Parlamentní magazín 9/2011

politika • ekonomika • byznysPM 9/2011

Speciální pfiílohazamûfiená na stavebnictví

Smart grids jsou velkou v˘zvou

www.parlamentnimagazin.cz

Pavel Dobe‰:

·krtání financív dopravû jenepfiijatelné

-

--

--

-

Par lamentn í magaz ín 3

5 POLITICK¯ KOMENTÁ¤Jifií Pehe: âeské politickévûjiãky

6 ROZHOVORPavel Dobe‰: Musímenapravit chyby z minulosti

10 FINANCEPavel Kysilka: Sázíme najednoduchost sluÏeba perfektní poradenství

12 KORUPCEZastavme korupci

14 E-AUKCEV˘hody elektronick˘ch nákupÛ

16 VIRTUÁLNÍ ELEKTRÁRNAInvestice do smart grids budouprobíhat postupnû

18 ÚOHSPfiedseda ÚOHS Petr Rafaj vsa-dil na zku‰enost

20 MONITORINGInformace z vlády a minister-stev

22 ROZHOVORLuká‰ Abazid: Víc neÏ jen kabels internetem

24 INFORMACEZ PARLAMENTU âR

25 Pfiíloha Stavebnictví

36 SMART GRIDSJifií Borkovec: Smart gridsjsou velkou v˘zvou

40 PRÁVO A LEGISLATIVATomá‰ Sokol: Sázet na ãíslaje nemrav nemravná

43 TRHY A KOMODITYPetr Dufek: Jestfiábi v âNBstáhli kfiídla, do hry o sazbyvstupuje opût kurz koruny

46 ICTZtracen˘ notebook pro firmuznamená statisícové ztráty

49 SAMOSPRÁVATisícovka starostÛ pochodovalaPrahou

50 VùDA A V¯ZKUMAlena Krejãí: Vûda jenekoneãná detektivka

60 KULTURA

62 KNIÎNÍ KLUBNovinky na‰ich nakladatelství

OBSAH

Během letních měsíců jsem autem procestovala stovky kilo-metrů po evropských dálnicích. Jejich úseky se v jednotlivýchzemích lišily výší poplatků, které se za jejich průjezd platí,ale především kvalitou povrchu. Ať už šlo o dálnice německé,rakouské, italské, slovinské nebo chorvatské, všude se jezdilolépe než u nás v Čechách. Rozhodně přitom neplatí, že by sevšude jednalo o úseky nové. Německo, které se pyšní snadnejhustší sítí dálnic a zcela bez poplatků, své cesty opravujea udržuje tak, že si může na většině dálnic dovolit ponechatneomezenou nejvyšší povolenou rychlost. To by na naší D1opravdu nešlo. U nás máme jedny z nejdražších cen pohon-ných hmot v Evropě a od příštího roku se opět zvedne sumaza dálniční známku. Naše dálnice stojí hodně peněz, ale kva-litní zkrátka nejsou. Proč tomu tak je a jak se to má změnit,vysvětluje ministr dopravy Pavel Dobeš.

Stavby, nejen ty dopravní, jsou předmětem naší speciálnípřílohy. Najdete v ní nejen prognózy dalšího vývoje tohotodnes stagnujícího odvětví, ale i čerstvé nominace na Stavburoku 2011.Pozornost zaslouží i téma energetické, ve kterém se zaměřu-jeme na smart grids. Implementace tzv. inteligentních sítí,která nás v budoucnu čeká, podstatně změní celou koncepcinaší energetiky. Doufejme, že k lepšímu.

Marcela StaňkováVaše náměty a komentáře uvítám na:

[email protected]

O B S A H

Ach ty ãeské dálnice...

politika • ekonomika • byznys

Máme vlivParlamentní magazín je seriózní politicko-ekonomick˘ mûsíãník s aktuálním

a ucelen˘m zpravodajstvím z oblasti celé státní správy a podnikatelského sektoru.

Elektronickou podobu ãasopisu najdete nawww.parlamentnimagazin.cz

P O L I T I C K ¯ K O M E N T Á ¤

Jde obvykle o témata, která dobře rezonují veveřejnosti, protože mají většinovou podporu. Jed-ním z nich je například už dlouhá léta přímávolba prezidenta.Politici z různých stran přímou volbu slibují,dokonce se jistým způsobem předhánějí v tom,kdo chce přímou volbu více. Zároveň ale veřej-nosti přímo, nebo raději mezi řádky, sdělují, žeprosadit přímou volbu bude navzdory jejich úsilívelmi těžké. Politické strany se totiž nejspíšneshodnou na detailech, které jsou pro tu kteroustranu údajně velmi důležité.Z takového jednání se v podstatě dá usoudit, žepolitické strany ve skutečnosti přímou volbunechtějí. Je to svým způsobem logické, protože byse v podobě přímé volby zbavily možností prosa-dit s pomocí různých zákulisních obchodů svéhokandidáta nebo alespoň něco z nepřímé volby zís-kat od ostatních stran. Zároveň ale dobře znají, cosi o celé věci myslí veřejnost, takže pravidelněrozehrávají hru na to, kdo chce přímou volbu pre-zidenta nejvíce, popřípadě, která strana je největ-ším kazisvětem.Podobným tématem je omezení poslanecké imu-nity nebo zmrazování poslaneckých a senátor-ských platů. I v těchto případech se rozehrávajípravidelné politické hry a staví se pro veřejnostcelé Potěmkinovy vesnice, po jejichž shlédnutímá občan usoudit, že politici a politické strany sinepřejí nic více, než konečně stav věcí změnit.Jenže nakonec se to pokaždé tak nějak zadrhne.Do tohoto okruhu českých politických evergreenůse pomalu začíná řadit i boj s korupcí. Všechnypolitické strany s ní chtějí všemožně bojovat, alenavzdory tomu, že základní opatření, která byk tomu vedla, jsou v podstatě známá a ve světěvyzkoušená, se nakonec vždy ukáže, že je to úkolnad lidské síly.Nebo, lépe řečeno, politické strany se snaží veřej-nost přesvědčit, že je to úkol nad lidské síly. Rádyby prý systém protikorupčních opatření přijaly,ale tu, jako v případě protikorupčních agentůnebo centrálního registru kont, jim v tom prýbrání strach o nějakou základní svobodu, tu zase„nesystémovost“ toho či onoho opatření.Mohli bychom dnes už dokonce sestavit určitýslovníček pojmů, které politici používají, aby najedné straně ukázali, že cosi velmi chtějí prosadit,ale na straně druhé se snaží všemi silami tomuzabránit. Výše zmíněná „nesystémovost“ je tako-vým klíčovým slovem. Další oblíbenou výmluvouje časová tíseň nebo nekonstruktivnost ostatníchstran. V poslední době se také stala populárnívýmluva na Evropskou unii. Ta nám buďv něčem brání, nebo po nás něco nesmyslnéhochce, takže čeští politici vlastně nemohou udělat

to, co by podle veřejnosti smysl mělo.Dobrým výstražným signálem pro veřejnost je,když nějaký politik nebo strana navrhnou opa-tření, které už dopředu má jen mizivou šanci býtschváleno bez nějaké předběžné dohody vládníkoalice s opozicí, zejména v případech, kdy sevyžaduje souhlas obou komor.Ten je zapotřebí v případech změn ústavy (k jejichžpřijetí je navíc zapotřebí ústavních většin), někte-rých mezinárodních smluv a změn volebníhozákona. Když tedy například skupinka senátorů zaODS oznámí, že navrhne zmenšení Senátua s ním související změnu senátorské funkce nabezplatnou či čestnou, veřejnost by se měla cítitkvůli takové manipulaci téměř uražená. Ne proto,že by návrh nedával smysl, ale proto, že jenaprosto neprůchodný, a všichni politici to vědí.Návrhem spadajícím do oblasti politické utopie jei s nikým neprojednaný návrh z dílny místopřed-sedkyně vlády pro legislativní záležitosti KarolinyPeake zavést do ústavy institut konstruktivnínedůvěry. Což o to, české politice by jistě pro-spělo, kdyby opozice mohla vyslovit vládě nedů-věru pouze v případě, že už má připravenénáhradní řešení, jenže způsob, jakým byl návrhprezentován, ukazuje, že jde zase jen o další poli-tickou „atrapu“. Tedy o snahu navrhnout něco, coby mohlo být populární u veřejnosti, která je ale,pokud jde o reálné možnosti dopředu diskvalifi-kována už tím, že návrh není dopředu konzulto-ván s opozicí, bez které podobná ústavní změnaneprojde. Cílem je ukázat, že vláda myslí kon-struktivně, zatímco opozice maří její úsilí. Ve sku-tečnosti se tak především maří důvěra veřejnostiv demokratickou politiku.

V‰echny politickéstrany chtûjís korupcí v‰emoÏnûbojovat, alenavzdory tomu, Ïezákladní opatfiení,která by k tomuvedla, jsou v pod-statû známá a vesvûtû vyzkou‰ená,se nakonec vÏdyukáÏe, Ïe je to úkolnad lidské síly.

âeské politické vûjiãkyV ãeské politice existuje nûkolik témat, která hrají roli jak˘chsi politick˘ch atrap.V podstatû to nejsou témata skuteãná, ale jen umûle implantovaná do vefiejnéhoprostoru jako pokus té které strany získat pár bodÛ v Ïebfiíãcích popularity.

Jifií Pehepolitolog


R O Z H O V O R

Musíme napravit chybyz minulosti

Je nejmlad‰í z na‰ich ministrÛ. V posledních dnech na sebe upoutal pozornost razantním poÏadavkemna nav˘‰ení rozpoãtu svého rezortu, kterého nakonec docílil. I tak ministra dopravy Pavla Dobe‰e ãekají

nelehké úkoly, tfieba ten, jak se vypofiádat se stavbami za 29 miliard korun, které byly nasmlouványv minul˘ch letech a dnes leÏí v ‰uplíku a nebezpeãnû se prodraÏují.

Pane ministře, nakonec se Vám podařilozískat na financování dopravních stavebdalší 4 miliardy korun. Proč jsou podleVás další prostředky pro Váš rezort takdůležité?Průřezem tripartity, odkud jsem se právěvrátil, zaznělo unisono, že škrtání finanč-ních prostředků v segmentu dopravy by bylnaprosto krizový a nepřijatelný scénář.Jedná se o prorůstový sektor, kde se jaké-koliv prostředky financované státem z velkémíry odrážejí na příjmové stránce roz-počtu. Ze stokoruny jde 55 korun přímo dopříjmové stránky formou korporátní daně,DPH, zaměstnání lidí apod. místo toho,abychom šli cestou zlepšování výběru daní,který klesá právě proto, že nepodporujmetyto prorůstové segmenty. Naši snahuo navýšení finančních prostředků dodopravní infrastruktury podpořila Asociacekrajů ČR, členové NERV, ekonomičtíexperti, odbory i zaměstnavatelé.

Žádali jste další finance, ale i ostatnírezorty si musely utáhnout opasky. Jakje to s úsporami uvnitř Vaší organizace?Samozřejmě jsme hledali úspory i na svéstraně. Jen namátkou, za právní službyjsme vloni platili 450 mil. Kč, dnes je totéměř desetkrát méně (47 mil. Kč). Škrtámena dopravních agendách, v BESIPu, naběžných neinvestičních nákladech. Nedá-váme žádné milionové odměny.

Kde je podle Vás možné při výstavbědopravní infrastruktury do budoucnaušetřit?Je třeba hledat chytré investice. A samozřej-mě motivovat. Ušetří-li stavební společ-nost, projektant nebo pomůže-li kraj, musíz toho vidět nějaký benefit. Ten bude spo-čívat v tom, že ušetřené prostředky se vrátív daném regionu do jiné potřebné stavby.To znamená, že ušetříme a vystavíme tamtoho víc.

Jak se díváte na zavedení tzv. expertníchposudků?V tomto ohledu jsme se shodli s akade-miky z vysokých škol z Prahy, Brna i Par-dubic, z odborníky z Centra dopravníhovýzkumu nebo TAZUSu. Expertníposudky, tedy oponentní posudky naúrovni projektanta, jsou potřeba. Nenímožné, aby jediný, kdo určuje velikost pro-jektu, byla projektová kancelář, tedyněkdo, kdo má percentuální výnos z výšezakázky. Nikdo přece nebude dělat menšíprojekt, dostane-li z něj méně peněz. A tose bohužel v minulosti stávalo.Také se stavěly stavby, které počítalys intenzitou dopravy ve výhledu 20–40 let,přitom jejich životnost byla mnohemnižší. Stavělo se dráž a než intenzita

dopravy dosáhla předpokládaného stupně,komunikace už potřebovala opravit. To jesamozřejmě chyba.

Mnohé dopravní stavby zbytečně kom-plikuje a prodražuje i zdlouhavý procesúzemní a stavební přípravy...Současná praxe je taková, že se do zásadúzemního rozvoje (ZÚR) zanese liniovástavba, potom probíhá velmi dlouhéúzemní a stavební řízení, EIA a v celémtomto období je možné řešit různé směnya prodeje pozemků. Často se nám pakzemědělská půda, která tu byla v dobězanesení liniové stavby do ZÚR, změnína stavební pozemek, tudíž její cena mno-honásobně vzroste. To je samozřejměnaprosto nehorázné. Například samotnástavba 511 D1 – Běchovice stojí 4 mld.Kč, výkupy pozemků 6,5 mld. Kč. To je

podle mého názoru spekulace. Proto pod-porujeme zákon o změně zákonao vyvlastnění, to znamená výkupupozemků. Pevně doufám, že návrh zestrany MMR, se kterým na této věci spo-lupracujeme, půjde už na podzim do par-lamentu.

Jak bude nový model vypadat?Chceme jít německým modelem, kterýtam léta dobře funguje. Půjde o dvě oddě-lená řízení. Jedno o samotném vyvlastnění.Dojde-li ze strany soudu k rozhodnutío vyvlastnění pozemků pro liniové stavby,ať už železniční nebo silniční, budemev tuto chvíli moci začít stavět. Pak můžeběžet i několik let řízení o výši samotnéceny, ale stavba se již bude realizovat. Dále

je důležité, aby cena vycházela z data, kdybylo poprvé rozhodnuto o tom, že stavbado ZÚR patří. Samozřejmě tím nechciomezovat vlastnická práva, třeba pokud siněkdo koupil pozemek v roce 1940, tak naceny v této době to není možné. Chci jenomezit období, odkdy vím, že po danémpozemku povede liniová stavba a dávatcenu obvyklou v době toho rozhodnutí,aby nedocházelo ke zbytečným spekula-cím.

Jak je možné, že i nové úseky silnica dálnic vykazují záhy po svém otevřenířadu nedostatků a závad a potřebujíopravy?Buďme trochu objektivní, kilometrů, kterése otevírají, je celá řada a chyb není zasetolik, jen jsou daleko viditelnější. Ale tov žádném případě neznamená, že to není

R O Z H O V O R

„Kontrola kvality staveb by mûla b˘t vícenásobná, protoÏenásledné náklady jsou enormní a daleko vy‰‰í, neÏ

kdybychom udûlali dva nebo tfii testy navíc.“

Autobusy s levnějším mýtem… již od záříza mýtné se staví dálnice • Česko vybralo už 30 miliard Kč • stát podporuje hromadnou dopravu občanů • autobusy po dálnicích s nejnižšími tarify • přeregistrace nutná na kontaktních či distribučních místech • podrobnosti na www.mytocz.cz nebo callcentru 800 698 629

vatseséntmý žuolarbyvokseČ•ecinládív čKdrailim03ž

cotmy.wwwhcíntkatno

injeejnshcíciejuuropdoptá

96008urtnecllacobenzc.zp•hcetsímhcínčubirtsidičecartsigereřp•yfiratimíšžiačbouvarpoduondamorhe

92689itsonbordo

ántunopysubotua•ůn

� I N Z E R C E

problém, který je třeba řešit. Za prvé jetřeba vynaložit dostatek finančních pro-středků na samotnou přípravu dokumen-tace, neodbýt geologické posudky.Oponentní posudek by pak měl sledovatkvalitu technologického řešení danéstavby.Druhá věc je oddělování výběrovýchřízení. Pokud je ve stavbě např. mostovákonstrukce, měly by se mosty soutěžitsamostatně. S tím souvisí také to, žebychom měli jít trochu formou tzv. prin-cipu design & bild, to znamená soutěžitfunkční mosty, které nemusí být překrásné,ale musí být levnější. Projektantovi by mělbýt dán prostor pro alternativní řešení.A další podstatná věc je kontrola kvality.Tady musíme opravdu využít státní insti-tuce, jako je Centrum dopravníhovýzkumu, vlastní laboratoře ŘSD, případ-ně kontrolní mechanizmus i SFDI. Kon-trola by měla být vícenásobná, protoženásledné náklady jsou enormní a dalekovyšší, než kdybychom udělali dva nebo třitesty navíc.Už jsem mluvil o významu expertníchposudků. I tady chceme prosadit moti-vační faktor, najde-li někdo finančně méněnáročné řešení, bude to zohledněnov odměně.Nakonec je potřeba klást důraz na garance,tak aby byly i fiskálně výhodné. Tady jed-noznačně tlačíme na developery, protožeoni ponesou břemeno finanční náročnosti,a tak budou velmi dbát na to, aby mělistavbu řádně připravenou.

Řadu let se jako o jednom z možnýchzpůsobů financování dopravních stavebhovoří o projektech veřejného a soukro-mého sektoru, tzv. PPP projektech.V čem spatřujete hlavní důvoddosavadních neúspěchů při uplatňovánítěchto projektů u nás a jak vidíte jejichbudoucnost?To je složitá otázka, na kterou je třeba sepodívat z více úhlů pohledu. Nyní jsem

byl v Sopotech na neformální radě mini-strů, kde jedno významné téma bylo právěfinancování PPP projektů. Jednoznačnětam zaznělo, že tam, kde je dostatečnádopravní intenzita, je jako doplňkový seg-ment pro investování možné. O PPP pro-jektech jsem nedávno mluvil i s ministremdopravy Figeľem na Slovensku, kde majízkušenosti pozitivní, ale i negativní.PPP projekty jsou rozhodně cestou, kterou

můžeme nastoupit, ale musí splňovatněkolik zásadních parametrů. Je třebanastavit legislativu tak, aby riziko bylovyvážené pro soukromý subjekt i pro stát.Míra rizika se vypočítává od míry ziskua to je věc, která se v ostatních státech nevždy historicky povedla.

Za jakých podmínek by u nás bylomožné PPP projekty realizovat?V podstatě tu jsou tři možnosti financo-vání dopravních projektů – buď výhradněsoukromými subjekty, nebo ve spoluprácis kraji, nebo developery. Jedná seo finančně velmi náročné projekty, a protoje třeba dobře zvážit, na jakých komunika-cích tento způsob financování použít.V prvním případě by si poskytovatel muselsám vzít úvěr, ale někdo by mu muselgarantovat, že vynaložené finanční pro-středky v budoucnu získá. Takovou garancimůže poskytnout buď stát za spolupráceMF, které má ale v tuto chvíli k PPP pro-jektům poněkud zdrženlivé stanovisko,nebo ŘSD garancí na základě majetku.K tomu ale musíme ŘSD nejprve transfor-movat do akciové společnosti.Druhý způsob je financování za pomocikrajů, o kterém nyní uvažujeme. Tuto vari-antu jsme chtěli řešit na úrovni hl. m.Prahy právě u zmíněné stavby 511, kde bysi Praha mohla vzít úvěr na své vlastnímajetky na základě smluvního vztahus MD, které by jednou majetky vykoupiloa výši závazku na sebe převzalo. Odborměstského investora by měl jako investormožnost mluvit do vlastní stavby, ŘSD byvypomáhalo s výstavbou a TSK by bylav průběhu 20–30 let správcem komuni-kace a z výnosů by ji udržovala. Tady jedůležité nastavit výkonové zpoplatnění,které přesně ukazuje intenzitu dopravy a jeznám přesný výnos, na rozdíl od dnešníhočasového zpoplatnění, které je velmi vágní.

Ministerstvo dopravy má ale z minulýchlet nasmlouvánu řadu staveb, na kterédnes chybí finance. Jak budete postupo-vat v těchto případech?

Opravdu, v tuto chvíli čelíme velkémuproblému. Z let 2008–2010 máme smlouvyna stavby ve výši 29 mld. Kč, které jsouplně financované z národních zdrojů.Přitom cena stavebních prací byla v té doběna jedné z nejvyšších úrovní, takže kdyby-chom ty stavby soutěžili dnes, mohla bybýt cena až o 10 % nižší. Kromě toho, žetyto projekty leží někde v šuplíku a myčekáme až na ně budou peníze, se každo-

ročně o 2–3 % prodražují díky indexu sta-vebních prací. A tady je možné hledat dalšíprincip financování, tj. že si prostředkypůjčí u komerčních bank nebo jiných sub-jektů samotný developer. Tím by minister-stvo dopravy bylo schopné stavby postavit,dlouhodobě by se podle indexu stavebníchprací nezvyšovaly jejich ceny a přitombychom ještě vytvořili pracovní příležitosti.Tyto závazky ale jednou bude ŘSD musetpřevzít a zaplatit. Důležité je proto připra-vit a jednoznačně legislativně ošetřit odlo-ženou splatnost a najít garanci. Připlánování je důležité uvažovat tak, aby ponás našim následovníkům nezůstal „dáre-ček“ ve výši mnoha miliard novýchzávazků do budoucích let, ale aby to kore-spondovalo s očekávanými výhledy. Jed-nou z největších bolestí dopravy je totiždlouhodobost při přípravě staveb, ale krát-kodobost ve finančním výhledu. Každo-pádně ze strany developerů takový návrhje a já pevně doufám, že v průběhu násle-dujících měsíců najdeme variantní řešeníjak doby, tak legislativní úpravy i výběrustaveb, které mají prioritu.

Marcela Staňková


R O Z H O V O R

„Jednou z nejvût‰ích bolestí dopravy je dlouhodobost pfiipfiípravû staveb, ale krátkodobost ve finanãním v˘hledu.“

Mgr. Pavel Dobe‰Absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze,FSV – obor Evropská studia. Nastřední škole v ČR studoval jeden rok,zbývající část studia absolvovala maturitní zkoušku složil na středníškole v USA. V minulosti pracoval vespolečnosti Deloitte. Později byl pro-jektovým manažerem při zpracovánížádostí o granty ze strukturálníchfondů EU a státních fondů. V letech2007–2010 pracoval pro diploma-tické zastoupení hlavního městaPrahy v Bruselu (tzv. Pražský dům)v pozici zástupce ředitele. Mimo jinéz této pozice vyjednával získánízastoupení agentury Galileo (GNSS)do Prahy, účastnil se propagacePrahy v průběhu českého předsednic-tví v EU v první polovině roku 2009.

Vzhledem k tomu, že se již delší dobu nepřipravují nové sta-vební projekty a není zahajována příprava staveb, svaznavrhuje směrovat podstatnou část z dodatečně přidělenýchfinančních prostředků do projektové a inženýrské přípravystaveb pozemních komunikací s cílem:• akcelerovat a finančně posílit projektovou přípravu stavebuvedených v přílohách č. 6 (projektová příprava dálnica rychlostních silnic) a č. 7 (projektová příprava silnic I. tříd)rozpočtu SFDI tak, aby tyto stavby byly projekčně připra-veny k zahájení výkupu pozemků již v roce 2013, a mohlytak získat stavební povolení v průběhu roku 2014; tím budezajištěn plynulý přechod investora od náhradních projektůOPD I k přípravě nových projektů k OPD II,

• znovu nastartovat projektovou přípravu těch staveb, kterébyly zastaveny koncem roku 2009 nebo v průběhu let 2010a 2011 a které se musí stát nosným programem druhé polo-viny plánovacího období OPD II,

• výkupy pozemků nefinancovat z těchto prostředků a zahajo-vat pouze ty, u nichž inženýrská činnost před zahájenímvýkupů prokáže reálnou možnost jejich získání.

K zajištění finančního posílení rozpočtu SFDI je třeba navýšitfinanční limity přípravy staveb pozemních komunikací mini-málně pětkrát – ze stávajících 431 mil. Kč na 2,155 mld. Kčs tím, že projektová příprava staveb dálnic a rychlostníchsilnic bude navýšena šestkrát (ze stávajících 235 mil. na1,410 mld. Kč) a projektová příprava staveb I. tříd budenavýšena 3,8krát (ze stávajících 196 mil. Kč na 745 mil. Kč).

SPS ČR

Nav˘‰ení rozpoãtu SFDIo 4 miliardy nestaãíSvaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR je zklamaný z jed-nání, která předcházela schvalování státního rozpočtu prorok 2012 i z jejich výsledku, který přinesl navýšení nákladůpro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pouzeo 4 mld. Kč, tedy na celkových 41 mld. Kč. Uvedenáčástka neřeší tristní situaci, ve které se v současné doběstavebnictví, zejména dopravní infrastruktura, nachází.

�IN

ZER

CE

Elektřinapřímoze zdroje...

www.ampermarket.cz

10 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.cz

F I N A N C E

Jak byste charakterizoval nejbližšífiremní strategii?Strategie, kterou jsme v tomto týdnu představilisvým manažerům, reaguje na změněnou situaci pokrizi. Ukázalo se, že krize ovlivnila nejen celou eko-nomiku jako takovou, ale přelila se i do hlav lidí.A zejména tady v Česku se mentalita od vypuknutíkrize velmi změnila. Češi bývali vždycky spíš lidése sklonem k šetrnosti, což se ale dramaticky začaloměnit někdy v roce 2003 a 2004, kdy došlo ke spo-třební a investiční euforii. Ta trvala u firem až dovzniku krize, ale pak přišel obrovský šok. A tendosud přežívá. Mluvíme o tzv. poúrazovém šokunebo pokrizovém traumatu. Na tuto situaci našestrategie přesně reaguje.

Co je jejím základem?Základ strategie tvoří tři pilíře, které podrobně roz-víjíme pro všechny klíčové segmenty.První z nich je perfektní poradenství, založené nadůkladném poznání potřeb klienta, ať již jdeo firemní sektor nebo domácnosti. Druhý pilíř stra-tegie je založen na tom, aby naše bankovnictví bylopro každého klienta srozumitelné a snadné. Našímcílem je, aby návštěva banky byla příjemným zážit-kem a zároveň perfektní službou.Třetí pilíř strategie je založený na velmi cílevědo-mém budování důvěry klientů a celé veřejnostik nám. Tyto tři pilíře by nás v nejbližších letech2012–2014 měly dovést k naší ambici být vnímánijako banka číslo jedna v České republice.

Doménou České spořitelny bylo dlouho retai-lové bankovnictví. Jak se Vám daří více pronikatdo segmentu firemního bankovnictví? Připravu-jete nějaké novinky v tomto odvětví?Spořitelna byla opravdu tradičně vnímána jakoretailová banka, ale v mezidobí se situace podstatnězměnila. Dnes máme i dominantní pozici v oblastiveřejného sektoru a municipalit, kde v některýchoblastech zaujímáme až 50% podíl na trhu. Velmisilní jsme v oblasti malých středních firem a velkýchčeských firem a to je dobrý základ, na kterém nynímůžeme stavět náš další růst. V rámci strategickéhohorizontu se i v tomto segmentu chceme posunoutz druhého místa a stát se bankou číslo jedna.

Silnou stránku České spořitelny je bezpochybynabídka pro obce a města. O jaké produkty jezde největší zájem? Čím jsou požadavky těchtoklientů specifické?Veřejný sektor je tradiční doménou České spoři-telny. Celý vztah k veřejnému sektoru a municipa-litám je budován na perfektním poradenství. Kromětoho spravujeme aktiva měst a obcí. Pro ilustraci párčísel: V tuto chvíli obhospodařujeme městůma obcím 90 mld. Kč na depozitech, úvěry činí téměř30 mld. Kč. Vedeme účty 3400 obcím, což je vícenež polovina z celkového počtu. Spořitelna je velmisilná i v oblasti emise dluhopisů, nabízíme ale dalšídoplňkové služby, jako odkupy pohledávek, zajiš-ťování různých rizik, poskytujeme komplex služebspojených s platebním stykem apod.Kromě toho nabízíme dotační poradenství, které jedíky EU fondům pro města velmi důležitou sou-

Sázíme na jednoduchostsluÏeb a perfektníporadenstvíIng. Pavel Kysilka, CSc., generální fieditel âeské spofiitelny,NejdÛvûryhodnûj‰í banky roku 2010 v soutûÏi Fincentra, popisujesouãasn˘ bankovní trh i jeho dal‰í smûfiování.

částí jejich rozvoje. Zde máme silnou dce-řinou společnost GRANTIKA, která měs-tům pomáhá při zpracování a řízení těchtoprojektů. Zajišťujeme tedy komplexníobsluhu potřeb municipalit, měst neboveřejného sektoru.

Jaké pozorujete v současnosti trendyv hospodaření či v požadavcích klientůveřejné správy?Z hlediska účelu je dnes pro města klíčováoblast technické a dopravní infrastruktury.Dále oblast zdravotnictví, školství, sociál-ních služeb apod. Novinkou je dnes možnáschopnost municipalit využívat i dalšízdroje financování – ať to jsou EU fondynebo některé další zdroje. V loňském rocejsme spolufinancovali obcím takové pro-jekty v celkové výši 10 mld. Kč, z toho našeúvěrové zdroje činily skoro 5 mld. Kč.Pomáhali jsme tak financovat téměř polo-vinu. I letos tu pokračuje velká dynamika,výše realizovaných projektů se za prvníchosm měsíců blíží 6 mld. Kč, naše pro-středky z toho tvoří více než 3 mld. Kč.Obcím jsme letos pomohli využít i zvý-hodněné zdroje z globálního úvěru EIBv celkové výši téměř dvou mld. Kč.

Jaké důsledky by v budoucnu mohlo mítpro Vaši banku zavedení nového zákonao rozpočtových pravidlech, podle kte-rého by si nově města a obce měla zři-zovat účty u ČNB – nemohl by odsunčásti těchto peněz snížit schopnost sou-kromých bank úvěrovat ekonomiku?Obava, kterou vyjadřujete, platí pro sektorbankovnictví jako celek. Peníze jsou v eko-nomice jedny a když je přesunete z jed-noho zdroje do druhého, nepochybně topro jeden z těch zdrojů bude znamenat doznačné míry ztrátu schopnosti participovatna projektech v takové míře jako předtím.Z pozice České spořitelny přímé ohroženínevidím, neboť jsme jak po stránce kapi-tálu, tak po stránce likvidity velmi dobře

vybaveni. Máme velmi dobrý poměr úvěrůvůči vkladům a díky tomu dostatek vol-ných zdrojů na participování na velkýchprojektech.

Připravujete v souvislosti se sílícíkonkurencí nějaké novinky ve svémproduktovém portfoliu?V naší strategii se snažíme vyhovět speci-fickým potřebám různých klientskýchsektorů.Ukazuje se, že stejně jako u šatů jeden střiha jedna velikost nemohou vyhovovatvšem. V příštím roce uvidíte při návštěvě

České spořitelny mnohem více rozrůzně-nou nabídku šitou na míru jednotlivýmsegmentům. Bude se lišit nabídka pro-duktů, služeb, typem komunikace, alei prostředím, kde ji budeme nabízet. Cesta,kterou jdeme, je založena na kombinacitoho, co se dnes snaží nabízet některémenší banky, které nově vstoupily na trh,tedy rychlá a jednoduchá obsluha pro-střednictvím nových technologií. Vedletoho ale budujeme perfektní poradenství,o němž jsme přesvědčeni, že vždy zůstanedoménou bankovnictví.

Takže odlivu klientů k novým bankám,které jsou založeny na on-line komuni-kaci, se neobáváte?Pochopitelně, že některé klienty to můžepřilákat. Pro ně musíme mít stejnounabídku, ale i něco navíc. Naše strategie jezaložena na tom, že budeme mít nabídkuvelmi jednoduché a levné obsluhy, ale to,

co nakonec zvítězí a přesvědčí klienta, jebudování dlouhodobého vztahu a důvěry.Ta je založena na skutečně dobrém pora-denství a dobrém poznání potřeb klienta.Takže dlouhodobě se toho nebojíme,i když někteří klienti mohou mít chuťvyzkoušet si nějakou službu jinde. Myjsme přesvědčeni, že se pak stejně vrátík nám, protože komplexnost nabídkya důvěra, kterou k nám klienti mají, jsoutím klíčovým, co rozhoduje.

