PEČOVATELSTVÍ 4. ročník Studijní obor: Sociální činnost

PEČOVATELSTVÍ

4. ročník

Studijní obor: Sociální činnost

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

ZDRAVOTNÍ PĚČE V ČRZÁKLADNÍ PRVKY ZDRAVOTNICKÉHO SYSTÉMU

Základní prvky zdravotnického systému

V novodobém zdravotnickém systému se nacházejí tři propojené strany, tzv. elementární prvky:pacient – příjemce péčeposkytovatel – lékaři a zdravotnická zařízeníplátce – ten, kdo hradí provedenou zdravotní péči finančně


Základní typy zdravotnických systémůZdravotnické systémy vyspělých zemí můžeme rozčlenit do čtyř základních skupin.

1.liberálně-tržní zdravotnictví, které existuje převážně na dobrovolném pojištění – např. USA, do roku 1996 také Švýcarsko

2.povinné zákonné veřejné pojištění – např. Německo, Francie, Holandsko, Belgie, Rakousko, Japonsko, Korea, Švýcarsko, od roku 1992 Česká republikaImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

3. státní zdravotnictví financované převážně z daní – např. Velká Británie, Kanada, Švédsko, Norsko, Finsko, Nový Zéland

4. smíšené zdravotnické systémy – např. Irsko, Chile


MODELY FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PĚČE

Pro vlastní zajištění a fungování zdravotnického systému existuje

několik hlavních modelů financování.


1. TRŽNÍ MODEL ZDRAVOTNICTVÍ


Přednosti Nedostatkybohatá nabídka kvalitních

zdravotnických služebnízká dostupnost kvalitní péče pro nemajetné nebo

nezámožné občanypodporuje rozvoj nových medicínských technologií

nedostatečná preventivní péče

podporuje soutěživost mezi poskytovateli zdravotní péče

nedostatečná návaznost péče

----------------------------------------------------

vysoké náklady na péči

----------------------------------------------------

vysoký podíl nákladů na administrativu systému

2. POVINNÉ ZÁKONNÉ VEŘEJNÉ POJIŠŤĚNÍ – VEŘEJNÉ

ZDRAVOTNICTVÍ


Přednosti Nedostatkyvysoká dostupnost základní zdravotní péče pro všechny

obyvatele

část prostředků spotřebují zdravotní pojišťovny na svou

činnostdostatečně pestrá nabídka

zdravotnických služebdůraz je kladen na kurativní péči

vyhovující síť zdravotnických zařízení

pojišťovny se mohou dostat z různých důvodů do finančních problémů, které se řeší na úkor poskytovatelů péče a klientů

celkem vyhovující návaznost služeb

systém má značně administrativní náklady

podpora primární zdravotní péče ------------------------------------------------

přiměřené náklady ------------------------------------------------

3. STÁTNÍ ZDRAVOTNICTVÍ – STÁTNÍ MODEL ZDRAVOTNICTVÍ


Přednosti Nedostatky

dostatečná nabídka služeb dlouhé čekací doby na některé výkony – neurgentní velké

operace

podpora komplexní primární péče nedostatečná motivace obyvatel k péči o vlastní zdraví

přiměřená pozornost návaznosti služeb

podpora nesoutěživého klimatu

podpora rozvoje nových medicínských technologií

nedostatek zdrojů pro rozvoj v situaci ekonomické recese

podpora ekvity při poskytování zdravotní péči

--------------------------------------------

přiměřené náklady péče --------------------------------------------

4. SYSTÉM STÁTNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ SOCIALISTICKÉHO TYPU


Přednosti Nedostatky

všeobecná dostupnost základní zdravotnické péče

nízká výkonnost systému

prioritou je prevence chronický nedostatek prostředků

návaznost péče ekonomické brzdy v rozvoji medicínských technologií

racionální rozmístění sítě zdravotnických zařízení

nedostatečná motivace obyvatel k péči o vlastní zdraví

------------------------------------------------- zcela nesoutěživé prostředí mezi poskytovateli péče

