Podklady na XXXIV. jednání pracovní skupiny „Kraje a IPP“...management systems in the...

1/53

Sekce technické ochrany životního prostředí

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí

a integrované prevence

MIZPP00GR5QL *MIZPP00GR5QL* 34113/ENV/17

23. 05. 2017

.

Podklady na XXXIV. jednání pracovní skupiny „Kraje a IPPC“ 24. - 25.05.2017 (Hotel Klášter Teplá)

Organizace jednání Program a exkurze Pozvánky Seznam účastníků jednání Podklady

I. Aktuální a připravované metodiky II. Zpracované analýzy

III. Legislativní otázky Prezentace Dle programu jednání

2/53

PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM

XXXIV. jednání pracovní skupiny „KÚ a IPPC“

24. – 25.05.2017, Hotel Klášter Teplá

24.05.2017

12:00 Pracovní oběd - 90 minut

13:30 Uvítání a úvod

5 minut (Slavík - MŽP)

13:35 Aktuální informace z legislativy

Novelizace stavebního zákona, legislativa v oblasti odpadů atd. 20 minut (Nenutilová - MŽP)

13:55 Vydané a připravované metodické materiály Dokumenty k CWW, PP, IRPP a LCP. Dopady novelizace v legislativě odpadů.

Aktualizovaný harmonogram přezkumů a převodová tabulka činností. 40 minut (MŽP)

14:35 Ochrana ovzduší

Blok věnovaný složkové legislativě 15 minut (Cimbálníková - MŽP)

14:50 Legislativní otázky

Některé řešené otázky na úseku integrované prevence a aktuální judikatura 15 minut (Slavík/Nenutilová - MŽP)

15:05 přestávka - 15 minut

15:20 Informace z ČIŽP / Zákon o odpovědnosti za přestupky

Informace o aktivitách ČIŽP, možné dopady zákon o odpovědnosti za přestupky. 20 minut (Kroupa – ČIŽP, Nenutilová/Harzerová - MŽP)

3/53

15:40 Připravované změny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí

Aktuálně připravované změny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a jejich dopady na proces integrovaného povolení. 20 minut (MŽP)

16:00 Novinky z EU Stav diskuse k BREF a závěrům o BAT, další iniciativy Evropské komise 10 minut (Slavík – MŽP) 16:10 První ohlašování do IRZ podle novelizovaného zákona

Stručná informace k implementaci nového zákona o IRZ 10 minut (Hlavatý - MŽP)

16:20 Ostatní informace MŽP Analýzy délky řízení a vyvěšení zpráv, informační systém integrované prevence, změny v Operačním systému životní prostředí a další 15 minut (Slavík/Peřinová - MŽP)

16:35 Diskuse, individuální konzultace (60 minut)

17:35 Závěr prvního dne jednání

19:00 Pracovní večeře

24.05.2017 07:00 Pracovní snídaně

08:15 / 8:30 / 8:45 / 9:00 Individuální přesun na exkurzy (skupina I / II / III / IV)

45 minut

09:00 / 9:15 / 9:30 / 9:45 Zahájení exkurze (skupina I / II / III / IV)

60 minut

11:00 Závěr druhého dne jednání

4/53

Místo jednání Hotel Klášter Teplá Klášter č.p. 1

364 31 Teplá

Kontakt: Ing. Šárka Peřinová Ministerstvo životního prostředí

odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence e-mail: [email protected] tel.: +420 267 122 873

mailto:[email protected]

5/53

Exkurze Eutit s.r.o. Stará Voda 196 353 01 Mariánské Lázně, GPS 49° 59´ 36.03´´ N ; 12° 36´ 21.25´´ E

Trasa z místa jednání:

Mariánské Lázně

dále směr Cheb, v obci Stará Voda první odbočka vpravo (č. silnice 212)

od odbočky po 800 metrech na levé straně odstavné parkoviště a vrátnice závodu

6/53

7/53

8/53

Seznam účastníků jednání

Jméno Organizace

Ing. Jan Slavík, Ph.D. MŽP OPVIP

Ing. Mgr. Eduard Hlavatý MŽP OPVIP

Ing. Šárka Peřinová MŽP OPVIP

Mgr. Jana Harzerová MŽP OPVIP

Ing. Milan Muzikář MŽP OPVIP (EIA)

Mgr. Hana Nenutilová MŽP OL

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP OOO

Mgr. Barbora Landová MŽP OOO

Mgr. Martin Udatný MŽP OOdp

RNDr. Jiří Nohel MŽP OVSS I Praha

Ing. Marta Novaková MŽP OVSS II České Budějovice

JUDr. Hana Dvořáková MŽP OVSS II České Budějovice

Ing. Ladislav Studený MŽP OVSS II České Budějovice

Ing. Hubert Bošina MŽP OVSS III Plzeň

Ing. Václav Sochor MŽP OVSS III Plzeň

Ing. Václav Franče MŽP OVSS IV Chomutov

Ing. Stanislava Zemková MŽP OVSS IV Chomutov

Ing. Olga Hennrichová MŽP OVSS IV Chomutov

RNDr. Darja Marešová Jirků MŽP OVSS V Liberec

RNDr. Taťána Trojanová MŽP OVSS VI Hradec Králové

Ing. Jaroslav Pospíšil MŽP OVSS VII Brno

Ing. Bc. Tomáš Saňka MŽP OVSS VII Brno

Bc. Ing. František Ondráš MŽP OVSS VIII Olomouc

Bc. Petr Matečka MŽP OVSS VIII Olomouc

RNDr. Pavel Jašek MŽP OVSS IX Ostrava

Ing. Leo Kraina MŽP OVSS IX Ostrava

Ing. Tomislav Střelec, CSc. MŽP OVSS IX Ostrava

Ing. Antonín Kroupa ČIZP Ředitelství Praha

Ing. Pavel Mladonický ČIZP OI Praha

Ing. Jiří Nešpor ČIZP OI Hradec Králové

Mgr. Tereza Molatová ČIZP OI Liberec

Ing. Zuzana Galuszková ČIZP OI Liberec

Ing. Tomáš Augustin ČIZP OI Brno

Ing. Veronika Kočí ČIZP OI Havlíčkův Brod

Ing. Zuzana Procházková ČIZP OI Olomouc

Ing. Ivana Humlová ČIZP OI Ústí nad Labem

Ing. Helena Nekolová ČIZP OI Plzeň

Ing. Ivana Špelinová CENIA Oddělení IPPC a EIA

Ing. Jarmila Holešinská Povolující úřad Magistrát hl. m. Prahy

Mgr. Aza Zuláková, CSc. Povolující úřad Magistrát hl. m. Prahy

Ing. Veronika Horvathová, Ph.D. Povolující úřad Magistrát hl. m. Prahy

9/53

Jméno Organizace

Ing. Věra Vacková Krajský úřad Středočeský kraj

Ing. Hana Hoffmanová Krajský úřad Středočeský kraj

Ing. Kamil Vitner Krajský úřad Středočeský kraj

Mgr. Jaroslav Nálevka Krajský úřad Plzeňský kraj

Ing. Jiří Soutner Krajský úřad Plzeňský kraj

Ing. Jan Beneš Krajský úřad Plzeňský kraj

Ing. Ivana Vojtajová Krajský úřad Plzeňský kraj

Ing. Michal Pinl Krajský úřad Jihočeský kraj

Ing. Hana Zahradníková Krajský úřad Jihočeský kraj

Ing. Hana Havelková Krajský úřad Jihočeský kraj

Ing. Radmila Pichlíková Krajský úřad Jihočeský kraj

Ing. Jaroslav Podlešák Krajský úřad Karlovarský kraj

Mgr. Ulrika Lillová Krajský úřad Karlovarský kraj

Ing. Irena Jeřábková Krajský úřad Ústecký kraj

Ing. Helena Skalníková Krajský úřad Ústecký kraj

Ing. Petr Čech Krajský úřad Liberecký kraj

Ing. Pavlína Švecová Krajský úřad Liberecký kraj

Bc. Kateřina Svačinková Krajský úřad Liberecký kraj

Ing. Iveta Kottová Krajský úřad Královéhradecký kraj

Ing. Petra Pírková Krajský úřad Pardubický kraj

Ing. Jiří Kučera Krajský úřad Pardubický kraj

Ing. Pavel Chejnovský, DiS. Krajský úřad Pardubický kraj

Ing. Petra Kubátová Krajský úřad Vysočina

Ivo Dobrianskij Krajský úřad Vysočina

Ing. Jiří Hájek Krajský úřad Jihomoravský kraj

Ing. Lubomír Vrabec Krajský úřad Jihomoravský kraj

Mariana Nosilová Krajský úřad Jihomoravský kraj

Mgr. Vendula Zlevorová Krajský úřad Jihomoravský kraj

Ing. Miroslava Janáčková Krajský úřad Zlínsky kraj

Ing. Simona Musilová Krajský úřad Zlínsky kraj

Mgr. Kateřina Černá Krajský úřad Zlínsky kraj

Ing. Eva Gregušová Krajský úřad Zlínsky kraj

Bc. Pavel Chrást Krajský úřad Olomoucky kraj

Mgr. Kateřina Zedníková Krajský úřad Olomoucky kraj

10/53

I. AKTUÁLNÍ A PŘIPRAVOVANÉ METODIKY A PODKLADY

I.1. Vazba nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci – doplnění k závěrům o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (zveřejněno, zahrnuje corrigendum)

Prováděcí rozhodnutí komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (common waste water and waste gas treatment/ management systems in the chemical sector - CWW), se týkají činností uvedených v kategoriích 4 a 6.11 přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Uvedené závěry o BAT slouží pro stanovení emisních limitů podle hodnot emisí spojených s BAT (BAT-AEL) ve smyslu § 14 odst. 4 zákona o integrované prevenci pro vymezená zařízení. Nicméně určení formátu emisního limitu není triviální s ohledem na požadavky nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Dalším potenciálním problémem je aplikace § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci, který řeší problematiku přezkumu vydaných rozhodnutí. Zejména s ohledem na skutečnost, že náplň uvedených závěrů o BAT nesplňuje požadavky ohledně jednoznačné identifikace hlavní činnosti.

Emisní limity / hodnoty emisí spojené s BAT v závěrech o BAT pro CWW se týkají pouze přímého vypouštění do vodního recipientu.

Problematika formátu emisních limitů

Závěry o BAT pracují v tabulkách 1 až 3 s hodnotou ročního průměru, přičemž pokud není uvedeno jinak, úrovně BAT-AEL se týkají průtokově váženého ročního průměru směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin, za běžných provozních podmínek, přičemž pro příslušný parametr je udána minimální četnost. Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době.

V § 7 odst. 3 nařízení č. 401/2015 Sb. je pak řečeno, že při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. U zařízení podle zákona o integrované prevenci stanoví vodoprávní úřad pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o BAT, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích.

11/53

V metodickém dokumentu, který řeší vazbu nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci (čj. 33182/ENV/16 ze dne 16.06.2016)1 je konstatováno, že v případě závěrů o BAT se jedná o hodnotu „p“ dle uvedeného nařízení.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. rozlišuje následující typy vzorků:

typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut,

typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin,

typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pro účely závěrů o BAT, požadující průtokově vážený průměr za dobu 24 hodin, je nutné pracovat se vzorkem typu C.

Závěry o BAT hovoří také o tom, že pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době (tj. místo směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin). Za dostatečnou průtokovou stabilitu se považuje taková situace, kdy je spolehlivě prokázáno (např. z dostupných dat z minulosti, případně ověřovacím měřením v rámci přezkumu), že změna způsobu vzorkování nemá vliv na zjištěné hodnoty.

Interpretace BAT 4

BAT 4 ze závěrů o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu udává, že BAT je monitorování emisí do vody v souladu s normami EN s alespoň minimální četností udanou dle tabulky. Pokud normy EN nejsou dostupné, BAT je využití norem ISO, vnitrostátních či jiných mezinárodních norem, aby se zajistilo, že získané údaje budou mít rovnocennou vědeckou kvalitu. S ohledem na skutečnost, že při monitorování se na národní úrovni standardně uvedené normy užívají (např. ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi a řada dalších), lze považovat základní požadavek BAT 4 za splněný. Konkrétní používané technické normy jsou uvedeny v metodickém pokynu odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. „Analytické metody stanovení hodnot znečišťujících látek a jejich skupin v odpadních vodách pro účely stanovení výše emisních limitů vodoprávním úřadem, sledování jejich dodržování a kontrolu“, který byl publikován ve Věstníku MŽP (Ročník XXVI – květen 2016 – částka 4).

Dále jsou v tabulkách uváděny minimální frekvence monitorování jako denní/měsíční. Nicméně tento požadavek je opatřen poznámkou, že pokud řada údajů jasně vykazuje dostatečnou stabilitu, je možné tomu frekvenci monitorování přizpůsobit. Tuto možnost je

1 K dispozici mj. v informačním systému integrované prevence – www.mzp.cz/ippc

12/53

nutné v praxi aplikovat tak, že je nutné před rozvolněním požadavku BAT 4 v závazných podmínkách provozu spolehlivě prokázat, že změna vzorkování nemá vliv na zjištěné hodnoty. To je možné porovnáním dat získaných z navrhované (tj. redukované) frekvence měření a denního měření za dostatečně dlouhou dobu (tj. minimálně jednoho měsíce / 30 dnů standardního plného provozu). U údajů s měsíční frekvencí by se pak jednalo o dobu minimálně půl roku standardního plného provozu.

Způsob vyhodnocování vzorků musí odpovídat požadavkům § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V rámci přezkumu musí být vyhodnoceno, zda nejsou požadavky na monitoring toxicity. Pokud není zvláštní požadavek v tomto směru např. z národní legislativy či předchozího povolovacího řízení, tak vhodným způsobem splnění požadavku závěrů o BAT (BAT 4) na posouzení rizika může být například dotaz / konzultace se správcem vodního toku či vodoprávním úřadem. Pokud není vznesen od správce vodního toku / vodoprávního úřadu žádný odůvodněný požadavek na zavedení monitoringu ekotoxicity, tak od něj lze upustit.

Problematické znečišťující látky – nebezpečné závadné látky a zvlášť nebezpečné závadné látky jsou definovány v § 39 odst. 3 vodního zákona a jejich seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Pro tyto látky jsou na úrovni evropské a národní legislativy stanoveny normy environmentální kvality, jimiž se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech, nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodu lidského zdraví a životního prostředí (§ 2a odst. 8 vodního zákona). Konkrétní hodnoty norem environmentální kvality, které jsou stanovovány na základě toxikologických a ekotoxikologických dat jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Přezkum integrovaných povolení

Ustanovení § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci hovoří o tom, že povolující úřad provede do 4 let přezkum všech závazných podmínek integrovaného povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení, které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v souladu se závěry o BAT.

Tato lhůta v řešených závěrech o BAT pro CWW vyprší 9. června 2020.

13/53

Postup úřadu podrobně řeší metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení ze dne 15.04.2014 (kapitola 1)2.

Vymezení hlavní činnosti a tudíž dotčených zařízení je poněkud problematické. Jednoznačná je aplikace pouze na kategorii 6.11. přílohy I směrnice 2010/75/EU (transpozice v zákoně o integrované prevenci je významově stejná), pokud je nakládáno s odpadními vodami z chemického průmyslu.

Odkaz na kategorie č. 4 v závěrech o BAT pro CWW je pouze obecný na širokou skupinu chemických činností, kdežto působnost zákona i směrnice je vždy podmíněna naplněním konkrétní kategorie či více kategorií (z nich se pak určuje jedna hlavní). Ve vztahu k chemickému průmyslu mají tedy řešené závěry o BAT horizontální charakter a nelze jej bez dalšího považovat za spouštěč revize integrovaného povolení ve smyslu § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci. Při aplikaci závěrů o BAT pro CWW lze postupovat následujícími způsoby.

Pokud byly již publikovány závěry o BAT pro hlavní činnost, spadající do kategorie č. 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci a neuplynula uvedená 4 letá lhůta (týká se pouze Prováděcího rozhodnutí komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách /BAT/ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu chlóru a alkalických hydroxidů /CAK/), tak se v rámci přezkumu standardně upraví integrovaná povolení i podle závěrů o BAT pro CWW. Podmínky provozu, pokud není udělena výjimka podle § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, budou odpovídat příslušným závěrům o BAT (tj. CAK a CWW). Analogicky by se postupovalo v případě aktuálně připravovaných závěrů o BAT pro výrobu velkoobjemových organických chemikálií (LVOC).

Aplikace je tedy jasná v případě následujících kategorií přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci (pokud jsou považovány za hlavní činnost):

4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou

a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické,

b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice,

c) organické sloučeniny síry,

d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,

2 K dispozici mj. v informačním systému integrované prevence – www.mzp.cz/ippc

http://k/

14/53

e) organické sloučeniny fosforu,

f) halogenderiváty uhlovodíků,

g) organokovové sloučeniny,

k) povrchově aktivní látky.

4.2. Výroba anorganických látek, jako jsou

a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,3

c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,3

e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.4

6.11. Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon5.

Přezkum a úprava ostatních dotčených integrovaných povolení v kategorii 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci (výše neuvedených) budou provedeny do 4 let od vydání závěrů o BAT pro čištění odpadních plynů, tj. mezi roky 2020 – 2024. Do těchto přezkumů bude zahrnuta i úprava podle závěrů o BAT pro CWW. Pokud bude v průběhu zpracování závěrů o BAT pro čištění odpadních plynů podána Evropskou komisí informace, že dojde k revizi i jiných BREF pro kategorii č. 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, tak k revizi dotčených povolení dojde až v této souvislosti.

V praxi se vyskytují případy, kdy je v rámci chemických průmyslových areálů vyčleněna do jednoho zařízení se samostatným integrovaným povolením čistírna odpadních vod a energetika. Jako hlavní kategorie se tak udává 1.1. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci. Pokud jsou čištěny odpadní vody převážně z chemického průmyslu, tak je nutné aplikovat požadavky závěrů o BAT pro CWW stejným způsobem jako na zařízení v kategorii 6.11. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci.

S ohledem na to, že § 9 odst. 2 vodního zákona omezuje povolení k vypouštění odpadních vod na dobu 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu 4 roky, jsou standardně časově omezeny i příslušné podmínky v integrovaných povoleních. Pokud dochází z důvodu časového omezení příslušných podmínek integrovaného povolení, daných vodní legislativou, k přezkumu nebo změnovému řízení integrovaného povolení v kategorii č. 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, tak je nutné vždy zvážit okamžitou aplikaci závěrů o BAT pro CWW. V rámci přezkumu a změnového řízení musí být vyhodnoceno, zda okamžitá aplikace úrovní emisí spojených s BAT může výrazně přispět v daném místě k nutnosti plnění

3 Pouze výroba chloru a alkalických hydroxidů (chlor, vodík, hydroxid draselný a hydroxid sodný) elektrolýzou solanky.

4 Pouze výroba peroxidu vodíku.

5 Pokud odpadní vody pocházejí z chemického průmyslu (viz závěry o BAT pro CWW).

15/53

standardů kvality životního prostředí. Pokud tímto způsobem přispět podstatnějším způsobem nemůže, tak se při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

I.2. Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a závěrů o nejlepších dostupných technikách (návrh aktualizace)

Úvod

Dne 17.04.2014 byl Ministerstvem životního prostředí zveřejněn v informačním systému integrované prevence (www.mzp.cz/ippc) metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Uvedený metodický dokument byl zaměřen na problematiku úrovní emisí stanovených v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách /BAT/ (tzv. závěry o BAT). Po zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT v Úředním věstníku EU vzniká povinnost povolovacímu úřadu do 4 let zajistit, aby byly závazné podmínky integrovaného povolení (emisní limity), v souladu se závěry o BAT. Povolující úřad může přistoupit ke zmírnění těchto emisních limitů tím, že udělí výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (tzv. výjimku z BAT). Další povinností je v rámci 4 let provést přezkum všech podmínek dotčených integrovaných povolení.

Uvedené aktivity a povinnosti jsou úzce navázány na proces výměny informací a související formální kroky podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED). Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován tento informativní text s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje uvedenou metodiku.

Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav a provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni – nové závěry o BAT a změny v harmonogramu přezkumů BREF, jak byly představeny na fóru podle čl. 13 IED dne 20.10.2016 v Bruselu.

I.2.1. Závěry o BAT zveřejněné v Úředním věstníku EU

Všechna prováděcí rozhodnutí Komise, kterými se stanoví závěry o BAT podle IED, jsou zveřejněny v Úředním věstníku EU. K dnešnímu dni bylo přijato na výboru podle čl. 75 IED 12 závěrů o BAT a 11 bylo zveřejněny v Úředním věstníku EU. Devět z nich se týká zařízení v režimu integrované prevence v České republice. Seznam zveřejněných závěrů o BAT je následující.

http://www.mzp.cz/ippc

16/53

Úřední věstník EU

Zkrácený název Implementační rozhodnutí

Dotčené kategorie zákona o integrované prevenci / IED

08.03.2012 Závěry o BAT pro sklářský průmysl 2012/135/EU 3.3., 3.4.

08.03.2012 Závěry o BAT pro výrobu železa a oceli 2012/134/EU 1.3., 2.1., 2.2.

16.02.2013 Závěry o BAT pro vydělávání kůží a kožešin 2013/84/EU 6.3. 6

09.04.2013 Závěry o BAT pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého

2013/163/EU 3.1.

11.12.2013 Závěry o BAT pro výrobu chloru a louhu 2013/732/EU 4.2. a) 7, 4.2. c)

30.09.2014 Závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky 2014/687/EU 6.1. a), 6.1. b)

28.10.2014 Závěry o BAT pro rafinaci minerálních olejů a plynů 2014/738/EU 1.2.

24.11.2015 Závěry o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva (EU) 2015/2119 6.1. c)

09.06.2016 Závěry o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu

(EU) 2016/902 6.11.8 , 4.9

30.06.2016 Závěry o BAT pro odvětví neželezných kovů

(EU) 2016/1032 2.1., 2.5. a)

2.5. b)10 , 6.8.

21.2.2017 Závěry o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat

(EU) 2017/302 6.6.

Tabulka 1 Přehled publikovaných závěrů o BAT

6 Jedná se o závěry o BAT, které se netýkají žádného zařízení v České republice z důvodu nenaplnění definice příslušné kategorie podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED.

7 Vztahují se pouze na výrobu chloru a alkalických hydroxidů (chlor, vodík, hydroxid draselný a hydroxid sodný) elektrolýzou solanky.

8 Týká se odpadních vod, které jsou vypouštěny zařízením provozujícím činnosti, na které se vztahuje kategorie 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED. Rovněž se aplikují na kombinované čištění odpadních vod z různých zdrojů, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na které se vztahuje kategorie 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED.

9 Nepřímo se týkají celé kategorie 4 v tom smyslu, že musí být zohledněny ve všech revizích integrovaných povolení, prováděných na základě závěrů o BAT pro některá konkrétní pododvětví kategorie 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED. Může se také týkat analogicky i jiných zařízení, pokud obsahují i podmínky k vypouštění odpadních vod z areálu, kde probíhá chemická výroba. Problematika je řešena v samostatném metodickém dokumentu. 10 Tyto závěry o BAT se netýkají sléváren uvedených v BREF pro kovářské a slévárenské odvětví (2005). Uvedený BREF neřeší slévárny kadmia, titanu, vzácných kovů a kontinuální lití (tyčí a desek) – všechny tyto typy výrob spadají pod závěry o BAT pro odvětví neželezných kovů. Při zahrnutí procesů týkajících se neželezných kovů do BREF pro kovářské a slévárenské odvětví (2005) se za začátek postupu považuje tavení ingotů a šrotu, nebo dodání tekutého kovu z jiného provozu.

17/53

I.2.3. Harmonogram přezkumů integrovaných povolení

V České republice je na základě zveřejněných závěrů o BAT nutno provést desítky přezkumů závazných podmínek integrovaných povolení podle § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci.

Závěry o BAT Hlavní kategorie dle přílohy č.111

Přezkum integrovaných povolení

Sklářský průmysl 3.3., 3.4. Březen 2016

Výroba železa a oceli 1.3., 2.1., 2.2. Březen 2016

Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého 3.1. Duben 2017

Výroba chloru a louhu 4.2. a), c) Prosinec 2017

Výroba buničiny, papíru a lepenky 6.1. a), b) Září 2018

Rafinérie 1.2. Říjen 2018

Výroba desek na bázi dřeva 6.1. c) Listopad 2019

Společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu

6.11. Červen 2020

Neželezné kovy 2.5. a), 2.5. b) Červen 2020

Intenzivní chov drůbeže nebo prasat 6.6. Únor 2021

Tabulka 2 Časový rámec přezkumů (konečné termíny)

Relevantnost závěrů o BAT a dotčených integrovaných povolení vychází z hlavní činnosti. Pokud zařízení spadá do více kategorií podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / přílohy I IED, je nutné určit jednu z kategorií jako hlavní. Postup je popsán v metodickém dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení (kapitola 2.2.). Tabulka 3 uvádí všechna zařízení v dotčené kategorie bez omezení aplikovatelnosti jednotlivých závěrů o BAT s výjimkou výroby chloru a louhu – omezení jsou řešena v kapitole 1 a pak v rámci seznamu dotčených zařízení v kapitole 4.

