Prevence a epidemiologie

závislostí

Petr KachlíkLuhačovice 2004

Bio-psycho-sociálnímodel drogové

závislosti

SPOUŠTĚČ

OSOBNOST

PROSTŘEDÍDROGA

Kariéra drogově závislého a její možné ovlivnění

abstinence

drogový experiment

užívání drogy

problémové užívání

dealerství

závislost

?drogová mafie,organizovanýzločin

PP

SP

TP

ZR

PP - primární prevenceSP - sekundární prevenceTP - terciární prevenceZR - zákonná represe

30-50%

dospívajících

3-7% expe-

rimentátorů

Obecná rizika u drog, které jsou zneužívány

kouřením

poruchy obranyschopnosti plic

zpomalení nebo zástava

samočisticích pochodů v

dýchacím ústrojí, časté infekce

v této oblasti

časté chronické záněty

průdušek, zvýšené riziko

plicního emfyzému (rozedmy)

nádory dýchací, trávicí,

vylučovací, pohlavní soustavy i

jiných systémů

Obecná rizika u drog,které jsou zneužívány

injekčněvyšší pravděpodobnost těžké

otravy (předávkování), protože

koncentrace látky v krvi velmi

rychle roste

možné zavlečení infekce a její

rozšíření v organismu (ohrožení

srdce, mozku, jater, ledvin, atd.)

možný přenos virové žloutenky,

zvláště typů C a B, AIDS

hnisavá ložiska v místě vpichu i

jinde, neprůchodnost a záněty cév,

otoky končetin s cyanózou, kožními

a svalovými defekty, vředy,

nekrózami, zvláště na předloktí,

zápěstí, paži, stehně, bérci,

hýždích, břiše

Obecná rizika u drog,které jsou zneužívány

injekčněplicní embolie (krevní sraženiny,

vzduch, tukové kapénky,

nerozpustné součásti z podané

drogy, atp.)

možná otrava způsobená

příměsemi, jež se používají při

výrobě drog (fosfor, jód), nebo

slouží k jejich naředění (zvětšení

objemu dávky a nárůstu zisku-

běžně jde např. o škrob, mléčný

cukr, sušené mléko, ale také o

omítku, prací prostředky, pudr)

Strategie drogové prevence

a jejich účinnost

zastrašování

emoční apely

prostá informace

nabídka lepších alternativ, než jsou drogy

peer-programy

prevence založenána společnosti

snižovánídostupnosti drog

léčba, zmírňovánínásledků

Subjekty, které se účastní preventivních aktivit v ČR

školské a sociální instituce

jednotlivé školy a pracoviště

připravení vrstevnícipracovní, výchovné a rodinné poradenství

nestátní sektor( problematika alkoholu, jiných drog a AIDS)

zdravotní ústavy (HS)

policie

rodina

sdělovací prostředky

praktičtí lékaři pro děti a dorost

dětské, mládežnické, zájmové a sportovní organizace

Upraveno podle Holčíkové,Skácelové a Žáčkové, Brno,1998 a Metodického pokynuMŠMT ČR k prevenci sociálněpatologických jevů u dětí amládeže, 2000

Modrá políčkav tučném rámečkupředstavují subjektyv síti zařízeníprimární prevence(některé se věnujírovněž dalšímstupňům prevence)

Mezirezortníprotidrogová komise

Úřadu vády ČR

další rezorty

okresní koordinátor(Magistrát města Brna)

odborný pracovníkMŠMT ČR

odbor školství, mládežea tělovýchovy

při krajském úřadu

protidrogovákomise MMB

Institutpedagogicko-

psychologickéhoporadenství

- poradenství- vzdělávání

Poradenské centrumpro drogové a jiné

závislosti

Pedagogicko-psychologická poradna

Brno

SVP Help Me

Podané ruce

Centrum primárníprotidrogové prevence

(sociální odbor)