------------------------------------------------ nízké ekonomické ohodnocení práce lékařů a ostatních zdravotnických

pracovníků

Druhy úhrad a regulace v ČR

Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění

Do zákonem stanoveného rozsahu péče patří: léčebná péče ambulantní a ústavní (včetně

diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem)


pohotovostní a záchranná služba preventivní péče dispenzární péče odběr tkání nebo orgánů určených k

transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření)

poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické péče


lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách závodní preventivní péče doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů doprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa

poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa, náhrada cestovních nákladů


doprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa

doprava odebraných tkání a orgán posudková činnost prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva, včetně

dopravy


Organizace zdravotních služeb

1. role státuoblast zdravotní situace a zdravotní péče – monitoring zdravotního stavu populace, vyhodnocování dat, minimální zdravotní péče garantovaná státem, dostupnost zdravotní péče, řešení krizových situací, hygienický dozor, pracovní prostředí, zdravotnická osvěta


oblast legislativy – zdravotní politika, legislativní rámec, role státní správy

oblast zdravotního pojištění – postavení pojišťoven, úhrady léčebných postupů, poměr mezi solidární a individuální částí pojistného, centrální registry, přerozdělování vybraného pojistného jako výraz solidarity

oblast lékové politiky – cenová politika, kontrola a schvalování léčiv, klinické zkoušení léků


částečně oblast vzdělávání a výzkumu – garance vzdělávání pracovníků, postgraduální vzdělání, podíl na financování a usměrňování výzkumu

mezinárodní vztahy – podpora mezinárodní spolupráce, kontakty s mezinárodními organizacemi


2. role krajů koncipování a uplatňování krajské zdravotní

politiky – nákup speciálních zdravotních služeb, zřízení a provozování speciálních zdravotnických zařízení, tvorba programů dotovaných regionem, registrace zdravotnických zařízení

monitoring a analýzy zdravotní situace v kraji


3. role obcí a měst podpora a rozvoj komunitní péče zřizovatelská funkce u svých nestátních

zdravotnických zařízení garance dostupnosti zdravotní péče v obci pro

její obyvatele organizace pohotovostních služeb na území

obce


Veřejné zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění v České republice je stanoveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění , a je povinné pro všechny občany, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky a nebo jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.


Principem veřejného zdravotního pojištění je poskytnutí stejných podmínek k čerpání zdravotní péče pro všechny jedince bez ohledu na konkrétní výši odváděného pojistného.

Plátci zdravotního pojištění jsou:pojištěncizaměstnavateléstát


V České republice je pojištění nemocenských dávek zajišťováno Ministerstvem práce a sociálních věcí a je odděleno od zdravotního pojištění, které je zajišťováno resortem zdravotnictví. Ve většině zemí Evropské unie je nemocenské a zdravotní pojištění sjednoceno v jedno tzv. nemocenské pojištění.


Převážná část poskytované zdravotní péče je v České republice hrazena ze zdrojů povinného zdravotního pojištění v rámci zdravotních pojišťoven.

Příklady zdravotních pojišťoven v ČROborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců, bank, pojišťoven a stavebnictvíVšeobecná zdravotní pojišťovna


Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky

Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna METAL - ALIANCE Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Revírní bratrská pokladna


Formy zdravotní péče ze systémového hlediska

Zdravotnické instituce se dělí na primární, sekundární a terciární péči.

Primární zdravotní péče

Primární péče je zdravotně-sociální péče zajišťována zdravotníky.


Je souborem činností zahrnující: podporu zdraví prevenci léčení rehabilitaci ošetřování


Primární péče by měla být všeobecně dostupná, kvalitní a odborná.