Konečné datum 4-leté lhůty, která je uvedena v § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci, se odvozuje z datace příslušného čísla Úředního věstníku EU. Nejedná se tedy o dataci vlastního implementačního rozhodnutí Komise. Může se jednat o 2 rozdílné údaje – např. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU L 152 dne 9.6.2016. Uvedené 4-letá lhůta se tedy počítá od 9.6.2016 a nikoliv od 30.5.2016.

11 Uváděny pouze kategorie, pro které existují na území České republiky zařízení.

18/53

Hlavní kategorie 3.1. 4.2. a), c) 6.1. a), b) 1.2. 6.1. c) 6.11. 2.5. a) 2.5. b) 6.6.

Kraj / revize 04/2017 12/2017 09/2018 10/2018 11/2019 06/2020 06/2020 06/2020 02/2021

Praha 1 -

Středočeský 1 1

2 0 3 8 -

Jihočeský 1 3 -

Plzeňský 1 1 -

Karlovarský 1 1 -

Ústecký 1 2 3 1 2 6 -

Liberecký 1 3 -

Královéhradecký 1 1 1 -

Pardubický 1

1 3 -

Vysočina 2 2 -

Jihomoravský 2 0 2 -

Olomoucký 2 4 1 -

Zlínský 1 1 2 -

Moravskoslezský 1

2 1 5 -

Celkem 10 3 16 4 2 5 3 36 cca 380

Tabulka 3 Aktuální počty potenciálně dotčených povolení podle kategorií a krajů

I.2.4. Harmonogram revizí BREF

Harmonogram revizí BREF vychází z pracovního programu pro výměnu informací, který zveřejňuje s frekvencí cca jedenkrát za rok Evropská komise podle čl. 13 odst. 3 písm. b) IED. Řádově tak bude vyvolána nutnost přezkumů až několika stovek integrovaných povolení.

Tabulka 4 uvádí termíny předložení konečného návrhu BREF na fórum podle čl. 13 IED. Dobu, která uplyne mezi předložením BREF a datem zveřejněním jeho hlavní kapitoly (závěrů o BAT) v Úředním věstníku EU (datum, od které se odvíjí závazné lhůty) lze predikovat jen obtížně. Většinou se tato doba pohybuje od 4 do 12 měsíců.

19/53

BREF (včetně závěrů o BAT) Hlavní kategorie Předložení konečného návrhu

Velká spalovací zařízení 1.1. 201612

Velkoobjemové organické chemikálie 4.1. 201713

Zpracování odpadů 5.1., 5.2., 5.3. 2017

Průmysl potravin, nápojů a mléka 6.4. a), b), c) 2017

Spalování odpadů 5.2. 2018

Povrchové úpravy používající organická rozpouštědla 6.7. 2018

Zpracování železných kovů 2.3. a), c) 2018

Textilní průmysl 6.2. 2019

Čištění odpadních plynů v chemickém průmyslu 4./horizontální 2019

Textilní průmysl 6.2. 2019

Jatka a průmysl zpracovávající jejich vedlejší produkty 6.4. a), 6.5. 2019

Keramický průmysl 3.5. 2020

Kovárny a slévárny 2.3. b), 2.4., 2.5. b) 2020

Povrchové úpravy kovů a plastů 2.6. 2021

Tabulka 4 Harmonogram předkládání konečných návrhů BREF / závěrů o BAT

I.2.4. Indikativní seznam integrovaných povolení dotčených vydanými závěry o BAT

Hlavní kategorie

Provozovatel Název zařízení (kráceno) Kraj

Závěry o BAT pro rafinaci minerálních olejů a plynů

1.2. UNIPETROL RPA, s.r.o. Rafinérie Kralupy nad Vltavou Středočeský kraj

1.2. PARAMO, a.s. PROVOZ OLEJE (HS KOLÍN) – Energetika, Provoz I. a II.

Středočeský kraj

1.2. PARAMO‚ a.s. Provoz rafinérie Pardubický kraj

1.2. UNIPETROL RPA, .s.r.o. Rafinérie Litvínov Ústecký kraj

12 Bylo schváleno na jednání výboru podle čl. 75 IED dne 28.04.2017 a bude publikováno v Úředním věstníku EU v průběhu roku 2017.

13 Bylo diskutováno na fóru podle čl. 13 IED 5.4.2017 a bude schváleno na výboru podle čl. 75 a následně publikováno v Úředním věstníku EU v průběhu roku 2017.

20/53

Závěry o BAT pro výrobu železa a oceli (přezkumy a úpravy povolení již proběhly)

1.3. ArcelorMittal Ostrava a.s. Závod 10 - Koksovna Moravskoslezský kraj

1.3. OKK Koksovny‚ a.s. Koksovna Svoboda Moravskoslezský kraj

1.3. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY‚ a. s. VK - Koksochemická výroba Moravskoslezský kraj

2.1. ArcelorMittal Ostrava a.s. Závod 12 - Vysoké pece Moravskoslezský kraj

2.1. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY‚ a. s. Aglomerace Moravskoslezský kraj

2.2. KOVOBRASIV Mníšek‚ spol. s r.o. (dlouhodobě přerušen provoz)14

Zařízení na výrobu ocelových tryskacích prostředků

Středočeský kraj

2.2. POLDI s.r.o. OCELÁRNA 1 Středočeský kraj

2.2. PILSEN STEEL s.r.o. PILSEN STEEL s.r.o. Plzeňský kraj

2.2. Válcovny trub Chomutov, a.s. Železárny Hrádek a.s. Výroba oceli a zpracování oceli válcováním za tepla

Plzeňský kraj

2.2. ŽĎAS‚ a.s. Metalurgie Kraj Vysočina

2.2. ArcelorMittal Ostrava a.s. Závod 13 - Ocelárna Moravskoslezský kraj

2.2. VÍTKOVICE STEEL‚ a.s. Ocelárna a ISSM Moravskoslezský kraj

2.2. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY‚ a. s. Kyslíková konvertorová ocelárna (KKO) Moravskoslezský kraj

2.2. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY‚ a. s. Vysoké pece Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj

2.2. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY‚ a. s. Elektroocelárna Moravskoslezský kraj

2.2. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s.

Výroba a zpracování oceli Moravskoslezský kraj

Závěry o BAT pro odvětví neželezných kovů

2.5. a) EVRAZ NIKOM, a.s. EVRAZ NIKOM, a.s. - výroba ferrovanadu Středočeský kraj

2.5. a) KOVOHUTĚ HOLDING DT‚ a.s. Zařízení na výrobu slévárenských a desoxidačních slitin hliníku

Středočeský kraj

2.5. a) SAFINA‚ a.s. Plazmová tavírna Středočeský kraj

2.5. a) / b) ALUHUT a.s. Rotační a ustalovací pec pro hutní recyklaci hliníkových slitin

Středočeský kraj

2.5. a) / b) Kovohutě Příbram nástupnická‚ a.s.

Zařízení na tavení Středočeský kraj

2.5. a) / b) REMET‚ spol. s r.o. Tavírna hliníku Jihomoravský kraj

2.5. a) / b) SAKER spol. s r.o. ALUSAK Kroměříž - výroba hliníkových slitin

Zlínský kraj

2.5. b) KOVOHUTĚ ROKYCANY, a.s. KOVOHUTĚ ROKYCANY, a.s. - výroba neželezných kovů (*)

Plzeňský kraj

2.5. b) AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o.

AISIN – výroba motorových součástí pro osobní automobily (*)

Jihočeský kraj

14 Před zahájením provozu bude nutné provést přezkum a nastavení podmínek provozu, aby odpovídaly aktuálním požadavkům zákona o integrované prevenci.

21/53

2.5. b) Brabant AlucastCzech‚ Site Strakonice s.r.o.

Průmyslový výrobní areál Brabant Alucast Czech, Strakonice (*)

Jihočeský kraj

2.5. b) MOTOR JIKOV Slévárna a.s. MOTOR JIKOV - Tlaková slévárna (*) Jihočeský kraj

2.5. b) KOVOLIT‚ a.s. Slévárna hliníkových slitin (*) Jihomoravský kraj

2.5. b) Slévárna HEUNISCH‚ s.r.o. Slévárna hliníku Krásná (*) Karlovarský kraj

2.5. b) RONAL CR s.r.o. Tavení hliníkové slitiny a odlévání hliníkových kol (*)

Královéhradecký kraj

2.5. b) DGS Druckguss Systeme s.r.o. Slévárna hliníku (*) Liberecký kraj

2.5. b) Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o.

Výroba olověných autobaterií spojená s tavením olova (*)

Liberecký kraj

2.5. b) KSM Castings CZ a.s. Technologický soubor zařízení na tavení hliníkové suroviny a výrobu hliníkových odlitků (*)

Liberecký kraj

2.5. b) AL INVEST Břidličná‚ a.s. Tavírny hliníku a Zušlechťovny folií (*) Moravskoslezský kraj

2.5. b) Brembo Czech s.r.o. Výroba hliníkových dílů a sestav výrobků pro automobilový průmysl Brembo Czech s.r.o. (*)

Moravskoslezský kraj

2.5. b) CROMODORA WHEELS s.r.o. Zařízení na výrobu litých hliníkových kol (*)


2.5. b) Maxion Wheels Czech s.r.o. Slévárna – tavení hliníkové slitiny a výroba litých kol (*)


2.5. b) Semperflex Optimit s.r.o. Tavení olova (*) Moravskoslezský kraj

2.5. b) ALW INDUSTRY‚ s.r.o. Tlaková slévárna hliníku (*) Olomoucký kraj

2.5. b) JTEKT Automotive Czech Pardubice s. r. o.

Slévárenský provoz pro tlakové lití hliníkových slitin (*)

Pardubický kraj

2.5. b) KOVOLIS HEDVIKOV a. s. Tlaková slévárna hliníku KOVOLIS Hedvikov (*)

Pardubický kraj

2.5. b) RONAL CR s.r.o. Tavení hliníkové slitiny a odlévání hliníkových kol pro osobní automobily z této slitiny - výrobní závod na autokola W 17 Pardubice (*)

Pardubický kraj

2.5. b) BENEŠ a LÁT a.s. Strojírenský závod v průmyslové zóně Poříčany (*)

Středočeský kraj

2.5. b) KŘÍŽ RECYCLING‚ s.r.o. Tavírna a slévárna Pb a Sn - Mirovice Středočeský kraj

2.5. b) Ljunghall s.r.o. Slévárna hliníkových slitin, výroba a zpracování odlitků z hliníkových slitin (*)

Středočeský kraj

2.5. b) METAL TRADE COMAX‚ a.s. Závod na výrobu slévárenských slitin hliníku a mědi a výroba lakovaných hliníkových nebo ocelových pásů

Středočeský kraj

2.5. b) ŠKODA AUTO a.s. Slévárny v závodě Mladá Boleslav (*) Středočeský kraj

2.5. b) Aisan Industry Czech‚ s.r.o. Tavení a lití hliníkových slitin Aisan Industry Czech (*)

Středočeský kraj

2.5. b) Constellium Extrusions Děčín s.r.o.

Tavírna a slévárna (*) Ústecký kraj

22/53

2.5. b) KS Kolbenschmidt Czech Republic‚ a. s.

Odlévání, obrábění a kompletace pístů z hliníkových slitin (*)

Ústecký kraj

2.5. b) Magnesium Elektron CZ s.r.o. Zařízení na tavení včetně slévání hořčíkových slitin včetně přetavování produktů (rafinace, výroba odlitků) o kapacitě větší než 20t denně

Ústecký kraj

2.5. b) Měď Povrly a.s. Zpracování mědi a mosazi Ústecký kraj

2.5. b) Nemak Czech Republic s.r.o. Závod na výrobu hlav automobilových motorů společnosti NEMAK v Mostě, tavící a udržovací pece (4 ks) a licí linky SIMONE (8 ks) (*)

Ústecký kraj

2.5. b) STARCAM s.r.o. Slévárna neželezných kovů (*) Ústecký kraj

2.5. b) MESIT & RÖDERS v.o.s. Slévárna MESIT & RÖDERS Uherské Hradiště (*)

Zlínský kraj

Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého

3.1. Českomoravský cement‚ a.s. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně

Hlavní město Praha

3.1. Vápenka Čertovy schody a.s. Zařízení na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně

Středočeský kraj

3.1. HASIT Šumavské vápenice a omítkárny‚ s.r.o.

HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, s.r.o., provozovna Velké Hydčice

Plzeňský kraj

3.1. CEMEX Cement, k.s. Zařízení na výrobu cementového slínku Pardubický kraj

3.1. Lafarge Cement‚ a.s. Čížkovická cementárna Ústecký kraj

3.1. CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o.

Zařízení na výrobu vápna - závod Vápenka Mokrá

Jihomoravský kraj

3.1. Českomoravský cement‚ a.s. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích - závod Mokrá

Jihomoravský kraj

3.1. Cement Hranice‚ akciová společnost

Výroba cementu Olomoucký kraj

3.1. VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. Zpracování nerostu - zařízení na výrobu vápna v jiných pecích Vitošov

Olomoucký kraj

3.1. KOTOUČ ŠTRAMBERK‚ spol. s r.o.

Vápenný program KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o.


Závěry o BAT pro sklářský průmysl (přezkumy a úpravy povolení již proběhly)

3.3. Crystal BOHEMIA‚ a.s. Tavící agregát BMD, BMC – zařízení na výrobu skla včetně sklěnených vláken o kapacitě tavení větší než 20 t/den

Středočeský kraj

3.3. MEFRIT‚ spol. s r.o. Zařízení na výrobu smaltéřských, keramických a speciálních frit, smaltů, glazur, elektrostatických prášků a keramických pojiv

Středočeský kraj

3.3. KAVALIERGLASS‚ a.s. Výroba domácenského a laboratorního skla

Středočeský kraj

23/53

3.3. STÖLZLE - UNION s.r.o. STÖLZLE - UNION s.r.o. - výroba drobného obalového skla

Plzeňský kraj

3.3. O-I Manufacturing Czech Republic‚ a.s.

Sklářské tavící vany č. 3 a 4 Karlovarský kraj

3.3. CRYSTALITE BOHEMIA s.r.o. CRYSTALITE BOHEMIA - výroba užitkového a domácenského skla

Kraj Vysočina

3.3. PRECIOSA ORNELA‚ a.s. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně

Liberecký kraj

3.3. Crystalex CZ, s.r.o. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně

Liberecký kraj

3.3. SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.

Zařízení na výrobu skleněných vláken Pardubický kraj

3.3.

AGC Flat Glass Czech a.s.‚ člen AGC Group

„Výrobní linka D1“ Ústecký kraj

3.3.


Závod na výrobu plochého skla R3 Ústecký kraj

3.3.


Závod Řetenice – zařízení na výrobu plochého skla- výrobní linka R1, výrobní linka R2 a související provozy

Ústecký kraj

3.3.

Glazura s.r.o. Výroba frit, glazur, barev a barvítek, příprava preparátů drahých kovů

Ústecký kraj

3.3.

O-I Manufacturing Czech Republic‚ a.s.

Sklářská tavící vana č. 2, závod Rudolfova huť, Dubí

Ústecký kraj

3.3.

VITRABLOK‚ s.r.o. Sklárna, výroba skleněných tvárnic lisováním s linkou na chromování formového materiálu

Ústecký kraj

3.3.

KNAUF INSULATION‚ spol. s r.o. Výroba skelné izolace Ústecký kraj

3.3.

UNION LESNÍ BRÁNA‚ a.s. Tepelné a zvukové izolace ROTAFLEX – UNION LESNÍ BRÁNA

Ústecký kraj

3.3. Pittsburgh Corning CR‚ s.r.o. Výroba pěnového skla Ústecký kraj

3.3. SKLÁRNY MORAVIA‚ akciová společnost

Sklářské tavící agregáty č.1 a č.3 Jihomoravský kraj

3.3. VETROPACK MORAVIA GLASS‚ akciová společnost

Výroba obalového skla VETROPACK MORAVIA GLASS Kyjov

Jihomoravský kraj

3.3. SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.

Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken - závod 03 Hodonice a PROJEKT F2

Jihomoravský kraj

3.3. ROCKWOOL‚ a.s. Zařízení na tavení nerostných materiálů Moravskoslezský kraj

3.4. EUTIT s.r.o. Slévárna čediče a eucoru Stará Voda Karlovarský kraj

3.4. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně


24/53

Závěry o BAT pro výrobu chloru a louhu15

4.2. a) / c) Spolana a.s. Výroba chloru a louhu sodného amalgámovou elektrolýzou

Středočeský kraj

4.2. a) / c) Spolek pro chemickou a hutní výrobu‚ akciová společnost

Soubor zařízení na výrobu alkalických louhů a chloru

Ústecký kraj

4.2. a) / c) SPOLCHEMIE Electrolysis a.s. Membránová elektrolýza Ústecký kraj

Závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky

6.1. a) / b) Mondi Štětí a.s. Výroba sulfátové buničiny a papíru, parní kotel K10, parní kotel K11 a související činnosti

Ústecký kraj

6.1. a) Biocel Paskov a.s. Výroba sulfitové buničiny Moravskoslezský kraj

6.1. b) JIP - Papírny Větřní‚ a.s. Papírny Větřní

Jihočeský kraj

6.1. b) PAPOS Trade s.r.o. Papírenský stroj PS 3 Karlovarský kraj

6.1. b) KRPA PAPER‚ a.s. Krkonošské papírny a.s., závod 1 – Hostinné


6.1. b) CEREPA‚ a.s. Zařízení na výrobu hygienických papírů na bázi sběrového papíru

Kraj Vysočina

6.1. b) Huhtamaki Česká republika‚ a.s. Huhtamaki Česká republika, a.s. – výroba nasávané kartonáže

Kraj Vysočina

6.1. b) E M B A ‚ spol. s r. o. Zařízení na výrobu lepenky Liberecký kraj

6.1. b) Mondi Štětí White Paper s.r.o. Papírenský stroj PS7 Ústecký kraj

6.1. b) Papírna APIS‚ s.r.o. Výroba papíru Ústecký kraj

6.1. b) OP papírna‚ s.r.o. Průmyslový závod na výrobu papíru a buničiny

Olomoucký kraj

6.1. b) KASTL Invest s.r.o. „Výroba bezdřevých papírů“ v závodě Jindřichov

Olomoucký kraj

6.1. b) Papírna Aloisov a.s. Výroba a zpracování bezdřevých i dřevitých papírů a kartonů v závodě Aloisov

Olomoucký kraj

6.1. b) Balsac papermill s.r.o. Výroba a zpracování balících papírů Olomoucký kraj

6.1. b) Smurfit Kappa Czech s.r.o. Papírenský stroj č.2 Moravskoslezský kraj

6.1. b) Cardboard s.r.o. Otrokovické papírny – kartonka Zlínský kraj

Závěry o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva

6.1. c) KRONOSPAN CR‚ spol. s r.o. KRONOSPAN - Výroba dřevotřískových desek

Kraj Vysočina

6.1. c) KRONOSPAN OSB‚ spol. s r.o. KRONOSPAN - Výroba OSB desek Kraj Vysočina

Závěry o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat

6.6. a) bude doplněno bude doplněno bude doplněno

15 Při přezkumu je nutné zohlednit i požadavky závěrů o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu.

25/53

6.6. b) bude doplněno bude doplněno bude doplněno

6.6. c) bude doplněno bude doplněno bude doplněno

Závěry o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu

6.11. ČEZ Energetické služby‚ s.r.o. Ústřední čistírna odpadních vod Moravskoslezský kraj

6.11. MESIT reality‚ s.r.o. ČOV MESIT Zlínský kraj

6.11. PRECYS s.r.o. Vodní hospodářství areálu Industrial Park Hradec Králové


6.11. AQUATEST a.s. CHČOV v areálu Spolchemie v Ústí nad Labem

Ústecký kraj

6.11. Severočeské vodovody a kanalizace‚ a.s.

Průmyslová čistírna odpadních vod Roztoky

Ústecký kraj

Tabulka 5 Zařízení v režimu integrované prevenci potenciálně dotčené přezkumy

Výše uvedený seznam zahrnuje všechna zařízení v dotčené kategorie bez zohlednění omezení aplikovatelnosti jednotlivých závěrů o BAT (s výjimkou výroby chloru a louhu). Zařízení, která nebudou pravděpodobně příslušnými závěry o BAT dotčena, jsou označena (*). V pochybnostech je nutné individuálně v rámci přezkumného řízení podle § 18 zákona o integrované prevenci vyhodnotit, zda se na zařízení příslušné závěry o BAT vztahují či nikoliv (jedná se zejména o odvětví neželezných kovů). Pokud přezkum dojde k tomu, že závěry o BAT se na danou technologii nevztahují, tak se v přezkumu dále nepokračuje a integrované povolení se neupravuje. Výše uvedený seznam je nutné brát z uvedených důvodů jako indikativní.

I.3. Minimální požadavky na závazné emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími technikami (BAT-AELs) pro výrobu papíru (návrh)

Úvod

Účelem dokumentu je sjednotit formát ukládání emisních limitů, které vycházejí z rozhodnutí Komise 2014/687/EU ze dne 26. září 2014, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu buničiny, papíru a lepenky (závěry o BAT) v rámci revizí integrovaných povolení podle § 18 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Navíc vyjasňuje některé otázky vzájemných vztahů mezi národní legislativou v oblasti vod a dotčenými závěry o BAT. Uvedené hodnoty jsou minimálními požadavky na emisní limity podle závěrů o BAT. V řádně odůvodněných případech je možné stanovovat i přísnější hodnoty či emisní limity pro další polutanty s odkazem na standardy kvality životního prostředí podle § 15 odst. 1 zákona o integrované prevenci.

Dokument byl zpracován na základě podkladu CENIA, české informační agentury životního prostředí a konzultován s technickou pracovní skupinou „Papírenství“, zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 27 odst. 2 písm. c) zákona o integrované prevenci.

26/53

Kromě limitů vycházejících ze závěrů o BAT, je nutné upozornit na nutnost v integrovaných povoleních v souladu s § 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci rovněž stanovit emisní limity ve formátu mg/l , které jsou pod kódem 17.12 část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Jedná se však pouze případy, kdy pro daný polutant a činnost není stanoven jiný limit, včetně limitů uváděných jako roční průměr v kg/t.

Formát emisních limitů

Při stanovování emisního limitu je nutné respektovat požadavek § 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci a to v tom smyslu, že se vychází z BAT a zároveň se respektují požadavky ze složkové legislativy (v tomto případě nařízení vlády č. 401/2015 Sb.). V praktické rovině je tedy nutné ukládat jak hodnoty podle přílohy č. 1 B uvedeného nařízení vlády, tak hodnoty podle závěrů o BAT (pokud se odlišují). V uvedeném případě se jedná především o hodnoty ve formátu mg/l, uvedené u kódu 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Tento postup se ovšem s ohledem § 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci v kombinaci s § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. omezuje na ty polutanty, které nemají hodnoty emisí uvedené v závěrech o BAT ve formátu kg/t.

V případě rozdílů mezi hodnotami emisí / emisních limitů ve formátu kg/t mezi přílohou č. 1 B nařízení vlády č. 401/2015 Sb. vlády a závěry o BAT se s ohledem na § 7 odst. 3 uvedeného nařízení vlády se postupuje při stanovení hodnoty primárně podle závěrů o BAT, a to včetně příslušných poznámek pod čarou a doprovodných informací k jejich implementaci.

Se zohledněním zavedených označení jednotlivých polutantů by měly mít závazné podmínky provozu (emisní limity), vycházející ze závěrů o BAT, podobu podle tabulek uvedených dále.

Emisní limity stanovené podle uvedených tabulek jsou hodnoty přípustné koncentrace vyjádřeny jako roční průměr. Ten je dán jako průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů. Vyhodnocování se tedy děje v souladu s poznámkou 21 k části B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb., respektive s částí „Průměrovací období u emisí do vody“ u závěrů o BAT výrobu buničiny, papíru a lepenky.

Vzorkování

Závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky pracují s hodnotou ročního průměru, přičemž se jedná o průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů.

Výchozí hodnoty (tj. dílčí denní průměry) jsou pak průměry pro 24hodinový interval odběru vzorků získaného jako slévaný vzorek úměrný průtoku nebo časově proporcionální slévaný vzorek v případě, že je prokázána dostatečná průtoková stabilita.

27/53

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb16. rozlišuje následující typy vzorků:

typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut,

typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin,

typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pro účely závěrů o BAT, požadující průtokově vážený průměr za dobu 24 hodin, je nutné pracovat primárně se vzorkem typu C.

