PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. · Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr....

Kognitivní technologie

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

22. 3. 2014

Kognitivní technologie: přehled témat

1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv korpusové lingvistiky a internetu na tvorbu slovníků

PILECKÁ, VĚRA. Vzájemné inspirace informační a kognitivní vědy. ProInflow [online]. 31.12.2009 Dostupné elektronicky na: <http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy>. ISSN 1804–2406.

2. Kognitivní technologie a nové média: jak se změní sociální sítě a v prostředí Web 3.0?

THAGARD, PAUL. Úvod do kognitivní vědy. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-445-1.

http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy












3. Využití kognitivních technologií ve výuce a počítačově konstruované výukové prostředí

RYBÁR, JÁN – BEŇUŠKOVÁ, ĽUBICA – KVASNIČKA, VLADIMÍR. Kognitívne vedy. Bratislava: Kalligram, 2002. ISBN 80-7149-515-8.

4. Vizualizace a vytváření mentálních modelů: lze neuro-lingvisticky programovat?

GÁLIK, STANISLAV. Psychologie přesvědčování. Praha: Grada, 2012. ISBN 80-2478-121-2.

SEDLÁKOVÁ, MILUŠE. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0375-0.


5. Změny komunikace využitím kognitivních technologií: život v oblacích (cloud)

STODOLA, JIŘÍ. Individua, sociální sítě a poznání: Možnosti a limity kognitivního a sociálně-doménového paradigmatu v informační vědě a realistický model domény. ProInflow [online]. 21.08.2012 Dostupné elektronicky na: <http://pro.inflow.cz/individua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-infor>. ISSN 1804–2406.

6. Datasexualita a komunikační závislosti – prevence a přístupy

POKORNÝ, Vratislav – TELCOVÁ, Jana – TOMKO, Anton. Patologické závislosti. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2002. 194 s. ISBN 80-86568-02-04.

http://pro.inflow.cz/individua-socialni-site-poznani-moznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-v-infor

























Jean Baudrillard byl francouzský filozof, sémiotik (1929–2007), jeho základní komunikační teoréma opisuje stav, kdy se masovokomunikační informace stala zprávou o životě znaků, nikoli tím, co znaky v životě označují – je to krize reprezentace – hyperrealita.

• simulakra a simulace

(neuromarketingové

reklamní

poselství:

Žovit, DHMO...)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Baudrillard

Kognitivní technologie: 2. Kognitivní technologie a nové média: jak se změní sociální sítě a v prostředí Web 3.0?












Co je síť?

bod druhý bod = součet, počet, kalkulus

vztahy

další bod(y) = struktura, systém


Co je síť?

Síť je organizovaná struktura prvků, uspořádání, systém

Co je sociální síť?

Poznáte chyby, jaké běžně v zákazkách vykazují tiskárna nebo grafik?


Co je síť?



http://www.msjc.edu/StudentServices/StudentGovernmentAssociation/District%20Committees%2020112012/facebook_logo.png

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2012/02/Google_plus_vector.jpg

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2011/02/youtube-logo-vector-200x200.png

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2011/06/Twitter-icon-vector-200x200.png

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2012/03/linkedin-icon-logo-vector-200x200.png


http://www.msjc.edu/StudentServices/StudentGovernmentAssociation/District Committees 20112012/facebook_logo.png







































Co je síť?


Znáte i tyto nástroje pro správu obsahu a sociálních sítí?





Co je síť?


Znáte i tyto nástroje pro správu obsahu a sociálních sítí?