Zaměřuje se na tyto oblasti:podpora zdraví a program kontroly nemocípreventivní zdravotní činnostúčelná a efektivní vyšetřovací a léčebná činnostspolupráce s ostatními složkami zdravotní péče


Poskytovatelé primární zdravotní péče v ČR: praktičtí lékaři pro dospělé praktičtí lékaři pro děti a dorost stomatologové ambulantní gynekologové lékařské služby první pomoci ostatní zdravotničtí pracovníci v komunitě agentury komplexní domácí péče


Sekundární zdravotní péče

Sekundární zdravotní péče je zaměřena na poskytování specializované zdravotní péče prostřednictvím zdravotnických institucí – jedná se převážně o nemocnice a specializované ambulance v nemocnicích nebo přímo v terénu prostřednictvím ambulantních specialistů – např. kardiologická ambulance.


Terciární zdravotní péče

Terciární zdravotní péče je zaměřena na vysoce specializovanou a komplexní zdravotní péči, lze sem zahrnout např. transplantační programy, onkologickou péči, kardiochirurgii. Tato péče je nejnákladnější.


Podpora zdraví a výchova ke zdraví

Aby jedinec mohl uspokojovat své životní potřeby a cíle, je důležité, aby byl zdravý a vzdělaný. Zdraví je nejcennější hodnotou, kterou osoba může disponovat. Pokud je jedinec zdravý, má vyšší předpoklady ke štěstí a k úspěchu. Jestliže je jedinec zdravý, bude mít větší šanci uskutečňovat to, po čem v životě touží.


Zodpovědný postoj ke zdraví

Řadě zdravotních rizik se nedá spolehlivě vyhnout, může se jednat o genetické dispozice, nepříznivé sociální podmínky aj., přesto způsobem života, jaký žijeme, můžeme některá rizika vedoucí k onemocnění omezit, snížit, popřípadě potlačit, nebo naopak některá rizika zvýšit.


Nejúčinnějším a zároveň nejlevnějším opatřením je předcházet rizikům výchovou k zodpovědnosti za zdraví, výchovou ke zdravému životnímu stylu a výchovou k předcházení rizikovému chování. S dobrým vztahem ke svému zdraví se člověk bohužel nerodí, ale vytváří si ho během života tím, jak si je schopen uvědomit rozdíly mezi zdravím a nemocí a zhodnotit výhody zdraví oproti nevýhodám nemoci.


Podpora a ochrana veřejného zdraví je zakotvena v Zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb.

Spolupráce jednotlivých resortů na podpoře zdraví se v posledních letech zlepšuje.


Na co se podpora zdraví zaměřuje?

Obecný přístup:přístup ke zdraví (snížení nerovností, všichni mají stejná práva na ochranu a péči o zdraví)zdravé životní prostředízdravé chování a podpora zvládání zdravotních problémůedukace veřejnosti a výchova ke zdraví


Konkrétní přístup: pomoc lidem usnadňující jim správnou volbu

zdravého životního stylu pomoc politikům a organizátorům usnadňující

jim přijmout taková rozhodnutí, která vedou ke zdraví

usilovat o růst zájmu lidí o zdraví posílení odpovědnosti za zvládání zdravotních

problémů a o rozšíření podílu veřejnosti na zdravotní péči


Partneři v podpoře zdraví národní síť zdravých měst krajské úřady nestátní neziskové organizace školy – mateřské, základní, střední, vysoké podniky pojišťovny obce


Meziresortní spolupráce

Politické dokumenty v podpoře zdraví: Ottawská charta 1986 Zdraví pro všechny v 21.století – Evropská

zdravotní politika ( 1999) zdravotní politika EU Národní program zdraví (1995) Akční plán zdraví a životního prostředí České

republiky (1998)Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Problematika potřeby a spotřeby zdravotně sociální péče ve stáří

Potřeba zdravotní péče bude nadále aktuální, protože narůstá vysoká nemocnost osob vyššího věku. Konstatuje se, že využívání zdravotní péče ve vyšším a pokročilém věku bude daleko vyšší než v současné době. S potřebou souvisí spotřeba zdravotní péče, kterou bude ovlivňovat řada faktorů, jedná se např. o aktuální zdravotní stav, závažnost a pokročilost onemocnění, faktory osobní, psychologické, sociální atd.Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Hlavním cílem bude snaha poskytovat kvalitní zdravotnické a sociální služby. Tato kvalita se bude odrážet a záviset na stupni a stabilitě politického a především ekonomického vývoje v zemi, na úrovni vědecko-technického pokroku atd. V 90. letech 20. století byly přijaty dokumenty a existuje řada projektů, které svou náplní ovlivňují i problematiku seniorů v ČR.