Závěry o BAT hovoří také o tom, že pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době (tj. místo směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin). Za dostatečnou průtokovou stabilitu se považuje taková situace, kdy je spolehlivě prokázáno (např. z dostupných dat z minulosti, případně ověřovacím měřením v rámci přezkumu), že změna způsobu vzorkování nemá vliv na zjištěné hodnoty. V těchto případech je pak možné použít vzorek typu B.

Ustanovení § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. hovoří pouze o výši emisních limitů a nelze je aplikovat na požadavky vzorkování v případech, kdy závěry o BAT umožňují méně přísný postup.

16 Příloha č. 4 uvedeného nařízení vlády se primárně týká odběrů vzorků městských odpadních vod. Na ostatní druhy odpadních vod je aplikace této přílohy možná podle § 11 odst. 2 uvedeného předpisu a také podle poznámky a) pod Tabulkou 2 přílohy 1 tamtéž.

28/53

Tabulka 6 Minimální požadavky na emisní limity pro přímé vypouštění odpadní vody z integrované výroby papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken bez zesvětlování v dané lokalitě do vodního recipientu (kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.)

Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Monitoring

Emisní limit podle závěrů o BAT

Roční průměr (kg/t)

Integrovaná výroba papíru a lepenky

z buničiny z recyklovaných vláken

bez zesvětlování

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 1,4

Nerozpuštěné látky (NL) Denně 0,2 (0,45) 1)

Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,09

Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,005 (0,008) 2)

Adsorbované organicky vázané halogeny (AOX) 3) Jednou za dva měsíce 4) 0,05

1) Pokud je ve stávajícím provozu doložena trvale nízká kvalita sběrového papíru případně technická omezení z důvodu modernizace čistírny odpadních vod.

2) V provozech s průtokem odpadní vody 5 až 10 m3/t 3) Pouze pro výrobu pevného papíru za mokra. 4) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX).

Tabulka 7 Minimální požadavky na emisní limity pro přímé vypouštění odpadní vody z integrované výroby papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken se zesvětlováním v dané lokalitě do vodního recipientu (kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.)




Integrovaná výroba papíru a lepenky

z buničiny z recyklovaných vláken

se zesvětlováním

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 3,0 (4,0) 1)

Nerozpuštěné látky (NL) Denně 0,3 (0,4) 1)

Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,1 (0,15) 1)

Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,01 (0,015) 1)


1) Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu hygienického papíru. 2) Pro výrobu pevného papíru za mokra. 3) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX).

29/53

Tabulka 8 Minimální požadavky na emisní limity u odpadní vody přímo vypouštěné do vodního recipientu z neintegrované papírny vyrábějící papír a lepenku (s výjimkou speciálních druhů papíru), kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.




Neintegrovaná výroba papíru a lepenky

(s výjimkou speciálních druhů papíru)

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 1,5

Nerozpuštěné látky (NL) Denně 0,35

Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,1 (0,15) 1)

Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,012


1) Pro výrobu tenkého papíru. 2) Pro výrobu dekorativního papíru a pevného papíru za mokra. 3) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX).

Tabulka 9 Minimální požadavky na emisní limity u odpadní vody přímo vypouštěné do vodního recipientu z neintegrované papírny pro výrobu zvláštních druhů papíru (kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.)




Neintegrovaná výroba zvláštních druhů papíru1)

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 5

Nerozpuštěné látky (NL) Denně 1

Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,4

Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,04


1) Za neintegrovanou výrobu zvláštních druhů papíru se nepovažují papírny, jejichž výroba má další speciální vlastnosti, jako jsou velmi časté změny druhu papíru (v ročním průměru např. ≥ 5 za den), nebo které vyrábějí speciální druhy papíru s velmi nízkou gramáží (v ročním průměru ≤ 30 g/2). Pro tento typ výrob se tabulka neaplikuje.

2) Pro výrobu dekorativního papíru a pevného papíru za mokra. 3) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX).

30/53

I.4. Legislativní změny v oblasti nakládání s odpady ve vztahu k zákonu o integrované prevenci (návrh)

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) byla zásadně novelizována vyhláškou č. 83/2016 Sb., ze dne 14. března 2016. Uvedená novela je reakcí na novelizační zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Primárním důvodem novelizace je řízení o porušení Smlouvy (tzv. infringementové řízení), které je s Českou republikou vedeno ze strany Evropské komise k nesprávné transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Vyhláška byla naposledy novelizována vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Tato poslední změna nemá vliv na aplikaci zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Z pohledu zákona o integrované prevenci jsou podstatné změny provedeny novelou č. 83/2016 Sb., a to zejména v náležitostech žádosti o souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podle § 1 vyhlášky, jelikož vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech se podle § 82 odst. 2 téhož zákona nahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.

Podle § 39 odst. 12 zákona o odpadech je povolující úřad povinen přidělit zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízením podle § 14 odst. 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1 zákona o odpadech nejpozději do 15 dnů ode dne vydání souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, ohlášení zahájení provozu zařízení podle 14 odst. 2 a § 33b odst. 1 zákona o odpadech identifikační číslo zařízení. Bod 5. přechodného ustanovení novely zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., ukládal povinnost provozovatelům zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelům zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech a provozovatelům malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona o odpadech, jejichž provoz byl zahájen před účinností tohoto zákona a identifikační číslo zařízení jim nebylo přiřazeno, případně nebylo zveřejněno na portálu veřejné správy příslušného krajského úřadu příslušného podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, oznámit tuto skutečnost příslušnému krajskému úřadu do 31. 1. 2016. Příslušný krajský úřad přidělil těmto zařízením identifikační čísla zařízení do 30. dubna 2016. Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci a oprávněné osoby povinni identifikační čísla zařízení používat po 30. 6. 2016.

Žádost o souhlas podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech obsahuje identifikační číslo zařízení podle § 1 odst. 1) pod písm. p) vyhlášky č. 383/2001 Sb., pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení; v případě mobilních zařízení je identifikační číslo zařízení přidělené krajským úřadem příslušným podle sídla. Způsob přidělování identifikačních čísel zařízení je stanoven ve vyhlášce pod ustanovením § 24a.

31/53

Dle odst. 5) stejného ustanovení vyhlášky je již jednou přidělené identifikační číslo zařízení neměnné, a nelze jej odstranit ani přidělit jinému zařízení. Identifikační číslo zařízení je spojeno s konkrétním zařízením, tudíž považujeme za nezbytné uvést příslušné identifikační číslo do popisu zařízení a popisů umístění zařízení v rozhodnutí o žádosti dle § 13 odst. 3) písm. c) zákona o integrované prevenci. Vzhledem k možným budoucím úpravám informačního systému integrované prevence se uvažuje u příslušné kategorie 5 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci o přidání identifikačního čísla zařízení mezi identifikaci zařízení.

Výše uvedený požadavek na přidání identifikačního čísla zařízení do rozhodnutí o žádosti nezakládá povinnost provedení přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci. Doporučujeme přidání identifikačního čísla zařízení provést při ohlášení plánované změny provozu zařízení provozovatelem postupem podle § 19a odst. 1 až 3 zákona o integrované prevenci.

Mezi další změny v žádosti o souhlas podle § 1 a § 2 vyhlášky je nově pod písm. j) uvedena povinnost uvést roční projektovanou kapacitu zařízení a další kapacity odpovídající danému typu zařízení související s jeho provozem podle tabulky č. 1 kapacit zařízení obsažené v příloze č. 22. Uvedené kapacity jsou uvedeny níže.

Roční projektovaná kapacita zařízení

t/rok Množství odpadů v tunách za rok, které může zařízení za rok přijmout podle projektové dokumentace. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita.

Roční projektovaná zpracovatelská zařízení

t/rok Množství odpadů v tunách za rok, které může zařízení za rok zpracovat podle projektové dokumentace. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita.

Projektovaná denní zpracovatelská kapacita

t/den

Množství odpadů, které lze s ohledem na používanou technologii přijmout do zařízení ke zpracování za jeden den. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita. Údaj má vztah k tomu, zdali bude mít zařízení integrované povolení podle zákona o integrované prevenci22).

Maximální okamžitá kapacita zařízení

t Maximální množství odpadů, které se může v jeden okamžik nacházet v zařízení.

Celková projektovaná kapacita skládky

m3 Kapacita skládky pro uložení odpadů v metrech krychlových tak, jak je uvedena v projektové dokumentaci.

Volná kapacita skládky m3, t

Rozdíl objemu celkové projektované kapacity a objemu všech odpadů uložených na skládku od zahájení provozu, stav platný k 31. prosinci vykazovaného roku. Přepočet přijatých odpadů na skládky z metrů krychlových na tuny se provede pomocí zjištěných údajů provedeného monitoringu skládky podle technické normy ČSN 83 8036.

Plánovaná kapacita skládky m3

Celková projektovaná kapacita případných dalších plánovaných etap rozšiřování skládky.

Tabulka 10 Údaje o kapacitách se udávají s přesností na celá čísla.

Z pohledu integrované prevence stojí za povšimnutí projektovaná denní zpracovatelská kapacita uvedena v hodnotě t/den, v jejíž definici je přímo uveden zákon o integrované

32/53

prevenci. Výše uvedená kapacita má smysl především pro stanovení denní kapacity zařízení spadajících do přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, kat. 5.3. b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod - 1. biologická úprava (kompostárny). U těchto zařízení bývá určení denní kapacity zařízení problematické. Daná kapacita má význam i u řady dalších typů zařízení. Ve stávající úpravě bývá v technické dokumentaci obvykle formát kapacit stanoven ve formě roční projektované (maximální) kapacity zařízení a denní kapacita zařízení není optimálně ošetřena.

Výše uvedené kapacitní údaje, pokud nejsou duplicitní s požadavky vyhlášky č. 288/2013 Sb., musí být uváděny i v žádosti o vydání integrovaného povolení v souladu s požadavky § 4 odst. 1 písm. o) zákona o integrované prevenci.

Žádost o souhlas nově obsahuje pod písm. r) opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí. Výše uvedené opatření je již ošetřeno v příloze č. 1 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci, Vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění v kap. 15 Ukončení provozu zařízení. Současně je toto opatření zařazeno do závazných podmínek provozu v rozhodnutí o žádosti podle § 13 odst. 4) písm. b) zákona o integrované prevenci.

Vyhláška č. 93/2016 Sb. o Katalogu odpadů

Původní vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), byla zrušena a nahrazena novou vyhláškou č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů (dále jen „Katalog odpadů“), která nabyla účinnosti dne 1. dubna 2016.

Důvodem pro novelizaci a v konečném důsledku vydáním nové vyhlášky bylo transponování nového Rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění Rozhodnutí 2000/532/ES do české legislativy.

V rámci Katalogu odpadů byly textově upraveny názvy skupin a jednotlivých druhů odpadů a současně byly doplněny následující druhy odpadů:

01 03 10* Červený kal z výroby oxidu hlinitého obsahující nebezpečné látky neuvedený pod číslem 01 03 07

16 03 07* Kovová rtuť

19 03 08* Částečně stabilizovaná rtuť

Výše uvedené formulační změny v názvech skupin a druhů odpadů v Katalogu odpadů nezakládají důvody k přezkumu podle § 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci.

33/53

Vzhledem k tomu, že podstatná část vydaných integrovaných povolení obsahuje seznam odpadů, se kterými je v rámci zařízení nakládáno, či jiné odkazy na Katalog odpadů, považujeme za vhodné uvést názvy skupin a druhů odpadů do souladu s novým Katalogem odpadů při dalším změnovém rozhodnutí integrovaného povolení. Výše uvedené nezakládá důvody pro provedení přezkumu závazných podmínek podle § 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci.

Zákonem č. 169/2013 Sb. byl novelizován zákon o odpadech, který v novelizovaném ustanovení § 6 odst. 5 uvádí, že autovrak, ze kterého byly způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní náplně, lze zařadit do kategorie ostatní odpad bez provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Původní znění § 2 odst. 5 Katalogu odpadů bylo v rozporu s výše uvedeným zněním zákona, jelikož zpracovatel autovraků mohl autovrak zařazený pod katalogové číslo 16 01 04*předat jinému zpracovateli pod katalogovým číslem 16 01 06 pouze po odstranění všech nebezpečných látek a vyloučení nebezpečných vlastností. Výše uvedený rozpor byl dán do souladu v novém Katalogu odpadů, konkrétně v ustanovení § 6 odst. 4, kde již není po odnětí nebezpečných částí autovraků a odčerpání provozních kapalin požadováno osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů.

Pro provozovatele zařízení ke sběru autovraků nedochází ve vztahu k zákonu o integrované prevenci k žádným změnám, jelikož stále postupují v souladu s vyhláškou č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

Dne 1. ledna 2017 nabyla účinnosti vyhláška č. 387/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (s výjimkou čl. I bodu 28, který nabývá účinnosti až 1. ledna 2018).

V návaznosti na novelizaci zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., která zahrnuje sedimenty do působnosti zákona o odpadech, bylo potřeba nastavit podmínky pro využití odpadů na povrchu terénu. Podmínky jsou uvedeny v příloze č. 11 bod 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Mezi další změny patří zrušení výjimky pro využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů na povrchu terénu v případě, že z nich lze odebrat reprezentativní vzorek, protože touto výjimkou docházelo k obcházení zákazu jejich využívání na povrchu terénu. Nově zní § 12 odst. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb., následovně: na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů.

34/53

Na povrchu terénu dále nelze využívat stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního demoličního odpadu. Zákaz využívání stavebních a demoličních odpadů podle tohoto odstavce se nevztahuje na jejich využívání při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky.

Příloha č. 5 nově zavádí výjimku pro pneumatiky využívané při výstavbě a uzavírání skládek a to zahrnutím pneumatik do části A bodu 1 Odpady vznikající z výrobků podléhajících zpětnému odběru (§ 38 zákona o odpadech).

Část B přílohy č. 5 upřesňuje podmínky pro ukládání na skládky za určitých podmínek pro neupravené směsné komunální odpady (bod 3) a biologicky rozložitelné odpady (bod 4).

Směsné komunální odpady bude možno ukládat na skládky pouze v případě vytřídění nebezpečných složek komunálního odpadu, komodit určených ke zpětnému odběru a zajištění odděleného soustřeďování využitelných složek. U biologicky rozložitelných odpadů pouze, pokud se bude jednat o biologicky rozložitelnou složku směsných komunálních odpadů a musí být splněny body 10 a 11 přílohy č. 1.

Výše uvedený bod 28 čl. I stanovuje, že v příloze č. 4 vyhlášky č. 294/2001 Sb., se doplní bod 11, který nově zní: výstup z úpravy směsných komunálních odpadů může být ukládán na skládku, pouze pokud jeho výhřevnost v sušině nepřekročí hodnotu 6,5 MJ/kg. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 4.4.

Roční produkce odpadu nebo výstupu Četnost kontrol

0 - 1 000 t 2 x za rok*

1 001 - 5 000 t 4 x za rok*

5 001 a více t 12 x za rok*

Tabulka 11 Vyhlášky č. 294/2001 Sb. (Tabulka č. 4.4.)

Parametr 6,5 MJ/kg se netýká obecně všech odpadů ukládaných na skládky, ale je konkrétně upraven pro technologie na třídění/úpravu směsných komunálních odpadů.

Vzhledem k novému zařazení sedimentů pod působnost zákona o odpadech a ke změně parametru výhřevnosti bude nutno provést přezkum závazných podmínek vydaných integrovaných povolení dle § 18 odst. 2 písm. c) zákona o integrované prevenci. Konkrétně se jedná o zařízení patřící do kategorie činností 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci. Vzhledem k termínu nabytí účinnosti výše zmíněného bodu 28 čl. I změnové vyhlášky je doporučeno provést přezkum integrovaných povolení pro předmětná zařízení nejlépe do 31. 12. 2017.

35/53

II. ZPRACOVANÉ ANALÝZY

II.1. Analýza délky řízení u tzv. nepodstatných změn integrovaných povolení

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí v návaznosti na diskuzi s provozovateli a také na debaty v souvislosti s novelou stavebního zákona analyzoval rychlost, s jakou je přistupováno ke změnám integrovaných povolení na úseku integrované prevence. Aby byla zajištěna maximální vypovídací schopnost analýzy a porovnatelnost výsledků jednotlivých povolujících úřadů, bylo definováno několik kritérií na vstupní data, která mají představovat reprezentativní vzorek příslušných rozhodnutí. Jedná se o následující:

Jsou hodnoceny pouze tzv. nepodstatné změny, protože institut podstatné změny podle § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci implikuje unikátní charakter řízení a následně obtížnou porovnatelnost souvisejících údajů.

Zastoupení jednotlivých povolujících úřadů přibližně proporčně odpovídá počtu zařízení, které k nim místně přísluší.

Jsou hodnoceny změny u kategorií zařízení, které se vyskytují plošně na území státu – u jednotlivých povolujících úřadů je snahou, aby vzorek obsahoval 1/4 zařízení kategorie 1.1., 1/4 kategorie 5.4., 1/4 kategorie 6.6. a zbytek dalších kategorií podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, charakteristických pro dané území.

Primárně jsou hodnocena co nejnovější rozhodnutí, která jsou vybrána náhodně.

Výsledky nejsou průměrnými hodnotami, ale mediány (validováno pomocí aritmetického průměru a modusu). Z hlediska statistické metody nebylo provedeno vyloučení odlehlých hodnot.

Celkem bylo vyhodnoceno cca 180 rozhodnutí, přičemž se hodnotil procesní postup povolujícího úřadu ve vztahu k délce jednotlivých navazujících kroků. Byly zahrnuty i údaje o přezkumu podle § 18 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů (pokud byly dostupné) a údaje o přerušení řízení. Použité informace vychází z údajů v informačním systému integrované prevence a nebyly validovány příslušnými povolovacími úřady. U některých hodnocených lhůt může docházet k drobným zkreslením – například zahájení řízení z moci úřední podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů je odvozeno ode dne doručení oznámení účastníkovy, což je informace, která není v řadě rozhodnutí uvedena. Dalším úskalím je jednoznačná identifikace dne vydání rozhodnutí, přičemž datace dokumentu nemusí odpovídat tomu, co se rozumí dnem vydání rozhodnutí podle § 71 odst. 2 správního řádu. Nicméně zkreslení celkových údajů je v důsledku výše uvedené lze odhadovat maximálně na nižší jednotky dnů.

Celková data za všechny povolující úřady ukazují, že se patrně ne zcela plně daří dodržovat lhůtu 30 dnů pro vydání rozhodnutí podle § 71 odst. 3 správního řádu, nicméně k zcela zásadnímu plošnému překračování nedochází. V typickém případě, kdy je podáno oznámení o plánované změně v provozu zařízení a následně se zahajuje řízení z moci úřední, je medián doby od oznámení změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované

36/53

prevenci do vydání rozhodnutí 48 dnů. Pokud se počítá pouze doba od zahájení řízení (ať už z jakýchkoliv důvodů, např. na základě dříve proběhlého přezkumu, podané žádosti, případně okamžitě po obdržení oznámení o plánované změně), tak je tato doba 40 dnů17. Právní moc pak nastává po uplynutí 15 dnů, což odpovídá odvolací lhůtě podle § 83 odst. 1 správního řádu.

Co se týče délky řízení v jednotlivých krajích, tak je nutné poznamenat určitá omezení těchto poznatků kvůli poměrně malému vzorku v některých krajích (počet analyzovaných povolení se pohyboval od 5 do 15 rozhodnutí), nicméně získané poznatky mohou sloužit jako cenný indikativní údaj.

Obrázek 1 Délky jednotlivých hodnocených řízení

Existuje poměrně významná skupina krajů, kde se doba vyřízení tzv. nepodstatné změny pohybuje kolem mediánu zjištěného pro celé území státu (Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický a Ústecký kraj), naopak výrazně delší hodnoty byly zjištěny v Jihomoravském, Karlovarském a Zlínském kraji. Zarážející je rozdíl mezi analogickými

17 Modus (nejčastěji se vyskytující údaj) je 35 dní.

0

20

40

60

80

100

120

140

Po

čet

dn

í (za

háj

ení -

rozh

od

nu

tí)

37/53

úkony mezi nejlépe vyhodnoceným a nejhorším – na získání rozhodnutí o tzv. nepodstatné změně je třeba v „průměrném“ případě cca 2,5x delší časový úsek.

V hodnocení je zahrnut i časový úsek mezi ohlášením změny a rozesláním oznámení o zahájení řízení. U velké části krajů nijak nemění celkovou dobu. Prodlevy v řádu jednotek dnů byly zjištěny v Moravskoslezském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Významnou položku tvoří jen u Jihočeského kraje.

Pokud provedeme analýzu podle dílčích kategorií, které byly zvoleny z výše uvedených důvodů, vychází medián v případě energetiky (kategorie 1.1. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci) mezi oznámením o zahájení řízení a rozhodnutím na 38 dnů, u skládek (kat. 5.4. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci) 41 dnů a velkochovů (kat. 6.6. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci) 36 dnů. Tato data odpovídají jednak hodnotám za Českou republiku jako celek, tak i standardně dosahovaným hodnotám ve velká části krajů.

* započtena i doba od obdržení ohlášení

Obrázek 2 Délky hodnocených řízení – Mediány dle krajů

Informace o době přezkumu, který byl proveden v návaznosti na analyzovanou změnu povolení, jsou dostupné pouze u části dat. Kromě samotné absence přezkumu je důvodem také to, že odůvodnění sice přezkum zmiňuje, nicméně neuvádí jeho délku. V této souvislosti je nutné zmínit, že řada rozhodnutí neobsahuje odůvodnění s uspokojivým popisem

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Po

čet

dn

í (za

háj

ení -

rozh

od

nu

tí)

38/53

procesních kroků, případně je tento popis zmatečný a nelze se udělat přesnou představu o postupu povolujícího orgánu. Tyto údaje bylo možné dohledat pouze u zlomku (cca 20) z hodnocených změn. Kromě skutečnosti, že u řady řízení přezkum neproběhl, tak u některých nebyla uvedena doba jeho trvání či přesné zahájení a ukončení. Doba přezkumu se liší velmi významně – zatímco několik jich probíhalo ve stovkách až desítkách dnů, stejně velká část zabrala pouze jednotky dnů. Vypovídací hodnota takovýchto údajů je velmi nízká.

II.2. Analýza zveřejňování zpráv o plnění závazných podmínek provozu za rok 2014

V rámci podkladů pro XXXI. jednání pracovní skupiny „Kraje a IPPC“ 04.11.2014 (čj. 75798/ENV/15 ze dne 02.11.2016) byla zpracována analýza zveřejňování zpráv o plnění závazných podmínek provozu podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů za rok 2014. Ministerstvo životního prostředí se s ročním odstupem k problematice vrátilo a vyhodnotilo stav zveřejňování a obsah zpráv za rok 2015 (podklady čj. 82214/ENV/17 ze dne 28.11.2016). Toto hodnocení probíhalo v průběhu srpna a září 2016. Začátkem roku 2017 proběhlo opětovné ověření, zaměřené pouze na vyvěšení zpráv za rok 2014.

Obrázek 3 Celkový přehled zveřejněných zpráv

Dříve zpracovávaná analýza, kde byly řešeny zprávy za rok 2014, konstatovala vyvěšení 863 zpráv v srpnu 2015 (tj. 57%) s tím, že zpráv postupně přibývá. Nicméně ani v září 2016 nebyly vyvěšeny všechny zprávy za rok 2014. Konkrétně bylo vyvěšeno pouze 1196 zpráv (tj. 80%). Tento stav se v roce 2017 v podstatě nezměnil a stále zbývá vyvěsit cca 20% všech zpráv. S ohledem na skutečnost, že dotčené povolující úřady byly na tuto skutečnost opakovaně upozorněny, budou některým úřadům odeslány vytýkací dopisy v této věci.

276; 19%

1207; 81%

Nezveřejněno Zveřejněno

39/53

Obrázek 4 Stav zveřejňování podle jednotlivých povolujících úřadů

99%

77%

47%

94%

94%

65%

94%

88%

92%

83% 100

%

94%

86%

100%

0

50

100

150

200

250


40/53

III. LEGISLATIVNÍ OTÁZKY

III.1. Nahrazování správního aktu podle § 17 odst. 1 vodního zákona

Od povolovacího úřadu byl obdržen dotaz k nahrazování správního aktu podle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona, kterým je souhlas ke stavbám, k těžbě nerostů nebo terénním úpravám v záplavových územích v případě budování zcela nového závodu.

Dotaz se týkal možnosti vydání souhlasu dle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona před vydáním územního povolení. V případě nahrazení integrovaného povolení by tak potenciálně vznikala nutnost vydat před územním povolením i integrované povolení.

Uvedený problém byl řešen v souvislosti s aktuálně projednávanou novelou stavebního zákona. V této novele je v návaznosti na změny zákona o integrované prevenci navržena tato změna vodního zákona.