Zaznamenali jste letos růstspotřebitelské poptávky, nebostále zůstává poměrně slabá?Spotřebitelská poptávka v ekonomice jecelkově velmi slabá. Ani letos růst spotřebydomácností nepřispěje k růstu HDP, kterýzůstává tažen čistě exporty. Letos je ale-

spoň trochu patrný druhý faktor růstu, kte-rým jsou investice firem. Mírné zlepšeníspotřebitelské poptávky domácností oče-káváme v příštím roce. Hezký růst sledu-jeme naopak u hypoték, kde se dá hovořitdokonce o boomu. V bankovním sektoruse současná nechuť utrácet projevujei v tom, že spotřebitelské úvěrování je dnesvelmi obtížnou částí našeho byznysu.V oblasti spotřeby domácností ale v celéEvropě dosud funguje pokrizové trauma.

Jak se ve srovnání s loňským rokemvyvíjí poptávka po úvěrech firem?

Ta je rostoucí částí našeho byznysu. Firmyjsou velmi obezřetné. Nejprve využívalyvlastní volné kapacity, ty jsou ale již vyčer-pány a nyní sledujeme zájem firem o inves-tiční úvěrování. Často se jedná o firmy,které dosti bolestivě prošly krizí. Naší stra-tegií ale bylo zůstat s těmito firmamii v dobách zlých, i když se objektivně stá-valy velmi rizikové. Dnes se nám to vrací,protože loajalita i důvěra k nám se proje-vuje v tom, že firmy mají chuť s námipokračovat i v době svého růstu.

Jak byste charakterizoval český ban-kovní trh a jaký na něm očekávátevývoj?Dnešní trh je velmi dynamický – jak nastraně produktových inovací, tak na straněinovací v oblasti služeb a celkové nabídky.Pokud chce jakákoliv banka držet krok,musí být v inovacích buď na čele, nebopřinejmenším dohánět inovace ostatních

bank. Zároveň platí, že je to v oblasti cen,zejména úroků a poplatků, trh ostře kon-kurenční. Chceme-li udržet naše příjmya zároveň přiměřené ceny, znamená to růsta pečovat o svoje klienty, abychom rostlii s nimi. Ale to je náš úděl a pro ekono-miku a klienty je to pozitivní trend.

Jak by podle Vás měly vypadat bankovníslužby budoucnosti?Přesně tak, jak je postavena naše strategie.Trend, který sledujeme, spočívá v rozkro-čení banky na dvou nohách – na jednéstraně k velmi snadné a rychlé obsluzezákladních služeb a na druhé ve špičkovémperfektním poradenství, tlumočeném sro-zumitelným klientským jazykem. Jedinětudy může bankovnictví dál jít.

Marcela Staňková


F I N A N C E

„âeská spofiitelna vede úãty 3400 obcím, coÏ jevíce neÏ polovina z celkového poãtu.“

„âesk˘ bankovní trh je v oblasti cen, zejménaúrokÛ a poplatkÛ, ostfie konkurenãní.“

âeská spofiitelnaje moderní banka orientovaná nadrobné klienty, malé a střední firmy a naměsta a obce. Nezastupitelnou rolihraje také ve financování velkých korpo-rací a v poskytování služeb v oblastifinančních trhů. Česká spořitelna, jejížhistorie sahá až do roku 1825, je čle-nem Erste Group, jednoho z největšíchposkytovatelů finančních služeb vestřední a východní Evropě. V Českérepublice je bankou s největším počtemklientů a s nejširší sítí poboček a banko-matů. Se svými 12 dceřinými společ-nostmi pokrývá celé spektrum potřebklientů v oblasti bankovnictví a navazují-cích finančních službách.

12 Par lamentn í magaz ín

Zatímco u akciov˘chspoleãností je v novûnavrhované úpravûobãanského zákoníkua zákona o obchod-ních korporacíchintenzita zhor‰enítransparentnostivlastnictví znaãná,u spoleãností s ruãe-ním omezen˘mtémûfi absolutnía dûlá z nich skorodokonalou praãku na‰pinavé peníze.


Doporučení Rady Evropské unie z 12. července2011 v preambuli doslova uvádí, že „vláda ČRnedávno přijala opatření pro zvýšení transpa-rentnosti zadávání veřejných zakázek“. Ovšem„jeden prvek regulačního rámce veřejných zaká-zek, konkrétně určitý druh akcií společností,který umožňuje zcela anonymní převodmajetku, by neměl uniknout pozornosti“.V návaznosti na to pak po České republice proobdobí 2011–2012 požaduje „urychlit prováděníprotikorupční strategie v souladu se stanovenýmicíli a přijmout příslušná opatření týkající se ano-nymního držení akcií“.Iniciativa Konec korupci! upozorňuje na to, žese formují klíčové zákony, které se tváří, žekorupci omezí, ale ve skutečnosti tomu zdalekatak není. Podle současných pracovních verzítěchto zákonů dokonce hrozí, že korupční pro-středí v některých ohledech ještě zvýší. Protoiniciativa přichází s vlastními konkrétníminávrhy změn, které by dané zákony vybavilymocí korupci významně omezit. Jedná seo zákon o veřejných zakázkách, občanskýzákoník a zákon o obchodních korporacích.

Zákon o vefiejn˘ch zakázkáchAčkoli vládní novela tohoto zákona byla prezen-tována jako krok ke zprůhlednění systému veřej-ných zakázek, ohlašované zprůhlednění v zásaděnepřináší. Neumožňuje totiž zjistit, kdo jekonečným vlastníkem veřejných peněz, kterév soutěži o zakázku získala vítězná firma.Rovněž nezabraňuje tomu, aby osoby majícívliv na rozhodování o veřejné zakázce nebylykonečnými vlastníky firem získávajícíchtyto zakázky, a tudíž i beneficienty penězz veřejných rozpočtů.„Chce-li firma dostávat veřejné peníze, musí sepřed státem ´svléknout do naha´: musí ukázatcelou svou majetkovou strukturu až po benefici-enty,“ říká předseda správní rady Nadačníhofondu proti korupci Karel Janeček. „To ´svlékánífirem do naha´ není žádnou novinkou. Stan-dardně se uplatňuje u všech bank, pojišťoven,finančních institucí, zkrátka u firem, jimž lidésvěřují návratně své peníze. Není tedy nejmenšídůvod, proč by firmy, kterým občané svěřujípeníze nenávratně, neměly ukázat celou svoumajetkovou strukturu,“ dodává.


Zastavme korupciâeská republika dosud nereagovala na ãervencovou Ïádost Rady Evropské unie o jasné legislativní opatfiení,které by zamezilo firmám s neprÛhlednou majetkovou strukturou získávat vefiejné zakázky. Podle iniciativy Koneckorupci!, která je spoleãn˘m projektem Nadaãního fondu proti korupci (NFPK) a sdruÏení Vefiejnost proti korupci(VPK) tak hrozí, Ïe hlavní korupãní problém pfii pfiípadném pfiijetí novely opût nebude odstranûn a Ïe z vefiejn˘chzakázek budou i nadále tûÏit korupãníci.

Obãansk˘ zákoník a zákon o obchodníchkorporacíchPodobnou pasivitu pozorujeme i u ano-nymních listinných akcií, hlavníhonástroje kryjícího korupční praktiky.Občanský zákoník a zákon o obchod-ních korporacích ponechává existencianonymních listinných akcií bezezměny. Ba co víc, důvodová zprávazákona o obchodních korporacích pro-

hlašuje, že zrušení anonymních listin-ných akcií je „překonanou“ myšlenkou.Kromě toho tento návrh silně roz-ostřuje vlastnictví společností s ručenímomezeným.„Zatímco u akciových společností jev nově navrhované úpravě občanskéhozákoníku a zákona o obchodních kor-poracích intenzita zhoršení transparent-nosti vlastnictví značná, u společností

s ručením omezeným téměř absolutnía dělá z nich skoro dokonalou pračkuna špinavé peníze,“ uvádí členkaobčanského sdružení Veřejnost protikorupci Hana Marvanová. Zevrubnáanalýza NFPK a VPK mluví jasně:budou-li návrhy občanského zákoníkua zákona o obchodních korporacíchpřijaty v současné podobě, markantněpřispějí ke zhoršení už tak neprůhled-ného podnikatelského prostředía posílení korupčních strukturv České republice.

Nepfiijde-li kladná zmûna, budeme dálodvádût 1000 Kã mûsíãnû„Iniciativa Konec korupci! je výzvou kezměně. Výzvou vládě, parlamentu,veřejným orgánům: je nejvyšší čas začítkorupci účinně řešit! Není možné o nístále jen diskutovat, potřebujeme hma-tatelné výsledky,“ tvrdí člen správnírady NFPK Stanislav Bernarda doplňuje: „Projekt Konec korupci! jetaké výzvou všem občanům, organiza-cím a spolkům, kterým není situacev České republice lhostejná. Korupcese totiž týká nás všech, každého obíráo 1000 korun měsíčně. Neuděláme-liněco s korupcí, budeme dál platitkorupčníkům toto výpalné.“

red.

K O R U P C E

� I N Z E R C E

První grant protikorupãnímu projektuPrvní grant ve výši 251 400 Kč udělil Nadační fond proti korupci protikorupčnímuprojektu Konexe. Ten realizují občanská sdružení Centrum aplikované ekonomie,které je známé svým projektem zIndex, a Naši politici. Projekt se bude zabývat vyhle-dáváním a analýzou personálního napojení firem na instituce, u nichž právě tytofirmy vyhrávají veřejné zakázky. Zaměří se na rozkrývání střetů zájmů, klientelistic-kých vazeb a korupčních kauz. Centrum aplikované ekonomie obdrželo 130 200 Kča sdružení Naši politici 121 200 Kč z celkové výše grantu. V pilotní fázi se investiga-tivní projekt zaměří především na Prahu. Pod drobnohled se tak dostanou i zakázkymenšího rozsahu a práce vedení radnic jednotlivých městských částí. Postupně sezáběr projektu bude rozšiřovat. Primárním výstupem bude databáze veřejných zaká-zek s prokazatelným napojením dodavatele na vedoucí osoby ze strany zadavatele.Zájemci o udělení grantu na protikorupční projekt zaměřený na veřejnou správumohou posílat své žádosti včetně rozpočtu na e-mailovou adresu [email protected] neboje mohou doručit osobně či poštou do sídla NFPK, Tržiště 366/13, 118 00 Praha 1.Zprávy i obálky by měly být označeny heslem GRANT. Nedílnou součástí žádostimusí být i stručný popis projektu v rozsahu jedné strany. Pokud bude uvedenýnávrh projektu NFPK vybrán k postupu do užšího výběru, bude žadatel vyzvánk detailnějšímu rozpisu.

Hlavní výhodou elektronických aukcí jevýznamné zkrácení času potřebného provýběrová řízení a snížení transakčníchnákladů o více než 50 % oproti běžnémunákupnímu procesu.Dále můžeme vyzdvihnout aukce jakomimořádně silný protikorupční nástrojs vysokou transparentností celého pro-cesu výběrového řízení a modulárněnastavitelným procesem kontroly podle

potřeb zadavatele. Detailní protokolyo celkovém průběhu e-aukce jsou všemúčastníkům k dispozici okamžitě poukončení aukce. Přístup k těmto informa-cím je přirozeně diferencován podle jed-notlivých oprávnění přístupu k těmtoinformacím. Nejviditelnější výhodouaukcí je snížení nákupní ceny, které dlou-hodobě v průměru dosahuje minimálně

kolem 15 % proti stavu před zavedenímaukčního systému. Výsledkem aukce jesetříděný seznam dodavatelů podle pře-dem definovaných kritérií se závaznýmicenami poptávaného zboží.Elektronické aukce se hojně využívají vestátní správě. Ministerstva a úřady taknakupují například různé služby,dodávky elektrické energie a plynu a šetřív desítkách procent. Úřad vlády například

takto nakoupil nové dodávky elektrickéenergie a ušetřil proti předchozím obdo-bím 30 % nákladů ročně za nákup elek-trické energie.K elektronickým aukcím stále častějipřistupují také radnice. Pořizují zboží, alei služby. Jako první město začala e-aukcepřed třemi lety využívat Ostrava, nejprvepři nákupu energií, postupně je rozšiřuje

na další komodity. Jen v oblasti teleko-munikačních služeb realizací výběrovéhořízení formou elektronické aukce uspořila86 % nákladů, ve finančním vyjádřeníúspora činí 20 milionů korun. Magistrátměsta Zlín uspořádal v loňském rocee-aukci na dodavatele papírenskýcha kancelářských potřeb pro město v roce2011. Díky tomu zaplatí v letošním roceza stejný objem zboží o 13,7 % méně.Pro využití e-aukce se rozhodla i tachov-ská radnice, která řešila problém, jak conejlevněji a přesto dobře dovybavit novékanceláře. Také tady si město od elektro-nické aukce slibuje, že na nákupu ušetří.Elektronickou aukci také poprvé využilaPraha, a sice k nákupu kancelářskýchpotřeb.V elektronické aukci rozhoduje jenomcena, a proto musí být dobře definovanézákladní parametry, aby nebyly diskrimi-nační pro určité podnikatelské skupiny.Na některá úskalí elektronických aukcíz hlediska soutěžícího upozorňujemev následujícím článku.

ms


E - A U K C E

Elektronická nákupní aukce jako souãást v˘bûrového nebo poptávkového fiízení je speciální postup, umoÏÀujícípfiípadn˘m dodavatelÛm stlaãovat proti sobû cenu smûrem dolÛ v reálném ãase, a to díky informaãním technologiíma internetu nezávisle na místû, kde se jednotliví úãastníci aukce v dan˘ okamÏik nacházejí. Je to nástroj pro ano-nymní legitimní trÏní boj pro zv˘‰ení efektivity nákupu a zároveÀ v˘bûrové fiízení s nejvy‰‰í mírou transparentnosti.V‰ichni úãastníci vidí, zda je jejich nabídka konkurenceschopná, a mohou ji podle toho stále vylep‰ovat.

V˘hody elektronick˘ch nákupÛ

„Nejviditelnûj‰í v˘hodou aukcí je sníÏení nákupní ceny,které dlouhodobû v prÛmûru dosahuje minimálnû kolem15 % proti stavu pfied zavedením aukãního systému.“


Klasická výběrová řízení nemají šanci vesrovnání obstát. Administrativní nároč-nost, neprůhlednost, která odrazuje řaduinvestorů, dlouhé schvalování či napadánívýsledků proces zdražuje a snižuje výnosz prodeje majetku. U elektronických aukcínic podobného nehrozí.„Dražební společnost obstará vše, soupismajetku, ocenění, zájemce. Pokud je dobřenastavená vyvolávací cena a majetek dobřepřipraven, prodejní cena stojí za to,“ říká

Dana Hunčovská, ředitelka společnostiClanroy a.s., která začala jako jedna z prv-ních u nás elektronické aukce realizovat.

Elektronická aukce se stala skorozaklínadlem. Je to skutečně zázračnýnástroj proti korupci?Elektronická aukce podvod sama o soběprakticky vylučuje. Systém vše automatickymonitoruje a dává výstupy s podrobnouhistorií. Na výsledcích je to pak znát. S kva-litní propagací máte více zájemců a soutěžíse doopravdy. Jde jen o to tuto variantuzvolit.

Jde podle Vašich zkušenostío univerzální způsob, jak nejlépe zpeně-žit veřejný majetek?Řekněme, že obecně bych vybírala mezielektronickou aukcí a dobrovolnou draž-bou, kterou městům a obcím doporučujei ministerstvo pro místní rozvoj. Dražba

není vhodná, když je s prodejem majetkuspojen budoucí závazek (ponechání zdra-votního střediska apod.). Dražební procestyto závazky neumožňuje. Elektronickáaukce je ale ideální. Psychologický faktorsoutěže nezmizí a zároveň to municipali-tám nechává možnosti schvalování pro-cesu i podmínek prodeje.

Podle čeho se mají prodejci majetkurozhodnout, zda elektronickou aukcinebo dražbu?Kouzlo je v tom, že se nemusí rozhodo-vat. Dobrá aukční společnost udělá, co jetřeba, a navrhne optimální variantu. Myjsme právě dokončili prodej zbytnéhomajetku Lesů ČR s.p. Zdokumentovalia ocenili jsme přes 5 tisíc nemovitostí,pořídili více než 60 tisíc fotografií a za 360dnů vydražili majetek přesahující půl mili-ardy korun. Je to (jako vždy) hlavně o zku-šenostech.

E - A U K C E

E-aukce z pohledu soutûÏícího

Ambice prÛhledného prodejemajetku se naplÀuje nad oãekávání

Výhodou e-aukce je otevřená soutěž, kdy jednotliví soutěžícívidí a reagují na kroky konkurence.E-aukce může být efektivní nástroj, často však není, protožezadavatel podcení přípravu. Častou chybou je špatné stano-vení soutěžního koše, nesprávná specifikace výrobků, přílišvelké množství soutěžených položek a nesprávná metodika.Výsledkem špatně připravené aukce je nízká cena, ale za jinévýrobky, než zadavatel požadoval. Celý nákup se tak můževýrazně prodražit.Efektivitu procesu ovlivňuje i použití správného aukčníhoprostředí. Některá prostředí jsou tak nepřehledná a uživatelskynepřívětivá, že soutěžícím v podstatě zabraňují v soutěži.Aby e-aukce byla efektivním nástrojem, je nezbytné ji chápatjen jako část obsáhlého procesu výběru dodavatele. Správněnastavit systém hodnocení, a to nejen ceny, ale i kvality. ProtoOffice Depot vždy vítá možnost podílet se na přípravě pod-kladů e-aukce a podělit se o zkušenosti se zadavatelemz pohledu soutěžícího.Cílem Office Depot je účastnit se férové soutěže za jasně defi-novaných pravidel, využít tak našich znalostí a možností

k úspěchu. Následným krokem po e-aukci musí být vyjednánía smluvní potvrzení soutěženého nákupního koše a stanovenídalších podmínek obchodního vztahu.Díky pečlivě připraveným aukcím se dají snížit náklady nanákup kancelářských potřeb až v desítkách procent. Dobrýmpříkladem může být nedávno realizovaný výběr dodavatelepro magistrát města Zlín.

Ing. Václav Šaroch,ředitel divize pro korporátní zákazníky Office Depot

� I N Z E R C E

Elektronické aukce přinášejí vyšší zisky z prodeje majetku a nižší výdaje při nákupuslužeb než výběrová řízení. Zejména pro státní správu a samosprávu by to měla býtnejen v těžkých rozpočtových časech volba na jistotu.

Elektronická aukce je dnes oblíben˘ nástroj provyjednání ceny produktÛ nebo sluÏeb, hlavnûve sféfie státní správy, kde je nyní povaÏována zaspásu nákupních procesÛ.

Co Vás přivedlo na myšlenku vytvořenívirtuální elektrárny?Myšlenka byla inspirována z více směrů.Jedním z nich byly obavy distribučnícha energetických společností z dopaduobnovitelných zdrojů energie (OZE) naprovoz české elektrizační soustavy. Potřebatakového projektu přišla i od koncovýchodběratelů elektřiny, kteří mají zájem opti-malizovat svoji spotřebu a v zásadě uplat-nit koncept chytrých sítí. Tedy odebírat

v tu chvíli, kdy je to výhodné. V nepo-slední řadě je virtuální elektrárna nadstav-bou obchodníka s elektřinou. Právěobchod s elektřinou je základna, na kterébudeme virtuální elektrárnu budovat my.

Jak chcete v budování virtuální elekt-rárny postupovat a jak velkou elekt-rárnu plánujete?Vize virtuální elektrárny se v podstatě obje-vovala spíš v akademické rovině. My se

k ní snažíme přistoupit z platformyobchodu s elektřinou, což považujeme zarealističtější cestu, jak ji naplnit.Od obchodníka s elektřinou k virtuálníelektrárně směřuje více kroků. Jde o jakésischody, kde další stupeň nesmí být přílišvysoko. Připravujeme pilotní projekty špič-kování dodávek elektřiny z bioplynovýchstanic s využitím zásobníku plynu a aku-mulace elektřiny na fotovoltaických elekt-rárnách. Dále se zajímáme o vstup doprojektů přečerpávacích vodních elektrá-ren. Cílový modelový stav naší virtuálníelektrárny je 100 000 MW výroby i spo-třeby.

Fungují obdobné modely někde v zahra-ničí?Pojem virtuální elektrárna lze v odbornýchkruzích vyložit mnoha způsoby. Naší před-stavě se nejvíce blíží jeden projektv Německu, kde stabilizačním prvkem sys-tému je přečerpávací vodní elektrárna. Doprojektu jsou zapojeny i takzvané nestabilnízdroje, zejména větrné elektrárny. Několikdesítek takovýchto zdrojů je pak řízenoz jednoho dispečinku, „centrálního moz-ku“, který on-line přijímá a vyhodnocujenabídky a poptávky na dodávky elektřiny.

Jak je to u nás? Máte v tuto chvílinějakou konkurenci, která se zabývápodobným nápadem, nebo jste prů-kopníky trhu?Trend nakupovat přímo ze zdrojů, tedy nena burze, a tím šetřit mezičlánky zazna-menávají i ostatní obchodníci. Je celá řadavýrobců, kteří nakupují od bioplynovýchstanic nebo z fotovoltaických elektráren.Přesto si myslím, že náš model je v tutochvíli i na poli obchodníka originální nebounikátní.Zajímavé a perspektivní projekty virtuálníelektrárny jsme u nás zaznamenali dva, anijeden z nich se ale neblíží naší celkové vizi.První je společný projekt výrobce kogene-račních jednotek Tedom s firmou ČEZ.Další zajímavý projekt kogenerační jed-notky využívající důlní plyn vznikl naOstravsku, kde jsou kromě dodávek elek-třiny centrálně řízené i dodávky plynua tepla. To je asi nejpokročilejší projekt, aleopět je orientovaný lokálně a nemá tuambici, kterou máme my.

Kolik máte v tuto chvíli dodavatelů?Na straně dodavatelů jednáme s desítkaminezávislých výrobců, kde se instalovanévýkony pohybují ve stovkách kilowatůnebo jednotkách megawatů.

Co jste schopni jim nabídnout a nazákladě jaké strategie je získáváte?Primárně jsme jim stejně jako koncovýmodběratelům schopni nabídnout dobrouvýkupní cenu za silovou elektřinu. Dále

Ambiciózní projekt virtuální elektrárny, která by mûla v budoucnu pfiedsta-vovat ideální zpÛsob, jak zapojit do na‰í elektrizaãní soustavy obnovitelnézdroje a pfiitom nabízet odbûratelÛm niÏ‰í a stabilní ceny elektfiiny, pfiedsta-vuje generální fieditel spoleãnosti Amper Market Jan Pala‰ãák.

Investice dosmart grids

budou probíhatpostupnû


V I R T U Á L N Í E L E K T R Á R N A



jim ale nabízíme i dlouhodobější účast nanašem projektu, což u každého výrobníhozdroje může znamenat jiné možnosti.V principu chceme u každého nestáléhozdroje do budoucna nabízet akumulacielektřiny. Největší výhodou pro nezávislévýrobce, kteří jsou jinak vystaveni napo-spas energetickým gigantům, je pak účastv systému, který navenek vystupuje jakojedna velká elektrárna, chová se předvída-telně a stabilně a poskytuje jim i určitouochrannou síť.

Jste už dnes schopni nakoupenou elek-třinu akumulovat?V tuto chvíli nikoliv. Pracujeme na pilot-ních projektech u fotovoltaických elektrá-ren a bioplynových stanic.

Jakým způsobem jste schopni zajistitbezpečnost a stabilitu dodávek elektřinyz nestabilních zdrojů?V první řadě podíl nestabilních zdrojůkorigujeme, v druhé řadě nakupujemekromě elektřiny ze stabilních zdrojůi anonymní elektřinu na trzích k mini-malizaci takzvaných odchylek. Na vyrov-nání výkupu elektřiny z různých zdrojůa odběrů různých typů máme zpraco-vaný sofistikovaný matematicko-statis-tický model, na kterém jsme pracovalidlouhou dobu s renomovanou energe-tickou institucí EGÚ Praha Engineering.

Na jak dlouhou dobu jste schopni svýmklientům garantovat poměrně nízkéceny elektřiny? Kdo jsou vaši potenci-ální zákazníci?Základní cenová nabídka je v tuto chvíli napříští rok. Větším odběratelům umímenabídnout i dvou- a tříleté smlouvy. Pri-mární cílovou skupinou jsou maléa střední podniky a menší města a obce, alenevyhýbáme se ani domácnostem, pří-padně větším podnikům.

Kde na Váš ambiciózní projekt získátepotřebné finance?V tuto chvíli stojí za projektem AmperMarket investoři s obratem řádově vestovkách milionů korun a s aktivy inves-tic v energetice okolo jedné miliardykorun, což z nás samozřejmě činí rela-tivně malého hráče vůči velkým energe-tickým firmám, ale na druhou stranu jenaše pozice relativně velmi slušná vesrovnání s ostatními alternativnímiobchodníky. Budoucí investice do smartgrids budou probíhat postupně, nikdynepůjde o velký jednorázový projekt,

který by byl x let ve fázi výzkumu a pakby znamenal jednu velkou investici. Jakjsem již zmiňoval, budeme postupovatkrok za krokem. Začali jsme jako obchod-ník s elektřinou, nyní budou na prvnímmístě pilotní projekty v akumulaci ener-gie. Na straně výroby se budeme přesou-vat z pozice pasivního monitoringu dopozice aktivního dispečinku. Až další fázíbude aktivní regulace smart grids nastraně odběratelů, pro které budevýhodné se na této investici také podílet.

Bude třeba pro Vámi plánovaný modelvirtuální elektrárny nějakým způsobemměnit i legislativu?V zásadě je možné vybudovat virtuálníelektrárnu beze změn stávající legislativy.Určitě bychom uvítali, pokud by energe-tická legislativa šla více naproti modernímtrendům smart grids.

V jakém ohledu? Můžete být konkrét-nější?V tuto chvíli není virtuální elektrárnav legislativě uchopitelná jako jeden celek.Její jednotlivé prvky mohou fungovat, alekaždý z nich musí vystupovat jako samo-statná firma.Zatím se virtuální elektrárně nejvíce blížílokální distribuční soustava, která máobrovský potenciál v úspoře nákladů nadistribuci, ale má svá omezení. Užitečnouzměnou v této oblasti by bylo, kdyby selokálním distribučním soustavám zjedno-dušila cesta k prodeji přebytků elektřiny donadřazené distribuční soustavy, s čímžmají dnes problémy, a mám na mysli pod-nikové areály, kde výroba ze solárníchpanelů na střechách pouze někdy a nijakvýznamně převyšuje spotřebu v danémmístě.

Jak se díváte na vládní návrh novéhozákona o podporovaných zdrojích ener-gie, který má nahradit dosavadní zákono podpoře výroby energie z obnovitel-ných zdrojů?Tento zákon jde dobrým směrem v tomsmyslu, že elektřina z obnovitelnýchzdrojů by měla být tržně obchodovánatak jako každá jiná a její podpora by mělabýt vnímána jako podpora, která umož-nila vznik těchto zdrojů. Jejich provoz byse už ale pokud možno měl chovat maxi-málně tržně. Konkrétně to znamená pře-chod těchto zdrojů z režimu výkupníchcen do režimu zelených bonusů. My jakoobchodník s elektřinou jsme na to určitěpřipraveni a věřím, že díky zapojení elek-

třiny z obnovitelných zdrojů na stan-dardní trhy s elektřinou poznáme sku-tečnou cenu této elektřiny a naučíme ses těmito zdroji lépe pracovat, to je našísnahou, i když paralelně zůstane v nějakémodifikaci zachován systém garantovanépodpory.Naopak, z hlediska výrobců současnápodoba novely představuje značná rizikaa některá nová úskalí, jako je napříkladautorizace zdrojů ze strany ministerstvaprůmyslu a obchodu, a řadu dalších opa-tření, která výrobci neuvidí rádi a kterápotvrzují, že prostor pro konkurenci vevýrobě elektřiny stát otevřel pouze nakrátkou dobu pro fotovoltaiku a nyní seopět uzavírá.

U kterých obnovitelných zdrojů lzeu nás nyní po fotovoltaice očekávatnejvětší expanzi?V tuto chvíli platí, co je všestranně pre-zentováno, a sice že zažíváme boom bio-plynových stanic. Nemyslím si, že jereálné, aby jejich rozvoj byl tak silný a takneřízený, jako to bylo u fotovoltaiky. Je todáno tím, že bioplynové stanice jsou velmináročné na vstupy, které musíte systema-ticky získávat v nějakém větším celkuzemědělských pozemků. To v zásadě totoodvětví omezuje pouze na aktivity země-dělců. Do těchto projektů vstupujífinanční investoři jen sporadicky. Takženení pravděpodobné, že by ten boom byltak silný, jak to nyní vyznívá.Zdrojem budoucnosti jsou určitě kogene-rační jednotky spalující plyn, ať už se budejednat o výkony desítek nebo stovek jed-notek kW nebo MW. Primárně pak podlemě půjde o oblasti, ve kterých se rozpadajícentrální systémy vytápění, tedy menšíokresní města.

Marcela Staňková


V I R T U Á L N Í E L E K T R Á R N A

Amper MarketSpolečnost byla založena vlastníkyelektráren využívajících obnovitelnézdroje energie (OZE) s cílem přímouplatnit energii z těchto zdrojů na trhufinálních odběratelů se silovou elektři-nou. Elektřinu vyrobenou nezávislýmivýrobci nabízí koncovým zákazníkům,kde v roli obchodníka s elektřinou pře-bírá odpovědnost za odchylky na oboustranách – u výrobce i odběratele elek-třiny. Vizí pro horizont 3–5 let je vybudo-vání virtuální elektrárny sdružujícídecentralizované výrobny elektřiny dojednotného systému výkupu elektřinya jejího prodeje koncovým zákazníkůms využitím tzv. smart grids. Tento modelbuduje postupně na základě vlastnictvíelektráren, developmentu novýchzdrojů a obchodních vztahů s výrobcii koncovými zákazníky.

„Na vyrovnání v˘kupu elektfiiny z rÛzn˘ch zdrojÛa odbûrÛ rÛzn˘ch typÛ máme zpracovan˘ sofistikovan˘

matematicko-statistick˘ model.“


Petr Rafajpfiedseda ÚOHS


Ú O H S

„Spojení nebude mít za násle-dek podstatné narušení hospo-dářské soutěže,“ uvedl předsedaÚOHS Petr Rafaj. Dodal, žeÚOHS v rámci správníhořízení posuzoval předevšímdopady spojení na trhy výkupusyrového kravského mléka,výroby a prodeje konzumníhomléka, výroby a prodeje másla,výroby a prodeje konzumnísmetany a výroby a prodejesušeného mléka, kde se činnostspojujících se soutěžitelů pře-krývá, avšak dojde zde jenk mírnému navýšení tržníchpodílů. Na části dotčených trhů

má pak spojení pouze konglo-merátní povahu, tedy působí naněm jen jedna ze spojujících sefirem – například v oblastivýroby zahuštěného mléka.Na zkoumaných trzích jsounavíc vždy přítomni konkurentise srovnatelnou tržní silou,značná část výrobků pak smě-řuje do obchodních řetězců,které mají vůči svým dodavate-lům silnou vyjednávací pozici.Antimonopolní úřad povolilrovněž dvěma prvostupňovýmirozhodnutími převzetí společ-ností ZEDNÍČEK a Recht Hol-dingem Agrofert. Soutěžitel

ZEDNÍČEK a jeho dceřinéspolečnosti se zabývají meziná-rodním obchodem s chlaze-nými potravinami. Aktivityspojujících se soutěžitelů se pře-krývají zejména v oblasti zpra-cování a prodeje výrobkůz hovězího, vepřového a drůbe-žího masa. Společnost Recht sezabývá především zemědělskouživočišnou i rostlinnou prvový-robou, případně obchodems produkty zmíněné prvový-roby. Fúze tedy nebude mít zanásledek podstatné narušeníhospodářské soutěže.

kch

Generální advokátka se pfiiklání k názoru ÚOHSK významnému posunu došlo při řešení otázky, zda je ÚOHS oprávněn ukládat sankce za kartelovédohody, i když již byly potrestány také Evropskou komisí.