Národní program přípravy na stárnutí vytyčuje základní principy a práva zmapované do deseti oblastí:

etické principy přirozené sociální prostředí pracovní aktivity hmotné zabezpečení zdravý životní styl zdravotní péčeImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

kvalita života komplexní služby společenské aktivity, vzdělávání bydlení seniorů


Pod pojmem zdravé stáří se myslí zajištění sociálních, pracovních a vzdělávacích příležitostí, přiměřené fyzické aktivity, uspokojování potřeb a tužeb seniorů ve vztahu k bydlení, příjmu a dalších vlivů, které směřují k jejich soběstačnosti, především nezávislosti na druhých, snižování výskytu nemocí a úrazů, integrovaný přístup podpory zdraví, prevence nemocí, klinická léčbou a rehabilitace.


Snahou je, aby většina seniorů byla schopna žít ve vlastní domácnosti a pokud potřebují pomoc druhé osoby, tak s využitím profesionální sociální pomoci a zdravotní péče. Předpokladem je, že už v roce 2020 bude v České republice třetina dospělého obyvatelstva ve věku nad 60 let. V rámci stárnutí populace tak budou kladeny vyšší požadavky na zdravotnickou péči a sociální služby.


Péče o děti

Pediatrie je základní lékařský obor, který se zabývá péčí o zdraví kojenců, dětí a mladistvých.

Pediatrie se zaměřuje na: prevenci diagnostiku léčení rehabilitaci psychologickou a výchovnou péčiImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

prostředí, ve kterém dítě a dospívající žije sociálně právní ochrannou normu vlivy, které vývoj pozitivně ovlivňují, či naopak

tento vývoj narušují


Historie pediatrie pediatrie se začala jako obor vyvíjet především od

konce 18. století, je to obor, který vznikal v lůně interny, porodnictví, veřejného zdravotnictví a dalších oborů

největší rozmach pediatrie v u nás vzniká po 2. světové válce, hlavním tématem poválečné pediatrie byla vysoká úmrtnost kojenců, zvláště na základě poruch výživy


v prvním období – 50. léta, byla pediatrie ovlivněna zahájením systému umělé výživy, v 70. letech vzniká „prolaktační program“ druhé období – 60. léta, dochází ke zdokonalování prevence, zejména sekundární, včetně zavedení odborných ordinací, jejichž doménou byly především chronicky nemocné děti


třetí období – 70. léta – česká pediatrie zaostává v rozvoji intenzivní péče zejména pro patologické novorozence a později i pro větší děti, v této etapě se opět rozvíjel prolaktační program a systém ošetřování „roaming in“, vzniká samostatný obor dorostové lékařství

čtvrté období – 80. a 90. léta – dochází k vzestupu sociální pediatrie, prohloubila se péče o patologické novorozence a snížila se novorozenecká úmrtnost, dochází k rozvoji péče o větší dětiImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

páté období – začátek 21. století, pediatrie se zabývá problematikou sociální – protidrogová prevence, prevence úrazů, problematika rizikového chování dospívajících dětí, pozornost je také zaměřena na intenzivní péči o děti a dorost a speciálně pedagogickou problematiku, důraz je kladen na preventivní vyšetření související s problematikou životního stylu – výživa, alergie, defekty imunity atd.