https://drupal.org/files/druplicon.large_.png

https://moodle.org/logo/logo-4045x1000.jpg

http://www.pixelsparadise.com/joomla_logo.png

http://www.slideshare.net/images/logo/press-logos/slideshare_200x50.png

http://s.wordpress.org/about/images/logos/wordpress-logo-notext-rgb.png



























http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť





„Sociální síť je rámec, obsah je realita“

PhDr. Vojtěch Bednář, www.firemni-sociolog.cz

„Za první sociální síť lze považovat projekt Sixdegrees spuštěný v roce 1997, kde uživatelé měli možnost si vytvořit svůj osobní profil a seznam přátel a později procházet seznamy přátel svých přátel. V roce 2000 byla služba ukončena (doména stále existuje, ale lze se zaregistrovat jen na základě pozvánky). Podle svého zakladatele tento projekt nebyl úspěšný, protože jednoduše předběhl svou dobu. Na konci devadesátých let byl obecně počet uživatelů Internetu nízký.“ (Wikipedia)



http://www.firemni-sociolog.cz/





http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sixdegrees&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_po%C4%8Dtu_u%C5%BEivatel%C5%AF_Internetu



Co je sociální síť? Nejznámější sociální sítě podle Wikipedie

Facebook – vznikla v roce 2004 původně jako síť určená pro studenty Harvardovy univerzity, slouží jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů a propojování přátel, dále jako herní server, pro internetová fóra, pro ukládání a sdílení multimédií.

Google+ – vznikla v roce 2011 jako obdoba sítě Facebook, kde hlavní rozdíl spočívá v nastavení sdílení přes tzv. kruhy, do kterých si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet dané věci jen s těmi, pro které to má přínos, nebo se jich to týká.

Myspace – vznikla v roce 2003 a slouží jako sociální síť, pro internetové profily lidí, pro ukládání a sdílení multimédií, druhá nejpoužívanější sociální síť na světě, patří společnosti Specific Media http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook

http://cs.wikipedia.org/wiki/Google+

http://cs.wikipedia.org/wiki/Myspace




Twitter – vznikla v roce 2006 a slouží především pro mikroblogy

LinkedIn – vznikla v roce 2003, slouží pro internetové profily a pro pracovní životopisy, je to pracovní sociální síť, mnohým světovým zaměstnavatelům stačí místo životopisu poslat odkaz na profil na LinkedIn, zajímavá je možnost vystavení referencí o podrobnostech spolupráce s kolegy z LinkedIn

České sociální sítě

Lidé.cz – slouží jako internetové fórum, pro internetové profily především lidí, pro blogy, jako chatovací server, jako internetová seznamka, pro internetové kurzy, pro ukládání a sdílení fotografií, tento server je uživatelsky spojen se sociální sítí Spolužáci.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter

http://cs.wikipedia.org/wiki/Blog

http://cs.wikipedia.org/wiki/LinkedIn

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lid%C3%A9.cz





Spolužáci.cz – slouží pro internetové profily, pro ukládání a sdílení multimédií, jako chatovací server, je určen pro spolužáky a bývalé spolužáky, tento server je uživatelsky spojen se serverem Lidé.cz, obdoba amerického Classmates

Líbímseti.cz – slouží pro internetové profily lidí, jako internetová seznamka, jako chatovací server, pro blogy

SitIT.cz – slouží k propojení vědeckých pracovníků v České republice. Síť je provozována v rámci projektu SOSIRE a vyvíjena specialisty z UK-MFF,ČVUT,ČZU a spolupráci s firmou IBM Česká republika

Šeptter – slouží ke sdílení recenzí, informací a zkušeností s firmami a živnostníky v České republice. Je součástí hodnotícího portálu Šeptanda.info. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Spolu%C5%BE%C3%A1ci.cz

http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADb%C3%ADmseti.cz

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SitIT.cz&action=edit&redlink=1





SportCentral.cz – slouží k vyhledávání sportovních zařízení, rekreačních sportovců, týmů, trenérů, a komunikaci mezi těmito skupinami

ČSFD.cz– slouží jako sociální síť pro filmové fanoušky, nejaktivnější filmový web v České republice

SCUK.cz– slouží jako sociální síť pro přátelé a fanoušky dobrého jídla, naleznete zde přehled nejlépe hodnocených českých restaurací a možností koupě čerstvých potravin



http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SportCentral.cz&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1_filmov%C3%A1_datab%C3%A1ze