Antimonopolní úřad tímto způsobem postupo-val například u tzv. kartelu plynem izolovanýchspínacích ústrojí (PISU), kdy jeho účastníkům zauzavření a realizaci zakázané dohody na územíČeské republiky v období před vstupem země doEvropské unie uložil v roce 2007 pokutu ve výšitéměř 942 000 000 Kč. Kartel byl již dřívez celounijního hlediska potrestán Evropskoukomisí, a to za jeho dopad ve státech EU, kterébyly členy ještě před rozšířením v roce 2004.Krajský soud v Brně rozhodnutí úřadu v této věcizrušil s tím, že se jedná o porušení zásady zákazudvojího trestání v jedné věci (ne bis in idem),jeho rozsudek byl nicméně následně anulován

Nejvyšším správním soudem. Krajský soud přiopětovném posuzování vznesl tzv. předběžnouotázku k Evropskému soudnímu dvoru. K ní senyní vyjádřila generální advokátka Juliane Kokot-tová. Ve svém prohlášení v zásadě říká, že pra-vidlo zákazu dvojího trestání za jeden přečinnebrání tomu, aby národní soutěžní úřadyv rámci EU zasahovaly proti témuž kartelu,pokud jde o rozdílná území nebo časové úseky.„Ačkoliv nelze předjímat konečné rozhodnutíEvropského soudního dvora v této věci, stano-visko generálního advokáta bývá soudem vevýznamné většině případů respektováno,“ uvedlpředseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

„Jsem přesvědčen, že nová místopředsed-kyně je velmi schopná manažerka a zku-šená odbornice,“ prohlásil předsedaRafaj. Dodal, že antimonopolní úřadstojí v současné době před zásadnímizměnami. Podle jeho vyjádření se budeměnit organizační struktura ÚOHS,která představuje nejen personální posí-lení úřadu o několik desítek lidí, alezejména půjde o nebývalé rozšířeníagendy v souvislosti s přijetím novelyzákona o veřejných zakázkách.JUDr. Eva Kubišová je absolventkouPrávnické fakulty Masarykovy univerzityv Brně. Na ÚOHS působí již od roku1995. Byla tajemnicí rozkladové komise

pro oblast hospodářské soutěže, aktivně sepodílela na založení odboru dohledu nadzadáváním veřejných zakázek a následněrovněž na aplikaci nově vzniklé právníúpravy v oblasti zákona o veřejných

zakázkách. Kubišová působila jako před-sedkyně rozkladových komisí a před jme-nováním do funkce místopředsedkyněbyla ředitelkou druhostupňového rozho-dování. Její dlouholetá praxe se opírá takéo zkušenosti z doby před nástupem naÚOHS, kdy pracovala mj. jako vedoucísprávního oddělení Magistrátu městaBrna. Nová místopředsedkyně se můžepochlubit i podílem na přípravě novégenerace právníků. Donedávna totiž před-nášela problematiku z oblasti teorie právaa zadávání veřejných zakázek na právnic-kých fakultách v Olomouci a v Brně.„Prioritou naší práce je zajištění efektivnísoutěže mezi dodavateli a striktnídodržování zákona o veřejných zakáz-kách,“ zdůrazňuje místopředsedkyněÚřadu pro ochranu hospodářské soutěžeEva Kubišová.

red.

Pfiedseda ÚOHS vsadil na zku‰enostPředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj jmenoval počátkem zářínovou místopředsedkyni. Stala se jí dlouholetá pracovnice této instituce Eva Kubišová.

ÚOHS potvrdil Holdingu Agrofert dal‰í fúzeÚřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil svým prvostupňovým rozhodnutímspojení soutěžitelů AGROFERT HOLDING a Mlékárna Hlinsko.


Franchising, osvědčená a velmi účinná formapodnikání, je postaven na využití potenciáluregionálních realitních kanceláří, které mohoudíky spojení se zavedenou značkou EVROPArealitní kancelář těžit z výhod této velké a sta-bilní firmy na realitním trhu. Majitel pobočky

využívá všech výhod sítě, jako například sdílenínákladů na marketing i samotný provoz kance-láře. Neméně podstatnou výhodou je i kvalitnísystém školení, díky němuž se dosahuje vyso-kého standardu služeb pro klienty ve více neždvaceti pobočkách v ČR.

Podnikání s EVROPA realitní kanceláfií nabízí mnoho v˘hod

Ale‰ Janeãek, nynûj‰í jednatelpoboãky EVROPA realitníkanceláfi Kolín, b˘val ãlovûkbez zku‰eností v realitách, kter˘ov‰em chtûl podnikat sám prosebe. Zpûtnû vzpomíná:

„Celý můj začátekbyla vlastně šťastnáshoda okolností. Narealitním trhu jsemzačal působit v roce2007. Když jsem serozhodoval, kaminvestovat svépeníze – už jsemnechtěl být zamě-

stnancem. Na začátku byly spoustynových informací, ale díky velmi dob-rým školením RK EVROPA a ochotěvšech spolupracovníků jsem brzy dotýmu EVROPY zapadl. Největší výhodyspatřuji v exkluzivním postavení maji-telů kanceláří v každém regionu, spojeníse známou a zavedenou značkoua především možnost finanční a časovéúspory. RK EVROPA je pro mě silnýmpartnerem, do kterého jsem vložil svoubudoucnost.“

Kamil Hnízdo, jednatelpoboãky EVROPA realitní kanceláfiMilovice, mûl zase zku‰enostís realitním trhem dost, nicménû

i on ocenil moÏnost spojení sezavedenou znaãkou:

„Naše firmaúspěšně zrealizovalařadu rozsáhlýchprojektů bytovýchi rodinných domů.Od února letošníhoroku jsem jednate-lem pobočkyEVROPA realitníkancelář Milovice

a již nyní vím, že rozhodnutí podnikatformou franchisingu s EVROPA realitníkanceláří bylo pro mě tou nejlepší vol-bou. Je pro nás mnohem efektivnějšía levnější, když si nemovitosti prodá-váme sami za podpory tohoto velkéhorealitního partnera, než kdybychomměli prodej zadávat jiné realitní kance-láři a platit jí provize.“

Renée Zedníãková, jednatelkapoboãky EVROPA realitní kanceláfiPlzeÀ, mûla úspû‰nou firmuv poji‰Èovnictví, makléfiství a maloufungující kanceláfi. Dobfie vedenérodinné realitní kanceláfie mají sice‰anci uspût, av‰ak omezen˘mmarketingem a mal˘m finanãnímzázemím jsou v dne‰ní dobû ohro-Ïeny. Paní Zedníãková ale chtûlasvé podnikání rozvíjet a zÛstat

konkurenceschopná, proto spojilasvé jméno se zavedenou a uznáva-nou znaãkou.

„EVROPA realitníkancelář je pro mějistota, na niž semohu spolehnout,“odpovídá naotázku, co pro niEVROPA realitníkancelář znamená.„Mohu říci, žes takto silným, zku-

šeným a spolehlivým partnerem za zádyse velmi snížily celkové náklady na pod-nikání a rovněž rizika s ním spojená.“

E V R O P A R E A L I T N Í K A N C E L Á ¤

Pokud i vy máte zájem o bližší informace o franchisingu s EVROPA realitníkanceláří, neváhejte kontaktovat našeho manažera pro franchising panaJiřího Švece na emailu [email protected] nebo na telefonu 605 959 959.Domluví se s vámi na důvěrné a nezávazné informační schůzce.

Vlastnûte svou realitní kanceláfi

Zeptali jsme se tfií franchisantÛ EVROPA realitní kanceláfie,proã si ke spolupráci vybrali zrovna tuto firmu.

Ale‰ Janeãek

Kamil HnízdoRenée Zedníãková

� I N Z E R C E

PrezidentPrezident přijal zástupcečeského průmyslua hospodářství12. 9. Václav Klaus přijal naPražském hradě představiteleprofesních organizací důl-ního a těžebního průmyslu,Hospodářské komory ČR,Konfederace zaměstnavatel-ských a podnikatelskýchsvazů ČR, Svazu měst a obcíČR a Svazu průmyslua dopravy ČR. Setkání seuskutečnilo na žádostzástupců zmíněných organi-zací, kteří seznámili prezi-denta republiky se svýmstanoviskem k připravovanénovele horního zákona.

Návštěva prezidentarepubliky v Budapešti16. 9. Prezident republikyvykonal návštěvu Budapešti.V průběhu této své návštěvyse setkal s prezidentemMaďarska Pálem Schmittema vystoupil na ekonomickékonferenci AlixPartnersEMEA Annual Forum, kdehovořil o dlouhodobých tren-dech, které vedly k součas-ným problémům EUa eurozóny.

MinisterstvaPříjem z příležitostné čin-nosti do 30 000 ročněnebude nutné danit8. 9. Z dvaceti na třicet tisíc

korun ročně se zvýší limit proosvobození daně z příleži-tostné činnosti a zároveňi limit, od kterého je nutnépodávat daňové přiznání protento typ příjmu. Ministrzemědělství Ivan Fuksa uplat-nil tuto důležitou připo-mínku k návrhu zákonao daních z příjmu. Jehonovela je součástí změnzákonů v souvislosti se zříze-ním jednoho inkasníhomísta. Novelu schválila vládaa odsouhlasila přitom i pod-nět ministerstva zemědělství.Ministerstvo zemědělství siod svého návrhu slibuje vícepracovních příležitostí navenkově a také rozšířenínabídky kvalitních regionál-ních potravin.

O evropských fondechmusíme mluvit srozumitelně14. 9. Praha hostila fórumPublicity Platform: KeepingEU Funds Attractive. Dvou-denní akce věnovaná specifi-kům informovánío evropských fondechv nových členských zemíchpřinesla jasné závěry. Účast-níci konference z 15 evrop-ských zemí se shodli, že danátémata je potřeba veřejnostisdělovat jednoduše a jazykemcílovým skupinám srozumi-telným.K probíraným tématům pat-řila publicita fondů EU

v závěru současného progra-mového období 2007–2013a její příprava na dalšíobdobí. Program tvořily před-nášky odborníků, které sevěnovaly politickým a socio-logickým podmínkám ovliv-ňujícím problematikupublicity. Diskutovány bylyspecifické podmínky infor-mování v nových členskýchstátech. Přednášky se věno-valy i nejmodernějším tren-dům v oblasti komunikacevzhledem k oslovovanýmcílovým skupinám.Velká pozornost byla věno-vána využití internetu a soci-álních sítí.Organizátorem akce bylNárodní orgán pro koordi-naci Ministerstva pro místnírozvoj ČR.

Ministerstvo dopravy pod-poruje transparentní veřejnézakázky23. 9. Od 3. října 2011 musípodřízené organizace minis-terstva dopravy při zadáváníveřejných zakázek maléhorozsahu (částky jsou bezDPH), jejichž předpokládanáhodnota v případě dodáveka služeb přesáhne 250 tisíckorun a v případě stavebníchprací přesáhne 500 tisískorun, nově uveřejňovatvýzvu k podání nabídek podobu minimálně 8 pracov-ních dnů na svých webových

stránkách a na profilu zadava-tele. Dále jsou tyto organi-zace po ukončenívýběrového, respektive zadá-vacího řízení každé takovétoveřejné zakázky povinny nasvých webových stránkáchzveřejnit minimálně následu-jící informace a dokumenty,a to bez časového omezení –zadávací dokumentaci VZ,výzvu k podání nabídek,dodatečné informace k zadá-vacím podmínkám, jmeno-vání hodnotící komise,protokol o otevírání obáleka o posouzení a hodnocenínabídek v případě VZ, uza-vřenou smlouvu včetně všechjejích dodatků, rozhodnutío zrušení zadávacího, respek-tive výběrového řízenía informaci o konečné cel-kové výši plnění z uzavřenésmlouvy.

VládaÚvěry na výstavbu nájem-ních domů dostaly zelenou8. 9. Vláda na svém zasedáníschválila pilotní programposkytování úvěrů ze Stát-ního fondu rozvoje bydlenína podporu výstavby nájem-ních bytů. První z kroků zalo-žený na nedávno schválenéKoncepci bydlení ČR doroku 2020 se tak rozběhne jižletos. Pro žadatele je připra-veno prvních 120 milionůkorun. Úvěr bude poskytovánprávnickým i fyzickým oso-bám na novou výstavbu byto-

20 Par lamentn í magaz ín20 Par lamentn í magaz ín

M O N I T O R I N G

M O N I T O R I N G

vých domů s nájemními byty,případně na rekonstrukceexistujících staveb, ze kterýchvzniknou bytové domys nájemními byty.

Vláda přerušila projednánímajetkového vyrovnánís církví14. 9. Kabinet Petra Nečasepřerušil projednáváníparametrů majetkovéhovyrovnání s církvemi a nábo-ženskými společnostmi.

Vláda by se k nim měla vrátitpo definitivním projednánírozpočtu. Konečné para-metry majetkového vyrov-nání schválila 25. srpnakomise pro narovnání vztahumezi státem a církvemia náboženskými společ-nostmi společně s církevníkomisí. Vyrovnání vycházíz usnesení vlády z dubnaroku 2008. Upraveny bylypouze ty pasáže, ve kterýchdocházelo k největším spo-

rům. Mezi nejdůležitější patřípak zejména rozšíření natu-rálních restitucí, které vyply-nulo z nutnosti sníženínároků na státní rozpočet.Objem naturálních restitucíse tak oproti původnímunávrhu zvýšil z 51 miliardkorun na 75 miliard.Finanční náhrada se naopaksnížila z 83 miliard korun na59 miliard. Vládní a církevníkomise se nakonec dohodlyna nutnosti stabilizovatfinanční hospodaření,a proto našly řešení v rozší-ření objemu naturálně vrace-ného majetku a následnémsnížení finanční náhrady.

Vláda schválila rozpočetna příští rok se schodkem105 miliard21. 9. Vláda jednomyslněschválila návrh státního roz-počtu na příští rok. Schodekrozpočtu má činit 105 mili-ard korun. Do Státníhofondu dopravní infrastruktury(SFDI) byly přesunuty4 miliardy z dluhové službya rezervy na dofinancování.

Dalšími prostředky prodopravu podmiňovaly svůjsouhlas s rozpočtem koaličníVěci veřejné. Ministr financíMiroslav Kalousek pozname-nal, že o 2 miliardy bylomožné zkrátit náklady na dlu-hovou službu vzhledemk rostoucí důvěře v ČR nahospodářských trzích. DoSFDI také směřuje veškerárezerva z fondu na kofinan-cování projektů z fondu EU.

Vláda přijala Strategii bojeproti sociálnímu vyloučení21. 9. Vláda na svém jednáníschválila Strategii boje protisociálnímu vyloučení na roky2011–2015, kterou předložilavládní zmocněnkyně pro lid-ská práva a připravila vládníAgentura pro sociální začle-ňování v romských lokali-tách. Strategie obsahuje vícenež stovku konkrétních opa-tření, do jejichž plnění budouzapojeny zejména rezortyškolství, práce a sociálníchvěcí, vnitra, místního rozvojea také Agentura pro sociálnízačleňování.

� I N Z E R C E

UPC poskytuje mnoho služeb, satelit, analogo-vou a digitální kabelovou televizi, internet, tele-fonní připojení. O jaké služby z Vaší nabídky jenejvětší zájem?O internet. U domácností jsou nejoblíbenějšíbalíčky, kombinace internetu a digitální televize.Malí firemní zákazníci mají největší zájem o inter-netové připojení, zejména Fiber Power 100. Těmgarantujeme kromě klasických služeb, které posky-tujeme domácnostem, i vyšší rychlost zásahu, servistýž den. K dispozici mají navíc vlastní call centrum.Střední a větší společnosti mají spíše zájem o inter-net jako takový a o datové služby.

V dubnu letošního roku společnost otevřela svéprvní datacentrum v Praze Malešicích. Jakéslužby datové centrum poskytuje a pro jakézákazníky jsou určeny?Již dva měsíce po otevření datového centra sídlí-cího v telehousu TTC Telekomunikace jsme měli70 % prostoru obsazeného či nasmlouvanéhodopředu. Dnes máme obsazeno 85 % datovéhocentra, určeného především IT společnostem, kterépotřebují prostor pro umístění serverů s aplikacemipro zákazníky. S Microsoftem navíc uvádímeslužbu jménem Microsoft office 365. Tato službaumožňuje zákazníkům přístup z internetu do jejichpočítače: dostanou se přímo na svůj excel či out-look. Zákazníci dále mají v datovém centru UPCk dispozici kompletní portfolio telekomunikačníchslužeb, jako jsou například webhosting, server hos-ting, rack housing, zabezpečení, dohled, cloudovéslužby, virtuální servery, exchange hosting a další.V neposlední řadě jsou zákazníky datového centraherní servery, a to nejen pro domácnosti. Ze statis-tik vidíme, že i klientela z řad podnikatelského sek-toru si po večerech hraje.

Poroste poptávka po službách datových center?Počítali jsme, že naše datové centrum se naplní dotří let. Pět měsíců po otevření je kapacita skorozaplněna. Proto se budeme zaměřovat na budovánímenších datových center v regionu. Zákazníci chtějímít datové centrum poblíž svého sídla, nechtějíposílat techniky až do Prahy. Naše investice protonyní míří mimo Prahu do vybraných regionů, kdechystáme příští rok otevření dvou menších dato-vých center.

Plánujete v příštích letech i další novinky,změnu obchodní strategie či akvizice?Největším novým trhem, který se snažíme oslovit,je pro nás státní správa a samospráva. První, na cose chystáme, jsou standardní tendry pro veřejnou

správu. Největší z nich je samozřejmě KIVS. Dálebudeme intenzivně rozvíjet služby pro menšífiremní zákazníky. Pro korporace jsme pak otevřelimezinárodní datové služby kapacitně v rozsahu10 gigabytů v naší UPC síti, která je ve 12 zemíchEvropy, v USA, Chile a v Austrálii. Intenzivně pra-cujeme na rozšíření národní sítě do všech lokalit,kde sídlí větší firmy. Samozřejmou prioritou jeposkytování kvalitních a bezpečných obrazových,hlasových a internetových služeb, což umožňujíprávě optické kabely. Proto budeme nadále inves-tovat nemalé peníze do růstu sítě tak, abychommohli pokrýt všechny požadavky zákazníků.A zcela určitě budeme dále budovat a rozvíjet regio-nální datová centra.

Do výběrového řízení o poskytování KIVS sekromě UPC přihlásila Telefónica O2, T-Mobile,GTS Czech, T-Systems společně s ČD Telema-tika, Dial Telecom a České Radiokomunikace.Poslední dvě firmy se obrátily na ÚOHS, kterýřízení zrušil pro porušení zákona. Podle ÚOHSvnitro diskriminovalo zájemce, kteří nepatřímezi současné dodavatele služeb. Jak vidíte dalšívývoj zakázky?Zakázka ještě není vypsaná oficiálně, zatím pro-běhly přípravné schůzky se všemi operátory, nanichž státní správa vyjádřila své požadavky. A ažbude ministerstvo vnitra operátory znovu oficiálněoslovovat, předpokládám, že zadávací požadavkybudou stejné. Nechci ovšem komentovat, proč sevýběrové řízení rozporovalo, to je věc každého jed-notlivého operátora. Jsem zvědav, jakým způsobembudou nastaveny podmínky v nové zadávací doku-mentaci. Myslím si ovšem, že v zájmu veřejnésprávy je přizvat do tendru i menší operátory, kteřísice nemají velkou základnu ve všech regionech, alemají například optickou síť v jednom regionu.Může tak vzniknout dobrá synergie v rámcinákladů a v rámci využití sítě. Například v Holand-sku, Belgii, Švýcarsku, kde jsme dodavatelem prostátní správu a bankovnictví, takto kombinují sítědohromady. Státní správa spolupracuje s regionál-ními operátory v jednotlivých městech a dohlíží nakvalitu celkových služeb.

KIVS vychází z toho, že je neefektivní, aby sivšechny úřady budovaly své vlastní sítě, alenapříklad ČSÚ již vlastní zakázku vypsal…Vlastní tendr vypsal kromě ČSÚ také NKÚa mnoho dalších. Jak známo, tyto úřady si vypsalysvé vlastní tendry, protože už nemohly čekat. Dobí-haly uzavřené smlouvy a ony se oprávněně bálytoho, že jim operátor přestane poskytovat služby.


Luká‰ Abazidfieditel divizeUPC Business


Víc neÏ jen kabel s internetemSpoleãnost UPC âeská republika se fiadu let zamûfiovala pfiedev‰ím na sluÏby pro domácnosti, v roce 2009pfii‰la s nabídkou pro firemní zákazníky a jiÏ v roce 2010 se stala druh˘m nejvût‰ím poskytovatelem datov˘chsluÏeb firmám. Nyní se snaÏí svou nabídkou oslovit vefiejnou správu. „První, co ná‰ ãeká, jsou standardní tendry,pfiedev‰ím KIVS,“ fiíká Luká‰ Abazid, fieditel divize UPC Business.

I C T

Zákazníci majív datovém centruUPC k dispozicikompletní portfoliotelekomunikaãníchsluÏeb, jako jsounapfiíklad webhos-ting, server hosting,rack housing,zabezpeãení,dohled, cloudovésluÏby, virtuálníservery, exchangehosting a dal‰í.


Ovšem pokud se podíváte na výsledek tendrů, tytoúřady od operátorů získaly lepší cenu než ty, kteréjsou k dispozici v KIVS. V případě, že by státníspráva chtěla tendr spravovat efektivně, tak do nějovšem musí investovat čas a zaměstnance. Tým proKIVS tvoří pouze tři zaměstnanci ministerstvavnitra a je logické že pro zvýšení efektivity by bylotřeba investovat i do služeb IT poradců v regionech.Ti znají jednotlivé poskytovatele a vědí, jakouslužbu jsou schopni operátoři veřejné správě nabíd-nout.

Funguje v této oblasti spolupráce veřejné správya soukromého sektoru?Bohužel ne příliš. V rámci trhu domácností jsmezvažovali investici do nové technologie vysoko-rychlostního internetu. Shodou okolností ve stej-nou dobu vláda vyhlásila plánovanou strategiiDigitální Česko, která definovala kroky vedoucík jednoduššímu přístupu k vysokorychlostnímuinternetu. Investovali jsme do technologií, které zdedosud nikdo nenabízel, a podpořili tak stát připlnění schválené strategie. Od státu jsme pak oče-kávali větší otevřenost a lepší komunikaci, např. přidiskuzi o zákonu o elektronických komunikacích.Nicméně jsme se setkávali s nepříliš velkýmzájmem. Například v otázce interferencí – což jeproblém rušení kabelových modemů novými tech-nologiemi LTE – nebyly naše připomínky brányv potaz. Dobrá komunikace je přitom základ, odněhož se mimo jiné odvíjejí rozhodnutí našichinvestorů, zda své peníze nasměrují právě k nám.

Které významné zakázky se Vám v ČR podařilov poslední době získat v soukromém sektorui veřejné správě?Za všechny bych jmenoval společný projekt ČNBa MF – obchodování se státními dluhopisy v zahra-ničí na mezinárodním elektronickém tržišti dluho-pisů MTS. Jsme jediný poskytovatel, který dokázalsplnit požadavky kladené na bezpečnost příméhopropojení datové centrály MTS se sídlem v italskémMilánu s příslušnými českými bankami. Pro bankytak bude obchodování bezpečnější. Podobnéslužby připravujeme také v Maďarsku a Polsku. Dal-ším významným projektem bylo vybudováníoptické sítě pro psychiatrickou léčebnu v Bohni-cích. Podobná zařízení v ČR se nyní snažímepropojit do jedné sítě tak, aby mohla zdarma ko-munikovat po internetu a vyměňovat si zkušenostis pacienty online. A jsem rád, že se nám daří i v dal-ších rozpracovaných projektech – je to možnáproto, že všem odvětvím, která oslovíme, od zdra-votnictví, přes bankovnictví, průmysl až IT, nabí-zíme přidanou hodnotu a další specifické služby.Kromě standardních služeb například garantujemebezpečnost. Víme, že nabízet pouze kabel s inter-netem už nestačí.

V roce 2009 UPC přišlo s nabídkou pro firmy,předtím se společnost zaměřovala především nasegment domácností. Podařilo se Vám naplnitcíle v oblasti firemních zákazníků?Úplně všechny ne. Například jsme čekali, že našecloudové služby budou přijaty vřeleji. Setkáváme

se někdy s tím, že zákazník se bojí dát svá data třetístraně. Přitom jsou data zabezpečená na mnohaúrovních, ani technik neví, co na serveru je.V zahraničí je zvykem, že i státní správa má svá datauložena v datovém centru a za jejich správu platípaušál. Ovšem co se týče hlasových a digitální slu-žeb a služeb datového centra, tam se nám podařilo

cíle naplnit, včetně akvizice strategického partneraSloane Park Property Trust, a. s. Máme druhou nej-větší optickou síť v ČR po Telefónice. Náš projek-tový tým neslouží jen k tomu, aby nakreslil řešenía obchodně ho prodal, ale aby také pomohl záka-zníkům vyřešit konkrétní problémy, které je trápí.

Jak vnímáte možnost získat veřejné zakázkyv ČR? Přinese podle Vás zlepšení novela zákonao veřejných zakázkách?Vždy samozřejmě záleží na tom, jakým způsobembude veřejná správa dodavatele vybírat. Avšakvěříme, že pokud podáme kvalitní cenu a nabíd-neme kvalitní službu, pravděpodobnost získánízakázek je velká. Naše šance vidíme předevšímv možnosti získávat zakázky v regionech. Co se týčenovely zákona o veřejných zakázkách, je dobře, žese tato oblast řeší, i když určité sporné body mohoupřetrvat. Obecně platí, že problémem jakékoli nove-lizace tohoto zákona je to, že spíše zohledňuje „poli-tické“ požadavky na úkor poznatků vyplývajícíchz praxe v obchodním styku. Ale počkám si navýslednou podobu zákona.

ms

UPC Česká republika, a.s., je největším českým poskytovatelemplacených televizních služeb a širokopásmového vysokorychlostníhointernetu. Její kabelové sítě jsou v dosahu 1,33 milionu domácnostív 370 lokalitách ČR. Služby UPC podle údajů k 30. 6. 2011 aktivněvyužívá 1,21 mil. zákazníků. Z toho si služby kabelové televizepředplácí celkem 512 000 domácností, vysokorychlostní internet424 000 domácností a telefonní služby 191 000 domácností.UPC je dceřinou společností Liberty Global, Inc.

I C T

„Ná‰ projektov˘ t˘m neslouÏí jen k tomu, aby nakreslilfie‰ení a obchodnû ho prodal, ale aby také pomohl

zákazníkÛm vyfie‰it problémy, které je trápí.“

Poslanci přehlasovali prezidentské vetok poslanecké novele zákona o ochraněovzduší, která dává radnicím pravomoczavést v centrech měst zóny se zákazemvjezdu neekologických automobilů.Neuspělo ani senátní veto k reformnízměně veřejného zdravotního pojištění,která mimo jiné zdražuje nemocničnípoplatky. Poslanci oproti senátnímunávrhu také setrvali na původní verzinovely silničního zákona. K podpisuprezidenta jde proto novela, která končís praxí výmluvy na osobu blízkou přispáchání dopravního přestupku. Odpo-vědný za něj bude majitel vozu. Drobnéúpravy k normě, která omezuje televizníreklamu, poslanci přijali. K prezidentovizamířila úprava, podle které by reklama

měla od příštího roku zmizet z kanáluČT1 a zpravodajského kanálu ČT24. Zapeníze z reklamy na kanále ČT2 byměla veřejnoprávní televize nově finan-covat Státní fond kultury a z reklamy naČT4 výrobu sportovních pořadů.V rámci úpravy, která mění trestní záko-ník a trestní řád, zpřísňující napříkladtrest za pletichy při zadávání veřejnýchzakázek, schválila sněmovna při třetímčtení návrh, aby za kupčení s hlasyvoličů hrozilo vězení od půl roku do třílet. Tím poslanci Karolína Peake (VV)

a další aktuálně zareagovali na kauzuprodávání voličských hlasů v Krupce.Do Senátu zamířila i novela zákonao DPH, a to ve verzi, která zvyšujedolní sazbu daně na 14 % a v příštímroce DPH sjednocuje na 17,5 %. Třetímčtením prošla i pětice zákonů zdravot-nické reformy a zákony reformujícídůchodový systém. Jde předevšímo vytvoření tzv. druhéhopilíře pro spoření na důchoda úpravu současného systémupenzijního připojištění (třetípilíř) se státním příspěvkem. Obětyto skupiny reformních zákonůjsme popsali v minulém čísle. Na pro-gram 23. schůze, která začala 20. září, sedostala mimo jiné i třicítka zákonů pro

závěrečné sněmovní čtení. Napříkladnovela Ústavy s přímou volbou prezi-denta a také novela zákona o Pozemko-vém fondu, která upravuje používánípeněz z privatizace a z dividend státemovládaných firem. Nově by takto zís-kané peníze měly pomoci ke stabilizacidůchodového účtu. Ke třetímu čtenízamířila i novela zákona o pomociv hmotné nouzi poslankyně ODS IvanyŘápkové. Měla by umožnit exekuci pří-spěvku na živobytí a použití těchtopeněz k úhradě dluhu na správnípokutě nebo například povinnémumístnímu poplatku. Neplatiči a jehorodině by ale mělo zůstat existenčníminimum a mohl by se dohodnout nasplátkách. Třetí čtení čekal před naší uzá-věrkou také balík zákonů k daňovéreformě, která má zjednodušit výběrdaní a pojistného a odstranit některézvýhodňující daňové výjimky. Při jed-nání ve druhém čtení převládla meziposlanci pře týkající se budoucnosti stra-venek. Vládní návrh chce totiž daňovouúlevu na tento zaměstnanecký benefitzrušit. Ambicí 23. zářijové schůze bylotaké dokončit schvalovací proces změnyobčanského zákoníku a norem, které setýkají například služby státních zamě-stnanců či platu státních zástupců.

SenátHorní komora zasedla několikrát běhemléta a projednala všechny zákony, kteréjí v té době sněmovna postoupila. Začá-tek 12. senátní schůze byl naplánovánna 6. října. Měla by se mimo jiné vypo-řádat se všemi už zmíněnými normamizdravotnické, důchodové i daňovéreformy i s kontroverzní novelouzákona, která zvyšuje DPH. Většinatěchto úprav narazila na nesouhlassněmovní opozice. A stejnou reakcilze očekávat i v Senátu,kde má opozicevětšinu.

Alexandra Štefanová,parlamentní zpravodajka

I N F O R M A C E Z P A R L A M E N T U â R


„Za kupãení s hlasy voliãÛ má novû hrozitvûzení od pÛl roku do tfií let.“

Poslanecká snûmovnaDolní zákonodárná komora zasedala od konce léta do uzávěrky našeho časopisučtyřikrát a do Senátu poslala dvacítku norem, které se mimo jiné vztahují k reformězdravotnictví, důchodů i oblasti daní. Zasedání poslanců byla bohatá i na události,které se přímo netýkají zákonodárství. Vít Bárta (VV) a Jaroslav Škárka (nezařa-zený) byli vydáni k trestnímu stíhání, jedna z poslankyň dostala pokutu za manipu-laci s hlasovacími kartami, disciplinární řízení bylo zahájeno s poslancem, který seexpresivními výroky bránil prodloužení schůze do nočních hodin.



P ¤ Í L O H A S T A V E B N I C T V Í

České stavebnictví zažívá po letech boomu nelehké časy.Pokles, v nejlepším případě stagnace stavebního trhu je způ-sobena nízkou poptávkou, a to jak soukromou, tak veřejnou.Kvartální analýza českého stavebnictví společností CEECResearch a KPMG Česká republika poskytuje aktuálnía podrobné údaje o českém stavebnictví, zpracované nazákladě údajů získaných z interview s klíčovými představitelivybraných stavebních společností. Vzhledem k pokračujícínejistotě a turbulencím na trhu nelze očekávat brzkouzměnu k lepšímu. Možnosti změnit trh jsou přitom mini-mální. Reálnou příležitost vidí autoři studie v dalším zefek-tivnění vnitřního fungování společností. Je otázka, zda dřívepřijde pročištění trhu na straně nabídky, nebo růst poptávky.