V § 126 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Vydání rozhodnutí podle § 17 odst. 1 se nenahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, pokud se integrované povolení na základě žádosti provozovatele zařízení vydává po vydání stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle zvláštního zákona.“.

Důvodem je, že souhlasy podle § 17 odst. 1 by ze své povahy neměly být vydávány ve fázi, kdy už je stavba povolena.

Podle komentáře k platnému znění vodního zákona k rozhodnutím podle § 17 odst. 1 vodního zákona se souhlas uděluje vodoprávní úřad v nejranější fázi projednávání záměru, tzn. nejčastěji v rámci územního řízení, popř. před zahájením samotného záměru, nebude-li záměr dále projednáván, tak, aby mohly být případné podmínky uděleného souhlasu ještě promítnuty např. do projektové dokumentace.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že souhlas podle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona lze v rámci integrovaného povolení vydat až ve fázi před stavebním povolením.

III.2. Problematika provozních řádů podle zákona o ochraně ovzduší

Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, je provozovatel zařízení povinen provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení. Tyto dokumenty tedy nejsou podle daného ustanovení odděleny od integrovaného povolení, naopak z dikce daného ustanovení („v souladu s integrovaným povolením…, včetně“) vyplývá, že je od integrovaného povolení oddělit nelze. Na povinnost stanovenou v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevenci se váže správní delikt uvedený v § 37 odst. 4 tohoto zákona. Podle daného ustanovení se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným

41/53

povolením. Součástí integrovaného povolení jsou podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci rovněž závazné podmínky provozu zařízení. Není tedy pochyb o tom, že provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením zahrnuje veškeré podmínky provozu zařízení, které jsou obsahem integrovaného povolení.

Dále uvádíme, že slova „včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení“ byla do zákona o integrované prevenci doplněna novelou č. 69/2013 Sb. Účelem této nové úpravy bylo odstranění možných pochybností o tom, zda i podmínky provozu stanovené v provozních řádech nebo jiných dokumentech schvalovaných v rámci integrovaného povolení, např. havarijních plánech, jsou přímo podmínkami integrovaného povolení, tj. zda tyto dokumenty jsou součástí integrovaného povolení. V této souvislosti lze odkázat rovněž na důvodovou zprávu k novele zákona o integrované prevenci č. 69/2013 Sb., v níže je uvedeno že „§ 16 odst. 1 písm. a) je upřesněn tak, aby bylo jednoznačné, že povinnost dodržovat integrované povolení zahrnuje i povinnost dodržovat podmínky provozu stanovené v provozních řádech, havarijních plánech a případných dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení.“

Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že provozní řády a další dokumenty schválené v rámci integrovaného povolení je nutno považovat za nedílnou součást integrovaného povolení. V případě provozování zařízení v rozporu s těmito dokumenty se tedy jedná o provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením. Ve vztahu k porušení podmínek obsažených v provozním řádu či jiném dokumentu schvalovaném v rámci integrovaného povolení tak podle našeho názoru není pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 37 odst. 4 zákona o integrované prevenci třeba, aby byla v integrovaném povolení jako závazná podmínka provozu stanovena povinnost dodržovat daný dokument.

Právní úpravu postavení provozních řádů v zákoně o integrované prevenci lze považovat za analogickou k právní úpravě v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 12 odst. 4 písm. d) tohoto zákona náleží provozní řád mezi závazné podmínky pro provoz stacionárního zdroje obsažené v povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d). Na dodržování provozního řádu se tak vztahuje povinnost provozovatele stacionárního zdroje provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu, stanovená v § 17 odst. 3 písm. a) zákona o ochraně ovzduší. Této povinnosti odpovídá skutková podstata správního deliktu uvedeného v § 25 odst. 2 písm. a), spočívajícího v provozování stacionárního zdroje bez povolení provozu nebo v rozporu s ním. Podle § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší je povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) u zařízení v režimu zákona o integrované prevenci nahrazováno integrovaným povolením.

III.3. Nahrazování stanoviska k nevyjmenovaným zdrojům podle zákona o ochraně ovzduší

01. ledna 2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 369/2016 Sb. Novelou bylo mezi správní akty podle zákona o ochraně ovzduší nahrazované integrovaným povolením zahrnuto i závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 podle § 11 odst. 3 uvedeného zákona.

42/53

Aktuální textace § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší je následující:

Závazné stanovisko podle § 11 odst. 2 písm. c), povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) a závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

Aktuální textace § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší je následující:

Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle jiného právního předpisu18). Závazné stanovisko se nevydává k vodním dílům určeným pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle jiného právního předpisu19.

Je důležité upozornit na skutečnost, že dle § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší integrovaným povolením není nahrazováno závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k umístění stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Důvodem je zachování systémového postavení integrovaného povolení zejména vůči územnímu a stavebnímu řízení podle stavebního zákona.

Nejdříve je nutné si uvědomit, že formálně z pohledu správního řádu je závazné stanovisko vydáváno ke konkrétnímu návaznému řízení. V případě, že toto závazné stanovisko by mělo být nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení, ale zároveň neprobíhá stavební řízení, je bezúčelné vydávat závazné stanovisko, a tudíž nebude nahrazováno integrovaným povolením. Obecní úřad obce s rozšířenou působností pak není v pozici dotčeného orgánu. Vzhledem ke skutečnosti, že integrované povolení nenahrazuje stavební povolení, není relevantní stanovení závazných podmínek pro provedení stavby. I když se stavební řízení nevede, je ale nutné změnu ohlásit podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci a v případě nutnosti stanovit závazné podmínky odpovídající jak zákonu o integrované prevenci, tak § 12 odst. 4 písm. f) zákona o ochraně ovzduší.

Pokud se týká praktické stránky provádění, tak platí dřívější stanovisko MŽP k nahrazování závazných stanovisek20.

K nahrazení závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností k provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 integrovaným povolením bude docházet pouze u těch zdrojů, které jsou integrální součástí činností v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci anebo přímo spojených činností podle § 2 písm. a) zákona

18 Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

19 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

20 Publikováno např. jako kapitola 3.2. „Kompendia ostatních podkladů“ (září 2016), dostupného v sekci pro autorizované osoby v informačním systému integrované prevence.

43/53

o integrované prevenci. S ohledem na charakter těchto závazných stanovisek, tj. aktů bez přímého dopadu do práv a povinností osob, se nepředpokládá dodatečné rušení či zahrnování již vydaných závazných stanovisek.

Doposud odpovědné úřady (tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností) se tímto posouvají do role dotčených správních úřadů podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci a podle daného ustanovení zákona o integrované prevenci úřad do 7 dnů ode dne, kdy žádost o vydání integrované povolení shledá úplnou, ji zašle k vyjádření příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení.

Podle navazujícího ustanovení § 9 odst. 1 zákona o integrované prevenci příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení. V § 9 odst. 2 zákona o integrované prevenci je zdůrazněno, že vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími. Postavení těchto vyjádření ve vztahu k rozhodnutí o žádosti o vydání integrované povolení je řešeno v § 13 odst. 5 zákona o integrované prevenci. Podle tohoto ustanovení je součástí odůvodnění integrovaného povolení i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, tj. i ve vyjádřeních příslušných správních úřadů, a to v plném rozsahu.

V dané souvislosti rovněž upozorňujeme, že se v § 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci, který stanoví náležitosti obsahu výrokové části integrovaného povolení, obsahuje ustanovení § 13 odst. 3 písm. e), podle kterého je náležitostí integrovaného povolení též výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů (odkaz mj. na zákon o ochraně ovzduší), které se nahrazují integrovaným povolením. Ve výrokové části integrovaného povolení bude uvedeno, že tímto integrovaným povolením se nahrazuje závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3 k určitému stacionárnímu zdroji neuvedenému v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší.

Z praktického hlediska se dělí nahrazovaná závazná stanoviska dle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší na dvě oblasti:

- nahrazení závazného stanoviska k provedení stavby, tedy ke stavebnímu řízení, případně změně stavby a

- nahrazení závazného stanoviska k užívání stavby, resp. ke kolaudačnímu souhlasu.

Závazné stanovisko k užívání stavby nemůže obsahovat žádné podmínky pro provoz zdroje. Toto závazné stanovisko plní roli jakéhosi kontrolního mechanismu, že v průběhu stavby nedošlo ke změně, která by na užívání stavby měla zásadní vliv. V tomto případě z hlediska ochrany ovzduší. Z logiky věci tedy vyplývá, že ani integrované povolení nebude běžně obsahovat jiné dodatečné podmínky provozu, než které vyplývají z běžného užívání. To však nevylučuje, že by ve výjimečných případech konkrétní podmínky provozu integrovaným povolením stanoveny být nemohly, pokud povolující úřad shledá účelné je stanovit a příslušným způsobem odůvodnit.

Složitější situace nastává v případě nahrazení závazného stanoviska k provedení stavby. V tomto případě, vzhledem ke skutečnosti, že závazné stanovisko původně vydávané

44/53

ke stavebnímu řízení je zkonzumováno integrovaným povolením, neslouží již primárně jako podklad pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu. Tím, že jeho vydání je nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení, jsou v něm obsažené podmínky právně vymahatelné rovnou z pozice integrovaného povolení a je ve většině případů zbytečné, aby tyto podmínky byly duplicitně přeneseny do stavebního povolení. Stavebnímu úřadu by měla postačit informace, že závazné stanovisko dle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší je nahrazeno. Nadále platí ustanovení § 45 odst. 1 zákona o integrované prevenci, že stavební povolení pro zařízení spadající pod dikci zákona o integrované prevenci nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení, stavební úřad si tedy v rámci správního řízení může ověřit, že inkriminované závazné stanovisko bylo postupem v řízení o vydání integrovaného povolení nahrazeno.

Z technického hlediska závazné stanovisko ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší ukládá konkrétní podmínky provedení stavby a povolení provozu stacionárního zdroje, které vychází z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. V případě znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit v bodech 3 a 4 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, se k úrovním znečištění jen přihlíží.

Požadavky provedení stavby a povolení provozu stacionárního zdroje by měly mít podobu konkrétních technických požadavků či opatření. V případě stanovení technických opatření je nutné primárně zohlednit požadavky nejlepších dostupných technik ve smyslu § 14 zákona o integrované prevenci s tím, že nesmí být předepisováno použití konkrétní techniky. Z povahy nahrazovaného aktu v kombinaci s požadavky na závazné podmínky provozu na úseku integrované prevence lze vyvodit, že se jedná spíš o podmínky, týkající se technických parametrů zdroje (např. garantovaná účinnost, použité palivo, výška a umístění komínu/výduchu apod.). Předpokládá se, že ověření, zda zdroj splňuje příslušné technické parametry pro provoz, bude provedeno v rámci postupů podle zákona o integrované prevenci.

Pokud jsou potenciální požadavky na stacionární zdroj dostatečně saturovány jeho technickými parametry v závazné technické dokumentaci k užité technologii, lze stanovisko omezit na prostý souhlas s provedením stavby / užíváním zdroje v rámci výroku integrovaného povolení. Je nutné si ovšem uvědomit, že v odůvodnění rozhodnutí musí být souhlasné stanovisko řádně zdůvodněno.

III.4. Převody mezi vázanými účty provozovatelů skládek

Řešena je situace, kdy dojde ke změně provozovatele skládky, provozované v režimu zákona o integrované prevenci a původní provozovatele nemá z jakýchkoliv důvodů zrušen vázaný účet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (finanční prostředky jsou převedeny na nového provozovatele). Otázkou je, jak postupovat v případě původního vázaného účtu, na kterém aktuálně figuruje minimální finanční částka.

Podle § 51 odst. 4 zákona o odpadech je podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky, i dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o převodu finanční rezervy

45/53

je smlouva o převodu užívacího práva ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky neplatná. Z toho vyplývá, že předmětem převodu má být celá finanční rezerva.

Pokud tedy v daném případě nebyla převedena celá rezerva (na účtu je minimální finanční obnos), lze souhlasit, že by zbývající částka na účtu byla převedena na vázaný účet stávajícího provozovatele skládky a případné kroky vedoucí k zrušení účtu mají být řešeny výlučně podle zákona o odpadech (§ 51, § 52 atd.).

III.5. Mechanicko-biologické zpracování komunálních odpadů k sanaci skládek

Dále uvedené stanovisko odboru odpadů Ministerstva životního prostředí (MŽP) se týká postupu povolujícího orgánu v situaci, kdy je v zařízení (skládce) záměrem provozovatele instalace mechanicko-biologické úpravy přijímaných komunálních odpadů. Vzhledem k tomu, že se nejedná o ojedinělý případ využívající postupů deklarovaných jako „kompostování“ v rámci skládek, uvádíme tento případ v zobecněné podobě.

Zařízení sestává z drcení, bubnového síta a zrací mezideponie podsítné frakce s tím, že výstupy třídění, odpady katalogové číslo 19 12 12 (lehká nadsítná frakce) a 19 12 09 Nerosty (těžká podsítná minerální frakce), jsou po uložení na mezidepomnii míchány s 19 12 07 Dřevo (dřevěné zbytky z mechanické úpravy dřeva), 17 05 04 Zemina a 19 12 12 (podsítná frakce z drcení stavebních a demoličních odpadů) a dále zpracovávány postupem, který označuje jako „kompostování“. Poté bude vzniklý materiál v budoucnu využíván v rámci rekultivace skládky. Uvedený postup je deklarován jako využití odpadů. Provozovatel tedy ve své žádosti zařadil tuto činnost jako R3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů) přílohy č. 3 zákona o odpadech.

Podle § 2 písm. j) vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu je „využíváním odpadů na povrchu terénu rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, rekultivace odkališť, zavážení vytěžených lomů; využíváním odpadů na povrchu terénu není aplikace na zemědělskou půdu“. Podle § 12 odst. 1 vyhlášky „Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů. …“. Způsob použití podsítné frakce navrhovaný provozovatelem tedy není možný, a to ani po smíšení s jinými odpady.

Podle názoru MŽP není správné zařazení výstupních frakcí podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., Katalogu odpadů. Lehká nadsítná frakce by z podstaty funkce předmětného zařízení měla být zařazena jako druh odpadu katalogové číslo 19 12 10 Spalitelný odpad (palivo vyrobené z odpadu). Současné zařazení podsítné frakce jako druhu odpadů katalogové číslo 19 12 09 Nerosty (např. písek, kameny) rovněž není správné. Pokud je uvedená frakce použita kromě překryvných vrstev i na biooxidační vrstvu pro zneškodňování skládkového plynu z povrchových úniků v souladu s ČSN 83 8034/Z1 Skládkování odpadů – odplynění skládek je nutné, aby se jednalo o biologicky aktivní materiál. Rozhodně tedy není možné takový odpad zařadit jako druh odpadů katalogové číslo 19 12 09 Nerosty (např. písek, kameny).

46/53

Zařazení procesu drcení a třídění odpadů na jednotlivé frakce je možné jako kód R12. Dále musí mít zařízení povolen rovněž kód nakládání D13 míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 přílohy č. 4 zákona o odpadech.

V případě, že by stabilizovaná podsítná frakce byla využita pro účely technického zabezpečení skládky, jednalo by se o kód nakládání R12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R11 přílohy č. 3 zákona o odpadech.

V případě, že by byla skládkována, jednalo by se o kód nakládání D8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 přílohy č. 3 zákona o odpadech.

Z pohledu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) jsou odpovídající činnosti v jeho příloze č. 1 následující:

D8 5.1. a) Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den (…) - biologická úprava

5.3. a) 1. Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za (…) - biologická úprava

D12 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu21

R12 5.3. b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den (…) - předúprava odpadu pro tepelné zpracování22

I v případě, že není uvažovaným postupem překročena žádná z výše prahových hodnot, pokud probíhá na skládce v režimu integrované prevence, naplňuje potenciálně vymezení přímo spojené činnosti podle § 2 písm. a) zákona o integrované prevenci

Pro úplnost je nutné uvést, že stabilizovaná frakce musí v souladu s bodem 10 přílohy 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. splňovat limitní hodnotu parametru AT4 10 mg O2/g sušiny. Dále musí být stanoveny provozní podmínky pro provozování tohoto mezikroku a to tak, aby nedocházelo k neřízenému anaerobnímu rozkladu organické složky podsítné frakce, uvolňování zápašných látek, skleníkových plynů výluhu atd. Výstup by měl být zařazen jako druh odpadu katalogové číslo 19 03 05 Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04.

21 Teoreticky i 5.1. k) a 5.6.

22 Teoreticky i 5.3. b) 3.

47/53

III.6. Sčítání nádrží povrchových úprav

Sčítání kapacit v rámci jednotlivých vyjmenovaných činností je jedním ze základních principů používaných v rámci problematiky integrované prevence (tj. v rámci zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpis).

Obecně překročení či nepřekročení prahové hodnoty pro kapacitu bývá v mnoha případech rozhodujícím faktorem pro zařazení či nezařazení pod zákon o integrované prevenci. V případě některých činností je posouzení složitější než v jiných případech.

Sčítání kapacit není přímo uvedeno v samotném textu zákona o integrované prevenci, ale v poznámce v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Znění této poznámky je následující: „Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b).“ Z této formulace je patrné, že se sčítají kapacity činností spadajících do stejné kategorie činnosti, pouze v případě vybraných činností z kategorie 5., která se věnuje problematice nakládání s odpady, je situace poněkud odlišná a ke sčítání dochází již na úrovni nadřazené kategorie.

Problematiky sčítání kapacit se rovněž věnují na více místech Kompendií k integrované prevenci. Konkrétně se jedná o Kompendium pracovních dokumentů v oblasti integrované prevence a omezování znečištění a Kompendium ostatních podkladů v oblasti integrované prevence a omezování znečištění. Zmínit lze např. následující formulaci: „Prahové hodnoty u jednotlivých kategorií jsou obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají.“

Sčítání dílčích kapacit u činnosti kategorie 2.6.

Za relativně problematickou kategorii, které se týká sčítání kapacit, lze považovat kategorii 2.6. z přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci (Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m3.). To je dáno zejména tím, že rozsah typů povrchových úprav je velmi široký a mnohdy je obtížné stanovit, zda se jedná o vanu či lázeň, kde probíhají cíleně chemické nebo elektrochemické reakce či nikoliv.

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí Ministerstva životního prostředí (OPVIP MŽP) a CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která je podporou pro OPVIP MŽP ve věci problematiky integrované prevence (tj. odborná podpora výkonu státní správy podle § 5 zákona o integrované prevenci), se při výkladu opírá o výklad Technické pracovní skupiny k povrchovým úpravám, které bylo zpracováno společností SVÚOM s.r.o. dne 30. 11. 2005.

48/53

Dle tohoto stanoviska se za elektrolytické (odmašťování, pokovení) nebo chemické postupy považují ty, ve kterých dochází k cílené chemické nebo elektrolytické (elektrochemické) reakci s povrchem kovů a umělých hmot. Za tyto lázně lze považovat lázně:

mořící;

fosfátovací;

s pasivací;

dekapovací;

na povrstvení;

na snímání povrchů;

zásobní nádrže reakčních roztoků.

Do celkového objemu lázní (tj. společně s výše uvedenými), který je následně porovnáván s prahovou hodnotou pro kapacitu, je nutno dále přičíst ještě lázně:

sdružených operací (odmaštění + fosfát);

alkalického odmašťování hliníku.

Ještě je nutné v této souvislosti doplnit, že lázně, ve kterých nedochází k reakcím nebo dochází k nepatrným či nechtěným reakcím, se do obsahu, který spadá do kategorie 2.6., nezapočítávají. Jedná se o lázně odmašťovací a oplachovací.

Sčítání tedy probíhá bez ohledu na výduchy/komíny či průduchy, které zmiňuje v této souvislosti legislativa ochrany ovzduší (viz dále).

Dále je uvedeno, že na základě dlouhodobé diskuse a prověřování, se Technická pracovní skupina pro povrchové úpravy došla k závěru, že kataforéza, anaforéza, elektroforéza, elektrolytické nanášení organických povlaků a podobná zařízení (různě zvaná) se zařazují z hlediska zatížení životního prostředí.

Alkalické odmašťování hliníku je jmenovitě uvedeno ve stanovisku Technické pracovní skupiny pro povrchové úpravy. Obecně při odmašťování dochází k odstranění tuků, prachových částic, zbytků po tryskání, kovové třísky a vody. Nečistoty jsou vázány fyzikální adsorpcí a adhezními silami. Odmašťování následuje po hrubém odstranění oxidů a hydroxidů. Alkalické odmašťování je prováděno pomocí vodních roztoků. Aplikuje se ponorem nebo postřikem

zpravidla za teploty 60 až 90°C při koncentraci 1 až 10 % a po dobu 5 až 10 minut23. Hlavní složkou těchto vodných odmašťovacích roztoků jsou hydroxidy NaOH, nebo kyseliny, NaCO3, Na3 PO4, uhličitany, křemičitany, polyfosfáty, soda, fosforečnany, boritany a komplexotvorné

23 Na jiných zdrojích se uvádí odlišné hodnoty (40 – 70°C po dobu 1 – 20 minut – http://www.salum.cz/index.php/salum-praskove-lakovani-praskova-lakovna-komaxitovani-komaxit-5/40-salum-preduprava-povrchu-pred-lakovanim-praskove-mokre).

http://www.salum.cz/index.php/salum-praskove-lakovani-praskova-lakovna-komaxitovani-komaxit-5/40-salum-preduprava-povrchu-pred-lakovanim-praskove-mokre

http://www.salum.cz/index.php/salum-praskove-lakovani-praskova-lakovna-komaxitovani-komaxit-5/40-salum-preduprava-povrchu-pred-lakovanim-praskove-mokre

49/53

látky a smáčedla. Z povrchu podkladu se mohou uvolňovat kovy (včetně stopových prvků jako je olovo, které mohou mít toxický vliv).24

Sčítání kapacit z hlediska problematiky ochrany ovzduší

Problematice sčítání kapacit stacionárních zdrojů (tepelného příkonu spalovacích nebo celkové projektované kapacity jiných) se podrobně věnuje i § 4 odst. 7 a 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o ochraně ovzduší uvádí následující: „Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Pokud je sečtením jmenovitých tepelných příkonů nebo projektovaných kapacit stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity nepřekračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, překročena hodnota pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, zařazují se tyto zdroje do příslušného kódu v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity překračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, se nesčítají s příkony nebo kapacitami zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu nepřekračují. V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje neuvádí jeho jmenovitý tepelný příkon, vypočte se jako podíl jmenovitého tepelného výkonu a jemu odpovídající tepelné účinnosti, případně výpočtem z jiných dostupných parametrů.“ Odst. 8 dále upřesňuje, že odst. 7 se nepoužije u e) „stacionárních zdrojů používajících organická rozpouštědla, které typově spadají pod stejný kód podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu; tyto zdroje se sčítají, jsou-li umístěny ve stejné provozovně, bez ohledu na to, zda dosahují hranice projektované spotřeby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“ Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů je zařazena v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kategorii 4.12, přičemž její znění je velmi podobné po obsahové stránce se zněním v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci: „Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně větším než 30 m3 (vyjma oplachu).“

Doplňujeme, že odbor ochrany ovzduší MŽP k problematice sčítání stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší zveřejnil metodický pokyn, který je k dispozici ke stažení pod následujícím odkazem – http://www.mzp.cz/cz/scitani_stacionarnich_zdroju_znecistovani_ovzdusi25. Tento metodický pokyn se právě zabývá i aplikací ustanovení § 4 odst. 7 a 8 zákona o ochraně

24 http://ust.fme.vutbr.cz/svarovani/opory_soubory/renovace_a_povrchove_upravy__kubicek.pdf

25 Dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP se v současné době pracuje na aktualizaci tohoto metodického pokynu, aby byl plně v souladu s aktuálními dotčenými právními předpisy.

http://www.mzp.cz/cz/scitani_stacionarnich_zdroju_znecistovani_ovzdusi

http://ust.fme.vutbr.cz/svarovani/opory_soubory/renovace_a_povrchove_upravy__kubicek.pdf

50/53

ovzduší, která upravují pravidla pro sčítání jmenovitých tepelných příkonů spalovacích stacionárních zdrojů a jmenovité kapacity ostatních stacionárních zdrojů za účelem stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu a celkové jmenovité kapacity, jak již bylo zmíněno výše.

