Plán péčepro

Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník

a její ochranné pásmo na období 2005 – 2014

• Celková výměra NPR a OP NPR: 3143,1248 ha • Celková výměra NPR: 1718,4569 ha• z toho výměra lesní půdy podle parcelního vymezení 1667,4643 ha • výměra lesní půdy podle LHP

• z toho porostní půda a 1699,49 ha• bezlesí 12,08 ha• - z toho les hospodářský, 0 ha• les ochranný, 823,88 ha les zvláštního určení 875,61 ha• z toho výměra jiných pozemků podle parcelního vymezení 50,9926 ha• výměra zemědělské půdy podle parcelního vymezení 0• výměra vodních ploch a toků podle parcelního vymezení 0,9929 ha• výměra ostatních ploch podle parcelního vymezení 49,6223 ha• výměra zastavěných pozemků podle parcelního vymezení 0,3774 ha

Výměra OP NPR

• Celková výměra OP NPR: 1424,6679 ha

• z toho lesní půdy podle parcelního vymezení 1409,1819 ha

• výměra zemědělské půdy podle parcelního vymezení 0 ha

• výměra vodních ploch a toků podle parcelního vymezení 3,3770 ha

• výměra ostatních ploch podle parcelního vymezení 12,0942 ha

• výměra zastavěných pozemků podle parcelního vymezení 0,0148 ha

Současné předměty ochrany v pořadí podle významu

• Předmětem ochrany je komplex přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, populací vzácných organizmů a geologicko - geomorfologických fenoménů, charakteristických pro masiv Králického Sněžníku. Jsou to zejména:

• horské smrčiny (Calamagrostio villosae – Piceetum), rašelinné (Sphagno – Piceetum) a podmáčené smrčiny (Mastigobryo – Piceetum)

• vrchovištní rašeliniště na Mokrém hřbetu (Oxycocco – Empetrion hermafroditi, Sphagno recurvi – Caricion canescentis)

• arktoalpinské trávníky ve vrcholové části Králického Sněžníku (Nardion, Nardo – Caricion rigidae)

• květnaté bučiny na vápencových výchozech (svaz Fagion podsvaz Cephalanthero-Fagenion)

• acidofilní bučiny, klenové bučiny (svaz Fagion podsvaz Acerenion)• lesní prameniště (Cardaminion amarae, Petasition officinalis)• neupravované vodoteče a jejich nivy (Petasition officinalis, Adenostylion) • primární společenstva nízkých keříčků (svaz Vaccinion)• kamenné sutě ve vrcholové části Králického Sněžníku a Vlaštovčí skály (Juncion trifidi)• lavinová dráha s vysokostébelnou nivou (Adenostylion, Dryopterido – Athyrion,

Calamagrostion villosae, Calamagrostion arundinaceae)• vápencové útvary, výchozy a jeskyně (Patzeltova j., Tvarožné díry)• zvláště chráněné druhy organizmů, z rostlin především zvonek vousatý (Campanula

barbata) a řeřišnice Opizova (Cardamine amara subs. opizii), z živočichů střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a další.

Vymezení území • Národní přírodní rezervace Králický Sněžník se nachází v severovýchodní

části Pardubického kraje a v severozápadní části Olomouckého kraje mezi obcemi Malá Morava, Velká Morava, Stříbrnice, Sklené a hranicí s Polskem. Zahrnuje horní část povodí Moravy a jejích přítoků (např. Prudkého potoka).

• Chráněné území leží v nadmořské výšce 700 – 1423,7 m n.m.• Představuje komplex biotopů, na které jsou vázána unikátní rostlinná a

živočišná společenstva. • Tyto biotopy se zachovaly roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Jsou

to zejména zbytky přirozených horských smrčin, bučin, suťových javořin, rašelinišť, pramenišť, arktoalpinských trávníků v nejvyšších vrcholových částech.

• Pozoruhodné jsou krasové jevy v ložisku vápenců a balvanitá koryta Moravy a dalších vodních toků.

• V rámci územního systému ekologické stability byl na území NPR vymezen biokoridor nadregionálního významu, který prochází při hranicích Pardubického a Olomouckého kraje.

Botanická charakteristika • Podle fytogeografického členění (Hejný et Slavík 1988) patří území NPR Králického

Sněžníku do fytogeografické oblasti Oreophyticum, fytogeografického okresu 96 Králický Sněžník.