I v době ekonomické recese vznikají zajímavé stavby – před-stavujeme 15 nominovaných na titul Stavba roku 2011.V následujících letech bude hrát stále větší roli důraz naúsporu energií. Česká republika bude muset naplnit cílSměrnice o energetické náročnosti budov, podle níž mají býtdo roku 2020 realizovány pouze budovy, jejichž spotřebaenergie se bude blížit nule.Zamíříme i na český realitní trh, který je již několik let podtlakem dvou významných faktorů – převisu nabídky nadpoptávkou a obtížnějšího přístupu k financování nemovi-tostních projektů – a jeho očekávaný vývoj.Na závěr nechybí pohled na vývoj evropského stavebnictví.Ukazuje se, že velké evropské stavební skupiny dnesv důsledku snížení investic do stavebního sektoru v Evropskéunii vyhledávají příležitosti k růstu v zahraničí a téměř polo-vinu svých výnosů generují za hranicemi své země.


speciální pfiíloha

âekání na

LEP·Í âASY

Výsledky nejnovější kvartální analýzy čes-kého stavebnictví 07/2011 potvrzujípokračující stabilizaci v očekáváních ředi-telů stavebních společností ohledněvývoje sektoru v roce 2011. Navíc oprotipředchozím predikcím z ledna i dubnadošlo k mírnému zlepšení. Naopak k dal-šímu zhoršení predikcí vývoje došlo vevýhledu na rok 2012, který u ředitelů sta-

vebních firem budí stále větší obavyvzhledem ke stále nízké poptávce inves-torů, a to jak poptávce financované zesoukromých zdrojů, tak i veřejnýchzdrojů. A jak ukazuje separátní výzkumzaměřený na projektové a inženýringovéspolečnosti (tj. ty, které připravují pro-jekty pro následnou realizaci stavebnímifirmami), jsou jejich obavy oprávněné.

Aktuálně očekávají ředitelé společnostípokles výkonu českého stavebnictví prorok 2011 o 4,1 % (dubnové predikce uka-zovaly na celoroční pokles o 5,6 %, led-nové indikovaly snížení výkonu o 5,5 %).Pokles sektoru očekávají dva ze tří ředi-telů stavebních společností (63 %), což jevýsledek srovnatelný se závěry výzkumurealizovaného před třemi měsíci, kdykontrakci pro rok 2011 predikovalo 64 %společností (68 % před šesti měsíci).Výhled očekávání ředitelů na rok 2011 sedo jisté míry stabilizoval a dokonce velicemírně zlepšil. Co se ale naopak konzis-tentně zhoršuje, je výhled na rok 2012.Ten měl být podle očekávání ředitelůz října 2010 a ledna 2011 počátkem stabi-lizace českého stavebnictví (ještě v lednuředitelé očekávali dokonce i mírný růsto 1,6 % v příštím roce). Aktuálnívýsledky výzkumu však ukazují na dalšípokračování poklesu sektoru (o 2,4 %),což potvrzuje, že návrat k růstu českéhostavebnictví nepřijde ani v roce 2012,a pokud nedojde k nějakým nečekanýmzměnám, krize bude pokračovat i v příš-tím roce. Pokles v roce 2012 předpovídajíjak velké, tak i střední/malé stavebnífirmy, z pohledu zaměření se jedná jako pozemní, tak i inženýrské stavitelství,tj. všechny segmenty.

Ředitelé projektových a inženýringo-vých společností potvrzují úbytek pro-jektů, a tím i menší objem budoucípráce pro stavební společnosti (cožpotvrzuje jejich obavy). Výrazně nega-


V˘hledyãeského stavitelství



O ekávaný vývoj stavebnictví(pro daný rok)

1,6%

-0,6%

-2,4%

-5%

-3%

-6%

-5,5%-5,6%

-4,1%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

01/2010 04/2010 07/2010 01/2011 04/2011 07/2011 2012

Podí

lres

pond

entů

-12%

-10%

-8%

-6%

-4%

-2%

0%

2%

4%

Oče

káva

nývý

vojs

tave

bnic

tví

(váž

ený

prům

ěr)

růst 0-5% růst 6-10% růst 11-15% růst 16-20% růst >20% pokles 0-5% pokles 6-10% pokles 11-15% pokles 16-20% pokles >20% neví průměr

-7,8%ČSÚ31.12.2010

Rok 2011 by mohl b˘t podle fieditelÛ stavebních spoleãností mírnû lep‰í,neÏ se oãekávalo. Naopak ve v˘hledu na pfií‰tí rok zcela znatelnû rostouobavy, Ïe krize bude pokraãovat i v roce 2012. Shodují se na tom jakvelké, tak i stfiední a malé stavební spoleãnosti.


tivně predikují výhled především spo-lečnosti připravující projekty pro inže-nýrské stavitelství.Nejčastěji zmiňovanými problémy pro-jektových a inženýringových společnostíjsou byrokracie/požadavky státníchúřadů, nedostatečná poptávka a tvrdákonkurence (např. kvůli nedostatku zaká-zek se některé firmy snaží udržet na trhui formou podhodnocování svých nabí-dek). Aktuálně uvádí 47 % společností, žemají méně zakázek než před rokem. Podílspolečností, které uvádějí, že mají zaká-zek více než před rokem, je pouze 14 %.Stejný objem zakázek jako před rokempotvrzuje 39 % firem.Situace z pohledu respondentů zabývají-cích se projekty v pozemním nebo inže-nýrském stavitelstvím ukazuje na výraznérozdíly mezi těmito dvěma segmenty.Zatímco menší množství zakázekpotvrzuje 38 % respondentů z pozem-ního stavitelství, v inženýrskémse jedná až o 61 % firem.

V souladu s očekávaným mírně lepšímvývojem stavebnictví v tomto roceoproti předchozím predikcím stavebnífirmy zlepšují i výhled svých tržeb –pokles by mohl být mírnější než předpo-vídaly dříve. Pro rok 2012 však zcelanově uvádějí, že ještě nedojde ke stabili-zaci a pokles tržeb bude pokračovat.V predikcích na rok 2012 (shodně sezhoršujícím se výhledem pro vývojcelého sektoru) společnosti snižujíplány svých tržeb. Poprvé od začátkuroku uvádějí, že tržby by měly klesati v roce následujícím. Od dubnavýrazně vzrostl podíl společností, kterése připravují na pokles tržeb i v příštímroce (z 30 % na aktuálních 50 %,

v lednu se jednalo pouze o 19 % firem).Celkový průměr odpovědí ukazuje napokles tržeb o 0,9 % (v dubnu ještě spo-lečnosti očekávaly růst o 0,4 %, v lednudokonce až o 2,5 %).

Sebedůvěra ředitelů stavebních společ-ností v překonání konkurence v roce2011 přestala růst a naopak poklesla.Navíc výhled na rok 2012 poprvéukazuje na ještě menší míru optimizmunež pro rok současný.V souladu s rostoucími obavami ohledněvývoje v roce 2012 došlo k poklesu sebe-

důvěry i pro rok příští, a to zcela výraz-nému. Aktuálně očekává zlepšení svépozice oproti konkurenci pouze 48 %společností (tj. méně než pro tento rok).Přitom ještě v dubnu se jednalo o 65 %ředitelů (již v dubnu byl zaznamenánprvní mírný pokles optimizmu, tj. poklesz lednových 68 %).

Vytížení kapacit stavebních společnostív aktuální plné sezoně oproti dubnui lednu vzrostlo. Naopak poklesl podílspolečností, které uvádějí, že mají zaká-zek méně než před rokem. Situace alestále zůstává velice náročná předevšímv inženýrském stavitelství.Výsledky červencového výzkumu ukazujína další růst procentuálního vytíženíkapacit stavebních společností oprotisituaci v dubnu i lednu – aktuálně sepohybuje na úrovni 84 %. Jedná seo důsledek rozběhnutí plné stavební

sezony a rovněž i výsledek již realizova-ných optimalizací kapacit stavebních spo-lečností (např. jeden z ředitelů největšíchstavebních společností uvedl, že zreduko-vali kapacity o 30 % tak, aby udrželivysoké vytížení, tj. konkurenceschopnostjejich nabídky, a nemuseli nevytíženékapacity dotovat). Jak ukazuje následujícítext, zvyšování efektivity fungování spo-lečnosti je aktuálně stále nejvyšší priori-tou ředitelů firem, a proto ve spojenís obavami ohledně roku 2012 můžemečekat ještě další optimalizaci v tétooblasti.

Vzhledem k obavám ohledně vývojev příštím roce chtějí společnosti zinten-zivnit snahy o zvýšení efektivity svéhofungování. Shodují se na tom jak ředi-telé z pozemního, tak i inženýrskéhostavitelství, rovněž i velké, střednía malé firmy.Na které hlavní oblasti se budou stavebníspolečnosti v průběhu dalších dvanáctiměsíců zaměřovat? Přestože predikce protento rok ukazují na mírnější pokles nežspolečnosti očekávaly, výhled na rok2012 u ředitelů stavebních společnostívzbuzuje rostoucí obavy. Proto klíčovouprioritou, na kterou se chtějí firmy i na-dále zaměřovat, je další zvyšování efekti-vity jejich fungování (potvrzuje 97 %ředitelů firem, 96 % v lednu). Současněbyla tato priorita hodnocena jako nejdů-ležitější pro jejich budoucí úspěšné fun-gování a její význam neustále roste(7,6 bodu z 10 maxima), tj. nejvyššíhodnota za posledních 12 měsíců(7,3 v lednu, 6,8 bodu v říjnu 2010,6,9 bodu v červenci 2010). Z pohleduvývoje v jednotlivých segmentech provelké stavební společnosti zůstávánaprostou a zcela klíčovou prioritou zvý-šení efektivity jejich fungování (7,6 bodustejně jako v lednu). S určitým odstupemnásleduje zkvalitnění výběru dodavatelů(nárůst oproti lednu). Ostatní prioritynásledují až s odstupem. Oblast akvizica převzetí jiných společností je stále nej-nižší prioritou a vzhledem k narůstajícímobavám ohledně dalšího vývoje trhužádná z dotázaných velkých společnostíneuvádí tuto oblast jako nejvýznamnějšíprioritu. Velice podobně je to s potřebouzískat strategického partnera pro podni-kání – pouze jedna z dotázaných velkýchspolečností uvádí tuto prioritu zavýznamnou.

(zpracováno podle kvartální analýzy českéhostavebnictví 07/2011 společnostíCEEC Research a KPMG ČR)


O ekávaný vývoj tržeb(pro daný rok)

2,5%

0,4%

-0,9%

-1,7%

-2,7%

-1,4%

-4,6%

-2,5%

-1,4%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

01/2010 04/2010 07/2010 01/2011 04/2011 07/2011 2012

Podí

lres

pond

entů

-6,0%

-5,0%

-4,0%

-3,0%

-2,0%

-1,0%

0,0%

1,0%

2,0%

3,0%

4,0%

Oče

káva

nývý

vojt

ržeb

(váž

ený

prům

ěr)

růst 0-5% růst 6-10% růst 11-15% růst 16-20%

růst >20% pokles 0-5% pokles 6-10% pokles 11-15%

pokles 16-20% pokles >20% neví průměr

„Klíãovou prioritou, na kterou se chtûjí firmy i nadálezamûfiovat, je dal‰í zvy‰ování efektivity jejich fungování.“

Letos bylo do soutěže přihlášeno 44 sta-veb, 24 staveb postoupilo do druhéhokola soutěže. Tyto stavby porota osobněnavštívila a provedla důkladnou pro-hlídku stavby.

8. září bylo v Nadaci pro rozvoj archi-tektury a stavitelství vyhlášeno 15 nomi-nací na titul Stavba roku, nominace nazvláštní ceny a ceny vypisovatelů.Dne 3. října bude v Senátu PČR v Praze

u příležitosti 5. ročníku Dnů stavitelstvía architektury uděleno 5 titulů STAVBAROKU, bez rozlišení pořadí, Cenapředsedy Senátu PČR, Cena primátorahl. m. Prahy a Ceny veřejnosti.

Letos je to jiÏ po devatenácté, co se nejlep‰í stavby realizované na území âeské republiky utkajío prestiÏní cenu Stavba roku 2011 (od ãervna roku 2010 do kvûtna roku 2011).

Vyhlá‰ení Stavby roku se blíÏí



8

41

38 20

23


Nominované stavby na titulStavba roku 2011 – nominace udûlena za:2. âVUT – Nová budova Dejvicejednoduchou a přitom výrazně působivou stavbu pro výukuarchitektů3. Malá vodní elektrárna a rybí pfiechod Berounenergetickou stavbu k využití obnovitelného zdroje se zřete-lem ke kultivaci nábřežního prostoru6. V˘stavba Jihozápadní ãásti PraÏského okruhuvelkoryse pojatou dopravní stavbu nezbytnou pro život hlavníhoměsta se zřetelem k náročnému osazení do přírodního rámce7. V˘stavba rodinného domu, Praha 6-Bfievnovvýrazně soudobý rodinný obytný dům se zřetelem k netradič-nímu užití špičkových technologií pro vybavení stavby8. Golf Klub âertovo bfiemeno, Jistebnicenevšední stavbu pro aktivní odpočinek se zřetelemk citlivému začlenění do krajinného rámce9. Onkologické centrum Fakultní nemocnice PlzeÀsoudobý nemocniční pavilon se zřetelem ke složitostizdravotně-technologického uspořádání16. Ekologicky ‰etrn˘ hypermarket s nulovou uhlíkovoustopou v Jaromûfiivýjimečnou ekologickou stavbu se zřetelemke kultivaci opuštěného průmyslového území

18. Bytov˘ dÛm s malometráÏními byty a tûlocviãnou, Praha 1architektonicky výrazný dům s malýmibyty v historickém jádru města20. Spoleãenské centrum Trutnovska pro kulturu a voln˘ ãaspůsobivé soudobé kulturní zařízení se zřetelemk velké variabilitě využití23. Miura Hotel, âeladnádesignový hotel se zřetelem k citlivémupropojení s krajinným rámcem horské oblasti27. Multifunkãní dopravní terminál, âeská Tfiebovánápadité vytvoření přívětivé vstupní brány hromadnédopravy do města se zřetelem k uplatnění výtvarnéhoumění ve veřejném prostoru29. Revitalizace Staromûstského námûstí, Mladá Boleslavdopravní zklidnění a společenské oživení historickéhocentra města se zřetelem ke zvoleným výtvarným prvkům38. Kryt˘ plaveck˘ bazén v Litomy‰lipřátelskou sportovní stavbu se zřetelemk netradičnímu pojetí zelených střech41. Univerzitní kampus Masarykovy univerzityv Brnû-Bohunicích, ‰kolská ãástneobvykle velkorysý vysokoškolský areál se zřetelemke spojení s objekty dalších důležitých městských funkcí42. Loket, T.G.M. ã.p. 87, stavební úpravy a oprava objektucitlivou a nápaditou rekonstrukci historicky významnéhodomu pro potřeby moderního způsobu bydlení

V˘sledky soutûÏe naleznete na www.stavbaroku.cz



Naproti tomu Direktiva 2010/31/EU o energetickéúčinnosti budov z 19. května 2010 obsahuje záva-zek přejít do konce roku 2020 na standard „téměřenergeticky nulových budov“. Ačkoliv v direktivěchybí přesnější definice, je zřejmé, že je podstatněambicióznější než samotný národní cíl v podoběnízkoenergetického standardu obsažený v aktuali-zaci SEK a předpokládá podstatně rychlejší pře-chod na tzv. nákladově optimální standard.Výroba tepla pro vytápění obytných budov předsta-vuje 56 494 TJ ročně, tedy 46,2 % celkové domácídodávky v Česku. Obdobně spotřeba elektřiny v do-mácnostech včetně vytápění a ohřevu teplé vody sepodílí na celkové domácí spotřebě elektřiny zhruba25, 3%. Zvýšení energetické účinnosti rezidenčníchbudov představuje jednu z oblastí s nejvyššímpotenciálem úspory energií v České republice,a proto si také zaslouží adekvátní pozornost.

Program energetické nezávislostiAliance obcí a měst, podnikatelů, odborů,bytových družstev a ekologických organizacípožaduje, aby vláda investovala desítky miliardkorun z prodeje povolenek ke znečišťovánído nového programu energetické nezávislosti,který srazí závislost českých budov na vytápěnífosilními palivy.Svaz měst a obcí, Konfederace zaměstnavatel-ských a podnikatelských svazů, Svaz českýcha moravských bytových družstev, Českomoravskákonfederace odborových svazů a Hnutí DUHAto společně navrhly v dopise adresovaném pre-miéru Petru Nečasovi. Takové řešení podle nichposílí českou ekonomiku, ulehčí domácnostema sníží naši závislost na dovozu energie.Program by měl domácnostem, městům či obcími krajům pomoci s důkladnou energetickou reno-vací budov – zateplením, výměnou oken či vyba-vením domů moderními zdroji tepla, jako kotlina biomasu, solárními kolektory na střecháchapod. Srazí tak účty za teplo a sníží závislostdomácností i veřejných budov na drahém zem-ním plynu z nestabilních zemí. Navíc peníze,které program investuje, zůstanou v domácí eko-nomice. Vytvoří desítky tisíc pracovních míst pročeské zedníky, dělníky a inženýry.

·ance pro budovyJiž v lednu Česká rada pro šetrné budovya Centrum pasivního domu ve své nové inicia-tivě Šance pro budovy upozornila na skutečnost,že přechod k vyšším energetickým standardůmby České republice dokázal přinést více než223 miliard korun.Jak pro iniciativu spočítal ekonom ing. MiroslavZámečník, člen Národní ekonomické rady vlády(NERV), při konzervativních předpokladech růstucen energií 3 % ročně a diskontní sazbě 5 % byvyšší energetické standardy představovaly pro čes-kou společnost přínos více než 223 miliard Kčv průběhu 25 let. V případě vyššího růstu cenenergií se tento přínos exponenciálně zvyšuje.„V budovách můžeme a musíme snížit na mini-mum zejména spotřebu tepla na vytápění, spotřebuenergie na přípravu teplé vody, chlazení, větránía osvětlení,“ říká Ing. Petr Vogel, předseda předsta-venstva České rady pro šetrné budovy. „Musímev budovách také zajistit co nejvyšší pokrytí spotřebyenergie z obnovitelných zdrojů,“ dodává ředitelCentra pasivního domu Ing. Jan Bárta.Iniciativa navrhuje zavedení nízkoenergetickéhostandardu jako požadovaného v co nejbližšímmožném termínu. Nejlépe již do roku 2013.Následně by od roku 2015 měl být zavedenpasivní energetický standard. Dosažení jak níz-koenergetického, tak pasivního standardu je jiždnes možné a prakticky užívané.Naproti tomu poslední krok vedoucí k téměřnulovému standardu, tedy zavedení požadavkůna obnovitelné zdroje, už bude oproti dneškuvětší změna, na kterou se bude potřeba připravit.Tento krok navrhuje iniciativa provést v souladuse směrnicí v roce 2020.

red.


Investice do chytr˘chdomÛ se vyplatíAktualizace Státní energetické koncepce âR z února 2010v oblasti zvy‰ování energetické úãinnosti budov stanoví cíl sníÏitspotfiebu energie na vytápûní do roku 2030 proti stavu v roce2005 o 30 %, pfiiãemÏ po roce 2020 by mûla v˘stavba v‰echnov˘ch budov odpovídat nízkoenergetickému standardu.


Nízkoenergetické domy podle ČSN 730540:2 jsou budovy s roční měr-nou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/(m2a), pokud využí-vají velmi účinnou otopnou soustavu. Toto kritérium se používá bez ohleduna tvar budovy. Při vhodném kompaktním tvaru bude pochopitelně snadnějisplnitelné než při tvaru velmi členitém. Z praktického hlediska však nelzedosáhnout parametrů nízkoenergetického domu bez systému nucenéhovětrání s rekuperací.Pasivní domy jsou v normě ČSN 730540:2 označovány jako budovys roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a)a zároveň musí být splněn velmi přísný požadavek na celkovou neprůvzduš-nost budovy (hodnota n50 = 0,6 h-1). Dále u těchto budov nesmí celkovémnožství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřevvody) překračovat hodnotu 60 kWh/(m2a).


Tyto trendy jsou dlouhodobější a majísvůj zdroj v celkovém vývoji ekonomikya v reakci bankovního sektoru nafinanční krizi. Podmínky financovánízůstávají nadále přísné a banky jen

pomalu a opatrně zkoumají možnostijejich zjemnění. Stálý rozpor mezi obje-mem obchodů (poskytnutými úvěry)a řízením rizik se jen velmi pomaluposouvá ve prospěch růstu obchodu.

Podmínky bankovního financovánízÛstávají pfiísnéPoměr vloženého vlastního kapitálupožadovaný bankami pro poskytnutífinancování se u nemovitostních pro-jektů v České republice pohybuje na cca30–40 % hodnoty nemovitosti, objempožadovaných předprodejů (respektivepředem dohodnutých pronájmů) sepohybuje okolo 55–60 % v případě kan-celářských a prodejních prostor a mezi35–40 % v případě rezidenčních nemo-vitostí. Toto jsou velmi přísné poža-davky ve srovnání s podmínkamiexistujícími do roku 2008.Vlivem krize došlo také ke zvýšení roz-dílného přístupu bank, respektive inves-torů k jednotlivým zemím v rámcistřední a východní Evropy. Toto můžebýt pozitivní zpráva jak pro Českourepubliku, tak především pro Polsko,které jsou v rámci regionu vnímány jakodůležité a nejrozvinutější trhy. Je taképatrné, že situace realitního trhu je úzcesvázána se stabilitou jednotlivých eko-nomik a způsobem, jakým se jednotlivézemě vyrovnávají s dopady krize. Dife-rencovaný přístup k jednotlivým zemímse odráží v rizikové přirážce požado-vané bankami nad základní úrokovousazbu – ta se liší od 2,5 % až do 9 %,a to u dlužníka s dobrou reputacía vhodným projektem.

V˘voj poptávky po jednotliv˘chtypech nemovitostíPohled na vhodnost projektu se samo-zřejmě liší případ od případu a nelzezobecňovat. Rozhodujícími faktory jsoukvalita nemovitosti (umístění, obsaze-nost) a výše a stabilita peněžníhopříjmu (nájmu). Relativně nejlépe z hle-diska možnosti zahájení výstavby jsouna tom projekty týkající se komerčníchprostor a obchodních center. To lze při-číst stabilnější poptávce po těchtonemovitostech a faktu, že nemovitostnítrh v České republice je v těchto oblas-tech nejméně vyvinutý ve srovnánís trhy západní Evropy. Oblast výstavbyobchodních center zůstává zajímavápředevším v menších městech.V oblasti rezidenčních nemovitostí sicedošlo v roce 2011 k meziročnímunárůstu počtu zahájených projektů, nic-méně je třeba vzít v úvahu velmi nízkousrovnávací základnu roku 2010. Mezi-roční růst tedy spíše než rostoucípoptávku zohledňuje fakt, že řada deve-loperů překonala poklesy let 2009a 2010 a zahajuje projekty připravené jižza nových tržních podmínek.Obecně nejméně preferovanými jsouprojekty týkající se výstavby hotelů.Hotelový sektor je v rámci České


V˘voj nemovitostníhotrhu v âeské republiceRealitní trh je jiÏ nûkolik let pod tlakem dvou v˘znamn˘chfaktorÛ – pfievisu nabídky nad poptávkou a obtíÏnûj‰íhopfiístupu k financování nemovitostních projektÛ.

Nemovitosti budouvÏdy v˘hodnouinvesticí a ochranoupfied inflací, vût‰inaz nich navíc pfiiná‰ípravideln˘ penûÏnípfiíjem.


republiky významně koncentrován v Praze a tatooblast aktuálně vykazuje nadbytek ubytovacíchkapacit ve všech kategoriích.

Co dál?Myslím, že jakékoliv prognózy jsou vždy ovliv-něny osobní zkušeností a založením jejichautora. Berte prosím i následující řádky jen jakoosobní pohled na možný vývoj.Je jednodušší říci, co se bude dít v krátkodobémhorizontu a co v dlouhodobém, problém nastávápři odhadu střednědobého vývoje. Myslím, žekrátkodobě budeme svědky přinejlepším stagnacecen nemovitostí. Stagnující čisté příjmy obyvatel,obecný pesimizmus a opatrnost a nutnost podíletse na úhradě již vzniklých dluhů nedovolí velký

růst poptávky. Nabídka bude naproti tomu tla-čena ke zvýšení v důsledku vypršení stávajícíchnájemních kontraktů (tj. uzavření nových za sní-

žených cen a na snížený objem podlahové plo-chy), nutnosti refinancovat stávající dluh (a tedyv řadě případů nutnosti získat peníze prodejemnemovitosti) i zvýšenou aktivitou developerů.Dlouhodobě (tj. v horizontu 5 a více let)můžeme čekat opětovný růstový trend. Nemovi-tosti budou vždy výhodnou investicí a ochranoupřed inflací, většina z nich navíc přináší pravi-delný peněžní příjem. Pokles cen, který nastalv uplynulém období činí investice do nemovi-tostí čím dál více zajímavými. Také je třeba vzítv úvahu fakt, že realitní trh střední a východníEvropy zůstává i po růstu do roku 2008 podvyvi-nutým ve srovnání s trhem Evropské unie. Nižšíobyvatelná plocha na hlavu spolu s problémovoukvalitou části existujících nemovitostí povedoudlouhodobě k růstu poptávky po rezidenčnímbydlení. Pokud dlouhodobě dojde k růstu ekono-miky, což je velmi pravděpodobné, bude tentorůst vytvářet tlak na zvýšení poptávky po kance-lářských i skladovacích prostorách.

Pavel Kliment,Partner KPMG Česká republika

„Oblast v˘stavby obchodních center zÛstávázajímavá pfiedev‰ím v men‰ích mûstech.“

UPC Business (MPLS) IP VPN

UPC Business Hosting

Telefon

WDM

VPN- EoMPLS

VoIP

SDH

� I N Z E R C E

Jihozápadní část Pražského okruhu pro-pojuje dálnici D1 s dálnicí D5. První úsekměří 8,7 kilometrů a vede od dálnice D1na úroveň obce Vestec. Druhá část pokra-čuje od obce Vestec po obec Lahovicea měří 8,3 km. Poslední část novéhoúseku Pražského okruhu vede od Lahovicdo Slivence a měří 6 km. Kompletnírekonstrukcí prošel úsek od Slivence doTřebonic v délce 7,3 km.„Celá stavba je významná svou technolo-gickou náročností. Po celé délce je něko-lik desítek mostů včetně nejdelšíhov České republice přes řeku Berounku načásti úseku vedoucí od Lahovic do Sli-vence. Okruh je specifický svými tunely,které jsou umístěné v částech od obceVestec až ke Slivenci,“ říká tisková mluvčíŘSD Nina Ledvinová. Detailní technickýpopis k celému Pražskému okruhu jek dispozici na webové prezentaciwww.okruhprahy.cz.Po celý rok procházela stavba poměrnědetailním zkušebním provozem. Až naněkolik drobností, které jsou u tak složi-tých staveb zcela běžné, funguje celý úsekperfektně a bez větších problémů.„V srpnu 2011 ŘSD společně s odborníkyprovádělo v tunelech Pražského okruhuzkoušky v oblasti požární bezpečnosti.A výsledky jsou v naprostém pořádku,“říká ředitel ŘSD René Poruba.

Ukončení zkušebního provozu se před-pokládá v červnu 2012, kdy by dílo mělobýt uvedeno do trvalého provozu.Během uplynulého roku byla provedenařada zkoušek a testů. Mimo jiné probí-halo a ještě probíhá kompletní měřeníhlukové zátěže pro ověření, zda jsousplněny legislativou dané hlukové limity.Dále proběhla řada zátěžových testův tunelech s cílem ověřit a zajistit maxi-mální bezpečnost řidičů. „Tyto testy,stejně jako běžná údržba, jsou prováděnyv období s nižší intenzitou provozu,zejména o víkendech a v noci, a to přizachování průjezdnosti okruhu, byť

v režimu obousměrného provozu v jednétunelové rouře. Pouze jedenkrát došlo keznovuotevření Jižní spojky pro nákladnídopravu, když byly prováděny v tunelechpředepsané požárně preventivní zkoušky,které nelze provádět ani za částečnéhoprovozu,“ říká Nina Ledvinová.Na Pražském okruhu denně v obou smě-rech projíždí kolem 120 tisíc vozidel. Jdetedy o nejzatíženější část celé dálniční sítěv České republice. To se projevuje i napříjmech pro SFDI z výběru mýtného.Celkový účet po 365 dnech provozu jepříjem kolem 290 milionů korun.„Řídicí systém dopravy celého jihozá-padního segmentu, v jehož rámci bylopoprvé v České republice nasazenoliniové řízení dopravy, spolehlivě řídídopravu, v období s vysokou intenzitouprovozu omezuje rychlost pro zvýšenípropustnosti komunikace, varuje předkolonami, nehodami i jinými nebezpeč-nými jevy, reaguje na aktuální povětr-nostní podmínky. Nyní se připravujeautomatické varování řidičů před vozid-lem v protisměru,“ uvádí René Poruba,ředitel ŘSD. Podle něj je roční provozjihozápadní části Pražského okruhuzásadním motivem pro pokračovánívýstavby dalších úseků. Především se totýká části od pražského mezinárodníholetiště Praha Ruzyně směrem k dálniciD8 do Ústí nad Labem a části od dál-nice D1 ve směru k dálnici D11 vedoucído Hradce Králové, kde stále chybí pra-vomocné územní rozhodnutí. „Zásadníjsou především finance a získání územ-ního rozhodnutí. Je před námi složitáa finančně náročná modernizace dál-nice D1 z Prahy do Brna, dokončeníúseku přes České Středohoří na dálniciD8 a neméně důležitá dálnice D3z Prahy do Českých Budějovic. Dalšífinanční prostředky na Pražský okruh setedy budou hledat velmi těžko. Alemusí se s výstavbou pokračovat,“doplňuje René Poruba.

Nina Ledvinová,Ředitelství silnic a dálnic



PraÏsk˘ okruh v jihozápadníãásti slaví první rok provozuV záfií loÀského roku byla zprovoznûna nejnovûj‰í ãást PraÏského okruhuv jihozápadní ãásti hlavního mûsta. Trasa vedoucí od dálnice D1 (smûr Brno)k dálnici D5 (smûr PlzeÀ) odvedla v˘znamnou ãást dopravy z pfietíÏené JiÏníspojky. PraÏsk˘ okruh vedle dopravní role plní perfektnû i roli finanãníhozdroje pro rozpoãet Státního fondu dopravní infrastruktury. Na m˘tném se nanovém úseku okruhu vybralo celkem 290 milionÛ korun.

