojiatestaci, i se všemi právními dopady.

Je potřeba, aby měl hrudní chirurg i dostatečnoufyzickou sílu, například když musí otevírathrudník?To dnes ani ne, na to existuje speciální instrumen-tárium, tzv. hrudní rozvěrače, které tu fyzickoupráci vykonají za vás. Na druhou stranu, fyzická


Jako ‰piãkové k˘lnícentrum chcemevyuÏívat a vyuÏívámenejlep‰í a nejmoder-nûj‰í nákladnémateriály, které alepoji‰Èovna nezaplatí,musí je proto doto-vat nejen na‰e oddû-lení, ale celánemocnice.


Dot˘ká se srdceMUDr. Ronald Pospí‰il je brilantní chirurg, kter˘ má za sebou stovkyoperací. Specializuje se na problematiku hrudní chirurgie, kteroupraktikuje i na svém souãasném pracovi‰ti v kladenské nemocnici.


náročnost spočívá v délce operací, častojde o výkony časově velmi náročné, takžeurčitá fyzická dispozice je potřeba.

Jak se za poslední desetiletí oblasthrudní chirurgie vyvíjela, např. vesmyslu uplatňování různých miniinva-zivních technik?Miniinvazivní chirurgie v oblasti hrudníkuje samozřejmě trendem. Řada operací sednes provádí prakticky výhradně tímtozpůsobem. Na druhou stranu napříkladv problematice řešení plicních nádorů, což

je asi jedna z největších kapitol hrudní chi-rurgie, která je dána právě četností tohotoonemocnění, bych řekl, že nejen v našírepublice, ale i v Evropě stále obecně pře-vládají otevřené operace. Mají totiž přecejen určité výhody v technice provedení –v některých případech by miniinvazivníoperace byly příliš rizikové právě pro pří-tomnost velkých cév, při jejichž poraněníje potřeba jednat opravdu ve vteřinách.Toto určitým způsobem užití miniivaziv-ních technik limituje. Dalším limitujícímfaktorem je určitě jejich ekonomickánáročnost.

Není deprimující vysoké procentoonkologických pacientů, kterým chirur-gický zákrok pomůže vlastně jendočasně a jsou v podstatě nevyléčitelní?Celá onkologická problematika obecně jedeprimující, protože hrudní chirurgie sev podstatné míře zabývá právě léčbounádorových onemocnění. Na druhoustranu musím říci, že u pacientů, kteří sez důvodu přítomnosti nádoru v plíci nebov některém z jiných orgánů dutiny hrudnímohou podrobit operaci, to znamená, žeonemocnění je zachyceno relativně včasa operace pro ně může být přínosem. Jepak takovým určitým světlem v tunelunebo jiskřičkou naděje, že ne všechny pří-pady jsou beznadějné. U řady pacientů,kteří podstoupí chirurgickou léčbu, se dáhovořit o definitivním vyléčení.

Jak můžete své dosavadní zkušenostiz fakultní nemocnice zúročit nynív Oblastní nemocnici Kladno, kde šéfu-jete chirurgii?VKladně se hrudní chirurgie do mého pří-chodu, aspoň pokud vím, neprováděla.Na druhou stranu je to velká škoda, pro-tože v současné době, s otevřením novéhopavilonu akutní medicíny, je vytvořenotechnické zázemí pro provádění tohototypu chirurgických výkonů. Přišel jsem

v době, kdy se toto vše otevíralo, takžejsem do toho vplul velmi hladce, a pak užto byla jen otázka lidských zdrojů – naučitkolegy pracovat s těmito pacienty.

Jaké zákroky v oblasti hrudníku se tadyna chirurgii provádějí nejčastěji?Nejvíc operací hrudníku se týká one-mocnění plic, ať jsou to benigní nez-houbné choroby, jako pneumotorax, cožje přítomnost volného vzduchu v dutiněhrudní, poměrně častý problém mladýchlidí, který řešíme miniinvazivním přístu-

pem. Obecně jde o diagnostiku plicníchchorob, různých ložisek v plicích a určitěplicní nádory či výpotky v pohrudničnídutině. Provedli jsme i několik operací jak

na hrudní stěně, tak v mezihrudí, což jeproblematika nádorů v prostoru mezioběma plicními křídly. Myslím si, že tadyprovádíme prakticky celé spektrum hrudníchirurgie.

Překvapilo mě, že mezi hrudní operacepatří například i odstranění nadměr-ného pocení...Je to výkon na tzv. sympatických nervech,což jsou nervy, jejichž účinnost nejsmeschopni ovlivnit svojí vůlí a které ovlivňujífunkci svaloviny v jednotlivých orgánech.Rozhodně nemají vliv na hybnost, napocity vnímání chladu, tepla, bolesti, cituapod. Jsou to speciální nervy, které záso-bují potní žlázy, a jejich přerušenímv mžiku dojde k odstranění problémů,které sice nejsou pro nositele těchto obtížíživot ohrožující, ale nesmírně je spole-čensky obtěžují a diskriminují v každo-denním kontaktu s okolím. Výkon, kterýse provádí miniinvazivní technikou právě



„PouÏívat nejdraÏ‰í zdravotnické materiály pau‰álnûsi dnes nemohou dovolit nikde na svûtû.“

v hrudníku, je okamžitě zbaví obtížía efekt je stoprocentní a trvalý, což jeobrovský přínos této metody. Existujík tomu i neoperační alternativy, ale jejichvýsledky rozhodně nejsou srovnatelnés operační technikou.

Jaké další typy operací kromě hrudníchna chirurgii provádíte a v jakém počtu?Již dříve se tu dělala břišní chirurgiev celém rozsahu, dlouhou tradici má u náscévní chirurgie. Kladenská nemocnice mátaké statut kýlního centra, při řešení prob-lematiky kýl používáme nejmodernějšímateriály a máme řadu pacientů z repu-bliky s velmi rozsáhlými kýlami. Operu-jeme tu i štítné žlázy a provádíme i některévelké břišní operace, jako např. na slinivcebřišní atd.Za loňský rok jsme provedli přes 2000operací jak plánovaných, tak akutních,které tvoří asi desetinu z celkového počtu.To je podle mého názoru číslo, které jesrovnatelné s mým předchozím klinickýmpracovištěm, kde to bylo jen o něco málovíc, asi 2500 operací.

Otevřením Centra akutní medicínyrekonstrukce kladenské nemocnicenekončí. Jaké další změny pacientyčekají?Pavilon Centra akutní medicíny, kamjsou přesunuty centrální operační sály,multioborvá JIP, ARO a je zde umístěnkomplement zobrazovacích metod a en-doskopické pracoviště, je vybaven vý-tečně a v tuto chvíli definitivně. Nyní serekonstruuje celý monoblok, kde jsoustandardní lůžková oddělení na úroveň,která bude skutečně špičková. Do tří čtyřlet by se mohla kladenská nemocnice stát

jednou z nejlepších nemocnic nejen veStředočeském kraji, ale v celé republice.

