Větrné mlýny

Pavel Kohout & Václav HavelŠest a Sex & Rr

Větrné mlýny

Pavel Kohout & Václav HavelŠest a Sex & Rr

Osm jednoaktových her

Retro Pavla Kohouta4

Pavel Kohout & Václav HavelŠest a Sex & Rr

4

Kniha vyšla díky finanční podpořeArca Capital Bohemia, a. s.

Vydavatelé děkují za podporupředsedovi představenstva Arca Capital Ing. Pavlovi Krúpovi

a za pomoc děkují Mgr. Radkovi Augustinovi.

© Pavel Kohout, Václav Havel, 2015Image © Ondřej Kohout, 2015

© Větrné mlýny, 2015

ISBN 978-80-7443-170-8

Život v tichém domě

Válka ve třetím poschodíPech pod střechouPožár v suterénu

13

Válka ve třetím poschodí (Vojenské cvičení(( — 1970), Pechpod střechou (Un petit grandguignol(( — 1972) a Požárv suterénu (Ohnivá fraška(( — 1973) tvoří trojici jednoak-tových her pod společným názvem Život v tichém domě,který je myšlen jako pocta jednomu z mých nejmilejšíchautorů, Janu Nerudovi.

Tato malá trilogie patří k dílům, která předvádějí ur-čující záměry a pohyby tak, že je zasazují do absurdníchsituací, avšak vybavují jejich aktéry realistickými detailyi normální psychologií, aby ten paradox v krátkém, alepronikavém zášlehu osvětlil jejich podstatu.

Válka ukazuje bezbřehý respekt vůči moci, vedoucí ažk tomu, že se dva neznámí, slušní a veskrze civilizovaní občané sousedních zemí v údajném zájmu svých národnícha státních komunit vzájemně pobijí.

Pech zkoumá, jak se důsledně opakovaná lež či zholanesmyslné tvrzení, bez přestání násobené všemi komuni-kačními prostředky, které má moderní moc k použití, ne-stává sice pravdou, ale zato krvavou skutečností.

Požár vypráví, jak maximální moc vede ke vzniku ne-sčetných mini mocí, které v jejím silovém poli páchají násilí k vlastnímu prospěchu, bez ideologických okolků.

14

Víc než moc sama mě přitom, stejně jako v životě, zají-mal občan v její moci, především ten, který pomáhá k utu-žení moci svou programově pěstovanou bezmocí, dnes snad hlavní formou tichého paktu celých národů s násilníky.

Mé krátké hry odrážejí samozřejmě situaci v mé vlasti sedmdesátých let. První jsem napsal 21. 8. 1970, dva roky po druhém příjezdu ruských tanků, za jedinou noc. Druhé „dílo z přetlaku“ vzniklo na vrcholu kampaně, v níž masová média představovala veřejnosti příznivce reformy šedesá-tých let jako lidský odpad. Třetí jsem napsal, když už jsem byl zatýkán a moc mi dnes a denně nahazovala udici lstí a triků všeho druhu.

Přesto jsem si jist, že všechno, co se v mém smyšleném tichém domě děje, ať pod jeho střechou, ve třetím poschodí, nebo v suterénu, není vázáno na určité místo a čas, do-konce ani na určitou moc ne.

Leccos vzdáleně i blízce podobného může dnes, bohužel, zažít i ve svobodnějších zemích mnohý, kdo nebere vážně varovná světla minulosti ani varovné výkřiky současnosti a dovoluje, aby celá zkušenost lidstva znovu a znovu zani-kala v hluku, který vydávají staří hlupáci společně s novými nevědoucími.

Bojím se, že moje příběhy, jakkoli dramatické, jsou ještě nevinné ve srovnání s těmi, ve kterých se válčí, vraždí a za-paluje nikoli „jako“, nýbrž doopravdy ve skutečných, až dosud tichých domech.

Z vlastní zkušenosti i z denních zpráv o atentátech, úno-sech, popravách, válkách, ale i o zásazích do soukromí

15

a manipulacích s veřejným míněním musím vyvodit, že tentichý dům, kde žijí moji hrdinové, nestojí jen v Praze, aleskoro všude na světě.

OBYVATELÉ VŠECH DOMŮ, SPOJTE SE!

P. K., Praha 1974

Válka ve třetím poschodíVojenské cvičení

Osoby

Doktor Emil BláhaJeho ženaListonošDoktorPolicistaCivilistaGenerál PragerGenerál BaselerHürliman JosephDva vojáci (komparz)

Hra je komponována pro čtyři herce. Představitel Listonoše hraje i Policistu a Prvního generála, představitel Doktora i Civilistu a Druhého generála, představitel Bláhyvystoupí i jako Hürliman. Zaměnitelnost manipulátorůi manipulovaných je tak ještě zřejmější.