Přední evropské stavební firmy se postupně zota-vují z ekonomické recese, která je zasáhla předtřemi lety, diverzifikací geografické působnostia prováděných činností. Tato diverzifikace jepřímým výsledkem snížení investic do staveb-ního sektoru v Evropské unii o 3,6 %, k němuždošlo v roce 2010 po několika letech maléhonebo žádného růstu. V roce 2011 se očekávácelkový růst o nepatrné 0,2 %. Vyplývá toz aktuální studie European Powers of Construc-tion, kterou zveřejnila poradenská a auditorskáspolečnost Deloitte.„Velké evropské stavební skupiny vyhledávají pří-ležitosti k růstu v zahraničí. Dnes tak působí navšech pěti kontinentech a generují téměř polo-vinu svých výnosů za hranicemi své země. Tentotrend v posledních letech zesílil a očekáváme,že bude v blízké budoucnosti pokračovat,“uvádí partnerka společnosti Deloitte DianaRádl-Rogerová, která má na starosti odvětvínemovitostí ve střední Evropě, a dodává:„Za pozitivní krok můžeme považovat diverzifi-kační strategie do oblastí jiných činností, než jestavebnictví, neboť často přinášejí vyšší maržea stabilnější peněžní toky.“Studie ukazuje, že řada evropských stavebníchspolečností předpokládala vyčerpání svých tra-dičních obchodních modelů, založených nadomácí stavební činnosti buď pro veřejný sektor,nebo realitní developery, a zavedla úspěšné ino-vační strategie, které snižují jejich závislost natradičních trzích.„Devět ze společností uvedených mezi přednímistavebními firmami za rok 2010 získává nejméněpolovinu výnosů z nestavební činnosti. Jedenáctz nich generuje alespoň 40 % výnosů v zahra-ničí. Většina vedoucích stavebních firem se silněangažuje v koncesních a dalších typech PPP pro-jektů,“ vysvětluje Michal Petrman, partner odpo-

vědný za služby pro stavební společnosti v ČRa současně člen užšího vedení Deloitte prostřední Evropu, a pokračuje: „Z deseti největšíchevropských firem je jich polovina zastoupenai na českém trhu, ale jen menší část z nich másilné postavení na domácím trhu. České staveb-nictví bylo a nadále je silně poznamenáno kom-binací poklesu privátní poptávky a poptávkyveřejného sektoru. Poptávka soukromého sek-toru se začíná pomalu oživovat, ale stále jevýrazně pod úrovní před krizí.“

Veřejný sektor spíše posiluje negativní fázi hos-podářského cyklu ve stavebnictví. Stavebníinvestice veřejného sektoru zůstávají i nadálevelmi slabé a pokles zejména v dopravním stavi-telství je významný, dosahuje o 30–50 % nižšíúrovně než před krizí.„Na rozdíl od většiny vyspělých evropskýchzemí nemá Česká republika dlouhodobějšívýhledy investic veřejného sektoru, které bypomohly stabilizovat stavební sektor a působilyproticyklicky. Proto očekávám, že roky 2011a 2012 budou nadále pro stavební sektor v ČRvelmi obtížné. V důsledku slabé poptávky jepravděpodobné že řada stavebních firem ukončísvou činnost a bude docházet k další koncentracitrhu,“ doplňuje Michal Petrman.V žebříčku 50 největších evropských společnostíve stavebnictví v roce 2010 podle objemu tržebvede společnost Vinci (Francie), druhá je společ-nost Bouygues (rovněž z Francie) a na třetípříčce se umístil německý Hochtief. Padesátcenejlepších v celkových tržbách dominujeFrancie se třemi společnostmi v první pětce.V první dvacítce je nejvíce zastoupenoŠpanělsko, které má mezi čtvrtou a sedmnáctoupříčkou šest společností.Analýza finančních výsledků největších staveb-ních společností v Evropě uvedená ve zprávězároveň ukazuje, že střední Evropa má mezipadesátkou nejlepších jen jednu společnost –polský PolimexMostostal na 44. místě.

red.


âeské stavebnictvíbylo a nadále jesilnû poznamenánokombinací poklesuprivátní poptávkya poptávky vefiej-ného sektoru.Poptávka soukro-mého sektoru sezaãíná pomalu oÏi-vovat, ale stále jev˘raznû pod úrovnípfied krizí.


K oÏivení evropskéhostavebnictvípomáhají inovaceVelké evropské stavební skupiny vyhledávají pfiíleÏitosti k rÛstuv zahraniãí. Dnes tak pÛsobí na v‰ech pûti kontinentech a generujítémûfi polovinu sv˘ch v˘nosÛ za hranicemi své zemû.

„Padesátce nejlep‰ích v celkov˘ch trÏbách dominujeFrancie se tfiemi spoleãnostmi v první pûtce.“


Co si pod pojmem smart gridpředstavit?Jedná se o nový koncept energetiky, zejmé-na elektroenergetiky, který se týká všechúčastníků – distribuce, přenosu, výroby,obchodu, odběratelů a navíc tady přibý-vají nové komponenty systému, třeba tzv.prosumři (termín prosumer vznikl spoje-ním slov producer + consumer). To jsouúčastníci, kteří jsou zároveň výrobcia zároveň odběrateli a tuto svoji funkcimohou nějak řídit. Smart grids jsou takéúzce spojovány s obnovitelnými zdroji,akumulací elektrické energie a rozvojemelektromobility a s pojmy virtuální elekt-rárny, inteligentní budovy a inteligentnídomácnosti.

Jaká je úloha Vašeho sdružení?Platforma vznikla v roce 2009, kdy reago-vala na evropskou směrnici 72 z téhožroku, která ukládá členským státům zavésttzv. inteligentní měření (smart metering).Podle této normy by měly mít členskéstáty do roku 2020 vybaveno 80 % odběr-ných míst inteligentním měřením.V kompetenci každé země je možnost sina základě vlastního ekonomickéhoposouzení tento harmonogram pozmě-nit, případně úplně odmítnout. Tatoevropská směrnice znamenala poměrnězlomový okamžik, protože se tu poletech, kdy se v odborných kruzích o inte-ligentních sítích a inteligentních měřeníchhovořilo, najednou objevil jasný termín,kdy se má něco stát. Přitom vybavit 80 %odběrných míst inteligentním měřenímdo roku 2020 je velmi ambiciózní cíla znamená skutečnou výzvu.

Jaká je ale souvislost mezi inteligent-ním měřením a inteligentními sítěmi?Směrnice mluví jen o inteligentnímměření, což ale v našem chápání tvořísubsystém inteligentních sítích. Je jasné,že budovat inteligentní měření bez napo-jení na budoucí inteligentní sítě v pod-statě nemá smysl. Pokračováníminteligentního měření jsou inteligentnísítě. Z toho je zřejmé, že pro budováníinteligentního měření nebo případně proekonomické posouzení, které by nějakzměnilo národní harmonogram, jepotřeba mít koncept pro tento systém.Jeho příprava je úlohou státní správy.Jedná se ale o velmi rozsáhlý úkol, kterýnemůže státní správa samostatně vyřešitnebo ho zadat jednomu dodavatelia řešení si od něj koupit. Tento konceptvyžaduje na jednu stranu koordinaci zestrany státní správy a na druhou spolu-práci s dodavateli a klíčovými hráči, kteřív daných oblastech působí. Naše sdruženísi klade za cíl přispět k optimální podobětohoto konceptu. Učinili jsme proto

Smart gridsjsou velkou v˘zvouPojem tzv. inteligentních sítí se dnes v energetice skloÀuje stále ãastûji.Jifií Borkovec, v˘konn˘ fieditel âeské technologické platformy smart grid,vysvûtluje budoucí uplatnûní smart grids v na‰í energetice.


S M A R T G R I D S

nabídku ke spolupráci směrem k ministerstvu prů-myslu a obchodu, nicméně k reálné spoluprácizatím nedošlo.

Co vše by měl tento koncept obsahovat?Každý projekt, má-li být úspěšný, potřebuje dobrézadání, v prvé řadě jde tedy o to zmapovat veškerépředpokládané potřeby, požadavky a přínosy navšech úrovních elektroenergetiky a u všech jejíchúčastníků. Takovýto souhrn doplněný o poža-davky ze souvisejících oblastí mimo elektroener-getiku (plynárenství, teplárenství apod.) by vytvořilzáklad zadání pro tvorbu konceptu inteligentníhoměření a inteligentních sítí. Výstupy projektu byměly pokrývat celou problematiku inteligentníchsítí od systémové architektury přes rozvoj dílčíchtechnologických řešení, technologické standardy,legislativní rámec až po procesní model celéhokonceptu inteligentních sítí.

Jak bude projekt smart grids finančně náročný?Jde o velikou změnu, přesněji řečeno o dlouho-dobý vývoj, který bude znamenat implementaciřady nových technologií a realizaci nových funk-cionalit, důsledně využívajících možností infor-mačních a komunikačních technologií, takže lzeočekávat i vysoké finanční náklady. Paradoxně jsoutu již i určité odhady, kolik vše bude stát. Para-doxně proto, neboť koncept zatím nemáme, takžese bavíme o ceně něčeho, co zatím není defino-váno. Můžeme mít nízkonákladové řešenís malými přínosy, nebo dražší s mnohem většímipřínosy. Výzva je v tom vybrat optimální variantu,kde náklady a přínosy budou v nejlepším poměru.Problém je, že přínosů je celá řada a týkají serůzných účastníků energetického trhu. Jsou to i pří-nosy pro státní správu, např. pro krizové řízení, cožje oblast mimo energetiku. Ovšem posuzovat

náklady, aniž bychom měli zmapovány potenci-ální přínosy, nemá smysl. Ale k tomu, abychomtoto posouzení mohli udělat, musí být na stole ale-spoň nějaký rámcový koncept. A protože se týkácelé řady subjektů a všech účastníků energetickéhotrhu, měl by projít širokou diskuzí.

Co je třeba připravit před vlastní realizacísmart grid?Půjde o podstatně změněnou koncepci energetiky,takže technologie, které k tomu chceme nabídnouta přispět k jejich využívání, jsou až na konci. Nej-

prve musí předcházet celá řada legislativních změn,které nový koncept byznys modelu v energeticeumožní.Základ realizace proběhne u distribučních společ-ností, protože ony vlastní většinu prostředků, kte-rých se týkají změny v souvislosti se zaváděním

inteligentních sítí. Přínosy z inteligentních sítí jsouvšak u všech účastníků energetiky. Půjde tedy mimojiné o to najít optimální model zpoplatnění přínosůu ostatních účastníků a použít ho pro krytí nákladů.Vlastní realizace ovšem nebude z výše popsanýchdůvodů jednoduchá a bude to dlouhodobý proces.Není to ale jen problém České republiky, ale celédnešní liberalizované energetiky, takže situacev Evropě je podobná. V tuto chvíli takový konceptnemá úplně hotový nikdo, ale při tvorbě národníchkonceptů jsou některé země dále.

Marcela Staňková


Pro budování inteli-gentního mûfienínebo pfiípadnû proekonomické posou-zení, které by nûjakzmûnilo národníharmonogram, jepotfieba mít konceptpro tento systém.Jeho pfiíprava jeúlohou státní správy.Jedná se ale o velmirozsáhl˘ úkol, kter˘nemÛÏe státníspráva samostatnûvyfie‰it nebo hozadat jednomudodavateli a fie‰enísi od nûj koupit.

S M A R T G R I D S

âeská technologická platforma smart gridbyla založena jako zájmové sdružení právnických osob v září 2009 z iniciativy domácích firem působí-cích v energetice s cílem podpořit inovaci energetických soustav v ČR zavedením konceptu smartgrids a aktivně přispět k tvorbě jeho optimální podoby pro Českou republiku. Sdružení je otevřenovšem firmám a institucím, které působí v energetice a chtějí se podílet na tvorbě konceptu smartgrids. Právě široká účast vědecko-výzkumných institucí a konkurujících si firem je zárukou nezávi-slosti, kvality a objektivity budoucích stanovisek platformy.


„Vybavit 80 % odbûrn˘ch míst inteligentním mûfienímdo roku 2020 je velmi ambiciózní cíl.“

Co Vás přivedlo na nápad dovážet do ČRvýrobky značky Fatboy?Poprvé jsem se s Fatboyem setkala v Německu, kdejsem několik let žila a studovala. Produkty jsemvyzkoušela a byla to, dá se říci, láska na prvnípohled a necelé dva roky poté jsem se rozhodlaprodukt dovážet k nám.

Nejznámějším produktem značky Fatboy jesedací pytel. Jak vznikl a kdo ho vymyslel?Sedací pytel vymyslel finský návrhář Jukka Setälä.Název Fatboy dostal podle oblíbené Jukkovy kapely

Fatboy slim. Poté návrh odkoupil Holanďan AlexBergman a v roce 2003 ho prezentoval jako novinkupro holandský trh. My jsme nasedli do vlaku v roce2004, hned od začátku. Přestože je dnes Fatboyobrovská firma, jsme stále jako rodina, s majitelia s většinou světových dealerů se osobně známea každý rok se vídáme. Od samého začátku je našezastoupení jediné ve východní Evropě. Majiteléněkolikrát zkoušeli spolupracovat se zástupci namaďarském, polském, slovinském a slovenskémtrhu, nicméně bohužel téměř ve všech případechnebyli s prací tamních obchodníků spokojeni a roze-šli se s nimi v zlém. Od začátku držíme cenovoupolitiku, kterou Holanďané nastavili. Pozitivní je, žemůžeme dovážet i do jiných států, které nemají svézastoupení, ale na druhou stranu to není dobrávizitka celého východoevropského trhu.

Jste tedy jediná, komu se povedlo značku Fatboyprosadit ve východní Evropě?Přesně tak, jsem jediná, komu se to povedlo a kdodo dneška funguje. Díky tomu se rozvíjí další spo-lupráce, oslovuje nás hodně firem s designovýmivýrobky z Holandska a Belgie, abychom je uvedlina český trh. Holandsko je malá země, firmy chtějíspolupracovat s lidmi, kteří se jim jako obchodníciosvědčili. Myslím si, že když se člověk chová natrhu správně a nesnaží se podvádět, jde obchodo-


Fatboy:Láska na první pohled¤ekne-li se Fatboy, kaÏd˘ si vybaví pohodln˘ sedací pytel, dokterého se zabofiíte a relaxujete. Podle ·tûpánky Fischerové,jednatelky spoleãnosti CPLS (novû pfiejmenované spoleãnostiFishbee), která u nás znaãku zastupuje, je Fatboy víc neÏ jensedací pytel, ale Ïivotní styl.

S T O L E T Í Î E N Y

vání samo. Pro mě to musí být srdcovázáležitost, neumím prodávat věci, kterýmnevěřím a které mě nebaví. O kvalitě pro-duktů značky Fatboy jsem přesvědčená,jde o výrobky, které reprezentují určitýživotní styl.

V kolika zemích značka Fatboy působí?Téměř po celém světě, ve všech zemíchzápadní Evropy, zastoupení značky jei v Izraeli, Spojených arabských emirátech,v USA, Kanadě, Austrálii a na NovémZélandu.

Náplň pytlů tvoří malé polystyrenovékuličky. Jak se pytle udržují?Sedací pytel Fatboy je originální, máurčitý daný rozměr, přesné umístění švů.Musí v něm být určitá náplň, která senesmí drolit. Ať si pytel nastavíte či nače-chráte jakkoli, musí držet, nesmí se zhrou-tit. Nastavíte ho, jak potřebujete, prostě sivytvarujete křeslo, které se nepotřebujeo nic opírat. Povrch se čistí vodou nebopracím práškem, potah se nesvléká. Jed-ním z oblíbených produktů našich záka-zníků jsou velké psí pelíšky. Povlak psíchpelíšků je možné prát, náplň je umístěnazvlášť v samostatném pytli.

Zvířata se často s nábytkem nemazlí,jak je pytel odolný např. proti pro-trhnutí nebo poškrábání od psa?Poškrábat je ho těžší, ale když pes chce, takho rozhryže, ale stejně jako by rozhryzalkterýkoli jiný nábytek. Materiál hodněvydrží, dnes Fatboy dělá produkty na ven-kovní použití, Holanďané žijí venku,poslední tři roky přinášejí produkty, kterémůžete mít jak uvnitř, tak venku. KlasickýOriginal se může vynést ven, ale nenídobré ho tam nechávat. Na venkovnípoužití je určen Fatboy Buggle, houpačkaHeaddemock, slunečník Flowerpowersol.Na ven je také určena pikniková deka Fat-boy Knäpsäck, z níž se složí pytel, ve kte-rém si přinesete věci na piknik. LampaEdison the Grand a lustr, který budemeprezentovat letos v říjnu na Design bloku,se dají použít uvnitř i venku.

Využívají se sedací pytle i v kancelářích?Poměrně hodně, vybavovali jsme jednoufirmu, která se zabývá natáčením reklam.Byla to velká objednávka, do každé kan-celáře mířil jeden sedací pytel a také hou-pačka Headdemock pro odpočinkovýkoutek. Naše výrobky si často objednávajínově vznikající, většinou IT firmy, a zaři-zují jimi místnosti, do kterých si zamě-stnanci chodí odpočinout a vypít kávu.

V těchto firmách pracují lidé pod velkýmtlakem a je proto třeba umožnit jim odpo-činek. Některé firmy dávají sedací pytlei do zasedaček. Oblíbené jsou také tabu-rety na recepce a do čekáren soukromýchordinací.

Roste u nás po sedacích pytlíchpoptávka?Stále rosteme, nicméně pořád jsme oprotijiným státům západní Evropy podobnévelikosti jako je Belgie nebo Švýcarskopozadu. Naše zákazníky si musíme vycho-

vávat k tomu, že chtějí mít doma něcohezkého a kvalitního. Mně nevadí konku-rence, ta je zdravá, ale problém mám s pla-giátory našich výrobků. Někteří si místooriginálního pytle Fatboy koupí v levněj-ším obchodě podobný výrobek za čtvrti-novou cenu, který jim nevydrží ani třiměsíce. Takoví zákazníci mnohdy přijdoudo naší prodejny, kde nám nadávají, co totady prodáváme za nekvalitní výrobky, alepak zjistíme, že si nekoupili pravý Fatboy.Na českém trhu se sedacímu pytli řeknefatboy, málokdo řekne sedací pytel. Lidizkrátka neřeší, jestli má pytel originálnívisačku. Konkurence nám neškodí tím, žeby nám brala zákazníky, ale spíše tím, žemnoho lidí po špatné zkušenosti zanevřena sedací pytle jako takové. To mě mrzínejvíc.

Kdo je nejvíce kupuje?Většinou ženy mezi 25 a 40 lety, které majístředoškolské až vysokoškolské vzdělání.Poslední dobou se hodně rozvíjí trh firem,roste obliba sedacího pytle jako dárku,mají s tím velký úspěch. Nikdo už nechce

dostávat lahve vína, pera či hrnky na kafe.Fatboy je hodnotný dárek, kterým firmaříká, že si svých zákazníků váží.

Který typ sedacího pytle je nejoblíbe-nější?Nejvíce se prodává Fatboy Original, kterýje cenově nejdostupnější. Poslední dobouroste zájem i o pytle z dražších materiálů.V letní sezoně je hodně žádaná houpačkaFatboy Headdemock a Fatboy Bugglek venkovnímu sezení. Rychle se prodalyi nejdražší pytle z luxusní limitované ediceFatboy Tatoo, vydané k příležitosti mili-ontého prodaného sedacího pytle.

Prospívá sezení na pytli naší páteři?Dá se na něm sedět dlouho, já jsem v němproseděla celé těhotenství a obdobíkojení. Úžasné je, že při sezení na Fatboyvůbec nebolí záda, hřeje, můžete v němsedět hodinu a když v něm usnete, nejsterozlámaná. Praktické je, že na něj pokojení můžete položit dítě, které vámnikam neuteče. U nás jsou výrobky Fat-boy pořád v provozu, přijdou-li známís dětmi na víkend, dají se pytle použítjako náhradní lůžko pro děti. Našidomácnost si už bez produktů Fatboyneumím vůbec představit.

Kolik produktů doma máte?Spoustu, dcera má v pokojíčku klasickýFatboy Original, u něj místo židle taburetAvenue, které máme i u jídelního stolumísto židlí. V obývacím pokoji mámehned dva pytle – Tattoo z umělé kůžea Mètahlowski z nylonu, venku pytelBuggle a houpačku Headdemock. Těšímse, až si příští jaro na naši zahradu pově-síme lustr RockCoco, který právě teď před-stavujeme na Designbloku v Praze.

V kolika barevných variantách jsoupytle k dostání?Záleží na materiálu. Klasický Fatboy Ori-ginal je k dostání v 16 barvách, pytel Mèta-hlowski v lesklém provedení si můžetevybrat ze čtyř barev, bavlněný Fatboy Roc-kies seženete ve třech barevných varian-tách.

Plánujete rozšířit sortiment o dalšízboží?Spolupracujeme s holandskou značkouFlux, jejíž výrobek budeme prezentovat naDesign bloku. Jedná se o skládací židli,která získala několik ocenění za design.Židle se dá složit do lehounkého psaníčka– váží 4 kg – a kamkoli odnést. Je to ide-ální výrobek pro dnešní dobu, kdy řešíme

prostory, kupujeme si malé byty. Dá sevyužít jak uvnitř tak venku. Prostě židlisložíte a jdete. Návrháři se hodně se sna-žili, aby nebylo jednouché židli zkopíro-vat. Příjemná je i cena, která je prokonečného zákazníka 3300 Kč.

Helena Kuncová


S T O L E T Í Î E N Y

„Nejvíce se prodává Fatboy Original, ale poslední dobouroste zájem i o pytle z draÏ‰ích materiálÛ.“

„Pfii sezení na Fatboy vÛbec nebolí záda, prosedûlajsem v nûm celé tûhotenství a období kojení.“

� I N Z E R C E

Vláda to tak původně nemyslela a na-vrhla jen rozšíření povolovacích pravo-mocí obce i na kasina a provozovánípodobných her, jako se hrají na výher-ních hracích automatech (typicky interak-tivní videoloterijní terminály). K tomupřihodila i regulaci karetních turnajů,protože údajně panovala nejistotaohledně jejich právního režimu a ome-zení prostor, kde lze provozovat kasinoa výherní hrací automaty. Poslanci ovšemproblém viděli o dost jinak. Už jejichzákladní, takříkajíc ideologický přístupbyl striktnější. Zjevně dost podobnýtomu, jaký měla svého času stará Lou-dalka, která v jedné z povídek WerichovaFimfára prohlašuje, že „Sázet na čísla jenemrav nemravná, i když to císař pánz potřeby podporuje“. V pohádce je zmí-něn i představitel významně liberálnějšíkonfese, takto Loudalčin manžel, kte-rému se sázení naopak moc líbí a v pří-padné výhře vidí možnost koupit si vinicia z vinice opici. Takoví v parlamentunebyli. Tedy pokud jde o to sázení.Zákonodárci měli zásadní výhrady k dal-ším aspektům sázení, jmenovitě k nedo-statečné a neprůhledné regulaci používáníčásti výtěžku loterie a jiné podobné hry naveřejně prospěšný účel. V rozpravě se aleobjevily i obecně zajímavé informace.Například, že poslanec Bém uvedl v roz-pravě, že v Praze v roce 2010 bylo 6075výherních hracích přístrojů, 7576 videolo-

terijních terminálů, 354 rulet a 146 kasin,zatímco Las Vegas má 122 kasin. Je jasné,že nelze srovnávat jen počty, ale také veli-kost a obraty. Ale i tak...Zákon o loteriích a jiných podobnýchhrách byl přijat v roce 1990 a na svoudobu byl, pokud jde o možnost povoleníumístit hrací automat, velmi pokrokový,ne-li revoluční. Vyjdeme-li z toho, žejeho návrh byl připraven ještě před listo-padem 1989 a v podstatě v oblasti loterií

a jiných her otvíral dveře soukromémupodnikání. Po přijetí zákona se hracíbyznys vskutku rozjel. Otvírala se kasina,pořádaly se loterie, ale zejména se nevída-nou měrou začaly množit výherní hracípřístroje, důvěrně zvané VHP, což jsouklasické hrací automaty s ovládací pákouna pravé straně, známé v zemi jejichpůvodu co one arm bandits, neboli jed-norucí bandité, případně jejich technickávylepšení s tlačítky. Zpočátku vše běželohladce, takže posléze číhali jednorucíbandité prakticky v každé hospodě. Obje-vili se též první jedinci, kteří na nich pro-hráli všechno, co měli, a tvrdili, že jinaknemohou, neb jsou na nich závislí. Jak se

pokrok nezadržitelně šířil, objevila sei nová diagnóza – gambler. Ne všude jeale individuum, které do hracího auto-matu postupně nacpe každou korunu,kterou se mu nějak podaří získat, včetněsociálních dávek, považováno za ozdobuobce. Proto si mnohá zastupitelstvazačala nárokovat větší vliv na regulaciVHP. Tím začalo dlouhé období bojůo právní kontrolu nad provozovánímautomatů.

Povolení k provozování výherních hra-cích přístrojů vydával krom jinýchi obecní úřad pro svůj územní obvod,a to v přenesené působnosti, tedy defacto jako zástupce státu. Původněpřitom mohl stanovit i bližší podmínkyprovozování, byla to však možnost dostlimitovaná. Obcím nestačila a vydávalyve své působnosti obecné vyhlášky, kte-rými se pokoušely určit, kdy a kde lze,případně nelze VHP provozovat.Vyhlášky se ale do roku 1997 stávalysnadnou kořistí Ústavního soudu, který jerušil s tím, že něco takového obce vydá-vat nemohou. Stručně řečeno proto, žeto podle platných předpisů nejde. Situace


Sázet na ãísla jenemrav nemravná

Hned tfii návrhy na novelu zákona ã. 202/1990 Sb., o loteriích a jin˘chpodobn˘ch hrách, projednával v nedávné minulosti Parlament âR. Prv˘ z nich,

vládní a posléze zfiejmû nejvût‰í, byl schválen 21. 6. 2011. Vrácen Senátema znovu schválen snûmovnou teì leÏí k podpisu v prezidentské kanceláfii.

P R Á V O A L E G I S L A T I V A

„Zákon o loteriích a jin˘ch podobn˘ch hrách byl pfiijatv roce 1990 a na svou dobu byl, pokud jde o moÏnostpovolení umístit hrací automat, velmi pokrokov˘.“

se změnila v důsledku novely zákonao loteriích, kterou provedl zákonč. 149/1998 Sb. Ten měl sice krušnýporod, protože ho odmítl jak Senát, takposléze i prezident, ale nakonec nabylúčinnosti a do § 50 zákona o loteriíchdoplnil odstavec 4, podle něhož „Obecmůže stanovit obecně závaznou vyhláš-kou vydanou v samostatné působnosti,že výherní hrací přístroje mohou být pro-vozovány pouze na místech a v časevyhláškou určených, nebo stanovit, nakterých veřejně přístupných místechv obci je provozování výherních hracíchpřístrojů zakázáno“. Situaci to do jistémíry zklidnilo, jenže ještě zbývalo povo-lování kasin v kompetenci ministerstvafinancí a dále různé technické mutacejednorukých banditů, které se ale už odpůvodního přístroje technicky vzdálilynatolik, že jejich provozovatelé se režimuVHP odmítali podřídit. Typicky v pří-padě zmíněných interaktivních videolote-rijních terminálů.Na ty došlo v nyní schválené novelea krom toho na hodně dalšího. Bylakceptován vládní návrh na omezení pro-stor, kde lze některé hry provozovat.Díky tomu si tak důchodci nebudoumoci na chodbách svého domova zahrátna VHP a podobných přístrojích. Věřícízase přišli o možnost provozovat v kos-tele kasino. Jak vážně je to zasáhne,nedokážu posoudit. Školáky, na kterénovela dopadá stejně, to ale možná tro-chu mrzet bude. Žádné z těchto míst alenení výhledově mou destinací, takže bezkomentáře.Na úvod zákona o loteriích byl z pod-nětu poslanců vložen zákaz provozováníloterií a jiných podobných her s výjim-kou případů stanovených zákonem. Pročto tam psali nechápu, když zákon v § 4jasně stanovil, že provozování loteriea jiných her lze pouze na základě povo-lení. Porušení tohoto ustanovení byl(a stále je) především správní delikt

a v horším případě trestný čin podle§ 252 trestního zákoníku. Politickou flos-kulí bez právního významu je nově vlo-žená deklarace záměru zákona přispětk ochraně osob, které se účastní loteriía jiných podobných her a k omezení spo-lečenských rizik této účasti.Zřejmě důvodná je naopak úprava způ-sobu prokazování použití části výtěžkuloterie a jiné podobné hry (§ 4d a násl.novely). V duchu principu, když už ne-mrav nemravná, tak aby to neslo, totižzákon ukládal, aby část výtěžku, určenáv zákoně přímo tabulkou, byla odve-dena na nějaký veřejně prospěšný účel.

Budiž přiznáno, že dosavadní úpravabyla hodně neurčitá a asi důvodně jíbylo vytýkáno, že veřejně prospěšnýúčel se může snadno změnit na účelindividuálně prospěšný pouze párlidem. Novela tedy definuje, co musísplňovat příjemce takového příspěvkuvčetně jasné deklarace účelu použitía prokázání, že se tak stalo. To je jistěrozumné, i když je otázka, zda a jakbude při pověstné národní kreativitěsystém fungovat v praxi.Výsledkem emancipačního úsilí obcí jenová úprava, která jim v případech, kdyje na jejich území provozována loterie čijiná podobná hra, provozovaná prostřed-nictvím technických zařízení podléhají-cích povolení ministerstva financí,zajišťuje podíl na části výtěžku.Celkem nepřekvapivě novela zákonao loteriích připouští jako provozovateleher pouze subjekt – akciovou společ-nost, sídlící na území ČR a bez zahra-niční majetkové účasti. Až na tumajetkovou účast to je vcelku snadnorealizovatelné a respektované omezeníi v rámci EU. Snaha vyloučit vliv zahra-

ničního kapitálu například povinnouemisí akcií pouze na jméno je dobovýmtancem, který vzhledem k celé řaděrůzných možností kapitálové prováza-nosti nebude v případě potřeby nikdobrát vážně. Vážně nelze brát ani zákazsázkových her některým osobám, kterése nějak na organizování či průběhu sáz-kové hry podílejí. Přehlédnu-li mizernouformulaci zákazové normy, navíc bezsankce, jde o zcela bezdůvodnoua možná i protiústavní diskriminacitakto generálně pojaté skupiny lidí.A zkuste si třeba představit jednohoz adresátů normy, ligového hráče, jak

plače odchází od dveří sázkové kance-láře, protože mu řekli, že si nesmí vsaditna výsledek zápasu vlastního manšaftu.Já ho přímo vidím!Novela, ač se při jejím projednávánívedly různé řeči, potichu míjí možnostiinternetového sázení včetně nápadu kte-réhosi poslance, postihovat internetovéprovidery za to, že jejich prostřednictvímje něco takového přístupné. Což jedobře. Na cenzuru čínských rozměrůnemáme prostředky a ani ta by nakonecnebyla k ničemu.Z dalších dvou zmiňovaných návrhůnovely zákona o loteriích již jeden bylzamítnut a ten druhý, předložený Zastu-pitelstvem hlavního města Prahy, je podlemne obsahově vyčerpán novelou již při-jatou, takže jeho další osud je v podstatěirelevantní. Pokud jde o schválenounovelu, nezbývá než počkat, co panprezident, ale zejména, co to „provede“v praxi. U poslanecké, tedy lidové záko-nodárné tvorby hrozí zvýšené rizikonežádoucích vedlejších účinků.

JUDr. Tomáš SokolAdvokátní kancelář Brož – Sokol – Novák

P R Á V O A L E G I S L A T I V A

„V nyní schválené novele byl akceptován vládní návrhna omezení prostor, kde lze nûkteré hry provozovat.“

� I N Z E R C E

Celý výtěžek dražby bude věnován nadaciHAIMA CZ. Toto občanské sdružení,které v letošním roce slaví dvacetiletévýročí svého vzniku, pomáhá onkologickya hematologicky nemocným dětema jejich rodičům překonávat náročnéobdobí léčby, zajišťovat rekonvalescencii návrat do běžného života.„Dražit budeme celkem 27 předmětů, pře-vážně hokejových dresů. Získali jsme jenejen díky dlouhodobé spolupráci České

pojišťovny s vrcholovým českým hoke-jem, ale i díky nezištnému úsilí řady dob-rovolníků,“ říká Richard Kapsa, předsedasprávní rady Nadace České pojišťovny.„Věřím, že výjimečná možnost získatunikátní hokejovou trofej, a zároveňtak přispět na dobrou věc, osloví řadunejen sportovních fanoušků,“ dodáváRichard Kapsa.Do aukce se může zapojit úplně každý.Mezi draženými předměty jsou například

repliky reprezentačních dresů ze zimnícholympijských her v Turíně a Vancouveru,originální dres Jaromíra Jágra z loňskéhopřátelského utkání české reprezentaces Běloruskem či dres Františka Kaberlehoz extraligového utkání pod širým nebems názvem Open Air Game 2011.Zájemci mohou získat také retro dresyněkterých českých klubů, ale i jiné před-měty, jako například hokejku věnovanouklubem HC Plzeň 1929 nebo dárkovousbírku puků ze sezony 2010/2011.Výtěžek aukce bude věnován občanskémusdružení HAIMA CZ, které při Onkolo-gické a hematologické klinice Fakultnínemocnice v Motole již 20 let aktivněpomáhá dětem postiženým onkologickýmnebo hematologickým onemocněním.„Posláním HAIMA je především přispětk účinnému zlepšení situace nemocnýchdětí a jejich rodin. Toho se snažímedosáhnout prostřednictvím zlepšováníprostředí pro dětské pacienty v léčebnýchzařízeních, pořizováním diagnostickýchpřístrojů, pomůcek a zařízení pro léčbu,podporou vzdělávání odborných pracov-níků a rozvíjením vzájemné spoluprácerodičů dětí s poruchou krvetvorby, zdra-votníků a široké veřejnosti,“ popisujeMUDr. Dita Tichá, předsedkyně výkon-ného výboru nadace.Aukce dresů startuje 19. září a potrvádo 21. října 2011. Všechny potřebnéinformace naleznou zájemci na interne-tových stránkách www.aukcedresu.cz,samotná aukce se uskuteční v systémuspolečnosti eCENTRE.