Nechybí Vám někdy zázemí velkéfakultní nemocnice?Samozřejmě ano, pracoval jsem tam 20let. Dodnes si myslím, že tam mám velmidobré vztahy. A nejsou to jen vztahy pro-fesní, které udržuji, ale i přátelské. Roz-hodně to není tak, že jsem za sebou zavřeldveře a naprosto přerušil styky, ani bychto do budoucna nikdy udělat nechtěl. Jsouchvíle, kdy se mi zasteskne, ale je to dáno

tím, že to bylo moje první pracoviště a žejsem tam byl tak dlouhou dobu. Na dru-hou stranu vidím obrovskou možnost rea-lizace a spoustu práce před sebou ve zdejšínemocnici.

Jako primář oddělení musíte řešit řaduekonomických otázek. Co říkáte např.na novou úhradovou vyhlášku MZ?Klíčový problém vidím v tom, že úhra-dová vyhláška vzniká s novým rokem,nebo dokonce až v jeho průběhu.Dopředu není dáno, jak a za kolik se kterývýkon bude dělat. Krajské nemocnice jsouoproti fakultním nemocnicím do určitémíry v nevýhodě. Nemocnice vůbec jsouv rukou pojišťoven. Rozvoj zdravotnic-kých technologií, které jsou ku prospěchupacienta, je v současné době obrovskýa finančně velice náročný, ale to u pojiš-

ťoven bohužel zohledněno není. Takžechceme-li poskytnout pacientovi tu nej-lepší péči, tak na ni bohužel prostěnemáme.

Jak se díváte na poplatkyve zdravotnictví?Určitě nejsem přítelem poplatků v nemoc-nici. Stoprocentně chápu poplatek zalůžko, ten je bez diskuze. Ale u regulač-ních třicetikorunových poplatků a deva-desátikorunových na pohotovosti velkýefekt nevidím. Pokud by opravdu poho-tovostní služba neměla být zneužívána,musel by ten poplatek být citelnější – můjosobní názor je třeba 500 Kč. Tam už bysi každý rozmyslel, jestli na pohotovostpůjde. A ten, kdo akutní pomoc potře-buje, se na něj nebude ohlížet a nebudeho ani platit, protože bude přijatý donemocnice a poplatek se ho netýká.

Financování zdravotnictví je jednímz klíčových problémů. Ze svých stážímůžete porovnávat zdejší situaci sezahraničním. Kde se podle Vás můžemeinspirovat?Myslím si, že takových zemí je celá řada.Samozřejmě je to dáno historicky, tadypočítáme novou éru posledních 23 let.Jsou to naše sousední státy, ať je toRakousko nebo Německo, kde je systémnastaven velmi dobře. Garantuje péči navelmi vysoké úrovni všem a pokud někdochce ještě víc, to je otázka tzv. nadstan-dardů, tak je to zohledněno a akcepto-váno. Myslím si, že tam to funguje velmidobře, a nevidím nejmenšího důvodu,

proč my stále hledáme nějakou svoji cestu.Nechápu, proč si nevezmeme vzor v těchzemích, kde s tím mají mnohaleté zkuše-nosti, prošly dlouhým vývojem a nebyl byproblém jejich model převzít.

Jak hodnotíte dosud definované nad-standardy – je o ně zájem, mělo by jichbýt více?Oblasti chirurgie se zatím týkají velmimálo. I když bych tu viděl obrovský pro-stor, například v problematice řešení kýl.Jako špičkové kýlní centrum chcemevyužívat a využíváme nejlepší a nejmo-dernější nákladné materiály, které ale pojiš-ťovna nezaplatí, musí je proto dotovatnejen naše oddělení, ale celá nemocnice.Dnes obecně mají používané materiályvysoký standard, ale existují ještě některéna vyšší úrovni – opravdu špičkové, které

52 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz52 Par lamentn í magaz ín


„Miniinvazivní chirurgie v oblasti hrudníku jetrendem. ¤ada operací se dnes provádíprakticky v˘hradnû tímto zpÛsobem.“


Do tfií ãtyfi let by semohla kladenskánemocnice státjednou z nejlep‰íchnemocnic nejenve Stfiedoãeskémkraji, ale v celérepublice.

by podle mého názoru mohly být dány do nad-standardu. Používat nejdražší zdravotnické mate-riály paušálně si dnes nemohou dovolit nikde nasvětě. Ale rozhodně to neznamená, že to, co je vestandardu, je špatné nebo by mohlo pacienta ohro-zit na zdraví či na životě.

Pak by se ale nemělo stát, aby pojišťovnou hra-zené prsní implantáty, které dostávaly např. ženypo onkologických onemocněních, byly zdra-votně závadné – jako v případě PIP implantátů.To je nešťastná situace, ale myslím si, že od tohojsou tu instituce, které schvalují použití materiálů,které by jejich zdravotní nezávadnost měly garan-tovat. Co se týče materiálů, které používáme v chi-rurgii, takováto situace, pokud vím, dosudnenastala a snad nenastane ani v budoucnosti. Jsouto materiály zcela vyhovující a lety prověřené.

Co říkáte na snižování počtu sloužících lékařů,kteří se mají o pacienty starat, jak navrhujeministr Heger v nové personální vyhlášce? PodleMF Dnes má být například z 8 lékařů na 12lůžek na ARO nově jen jeden.Návrh na redukování sloužících lékařů je podlemého názoru velký krok zpátky. Do určité míryredukce lékařů možná je, ale jde o celospolečenskýproblém. Pacienti v ČR mají zdravotní péči navelmi vysoké úrovni, jsou zvyklí, že jsou ošetřeniv relativně krátkém časovém intervalu. Když někdočeká na ambulanci hodinu či dvě, vidí v tomzásadní problém. Všude ve světě je přitom běžnéčekat se zlomeninou 6–8 hodin. U nás je to ale dourčité míry i problém nefungujícího systému prak-tických, rodinných lékařů, kteří jinde odfiltrují pod-statnou část pacientů, kteří chodí do nemocnice.Ani laická, ani odborná společnost na to v současnédobě není připravena.

V jakém smyslu ta odborná?Na jednu stranu tu je dnes jasný trend specializací,obory se atomizují, a to má své výhody. Dnesmáme špičkové specialisty pomalu na každý orgán,ale kdo bude ošetřovat pacienty ve službách, kterétvoří dvě třetiny dne, a to vůbec nemluvím o víken-dech?Velká část problémů jistě snese odklad, ale jsou tadyi skupiny diagnóz, které odklad nesnesou a je k nimtřeba přistupovat velmi aktivně – a to není jen chi-rurgická problematika. To je i problematika inter-ních a velmi frekventovaných chorob, ať jsou tomozkové nebo srdeční příhody. Tím, že se o paci-enta stará odborník, který je v této problematiceerudovaný, je schopenmu poskytnout nejlepší péči,ať už v jednom zařízení, či případně domluvitvýkon či akutní operaci na pracovišti jiném. Nedo-vedu si představit, jak to dopadne, když tam takovýspecialista nebude.