Organizace pediatrické péče v ČR

1.Ambulantní péče primární péče specializovaná péče zvláštní pediatrická péče

2.Nemocniční péče lůžková pediatrická péče oddělení krajských nemocnic – zajišťují kromě

péče i další konsiliární a specializované službyImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

lůžková oddělení fakultních nemocnic mají kromě péče v rozsahu krajských nemocnic i péči v rámci nadregionálních nebo celorepublikových center

síť lůžkových zdravotnických zařízení pro děti a dorost obsahují také odborné léčebné ústavy, lázeňskou léčbu, sanatoria, ozdravovny, kojenecké ústavy a dětská centra


Ošetřovatelský proces v pediatrii

Posuzování dětského pacienta

Sestra sbírá anamnestická data, ověřuje a třídí údaje o zdravotním stavu dítěte, mapuje rodinu a prostředí, ve kterém dítě žije.

Zdroje údajů

pacient – s ohledem na věk dítěte, rodiče, jiné pečující osoby


zdravotničtí pacienti – sestry, sociální pracovnice, lékaři, fyzioterapeuti, nutriční terapeuti, psycholog, logoped

zdravotní záznamy – např. ošetřovatelsko-překladová zpráva, ambulantní karta

výsledky vyšetření – např. hmotnost, BMI literatura – ošetřovatelská literatura, metodické

pokyny, hodnoticí škály, percentilové grafy


Shromažďování údajů pozorováním – sestra pozoruje dítě při

činnostech, pozoruje klinické symptomy u dítěte – bolest, namáhavé dýchání

rozhovorem – sestra cíleně identifikuje problémy, vyhodnocuje změny, poskytuje informace v rámci své kompetence

fyzikálním vyšetřením – komplexní prohlídka dítěte poskytne řadu informací, např. že dítě není týráno atd.


Při posuzování dětského pacienta je důležité: systematický sběr údajů o dítěti – ošetřovatelská

anamnéza ošetřovatelská diagnostika – u dítěte rozlišujeme

aktuální a potencionální problémy plánování ošetřovatelské péče – zde se

stanovují priority v péči o dětského pacienta, stanovují se cíle a měřitelná kritéria

realizace ošetřovatelské péče – začíná realizace činnosti, která se naplánovala


hodnocení ošetřovatelské péče – zde zjišťujeme, zda jsme dosáhli vytyčeného cíle


Komunita

Komunita představuje systém jedinců, kteří žijí v určitém vymezeném prostoru, dělají každodenní aktivity a většinou tvoří autonomní jednotku. V této komunitě neplatí vztahy nadřazenosti ani podřazenosti.


Světová zdravotnická organizace definuje komunitu jako sociální skupinu, která je určována geografickými hranicemi nebo má společné hodnoty a zájmy. Osoby se navzájem znají a zároveň ovlivňují, vše se děje uvnitř sociálních struktur a projevuje se normami, hodnotami a sociálními institucemi.


Cílem komunity je plánovat a dosahovat stanovených cílů, které jsou založeny na prospěchu celé komunity. Nejrozšířenější je komunita ekologická, kde se jednotliví členové nacházejí na společně sociálně vymezeném fyzickém prostoru. Také je kladen důraz na rozvíjení individuálních schopností jedince.


Základní typologie komunity podle Bluma komunita tváří v tvář komunita dle zájmů komunita dle okolí komunita se schopností identifikovat potřeby komunita se speciálními zájmy komunita se schopnosti změn komunita s akceschopnostíImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

komunita podle soudního rozhodnutí komunita s ekologickými problémy komunita podle soudního rozhodnutí


Většina autorů staví na třech společných prvcích komunity:lidé – členové komunity nebo obyvatelémísto – geografické nebo časové určenífunkce – cíle a aktivity komunity

Cílem komunitní práce je občanská výpomoc a svépomoc v souladu s různými formami státních nebo místních programů.


Komunitní péče

Komunitní péče zahrnuje komplex zdravotních, sociálních a ostatních služeb, které jsou poskytovány nemocným a zdravým jedincům, rodinám a skupinám v rámci komunity. Výčet těchto služeb doplňuje primární péči a dá se říci, že jsou určitou alternativou specializované a institucionální péče poskytovanou v regionálních oblastech.