D O B R É Z P R Á V Y

JiÏ poãtvrté podpofiila âSOBa Era projekty zamûstnancÛpomáhajících v neziskov˘chorganizacíchStejně jako v předchozích letech i letos mohli zaměstnanciČSOB přihlašovat projekty neziskových organizací, ve kterýchpůsobí, do grantového fondu „ČSOB a Era Pomáháme spo-lečně“. V letošním čtvrtém ročníku tohoto grantového fondupodpořila ČSOB 41 projektů a rozdělila mezi ně celkem jedenmilion korun.

„Zapojování zaměstnanců do dění kolem sebe je pro nás jedenz hlavních pilířů společenské odpovědnosti. Proto jsme rádi, ženaše zaměstnance můžeme podpořit v jejich dobročinných akti-vitách formou grantu poskytnutého organizaci, ve které působí.Je potěšující, že mezi námi pracují kolegové, kteří se ve svémvolném čase angažují v neziskové oblasti, a že se každým rokemjejich řady rozšiřují. Velmi si jejich pomoci, ať už dětem, dospě-lým, nemocným nebo hendikepovaným, vážíme,“ řekla PavlínaFolovská, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB.Mezi podpořené projekty zaměstnanců ČSOB a Poštovní spoři-telny patří například praktická příprava mladých lidí z dětských

domovů na běžný život, odborné sociální poradenství v dlu-hové problematice, vydání informační brožury pro dětinemocné cystickou fibrózou, hipoterapie pro hendikepovanéděti, loutkové divadlo a mnoho dalších aktivit.Grantový fond „ČSOB a Era Pomáháme společně“ je určenzaměstnancům ČSOB, kteří se dlouhodobě angažují v nezis-kové organizaci. Tito zaměstnanci mohou zažádat o finančnípodporu pro svůj projekt v hodnotě až 30 tisíc korun. Všechnyžádosti poté přezkoumá komise složená ze zástupců zamě-stnanců a managementu. V letošním roce bylo přihlášeno54 projektů a ČSOB podpořila 41 z nich.


Startuje aukce hokejov˘ch dresÛ,v˘tûÏek pomÛÏe nemocn˘m dûtemNadace České pojišťovny ve spolupráci s Asociací profesionálních klubů ledníhohokeje (APK LH) spustila v pondělí 19. září aukci originálních hokejových dresůa dalších cenných předmětů s podpisy slavných českých hokejistů. Aukce potrvádo 21. října 2011 a uskuteční se prostřednictvím internetových stránekwww.aukcedresu.cz.



Ze zahraniãípfiicházejí stáleviditelnûj‰í sig-nály o zpomalo-vání evropskéekonomiky, coÏse promítne i donové prognózyâNB, která budeprojednávánav listopadu.

Na svém zasedání 22. záfií bankovní rada âeské národní banky své úrokové sazby podle oãekávánínezmûnila. Pro stabilní sazby tentokrát hlasovali v‰ichni ãlenové bankovní rady, zatímco je‰tû na minulémjednání se na‰ly dva hlasy pro zv˘‰ení sazeb. Kurz koruny se ov‰em opût dostává do hledáãku âNB.

T R H Y A K O M O D I T Y

Jestfiábi v âNBstáhli kfiídla,do hry o sazbyvstupuje opûtkurz koruny

Centrální banka potvrdila, že sazby by měly růstna přelomu let 2011 a 2012 s tím, že rizika pro-gnózy jsou mírně ve směru nižší inflacea výrazně ve směru nižších úrokových sazeb.Inflace sice krátkodobě vzroste na začátku rokunad cíl, nicméně půjde primárně o důsledek zvý-šení dolní sazby DPH. Navíc, ze zahraničí při-cházejí stále viditelnější signály o zpomalováníevropské ekonomiky, což se promítne i do novéprognózy ČNB, která bude projednávána v listo-padu. A nepůjde jen o nižší očekávaný růst euro-zóny, ale i o očekávané nižší euribory, nižší cenykomodit a slabší kurz eura.

Dosud platná prognóza ČNB se zdá být optimis-tická (potvrdily to údaje o HDP a inflaci ve dru-hém čtvrtletí). Kromě toho vnější rizika ve směrustagnace či dokonce recese narůstají. Vše proto

hovoří pro stabilní sazby v delším období. Proin-flačním rizikem by však mohl být kurz koruny.Ten se totiž v posledních dnech vzdálil od úrovněpředpokládané centrální bankou (24,2 CZK/EURversus dnešních 24,9 CZK/EUR) a výrazně takzaostává za prognózou ČNB pro závěr letošníhoroku (23,7 CZK/EUR). ČNB proto nyní zařadilakurz do kategorie proinflačních rizik. Guvernértak na tiskové konferenci hovořil i o možnostisnížení úrokových sazeb. Nešlo však nutněo naznačení dalšího kroku centrální banky, aleo informaci, že situace v zahraničí je tak nejistá,že taková možnost může nastat. Samozřejměs ohledem na kurz české měny.Podle našeho názoru je dosud platná prognózaČNB optimistická. Předpokládáme proto, žeúrokové sazby neporostou ani na přelomu rokuani v první polovině roku příštího. Jako nejbližšímožný termín pro utažení měnové politiky senám proto jeví až druhá polovina příštího roku.Vše ovšem bude záležet na tom, jak se eurozónadokáže vzpamatovat z dosud probíhající dlu-hové krize – zda sklouzne do stagnace nebodokonce do recese.

Petr DufekAnalytik ČSOB, [email protected]

„Jako nejbliÏ‰í moÏn˘ termín proutaÏení mûnové politiky se námproto jeví aÏ druhá polovina

pfií‰tího roku.“


K A R I É R A

Tieto jmenovalopartnerskéhoobchodního mana-Ïera pro Microsoft

Společnost Tietouvedla TomášeChytila do funkcepartnerskéhoobchodního mana-žera pro technolo-gie Microsoft.Hlavním úkolemTomáše Chytilav jeho nové roli

bude další rozvoj spolupráce s Micro-softem a prodeje řešení a služeb Tieto,postavených na technologiích Micro-soft.

Tomáš Chytil pracuje pro společnostTieto od roku 2004, kdy nastoupil jakosystémový inženýr, vedoucí vývojovéhotýmu. Později měl jako manažer oddě-lení DTC Services na starost poskytováníkonzultačních služeb a služeb digitálnítransformace. Tomáš Chytil vystudovalsoftwarové inženýrství na VŠB-TUv Ostravě, vzdělání si dále doplnil naStockholm School of Economics a rov-něž i v rámci Tieto Leadership programu.

Radek Urbannámûstkem MFpro finanãní trh

Ministr financíMiroslav Kalousekjmenoval náměst-kem ministrafinancí profinanční trhIng. Radka Urbana.V pozici, kde budemít na starostinapříklad tvorbu

koncepce politiky finančního a kapitá-lového trhu, státní kontrolu a dozor nafinančním trhu či aplikaci a harmoni-zaci evropského práva z oblasti kapitá-lového trhu do českého prostředí,nahradí Kláru Król Hájkovou, kterámíří do Evropské banky pro obnovua rozvoj, kde bude zastupovat Českourepubliku.

Radek Urban působil od roku 2001v České Spořitelně, a.s., nejprve jakoředitel správy aktiv, později jako gene-

rální ředitel Investiční společnostiČeské spořitelny, a.s., a od roku 2009do současnosti jako místopředsedapředstavenstva tamtéž. Radek Urban jerovněž místopředsedou Výboru profinanční trh, poradního orgánu ban-kovní rady ČNB pro oblast dohledunad finančním trhem. Aktivně se podí-lel také na práci profesních asociací, zej-ména České bankovní asociace, AKATa Českého Forex klubu. Na meziná-rodní úrovni se podílel na práci Tripar-titní komise, de Laroisierovy komisenebo na rozdělení československýchdevizových rezerv.

Petr Dvofiák povedeâeskou televizi

Rada ČT zvolila nasvém zasedánínovým generálnímředitelem Českételevize Petra Dvo-řáka. Petr Dvořákpůsobil v minulostijako generálníředitel TV NOVA.

Po veřejném slyšení 5 kandidátů, kteřípostoupili do finálové volby výběro-vého řízení proběhlo první kolo volby.Z něj postoupili do druhého kola PetrDvořák s 13 hlasy a Hynek Chudárek,bývalý výkonný ředitel TV Óčko, kterýzískal 7 hlasů.Roman Bradáč a Jan Svoboda získalishodně 3 hlasy, Radomír Šimek obdržel1 hlas.Ve druhém kole finálové volby byloodevzdáno 15 platných hlasovacíchlístků. Petr Dvořák získal 12 hlasů,Hynek Chudárek 3 hlasy.

Ale‰ Herman nov˘mfieditelem IKEM

Ministerstvo zdra-votnictví ČR ukon-čilo výběrové řízenína pozici řediteleInstitutu klinickéa experimentálnímedicíny v Praze(IKEM). Jeho vítě-zem se stalMUDr. Aleš Her-

man, Ph.D., který založil a vybudovalpracoviště intervenční kardiologie

Kardio-Troll v Krajské nemocnici Par-dubice a s vedením nemocnice se podí-lel na vybudování kardiocentra.

Cílem a úkolem nově jmenovanéhoředitele bude především vylepšit rokybudované renomé tohoto jednohoz největších specializovaných klinickýcha vědeckovýzkumných pracovišťv České republice a rozvíjet špičkovoukvalitu poskytované péče. MUDr. AlešHerman, Ph.D., absolvoval Lékařskoufakultu Karlovy univerzity v Hradci Krá-lové a má atestaci z interního lékařstvía kardiologie. V roce 2000 zde dokončilpostgraduální studium. Pracoval naI. interní klinice Fakultní nemocnicev Hradci Králové a dále jako vedoucípracoviště invazivní kardiologie Kardio-Troll v Krajské nemocnici Pardubice,které v letech 2001–2002 zakládal.S vedením nemocnice se podílel navybudování nového kardiocentra. Bylpředsedou vědecké rady a členem před-stavenstva České lékařské komory, ječlenem Kardiologické společnosti ČLSJEP a tajemníkem akreditační komisekardiologie.

Daniel Bene‰ sestal generálnímfieditelem âEZ

PředstavenstvoČEZ zvolilo před-sedou představen-stva DanielaBeneše, dosavad-ního místopřed-sedu a výkonnéhoředitele ČEZ.Nahradí tak rezig-nujícího Martina

Romana. Zároveň se Daniel Beneš stalgenerálním ředitelem ČEZ.

„Nejprve bych chtěl poděkovat MartinuRomanovi za šanci spolupracovat s nímna tom, že se ČEZ stal nejúspěšnějšíevropskou energetikou a má dnes lepšírating a vyšší tržní kapitalizaci než RWEa vyšší zisk za 1. pololetí než E.ON.Věřím, že důvěru vlastníků a dozorčírady nezklamu a bude se mi dařit véstspolečnost i nadále tak, aby prospero-vala, přinášela dobré výnosy státui ostatním vlastníkům a zajišťovala spo-lehlivou dodávku elektřiny a plynumilionům zákazníků v České republicei v zahraničí,“ uvedl Daniel Beneš.

Tomá‰ Chytil

Radek Urban

Daniel Bene‰

Petr Dvofiák

Ale‰ Herman

Hodnû úspûchÛ na nov˘ch pozicích vám pfieje redakce PM

Ziskovost v globál-ním dodavatelskémprÛmyslu pfievy‰ujepfiedkrizovou úroveÀEBIT marže dodavatelů v automobilo-vém průmyslu rostly v roce 2010 navíce než 6 %, přičemž nejvyšší zisko-vosti dosahují čínští, korejští a evropštídodavatelé.

„Ziskovost světového automobilovéhododavatelského průmyslu dosáhla v roce2010 rekordní výše, a to pouze jeden rokpo rekordně nízkých číslech v roce2009,“ říká Felix Mogge z kompeten-čního centra Automotive společnostiRoland Berger Strategy Consultants.„Také region střední a východní Evropyna tomto rychlém ozdravení z globálníkrize vydělal. Lze tak očekávat, že i poroce 2011 zůstane tento region mezi ros-toucími regiony, ale už neobnoví svoupozici tahouna globálního růstu,“dodává Roland Zsilinszky, šéf pražskékanceláře. Dodavatelé sídlící v Evropěsvou EBIT marží ve výši téměř 7 % jed-noznačně převýšili své konkurentyz Japonska a Severní Ameriky. Vedoucípostavení si však zachovali korejští a čín-ští dodavatelé, jejichž marže se pohybujev dvouciferných hodnotách.

Aktiva NATLANDGroup za rok 2010ãinila témûfi 2 mili-ardy korunMezinárodní investiční skupinaNATLAND Group vykázala za rok2010 zisk po zdanění ve výši 273

milionů korun. Celková konsolidovanáaktiva vzrostla na 1 miliardu 848milionů korun, konsolidovaný vlastníkapitál na 862 milionů korun.

Finanční skupina NATLAND Group sejiž od roku 2001 zabývá poskytovánímfinančních služeb a investicemi v oblastiprivate equity a real estate. „Klíčovýmukazatelem je pro nás rentabilita vlast-ního kapitálu, která za rok 2010 dosáhla32 %,“ dodal k výsledkům Lubor Svo-boda, výkonný ředitel NATLANDGroup.V současné době drží NATLANDGroup podíly například ve společnostechPROMINECON GROUP, Pražskéslužby, Energy 21 a dalších. Zároveň seaktuálně podílí na desítce real estate pro-jektů, např. bytovém projektu Čakovickýpark. Mezi úspěšné projekty NATLANDGroup z letošního roku patří záchranaSK Slavia Praha – fotbal a.s. Vedle tohoskupina emitovala dluhopisy v celkovémobjemu 20 milionů eur. „Prostředky zís-kané emisí budou použité na financovánídalších akvizic v regionu střednía východní Evropy, které skupina plánujev nejbližší době realizovat,“ dodáváLubor Svoboda. „Půjde zejména o realestate projekty a akvizice v oblasti výroby,služeb a energetiky.“

Raiffeisenbankv pololetí zv˘‰ilazisk o tfietinuČistý zisk banky meziročně vzrostl na1,209 miliardy korun. Za nárůstemzisku je především pokles tvorby oprav-ných položek.

Čisté úrokové výnosy zůstaly meziročněstabilní, příjmy z poplatků (předevšímdíky oživení obchodování ve firemnímsektoru) vzrostly o 20,5 % na 1,08 mili-ardy korun. Celková aktiva vzrostla

meziročně o 5,5 % na 199,9 miliardykorun. Objem úvěrů meziročně vzrostlo 6,6 % na 158,4 miliardy korun,k nárůstu dochází především u firem-ních úvěrů. Objem vkladů se zvýšilo 9,1 % na 35,5 miliardy korun. Raiffei-senbank ve svém portfoliu nedrží žádnédluhopisy jakékoli z rizikových zemíEvropy (Portugalsko, Itálie, Irsko,Řecko, Španělsko). Drtivou většinuportfolia představují dluhopisy Českérepubliky, méně než procento tvoří dlu-hopisy Německa a několik setin pro-centa dluhopisy dalších zemí EU.„K nárůstu zisku v prvním pololetí při-spívá především nižší tvorba opravnýchpoložek. Situace se zlepšuje předevšímve firemním sektoru, navíc se nám daříúspěšně vymáhat nesplácené pohle-dávky. Navíc na rozdíl od jiných čes-kých bank nemáme ani korunuv dluhopisech jakékoli jihoevropskézemě a nečelíme tak ztrátám způsobe-ným potížemi těchto zemí,“ komento-val pololetní výsledky generální ředitelRaiffeisenbank Lubor Žalman.

Lesy âR pokraãujív rekordnímhospodafieníHospodářský výsledek podniku LesyČR za osm měsíců letošního roku je4,3 miliardy Kč, což je vyšší hospodář-ský výsledek než za celý loňský rok.

Výrazná většina hrubého zisku jez hlavní činnosti podniku. Nadále setak plní předpoklad managementu LesůČR, že podnik má potenciál dosahovattrvale kvalitních hospodářskýchvýsledků v řádech několika miliardkorun ročně.Mezi hlavní důvody pokračujícíhoúspěšného hospodaření podniku se řadípředevším přechod na ekonomickyvýhodnější model hospodaření u les-ních správ a vytvoření soutěžníhoa spravedlivého prostředí pro účastníkytendrů na lesnické práce. „Díky správněnastaveným parametrům tendrů na les-nické práce pro letošní rok a zájmuo zakázku nabízejí účastníci tendrůLesům ČR výhodnější nabídkové cenynejen za služby, ale také za prodej dříví.Těžba dřeva přitom zůstala na srovna-telné úrovni s minulými roky. Úspěšnýprůběh letošních tendrů je jasnýmdůkazem, že současný model hospoda-ření Lesů ČR je nastaven správně a plněv souladu s tržními podmínkami,“ zdů-razňuje Ing. Svatopluk Sýkora, generálníředitel podniku.

Par lamentn í magaz ín 45Par lamentn í magaz ín 45

Z I S K Y A T R Î B Y

Notebook, který se ztratil nebo byl ukraden – tutosituaci musela řešit téměř každá druhá firmav České republice. Mnohem větší problém nežv hodnotě samotného notebooku spočívá v hod-notě dat a informací, které se prostřednictvím note-booku dostanou mimo firmu. S tvrzením, že ztrátadat představuje pro firmu větší nebezpečí nežhodnota pohřešovaného zařízení, souhlasilo 96 %českých firem, které již podobné situaci čelily.

Tyto výsledky přinesl průzkum mezi 226 firmamiv České republice, který provedla výzkumná agen-tura Mediaresearch a společnost Intel. Na otázku,zda v jejich firmě došlo ke zcizení či ztrátě firem-ního notebooku, odpovědělo kladně 102 firem,což je 45 % z dotazovaných. „Při vyčíslení cel-kové ztráty pro firmu je potřeba kalkulovat jakcenu samotného počítače, která vyšla v průměruna 35 000 Kč, tak zejména finanční vyjádřeníhodnoty ztracených dat. Postižené firmy si jev průměru cení na 180 909 Kč,“ uvádí k výsled-kům průzkumu Petr Ulvr, obchodní manažer spo-lečnosti Intel. Tato částka zahrnuje jak vyčíslenípohřešovaných firemních dat, tak duševníhovlastnictví a ztráty produktivity pracovníka, kterýmusí čekat na nový notebook. „Započteme-licenu dat a zařízení, dostáváme se na 216 000 Kč,a to nekalkulujeme cenu za pořízení nového

notebooku. S ním se částka vyšplhá kečtvrtmilionu korun,“ shrnuje finančnístránku věci Petr Ulvr.

KaÏd˘ druh˘ pohfie‰ovan˘notebook mÛÏe b˘t „milionov˘“Podle Evžena Pavlovského, regionál-ního manažera společnosti Intel,jsou výsledky českého průzkumuv korelaci s globálními daty, ježIntel před rokem získal na základěnezávislé studie Ponemon Institute.

„Analýza Ponemon Institute, zabývající se 138případy poztrácených či ukradených notebooků,jednoznačně ukázala, že nejcennější jsou firemnídata. V Česku to je podobné,“ komentujesrovnání Evžen Pavlovský.Ačkoli ve srovnání vychází reálná škodav ČR nižší, i respondenti z řad velkých firemv ČR si začínají být vědomi mnohem většíhonebezpečí, které jim kvůli úniku dat hrozí.Většina poškozených firem při vyčíslování

potenciální ztráty uvedla, že celková škoda způso-bená ztrátou dat by mohla být vyšší než 750 000Kč, přičemž horní hranice nebyla určena. „Hod-nota notebooku vedoucího pracovníka firmy,pokud se dostane do rukou konkurence, můžesnadno překonat i milionovou hranici, obzvláštěv případě, že uložená data nejsou nijak zabezpe-čena šifrováním ani jinými adekvátními systémyochrany. V současné době, kdy se díky přenosným

zařízením masivně zvyšuje mobilita, s nezabezpe-čeným notebookem dostáváme celou firemní kan-celář jako na stříbrném podnose,“ pojmenovávázásadní riziko Evžen Pavlovský. Z průzkumuvyplývá, že zde stále existuje řada firem, kterénechápou, že ztracená data v notebooku mohoumít velmi destruktivní vliv na jejich podnikání.

Zájem o zabezpeãení notebookÛ rosteO tom, že firmy obracejí svou pozornostk důsledkům ztrát notebooků a na nich ulože-ných dat, svědčí nejen globální analýzy, alei zájem o tato řešení v České republice. Velmizajímavým řešením, které nachází uplatněníu řady zákazníků, je technologie Intel Anti-Theft, tzv. kladivo na zloděje notebooků a dat.Vyvinula ji společnost Intel a je podporovánařadou předních výrobců bezpečnostního soft-waru, V České republice takové řešení nabízíspolečnost AutoCont. Schopnosti účinných bez-pečnostních řešení založených na hardwarovéochraně a šifrování dat, jako je Intel Anti-Theft,mohou významně snížit finanční ztráty firem.

Schopnosti úãin-n˘ch bezpeãnost-ních fie‰enízaloÏen˘ch nahardwarovéochranû a ‰ifro-vání dat, jako jeIntel Anti-Theft,mohou v˘znamnûsníÏit finanãníztráty firem.


Ztracen˘ notebook pro firmu znamená statisícové ztrátyZtracen˘ nebo ukraden˘ notebook rovná se ztráta ãtvrt milionu korun. Z toho jen necelou sedminu ãiní hodnotasamotného zafiízení. Daleko vût‰í ohroÏení pro podnikání spoãívá ve ztrátû firemních dat, která se mohou dostatdo nepovolan˘ch rukou. Potenciální ‰koda zpÛsobená ztrátou dat se ale mÛÏe snadno vy‰plhat aÏna milion. To jsou závûry prÛzkumu spoleãnosti Intel, kter˘ uskuteãnil ve spolupráci s v˘zkumnou agenturouMediaresearch mezi více neÏ dvûma sty ãesk˘mi firmami. V˘robci bezpeãnostních technologií souãasnû registrujívût‰í zájem firem o ‰ifrovací technologie.

I C T

Zji‰tûní prÛzkumu v kostce – dataMediaresearch a Intel226 firem nad 100 zaměstnanců v ČR 45,1 %přiznává, že u nich došlo ke ztrátě notebooku.96 %, z toho 85 % s hlubokým přesvědčením,považuje za větší nebezpečí ztrátu dat uloženýchna notebooku než ztrátu samotného notebooku.Hodnota pohřešovaného notebooku vychází na35 795 Kč. Cena dat v konkrétním případě ztráty –v průměru 180 909 Kč. Policii a jiné detektivníslužby využilo 18 % poškozených firem – průměrnácena za tyto služby je 55 000 Kč. Škoda, kterámohla vzniknout zneužitím dat je 625 000 Kč,více než polovina dotázaných uvedla, že celkováškoda by mohla být vyšší než 750 000 Kč.

„Mnohem vût‰í problém neÏ v hodnotû samotného notebooku spoãíváv hodnotû dat a informací, které se tak dostanou mimo firmu.“

Co Vás přivedlo do České republiky?Přijel jsem na pozvání prezidenta nověvznikající Česko-tanzanské obchodní ko-mory, pana Viktora Korčeka, který jezdípravidelně do východní Afriky a kroměhumanitárních projektů se také věnujenavazování obchodních styků s Českourepublikou.

Jaké komodity se z Tanzanie vyvážejí?Z Tanzanie se exportuje velké množstvíkávy, čaje, nerostných surovin, ovoce, zele-niny apod. Země je bohatá na nerostnésuroviny a zemědělskou výrobu, z toho setedy i export takto generuje.

Co jsou největší magnety Tanzanie?Tanzanie je pokladem sama o sobě,naštěstí zatím turizmem trochu opomí-

jená. O to lépe pro ty, kteří se tam vydají.Je to ještě ta pravá Afrika, kde domorodcinepodřizují svůj život příjezdu autobusů

s turisty. V Tanzanii leží slavná hora Kili-mandžáro, národní parky Serengeti, Ngo-rongoro, součástí státu je také historickýostrov Zanzibar. Celkem je v Tanzanii 15národních parků a více než polovina všechafrických volně žijících zvířat. Potkáte tuopice, krokodýly, lvy, gepardy, slony,pakoně, buvoly, prostě vše, co znáte jenz oblíbených televizních pořadů.

Co může Tanzanie nabídnout turistům?Lidé k nám jezdí samozřejmě na již zmí-něné safari s fotoaparátem, na výstupna hory, jako je třeba Kilimandžáro, alei za potápěním, sportovním rybařeníma dokonce i za pravým loveckým safari.

Jako ve většině afrických zemí žijevětšina obyvatel na venkově, jejichzdrojem obživy je především zeměděl-ství. Jak je vláda úspěšná v boji protichudobě ve venkovských oblastech?

Vláda má program, který stimuluje užívánímoderních technologií a vybavení i v země-dělství na venkově. Farmáři se organizujído jakýchsi zemědělských spolků, abymohli čerpat státní pomoc. Je to něco nazpůsob zemědělských družstev v dobáchkolektivizmu u Vás.

Jaké má Tanzanie obchodní vztahy s ČR?Historicky jsou vztahy Tanzanie a Českérepubliky velmi dobré. Bohužel však chybíambasády, které by spolupráci podporo-valy v obou státech navzájem. Já osobněnyní podporuji vznik honorárního konzu-látu v České republice. Samozřejmě i vzni-kající obchodní komora bude hrátnezastupitelnou úlohu v této oblasti.

O jaké zboží z České republikyje v Tanzanii zájem?Lépe než zboží je transferovat do Tanza-nie celé technologie. Naše země má velicelevnou pracovní sílu, programy na pod-poru investorů a jejich investic. Zřídilijsme k tomu dokonce specializovanouorganizaci Tanzanian Investment Centre.Veškeré kontakty a spolupráci již předjed-

nali zakladatelé obchodní komory, kteřímají také k dispozici nejrůznější obchodnírešerše.

Jaká je současná politická situacev zemi a se kterými problémy se nejvícepotýkáte?Politická situace Tanzanie je stabilní. Narozdíl od jiných afrických zemí nemámeoblasti s občanskými nepokoji. Největšímproblémem je nyní celosvětová obchodníkrize, která lehce zpomalila náš rozvoj.

V Tanzanii jsou nejčastějšími nábožen-stvími islám a křesťanství. Jaké jsou vzá-jemné vztahy muslimů a křesťanů?U nás žijí všechna náboženství ve shodě,bez projevů nesnášenlivosti či bojů. Jsmešťastní, že v naší zemi nejsou žádné silnéextrémistické organizace, které by našemírové soužití narušovaly.

red.


Z A H R A N I â Í

Ru‰ení ãesk˘ch ambasád ve svûtûČeská republika na konci ledna uza-vřela velvyslanectví v Kongu, Venezuele,Keni, Jemenu a Kostarice. Zrušila téžgenerální konzulát v indické Bombaji.O zavření českých diplomatickýchúřadů rozhodla vláda, důvodem bylyškrty ve státním rozpočtu, které sedotkly i ministerstva zahraničí.

„Narozdíl od jin˘ch africk˘ch zemí Tanzanienemá oblasti s obãansk˘mi nepokoji.“

Chybí ambasády, které bypodporovaly na‰i spolupráciV záfií nav‰tívil âeskou republiku poslanec tanzanského parlamentu Said Mtanda. VyuÏili jsme této pfiíleÏitostia zajímali se o situaci v této ãásti v˘chodní Afriky i eventuální moÏnosti budoucí obchodní spolupráce.

48 Par lamentn í magaz ín www.parlamentnimagazin.czwww.parlamentnimagazin.cz

P R A Î S K ¯ M A G I S T R Á T

Magistrát hlavníhomûsta Prahy pfiicházís novou sluÏbouobãanÛmJedná se o dva samoobslužné platební

automaty na správní poplatky. Ty dosudobčané hradili u pokladny, kde častovznikaly fronty. Platební automatyslouží k hotovostní platbě různýchsprávních poplatků.

„Snažíme se vyjít Pražanům co nejvíce vstříc:služby magistrátu veřejnosti jsou protorychlé, dostupné a moderní. Unikátní je, žetyto automaty jsou propojeny přes webovérozhraní s pokladní knihou v ekonomickémsystému a jednotlivé operace budou automa-tizovaně připravené k zaúčtování,“ řekl pri-mátor hl. m. Prahy, který si tuto novouslužbu dnes sám vyzkoušel.Automaty jsou umístěny v pasáži Škodovapaláce v Jungmannově ulici. Jeden je upro-střed pasáže a druhý v přepážkové haleodboru dopravně-správní agendy (DSA).Automatů bude celkem pět: v dalších dnechbudou zprovozněny automaty na odlouče-ných pracovištích odboru DSA – Vysočany,Bohdalec a Stodůlky.Občan obdrží u přepážky informaci, jakýdruh a výši správního poplatku zaplatí,a potom má možnost tuto platbu provést napokladně, nebo v automatu. K ovládáníautomatu slouží obrazovka s dotykovoutechnologií. Platební automat přijímá i vracíbankovky i mince, tiskne příjmové pokladnídoklady a umí též odesílat e-maily vybranýmpracovníkům magistrátu, např. v případě, žedojde papír pro tisk potvrzení.

red.

Zrekonstruovaném˘tné domky namostû LegiíPrimátor hl. m. Prahy Bohuslav Svo-boda slavnostně odhalil na mostě Legiídva mýtné domky ze strany Smíchova,které byly po dobu tří let rekonstruo-vány. Slavnostního aktu se zúčastnilai radní pro oblast správy majetku Alek-sandra Udženija. Zbylé dva domkybudou z důvodu stavebních pracíu Národního divadla odhaleny v říjnu.

„Mýtné domky prošly kompletní rekon-strukcí, kterou si právem zasloužily –včetně jiných neduhů měly dokonce ještěprůstřely po kulkách z druhé světovéválky. Její celkové náklady činily 9,2

milionů korun. Most i domky byly posta-veny za doby národního obrození, kdy nastavbu byl záměrně použit kámen v barvětrikolory a tuto barvu můžeme nyní vidětna nově zrekonstruovaných domcích,“řekl primátor Bohuslav Svoboda.Rekonstrukce mýtných domků začalav dubnu roku 2009 s tím, že dokončeníbylo plánováno na červenec 2010. Bohu-žel v únoru téhož roku se téměř dokon-čené mýtné domky staly útokem vandalů.Ze všech čtyř byly odcizeny měděné kry-tiny včetně ozdobných prvků a okapů,rovněž byla poškozena převážná část his-torických dřevěných krovů, a proto serekonstrukce prodloužila.Restaurátorských prací se ujali akademickýsochař Antonín Kašpar, Pavel Filip a PetrWerich. Při rekonstrukci bylo možnépokrýt lešení ochrannou plachtous reklamou a z jejího výnosu prácez velké části hradit.

V Praze byla slavnostnû otevfienamimofiádnû levná cyklostezkaNový úsek cyklostezky Papírenská na levém břehu plavebního kanálu u Císař-ského ostrova byl 16. září slavnostně otevřen v rámci Dne cyklistů a pěších, kterýje součástí programu Evropského týdne mobility. Zajímavostí 0,85 km dlouhéhoúseku je mimořádně nízká cena, která nepřesáhla 800 tisíc korun.

„Je to ideální cesta, kterou bychom chtělijít. Funkční věc, která opravdu pomůže,ale stojí co nejméně peněz,“ řekl prvnínáměstek primátora Karel Březina.Nově otevřený úsek navazuje na cyklostez-ku Papírenská–plavební kanál o celkovédélce 1,8 km. Celý úsek je součástí trasyA1. Střední část v prostoru plavebníhokanálu je řešena jako stezka pro cyklistys omezenou rychlostí 30 km/hod.

Krajní části jsou řešeny jako stezka prochodce a cyklisty.Zprovoznění nového, i když poměrněkrátkého úseku je pro cyklisty velmi dob-rou zprávou. Nebudou už totiž musetpři přejezdu ze Stromovky podél Vltavydále na sever obtížně překonávat prů-myslový areál. Z pohledu rozpočtu hlav-ního města je potom velmi potěšitelnánízká cena nové cyklostezky.