• V systému sudetských pohoří má Králický Sněžník bližší vztahy k Hrubému Jeseníku než ke Krkonoším. Ukazuje to zastoupení takových prvků jako je koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina), ovsíř dvouřízný (Avenula planiculmis), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) a zvonek vousatý (Campanula barbata), které rostou v Jeseníkách, ale v Krkonoších chybí. Podobně zde jako v Jeseníkách chybí kleč.

• Proti Orlickým horám je Králický Sněžník charakterizován skupinou druhů, vyskytujících se obvykle až nad horní lesní hranicí např. sítina trojklaná (Juncus trifidus), havez česnáčková (Adenostyles alliariae), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), j.alpský (H. alpinum), ostřice Bigelowova (Carex bigelowii), prasetník jednoúborný (Hypochaoeris uniflora).

• Mezi význačné fytogeografické prvky Králického Sněžníku patří řeřišnice hořká Opizova - Cardamine amara subsp. opizii (Krahulec 1974).

• Dle rekonstruční geobotanické mapy (Mikyška et al. 1969) jsou na Králickém Sněžníku tyto jednotky: subalpinská společenstva, klimaxové smrčiny na Mokrém hřbetu a hřebeni s Malým Sněžníkem, acidofilní horské bučiny, květnaté bučiny, olšiny podél Moravy a Lipkovského potoka, vrchoviště, suťové bučiny.

• Dle potenciální geobotanické mapy (Neuhäuslová et al. 1998) jsou na Králickém Sněžníku tyto jednotky: květnaté bučiny (Eu – Fagion) – bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli – Fagetum), klimaxové a podmáčené smrčiny (Piceion excelsae) – třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae – Piceetum), subalpinská a alpinská vegetace (Juncetea trifidi, Mulgeio – Aconitetea).

Lesnická charakteristika vegetace • Lesy NPR a OP NPR Králický Sněžník s fragmenty převážně klimaxových smrčin, acidofilních horských bučin,

květnatých bučin, suťových lesů, olšin a vrchovišť jsou řazeny do kategorie lesů: lesy ochranné (§7), subkategorie 1a – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích – HS 01 – 45,78 ha (v NPR), 7,63 ha (v OP NPR) subkategorie 1b – vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace – HS 02 – 766,93 ha (v NPR), 33,55 ha (v OP NPR), subkategorie 1c – lesy v pásmu kosodřeviny – HS 03 – 11,17 ha (v NPR) a lesy zvláštního určení – 875,61 (§8) ha (v NPR) a 1323,41 ha (v OP NPR). Z hlediska ekologické stability lesních ekosystémů výměra NPR několikanásobně převyšuje rozlohu minimálního areálu pro výše uvedené formace, která se pohybuje kolem 50 – 120 ha.

• Při typologické klasifikaci byly plochy lesů NPR a OP NPR zařazeny do souboru lesních typů (SLT) uvedených v tab. 1 (výměry SLT dle převažujícího LT v porostní skupině, výměry LT dle digitalizace – viz. legenda k mapě lesních typů NPR Králický Sněžník, Mikeska, Boček 2003). V NPR jsou převládající SLT 7N (21,2 %), 8K (18,0 %), 8Z (15,4 %), 7K (13,9 %) a 8N (11,6 %), relativně hojně jsou zastoupeny 6N (5,8 %), 6S (4,3 %) a 6K (4,0 %). Zbývajících 13 SLT zaujímá malé plošné výměry v mozaikovitém uspořádání. V OP NPR jsou dominantní SLT 6K (26,7 %) a 7K (22,3 %), hojně jsou zastoupeny 6N (19,5 %), 7N (13,1 %), 6S (8,0 %). Zbývajících 20 SLT zaujímá plošně malé výměry v mozaikovitém uspořádání.

• Z hlediska vegetační stupňovitosti se převážná část území NPR (45,4 %) nachází v 8. (smrkovém) lesním vegetačním stupni (LVS), 39,3 % v 7. (bukosmrkovém) LVS, 14,6 % v 6. (smrkobukovém) LVS a 0,7 % v 9. (klečovém) LVS. V OP NPR 57,1 % převažuje 6. (smrkobukový) LVS, 37,8 % pokrývá 7. (bukosmrkový) LVS, 2,8 % 5. (jedlobukový) LVS a 2,7 % 8. (smrkový) LVS.