Původní verze hry z roku 1970 se stala po přistoupení České re-publiky k NATO v roce 1999 zcela nepoužitelnou, když je teď Ně-mecko spojencem. Pana Müllera ze Saarbrückenu proto nahradil pan Hürliman Joseph ze Švýcarska, které členem NATO není…

19

Tma. Mužské chrápání. Zavrže postel. Ozve se ženský hlas,přidušený a úzkostný šepot.ŽENSKÝ HLAS: Mílo… Mílo… Emile…!MUŽSKÝ HLAS: Co je…?ŽENSKÝ HLAS: Někdo klepe…MUŽSKÝ HLAS: Cože…?ŽENSKÝ HLAS: Ticho! Někdo klepe na dveře…!Vrže postel, jak se kdosi obrací na druhý bok.ŽENSKÝ HLAS: Klepe na  dveře ložnice… Někdo je

v předsíni…!MUŽSKÝ HLAS: To se ti něco zdálo… otoč se a  spi

dál…ŽENSKÝ HLAS: Fuj, to jsem se lekla… to ti bylo vážně,

jako když někdo klepe…Zívne a usíná. Muž opět zachrápe. Klepání na dveře. Za-praští postel. Muž rozsvítil. Vztyčil se na manželské posteliuprostřed ložnice, ze které vedou jedny dveře do předsíněa jedny do koupelny.MUŽ: (šeptá) Míšo… Míšo…!ŽENA: Co je…?MUŽ: Někdo vážně klepe…

20

ŽENA: Ježišmarjá…MUŽ: Ticho…! Někdo je v předsíni…?ŽENA: Jak může být v předsíni…?MUŽ: Psst! Je zamčeno…?ŽENA: V ložnici?MUŽ: Copak zamykáme v ložnici? Je zamčeno v před-

síni?ŽENA: Já nevím…MUŽ: Jak to, že nevíš?ŽENA: V předsíni zamykáš ty.MUŽ: Já jsem tam taky zamknul!ŽENA: No tak je zamčeno…MUŽ: No tak nemůže být nikdo v předsíni…ŽENA: To se nám oběma něco zdálo…MUŽ: Fuj, to jsem se…Ukládají se do peřin. Nové zaklepání. Oba ustrnou upro-střed pohybu.ŽENA: (šeptá) Někdo fakticky klepe…MUŽ: (hlasitě šeptá) Ticho…!ŽENA: Někdo je v předsíni…!MUŽ: Psst! (Hmatá jednou rukou do vzduchu)ŽENA: Co hledáš…?MUŽ: Břitvu…ŽENA: Ty se chceš holit…?MUŽ: Nebo hůl… máme hůl…?ŽENA: Ne, proboha, ne… musíme normálně…MUŽ: Jak normálně…?ŽENA: Jakoby… jakoby nic…

21

MUŽ: To je nic, když nám o půlnoci klepou na ložnici??ŽENA: Psst! Dobře že klepou…MUŽ: Co to mluvíš…?ŽENA: Dokud klepou, myslí to s námi dobře.Další zaklepání.ŽENA: Vidíš! Tak honem…!MUŽ: Co honem…?ŽENA: Řekni: Vstupte…!MUŽ: Proč já?ŽENA: Protože jsi muž!MUŽ: Tak právě se zeptej ty, ať vědí, že je tu žena!ŽENA: (hlasitě) Kdo je…?HLAS: Listonoš.OBA: (radostně jeden druhému) No vidíš — listonoš!MUŽ: Ale jak se dostal do naší předsíně…?ŽENA: Copak to není jedno? Hlavně že je to ten listonoš!

Vstupte!Vstoupí listonoš s brašnou, usměvavý a hovorný, na hlavěmotocyklovou přilbu.Listonoš: Dobrý večer, omlouvám se, že ruším, sám bych

byl radši v kanafasu, ale služba je služba — doktorBláha?

Muž: Ano…Listonoš: Bláha Emil?Bláha: Ano…Listonoš: Dlouhá ulice třináct?Bláha: Ano…Listonoš: Třetí patro vlevo?

22

Bláha: No ano!Listonoš: Dovolíte? (Rozepne si přilbu a položí ji na stůl;

jde k posteli a vytáhne z brašny obálku a papír) Račte mi potvrdit příjem, pane.

Bláha: Tak moment! Napřed mi řekněte, jak jste se dostal do naší předsíně!