Ministr Heger chce změnit i systém péčeo těhotné. Namísto lékařů by se nově mělyo zdravé ženy v době těhotenství i po porodustarat porodní asistentky. Co říkáte na tentonávrh, přestože se nejedná o Váš obor?Myslím si, že čím se tento stát může ve zdravot-nictví pyšnit opravdu na celosvětové úrovni, je

velice nízká míra porodní a kojenecké úmrtnosti.To je celý komplex opatření, který se tady budovalskutečně desítky let a začíná v péči o těhotnouženu, přes porod, celé poporodní období, další péčio novorozence a kojence – má svoji logiku a hlavněpřináší výsledky, jakých nedosahuje žádný jiný státna světě. Děláme ho tedy asi dobře a teď to všechnochceme změnit? To považuji za obrovský krokzpátky.

V práci jste neustále, prací evidentně žijete,kolik času Vám zbývá na odpočineka jak ho trávíte?Času je málo. Stále sloužím, a tak minimálně jedenvíkend v měsíci věnuji nemocnici. Často se stane,že sem ale musím přijet i mimo službu, takže tohovolna není moc. Určitě se ho ale snažím věnovatrodině, protože mám kromě šestnáctileté dcery ještědvouletou, která spotřebovává hodně času a sil.A jak je člověk starší, tak si to malé dítě chce užít conejvíc.Kromě toho rád chalupařím – chalupu máme odmých deseti let. Považuji ji za svůj druhý domov,pořád tam rád jezdím a neustále je kolem ní nějakápráce – v té fyzické vidím obrovský relax. Rád sevěnuji turistice, do určité míry i sportu, i když spíšjen přes léto, kdy si jdu na chalupě zahrát tenisnebo zaplavat, když je na to počasí.

Marcela Staňková


MUDr. Ronald Pospí‰ilNarozen 3. 3. 1964 v Praze. V roce 1982 absolvoval gymnázium Litomě-řická s maturitou, poté studoval medicínu na Fakultě dětského lékařství UKv Praze, absolvoval v roce 1988. Po povinné vojenské službě nastoupil nakliniku dětské chirurgie FNM, kde působil do konce roku 1990. Od ledna1991 pracoval nejprve jako sekundární lékař a od roku 1996 jako odbornýasistent na chirurgické klinice dospělých FNM. Od roku 2011 pracuje napozici primáře chirurgického oddělení ON Kladno.Odborné způsobilosti: 1991 atestace z chirurgie I. stupně, 1997 atestacez chirurgie II. stupně, 2004 atestace z plicní chirugie. Odborné stáže: Inselt-spital Bern 1993, Houston Texas Medical Center 1996. MUDr. Pospíšil jeautorem cca 20 odborných článků v periodikách a cca 30 přednášekvčetně zahraničních, většinou na téma hrudní chirurgie.

Jedna miliardakorun podpofií inves-tice do moderníchtechnologiíPodnikatelé z hospodářsky slabšíchregionů České republiky budou mít od10. dubna opět možnost získat až20 milionů korun na nákup moderníchtechnologií a zařízení potřebných prosvé podnikání. Nabídne je programRozvoj, který je součástí operačníhoprogramu Podnikání a inovace (OPPI).

„V rámci programu Rozvoj je na realizaciprojektů v hospodářsky slabších regio-nech České republiky vyčleněna 1 mili-arda korun. Ministerstvo průmyslua obchodu tak chce směrovat podporuzejména tam, kde je nejvíc prospěšná,“vysvětluje ministr průmyslu a obchoduMartin Kuba. Cílem programu Rozvoj jepodpora malých a středních podnikův regionech s vyšší mírou nezaměstna-nosti. Nově to jsou také okresy ČeskýKrumlov, Nymburk, Příbram, Žďár nadSázavou a Olomouc. Dotace majípomoci firmám udržet nebo ještě léperozšířit počty pracovních míst. „ProgramRozvoj je v rámci operačního programuPodnikání a inovace druhým nejvyhledá-vanějším, zatím jsme z něj podnikatelůmproplatili bezmála 4 miliardy korun,“říká ředitel sekce fondů EU, výzkumua vývoje Ministerstva průmyslua obchodu ČR Petr Očko. „Registračnížádosti budeme v případě programuRozvoj přijímat od 10. dubna 2012 od12:00 hodin. Jejich sběr je garantován aždo 17. dubna do 12:00 hodin,“ říká gene-rální ředitel agentury CzechInvest Miro-slav Křížek. „Všechny přijaté žádosti,které splní podmínky stanované výzvou,

budou vyhodnoceny bez ohledu nadobu podání či pořadové číslo regi-strační žádosti,“ upozorňuje MiroslavKřížek.

Realitní kanceláfiEVROPA expandujena slovensk˘ trhEVROPA realitní kancelář, jednaz mála ryze českých společností působí-cích na tuzemském trhu v oblasti realit,chystá expanzi do zahraničí. Před ote-vřením mají první pobočky na Sloven-sku a v Polsku. Zároveň se připravujespolupráce v pobaltských zemích.

„Pevně věříme, že ohlas na tuto aktivitunaší společnosti nezůstane bez odezvy zestrany zájemců o zakoupení franchisovélicence a že přinese očekávané výsledky –například ve formě otevření centrályEVROPA realitní kancelář v Bratislavě jižv brzké době,“ popisuje jednatel společ-nosti Michal Macek.Společnost EVROPA realitní kancelářbyla založena v roce 1997 a funguje for-mou franchisingu. V současné době má25 poboček, které rovnoměrně pokrývajícelou Českou republiku.

Osobností maloob-chodu roku 2011 sestal Andrew NorthV úterý 20. března 2012 byly v hoteluAmbassador slavnostně vyhlášenyvýsledky 9. ročníku ocenění GE MoneyBank Obchodník roku. Součástí galavečera byla i volba Osobnosti maloob-chodu roku 2011 formou přímého hla-sování hostů v sále. Nejvíce hlasů získala vítězem této kategorie se stal AndrewNorth, generální ředitel společnostiIKEA Česká republika, Maďarskoa Slovenská republika.

„Osobnost maloobchodu je jedináz kategorií ocenění GE Money BankObchodník roku, o jejímž vítězi se roz-hoduje až v průběhu slavnostníhovečera. Volba je tak každoročně velicenapínavá a šance nominovaných doposlední chvíle vyrovnané. Srdečněproto gratuluji Andrew Northovi k zís-kání této ceny,“ komentuje volbu Osob-nosti roku Josef Jehlík, manažer prorozvoj obchodu GE Money Bank. Přinominaci Andrewa Northa porota oce-

nila především kvalitní péči o zákazníky,bezproblémový servis a příjemnouobsluhu. Dále vyzdvihla jednoduchoumarketingovou koncepci cílenou nazákazníka. Porotce zaujal také programudržitelnosti a pozitivní vztah k život-nímu prostředí. IKEA navíc působí jakopřitažlivý zaměstnavatel pro mladé.O nominacích na titul Osobnostmaloobchodu rozhodovala porota slo-žená z odborníků z řad akademické obcea odborných institucí, zástupců GEMoney Bank a mediálních partnerů.