YMCA

A- KLUB

SAK

Modrá linka

Policie

KHS, MěHS Brno

KSP PdF & ÚPL LF

školní inspekcekrajský školský

koordinátorprevence

školy a školská zařízení v Brně

ředitel

školní metodikprevence

PPP, PC a dalšíspecializovaná

zařízení- poradenství- odborná

pomoc a péče- vzdělávání

rodina

okresní metodikpreventivních

aktivit

Systém péče v oblastisekundární a terciární

prevence

streetwork

kontaktní centra

detox

ambulance

terapeutické komunity

léčebny

doléčování

sociální servis

nízký práh

lékařská

pomoc

poradenst

ví a terapie

střední práh

terapievysoký práh

re-socializace

Způsoby odmítání(podle Nešpora, 1996)

odmítnutí vyhnutím se

ignorování (nevidím - neslyším)

odmítnutí gestemjasné „NE!“ nebo poněkud zdvořilejší

„NECHCI!“

odmítnutí s vysvětlením

nabídka lepší možnosti

převedení řeči na něco jiného

odmítnutí s odložením

přeskakující deska/CD

odmítnutí jednou provždy

odmítnutí s protiútokem

odmítnutí jako pomoc

ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ 

1. Odmítnutí vyhnutím seV principu se lze vyvarovat mnoha situací, při nichž by někdo mohl nabízet mládeži návykové látky. 

2. Ignorování (nevidím – neslyším)Znamená to zcela ignorovat nabízejícího. Drogy se často nabízejí nenápadným způsobem, čemuž odpovídá i metoda jejich odmítání. Ideální pro kontakt s dealery či jinými lidmi, s nimiž nechceme mít nic společného. Užívá se často.  

3. Odmítnutí gestemUžívá se podobně, jak bylo zmíněno výše. Nejčastěji jde o zavrtění hlavou či odmítavý pohyb rukou. Situace je také zde rychle vyřešena. 

4. Jasné „NE“! nebo poněkud zdvořilejší „NECHCI!“Také tento způsob vede k rychlému ukončení situace. Uznává se, že patří k základním lidským právům některé věci odmítnout bez povinnosti to vysvětlovat. Mládež využívá možnost “NECHCI!” poměrně často.

 5. Odmítnutí s vysvětlenímUžívá se především tam, kde nabízejícímu vysvětlujeme, že to, co odmítáme, jsou drogy, ne jeho osoba.

ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ

6. Nabídka lepší možnostiUžívá se, pokud nám na nabízejícím záleží. Navrhne se

lepší způsob, např. návštěva kina či výstavy místo trávení

volna v hospodě.

 

7. Převedení řeči na něco

jiného Nabídka se přeslechne nebo odmítne a téma rozhovoru se

převede do jiné oblasti.  

8. Odmítnutí s odložením Odpověď „jindy“, „později“ často představuje jinou formu

„NE“.  

9. Přeskakující deska/CD Opakuje se jedna a táž věta stále dokola.

Hodí se především, když nabízející nemíní odejít. Vybere

se vhodné slovo či věta a tvrdošíjně se opakují stále

dokola, když nabízející argumentuje.

Člověk mu vlastně ani nemusí naslouchat. Reaguje

stereotypním odmítáním, ačkoli se nabízející pokouší

probudit pocity viny, slibuje, lichotí nebo přemlouvá.

ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ10. Odmítnutí protiútokem

K asertivním dovednostem patří nejen umění ocenit druhé, ale i označení toho, co se nám na jejich chování nelíbí. Kritizovat je lépe mezi čtyřma očima a spíše konkrétní situaci, ne osobnost ("nelíbí se mi, že jsi udělal..." je lepší než "jsi takový a takový..."), někdy bývá vhodné podat kritiku nepřímo. Cílem není druhého zranit, ale pomoci změnit jeho chování. U lidí pod vlivem alkoholu nebo drog je třeba tento způsob používat opatrně, hrozí riziko fyzické agrese nebo paranoidních stavů. U opilých je tón hlasu často důležitější nežli obsah sdělení. Vhodné je mluvit klidně a spíše tišeji.Nabízející může druhého urážet nebo vzbuzovat pocity méněcennosti a útočit na sebevědomí. Místo omlouvání se a vysvětlování poukážeme na to, v čem je jeho chování nevhodné.

 11. Odmítnutí jednou provždyPoužívá se hlavně tehdy, chceme-li předejít nabízení drogy

v budoucnu. Je velmi vhodné u lidí, s nimiž přicházíme často do styku (spolužáci, sousedé, příbuzní, apod.) 