Listonoš: Děkuji za optání, pane. Šlo to.Žena: Copak nebyly zamčené dveře?Listonoš: Žádný strachy, paní. Byly.Bláha: Tak! A vy nevíte, co je vloupání?Listonoš: No jakpak bych nevěděl, pane.Bláha: A přesto jste se opovážil? No to je neslýchané!Listonoš: A proč bych se opovažoval, pane? Mám přece

váš klíč.Bláha: Jak jste k němu přišel? Okamžitě mi to vysvětlete!

Hned ráno si budu stěžovat!Listonoš: No jakpak bych k němu přišel, pane? Visí na

poště. Na co si chcete stěžovat? Stěžovat si mohu já. Zámek jde ztuha, pane. Budu to muset hlásit.

Bláha: (Ž(( eně)ŽŽ To byl tvůj nápad, nechávat klíč na poště??Žena: Ale Emile, proč bych nechávala klíč na poště?Listonoš: Paní má pravdu, pane. Proč by ho tam nechá-

vala, když tam stejně je.Bláha: Ale jak se tam dostal?? To mě zajímá!!Listonoš: No jakpak by se k nám dostal, pane? Dala nám

ho domovní správa.Bláha: Tak to už přestává všecko! Nedal jsem za byt kr-

vavé peníze, aby mi do něj lezl kdekdo!

23

Listonoš: Takhle nesmíte mluvit, pane. Já jsem úředníosoba. Nikam jsem nelezl, otevřel jsem si úřednímklíčem. Měl jsem snad kvůli vám vzbudit celý dům?Račte mi potvrdit příjem.

Bláha: A co to vlastně je?Listonoš: Dopis, pane.Bláha: Jaký dopis?Listonoš: Doporučený, pane.Žena: Proboha, Mílo! Nestalo se něco mamince!Listonoš: Určitě ne, paní.Bláha: Jak to můžete vědět?Listonoš: Četl jsem ho přece, pane.Žena: No dovolte…? Zalepený dopis…?Listonoš: Na to my máme rentgen, paní.Bláha: Víte vy vůbec, co nám tu říkáte?Listonoš: No jakpak ne, pane.Žena: A to se ani trochu nestydíte?Listonoš: Ne, paní. U noční pošty je to předpis.Bláha: Číst cizí dopisy je předpis??Listonoš: Jen v noci, pane. Nemůžeme přece budit lidi

kvůli každé prkotině.Žena: Stalo se něco vážného?Listonoš: To nevím, paní.Bláha: Jak to, že najednou nevíte? Vždyť jste to četl!Listonoš: Jsem přece vázán listovním tajemstvím, pane.Bláha: (křičí) Děláte si ze mě blázny??Listonoš: Nekřičte na  mě, pane. Jsem pod zákonem

a budu to muset hlásit.

24

Žena: Emile! Pane listonoši, nebuďte tak komisní… Můj muž má tvrdé spaní a bývá po ránu nevrlý!

Listonoš: To ještě není důvod, aby si na  mě otvíralhubu.

Bláha: Jak — po ránu? Kolik je vlastně hodin?Listonoš: Za tři minuty dvě, pane.Bláha: No prosím! Dvě hodiny v noci a… co jste to říkal?

Že já mám hubu?? Okamžitě opusťte…Žena: Pane listonoši! Emile… snad by sis to měl nejdřív

přečíst!Listonoš: Myslím, že paní má pravdu, pane.Bláha: (trhá obálku a čte) Co je to za hovadinu…?Listonoš: Měl byste se vyjadřovat opatrněji, pane. Musel

bych to hlásit.Bláha: Mám se dostavit do Dlouhé ulice třináct, třetí

patro vlevo a očekávat další rozkazy…Listonoš: No tak vidíte, pane.Bláha: Ale to je přece tady!Listonoš: Aspoň to nemáte daleko. Račte mi potvrdit

příjem, pane.Bláha: Tak ale už dost těch kašpařin, ano?Listonoš: Měla byste mu poradit, aby mě neurážel, paní.

Plním pouze svou povinnost a musel bych to hlásit.Žena: Mílo…Bláha: No to je vrchol! Okamžitě nám vraťte náš klíč

a buďte rád, že nevolám policii. Ať vás k tomu nejap-nému vtipu navedl kdokoli, vaše jednání je stejně trestné jako jeho. Jděte, prosím!