âe‰i jsou nespoko-jeni se sv˘miv˘daji i úsporamiČeši patří k národům s nižší mírou spo-kojenosti se svými osobními financemi.Vyplynulo to z mezinárodního šetřeníING Bank, do kterého bylo zařazeno19 zemí, z toho 13 evropských. Výzkumukázal, že Češi jsou méně spokojenis výší svých úspor, své výdaje nemajízcela pod kontrolou a většina z nichaktuálně spoří méně než v předchozímobdobí. Podobně jako u okolníchevropských národů, pro tři čtvrtinydomácností jsou nejvyššími výdaji byd-lení a jídlo. Při rozhodování o finanč-ních záležitostech věříme nejvícerodině.

S výší svých aktuálních úspor je spoko-jeno méně než 30 % Čechů. Tento údajnás řadí spíše na konec výčtu evropských


S V ù T B Y Z N Y S U


zemí, k těm méně spokojeným náro-dům. Nejméně spokojeni jsou se svoufinanční rezervou Italové (12 %).Naopak celá polovina dotazovanýchrespondentů z Lucemburska a Nizozem-ska odpověděla, že jsou se svými úspo-rami spokojeni. Pokud se podívámemimo Evropu, spokojeno je také zhruba80 % Thajců a Indů. I když Češi nejsouspokojeni s výší své finanční rezervy,mají pocit, že nemohou tento stav přílišovlivnit a vzhledem k aktuální ekono-mické situaci spoření omezují více nežvětšina okolních národů.Růst cen trápí obyvatele všech státůEvropy. V rámci Eurozóny deklarují nej-větší zhoršení ekonomické situace –a návazně na to i osobních financí – Ita-lové a Španělé. Stejně tak i my Češi vní-máme vliv ekonomiky na své financenegativněji než sousední národy. Rukuv ruce s nárůstem šetření přicházíi nespokojenost Čechů s výdaji. Češipatří spolu s Italy a Rumuny k národům,které nejčastěji vnímají svoji spotřebua výdaje negativně.

V Air Bank uloÏiliklienti jiÏ pfies10 miliard korunTéměř 25 tisíc zákazníků si v Air Bankuložilo 10 miliard korun. Třetina kli-entů (32 %) má na spořicím účtupeníze do 100 tisíc korun. Průměrnoučástku na zákazníka navyšuje maláskupina (5 %) s vysokými úsporamipřesahujícími 2 miliony korun.

„Zjistili jsme, že si zákazníci velmi častozaloží nejprve spořicí účet a po několikadnech až týdnech si přidají i běžný účet.Oceňují, že náš spořicí účet nemá žádnáomezení, takže si kdykoliv mohoupřevést potřebné peníze na běžný účet.Převody mezi účty provádíme okam-žitě, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.Volné peníze se tak zákazníkům zhod-nocují na spořicím účtu, a když jepotřebují, mají je ihned k dispozici,“říká Michal Strcula, ředitel retailovéhobankovnictví Air Bank. Nejvíce peněz siklienti Air Bank převedli z ČSOB.Následuje Česká spořitelna, Raiffeisen-bank, GE Money Bank, Komerčníbanka a mBank. Z těchto bank doAir Bank přišly více než tři čtvrtinyvšech peněz, které mají zákazníci naspořicích účtech.

Malé podniky pfie-cházejí na zelenouekonomiku, zatímv‰ak ne naplno37 % malých a středních podnikův EU má přinejmenším jednoho pra-covníka, který se na plný nebo částečnýúvazek věnuje činnostem souvisejícímse zelenou ekonomikou. Vyplývá toz průzkumu Eurobarometr „Maléa střední podniky, účinné využívánízdrojů a zelené trhy“. „Zelená“ pra-covní místa vznikají právě převážněv malých a středních podnicích,nikoli ve velkých firmách.

V roce 2012 zastával každý osmý zamě-stnanec v malých a středních podnicích„zelené“ pracovní místo, což představujetéměř 13 % všech pracovních míst v pod-nicích této kategorie (ve velkých firmáchjde pouze o každého třiatřicátého zamě-stnance, což odpovídá 3 % všech pracov-ních míst ve velkých podnicích). Podleodhadů se bude počet zelených pracov-ních míst v malých a středních podnicíchdynamicky zvyšovat a během následují-cích dvou let vzroste o 35 %.

SmartWings zavádí13 nov˘ch pravidel-n˘ch linek z OstravySmartWings, jediné české low-costaerolinky provozované Travel Service,zavádí během letního letového řáduz Ostravy 13 nových pravidelných linekpod značkou SmartWings. Pravidelnélinky budou směřovat do francouzskémetropole a do 12 oblíbených letovisekve Středomoří.

Nová pravidelná linka Ostrava – Pařížbude provozována 2× týdně (Čt, Ne).Během letního letového řádu nabídneSmartWings cestujícím z Ostravy kroměPaříže také přímá letecká spojení doturecké Antálie (2× týdně), do bulhar-ského Burgasu (3× týdně), do chorvat-ského Splitu (1× týdně), na řecké ostrovyRhodos (2× týdně), Kréta (3× týdně,Heraklion, Chania), Kos (1× týdně), Lef-kada (Preveza, 1× týdně), Lesbos (Myti-lini, 1× týdně), do Soluně (1× týdně), našpanělský ostrov Mallorca (Palma deMallorca, 1× týdně) a do kyperské Lar-naky (1× týdně).„Velice nás těší, že aerolinky SmartWingspřišly s rozšířením nabídky a vybraly siLetiště Ostrava ke své další expanzi. Jsempřesvědčen, že je to dobrá zpráva provšechny cestující ze severní a středníMoravy, západního Slovenska a jižníčásti Polska, kteří ocení možnost jak pří-mých leteckých spojení k moři, takpředevším zavedení nové pravidelnélinky Ostrava – Paříž,“ říká Pavel Schnei-der, generální ředitel Letiště Ostrava.

S V ù T B Y Z N Y S U

Zlepšující se výsledky ekonomickýchukazatelů naznačují, že se podařilozabránit krizi současného evropskéhofinančního systému. Pomohl k tomupostoj přijatý Evropskou komisí, Evrop-skou centrální bankou a Mezinárodnímměnovým fondem. „Troufám si tvrdit, žednes již více převažují psychologické fak-tory nad reálnými hrozbami. Řecko není

tak velké, aby samo Evropu potopiloa ECB nalitím peněz do bank zmírnilanedůvěru na trzích,“ domnívá se AlešPrandstetter, hlavní stratég ČSOB AssetManagement, a.s., investiční společnost.Podpůrné fondy jsou penězi dostatečnězásobené. Tyto rezervy mohou být použ-ity na financování vládního dluhu, aletaké na udržení hladkého fungování ban-kovního sektoru. „Zlevněné financovánípak pomáhá zejména těm problémovýmevropským státům, které si drží rozum-nou konkurenceschopnost. Konkrétně se

jedná například o Itálii nebo Irsko,“doplňuje Aleš Prandstetter. I tak to máale Evropa k hraně krize mnohem blíženež například USA. Důvodem je očeká-vání, že po několik dalších čtvrtletí budehospodářský růst přinejlepším nevý-razný. Proto bude pocit, že krize číhá zanejbližším rohem, přetrvávat. „Je třebaodhlédnout od pocitů a podívat se na