12. Odmítnutí jako pomocTím, že někdo odmítá drogy, zároveň pomáhá druhým, aby

byli lepší. Když jim svůj postoj vysvětlí, možná se nad sebou zamyslí. S tím, kdo se přesvědčit nedá, nemá smysl zbytečně ztrácet čas. Výsledky ale nemusejí přijít hned. Dotyčný možná pochopí až za nějaký čas, že udělal bolestnou zkušenost.

TYPY PREVENCE

(podle wwww.sananim.cz)

Prevence (dle WHO)

soubor intervencí s cílem zamezit či

snížit výskyt a šíření škodlivosti

účinků užívání alkoholu a

nealkoholových drog

WHO rozlišuje tři druhy

prevence:

primární: předcházení užití u osob,

které dosud nejsou s drogou v

kontaktu

sekundární: předcházení vzniku a

rozvoji závislosti u osob, které již

drogu užívají

terciární: předcházení vážnému

nebo trvalému zdravotnímu nebo

sociálnímu poškození v souvislosti s

užíváním drog

TYPY PREVENCE

(podle wwww.sananim.cz)

Primární prevenceveškeré aktivity realizované s cílem předejít problémům spojených s užíváním návykových látek, případně oddálit první kontakt s drogou

Efektivní primární prevence

Specifická primární prevence aktivity zaměřené přímo na “primární prevenci užívání návykových látek”, tzn. programy cílené na určitou formu sociálně-patologického chování

Nespecifická primární prevence veškeré aktivity podporující zdravý životní styl, které ale nemají přímou souvislost s užíváním návykových látek (protektivní faktory vzniku závislostí)

Kritéria účinnostiprogramů primární

prevence(podle Nešpora a Csémyho, 1998)

1. odpovídají věku2. jsou malé a interaktivní3. zahrnují podstatnou část žáků4. zahrnují získání relevantních sociálních dovedností a dovedností potřebných pro život5. berou v úvahu místní specifika6. využívají pozitivní modely7. zahrnují legální i ilegální návykové látky8. zahrnují i snižování dostupnosti návykových rizik9. jsou soustavné a dlouhodobé10. jsou prezentovány kvalifikovaně a důvěryhodně11. jsou komplexní a využívají více strategií12. počítají s komplikacemi a nabízejí možnosti, jak je zvládat.

V rámci MPP MŠMT ČR(Minimálního preventivního

programu)mají pedagogové plnit především

následující úkoly:věnovat pozornost chování žáků, zajímat

se o jejich problémyzačlenit problematiku drogové prevence

do učebních osnov jednotlivých oborů,

jimž vyučujípodílet se na pořádání diskusí,

přednášek, filmových představení na

téma Návykové látky a nebezpečí s nimi

spojenáúčastnit se akcí, jež jsou ve škole

věnovány prevenci zneužívání

návykových látekprobírat s rodiči výchovné problémy

žákůpodávat návrhy a pomoci realizovat

volnočasové aktivity žáků

Vedení školy, metodici prevence drogových závislostí i další pedagogové

považují v souvislosti s drogovou problematikou za nejpřínosnější

následující aktivity:mít znalosti o příznacích drogové

závislosti, ovládat jednoduché techniky

k diagnostice stavu drogové scény na

školeosvojit si dovednosti, umožňující použití

moderních výchovných metod, které

spočívají v poznání osobnosti žáka a

přeměně její hodnotové orientace využívat peer- (vrstevnické) programy

v oblasti prevence závislostí, podobně též

metody sociálního učení disponovat jednoznačným výkladem

legislativy (doplnění a upřesnění tezí, jež se

zabývají zneužíváním návykových látek, do

školního řádu, zdůvodnění sankcí pro žáky,

cesty spolupráce s rodiči, policií a

poradenskými organizacemi, atd.)

DEFINICE FILOSOFIEprimární prevence

PREVENCE ZALOŽENÁ NA SPOLEČNOSTI

RIZIKO ? identifikace problémů, souvislostí

KOMU ? výběr cílové

populační skupiny

PROČ ? motivace. nabídka,

atraktivita

KDO ? poskytovat

el prevence, garance

ZA KOLIK ?

zdroje. finance

ČÍM, JAK?

metodika, projekt,

intervence

EFEKT ? funkčnost, návratnost, verifikace

CO ? prevence

, materiály, služby

Model SMART - cíle školního

preventivního programu

Zpracováno podle holandského

manuálu

“Making schools a healthier place”