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SCUK&action=edit&redlink=1





Lokální sítě v jiných zemích

Orkut – slouží jako chatovací server, pro ukládání a sdílení multimédií, zajímavostí je, že spadá pod Google, v Brazílii je nejpopulárnější internetovou stránkou

Tuenti – této sociální síti se přezdívá „Španělský Facebook“

Vkontakte – nejpopulárnější sociální síť v Rusku http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Orkut

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tuenti

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vkontakte.ru




Možnosti využití sociálních sítí pro firmy jsou podle Wikipedie následující:

Profil a novinky – v podstatě stránka se základními informacemi. Firma tímto způsobem zveřejňuje novinky o své činnosti, podobně jako to dělá na svých webových stránkách nebo v tisku

Společenská odpovědnost – firma používá sociální síť k propagaci a provozu svých charitativních iniciativ, na které je v tradičních médiích málo prostoru. Sociální síť umožňuje zapojení širokého spektra příznivců

Hry – firmy organizují různé hry pro zábavu, ale i vzdělání svých zákazníků, např. banky mohou představovat hry, ve které se lidé učí hospodařit s penězi či mohou organizovat fiktivní obchodování s cennými papíry http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť






Zákaznický servis – firma využívá sociální síť jako další kanál, kterým umožňuje zákazníkům, aby pokládali své dotazy a požadavky. Odpovědi na nejčastější otázky pak slouží i ostatním uživatelům/zákazníkům

Monitoring a aktivní komunikace – firma může pomocí specializovaných nástrojů hromadně sledovat, co o ní ostatní uživatelé říkají a zdali jsou tyto zmínky pozitivní či negativní. Ve vybraných případech (zejména těch negativních zmínek) může firma uživatele napřímo oslovit a pokusit se změnit jeho názor na firmu v pozitivní







Prodej – Facebook je první sociální síť na které si firmy mohou zřizovat plnohodnotný eShop. Facebook má dokonce připraven svůj vlastní platební nástroj Facebook Credits, kterým lze hradit zboží či služby


Eshop (elektronický obchod) je nejen virtuální prodejnou (prodej mimo provozovnu), ale také sociální sítí, systémem na správu obsahu, internetovou prezentací firmy nebo katalogem produktů – eshopem (prodejným prostředím) může být prakticky jakákoli aktivita, včetně prosociálních aktivit typu všem přístupné vzdělávání nebo virtuální učebny, akademie, i celé kanceláře, firmy a pod.






registrace:

veřejně a zdarma: Facebook, Coursera, Ebay, Youtube, Google

na doporučení: beta-verze a testovací provoz sociální sítě na začátku, LinkedIn, atd.

• Hrozba zneužití citlivých dat, otázka důvěryhodnosti sdělení (nový vědecký časopis, zahraniční humanitární organizace, jednotlivěc v nouzi, atd.)

• a důvěryhodnosti identity uživatele (falešné registrace,

• neetické praktiky: SPAM (nevyžádaná pošta), HOAX (poplašná zpráva), PHISHING (nelegální/neetické získávání informací),

http://www.hoax.cz/phishing/

http://computerworld.cz/securityworld/nebezpeci-jmenem-phishing-46139














PHISHING (nelegální/neetické získávání informací),

Vážení přátelé!

Děkujeme za Vaši dlouholetou důvěru v nákupy prostřednictvím našeho internetového obchodu. Jako výraz naší vděčnosti přijměte prosím dárkový certifikát v hodnotě [takové a makové], který budete moci použít při nákupu nad 1 000 Kč počínaje příštím týdnem. Je ale nutné, abyste certifikát "aktivovali" vyplněním Vašich platných údajů - jinak nárok na slevu nevzniká.

S pozdravem zůstává a hodně úspěchů atd...












Co je to phishing

Slovem PHISHING označujeme podvodné e-mailové útoky na uživatele Internetu, jejichž cílem je vylákat důvěrné informace.