fundamenty – a ty ukazují, že začít s pře-sunem úspor z bezpečných útočišť dorizikovějších vod by nemuselo být špatnérozhodnutí,“ dodává Aleš Prandstetter.Hlubokými změnami prochází oblastBlízkého východu. Mění se zde politickéaliance a spolu s tím i jejich zájmy.V této oblasti se přitom nachází zhruba70 % světových zásob ropy, jejíž cenazásadně ovlivňuje inflaci na celém světě.V současné době může její výši ovlivnitjaderná ambice Iránu, která zvyšuje při-rážku za politická rizika na cca 15–20 do-

larů za barel. Pokud zůstane cenaropy na současné úrovni, poklesneevropská inflace na konci roku na hod-notu kolem +1,4 %. Pokud cena bude100 dolarů/barel, pak inflace klesne na0 %. Pokud by ale cena vzrostla na135 dolarů za barel, pak zůstane inflaceokolo 3 %.Ekonomické podmínky v USA jsouv tomto ohledu pro investory v posled-ních měsících mnohem přívětivější.Pomohla k tomu nejen rostoucíobchodní důvěra, která stoupá již čtyřiměsíce za sebou, ale také zvýšená úroveňzaměstnanosti. Za posledních pět měsícůvzniklo v průměru 185 000 nových pra-covních míst měsíčně. Míra nezaměstna-nosti klesla z 9,1 % na začátku roku 2011na 8,3 % v lednu 2012. Dá se očekávat,že prezident Obama udělá v tomtovolebním roce vše pro to, aby udržel růstzaměstnanosti nad úrovní 200 000 pra-covních míst za měsíc. „V USA je vývojtažen celkovou obnovou hospodářství.Projev této obnovy ve snižující se neza-městnanosti sice není zásadní, nicménětrend je zřejmý a můžeme očekávat jehopokračování. Funguje zde jednoduchárovnice: rostoucí zaměstnanost = ros-toucí kupní síla = rostoucí výdaje naspotřebu = hospodářský růst,“ vysvětlujesituaci v USA Aleš Prandstetter.

ČSOB Asset Management, a.s.,investiční společnost

T R H Y A K O M O D I T Y

Evropa je zase o krokblíÏ k odvrácení krizeEvropské státy po dvou letech antického dramatu zaãínají nabírat druh˘ dech.Zdá se, Ïe se hlavním aktérÛm podafiilo zabránit ‰ífiení fieckého problému dookolních zemí. I pfiesto obchodníci v Evropû oãekávají nûkolik následujícíchãtvrtletí hospodáfisk˘ rÛst okolo nuly. Naopak v USA jsou investofiioptimistiãtûj‰í – vede je k tomu rostoucí obchodní dÛvûra a vy‰‰í zamûstnanost.

„Pocit, Ïe krize ãíhá za nejbliÏ‰ímrohem, bude pfietrvávat.“


LEADERS MAGAZINEnow available in Brussels

Leaders Magazine® focuses on lifestyle, interviews, business, culture and luxury products and covers many important and interesting events. Our readers are people from diplomatic society, government offi cials and decision makers in business. The targeted distribution is cca 20 000 copies including 1400 pcs to the top EU offi cials in Brussels. Leaders Magazine® publikuje rozhovory s význanými osobnostmi obchodní, politické, umělecké a kulturní sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby s rozhodovacími pravomocemi v diplomatické, státní a soukromé sféře. Cílená distribuce je cca 20 000 ks včetně 1400 ks představitelům EU v Bruselu.

PHOTO COVERAGES FROM TOP EVENTS

INTERVIEWS WITH TOP PEOPLE

PR ARTICLES, ANALYSIS AND MUCH MORE

CONCERTS – SEMINARS – CONFERENCES – GALA EVENINGS

CULTURE – BUSINESS – POLITICS – SPORTS

festyleventsbusine.kultur

For Full Electronic Version Go To www.leadersmagazine.cz

At Alchymist Grand Hotel and SpaTržiště 19, Prague 1

www.alchymisthotel.comtel: +420 257 286 011

Opening hours: Ecsotica Spa: Daily 9:00–21:00

Health Club: Mon–Fri 7:00–21:00Sat–Sun 8:00–21:00

A talk with Andrea Kalivodová, the leading Czech mezzo-soprano and soloist of thePrague State Opera

Andrea Kalivodová (1977) was born in Kroměříž. She graduated from the Conservatoire of Music in Brno and the Academy of Music and Drama in Prague, in theDepartment of Music. She successfully completed a one-year fellowship at the Universität für Musik und Darstellende Kunst in Vienna. In 2001, AndreaKalivodová received the fi rst prize of the Emma Destinn Foundation, and as a winner she performed at the Covent Garden in London. She has been performingas a Prague State Opera soloist since 2003. Her enormous musical talent is also refl ected in a large number of staged singing roles. She introduced herselfin several operas including the Magic Flute, Rigoletto, Madama Butterfl y, Nabucco, Carmen, Rusalka and Don Quichotte. Andrea Kalivodová is also engagedinin ssonongg composititiion, a dnd witithh hher concerts she has been performing all over Europe, America, Japan and other countries.

Leaders Magazine V/201164

OPERA SHOULD BE FUN

You always wanted to be a singer?Yes, I really always wanted to sing, although opera

didn’t occur to me at that time. I started playing the guitar, sang in the choir and I enjoyed folklore as well.I found opera very difficult, and kind of “heavy”, simplya very remote field for me.

When did the turning point begin? At the Conservatoire I started listening to recor-g

dings of Händel, Vivaldi, Janáček and especiallyBizet’s Carmen. I also began to travel abroad where I had the opportunity to see operas with top casts. Suddenly there was a challenge; in short I wanted to come as near as possible to this profession.

Have you ever regretted your decision?No, never. You know, there are very few high quality,

good looking singers in our country, who at the sametime can move well on stage and actually live out a role. We have a large number of female and male popular singers, but sometimes their works are createdby recording technology rather than a high level ofability. For me personally, opera is a mission. I am veryglad that I can do it.

What is the most difficult thing about perfor-ming opera?

In opera the audience can really see whether youcan perform well. It is mainly about how you can opecan perform well It is mainly about how you can ope-rate the entire role on stage in terms of singing, actingand moving. In short, you cannot really hide anythingin opera, it is really an uncompromising issue in thesense that you have to be very well and sonorouslyheard throughout the full symphony orchestra. On topof that, the audience should also be able to under-stand every word, you need to keep pace with a con-ductor, and you need to feel the other singing partners.Moreover, operas have to look great as a whole. Andobviouslsly,y, iit isis aallll aaboboutut hharardd woworkrk aandnd ggrereatat ddisisciciplplininee.It has now been taken for granted that you must sing your role perfectly. Therefore you now need to offer something extra. All in all, it is a very exposed profes-sion. I would compare it to being a professional athlete.