Trimbos Institut, Utrecht 2002

a www.sananim.cz

Specific Specifický

Measurable Měřitelný

Acceptable Přijatelný

Realistic Dosažitelný

Time-bound Časově

vymezený

Model SMART - Specifický

Specifické krátkodobé cíle:

• Zvýšení znalostí studentů o drogách

• Oslovení všech studentů v dané

věkové skupině relevantními

informacemi

• Vyhrazení dvou hodin týdně v každé

třídě pro školní prevenci drog

Mezi specifické aktivity patří:

• Implementování a dodržování

nařízení ohledně drog a užívání drog

na školních prostranstvích

• Specifikace předávaných informací

• Specifikace cílové skupiny

• Specifikace, na jaké látky by se měla

zaměřit pozornost

Model SMART - Měřitelný

• definovat hmatatelné a jasné

výstupy školního programu

• změřit i aktivity, které jsou

součástí programu

• evaluace programu

Model SMART - Akceptovatelný

• žáci, studenti

• vedení školy

• učitelský sbor

• personál školy

• rodiče/pěstouni

• komunita

Model SMART - Realistický, dosažitelný• dlouhodobé vize

• střízlivá očekávání ohledně dosažení

změn v chování studentů ve vztahu ke

drogám

• kritičnost

• podpora všech zúčastněných včetně

personálu, studentů a

rodičů/opatrovníků

• finanční prostředky

• typ a poloha školy

• rozhodování

• očekávané změny, důsledky

programu

• zkušenosti odjinud

• přijatelnost změn, limity intervence

Model SMART - Time-bound,

časově vymezený• splnění v určitém a jasně

definovaném časovém rámci

• čas pro aplikaci prevence, čas pro

působení prevence v populaci (změny

chování, postojů)

• stanovení jasného časového rozvrhu

• zahrnutí jak aktivit, které probíhají

dlouhodobě (např. u obecného cíle

snížit míru užívání drog), tak aktivit,

které probíhají krátkodoběji (např.

stanovení školních pravidel a nařízení

ohledně drog, provedení monitorování,

specifické projekty atd.)

Prevence v komunitě - cíle

1) aktivizovat potenciál a schopnosti komunity2) vytvářet specifické programy pro osoby v rizikových situacích, respektive ohrožené drogovou závislostí 3) podporovat zdravý životní styl komunity a vytvářet pro to vhodné podmínky 4) poskytovat objektivní informace o drogové problematice a průběžně informovat o aktivitách zaměřených na prevenci v dané lokalitě 5) podporovat a budovat kvalitní spolupráci různých institucí, ale i jednotlivců, v komunitě s důrazem na vytváření vhodných podmínek k řešení drogové problematiky 6) vytvořit funkční systém umožňující co nejsnadnější komunikaci a spolupráci institucí a organizací na různé úrovni

Prevence v komunitě - realizace

a) mapování potřeb

b) vytváření sítě

(networking)

c) plánování

d) vlastní realizace

e) vyhodnocení

Prevence v komunitě - mapování potřeb

• stávající aktivity specifické i

nespecifické primární prevence

(tj. zdroje v komunitě týkající

se přímo prevence)

• míra informovanosti o

drogové problematice

• míra uvědomění závažnosti a

rozšíření drogového problému

v komunitě

• nutnost tento problém řešit v

rámci primární prevence

Prevence v komunitě - vytváření sítě

• organizace, které se přímo zabývají programy primární prevence v komunitě• občanská sdružení, organizace a iniciativy různého typu, i když jejich program se problematiky přímo netýká• místní politiky (členové zastupitelstva) a politické formace, které zastupují• důležité osobnosti (lékaři, spisovatelé, duchovní, podnikatelé, sportovci, hudebníci)• důležité instituce a organizace na daném území (úřady, velké podniky, školy, university, nemocnice, galerie, divadla)

Prevence v komunitě - plánování

• shromáždění informací, vytvoření databáze• zformulování problému a cíle, možnosti řešení a zdroje• seznámení jak zastupitelů místní správy, tak obyvatelů komunity s výsledky mapování a s projektem• realizace projektu ve vybraných cílových skupinách• průběžné vyhodnocení projektu• na základě výstupů průběžného vyhodnocení rozšíření projektu do celé komunity, a potřeby v komunitě• průběžné sledování efektivity a naplňování cílů projektu