Nejčastěji jsou to údaje k platebním kartám včetně PINu nebo různé přihlašovací údaje k účtům. Nemusí jít jenom o účty přímo bankovní, ale také ostatních organizací, kde dochází k manipulaci s penězy nebo je možné jakýmkoliv způsobem zneužit jejich služeb. Příkladem můžem být PayPal, eBay, Skype, Google. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing


http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing









Základní znaky phishingového e-mailu: Snaží se vyvolat dojem, že byl odeslán organizací z jejichž klientů se snaží vylákat důvěrné informace. Toho se snaží docílit grafickou podobou e-mailu a zfalšováním adresy odesílatele.

Text může vypadat jako informace o neprovedení platby, výzva k aktualizaci bezpečnostních údajů, oznámení o dočasném zablokování účtu či platební karty, výzkum klientské spokojenosti nebo jako elektronický bulletin pro klienty.

V textu zprávy je link, který na první pohled většinou vypadá, že směřuje na stránky organizace (banky). Při jeho bližším prozkoumání zjistíte, že ve skutečnosti odkazuje na jiné místo, kde jsou umístěné podvodné stránky.













Jestliže vám chodí jménem banky e-maily, které obsahují link, na stránky vyžadující vaše přihlašovací údaje, či údaje ke kartě, je to phishingová zpráva. Banka takové zprávy nikdy nerozesílá a nemá důvod tyto informace od vás požadovat!

Pokud uživatel klikne na odkaz v e-mailu, dostane se na falešné stránky podvodníků, které jsou vytvořeny ve stejném stylu, jako originální stránky organizace (banky). Na podvodných stránkách je připraven formulář, kde jsou požadovány důvěrné informace - čísla účtu, kódy k internetovému bankovnictví, PIN k platební kartě, přihlašovací údaje ke službám a podobně. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Podvodné stránky bývají umístěny na napadnutých, špatně zabezpečených serverech. Proto ve většině případů bývá v internetovém prohlížeči v poli pro zadání adresy uvedená jiná adresa, která nemá s příslušnou organizací nic společného. Toto je jeden z poznávacích bodů, že se uživatel dostal na podvodnou stránku. Někdy se podvodníci snaží pomocí různých triků tento údaj v adresním řádku zamaskovat. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Jak poznáme podvodné stránky: Formulář vybízí k vyplnění důvěrných informací, které by banka neměla požadovat.

V adresním řádku prohlížeče se zobrazuje adresa, která nepatří organizaci, jejichž stránky se snaží napodobit. Uvedená adresa se může snažit originální napodobit, ale vždy bude jiná, případně může začínat číselným kódem IP adresy. Vyskutí se i případy, kdy se podvodníci snaží tuto skutečnost maskovat.

Ve většině případů komunikace probíhá po běžném, nezabezpečeném protokolu (adresa začíná http://).












Jak se bránit: Na odkazy v e-mailu neklikejte! Přesměrují vás na podvodné stránky, které se vás mohou snažit oklamat a pokusit se vylákat důvěryhodné informace, ale také mohou obsahovat škodlivé kódy, které se vám pokusí instalovat do počítače.

Jestliže potřebujete vstoupit na stránky internetového bankovnictví nebo na stránky příslušné organizace, raději napište internetovou adresu do prohlížeče sami!

Dejte pozor na překlepy! Podvodníci si mohou dočasně zaregistrovat adresu, která se bude pouze nepatrnou změnou písmen lišit od pravé. Při překlepu se nepozorný uživatel může dostat na falešné stránky.













Jak se bránit: Pokud se vaše elektronické bankovnictví chová nestandardně nebo jsou po vás požadovány jiné údaje než obvykle, nezadávejte je! Ukončejte svoji činnost a kontaktujte zákaznické centrum banky! Existuje další trik podvodníků, tzv. pharming. Ten umožňuje přesměrovat uživatele na podvodné stránky, aniž by si toho všimnul a to i za předpokladu, že dodrží oba předchozí body.

Používejte aktualizovaný operační systém. V aktualizacích bývají opravené objevené bezpečnostní chyby, které jinak mohou být zneužity. Většina systémů umí, při správném nastavení, kontrolovat aktualizace sama.