In what respect?My boyfriend’s father established a large sports

agency, and he works closely with the best domesticand foreign athletes. In them I have observed manysimilarities with the artistic world. A top football playerhas regular and intensive training, much like I do. Andfootball is like a show. It is a wonderful spectacle forpeople, it takes great concentration, a great fight and,

tat tthhe same titime, tteam workk, where everyone has their

part. Therefore, my boyfriend’s father now wants touse his experience within the artistic field as well.

Is the opera currently gaining a wider public interest?

Opera is experiencing a great comeback. This is alsoO i i i t b k Thi i ldue to the fact that we have strong tourism in Prague.Foreigners are not interested in Czech musicals in anycase, they want to see classics.

What artistic process do you personally prefer?I love classics, yet a high-quality opera can be made

in a modern way too. And is it so nice when opera in-cludes fun, and when it is directed in a witty, unconven-tional and simultaneously remarkable way. Yet, therendition of the opera should not be silly, but sensitiveandd dydynamimic. IItt iis allways a bbeautitiffull puzzlle ffor thhe stagedirectors and singers to cope with, and I love to see what they create. Opera can simply be made in thou-sands of ways, but the most important thing of course isthe fact that the audience is intrigued by the premiere itself, up to the last tone, so that they want to comeagain, and so that the auditoriums are sold-out.

From January next year, the State Opera Prague joins with the National Theatre. What is your opinion of this?

I believe it is gogood to bebe hheleldd toto hhigighh exexpepectctatatioionsns.These matters have already become a reality, so I can only expect what it will bring to the theatre in the future.

What role do you like most?Carmen is of course for me a matter of heart. I studied

it with different people and it is still growing with me. Anamazing role was also the Massenet́ s Dulcinea from Don Quichotte. Of the Czech works, I really like the role of the Witch from Rusalka. It is a beautiful role; in terms ofsinging it is beautifully written, dramatic, but very sensi-tive to the singing. Another thing which I have a lot of fun with is song composition. I recently fulfilled a dream andreleased a CD with songs by composers Eben, Dvořák,g y p , ,Martinů, Janáček, Kunc and Ostrčil. It is a very nice, non-commercial artistic work accompanied by piano. We are preparing a release for the CD. Another event I am co-operating on is the literary-musical programme “FamousMen of Alma Mahler”.

Can you specify this?The whole evening is accompanied by the spoken

word of Valérie Zawadská. The first and second halves are arias during the reading of the biography of AlmaMahler. It is such an intellectual feast for a demanding viewer. We have performed this in Brussels and Riga.I am very fortunate that in addition to opera, I can doother things – play in theatres, sing concerts, andperform vocal-instrumental works. It is very good fora singer if he or she can rebound to sing classical musi-cal or folk art.

Can you reveal what you will prepare in the near future?

I am indeed mostly looking forward to my new CDrelease, which is going to be accompanied by manybeautiful concerts within the Czech Republic, and it will be a very nice, careful and demanding work. ObviouslyI have a lot of beautiful performances in the State Opera. I should mention my premiere in March, the role of Azucena in Troubadour opera in Malta.

What recharges you after all these demanding performances?

FFor me iitt iis very iimpo trtantt tto have a partner by myside in my personal life, who stands by me, under-stands me, but who also has a spark and is full of life. And I am very happy that I can live this way.

Yet, life is not always only full of success…I do not want it to sound like a cliché, but I know from

my experience that it is good to appreciate each beautiful day and moment in both professional andprivate life. This is exactly what I have followed my en-tire life. In short, live each day as though it is worth it…

By Pavlína Holancová �

čečeskskýý přpřekeklaladd nanaleleznznetetee vv elelekektrtrononicickéké vvererzizimagazínu na www.leadersmagazine.cz

Photo: Zuzana Jirásková

el historickéhoízí i mode prozatímo. Město vidí ve zpřístupnění

podzemí nový impulz ke zvýšení své atraktivitya slibuje nabídku prohlídkových tras obsahujících

Roman Onderka �primátor statutárníhoo města Brna

Ostrava_Brno.indd 113

Meleme, meleme kávuJako první se nám bude hodit kvalitnímlýnek, který namele zrnka pěkně rov-noměrně. Káva po umletí naneštěstírychle ztrácí na aroma a na kvalitě. Ide-ální by bylo mlít kávu pokaždé těsněpřed přípravou, ale pokud nemáme mlý-nek (nebo čas), můžeme si koupit čerstvěnamletou, případně ve vakuovanémbalení, v němž vydrží déle (bohužel netrvale, jak se už možná leckdo přesvěd-čil).Hrubost mletí závisí na tom, jak chcemenápoj dále připravovat. Obvykle se uvá-dějí čtyři stupně: nejjemnější je vhodnýpro přípravu klasických orientálníchdruhů kávy (schválně neříkáme turecké,abychom se vyhnuli mylné interpretaci),velmi jemné mletí je vhodné proespresso, o něco hrubší pro filtrovanoukávu. Nejhrubší se používá například propřípravu v moka konvičce. Obecně se dáříct, že čím delší dobu je káva během pří-

pravy v kontaktu s vodou, tím hrubějinamletá by měla být.

EspressoEspresso v současnosti vládne českýmkavárnám. Při přípravě se přes kávovýprášek prožene voda pod tlakem aspoň9 barů. Chytré kávovary mají zabudo-vaný i mlýnek, takže stačí zmáčknoutjedno tlačítko a přístroj udělá všechnupráci za nás. Italské espresso je kávovýkoncentrát, který je ne každý schopenpro jeho sílu náležitě vychutnat. Českávarianta na stejné množství kávy obsa-huje mnohem více vody.V domácím prostředí Italové nahrazujíespresso tzv. moka. Příprava vyžadujemalou hliníkovou nebo nerezovou kon-vičku (existuje velikostní rozpětí od jed-noho po asi osmnáct šálků, nutno ovšemzdůraznit, že se jedná o italské míry),která využívá principu tlaku vodní párya začíná být populární i u nás.

Pfies filtrTento způsob přípravy umožňuje vyro-bit velké množství tzv. překapávanékávy najednou. Překapávače lze poříditmnohem levněji než kávovary naespresso, takže se vyskytují v domácnos-tech poměrně často. V severskýchzemích se vyskytují i v kavárnách,k velké nelibosti hostů z jižnějšíchkrajin.

Kávov˘ v˘luhVelmi rychlý a jednoduchý způsob pří-pravy je louhování, metoda v Čecháchširoce uplatňovaná. Je ovšem třeba kávunepřelouhovat a včas (po pěti minu-tách) ji scedit. Postup dovádí k dokona-losti francouzská pístová konvice, kterásedlinu deponuje na dno a do šálků sepak nalévá jenom čistý nápoj.

VÛnû OrientuK přípravě orientálních druhů kávyse používá nejjemněji namletý kávovýprášek. Vaří se v tradiční džezvě nebov méně tradiční elektrické konvičcespolečně s cukrem, případně dalšímipřísadami. Z nich nejoblíbenější je kar-damom: intenzivním aroma dokážeskrýt všechny hříchy spáchané při nepříliš dokonalé přípravě kávy.