• Z mapy lesních vegetačních stupňů a uvedeného přehledu souborů lesních typů je patrné velmi rozmanité zastoupení různých stanovišť. Celkově v NPR výrazně převládá řada kyselá (75,1 %), značně je rozšířená řada extrémní (18,1 %), ojediněle se vyskytuje řada živná (5,2 %), řada oglejená (0,8 %), podmáčená (0,7 %) a rašelinná (0,2 %). Z řady kyselé v NPR převládá kategorie N - kamenitá (svahová) (38,6 %), hojně je zastoupena kategorie K - normální (36,5 %). Z  řady extrémní jsou hojně zastoupeny kategorie Y – skeletovitá (18,1 %) a Z – zakrslá (15,5 %). V OP NPR celkově výrazně převládá řada kyselá (84,6 %) a poměrně často se vyskytuje i řada živná (12,4 %). Z řady kyselé dominuje kategorie K – normální (52,0 %) a hojná je kategorie N – kamenitá (svahová) – (32,6 %). V rámci živné řady jsou hojněji zastoupeny kategorie S – středně bohatá (9,5 %) a svahová (kamenitá) – (2,7 %).

• Z hlediska stanovištních podmínek můžeme konstatovat, že NPR Králický Sněžník je vzhledem ke konfiguraci terénu a zastoupení jednotlivých souborů lesních typů náročná pro intenzivní lesnické obhospodařování a tudíž je vhodná pro zachování a vytváření přírodě blízkých lesních společenstev.

Plán zásahů a opatření • Principy péče a ochrany vymezeného území vycházejí především z posouzení

míry antropogenních zásahů do jednotlivých lesních, rašeliništních, skalních a vodních ekosystémů i ekosystémů arktoalpinské tundry.

• Smyslem stanovení hlavních směrů řízení vývoje území je jednak snaha o zachování stávající hodnoty území (především pak klimaxových smrčin, acidofilních horských bučin, květnatých bučin, suťových lesů, olšin a vrchovišť i arktoalpinské tundry) a jeho ekologickou stabilizaci s maximálním využitím přirozené obnovy (v přírodě blízkých ekosystémech) a jemnějších způsobů managementu.

• Cílem řízení vývoje lesních porostů v NPR je tedy především integrovaná ochrana a vytvoření druhově, prostorově a věkově diferencované skladby lesa s vysokým odolnostním potenciálem, blízké přírodním ekosystémům, které budou výhledově (ca za 1 – 3 generace lesa) schopné samovolného vývoje.

• K dosažení tohoto cíle je nezbytný racionální stanovištně diferencovaný hospodářský způsob výběrný, podrostní a násečný. Je plánováno postupné vylučování dřevin introdukovaných (smrkových, borových aj. exot) i částečné lokální omezování využívání zdomácnělého modřínu, zejména v NPR.

• Cílem managementu ve skalních i vodních ekosystémech a v oblasti arktoalpinské tundry je jednak minimalizace lidských aktivit narušujících jejich přírodní prostředí a jednak jejich účelová revitalizace, spočívající v nastartování autoregulačních procesů.

Principy managementu - V NPR Králický Sněžník je nezbytné integrovaným a systematicky genekologickým hospodařením pečovat o porosty tak, aby v nich byl uchován a rozšiřován genetický potenciál pro co největší množství kvalitního reprodukčního materiálu a zachována přirozená lesní, skalní a vodní společenstva i společenstva arktoalpinské tundry.

- V území je nezbytné respektovat a využívat přirozené spontánní projevy a dynamiku lesních ekosystémů, zvýšit biodiverzitu ve všech růstových a vývojových fázích lesa i na poměrně malých plochách. Jedná se především o zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin s ohledem na jejich přirozené zastoupení.- Druhová skladba lesních porostů je nejzávažnějším východiskem typologického průzkumu a nejcitlivěji reaguje na rozdíly v podmínkách prostředí. Obnova v přírodě blízkých porostech bude vesměs respektovat přirozenou druhovou skladbu. Cílovou druhovou skladbu je však mnohdy nutno přizpůsobit nejen přirozené skladbě a stavu současných porostů, ale i změněné ekologické situaci. - Hlavním způsobem reprodukce musí být řízená přirozená obnova, směřující k dosažení přirozeného stavu lesa nebo alespoň jeho podstaty, a to zejména z hlediska druhové skladby. Tam, kde to z ekologického nebo genetického hlediska nebude možné bude používán kvalitní reprodukční materiál místního původu pro umělou nebo kombinovanou obnovu. Kromě autochtonního smrku ztepilého se jedná zejména o původní buk lesní a jedli bělokorou, dále i o javor klen, břízu bělokorou, břízu pýřitou, náhorní ekotyp borovice lesní, lípu velkolistou, lípu srdčitou, osiku obecnou, jilm horský, javor mléč, jasan ztepilý, olši šedou a lepkavou i vrby.