III.7. Hodnocení charakteru změn – aktuální judikatura

Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku 2 As 92/2016 – 76 ze dne 16.09.2016 vyjádřil poměrně zásadním způsobem k postupu, jak určovat charakter změnového řízení ve vztahu k možným dopadům na životní prostředí

Popis kauzy

Zařízení (elektrárna) ohlásilo krajskému úřadu plánovanou změnu provozu zařízení. Mimo jiné požadovala zvýšení emisních stropů TZL na léta 2016-2018 t, snižující se v letech 2019 a 2020. V rámci smluvní výměny části emisních stropů s dalšími elektrárnami požadovala zvýšení emisního stropu TZL pro toto zařízení na rok 2014. Po oznámení zahájení řízení sdělil žalobce, že se do tohoto řízení přihlašuje jako účastník a současně se vyjádřil k věci samé. Krajský úřad rozhodl usnesením, že žalobce je účastníkem správního řízení. V odůvodnění vydaného rozhodnutá následně poukázal na to, že ohlášená změna v provozu zařízení je důsledkem změny paliva spočívající ve zvýšení jeho kvality (vyšší výhřevnost) spojené s výrazným snížením emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku, ovšem se zvýšenou produkcí TZL, což celkově vyhodnotil jako kladný vliv na zatížení ovzduší. K připomínkám uplatněným v řízení žalobcem uzavřel, že se nejedná o podstatnou změnu ve smyslu zákona o integrované prevenci. Žalobce rozhodnutí napadl odvoláním namítajícím nedostatky procesní i věcné.

Argumentace odvolání se soustředí na posouzení, zda se jedná o podstatnou změnu ve smyslu zákona o integrované prevenci, a dochází k závěru, že tomu tak není. Dále poukazuje na neřešené emise benzo(a)pyrenu.

Povolovací orgán výslovně konstatoval, že změna sama o sobě nedosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, nejde ani o změnu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu, ani o změnu zahrnující výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami nebo vyplývající z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení.

K tomu konstatoval závěr rozptylové studie o nevýznamném vlivu změny paliva na množství emisí TZL i na zatížení daného území a dále poukázal na kladná vyjádření Krajské hygienické stanic i České inspekce životního prostředí.

Odvolací orgán vytkl krajskému úřadu určité nepřesnosti, neshledal v nich však důvod ke zrušení prvostupňového rozhodnutí. K emisím benzo(a)pyrenu uvedl, že zařízení není považováno za zdroj jeho emisí. K možnosti výměny emisních stropů uvedl, že k takovému postupu postačí, že jsou provozovatelé zařazeni ministerstvem do Přechodného národního plánu již při jeho tvorbě; podmínkou užití postupu tedy není schválení plánu.

Řešený rozsudek krajského soud posuzoval podmínky účastenství žalobce ve správním řízení pohledem dvou ze žaloby plynoucích směrů: jednak zda se jedná o podstatnou změnu,

51/53

protože dosahuje prahových hodnot, jednak zda účastenství neplyne z výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.

Určení charakteru změny

Kasační soud posoudil účastenství plynoucí z podstatné změny integrovaného povolení ve smyslu § 2 písm. i) bod 1 zákona o integrované prevenci.

Právní názory již Nejvyšším správním soudem vyslovené v obdobných případech jsou takové, že na specialitu ustanovení o účastnících v zákoně o integrované prevenci poukázal rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 1 As 43/2011 - 53. V rozsudku ze dne 12. 2. 2015, č. j. 9 As 152/2014 - 43, tento soud vyslovil, že „(p)ři výkladu tohoto ustanovení je nutné vycházet také ze smyslu a účelu zákona o integrované prevenci, kterým je dosáhnutí vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění. Jedním z principů práva životního prostředí, jehož je integrovaná prevence součástí, je princip účasti jednotlivce i veřejnosti na rozhodování o životním prostředí.“ Dále zde správní soud vyslovil, že prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci musí sama o sobě dosahovat oznámená změna. V rozsudku ze dne 3. 12. 2015, č. j. 9 As 113/2015 - 42, pak Nejvyšší správní soud uvedl, že „(z)měna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu“, což dále specifikoval tak, že se nejedná pouze o změny, které spočívají ve změně či rozšíření technologie či výrobní kapacity, a že změnou provozu je i změna ve způsobu provozu. Z toho lze pro daný případ dovodit závěr, že změnu kvality paliva, která se odrazí v prahových hodnotách emisí, lze považovat za skutečnost, která se projeví v provozu daného zařízení a je také příčinou nutnosti změny integrovaného povolení.

Krajský soud zaujal názor, že pro posouzení významu změny je v daném případě podstatná skutečnost, že žadatel přešel z útlumového režimu do plného provozu a dále že současně změnil kvalitu paliva, což mělo vliv na množství emisí škodlivých látek. S tímto závěrem se však Nejvyšší správní soud neztotožňuje. Předmětem řízení byla změna integrovaného povolení. Pro určení, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoliv, je rozhodující, zda tato změna sama o sobě dosahuje prahových hodnot či nikoliv. Změna integrovaného povolení spočívá ve změně podmínek provozu a ve stanovení nových hodnot. Existuje zde předchozí integrované povolení, které žadatel požaduje změnit. Rozhodná je kvantita a kvalita této změny, bez ohledu na skutečnost, zda předchozí povolení bylo v plné míře čerpáno či nikoliv. Hodnoty plynoucí z předchozího integrovaného povolení byly určeny v řízení o předchozí změně integrovaného povolení. Pokud předchozí podmínky povolení nebyla formulována tak, že zařízení je v útlumovém režimu, nemá skutečnost útlumu provozu a nynějšího přechodu z něho na plný provoz pro stávající řízení význam.

V rámci odůvodnění rozhodnutí a následném odvolení se při argumentaci rozptylovou studií a dalšími podklady vycházelo z porovnání údajů o skutečných emisích dosahovaných při „spíše útlumovém“ provozu předchozího vlastníka, konkrétně jsou porovnávány skutečné údaje o emisích škodlivých látek v roce 2012 a zčásti roku 2013, tedy byly brány v úvahu skutečné emise spojené s omezeným provozem a dříve užívaným palivem a tyto byly porovnávány s emisním zatížením plynoucím ze dvou skutečností - plným provozem a změněným palivem

52/53

charakterizovaným větší výhřevností spojenou s výrazným vlivem na množství emisí, a tím i vlivem na zatížení ovzduší. K tomu je třeba připomenout, že účelem rozptylové studie nebylo kvantitativní vyjádření požadované změny oproti předchozímu integrovanému povolení, ale vyjádření zatížení emisemi v důsledku změny paliva. Rozptylová studie z července 2014 ani z února 2015 nijak nepracuje s hodnotami plynoucími z předchozího povolení, ale změnou stávajícího a požadovaného zatížení emisemi. To má jistě význam pro posouzení únosnosti předpokládaného zatížení v daném území. Vyhodnocení, zda se jedná o změnu podstatnou, či nikoliv, však musí pracovat s předchozím povolením jako se vstupním údajem. Pokud tedy žalovaný a krajský soud posuzovali, o jakou změnu se jedná, bylo třeba, aby toto srovnání provedli; to neučinili.

Nejvyšší správní soud proto nepřisvědčil závěru krajského soudu, že se jedná o podstatnou změnu ve smyslu § 2 písm. i) bodu 1 zákona o integrované prevenci proto, že přechod z útlumového režimu a změna paliva vyvolá emise přesahující limity stanovené v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci. Krajský soud vůbec nehodnotil, zda těchto hodnot dosahuje změna sama o sobě, tedy nezohlednil rozdíl mezi předchozím a požadovaným integrovaným povolením. Proto i závěr krajského soudu o vlivu emisí benzo(a)pyrenu na výsledné emise TZL je z daného hlediska předčasný.

Druhým posuzovaným důvodem, který by mohl zakládat účast žalobce na řízení, je podle § 2 písm. i) bod 3 zákona o integrované prevenci také změna zahrnující výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5). Krajský soud se zabýval vztahem těchto limitů a hodnot plynoucích z BREF, přičemž připustil aplikaci § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci právě jako „podpůrné orientační vodítko“ pro posouzení, zda se v daném případě jednalo o podstatnou změnu, či nikoliv. Tuto úvahu nejvyšší správní soud v zásadě nerozporuje, nicméně v praktické rovině opět chybí srovnání s hodnotami předchozího povolení, což postrádá jak rozsudek krajského soudu, tak i rozhodnutí o dovolání. Tuto skutečnost považuje patrně kasační soud za klíčovou vadu.

Další z pohledu řízení klíčovou otázku, tj. posouzení otázky emisí benzo(a)pyrenu jako látky, pro kterou nejsou v BREF ani v legislativě stanoveny emisní limity/hodnoty emisí, nechává rozsudek bohužel bez jednoznačné odpovědi.

V důsledku uvedené judikatury bude upraven pracovní podklad k této věci v rámci „Kompendia ostatních dokumentů“.

53/53

Obsah

I. AKTUÁLNÍ A PŘIPRAVOVANÉ METODIKY A PODKLADY ........................................................ 10

I.1. Vazba nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci – doplnění k závěrům o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (zveřejněno, zahrnuje corrigendum) ..................... 10

I.2. Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a závěrů o nejlepších dostupných technikách (návrh aktualizace) ........................................................................................................................... 15

I.3. Minimální požadavky na závazné emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími technikami (BAT-AELs) pro výrobu papíru (návrh) ............................................................... 25

I.4. Legislativní změny v oblasti nakládání s odpady ve vztahu k zákonu o integrované prevenci (návrh) ................................................................................................................... 30

II. ZPRACOVANÉ ANALÝZY ........................................................................................................ 35

II.1. Analýza délky řízení u tzv. nepodstatných změn integrovaných povolení ................... 35

II.2. Analýza zveřejňování zpráv o plnění závazných podmínek provozu za rok 2014 ......... 38

III. LEGISLATIVNÍ OTÁZKY ......................................................................................................... 40

III.1. Nahrazování správního aktu podle § 17 odst. 1 vodního zákona ................................ 40

III.2. Problematika provozních řádů podle zákona o ochraně ovzduší ................................ 40

III.3. Nahrazování stanoviska k nevyjmenovaným zdrojům podle zákona o ochraně ovzduší .............................................................................................................................................. 41

III.4. Převody mezi vázanými účty provozovatelů skládek ................................................... 44

III.5. Mechanicko-biologické zpracování komunálních odpadů k sanaci skládek ................ 45

III.6. Sčítání nádrží povrchových úprav ................................................................................ 47

III.7. Hodnocení charakteru změn – aktuální judikatura ...................................................... 50

23.5.2017

1

Aktuální novelizaceodpadových předpisů

Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl

Nový Katalog odpadůVyhláška č. 93/2016 Sb. – účinnost 1. dubna 2016

Důvody přípravy nového předpisu� Doplnění provedení ekoauditové novely ve vztahu kautovrakům (2013).

� Provedení změn v souvislosti s infringementovou novelou,reakce na nezbytnou novelizaci vyhlášky č. 376/2001 Sb.

� Nové rozhodnutí EU 2014/955/EU, kterým se novelizujeevropský katalog odpadů (2000/532/ES). Nově transpoziceevropského katalogu zcela v jedné vyhlášce. Dříve byla částzařazování do kategorie N provedena vyhláškou č. 376/2001 Sb.

� S ohledem na požadavky LRV zpracována zcela novávyhláška, která nahradí vyhlášku č. 381/2001 Sb.

Nový Katalog odpadů

� Definovány pojmy používané ve vyhlášce – nebezpečná látka,těžký kov, přechodný kov, stabilizace, částečně stabilizovanýodpad, solidifikace.

stabilizací - procesy, které mění nebezpečnost složek odpadu,a tím mění kategorii nebezpečný odpad na kategorii ostatníodpad,

částečně stabilizované odpady – odpady, které postabilizačním procesu obsahují nebezpečné složky, jež nebylyzcela přeměněny ve složky, které nejsou klasifikovány jakonebezpečné a které by se v krátkém, středním nebo dlouhémčasovém období mohly uvolňovat do životního prostředí,

solidifikace – procesy, kterými se mění pouze fyzikálnískupenství odpadu pomocí přísad beze změny chemickýchvlastností odpadu.

23.5.2017

2


� Zařazování ke druhu odpadu je stejné.

� Autovraku se po odnětí nebezpečných částí a kapalin sezařazuje do kategorie O bez nutnosti vyloučení nebezpečnýchvlastností.

� Zařazování do kategorie odpovídá zákonu po novelizaci v roce2013. Plně transponuje evropské rozhodnutí.

� Upraveno označování odpadů po vyloučení nebezpečnýchvlastností „N/O“. Týká se odpadů, které nemají zrcadlovoupoložku. U zrcadlové položky bude přeřazeno ke katalogovémučíslu, které je odpadem kategorie ostatní.

(v hlášení se odpad zařazený do kategorie ostatní pozná tak, žev poznámce musí být uvedeno číslo osvědčení o vyloučenínebezpečných odpadů)


� Zachovány náležitosti obecního úřadu ORP na zařazeníodpadu. (Provedení § 5 zákona – v novém zákoně budezrušeno)

� Zrušen samostatný seznam nebezpečných odpadů.

� V seznamu odpadů byly doplněny 3 nové druhy odpadů

01 03 10* Červený kal z výroby oxidu hlinitého obsahujícínebezpečné látky neuvedený pod číslem 01 03 07



� Ruší se vzor potvrzení o převzetí kauce (již ekoauditovounovelou zrušeno zmocnění)

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Úprava zákona novelizačním zákonem č. 223/2015 Sb.

� Nebezpečné vlastnosti stanoveny nově přímo použitelnýmpředpisem EU (1357/2014). Odstranění přílohy č. 2 zákona.

� Elektronizace provádění hodnocení nebezpečných vlastností.Od 1. 1. 2016.

� Zákon byl doplněn tak, aby bylo zřejmé, že hodnocení můžeprovádět více osob.

� Přechodné ustanovení stanoví platnost dosavadních pověřeník hodnocení nebezpečných vlastností i pro nově vymezenénebezpečné vlastnosti.

� Přechodné ustanovení rovněž nastavuje platnost dosavadníchosvědčení o vyloučení NV do konce doby, na kterou bylavydána.

23.5.2017

3

Nová vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Vyhláška č. 94/2016 Sb. – účinnost 1. dubna 2016

Důvody přípravy nového předpisu

� Změny v souvislosti s nařízením Komise č. 1357/2014

� Provedení novelizace zákona v části elektronizace provádění hodnocení nebezpečných odpadů.

� Nové rozhodnutí EU 2014/955/EU, kterým se novelizuje evropský katalog odpadů (2000/532/ES).

� S ohledem na rozsah změna bylo možné očekávat stejný postoj LRV jako v případě katalogu odpadů, proto byl zpracován zcela nový předpis.


� Vyhláška rovněž jako předchozí stanovuje požadavky na žádost o pověření. Nově požadovány další informace nezbytné pro vytvoření přístupu v rámci ISPOP.

� Nově nastaveny požadavky na žádost o prodloužení pověření.

� Požadavky na obsah školení jsou rozšířeny o znalost právních předpisů a zejména o výuku práce v prostředí ISPOP.

� Oproti dosavadním předpisům jsou nebezpečné vlastnosti a většina kritérií vymezeny přímo nařízením EU. Některá kritéria v rozhodnutí 2014/955/EU – ta jsou v novém katalogu odpadů.

� V příloze této vyhlášky jsou stanovena kritéria pro hodnocení nebezpečných vlastností HP 9, HP 14 a HP 15.


Požadavky na zkoušení odpadů

� Nově nastaveny požadavky na zkoušení odpadů včetněvzorkování. Vyhláška vychází z technické normy ČSN EN 14899Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů.

� Odpovědnost za zpracování programu zkoušení a plánuodběru vzorků má pověřená osoba, která a je zodpovědná zakonečné hodnocení odpadu.

� Rozšiřuje se okruh osob, které jsou oprávněny k odběruvzorků. (pověřená osoba, certifikovaná odborně způsobiláfyzická osoba, laboratoř nebo odborné pracoviště)

� V rámci ověřování může vzorky odpadů odebírat podle plánuodběru vzorků i fyzická osoba, kterou osoba uvedenáv předchozím bodě před odběrem prokazatelně proškolila.Proškolení má platnost 1 rok.

23.5.2017

4


Požadavky na hodnocení odpadů

� Požadavky na hodnocení odpovídají dosavadní úpravě.

� Oproti dosavadní právní úpravě nastaven požadavek nauchovávání dokumentace provedeného hodnocení. Pověřenáosoba je povinna uchovávat všechny dokumenty souvisejícís hodnocením nebezpečných po dobu nejméně 5 let.

� Žádost se podává prostřednictvím ISPOP, sdělení a osvědčeníse vydává prostřednictvím ISPOP a v listinné podobě.

� Součástí osvědčení a sdělení v listinné podobě jedokumentační zpráva. Náležitosti obsahu dokumentační zprávyjsou vymezeny v příloze vyhlášky.

Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Vyhláška č. 83/2016 Sb. – účinnost 21. března 2016

Důvody novelizace vyhlášky� Infringementové řízení, doplnění transpozice rámcovésměrnice o odpadech.

� Provedení změn týkajících se evidencí a ohlašování podlenovely zákona.

� Přizpůsobení novému občanskému zákoníku

� Kontinuální snaha ministerstva o řešení problematiky krádežíkovů.

� Změny ve značení chemických látek a směsí, zavedenízmocnění pro stanovení samostatného značení NO v zákoně


Úpravy žádosti o souhlas

� přizpůsobení novému občanskému zákoníku

� zavedení požadavku na uvádění souřadnic zařízení

� nově požadavky na uvádění kapacit zařízení (doposud pouzeskládky)

� nově údaje o výrobcích, které budou ze zařízení vystupovat

� doplnění údajů o IČZ (provedeno v celém předpisu)

� doplnění požadavku infringementu § 1 odst. 1 :

„q) opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpadya způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude poukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.“

23.5.2017

5


Nebezpečné odpady

� Požadavky na shromažďování a skladování nebezpečnýchodpadů jsou přizpůsobeny novým chemických předpisům.

� Zjednodušeno označování shromažďovacího prostředku NO(nemusí být jméno odpovědné osoby). Zároveň sjednoceno spožadavky na značení nebezpečného odpadu.

� Úprava odkazů na nařízení, které stanoví nebezpečnévlastnosti.

� V návaznosti doplnění požadavků na obsah identifikačníholistu nebezpečného odpadu.

�Přechodné období pro změnu značení do konce května 2016.


Nebezpečné odpady

� Požadavky na značení nebezpečných odpadů jsou podrobněvymezeny v nové příloze č. 29.

� Objevili se nejasnosti při výkladu přílohy.

� Dostačující je pokud je označen shromažďovací prostředek.

� Označen musí být symbolem vymezeným v příloze.

� Rozměr symbolu je nastaven na vnější hranu červenéhočtverce.

� Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem senezapočítává do minimálních rozměrů štítku.


Identifikační list nebezpečného odpadu

� Specifikovány podrobnosti chemických a fyzikálních vlastnostíodpadu. Např. skupenství, barva, chemická stabilita, možnostnebezpečných reakcí.

� Podrobnější požadavky na informace o složení odpadu, onebezpečných složkách (nebezpečných chemické látky podleCLP) a jejich koncentracích.

� Uvedení technických požadavků na soustřeďování.

� Specifikovány požadavky na uvedená opatření při nehodách.

� Nebude výrazně rozsáhlejší než doposud, jsou pouzespecifikovány požadavky, které by tam měly být již v současnédobě.

� Přechodné ustanovení pro úpravu ILNO do konce května2016.

23.5.2017

6


Výkup kovových odpadů

� Rozšíření druhů odpadu, na které se vztahuje povinnostidentifikace a platby převodem nebo složenkou.

� Rozšíření zákazu výkupu částí vybraného výrobku odfyzických osob o autovraky. Z důvodu velmi častéhoneodborného rozebírání. Nastavena výjimka pro autobateriijakožto součást autovraku.

� Jednoznačné vymezení odpadů, na které se vztahujepovinnost platby převodem nebo složenkou. Jedná se o všechnyodpady, u kterých je nastavena povinnost identifikace a které jezakázáno vykupovat od FO.

Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb.Přejímka odpadů do zařízení

� Doplněny požadavky na uvádění IČZ.

� Vymezen požadavek na uchovávání dokumentůprovozovatelem zařízení po dobu pěti let.

� Stanovena povinnost dodavateli uvádět identifikační čísloprovozovny tak, aby to provozovatel mohl uvádět v evidenci. Vpřípadě vzniku odpadu mimo provozovnu se místo IČP uvádíORP podle místa vzniku.

� Přechodné období, aby si původci mohli na živnostenskémúřadě doplnit IČP do konce dubna, povinnost uvádět ho vevidenci od července.

� Pokud původce nemá IČP přiděleno může si číslo zvolit sám.Nesmí jít o „0“ nebo jejich řadu.http://www.mzp.cz/cz/identifikacni_cisla_provozoven_sdeleni


Vyhláška č. 387/2016 Sb.� účinnost od 1. ledna 2017

Důvody novelizace vyhlášky� Reakce na povinnost využívat sedimenty na povrchu terénuv odpadovém režim.

� Aktuální nebo přetrvávající problémy.

- Úprava definic - stabilizace a využívání na povrchu terénu.

- Limity pro obsah škodlivin při překročení DOC.

- Nakládání se odpady vystupujícími z úpravy SKO.

23.5.2017

7

Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb.Definice� sedimentem – materiál vytěžený z vodních nádrží, vodníchploch a koryt vodních toků vzniklý převážně erozí půdy,s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál.

� využíváním odpadů na povrchu terénu – rekultivace povrchuterénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu,vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřenýchskládek, rekultivace odkališť, zavážení vytěžených lomů;využíváním odpadů na povrchu terénu není aplikace nazemědělskou půdu.

� Odstraněna definice stabilizace nově definováno katalogemodpadů a definice úpravy SKO, nově nastaveno jako podmínkauložení SKO na skládku.

Vzorkování odpadů� Program vzorkování musí vycházet s normy ČSN 14899.


Úpravy u ukládání odpadů na skládku

� Nastaveny doplňující limity, které umožňují uložit odpad naskládku, pokud dojde k překročení ukazatele DOC.

� Změny v odpadech, které nelze ukládat na skládku:

� Pneumatiky nelze nově využívat jako TZS, pouze při výstavběa uzavírání skládek.

� Odpady obsahující BRO složku s výjimkou SKO musí splnitparametr stability AT4.

� Nelze skládkovat výstupy z kompostáren a BPS skupiny 1 a 2

� SKO, pouze pokud jsou při jeho shromažďování vytříděny NOa využitelné složky. V případě obcí splněno pokud je obecnísytém nastaven v souladu s § 17 zákona.


Skládkování výstupů z úpravy SKO

� Vztahuje se na všechny technologie MBÚ, MFÚ

� Směsnými komunálními odpady - odpady katalogových čísel20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07

� Výstup z úpravy směsných komunálních odpadů obsahujícíbiologicky rozložitelnou složku může být skládkován:

a) jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 6,5 MJ/kg v sušiněb) samozřejmě stabilita AT4

� Tato změna má odloženou účinnost na 1. leden 2018.

23.5.2017

8

Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb.Využívání na povrchu terénu

� Zákaz výstupů z úpravy SKO a NO (NO po úpravě pouze poodstranění nebezpečných složek)

� Zrušení výjimky pro využívání neupravených SDO, ze kterýchlze odebrat vzorky - výjimka slouží pouze k obcházení zákazu.SDO pouze v podobě recyklátu ze stavebního a demoličníhoodpadu a vybourané betonové bloky.

� Záměr MŽP - rozlišení limitů v sušině podle místa. Vnejcitlivějších místech sušina, výluh i ekotoxicita. Jinak výluh(jako na SIO) a ekotoxicita (sušina pouze do 1m) – v tuto chvíliodmítnuto, změna pouze sedimentů (podle př. č. 9 zákona).

� Záměrem bylo také přizpůsobit test ekotoxicity současnémupoznání a zjednodušit jej. Pouze bakterie, perloočka, řasa, salát.Vhodnější jak z hlediska výpovědi tak etičtější. Bude nastavenojako možnost – tabulka 10.4 přílohy č. 10.

Sedimenty

� Zákon č. 223/2015 Sb. zrušil vyloučení z působnosti pro sedimenty, které splní limity podle přílohy č. 9.

� Zachována výjimka pro sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod.

� § 37t zmírňuje podmínky odpadového režimu pro sedimenty:

Využití na ZPF� Možnost využití v souladu s § 14 odst. 2.� Musí být v souladu se zákonem o hnojivech a o ZPF.� Nevede se odpadová evidence ani ohlašování.

Jako stavební materiál nebo na povrchu terénu� Možnost využití v souladu s § 14 odst. 2.� Úprava vyhlášky č. 294/2005 Sb. S ohledem na přílohu č. 9.� Povinnost vést odpadovou evidenci a ohlašovat.

Sedimenty

Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. (vyhláškou č. 387/2016Sb. od 1. ledna 2017)

� Sedimenty mohou být shromažďovány pouze na pozemcíchkoryta vodního toku nebo vodní nádrže nebo vodní plochy, nebona bezprostředně sousedících, po dobu nejvýše 1 roku.Nevztahují se na ně však jiné požadavky na shromažďování.

� Sedimenty nemusí být skladovány na volném terénu zapodmínek ukládání odpadu na skládku.