25

Listonoš: Jak si přejete, pane. Budu to hlásit.Do ložnice spěšně vejde starší muž v bílém plášti s lékař-ským kufříkem, zahleděný do papíru.Doktor: Dobrý den, odpusťte, že jsem se malounko opo-

zdil, ale popletli mi ulice, Dlouhou s Krátkou, hahaha,a tak jsem se dobýval do cizího bytu. Budu to musethlásit. Pan Bláha?

Bláha: (konsternován) Ano…Doktor: Bláha Emil?Bláha: Ano…Doktor: Dlouhá ulice třináct, třetí patro vlevo?Bláha: No ano! Jak jste se sem dostal?Doktor: Děkuji, v  pořádku. Bylo otevřeno. (Vzhlédne

od svého papíru a ustrne) Ale ale! Vy jste nemocen?Bláha: Proč bych měl být nemocen?Doktor: Tak proč ležíte v posteli?Bláha: Protože jsou dvě hodiny v noci!!Doktor: Vy jste nedostal povolávací rozkaz?Žena: Povolávací rozkaz…?Listonoš: Doručil jsem mu ho na vteřinu přesně, ale on

to odmítá potvrdit. Jdu to hlásit.Odejde s klíči, ale bez přilby.Doktor: Ale ale… dovolíte? (Jde k posteli) Otevřete, pro-

sím, oči! (Sáhne mu na víčka) Dobře, děkuji. Vyceňte, prosím, zuby!

Bláha: (je ohromeně vycení)Doktor: (mu zmáčkne čelist) Výtečně, děkuji. Ukažte mi,

prosím, srst! (Prohrábne mu oběma rukama vlasy)

26

Děkuji, znamenitě. Načpak si stěžujete, pane Bláho? Člověče, vy byste ještě oblažil každou klisnu.

Bláha: Tak dost! Tak teď je toho dost! Já mám smysl pro legraci, ale tohle už překročilo všechny meze. (Sleze z postele)

Žena: Kam jdeš? Nechoď nikam! Nenechávej mě tu sa-motnou!

Bláha: Jen lež. Zavolám policii!! Styďte se! Dospělý člo-věk, a podílí se na takové skopičině! Upozorňuji vás, že to může být kvalifi kováno jako vloupání. Já jsem totiž právník, víte?

Doktor: Ale ale! Tím spíš vám mohu radit, jako inteli-gent inteligentovi, nedělejte to! Ztrácíte zbytečně čas, a ještě vás potrestají pro neuposlechnutí rozkazu. My dva si přece nemusíme nic namlouvat.

Bláha: Ne? Tak proč mi chcete namluvit, že tak idiotský rozkaz mám brát vážně?

Doktor: Tak idiotský zas možná nebude, když sem od-veleli i mě.

Bláha: Ale proč??Doktor: Abych vyšetřil, zda jste schopen, jak to vyžadují

předpisy.Žena: Ale čeho schopen…?Doktor: Všeho, milostivá paní, všeho, čeho musí být

schopen normální voják.Žena: Vy… jste vojenský lékař…?Doktor: Chraň bůh, milostivá paní! Jsem vlastně…

ostatně na tom teď nezáleží, byl jsem prostě, stejně

27

jako váš manžel, povolán. Plním pouze rozkaz, nic víc.My dva jsme na tom úplně stejně.

Bláha: Doktore… Mně se opravdu nechce věřit, že si země střílíte… ale nestřílí si někdo z nás obou? Je topřece úplně nesmyslné…

Doktor: Čistě mezi námi — války jsou vždycky nesmy-slné, pane Bláho, ale na tom my dva málo změníme.

Žena: Války? Bože, copak je válka??Doktor: Pak je to patrně cvičení, o tom my dva málo

víme. Musíme plnit rozkaz, to je vše. Dovolíte, vy-plním si tu své papíry. (Usedá ke stolu, odsune přilbu a píše)

Bláha: Ne! Já nejsem blázen a dělat ho ze sebe nenechám!(Zvedne sluchátko a listuje v telefonním seznamu)

Žena: Co děláš, Emile?Bláha: Volám policii.Doktor: Ale ale! Měla byste mu domluvit, milostivá paní.

Zbytečně si komplikuje život. Války byly, jsou a budou,tomu my dva sotva zabráníme.

Žena: (pustila zatím rádio; hraje jazzová hudba) Ale válka přece není, to by něco hlásili…

Doktor: Pak je to jistě cvičení. Nám dvěma to budousotva vysvětlovat.