Principy managementu• Podle stanovištních podmínek, skladby porostů a cíle zásahu se volí hospodářský způsob

výběrný, podrostní, popř. i násečný. Hospodářský způsob výběrný, respektive výběrný princip, je třeba aplikovat zejména v porostních skupinách se stupněm přirozenosti lesních porostů 1 a 2, a v nejextrémnějších terénních partiích. Náseky je vhodné používat zejména při přeměně smrkových monokultur.

• - a) Při přirozené obnově bude dle podmínek využíváno maloplošné clonné seče skupinové, pruhové či okrajové. Obnovní plocha bude úměrná stanovištním podmínkám a charakteru obnovovaného porostu. Těžebním zásahem při obnově by neměly vznikat stejnorodé plochy přesahující 0,5 ha. Na rozdíl od běžných lesnických postupů bude po domýtné seči ponecháno několik vzrostlých, buků, jedlí, smrků, klenů či jiných druhů stromů na dožití. U listnatých dřevin je vhodné tyto výstavky lokalizovat do vhodných skupin. Budou tak tvořit nepravidelný okraj obnovované části porostu. Je vhodné k tomu vybírat taková místa, kde by se těžbou a přibližováním udělalo více škody než užitku.

• - b) Náseky lze používat zejména při rekonstrukci porostů nevhodné druhové a ekotypové skladby. Jedná se o rekonstrukci alochtonních, imisemi, klimatickými stresy, houbovými patogeny, kůrovcem a loupáním vysokou zvěří, silně poškozených smrkových porostů. Zejména pak menší náseky s pasivním cloněním a kotlíky jsou v semenném roce vhodné k doplňování dalšími autochtonními dřevinami dle stanovištních podmínek (JD, BK, KL, JL atd.). Plocha náseku opět převážně do 0,5 ha (větší náseky pouze na dlouhých, nepřístupných svazích po dohodě s orgány ochrany přírody). Jejich cílem je vytvoření požadovaného proměnlivého rozmístění okrajových stromů (obruby) vhodných k přirozené obnově na vytěžené ploše.

• - c) Hospodářský způsob výběrný bude využíván pro lokální podporu přirozené obnovy prosvětlováním porostů v ekologicky nejexponovanějších, resp. nejextrémnějších partiích. Vhodná je i kombinace tohoto způsobu s maloplošnou aktivní clonnou sečí nebo přechod skupinového výběru do maloplošného clonění. Tento způsob bude lokalizován především v porostních skupinách stupňů přirozenosti lesních porostů 1 a 2.

Principy managementu• Celkový management a zejména pak hospodářský způsob musí být volen tak, aby v průběhu

vývoje lesního ekosystému nenastala velkoplošná fáze rozpadu. Porostní struktura musí být proto značně diferencovaná jak z hlediska druhové, tak i prostorové a věkové skladby, plně odpovídající daným přírodním podmínkám tak, aby porosty postupně směřovaly ke kontrolovanému procesu samovolného vývoje.- V místech, kde není možné očekávat přirozenou obnovu v dostatečné hustotě a vhodné druhové skladbě bude obnova zajišťována nebo doplňována uměle. Jedná se zejména o rozsáhlé smrkové monokultury nevhodného původu. V těchto porostech přirozenou obnovu záměrně nepodporovat.