� Při přejímce sedimentů do zařízení provozovaného jejichpůvodcem nemusí být provedeny všechny úkony podle přílohyč. 2. (například kontrola atd.)

23.5.2017

9

SedimentyPodmínky pro využití sedimentů na povrchu terénu(vyhláškou č. 387/2016 Sb. od 1. ledna 2017)� Obsah škodlivin v sušině nastaven rozdílně od ostatníchodpadů. Pokud jsou tato kritéria splněna nemusí se na rozdíl odostatních odpadů posuzovat ekotoxicitu.

� Možnost překročení u maximálně tří ukazatelů a to na úroveňpozadí, v takovém případě se je třeba posoudit ekotoxicitu.

� V všech případech možnost zvolit si mezi stávajícím a novýmzpůsobem posuzování ekotoxicity.

� Sedimenty je možné vzorkovat před vytěžením.

Pozor! Sediment nemusí vždy naplnit definici odpadu. Přesto jevhodné limity pro využití ověřit, aby nedošlo k ohroženíživotního prostředí (nastoupila by povinnost zbavit se).

Změny v používání kalů na ZPF

� Novelou zákona č. 223/2015 Sb. opraveny nepřesnosti v § 32 a 33.

� Definice kalu se upravuje tak, aby se v této části jednaloo kaly organického původu. Dosavadní znění bodu 3, kamspadalo cokoliv jiného, neplnilo účel, kterým je jednoznačnéurčení kalu, který může být používán na zemědělské půdě.

� Původní smysl § 33 bylo přímé předání od provozovatele ČOVzemědělci, praxe se však výrazně rozvolnila.

� Návrh umožňuje předání kalu jiné osobě, která provede úpravu. Odosoby, která provede úpravu možno předat pouze zemědělci nebo doskladu, který bude plnit podmínky stanovené vyhláškou. Kal nesmí býtpředáván mezi více sklady.

Nová vyhláška o používání upravených kalů na ZPF

� Nová vyhláška č. 437/2016 Sb., která od 1. ledna 2017zcela nahradila dosavadní vyhlášku č. 382/2001 Sb.

� Zařízení na použití upravených kalů – zařízení podle § 14odst. 2 zákona o odpadech, které zahrnuje všechny díly půdníchbloků, na kterých používá kaly jeden zemědělec, a všechnamísta, kde dočasně ukládá upravené kaly.

� Uložení od výstupu z technologie úpravy do 12 měsíců v ČOVa do 8 měsíců u zemědělce – bez souhlasu.

� Skladování v povoleném zařízení 3 roky, vyplývá z obecnéúpravy skladování v zákoně.

� Nastaveny jednoznačné podmínky pro skladování a dočasnéuložení kalů tak, aby nedošlo k úniku kalů a výluhů z kalů.

23.5.2017

10


Podmínky pro skladování/dočasné uložení

�Musí být popsáno v programu použití

� Omezený obsah sušiny – 4 % nádoby, kontejnery, obaly,jímky, nádrže - jiné způsoby (hromady) 18 %, zároveň omezenívýšky na 3m

� Schválení místa havarijním plánem pouze při nakládání sezávadnou látkou ve větším rozsahu.

� Musí být zabezpečeno proti vstupu cizích osob (závory,zámek, balíky slámy)

� Vzdálenost od obytné zástavby 300 m, s mimo zástavby,která je součástí areálu, kde je kal uložen nebo skladován a100m pro stávající sklady statkových hnojiv.


Podmínky pro skladování/dočasné uložení

� Místo musí být zabezpečeno proti přítoku srážkových a jinýchvod a úniku kalů a výluhů.

� Kaly musí být vždy uloženy odděleně podle technologií úpravykalů, z nichž pocházejí.

�Pokud doba uložení nebo skladování přesáhne 8 měsícůpovinnost provést nové mikrobiologické rozbory, pokudnevyjdou, je nastavena možnost provést dodatečnou úpravukalů v místě (v úvahu přichází vápnění) nebo musí být kalyvráceny do technologie úpravy.


Podmínky při aplikaci kalů

� Po dobu 30 dnů mohou být kaly uloženy na půdním bloku, kdebudou použity. (nezapočítává se do doby podle předchozíhobodu).

� Pro toto uložení jsou rovněž nastaveny podmínky.

18 % sušiny, 50 m od povrchových vod, 300 metrů od obydlí,případně havarijní plán, sklon do 5°

� Schválení místa havarijním plánem pouze při nakládání sezávadnou látkou ve větším rozsahu.

� Do 48 hodin od rozprostření musí být kaly zapraveny.

� Nastaveno přechodné ustanovení pro všechny výše uvedenépovinnosti do konce dubna 2017 (postup podle 382/2001 Sb.)

23.5.2017

11


Mikrobiologická kriteria

� Nastavena nová kriteria, pro která byly převzaty limity dlenařízení o VŽP.

� Do konce roku 2019 je možné používat kaly odpovídajícístávající kategorii I nebo II. Pouze se mění požadavek na početodebíraných vzorků.

� Nastavení požadavků na prokazování účinnosti technologieúpravy. Deset vzorků na vstupu i výstupu během třiceti dnů.

� Přechodné období opět do konce roku 2019, do té doby setechnologie, které doposud produkovaly upravené kaly, považujíza ověřené.

� Technologie, které doposud produkovaly kaly kategorie I sepovažují za již ověřené bez přechodného období.


� Touto vyhláškou byla rovněž novelizována vyhláška č.383/2001 Sb. Nastaveny podmínky pro ohlašování zařízení napoužití kalů na ZPF.

� Zároveň bylo stanoveno přechodné období pro ohlášení tohotozařízení a to do konce listopadu 2017. Jako adresa zařízení seuvede místo, kde dochází k dočasnému uložení kalů nebo pokudzemědělec dočasně neukládá uvede se provozovna, kterápoužívání kalů zajišťuje.

� Následně kraje přidělí zemědělci identifikační číslo zařízení.

� Vydáno sdělení pro způsob ohlášení produkce a nakládání sodpady za rok 2016. V kolonce pro zadání IČZ mělo býtuvedeno „ZPF2016“ a ohlášeno mělo být ORP, podle sídlaprovozovny, která používání kalů zajišťuje.

1

Vydané a připravované

metodické materiály a podklady

Ing. Jan Slavík, Ph.D. / Ing. Barbora Herberková

XXXIV. jednání pracovní skupiny „Kraje a IPPC“


Obsah

• Vazba nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci – doplnění k závěrům o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod /CWW/ (publikováno 31.03.2017)

• Indikativní převodové tabulky mezi činnostmi podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci a některými dotčenými předpisy (publikováno 17.05.2017)

• Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a závěrů o nejlepších dostupných technikách (aktualizace – bude zveřejněna cca 06/2017)

• Minimální požadavky na závazné emisní limity dle úrovní emisí spojenýchs nejlepšími technikami pro výrobu papíru (bude zveřejněno cca 06/2017)

• Legislativní změny v oblasti nakládání s odpady ve vztahu k zákonu o integrovanéprevenci (bude zveřejněno cca 06/2017)

• Metodický podklad k revizi integrovaných povolení a ukládání závazných podmínekprovozu v velkochovů drůbeže a prasat (bude zveřejněno cca 06/2017)

• Metodický podklad k revizi integrovaných povolení, ukládání závazných podmínekprovozu a udělování výjimek v velkých spalovacích zařízení (bude zveřejněno cca12/2017)

Dokument k interpretaci záv ěrů o BAT pro CWW

• Problémem je aplikace § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci s ohledem to, že náplň uvedených závěrů o BAT nesplňuje požadavky ohledně jednoznačné identifikace hlavní činnosti. Hodnoty se závěrů o BAT se budou aplikovat

zároveň s požadavky chemických BREF / závěrů o BAT, které již byly revidovány

podle IED – CAK, LVOC (vyjde tento rok) a u zařízení kategorie 6.11. U ostatních je nutné provést revizi zároveň s aplikací požadavků WGC.

• V souvislosti s tím, že § 9 odst. 2 vodního zákona omezuje povolení k vypouštění odpadních vod na dobu 10/4 let, je nutné vždy zvážit okamžitou aplikaci CWW s ohledem na místní podmínky životního prostředí.

• Závěry o BAT pracují s hodnotou ročního průměru ze směsného vzorku

úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin. Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době. Podle přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. se jedná o typ vzorku C, v případě prokázání dostatečné průtokové stability je možné použít typ vzorku B.

2

Dokument k interpretaci záv ěrů o BAT pro CWW

• BAT je monitorování emisí do vody v souladu primárně s normami EN –požadavek je splněn, pokud se postupuje v souladu s normami, jak jsou uvedeny v metodickém pokynu odboru ochrany vod k nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

• Minimální frekvence monitorování jako denní/měsíční. V případě dostatečné

stability je možné tomu frekvenci monitorování přizpůsobit. Ověření se provádí porovnáním dat získaných z navrhované (tj. redukované) frekvence měření a denního měření za dostatečně dlouhou dobu.

• Požadavky na monitoring toxicity - vhodným způsobem splnění požadavku na posouzení tohoto rizika může být například dotaz / konzultace se správcem

vodního toku či vodoprávním úřadem. Pokud není vznesen od správce vodního toku / vodoprávního úřadu žádný odůvodněný požadavek na zavedení monitoringu ekotoxicity, tak od něj lze upustit.

Převodové tabulky činností

• Indikativní převodové tabulky mezi činnostmi podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci a některými dotčenými předpisy

• Jedná se o pracovní podklad k zajištění jednotného přístupu k problematice.

• Zveřejněna první verze. Počítá se s průběžným vylepšováním a rozšiřováním na základě zkušeností a podnětů, případně změn v legislativě.

• Zahrnuje následující předpisy:

– Zákon č. 201/2012 Sb. (Příloha 2 - Vyjmenované stacionární zdroje)

– Vyhláška č. 415/2012 Sb. (Část II - Specifické emisní limity a technické podmínky provozu)

– Zákon č. 100/2001 Sb. (Příloha 1)

– Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. (Příloha 1 B a C)

– Zákon č. 185/2001 Sb. (Příloha 3 a 4)

– Nařízení (ES) č. 166/2006

Harmonogram p řezkumu povolení a BREF

• Poslední verze byla publikována 20.02.2017

• Aktualizovaná verze obsahuje nové informace, týkající se přijímání BREF a závěrů o BAT k LCP a LVOC.

• Byly opraveny údaje k NFM na základě podnětů od 2 povolujících úřadů.

• Doplněn seznam velkochovů, kde je nutné provést přezkum povolení v souvislosti s přijetím závěrů o BAT IRPP.

• Doplněna část k počítání 4-leté lhůty, která je uvedena v § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci.

• Předpokládá se zveřejnění v horizontu cca 1 měsíce po připomínkách od povolujících úřadů.

3

Minimální požadavky na emisní limity u papíren

• V případě rozdílů mezi hodnotami emisí / emisních limitů ve formátu kg/t mezi přílohou č. 1 B nařízení vlády č. 401/2015 Sb. vlády a závěry o BAT se s ohledem na § 7 odst. 3 uvedeného nařízení vlády se postupuje primárně

podle závěrů o BAT, a to včetně příslušných poznámek pod čarou a doprovodných informací k jejich implementaci.

• Kromě limitů vycházejících ze závěrů o BAT je nutní stanovit emisní limity ve formátu mg/l , které jsou pod kódem 17.12 část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. v případech, kdy pro daný polutant a činnost není stanoven jiný

limit, včetně limitů uváděných jako roční průměr v kg/t.

• Závěry o BAT pracují s hodnotou ročního průměru ze směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin. Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době. Podle přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. se jedná o typ vzorku

C, v případě prokázání dostatečné průtokové stability je možné použít typ

vzorku B.

Legislativní zm ěny v oblasti odpad ů

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Změny ve vyhlášce, které se promítnou do vydaných povolení:

1) Přidělení identifikačního číslo zařízení (IČZ) do popisné části zařízení ve vydaných povoleních.

2) Nově uváděná roční projektovaná kapacita zařízení + další odpovídající kapacity dle typu

Za povšimnutí stojí projektovaná denní zpracovatelská kapacita uvedena v hodnotět/den – důležité pro stanovení denní kapacity zařízení pro zařízení u kat. 5.3. b) - 1.biologická úprava (kompostárny).

Ve stávající úpravě bývá v technické dokumentaci obvykle formát kapacit stanovenve formě roční projektované (maximální) kapacity zařízení a denní kapacita zařízenínení optimálně ošetřena.


Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů

Nový Katalog odpadů obsahuje nové 3 druhy odpadů:

01 03 10* Červený kal z výroby oxidu hlinitého (…)



Současně došlo k textové úpravě názvy skupin a jednotlivých druhů odpadů.

Považujeme za vhodné uvést vydaná integrovaná povolení do souladu s novým Katalogem odpadů, nicméně tato změna nezakládá důvody pro provedení přezkumu závazných podmínek podle § 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci.

4


Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich

využívání na povrchu terénu

Změny podstatné dle zákona o Integrované prevenci:

1. Zařazení sedimentů do působnosti zákona o odpadech.

2. Zrušení výjimky pro využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů na povrch terénu.

3. Nové podmínky pro neupravené směsné komunální odpady (SKO) a biologicky rozložitelné odpady (BRO) a jejich ukládání na skládky.

SKO lze ukládat na skládky pouze po vytřídění NO, komodit určených ke zpětnému odběru s zajištění odděleného soustřeďování rozložitelných složek.

BRO pokud se bude jednat o biologicky rozložitelnou složku směsných komunálních odpadů a musí být splněny body 10 a 11 přílohy č. 1.

Bod 11 nově stanovuje parametr výhřevnosti v sušině 6,5 MJ/kg, který nesmí být překročen a je určen pro technologie na třídění/úpravu směsných KO.


Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich

využívání na povrchu terénu

Vzhledem k novému zařazení sedimentů pod působnost zákona o odpadecha ke změně parametru výhřevnosti bude nutno provést přezkum závaznýchpodmínek vydaných integrovaných povolení dle § 18 odst. 2 písm. c) zákona ointegrované prevenci.

Konkrétně se jedná o zařízení patřící do kategorie činností 5.4. Skládky, které

přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší

než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu dle přílohy č. 1 zákona ointegrované prevenci.

Vzhledem k termínu nabytí účinnosti výše zmíněného bodu 28 čl. I změnovévyhlášky je doporučeno provést přezkum integrovaných povolení

pro předmětná zařízení nejlépe do 31. 12. 2017.

Metodický podklad k velkochov ům

• Podklady budou připraveny k závěrečnému připomínkování v nejbližší době.

• Probíhá konzultace s dalšími zeměmi, používající systém obecně závazných podmínek provozu (Dánsko, Belgie). Velký zájem na využití metodiky má Slovensko.

• Změna sdělení s emisními faktory bude provedena až následně, nicméně dokument nebude na této aktualizaci záviset.

5

Metodický podklad k velkým spalovacím zařízení

• Podklad k vyhodnocení podmínek závěrů o BAT při přezkumu - Požadavky závěrů o BAT se rozdělují do 2 kategorií – technický požadavek, kde se ověřuje splnění v rámci přezkumu (např. aplikace konkrétní techniky) a potenciální závazná podmínka provozu (monitoring, emisní limit apod.)

• Minimální požadavky na emisní limity - Dokument, který definuje obsah a formát závazných podmínek provozu (emisní limity) vč. monitoringu a jeho vyhodnocování. Slučuje požadavky závěrů o BAT a příslušné národní legislativy. Sjednocuje podobu podmínek u srovnatelných zařízení.

• Předpokládá se spolupráce národní technické pracovní skupiny pro velká spalovací zařízení a skupiny „Kraje a IPPC“ při vypracování a připomínkování.

Metodický podklad k velkým spalovacím zařízení

Doplnění metodiky pro tzv. výjimky z BAT

• Bude podkladem pro vyhodnocení ekonomických parametrů v rámci udělování tzv. výjimky z aplikace BAT.

• Jádrem studie bude empirický výzkum na vybraných zdrojích na národní úrovni a provedení analýzy nákladů na snížení emisí ze stávající úrovně (po předchozích

investicích) do úrovní emisí odpovídajících návrhu závěrů o BAT.

• Na základě těchto zjištění by měly být vypočítán rozptyl mezních nákladů na snížení

emisí o 1 tunu polutantu a průměrné náklady na snížení emisí o 1 tunu polutantu. Mezní náklady na snižování emisí zařízeních budou srovnány se zařízeními, kde investice dosud neproběhly, se zařízeními v zahraničí, s ostatními zdroji znečišťování ovzduší (nikoli pouze energetikou).

• V komentáři k těmto údajům bude rovněž doporučeno, jak postupovat při porovnávání těchto údajů s ohledem na jejich přiměřenost.

Kontaktní údaje:

Ing. Jan Slavík, Ph.D.

tel. +420 267 122 808, +420 724 030 [email protected]

Ministerstvo životního prostředíoddělení integrované prevence a IRZ Vršovická 65, 100 10 Praha 10www.mzp.cz/ippc

Děkuji za pozornost

1

XXXIV. jednání pracovní skupiny

„KÚ a IPPC“

� Přehled využití přechodných režimů směrnice2010/75/EU (směrnice IED) pro spalovacístacionární zdroje o celkovém jmenovitémtepelném příkonu 50 MW a vyšším

� Spalovací stacionární zdroje v novele emisnívyhlášky

Čerpání výjimek ze směrnice IED

§ 37 - PNP 63

§ 39 - výjimka SZTE 25

§ 38 - spalovací stacionární zdroje s omezenou životností

1

2

Vyřazení spalovacích stacionárních zdrojů z PNP

� nabytí právní moci rozhodnutí krajských úřadů ozařazení zdroje do režimu podle § 39 zákona oochraně ovzduší (25 zdrojů),

� snížení celkového jmenovitého tepelného příkonuzdroje pod 50 MW (5 zdrojů),

� zrušení zdroje (1 zdroj),

� schopnost zdroje plnit emisní limity stanovenévyhláškou č.415/2012 Sb., ve znění pozdějšíchpředpisů, v souladu s požadavky směrnice2010/75/EU o průmyslových emisích (1 zdroj)

� http://www.mzp.cz/cz/vyrazovani_stacionarnich_zdroju_stanovisko

� Pokles celkového jmenovitého tepelného příkonupod 50 MW

� vyřazení i bez návrhu provozovatele.

� Schopnost plnit před 30. 6. 2020 emisní limity� vyřazení výhradně na žádost provozovatele.

Vyřazení z PNP

Odstavení kotle v provozovně

� Dojde-li např. k odstavení některého kotle v provozovnězařazené v PNP, nebo dojde-li ke snížení jmenovitéhotepelného příkonu pod 15 MW některého z kotlůzařazených v PNP, a v režimu PNP zůstává ještě jedennebo více kotlů, je emisní strop původně stanovenýtěmto spalovacím stacionárním zdrojům zachován vpůvodní výši.

� Nedochází k odstavení celého spalovacího zařízení vesmyslu definic směrnice 2010/75/EU o průmyslovýchemisích, kterému jsou emisní stropy stanoveny.

3

� Pokud jsou v průběhu kalendářního roku z PNPvyřazeny všechny kotle v provozovně zařazené doPNP, je nutno s ohledem na § 37 odst. 2 zákona oochraně ovzduší zajistit splnění závazných podmínekpro provoz zdroje (emisního stropu) stanovenýchk 31. 12. 2015.

� Emisní strop je zkrácen na poměrnou částodpovídající počtu dnů v roce, po které byl zdrojsoučástí PNP. Lze vyřadit z PNP i pouze pro jednuznečišťující látku.

Vyřazení z PNP v průběhu kalendářního roku

Aktualizace PNP na internetových stránkách MŽP

� Věstník Ministerstva životního prostředí leden 2017

www.mzp.cz

� Ovzduší/Metodické pokyny

http://www.mzp.cz/cz/prechodny_narodni_plan_cr

Návrh novely emisní vyhlášky

� Reakce na výtky zaslané EK(EU Pilot) ke směrnici 2010/75/EU - zpřesnění implementace směrnice IED

� Transpozice směrnice MCPD

4

Návrh novely emisní vyhlášky § 3 odst. 3 písm. c)

� směrnice IED požaduje monitorování emisí alespoň každých šest měsíců u spalovacích zařízení, u kterých nevyžaduje kontinuální měření

� stávající znění § 3 odst. 3 písm. c) je zpřesněno tak, aby bylo zřejmé, že povinnost měření bude naplněna dvakrát za kalendářní rok s šestiměsíčním odstupem

Návrh novely emisní vyhlášky § 14 odst. 2

� Přesnější transpozice čl. 30 odst. 7 směrnice IED.

� „V případě změny spalovacího zařízení, která můžemít dopad na životní prostředí a která se týká částizařízení, jež má jmenovitý tepelný příkon 50 MWnebo více, se mezní hodnoty emisí stanovené v části2 přílohy V použijí na tu část zařízení, která sezměnila ve vztahu k celkovému jmenovitémutepelnému příkonu celého spalovacího zařízení.“


� SEL a stavové a vztažné podmínky pro spalovacístacionární zdroje o celkovém jmenovitémtepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž bylapodána kompletní žádost o první povolení provozu7. 1. 2013 nebo později nebo byly uvedeny doprovozu po 7. 1. 2014 uvedené v tabulce 2 části Ipřílohy č. 2 k emisní vyhlášce.

� Na konci § 14 odstavce 2 se doplňuje věta.

5


� Na konci odstavce 2 se doplňuje věta: „Tytospecifické emisní limity a stavové a vztažnépodmínky se použijí také pro spalovací stacionárnízdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW avyšším, u nichž došlo ke změně, která může mítdopad na životní prostředí.“

� Dopadem na životní prostředí se rozumí negativníči potenciálně významně negativní dopad.V případech takové změny je nutné uplatnit emisnílimity z tabulky 2 části 1 přílohy 2.

Transpozice směrnice MCPD

� transpozice směrnice 2015/2193 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení

� spalovací stacionární zdroje se jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 1 MW a nižším než 50 MW upravuje nyní vnitrostátní legislativa

� lhůta pro provedení směrnice do 19. 12. 2017

MCPD dle druhu paliva a příkonového pásma v ČR (studie MPO 2014)

Posouzení dopadů směrnice MCPDPříkonové pásmo (MW) Celkem

Druh paliva 1 až 4.9 5 až 19.9

20 až

50

Počet

zdrojů Podíl

Tříděné hnědé a

černé uhlí 245 30 6 281 4%

Prachové hnědé a

černé uhlí 21 63 10 94 1%

Dřevo a biomasa 224 40 2 266 4%

Topný olej a nafta 469 93 2 564 8%

Zemní plyn 4479 739 96 5314 79%

Bioplyn 182 7 2 191 3%

Celkem 5620 972 118 6710 100%

6

Směrnice MCPD

Stanoveny emisní limity pro SO2, NOx a TZL pro spalovací stacionární zdroje v rozsahu vyšším než 1MW a nižším než 50 MW

� stávající zařízení – uvedená do provozu před 20. 12. 2018

� 5 – 50 MW emisní limity stanoveny od roku 2025

� 1 – 5 MW emisní limity stanoveny od roku 2030

� nová zařízení - uvedená do provozu od 20. 12. 2018

� emisní limity stanoveny od 20. 12. 2018


� Vnitrostátní hodnoty SEL, které jsou přísnější než požadavky směrnice MCPD, nebyly (až na dvě výjimky) zmírňovány.

� Platnost hodnot nových přísnějších SEL, kterou emisní vyhláška stanoví na 1. 1. 2018, posunuta na 20. 12. 2018.


� Agregační pravidla dle směrnice MCP se neaplikují u stávajících zdrojů a SEL jsou stanoveny s ohledem na jmenovitý tepelný příkon zdroje (tj.každého jednotlivého zdroje – kotle, motoru apod.).

� SEL, které jsou ve směrnici MCP přísnější, než hodnoty stávající nejsou aplikovány na zdroje se jmenovitým příkonem nižším než 1 MW tj. nad rámec směrnice MCPD.

7


� Plnění nových emisních limitů pro NOx prostávající plynové turbíny kompresorů naplynárenských soustavách s ohledem na specifickáomezení spojená s jejich modernizací a naenergetickou bezpečnost od roku 2030.

� Zmírnění SEL pro NOx při spalování kapalnýchpaliv 200 mg/m3 místo 130 mg/m3 - jejichdosažení je pro řadu provozovatelů obtížné a jdounad rámec současně platné evropské legislativy.


� Směrnice MCPD má po roce 2018 přísnějšípožadavky na emisní limity pro SO2 pro zařízeníspalující pevné palivo než ČR legislativa. S ohledemna celkové přínosy spalovacích stacionárních zdrojůdodávajících teplo do SZTE mohou členské státyposkytnout výjimku.

