Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností

Petr Sedláček

Phillipsova křivka 1958 Novozélanďan Phillips Inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny

nominálních mezd Při nízké míře nezaměstnanosti je na trhu práce vysoká

poptávka po práci, což vyvolává růst nominálních mezd křivka naznačuje existenci dlouhodobého vztahu mezi inflací a

nezaměstnaností g = - (u-u*)

g= ( Wt-W t-1) /W t-1

Wt = nominální mzda v současné= době = koeficient citlivosti změny míry nominálních

mezd k % změně skutečné míry nezaměstnanosti

Mzdy rostou je li u< u* a klesají je li u >u*

(Wt-W t-1)/W t-1

u* u(%)

Modfikovaná Phillipsova křivka Samuelson, Solow

Upravili křivku tak, že zachycovala vztah mezi nezaměstnaností a cenovou inflací.

= g- Vztah ovlivňuje růst produktivity práce. Při růstu produktivity práce lze zvyšovat

nominální mzdy, aniž by rostly náklady práce a tudíž ceny.

Rostou li nominální mzdy rychleji než produktivita práce, zvyšují se náklady firem a rostou ceny.

= - (u-u*)

u%u*

Phillipsova křivka objasňuje inflaci v krátkém období.

INFLACE Poptávková Setrvačná Nákladová(nabídková)

Poptávková inflacePředpokládáme, že

• očekávaná inflace je nulová• produktivita práce neroste• nejsou nákladové šoky

Vztah mezi Phillipsovou křivkou a AD-AS přes Okunův zákon Zachycuje vztah mezi změnou domácího

produktu a změnou v nezaměstnanosti• (u*-u) = .(Y-Y*)

– = vyjadřuje citlivost změny nezaměstnanosti na změnu reálného domácího produktu.

AD1

AD0

SAS

A

B106

102

P

Y7500 8000(u= 7%) (u= 4%)

SPC

4 7(Y=8000) (Y= 7500)

Vztah Phillipsovy křivky a AD-AS modelu

Poptávková inflace Růst AD zvýší reálný produkt nad potenciální a

nezaměstnanost klesne pod přirozenou míru. g= (u*-u)

Růst nominálních mezd vyvolá růst růst cen. Při stagnaci produktivity práce rostou ceny stejným tempem jako nominální mzdy. =(u*-u) -

Poptávková inflace je způsobena růstem AD, který sníží nezaměstnanost pod přirozenou míru. To vyvolá růst nominálních mezd a také růst cen.

P0

P1

Y* Y1

AS AD

AD ´

u*u1

PC

u

Inflační očekávání a setrvačná inflace Očekávaná inflace se mění ve skutečnou a

skutečná inflace vytváří očekávanou inflaci Tak vzniká setrvačná inflace Předpokládejme, že nezaměstnanost je u*, ale lidé

očekávají inflaci e . • Pro setrvačnou inflaci pak platí = e

• Setrvačná inflace probíhá, i když je nezaměstnanost na přirozené míře.

Formování inflačních očekávání Adaptivní a racionální

Adaptivní očekávání Na minulé zkušenosti. Pokud se očekávání

odchylují od skutečnosti, opraví se, když je zjištěn omyl.

t = e t-1 + j(t-1 - e t-1)

j- rychlost přizpůsobení očekávané inflace směrem ke skutečnosti

• j malé- očekávání se mění pomalu

• j= 1 e t = t-1

– statická očekávání

Racionální očekávání Vytvářejí se nejen na základě minulé zkušenosti,

ale také informací o pravděpodobných událostech. Nemusejí být vždy správná, ale v průměru

správná. Neobsahují systematickou chybu. Odchylují se proto, že získávání informací stojí

peníze a lidé vyhodnocují tolik informací, aby mezní náklady na informace nepřevýšily mezní výnosy.

Nejsou vychýlena jedním směrem

Phillipsova křivka a očekávaná inflace Ekonomika je na přirozené míře nezaměstnanosti, je

nulová inflace. Vzroste peněžní zásoba a AD. To zvýší ceny a nominální mzdy. Zaměstnanci

zamění růst nominálních za růst reálných mezd a zvýší nabídku práce.

Reálný produkt se dostane nad potenciální úroveň. Po určité době si zaměstnanci uvědomí růst cen,

sníží nabídku práce a vrátí se na přirozenou míru, ale inflace se již nevrátí. Protože se vytvoří nová očekávání.

U*

PC1

PC2

PC3

3

7

0

PC1(e=0)

PC2(e=3)

PC3(e=7

Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání = e + (u*-u) Lze ji též odvodit z rovnice AD

Y-Y* = b. (P-Pe) P-Pe= 1/b(Y-Y*) P=Pe + 1/b(Y-Y*)

(P-P t-1)= Pe-P t-1 + 1/b(Y-Y*)

= e + 1/b(Y-Y*) Okun (u*-u) = (Y-Y*) = e + 1/b 1/ (Y-Y*) pro 1/b 1/ =

= e + / (u*-u) - / (s produktivitou)

Tento model na základě adaptivních očekávání vypracoval Friedman Ukázal, že zvýšením AD je možné udržet

nezaměstnanost pod přirozenou mírou jen krátkou dobu. Úsilí udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou

vede k akceleraci inflace. Desinflace

Pokud CB sníží nominální peněžní zásobu a AD klesne

uu* PC1

PC2

PC3

Desinflace

Racionální očekávání a inflace

uU*O

3

7 E(e=7)

C (e=3)

Y (e=0)

Nákladová inflace Inflace vyvolaná ze strany nabídky

nepříznivý nabídkový šok = v

• v je průměrný růst nákladů na jednotku produktu

Růst nákladů tlačí na ceny, vede k poklesu Y a růstu nezaměstnanosti.

Kdyby CB neakomodovala nákladový šok, nezaměstnanost by po čase vedla k poklesu reálných mezd

Nákladový šok by odezněl

Y*Y1

P1

P0

AS

AS ´

AD

Y

P inflace

nezaměstnanost

1

u*

H

u1

PC

Celková inflace je pak dána rovnicí = e + / (u*-u) - / + v

e je setrvačná inflace / (u*-u) - / poptávková inflace v nákladová inflace

= ms - - Jak vysoká bude inflace

Třetí téma Podrobnosti tématu Doplňující informace a příklady Vztah příběhu k účastníkům.

Skutečný život Uveďte příklad nebo příběh

ze skutečného života. V případě potřeby vyjádřete

pochopení pro situaci účastníků.

Co to znamená Důrazně shrňte váš názor

na dané téma. Shrňte hlavní body hodné

zapamatování.

Další kroky Shrňte, co se od účastníků

očekává. Shrňte, co se očekává od vás.