- V porostech převážně smrkových monokultur s víceméně pravidelně sníženým zápojem na 30 – 50 % budou prováděny podsadby. V porostech skupinovitě prosvětlených podsadby umísťovat především do světlin. Podle stanovištních podmínek by velikost skupin hlavní dřeviny při jejich založení neměla přesahovat 0,1 ha a u přimíšené dřeviny 0,03 ha. Podsadby je nutné pro jejich zdárné odrůstání uvolňovat po 5 až 15 letech dle stanovištních a porostních podmínek. Skupinová umělá obnova bude realizována i na živnějších stanovištích s nezdarem přirozené obnovy. - Vnější i vnitřní prostorová úprava musí zabezpečovat stabilitu porostů hlavně proti větru, sněhu a imisím. Za tímto účelem je třeba zakládat a pěstovat odolné okraje porostů a předsunuté zpevňovací pásy, zejména pak na návětrné straně exponované nejen vůči větru, ale i imisím. Vytváření stabilních okrajů porostů se předpokládá do hloubky zhruba 20 m. Zpevňovací pásy je třeba prioritně zakládat podél prosvětlených či odlesněných okrajů vrchovišť. - Komplexní opatření integrované obnovy a ochrany lesa včetně maximálního snížení stavů vysoké zvěře a oplocování nejhodnotnějších obnovovaných ploch a individuální ochrana sazenic či vybraných vtroušených náletových dřevin jsou rovněž nezbytnými opatřeními pro úspěšnou obnovu lesa a zdárnou záchranu genofondu významných lokálních populací dřevin.

Principy managementu• Uchování přirozených rostlinných a živočišných společenstev v co nejširší druhové rozmanitosti v celém lesním komplexu Králického

Sněžníku je kromě výše uvedených základních předpokladů z hlediska integrované ochrany přírody vázáno i na několik dalších podmínek:• a) Na uchování, respektive zvyšování rozsahu přírodě blízkých lesů, zejména pro přežívání živočichů s většími

nároky na životní teritorium. Zajištění hnízdění ohrožených nebo vzácných druhů ptáků s vysokými nároky na velikost hnízdního teritoria a klid při hnízdění, musí být operativně řešeno vyloučením managementových zásahů na dané lokalitě.

• b) Na udržení, respektive zvyšování podílu přirozené druhové skladby dřevin, která je úzce provázána se zachováním a případně i zvýšením druhové rozmanitosti bezobratlých živočichů, obratlovců, nižších i vyšších rostlin, včetně druhů vzácných a ohrožených.

• c) Na prostorovou (horizontální a vertikální) a věkovou rozrůzněnost porostů, která do určité míry simuluje přirozené vývojové cykly lesa a tudíž i uchování dynamického potenciálu druhové rozmanitosti organismů.

• d) Plochy, které po určitých intervencích do druhové skladby budou perspektivně ponechané samovolnému vývoji, jsou mimo jiné nezbytné i z hlediska zachování populací některých bezobratlých živočichů. Zejména odumřelé exempláře letitých smrků, javorů, buku, jilmů, olší a osik jsou důležité z hlediska vývoje larev některých významných druhů brouků např. zdobenců a tesaříků.

• Některé druhy bezobratlých např. Carabus irregularis vyžadují trvalou přítomnost ležících a na zemi trouchnivějících padlých kmenů, které hromadně využívají pro přezimování a aestivaci. Trouchnivějící kmeny jsou důležitou možností úkrytu i pro obratlovce (např. mlok skvrnitý, skokan hnědý, slepýš křehký).

• Pokud možno zajišťovat včasný odvoz vytěženého smrkového dřeva z lesa, kde ležící neodkorněné kmeny působí jako atraktivní "lapáky“ pro xylofágní a dřevokazné druhy hmyzu.

• e) Na přítomnost odumřelých stromů různých druhů dřevin ve všech porostech NPR. Zvyšuje to nejen druhovou rozmanitost zejména bezobratlých živočichů, některých druhů ptáků a četných druhů nižších rostlin (hub, sinic apod.), ale přispívá to i ke spojitosti četných přirozených biogeochemických cyklů (ovzduší – půda – rostliny – živočichové). Tato opatření se však nevztahují na likvidaci aktivních kůrovcových stromů v porostech smrku.

• f) Na ponechání doupných starých stromů po celém území NPR. V místech s malým počtem doupných stromů je vhodné rozmístit budky jako náhradní hnízdiště.

• g) Na zachování jedinců osik a vrb jív, které jsou živnými rostlinami pro některé významné druhy brouků a motýlů (např. kovaříků, kozlíčků, bělopásků, batolců a baboček).

• h) Na zachování přirozeně prosvětlených ploch (části porostů se sníženým zápojem), kde se vyskytují kvetoucí byliny, které jsou důležité pro zdárný vývoj imág většiny fytofágních a xylofágních druhů hmyzu.