Svaz mûst a obcípoÏadujevytvofienízáchrannésítû pro obcepod hranicíexistenãního minimaNovela rozpočtového určení daní přerostla v politickétéma. Na svém zasedání ve Strakonicích dne23. září se jí opětovně zabývalo i předsednictvoSvazu měst a obcí ČR.

Starostové a primátoři se jednomyslně shodli, že je nynínezbytné prioritně vyřešit situaci obcí na dně tzv. U křivky,pro které je třeba najít finanční prostředky už v rámci státníhorozpočtu na rok 2012. Daňový výnos na obyvatele je v těchtoobcích dlouhodobě nejnižší, ačkoli mnohé zajišťují řaduveřejných služeb také pro své okolí. V roce 2009 se sněmsvazu usnesl na požadavku ročních daňových výnosů naobyvatele v minimální výši 7800 Kč, což lze označit za určitéexistenční minimum obce. Z probíhající diskuze o novele roz-počtového určení daní se zdá, že by od roku 2013 mohlodojít k navýšení zdrojů na tuto úroveň. „Emoce, které všaknovelu doprovázejí, mohou nakonec vyústit v odloženíči dokonce neshodu na nové podobě sdílených daní.Předsednictvo svazu proto opětovně žádá vládu i poslance,aby řešili nepříznivou situaci již v příštím roce,“ uvedl DanJiránek, předseda Svazu měst a obcí. Z dat publikovanýchministerstvem financí lze odhadovat, že pro posílenízdrojů spádových obcí a menších měst je třeba zdrojůve výši asi 1,5 mld. Kč.

Asistent prevence kriminality je vybíránz obyvatel sociálně vyloučené lokalitya svým jednáním se snaží předcházetnejenom páchání trestných činů, alei například sousedským sporům. Právěpro asistenty kriminality uspořádáministerstvo vnitra 3. října veŠluknově vzdělávací kurz.Ministerstvo vnitra také nabídlo v prvnípolovině září obcím a městům Šluknov-ského výběžku další možnost zapojit sedo programu prevence kriminalitya extremizmu Úsvit, jehož cílem je zvý-

šení bezpečí a veřejného pořádkuv sociálně vyloučených lokalitách.V červenci, tedy ještě před vypuknutímnepokojů ve Šluknovském výběžku, sedo programu Úsvit, který ministerstvovyhlásilo v Ústeckém kraji, připojilymimo jiných obcí právě Šluknova Rumburk. V srpnu pak bylo rozhod-nuto o finanční podpoře kamerovéhomonitorovacího systému v Rumburkučástkou 459 000 korun a asistentaprevence kriminality ve Šluknověve výši 101 000 korun.

S A M O S P R A V A

Varnsdorf bude mít nov˘ kamerov˘ systém,Nov˘ Bor zase dva asistenty prevence kriminalityObecní policie v Novém Boru se rozšíří o dva asistenty prevence kriminality, Varnsdorfzase získá nový kamerový monitorovací systém. „Slíbili jsme starostům, že jim pomůžemes řešením napjatého dění v regionu. Právě tyto projekty mohou významně přispět k uklidněnísituace,“ zdůraznil první náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška. Upozornil, že se nyní takéjedná o dalších preventivních aktivitách v Rumburku a Krásné Lípě.

Tisícovka starostÛpochodovala PrahouPřes 1000 starostů ze všech koutů České republikyse 21. září vydalo s prapory a transparenty do Prahyk Úřadu vlády podpořit nový návrh financování obcía měst z dílny ministerstva financí.

„Je to vyvrcholení našeho šestiletého úsilí o spravedlivouzměnu tak, aby regiony naší země nedoplácely na čtyři nej-větší města v čele s Prahou,“ uvedl k akci Josef Bartoněk,předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), kteréakci pořádalo. „Novela zákona o rozpočtovém určení daní(RUD) odstraňuje dlouhodobě propastný rozdíl mezi pří-jmy Prahy a nejchudších obcí na přijatelný evropský stan-dard, tedy trojnásobek,“ řekl za spolupořadatelský Spolekpro obnovu venkova (SPOV) předseda Eduard Kavala.„Bojuji zde doslova za přežití, z rozpočtu už neutáhnu aniplaty,“ rozhořčeně dodala starostka středomoravské obceSrbce Jana Přecechtělová. Podobně se vyjádřil i JindřichHnilička, starosta středočeského Knovízu, který doplňuje:„Tento návrh musí podpořit poslanci napříč politickýmspektrem, pomáhá to totiž všem obcím bez rozdílu poli-tické příslušnosti starosty.“Před Úřadem vlády se tisícovka starostů sešla s premiéremNečasem, který převzal výzvu s podpisy a razítky obcí a jed-noduchým heslem: „Pane premiére, dodržte slovo!“Zástupci SMS ČR a SPOV se následně sešli s ministremKalouskem. „Pan ministr nás ubezpečil, že námi požado-vaný trojnásobek rozdílu v příjmech mezi nejbohatší Pra-hou a nejchudšími obcemi, bude i nadále prosazovat,“uvádí místopředsedkyně SMS ČR Věra Kovářová.„SMS ČR nyní osloví všechny zákonodárce v krajích tak,abychom zjistili, zda jim stojí za to podpořit rozpočty obcía měst, které zastupují. Návrh prospěje více než 80 % oby-vatel této země, za tohle bojovat musíme,“ uzavřel k největ-šímu starostovskému pochodu v dějinách samostatné Českérepubliky předseda SMS ČR Josef Bartoněk.


Co Vás přivedlo k molekulární biologii?Patřila jste k dětem, které fascinovanězkoumaly objekty pod mikroskopem?Ačkoliv ani jeden z rodičů nemá s biologiínic společného, doma jsme odmaličkaměli všelijaké domácí mazlíčky, od rybičeka morčat přes papoušky až po gekony. Takéjsme často chodili s rodiči na vycházky dopřírody a spolu tam pozorovali nejrůznější

živočichy a rostliny. Maminka nebyla vždynadšená množstvím šesti a osminohýchpřátel, které jsme si z takových výletů při-nášeli domů, ale moje a bratrovo nadšeníneznalo mezí. Na Přírodovědeckou fakultuUK jsem šla s úmyslem studovat botaniku,ale po přednáškách z molekulární biologiemi bylo jasné, že to je fascinující obor, kte-rému se budu věnovat do budoucna. Člo-

věk se dívá až na samou podstatu bioche-mických jevů, zkoumá jednotlivé sou-částky ohromně složitého celku, jakým ježivá buňka.

Šéfujete laboratoři vývojové biologiea genomiky. Čím se genomika, poměrněmladý vědní obor, zabývá?V naší laboratoři se zabýváme předevšímvývojovou biologií, tedy zkoumáním pro-cesů, které řídí vývoj vajíčka po oplodněníaž po vývoj dospělého organizmu. Přitěchto komplikovaných dějích hrajenaprosto klíčovou úlohu komunikacemezi buňkami a my podrobně studujemejednu z důležitých signálních drah, tak-zvanou dráhu vedoucí přes receptor

Vûda je nekoneãnádetektivka .

50 Par lamentn í magaz ín50 Par lamentn í magaz ín

V ù D A A V ¯ Z K U M

Tak popisuje sympatická mladá bioloÏka Alena Krejãí z Pfiírodovûdeckéfakulty Jihoãeské univerzity svoji práci. Cílem projektu, na kter˘ v loÀskémroce získala vysoce prestiÏní grant od Evropské organizace pro molekulárníbiologii, je v˘zkum komunikace bunûk u octomilky obecné, kter˘ byv budoucnu mohl posunout dál léãbu rakoviny.

Notch. Přitom používáme i nástroje geno-miky, tedy studia buněčného genomu,veškeré DNA přítomné v buňkách jed-notlivých organizmů. Dokážeme napří-klad zjistit úplně všechny geny, které sezapnou po aktivaci naší signální dráhy,a tím si udělat daleko přesnější představuo tom, jak buňka zpracovává daný signála jakým způsobem na něj odpovídá. Tojsou moderní metody, o kterých se námpřed několika málo lety sotva jen zdálo.

Pro běžného smrtelníka je těžké sipředstavit, že proteiny nebo geny,které zkoumáte, jsou tak malé, že senedají sledovat ani mikroskopem.Jakými metodami je rozeznáváte?To máte pravdu, jednotlivá molekula je provětšinu metod příliš malá na přímé pozo-

rování. To ale vůbec nevadí, můžeme sipomoci celou řadou nepřímých metod.Například můžeme k proteinu, který nás

zajímá, připojit určitou flourescenčníznačku a pak sledovat, kde v buňce nale-zneme svítivý signál. To nám poví, že nášprotein se vyskytuje právě tam. Používámetedy mikroskop, ale nesledujeme v němjednotlivé molekuly, spíše obraz celkového

rozložení daného proteinu v buňce. Nepo-stradatelným pomocníkem jsou zde i pro-tilátky, které specificky rozeznávají určitýprotein. Při studiu DNA používáme tak-zvané restrikční enzymy, které dokážouDNA štěpit v přesně definových místech.A dnes už je naprostou samozřejmostínechat si libovolný úsek DNA osekveno-vat, tedy přečíst její složení.

Můžete zjednodušeně popsat, na jakémprojektu nyní pracujete?Zabýváme se mezibuněčnou signalizací,tedy chemickým jazykem, kterým se mezisebou buňky domlouvají. Zajímá náspředevším vliv metabolizmu na tuto sig-nalizaci. Zjednodušeně lze říci, že buňkabude na stejné signály z vnějšího prostředíodpovídat jinak, pokud má dostatek živin,a jinak, pokud hladoví nebo pokud se něja-kým způsobem naruší její normální meta-bolizmus. My se snažíme identifikovatmolekulární podstatu těchto jevů, popsat,jakým způsobem buňka sleduje úroveňsvého metabolizmu a jak se podle tohomění její reakce na signály z okolí. To jevelice důležité nejen z hlediska vývojezdravého organizmu, ale také při mnohapatologických jevech, mimo jiné i rakovin-ném bujení. Právě rakovinná buňka mámetabolizmus velice odlišný od normál-ních a s tím souvisí i odlišná komunikaces jejím okolím.

Při výzkumu používáte jako modelovýorganizmus octomilky obecné. Jsou toty samé mušky, které nás doma, zvlášťteď na podzim, obtěžují na ovoci? Pročprávě octomilky?Ano, to jsou ony. Mnohým lidem by semohlo zdát nesmyslné zkoumat právě tytoživočichy. Octomilky jsou ale již podlouhá desetiletí výborným nástrojemvývojové biologie, na kterých byla poprvépopsána celá řada důležitých signálních

drah a molekulárních procesů. Jejichobrovskou výhodou je to, že jejich genomje relativně malý a tím pádem snazší na

prozkoumání. Navíc je u nich relativněsnadné například vypnout určitý gen a pakzkoumat, jaké důsledky to bude pro orga-nizmus mít. To je s obratlovci daleko těžší.Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát,buňka octomilky a třeba člověka se ve

svých základních funkcích téměř neliší.V drtivé většině případů se tedy poznatkyzískané na octomilce dají aplikovat i navyšší organizmy. Samozřejmě zůstanemnoho otázek, které je pak třeba dořešitpřímo z hlediska obratlovců či člověka, alemnoho užitečných informací získáme naoctomilkovém modelu dříve a snáze nežjinde.



„Dnes uÏ je naprostou samozfiejmostí nechat si libovoln˘úsek DNA osekvenovat, tedy pfieãíst její sloÏení.“

„Rakovinná buÀka má metabolizmus velice odli‰n˘ odnormálních a s tím souvisí i odli‰ná komunikace s okolím.“

Octomilka obecná, modelov˘ organizmusv˘vojové biologie.

Tzv. imaginární disk z larvy octomilky,ze kterého se pozdûji vyvine kfiídlo.

Mozek octomilky.

Pokud budete ve svém výzkumuúspěšní, jaké může mít budoucí využití?Naše poznatky přispějí k lepšímu pocho-pení složitých procesů během embryonál-ního vývoje organizmů, ale mohou dáti základ k objasnění některých závažnýchpatologických jevů u dospělých lidí, jako jerakovinné bujení spojené s aktivací signálnídráhy Notch receptoru. My se zabývámezákladním výzkumem, tedy zkoumánímsamé podstaty buněčných jevů. To je alenaprosto klíčové také k pochopení situací,kdy buňka nefunguje správně. Dalo by seříci, že my popisujeme tvar a funkci jed-notlivých součástek auta, aby pak mecha-nik věděl, k čemu mají správně sloužita kde se stala chyba, pokud auto nejede.Často dnes slýcháme, že nejdůležitější jeaplikovaný výzkum. Ale je třeba si uvědo-mit, že bez toho základního se aplikovanývýzkum neobejde.

To je ale určitě běh na dlouhou trať.Nemrzí Vás někdy, že výsledky Vašípráce, tedy základního výzkumu, nejsouvidět okamžitě?Na základě našich dnešních výsledkůnelze zítra vyléčit nemocné lidi. Alevýsledky vidět rozhodně jsou. Po prove-dení složitých experimentů se nám napří-klad podaří objasnit funkci určitéhoproteinu v buňce a doplnit tak jedenz chybějících dílků ve složitém puzzleobrázku fungování buňky. A najednouvysvitnou souvislosti, které do té doby

nebyly vidět. To je kolikrát začátek dalšídlouhé cesty, která na svém konci můževést k léčbě lidských onemocnění.

Co je podle Vás na vědecké práci nejza-jímavější?To neustálé hledání, nekonečná detektivka.Člověk se nenudí, pořád musí upravovatpůvodní hypotézu a hledat nástroje,jakými ji lze potvrdit, nebo vyvrátit. Nej-více vzrušující je to, že když se vám podaříobjevit něco nového, jste v té chvíli jedinýčlověk na Zemi, který to ví.

Během studií jste pobývala v Anglii. Lišíse nějak tamější přístup k vědě či pod-mínky k práci?To by bylo na samostatný článek. Rozdílůje samozřejmě celá řada, hlavně v lepšídostupnosti financování a komplexnípodpoře vědy. Pracovala jsem šest letv Cambridgi ve Velké Británii, to bylonesmírně stimulující prostředí. Je tamvysoká koncentrace vědců z různých

oborů na jednom místě, což podporujespolupráci na první pohled rozdílnýchoborů a vřelé diskuze neustále plodícířadu nových zajímavých otázek. Takové to„vření“ mi v českých podmínkách trochuchybí. Také sehnat skutečně kvalitní stu-denty a postdoktorandy je v Čecháchtěžší. Zatímco do Cambridge se hlásí stu-denti z celého světa, zde se musíme spo-léhat spíše jen na domácí zdroje. Přilákat

zahraničního studenta do Čech nenívůbec jednoduché, hlavně kvůli platovýmpodmínkám.

Kolik času denně pracujete? Jak se Vámdaří skloubit práci s péčí o maléhosyna?Jde o to najít správnou rovnováhu meziprací a rodinou. Doma se snažím být conejlepší mámou, ale když přijdu ráno dolaboratoře, přepnu na maximální pracovnívýkon. Píšu si dopředu, co mám ten denvšechno udělat a postupně si odškrtávám,co už je splněno. Důležité je dobře sinaplánovat den, aby se toho stihlo co nej-víc. Když mi pak ale odpoledne padnekolem krku zase můj Kubík, snažím se pra-covní problémy vyhnat z hlavy a věnovatse jemu. Teprve když jde večer spát, otevřu

znovu počítač a teď už s určitým odstu-pem přemýšlím nad tím, co přinesl v prácidnešní den. Obojí mě baví, rodina i práce,a tak mi to vše málokdy připadá skutečněvyčerpávající.

Váš manžel, kterého jste poznala při stu-diu v Anglii, je také vědec. Řešíte pra-covní problémy i doma? Pomáhá Vámmanžel s péčí o syna a domácnost?Už jsme se poučili, že pracovní problémyje lepší spolu doma neřešit, protože často-krát máme odlišné pohledy na věc a jen sedoma zbytečně pohádáme. Ale pokudnám vyjde v práci ten den nějaký zajímavýexperiment, samozřejmě si o tom povímea diskutujeme nad jeho možnými inter-pretacemi. Je užitečné slyšet názor někohojiného. Doma manžel pomáhá s domácímipracemi, i když stejně tak rád chodís místními do hospůdky, kde piluje svoučeštinu. Někdy je pro něj jako cizince fru-strující, že na úřadech nebo u lékaře sejinak než česky nelze domluvit. Stejně tak

je paradoxní, že Česká republika chce sicepřilákat kvalitní zahraniční vědce do Čech,ale Grantová agentura ČR pak přijímánávrhy pouze v češtině, což cizince hendi-kepuje.

Zbývá Vám čas na nějaké koníčky? Čímse nejraději bavíte ve volném čase?Mými koníčky jsou má práce a rodina, naostatní mi zbývá jen minimum času. Když

už se nějaký najde, ráda relaxuju prací nazahrádce nebo se vypravíme někam navýlet. Je pravda, že co se narodil Kubík,pořádnou knížku jsem si nepřečetla, na tonení dost souvislého času. Tak snadv důchodu!

Marcela Staňková

www.parlamentnimagazin.cz52 Par lamentn í magaz ín


RNDr. Alena Krejãí, Ph.D.,vedoucí laboratoře vývojové biologiea genomiky. Vystudovala na Přírodově-decké fakultě Univerzity Karlovy, kdezískala magisterský a doktorský titul.V letech 1998–2004 pracovala veFyziologickém ústavu ČAV v odděleníneurochemie, v laboratoři prof. Stani-slava Tučka a dr. Vladimíra Doležala.V letech 2000–2003 působila ve VelkéBritánii na University of Leeds, Katedrabiochemie a molekulární biologie, kdezískala stipendium od Britské královskéspolečnosti pro pobyt v laboratořiprof. Noela Buckleyho.V letech 2004–2010 byla v rámcipostdoktorálního pobytu v laboratořiprof. Sarah Bray, na University of Cam-bridge, v Oddělení fyziologie, vývojovébiologie a neurověd.V roce 2010 získala Alena Krejčívysoce prestižní 2010 EMBOInstallation Grants.V roce 2011 obdržela stipendiumL’Oréal pro ženy ve vědě 2011.

„BuÀka octomilky a tfieba ãlovûka se ve sv˘chzákladních funkcích témûfi neli‰í.“

„Pfiilákat zahraniãního studenta do âech není vÛbecjednoduché, hlavnû kvÛli platov˘m podmínkám.“

Zakázka vyhlášená v otevřeném řízení jerozdělena na několik částí podle jednotli-vých datových a hlasových služeb, jevypsána na čtyři roky a její hodnota je7 miliard korun. Ministerstvo vnitra (MV)vypsáním zakázky reagovalo na minulározhodnutí Úřadu na ochranu hospodář-ské soutěže, který zrušil předchozí tendryvypsané minulým vedením MV.Zadávací podmínky také zpřesňujía doplňují původní zadávací podmínkyv souladu s technologickým vývojema praxí v oblasti poskytování datovýcha hlasových služeb za účelem maximál-ního zužitkování služeb Komunikačníinfrastruktury veřejné správy pro fungo-vání eGovernmentu v České republice.

Efektivní propojení úfiadÛ s informaãnímisystémy„Zakázku jsme vypsali tak, aby Komuni-kační infrastruktura veřejné správy (KIVS)v maximální míře pomohla k efektiv-nímu propojení mezi orgány a informač-ními systémy veřejné správy a zajistila jimvětší rozsah služeb, které budou levnější,

kvalitnější a dostupnější,“ uvedl náměstekministra vnitra pro strategie a progra-mové řízení Pavel Kryštof a doplnil, žestávající rámcová smlouva skončila svouplatnost a přechodné prováděcí smlouvypřestanou platit v březnu 2012. Proto jenutné uzavřít novou rámcovou smlou-vou, která bude respektovat a rozvíjet stá-vající podmínky poskytování uvedenýchslužeb ve prospěch všech subjektů zapoje-ných do KIVS.MV také připravilo několik opatření,která mají co nejvíce eliminovat možnárizika vyplývající z časově napnutéhoharmonogramu. Jedná se např. o pra-covní workshopy nebo o to, že další pod-klady jsou uveřejňovány na webových

stránkách MV tak, aby bylo možné para-lelně zpracovávat uchazeči podkladynutné pro podání nabídek.Hlavní snahou MV je otevřená a úplnáinformovanost všech zúčastněných sub-jektů tak, aby bylo možné společným jed-náním eliminovat možné problémy přirealizaci této veřejné zakázky.

Úspory v fiádu stovek milionÛKIVS je bezpečné datové a hlasové pro-pojení úřadů. Projekt technologickyvychází z toho, že je neefektivní, aby sivšechny úřady budovaly své vlastní sítě.Jeho realizace za předchozí období při-nesla úspory v řádu stovek milionů korunzejména díky zvolenému a zrealizova-nému konceptu, který využívá konku-renci mezi poskytovateli komunikačníchslužeb, koordinaci rozvoje mezi jednotli-vými subjekty veřejné správy a odstraňo-vání komunikačních bariér mezi subjektyveřejné správy.Jednotlivé služby pak nejsou placenyz rozpočtu MV, ale půjdou na základněindividuálních prováděcích smluv donákladů jednotlivých institucí. Součetzakázky za celé období je i se započíta-nými rezervami 7 miliard korun. Jdeo finanční prostředky, které mají rezortyvyužívající KIVS vyčleněny na poskyto-vání hlasových a datových služeb vesvých rozpočtech. Výběrové řízenía nová rámcová smlouva by měly zajis-tit další pokles cenových hladin, dalšízvyšování kvality a objemu služeb bezvýraznějšího zvyšování zátěže na státnírozpočet.

mv

K I V S

„Souãet zakázky za celé období je i se zapoãítan˘mirezervami 7 miliard korun.“

Nov˘ tendr na rámcovou smlouvu KIVSMinisterstvo vnitra vyhlásilo 27. záfií vefiejnou zakázku na rámcovou smlouvu na poskytování datov˘ch a hlasov˘chsluÏeb Komunikaãní infrastruktury vefiejné správy. Cílem je mj. vytvofiení prostfiedí pro efektivní, bezpeãnéa garantované sdílení dat mezi informaãními systémy vefiejné správy.

Charakteristika KIVS:• prostředí pro efektivní, bezpečné, garantované a auditovatelnésdílení dat mezi Informačními systémy veřejné správy;

• poskytuje služby potřebné k elektronické komunikaci veveřejné správě;

• umožňuje komunikovat v rámci veřejné správy v ČR;• ve spolupráci s komunikačními systémy EU a členských státůEU zajišťuje komunikaci v rámci unie s orgány veřejné správyčlenských států i s orgány EU;

• ve spolupráci s veřejnými komunikačními systémy (např. inter-net) zprostředkovává komunikaci s veřejností.

Úspory pro stát pramení:• z postupného rozvoje otevřeného konkurenčního prostředímezi vybranými poskytovateli;

• z přechodu na efektivnější technologie a perspektivnější modelyjejich užívání;

• ze společného využití objemu konzumovaných služeb veveřejné správě, zejména v rovině objemových slevu hlasových služeb;

• z vytváření technických a procedurálních podmínek pronáhradu komerčních služeb využitím již vybudované infra-struktury státu (infrastruktura ministerstva vnitra, regionálnía metropolitní sítě) a realizací příslušných migračních projektů.

Praktické úspory pro konkrétní subjekty se projeví:• snížením nákladů oproti minulosti při zachování rozsahua kvality služeb v souvislosti se snížením ceny;

• zvyšováním kvality služeb při zachování původního objemunákladů finančních prostředků na jejich zajištění;

• redukcí nárůstu nákladů v případech výrazného navyšováníkvality a objemu služeb, ke kterému by jinak v těchtopřípadech docházelo.

Ministerstvo obrany je zřizovatelemÚVN a předkladatelem příslušných mate-riálů pro jednání vlády týkajících se kon-trolovaného projektu partnerstvíveřejného a soukromého sektoru (projektPPP). Ústřední vojenská nemocnice pakbyla zadavatelem projektu PPP a odpoví-dala za jeho přípravu a realizaci.V rámci projektu PPP předpokládalaÚVN pořídit ubytovací kapacity a sou-visející objekty pro své potřebyi potřeby rezortu MO. Projektovou pří-pravu, výstavbu, provozování a financo-vání měl zajistit soukromý partner.Ubytovací kapacity a související objekty

měly být pořízeny do majetku státu.Výstavba měla trvat přibližně dva rokya provozování soukromým partnerem25 let. Po tuto dobu měla ÚVN splácetsoukromému partnerovi z prostředkůstátního rozpočtu a ze svých prostředkůpříslušné náklady spojené s výstavboua provozováním ubytovacích kapacit,včetně zisku (dále jen platby za dostup-nost).Kontrola zjistila, že ministerstvo obranyani ÚVN nevycházely při návrhu před-mětu projektu PPP z ujasněných a řádněprokázaných potřeb ani z finančníchmožností ÚVN a státního rozpočtu.ÚVN v průběhu přípravy nejprvepůvodní záměr projektu PPP se souhla-sem ministerstva významně rozšířila, abyjej po uzavření smlouvy o projektu PPPoznačila jako zbytný, přesahující jejífinanční možnosti. O výstavbě formouprojektu PPP ministerstvo rozhodlo jižv roce 2004. Ubytovna měla sloužit propotřeby ubytování ambulantních paci-entů a doprovodu pacientů ÚVN a prodalší potřeby ÚVN a rezortu obrany.Předpokládané investiční náklady mělyčinit 440 mil. Kč.

V roce 2006 ÚVN zadala zpracováníkoncesního projektu, ale v jeho průběhuzásadně rozšířila předmět projektu PPPo další objekty. Předpokládané investičnínáklady se zvýšily o 309 mil. Kč na 749mil. Kč. Výstavba měla být zahájena napřelomu let 2008 a 2009, tj. v době, kdypodle původního předpokladu měla býtjiž ukončena. Provozování pořízenýchkapacit soukromým partnerem bylo před-pokládáno po dobu 25 let.Později označila ÚVN rozsah předmětuprojektu PPP za „zbytný“ a realizovat jejnezačala. Navrhla zásadní změnu účeluvyužití pořízeného majetku a zúžení roz-

sahu projektu PPP, které označila jako„technické úpravy“ projektu.Na konci května 2010 ÚVN uzavřelasmlouvu o projektu PPP, podle které mělsoukromý partner zabezpečit projekčnípřípravu, výstavbu, provozování a finan-cování ubytovacích kapacit a souvisejí-cích objektů. Celková cena, která mělabýt soukromému partnerovi za realizaciprojektu PPP hrazena v průběhu 25 letod dokončení výstavby, činila 6424 mil.Kč, tj. v průměru 257 mil. Kč ročně.Smlouva měla nabýt účinnosti splněnímdevíti odkládacích podmínek. Termínjejich splnění nebyl konkrétně stanoven.Byla pouze uvedena možnost odstoupeníod smlouvy, pokud nebudou splněny dotří měsíců od uzavření smlouvy. Dodat-kem č. 1 ke smlouvě byl tento termínprodloužen do poloviny září 2010. Dodoby ukončení kontroly však smlouvao projektu PPP nenabyla účinnosti,neboť z devíti odkládacích podmíneknebyly splněny dvě.Ve druhé polovině roku 2010 však ÚVNzačala považovat projekt PPP za zbytnýa navrhla zásadní zúžení jeho předmětunebo jeho ukončení, pokud nedojde

k dohodě se soukromým partneremo navržených úpravách. Zdůvodnila totím, že projekt byl naddimenzovaný,neodpovídal přesně rozvojovým zámě-rům nemocnice a ve stávající podobě byznamenal neúčelné a neefektivní vynaklá-dání veřejných prostředků.Závěrem už jen shrnutí. Ústřední vojen-ská nemocnice a ministerstvo obranyvynaložily v letech 2005–2010 za pora-denské služby v souvislosti s přípravouprojektu PPP 42 mil. Kč, z toho z pro-středků státního rozpočtu 36 mil. Kča 6 mil. Kč z prostředků ÚVN. Podlesmlouvy o projektu PPP mohla kterákolivstrana odstoupit od smlouvy s okamži-tým účinkem, pokud do tří měsíců odjejího uzavření nebudou splněny všechnyodkládací podmínky nebo nedojdek dohodě o plnění smlouvy bez jejichsplnění, s tím, že žádná strana v případěodstoupení z tohoto důvodu nemá nárokna vrácení jakéhokoliv plnění od druhéstrany či náhradu nákladů jakéhokolivdruhu druhou stranou.ÚVN toto smluvní ustanovení nevyužilaa uzavřela dodatek č. 2 ke smlouvě o pro-jektu PPP, ve kterém se mj. zavázala uhra-dit v případě zániku smlouvysoukromému partnerovi dosavadnínáklady, které byly vyčísleny na 130 mil.Kč, a nové náklady do maximální výše 45mil. Kč. Dosavadní náklady byly ověřenyauditorem jmenovaným oběma stranami.Předmětem auditu však nebylo ověřovánípřiměřenosti vynaložených nákladů,s výjimkou zjevných nepřiměřeností.NKÚ po prověření a posouzení všechsouvislostí neshledal žádné relevantnídůvody pro zavázání se k úhradě uvede-ných nákladů.Celkem tedy bylo nebo bude vyplacenoz prostředků ÚVN a státního rozpočtu217 mil. Kč, což je prakticky polovinaz původně předpokládané částky navýstavbu. Obsah celého kontrolníhozávěru z kontrolní akce 10/27 najdete nawww.nku.cz.

František Dohnalprezident Nejvyššího kontrolního úřadu


Smutn˘ konecjednoho projektu

Dnes se budu vûnovat v˘sledkÛm jedné kontrolní akce, které vyvolaly silnûj‰í mediální ohlas.Cílem kontroly bylo provûfiit postup Ústfiední vojenské nemocnice a ministerstva obrany pfii realizaci projektu

partnerství vefiejného a soukromého sektoru „Ubytovna personálu ÚVN, ubytovna hotelového typu a parkovi‰tû“.

N K Ú


„Ministerstvo obrany ani ÚVN nevycházely pfii návrhupfiedmûtu projektu PPP z ujasnûn˘ch a fiádnû prokázan˘chpotfieb ani z finanãních moÏností ÚVN a státního rozpoãtu.“

LEADERS MAGAZINEnow available in Brussels

Leaders Magazine® focuses on lifestyle, interviews, business, culture and luxury products and covers many important and interesting events. Our readers are people from diplomatic society, government offi cials and decision makers in business. The targeted distribution is cca 20 000 copies including 1400 pcs to the top EU offi cials in Brussels. Leaders Magazine® publikuje rozhovory s význanými osobnostmi obchodní, politické, umělecké a kulturní sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby s rozhodovacími pravomocemi v diplomatické, státní a soukromé sféře. Cílená distribuce je cca 20 000 ks včetně 1400 ks představitelům EU v Bruselu.

PHOTO COVERAGES FROM TOP EVENTS

INTERVIEWS WITH TOP PEOPLE

PR ARTICLES, ANALYSIS AND MUCH MORE

CONCERTS – SEMINARS – CONFERENCES – GALA EVENINGS

CULTURE – BUSINESS – POLITICS – SPORTS

festyleventsbusine.kultur

For Full Electronic Version Go To www.leadersmagazine.cz

At Alchymist Grand Hotel and SpaTržiště 19, Prague 1

www.alchymisthotel.comtel: +420 257 286 011

Opening hours: Ecsotica Spa: Daily 9:00–21:00

Health Club: Mon–Fri 7:00–21:00Sat–Sun 8:00–21:00

Leaders Magazinei II/201II 1 99

When I decided to set up my own media education com-pany last year in May, my wish was to share my experience with those interested in a journalist’s point of view on public relations. On top of that, I wanted to give my clients some-thing else — a consultant who would listen to them and shape advice based on their own needs, not on an ego-centric self-sufficiency that I often find overwhelming with local PR advisers. “I want to give my clients some common sense. Like this, they will be able to recognize the difference and appreciate it,” I said. “Common sense in the Czech business environment?” a good PR friend reacted. “You must be crazy. I give you one year to get rid of your naïve ideals.” More or less joking, I set up one of my company slogans as “Media intelligence. Common sense included.” Now, one year after, I’m happy to say I was right.

On April 14–15, 2011, Media Education CEE – the new identity of my company since February – is organizing an international workshop on brand journalism. One of the parents of the concept, David Henderson, is coming to Prague to share how this new PR trend works. What does brand journalism mean? It means that responsible com-panies, industry leaders, got that it’s not enough to speak and expect stakeholders to listen. It’s not enough to flood the market with old-fashioned communication tools such as product press releases. The only reason people would read such news is because the product would make an im-mediate positive change in their lives. It’s now about the people and what they want, not about companies saying something. So, how does one get a corporate message across in this new reality?