Prevence v komunitě - vlastní realizace

• koordinace jednotlivých aktivit• průhlednost financování• cílenost jednotlivých programů• mediální prezentace• měřitelnost efektivity jednotlivých aktivit• podmínky pro nové aktivity a programy, které v komunitě scházejí• podpora programů, které již probíhají• nutno respektovat povahu programu, tj. zda patří do oblasti specifické nebo nespecifické prevence• průběžné vyhodnocování projektu, sledování efektivity a naplňování cílů - na jejich základě probíhá postupné rozšíření projektu do celé komunity

Prevence v komunitě - vyhodnocení

• provádí realizační tým, zároveň všichni zúčastnění či cílové skupiny• hodnotí se přínos projektu pro celou komunitu• prezentace v médiích, cíle projektu definované a srozumitelné již na začátku tak, aby byly výsledky dobře měřitelné a doložitelné• vyhodnocení projektu shrnuje hodnocení různých zainteresovaných skupin• nezbytné a užitečné, aby v rámci projektu působil evaluátor zvenčí (mimo komunitu)

Prevence v komunitě - účinný program

1. Vychází ze znalosti prostředí (demografická, kulturní a sociálně-ekonomická hlediska, nejčastěji užívané látky, problémy etnických skupin, zdroje a možnosti na místní úrovni)2. Vytváří místní síť (místní osobnosti, instituce a organizace, oslovuje více generací, kombinuje “sváteční události” a “činnost všedního dne”) 3. Stimuluje občanskou morálku (morální hodnoty, aktivní účast místních obyvatel v pomoci) 4. Obsahuje srozumitelné poselství, využívající účinných faktorů specifické i nespecifické prevence 5. Neobsahuje zjevné či skryté podněty, které posilují předsudky vůči uživatelům drog a brání zavádění a rozvoji služeb

Poradenské centrumMasarykovy univerzity

v Brně

studijně-profesníporadenství

psychologicképoradenství

protidrogovéporadenství

ostatní akcePC MU

kontaktní setkání,veletrh

absolventů

analyzováníprofilu studentů

a absolventů

analýzaosobníhoprofilu

analýzapracovního

profilu

hodnocenímanažerských

schopností

hodnoceníprodejníchschopností

Sestavení“Průvodcekariérou“

sociologickášetření

sebepoznání aprofesionální

orientace

studijní oblast

osobní,partnerské

a rodinné vztahy

navazováníkontaktůa vztahů

komunikačnídovednosti

zlepšovánípsychickévýkonnosti

PROJEKT„4 S“

studie na všechfakultách MU

WWW stránkana serveru RMU

sdruženíorganizací

protidrogovéprevence

vzájemnáspolupráce

subjektů

protidrogovéaktivity pro

fakulty a kolejeMU Brno

stálý prostora tým v PC MU

skupinovásetkání

právníporadenství

katalogovýinformační

systém

databáze„Student-firma“

PREVENTIVNÍPROTIDROGOVÝ PROGRAM

NA 2. STUPNI ZŠ (DDD)

1.ETAPA 3.ETAPA2.ETAPA

vytipovánívhodných ZŠ

rozdělení na skupinuintervenovanou

a kontrolní

provedenípilotní studievhodných ZŠ

provedení intervence

ověření intervencedotazníkema pohovory

ověření znalostía postojů dětí

druhý blok intervence

využitípracovních listů

a skupinové práce

ověření účinnostidruhého bloku

intervence

ZPĚTNÁVAZBA

ověření znalostía postojů dětí

třetí blok intervence

ověření účinnostitřetího

(závěrečného)bloku intervence

využitípracovních listů

a skupinové práce

celkové vyhodnocení projektu,formulace obecných doporučení pro školy

WWW úvodnídomovská stránka

POSTOJ UŽÍVÁNÍ NÁSLEDKY

slovníčekzákladních pojmů

postoje společnosti

postoje jednotlivců

legislativa

statistika

odkazy na jinéWWW

literatura

hudba, film,jiná média

návykové látky

návykové chování

účinky na organismus

pro jednotlivce

pro společnost

POMOCanonymní emailovýodpovědní servis

Poradenské centrumMU

adresář organizacíprotidrogové prevence

pozvánky, výstavy,koncerty, recenze

nabídka zajímavýcha užitečných materiálů

Drogová epidemiologie

1. Průzkumy zaměřené na užívání drog v obecné populaci 2. Výzkumy týkající se uživatelů drog, jejich chování a situace

• úspěšnost některého typu léčby• mapování potřeb uživatelů drog• souvislosti mezi užíváním drog a pácháním trestné činnosti• nové drogy a nové způsoby užívání