Jak se bránit: Používejte antivirový program. Aktualizujte ho! Existují kvalitní antivirové programy, které jsou pro domácí použití zdarma, případně si můžete zakoupit i komerční produkty. Pokud je počítač připojený k Internetu, dokáže si antivirový program (při správném nastavení) stáhnout aktualizaci sám.Neaktualizovaný antivir nemusí včas odhalit nové viry.

Používejte antispywarové programy, využívejte firewall. Antispywarové programy dokáží odhalit další druhy škodlivého software. O jejich aktualizaci platí totéž, co v předchozích případech. Firewall chrání před nežádoucím přístupem zvenčí nebo může zabránit odchozímu spojení pochybných programů do Internetu. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Jak se bránit: Nespouštějte neznámé programy, které vám příjdou e-mailem, ani na které e-mail odkazuje! Dodržujte nejvyšší opatrnost, přestože zpráva může vypadat, že je od vašich nejbližších přátel. Typickým příkladem z poslední doby jsou různé podvržené odkazy na elektronické pohlednice. Ve skutečnosti se nekalé živly snaží z odkazované stránky nainstalovat do počítače škodlivý program. Také programy, které se vám na různých stránkách snaží vnutit mohou mnohdy škodit. Například kromě popisované funkčnosti mohou obsahovat i trojské koně, které pracují ve prospěch svých tvůrců.












Jak se bránit: K elektronickému bankovnictví nebo ke svým účtům (nejen bankovním) se nepřihlašujte z veřejně přístupných nebo nedůvěryhodných počítačů, které nemáte pod kontrolou. Mohou být na nich nainstalovány různé programy pro monitorování činnosti a vaše důvěrné informace nebo přístupové kódy se mohou dostat k neoprávněným osobám. Toto se týká nejen počítačů v internetových kavárnách, ale také třeba i u známých, kde jsou instalovány programy z různých zdrojů a nemáte jistotu jejich zabezpečení.

Jestliže nemůžete mít pro svoji práci svůj počítáč, který nesdílíte s ostatními členy rodiny, mějte každý svůj účet. Uživatelům nepřidělujte práva administrátora! Získáte tím částečnou ochranu před nežádoucími úpravami systému. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











• Phisheři využívají různých způsobů komunikace, a to nejlépe takových, které jsou z hlediska bezpečnostních prvků na počítači či v lokální síti korektní, jsou z hlediska uživatele na první pohled transparentní (ve skutečnosti tomu tak není) a které jsou obtížně sledovatelné.

• V prvé řadě to znamená, že se k e-mailu přiloží formulář: jeho vyplnění a následné stisknutí tlačítka "odeslat" nabízí uživateli pohodlí a útočníkovi umožňuje formulář připravit k obrazu svému, včetně "důvěryhodných" grafických prvků (o nichž ovšem uživatel vůbec neví, odkud se ve skutečnosti stahují apod.).

• Další možností je vyplnění formuláře na www stránkách umístěných ve velmi podobné doméně, jako je doména zájmu útočníka (např. místo www.banka-lidova.cz si zaregistruje doménu www.banka-1idova.cz, přičemž záměny písmena "l" za číslici "1" si všimne jen opravdu pozorný uživatel).











Velmi jednoduchým způsobem je také formulář na nějaké free stránce a odeslání žádosti o jeho vyplnění. V takovém případě stačí poslat jen odkaz a nějaký důvěryhodný příběh ("bohužel nám momentálně nefunguje počítačová síť" nebo "tuto akci pro nás zajišťuje externí firma" apod.). Fantazie a možnosti phisherů jsou prakticky neomezené.