BRAND JOURNALISM IS A MATTER OF STRATEGY The enlightened industry leaders I mentioned – such as

the technology solution provider Cisco or the international bank HSBC — understood that listening with a bit of mo-desty, empathy and common sense raises their image in the eyes of global stakeholders. These companies are actively using journalistic techniques to generate corporate news

and to engage stakeholders in the latest type of conver-sation driven by social media in the new digital reality. Basically, any enlightened industry leader would be aware that it’s necessary to be ready to answer any kind of ques-tions, coming from all over the world, at any time in a re-sponsible brand-enforcing style.

Let’s take a concrete case – BP (formerly British Pet-roleum) for example, the company so much despised for the oil spill in the Gulf of Mexico it produced last year. As soon as the unfortunate explosion occurred, the company used its own website to communicate its point of view on the event. The reply to the public anger was posted on the same website that the company used to praise itself for environmental achievements and consciousness. If the situation hadn’t been so dramatic, the way BP handled its crisis communication would have been risible. There-fore, for any enlightened company that is aware that an incident can spread digitally like fire and take down even the highest positioned business leaders, it’s vital to ma-nage communication properly.

Brand journalism is about strategy – it’s a conscious de-cision to stop talking down to stakeholders and actually getting an online newsroom that isn’t full of nonsense and outdated press releases, but of meaningful content gene-rated by engaged company staff and journalists commis-sioned to provide relevant industry news. Such a newsroom is enriched by high quality pictures that stakeholders – em-ployees, clients, consultants and other media reps can download immediately – and promote your name by posting you as the picture source, for that matter.

It also features videos that explain the company point of view on certain issues, interviews and real human stories emphasizing the need for more story-telling in the corpo-rate discourse, and links to social media that generate real conversation around the company doings. Everything that needs to be in an online newsroom if you want to be seen and make a difference is there: people who are fast to answer stakeholders’ questions, blogs about the indus-try, valuable visual tools (pictures, videos, graphs, charts) and, above all, the most important sign that you communi-cate and care – links to social media. CZECH COMPANIES CAN MAKE A GLOBAL DIFFERENCE

The message of why it’s important to have a balanced, respectful and two-way conversation with your stakehold-ers may come as an odd thing in our CEE post-communist economies. I can already hear the voices of my fellow com-munication advisers: “You must be crazy. I give you one year to get rid of your naïve ideals.” But Czech, Polish, Slovak and Romanian companies can indeed make a diffe-rence if they want to make it through tomorrow. To find their way on the global market, they need to be able to engage people from China, India, Brazil or Kazakhstan thanks to their online newsroom.

As we go global, our companies need to answer the demands of a global clientele and stakeholders. These de-mands are usually much higher than those of our passive and fatalist Czech or Romanian customers, and these people have no hesitation to give up on you because they

have a global market of suppliers to choose their services from. If there is something that is truly frustrating in the Czech Republic, it is to see managers of leading Czech firms going to public meetings and presenting old PowerPoint slides, talking about themselves in a flat voice for minutes and minutes, then stepping down convinced of their own importance and waiting for praise and a happy retirement.

These people are not aware that, when behaving like this they are actually knocking nails in the coffin of this country’s industry and potential. These people, in positions of power and decision-making, have spent their best years sunken in the reality that it’s enough to exist in the market so that people see how great you are, and to buy from you. That might have been valid in the COMECON, the former Iron Curtain common market, but now we’re 21 years later and things are changing by minutes, not by centuries.

Czech companies that want to make a difference tomor-row and that will actively contribute to the growth of this country and to the education and competitiveness of its youth are the companies run by open-minded leaders who are wise enough to take a step back, wonder if their means of communication are proper for today’s digital world, and then adjust policies accordingly. The global market belongs to visionary leaders with an open-mind, courage and an appetite to engage in real conversation with stakeholders.

The Czech Republic, Romania, Poland, and Slovakia can be a part of this market. When minds open, brand journalism is a fresh communication strategy at hand that brings conversation, social media, digital PR tools and company brand enforcement together to boost your position in the world. Are you ready to step into the 21st century and make news in this challenging, yet rich and beautiful digital world?

By Cristina Muntean �

Photo: Jakub Stadler

BRAND JOURNALISM? NO,Czech Power – Common Sense Included

Cristina Muntean is a journalist and media advisor with more than 12 years of experiencein the Czech, Romanian and international media. In 2005–2010 Cristina worked for the English-language economic magazine Czech BusinessWeekly (CBW) in Prague. During this time sheywrote more than 3,000 news articles, featuresand interviews. She graduated in journalismfrom the University of Bucharest, Romania. She also holds a master’s degree in project ma-nagement. Currently, Cristina provides mediatraining, coaching and advisory to managers, communication specialists and public offi cials across Central and Eastern Europe. Cristina speaks Romanian, French, English and Czech and can be reached at [email protected].

IN PARTNERSHIP WITH LEADERS MAGAZINE

český překlad naleznete v elektronické verzimagazínu na www.leadersmagazine.cz

itel historickéhoabízí i mode é prozatímdo. Město vidí ve zpřístupnění

podzemí nový impulz ke zvýšení své atraktivitya slibuje nabídku prohlídkových tras obsahujících

Roman Onderka �primátor statutárníhoo města Brna

Ostrava_Brno.indd 113

Spoleãnost JohnsonControls zahájív roce 2012 v˘robuv prÛmyslové zónûTriangleSvětový výrobce sedacích modulů,interiérových prvků a elektroniky proautomobilový průmysl společnostJohnson Controls postavila nový závodv Ústeckém kraji. Vyrábět v něm budepřístrojové desky a dveřní výplně provozy značky Škoda, a to od roku 2012.V září se ve Strategické průmyslovézóně Triangle u Žatce setkali předsta-vitelé místní samosprávy, krajskéhoúřadu a celostátní politické scény.

„Těší mě, že se průmyslové zóně Tri-angle daří překonávat úvodní problémy,které jí způsobilo zejména nedávné zpo-malení světové ekonomiky. Zóna se takstává potřebným úspěšným rozvojovýmprojektem Ústeckého kraje, který vytvářípracovní místa pro stovky obyvatelregionu a pomáhá zlepšovat ekonomikukraje,“ říká Martin Kocourek, ministrprůmyslu a obchodu.„CzechInvestu se podařilo obsadit vícnež 30 % rozlohy Strategické průmy-slové zóny Triangle. K investici v tétolokalitě agentura pro podporu podni-kání a investic pomohla i společnostiJohnson Controls,“ říká Miroslav Kří-žek, generální ředitel agentury CzechIn-vest a dodává: „Možné by to nebylobez dobré spolupráce s ministerstvemprůmyslu a obchodu a Ústeckým kra-jem.“

Podle studie Allianzse finanãní majetekna jednu osobu v âRza posledních desetlet zdvojnásobilSpolečnost Allianz přináší ve své novéstudii o bohatství světa „Global WealthReport“ analýzu vývoje majetkua dluhů domácností v 50 zemíchvčetně České republiky. Ze zprávyvyplývá, že celosvětový hrubý finančnímajetek v roce 2010 vzrostl o 6,2 %na 95 300 bilionů euro a překonalrekord z konce roku 2007. S průměr-ným hrubým finančním majetkem naosobu ve výši 13 067 euro je sice podlestudie Allianz Česká republika středněbohatou zemí, ale spolu se Slovinskema Estonskem patří ke třem nejbohat-ším zemím východní Evropy.

Za posledních deset let se u nás prů-měrný hrubý finanční majetek na osobuzdvojnásobil. S tempem růstu ve výši7,4 % ročně se však Česká republikadrží spíše na chvostu a hluboko podprůměrem regionu (16,3 %). V čeležebříčku nejbohatších zemí zůstávástejně jako vloni Švýcarsko, které takétěží ze své silné měny. Za ním s určitýmodstupem následují USA, Japonsko,Dánsko a Nizozemsko. I když se temporůstu majetku značně zpomalilo, načeské domácnosti neměla finanční krizepodle studie Allianz příliš velký dopad.Tento vývoj se však od celosvětovýchtrendů liší. Všude ve světě, obzvláštěpak v bohatších zemích, je totiž zřetelný

trend směřující k „bezpečným akti-vům“. V celosvětovém investičnímmixu ztratily od roku 2000 cenné papíry5 %, zatímco bankovní vklady narostlyo 4 %. V České republice je nicméněpodíl bankovních vkladů tradičněvysoký a na konci roku 2010 činilzhruba 60 %.

Slevové kuponyz bankomatÛ GEMoney Bank u‰et-fiily pfies 630 tisícZa první měsíc fungování programuGEniální výběr ušetřili uživatelé ban-komatů GE Money Bank přes 630 tisíckorun. Na českém trhu unikátní pro-gram totiž odměňuje za výběr hoto-vosti z bankomatů slevovými kupony.Ty získává úplně každý, není nutné býtklientem GE Money Bank. Slevuu partnerů programu uplatnilo již13 tisíc zákazníků.

Mezi aktuální partnery patří síť lékárenDr. Max a nově také GO parking s.r.o.,která zajišťuje parkování u letiště Praha.Nabídka odměn na bankomatechGE Money Bank se stále rozšiřuje, dobudoucna by banka chtěla zapojit part-nery rozdělené do sedmi kategorií. Sle-vové kupony lze vytisknout nakterémkoliv z 677 bankomatů GEMoney Bank.„GEniální výběr odměňuje uživatelebankomatů GE Money Bank slevovýmikupony na nákup u partnerů programu.Kupon s unikátním číselným kódem simohou na našich bankomatech vytisk-nout všichni jejich uživatelé běhemvýběru hotovosti. Slevový kupon pakuplatní přímo u vybraného partnera,“říká Alice Škývarová, manažerka rozvojebankomatů GE Money Bank.

PSJ vstupuje dofirmy D.I.SJedna z nejvýznamnějších tuzemskýchstavebních firem PSJ, a.s., získalamajoritní podíl ve společnosti D.I.S.s.r.o., která se specializuje na oblastinfrastrukturního stavitelství. Majet-kové propojení obou firem je důleži-tým krokem v naplňovánídlouhodobého záměru PSJ být silnýmhráčem na českém i zahraničním sta-vebním trhu. Dosavadní těžiště čin-


nosti PSJ ležící v pozemním stavitelstvía developmentu se tímto strategickýmkrokem rozšiřuje do sféry dopravnícha inženýrských staveb.

„Vstup do společnosti D.I.S. je pro násdůležitým mezníkem při pronikání donového segmentu trhu a při budováníkomplexní stavební společnosti. Věříme,že společnými silami budeme schopnivýrazně rozvinout naše působení v Českérepublice, ale i v zahraničí, zejménav Rusku,“ zdůraznil Ing. František Vacu-lík, předseda představenstva PSJ.Tento názor podporuje též Ing. RichardLang, jednatel D.I.S.: „Propojeníms jednou z největších českých firemv oblasti pozemního stavitelství, kteroubezpochyby PSJ představuje, bychomchtěli ukázat, že je možné vytvořit sil-nou firmu schopnou plně konkurovatnadnárodním firmám působícím na čes-kém trhu v segmentu dopravních a inže-nýrských staveb.“Kupní cena i další podmínky transakcezůstávají po dohodě obou stran důvěr-nou záležitostí. Fúze byla ze stranyÚřadu pro ochranu hospodářské sou-těže povolena 21. září letošního roku.

Osobní úãetâeské spofiitelnynovû onlineČeská spořitelna zahájila 5. září 2011pilotní provoz online založení Osob-ního účtu ČS. Klienti si ho mohouzaložit pouze s využitím internetu, bez

odesílání a podpisu papírových smluvči návštěvy pobočky. Klienti, kteří sitakto Osobní účet ČS zřídí, získají najeden rok zdarma: vedení účtu,měsíční elektronický výpis, meziná-rodní platební kartu, výběry ze všechbankomatů ČS a přístup k účtu pro-střednictvím internetového, telefon-ního a GSM bankovnictví SERVIS 24.Studenti získají při online založeníúčtu stejné výhody po celou dobu stu-dia, absolventi pak na 2 roky.

„Reagujeme na velkou poptávku klientůpo online službách a chceme jim usnad-nit založení Osobního účtu ČS, protopřicházíme s myšlenkou založení účtuz pohodlí domova a bez návštěvypobočky nebo nutnosti podpisusmlouvy,“ uvedl Marian Paraska, ředitelodboru pasivní produkty České spoři-telny. „Osobní účet ČS aktivně využíváuž více než 2,24 milionu našich klientů.Toto číslo potvrzuje, že je o něj meziklienty zájem a věříme, že s možnostíonline založení účtu počet jeho spoko-jených majitelů dále poroste,“ dodalMarian Paraska.

Krizi navzdoryse zvy‰uje podílfinanãnû úspû‰n˘chfúzí a akvizicRecese bývají často považovány zaobdobí, kdy dochází k poklesu hod-noty a zpomalení růstu. Studie KPMG

International zaměřená na fúze a akvi-zice, jež se uskutečnily v době vrcholícífinanční krize, svědčí o opaku. Podlení byla u transakcí realizovanýchv tomto období o 15 % vyšší pravdě-podobnost, že povedou k tvorbě hod-noty, než u transakcí provedenýchv konjunkturních letech před recesí.

Hlavním stimulem fúzí a akvizic bylpodle průzkumu růst. Téměř polovinavšech dotázaných (48 %) uvedla jakojeden z hlavních motivů pro uzavíránítohoto typu transakcí vyšší podíl natrhu, přičemž 35 % se odvolávalo nastrategie geografického růstu a 27 %zmínilo úmysl expandovat do novýchrůstových sektorů.„V době finanční krize a následné glo-bální recese většina analytiků očeká-vala, že fúze a akvizice zničí vícehodnoty, než kolik jí vytvoří,“ pozna-menává Alex Verbeek, partner odpo-vědný za poradenské služby zaměřenéna transakce a restrukturalizaci ve spo-lečnosti KPMG Česká republika. „Veskutečnosti však byly výsledky celkemdobré, někteří kupci dokázali využítrecesi k získání podílu na trhua expanzi na nové trhy.“

SAP a Googlespojily síly, umoÏnízobrazení firemníchdat v mapáchSpolečnost SAP oznámila, že spolupra-cuje se společností Google na řešení,které umožní přehledně zobrazit roz-sáhlá data na displejích počítačůi mobilních zařízení. Díky propojeníSAP BusinessObjects s Google Maps čiGoogle Earth budou uživatelé mociprovázat svá data s konkrétními loka-cemi a jejich vizualizace bude mno-hem přehlednější, a to i u opravduvelkých objemů dat. Přenesení dat domapové vrstvy tak nabídne jejich ino-vativní reprezentaci, novou perspek-tivu a další informace prorozhodování a řízení podniků.

„Možnost lokalizace umožňuje analytic-kým nástrojům brát v úvahu data takév geografických souvislostech. To zna-mená, že uživatelé jsou snadno schopniporovnávat informace za jednotlivéoblasti, regiony či pobočky s místnímitrendy, které ovlivňují jejich podni-kání.“ řekla Helena Moravcová, produk-tová manažerka společnosti SAP.

S V ù T B Y Z N Y S U



DÛslednézavádûníelektronickéhozdravotnictvíby mohlo âRpfiinést úsporu2,8 milionulÛÏkodnÛ roãnûpro chronickynemocné.U‰etfiilo by se tak11,5 miliardy Kã.


E L E K T R O N I C K É Z D R A V O T N I C T V Í

Elektronické zdravotnictví pomáháléãit „informaãní nemoc“

Zdravotnictví je velmi komplexním oborem, záro-veň jde o obor plný paradoxů. Patrně v žádné jinéoblasti nenajdeme tak rychlý technologický vývoja tak komplexní implementaci nejnovějšíchpoznatků vědy. Nikde jinde se také nesetkámes tak různorodým propojením zájmů zúčastně-ných stran, od dodavatelů technologií, materiálů,přes poskytovatele primární či sekundární péče ažpo výrobce léků. Tato propojenost a provázanostmotivací není vždy jen zaměřená na pacienta, aletaké osciluje kolem systému financování a způ-sobu organizace práce. Těžko bychom také hledaliobor lidské činnosti, který tak intenzivně pronikádo veřejné správy a je tak významným politickýmtématem bez ohledu na funkce či stranickou pří-slušnost debatujících.Velkou výzvou je dnes náročnost fungování zdra-votnictví daná především rychlým technickýmvývojem a vědeckým pokrokem. Předmětem dis-kuzí je možnost motivace pacientů k jejich odpo-vědnému chování, zdravému životnímu stylua možnost dohodnout si individualizované pod-mínky zdravotní péče, stejně jako je tomu v pří-

padě jiných komerčních pojištění. Mluví se takéo rozhodnutích, která mají na zdravotnictví vliva zprostředkovaně pak i na uživatele péče. Zdra-votnictví je stálicí mnoha debat, v tomto textubych nicméně rád nabídl pohled méně obvyklý,ale přesto relevantní a poskytující odpověď nařadu otázek, které tradiční koncepční disputacezodpovědět nedokáží.Jednotlivé prvky zdravotnického systému posky-tují špičkové a bez výjimky kvalifikované služby,občas ale postrádají informace nutné ke správnéspolupráci. Ne vždy je tak dosaženo efektivnísynergie mezi vynaloženými ekonomickými, tech-nickými a především lidskými zdroji. Příkladem jesituace, kdy lékaři místo toho, aby se plně věno-vali pacientům, musí vyřizovat administrativníformality, které ale existují proto, aby se zvýšilakvalita péče.Ve zdravotnických systémech vyspělých zemídochází podle statistik Světové zdravotnické orga-nizace také k rostoucímu nadužívání účinnýchlátek. Lékaři na celém světě předepíší mnohem víceléků, než kolik jich je doopravdy potřeba. To mádva důsledky. Prvním z nich je bezprostřední eko-nomická ztráta. Ten druhý je ještě závažnější – nad-měrná preskripce léků znamená také jejichnadužívání. Často dochází k tomu, že pacientiberou více léků na tutéž nemoc, které jim nezávisle

Aktuální debaty o budoucnosti zdravotnictví se ubírají nûkolikahlavními smûry. âasto se mluví o zmûnû zpÛsobu financování, o vût‰íãi men‰í regulaci systému. Ponûkud opomíjené zÛstávají v tomtodiskurzu moÏnosti, které odvûtví nabízejí moderní informaãnítechnologie. Pro zdravotnictví pfiitom mají obrovsk˘ potenciál.


E L E K T R O N I C K É Z D R A V O T N I C T V Í

na sobě předepsali dva lékaři (a někdyi více), případně užívají léky nebo terapie,které jsou ve vzájemné kontraindikaci. Tovše v důsledku nedostatečného sdílenía rychlosti přenosu informací.Univerzální zdravotnictví tak, jak tra-dičně funguje v Evropě od minulého sto-letí, se stalo předmětem politiky.Interakce zdravotnictví a státní správy jepřirozenou součástí existence obojího.Stát nebo kraje nesou do velké míry zod-povědnost za zdraví svých obyvatel,stejně tak ale zodpovídají za zdraví veřej-ných prostředků. A protože zdravotnic-tví je přirozeným konzumentemnemalých finančních částek, je pak nastátní správě, aby nalezla rovnováhumezi oběma zájmy.Na počátku stojí efektivní nakládánís informacemi, jejich dostupnost, aktuál-nost, propojenost a relevance. Někdyinformace zcela chybí, jinde nejsou tam,kde by měly být, aby mohly tvořit oporustěžejních rozhodnutí kvalifikovanýchosob. Stejně jako nedostatek informacítíží zdravotnictví i jejich nadbytek,především u informací, které jsouv danou chvíli buď nerelevantní, neboneaktuální. Jedna z hlavních výzev, sekterou se dnes zdravotnická zařízenípotýkají, by se tak s trochou nadsázkydala označit za „informační nemoc“.Velká část problémů, ať už těch, kterébezprostředně dopadají na příjemcezdravotní péče, nebo na ekonomickéa koncepční aspekty oboru, pramení veskutečnosti z nedostupnosti, neadekvát-nosti nebo neaktuálnosti informací. Vezdravotnictví pracují špičkoví profesioná-lové, management zdravotních zařízeníje kvalifikovaný a motivovaný. Problémy,neoptimálnosti a důsledky z nich ply-noucí jsou ve skutečnosti nikoli chyboukterékoli součásti systému, politickýmvedením počínaje a pacienty konče. Pří-činou nemoci zdravotnictví je nesprávnépoužívání informací.Odborníci, kteří analyzují zdravotnictví,jsou přesvědčeni, že ekonomická opti-málnost a maximální efektivita a kvalitaléčby jsou faktory, které jsou svázánydohromady. Jednoho z nich nelze dosáh-nout bez druhého. Existuje celá řadakoncepcí, které se snaží řešit jednotlivéproblémy zdravotnictví. Strategií, kterounabízí a globálně implementuje společ-nost IBM, je napomoci „vyléčení“nemoci zdravotnictví vyřešením jejíprvotní příčiny. Tou je neoptimálnínakládání s informacemi.Moderní zdravotnický systém využíváslužeb celé řady informačních systémůa databází. V těchto systémech bychommohli najít všechny informace potřebnék realizaci kvalitní zdravotní péče

a k zajištění optimálního fungování zdra-votnictví. Donedávna bylo ambicí vět-šiny dodavatelů informačních systémůa strategií stávající infrastrukturu nahra-zovat vlastními řešeními, případnědoplňovat o nové prvky. Tím stoupalajejí složitost (a v důsledku toho logickyi cena), avšak přínos pro vznik optimál-ního rozhodovacího prostředí byl spíšemenší.Základní ambicí strategie digitalizacezdravotnictví a vytvoření tzv. eHealth,tedy elektronického zdravotnictví, protonení vytvoření nových informačních sys-témů, ale v prvé řadě maximální využí-vání stávajících kapacit – jejich integracía zajištěním vzájemné spolupráce. Infor-

mace obsažené ve stávajících systémechmají synergický potenciál. To znamená,že spojíme-li je dohromady, mohou při-nášet mnohem větší prospěch, než byvznikl jejich pouhým součtem. Dalšímprvkem strategie je inteligentní zpraco-vání a následná práce s těmito informa-cemi.Například pro kvalitní rozhodovánív konkrétní věci není podstatné, aby mělzdravotnický personál k dispozicivšechny informace, ale pouze ty rele-vantní a aktuální. Implementace novýchpřístupů umožní obohatit informacei o takové, které doposud k dispozicinemá: o pohybech materiálu, užíváníléků, kompletních anamnézách a nezbyt-ných informacích o pacientech, sdíle-ných znalostech lékařských zařízení neboo využití jejich kapacit. Všechny tytoinformace, jsou-li správně řízenya vyhodnocovány, přispívají k optimali-zaci péče.Optimalizace znamená v kontextuelektronického zdravotnictví kratší čekacílhůty pro pacienty, dostatek podkladůpro lékaře či úsporu léků dosaženou přisoučasném snížení nákladů. Studie„eHealth for a healthier Europe!“ vypra-covaná pro švédské ministerstvo zdravot-nictví v době předsednictví EU napříkladodhaduje, že důsledné zavádění elektro-nického zdravotnictví by mohlo ČR při-nést úsporu 2,8 milionu lůžkodnů ročněpro chronicky nemocné. Ušetřilo by setak 11,5 miliardy Kč.Strategie elektronizace zdravotnictvíslouží nejenom k optimalizaci péčeo pacienta, ale také k optimalizaci orga-nizačních procesů. Lidé, kteří jsou zod-

povědní za tvorbu a realizaci zdravot-nické politiky, potřebují mít informaceo chodu systému. Ty nemohou býtnikdy přesné a aktuální, není-li přesnýsystém sám. Jestliže hlavním cílemimplementace chytrých strategiía eHealth je zlepšení péče o pacienta,významným vedlejším efektem je zprů-hlednění zdravotního systému a mož-nost přesnějšího a kvalifikovanějšíhořízení a rozhodování patřičnými orgányna základě daleko přesnějších vstupů.Příkladem může být zkušenost kanad-ského zdravotnictví, kde důsledná imple-mentace informačních systémů přinášínávratnost v úsporách v porovnánís investicemi v poměru 8 : 1. Cestou

optimalizace technologií a využíváníelektronických strategií se vydaly takévlády v Norsku, ve Slovinsku a v celéřadě dalších zemí. Cílem, který sledujíjejich přístupy, je kromě dosažení opti-málnějšího fungování zdravotnickéhosystému také potlačení některých nežá-doucích jevů, které byly popsány a kterév praxi mohou poškozovat uživatelezdravotní péče.Logika jejich rozhodnutí je prostá. Ať užo směřování zdravotnictví rozhodujekdokoli, nemůže tak činit bez relevant-ních informací. Zdravotnictví je kompli-kovaný obor, a přesto, že je v mnohaohledech nejmodernějším a nejprogresiv-nějším, v jiných ohledech zůstává velmikonzervativní. Právě to omezuje infor-mační toky. Přitom nasazení novýchtechnologií a integrace těch stávajícíchmůže velmi výrazně zvýšit jak efektivitu,tak bezpečnost celého systému i jeho„přátelskost“ vůči uživatelům péče.Lidem, kteří vytvářejí strategie a rozho-dují o koncepcích, pak přináší relevantníinformace o skutečném stavu věcí sezárukou, že tyto informace jsou aktuálnía popisují požadovaný celek, nikolipouze výsek skutečnosti, k níž by seměly vztahovat.Elektronické zdravotnictví a jehodůsledná implementace nám dávajípotenciál snadněji se vyrovnat s výzvami,kterým naše zdravotnictví čelí. Je na nás,občanech, pacientech a zejména zdravot-nických profesionálech a politicích,nakolik tuto možnost dokážeme v nej-bližší době využít.

Matěj Adam,Healthcare Industry Leader, IBM EMEA

„Jednotlivé prvky zdravotnického systému poskytují‰piãkové a bez v˘jimky kvalifikované sluÏby, obãas alepostrádají informace nutné ke správné spolupráci.“

K U L T U R A

Leto‰ní festivalová nej...Počet návštěvníků: 19 tisícNejvíce přídavků: Joseph CallejaNejhlasitější potlesk: Joseph Calleja/Zhejiang Symphony OrchestraNejmladší interpret: Wiener SängerknabenPočet hraných děl Antonína Dvořáka včetně přídavků: 17 (z toho Slovanskétance a Symfonie č. 9 e moll op. 95 „ Z Nového světa“ dvakrát)

DvofiákovaPraha 2011âtvrt˘ roãník mezinárodníhohudebního festivalu DvofiákovaPraha 2011 nesl podtitul„Nebojte se klasiky“ a bûhem22 koncertÛ pfiedstavil na40 tuzemsk˘ch i zahraniãníchhvûzd klasické hudby.

Cenu Antonína Dvofiáka 2011 získal dirigent Jifií KoutJiří Kout, jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů

současnosti a šéf Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK,se stal držitelem Ceny Antonína Dvořáka pro rok 2011.

Velká kniha rétorikyJak s jistotou a pfiesvûdãivû vystupovat pfii kaÏdé pfiíleÏitostiWolfgang Bilinski

Chcete, aby při vašem proslovu lidé se zaujetím a pozorně poslou-chali? Chcete, aby byli překvapeni, jak rychle jim uběhl čas běhemvašeho vystoupení? Chcete, aby vás následně odměnili zaslouže-ným potleskem? Díky této knize výborně zvládnete proslovya prezentace při různých příležitostech, ať už půjde o představeníproduktu, zahájení konference nebo řeč na svatbě či narozeni-nách. Publikace je ojedinělá tím, že si svůj projev sestavíte zcelaindividuálně díky komentářům a doporučením zkušeného profesionála v oblastikomunikace. Budete postupovat krok za krokem k cíli stát se dobrým řečníkem – počí-naje pečlivou přípravou na projev, který se naučíte správně strukturovat, přes využívánířeči těla a dalších výrazových prostředků a konče brilantním přednesem.Brožovaná vazba, 224 stran, cena 298 Kč,ISBN: 978-80-247-3905-2, kat. číslo 3880

Turismus a vefiejná správaŠárka Tittelbachová

Publikace se jako první na našem trhu uceleně zabývá rolí a mož-nostmi veřejné správy v oblasti turismu v ČR, a to v kontextureformy veřejné správy a členství České republiky v Evropské unii.Kromě hlavního tématu se zaměřuje i na analýzu koncepcí státnípolitiky turismu a na problémy při jejich implementaci. Pozornostje věnována činnostem veřejné správy při naplňování strategic-kých vizí a cílů, hlavním subjektům a jejich kompetencím i hod-nocení dopadů na rozvoj turismu. Dále se kniha zabývámožnostmi využití turismu pro ekonomizaci kulturního a přírodního dědictví. Součástíje aplikace metody interakčního scénáře a systémového přístupu k objasnění problémůa jejich praktického řešení vzhledem k zájmům jednotlivých skupin aktérů z veřejno-právního, podnikatelského a neziskového sektoru.Brožovaná vazba, 200 stran, cena 259 Kč,ISBN: 978-80-247-3842-0, kat. číslo 3778


K N I Î N Í K L U B

VydáváPeriodical s.r.o.

Sídlo vydavatelstvíMečislavova 1357/16, 140 00 Praha 4

ŠéfredaktorkaMarcela Staňková[email protected]

Zástupce šéfredaktorkyHelena Kuncová[email protected]

Autorský kolektivEva Fišerová, Ondřej Hergesell, KristiánChalupa, Aleš Jindrák, Vilém Jirouš, PetrJust, Jiří Maštálka, Alena Palčová, JiříPehe, Tomáš Sokol, Alexandra Štefanová,Martin Zikmund, Zdeněk Zbořil

Obchodní ředitelkaJitka Svátová[email protected]

Obchodní odděleníVít [email protected]

Kristina [email protected]

Elektronickou podobuParlamentního magazínu najdete nawww.parlamentnimagazin.cz

Grafická úprava a zlomTH design service

Distribucevychází 10x ročněRozšiřováno podle databáze odběratelů

SEND Předplatné, spol. s r. o.Ve Žlíbku 1800/77193 00 Praha 9 Horní Počernicetel.: +420 225 985 225

Předplatné[email protected] předplatného 890 Kč včetně DPH

[email protected]@parlamentnimagazin.cztel.: + 420 776 657 722

Vychází: 03. 10. 2011

EvidenceMK ČR E 19456ISSN 1804-9729

Vydává Periodical s.r.o.Vedená u rejstříkového soudu v Praze,oddíl C, vložka 164675IČO: 24667498

Přetisk a jakékoli šíření povolenopouze se souhlasem vydavatele

Neoznačené fotografie – archiv redakce,Shutterstock® Photos

Veškerá práva vyhrazena© Periodical s.r.o. 2010

Nakladatelství Gradawww.grada.cz

DaÀov˘ fiádKomentáfiJosef Baxa, Ondřej Dráb, Lenka Kaniová, Petr Lavický,Alena Schillerová, Karel Šimek, Marie Žišková

Nejrozsáhlejší komplexní komentář právní úpravyoznačované za rekodifikaci daňového práva proces-ního vychází po nabytí účinnosti nového daňovéhořádu, který nahradil od roku 2011 po 18 letech dosa-vadní zákon o správě daní a poplatků. Obsahuje i tzv.technickou novelu přijatou k odstranění problematic-kých míst nového zákona. Komentář je pohledem unikátně složeného, generačněi profesně vyváženého sedmičlenného týmu autorů pocházejících z rozhodujícíchskupin odborné veřejnosti – tří soudců Nejvyššího správního soudu, autora novéhozákona, akademika, zaměstnance daňové správy i daňového poradce. Třísvazkové díloshrnuje všechny důležité aplikační a interpretační závěry na poli daňového procesuvyjádřené zejména v dosavadní soudní praxi, srovnávací metodou přistupuje ke starýma novým institutům, a tím přenáší uživatele do prostředí nového daňového řádu.Exkluzivní pevná vazba v plátně, 3 svazky, 1880 stran,cena 2635 Kč, ISBN: 978-80-7357-564-9

Nakladateství Wolters Kluwer âRwww.wkcr.cz

Date post:	16-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	parlamentni-magazin
View:	234 times
Download:	7 times

Parlamentní magazín 9/2011

Documents