� Nové SEL stanovené pro spalovací stacionárnízdroje o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než5 MW, uvedené do provozu před 20. 12. 2018,dodávající alespoň 50 % tepla dodávaného k využitíze stacionárního zdroje, stanoveno jako klouzavýprůměr za období 5 let, v podobě páry či horkévody do veřejné sítě dálkového vytápění, seuplatní od 1.1.2030.

Specifické emisní limity

� Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín

� Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory

� Specifické emisní limity pro plynové turbíny

8


[email protected]

1

Legislativní otázky

Mgr. Hana Nenutilová / Ing. Jan Slavík, Ph.D.



Obsah

Voda

• Nahrazování správního aktu podle § 17 odst. 1 vodního zákona

Ovzduší

• Problematika provozních řádů podle zákona o ochraně ovzduší• Nahrazování stanoviska k nevyjmenovaným zdrojům podle zákona o ochraně

ovzduší

Odpady

• Převody mezi vázanými účty provozovatelů skládek• Mechanicko-biologické zpracování komunálních odpadů k sanaci skládek

Integrovaná prevence

• Sčítání nádrží povrchových úprav• Hodnocení charakteru změn – aktuální judikatura

Nahrazování aktu podle § 17 vodního zákona

• Souhlas ke stavbám, k těžbě nerostů nebo terénním úpravám v záplavových územích § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona je nahrazován integrovaným povolením.

• Dotaz k možnosti vydání souhlasu před vydáním územního povolení. V případě nahrazení integrovaného povolení by tak potenciálně vznikala nutnost vydat před územním povolením i integrované povolení.

• Souhlasy podle § 17 odst. 1 by ze své povahy neměly být vydávány ve fázi, kdy už je stavba povolena.

• Souhlas podle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona lze v rámci integrovaného

povolení vydat až ve fázi před stavebním povolením.

• Bude upraveno v souvislosti s novým stavebním zákonem.

2

Problematika provozních řádů

• Ukotvení povinností podle provozního řádu ve vztahu k jejich závaznosti a vynucování.

• Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevencije provozovatel zařízení povinen provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle

tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech

a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení.

• Tyto dokumenty tedy nejsou podle daného ustanovení odděleny od integrovaného povolení, naopak z dikce daného ustanovení („v souladu s integrovaným povolením…,

včetně“) vyplývá, že je od integrovaného povolení oddělit nelze.

Problematika provozních řádů

• Provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením zahrnuje veškeré podmínky provozu zařízení, které jsou obsahem integrovaného povolení. provozní řády a další dokumenty schválené v rámci integrovaného povolení je nutno považovat za nedílnou součást integrovaného povolení. V případě provozování zařízení v rozporu

s těmito dokumenty se tedy jedná o provozování zařízení v rozporu s integrovaným

povolením.

• Není bezpodmínečně nutné, aby byla v integrovaném povolení jako závazná

podmínka provozu stanovena povinnost dodržovat daný dokument – skutečnost je zřejmá z vlastního zákona.

• Analogicky je nastaven zákon o ochraně ovzduší.

Stanovisko k nevyjmenovaným zdrojům

• Dne 1. ledna 2017 vstoupila v účinnost novela zákona o ochraně ovzduší. Mezi správní akty nahrazované integrovaným povolením zahrnuto i závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 podle § 11 odst. 3 uvedeného zákona. Není nahrazováno závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou

působností k umístění stavby.

• Formálně je závazné stanovisko vydáváno ke konkrétnímu návaznému řízení. Pokud

neprobíhá stavební řízení, je bezúčelné vydávat závazné stanovisko i jej nahrazovat

(obecní úřad obce s rozšířenou působností pak není v pozici dotčeného orgánu). I když se stavební řízení nevede, je nutné změnu ohlásit podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci

3


• Nahrazení závazného stanoviska k užívání stavby - nemůže běžně obsahovat žádné podmínky pro provoz zdroje. Toto závazné stanovisko plní roli jakéhosi kontrolního mechanismu, že v průběhu stavby nedošlo ke změně, která by na užívání stavby měla zásadní vliv.

• Nahrazení závazného stanoviska k provedení stavby - závazné stanovisko původně vydávané ke stavebnímu řízení je zkonzumováno integrovaným povolením a neslouží již primárně jako podklad pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu. V něm obsažené podmínky právně vymahatelné rovnou z pozice integrovaného povolení.


Věcné podmínky v povolení, nahrazující závazné stanovisko

• Podmínky vychází z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit

• Požadavky provedení stavby a povolení provozu stacionárního zdroje by měly mít podobu konkrétních technických požadavků či opatření (např. garantovaná účinnost, použité palivo, výška a umístění komínu/výduchu apod.).

• Pokud jsou potenciální požadavky na stacionární zdroj dostatečně saturovány jeho technickými parametry v závazné technické dokumentaci k užité technologii, lze stanovisko omezit na prostý souhlas.

Převody mezi vázanými účty majitelů skládek

• Dojde ke změně provozovatele skládky, provozované v režimu zákona o integrované prevenci a původní provozovatele nemá z jakýchkoliv důvodů zrušen vázaný účet

(finanční prostředky jsou převedeny na nového provozovatele).

• Podle § 51 odst. 4 zákona o odpadech je podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky, i dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o převodu finanční rezervy je smlouva neplatná.

• Součástí smlouvy by měla být celá rezerva. Pokud tedy v daném případě nebyla převedena celá rezerva, tak se zbývající částka převede na vázaný účet stávajícího provozovatele skládky a případné kroky vedoucí k zrušení účtu mají být řešeny výlučně podle zákona o odpadech.

4

Mechanicko – biologická úprava komunálního odpadu

• Týká se postupu povolujícího orgánu v situaci, kdy je v zařízení (skládce) záměrem provozovatele instalace mechanicko-biologické úpravy přijímaných komunálních odpadů. Následně proběhne „kompostování“ nadsítné a podsítné frakce.

• Podle § 2 písm. j) vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu „Na povrchu terénu nelze využívat

(…) výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů.“

• Na biooxidační vrstvu pro zneškodňování skládkového plynu z povrchových úniků v souladu s ČSN 83 8034/Z1 Skládkování odpadů – odplynění skládek je nutné, aby se

jednalo o biologicky aktivní materiál. Nesmí se jednat o nerosty či podobné materiály.

Mechanicko – biologická úprava komunálního odpadu

• Stabilizovaná frakce musí v souladu s bodem 10 přílohy 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. splňovat limitní hodnotu parametru AT4 10 mg O2/g sušiny. Dále musí být stanoveny provozní podmínky pro provozování tohoto mezikroku a to tak, aby nedocházelo k neřízenému anaerobnímu rozkladu organické složky podsítné frakce, uvolňování zápašných látek, skleníkových plynů výluhu atd.

• Prováděná činnost má být správně zařazována pod následující kódy přílohy č. 3 a 4 zákona o odpadech: D8, D12 a R12

• Odpovídá činnostem 5.1. a), 5.3. a) 1., 5.3. b) , 5.4. (teoreticky 5.1. k), 5.3. b) 3., 5.6.).

• Do režimu integrované prevence může spadat i jako tzv. přímo spojená činnost.

Sčítání kapacit nádrží u povrchových úprav

• Provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením zahrnuje veškeré podmínky provozu zařízení, které jsou obsahem integrovaného povolení. provozní řády a další dokumenty schválené v rámci integrovaného povolení je nutno považovat za nedílnou součást integrovaného povolení. V případě provozování zařízení v rozporu

s těmito dokumenty se tedy jedná o provozování zařízení v rozporu s integrovaným

povolením.

• Není bezpodmínečně nutné, aby byla v integrovaném povolení jako závazná

podmínka provozu stanovena povinnost dodržovat daný dokument – skutečnost je zřejmá z vlastního zákona.

• Analogicky je nastaven zákon o ochraně ovzduší.

5

Hodnocení charakteru změn – aktuální judikatura

• Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku 2 As 92/2016 – 76 ze dne 16.09.2016 vyjádřil poměrně zásadním způsobem k postupu, jak určovat charakter změnového řízení ve vztahu k možným dopadům na životní prostředí

• Podle zákona o integrované prevenci se změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o

sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

• Podle soudu se nejedná pouze o změny, které spočívají ve změně či rozšíření

technologie či výrobní kapacity, a že změnou provozu je i změna ve způsobu provozu. Změnu kvality paliva, která se odrazí v prahových hodnotách emisí, lze považovat za skutečnost, která se projeví v provozu daného zařízení a je také příčinou nutnosti změny integrovaného povolení.

Hodnocení charakteru změn – aktuální judikatura

• Rozhodná je kvantita a kvalita této změny, bez ohledu na skutečnost, zda předchozí

povolení bylo v plné míře čerpáno či nikoliv. Hodnoty plynoucí z předchozího integrovaného povolení byly určeny v řízení o předchozí změně integrovaného povolení. Pokud předchozí podmínky povolení nebyla formulována ta, že zařízení je

v útlumovém režimu, nemá skutečnost útlumu provozu a nynějšího přechodu z

něho na plný provoz pro stávající řízení význam.

• Pokud je podkladem pro rozhodování o charakteru změny rozptylová studie, musí tedy pracovat s hodnotami z povolení a nikoliv reálným stavem.

Kontaktní údaje:


tel. +420 267 122 808, +420 724 030 [email protected]



23.5.2017

1

ČIŽP - XXXIV. TPS „KÚ a IPPC“

Antonín Kroupa24.5.2017, Teplá

1

Obsah prezentace

• Vyhodnocení plnění plánu a programů běžných kontrol IPPC zařízení 2014 – 2016,

• Hlavní kontrolní zjištění

• Aktivity ČIŽP vzhledem k novému zákonu o odpovědnosti za přestupky

2

Plán a programy kontrol

• První plán byl tedy, na základě stanovení rizikovosti zařízení, zpracován pro dodržení tříleté lhůty po jednotlivých letech v rozsahu 2014 až 2016 pro 1613 zařízení na rok 2014 a dále aktualizován pro 1664 na 2015 a 1708 zařízení na 2016.

• Obdobně byl zpracovává plán na druhou „tříletku“ 2017- 2019. V současné době je v IS IPPC evidovaných celkem cca 1733 IPPC zařízení.

3

23.5.2017

2

Typy kontrol v rámci integrovaných agend

4

• Tzv. integrované kontroly byly prováděny jako celkové komplexní kontroly provozovatele v oblasti ŽP (i nad rámec IP) nebo jako kontroly dle specifických úkolů, či problematiky regionu při zohledněni úrovní a druhů emisí, citlivosti místního prostředí a rizika havárií (např. kontroly na zařízeních, kde v minulosti docházelo k závažným porušením zákona o integrované prevenci, haváriím, mediálně sledovaných atd.).

Typy kontrol v rámci integrovaných agend

5

• Dále se jednalo též o kontroly složkové (vícesložkové) na zařízeních pod IPPC na plnění podmínek IP, které by byly jinak (pod složkovými povoleními) běžně prováděny v rámci složkových specifických úkolů odbornými odděleními ochrany ŽP (voda, ovzduší, odpady), např. energetická i výrobní zařízení jako elektrárny, výtopny, cementárny, vápenky; nejvýznamnější čistírny odpad. vod, chemické provozy, subjekty nakládající ve větším rozsahu se závadnými látkami, skládky nebezpečných odpadů apod.

Plnění plánu a programu 2014 - 2016

6

• Celkem Inspekcí naplánováno 2014 až 2016: 619 + 658 + 640 = 1917 běžných kontrol IPPC zařízení

• Provedeno 2014 až 2016: 842 + 876 + 863 = 2581kontrol. V tomto počtu jsou zahrnuty i kontroly nad rámec plánu a programů běžných kontrol (mimořádné, opakované – kterých bylo do cca 20%), ale tříletý plán byl s mírnou rezervou splněn.

23.5.2017

3

Hlavní kontrolní zjišt ění

7

Inspekce kontrolami zjistila porušení právních předpisů na ochranu životního prostředí, a to především neplnění závazných podmínek provozu IP jako např.:

• nesprávné nakládání s nebezpečnými odpady (odpad podobný komunálnímu), předání odpadu neoprávněné osobě, nevedení evidence, chybné hlášení o produkci a nakládání s odpady, neohlášení přenosu látek v odpadech,

• ukládání na tělese skládky i jiných odpadů než povolených, nedostatečné vyplňování základních popisů u přijímaných odpadů, nezajištění měření prašnosti,

• překročení emisí polutantů (např. oxid uhelnatý), neaktualizování provozního řádu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší,


8

• neprovedení jednorázového měření emisí do 3 měsíců od uvedení stacionárního zdroje do provozu, přesun místa pro měření emisí,

• při nakládání s vodami (neprovedení zkoušek těsnosti, překročení povoleného množství odběru podzemních vod, neaktualizování havarijního plánu),

• neprovozování dle provozních řádů (technické podmínky provozu aj.),

• nádoby se závadnými látkami umístěné na vodohospodářsky nezabezpečené ploše, atd.

Formální zjištěni:

• nesoulad schválených dokumentů s popisem zařízení,

• neohlášení měření v požadovaném termínu.


9

• Dále nesplnění ohlašovací povinnosti dle zákona o integrované prevenci, tzn. neohlašování:

� zpráv s údaji o plnění závazných podmínek IP,

� souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší,

�přenosů (přesprahových), či úniků látek např. amoniaku,

�mimořádných situací,

� změn integrovaného povolení atd.

• Dalšími porušeními bylo nesplnění podmínek stanovených pro likvidaci zařízení nebo dokonce provoz bez IP.

• Samostatnou kapitolou ještě zůstává problematika změn složkových zákonů a jejich promítnutí do IP.

23.5.2017

4

Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP

10

• Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich + Zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

• Pracovní skupina (právníci, ředitelé OI) – ved. Mgr. Petra Horčicová, ředitelka OI Plzeň ([email protected], tel. 377 993 410, 731 405 348).

• Školení – proběhla na OI a ŘDT, lektoři:

� Mgr. Svatava Havelková – ještě bude:

� Ing. Mgr. Strakoš - ještě bude 17.7.2017

� Kontaktní osoba ČIŽP – Bc. Vorasická Iveta ([email protected], personální oddělení, tel. 222 860 264, 731 405 062)


11

• Zpracováno 19 vzorů a 77 pomůcek:

�1 – Zahájení řízení bez poškozeného

�2 – Zahájení řízení bez poškozeného s § 36/3

�3 – Zahájení řízení s poškozeným

�4 – Změna právní kvalifikace

�5 – Rozhodnutí FO

�6 – Rozhodnutí PO a FOP

�7 - § 64 – Usnesení o předání věci

�8 - § 76 odst. 1 a 2 – Odložení věci

�9 – § 76 odst. 5 – Odložení věci


12

� 10 - § 85 odst. 1 - Přerušení řízení

� 11 – Rozhodnutí – právní nástupce

� 12 – Příkaz FO

� 13 – Příkaz PO a FOP

� 14 – FO – Upuštění od potrestání

� 15 – PO a FOP – Upuštění od potrestání

� 16 - § 86 – Usnesení o zastavení řízení

� 17 - § 86 – Usnesení o zastavení řízení poznamenané do spisu

� 18 - § 86 – Vyrozumění o zastavení řízení

� 19 - § 84 – Zákaz zrušení, zániku a přeměny PO

23.5.2017

5


13

Další pomůcky (vzory):• poučení obviněného o jeho právech

• § 41 - rozhodnutí/příkaz při požití absorpční zásady

• § 88/2 s §78/2 - zahájení společného řízení s více obviněnými

• § 88/2 - rozhodnutí/příkaz ve společném řízení s více obviněnými

• vyrozumění podatele (§42)

• usnesení o tom, že ústní jednání bude veřejné (§ 49 odst. 4)

• vyrozumění účastníků o provádění důkazů mimo ústní jednání (§ 51 odst. 2)

• usnesení o povinnosti předložit listinu (§53 odst.1)

• usnesení o povinnosti strpět ohledání/předložit věc (§54 odst.1)

• § 88/5 - usnesení o vyloučení věci ze společného řízení

• § 53, §54 a § 93/1písm. g) - rozhodnutí o zabrání věci/náhradní hodnoty – vzor samostatného rozhodnutí a výroku o zabrání, který bude součástí rozhodnutí, v němž bude vyslovena obviněného

• § 83/1 - rozhodnutí o uložení záruky za splnění povinnosti

• § 89/4 - vyrozumění poškozeného o nemožnosti rozhodovat o uplatněném nároku, byla-li již škoda nahrazena


14

• usnesení o opravě zřejmých nesprávností písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 70)

• opravné rozhodnutí (§70)

• rozhodnutí o autoremeduře (§87)

• předání spisu se stanoviskem (§88 odst. 1

• § 97/3 - rozhodnutí o zrušení vydaného rozhodnutí a zastavení řízení

• § 101/2 - vyrozumění obviněného o tom, že přezkumné řízení již nelze zahájit

• § 85/2 - přerušení řízení z jiných důvodů než je podání kasační stížnosti

• rozhodnutí s poškozeným – výrok o povinnosti k náhradě škody/ její části/ nepřiznání nároku a odkázání na příslušný orgán (§89/2a 3 a §93/1písm. h) a výrok o náhradě nákladů řízení (§95/2 a §93/1písm. i); odůvodnění těchto výroků a poučení o opravném prostředku (§96/1písm. b)

• usnesení podle § 39 odst. 1 a § 36 odst. 3, resp. § 39 odst. 1 a 36 odst. 1 a 3

• usnesení podle § 39 odst. 1 a § 37 odst. 3 o lhůtě k odstranění vad podání (např. odvolání)

• usnesení podle prodloužení lhůty (§ 39 odst. 2)

• usnesení o odepření nahlížení do spisu (§ 38 odst. 5)

• usnesení o ne/prominutí zmeškání úkonu, např. odvolání (§ 41 odst. 6 a 7)

• přerušení řízení (§64)


15

• § 64 - oznámení přestupku jinému správnímu orgánu – pokud jsme neprováděli žádné úkony, v opačném případě bude věc předána podle (§ 73), jde-li o podnět, bude podatel vyrozuměn v souladu s § 42 správního řádu

• § 80/4 - předvolání obviněného/obviněných/podezřelého/podezřelých k ústnímu jednání

• § 80/2 - usnesení o zamítnutí návrhu obviněného na nařízení ústního jednání

• § 4/6 - vyrozumění služebního funkcionáře/ příslušného orgánu o vydání rozhodnutí o přestupku obviněného, který je příslušníkem bezpečnostního sboru či osobou podléhající vojenské kázeňské pravomoci

• soupis součástí spisu (§17 odst. 1)

• protokol o ústním jednání, do něhož bude zaznamenán mj. výslech obviněného podle § 82 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., pokud bude prováděn, výslech svědků apod. (§ 18)

• protokol o provádění důkazu (výslech svědka, ohledání apod., nejsou-li prováděny v rámci ústního jednání) mimo ústní jednání (§ 18)

• protokol o nahlížení do spisu (§ 18)

• § 83/3 - příkaz - uložení záruky za splnění povinnosti

• § 83/2 - rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o uložení záruky za splnění povinnosti/příkaz

• § 78/4 – oznámení o rozšíření předmětu řízení o další skutek

23.5.2017

6


16

• vyrozumění obviněného o tom, že „poškozený“ z důvodu překážky litispendence nebo věci rozhodnuté není účastníkem řízení (byl-li již vyrozuměn o tom, že „poškozený“ nárok uplatnil)

• vyrozumění osoby oprávněné nakládat s ohledávanou věcí (§ 54 odst. 3)

• usnesení o ustanovení znalce (§56)

• vyrozumění účastníků o ustanovení znalce (§56)

• předvolání svědka (§55 a §59)

• rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty (§62; § 137 odst. 2)

• § 84/2 a 3 - rozhodnutí o zrušení zákazu přeměny/zrušení/zániku právnické osoby

• § 84/4 - vyrozumění orgánu či osoby vedoucí veřejný rejstřík o zákazu/zrušení zákazu přeměny/zrušení/zániku právnické osoby

• § 80/4 - předvolání poškozeného k ústnímu jednání; bylo-li nařízeno po uplatnění nároku, jde podle § 68 písm. b) o účastníka řízení

• poučení poškozeného o jeho právech v řízení

• závěr v protokolu o kontrole, že porušením právní povinnosti nedošlo k ohrožení ani poškození právem chráněného zájmu do té míry, aby se mohlo jednat o přestupek (chybí tedy společenská škodlivost ve smyslu § 5 zákona č. 250/2016 Sb.), a proto nebude zahajováno řízení o přestupku


17

• usnesení o námitce podjatosti (§14 odst. 2 a 7)

• usnesení o určení jiné úřední osoby namísto osoby podjaté (§14 odst. 4)

• záznam o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou (§15 odst. 4)

• § 73 zákona č. 250/2016 Sb. a § 8 zákona č. 251/2016 Sb. - oznámení přestupku příslušnému správnímu orgánu, zejména poškození cizí věci

• vyrozumění „poškozeného“ o tom, že přestupkem na úseku ochrany ŽP nebyla majetková škoda způsobena a přestupek proti majetku byl oznámen příslušnému orgánu, kde může svůj nárok uplatnit (uplatnil-li nárok u ČIŽP, jinak vyrozumíván nebude)

• § 70/1 - vyrozumění známého „poškozeného“ o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody a o nařízeném ústním jednání

• usnesení – 36 odst. 3 – poškozený (nebude-li ústní jednání)

• usnesení o zajištění důkazu před zahájením řízení (§ 138 odst. 2)

• vyrozumění potenciálních známých účastníků o zajištění důkazu (§138 odst. 3)

• protokol o zajištění důkazu (§ 138 odst. 4)

• vyrozumění o usnesení poznamenaném do spisu (ve vzorech už je vyrozumění o zastavení řízení) (§76 odst.3)


18

• § 49/1 správního řádu - vyrozumění známého „poškozeného“ o nařízeném ústním jednání (bude-li nařízeno až v průběhu řízení)

• § 80/3 - usnesení o zamítnutí návrhu poškozeného na nařízení ústního jednání

• § 47/1 - vyrozumění o zahájení řízení, uplatnil-li poškozený nárok před zahájením řízení

• § 87 – rozhodnutí o narovnání

• vyrozumění o provedení opravy zřejmých nesprávností v protokolu (§18 odst. 5)

• usnesení o provedení opravy v protokolu (§18 odst. 6)

• usnesení o ustanovení/zrušení ustanovení opatrovníka (§32)

• usnesení o uznání/neuznání úkonů učiněných ve prospěch účastníka řízení jinou osobou než zástupcem (§ 34 odst. 4)

• § 70/2 a § 89/2 - usnesení, kterým bude „poškozený“ odkázán se svým nárokem na soud nebo jiný orgán veřejné moci pro opožděnost uplatnění nároku; pokud ale bude ve věci nařízeno později první ústní jednání, bude mít znovu možnost nárok uplatnit a je třeba ho o nařízeném jednání vyrozumět

• § 70/3 - vyrozumění „poškozeného“, že o jeho nároku na náhradu škody nelze rozhodovat z důvodu překážky litispendence nebo věci rozhodnuté, tedy že se nestal účastníkem řízení – poškozeným

23.5.2017

7


19

• § 70/3 a § 89/5 - vyrozumění „poškozeného“ o výsledku řízení

• vyrozumění obviněného o tom, že „poškozený“ uplatnil nárok na náhradu škody, stal se účastníkem řízení – poškozeným, a v řízení bude o nároku rozhodováno

• rozhodnutí o obnově řízení/ zamítnutí žádosti o obnovu (§100 odst. 6)

• nové rozhodnutí (§ 101)

• usnesení o zastavení řízení o žádosti vydání nového rozhodnutí (§102 odst. 4)

• záznam o podání vysvětlení (§ 137 odst. 3)

• svědečné, ušlý zisk... (§79)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Děkuji vám za pozornost.