Čím je phishing nebezpečný? Phishing je nebezpečný v několika rovinách. Některá nebezpečí jsme si naznačili už v pasáži věnované obětem této činnosti. Nicméně skutečné nebezpečí je mnohem širší. Musíme si totiž uvědomit, co je cílem phishingu. Tedy jaké informace a proč se je útočníci snaží získat. V případě přihlašovacích jmen a hesel k bankovním účtům nebo k internetovým obchodům je to pochopitelné a snadno představitelné. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Čím je phishing nebezpečný? krádež identity (identity theft) Velkým nebezpečím je ale třeba to, že si člověk vůbec nemusí uvědomit, že se stal cílem útoku. Vyplnil jen formulář, jehož vyplnění po něm bylo požadováno - no a? To je rozdíl mezi reálným světem: ztrátu či krádež klíčů, dokladů nebo kreditní karty zpravidla odhalíme rychle. Phisher ale získává čas zmapovat si terén a rozhodnout se pro co nejefektivnější využití získaných informací. Navíc si může sám vybrat i čas provedení útoku - třeba v pátek večer, když přes víkend jsou v bankách jen omezené možnosti zablokování karet apod. Díky tomu vznikají mnohem větší škody než v případě klasických kriminálních činů.












Sociální inženýrství obvykle využívá tyt nátlakové metody: Limit - člověk s chladnou hlavou samozřejmě reaguje jinak, než osoba pod tlakem. Proto se v sociálním inženýrství (a tedy i v phishingu) často používá alespoň náznak nátlaku (akce je omezena, k dotyčnému úkonu dojde za X hodin apod.). Nebezpečí - cíl je podobný jako v případě výše uvedeného limitu. Vyvolat stres, připravit člověka o možnost reakce - to je úkolem uměle vytvořeného nebezpečí (hrozí finanční ztráta, útok viru ap.). Vydává se za někoho známého (respektive za něco známé) - samozřejmě, že komunikaci se subjektem blízkým či se subjektem s vyšší autoritou přikládá člověk větší důraz. Nesoustředí se pak na okolnosti, ale na vlastní obsah a rychlost splnění. Je logické, že zprávě od osoby velmi blízké nebo od administrátora sítě budete věnovat větší pozornost než e-mailu od někoho naprosto neznámého. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Očekávaná činnost - jedním z nejnebezpečnějších způsobů nátlaku je využít ke komunikaci něco, co očekáváme. Třeba před koncem roku posílat podvržená vánoční přání nebo v polovině února valentýnské gratulace. I v takovém případě samozřejmě ostražitost uživatele výrazně klesá. Důvěryhodná činnost - přijde--li uživateli zpráva s prosbou o ověření nějakých údajů či jejich potvrzení a je od jeho banky či jiného spolupracujícího subjektu, vypadá samozřejmě důvěryhodně (např. jak jinak by někdo mohl vědět, že mám tam a tam účet?). V praxi se ale rozesílá velké množství phishingových e-mailů, takže je logické, že se některé "strefí". Lákavá činnost - tzv. lechtivý obsah nebo obsah slibující nějakou zajímavou výhodu (něco zdarma nebo alespoň s výraznou slevou) člověka zpravidla zaujme natolik, že další okolnosti příliš nevnímá a soustředí se na to, aby mu nabízená věc neunikla. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Na phishing navazuje také ještě jedna nebezpečná technologie, která je sice známá už několik let, ale jejíž rozkvět začíná až v poslední době. Jmenuje se pharming. Je to nesmírně sofistikovaný a obtížně odhalitelný útok. Je sice náročný na provedení, ale na druhé straně svědčí o tom, že phisheři disponují potřebnými finančními prostředky a kapacitami k tomu, aby jej provedli. A rozhodně se jim vyplatí. V případě pharmingu jde stejně jako u phishingu o zkomoleninu anglického výrazu. V daném případě slova "farming" znamenajícího obdělávání, přeorávání, zemědělství. Dosti dobře to vystihuje podstatu pharmingu, jehož cílem je "vypěstovat" pomocí "překopání" záznamů v počítačích falešnou identitu pro útočníka.