Rozpustná kávaRozpustná káva se těší rostoucí oblibězákazníků, zřejmě pro extrémní jedno-duchost přípravy a následné mytínádobí, neboť nenechává žádný odpad.Vyrábí se na základě usušeného kávo-vého koncentrátu, čímž spotřebiteleochuzuje o celé výše popsané dobro-družství správného výběru.

Příště se dozvíte, jak se káva připravujea pije v Itálii.

Anna Morávková


Jak se pfiipravuje kávaUÏ víme, jak se káva pûstuje a praÏí. Nyní se z tropick˘ch plantáÏí pfiesunemedo na‰ich kaváren a domovÛ a povíme si nûco o tom, jak se káva pfiipravujea jaké pfiístroje se k tomu nejãastûji pouÏívají.

Víte, Ïe:Káva má svůj rodný list? V průvodních dokladech, případně přímo na žocích, jevyznačena země původu, pěstební oblast nebo vývozní přístav, vývozce, způsobzpracování (suchý, mokrý) a jakostní třída. To vše má, podobně jako například u vína,vliv na senzorické vlastnosti, hodnocení a cenu kávy.Kávové bobule přiléhají těsně k větvím a dozrávají postupně. Proto je ideální ručnísklizeň. Tak je tomu dosud ve vysokých polohách Kolumbie a Střední Ameriky.Česačky sklízí až 70 kg plnohodnotných vyzrálých plodů za den. V méně vyvinutýchprodukčních oblastech se plody setřásají na zem nebo na rozprostřené plachty.V některých arabských oblastech se plody ponechají na stromě tak dlouho, až opa-dají na připravené rohože.

Î I V O T N Í S T Y L

SoutûÏte a vyhrajtelahodnou kávu Tchibo

Tchibo praÏí svou kávua) Jednotlivě, tedy každý druh kávy odděleně v závislosti na původu i velikosti

zrna, a teprve následně vytváří směsib) Dohromady, tedy nejprve vytvoří směsi, které následně pražíc) Oběma způsoby

Tchibo Espreso Sizilianer ArtIntenzivní espreso sicilského typu je dokonale vyladěnou jihoitalskou směsínejlepších zrnek kávy Arabica a Robusta, zušlechtěnou intenzivním oddělenýmpražením, typickým pro Tchibo. Právě oddělené, pozvolné pražení propůjčujetéto kávě typický sicilský charakter s temně výraznou chutí a kořenitě plnouvůní. Vychutnejte si jej jako silné espreso se sametově jemnou pěnou neboaromatické latté macchiato, café au lait nebo cappuccino.

Tchibo Exclusive Origins Guatemala MediumMimořádně úrodná vulkanická půda ve vysokých polohách Guatemaly spo-lečně s vyváženým klimatem přinášejí této odrůdě nezaměnitelný charakter

a harmonickou vůni – aroma. Pokud milujete kávu trošku silnějšího a působi-vějšího charakteru, je Guatemala Medium tou správnou volbou. Vyznačuje se

výraznou chutí, ale je přitom pořád ještě lahodně jemná.


Î I V O T N Í S T Y L

Zajímavosti o kávû Tchibo• Kávová zrna Tchibo pocházejí z 25 různých regionů světa,

jako je Keňa, Brazílie nebo Honduras – káva z každé kávovéplantáže má v konečném výsledku vlastní charakteristickouchuť a vlastnosti.

• Káva z Brazílie má výrazné aroma, protože tamní plantáže majíjílovitou půdu bohatou na minerály.

• Káva z Guatemaly vyniká vůní exotického koření, kterou jí dávávulkanická půda.

• Káva z Keni se snadno rozpozná podle ovocné příchutia kyselosti.

• Káva z Indie má silnou chuť, plnou a sametovou.• Pro společnost Tchibo je kvalita na prvním místě. Poznáte to

nejen podle chuti, ale i zrakem, protože právě zrna kávyTchibo jsou výrazně větší než kterákoliv ostatní.

• Tchibo používá pro své výrobky výhradně ruční sběr kávovýchtřešní. Tento způsob je pracnější a zdlouhavější, ale odměnouje vysoká kvalita, rovnoměrná zralost kávových třešní i šetrnostvůči životnímu prostředí.

• Ve společnosti Tchibo se praží každý druh kávy odděleně vespeciálních bubnových pražičkách nejčastěji po dobu odjedné a půl minuty do osmi minut a výjimečně i déle, v závi-slosti na odrůdě a velikosti kávového zrna. Jen tak může každýdruh kávy přispět svou nezaměnitelnou chutí a aromatemk šálku voňavé a chuťově vyvážené kávy.

• Při správné degustaci kávy ji musíte usrkávat, a to co nejhluč-něji, poněvadž vzduch, který vdechujete spolu s kávou, dávádo pohybu malé částečky, které utvářejí „ocas“ – tedy něco,jako příchuť. „Těch nejdůležitějších je 25, ale celkem existujeasi 800 jemných nuancí“, říká Christian Esselun, odborník nakávu a hlavní degustátor koncernu Tchibo. A víte, jak odborníkfirmy Tchibo, Christian Esselun, degustuje kávu? Hned popražení kávová zrnka nahrubo umele ve svém speciálnímmlýnku. Pak vloží osm gramů rozemleté kávy do porceláno-vého filtru a třikrát je přelije horkou vodou. Jen tímto způso-bem, filtrační metodou Karlsbad, vystoupí na povrch čistéa nefalšované aroma.

Odpovězte správně na soutěžní otázkua vyhrajte pět balíčků pro jedinečnýpožitek z kvalitní kávy. Každý balíčekobsahuje 250 g pražené kávy TchiboEspreso Sizilianer Art pro přípravutypicky jihoitalského, silného espresa sesametově jemnou pěnou a 250 g pra-žené kávy Tchibo Exclusive OriginsGuatemala Medium silnějšího a působi-

vějšího charakteru s lahodně jemnouchutí. Pro všechny kávy Tchibo jetypický oddělený způsob pražení (tzv.blend after roast), kdy se praží každýdruh kávy jednotlivě v závislosti napůvodu i velikosti zrna. Jen tak můžekaždý druh kávy přispět svou nezaměni-telnou chutí a aromatem k šálku voňavéa chuťově vyvážené kávy.

Svou odpověď na uvedenou otázku posílejte do 25. 04. 2012 na e-mailovou adresu: [email protected]. Nezapomeňte uvést své jméno a kontaktní údaje.Ze správných a včas zaslaných odpovědí vylosujeme výherce, jehož jméno zveřejníme na webových stránkách www.parlamentnimagazin.cz a v Parlamentním magazínuč. 5/2012. Organizátorem soutěže je obchodní společnost Periodical s.r.o., se sídlem Mečislavova 1357/16, Praha 4, PSČ 140 00, IČ: 24667498, zapsaná v obchodnímrejstříku Městského soudu v Praze oddíl C, vložka 164675 (dále jen „Periodical“). Účastníkem soutěže se stává každý čtenář Parlamentního magazínu starší osmnácti let,který akceptuje pravidla soutěže a zašle odpovědi na soutěžní otázku. Z účasti v soutěži jsou vyloučeni zaměstnanci Periodical a společnosti Tchibo (partnera). Vstupem dosoutěže se všichni účastníci zavazují dodržovat její pravidla. Periodical si vyhrazuje právo úprav pravidel soutěže včetně práva soutěž kdykoliv zrušit bez náhrady.