Ing. Antonín Kroupa

[email protected]

www.cizp.cz

20

23.5.2017

1

„Kraje a IPPC“

Připravované zm ěny v zákon ě o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Ing. Milan Muzikář

Teplá, 24. – 25. května 2017

Program prezentace (1)

1. Novela zákona EIA

• Transpozice směrnice 2014/52/EU

(tzv. revize směrnice EIA)

• Zjednodušení a zrychlení procesu EIA a

povolovacího procesu

- aktuálně po 2. čtení v Poslanecké sněmovně PČR (SN č. 1003)

Program prezentace (2)

2. Novela stavebního zákona

• Integrace procesu EIA do územního či

společného územního a stavebního řízení

• Zjednodušení a zrychlení povolovacího

procesu

- aktuálně projednávána ve výborech Senátu ČR (ST č. 108)

23.5.2017

2

1. Novela zákona EIA - zjednodušení

Navazující řízení

Nyní: Pouze příkladný výčet nejčastějších řízení

navazujících na proces EIA

Po novele: Taxativní výčet všech 14 řízení, která

považována za navazující řízení

- 12 konkrétních typů správních řízení + 2 typy dalších

řízení (velmi specifické případy)

- jednoznačný výčet řízení = zvýšení právní jistoty

investorů


Navazující řízení

Zejména:� územní řízení� stavební řízení� řízení o povolení hornické činnosti� řízení o povolení k nakládání s povrchovými a

podzemními vodami� řízení o vydání integrovaného povolení� řízení o vydání povolení provozu stacionárního

zdroje� řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k

využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů

+ další uvedená řízení


Změna režimu tzv. podlimitních záměrů

• Alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a zároveň

umístění v ZCHÚ

• Změna podlimitního záměru alespoň o 25 % limitní

hodnoty a zároveň v součtu překročení limitní

hodnoty (částečná ochrana proti salámování)

• Změna podlimitního záměru alespoň o 25 %

v ZCHÚ

V obecném území do 100 % a v ZCHÚ do 25 %

= NEPODLÉHÁ

23.5.2017

3


Omezení počtu záměrů podléhajících zákonu EIA

• Kategorie I – povinný celý proces EIA

• Kategorie II – o nutnosti celého procesu EIA se

rozhoduje ve zjišťovacím řízení

• „Kategorie III“ – záměry, které nedosahují limitních

hodnot kategorie II, tzv. podlimitní záměry, o nutnosti

zjišťovacího řízení rozhoduje krajský úřad

• „Kategorie IV“ – záměry, na které se zákon vůbec

nevztahuje


Omezení počtu záměrů podléhajících zákonu EIA

• Převod z kategorie I do kategorie II

proces EIA zjišťovací řízení

• Převod z kategorie II do kategorie III

zjišťovací řízení podlimitní posouzení

• Převod z kategorie III do kategorie IV

podlimitní posouzení nepodléhá zákonu


Přechod z kategorie I do kategorie II - příklady

• Zařízení k výrobě surového železa

• Povrchová úprava látek (lakovny)

• Výroba chemických látek

• Výroba výbušin

• Výroba cementu

• Úprava uhlí

• Zalesňování a odlesňování

23.5.2017

4


Přechod z kategorie I do kategorie II - příklady

• Zařízení k výrobě energie (z 200 MW na 300 MW)

• ČOV (z 100 tis. EO na 150 tis. EO)

• Potrubí (z délky od 20 km na 40 km)

Přechod z kategorie II do „kategorie III“ - příklady

• Nadzemní elektrické vedení (spodní limit délky 2 km)

• Zřízení k odstraňování odpadů (spodní limit 250 t

nebezpečných opadů a 2 500 t ostatních odpadů)


Snížení množství posuzovaných podlimitních záměrů –

kat. III

Dříve: Na celém území ČR

cca 2 000 podlimitních záměrů ročně

Z toho pouze 40 postoupilo do zjišťovacího řízení

Po novele: Pouze ve zvláště chráněných územích

Předpoklad cca 300 podlimitních záměrů ročně, tj. cca 1 700

podlimitních záměrů se nebude nově vůbec posuzovat


Úplné vypuštění (bez nutnosti posuzovat dle

zákona EIA) - kat. IV - úplný výčet

• Podzemní elektrické vedení

• Výroba nábytku

• Impregnace dřeva

• Drožďárny

• Polygrafické provozy

• Budování podzemních prostor

23.5.2017

5


Praktický příklad

Čerpací stanice na pohonné hmoty

1t 200 t

Průměrně cca 50 záměrů ročně (např. neveřejné čerpací stanice zemědělských družstev)

Po novele cca 5 záměrů ročně

90 % snížení


Záměr Před novelou Po novele

ČOV 120 tis. EO Celý proces EIA Zjišťovací řízení

Zařízení k výrobě cementu

Celý proces EIA Zjišťovací řízení

Zařízení k výrobě nábytku

Zjišťovací řízení Nepodléhá

Čerpací stanice o kapacitě 150 t

Zjišťovací řízení Nepodléhá mimoZCHÚ


Změna posudku = zrychlení procesu EIA

• Nově nebude rozesílán a zveřejňován

• Podklad pro příslušný úřad

• Zveřejnění pouze na internetu až se stanoviskem EIA

• VP se koná před finalizací posudku

• Lhůtu pro zpracování posudku určí příslušný úřad,

maximum je 60 + 20 dnů

• Posíleny sankce za nedodržení lhůty

= časová úspora minimálně o 45 dnů

23.5.2017

6

1. Novela zákona EIA - povinnosti

Periodické prodlužování platnosti stanoviska EIA

• Dříve: Vydáním prvního navazujícího rozhodnutí je

stanovisko EIA platné navždy = neudržitelný stav z

hlediska novely směrnice EIA

• Po novele: Běh lhůty nebude ničím přerušen, což bude

u nově posuzovaných záměrů kompenzováno

prodloužením platnosti z 5 na 7 let s možností

prodloužení o dalších 5 let


Platnost stanovisek EIA - obecně

• 7 let + možnost opakovaného prodlužování o dalších 5let - lhůta platnosti stanoviska se nově nepřerušuje

• Hodnotí se pouze změny v území a poznatky a metodyposuzování, které by mohly mít dopad na aktuálnoststanoviska EIA

• Změny záměru nově řešeny pouze v rámci CS• Možnost částečného prodloužení• Stanovisko musí být platné v každém jednotlivém NŘ• 60 dnů fikce platnosti v případě zrušení

prvostupňového navazujícího rozhodnutí


Předejití problému s historickými stanovisky EIA

Stanoviska EIA zejména v oblasti dopravní infrastruktury

vydaná v letech 2003 – 2010

Novelou nastavený mechanismus pro prodlužování

platnosti i pro tato historická stanoviska EIA

Po novele bude třeba požádat o prodloužení platnosti,

lhůta pro podání žádosti prodloužena do konce roku 2018

23.5.2017

7


Platnost stanovisek EIA - přechodná ustanovení

Nutnost prodloužit všechna již vydaná stanoviska EIA k dosud nepovoleným záměrům:

o Stanoviska vydaná po 1. 1. 2014 (relativně „nová“)� platnost nově 7 let

o Stanoviska vydaná před 1. 1. 2014 (starší/historická) � dosud platná či prodloužená – platnost dle původní

či prodloužené platnosti, minimálně však do 31. 12. 2018, možnost dále prodloužit

� platná v důsledku přerušení lhůty – platnost uplyne 31. 12. 2018, možnost dále prodloužit (případná prodloužená lhůta počítána ode dne prodloužení)


Coherence stamp

Nově:

• Změna lhůt (žádost nutno podat nejdříve 90 dnů před,

nejpozději však v den podání žádosti o zahájení

navazujícího řízení)

• Fikce stažení žádosti o CS, pokud není lhůta dodržena

• CS se vydává v každém NŘ

• Možnost reagovat na překonané podmínky (určit, které

neproveditelné), a to případně v součinnosti

s dotčenými orgány

1. Novela zákona EIA – vztah k IPPC

• Řízení k vydání integrovaného povolení - NŘ

• Po novele:

� povinnost porovnání s BAT již ve fázi přípravy oznámení/dokumentace EIA

� Platnost stanoviska EIA

� CS

23.5.2017

8


Zásadní koncepční změna povolování staveb podle

stavebního zákona

Nyní: Proces EIA, uzemní řízení a stavební řízení probíhají

odděleně a časově po sobě

Po novele: Pokud si investor tak zvolí, proces EIA, uzemní

řízení a stavební řízení proběhnou v jednom tzv.

„společném územním a stavebním řízení s posouzením

vlivů na životní prostředí“


Nově zavedená řízení:

� Územní řízení s posouzením vlivů na životní

prostředí (ÚŘ + EIA)

� Společné územní a stavební řízení s posouzením

vlivů na životní prostředí (ÚŘ + SŘ + EIA)

- využití některého z nových řízení je fakultativní,

i nadále existuje dosavadní model EIA -> ÚŘ -> SP

(je na vůli investora, jaké řízení zvolí)


Princip společného řízení:

• Předkládá se pouze jedna společná dokumentace

• Běží jedno společné řízení, které vede stavební úřad

• Příslušný úřad EIA zajišťuje i nadále proces EIA, oba

úřady postupují ve vzájemné součinnosti

• Společné vyjádření veřejnosti, společné veřejné ústní

jednání podle stavebního zákona (je-li nařízeno)

• Není třeba vydávat tzv. coherence stamp

• Případné odvolání a soudní žaloba může být podána

pouze vůči jednomu povolení, tj. jednou

23.5.2017

9


Vztah k IPPC

• Nyní: Integrované povolení se vydává před vydáním stavebního povolení

• Po novele:

� Integrované povolení lze vydat až po vydání stavebního povolení

� odklad vykonatelnosti stavebního/společného povolení do právní moci integrovaného povolení

Prostor pro vaše dotazy…

1

Novinky z EU




Obsah

Projednávání BREF / závěrů o BAT

• velká spalovací zařízení• velkoobjemová organická chemie

Projekty a aktivity na úrovni EU

Aktuální stav revize LCP BREF

9. jednání fóra pro výměnu informací podle čl. 13 IED proběhlo 20. října 2016

• Fórum je teoreticky poslední příležitostí ke korektuře tohoto dokumentu před hlasováním ve výboru čl. 75 dle IED. Fórum sestává z členských států a nevládních a průmyslových organizací.

• CZ zejména požadovalo na jednání úpravu emisních limitů pro NOx a SO2. Připomínka však nebyla konsenzuální, zejména díky odporu FR a SE, a tudíž nebyla zapracována.

• Naopak u NOx byla nad rámec předchozích koordinačních jednání vzájemná podpora s DE.

• Jednání probíhalo v napjaté atmosféře, organizace diskuzí EK byla vnímána problematicky.

• Agenda je pod určitým mediálním tlakem vyvolaným environmentálními organizacemi.

2

Aktuální stav revize LCP BREF

11. jednání výboru podle čl. 75 IED proběhlo 28. dubna 2017

• Návrh pozice České republiky na hlasování ve výboru podle čl. 75 IED podmiňuje souhlas zapracováním minimálně úprav v oblasti NOx a SO2, případně uspokojivým vysvětlením nebo i úpravami u emisí Hg.

• Na jednání byla odsouhlasena jediná změna oproti dříve rozeslanému textu –Na základě požadavku Řecka byla odložena účinnost významné části dokumentu až na rok 2030 (u stávajících zařízení) a 2025 (u nových) v případě tzv. malých/mikro izolovaných systémů.

• Proti dokumentu hlasovala významná skupina zemí (Německo, Polsko, Česko, Finsko a řada dalších), nicméně velmi těsně se nepodařilo vytvořit blokační menšinu. Dokument byl tedy schválen většinou 65,14% hlasů (potřebné minimum je 65%).

• Česká republika již zaslala v průběhu května připomínky k překladu u konečné podoby dokumentu, jak bude publikován v Úředním věstníku EU.

Aktuální stav revize LCP LVOC

• 10. jednání fóra podle článku 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích proběhlo 05.04.2017

• LVOC BREF povede k revizi všech integrovaných povolení, kde je uvedena významná část činností kategorie 4.1. jako hlavní. Na území státu se jedná o desítky významných zařízení. Odhady nákladovosti se pohybují v nižších desítkách milionů za jedno zařízení.

• V závěrečné fázi projednávání došlo k přesunu řady technik z LVOC BREF do připravovaného BREF pro čištění odpadních plynů v chemickém průmyslu (WGC).

• FR společně s několika dalšími státy (vč. CZ) navrhovala redukci požadavků na kontinuální monitoring pro zařízení mezi 50 – 100 MW. Jinak nebyly na jednání zásadnější připomínky.

• Předpokládá se bezproblémové schválení ve výboru podle čl. 75 IED a následné zveřejnění v Úředním věstníku EU během tohoto roku

3


Klíčové environmentální otázky

• Výstupem má být postup, který by umožnil efektivnější tvorbu BREF a hodnot emisí spojených s BAT. Cílem je zrychlit tvorbu BREF s tím, že sběr dat bude zacílen na polutanty s největším potenciálním efektem na životní prostředí a nejvyšším potenciálem snížení. Aktivity byly zahájeny v roce 2013 v reakci na workshop v Berlíně.

Registr průmyslových míst EU

• Cílem projektu je efektivní spojování dat z nejrůznějších reportingů, které má Evropská komise k dispozici – vzájemné ověřování, redukce duplicit a napojení na geografické údaje. Vedlejším produktem je hierarchizace terminologie v rámci různých předpisů. V květnu byl dokončen proces připomínkování konečné podoby.

• Členské státy si nyní budou vyvíjet potřebné nástroje pro poskytnutí dat. Ostrý provoz bude zahájen v roce 2018.


Profily jednotlivých zemí

• Zmapování důležitosti jednotlivých sektorů v členských zemích – dopady na životní prostředí i další aspekty (ekonomické, sociální).

• V dotazníku se řeší největší výzvy a tlaky v oblasti průmyslových emisích v jednotlivých zemích. Jedná se zejména o provozy, kde je identifikovaný velký politický, mediální, sociální či environmentální aspekt.

• Za ČR se objevují elektrárny, Moravskoslezský kraj, spalovny odpadu, likvidace starých ekologických zátěží apod.

Aplikace článku 15 (4) IED

• Zmapování praxe v jednotlivých státech v návaznosti na proběhlé aktivity IMPEL. Bude zaměřeno na výrobu železa/oceli a výrobu skla.

• V metodické oblasti pak bude hodnocena kalkulace nákladů, vyhodnocování environmentálních přínosů a hodnocení jejich vzájemné proporcionality. Studie bude dokončena počátkem roku 2018.

Kontaktní údaje:

Ing. Jan Slavík, Ph.D.tel. +420 267 122 808, +420 724 030 [email protected]



1

Integrovaný registr znečišťování– porovnání

ohlašování za roky 2015 a 2016

Eduard HlavatýOdbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované

prevence Ministerstva životního prostředí

KÚ a IPPC Teplá24. – 25. května 2017

Obsah

� Úvod do problematiky IRZ� Právní předpisy� Novela zákona o IRZ a příloha� Počet ohlašujících provozoven do IRZ za roky 2014 a

2015� Podrobnější údaje k ohlašování přenosů látek v

odpadech do IRZ za roky 2015 a 2016� Závěr

Úvod do problematiky IRZ� IRZ – Integrovaný registr znečišťování životního

prostředí;

� IRZ je databází údajů ohlášených provozovatelidotčených provozoven, a to již od ohlašovacího roku2004;

� IRZ je primárně cílen na veřejnost dle principu přístupuk informacím o životním prostředí (stejně je tomu vpřípadě obdobných zahraničních registrů – tzv. PRTRs –Pollutant Release and Transfer Registers – registry únikůa přenosů znečišťujících látek);

� Zahrnuje široké spektrum úniků a přenosů, avšak sméně podrobnostmi než je tomu v případěspecializovaných databází/registrů pro jednotlivé agendy(které nemusí být běžně dostupné veřejnosti).

2

Právní předpisy� Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování

životního prostředí a integrovaném systému plněníohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a ozměně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů(zákon o IRZ);

� Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznamznečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadovanépro ohlašování do integrovaného registru znečišťováníživotního prostředí, ve znění pozdějších předpisů (nařízenívlády o IRZ);

� Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006,kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosůznečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady91/689/EHS a 96/61/ES (nařízení o E-PRTR);

� Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek.

Novela zákona o IRZ – zásadní body

� Změna vymezení okruhu povinných subjektů podle § 3 odst.2 zákona (subjekty, na které se nevztahuje režim nařízeníEvropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006):

� Nově provozovatelé provozoven, v nichž probíhá některá zčinností, které jsou výslovně uvedeny v doplňované příloze kzákonu (v příloze uveden taxativní výčet činností včetněprahových hodnot).

� Zrušení povinnosti autorizace hlášení podávanýchprostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacíchpovinností v oblasti životního prostředí (ISPOP);

� Zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinnéhosubjektu prostřednictvím datové schránky MŽP;

� Upřesnění formulace povinnosti vést evidenci údajů proohlašování do IRZ tak, aby plně odpovídala rozsahu IRZ.

Příloha novely zákona o IRZ

� Celkem vymezeno 232 činností;� Činnosti rozděleny do:

� 9 hlavních kategorií odpovídajících co nejvíce příloze Inařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.166/2006;

� 9. činnost (tj. „Ostatní činnosti“) rozdělena do 8subkategorií (a až h).

� Důvodem rozdělení dle jednotlivých kategorií je zejménazvýšení přehlednosti a zlepšení orientace v seznamučinností;

� Převážně se jedná o činnosti, které jsou omezenyprahovou hodnotou pro kapacitu. V případě existenceodpovídající E-PRTR činností i horní prahovou kapacitou.

3

5 819

933 878

99 88

938

5 976

1 043

4 933

2 804

928

690

85 79

650

2 993

745

2 248

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

Všechny Jen E-PRTR Úniky do ovzduší Úniky do vody Přenosy látek vodpadních vodách

Přenosy látek vodpadech

Přenosy odpadumimo provozovnu

Ostatní odpad Nebezpečný odpad

Po

čet

pro

vo

zoven

Počet provozoven ohlašujících do IRZ za roky 2015 a 2016

2015 2016

275

475

312

381

222

17

19

242

344

276

260

207

18

17

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

Zinek a sloučeniny(jako Zn)

Měď a sloučeniny (jakoCu)

Chrom a sloučeniny(jako Cr)

Olovo a sloučeniny(jako Pb)

Nikl a sloučeniny (jakoNi)

Toluen Hexachlorbenzen(HCB)

Fluoridy (jako celkovéF)

Po

čet

pro

vo

zoven

Počet provozoven ohlašujících do IRZ přenosy látek v odpadech za roky 2015 a 2016 1.

11

19

4 5

63

24

13

7

2

23

104

59

52

28

87

22

36

72

1411

62

22

100

52

4 3

20

9

0

20

40

60

80

100

120

Po

čet

pro

vo

zoven

Počet provozoven ohlašujících do IRZ přenosy látek v odpadech za roky 2015 a 2016 2.

4

0

2000000

4000000

6000000

8000000

10000000

12000000

14000000

16000000

18000000

20000000

Oh

láše

né m

no

žstv

í (v

kg

/ro

k)

Množství ohlášené do IRZ za přenosy látek v odpadech za roky 2015 a 2016 1.

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

80000

90000

Oh

láše

né m

no

žstv

í (v

kg

/ro

k)

Množství ohlášené do IRZ za přenosy látek v odpadech za roky 2015 a 2016 2.

88,0

%

72,4

% 88,5

%

68,2

% 93,2

%

105,9

%

100,0

%

77,8

%

63,6

%

115,8

%

75,0

%

120,0

%

99,5

%

104,9

%

117,1

%

86,1

%

141,7

%

79,6

%

82,3

%

116,4

%

127,7

%

143,9

%

0,0%

50,0%

100,0%

150,0%

200,0%

250,0%

300,0%

350,0%

400,0%

Množství "přeživších" v procentech za rok 2016 vůči roku 2015 1.

5

114,3

%

58,3

% 84,6

%

85,7

%

100,0

%

95,7

%

96,2

%

88,1

%

80,0

%

150,0

%

71,4

%

112,5

%

68,8

%

98,0

%

77,1

%

338,2

%

145,2

%

241,3

%

31,0

%

108,7

%

158,5

%

99,5

%

4,7

%

78,8

%

0,0%

50,0%

100,0%

150,0%

200,0%

250,0%

300,0%

350,0%

400,0%

Množství "přeživších" v procentech za rok 2016 vůči roku 2015 2.

Závěr� Výrazné snížení počtu ohlašovatelů – nejvíce u přenosů

množství nebezpečného odpadu;� Relativně dobré vymezení činností, což je patrné z

velkého úbytku počtu ohlašujících přenosů množstvíodpadů a naopak zachování zásadního množství údajů(až na několik výjimek nad 70 %) v ostatních typechúniků a přenosů;

� Bude třeba podrobněji analyzovat;� Následné úpravy problematiky IRZ se dotknout

vymezení sledovaných (resp. ohlašovaných) látek, a to vnávaznosti na pokračování prací na tzv. „ekoauditu“.Důraz bude kladen na látky vyjmenované ve vybranýchmezinárodních smlouvách (zejména se jedná oStockholmskou úmluvu o perzistentních organickýchpolutantech).

Děkuji za pozornost!

[email protected]://www.irz.cz/; http://www.prtr.cz/

http://portal.cenia.cz/irz/http://www.mzp.cz/ippc/

1

Ostatní informace z MŽP

Ing. Jan Slavík, Ph.D. / Ing. Šárka Peřinová



Obsah

Zpracované analýzy

• Délky řízení u tzv. nepodstatných změn integrovaných povolení• Zveřejňování zpráv o plnění závazných podmínek provozu za rok 2014

Informační systém integrované prevence

• Připravované, zvažované a realizované úpravy

Operační program životní prostředí

• Připravované změny

Délky řízení u tzv. nepodstatných změn

Vymezení analýzy

• Jsou hodnoceny pouze tzv. nepodstatné změny.

• Zastoupení jednotlivých povolujících úřadů přibližně proporčně odpovídá počtu zařízení.

• Jsou hodnoceny primárně změny u kategorií zařízení, které se vyskytují plošně na území státu.

• Jsou hodnocena zejména co nejnovější rozhodnutí.

• Výsledky jsou mediány.

• Celkem bylo vyhodnoceno cca 180 rozhodnutí.

• Vyhodnocují se délky všech jednotlivých kroků povolujícího úřadu.

• Nebyla hodnocena kvalitativní stránka rozhodnutí.

Hlavním cílem je získat přehled o situaci celkově a v jednotlivých regionech.

2


0

20

40

60

80

100

120

140

Poče

t d

ní (

zah

ájen

í -ro

zho

dn

utí

)


0

10

20

30

40

50

60

70

80

Poče

t d

ní (

zah

ájen

í -ro

zho

dn

utí

)


Závěry

• Doba od oznámení zahájení řízení do vydání rozhodnutí je

– Medián 40 dnů

– Modus 35 dnů

• Ve skupině krajů se doba vyřízení tzv. nepodstatné změny pohybuje kolem zjištěného mediánu (Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický a Ústecký kraj)

• Výrazně vyšší hodnoty byly zjištěny v Jihomoravském, Karlovarském a Zlínském kraji.

• Při hodnocení dílčích kategorií v celkovém vzorku byla výše uvedená hodnota následující

– Kategorie 1.1. 38 dnů



3

Zveřejňování zpráv o plnění podmínek za rok 2014

• Navazuje na proběhlá hodnocení v roce 2015 a 2016.

• Bylo provedeno hodnocení vyvěšení zpráv pouze za rok 2014

− V srpnu 2015 bylo vyvěšeno 57% zpráv.

− V září 2016 bylo vyvěšeno 80% zpráv.

− V březnu 2017 bylo vyvěšeno 81% zpráv.

• Existují objektivní překážky ve vyvěšování zpráv o plnění podmínek integrovaného povolení?

• Zaslali všichni provozovatelé zprávy?

99%

77 %

47 %

94%

94%

65%

94%

88%

92%

83%

100%

94%

86%

100%

0

50

100

150

200

250


Zveřejňování zpráv o plnění podmínek za rok 2014

Informační systém integrované prevence

Provedené změny

• S pomocí IRZ a povolujících úřadů byly získány souřadnice všech zařízení v režimu integrované prevence (dostupné v příslušné vrstvě Geoportálu).

• MPO aktualizovalo vzhled a obsah IPPC.cz

Připravované a zvažované změny

• Nová struktura stránky pro autorizované osoby.

• Nové nástroje pro editaci stránek a provádění zásahů pro administrátory.

• Pokračování v napojování na jiné systémy (ČHMÚ, IRZ, E-PRTR).

• Možnost správy osobních účtů / administrace hesel pro jednotlivé autorizované osoby.

• Propojení informačního systému se spisovou službou MŽP.

4

Operační program životní prostředí

Podporované aktivity v rámci SC 3.5 OPŽP 2014 – 2020 pro oblast IPPC a BAT

•Rekonstrukce stávajících a výstavba nových zařízení za účelem snížení emisívznikajících průmyslovou činností.•Pořízení technologií ke snižování emisí vznikajících průmyslovou činností.•Pořízení přístrojů a technik pro monitorování a měření emisí vznikajícíchprůmyslovou činností.

Forma a výše podpory (po připravované změně)

•Veřejnoprávní subjekty – dotace s maximální hranicí do 85 % celkovýchzpůsobilých výdajů projektu•Soukromé subjekty – půjčka z prostředků ERDF v kombinaci s dotacíz prostředků SFŽP. Minimální výše půjčky je 35 % celkových způsobilých výdajů.Maximální výše dotace je 25 % celkových způsobilých výdajů. Podpora můžebýt poskytnuta až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů, nejvýše však dovýše limitu veřejné podpory (dotace + hrubý grantový ekvivalent půjčky).

Kontaktní údaje:

Ing. Jan Slavík, Ph.D.tel. +420 267 122 808, +420 724 030 [email protected]



Date post:	22-Jun-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Podklady na XXXIV. jednání pracovní skupiny „Kraje a IPP“...management systems in the...

Documents