Pravidla chování v síti: netiketa

RFC dokumenty popisují standardy pro práci na Interentu. Dokumenty nejdříve prochazejí procesem schválení a po té je jim přiděleno číslo, pod kterým je lze vyhledat v seznamu pravidel. Přestože mnoho pravidel je pro odborníky, existují některá i pro běžné uživatele. Mezi ně patří RFC 1855 Netiquette Guidelines. Pochází z roku 1995.

http://datatracker.ietf.org/doc/rfc1855/

RFC 1855 - Pravidla chování v síti - Netiketa Dokument uvádí základní pravidla chování v síti "Network Etiquette - Netiquette", tedy jakousi etiketu sítě Internet, kterou organizace může používat a upravovat pro vlastní potřebu. http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa


http://www.ietf.org/rfc.html

http://www.ietf.org/rfc.html




http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa






Jako takový je uspořádán do oddílů tak, aby jeho adaptace byla co nejsnazší. Slouží také jako přehled základních pravidel pro jednotlivce, ať už se jedná o uživatele nebo administrátory. Autorem je "Responsible Use of the Network - RUN - Working Group" z IETF (The Internet Engineering Task Force).

1. Komunikace "jednoho s jedním" (e-mail, talk) 1.1 Uživatel

1.1.1 Mail

1.1.2 Talk

1.2 Administrátor

http://www.ietf.org/














2. Komunikace "jednoho s mnoha" (mailing listy, News) 2.1 Uživatel

2.1.1 Mailing listy a News

2.2 Administrátor

2.3 Moderátor

3. Informační služby 3.1 Uživatel

3.2. Administrátor













Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO (Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v posledních letech.

CMS (content management system) a LMS (learning management system)

Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku 2004 do současnosti. (Wikipedia)

Web 3.0 označuje to, co někteří lidé považují za další fázi vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací. http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0

http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0














Gopher: je v informatice označení pro již nepoužívaného předchůdce hypertextového WWW a též označení pro protokol, který sloužil pro komunikaci mezi Gopher klientem a serverem. Gopher byl zveřejněn na Minesotské univerzitě v roce 1991. Hlavní cíle jsou definovány v RFC 1396 (březen 1993). Gopher do sebe integroval tehdy používané služby FTP, Usenet a vyhledávací služby WAIS, Archie a Veronica.

Na začátku 90. let 20. století byl Gopher velmi rychle expandujícím nástrojem. I v tehdejší České republice vzniklo na univerzitách několik Gopher serverů. V roce 1993 Minesotská univerzita oznámila, že zpoplatní používání protokolu Gopher, což spolu s nástupem WWW a jeho jednoduchým protokolem HTTP způsobilo rychlý ústup Gopheru. Nově vznikající webové servery převzaly úlohu Gopheru kolem roku 1995. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher

http://www.umel.feec.vutbr.cz/~adamek/komp/data/uvod2.htm

Peterka, Jiří. Historie českého Internetu: Gopher. (online) 2004-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.earchiv.cz/b05/b0703001.php3


http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher







http://en.wikipedia.org/wiki/Opte_Project




Web 1.0

Předchudcem dnešního Internetu v roce 1969 síť amerického ministerstva obrany Advanced Research Projects Agency Network (ARPANET).

1965: Za pomoc paketové technologie spolu komunikovaly dva nezávislé počítače na dálku v MIT Lincoln Lab.

1969: UCLA’s Network Measurement Center, Stanford Research Institute (SRI), University of California-Santa Barbara and University of Utah naisnatlovaly nody (připojovací body). První zpráva byla “LO” – pokus o přihlášení (LOGIN), ale před dokončením zprávy SRI system havaroval.

Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html


http://www.livescience.com/20727-internet-history.html







Web 1.0

1972: Ray Tomlinson předtavuje network email. The Internetworking Working Group (INWG) se snaží založit internetové protokoly.

1973: globální síť: University College of London (Anglie) a Royal Radar Establishment (Norsko) se připojují do ARPANET-u. Zrodil se pojem Internet.

1974: První Internet Service Provider (ISP) se objevují společně s komerční verzí ARPANET-u známé jako Telenet.

1974: Vinton Cerf a Bob Kahn publikují "A Protocol for Packet Network Interconnection," a navrhnou tak protokol TCP.

1976: Královna Alžbeta II poprvé klikne na tlačítko “send” na její prvním email-u. Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web.