Drogová epidemiologie

Průzkumy zaměřené na užívání drog v obecné populaci (cílem je odhadnout ohrožení společnosti drogami) • popis rozsahu a způsobů užívání drog v celé populaci, případně postojů a názorů veřejnosti na užívání drog• informace se sledují ve vztahu k věku, pohlaví a socioekonomickému statutu dotazovaných• zvláštní případ: školní studie, zabývají se z hlediska užívání drog rizikovou věkovou skupinou 14 -19 let

Drogová epidemiologie

Výzkumy týkající se uživatelů drog, jejich chování a situace

• zaměřeny přímo na užívání drog, osoby, které je užívají, na jejich životní styl, způsob užívání, rizikové chování, na dopad užívání drog, využívání sociálních a zdravotních služeb určených pro uživatele drog apod.• týkají se jen malého vzorku celé populace• nedají se celopopulačními průzkumy zjistit• výzkumy zaměřené na konkrétní, specializovanější oblasti, publikovány spíše v odborné literatuře

Epidemiologická data - ČR 2000

studie Polaneckého a kol., ZŠ a SŠ, více než 13000 dětí

• 40 % dětí - pravidelní kuřáci, 8 % kouří denně• 3 % respondentů nikdy neokusila alkohol• 48 % vzorku experimentovalo se zakázanými drogami (konopí, tlumivé léky bez lékařského předpisu, Extáze, pervitin, toluen)• rozdíly mezi dívkami a hochy nejsou významné• Každý druhý sedmnáctiletý člověk má již nejméně jednu drogovou zkušenost. 30% žáků základní školy již někdy vyzkoušelo drogy, více než 5% patří k pravidelným uživatelům.

Epidemiologická data - ČR 2000

• Třída se 30 žáky: 6 z nich nyní bere drogy. 3 kouří pouze marihuanu nebo hašiš, další 3 již užívají “tvrdé drogy“. Zakázané drogy se většinou kouří (konopí 55% respondentů), následuje šňupání (10%).• Se zakázanými drogami se experimen-tuje nejčastěji: ve věku 14 let (konopí a rozpouštědla), v 15 letech se sedativy, v 16 s Extází, pervitinem, crackem, LSD a dalšími halucinogeny a steroidy. Heroin a kokain zkoušejí mladiství nejvíce mezi 15.-17. rokem.• 25% mládeže má mobilní telefon, více než 30% počítač. Téměř 90% hraje někdy PC hry, 25% každý týden,15% denně. Přibližně 14% má zkušenost s gamblingem, 1% hraje na automatech denně. 25% vzorku surfuje na Internetu.

Epidemiologická data - ESPAD

• zdravotně nežádoucí formy pití velmi rozšířeny u chlapců, stávají se stále běžnějšími i u dívek (18-24 % hochů a 8-10 % dívek ve věku 16 let)• v porovnání s r. 1995 v r. 1999 došlo ke zřetelnému a velmi výraznému nárůstu zkušeností s drogami obsahujícími opiáty, se stimulancii a halucinogeny• v období 1995-1999 vzrostl výskyt opakovaného (častěji než 5x) užívání drog 2,5 - 3x. Výrazně narůstá počet mladých lidí s vyšším ohrožením přímými i nepřímými zdravotními riziky užívání drog (předávkování, infekce).• užívání drog je obecně více rozšířeno mezi chlapci, což platí zejména v případě marihuany, jejíž užívání je udáváno nejčastěji. Odlišná je situace při porovnávání zkušeností s jinými látkami. Zde jsou rozdíly mezi pohlavími prakticky nevýznamné.

Epidemiologická data - ESPAD

zkušenosti s drogami a ohroženost

drogou jsou v nepřímém vztahu s úrovní

vzdělání

potvrzuje se výrazné postavení Prahy

jako oblasti s mimořádně vysokým

výskytem užívání drog mezi mládeží.