Hlavním cílem je poskytovat péči v domácím prostředí, zajistit, co nejdelší setrvání v komunitě, a to i např. při zdravotním handicapu, závislosti atd. Komunitní péče je založena na propojování veřejných zdrojů, ale i zdrojů jednotlivce, na participaci všech zainteresovaných – klient, rodina, komunita, profesionálové, poskytovatelé, zřizovatelé, obec. Komunitní péče vnáší holistický a integrovaný přístup do péče o nemocné, ale i zdravé.Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Komunitní péče se opírá o dva základní faktory: existence rodin a existence komunit, sem zahrneme poskytování fyzických, psychologických, paliativních a duchovních služeb. Rodiny jsou hlavní základní složkou spolupráce celého týmu komunitní péče, který je tvořen nemocnými nebo postiženými, rodinnými pečovateli, komunitními zdravotnickými a sociálními pracovníky a dobrovolníky z komunity.


Převážnou část primárních zdravotnických služeb poskytovaných v rámci komunitní péče jsou služby a aktivity ošetřovatelské péče.

Mezi hlavní trendy, které mají v posledních letech vliv na rozvoj komunitní a domácí péče můžeme zahrnout: globální stárnutí populace měnící se rodinné struktury „postmoderní společnost“


technika v terénní péči informovaný příjemce zdravotní péče

Komunity by měly zajistit: dostatečné podmínky pro bydlení zdravých a

nemocných občanů i občanů s tělesným a mentálním postižením

dostupnost zdravotních a sociálních služeb klientům


pro nemocné a nesoběstačné systém domácích služeb – pomoc a ošetřovatelskou péči v domácnosti, rehabilitaci, sociální práci, respitní péči, zajištění kompenzačních pomůcek, nouzové volání a signalizaci, podporu pečujících rodin, osobní asistenci, popřípadě možnost krátkodobé nebo dlouhodobé péče mimo domácnost


Obecné principy komunitní péče – dle Vostřákové

čtyřiadvacetihodinová dostupnost základní pomoci včetně krizové intervence

snadná dostupnost zdravotních a sociálních služeb

rychlé předávání klienta odpovídajícím službám návaznost péče – propojení zdravotní a sociální,

ústavní a komunitní péče


multidisciplinární spolupráce a koordinace činností poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb

možnost výběru služeb diskrétnost individuální přístup účelnost nákladů pro vytvoření a udržení

komunitního systému


Komunitní plánování

Komunitní plánování je proces zjišťování potřeb členů v komunitě. Cílem je najít vhodná řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám a na podkladě toho vytvářet fungující systém zdravotních a sociálních služeb. Tento cíl spočívá ve spolupráci a zapojení uživatelů služeb, jejich poskytovatelů a zadavatelů.


Komunitní plánování je založeno na těchto jednotlivých fázích: vyhledávání skupin určení věkové struktury a stanovení potřeb zhodnocení stávajících služeb a možnostíposouzení situace a stanovení společné koncepce


Funkce, struktura a činnost WHO

4 hlavní funkce WHO: nabízet celosvětové poradenství v oblasti

zdravotnictví ustanovovat globální standardy pro zdraví spolupracovat s vládami při rozvoji národních

zdravotních programů rozvíjet a šířit vhodné zdravotnické technologie,

informace a standardy Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Struktura WHO a hlavní orgány‘: Světové zdravotnické shromáždění – je

nejvyšší orgán – setkává se každoročně, sídlem je Ženeva, hlavní funkcí je schvalovat programový rozpočet, řeší klíčové otázky politiky WHO

výkonný výbor – schází se dvakrát ročně, má 32 zvolených členů, hlavní činností je uvádět do praxe rozhodnutí a politiku shromáždění a koordinovat činnost WHO


sekretariát – je tvořen přibližně 3800 zdravotnickými a dalšími odborníky v jednotlivých zemích a generálním ředitelem, členové sekretariátu pracují v 6 úřadovnách na území 6 států