• i) Na absenci těžebních zásahů v bezprostředním okolí pseudokrasových jeskyní, aby nedošlo k jejich poškození.• j) Na maximální šetrnost při lesnickém managementu z hlediska možného poškození skalních útvarů (směr kácení

pokud možno směrem od skalních útvarů, těžební zbytky neházet do výrazných terénních sníženin a vstupních otvorů do pseudokrasových jeskyní).

Principy managementu• Pro zdárné odrůstání výsadeb je nezbytné řádné promísení organických a minerální • půdních horizontů v jamce v poměru ca 1 : 1 až 2 :1.• 12. Pro účelné vnášení cílových listnáčů (pro snížení šoku z přesazení) je v exponovaných SLT

6. a 7. LVS v NPR a OP NPR možné při výsadbě bodové přihnojování jemně mletým dolomitickým vápencem, čedičem či amfibolitem v množství do 0,5 kg na jednu sazenici do jamky.

• 13. Pro zvyšování vitality silně defoliovaných mladých až dospívajících alochtonních smrkových porostů (4. – 7. věkový stupeň) je v OP NPR možné experimentální testování jemně mletého dolomitického vápence na ploše do 3 ha (v množství do 5 t/ha). Je však nezbytné řádné vyhodnocení konkrétního vlivu daného způsobu vápnění na stav olistění a vývoj zdravotního stavu porostu v průběhu 5 - 10 let

• 14. Přibližování dřeva provádět maximálně šetrným způsobem za použití techniky minimálně narušující půdní povrch. Při výběru přibližovacích tras je nezbytné pokud možno se vyhýbat prameništím i rašeliništím.

• 15. Maximální pozornost věnovat ochraně lesa proti škodám spárkatou zvěří i z hlediska xylofágního hmyzu.

• 16. Při boji proti kůrovcům je nezbytné: • a) preventivně usměrňovat nálet kůrovců kladením lapáků do smrkových porostů určených k těžbě, včetně využití

vývratu a polomu,• b) důsledně vyhledávat a včas odkorněním asanovat již napadené stromy i ostatní kůrovcové dříví, umožňující

lýkožroutům dokončit vývoj až do stádia brouka,• c) asanovaná ohniska žíru následně dočišťovat kladením lapáků nebo instalací feromonových lapačů,• d) ve SPLP 1 a 2 netěžit zdravé stromy na lapáky a pro tyto účely zde využívat pouze polomů a vývratů

(v mimořádných případech při jejich absenci a nutnosti realizace obranných opatření, možno na lapáky kácet i zdravé stromy po dohodě s příslušnými orgány ochrany přírody); vhodná je aplikace feromonových lapačů či dovážení stromů na lapáky ze sousedních porostů ze SPLP 3 až 5.

• e) dále postupovat v souladu s příslušnou legislativou. • 17. Další upřesnění principů péče a upřesnění a lokalizace nezbytných zásahů bude stanoveno

v rámci správních řízení při udělování souhlasů k zásahům proti škůdcům podle § 31 zákona č. 114/1992 Sb. a při udělování výjimek ze zákazů uvedených v § 29 zákona č. 114/1992 Sb.

Prales ve Strmém

Kvalitní ekotyp SM pod Františkovou chatou

Prales ve Strmém

Prales ve Strmém

Mokrý hřbet u Šestihranu

Původní ekotyp SM Strže

Klenová bučina na výchozu vápence

Porost nad Vlaštovčími skalami

Bradáček srdčitý– rašeliniště u Pěticestí

Rašeliniště na modré tur. značce pod Sušinou

Povalový chodník na modré turistické značce – Mokrý hřbet

Rašeliniště severně od kóty 1245 m – Mokrý hřbet

Lavinová dráha – dolní část

Lavinový svah ze shora

Horní část lavinové dráhy

Vlaštovčí kameny

Rododendron rezavý

Pod vrcholem Kralického Sněžníku

Z Kralického Sněžníku na Mokrý hřbet

Pohled od vyhořelé chaty

Pohled z Kralického Sněžníku k vyhořelé chatě

Cesta pod Šindelkou

Cesta pod Šindelkou

Černá hora

Hospodaření na Polské straně v protikladu s Českou (oplocenka tvoří stát. hranici)

v ní je nálet JŘ a SM a vysazený KL)

Stanoviště s introskeletovou erozí

Severní sjezdovka

Plavuník sp. (Diphasiastrum sp.)

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)

Zvonek vousatý (Campanula barbata)