Web 1.0

1979: USENET vytváří zprávy a diskusní skupiny

1981: The National Science Foundation (NSF) poskytla grant na založení Computer Science Network (CSNET) ke zpřístupnění síťových služeb univerzitným počítačovým odborníkům.

1982: Transmission Control Protocol (TCP) a Internet Protocol (IP), společně známých jako TCP/IP se používají jako protokol pro ARPANET.

1983: The Domain Name System (DNS) zakládá domény .edu, .gov, .com, .mil, .org, .net, .int. Je to zapamatovatelnější jako adresy typu 123.456.789.10.

Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html









Web 1.0

1987: 20 000 návštěvníků Internetu

1990: Tim Berners-Lee, vědec v CERN-u, vyvinul HyperText Markup Language (HTML) – jazyk pro web (stránky)

1991: CERN představuje World Wide Web veřejnosti.

1992: První audio a video distribuovány Internetem. Fráze “sufrovat na Internetu” se stává populární.

1993: Počet WWW stránek je 600. Vyvíjí se Mosaic Web browser na University of Illinois a počet počítačů připojených do NSFNET je více než 2 miliony.

1994: Netscape Communications Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html









Web 1.0

1998: Google

1999: AOL kupuje Netscape. Peer-to-peer sdílení souborů díky službě Napster

2001: Zastavení služby Napster,

2003. Myspace, Skype a Safari Web browser

2004: Facebook, Mozilla Firefox

2005: YouTube.com

2011-2014: Twitter and Facebook hrají velkou roli v občanské a video-žurnalistice na Blízkém Východě i v revolucích po celém světě (Barma, Egypt, Turecko, Ukrajina, Rusko, totalitní země). Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internet-history.html









Web 2.0

- uživatel je vtažen do tvorby obsahu

- vznik uživateli garantovaného obsahu (decentralizace autorit)

- otevřená komunikace, sdílení a znovuvyužití informací

- webové stránky se z izolovaných úložišť informací mění na zdroje obsahující informace i funkcionalitu – stávají se tak platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli

lépe organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější

- hyperlinkovou strukturou

Technologie charakteristické pro Web 2.0

Wiki - Wikipedia, Scholarpedia, ... MashUp - Google News

Sociální sítě - Facebook, Plaxo, Twitter, My space

Blogy - Blogger.com, Blog.com, Blog.cz, ... YouTube, Flickr, ... http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0






Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:

- implikace prvků sémantického webu.

- mikroformáty (microformats.cz ) - Microdata

- každý element webu bude nést své strukturované meta informace přístupné vyhledávačům

- sdílené aplikace (např. GoogleDocs )

- přístup na web skrz aplikace pro různá zařízení (PC, PDA, mobilní telefon...)

- přizpůsobitelnost a personalizace aplikací

- větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být schopen vytvořit program)

- rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel

- dotazování v přirozeném jazyce http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0






Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:

- částečná umělá inteligence webu

- větší využití videa

- 3D prostředí webových prohlížečů (např. 3B)

- webové aplikace přizpůsobené dotykovému ovládání

- zvýší se podíl "internet things", tedy zařízení připojených k internetu, jak jsou ledničky, automobily, budíky, váhy, domácí vytápění...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0






Streisand efekt

http://en.wikipedia.org/wiki/Streisand_effect




Streisand efekt

Fenomén, při kterém snaha skrýt nebo smazat (cenzurovat) informace má nečekané důsledky publikování informací v ještě širší veřejnosti, za podpory internetové komunikace.

Pojmenován podle americké herečky Barbry Streisand, která v roce 2003 chtěla skrýt fotografie své rezidence v Malibu, Californii a naopak tím získala nečekanou publicitu,

Místo potlačení informace tato naopak získá nečekanou a nechtěnou publicitu a mediální extenze ve formě videí (ze škol např.), anebo spoof songs (napodobenin).

http://en.wikipedia.org/wiki/Streisand_effect




Kognitivní technologie

Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě:

http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/kognitivni-technologie/

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

22. 3. 2014





Date post:	21-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. · Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr....

Documents