Aktuální úkoly WHO: boj proti infekčním chorobám odborná pomoc vládám materiální technická pomoc podpora výzkumu zdravotnické problematiky výchova a vysílání odborníků do potřebných

oblastí pomoc při výchově zdravotnických pracovníků pořádání odborných konferencí a zasedáníImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

monitorování epidemiologické situace definování mezinárodního názvosloví péče o matku a dítě péče o životní prostředí zdravotní výchova obyvatelstva zajišťování stipendií a školení zdravotnických

pracovníků publikační činnost


Zdraví pro všechny v 21. století

Struktura programu Zdraví 21 jeden stálý záměr – snaha o to, aby všichni

dosáhli plného zdravotního potenciálu dva hlavní cíle pro zlepšení zdraví ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý život snížení incidence hlavních nemocí a úrazů


tři etické hodnoty programuzdraví jako základní lidské právoekvita – spravedlnost ve zdraví a solidarita mezi

jednotlivými zeměmi a skupinami lidí uvnitř jednotlivých zemích

spoluúčast a odpovědnost jednotlivců, skupin, společenství a institucí, organizací a resortů za rozvoj zdraví


4 základní postupy pro realizaci programu s využitím vědeckých, ekonomických, sociálních a politických podmínek

meziresortní strategie příprava a realizace programů zaměřených

na zdravotní výsledky a důsledky hodnocení investic do zdraví z hlediska jejich přínosu

integrovaná základní zdravotní péče zaměřená na rodinu a celé společenství a podporována nemocničním systémem


participační zdravotní rozvoj

Zaměření 21 cílů pro 21. století solidarita ve zdraví v evropském regionu spravedlnost ve zdraví zdravý start do života zdraví mladých zdravé stárnutí zlepšení duševního zdraví snížení výskytu infekčních onemocněníImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

snížení výskytu neinfekčních onemocnění snížení výskytu poranění způsobených násilím a

úrazy zdravé a bezpečné přírodní prostředí zdravější životní styl snížení škod způsobovaných alkoholem, drogami

a tabákem zdravé místní životní podmínky společná odpovědnost různých odvětví za zdraví


integrovaný rezort zdravotnictví řízení v zájmu kvality péče financování zdravotních služeb a rozdělování

zdrojů příprava zdravotnických pracovníků výzkum a znalosti pro zdraví mobilizace partnerů pro život opatření a postupy směřující ke zdraví pro

všechny Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

V České republice program Zdraví 21 funguje jako Národní akční plán zdraví a životního prostředí – NEHAP, který byl schválen usnesením vlády ČR – 9. 12. 1998 s hlavním záměrem Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství ČR.


Cílem bylo: zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí

rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých skupin reagovat na ekonomické a politické změny po

roce 1989 minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na

zdraví obyvatelstva harmonizovat politiku ochrany zdraví a životního

prostředí s politikou Evropské unie


reagovat na podněty vzešlé z významných mezinárodních aktivit posledních let

Na základě analýzy příčin nemocnosti a úmrtnosti a potencionálního ohrožení byly stanoveny zdravotní problémy:

srdeční a cévní choroby úrazy nádorová onemocnění narušování přirozené obměny populaceImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

patologické změny imunity duševní nemoci drogové závislosti HIV/AIDS a jiné významné infekce vrozené a systémové vady u dětí


Systém sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení je systém institucí, zařízení a opatření, kterým se předchází, zmírňují nebo odstraňují následky sociálních událostí.

Zajišťuje poskytování ochrany a pomoci jedincům v těchto situacích:

ohrožení zdraví a nemoci stáří nezaměstnanostImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

úmrtí živitele mateřství rodičovství zdravotní poškození a invalidita pracovní úrazy a nemoci z povolání


Sociální zabezpečení je tvořeno 3 základními pilíři:sociální pojištěnístátní sociální podporasociální pomoc


Date post:	13-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	thuyet
View:	20 times
Download:	1 times

PEČOVATELSTVÍ 4. ročník Studijní obor: Sociální činnost

Documents