Dalšími exponované regiony

představovaly severní a západní Čechy a

jižní Morava. V období 1995-1999 se

dostupnost drog zvýšila ve všech

regionech.

kouření a pití piva je chování objevující

se do věku 13 let nejčastěji. V případě

ilegálních drog v době mezi roky 1995 a

1999 vzrostl podíl těch, kdo udávali, že

měli první zkušenosti s danou drogou do

13 let věku.

Epidemiologická data - ESPAD

v r. 1999 oproti r.1995 ubylo mládeže, která dosud nemá zkušenost s drogou (ze 74,1 % na 61,5 %), zvýšil se podíl respondentů, kteří měli první zkušenost s marihuanou (z 18,7 % na 31,3 %). Zjištění korelují s teorií, podle níž se mladí lidé k užívání tzv. tvrdých drog obvykle dostávají přes marihuanu, které předchází kouření nebo pití alkoholu). existuje souvislost mezi drogovou zkušeností (i jednorázovou) a výskytem jiných forem návykového nebo problémového chování. Osoby s předchozí drogou zkušeností (nejčastěji jen s marihuanou) jsou zároveň také častěji silnými kuřáky (denními), vykazují častěji problémový konzum alkoholu a mívají častěji poruchy chování oproti osobám bez této zkušenosti. v mezinárodním srovnání je nepříznivé, že ostatní evropské země předstihujeme v kouření a pití alkoholu

Epidemiologická data - ESPAD

považujeme-li zjištění studie ESPAD za

spodní hranici odhadu zkušeností

s drogami pro věkovou skupinu mládeže

15-19 let, lze z ní odvodit, že zkušenost

s jakoukoli drogou mělo nejméně 250000

mladých lidí v ČR, opakovanou

zkušenost (užití častěji než 5x) 128000

dospívajících, opakovanou zkušenost

s jinými drogami, než je marihuana nebo

hašiš, mělo 26000 lidí, z toho asi 15000

opakovaně užilo opiáty nebo stimulancia

(nejčastěji heroin či pervitin).

Epidemiologická data - ESPAD

rizikové formy chování se ve vztahu k návykovým látkám u české mládeže vyskytují ve větší míře, než je tomu v průměru v Evropě u jejich vrstevníků, zřejmě díky mimořádně shovívavému až tolerantnímu postoji dospělé populace k požívání alkoholu a kuřáctví. Důležitou roli též hraje porucha funkce rodiny a vztahů v ní, vliv vrstevníků, biologické a psychologické charakteristiky jedince.

bude nutné přezkoumat účinnost preven-tivních programů a v budoucnu preferovat a podporovat jen ty, které se ukáží jako přesvědčivě účinné. Bude též potřebné pracovat mnohem intenzivněji na programech časné intervence u ohrožených skupin populace, soustavně sledovat dopad legislativních opatření a v případě potřeby prosazovat jejich změnu.

KAM SE OBRÁTIT V PŘÍPADĚ NOUZE ?• Telefonické anonymní poradenství

Linka naděje PK FNsP Brno-Bohunice, Jihlavská 20,tel. 547 212 333

Modrá linka Brno, CVČ Lužánky, Lidická 50, tel. 549 524 114

• Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

• K-centra, AT ambulance, koordinátoři Kontaktní a poradenské centrum pro drogové a jiné

závislosti při PPP, Sládkova 45, Brno Ratolest Brno, občanské sdružení, Milady Horákové 19 Podané ruce Brno - poradna + AT ambulance pro

drogově závislé, Drug Azyl, Vídeňská 3 Ambulance AT, Masarykova 37, Brno Elysium-denní psychoterapeutické sanatorium,

Hapalova 22, Brno DROM, romské středisko, Bratislavská 41, Brno Krizové centrum psychiatrické první pomoci, Jihlavská

20, Brno, tel. 543 192 333 nebo 543 192 078 JAMTANA, doléčovací centrum, Francouzská 36, Brno MMB, protidrogový koordinátor, Dominikánské nám. 3 MMB, Odbor sociální péče, odd. sociální prevence a

pomoci, Křenová 20, Brno

• Specializovaná ústavní léčba poskytují ji lůžková zařízení pracující při

psychiatrických léčebnách, klinikách (FN Brno-Bohunice, Jihavská 20 a PL + detox Brno, Černovice, Húskova 2)

• Internetové poradenství http://www.sananim.cz http://www.sidliste.cz