Bláha: (do telefonu) Tady Bláha. Je to policie? Doktor Bláha… Doktor Emil Bláha…Doktor Emil Bláha,Dlouhá ulice třináct… Doktor Emil Bláha, Dlouháulice třináct, třetí patro vlevo, necháte mne vůbecpromluvit? Co prosím…? Ale dovolte, já si na  vás

28

ani v nejmenším nevyskakuju, já se chci jen dostat ke slovu… Pardon? Aha; právě mi byl doručen jakýsi rozkaz… Povolávací rozkaz do mého vlastního bytu… Ano, jsem v bytě; odkud bych vám teď mohl volat…? Proč z baru? Já nechodím do baru… No dovolte? Co bych dělal v baru s milenkou? Jsem doma v ložnici se ženou… Samozřejmě že s vlastní! Prosím…? No ov-šemže v pyžamu… Pardon?? Haló… (Pomalu zavěsí)

Žena: Co ti řekli?Bláha: Koukejte se oblíct a čekejte v předsíni…Doktor: Inu, my dva to těžko vyřešíme.Bláha: Tak to ne! Tak takhle ne! V téhle zemi ještě exis-

tují nějaké zákony! (Znovu vytáčí podle seznamu)Žena: Kam to zas voláš, Emile?Bláha: Dám se přepojit k náčelníkovi! Budu si na  ty

chlapy stěžovat! Musí sem okamžitě poslat hlídku. Haló? Tady je Bláha… Doktor Bláha…

Do ložnice vejde Policista.Žena: Emile… Emile, už jsou tady…Bláha: Á, výborně! (Do telefonu) Už nic, už je to v po-

řádku, právě dorazil. Děkuji vám vřele. (Zavěsí) Pane strážníku, podávám stížnost pro rušení…

Policista: Doktor Bláha?Bláha: Ano… pro rušení domovního klidu a…Policista: Bláha Emil?Bláha: Ano… a násilné vniknutí do mého…Policista: Dlouhá ulice třináct?Bláha: No ano, proč se ptáte, když jste tady?

29

Policista: Otázky kladu já. Proč si nenamažete zámek?Bláha: Jaký zámek?Policista: Jaký zámek! Zámek u dveří! Jak dlouho mám

odemykat?Bláha: Vy jste odemkl naše dveře?Policista: Měl jsem je snad vyrazit?Bláha: Moment… čím jste je vlastně otevřel?Policista: Čím! Čím se otvírají dveře? Klíčem.Bláha: Vy máte náš klíč??Policista: Otázky kladu jí. Proč jste nepodepsal doru-

čenku?Bláha: Jakou doručenku…?Policista: Jakou doručenku! Doručenku od rozkazu!Doktor: (Ž(( eně)ŽŽ Já jsem vám radil, abyste mu domluvila.

My dva v tom málo zmůžem.Policista: Co vy tady?Doktor: (vstává) Já jsem, prosím, lékař…Policista: Jaký lékař?Doktor: Jaký lékař… jsem vlastně… veterinář…Bláha i Žena: Veterinář??Policista: Máte na to papír?Doktor: Jaký pap… ach, ovšem, přirozeně, samozřejmě,

zde prosím, račte… (Podá mu jej)Bláha: Pane strážníku, já kategoricky…Policista: Vy mlčte! Na vás dojde. (Doktorovi) A co tu

chcete?Doktor: Dostal jsem, prosím, rozkaz… (Cpe mu další papír)Policista: Jaký roz… aha. No a?

30

Doktor: Rozkaz je splněn, pane příslušníku.Policista: Je zdráv?Doktor: Ano ano, je stoprocentně schopen… všeho!Policista: Není nemocen?Doktor: Ne ne, je absolutně mocen.Policista: Nechte to tady a můžete jít.Doktor: Ano ano… Mě těšilo, pane Bláho, rukulíbám,

milostivá. My dva jsme moc malí páni!Spěšně odejde.Policista: Takže vy nejste nemocen?Bláha: Proč bych měl být nemocen?Policista: Otázky kladu já. Tak proč jste ještě v pyžamu?Bláha: Protože jsou dvě hodiny v noci!Policista: Nelžete! Je půl třetí.Bláha: Tím spíš! Opravdu nevím, proč mám být v půl

třetí buzen!Policista: Listonoš vás přece vzbudil ve tři čtvrtě na dvě!Bláha: Mohl byste mi laskavě vysvětlit, jaký je v tom

rozdíl…?Policista: Vysvětlovat budete vy. Měl jste přesně pětačty-

řicet minut, abyste splnil rozkaz!Žena: (slézá z postele) Emile, prosím tě, uklidni se. Pane

strážníku, mohu vám to vysvět…Policista: Kdo je ta osoba?Bláha: Moje žena…Policista: A co tu hledá?Bláha: Jak, co tu hledá…?Policista: Jak, co! Co tu pohledává?