K U L T U R A

SloÏení kvintetu:Roy Hargrove trubka, kfiídlovka

Justin Robinson altsaxofon, flétnaSullivan Fortner pianoAmeen Saleem kontrabasQuincy Phillips bicí

Vstupenky na koncert jsou k dostánív obvyklých předprodejích.

Na PraÏském hradûvystoupí svûtoznám˘ jazzov˘

trumpetista Roy Hargrove10. dubna ve 20 hodin ve ·panûlském sále PraÏského hradu

Po kontrabasistovi Ronu Carterovi vystoupí na Pražském hradědalší držitel dvou Grammy. Tentokrát to bude americký jazzovýtrumpetista Roy Hargrove, který představí svůj současný kvintet

věnující se modernímu jazzu.Hargrovovo vystoupení bude v pořadí již 83. koncertem

konaným v rámci cyklu Jazz na Hradě. Koncert opětosobně zahájí prezident republiky Václav Klaus.

Procesnû fiízená organizaceVáclav Řepa

Publikace, která navazuje na autorovu úspěšnou knihu„Podnikové procesy ‒ Procesní řízení a modelování“, jeurčená firemním manažerům všech úrovní, manažerůmorganizace a kvality, IS/IT manažerům a vývojářům ISa studentům VŠ. Na trhu ojedinělá publikace se komplexnězabývá tzv. „business procesy“ a jejich funkcí v řízení firmyči jiné organizace, včetně vztahu této problematikyk základním infrastrukturám ‒ organizačnímu a informač-nímu systému firmy. Klíčovou částí knihy je autorsky origi-nální metodika Informačního modelování organizací, díky níž čtenář získákomplexní vhled do problematiky analýzy business systému jako nutnéhozákladu pro potřebné procesní změny v organizaci. Specifická pozornost jetéž věnována zavádění procesního řízení v organizaci a dvěma základním infra-strukturám procesně řízené firmy ‒ její organizaci a informačnímu systému.V příloze pak najdete aktuální přehled počítačových nástrojů modelování organi-zací (CASE/CABE).Brožovaná vazba, 304 stran, cena 369 Kč, ISBN: 978-80-247-4128-4

Personalistika pro manaÏery a personalistyMartin Šikýř

Personalistika pro manažery a personalisty přináší ucelenýpohled na personalistiku a personální činnosti v moderníorganizaci. Manažeři a personalisté si prostřednictvím pub-likace osvojí systémové a strategické zásady a postupy orga-nizace personalistiky, vytváření a analýzy pracovních míst,plánování zaměstnanců, obsazování volných pracovníchmíst, řízení pracovního výkonu a hodnocení zaměstnanců,odměňování zaměstnanců, vzdělávání zaměstnanců, péčeo zaměstnance a pracovní podmínky i využívání personál-ního informačního systému. Publikace představuje osvědčené personální činnostia seznamuje s důležitými ustanoveními pracovněprávních předpisů, zejména odka-zuje na související ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění poz-dějších předpisů (podle právního stavu k 1. 1. 2012).Brožovaná vazba, 208 stran, cena 249 Kč, ISBN: 978-80-247-4151-2

Tvorba informaãních systémÛPrincipy, metodiky, architekturyTomáš Bruckner, Jiří Voříšek, Alena Buchalcevová a kolektiv

Publikace uznávaných autorů shrnuje současné poznánív oblasti analýzy a návrhu podnikových informačních sys-témů. Je určena jak studentům vysokých škol, tak odbornéveřejnosti z podniků a jiných organizací, ve kterých řešíinformační systémy, případně ze softwarových firem, kon-krétně zejména profesím Manažer rozvoje a provozuIS/ICT, Vývojář / IS architekt, Byznys analytik / architekt.Monografie se zabývá rolí informačních systémů a techno-logií (IS/ICT) v dnešním světě, analyzuje vztah byznysu a informačních technologií,popisuje možné a nutné potíže plynoucí ze složitosti IS/ICT a argumentuje některépřístupy k řízení rozvoje IS, a to zejména byznys analýzu, architektonické přístupy,metodické přístupy k budování IS a přístupy založené na službách. Podrobný popisdisciplín tvorby IS je založen na metodice MMDIS a vícedimenzionálním přístupu.Dále jsou popsány metody a notace modelování informačních systémů (procesní,funkční, datové modelování, modelování objektů a další).Brožovaná vazba, 360 stran, cena 398 Kč, ISBN: 978-80-247-4153-6


K N I Î N Í K L U B

Vydává Periodical s.r.o.

Sídlo vydavatelstvíMečislavova 1357/16, 140 00 Praha 4

ŠéfredaktorkaMarcela Staňková[email protected]

Zástupce šéfredaktorkyHelena Kuncová[email protected]

Autorský kolektivOndřej Hergesell, Kristián Chalupa,Aleš Jindrák, Vilém Jirouš, Petr Just,Jiří Maštálka, Alena Palčová, Jiří Pehe,Tomáš Sokol, Alexandra Štefanová,Martin Zikmund, Zdeněk Zbořil,Martin Doležel, Anna Morávková

Obchodní ředitelkaJitka Svátová[email protected]

Ředitel inzerceVít [email protected]

Obchodní odděleníKristina [email protected]

Elektronickou podobuParlamentního magazínu najdete nawww.parlamentnimagazin.cz

Grafická úprava a zlomTH design service

Distribucevychází 10x ročněRozšiřováno podle databáze odběratelů

SEND Předplatné, spol. s r. o.Ve Žlíbku 1800/77193 00 Praha 9 Horní Počernicetel.: +420 225 985 225

Předplatné[email protected] předplatného 890 Kč včetně DPH

[email protected]@parlamentnimagazin.cztel.: + 420 776 657 722

Vychází: 03. 04. 2012

EvidenceMK ČR E 19456ISSN 1804-9729

Vydává Periodical s.r.o.Vedená u rejstříkového soudu v Praze,oddíl C, vložka 164675IČO: 24667498

Přetisk a jakékoli šíření povoleno pouze sesouhlasem vydavatele. Redakce nezodpo-vídá za obsah zveřejněné inzerce.

Neoznačené fotografie – archiv redakce,Shutterstock® Photos

Veškerá práva vyhrazena© Periodical s.r.o. 2010–2012

Nakladatelství Gradawww.grada.cz

Pražské jaro / Prague Spring 12/5�–�3/6/201267. mezinárodní hudební festival / 67th International Music Festival

www.festival.cz

Of iciální partnerGenerální partner Hlavní mediální partner

Mark Padmoretenor

Paul Lewisklavír piano

1/620.00 8 pm, Rudolfinum Na programu Programme: Ludwig van Beethoven výběr z písní selection of songsFranz Schubert: Schwanengesang, D 957

Date post:	26-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	parlamentni-magazin
View:	240 times
Download:	7 times

Parlamentní magazín 4/2012

Documents